Toulky minulostí hradu Rokštejn

Toulky minulostí hradu Rokštejn

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2013 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce, Mgr. Evě Horňákové, za poskytnutí cenných rad při tvorbě bakalářské práce. Dále můj velký dík patří starostovi města Brtnice, panu Stanislavu Jirků, který si na mě udělal čas a poskytl mi osobní rozhovor. Také děkuji místostarostce města Brtnice, paní Miroslavě Švaříčkové, která ochotně odpovídala na moje dotazy a poskytla mi potřebné informace pro bakalářskou práci. A nesmím zapomenout poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi pomohli s dotazníkovým šetřením, a pak samozřejmě respondentům, kteří dotazník vyplnili.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Toulky minulostí hradu Rokštejn Bakalářská práce

Autor: Táňa Obršliková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2013

Copyright © 2013 Táňa Obršliková

Abstrakt OBRŠLIKOVÁ, Táňa: Toulky minulostí hradu Rokštejn. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 78 stran. Předmětem bakalářské práce „Toulky minulostí hradu Rokštejn“ je zpracovat návrh aktivit, které by přispěly ke zviditelnění a zatraktivnění hradu a zároveň rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě. Teoretická část analyzuje historii a současnost hradu Rokštejn. Praktická část obsahuje dotazníkový průzkum týkající se hradu Rokštejn a kulturních událostí pořádaných na hradech a zámcích. Na základě zjištěných dat jsou vytvořeny návrhy aktivit, které jsou posléze předloţeny starostovi města Brtnice, panu Stanislavu Jirků, který téţ poskytl rozhovor na toto téma.

Klíčová slova Historie a současnost hradu Rokštejn. Archeologický výzkum. Město Brtnice. Kulturní akce.

Summary OBRŠLIKOVÁ, Táňa: Rokštejn Revisited - A Journey through History. Bachelor thesis. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Department of Travel and Tourism. Paper supervisor: Eva Horňáková. Bachelor’s degree. Jihlava 2013. 78 pages. The aim of this paper “Rokštejn Revisited - A Journey through History” is to set forth potential measures, which would help this castle become better known and more attractive. At the same time, these activities should help develop and promote the tourist industry in this region. The theoretical part looks into the history and the present of Rokštejn castle. The practical part comprises a survey concerning Rokštejn castle and the cultural events held at castles and chateaux. Based on the facts collected from this survey, a proposal of new activities was made and presented to the mayor of the town of Brtnice, Mr. Stanislav Jirků. The paper also contains an interview with Mr. Jirků concerning this issue.

Key words History and the present of Rokštejn castle. Archeological research. The town of Brtnice. Cultural event.

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................... 15

2

Hypotézy ................................................................................................................ 17

3

Teoretická část ...................................................................................................... 18 3.1

Poloha a základní informace ....................................................................................... 18

3.2

Historie hradu .............................................................................................................. 19

3.3

Současná podoba hradu ............................................................................................... 21

3.3.1

Papírna ................................................................................................................ 21

3.3.2

Moderní mlýn ...................................................................................................... 22

3.3.3

Současnost ........................................................................................................... 22

3.4

4

Archeologický výzkum ............................................................................................... 23

3.4.1

Počátky výzkumu ................................................................................................ 23

3.4.2

Výstavba hradu.................................................................................................... 23

3.4.3

Druhá stavební fáze ............................................................................................. 24

3.4.4

Třetí stavební etapa hradu ................................................................................... 24

3.4.5

Nálezy ................................................................................................................. 25

3.5

BRTNICKÁ STEZKA – přírodou ke kulturní promenádě ......................................... 26

3.6

Pověsti ......................................................................................................................... 33

3.6.1

Tajné chodby ....................................................................................................... 33

3.6.2

Poklad na Rokštejně ............................................................................................ 33

Praktická část ........................................................................................................ 36 4.1

Dotazníkové šetření..................................................................................................... 36

4.1.1

Grafické zpracování průzkumu ........................................................................... 37

4.1.2

Shrnutí dotazníkového šetření ............................................................................. 56

4.2

Rozbor hypotéz ........................................................................................................... 58

4.3

Kulturní akce na hradě Rokštejn ................................................................................. 59

4.3.1

Rokštejn fest ........................................................................................................ 59

4.3.2

Zpátky do minulosti na hrad Rokštejn ................................................................ 62

4.3.3

Promítání pod hvězdami hradu Rokštejn ............................................................ 66

4.3.4

Realizace akcí...................................................................................................... 67

4.4

Rozhovor se starostou města Brtnice .......................................................................... 68

5

Závěr ...................................................................................................................... 72

6

Seznam pouţitých zdrojů ..................................................................................... 74

7

Seznam příloh ........................................................................................................ 78

Seznam grafů Graf 1 Otázka č. 1 v % .................................................................................................... 37 Graf 2 Otázka č. 1 v % .................................................................................................... 37 Graf 3 Otázka č. 2 v % .................................................................................................... 38 Graf 4 Otázka č. 2 v % .................................................................................................... 38 Graf 5 Otázka č. 3 v % .................................................................................................... 39 Graf 6 Otázka č. 3 v % .................................................................................................... 39 Graf 7 Otázka č. 4 v % .................................................................................................... 41 Graf 8 Otázka č. 4 v % .................................................................................................... 41 Graf 9 Otázka č. 5 v % .................................................................................................... 43 Graf 10 Otázka č. 5 v % .................................................................................................. 43 Graf 11 Otázka č. 6 v % .................................................................................................. 44 Graf 12 Otázka č. 6 v % .................................................................................................. 44 Graf 13 Otázka č. 7 v % .................................................................................................. 45 Graf 14 Otázka č. 7 v % .................................................................................................. 45 Graf 15 Otázka č. 8 v % .................................................................................................. 46 Graf 16 Otázka č. 8 v % .................................................................................................. 46 Graf 17 Otázka č. 9 v % .................................................................................................. 47 Graf 18 Otázka č. 9 v % .................................................................................................. 47 Graf 19 Otázka č. 10 v % ................................................................................................ 48 Graf 20 Otázka č. 10 v % ................................................................................................ 48 Graf 21 Otázka č. 11 v % ................................................................................................ 49 Graf 22 Otázka č. 11 v % ................................................................................................ 49 Graf 23 Otázka č. 12 v % ................................................................................................ 51 Graf 24 Otázka č. 12 v % ................................................................................................ 51 Graf 25 Otázka č. 13 v % ................................................................................................ 53 Graf 26 Otázka č. 13 v % ................................................................................................ 53 Graf 27 Otázka č. 14 v % ................................................................................................ 54 Graf 28 Otázka č. 14 v % ................................................................................................ 54 Graf 29 Otázka č. 15 v % ................................................................................................ 55 Graf 30 Otázka č. 15 v % ................................................................................................ 55

1

Úvod

Jako malé děti nás fascinuje svět pohádek, bájí a pověstí. Je to známá věc, ţe rodiče pouţívají tyto pohádkové postavy na zastrašení zlobivých dětí nebo naopak je díky nim chtějí motivovat. Snad kaţdý zná hrozivého čerta, který si ho odnese do pekla, pokud celý rok zlobil nebo naopak hloupého Honzu, který se díky své nebojácnosti a odvaze stal králem. Rodiče hojně navštěvují se svými potomky různé hrady a zámky, tím v nich chtějí probudit zájem o historii a rozvíjet jejich bujnou fantazii. Děti si mohou představit, jaké to zde asi muselo být za dob největší slávy, ke kolika turnajům a bitvám zde došlo a kolik králů a princezen se zde prostřídalo. Snad z kaţdého hradu a zámku na vás dýchne trocha historie a donutí vás zamyslet se nad tím, jaké by to bylo, kdybychom se mohli vrátit v čase a vychutnat tu zdejší atmosféru na vlastní kůţi. Většině dospělých se tato bujná představivost, kterou měli jako malí, vytratí, ale i přesto v nich kousek zůstane, a proto rádi jezdí se svými dětmi na noční prohlídky, rytířské turnaje či středověké jarmarky. Rádi se pokochají dobovými kostýmy, zdejšími tradicemi nebo řemesly. Já sama jsem několik těchto akcí zaţila a moc se mi to líbilo. Pokud se podíváme do jiných regionů, je zřejmé, ţe na Vysočině se, oproti jiným regionům, moc takovýchto akcí nekoná. Proto bude zpracován návrh aktivit, který by přispěl ke zviditelnění a zatraktivnění jednoho z hradů Vysočiny – zříceniny hradu Rokštejn. Proč zrovna hrad Rokštejn? Toto místo je pro turisty velmi atraktivní. Zřícenina se nachází v malebném údolí říčky Brtnice asi 12 km vzdušnou čarou jihovýchodně od Jihlavy. Na Rokštejn se dostanete jak vlakem, po ţeleznici č. 240 Jihlava–Brno, tak i autem nebo autobusem. V okolí naleznete několik turistických stezek i cyklotras. Navíc, před hradem je velká louka, která jen vybízí k nějaké akci. Cílem bakalářské práce je analyzovat historii a současnost hradu Rokštejn, zpracovat návrh aktivit, které by přispěly ke zviditelnění a zatraktivnění hradu a zároveň rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě. V současnosti zde probíhají archeologické výzkumy a hrad prochází celkovou rekonstrukcí, takţe v nejbliţší době zde nebude moţné tyto akce uspořádat, ale tento návrh bude předloţen vedení Brtnice, jeţ se o zříceninu hradu stará, a které by mohlo v budoucnu tyto akce reálně uskutečnit.

15

Hrad v několika posledních letech prošel (a stále prochází) nezbytnými stavebními úpravami, aby nebyla ohroţena bezpečnost návštěvníků padajícími kameny, zdivem či omítkou, coţ je dobře, dokonce v minulém roce byla opravena a zpřístupněna hradní věţ, kterou mohou turisté za poplatek navštívit a pokochat se místní krajinou. Toto místo si určitě zaslouţí větší pozornost ze strany návštěvníků. V teoretické části budete seznámeni s historií a současnou podobou hradu Rokštejn, s pověstmi vyprávějícími o tomto místě, krajinou, kterou mohou návštěvníci vidět, s archeologickým výzkumem a také něco málo o městu Brtnici a okolí. Praktická část bude zaměřena na dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení, budou zpracovány návrhy aktivit, které by vedly k větší návštěvnosti hradu i okolí a bude připraven rozhovor se starostou města Brtnice, panem Stanislavem Jirků. Hlavní důvod bakalářské práce je uvědomit si, jaký potenciál má hrad i okolí Brtnice a jak tento potenciál vyuţít.

16

2

Hypotézy

Aby bylo dosaţeno cíle, který je stanoven, je potřeba zjistit, co si lidé o této problematice myslí. Proto bude pouţito dotazníkové šetření, které se bude zabývat spokojeností respondentů s pořádanými akcemi na hradech a zámcích a dále se uţ zaměří jen na zříceninu hradu Rokštejn. Cílem bude zjistit, jestli oslovení respondenti mají zájem o tyto akce, zda vůbec znají tuto zříceninu a pokud by se zde konala nějaká akce, co by je nalákalo a co by je naopak odradilo od návštěvy této zříceniny. Na základě jejich odpovědí budou vytvořeny návrhy aktivit, které by dotazované, jakoţto potencionální návštěvníky hradu, oslovily a přiměly k častější návštěvě hradu Rokštejn. Poté budou návrhy předloţeny starostovi města Brtnice, panu Stanislavu Jirků, který se k nim vyjádří ve formě rozhovoru. Níţe jsou vysloveny hypotézy, které se na konci bakalářské práce buď potvrdí, nebo vyvrátí. 1. hypotéza Na Vysočině je nedostatečné mnoţství akcí pořádaných na hradech a zámcích. 2. hypotéza Rytířské souboje nebo třeba noční prohlídky lákají mnoho návštěvníků. 3. hypotéza Hrad Rokštejn by oţivila nějaká větší kulturní událost. 4. hypotéza V dnešní době se nejvíce lidí dozvídá o události prostřednictvím internetu.

17

3

Teoretická část

3.1

Poloha a základní informace

Zříceninu hradu Rokštejn nalezneme v romantickém údolí dolního toku říčky Brtnice mezi obcí Přímělkov a Panskou Lhotou. Údolí láká návštěvníky svými zalesněnými stráněmi, nádhernými skalisky a vlhkými podmáčenými loukami, jeţ vybízejí k procházce a pokochání se zdejší přírodou. Na dolním toku těsně před ústím do Jihlavy, se nacházejí rekreační chatky a sruby, jinak je údolí neosídlené. Pouze v zaniklé vesnici Doubkov, která je součástí údolí říčky Brtnice, nalezneme budovy bývalého mlýna a zbytky dalších osiřelých stavení. [1] Údolí Brtnice, v němţ se zřícenina nachází, je od roku 2001 přírodní rezervací a má za úkol chránit vzácné teplomilné druhy bezobratlých. „Z ohrožených druhů živočichů tu žije vřetenuška ligrusová, modrásek černoskvrnný, ouklejka pruhovaná, ještěrka živorodá, čolek horský nebo rosnička zelená. Území je významné výskytem vydry říční. Přírodní rezervace zaujímá plochu 68,85 ha a je v nadmořské výšce 500 m“. [2] Přírodní rezervace nedostala svůj název nadarmo. Brtnice, nazývaná téţ Brtnička, je říčka v kraji Vysočina. Je to pravostranný přítok řeky Jihlavy a délka jejího toku je zhruba 30 km. Odvádí vodu z plochy 122 km². Říčka Brtnice pramení u obce Lesná v nadmořské výšce cca 660 m. Říčka je důleţitá proto, ţe napájí také řadu rybníků. Protéká Lesnou, Předínem, Opatovem, Kněţicemi a městem Brtnicí. Níţe po proudu nedaleko Přímělkova, nad obcí Dolní Smrčné, se Brtnice vlévá do řeky Jihlavy. Nedaleko jejího ústí se na skalnatém návrší nad jejím pravým břehem tyčí zřícenina hradu Rokštejn. (Měřínský, 2007, s. 3) Pokud bychom vyrazili z Brtnice a šli po proudu říčky, trasa je zde vyznačena modrou barvou, dorazili bychom k Rokštejnu ze západní strany. Zde působí hrad nejmohutnějším dojmem. Kdyţ dorazíme k zřícenině, můţeme obdivovat zbytky dvou paláců, dochovaných místy aţ do úrovně druhého patra, a také mohutnou hradní hranolovou věţ, jeţ byla v minulém roce opravena a zpřístupněna, za menší obnos, veřejnosti. Do vyvýšené první etáţe vede při stěně věţe krátké schodiště, uvnitř je ale výstup aţ na vrchol veden po třech dřevěných strmějších ţebřících. Vrchol věţe nenabízí aţ tak skvělý výhled do krajiny, jak jsme zvyklí u jiných rozhleden, protoţe 18

hrad se nachází na nevysokém skalním suku, vyvýšeném nad dno údolí maximálně o 16 m. Tato poloha ale pro malý šlechtický hrad v době jeho zaloţení ve 2. polovině 13. století plně postačovala. Kdyby totiţ chtěl nějaký cizí nájezdník tento hrad dobýt, musel by ho prvně najít, protoţe není z okolních kopců skoro vidět. (Měřínský, 2007, s. 3)

3.2

Historie hradu

Díky systematickému archeologickému výzkumu můţeme skoro přesně určit letopočty, vznik a zánik, a samozřejmě také vlastníky hradu. Podrobněji se k archeologickému výzkumu, který zde provedl profesor Zdeněk Měřínský, vrátíme v další kapitole. Dnes uţ je to pouze zřícenina, ale jak vypadala za dob své největší slávy, kdo všechno hrad obýval a co všechno se dělo s tímto hradem, to se hned dozvíte. Jak jsem se dočetla z knihy Hrad Rokštejn od Zdeňka Meřínského, oblast Českomoravské vrchoviny v širším okolí Jihlavy nepatřila k tzv. starému sídelnímu území obývanému od pravěku. „Vedla zde pouze stará dálková komunikace, směřující původně od Vindobony (nynější Vídně) přes Znojmo a Moravskobudějovicko, překračující někde na Jihlavsku labskodunajské rozvodí a pokračující do Polabí. Po zániku římského impéria a v době tzv. stěhování národů však zřejmě tato stezka ztratila svůj význam a znovu o ní máme zmínky pravděpodobně aţ k r. 1101 u kronikáře Kosmy. Tato dálková komunikace, nazývaná cestou Haberskou, hrála důleţitou úlohu v počátcích osídlovacího procesu celého regionu. Právě na konci 12. či v prvé čtvrtině 13. století v pomezním hvozdu byla zaloţena Jihlava a Brtnice, které se stávají zárodky sídelních komor, kolem nichţ se rozvíjí další osídlení.“ (Měřínský, 2007, s. 13) Díky písemným pramenům z roku 1289, kde se poprvé o Rokštejnu dozvídáme, můţeme říci, ţe hrad Rokštejn byl zaloţen na konci 13. století jistým Ruthem z Rutenštejna,

majitelem

nedaleké

Brtnice.

(Měřínský,

2007,

s. 17)

Hrad

se pravděpodobně původně jmenoval podle svého zakladatele Rutenštejn čili Ruthův kámen. Zkomolením pak vznikl nynější název Rokštejn. Další čtvrtstoletí o něm nemáme ţádné písemné zmínky. Aţ kolem roku 1359 prodali hrad Hrutovi synové moravskému markraběti Janu Jindřichovi, mladšímu bratrovi Otce vlasti Karla IV. Ten Rokštejn rozsáhle přestavěl, kromě věţe prakticky celý hrad strhnul, postavil ho znova a ještě doplnil o dolní palác. (Bauer, 2005, s. 62–63) 19

Po přestavbě se zde zavádí nová správní organizace panství, o hrad se nyní staral kastelán nebo purkrabí a ten měl, jakoţto úředník markraběte, nejvyšší soudní a správní pravomoc nad oblastí příslušející k hradu. První zmínka o kastelánu na Rutenštejně je z roku 1362. Jeho jméno bylo Pluler nebo Plumler. Dalšího majitele zaznamenal hrad na konci 14. století. Syn Jana Jindřicha, markrabě Prokop, byl nucen, kvůli špatné finanční situaci a jako odměnu za vykonané sluţby, převést hrad a panství do majetku Hynka z Valdštejna. Ten postupně skupoval okolní vesnice, jako například vsi Jestřebí, Stříţov nebo Přímělkov a na více neţ dvě století se ujímá jeho rod vlády nad Brtnickem. Hynek měl celkem tři syny a tři dcery. Jeho nejstarší syn Jindřich si vybral hrad Rokštejn a usadil se zde. Zbylí dva synové, Hynek mladší a Zdeněk, se spokojili s hradem Ţidlochovice a Sádek. Jindřich se ale musel o hrad dělit se svou sestrou Markétou neboli Machnou, která si vzala známého násilníka a dobrodruha, Zikmunda z Křiţanova. (Měřínský, 2007, s. 19–30) Za vlády Václava IV. docházelo k mnoha bojům, proto se nebylo čemu divit, ţe v této době bylo nejvýnosnější řemeslo vojenské. Častokrát se to ovšem zvrtlo a vojenské oddíly se nechaly zlákat k lapkovství a začaly obyčejně loupit. Nejinak tomu bylo i u Zikmunda z Křiţanova,

který si

z Rokštejna

udělal

základnu

pro

svoje

druhy – loupeţivé rytíře. Tato skupina si pak dělala zálusk na bohaté měšťany projíţdějící kolem. Jednou si dokonce usmyslela, ţe dobije královské horní město Jihlavu. Proč chtěli přepadnout zrovna druhé největší město na Moravě? Oni tvrdili, ţe chtěli osvobodit jednoho z okolních šlechticů, shodou okolností švagra Zikmunda z Křiţanova, Heřmana z Bukové, který zde byl zavřený v městské šatlavě. Pokud tomu opravdu tak bylo, to nemůţeme přesně určit. Je moţné, ţe celé spiknutí mělo širší politický rozměr. Přepadnout Jihlavu nebylo v té době jen tak, museli to náleţitě promyslet a jako svého pomocníka povolali známého válečníka ve sluţbách moravského markraběte Prokopa, Jana Sokola z Lamberka. Tajnou operaci naplánovali na mrazivou noc z 19. na 20. února 1402. Bylo jim jasné, ţe městské stráţe budou raději někde v teple, neţ aby stály na hradbách a hlídaly město. Společně se svými věrnými druhy hravě přepadnou hradby a pak i celé město. Bývalo bylo se jim to i podařilo, hradby poblíţ brány Matky Boţí snadno překonali, ale bohuţel neměli štěstí. Mnich z blízkého minoritského kláštera zpozoroval cizí vetřelce, jak překonávají městské hradby po lanech. Nemeškal ani chvilku a utíkal do zvonice chrámu Panny Marie, kde zvoněním zburcoval celé město, hlavně pak jeho obránce. Moc dobře to pro lapky 20

nedopadlo, deset jich zabili a ostatní se zachránili útěkem. Pro vetřelce z druhé druţiny, vedené Zikmundem z Křiţanova to dopadlo o poznání lépe, „na ty probuzené hospodyňky vylévaly z oken vařící vodu a obsahy nočníků“. Ti také neměli jinou moţnost, neţ utéct před davem rozzuřených Jihlavanů. (Bauer, 2005, s. 63–64) Celá tato nevydařená akce je vyobrazena na nástěnné malbě v kostele jihlavských minoritů, aby všem byla na očích a připomínala výhru jihlavských občanů nad loupeţivými rytíři. Po roce 1402 se začala situace uklidňovat a Jihlavané mohli konečně spokojeně spát. Z písemností se dozvídáme, ţe Zikmund z Křiţanova byl ještě několikrát zadrţen za výtrţnosti, ale uţ to nebylo v takovém rozsahu, jako kdyţ se pokoušel přepadnout Jihlavu. (Měřínský, 2007, s. 34–38) Jako další, v době husitských válek, převzal vládu nad hradem Zdeněk z Valdštejna. Ţe můţe náboţenské přesvědčení zruinovat tak honosný a rozlehlý hrad, se můţeme přesvědčit níţe. „Zděněk z Valdštejna byl, k jeho smůle přesvědčeným kališníkem, ale bohatá, převážně německá Jihlava se hlásila ke katolické církvi a uznávala římského krále Zikmunda. To nemohlo vést nikam jinam, než že byl hrad v roce 1423 obležen a dobyt. Zdeněk z Valdštejna a místní obyvatelé museli hrad opustit. Ten si později postavil nové sídlo v blízké Brtnici.“ (Fišer, 2009, s. 105) Pomalu se dostáváme na konec nejslavnější éry hradu. Na konci 15. století byl hrad opět dobyt a vypálen uherským králem Matyášem Korvínem, kdyţ táhl proti Jiřímu z Poděbrad. Od té doby hrad pustl, aţ se z něj stala zřícenina, jak ji můţeme obdivovat dnes. (Měřínský, 2007, s. 54)

3.3

Současná podoba hradu

3.3.1 Papírna Jak uţ bylo řečeno, po vojenském taţení Matyáše Korvína byl hrad vypálen a opuštěn někdy kolem roku 1469. Od té doby byl hrad neobyvatelný a lidé ho z okolí pomalu rozebírali, zdivo pouţívali jako stavební materiál, aţ se z něj stala zřícenina, kterou známe dnes. (Měřínský, 2007, s. 124)

21

Kolem Rokštejna bylo opět ţivo aţ v roce 1824, kdyţ Josef Strniště zaloţil vedle zříceniny závod na výrobu papíru. Přitom mu pomáhala říčka Brtnice, která dodávala jeho strojům vodní sílu. Firma prosperovala a pan továrník mohl být spokojen. K úpadku papírny došlo v roce 1838, kdy závod koupil Jan Tiff. Pokoušel se papírnu několikrát „vzkřísit“, ale nakonec byl nucen závod prodat Karlu Leopoldovi Fundulusovi, bohatému třebíčskému velkokupci. Ten závod modernizoval a papírna opět prosperovala. Za vedení jeho syna Augustina se zde vyráběla dokonce i surovina pro tabákový papír. (Šplíchal a Vítek, 2010, s. 86) „Dříve zaměstnávala papírna značné množství dělníků, dokládá to i kuželníková dráha z tohoto období, odkrytá při archeologickém výzkumu uprostřed nádvoří dolního hradu.“ (Měřínský, 2007, s. 125) Díky modernizaci, která zde postupně probíhala, stroje obsluhovali později pouze dva pracovníci. V roce 1896 měnil závod opět svého majitele. Byli jimi bratři Vilém a Leo Fundulusovi. Tito bratři nakonec v roce 1906 ukončili fungování papírny na Rokštýně a přesunuli se do Přibyslavic, kde vznikala modernější továrna. [3]

3.3.2 Moderní mlýn Novou éru svého fungování zaţila budova bývalé papírny aţ v roce 1908, kdy ji nový majitel Emil Coufal předělal na moderní mlýn. Díky mlýnu dostal ráz krajiny nový, romantický vzhled. „Od roku 1920 dodával Coufal z Francisovy turbíny elektrický proud do Panské Lhoty, Stříţova a Přímělkova. Další zlom přišel aţ v roce 1990, kdy mlýn vyhořel a s ním i do této doby dochované kompletní mlecí zařízení mlýna. Dnes vyuţívá bývalý mlýn jako zdroj elektřiny pouze stavení, které po mlýnu zbylo a obytné stavení stojící na severním předhradí.“ (Měřínský, 2007. s. 125)

3.3.3 Současnost V současné době se o zříceninu stará město Brtnice. Od roku 2002 probíhá realizace projektu „Konzervace a stabilizace konstrukcí hradu Rokštejn“. Jde o celkovou stabilizaci hradu, aby nedocházelo k úrazům a sesuvům zdiva. (Měřínský, 2007, s. 134) Informační centrum turisté naleznou na náměstí v Brtnici v domě Valdštejnů, č. p. 74. Zde si mohou návštěvníci zakoupit informační materiály a suvenýry jako pohlednice, turistické známky Brtnice a Rokštejna, broţury Brtnice a Rokštejna, dokonce i letecké fotografie hradu a okolí. [4] Přes hrad Rokštejn vedou dvě turistické stezky. Modrá 22

turistická stezka začíná v obci Číchov a dále pokračuje údolím řeky Jihlavy přes Radonín aţ do Brtnice. Z Brtnice na Rokštejn je trasa dlouhá 7 790 m. Turisté se projdou nádherným údolím říčky Brtnice, aţ dojdou na zříceninu. Odtud trasa dále pokračuje do Dolního Smrčného. Skrze zelenou stezku se turisté dostanou do Nové Brtnice přes Černé lesy, podívají se na vrch Malín a dojdou do vesnice Panská Lhota. Z Panské Lhoty dorazí na zříceninu hradu Rokštejn a pokračují dál aţ do Přímělkova, kde trasa končí. Zde se mohou turisté občerstvit v hostinci Nad Přejezdem a vrátit se vlakem zpátky do svých domovů. [5]

3.4

Archeologický výzkum

3.4.1 Počátky výzkumu Jako

první

zde

v roce

1981

udělal

rozsáhlý

archeologický

výzkum

prof. PhDr. Zdeněk Meřínský, CSc, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity a jeho záchranný archeologický tým. Výzkum vznikl kvůli tomu, ţe tento hrad a údolí mělo zmizet pod hladinou přehrady, kterou tehdejší vedení Jihlavy nařídilo. Jihlava prý měla nedostatek pitné vody, a proto radní rozhodli o tom, ţe v údolí říčky Brtnice postaví vodní nádrţ. Hrad by buď čněl uprostřed přehrady, nebo by ho strhli úplně, aby nepřekáţel. Tento plán naštěstí nevyšel, ale archeologické výzkumy pokračují dodnes. [6]

3.4.2 Výstavba hradu Díky tomuto systematickému archeologickému výzkumu dnes víme, jak zhruba vypadal raně gotický hrad, neţ ho ve 14. století tehdejší majitel Jan Jindřich celkově přestavěl. Jako první zde byla na konci 13. století, zakladatelem hradu Ruthem z Rutenštejna, postavena hranolová věţ obytného charakteru, která byla obehnána obvodovou hradební zdí. Jak se můţeme domnívat, uvnitř obvodových zdí stálo několik dalších dřevěných stavení jednoduché konstrukce. (Janák a kol., 1988, s. 70) Hrad měl v té době i příkop. Ten byl vytesán do skály a odděloval předhradí od jádra hradu. Přes příkop vedl šikmý dřevěný most. Dále bylo zjištěno, ţe aţ druhé patro věţe bylo obytné a celé bylo osvětleno oknem umístěným na jiţní straně. Zde byla také nalezena kamenná lavice, kde se místní mohli posadit a pokochat se výhledem do krajiny. „Do prvního patra vedl portálek přístupný po vnějším dřevěném schodišti a větrání a osvětlení zajišťovalo 23

střílnovité okénko. Temné přízemí sloužilo jako zásobárna a později snad i jako vězení.“ [7] Další velmi zajímavý nález nám potvrdil, ţe pohanské zvyky zde měly důleţitou úlohu i na konci 13. století. Archeologové totiţ v základech hlavní věţe objevili kostru novorozence, která měla zajistit „bezpečnost a šťastné osudy hradu v budoucnosti“. Tato kostra představovala jakousi stavební oběť, věnovanou hradu. Dítě však bylo zřejmě uţ při narození mrtvé. (Bauer, 2005, s. 62)

3.4.3 Druhá stavební fáze Další změnu zaznamenal hrad jiţ ve zmíněném 14. století, kdy jej koupil markrabě Jan Jindřich. Tomu tato prostá stavba nepostačovala, a proto začal hrad postupně přestavovat. Z této doby nám zbyla pouze stráţná věţ, kterou markrabě zanechal, jinak ostatní stavení a části hradu zboural. Dalo by se říci, ţe vystavěl hrad úplně nový. Dochází k celkem vzácné přestavbě tzv. dvojhradu, který ještě nalezneme například na hradě Choustník. Jedná se v podstatě o dva paláce. Ten první nechal Jan Jindřich postavit za věţí, jde o tzv. horní hrad s palácem, který byl díky věţi chráněn od případných útoků. (Janák a kol., 1988, s. 70) „V rozšířeném horním hradě vybudoval trojpodlaţní palác s trámovými stropy. Místnosti byly vybaveny většími okny, záchodovými arkýři a krby.“ Dokonce archeologové zjistili, podle nalezených kachlí, přítomnost kachlových kamen. Vedle velkého sálu byla nalezena schránka na hostie, z čehoţ se usuzuje přítomnost domácí kaple. Dolní hrad byl vsazen na místo bývalého předhradí. K hradu byla přistavěna ještě věţ s palácem a nádvoří, které chránila ohradní zeď. Za další zajímavý nález můţeme povaţovat rozsáhlou kolekci kostěných hracích kostek, jeţ jsou údajně největší kolekcí ve střední Evropě. To jen dokazuje velkou zálibu stráţných v této hře. [8]

3.4.4 Třetí stavební etapa hradu Poslední změnu zaznamenal hrad po roce 1400. To se hlásí o slovo Valdštejnové, kteří zde učinili pouze drobnější stavební úpravy. „Šlo zejména o zvýšení věţe a horního paláce o další patro, a to z toho důvodu, ţe hrad v té době obýval Jindřich z Valdštejna a jeho sestra Machna, která si vzala za manţela známého rebela a násilníka, Zikmunda z Křiţanova.“ O hrad se museli tito dva sourozenci podělit, a proto zřejmě 24

došlo k těmto změnám. Valdštejnové si mohli dovolit i takovou vymoţenost, jakou bylo například moderní teplovzdušné vytápění neboli hypokaust. Ten znali uţ staří Římané na počátku našeho letopočtu. Princip tkvěl v tom, ţe se kamenné valouny po jistý čas nahřívaly na cihlové klenbě a „pak přes ně proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi“. V období husitských válek zde došlo ještě k rozšíření skladovacích a úloţných prostor. Od té doby se zde jiţ nic nepřistavovalo, spíše se bouralo, vypalovalo a chátralo. [9]

3.4.5 Nálezy Studenti archeologie, ale i dobrovolníci zde za více neţ třicet let našli řadu zajímavých, ale hlavně i cenných nálezů. Mezi ty nejcennější patří například mince pocházející z počátku 15. století nebo koňské udidlo, které je unikátní tím, ţe se dochovalo skoro celé. Pro archeology je nález mincí nebo tohoto udidla významný tím, ţe se z něj dá vyčíst datum či historická souvislost, coţ je pro ně to nejdůleţitější. Naopak nejvíce zde archeologové nacházejí úlomky keramiky, zvířecích kostí, ostruh či podkov. Také tu mají velké zastoupení kovové výrobky, zejména ze ţeleza. Jak uţ bylo řečeno, hrad dříve obývali loupeţivý rytíři, kteří ke svému „řemeslu“ potřebovali zbraně. Proto se není čemu divit, ţe se zde nalezly různé kuše, kousky tesáku nebo třeba bojová sekyra. Hrad byl také několikrát napaden, tudíţ se místní obyvatelé museli něčím bránit. Jak dokládá mnoţství nalezených zbraní, ochranných zbrojí, ručních palných zbraní nebo třeba velké mnoţství hrotů šípů, obyvatelé hradu se měli opravdu čím bránit. Vedle nálezů zbraní se zde zachovaly i ukázky tehdejšího uměleckého umu. Našlo se zde několik řetízků, náprstků nebo třeba rolniček. Ovšem za exkluzivní nález lze povaţovat snubní prsten z pozlaceného stříbra Machny a Zikmunda z Křiţanova. Na tomto prstenu je vyobrazena plastika dvou podaných rukou, která měla nejspíš symbolizovat manţelské spojení. (Měřínský, 2007. s. 112–113) Pro archeology je to zde učiněný ráj. Není se čemu divit, přes tři desítky let je zde pořád co objevovat. Vţdyť jen v knize Hrad Rokštejn od Zdeňka Měřínského, který popisuje dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu z let 1981–2006, zabírá kapitola o výsledcích archeologického výzkumu přes třicet stránek. Díky tomu je tato zřícenina nejlépe prozkoumaným středověkým objektem u nás.

25

Profesor Z. Měřínský se ale o své poznatky dokáţe podělit i ústně a to prostřednictvím přednášek. Například na konci září roku 2008 se mohli turisté dozvědět o průběhu archeologických prací přímo na Rokštejně. Profesor zde provedl pro skupinkou nadšenců komentovanou prohlídku přímo v areálu zříceniny. (Brtnický zpravodaj, říjen 2008, s. 4) Další přednášky probíhaly v okolních obcích, jako například ve Stříţově

nebo

Brtnici.

V současnosti

zde

probíhá

výzkum

pod

vedením

Mgr. Jany Mazáčkové z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

3.5

BRTNICKÁ STEZKA – přírodou ke kulturní promenádě

Město Brtnice v roce 2010 vybudovalo s pomocí prostředků z EU, ROP Jihovýchod naučnou stezku. Město chtělo dosáhnout rozvoje cestovního ruchu jak přímo ve městě, tak i v okolí Brtnice. Hlavním cílem této stezky je informovat návštěvníky o historicko-kulturním dědictví města Brtnice i o přírodní chráněné krajinné oblasti. Zhotovit zde naučnou stezku byla reakce na nově zbudovanou cyklostezku Jihlava–Třebíč–Raabs. Cyklisté projíţdějící se po této trase dojedou i na území spadající k městu Brtnice. Radní chtěli nalákat tyto cyklisty do města a přiblíţit jim historii této lokality. [10] „Brtnická stezka začíná u hradu Rokštejn a navazuje na systém cyklostezek a tras pro pěší. Vzdálenost z Rokštejna do Brtnice po modré turistické značce je dlouhá 7 790 m, trasa pro cyklisty přes Panskou Lhotu a Malé, 6 750 m.“ U kaţdého zastavení se mohou turisté dočíst něco o navštíveném místě díky informačním cedulím, které zde město nainstalovalo. [11] 1. Rokštejn První zastavení této stezky je na hradě Rokštejn v nádherném údolí říčky Brtnice. Poté se turisté vydají po modré značce kolem Viďourkova mlýna. Ten se nachází v zaniklé osadě Doubkov, snad jako jediná zachovalá budova z této vesnice. Je zde zřetelný náhon a další detaily technologie. [12] 2. Rybník Šamonín Cesta dále pokračuje aţ k druhému zastavení a tím je rybník Šamonín. Aţ v roce 2009 byl rybník Šamonín opět obnoven na svém původním místě. „Vodní plocha rybníka zaujímá asi 28 000 m2.“ Zde se na podmáčené louce se zbudovaly ještě další dvě tůňky.

26

Hlavním důvodem vytvoření rybníka bylo obnovení vodního biotopu se stojatou vodou a dosaţení ekologické stability území. Konečně mají rostlinná a ţivočišná společenstva svoje mokřadní prostředí, kde se mohou hojně rozmnoţovat. V roce 2001 zde byla kvůli ochraně vzácných teplomilných druhů ţivočichů a rostlin vyhlášena přírodní rezervace. 2a. Panská Lhota Kdyţ se turisté dostatečně pokochají přírodou, dorazí k dalšímu zastavení a tím je obec Panská Lhota. První zmínku o vesnici máme z roku 1233, kdy je v listině olomouckého biskupa Roberta uváděna jako desátková ves kostela ve Staré Jihlavě. Další rok markrabě Přemysl daroval Jihlavu, Brtnici a okolní vsi, mezi nimi i Panskou Lhotu, nově zaloţenému cisterciáckému klášteru u Tišnova. Název vznikl podle toho, ţe ves byla vystavěna na méně kvalitní půdě, coţ ji do jisté lhůty (lhoty) osvobozovalo od feudálních dávek a povinností. Slovo Panská můţeme odvodit od zkomolení slova Panenská, díky panenskému klášteru, který měl ves do roku 1240 v drţení. Na začátku čítala vesnice asi jen 10 chalup, v roce 1771 měla jiţ 40 stavení. Od roku 1241 náleţí vesnice pod správu farnosti sv. Jakuba Většího v Brtnici. Hlavním lákadlem je zde filiální kostel sv. Antonína Paduánského postaveného aţ v roce 1841. Původní repliku varhan z roku 1817 nahradily nové, postavené Jiřím Vaculínem. Panskou Lhotu si jako svoji základnu vybrali i archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, odtud vyráţí prozkoumávat hrad. Sem si také svoje „úlovky“ odnášejí a probádávají je. 3. Ţidovské hřbitovy Další bod na Brtnické stezce jsou Ţidovské hřbitovy. Podle nepotvrzených zpráv se Ţidé dostali do Brtnice v první polovině 14. století. V 19. století byl vedle starého postaven nový hřbitov, prý kvůli kapacitě. Nalezneme zde přes 500 náhrobků. Na oba hřbitovy narazíme při silnici od Malého a Bransouz. Tento hřbitov, jako jediný, dokládá hrůzné jednání nacistů s brtnickými Ţidy. Pouze dva Ţidé, ze 48 deportovaných do koncentračního tábora, toto peklo přeţili. Do Brtnice se však uţ nevrátili. Poslední Ţid v Brtnici zemřel v roce 1953. [13] 4. Brtnice Pomalu se dostáváme do centra města Brtnice. První doloţené zmínky o městu Brtnici máme díky markraběti Přemyslu, který v roce 1234 daruje Brtnici (dříve Trhovou Brtnici) spolu s dalšími obcemi jako byly třeba Bransouze, Číchov nebo 27

Příseka nově zaloţenému řádu cisterciaček v Předklášteří u Tišnova. Další změnu zaznamená Brtnice mezi roky 1238–1240. To klášter dojednal s králem Václavem I. výměnu Jihlavy a Brtnice s dalšími obcemi za jiné statky. Jihlavu chtěl král hlavně kvůli stříbru, které se zde zrovna objevilo. Brtnici zase kvůli výhodné poloze, ta se totiţ nacházela na známé Haberské stezce. Brtnice od té doby začala vzkvétat. Kupci ze vzdálených měst se zde zastavovali a občerstvovali se v místní hospodě určené právě pro cestující projíţdějící kolem. Zaloţil se zde kostel sv. Jakuba a ještě další významnější stavby. Brtnice se rozvíjela nejen díky kupcům, ale také hlavně kvůli řemeslné výrobě a zemědělství. Na konci neklidného 13. století přivítala Brtnice dvě významné návštěvy. Tou první byl římský král Rudolf Habsburský, který se zde roku 1280 utábořil i se svou druţinou. Ta další byla roku 1304, kdy město navštívil jeho syn Albrecht I. Habsburský při ústupu z Čech. V první polovině 13. století se město dostalo do zástavy, coţ znamená, ţe Brtnice často měnila svého majitele. Aţ roku 1359 se majitel ustálil a město se společně s hradem Rokštejn a dalšími usedlostmi se dostalo pod kontrolu markraběte Jana Jindřicha, bratra Karla IV. Na konci 14. století se, stejně jako hradu Rokštejn, Brtnice ujal významný rod Valdštejnů. Valdštejnové udělali tu chybu, ţe během husitských válek sympatizovali s husity. Tím si znepřátelili protihusitskou Jihlavu, která rozbořila hlavní základnu Valdštejnů – hrad Rokštejn a Zdeněk z Valdštejna byl nucen postavit si nový hrad právě Brtnici. V 16. století Hynek z Valdštejna přestavěl hrad na zámek. Pomáhal mu při tom italský architekt Baltazar Maggi de Ronio. Hynek také nechal přistavět k zámku kolem roku 1588 kostel sv. Matouše. Za dob Třicetileté války se Brtnici vedlo špatně. Majetek byl konfiskován a došlo k přesunu majetku do rukou cizinců. Dochází k rabování ze strany vojáků, násilné rekatolizaci, ale co je nejhorší, přichází mor. Při něm zemře přes 200 lidí. Obyvatelé se však nevzdávají a noví majitelé Brtnice, italský rod Collalto et San Salvatore, nařizují přestavbu kostela a vybudují zde klášter. Malé stavební úpravy se nevyhnou ani zámku. Také pomalu přestavují městečko do dnešní podoby. Jejich vláda končí roku 1945. V roce 1947 je zabaven velkostatek a zámek rodu Collaltů ve prospěch státu. V roce 2000 byla Brtnice prohlášena za město. (David a Soukup, 2009, s. 21)

28

5. Kaple P. Marie Pomocné (Pasovské) U dalšího zastavení můţeme obdivovat kapli P. Marie Pomocné. Kaple se nachází na kopci proti zámku nad náměstím Svobody v ulici Na Kapli. V letech 1672 aţ 1673 ji nechal postavit hrabě Antonín František z Collalta jako poděkování za jeho uzdravení. V roce 1784 byla kaple zrušena. Na konci 18. a začátku 19. století se vystavěly po stranách kaple domky, které měly slouţit jako špitál pro staré ţeny. V dnešní době slouţí domy jako sociální městské byty. (David a Soukup, 2009, s. 22) 6. Hoffmannův dům č. p. 263 Po kapli navštívíme Hoffmannův dům č. p. 263. Nachází se na východní části náměstí. Tento dům byl patrně spojen dvěma menšími domy. Ten levý pochází nejspíše z roku 1500, v roce 1760 bylo přistavěno ještě jedno patro. Poté byl společně s pravým domem přestavěn do barokního stylu. Dům je zajímavý tím, ţe v něm bydlel známý vídeňský architekt, Josef Hoffmann. Ten kolem roku 1910 dům předělal, podle svého uváţení, na letní sídlo. V roce 2003 se město Brtnice rozhodlo restaurovat dům do původní podoby, podle starých fotografií z Hoffmanovy doby a vybudovat zde muzeum. V současné době zde nalezneme stálou expozici „Josef Hoffmann: Inspirace“. (David a Soukup, 2009, s. 22) 7. Radnice Poté navštívíme brtnickou radnici. Radnice byla zbudována roku 1580. Dříve nesla budova čistě renesanční podobu s vysokým atikovým štítem a věţí. Bohuţel se roku 1760 přihnal poţár a věţ poničil. Radnici proto zbyla jen věţice se zvonkem a cimbuří. Jelikoţ je radnice památkově chráněným objektem, byla v letech 2004–2005, kdy probíhala rekonstrukce stavby, pod přísným dohledem památkářů. Střecha byla nově pokryta šindeli, vlevo v přízemí domu byla zřízena nová restaurace a vzadu byl předělán dvorní trakt. „Přes řeku se dostáváme po historickém mostě, který je lemován sochami sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly.“ Sochy vytvořil místní sochař David Lipart v 18. století. (David a Soukup, 2009, s. 22) 8. Náměstí Kdyţ přejdeme most, dostáváme se na náměstí Svobody. Centrum města je zapsáno do městské památkové zóny, má podélný tvar a říčkou Brtnicí je rozdělen na dvě části. 29

Hned naproti mostku nás určitě jako první upoutá velký dům s č. p. 259. Dříve se mu říkalo Kábův dům. Tento dům byl postaven v 17. století a slouţil jako nájemný dům pro rodiny soukeníků. „Později zde byl zájezdní hostinec U černého orla s tanečním a divadelním sálem.“ V rohu náměstí nám kamenné desky umístěné na budově dnešního nákupního střediska připomínají bývalou komunitu Ţidů. „Zde dříve stávala synagoga z roku 1629 a část ţidovského města včetně rabínského domu.“ Název města Brtnice nám před nákupním střediskem připomíná plastika „Medvěda brtníka“ od uměleckého kováře Pavla Tasovského. Město dostalo svůj název podle včel, které ţily v dutinách stromů, dříve se jim říkalo brti. Zde měly ukrytý med, který lákal medvědy, proto je na plastice vyobrazen medvěd. Na náměstí lze také nalézt nejmladší z pěti kašen města Brtnice. Byla vybudována v roce 1906. (David a Soukup, 2009, s. 22) 9. Valdštejnský dům č. p. 74 Po historickém náměstí dojdeme k Valdštejnskému domu, č. p. 74. Dům se nachází naproti kostelu a turisté zde mohou nalézt infocentrum a muzejní expozici dokumentující bohatou minulost města. Tento objekt byl původně rozdělen na dva domy, aţ v 17. století jej sloučili do jednoho celku. V 15. století vyuţívali tuto gotickou stavbu Valdštejnové, kteří museli prchnout z pobořeného Rokštejna. Z 15. století se v tomto domě zachovaly dvě černé kuchyně, tunelový prostor v mezipatře, pozdně gotická síň a gotické sklepy se studnou. Dům má však i prvky renesance a baroka. Později ho vyuţívali místní měšťané, kteří zde provozovali pekařství a obchod s obleky. Hned vedle si můţete prohlédnout památkově chráněné domy jako je dům č. p. 77, 380 a 382. (David a Soukup, 2009, s. 22) 10. Farní kostel a fara Dále se přesuneme k farnímu kostelu sv. Jakuba Většího a faře. Kostel byl původně vystavěn ve 13. století. Ke změně došlo v 18. století, kdy byl přestavěn na jednoduchou barokní stavbu. Tato dominanta města spíše neţ architektonickým provedením zaujme vzácným mobiliářem. Nejvýznamnější částí výbavy, měděnou křtitelnice ve tvaru jablka a renesanční kovovou lampu věčného světla, daroval kostelu v 16. století Hynek z Valdštejna a Kateřina Zajímačka z Kunštátu. Další zajímavostí je, ţe v kostele přebývají ostatky prvokřesťanského mučedníka známého pod jménem sv. Fidelius. Ten sem byl roku 1732 převezen z Říma. Nesmíme zapomenout na sochařskou a řezbářskou výzdobu sochaře Davida Liparta, který roku 1718 vytvořil dřevěnou Pietu a roku 1715 30

Anděla Stráţce. Fara byla přistavěna aţ později v 18. století. (David a Soukup, 2009, s. 22) 11. Klášter, kostel a klášterní zahrada Abychom se dostali k dalšímu zastavení, musíme zdolat dlouhý kopec. Pokud ho ale vyjdeme, naskytne se nám pohled na Paulánský klášter, kostel a klášterní zahrady. Paulánský klášter nechal vystavět v 17. století tehdejší majitel Brtnice Rombaldo z Collalta. Na pomoc mu přišel italský stavitel Giovanni Pieroni a řád Bratří sv. Františka z Pauly. Stavět se však začalo aţ 9 let po smrti Rombalda. Později budova slouţila jako zámecký velkostatek, v 19. století se zde provozovala bavlnářská manufaktura. Na konci 20. století prošel klášter rekonstrukcí a v současnosti slouţí jako bytová jednotka. Stejně jako klášter i kostel byl postaven pod dohledem architekta Giovanniho Pieroni roku 1629. Kostel vznikl zřejmě přestavbou původní evangelické modlitebny sv. Matouše. Pieroni nechal přistavět boční kapli a věţ. Roku 1641 stavbu dokončili, ale po zhruba 140 letech byla zrušena spolu s klášterem. Aţ v roce 1831 byl kostel opět vysvěcen a obnoven. Hned vedle kostela se ještě můţeme pokochat výhledem na celou Brtnici z bývalých klášterních zahrad. (David a Soukup, 2009, s. 22) 12. Zámek Předposlední zastávka nás zavede na brtnický zámek, dříve brtnický hrad, který nechal postavit Zdeněk z Valdštejna po úprku z hradu Rokštejn. Koncem 16. století jej nechal přestavět na zámek Hynek Brtnický z Valdštejna. Na pomoc si zavolal italského architekta Baltazara Maggi de Ronio. Za vlády rodu Collalto, byl zámek podroben ještě několika úpravám, které vedl jiţ zmiňovaný architekt Giovanni Battista Pieroni. Dnešní podobu daly zámku stavební úpravy na konci 18. století. V letech 1723–1724 se nechal malíř K. F. Tepper inspirovat návštěvou habsburských císařů v Brtnici a svými rozměrnými plátny s názvem „Vjezdy habsburských panovníků do Brtnice“ pokryl celý sál prvního patra. Kolem zámku byl v roce 1817 zřízen park se vzácnými stromy. Dlouhá alej kaštanů vybízí návštěvníky k procházce a odpočinku v tomto parku. Po roce 1945, kdy Collaltové opustili Brtnici, se pro objekt nenašlo vhodné vyuţití a zámek začal postupně chátrat. (David a Soukup, 2009, s. 21–22)

31

13. Ţidovský most Poslední zastávka je na ţidovském mostě. Ten byl postaven na počátku 18. století a stejně jako barokní most před radnicí i tento zdobí sochy Davida Liparta. Svůj název získal díky tomu, ţe spojoval křesťanskou čtvrť města se ţidovskou. Zajímavostí je, ţe sochy má jen křesťanská část mostu, ta ţidovská nikoli. Sochy byly postupně restaurovány a nahrazovány kopiemi. [14]

32

3.6

Pověsti

3.6.1 Tajné chodby O zřícenině se vypráví, jako snad u všech hradů a zámků, hodně historek. Lidé si dříve, ale i dnes například mysleli, ţe na hradě existují tajné chodby. To je ovšem nemoţné. Archeologové se snaţí širokou veřejnost informovat o tom, ţe existence těchto chodeb nebyla moţná, jak uţ danými hydrologickými poměry, tak i geologickými a tehdejšími technickými moţnostmi. (Měřínský, 2007, s. 127) Podle lidového podání tyto tajné chodby směřovaly z hradu do Panenské (dnes Panské) Lhoty, Dolního Smrčného a do Brtnice, přičemţ v Panské Lhotě měla chodba končit ve starodávném pivovaře, kam ústila také chodba z brtnického zámku. Jako hlavní účel těchto tajných chodeb měl být údajně ten, ţe v případě úspěšného přepadení a dobytí hradu se tímto mohli jeho obránci zachránit. Podle knihy Zdeňka Měřínského si lidé odvodili tyto tajné chodby z vyprávění o objevu vyústění chodby z Rokštejna někdy koncem padesátých či na počátku šedesátých let minulého století v č. p. 33 v Panské Lhotě. „Když do ní místní odvážlivci vnikli, zjistili, že směřuje právě k Rokštejnu a byla zasypána.“ Podle těchto zjištění si lidé dlouho mysleli a stále myslí, ţe tyto tajné chodby opravdu existovaly. Ale opak je pravdou. Zřejmě se jednalo o zaniklý sklep či tzv. loch, kterých známe z území Moravy i přilehlých regionů značné mnoţství. (Měřínský, 2007, s. 127) U těchto hradů šlo v případě nouze pouze o maskované branky, ústící například do příkopu. S tímto typem „únikových východů“ se můţeme setkat například na bývalém hradě v Brtnici, jehoţ vznik můţeme zařadit do doby po dobytí a opuštění Rokštejna, asi v letech 1432–1436. (Měřínský, 2007, s. 128)

3.6.2 Poklad na Rokštejně Ale spíše neţ tajné chodby místní obyvatele lákala pověst o pokladu na Rokštejně. Uţ jako malá jsem slýchávala od babičky o pokladu, který zde loupeţivý rytíři zanechali, kdyţ hrad vyhořel a oni museli hrad opustit. Ten je moţno spatřit jednou za rok a to vţdy na Velikonoce, ale pouze pro poctivé lidi. Na ty nepoctivé vyskočí černý kocour, podle jiných to je černý pes, který poklad střeţí a zle je pokousá. „Prý je to duch jednoho z rokštejnských rytířů, který byl velice hamižný a lakomý. Za svůj život 33

nashromáždil obrovské bohatství, které ukryl ve sklepení hradu, aby se jej nemohl nikdo zmocnit. Ani v hrobě nenašel klidu, a proto hlídá jeho duch poklad.“ [15] Babička však neznala podrobnosti této pověsti, proto jsem nahlédla do knih a zjistila trochu více o této báchorce. O Rokštejně se v různých obměnách vypráví tato pověst. Před mnoha lety v Brtnici slouţila u jednoho sedláka, kterému se po chalupě říkalo Haruma, jako děvečka jistá Boţena. Bylo to děvče pracovité a zboţné, mělo dobré srdce a kaţdý je měl rád. Do sluţby se dalo kvůli tomu, aby nějakým výdělkem trochu vypomohlo svým chudým rodičům. (Holub, 2011, s. 45) Kdyţ se přiblíţily svátky Velikonoc, přišla řeč i na Rokštejn. „Je tam prý velký poklad, který hlídají černý pes, kozel a kocour“, vyprávěl hospodář. „Skála se otevírá jen jednou za rok, na Květnou neděli při čtení pašijí. Ale poklad získá jen člověk bohabojný a spravedlivý. Dnes je zrovna Květná neděle. Nechceš se podívat na Rokštejn? Třeba ty tam poklad najdeš.“ Děvče prvně odmítalo, ale nakonec souhlasilo a pospíchalo do kostela na mši. Souhlasila jen proto, ţe kdyby to byla pravda, mohla by získat i nějaké věno a pomoci chudým rodičům. (Holub, 2011, s. 45–46) V kostele při čtení pašijí se celá rozechvělá zvedla a pospíchala k Rokštejnu. Obcházela hrad, aţ ve skále našla tmavý otvor, který tam předtím nikdy nebyl. Trochu se bála, ale sebrala odvahu a vstoupila zrezivělými vrátky do tmavé chodby. Chodba ústila do širokého sklepa. Pokračovala dál, aţ ji zavalilo plné třpytivé světlo. Všude kolem viděla hromady zlatých a stříbrných mincí a zlatých tyčí. Uprostřed byla truhla naplněná zlatými pruty. Místnost osvětloval modrý pramen. Vzadu ještě spatřila u stěny jakési sudy. Kdyţ do nich děvečka sáhla, nahmátla něco, co zastudilo jako led. Dlouho se ale nerozhlíţela, nabrala si do zástěry zlaťáků a stříbrňáků, co se jich do zástěry vešlo a pospíchala zpět na statek za sedlákem. (Fišer, 2009, s. 106) U hospodářů se nestačili divit. Boţena měla peněz, ţe za to mohli její rodiče postavit chalupu a ještě přikoupit pole a pár krav. Celá z toho vyjevená, ještě pořád vyprávěla, co všechno v podzemí spatřila. A nezapomněla ani na sudy, které ve sklepě viděla. Sedlák se zamyslel a povídá: „To asi nebude zmrzlá voda, Boţenko. To bude škraloup z vinného kamene a pod ním dobré hradní víno. Děvče, to bys měla přinést, to by pomohlo naší nemocné panímámě“, nutil děvečku hospodář k další návštěvě. Boţence se moc nechtělo, ale nechala se přemluvit a vyrazila zpět na hrad. Dveře byly otevřené, nabrala do putýnky víno a do zástěry zlatých dukátů co unesla. Tyč, kterou prorazila 34

škraloup v sudu, vzala sebou, kdyby se na něco hospodáři hodila. Sotva vše unesla a pomalu se vracela k domovu. Kdyţ hospodář uviděl, co Boţenka donesla, začal se divit ještě víc. Vţdyť ta tyč, kterou podávalo děvče sedlákovi, byla celá z ryzího zlata. A poté, co se selka napila vína ze sudu, vyskočila z postele zdravá jako rybička. (Holub, 2011, s. 46–47) Sedlákovi to nedalo a nařídil pacholkovi zapřáhnout koně a vyrazil i s Boţenkou ještě jednou na hrad. Uţ se viděl s pytlem plným zlata a stříbra, kdyţ však dorazili na místo, kde Boţenka poklad našla, rezavá dvířka hledali marně. Místo pokladu na ně vyskočil veliký černý kocour s přeslicí a začal příst. Sedlák s pacholkem se lekli a rychle utíkali k vozu a ujíţděli zpět na statek. Jen statečná Boţenka zůstala, popadla přeslici, co měl kocour u sebe a praštila ho s ní po hlavě. Ten jen zařvala a zmizel. Boţenka se zkusila ještě jednou podívat po otvoru s pokladem, ten však uţ nenašla. Otočila se a v klidu se vrátila na statek za sedlákem. Sedlák, ještě rozechvělý z toho co viděl, se hned ptal, co se stalo. Boţenka mu klidným hlasem odpověděla, co udělala s kocourem a podala mu přeslici, kterou vzala sebou. Jaké bylo sedlákovo překvapení, kdyţ uviděl přeslici. Vţdyť ta přeslice byla z ryzího zlata! (Fišer, 2009, s. 106–107) Jelikoţ byla Boţenka děvče hodné a spravedlivé, rozdělila se o výdělek s hospodářem na půl. Časem se provdala za hodného muţe, pořídili si spolu statek a ţili spokojeně mnoho let. Od té doby poklad nikdo nenašel. A divíte se? Já ani ne. Kolik lidí můţe s klidným svědomím o sobě říci, ţe je opravdu poctivý a spravedlivý… (Měřínský, 2007, s. 131)

35

4

Praktická část

4.1

Dotazníkové šetření

Pro výzkum byl vytvořen dotazník ohledně spokojenosti pořádaných akcí na hradech a zámcích obecně na Vysočině a dále na zříceninu hradu Rokštejn. Cílem bylo zjistit, jestli oslovení respondenti mají zájem o tyto akce, zda vůbec znají tuto zříceninu a pokud by se zde konala nějaká akce, co by je nalákalo a co by je naopak odradilo od návštěvy této zříceniny. Na základě jejich odpovědí budou vytvořeny návrhy aktivit, které by dotazované, jakoţto potencionální návštěvníky hradu, oslovily a přiměly k častější návštěvě hradu Rokštejn. Pro tento účel byly sestaveny dva typy dotazníků. Ten první byl v elektronické podobě, tudíţ respondenti odpovídali přes internet. Druhý byl vytisknut a dán respondentům na vyplnění do Muzea Vysočiny v Jihlavě a do kavárny Muzeum v Jihlavě. Dále se dotazníkového šetření zúčastnili i lidé, kteří ţijí v okolí hradu Rokštejn, například v obci Stříţov, Přímělkov, Luka nad Jihlavou nebo Brtnice. Celkem bylo obdrţeno 200 vyplněných dotazníků, z toho 100 odpovědí bylo v elektronické podobě a dalších 100 bylo získáno v terénu. Díky tomu mohou být odpovědi nejen vyhodnocovány, ale i porovnávány. Průzkum se uskutečnil na konci března a začátku dubna roku 2013 za podpory mé rodiny a přátel. Dotazník se skládal z 15 otázek, kde respondenti odpovídali na otázky uzavřené, otevřené a polootevřené. Uzavřené otázky byly zvoleny dichotomické s moţností výběru ze dvou variant, u jedné z otázek byla pouţita i otázka trichotomická. Dále zde byly zastoupeny otázky výběrové s moţností výběru pouze jedné odpovědi z nabízených alternativ a otázky výčtové, kde mohli respondenti zakrouţkovat i více odpovědí. U otevřených otázek dotazovaní vyjádřili svými slovy podle vlastního uváţení svůj názor na věc. A jako poslední typ byly vybrány otázky polootevřené. Zde mohli respondenti vybrat buď jednu z nabízených variant, nebo napsat svou vlastní odpověď v kolonce „jiné“. [16]

36

4.1.1 Grafické zpracování průzkumu1

1. Jste spokojeni s počtem akcí pořádaných na hradech a zámcích na Vysočině? 26%

33%

Ano Ne Nevím

41%

Graf 1 Otázka č. 1 v % (Zdroj vlastní)

1. Jste spokojeni s počtem akcí pořádaných na hradech a zámcích na Vysočině? 32%

41%

27%

Ano Ne Nevím


První otázka měla za úkol zjistit, zda jsou lidé vůbec spokojeni s nabídkou akcí pořádaných na hradech a zámcích zde na Vysočině. K tomuto účelu byla pouţita otázka uzavřená, konkrétně otázka trichotomická, kde respondenti mohli vybírat vedle klasických odpovědí „ano“, „ne“ i třetí únikovou odpověď „nevím“. Skrze internet odpovídalo hodně mladých lidí, převáţně do 24 let a ti, jak jsem předpokládala, nejsou spokojeni s nabídkou akcí pořádaných zde na Vysočině. Poté 33 % dotázaných neví, jestli je spokojeno a jen 26 % je spokojeno s počtem akcí na Vysočině.

1

Jako první graf je vţdy uváděn od respondentů, kteří odpovídali prostřednictvím internetu.

37

Oproti druhému grafu, kde odpovídali starší respondenti převáţně středního věku, vybralo 41 % odpověď „nevím“, 32 % dotázaných spokojeno je a jen 27 % spokojeno není.

2. Navštěvujete pravidelně zámky, hrady nebo zříceniny na Vysočině? 32%

Ano Ne

68%


2. Navštěvujete pravidelně zámky, hrady nebo zříceniny na Vysočině? 30%

70%

Ano Ne


Na druhou otázku, jestli lidé pravidelně navštěvují zámky, hrady nebo zříceniny na Vysočině, odpověděli respondenti skoro shodně v obou grafech, ţe tyto objekty pravidelně nenavštěvují. Jen zhruba 30 % dotázaných navštěvuje hrady, zámky nebo třeba zříceniny pravidelně. Tato otázka byla uzavřená, dichotomická a zároveň i otázka filtrační. Pokud respondent vybral odpověď „ano“, vyplnil otázku č. 3 a dále pokračoval na otázku č. 5. Kdo odpověděl „ne“, přešel na otázku č. 4 a dále uţ pokračoval normálně otázkou č. 5.

38

3. Pokud Ano, jaké?

Pravidelně navštěvující respondenti 32

24% 21%

19%

%

6%

5% 5%

3% 3% 3%

2% 2% 2% 2% 2% 2% 2%


3. Pokud Ano, jaké? 19% 16%

Pravidelně navštěvující respondenti 30 %

14% 9% 9% 5% 5%

3% 3% 3%

2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2%


U třetí otevřené otázky se měli respondenti, kteří odpověděli „ano“ u předchozí otázky, rozepsat, jaké zámky, hrady či zříceniny navštěvují. Obě skupiny respondentů shodně odpověděly, ţe nejvíce navštěvují zříceninu hradu Rokštejn, konkrétně u první skupiny to je 24 %, u druhé 19 %. Coţ jen dokazuje, aniţ by byli na tuto zříceninu nějak upozorněni, ţe respondenti hrad Rokštejn vyhledávají a pravidelně se sem vracejí. Zřícenina „porazila“ i takové soupeře jako je hrad Roštejn a zámek Telč. Ty můţeme povaţovat za opravdu velká lákadla Vysočiny.

39

Respondenti odpovídající přes internet uvedli hrad Roštejn (21 %) na druhém místě a na třetím místě zámek Telč (19 %). Druhá skupina respondentů uvedla na druhém místě zámek Telč, aţ pak hrad Roštejn (14 %). Dále na prvním grafu můţeme vidět zámek Jaroměřice nad Rokytnou s 6 %, na druhém grafu tento zámek také nalezneme, ale jen s 3 % dotázaných. Na předních místech se ještě drţí hrad Lipnice (5 % a 9 %) a zámek Orlík. Ten se sice nenachází v kraji Vysočina, ale pravidelně jej navštěvuje 5 % respondentů, odpovídajících skrze internet. Také velká skupina dotázaných odpověděla, ţe zámky, hrady nebo zříceniny pravidelně navštěvují, ale je to různé. Prý je nebaví jezdit stále na ta stejné místa a rádi poznávají něco nového. Takto odpovědělo 3 % na prvním grafu a 9 % na druhém grafu. Můţeme si povšimnout, ţe většinou jde o krásně upravené hrady a zámky, které nabízejí návštěvníkům pestré prohlídky a bohatý kulturní program. Ne všechny hrady a zámky jsou zde uváděny z kraje Vysočina, ale lidé je rádi navštěvují, protoţe se jim líbí a mají jim co nabídnout. Je vidět, ţe zřícenina hradu Rokštejn můţe konkurovat těmto velikánům a pokud jim k tomu nabídneme ještě nějaký kulturní program, budou se sem lidé vracet o to více.

40

Nepravidelně navštěvující respondenti

4. Pokud ne, jaký je důvod? Není čas

68 %

Není zajímavá nabídka

4% 8%

8%

Nebaví mě to

42%

Neznalost kraje Vysočina

19%

Hledám stále nové památky

19%

Není s kým jezdit Graf 7 Otázka č. 4 v % (Zdroj vlastní) Nepravidelně navštěvující respondenti

4. Pokud ne, jaký je důvod? Není čas

70 %

1% 6%

Nebaví mě to

2%

Není zajímavá nabídka

2% 2%

Věk 15%

Hledám stále nové památky 56%

16%

Neinformovanost Doprava Finanční prostředky


Čtvrtá otázky byla zaměřena na respondenty, kteří ve druhé otázce vybrali odpověď „ne“. Měli napsat, proč pravidelně nenavštěvují hrady, zámky nebo zříceniny v kraji Vysočina. Tato otázka byla otevřená, tudíţ účastníci dotazníku zde svými vlastními slovy popisovali, jaký je důvod jejich nezájmu. Bylo mnoho různých odpovědí, ale všechny šly shrnout maximálně do osmi bodů, které můţete vidět na grafech. Obě skupiny respondentů uvedly jako hlavní důvod čas (42 % a 56 %). Někteří uvedli, ţe dříve jezdili hodně po památkách na Vysočině, ale teď na to čas nemají. Je za tím buď práce, nebo malé děti, o které se musejí starat. Jako další důvod uvedli respondenti nezajímavou nabídku (19 % a 15 %) a nezájem o tyto aktivity (19 % a 16 %). Klasické prohlídky jim přijdou nudné a nezajímavé. Dále nám první graf ukazuje shodně po 8 % neznalost kraje Vysočina a hledání stále nových památek. (Tuto odpověď ukazuje 41

i druhý graf, ale zabírá pouze 1 % dotázaných.) Respondenti, vyplňující dotazník přes internet, uváděli, ţe nebydlí v tomto kraji, jsou zde pouze na škole nebo jen příleţitostně sem zavítají, a proto dobře neznají tento kraj. Jako další důvod byl ten, ţe se neradi vracejí na stále stejná místa a raději vyhledávají něco nového, hlavně za hranicemi kraje Vysočina. Jako poslední důvod uvedlo 4 % dotázaných, ţe by rádi pravidelně navštěvovali hrady a zámky, ale nemají s kým jezdit. Účastníci osobního dotazování uváděli, ţe hrady a zámky nenavštěvují z důvodu vysokého věku (6 %), neinformovanosti (2 %), dopravě (2 %) a kvůli nedostatku finančních prostředků (2 %). Z těchto odpovědí vyplývá, ţe pokud by se vytvořila dostatečně atraktivní nabídka kulturních akcí a prohlídek na hradech a zámcích na Vysočině, lidé by začali více tyto aktivity vyhledávat a stoupla by tak návštěvnost nejméně o skupiny respondentů, kteří odpověděli, ţe je klasické prohlídky nebaví, a ţe zde není dostatečně zajímavá nabídka akcí.

42

5. Byli jste někdy na akci pořádané na hradě či zámku? (kostýmové prohlídky, noční prohlídky, rytířský turnaj) 22%

Ano Ne 78%


5. Byli jste někdy na akci pořádané na hradě či zámku? (kostýmové prohlídky, noční prohlídky, rytířský turnaj) 18%

Ano

Ne 82%


Pátá otázka měla zjistit, kolik respondentů uţ někdy v minulosti navštívilo akci pořádanou na hradě či zámku. Respondenti odpovídali na dichotomickou otázku, kde zaškrtávali odpověď „ano“ nebo „ne“. Mělo se jednat například o kostýmové prohlídky, noční prohlídky nebo třeba rytířský turnaj. Mile mě překvapilo, kdyţ jsem se dozvěděla, ţe naprostá většina uţ někdy na takovéto akci byla. Kolem 80 % dotázaných uţ má s touto akcí zkušenost. Zbylých 20 % prozatím nikoli. Respondenti, kteří zaškrtli, ţe uţ někdy byli na takovéto akci, odpovídali na šestou, navazující otázku. Ti, kteří zakrouţkovali odpověď „ne“, pokračovali otázkou č. 7.

43

Ano, byli jsme na této akci

6. Líbila se Vám tato akce?

78 %

Ano, bylo to oţivení prohlídky

8%

Ne, nebyla dostatečně atraktivní 92%

Graf 11 Otázka č. 6 v % (Zdroj vlastní) Ano, byli jsme na této akci

6. Líbila se Vám tato akce?

82 %

Ano, bylo to oţivení prohlídky

10%

90%

Ne, nebyla dostatečně atraktivní


Šestá otázka byla otázkou otevřenou. Ti, kteří odpověděli, ţe uţ někdy navštívili tematickou akci na hradě či zámku, odpovídali svými slovy, jak se jim tato akce líbila. Drtivá většina dotázaných (92 % a 90 %) odpověděla, ţe se jim akce líbila. Jako důvod uváděli oţivení celé prohlídky, zajímavé zpracování nebo nevšední záţitek. Také si pochvalovali skvělé zpracování, které v nich vyvolávalo pocit, jako by se vrátili zpátky do minulosti a oni si mohli vychutnat zdejší atmosféru. Naopak 8 % a 10 % dotázaných si tuto akci moc neuţili. Nelíbila se jim organizace akce, zdálo se jim, ţe je to příliš předvídatelné, nezáţivné. Z páté a šesté otázky je vidět, ţe lidé o tento druh akce mají zájem. Také to dokazuje, ţe se tyto akce těší velké oblibě a přispívá to k rozvoji cestovního ruchu v oblasti.

44

7. Znáte hrad Rokštejn?

13%

Ano Ne 87%


7. Znáte hrad Rokštejn? 7%

Ano Ne 93%


Sedmou otázkou jsme se přesunuli uţ k hradu Rokštejn. Účelem této otázky bylo zjistit, kolik oslovených lidí zná tuto zříceninu. Respondenti měli na výběr ze dvou variant. Opět naprostá většina u obou skupin uvedla (87 % a 93 %), ţe o hradu Rokštejn alespoň nějaké ponětí má. Jak je patrné z grafů, pouze 13 % respondentů odpovídajících přes internet uvedlo, ţe hrad Rokštejn neznají. Z respondentů oslovených přímo v terénu, kteří hrad Rokštejn neznají, bylo dokonce jen 7 %. Z tohoto jasného výsledku je patrné, ţe hrad Rokštejn je zde na Vysočině poměrně dost známý.

45

8. Byli jste uţ někdy na této zřícenině?

22%

Ano Ne 78%


8. Byli jste uţ někdy na této zřícenině?

11%

Ano Ne 89%


V osmé otázce měli respondenti odpovědět, zda tuto zříceninu někdy navštívili. Opět se jednalo o otázku uzavřenou, dichotomickou. Sedmá otázka nám jasně ukázala, ţe skoro kaţdý zříceninu hradu Rokštejn zná, ale jak nám ukazuje první graf, jen 78 % zde opravdu byla. Na druhém grafu je to 89 %. Respondenti odpovídající prostřednictvím internetu uvedli, ţe 22 % z nich hrad nikdy nenavštívilo. Na rozdíl od druhé skupiny respondentů, kterých bylo pouze 11 %.

46

9. Uvítali byste zde nějakou kulturní akci? 15%

Ano Ne 85%


9. Uvítali byste zde nějakou kulturní akci? 10%

Ano Ne 90%


Devátá otázka byla uzavřená, dichotomická. Měla za úkol zjistit, zda by zde respondenti uvítali nějakou kulturní akci. Opět skoro většina dotázaných uvedla, ţe by zde kulturní akci uvítala. Konkrétně na prvním grafu je to 85 % a na druhém 90 %. Pouze 15 % a 10 % dotázaných odpovědělo, ţe by zde kulturní akci nechtělo.

47

10. Co by Vás nejvíce zaujalo? 1% 0,5% 1% 7%

22%

15% 16%

19% 18%

Hudební vystoupení Rytířské souboje Divadlo Jarmark Šermíři Soutěţe pro děti Noční ohnivá show Hudební festival Klid


10. Co by Vás nejvíce zaujalo? 6%

0,5%

15%

1% 28%

16% 19% 18%

Hudební vystoupení Divadlo Jarmark Rytířské souboje Šermíři Soutěţe pro děti Neckiáda na řece klid


Desátá otázka měla zjistit, co by respondenty na zříceninu Rokštejn nalákalo. Jednalo se o otázku polootevřenou, kde se mohli vyjádřit jak svými vlastními slovy, tak si mohli vybrat z nabízených variant. Respondenti krouţkovali i více moţností. U obou skupit respondentů zvítězilo hudební vystoupení (22 % a 28 %). U první skupiny to byly dále rytířské souboje (19 %), divadlo (18 %), jarmark (16 %), šermíři (15 %) a soutěţe pro děti (7 %). Dále uţ jsou odpovědi, co napsali sami respondenti. Shodně skončila noční ohnivá show a hudební festival s 1 % dotázaných. Jeden respondent přiznal, ţe by zde uvítal spíše klid, neţ nějakou kulturní akci. Stejnou odpověď napsali i respondenti u druhé skupiny. Jeden dotazovaný dokonce přiznal, ţe by zde rád uvítal neckiádu na řece. Z nabízených variant je nejvíce zaujalo, po hudebním vystoupení, divadlo (19 %), jarmark (18 %), rytířské souboje (16 %), šermíři (15 %) a soutěţe pro děti (6 %). Tato otázka je velmi inspirativní a určitě bude vyuţita při návrhu aktivit, které by zde mohly proběhnout. 48

11. Co by Vás naopak odradilo od návštevy této zříceniny? Absence turistického zázemí Dopravní dostupnost

1% 1% 10%

6%

Neatraktivnost

40%

14%

Nebezpečí úrazu Špatné značení

13% 15%

Nic

Hluk Počasí Graf 21 Otázka č. 11 v % (Zdroj vlastní)

11. Co by Vás naopak odradilo od návštěvy této zříceniny?

Absence turistického zázemí Nebezpečí úrazu

2% 7%

6%

22%

Nic

12%

Dopravní dostupnost 18%

16%

Neatraktivnost 17%

Špatné značení Počasí Hluk


V jedenácté otázce měli respondenti naopak napsat, co by je odradilo od návštěvy hradu Rokštejn. Opět měli na výběr z několika moţností, ale otázka to byla polouzavřená, coţ znamená, ţe se mohli vyjádřit i svými vlastními slovy. U obou skupin je na prvním místě absence turistického zázemí (40 % a 22 %), coţ znamená, ţe respondenti zde postrádají místo, kde by se mohli občerstvit, zajít na toaletu nebo nakoupit suvenýry přímo u hradu. V nedalekém Přímělkově je sice hostinec s názvem Nad Přejezdem, ale respondenti by rádi něco přímo u hradu. Jak je z grafů patrné, asi nejvíce by toto turistické zázemí ocenili mladí lidé odpovídající přes internet. Jako další určili 49

respondenti u prvního grafu, ţe se jim nelíbí dopravní dostupnost (15 %). K hradu se sice dostanete vlakem, automobilem či autobusem, ale jen do obce Přímělkov, odkud se musíte vydat pěšky asi dva a půl kilometru lesem k hradu. Automobilem se sice dá zajet po asfaltové cestě aţ k zřícenině, ale moc prostoru zde není a více automobilů se sem nevejde. Zřícenina hradu Rokštejn proto není pro lidi, kteří si nechtějí uţít přírodní scenérii. Jako další důvod lidé uvedli neatraktivnost (13 %). Přijde jim, ţe zřícenina jim nemá, oproti jiným památkám na Vysočině, moc co nabídnout. Další důvod je nebezpečí úrazu (14 %) a špatné značení (10 %). Další odpovědi uváděli dotazovaní sami. Od návštěvy zříceniny by 6 % respondentů neodradilo nic, další 1 % by odradil hluk a počasí. Na druhém grafu můţeme vidět hned na druhém místě nebezpečí úrazu (18 %), coţ je pochopitelné, protoţe mezi odpovídajícími na tento dotazník byli i lidé starší 64 let, kteří se uţ o svoje zdraví více bojí a snaţí se předejít jakémukoliv zranění. Třetí nejčastější odpověď (17 %) napsali respondenti sami. Odpověď zněla, ţe by je od návštěvy této zříceniny nic neodradilo. To mě pochopitelně potěšilo a utvrdilo v tom, ţe uspořádat zde kulturní akci má smysl. Dále byla dopravní dostupnost (16 %), neatraktivnost (12 %) a špatné značení (7 %). Předposlední a poslední důvod uvedli respondenti do kolonky „jiné“. Pokud by bylo špatné počasí, zříceninu by nenavštívilo 6 % respondentů. Dalším 2 % by vadil hluk, který by větší počet lidí vydával.

50

12. Jak se dozvídáte o pořádaných akcích? Internet 9%

4%

9%

Sociální sítě

27%

Od známých 13%

Tisk 19% 19%

Rádio Billboardy, letáky Televize


12. Jak se dozvídáte o pořádaných akcích 0,5% 8% 9%

4%

Internet Od známých

25%

Tisk Rádio

15% 24% 15%

Billboardy, letáky Sociální sítě

Televize Místní rozhlas


Dvanáctá otázka byla opět polouzavřená a účastníci dotazníku si mohli vybrat z jiţ připravených variant nebo mohli vypsat svůj vlastní názor. Zaškrtávali i více moţností. Tato otázka měla zjistit, jak se respondenti o pořádané akci dozvídají. Opět se obě skupiny nejvíce shodly na tom, ţe nejčastěji se o pořádané akci dovídají prostřednictvím internetu (27 % a 25 %) a to přes specializované webové stránky. Tím můţou být webové stránky města, stránky samotné akce, stránky kraje Vysočina nebo jakékoliv další webové stránky, které uvádějí akce na Vysočině. U prvního grafu lze vyčíst, ţe 19 % respondentů se dovídá o akci skrze sociální sítě. To na druhém grafu se sociální sítě umístily aţ na šestém místě (8 %). To jen dokazuje, ţe mladší lidé více pracují 51

s internetem neţ ti starší. Dalších 19 % o akci informuje známý nebo přátelé. I na druhém grafu se tato stejná odpověď umístila vysoko s 24 %. Dále se na prvním grafu umístil tisk (13 %), rádio (9 %), billboardy, letáky (9 %) a televize (4 %). Podobně je to i na druhém grafu, kde se tisk a rádio umístily na třetím místě (15 %), dále billboardy, letáky (9 %), jiţ zmiňované sociální sítě (8 %) a televize s 4 %. Zde byla také moţnost napsat svojí vlastní odpověď na tuto otázku. Toho vyuţilo 0,5 % respondentů, kteří napsali, ţe je o novinkách či pořádaných akcích informuje místní rozhlas. Získané odpovědi na tuto otázku jsou velmi cenné, protoţe důleţitou součástí kaţdé akce je i propagace. Lidé se o akci musí prostřednictvím nějakého média dozvědět. Proto jsou pro další část bakalářské práce tyto získané informace důleţité. Mnohdy rozhodují o úspěchu či neúspěchu celé akce.

52

13. Uveďte prosím, ve kterém kraji bydlíte? 90%

2%

2%

1%

1%

1%

1%

1%

1%


13. Uveďte prosím, ve kterém kraji bydlíte? 98%

2% Kraj Vysočina

Praha


Třináctá otázka se týkala informace ohledně toho, v jakém kraji respondenti bydlí. Otázka to byla polouzavřená, kde si respondenti mohli vybrat jednu z nabízených moţností nebo napsat „svůj“ kraj do kolonky „jiný“. Na prvním grafu můţeme vidět, ţe respondenti odpovídající přes internet byli více z různých krajů, neţ na druhém grafu, kde probíhalo osobní dotazování v Jihlavě a okolí. Samozřejmě pořád vedl kraj Vysočina s 90 % dotázaných, ale další 2 % má Praha a Jihočeský kraj. Po 1 % má potom Jihomoravský kraj, Plzeňský kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj. Na druhém grafu jasně vede kraj Vysočina (98 %), ale našli se zde i respondenti z Prahy (2 %). 53

14. Pohlaví?

38%

Ţena 62%

Muţ


14. Pohlaví?

41%

Ţena 59%

Muţ


Předposlední čtrnáctá otázka se týkala pohlaví respondenta. Byla pouţita otázka uzavřená, dichotomická. U obou skupin projevily větší ochotu vyplňovat dotazník ţeny (62 % a 59 %). Muţské zastoupení měl tento dotazník u prvního grafu v 38 % a u druhého v 41 %.

54

15. Kolik je Vám let? 2% 5% 15%

do 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let 78%

45 - 54 let


15. Kolik je Vám let?

10%

9%

45 - 54 let

21%

35 - 44 let do 24 let

19%

21%

20%

25 - 34 let 64 let a více 55 - 64 let


V poslední patnácté otázce byl zjišťován věk respondentů. Jak uţ bylo výše zmiňováno, skrze internet odpovídala drtivá většina respondentů mladších 24 let (78 %). Další početnou skupinou byli lidé 25–34 let (15 %). Na dotazník odpověděli také respondenti v rozmezí 35–44 let (5 %). Nejstarším účastníkům internetového průzkumu bylo 45–54 let (2 %). U druhé skupiny to bylo více vyrovnanější. Nejvíce dotazník vyplňovali respondenti ve věku 45–54 let (21 %) a 35–44 let (21 %). Hned za nimi byli ochotni dotazník vyplnit mladí lidé do 24 let (20 %). Pouze o jedno procento méně má věková skupina 25–34 let (19 %). Také jsem oslovila respondenty starší 64 let, těch bylo 10 % všech dotazovaných. Nejméně lidí se mi podařilo oslovit ve věku 55–64 let (9 %).

55

4.1.2 Shrnutí dotazníkového šetření Měli jsme moţnost sledovat srovnání dvou odlišných skupin. Jedna skupina, čítající 100 respondentů, odpovídala na elektronický dotazník, který byl umístěn na webových stránkách www.vyplnto.cz. Jednalo se většinou o mladé lidi do 24 let. Druhá skupina se zúčastnila osobního dotazování a odpovídala na vytištěný dotazník přímo v muzeu Vysočiny Jihlava, kavárně Muzeum nebo v okolních obcích. Zde uţ byly zastoupeny všechny věkové skupiny. Dohromady bylo nasbíráno 200 vyplněných dotazníků. Jak bylo z odpovědí zjištěno, respondenti nejsou moc spokojeni s nabídkou akcí a klasických prohlídek na hradech a zámcích zde na Vysočině. Prohlídky jim přijdou nezajímavé a pořád stejné. Většina lidí odpověděla, ţe na pravidelné návštěvy hradů a zámků nemá čas nebo ţe zde není dostatečně zajímavá nabídka akcí. To je také asi důvod, proč ti, kteří pravidelně navštěvují hrady a zámky, jezdí raději do jiného kraje neţ po památkách na Vysočině. Také respondenti, kteří jsou z jiného kraje a zde jen studují nebo sem jen příleţitostně zavítají, skoro vůbec kraj Vysočina neznají a nikdy zde nenavštívili ţádný hrad či zámek. To je škoda, protoţe hradů a zámků je zde dost a myslím si, ţe mají velký potenciál. Kdyby se pouze vytvořila dostatečně atraktivní nabídka kulturních akcí a prohlídek, stoupla by návštěvnost nejméně o skupiny respondentů, kteří odpověděli, ţe je klasické prohlídky nebaví, nebo ţe zde není dostatečně atraktivní nabídka akcí. U obou skupin respondentů, kteří pravidelně navštěvují hrady, zámky nebo zříceniny, vyšlo najevo, ţe jich nejvíce jezdí na zříceninu hradu Rokštejn. Hrad Rokštejn porazil i taková lákadla Vysočiny, jako jsou hrad Roštejn či zámek Telč. Také v sedmé a osmé otázce drtivá většina odpověděla, ţe hrad Rokštejn zná a alespoň jednou tuto zříceninu navštívila. Odpovědi na devátou otázku mě jen utvrdily v tom, ţe uspořádat zde kulturní akci má smysl. Vţdyť skoro 80 % dotázaných u obou skupin někdy bylo na akci pořádané na hradě či zámku a jak sami uvedli, moc se jim to líbilo. Grafy u deváté otázky nám jasně ukazují, ţe kulturní akci by na Rokštejně uvítalo 85 % a 90 % respondentů. Nejvíce by se lidem líbilo hudební vystoupení, rytířské souboje, divadlo či jarmark. Z odpovědí, co napsali sami respondenti, vyplynulo, ţe by je nejvíce zaujal hudební festival, noční ohnivá show či neckiáda na řece. Našli se však i lidé, kteří mají radši klid a takovéto akce nevyhledávají. Co by je naopak odradilo od návštěvy této zříceniny nebo co jim tam chybí, je absence turistického zázemí jako občerstvení, WC 56

či obchod se suvenýry přímo u hradu. Dále je to nebezpečí úrazu, neatraktivnost nebo dopravní dostupnost. Naopak se našlo i dost lidí, které by od návštěvy zříceniny nic neodradilo. Nejvíce lidé akce vyhledávají prostřednictvím internetu a to na specializovaných webových stránkách. Dále jsou to přátelé nebo známí, kteří je o akci informují. U mladých lidí jsou velmi populární sociální sítě, skrze které se o dané akci dovídají. Naopak nejméně respondentů se o akci dozvídá prostřednictvím televize a to u obou skupin.

57

4.2

Rozbor hypotéz

Na začátku byly vysloveny čtyři hypotézy, které teď budou vyvráceny či potvrzeny. 1. hypotéza Na Vysočině je nedostatečné mnoţství akcí pořádaných na hradech a zámcích. Na toto téma se respondenti zaměřili hned na začátku dotazníku. Jak grafy v první otázce ukazují, lidé odpovídající přes internet tuto hypotézu potvrzují. Skoro polovina dotazovaných, konkrétně 41 %, si myslí, ţe je zde nedostatek zajímavých akcí, a klasické prohlídky jim přijdou nudné. U druhé skupiny zvolilo 41 % odpověď „nevím“. To znamená, ţe si není jistá, jestli je zde dostatečné mnoţství akcí nebo ne. Sice hned potom byla odpověď „ano“ s 32 %, ale i 27 % není zanedbatelné. Takţe u první skupiny respondentů se tato hypotéza potvrdila, u druhé skupiny se potvrdila částečně. 2. hypotéza Rytířské souboje nebo třeba noční prohlídky lákají mnoho návštěvníků. Jak je patrné z páté otázky v dotazníku, skoro většina dotázaných uţ na nějaké akci pořádané na hradě či zámku byla a jak dokládá další otázka, 92 % a 90 % respondentů se tato akce líbila. To jen dokazuje, ţe zájem ze strany respondentů o tyto akce je, a to snad i větší neţ o klasické prohlídky zámku či hradu. To znamená, ţe tato hypotéza se jasně potvrdila. 3. hypotéza Hrad Rokštejn by oţivila nějaká větší kulturní událost. Třetí hypotéza se potvrdila v deváté otázce. U první skupiny si myslí 85 % a u druhé dokonce 90 % dotázaných, ţe větší nabídka kulturních akcí by zvýšila zájem o tuto lokalitu i u návštěvníků, kteří zde nikdy nebyli. 4. hypotéza V dnešní době se nejvíce lidí dozvídá o události prostřednictvím internetu. Potvrzení této hypotézy vyplývá z odpovědí respondentů na dvanáctou otázku. Obě skupiny – 27 % a 25 % respondentů – se shodly na tom, ţe nejvíce se o pořádané

58

akci dovídají prostřednictvím internetu. První skupina, kde byl zastoupen větší počet mladých lidí, dále opověděla, ţe se o akci dozvídá také přes sociální sítě a od známých.

4.3

Kulturní akce na hradě Rokštejn

Díky dotazníkovému šetření bylo zjištěno, ţe lidé sice moc pravidelně hrady a zámky nenavštěvují, ale skoro většina dotázaných uţ někdy na nějaké akci pořádané na hradě či zámku byla. Ať uţ šlo o rytířské souboje, středověké jarmarky či kostýmovou prohlídku, vţdy to pro ně představovalo jakési zpestření, nevšední záţitek. Také bylo dokázáno, ţe respondenti znají a docela hojně navštěvují hrad Rokštejn a rádi by zde uvítali nějaké zajímavé kulturní akce. Asi nejvíce by ocenili nějaké hudební vystoupení, divadlo či rytířský souboj. V této části bakalářské práce budou vytvořeny návrhy aktivit, které by náročné turisty potěšily a přiměly k větší návštěvnosti tohoto skvělého místa. Jako první bude vytvořen návrh na uspořádání hudebního festivalu s názvem „Rokštejn fest“. Druhá akce, „Zpátky do minulosti na hrad Rokštejn“, se bude zabývat středověkou tématikou. A jako poslední bude připraveno „Promítání pod hvězdami hradu Rokštejn“. Bylo by moţné zde uspořádat samozřejmě daleko více akcí, ale tyhle tři kulturní události se zdají být pro turisty nejzajímavější a nejlákavější.

4.3.1 Rokštejn fest Jelikoţ mají lidé rádi hudbu, bude zde na hradě Rokštejn uspořádán, jak uţ název napovídá, hudební festival s názvem Rokštejn fest, který by oslovil všechny věkové kategorie. Jednalo by se o jednodenní akci. Festival by se uskutečnil na konci června, konkrétně 29. června 2013. Festival nabídne hned dvě pódia, jedno bude umístěno přímo na hradě a to druhé pod hradem na louce. První pódium bude určeno spíše pro starší návštěvníky festivalu, coţ znamená, ţe zde bude mít zastoupení jak dechová hudba z Vysočiny, tak i „rockovější“ kapely. Druhé pódium bude vyhovovat spíše mladším ročníkům. Zde zazní méně známé, ale i známé hvězdy domácí hudební scény. Návštěvníci mohou očekávat takové české festivalové špičky, jakými jsou kapela Kryštof, Vypsaná fiXa, UDG nebo třeba kapela Wohnout. Samozřejmě, nebude to jenom o hudbě. Děti i dospělí se mohou těšit na divadelní vystoupení, a to jak hraná, tak i loutková. Také zde budou mít zastoupení tvořivé dílny, kde si návštěvníci budou moci vyrobit svoje vlastní batikované tričko, maňáska nebo náhrdelník z korálků. Dále si 59

návštěvníci budou moci zahrát různé hry a soutěţe, jako je například házení balónků naplněných barvou na plátno. Kdo by chtěl znát svoji budoucnost, můţe navštívit věštírnu, která zde pro ně bude nachystána. Samozřejmostí jsou i stany s občerstvením. Program bude opravdu pestrý. Pro zájemce zde bude moţnost přespání ve stanech na louce zdarma. Návštěvníci se sem dopraví buď automobilem, pro ty bude připravené parkoviště na louce nad hradem, na kole, pro cyklisty bude zřízena úschovna kol přímo na akci nebo vlakem. Pro návštěvníky, kteří přijeli vlakem, bude připravena zpáteční jízdenka zdarma. Termín, čas a místo konání Hudební festival začne 29. června 2013 od 13:00. Celá akce by měla probíhat na zřícenině hradu Rokštejn a na přilehlé louce pod ním. Vstupné Vstupenky si návštěvníci budou moci zakoupit v předprodeji za 250 Kč, popřípadě přímo na místě za 300 Kč. Bude zde také moţnost zakoupit si lístek pouze na malou dechovou hudbu Vysočanku a to za 100 Kč v předprodeji a za 120 Kč na místě. Program 13:00 Zahájení akce, divadlo, soutěţe pro děti i dospělé a další doprovodný program 1. STAGE2 13:45–14:45 Vysočanka (malá dechová hudba / Brtnice) 15:30–16:15 XIII. století (gothic rock / Jihlava) 17:00–17:45 Doga (hard rock / Karviná a okolí) 18:30–19:15 Praţský výběr (rock / Praha) 2

pódium přímo v areálu hradu

60

20:00–21:00 Mňága a Ţďorp (alternativní rock / Valašské Meziříčí) 22:00–23:00 Krucipüsk (crossover / Praha) 00:00–01:00 Arakain (thrash-heavy / Praha) 2. STAGE3 14:45–15:30 Devět Ţivotů (rock-pop / Luka nad Jihlavou) 16:15–17:00 ARCISKAČÁNY (pop-rock / Jihlava) 17:45–18:30 Mig 21 (pop / Praha) 19:15–20:00 UDG (pop-rock / Ústí nad Labem) 21:00–22:00 Vypsaná fiXa (rock, punk, pop punk / Pardubice) 23:00–24:00 Kryštof (pop-rock / Havířov) 01:00–02:00 Wohnout (punk-rock / Praha) 02:30 Ukončení akce

3

pódium na louce

61

Průběh Celá akce začne v sobotu od 13:00. U vstupu návštěvníci obdrţí identifikační náramky, které jim umoţňují volný pohyb po celém areálu. Lidé budou moci navštívit na louce pod hradem tvořivé dílny, kde si vyrobí vlastní batikované tričko, maňáska či se pokusí vytvořit vlastní náhrdelník nebo náušnice. Také zde bude připravena věštírna se známou vykladačkou karet Janou Janouškovou z Jihlavy, která v současnosti působí v Jihlavských listech v rubrice Věštírna. Pro hravější návštěvníky budou připraveny různé deskové hry, soutěţe a balónky naplněné héliem. Ti, kteří mají kreativního ducha, si budou moci vyzkoušet házení balónků, naplněných barvou, na plátno. Kdo by měl hlad nebo ţízeň můţe zajít do stánku s občerstvením a nakoupit si jídla a pití, co hrdlo ráčí. Budou zde také připraveny stánky se suvenýry, které budou nabízet festivalová trička, placky a mnoho dalšího. Jako první zahraje dechová hudba Vysočanka na pódiu přímo v areálu hradu ve 13:45. Poté budou moci návštěvníci shlédnout podle předem připraveného programu na dvou pódiích známé i méně známé kapely z celé České republiky. Je uţ jenom na nich, jaké si vyberou. Kdyţ se jim nebude líbit kapela, která zrovna hraje, mohou se zabavit dole na louce ve stanech s doprovodným programem. Kdyţ akce skončí, účastníci festivalu se buď přesunout do svých stanů na louce, nebo vyuţijí vlakového spojení v Přímělkově a odjedou tímto dopravním prostředkem domů.

4.3.2 Zpátky do minulosti na hrad Rokštejn Akce bude uspořádána koncem července. Toto datum bylo vybráno záměrně, a to z toho důvodu, ţe na toto datum nepřipadá ţádná jiná kulturní událost, kterou město Brtnice pořádá. Pokud by se akce ujala, mohla by se pořádat kaţdý rok, stejně jako třeba Brtnická pouť. Jedná se o akci dvoudenní a to konkrétně o sobotu a neděli. V sobotu se návštěvníci mohou těšit na historický průvod, ale ne ten, který v Brtnici uţ znají. Ten se koná jednou za čtyři roky v rámci Brtnické pouti a pořádá se na památku moru, který zde roku 1715 zabil 500 lidí. Průvod se těší velké oblibě, tak proč něco podobného neuspořádat i na Rokštejně? Pokud by se akce setkala s diváckým ohlasem, mohl by se tento průvod konat kaţdý rok, ne pouze jednou za čtyři roky. Jedná se o průvod zaměřený na historii hradu, takţe zde mají své zastoupení loupeţiví rytíři 62

Zikmunda z Křiţanova, jeho manţelka Machna a nesmí chybět ani všichni majitelé a obyvatelé hradu. V čele průvodu půjde zakladatel hradu Rutho z Rutenštejna a konec budou uzavírat různí kejklíři a hudebníci. Vycházet se bude z obce Přímělkov a průvod bude pokračovat po zelené turistické značce aţ na zříceninu hradu. Vzdálenost této trasy je asi 2,5 km. Kdyţ průvod dorazí na Rokštejn, Rutho z Rutenštejna se ujme slova a slavnostně zahájí celou akci. Pro zájemce se uskuteční prohlídka hradu a návštěvníci se mohou dozvědět o slavné historii Rokštejna. Dole pod hradem na louce budou probíhat ukázky řemeslné výroby a lidé si budou moci na středověkém jarmarku sami vyrobit nebo zakoupit výrobky z Vysočiny. Celý den pak budou návštěvníky bavit ukázky šermířských dovedností, divadlo nebo soutěţe pro děti i dospělé. Večer se pak návštěvníci mohou těšit na vystoupení známých kapel. Komu by se nechtělo domů nebo do penzionů, byla by zde moţnost přespání ve stanech na louce. Další den by začal ukázkou středověkého rytířského souboje a ochutnávkou jídel, typických pro tento kraj. Pro zájemce by zde byla moţnost projíţďky na koni po okolí. Celý den by ukončila hra s názvem „O poklad loupeţivých rytířů“. Termín, čas a místo konání Akce by trvala celý víkend a to v sobotu 27. a v neděli 28. července 2013. Začátek akce by byl v sobotu od 11:00 a konec je naplánovaný na neděli kolem 18:00. Historický průvod vyjde z obce Přímělkov a pak se celá akce uskuteční na hradě Rokštejn. Vstupné Vstup bude po celé dva dny zdarma. Program Sobota 11:00 – sraz v obci Přímělkov na louce pod tratí 11:05 – vyráţí historický průvod lesem na hrad Rokštejn 11:45 – příchod na Rokštejn 11:50 – projev Rutha z Rutenštejna a slavnostní zahájení akce

63

12:00 – volný program (představení šermířských dovedností či divadla skupiny SHDŠ Společenství svobodných pánů Jihlava, středověký jarmark s ukázkami řemeslné výroby, soutěţe pro děti i dospělé, kejklíři, atd.) 12:10 – první komentovaná prohlídka zříceniny s moţností návštěvy věţe, při velkém zájmu lze prohlídku opakovat 19:00 – hudební vystoupení známých kapel pod širým nebem Neděle 11:00 – zahájení druhého dne 11:10 – moţnost ochutnávky typických jídel pro tento kraj, loutkové divadlo, moţnost projíţďky na koni po okolí 12:00 – první vystoupení rytířského souboje 13:30 – druhé vystoupení rytířského souboje 15:00 – začátek hry „O poklad loupeţivých rytířů“ (pravidla viz níţe) 18:00 – vyhlášení výsledků, konec akce Průběh Celá akce začne v sobotu 27. července 2013 v 11:00 v obci Přímělkov. Sraz je na louce pod tratí, protoţe je zde největší prostor a mohlo by se zde zřídit provizorní parkoviště pro automobily. Do Přímělkova se ale dá lehce dostat i vlakem. Po krátkém uvítání průvod vyrazí kolem 11:05 po zelené turistické značce, nádherným údolím říčky Brtnice, aţ ke zdejší dominantě, rozlehlému hradu Rokštejnu. V areálu hradu se na vybudovaném pódiu ujme slova Rutho z Rutenštejna, přivítá zde návštěvníky, kteří dorazili spolu s ním na hrad a zahájí celou akci. Po projevu budou mít návštěvníci volný program, to znamená, ţe se budou moci volně pohybovat po areálu hradu i na louce pod ním, kde bude pro návštěvníky připraven středověký jarmark s ukázkami řemeslné výroby. Kdo by chtěl, můţe si na „vlastní kůţi“ vyzkoušet například uplést košík z vrbového proutí, vyřezat vlastní dřevěnou figurku nebo se naučit zdobit kraslice tradičním způsobem. Pro hladové či ţíznivé návštěvníky bude připraveno několik stánků s jídlem a pitím, typickými pro tento kraj. Bude zde moţnost ochutnat Horáckou houbovou polévku, bramborové škubánky, bramborové placky se škvarky nebo 64

tvarohové „Německé koláče“. Jídlo potom bude moţné spláchnout dobře vychlazeným pivem, popřípadě minerálkou. Celé odpoledne budou návštěvníky akce bavit ukázky šermířského umění či divadlo spolku SHDŠ Společenství svobodných pánů Jihlava, kejklíři a soutěţe pro děti i dospělé. Zájemci si budou moci vyslechnout komentovanou prohlídku zříceniny a dozvědět se tak více o tomto místě. Kdo by chtěl, mohl by se podívat i na nově zrekonstruovanou věţ a pokochat se výhledem do krajiny. Na večer je pak nachystáno v areálu hradu hudební vystoupení známých kapel, které si diváci, díky anketě na internetových stránkách akce, vybrali. Komu by se nechtělo trmácet domů, byla by zde moţnost přespání ve stanu na louce pod hradem. V neděli program začne od 11:00, kdy na pódiu proběhne zahájení druhého dne a moderátor seznámí návštěvníky s programem na dnešní den. Poté budou moci návštěvníci ochutnat další speciality místního kraje a prohlédnout si výrobky místních umělců. Bude zde také připraveno loutkové divadlo a pro zájemce bude moţnost projíţďky na koni po okolí. V pravé poledne pak vypukne první rytířský souboj, druhé vystoupení pak bude ve 13:30. Na závěr je nachystána skupinová hra s názvem „O poklad loupeţivých rytířů“. Na tuto hru se mohou návštěvníci hlásit po celou sobotu i neděli. V neděli je uzávěrka ve 14:30, aby se stihlo vše připravit. Tato hra je určena pro děti i dospělé, v případě dětí bych doporučovala s doprovodem rodičů, coţ znamená, ţe se bude hrát v týmu. Týmy před začátkem hry obdrţí startovní číslo, podle kterého budou vybíhat do lesa. Startovat se bude vţdy s rozestupem pěti minut. A v čem spočívá samotná hra? Cílem hry je najít poklad, který je údajně zde na Rokštejně ukrytý. Jde vlastně o takový orientační běh, s tím rozdílem, ţe u kaţdého stanoviště bude stát dozor v převleku loupeţivého rytíře, který se bude snaţit znemoţnit kaţdému závodnímu týmu najít další stanoviště a to tím způsobem, ţe u kaţdého lapky bude připravená hádanka či malý rébus, který budou muset závodníci rozluštit, aby zjistili, kudy se mají dál ubírat. Pokud závodníci rozluští všechny rébusy a dorazí do cíle, bude na ně čekat odměna v podobě zlatých čokoládových mincí a dalších odměn, které si pro ně pořadatel připraví. Tím to ale ještě nekončí, závodníkům se bude stopovat čas a tři nejrychlejší týmy obdrţí hodnotné ceny od sponzorů akce. Vyhlášení akce je pak naplánováno na šestou hodinu odpolední. Poté bude slavnostní zakončení a konec akce.

65

4.3.3 Promítání pod hvězdami hradu Rokštejn V dotazníku se sice nikdo nezmínil o této akci, ale ta myšlenka, uspořádat zde letní kino, je velice lákavá. Hrad Rokštejn je velmi zajímavé a atraktivní místo, tak proč zde tuto akci neuspořádat. Pro tyto účely by byl osloven Jiří Čáslavský, jenţ je mladším bratrem známého filmového historika a publicisty Karla Čáslavského. Ten vlastní putovní letní kino a zajede s ním kamkoliv, kde je zrovna potřeba. Promítá na bílou zeď, ale má samozřejmě i konstrukci a plátno, takţe se promítat můţe prakticky kdekoli. Letní kino přiveze svým traktorem, stejně ho i odveze. Můţeme si ho buď najmout a starat se o vstupné, propagaci nebo vyúčtování s distributorem sami, nebo přijede pan Čáslavský jako samostatné letní kino a o propagaci, vstupné, placení odměn pořadatelům a distributory se bude starat on sám. U první varianty nese riziko za případný prodělek pak Čáslavský, u druhé varianty je to pak pořadatel, komu připadne buď zisk, nebo ztráta za pořádanou akci. Lavičky si zajistí pořadatel sám. [17] Termín, čas a místo konání Letní kino bude promítat tři dny a to vţdy po setmění (cca 20:15). Jedná se o středu, čtvrtek a pátek 14., 15. a 16. 8. 2013 na zřícenině hradu Rokštejn. Parkoviště je zde zdarma. Vstupné Vstupné bude 50 Kč na osobu. Děti do 3 let budou zdarma. Průběh Pokud návštěvníci přijedou vlastní dopravou, zaparkují na louce nad hradem. Vše bude řádně značeno a navíc budou na parkovišti lidé, kteří budou parkoviště hlídat a navigovat návštěvníky, kudy se mají dát k hradu, takţe se nemůţe stát, ţe by se někdo ztratil nebo parkoviště nenašel. Na hradě uţ bude připraveno plátno a lavičky, na které se mohou návštěvníci posadit. Bude zde zajištěno jídlo i pití, takţe kdo by se chtěl zahřát či něčím masitým posilnit, bude mít moţnost. Promítat se budou filmy, které si lidé odhlasovali na stránkách akce. Zde budou mít na výběr z deseti filmů, českých i zahraničních. S sebou by si návštěvníci měli vzít deku a

66

teplé oblečení. Po skončení promítání se lidé mohou v klidu dopravit zpět do svých domovů.

4.3.4 Realizace akcí Od místostarostky města Brtnice, Miroslavy Švaříčkové, jsem se dozvěděla, ţe hrad je ve vlastnictví města Brtnice. To znamená, ţe konání jakékoli akce musí povolit město. Napíše se ţádost a v případě schválení se podá „Oznámení o konání akce“. Také musí být zajištěna bezpečnost návštěvníků. Dále je nutné svolení Kraje Vysočina, protoţe hrad se nachází v území vyhlášené přírodní rezervací. Pokud jde o financování, město Brtnice v rámci grantových programů přispívá dotací na „Jednorázové kulturní a společenské akce“ konané na našem území. To znamená, ţe mohou organizace, popřípadě jednotlivci do konce měsíce března poţádat o příspěvek na akci a následně komise kultury ţádosti vyhodnotí a doporučí radě ke schválení výši přiděleného příspěvku. Jak mi paní Švaříčková sdělila, v loňském roce se rozdělovalo 170 000 Kč na Brtnici a devět integrovaných obcí. Dále bych poţádala o podporu i kraj Vysočina a samozřejmě bych oslovila i velké firmy a podnikatele na Vysočině. Důleţitou součástí kaţdé akce je zajisté také propagace. Jako mediální partneři by byly osloveny regionální deníky a rádia. Také by byly vytvořeny poutače a letáky, které by o akci informovaly. Nesmíme zapomenout na pozvánku v elektronické podobě. Prostřednictvím sociálních sítí by byla vytvořena událost a na ni pozváno co nejvíce lidí. Také by byly vytvořeny samostatné webové stránky celé akce, aby mohli být potencionální návštěvníci průběţně informováni o události. Pokud by se akce zdařila, byly by dodány na tyto webové stránky fotografie z průběhu události, aby navnadily návštěvníky, kteří nedorazili, na další rok. Bohuţel, v současnosti se na hradě provádí archeologický výzkum a ještě se dodělávají nezbytné opravy zdiva, takţe v nejbliţší době není moţné zde tento návrh zrealizovat. Ale jak mě ujistila paní Švaříčkova: „Pokud všechny překážky pomineme, určitě by Váš námět byl prefektní a akce by měla úspěch“. (z emailové korespondence s Miroslavou Švaříčkovou ze 4. 12. 2012)

67

4.4

Rozhovor se starostou města Brtnice

Na závěr je připraven osobní rozhovor se starostou města Brtnice, panem Stanislavem Jirků. Jak mi bylo sděleno, pan starosta má konkrétně tuto zříceninu na starost. Cílem rozhovoru bylo zjistit něco více o zřícenině hradu Rokštejn. Na konci rozhovoru byly předloţeny panu starostovi návrhy aktivit, které by zde mohla brtnická radnice uspořádat. Pan starosta byl po celou dobu rozhovoru velmi milý a ochotný, na všechny otázky dokázal odpovědět, za coţ mu patří mé velké díky. 1. Myslíte si, ţe je na Vysočině dostatečné mnoţství akcí pořádaných na hradech a zámcích? „No tak je to dělané přes různé společnosti tyhle akce, nevím, netroufnu si hodnotit, jestli jich je dostatek, ale asi ne. Ale o něco se snažila společnost mezikrajská, která chtěla tyhle kulturní akce dělat na různých hradech. Začínalo to v Ústí nad Orlicí, tam se to potom přesouvalo sem k nám, mělo být něco na Orlíku, v Humpolci co vím, ale potom z toho asi sešlo, ale měly to být kulturní akce se vším všudy, který by putovaly po těch zříceninách a po těch hradech a zámcích.“ 2. Proč si myslíte, ţe tomu tak je? Proč se něco nekoná kaţdoročně jak na těch zříceninách, tak na hradech a zámcích? Kvůli finanční náročnosti nebo třeba kvůli nedostatečnému ohlasu ze strany návštěvníků? „Jako nemyslím si kvůli tomu přímo, ale pokud se budeme bavit konkrétně o našem Rokštejně, tak tam se vlastně vede archeologický průzkum a je složité se tam pohybovat v těch vykopávkách, navíc přes deset let už tam provádíme každý rok rekonstrukci a stabilizaci hradu, takže v těchto podmínkách je to složitější. A jak je to na těch ostatních hradech, to nevím, nesledoval jsem to, ale myslím si, že ty akce se tam konají nebo aspoň v jejich okolí, když ne přímo na hradě.“ 3. Do kdy budou ještě na zřícenině prováděny archeologické vykopávky? „To dělá katedra Masarykovy univerzity v Brně, pan profesor Měřínský, který tam zhruba třicet let vede tyto průzkumy, a myslím si, že nejméně tak pět let tam mají ještě co probádávat. Ono stejně se to všechno nestihne. Třeba teď, jak se tam dělala cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, tak se zjistilo, že pod tou cestou jsou ještě původní 68

hradby, a že ten hrad byl jako větší, ale na cestu už byly peníze, už se to muselo zbudovat, tak se tam udělaly jenom napříč asi tři překopy, tam se udělaly sondy, zjistilo se co a jak tam je, nafotilo se to, daly se tam do láhví dopisy a uložilo se to, co se tam zjistilo, zahrnulo se to, natáhla se na to textilie, ještě se položila ochranná vrstva a na tom se zbudovala ta cyklostezka, takže ten hrad nebude asi nikdy probádaný. Ale byli bychom rádi, aby se tam ty kulturní akce mohly udělat. Teď jsme tam nechali zavést elektřinu, plánuje se tam pódium pro divadelníky a chtěli jsme ještě v Přímělkově udělat parkoviště pro autobusy, ale tam jsme se nedomluvili s vlastníky pozemku, takže jsme v minulém roce nemohli na to dát grant, protože jsme nesehnali pozemky, tak z toho plánu nakonec sešlo.“ 4. A ten mlýn přímo u Rokštejna, ten je v osobním vlastnictví? „Tam je momentálně asi šest vlastníků. O ten mlýn se stará Ing. Jan Coufal, který tam má nádherné věci. V tom mlýně byla první turbína tady z okolí, která vyráběla zařízení na výrobu elektrické energie, bylo to tenkrát ještě na stejnosměrný proud. Byla to první elektrifikace, která se dělala, takže byla vedená do Přímělkova a do Střížova. Pan Coufal zde má toto unikátní zařízení a je do toho hodně zapálený. Zřídil si takové malé muzeum té elektrifikace, má zde zařízení, které se v té době začaly vyrábět, má tam i parní stroj, původní dynamo, různé vypínače, pojistkové skříně atd. On má představu, že by to muzeum otevřel veřejnosti. My ve spolupráci s městysem Luka nad Jihlavou, konkrétně s paní Švaříčkovou, plánujeme otevřít cestu po mlýnech v údolí Brtničky a Jihlavy. Jednalo by se o Mlýn Bítovčice, tento mlýn u Rokštejna a Viďourkův mlýn. Také by se turisté mohli projít jednotlivými obcemi a zjistit, co v které obci bylo důležité, jaká řemesla se tam provozovala. Například v Brtnici bylo důležité kožešnictví, takže by se tam turisté chodili dívat na kožešnictví.“ 5. Od kdy vlastně začala rekonstrukce toho hradu? „Rekonstrukce jako taková začala v roce 2002, na to se sehnaly nějaké peníze. Něco dávalo město Brtnice a dále se sháněly peníze buď z krajského úřadu, ale z toho peníze na Rokštejn nešly, to tuším šly jen na brtnický zámek, na Rokštejn šly peníze z ministerstva kultury a prvně to byl havarijní program, potom jsme se dostali do programu záchrany architektonického bohatství, takže z toho tam šly peníze.“

69

6. Na jak dlouho ještě plánujete rekonstrukci nebo co dalšího ještě chcete opravit? „Už jsme plánovali, že to ukončíme, protože nám chybělo kolem milionu, milionu a půl korun, a to, co jsme potřebovali opravit, to už bylo hotové. On je tam vlastně už celý horní palác zrekonstruovaný, tam kde byly trhliny, tak ty jsou stažené svorníky, ty nejsou vidět, protože jsou zadělané v kamenech. Je to všechno vyklínkované, vyzděné, dozděné nebo doopravené. Horní palác je tedy celý hotový, vevnitř jsou udělané i střížky, je to tam všechno zmapované. V těch zdech se našel kamenný svatostánek, o tom se taky moc nevědělo, je to pěkně popsané v knize o Rokštejně od profesora Měřínského. Potom je tam ještě dolní palác, ten je zabezpečený, jsou tam na vrchu dané měděné plechy, aby ta zeď se dál nerozpadala. Věž je komplet hotová. V té věži jsou udělané jednotlivé dřevěné podlaží a žebříky, takže v létě je přístupná veřejnosti. Je udělané okolní zdivo, celé hradby co byly okolo. Jenže největší problém je v tom, že lidé po tom lezou, šlapou, a tím se to zase rozlamuje, proto to tam chce ještě doopravit. Jediné, co tam zbývá ještě udělat, je z východní strany bránu, takový vstup a potom ještě opravit část opěrné zdi ze severovýchodní strany. Na tom se začalo teď pracovat.“ 7. Takţe ty základní opravy jste uţ udělali. „No, to nejvíc co bylo potřeba, ty nejsložitější výškové práce, kde se stavělo lešení a podobně, to je teda už hotové.“ 8. Uţ tedy nehrozí, ţe by tam svévolně padaly kameny a ohroţovaly by návštěvníky hradu? „Z toho, co je zabezpečené, určitě ne, kromě teda té opěrné zdi ze severovýchodní strany, která přijde ještě trošku poopravit, vytrhat tam stromky a zafixovat stabilitu vršku koruny zdiva.“ 9. Já jsem dělala dotazník ohledně hradu Rokštejn a ptala jsem se respondentů, co by je odradilo od návštěvy této zříceniny. Asi nejvíce uvedli, ţe jim tam chybí nějaké turistické zázemí, jako je občerstvení, WC, atd. Plánujete do budoucna zde něco takového vybudovat? „Tak jako záchod je tam les. Ale plánujeme, že v tom mlýně by bylo vynikající muzeum i s občerstvením, ono kdysi tam něco podobného bývalo pro turisty, takže kdyby to tam pan Coufal zřídil, bylo by to dobré. Jinak tam pan Měřínský přes léto, loni to nebylo, ale předtím to léto tam měl postavenou takovou dřevěnou boudu, kde prodával repliky 70

nálezů. Mimo jiné loňský rok byl jeden z nejúspěšnějších na významné nálezy, našli tam hodně hrotů ze šípů, hodně koulí ze střelných zbraní, nějaké šperky, jako dost věcí. Ale tady s tím občerstvením, on tam něco měl a počítal, že tam bude prodávat knihy a tyhle věci kolem toho.“ 10. Co si myslíte o návrhu uspořádat na hradě víkendovou akci se středověkou tématikou? Šel by tento návrh zrealizovat? „Tento návrh s těmi majiteli hradu, to není špatný nápad. My v Brtnici jsme dělali uvítání Karla VI., když přijížděl do Brtnice. Bylo to na náměstí, bylo tam přichystané posezení, byly tam šermíři a různé tance. On pak obnovoval privilegia nebo ty městská práva. Na Rokštejně by mohla být třeba scénka, jak ti lapkové vyráží na nějaký útok a pak jak bojují u toho hradu. Chtělo by to hlavně velkou publicitu, ale myslím si, že turisté by tam určitě přišli.“ 11. A co si myslíte o návrhu uspořádat zde letní kino nebo další akce? „Určitě by to šlo, ale lidé by museli spíš jet cestou ke Lhotě a než se sjede dolů k řece, nechat auta někde na louce. Domluvit se s místním JZD, aby to tam posekli a odtud by lidé tam chodili pěšky. Ono to už není daleko, jenom sejdou z meze a jsou u Rokštejna. Elektřina tam je, akorát by se tam musely donést lavičky. Jenže je to o to složitější, že by se to tam muselo nějak uzavřít. Co se tam doveze, to by se zase muselo sbalit, uklidit, aby to náhodou někdo přes noc neukradl. Tak třeba v případě toho letního kina by se to tam muselo nainstalovat a zase potom naložit a odvést.“ (osobní rozhovor se Stanislavem Jirků ze dne 31. 3. 2013)

71

5

Závěr

Nejprobádanější hrad u nás si jistě zaslouţí větší pozornost, jak ze strany návštěvníků, tak ze strany vedení města Brtnice. První zmínky o něm máme uţ na konci 13. století a do té doby, neţ byl hrad vypálen, toho hodně zaţil. Prošel si érou rozmachu a blahobytu, ale také bojů a útlaku. Hrad slouţil dokonce jako základna pro bandu loupeţivých rytířů. Mnoho lidí hrad navštěvuje nebo o něm aspoň něco slyšeli, ale kolik z nich zná tuto bohatou historii Rokštejna? Chtělo by to více lidem připomenout, ţe tato zřícenina nebyla vţdy jen zříceninou. Za dob minulého reţimu jsme dokonce o tento skvost Vysočiny měli přijít. Místo hradu zde chtěli vystavět vodní nádrţ pro Jihlavu. Z tohoto návrhu naštěstí sešlo, ale aspoň si lidé uvědomili, ţe hrad stojí za prozkoumání a opravu. Za více neţ 30 let archeologického výzkumu se zde pod vedením profesora Zdeňka Meřínského, vedoucího Ústavu archeologie a muzeologie brněnské Masarykovy univerzity, nalezlo mnoho méně cenných, ale i cenných objevů. Díky tomuto dlouhodobému a systematickému výzkumu můţeme skoro přesně poskládat celou historii hradu. Proč lidem tuto historii hradu nepředvést v zábavnější podobě, které budou rozumět jak dospělí, tak i děti? Jak z dotazníkového šetření vyplynulo, skoro kaţdý uţ někdy na akci pořádané na hradě či zámku byl a skoro kaţdému se tato akce líbila. Z vlastní zkušenosti vím, ţe tyto akce jsou hodně navštěvované, tak proč je neuspořádat i na zřícenině hradu Rokštejn? Přispělo by to k rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě a lidé by se dozvěděli něco více o tomto místě. Také, kdyţ respondenti odpovídali na otázku, zda by na Rokštejně uvítali kulturní událost, skoro většina odpověděla, ţe ano. Oslovila jsem i Denní a týdenní stacionář v Jihlavě. Chtěla jsem zjistit, zda by se jim tyto akce líbily a pokud by se někdy v budoucnu uspořádaly, jestli by je podpořili svojí účastí. Paní ředitelka odpověděla, ţe by se takovýchto akcí rádi zúčastnili. Hrad Rokštejn prý pravidelně se svými uţivateli navštěvují a určitě by zde uvítali nějakou kulturní událost. Proto byly v praktické části vytvořeny tři návrhy aktivit, které by uspokojily náročné turisty a přispěli by tak k větší návštěvnosti a atraktivnosti hradu. Z průzkumu bylo zjištěno, ţe lidem by se nejvíce líbilo hudební vystoupení a z odpovědí, co respondenti napsali sami, vyznělo, ţe by je nejvíce zaujal hudební festival. To se mi také zamlouvalo, tudíţ byl vytvořen návrh na uspořádání hudebního festivalu zde na Rokštejně, další návrh byl středověký víkend s šermíři, jarmarkem, rytířským soubojem

72

a dalšími aktivitami, které by návštěvníci ocenili. A jako poslední by zde bylo uspořádáno promítání letního kina. Tyto návrhy byly posléze předloţeny starostovi města Brtnice, panu Stanislavu Jirků, a byl vyslechnut jeho názor. Jak mi pan starosta prozradil, v současné době zde probíhají archeologické výzkumy a ještě tak pět let zde budou archeologové bádat, proto nebude moţné zde nějakou kulturní událost uspořádat. Ale do budoucna se zde s nějakými akcemi počítá, uţ se zde zavedla elektřina a plánuje se zde pódium pro divadelníky. Snad se vedení Brtnice také dohodne s majiteli pozemku v Přímělkově a vybuduje se zde parkoviště pro autobusy. Od roku 2002 zde probíhají rekonstrukce hradu a do budoucna se také plánuje s muzeem v bývalém mlýně u hradu. Jak z rozhovoru vyplynulo, brtnická radnice se snaţí o zlepšení turistického ruchu v této lokalitě. Bohuţel, kvůli archeologickým vykopávkám se to ještě chvíli pozdrţí. Ale návrh uspořádat zde středověký víkend hodnotil pan starosta kladně a dokonce navrhl, ţe komentované prohlídky by se mohl ujmout sám pan profesor Měřínský, s kterým se zná, a kdyby ho o to poţádal, prý by tuto nabídku neodmítl. To by jistě ještě více zatraktivnilo tuto akci. Také další akce se mu líbily, ale jak mě upozornil, je to velmi náročné na organizaci. I případné nedostatky, jako je absence turistického zázemí, by se daly v budoucnu vyřešit. Aby se akce zdařila, musela by se masově vyuţít propagace. Jak bylo výše popsáno, oslovily by se všechna média na Vysočině, jako např. místní rádio, tisk nebo specializované webové stránky. Také by se do projektu mohly zapojit cestovní kanceláře a vytvořila by se tak nabídka pro turisty v rámci domácího cestovního ruchu. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat historii a současnost hradu Rokštejn, zpracovat návrhy aktivit, které by přispěly ke zviditelnění a zatraktivnění hradu a zároveň rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě. Ty byly posléze předloţeny starostovi města Brtnice, který se o zříceninu hradu stará. Teď uţ je jen na něm, jestli se nechá inspirovat těmito návrhy a v budoucnu je reálně uskuteční nebo ne.

73

6

Seznam pouţitých zdrojů

Tištěné zdroje BAUER, Jan. Tajnosti moravských hradů a zámků 2. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2005. ISBN 80-7268-327-6 DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. Banská Bystrica: Tlačiarne BB, spol. s r.o., 2009. ISBN 978-80-242-2580-7 FIŠER, Vojtěch. Tajemné stezky: Toulky Vysočinou. 1. vyd. Praha: Regia, 2009. ISBN 978-80-86367-74-3 HOLUB, Karel. Poklad na Rokštejně: a další pověsti a báje z Brtnice a okolí. 1. vyd. Brtnice: Město Brtnice a Spolek pro starou Brtnici, 2011. ISBN 978-80-260-0139-3 JANÁK, Jan, Pavel BALCÁREK, František ČAPKA, Zdeněk MĚŘÍNSKÝ, Vratislav NEJEDLÝ, Jan TROJAN a Marie ZAORALOVÁ. Dějiny Brtnice a připojených obcí. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Místním národním výborem v Brtnici, 1988. ISBN 59-308-86 MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. HRAD ROKŠTEJN. 1. vyd. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981 - 2006. Městský úřad v Brtnici: Brtnice, 2007. ISBN 978-80-239-9340-0 ŠPLÍCHAL, Václav a Miloslav VÍTEK. Papír a ruční papírny v Jihlavě a kraji Vysočina. Pelhřimov: Statutární město Jihlava za spolupráce s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2010. ISBN 978-80-7415-036-4

Novinové články RŮŢIČKOVÁ, Kamila. Brtnický zpravodaj. Podzim s Rokštejnem. 2008, č. 164

Internetové zdroje [1] Tipy na výlet: Rokštejn: klenot, který měl zmizet pod vodou. In: iDnes.cz: Cestování [online]. 2004-10-15 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

74

[2] Národní přírodní památka Údolí Brtnice. In: Vítejte na Vysočině - Turistický průvodce [online]. 2011 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: [3] Regionalist: Státní okresní archiv Jihlava. Papírna pod Rokštýnem: Ladislav Vilímek, Rounek 25 [online]. 1996-2008 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: [4] Oficiální web města Brtnice: Turistika. Informační centrum Brtnice [online]. 2009 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [5] Oficiální web města Brtnice: Turistika. Cyklistické a turistické stezky [online]. 2005 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [6] Klub přátel hradu ROKŠTEJN. In: Historie výzkumu [online]. 2001 [cit. 2013-0325]. Dostupné z: [7] Pavel Vosátka. In: Tipy na výlet: Zřícenina hradu Rokštejn [online]. 2013 [cit. 201303-25]. Dostupné z: [8] Pavel Vosátka. In: Tipy na výlet: Zřícenina hradu Rokštejn [online]. 2013 [cit. 201303-25]. Dostupné z: [9] Pavel Vosátka. In: Tipy na výlet: Zřícenina hradu Rokštejn [online]. 2013 [cit. 201303-25]. Dostupné z: [10] Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [11] Kudy z nudy. Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [12] Kudy z nudy. Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: 75

[13] Oficiální web města Brtnice: Turistika. Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2013, [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [14] Oficiální web města Brtnice: Turistika. Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2013, [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: [15] Hrady a zámky: Rokštejn. In: Český rozhlas [online]. 2000-2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: [16] Klasifikace otázek. In: Typy otázek [online]. 2009 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.kge.zcu.cz/pesonal/PERSON/svoboda/vyuka/typy_otazek.htm [17] Putovní LETNÍ KINO Čáslavský. Nabídka LETNÍHO KINA pro města [online]. 2012, [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.letni-kinocaslavsky.websnadno.cz/Putovni-LETNI-KINO-Caslavsky.html

Další prameny Emailová korespondence s Miroslavou Švaříčkovou ze 4. prosince 2012 Osobní rozhovor se Stanislavem Jirků ze dne 31. března 2013

Zdroje obrázkových příloh [1] Vítejte na Vysočině - Turistický průvodce. In: Kaňonovitým údolím Brtnice ke starodávné zřícenině dvojhradu Rokštejn [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/kanonovitym-udolim-brtnice-ke-starodavne-zriceninedvojhradu-rokstejn-cx703 [2] Oficiální web města Brtnice. In: BRTNICKÁ STEZKA - přírodou ke kulturní promenádě [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.brtnice.cz/brtnicka-stezka-prirodou-ke-kulturni-promenade/ds10991/p1=19696

76

[3] Cesty krajem. In: Zřícenina hradu Rokštejn [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.cestykrajem.cz/katalog/dle-lokalit/objekty/zricenina-hradurokstejn [4] Feudum.eu. In: Rokštejn aktuálně [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.feudum.eu/view.php?cisloclanku=2010070001 [5] Masarykova univerzita: Archeologická metodologie. In: Letní terénní praxe - hradní areál Rokštejn [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/warm/home/aktivita-4/workshop-exkavace/rokstejn-2010 [6] iDnes.cz: Jihlava a Vysočina. In: Hrad Rokštejn vydal další nálezy, archeologům však ztěžují práci zloději [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/archeologove-objevili-na-hrade-rokstejn-radu-historickycennych-nalezu-1ag-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120808_1813849_jihlava-zpravy_mv [7] Feudum.eu. In: Rokštejn aktuálně [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.feudum.eu/view.php?cisloclanku=2010070001 [8] Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí. In: ROKŠTEJN zřícenina [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.toulkypocechach.com/rokstejn.php [9] Česká pošta. In: 33 nejkrásnějších zřícenin Čech, Moravy a Slezska od Patricie Bereni [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=44 [10] Kraj Vysočina: Kultura a památky kraje Vysočina. In: Freska Přepadení Jihlavy v presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/freska-prepadeni-jihlavy-v-presbytari-kostelananebevzeti-panny-marie/g-2695/id_obrazky=6146&typ_sady=1&p1=1117

77

7

Seznam příloh

Příloha A – Letáčky akcí Leták č. 1 Rokštejn fest Leták č. 2 Zpátky do minulosti na hrad Rokštejn Leták č. 3 Promítání na hradě Rokštejn

Příloha B – Mapy Mapa č. 1 Turistické stezky Mapa č. 2 Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě

Příloha C – Obrázky Obrázek č. 1 Hrad Rokštejn láká i cyklisty Obrázek č. 2 Hrad Rokštejn ze západní strany Obrázek č. 3 Rokštejn s bývalým mlýnem Obrázek č. 4 Archeologický průzkum Obrázek č. 5 Nález koňského udidla Obrázek č. 6 Rekonstrukce hradu Obrázek č. 7 Zpřístupněná hradní věţ Obrázek č. 8 Stav před zánikem za husitských válek Obrázek č. 9 Dobový hrad s hlídačem pokladu Obrázek č. 10 Viďourkův mlýn v zaniklé vesnici Doubkov Obrázek č. 11 Freska „Přepadení Jihlavy“ v kostele Nanebevzetí Panny Marie

Příloha D – Dotazník

78

Příloha A – Letáčky akcí

Leták č. 1 Rokštejn fest Zdroj: autor

Leták č. 2 Zpátky do minulosti na hrad Rokštejn Zdroj: autor

Leták č. 3 Promítání na hradě Rokštejn Zdroj: autor

Příloha B – Mapy

Mapa č. 1 Turistické stezky Zdroj: [1]

Mapa č. 2 Brtnická stezka - přírodou ke kulturní promenádě Zdroj: [2]

Příloha C – Obrázky

Obrázek č. 1 Hrad Rokštejn láká i cyklisty Zdroj: [3]

Obrázek č. 2 Hrad Rokštejn ze západní strany Zdroj: [4]

Obrázek č. 3 Rokštejn s bývalým mlýnem Zdroj: autor

Obrázek č. 4 Archeologický průzkum Zdroj: [5]

Obrázek č. 5 Nález koňského udidla Zdroj: [6]

Obrázek č. 6 Rekonstrukce hradu Zdroj: autor

Obrázek č. 7 Zpřístupněná hradní věţ Zdroj: [7]

Obrázek č. 8 Stav před zánikem za husitských válek Zdroj: [8]

Obrázek č. 9 Dobový hrad s hlídačem pokladu Zdroj: [9]

Obrázek č. 10 Viďourkův mlýn v zaniklé vesnici Doubkov Zdroj: autor

Obrázek č. 11 Freska „Přepadení Jihlavy“ v kostele Nanebevzetí Panny Marie Zdroj: [10]

Příloha D – Dotazník Dotazník - Toulky minulostí hradu Rokštejn Dobrý den, jmenuji se Táňa Obršliková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor cestovní ruch. Zpracovávám bakalářskou práci s názvem „Toulky minulostí hradu Rokštejn“. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela anonymní a zabere Vám max. 5 minut času. Vaše odpovědi budou pouţity pouze pro studijní účely v mé bakalářské práci. Předem děkuji za Vaši ochotu a přeji Vám příjemný den. 1.

2.

3.

Jste spokojeni s počtem akcí pořádaných na hradech a zámcích na Vysočině? a)

Ano

b)

Ne

c)

Nevím

Navštěvujete pravidelně zámky, hrady nebo zříceniny na Vysočině? a)

Ano

b)

Ne

Pokud Ano, jaké?

_________________________________________________ 4.

Pokud Ne, jaký je důvod?

_________________________________________________ 5.

Byli jste někdy na akci pořádané na hradě či zámku? (kostýmové prohlídky, noční prohlídky, rytířské turnaje) a)

Ano

b) Ne 6.

Líbila se Vám tato akce? a)

Ano

b)

Ne

Důvod: _________________________________________________ 7. Znáte hrad Rokštejn? a) Ano b) Ne

8.

Byli jste uţ někdy na této zřícenině? a) Ano b) Ne

9.

Uvítali byste zde nějakou kulturní akci? a) Ano b) Ne

10. Co by Vás nejvíce zaujalo? (Zvolte alespoň jednu moţnost.) a) Šermíři b) Rytířské souboje c) Jarmark d) Hudební vystoupení e) Divadlo f)

Soutěţe pro děti

g) Jiné, uveďte _________________________________________________ 11. Co by Vás naopak odradilo od návštěvy této zříceniny? a) Dopravní dostupnost b) Neatraktivnost (je to jenom zřícenina) c) Špatné značení d) Nebezpečí úrazu f)

Absence turistického zázemí (občerstvení, WC, atd.)

g) Jiné, uveďte _________________________________________________ 12. Jak se dozvídáte o pořádaných akcích? (Zvolte alespoň jednu moţnost.) a) Internet b) Sociální sítě c) Od známých d) Rádio e) Billboardy, letáky f)

Televize

g) Tisk h) Jiné, uveďte _________________________________________________

13. Uveďte prosím, ve kterém kraji bydlíte? a) Kraj Vysočina b) Jihomoravský kraj c) Středočeský kraj d) Praha e) Jiný, uveďte_________________________________________________ 14. Pohlaví? a) Ţena b) Muţ 15. Kolik je Vám let? a) do 24 let b) 25 - 34 let c) 35 - 44 let d) 45 - 54 let e) 55 - 64 let f)

64 let a více

Toulky minulostí hradu Rokštejn

Recommend Documents