Profil návštěvníka hradu Křivoklát
Lucie Trávníčková
Vysoká škola Polytechnická Jihlava Katedra Cestovního ruchu Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.
Bakalářská práce
Jihlava 2009
Vysoká škola Polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor:
Lucie Trávníčková
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Profil návštěvníka hradu Křivoklát
Cíl práce:
Nejprve student obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho využití v oblasti cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné služby, a d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit možné perspektivy dalšího využití.Řešitel shromáždí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí využitelnost státního hradu a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu.
Abstrakt Lucie Trávníčková, Profil návštěvníka hradu Křivoklát, Vysoká škola Polytechnická Jihlava, katedra Cestovního ruchu, doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2009, 49 stran Tématem práce je Profil návštěvníka hradu Křivoklát. Na návštěvníka je kladen stále větší důraz. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde je charakterizován Křivoklát a služby, které jsou zde poskytovány. V druhé části byl několika návštěvníkům předložen dotazník, díky kterému bylo provedeno šetření. Cílem výzkumu je charakteristika návštěvníka a možné návrhy řešení návštěvnosti památkového objektu. Klíčová slova: Profil návštěvníka hradu, Křivoklátsko, hrad Křivoklát, Marketingový výzkum, SWOT analýza
Abstract Lucie Trávníčková, Profile of a Křivoklát castle visitor, University of Polytechnics Jihlava, Tourism Department, doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Specialist Qualification Grade: Bachelor, Jihlava 2009, 49 pages The subject of this work is the profile of a the Křivoklát castle visitor. The visitors are becoming very important these days. The work is divided into the theoretical part, where the castle and the provided services are characterized. In the second part are the results of an investigation according to a questionary, that I gave to several visitors of the castle. The point of my work is to characterized the visitor and propose possible solutions of the visit rate of the castle. Key words: The profile of the Křivoklát castle visitor, Křivoklát area, The Křivoklát Castle, Marketing survey, SWOT analysis
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Profil návštěvníka hradu Křivoklát“ vypracovala samostatně na základě vlastních poznatků a za odborného vedení vedoucího bakalářské práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc. Veškeré prameny, ze kterých jsem čerpala uvádím v seznamu použité literatury.
V Jihlavě, dne 15. května 2009
………………………………
Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za jeho odbornou spolupráci a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Dále bych touto cestou ráda poděkovala panu kastelánu Luďku Frenclovi a zaměstnancům správy Státního hradu Křivoklát, kteří byli ochotni poradit a poskytnout materiály. Děkuji také všem ostatním, kteří se nepřímo podíleli na vzniku této práce.
V Jihlavě, dne 15. května 2009
……………………..
OBSAH ÚVOD................................................................................................................. 8 1. TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 9 1.1 Křivoklátsko .............................................................................................................. 9 1.1.1 CHKO Křivoklátsko ............................................................................................ 9 1.1.2 Zajímavá místa v okolí ...................................................................................... 11 1.1.3 Kulturní akce v okolí ......................................................................................... 14 1. 2 Městys Křivoklát.................................................................................................... 15 1.2.1 Historie a vývoj městysu................................................................................... 15 1.2.2 Sportovní a kulturní akce městysu..................................................................... 16 1.2.3 Ubytovací a stravovací služby ........................................................................... 17 1.3 Státní hrad Křivoklát ............................................................................................. 18 1.3.1 Historie hradu .................................................................................................... 18 1.3.2 Otevírací doba a vstupné, služby ....................................................................... 20 1.3.3 Prohlídkové trasy ............................................................................................... 22 1.3.4 Kulturní akce na hradě....................................................................................... 26 1.3.5 Organizační schéma........................................................................................... 27 2. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST........................................................................... 29 2. 1 Metodika marketingového výzkumu ................................................................... 29 2.2 Sběr primárních dat ............................................................................................... 30 2.3 Sběr sekundárních dat............................................................................................ 41 3. ATRAKTIVITA TURISTICKÉ DESTINACE ................................................. 42 4. SWOT ANALÝZA ........................................................................................ 43 5. NÁVRHY A ŘEŠENÍ .................................................................................... 44 6. ZÁVĚR ......................................................................................................... 46 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ........................................... 48 8. PŘÍLOHY ..................................................................................................... 49
Úvod Cestovní ruch a turismus se v České republice stává čím dál, tím více oblíbeným. Je to odvětví zahrnující služby např.: dopravu, ubytovací a stravovací zařízení, průvodcovské služby, kulturu či sport. Rozvoj cestovního ruchu znamená pro ekonomiku velký hospodářský přínos, díky tomu se dá považovat za odvětví budoucnosti. Vysoké postavení v cestovním ruchu má právě kultura, zahrnující kulturní památky jako jsou hrady a zámky. Důležitou roli v cestovním ruchu hraje návštěvník/turista. Bez něho by cestovní ruch nebyl tím, čím dnes je. Pro mojí bakalářskou práci je charakteristický návštěvník. A proto je snahou této bakalářské práce objasnit, jaký typ turistů nebo návštěvníků navštěvuje hrad Křivoklát a jeho okolí, jaký je důvod jejich návštěvy a co je pro ně charakteristické. V teoretické části je obecně charakterizován hrad Křivoklát jako jedna z nejnavštěvovanějších památek Středočeského kraje. Tato charakteristika je zaměřena na samotný hrad a na oblast, ve které se nachází. Druhou částí práce je průzkum návštěvnosti hradu provedený marketingovou metodou dotazníkového šetření. Průzkum byl proveden v turistické sezóně 2008 a byl rozdělen do 3 částí. Celkem bylo osloveno 200 náhodně vybraných návštěvníků. Rovnoměrně byly osloveny všechny věkové skupiny. Informace a podklady byly čerpány z internetových stránek týkajících se středočeského okresu, z odborné literatury zaměřené na hrad Křivoklát a také z různých propagačních brožur a letáků. V bakalářské práci by měla být navržena patřičná opatření, která povedou ke zvýšení návštěvnosti památkového objektu a jeho okolí, ale také ke zvýšení úrovně poskytovaných služeb. Výsledky, ke kterým jsem v práci dospěla, by mohly být prospěšné pro samotný hrad. Toto téma Profil návštěvníka hradu Křivoklát jsem zvolila proto, že k mým zálibám patří historie a architektura. Také jsem měla to štěstí a mohla zde vykonávat praxi. Tato památka je mi také velmi blízká svým umístěním v klidné krajině křivoklátských lesů a svou bohatou historií.
8
1. Teoretická část 1.1 Křivoklátsko 1.1.1 CHKO Křivoklátsko „Křivoklátsko, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO, je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů.“ „Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněno mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, různorodá orientace stanovišť ke světovým stranám, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou kryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní výchozy s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen ztěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa.“ „Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody.“ „Dále jsou v působnosti Správy CHKO Křivoklátsko národní přírodní rezervace Chlumská stráň a Pochvalovská stráň a národní přírodní památky Bilichovské údolí, Odlezelské jezero, Cikánský dolík a Vosek [1].“
9
„Hluboké lesy, členitý reliéf, množství historických památek a hustá síť turistických značených cest vytvářejí dobré podmínky pro pěší turistiku. Nově byly v oblasti vyznačeny cyklotrasy. Oblíbeným cílem vodáků je řeka Berounka. Strmé skalní stěny jsou oblíbeným cílem horolezců [2].“
Naučné stezky ‚,NS Brdatka - spojuje Zbečno a Křivoklát, prochází PR Brdatka. Délka je 3,3 km s převýšením 186 m, obsahuje 16 info panelů včetně dvou úvodních. Školní NS Křivoklát - je vratná, začíná u základní školy Křivoklát, vhodná zejména pro výuku školní mládeže, obsahuje 25 info panelů. Vodácká NS Berounka - probíhá podél řeky CHKO Křivoklátsko a pokračuje CHKO Český kras, je zaměřena na vodáckou veřejnost, obsahuje 14 info panelů. Vyhlídková stezka Křivoklát - navazuje na školní naučnou stezku a vede úbočím údolí Rakovnického potoka do Křivoklátu s vyhlídkami na hrad, obsahuje 3 info panely [3].“
10
1.1.2 Zajímavá místa v okolí Rakovník „Královské město Rakovník leží 16 km západně od Křivoklátu. Rozkládá se v členité krajině s mohutným komplexem křivoklátských lesů. Samotný název Rakovník je poprvé doložen od r. 1252. Statut královského města byl udělen městu Rakovník Rudolfem II. r. 1588. Velkým rozvojem prošlo město v 19. století, kdy byla do Rakovníka přivedena železniční trať a došlo též k rozvoji průmyslu. Ve 20. století se začal rozvíjet společenský a kulturní život. Okresním městem se stal v r. 1850. Toto malebné město, s červeným rakem ve znaku, proslavil Nezbedný bakalář a další historické povídky spisovatele Zikmunda Wintra, Ottovo bílé mýdlo a keramika RAKO. Rakovník má 16 147 obyvatel [4].“ Lány Zámek Lány leží 16 km severně od Křivoklátu. Nejstarší zmínka o Lánech pochází z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz, kterou koncem 16. století zakoupil císař Rudolf II. Ten nechal na místě původní tvrze vybudovat jednoduchý lovecký renesanční zámek, který připojil ke křivoklátskému panství. Dnešní novobarokní podoba vychází z přestavby z let 1902-1903. V roce 1921 prodali Fűrstenbergové zámek státu pro potřeby prezidenta republiky. K zámku přiléhá rozlehlá obora o 3000 ha, založená za Valdštejnů v roce 1713. Ta byla také jedním z důvodů, proč byly Lány vybrány pro budoucí sídlo československého prezidenta [5]. Hamousův statek Zbečno Staročeská usedlost s roubeným obytným domem, zděnými chlévy, stájemi se sýpkou, stodolou, černou kuchyní a výměnkem. Její dějiny sahají do přelomu 16. a 17. století. Je zde možné poznat jak se kdysi bydlelo, hospodařilo, jaká lidé uměli řemesla a jaké měli zvyky. Každou sobotu bývá součástí prohlídky pečení chleba tradičním způsobem a každoročně se na statku koná červencový „šafářův dvoreček“ a Malý Advent [6].
11
Krušovice Krušovice se rozkládají 56 km západně od Prahy. První panské sídlo v Krušovicích se připomíná k roku 1581. Především Rudolf II. sem jezdíval odpočívat po lovech v křivoklátských lesích. Dnešní barokní zámek nechal postavit v roce 1728 nejvyšší zemský maršálek a místodržitel Jan Josef z Valdštejna. Zámek tvoří budova ve tvaru L zakončená kaplí Nejsvětější Trojice. Již za Fűrstenbergů začal využívat pro své potřeby místní pivovar. Královský pivovar Krušovice vlastní zámek dodnes, jsou v něm umístěny byty zaměstnanců a malé pivovarské muzeum.[5]. Leontýn Původně lovecký klasicistní zámek knížat z Fűrstenbergu z roku 1820. V letech 1865 – 1866 nechal zámek přestavět v neogotickém stylu kníže Maxmilián Egon I. pro svou manželku Leontýnu z Khevenhűlleru. V roce 1929 byl zámek posledním majitelem prodán. Zámek převzaly Státní lesy, později sloužil různým účelům, dnes ho spravuje Ústav sociální péče hl. m. Prahy pro mentálně postiženou mládež. Jeho interiéry původně zdobily především lovecké zbraně a trofeje. Okolo parku se rozprostírá menší anglický park s kaplí sv. Václava[5]. Žebrák a Točník Hrad Žebrák byl od poloviny 13. století využíván šlechtou i českými králi. Po požáru roku 1395 jej nechal Václav IV. přestavět. Současně založil výše na skalním hřbetu nový hrad Točník. Václav IV. tak vytvořil jedinečné české souhradí. Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav (sgrafitovou výzdobou). K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV.[5]. Nižbor Původně kamenný královský hrad typu francouzských kastelů, postavený za Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Během husitských válek byl poloopuštěný hrad zpustošen, po roce 1472 částečně opraven pány ze Smiřic. Za vladyků Otů z Losu byl roku 1538 přestavěn v renesanční zámek. V letech 1720 – 1725 nechali Valdštejnové zámek přebudovat a rozšířit v barokním stylu. Další drobné úpravy proběhly za Fűrstenbergů. V roce 1939 byl zámek předán německé nadaci, která
12
osazovala Čechy německým obyvatelstvem. Po roce 1945 zámek sloužil bytovým účelům a značně zchátral. V roce 1997 ho do své správy převzala obec Nižbor, která ho během šesti let částečně zrekonstruovala a zpřístupnila veřejnosti. Dnes v něm sídlí informační centrum keltské kultury. Areál je rozdělen na horní a dolní zámek, obě části spojuje monumentální Kaňkovo schodiště. Pod dnešním zámeckým kostelem se zachovaly původní základy hradní kaple. Nedaleko zámku se nachází fűrstenbergská rodová hrobka [5]. Svatý Jan pod Skalou „Obec ležící 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Berouna a Loděnice. Celá obec je situována v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí Českého krasu. Svoji historii počítá od konce 9. století, kdy se zde podle legendy, v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník Ivan. V obci se nachází mnoho památek a zajímavých míst jako jsou: Kostel sv. Jana Křtitele, jeskyně sv. Ivana, areál benediktinského kláštera, kaple sv. Kříže, kaple sv. Maxmiliána a Mariánské sousoší [7].“
13
1.1.3 Kulturní akce v okolí [8] Královský Rakovník Oslavy 555. výročí Rakovnického pivovaru konající se dne 20. června 2009. Celodenní program na Husově náměstí, historický průvod městem a koncerty. Setkání parních lokomotiv + 10 let muzea Lužná u Rakovníka železniční muzeum ČD. Parní vlaky (Praha – Lužná a zpět) do muzea a v jeho okolí (Lužná – Rakovník a zpět, Lužná – Milostín a zpět). Šafářův dvoreček Hamousův statek Zbečno – lidová řemesla a zvyky, pečení chleba, tradiční jarmark. Akce se koná 18. – 19. 7. 2009 Řezbářské sympozium Přílepy Mezinárodní setkání řezbářů, bohatý kulturní program. Datum konání první týden v srpnu 2009. Rakovnické posvícení První víkend v září se na Husově náměstí v Rakovníku koná tradiční posvícení. Na náměstí je připraven bohatý kulturní program, jarmark a atrakce pro děti.
14
1. 2 Městys Křivoklát 1.2.1 Historie a vývoj městysu [9] „Městys Křivoklát je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností: Rakovník. Dějiny městysu Křivoklát jsou úzce spjaty s dějinami stejnojmenného hradu. Ten byl založen uprostřed hlubokých lesů na počátku 11. století českými knížaty. Na přelomu 14. a 15. století začaly v křivoklátském podhradí vznikat první dřevěná obydlí drobných řemeslníků, kterým se říkalo boudy. Později se vžilo zkrácené pojmenování Budy. Nejstarší stavbou tu byl panský mlýn, který se stal základem a středem pozdější obce.“ „V druhé polovině 16. století byl na rozsáhlém návrší nad hradem Křivoklátem postaven hospodářský dvůr. Ten se stal základem druhé obce . V průběhu 17. a 18. století srostl s malou osadou, která se jmenovala Čamrdoves, snad podle dřevěných knoflíků, jež zdejší obyvatelé vyráběli.“ „V roce 1685 přešel Křivoklát z rukou koruny do majetku hrabat z Valdštejna a po roce 1756 se jeho vlastníky stala knížata z Fűrstenbergu. Když se roku 1818 oženil Karel Egon II. z Fűrstenbergu s Amálií Bádenskou, byla horní část obce přejmenována na počest paní kněžny na Amaliinu Horu nebo-li Amalín.“ „Roku 1864 se k Budám a Amalínu připojila nedaleká osada Častonice a vznikl jeden správní celek. Ten byl usnesením obecního zastupitelstva z 1. 12. 1886 spojen v jediný společný katastr pod jménem Křivoklát. Roku 1896 byla obec povýšena na městys a stala se střediskem celého kraje.“ „V majetku Fűrstenbergů zůstal Křivoklát až do července 1929, kdy byl odprodán československému státu. Za tzv. první republiky se stala obec s hradem oblíbeným cílem turistických tras.“ „V současné době je centrem Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO. V samotné obci a jejím nejbližším okolí se nachází řada kulturních i přírodních památek a pozoruhodností.“
15
1.2.2 Sportovní a kulturní akce městysu [8] Sportovní areál Kolečko Ve sportovním areálu Kolečko se rozkládají 2 tenisové kurty a 5 volejbalových hřišť. Středisko je vhodné pro příznivce tenisu, volejbalu a cykloturistiky. Toto místo je ideální pro soustředění sportovních oddílů, ale i pro rodinné rekreace.V areálu se od jara do podzimu pořádají pravidelné volejbalové turnaje, turnaje v malé kopané, nohejbalu, ale i tradiční Kolečkovský dvanáctiboj. Krajinou Rakovnicka a okolím Výstava barevných fotografií Jindřicha Richtera. Výstava je instalována v informačním a vzdělávacím středisku Budy Křivoklát. Léto na Křivoklátě Festival koncertů, divadla a výstav. Akce se koná v letních měsících. Muzeum motocyklů Křivoklát Výstava motocyklů JAWA, ČZ, PRAGA, PIONÝR, skútrů a mopedů. Výstava se koná od dubna do října.
16
1.2.3 Ubytovací a stravovací služby [9] Restaurace Nad hradem Restaurace Nad hradem nabízí ubytování pro 10 hostů. 4 dvoulůžkové apartmány s příslušenstvím a jeden luxusní dvoulůžkový v podkroví v poněkud dražší cenové hladině. Jak už název napovídá, nachází se zde také restaurace. Penzion a restaurace „U Jelena“ Penzion nabízí ubytování pro 18 osob s kompletním servisem. V areálu penzionu se nachází restaurace. Hotel Sýkora Hotel se nachází blízko údolí řeky Berounky, přímo pod hradem Křivoklát. Původní stavba, několik století sloužící jako zájezdní hostinec, byla citlivě přestavěna na pohodlný hotel, sloužící k rekreaci tuzemských i zahraničních hostů. Hotel nabízí ubytování pro 25 hostů v jedno až třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. V přízemí hotelu se nachází restaurace a salónek. Hotel Dvůr Míče Hotel se rozkládá 3 km severním směrem od hradu. Ubytovací kapacita činí 50 lůžek. V hotelu je návštěvníkům k dispozici restaurace, vyjížďky na koních či lov zvěře v nedaleké Lánské oboře. Hotel patří do dražší cenové skupiny. Hotel Roztoky Hotel a restaurační pivovar Roztoky, se nachází 1,5 km od hradu Křivoklát v obci Roztoky u Křivoklátu. Ubytovací kapacita hotelu je 90 lůžek. Hotel patří do levnější cenové hladiny. Dále hotel nabízí sportovní vyžití – bowling, tenis, kulečník a sál pro společenské akce. Sportovní areál Kolečko Sportovní areál se nachází 500m od hradu Křivoklát. V areálu je penzion, jehož kapacita je 35 lůžek ve 2-4 lůžkových pokojích. Ubytování zde patří mezi nejlevnější v této oblasti.
17
1.3 Státní hrad Křivoklát 1.3.1 Historie hradu Historie hradu je dlouhá více jak 900 let. První zmínka pochází z roku 1109 z Kosmovy kroniky. Kosmas píše o jakési dřevěné lovecké stanici, která stávala na jednom z okolních kopců. Kamenný hrad na skalnatém ostrohu Obrázek č. 1
začal budovat na počátku 13. století Václav I. Velkého významu nabyl za doby Václavova syna, Přemysla Otakara II., který v budování pokračoval. Na Křivoklátě nějakou dobu působil nejznámější český panovník Karel IV. Ten přijel na hrad ve svých 7 letech se svou matkou a byl zde držen v domácím vězení. Poté byl poslán na převýchovu do Francie. Na Křivoklát se
Zdroj: vlastní archív
vrací ve svých 17 letech se svou první ženou Blankou z Valois, která mu zde porodila dceru Markétu roku 1335. Karel IV. zde přebýval až do dob než si nechal vystavět na tu dobu modernější hrad Karlštejn. Na Křivoklátě vydal několik důležitých listin např.: roku 1348 zakládací listinu Nového Města Pražského. Později začal hrad obývat Václav IV, syn Karla IV. Václav byl vášnivým lovcem a okolní lesy hradu byly k tomuto účelu jako stvořené. Václav IV. si nechal postavit hrad Točník, kam se přemístil a Křivoklát začal chátrat. V době Husitských válek v roce 1422 vyhořel. Hrad nechali přestavit pozdně goticky Jagellonci na přelomu 15. a 16. století. Z té doby se Obrázek č. 2
na hradě zachovaly nejkrásnější prostory. Další požár na hradě vypukl v roce 1643, v té době seděli na trůně Habsburkové, ty o hrad ztratili zájem a využívali ho pouze jako státní politické vězení. Později ho zastavili šlechticům a tím se ho zbavili zcela. Šlechtici si hrad dlouho neponechali a pak ho v roce 1658 prodali Schwarzenbergům za 600 000 zlatých. V roce 1685 přešel hrad na rod Valdštejnů.
Zdroj: vlastní archív
18
V roce 1733 se Křivoklát i s celým panstvím stal majetkem posledního rodu, který zde přebýval a to rod Fűrstenbergů. Sňatkem Anny Marie z Valdštejna s Josefem Vilémem I. z Fűrstenbergu. Křivoklát byl v roce 1929 prodán českému státu za převratných 118,5 milionů korun československých i s celým panstvím. Z této částky si Fűrstenbergové nechali 90 milionů vyplatit v hotovosti. Od té doby je hrad ve státní správě a spravuje ho Národní památkový ústav [5,10,11,12,13].
19
1.3.2 Otevírací doba a vstupné, služby [14] Otevírací doba 5. 1. – 27. 3.
denně (mimo SO a NE)
10:00 – 15:00
28. 3. – 30. 4.
denně (mimo PO)
09:00 – 16:00
1. 5. – 30. 6.
denně (mimo PO)
09:00 – 17:00
1. 7. – 31. 8.
denně (mimo PO)
09:00 – 18:00
1. 9. – 30. 9.
denně (mimo PO)
09:00 – 17:00
1. 10. – 31. 10.
denně (mimo PO)
10:00 – 16:00
1. 11. – 30. 11.
SO, NE, svátky
10:00 – 15:00
1. 12. – 31. 12.
SO, NE, svátky
10:00 – 15:00
Vstupné Platí v hlavní sezóně 28. 3. – 31. 12. 2009 Návštěvnický okruh s průvodcem I. okruh - interiéry II. okruh - věž III. okruh – int + věž IV. okruh - historií V. okruh – přízraky Návštěvnický okruh s průvodcem I. okruh - interiéry II. okruh - věž
Plné vstupné 100 70 150 80 60 Plné vstupné 150 120
Výklad Snížené 70 50 90 50 30 Cizojazyčný výklad Snížené 105 85
Slevy jsou poskytovány: -
dětem od 6 do 15 let studentům do 15 do 26 let seniorům po dovršení 65 let věku držitelům průkazu ZTP/P – dospělí, ZTP – dospělí držitelům průkazu FOD členům ČSOP organizovaným skupinám dětí do 6 let
20
Rodina 260 180 140 Rodina -
Zdarma: -
děti do 6 let TP, ZTP, ZTP/P – děti studenti, ZTP/P – průvodce pracovníci NPÚ vedoucí předem objednaných hromadných skupin v počtu nad 20 platících návštěvníků novináři
Příplatky k základnímu vstupnému - rezervační poplatek - rezervační poplatek – platba předem Kč/osoba - prohlídka mimo otevírací dobu - cizojazyčný text (Kč/osoba) - tlumočení v hromadné skupině (Kč/os) - fotografování, filmování
+ 10 % sleva při koupi vstupenky 10 + 100 % + 30 % + 30 %, pro samostatné skupiny zakázáno
Minimální počet ve skupině 10 platících osob, maximální je pro I. okruh 40 osob a pro II. okruh 30 osob.
Služby Obřadní síň Hrad Křivoklát nabízí pro účely svatebních obřadů své prostory. K dispozici je obřadní síň v přízemí severního křídla horního hradu. Místnost je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, vybavena elektrickými varhanami, moderní hudební aparaturou.
Pro objednání svatebního obřadu, informace o cenách a volných termínech je třeba se obrátit na Úřad městysu Křivoklát. Nestandardní svatební obřady, či jiná přání nutno projednat se správou hradu. Cena svatebního obřadu je 6000 Kč.
21
1.3.3 Prohlídkové trasy Interiéry hradu – délka prohlídky cca 80 min Stříbrnice 3 modely hradu (Přemyslovský, Lucemburský, Jagellonský) vývoj hradu od 12. století až po současnost, expozice je doplněna o archeologické nálezy z Manských domů na Křivoklátě z doby Václava IV. Obrázek č. 3
Kaple korunování Panny Marie [15] Jedna z nejvýznamnějších pozdně gotických prostor u nás i v Evropě. Nejvzácnější součástí kaple je samozřejmě oltář. Jedná se o vynikající uměleckou práci z konce 15. století. Jejím autorem je neznámý mistr, zřejmě z okruhu Hanuše Spiesse z Frankfurtu nad Mohanem. Na vnějších stranách oltáře jsou vyobrazeny 4 postavy českých zemských patronů – sv. Zikmund, sv. Vojtěch, sv. Vít a sv. Václav. Do dnešní podoby včetně stropní síťové klenby nechal kapli
Zdroj: vlastní archív
upravit Vladislav II. Jagellonský.
Malý rytířský sál Původně prostory panovníkovi ložnice, přebudované Přemyslem Otakarem II. na „manský“ sál. V sále expozice pozdně gotického umění. Obrazy a plastiky zapůjčené z okolních kostelů Rakovnicka, Křivoklátska a Národní galerie v Praze. Obrázek č. 4
Velký rytířský sál [15] V poválečném období označován jako velký královský. Královský palácv těchto místech stojí již od 13. století a už v té době zde byla vybudována velká reprezentativní prostora, využívána jak při loveckých slavnostech, tak při státnických příležitostech. V České republice druhý největší sál. Na stěnách se zachovaly fragmenty fresek z dob před požárem 1826. Fűrstenbergové v 18. století sál využívali jako školu pro chudé křivoklátské děti. V 19. století
22
Zdroj: vlastní archív
sem byla přestěhována rozsáhlá knížecí knihovna a obrazárna, která byla po obnově hradu přestěhována do nových prostor severního křídla. Fűrstenbergská obrazárna Jediná místnost na hradě kde je možné vidět prevét – pozůstatek středověkého záchodu. Na stěnách obrazy příslušníků rodu Fűrstenbergů. V této části mohou návštěvníci shlédnout sbírku střelných zbraní z přelomu 18. a 19. století. Knihovna
Obrázek č. 5
Založena v 2. pol. 18. století v té době třetí největší knihovna na území republiky. 53 000 svazků, nejstarší z přelomu 10.- 11. století. Na stěnách visí obrazy příslušníků rodu Fűrstenbergů. Nejvýznamnější Karel Egon II. Fűrstenberg a jeho manželka Amálie Bádenská. Knihovna je doplněna o bűsty Fűrstenbergů a o klasicistní nábytek. Expozici doplňuje křeslo, které Fűrstenbergové darovali
Zdroj: vlastní archív
TGM. Portrétní malbu 20. století reprezentuje elegantní anglicky laděná pastelová podobizna kněžny Fűrstenbergové [16]. Fűrstenbergská obrazárna V této místnosti visí na stěnách obrazy vlastníků hradu Anny Marie z Valdštejna a Josefa Viléma z Fűrstenbergu. Pokoj je vyzdoben bohatě intarzovaným nábytkem a porcelánem z 18. století. Barokní a rokokové saně Expozice saní používaných na jízdu na sněhu i na ledě. Obrazy holandských, německých i francouzských malířů nejvýznamnější z nich Prodavačka ovoce a zeleniny od učně Petra Pavla Rubense. Filipínina místnost Osobnost Filipíny Welserové na hradě připomíná velký rámovaný obraz spolu s truhlou na šaty z 16. století. Místnost je doplněna obrazy, vitrážemi z hradní kaple ze 16. století a tradičními předměty používané v kapli.
23
Obrázek č. 6
Augustovo vězení Cela kde si biskup Jednoty bratrské Jan Augusta odpykával svůj trest, byl obviněn z nábožensko-politických důvodů. V těžkých podmínkách zde strávil 16 let. Ve vedlejší cele se nachází zrestaurovaný honební kočár císaře Karla VI. Vůz nechal vyrobit Jan Josef hrabě z Valdštejna u příležitosti velkého honu, který se konal v Lánské oboře. Hrabě ho uspořádal pro císaře Karla VI. v roce 1723. Vůz byl použit pouze jednou [10].
Zdroj: vlastní archív
Mučírna Ve třech celách se nachází 7 středověkých mučících nástrojů. Návštěvník je poučen o tom jak vypadalo útrpné právo a jak se za dob středověku drasticky mučilo. Hladomorna Nejspodnější část velké válcové věže, kde lidé umírali na podvyživení a podchlazení. Od 13. století, kdy byly povinné zásoby jídla a pití sloužila hladomorna jako úschovna potravy v době obléhání hradu. Lapidárium Poslední část prohlídkového okruhu hradu s kamennými pozůstatky z přelomu 15.-16. století.
Velká válcová věž – délka prohlídky cca 40 min
Obrázek č. 7
Porodní věžička a ochozy hradu – návštěvník je seznámen se stručnou historií hradu a fortifikačním systémem. Pruhovaná bašta z doby Vladislava Jagellonského 15. – 16. století. Přízemí válcové věže – pohled do hladomorny shora a systém středověkého mučení. Stavební úprava věže v průběhu staletí. Trofeje a obrazy.
24
Zdroj: vlastní archív
První patro – lovecké trofeje a české a německé zbraně z doby 19. století. Raritou expozice je americká „Winchestrovka“ model Winchestr Pump Action z roku 1890. Zbraně pytlácké a podomácku vyrobené. Druhé patro věže – model krovu velké válcové věže a model krovu kostela sv. Petra a Pavla v horní části obce Křivoklát. Krásná vyhlídka do křivoklátské krajiny. Spojovací chodba a mincovna – chodba, která dříve spojovala první nádvoří s druhým sloužila pro služebnictvo. Mincovna – ukázka výroby středověkých mincí. Spojený okruh – délka prohlídky cca 110 min Interiéry hradu + velká věž Historií českých králů – délka prohlídky cca 40 min Zkrácené interiéry hradu doplněné o prohlídku oratoře. Přízraky křivoklátska – délka prohlídky cca 25 min Děsivá podívaná v podzemí bývalých sklepů pivovaru. Báje a pověsti z okolí Křivoklátska. Útrpné právo a středověké mučení představené na figurínách.
25
1.3.4 Kulturní akce na hradě Velikonoce na Křivoklátě – velikonoční So, Ne, Po. Velkolepá akce ku příležitosti zahájení sezóny na hradě. Každoročně je z Prahy a Plzně vypraven historický vlak tažený parní lokomotivou, který přepraví více jak 2000 návštěvníků. Na prvním hradním nádvoří se koná tradiční český jarmark – pečení koláčů, zdobení perníků, staročeské trdlo, ukázka středověkých řemesel, lučištník a sokolník. Po celý den je pro návštěvníky připraven bohatý program v podobě divadla a různých představení s dobovou tématikou. Celou akci hudebně doprovází středověká muzika. V tyto dny je vstup na hradní nádvoří zpoplatněn. V hradní kapli se koná v 11 hodin tradiční velikonoční mše. Hlavní sezóna (červenec, srpen) – Po celé dva měsíce je na hradě bohatý program plný hudebních koncertů jako jsou Wabi Daněk, Nezmaři, Čechomor, Kamelot konaných na prvním hradním nádvoří. Největším lákadlem bývá divadelní představení DS Ty-Já-Tr z Prahy, které se odehrává vždy na druhém hradním nádvoří. Po celé léto je na prvním hradním nádvoří lučištník, který pořádá celodenní ukázky střelby z kuší a luků a sokolník s ukázkami sokolnického řemesla. Noční prohlídky hradem (5. – 6. 7 a 14. - 15. 8.) Příběh lásky Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové (noční prohlídky hradem). Každoročně první týden v srpnu se na prvním nádvoří koná řezbářské sympozium – Křivořezání. Panování – plnění manských povinností, této akce se účastní i okolní vesnice kdy chodí plnit své manské povinnosti a odevzdat králi mouku, obilí a jiné. Velmi navštěvovaná akce, na nádvoří je opět k shlédnutí tradiční jarmark. Velkou oblibu si také v posledních letech získal burčák, který je dovážen z vinných sklepů na Moravě. Křivoklání – každoročně je tato akce pořádána druhý víkend v říjnu. Tradičně je vypraven historický vlak tažený parní lokomotivou. Na prvním hradním nádvoří vystupuje skupina historického šermu Merlet a již zmiňovaný tradiční jarmark, ukázka dobových řemesel. Advent – první dva víkendy v prosinci – ukončení sezóny. Na tyto dny je vypraven historický vlak s parní lokomotivou.. V kapli se pravidelně koná nedělní bohoslužba. Česká mše vánoční – J. J. Ryba ve velkém rytířském sále. Na prvním hradním nádvoří tradiční jarmark, řemesla a divadelní představení. V době vánočních svátků je hrad nasvícen.
26
1.3.5 Organizační schéma Kastelán hradu -
nejdůležitější osoba celého hradu
-
zajišťuje chod správy hradu
-
reprezentuje hrad při státnických i jiných důležitých návštěvách
-
rozděluje finance od památkového ústavu
Vedoucí návštěvnického provozu -
sestavuje rozvrh prohlídek
-
zajišťuje potřebný počet průvodců
-
zajišťuje upomínkové předměty
Manager kulturních akcí -
zajišťuje kulturní akce (divadla, koncerty)
-
objednává umělce
-
vymýšlí kulturní program
Správce depozitářů a vedoucí hradní údržby -
přemisťování části expozice do depozitářů mimo sezónu
-
rozděluje úkoly hradní údržbě
Účetní -
vybírá ceny za zboží a za vstupné
-
vyřizuje smlouvy pro průvodce a zaměstnance hradu
-
vyplácí mzdy zaměstnancům hradu a průvodcům
-
vystavuje faktury řemeslníkům a firmám
Pokladní -
zajišťuje chod pokladny
-
prodej vstupenek, upomínkových předmětů a zboží v pokladně
-
přiděluje průvodcům prohlídky dle aktuální situace
27
Průvodce -
průvodce na stálo (2 osoby)
-
sezónní průvodci (12 osob)
-
provádí hradem 5 prohlídkových okruhů
-
vypomáhá při akcích
Rozdíl mezi průvodcem sezónním a průvodcem na stále je ten, že průvodce na stálo je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, tudíž je k dispozici po celý rok. Stálým průvodcům v průběhu roku vypomáhají sezónní průvodci a to o víkendech a v době konání akcí. Ti se zajišťují z řad lidí, kteří provázeli o prázdninách a prošli konkurzem, mají tedy zkušenost a není žádný problém v jejich zaučování. Údržba -
sekání trávy
-
drobné opravy
-
pěkný vzhled a upravenost okolí hradu
-
připravují místnosti na výstavy
Ostraha -
zajišťována firmou IZROS
-
hlídá hrad 24 hodin denně
-
1x do hodiny provede obchůzku
-
obsluha parkoviště při akcích
Drobní obchodníci -
jsou též zaměstnanci hradu. Na prvním hradním nádvoří mají své obchůdky se suvenýry a upomínkovými předměty. Jedná se o košíkáře, mincíře a řezbáře.
28
2. Experimentální část 2. 1 Metodika marketingového výzkumu Cílem této bakalářské práce je navrhnout opatření, která povedou k větší návštěvnosti Státního hradu Křivoklát a jeho okolí. K realizaci praktické části práce byla použita metoda marketingového výzkumu – dotazováním. Marketingový výzkum byl proveden přímo na hradě v průběhu turistické sezóny. Účelem bylo získat informace o turistech, kteří navštěvují hrad, a díky tomu sestavit profil návštěvníka hradu Křivoklát. Poměr mužů a žen v dotazování byl vyrovnaný. Věková škála se pohybuje od 15 do 85 let věku. Sběr primárních dat Primární data byla zjištěna pomocí jednoduchého dotazníku, který obsahoval 19 otázek. Bylo náhodně osloveno celkem 200 návštěvníků, kteří navštívili jeden ze dvou návštěvnických okruhů. Kdyby byli osloveni i návštěvníci akcí na hradním nádvoří došlo by ke zkreslení informací. Dotazování bylo rozděleno do 3 fází od dubna do října roku 2008. První fáze byla uskutečněna na jaře, druhá v hlavní turistické sezóně, tedy v letních měsících, a posledních 50 dotázaných bylo osloveno v podzimních měsících. Počet dotazníků na jednotlivá období byl rozdělen tímto způsobem: -
Jaro………….50 respondentů
-
Léto…………100 respondentů
-
Podzim……....50 respondentů
Dotazování probíhalo v průběhu celého týdne mimo pondělí, kdy je na hradě zavírací den. Dotazník byl návštěvníkům předkládán ve třech jazycích: v českém, německém a anglickém. Sběr sekundárních dat Sekundární data – veškeré statistiky, týkající se návštěvnosti zahraničních i tuzemských turistů, byly poskytnuty správou Státního hradu Křivoklát. Další informace byly získávány z internetových stránek, propagačních letáků a brožurek.
29
2.2 Sběr primárních dat Získávání primárních dat proběhlo metodou marketingového šetření – dotazníkovým způsobem. Náhodně bylo osloveno 200 návštěvníků. Každému bylo prostřednictvím dotazníku položeno celkem 19 otázek. Odpovědi respondentů byly zaznamenány do grafů a tabulek s popisem. 1.Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Graf č. 1 Důvod návštěvy
4% 8% 6%
2%
18%
Dovolená Výlet Návštěva příbuzných Pouze projíždí Služební cesta
62%
Jiné
U více než poloviny dotázaných byl hlavním důvodem návštěvy výlet, celkem 62 %. 18 % zde tráví dovolenou, 8 % návštěvníků přijíždí do regionu na služební cestu a 6 % vyhledává tento region pro návštěvu příbuzných. Zbylé 4 % regionem pouze projíždí a 2 % navštěvují region z jiných důvodů než je uvedeno. 2. Jak často navštěvujete tento hrad? Graf č. 2 Počet návštěvy hradu
26% 14%
poprvé podruhé potřetí
46%
14%
30
vícekrát
Z 200 dotázaných navštívilo poprvé hrad v loňském roce 46 % návštěvníků. Podruhé bylo na hradě celkem 26 %, potřetí a vícekrát hrad navštívilo shodně 14 % dotázaných. 3.Jak je Vaše cesta organizována? Graf č. 3 Organizace cesty
12% individuálně skupinový zájezd 88%
Z tohoto grafu vidíme, že 88 % návštěvníků si organizuje cestu individuálně, druhá část 12 % preferuje organizaci pomocí skupinového zájezdu. Jak bylo uvedeno v nabídce možností, žádný dotázaný návštěvník nezvolil organizování cesty prostřednictvím CK nebo CA a žádný z dotázaných nebyl v době návštěvy na služební cestě. 4.Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte?
Graf č. 4 Období pro návštěvu
21%
jaro
40%
léto podzim
12% 27%
31
zima
Z tohoto grafu lze vyčíst, že nejoblíbenějším obdobím pro návštěvu hradu jsou letní měsíce, tedy hlavní sezóna. V tomto období navštíví hrad celkem 40 % návštěvníků. Jarní měsíce přilákávají 27 %. Na podzim navštíví hrad 21 % a v zimním období pouhých 12 %. 5.Jak dlouho se tentokráte zdržíte v tomto regionu? Graf č. 5 a) Délka návštěvy regionu
21%
2% 1-2 h 3-7 h 8-12 h 56%
21%
den
Zde můžeme vidět že nadpoloviční většina 56 % se v regionu zdrží průměrně 5 hodin. Shodně 21 % dotázaných se zdrží průměrně 10 hodin nebo i celý den. Pouhé 2 % respondentů uvedla, že se nezdrží déle jak 2 hodiny.
Graf č. 5 b) Délka návštěvy regionu
25%
16% 2 dny 3 dny 4 dny
9%
5 dní 50%
Polovina dotázaných stráví v regionu 3 dny. Následujících 25 % setrvá v regionu 5 dní a 9 % dotázaných uvedlo délku své návštěvy na 4 dny. Posledních 16 % stráví v oblasti pouhé dva dny.
32
Z obou grafů můžeme vyčíst rozmanitou návštěvnost regionu. Pokud se návštěvníci rozhodnou navštívit region na jeden den většinou zde zůstávají průměrně 37 hodin. Pokud přijedou na několik dní průměrně jejich návštěva trvá 3 dny. 6.Jak dlouho se tentokráte zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? Graf č. 6 Délka pobytu v ČR
7%
5%
3%
12% 1 den 2 dny 3 dny 4 dny 5 dní 73%
Z 30 dotázaných cizinců se na území ČR zdrží 73 % dotázaných a to nejdéle 2 dny. 12 % návštěvníků zůstane v republice pouze jeden den. 7 % cizinců stráví v republice pouhé 3 dny a zbylé 3 % a 5 % zůstává na území 4 a 5 dní.
7.Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Graf č. 7 Ubytování
9%
2% 1%
16%
v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech
43%
29%
nikde jinde
Největší část návštěvníků v této otázce odpověděla že je ubytována v Praze, celkem 43 %.Následujících 29 % je ubytováno v tomto regionu a 16 % v tomto místě, tedy v obci Křivoklát. 9 % dotázaných je ubytováno na více místech. Zbylé 3 % nejsou ubytováni nikde nebo jinde.
33
8.Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Graf č. 8 Motivace k návštěvě reference od známých
4% 2%
informace CK a CA
8%
6%
26%
tištěné informace vlastní zkušenost
2% 10% 42%
rozhlas, televize turistické informační centrum internet jiný
Na tomto grafu vidíme, že 42 % dotázaných vedla k návštěvě hradu vlastní zkušenost, oproti tomu se 26 % nechalo o hradu referovat od známých. 10 % se nechalo motivovat tištěnými informacemi. Služby turistického informačního centra využily 4 %, 2 % se doslechla o hradu přes televizi nebo rozhlas, 6 % využilo služeb internetu a 2 % prostřednictvím CK nebo CA. Zbylých 8 % se motivovalo jiným způsobem než je uvedeno v nabídce.
9.Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu? Graf č. 9 Rozhodnutí o návštěvě 6% 22%
72%
návštěvu jsem plánovala ještě před zahájením výletu pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do toho regionu jinak
Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že 72 % návštěvníků plánovalo návštěvu hradu ještě před zahájením výletu. 22 % se pro návštěvu rozhodla až po příjezdu do tohoto regionu. Ostatních 6 % dotázaných uvedlo třetí možnou odpověď, ve většině případů se rozhodlo navštívit hrad den předem.
34
10.Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil?
Graf č. 10 Navštívím nebo jsem navštívila
Karlštejn
26%
29%
Žebrák a Točník Nižbor Hořovice
8%
Lány
16%
10%
11%
Ostatní
Návštěvníci, kteří se zastaví v tomto regionu navštíví ve většině případů hrady nebo zámky. Ve 26 % dotazovaných to byl hrad Karlštejn, v 16 % hrady Žebrák a Točník. Zámek Nižbor a Hořovice navštíví 10 % a 11 %. Posledním navštěvovaným zámkem jsou s 8 % Lány. Položka ostatní zahrnovala další turisticky vyhledávané destinace a to města Rakovník a Beroun, Koněpruské jeskyně, vodní nádrž Klíčavu, Skryje, Zbečno a v poslední řadě vesničku Svatý Jan pod Skalou. 11.Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
Graf č. 11 Místo přenocování
12%
hotel
18%
penzion
20%
v soukromí kemp/tábořiště chata, chalupa
24% 14%
2%
u příbuzných
10%
jinak
24 % dotázaných uvedlo penzion jako ubytovací zařízení kde budou nocovat. Další nejčastější odpovědí bylo ubytování u příbuzných a známých 20 %. 18 % přenocovalo v hotelu a 14 % na chatě nebo chalupě. 10 % návštěvníků uvedlo jako svou
35
odpověď ubytování v soukromí. Pouhé 2 % dotázaných přenocovalo v kempech či tábořištích v okolí. Zbylých 12 % přenocovalo jiným způsobem. 12.Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Tabulka č. 1
Příroda (42 %)
Kultura (33,5 %)
Sport, pohyb (16 %)
Ostatní (8,5 %)
čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody jiné
4% 13% 19% 6% 27% 4,50% 2% 0,50% 8,50% 7% 3,50% 5% 0%
Z tabulky můžeme vyčíst, že nejvíce návštěvníků cestuje do regionu za přírodou, celkem 42 % z toho velká část vyhledává lesy, krajinu a klidné prostředí bez hluku. Další nejsilnější položkou je kultura (33,5 %) z toho 27 % dotázaných vyhledává historická města a památky, zbytek jezdí do kraje za kulturou a zábavou. Za sportem jezdí do oblasti celkem 16 %. Ostatní položky vykazují zbylých 8,5 % a zahrnují soukromé a pracovní důvody. Jako jiné důvody neoznačil žádný návštěvník.
36
13.S kým cestujete? Graf č. 12 S kým cestujete Sám/sama
2%
S rodinou
4%
12%
S příbuznými/s kamarády Se skupinou
28%
54%
Jiné
Většina návštěvníků se vydá navštívit hrad se svou rodinou celkem 54 %. 28 % navštíví hrad se svými kamarády nebo s příbuznými. O samotě navštěvují Křivoklát 4 % dotázaných a pouhé 2 % jsou návštěvníci ve skupinách. 12 % dotázaných navštíví hrad jinak a to například se svými přítelkyněmi či příteli.
14. Jaký dopravní prostředek jste použil? Graf č. 13 Dopravní prostředek
12% 2%
6%
2% Automobil Motocykl Vlak Kolo Bus
78%
Dopravní dostupnost hradu Křivoklát je možná pomocí vlaku. Tento dopravní prostředek byl použit 12 % dotazovaných. Nejméně využívaný je autobus, který na Křivoklát jezdí pouze jednou týdně. Nejčastějším dopravním prostředkem je tedy automobil 78 %. Na kole přijelo obzvláště v letních měsících 6 %. Motocyklu využili 2 %.
37
15.Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? Tabulka č. 2 Kvalita služeb v památkovém objektu Výše vstupného 2,03 Možnost výběru z více okruhů 1,48 Místo pro odpočinek, čekací doba 1,42 Nabídka zboží v pokladně 1,4 Celkový dojem z atraktivity objektu 1,28 Celková spokojenost s úrovní služeb 1,26 Srozumitelnost informací 1,2 Přístup a vstřícnost 1,18 Úroveň průvodcovských služeb 1,02
Podle školní stupnice hodnocení dostala nejlepší známku „úroveň průvodcovských služeb“ 1,02, naopak nejhůře dopadla „výše vstupného“ (2,03). Z toho plyne, že návštěvníci jsou nespokojeni s cenou vstupného, která se od loňského roku zvýšila o 20 Kč. Další nejhůře hodnocenou položkou v tabulce je „možnost výběru z více okruhů“. Tato skutečnost se pro letošní rok změnila a hrad nabízí celkem 5 prohlídkových okruhů z původních 3. Následující položky byly hodnoceny známkami v rozmezí od 1,18 – 1,42.
16.Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? U této otázky není třeba grafického znázornění. Z pěti možných odpovědí (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne a nevím) odpověděla nadpoloviční většina že by hrad určitě doporučila svým známým a přátelům. Dalších 8 % by hrad spíše doporučilo. Zbylé 3 odpovědi nezatrhl ve výzkumu nikdo.
38
17.Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? Tabulka č. 3
Trvalé bydliště v ČR 85 % Středočeský kraj Okolní kraje Morava Slezsko
mimo ČR 15 % 27% Slovensko 32% Německo 17% Velká Británie 9% USA,Kanada
9,50% 2,50% 2% 1%
Jak je patrné z tabulky, bylo osloveno 85 % tuzemských návštěvníků a 15 % zahraničních. Ze středočeského kraje na hrad zavítalo 27 % dotázaných. Z okolních krajů přijelo 32 %. Zahraničních návštěvníků bylo v sezóně 2008 nejvíce ze Slovenska (9,5 %). Informace mohou být poněkud zkresleny díky turistům z USA a Kanady. Hrad Křivoklát navštívila v loňském roce i řada dalších národností. V tabulce nejsou uvedeny, jelikož výzkum neprobíhal denně a ne všichni návštěvníci byli ochotni vyplnit dotazník. 18. Údaje o návštěvnících Tabulka č. 4 Osobní údaje Zaměstnání Vzdělání
18
12
29,5
18,5
9
Bydliště
9,5
14
17 15
85
Pohlaví
53
47
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Legenda Zaměstnání
veřejné služby
soukromé služby
podnikatel
vyučen
střední škola
vysoká škola
do 17 let
18 - 25 let
26 - 35 let
Bydliště
ČR
mimo ČR
Pohlaví
muž
žena
Vzdělání Věk
3
34
56
10
Věk
6
30
28
39
důchodce
nezaměstnaný
mateřská dovolená
36 - 45 let
46 - 55 let
56 a více let
100%
Pohlaví respondentů bylo rozděleno rovnoměrně, aby byl zastoupen jak názor mužů tak žen. Celkem 47 % mužů a 53 % žen. Jak už bylo výše uvedeno trvalé bydliště v ČR má 85 % celkem 170 respondentů, dalších 30 přijelo ze zahraničí tedy 15 %. Průměrný věk dotazovaných byl 35,8 let. Nejčastěji byla dotazována mladší generace do 35 let věku celkem 57 %. Starší generace v rozmezí od 36 let a více byla oslovena v 43 % případů. Nejčastěji byla z této skupiny oslovena věková hranice 56 a více let. Vzdělání respondentů bylo z největší části středoškolské a vysokoškolské celkem 90 %. Jako svoje zaměstnání uvedlo 58 % služby veřejné a soukromé. Pouhých 6 % podniká. Z celkového počtu dotázaných bylo 18 % důchodců a 9,5 nezaměstnaných. To však neznamená že 9,5 % nemá práci, jednalo se například o studenty nebo absolventy. Zbývající 3 % zaujímaly ženy na mateřské dovolené. 19.Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Tabulka č. 5 Vzdálenost od místa bydliště 5% do 10 km 11% 11 - 50 km 44% 51 - 100 km 26% 100 - 200 km 7% 201 - 400 km 4% 401 - 800 km 0% 801 -1200 km 2% 1201 - 1600 km 0% 1601 - 2000 km 0% 2001 - 3000 km 0% 3001 - 5000 km 1% 5001 a více
Tato tabulka slouží pro výpočet průměrné vzdálenosti z místa trvalého bydliště na hrad Křivoklát. 5 ∗ 0,05 + 30 ∗ 0,11 + 75 ∗ 0,44 + 150 ∗ 0,26 + 300 ∗ 0,07 + 1400 ∗ 0,02 + 9000 ∗ 0,01 = 0,25 + 3,3 + 33 + 39 + 21 + 28 + 90 = 214,5 km Návštěvník hradu Křivoklát ujede průměrně 214,5 km z místa svého trvalého bydliště.
40
2.3 Sběr sekundárních dat Sekundární data byla zjišťována za pomoci správy Státního hradu Křivoklát. Byly poskytnuty statistiky návštěvnosti hradu od roku 2003 do současnosti. Tabulka č. 6 Statistika návštěvnosti hradu interiéry hradu velká věž TUZ ZAH TUZ ZAH
Rok
74 018 2003 67 146 3 879 2004 75 492 7 912 2005 66 034 5 499 2006 64 269 5 219 2007 55 978 6 093 2008 Zdroj: správa Státního hradu Křivoklát
5 206 4 556 12 063 13 322 14 420 12 684
405 473 283 372 456
kulturní akce
21 044 33 981 36 308 38 174 20 579
V tabulce jsou zachyceny údaje o návštěvnosti 2 prohlídkových okruhů (interiéry hradu, velká věž), třetí sloupec zachycuje návštěvnost kulturních akcí na hradním nádvoří. Kulturní akce zahrnují návštěvníky, kteří se zúčastnili akcí na hradním nádvoří. Nebyli tedy ani na jednom z prohlídkových okruhů. Tabulka je dále rozdělena na tuzemské (TUZ) a zahraniční (ZAH) návštěvníky. V prvním řádku z roku 2003 se nedohledalo jaká byla návštěvnost zahraničních turistů a proto jsou zde uvedeny jen údaje o tuzemských návštěvnících. Můžeme zde také vyčíst, že za loňský rok narostl počet zahraničních turistů o necelý jeden tisíc. Křivoklát je pro zahraniční návštěvníky stále atraktivní památkou. Rok 2008 patřil k těm silnějším co se návštěvnosti týče. Nejnavštěvovanějšími akcemi jsou již tradičně Velikonoce, hlavní turistická sezóna – červenec a srpen, kdy se na nádvoří hradu konají koncerty a divadelní představení a dále Křivoklání (viz tabulka č. 7). Tabulka č. 7 Návštěvnost kulturních akcí 2008 Noční prohlídky 423 Divadlo 1 036 Ostatní akce 1 666 Křivořezání 2 126 Koncerty 2 199 Křivoklání 4 913 Velikonoce 8 216 Zdroj: správa Státního hradu Křivoklát
41
3. Atraktivita turistické destinace [17] Vzorec pro výpočet atraktivity hradu Křivoklát: ATD = d * n * f /1000 ATD = atraktivita turistické destinace d = průměrná vzdálenost z místa trvalého bydliště ke hradu n = průměrný počet návštěvníků za den, průměr počítán pouze v měsících kdy byl hrad otevřen veřejnosti f = průměrná četnost návštěvy hradu. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí. Výpočet atraktivity Státního hradu Křivoklát: d = 5 ∗ 0,05 + 30 ∗ 0,11 + 75 ∗ 0,44 + 150 ∗ 0,26 + 300 ∗ 0,07 + 1400 ∗ 0,02 + 9000 ∗ 0,01 = 0,25 + 3,3 + 33 + 39 + 21 + 28 + 90 = 214,5 km rok
počet návštěvníků
počet dní
2006
85 138
203
2007
84 280
205
2008
75 211
206
85 138 / 203 = 417 návštěvníků/den 84 280 / 205 = 411 návštěvníků/den 75 211 / 206 = 367 návštěvníků/den n = (417 + 411 + 367)/ 3 = 397 návštěvníků/den f = 0,46 * 1 + 0,26 * 2 + 0,14 * 3 + 0,14 * 5 = 2,1 ATD = 214,5 * 397 * 2,1 / 1000 = 179
42
4. Swot analýza Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Ohrožení
- atraktivní historická památka v západních Čechách -
jedna z nejnavštěvovanějších památek
-
možnost výběru z více prohlídkových okruhů
-
prostor pro odpočinek před prohlídkovými trasami
-
v hlavní sezóně doprovodný program
-
program pro děti
-
průvodce
-
možnost shlédnutí dobových řemesel
-
tradiční obchůdky se suvenýry
-
prohlídky pro nevidomé
-
vysoká cena vstupného
-
chybí bezbariérový přístup
-
kvalitní občerstvení v prostorách hradu
-
nekrytý prostor pro odpočinek při špatném počasí
-
financování z EU
-
návštěvnost vyšších vrstev (ministrů, prezident)
-
filmem oblíbená lokalita
-
pronájem velkým společnostem
-
vytvoření cyklostezky Rakovník - Křivoklát
-
vysoké náklady na opravy a rekonstrukci památky
-
vliv hospodářské krize, odliv návštěvníků
-
vysoká cena pohonných hmot
43
5. Návrhy a řešení Podle provedeného marketingového výzkumu můžeme usoudit, že hrad Křivoklát patří mezi oblíbené turisticky vyhledávané památkové objekty Středočeského kraje. Ze statistik vyplývá, že se řadí na druhé turisticky nejnavštěvovanější místo v regionu. Z provedené SWOT analýzy můžeme vyčíst, že je zde převaha silných stránek, což je velké pozitivum. Slabých stránek není moc, ale jejich minimalizování je důležité pro zvýšení návštěvnosti tohoto objektu. Hrad je turisticky velmi oblíbený a při doprovodných akcích, v průběhu roku i v době letních prázdnin, se těší velké návštěvnosti. Od letošního roku se rozšířil počet prohlídkových okruhů ze tří na pět. Jako další velké plus bych viděla prohlídky pro nevidomé, což je součást pilotního projektu, který se u nás v republice teprve rozjíždí. V tomto projektu bych viděla velkou budoucnost, která může zvýšit návštěvnost právě z řad handicapovaných. Další silnou stránkou jsou jistě svatební obřady, které se těší velké oblíbenosti. Obřadní síň přímo v části hradního paláce má svojí atmosféru a specifika. Aby však mohl být z této strany zvýšen zájem o svatby na Křivoklátě, bylo by dobré udělat obřadní síni kvalitnější reklamu. Propagace obřadní síně je pouze na webových stránkách hradu. Důležitou položkou SWOT analýzy byly slabé stránky, asi jedna z nejvíce diskutovaných je právě výše vstupného. Řešením je snížit vstupné na třetí prohlídkový okruh – Přízraky Křivoklátska. Výstava je zbytečně drahá. Ve srovnání s druhým prohlídkovým okruhem je o 20 minut kratší a stojí o 30 korun více. Slabou stránkou je kvalita stravovacích služeb. Na prvním hradním nádvoří se nachází menší restaurace fungující formou bufetu. Návštěvníci tak musí za kvalitním občerstvením či pohoštěním docházet do okolních restaurací. Řešením by mohla být změna majitele současného podniku. Hrad nemá vyřešené přístřeší pro návštěvníky v případě špatného počasí. Návrhem řešení by mohla být krytá venkovní restaurace. Byly by tak vyřešené dvě slabé stránky najednou. Mezi příležitosti patří nezbytné financování z Evropských fondů. EU má zájem na zachování této historické kulturní památky. Hrad je velmi často navštěvován osobnostmi z řad politiků a také samotným prezidentem republiky. Tento fakt by mohl zvýšit zájem o památku právě díky těmto státnickým návštěvám. V neposlední řadě je
44
hrad velmi oblíbený tvůrci filmu a filmových společností. Natáčení v prostorách hradu přináší nemalé finanční prostředky například na rekonstrukci různých částí hradu. Prostřednictvím filmu je hradu zprostředkovaná reklama. Další příležitostí je nedávné vytvoření cyklostezky vedoucí z Rakovníka přímo do Křivoklátu. Naopak hrozbami může být vysoká cena pohonných hmot a také vliv právě probíhající hospodářské krize. Ta zapříčinila odliv návštěvníků. Další hrozbou je nákladná údržba a rekonstrukce památky. Zdroje financování nejsou nevyčerpatelné a tak je třeba se snažit s nimi zacházet šetrně a ku prospěchu věci. Pokud bych měla navrhnout řešení, jak zvýšit návštěvnost tohoto památkového objektu, tak v první řadě upravit vstupné tak, aby bylo přímo úměrné tomu, co návštěvník může v prostorách hradu shlédnout. Dalším návrhem by mohlo být zvýšení počtu nočních prohlídek, což se za loňský rok ukázalo jako návštěvnicky hodně oblíbené. Dále potom, například jednou za měsíc, by se na hradě mohly uskutečnit prohlídky v dobových kostýmech. Myslím, že většina návštěvníků by tuto variantu přivítala. Obecně důležitou součástí managementu je reklama. Křivoklát sice má své postavení v oblasti cestovního ruchu, ale větší propagace v médiích a tisku by rozhodně napomohla ke zvýšení návštěvnosti památkového objektu.
45
6. Závěr Tato bakalářská práce se zabývá tématem „Profil návštěvníka hradu Křivoklát“. Zaměřuje se na charakteristiku typického návštěvníka tohoto památkového objektu za rok 2008. V teoretické části je charakterizována oblast, ve které se daný objekt nachází. Jsou zde uvedeny informace o hradu, jako kulturně historické památce. V této oblasti se nachází nesčetné množství kulturně historického bohatství. Samotný hrad Křivoklát se řadí mezi jednu z nejnavštěvovanějších turistických destinací v tomto regionu. V experimentální části jsou uvedeny výsledky marketingového výzkumu dotazníkovým šetřením. Dotazování se zúčastnilo 170 tuzemských a 30 zahraničních návštěvníků.Celkem tedy bylo osloveno 200 návštěvníků. Průzkum byl rozdělen do 3 částí. První část se uskutečnila na jaře (50 dotazníků), druhá část v hlavní turistické sezóně (100 dotazníků) a poslední část na podzim (50 dotazníků). Informace, které byly pomocí výzkumu zjištěny jsou zachyceny pomocí grafů a jejich slovního hodnocení. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastějším návštěvníkem hradu Křivoklát je žena s trvalým pobytem v ČR, ve věku 36 let, se středoškolským vzděláním, zaměstnána v soukromém sektoru. Bydlí v jednom s okresů na území Čech ve městě vzdáleném 214,5 km. Dále bylo uvedeno, že cestuje nejčastěji v letním období, svou první návštěvu na tomto hradě plánuje jako výlet, individuálně a motivací je jí vlastní zkušenosti. Pokud se zdrží v regionu bude to v průměru na 5 hodin, pokud její délka návštěvy přesáhne noc, stráví tady 3 dny, ubytována nejčastěji v penzionu. Cestuje většinou se svou rodinou a jako dopravní prostředek volí automobil. Mezi hlavní priority návštěvy regionu byly uvedeny historické památky (27 %), dále potom přírodní krásy jako vodní plochy, lesy a klidné prostředí. Kvalitu služeb na hradě hodnotí průměrnou známkou 1,36 a určitě by tento památkový objekt doporučila svým přátelům a známým. Mezi cizinci jsou nejčastější návštěvníci Slováci, dále potom Němci a Britové, poslední skupinou dotázaných byli Američané a Kanaďané. Údaje o návštěvnosti cizinců však mohou být mírně zkreslené, jelikož jich bylo osloveno 30 a jak už bylo řečeno výše, dotazování neprobíhalo každý den. Cizinci se v republice zdrží nejčastěji 2 dny a ubytování volí v Hlavním městě Praze.
46
V další části byly pomocí SWOT analýzy odkryty silné a slabé stránky památkového objektu. Slabé stránky, které byly zjištěny jsou vyváženy těmi silnými. Dá se říci, že jsou nepatrné. Jak bylo výše řečeno v dotazníkovém šetření, většina návštěvníků vidí jako velké mínus neustále se zvyšující vstupné. Další slabou stránkou je nekvalitní občerstvení. K těm silným stránkám patří doprovodný program v letních měsících. Ukázka dobových řemesel a tradiční obchůdky umožňují návštěvníkům zkrátit dlouhou chvíli při čekání na prohlídku. Pro letošní rok připravil hrad pro návštěvníky rozšíření prohlídkových okruhů z původních tří na pět. Hrad Křivoklát také jako jediný vyšel vstříc nevidomým spoluobčanům a v loňském roce pro ně zavedl speciální prohlídky. Jak můžeme vidět z tabulky č. 7 tyto prohlídky navštívilo celkem 173 návštěvníků. Sběr sekundárních dat byl pořízen od správy Státního hradu Křivoklát. Díky těmto statistikám bylo zjištěno, že návštěvnická sezóna roku 2008 patřila mezi ty dobré. Na tržbách byl evidován téměř totožný stav jako v roce předchozím. Velký vliv na návštěvnost loňského roku měla jistě i začínající hospodářská krize, která ubrala několik procent. Jak ukazuje tabulka č. 6, zvýšila se návštěvnost zahraničních turistů u obou prohlídkových okruhů. Doufám, že cíle a návrhy, ke kterým jsem v práci dospěla, budou prospěšné pro samotný hrad a jeho další postavení v oblasti cestovního ruchu.
47
7. Seznam použité literatury a zdrojů [1]
www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz/krivoklatsko
[2]
http://cs.wikipedia.org/wiki/krivoklatsko
[3]
www.krivoklatsko.com/chran_krivoklatsko.html
[4]
www.město-rakovnik.cz
[5]
Zdeněk Šinágl, Průvodcovský text hradu Křivoklát, 2006
[6]
www.zbecno.cz
[7]
www.svatyjan.cz/index_cz.html
[8]
Propagační brožury a letáky
[9]
www.mestys.krivoklat.cz
[10]
Birnbaumová, A. a Menclová,D. Křivoklát státní hrad a památky v okolí, Praha
1960 [11] Benešovská, K. a Žižka, J. Křivoklát hrad a okolí, Praha 1987 [12]
Cechner, A. Soupis památek historických a uměleckých I. Díl, hrad Křivoklát,
Praha 1911 [13]
Křížová, K. Křivoklát – text pro novou expozici a dodatky, 1995
[14]
www.krivoklat.cz
[15]
Mencl, V. a Homolka, J. Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1978
[16]
Křížová, K.Obrazárna, Národní kulturní památka hrad Křivoklát, 1996
[17]
Vaníček, J. Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace,
Marketing a komunikace, Praha 2006
48
8. Přílohy Příloha č. 1 dotazník v českém jazyce Příloha č. 2 dotazník v anglickém jazyce Příloha č. 3 dotazník v německém jazyce
49
