Toulky Jindřichovým Hradcem

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice

Absolventská práce

Toulky Jindřichovým Hradcem

Jolana Holopová 9. A Vedoucí práce: Josefa Rykrová, Marika Hauserová

Školní rok 2010/2011


Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 21.3.2011 Jméno autorky: Jolana Holopová


Poděkování Chtěla bych poděkovat Josefě Rykrové a Marice Hauserové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.


Anotace Tato absolventská práce se zabývá historií a současností okresního města Jindřichův Hradec. Její součástí je popis dvou vycházkových okruhů a fotogalerie. Pro zpestření slouží dotazníkové šetření.


Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Z historie města Jindřichova Hradce......................................................................... 6 1.1 Jindřichohradecký kolos ......................................................................................... 6 1.2 Státní hrad a zámek................................................................................................. 7 1.3 Kostely.................................................................................................................... 8 1.3.1 Kostel Sv. Jana Křtitele s minoritským klášterem........................................... 8 1.3.2 Proboštský chrám nanebevzetí Panny Marie................................................... 8 1.3.3 Kostel nejsvětější Trojice ................................................................................ 9 1.3.4 Kostel sv. Kateřiny .......................................................................................... 9 1.3.5 Kostel sv. Maří Magdalény ........................................................................... 10 1.3.6 Hřbitovní kostel sv. Václava ......................................................................... 10 1.4 Langrův dům......................................................................................................... 11 1.5 Nežárecká brána ................................................................................................... 11 2 Současnost .................................................................................................................. 12 3 První vycházkový okruh Jindřichovým Hradcem ................................................. 13 4 Druhý vycházkový okruh do okolí Jindřichova Hradce........................................ 15 5 Co se může člověk dozvědět z panelů Jindrovy naučné stezky ............................. 17 6 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 19 Závěr .............................................................................................................................. 22 Seznam použité literatury a zdrojů informací ........................................................... 23 Knihy a publikace................................................................................................... 23 Elektronické zdroje................................................................................................. 23 Seznam příloh ............................................................................................................... 24 PŘÍLOHA A – Vysvětlivky k textu o historii města.............................................. 25 PŘÍLOHA B – První vycházkový okruh – Historie a současnost J. Hradce.......... 27 PŘÍLOHA C – Významné instituce okresního města Jindřichův Hradec.............. 33 PŘÍLOHA D – Jindrova naučná stezka.................................................................. 37 PŘÍLOHA E - Dotazník ......................................................................................... 43 PŘÍLOHA F - Příklad vyplněného dotazníku ........................................................ 44


Úvod Práci s názvem Toulky Jindřichovým Hradcem jsem si vybrala proto, že jsem se chtěla dozvědět více informací o okresním městě, které leží pouhých 18 km od rodné Nové Bystřice, kde žiji a chodím do školy. Po dohodě s vedoucími práce, Josefou Rykrovou a Marikou Hauserovou, jsme obsah mé absolventské práce naplnily jednak informacemi o historii a současnosti Jindřichova Hradce, ty jsme zdokumentovaly pomocí fotogalerie, jednak dvěma vycházkovými okruhy, z nichž první vedl městem Jindřichů Hradec a mapoval historii a současnost a druhý nás zavedl po Jindrově naučné stezce do okolí Jindřichova Hradce. Také z této cesty je pořízena fotogalerie. Další část práce tvoří dotazníkové šetření. Sestavený dotazník „Žiji v Jindřichově Hradci“ a jeden příklad vyplněného dotazníku je v práci obsažen.Vyhodnocení nám mělo posloužit k získání informací, jak znají jindřichohradečtí občané své město a čeho si v něm považují, či naopak, co se jim nelíbí. V závěru práce jsem vyhodnotila svou práci a stručně uvedla, co zajímavého jsem zjistila.

-5-


1 Z historie města Jindřichova Hradce První písemná zmínka o městě je z roku 1220. Ještě předtím bylo na tomto místě nejspíš slovanské hradiště a rozlehlé neobydlené hvozdy. Teprve na konci 12. století přichází do těchto končin více lidí. Stejně jako ostatní Vítkovci i páni z Hradce používali ve svém erbu pětilistou růži (dodnes je pětilistá zlatá růže nesená dvěma lvy znakem města). Na začátku 13. století byl na základech starého slovanského hradiště vystavěn gotický hrad. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční a při sčítaní lidu po třicetileté válce byl Jindřichův Hradec dokonce druhým největším městem celého Království českého. Gotický hrad byl s postupem času přestavěn na renesanční zámek (došlo k tomu v průběhu 16. století).

1.1 Jindřichohradecký kolos Přímo uprostřed náměstí vyrostlo sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Jindřichohradecký kolos, jak bývalo také dříve nazýváno, vytvořil v letech 1764-1766 dačický sochař Matouš Strachovský. Tato ojedinělá a poměrně pozdní barokní památka byla postavena s přispěním obce a zejména finančního daru jindřichohradeckého měšťana Ondřeje Josefa Bayera. Nová dominanta náměstí, jejíž vybudování stálo přes osmnáct set zlatých, byla za veliké slávy posvěcena 30.listopadu 1766. Rozsáhlé trojsoší tvoří trojboký jehlan, na němž spočívá sloup, v jehož horní části je znázorněna hlavní scéna, orientovaná směrem na sever. Představuje ji socha Panny Marie nesené anděly do nebe, kde ji očekávají Bůh Otec a Bůh Syn, kteří v rukou drží zlacenou korunu k jejímu korunování. Nad skupinou se ve svatozáři vznáší holubice, symbolizující Ducha svatého. Právě podle tohoto výjevu bývá dílo někdy označováno jako sousoší nejsvětější Trojice. Do výklenků ve spodní části monumentu umístil autor sochu ležící sv. Rozálie, která jako ochránkyně proti moru je symbolem života. Vědění představuje sv. Anna učící Pannu Marii číst, symbolem lásky je postava sv. Josefa držícího Ježíška. Na volutové konzoly postavil sochař plastiky českých světců, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha, patronů tehdejší hradecké vrchnosti - Prokopa Vojtěcha Černína, a sv. Jiří. O patro výše stojí jezuitský světec sv. František Xaverský a spolu s ním sv. Hippolyt, patron města Jindřichova Hradce. Trojici doplňuje sv. Expeditus, patron poštovnictví, jako symbolická připomínka donátora celé akce, jehož jméno je ovšem zvěčněno i latinským nápisem. Z dalšího patra shlížejí na náměstí ještě sv. Florián, patron hasičů a ochránce před ohněm, a nejpopulárnější čeští světci - sv. Václav

-6-


a sv. Jan Nepomucký. Sousoší dotvářejí postavy archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela a sochy andělíčků, držící symboly Víry, Naděje a lásky.

1.2 Státní hrad a zámek Zámek, původně gotický hrad, v Jindřichově Hradci byl založen ve 13. století. Jeho zakladatelem byl Jindřich z Nového Hradce, z rodu Vítkovců, jejichž hradní linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Jindřichovi pochází z roku 1220, kdy se Jindřich psal s přídomkem „de Novo castro“, tedy z Nového hradu. Později se však začalo užívat označení „Nova Domus“, tedy Nový dům. Předchůdcem hradu bylo přemyslovské hradiště. Původní stavbu nevelkého hradu dokončil Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá věž, která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský purkrabí, dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků.V průběhu druhé poloviny 16.století dochází k proměně hradu ve výstavný zámek, který patří ke skvostům renesančního stavitelství ve střední Evropě. Svou rozlohou více než tři a půl hektaru se komplex jindřichohradeckého hradu a zámku řadí k největším památkovým objektům v Čechách (větší je pouze Pražský hrad a zámek v Českém Krumlově). Ve svých zdech ukrývá přes 320 místností, k jejichž dveřím je třeba mít přes 500 klíčů! O největší přestavbu se zasloužil Adam z Hradce a jeho syn Jáchym, kteří čerpali z prostředků, kterých dosáhl Adam, když pomohl Ferdinandu I. na trůn, díky čemuž získal vysoké postavení. Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem mezi sestrou Jáchyma Oldřicha z Hradce a Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Rodu Slavatů patřil zámek do konce17. století a během jejich vlivu nedošlo k žádným zásadním změnám.Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu Černínů z Chudenic, během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína.Již od dob pánů z Hradce bylo v kuchyni na Zelený čtvrtek hoštěno mnoho chudých. Tomuto zvyku se říkalo „rozdávání sladké kaše“ a byl zrušen až roku 1782 na příkaz císaře Josefa II.

-7-


1.3 Kostely 1.3.1 Kostel sv. Jana Křtitele s minoritským klášterem Nejstarší stojící církevní stavba v Jindřichově Hradci byla vybudována na místě starší románské stavby na konci 13. století. Od počátku 14. století byl kostel ve správě řádu německých rytířů. V polovině 14. století připadl minoritům. V té době byla hlavní loď vyzdobena mimořádně rozsáhlým nástěnným obrazovým cyklem, díky kterému kostel patří mezi významné české gotické památky. Založení kláštera je spojováno s Oldřichem III. z Hradce v 1. polovině 14. století. Rajský dvůr obklopuje křížová chodba zdobená pozdně gotickými malbami, které představují jeden z nejrozsáhlejších souborů svého druhu v českých zemích. K východnímu křídlu kláštera se přimyká bývalá kapitulní síň, později tzv. Soukenická kaple, působivá ukázka jihočeské architektonické tvorby. Roku 1564 byl klášter přeměněn na špitál a před jeho západním průčelím byla postavena nová budova špitálu v renesančním stylu. Perlou vrcholné gotiky je kaple sv. Mikuláše z doby před rokem 1369, jejíž interiéry jsou malebnou ukázkou české gotické architektury. Po hradu a zámku druhá nejvýznamnější památka města dodnes skrývá ne jedno tajemství. Až nejnovější archeologické výzkumy prokázaly, že na místě nynějšího kostela stávala dříve pozdně románská svatyně, jež byla zřejmě jindřichohradeckou církevní stavbou vůbec. V souvislosti se stavebním rozvojem města byl původní svatostánek nahrazen velkorysou stavbou gotického kostela sv. Jana Křtitele.

1.3.2 Proboštský chrám Nanebevzetí Panny Marie Dominantou starého města je kostel Nanebevzetí Panny Marie s 68 metrů vysokou hranolovou věží, která dnes slouží jako vyhlídka. Tento původně farní a později proboštský chrám byl postaven v gotickém slohu koncem 14. století. Ještě v 17. století se z věže ozývalo až sedm zvonů, z nichž největší, nazývaný Knaur, byl po známém Zikmundu z pražského chrámu sv. Víta druhým největším zvonem v Čechách. K severní lodi byla v roce 1506 přistavěna tzv. Špulířská kaple, která je umělecky velmi cennou stavbou a ukázkou pozdní jihočeské gotiky. Pozoruhodná je především její kroužená žebrová klenba, z níž dolů shlížejí plastické postavy zvířat. V kryptě pod presbytériem kostela jsou uloženy ostatky pánů z Hradce a Slavatů.

-8-


Původní interiér kostela se bohužel téměř nedochoval, současná výzdoba pochází z 19. století. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se později stal kostelem proboštským, neboť papežskou bulou, jistě na přímluvu Viléma Slavaty, byla v roce 1625 jindřichohradecká fara povýšena na proboštství. Avšak ani to chrám neuchránilo od pohromy v podobě požáru, jemuž na počátku 19. století padl za oběť nejen cenný mobiliář, ale v jehož důsledku se také zřítila klenba. Náročná rekonstrukce, řízená Josefem Schafferem, trvala až do sklonku dvanáctých let 19. století. Do nové krásy se pak kostel i věž oděly na konci století následujícího. V kostele je vzácná křtitelnice z roku 1525 a gotická socha Madony z roku 1430. V presbytériu je mauzoleum Jáchyma z Hradce, v kryptě jsou pochovány ostatky pánů z Hradce a rodu Slavatů. Kostel je otevřen pouze v době mší a církevních slavností. U kostela je městská vyhlídková věž, odkud se návštěvníkům nabízí Jindřichův Hradec jako na dlani.

1.3.3 Kostel nejsvětější Trojice Renesanční kostel nejsvětější Trojice byl vybudován na hřbitově vysvěceném r.1584 na konci 16. století hradeckými utrakvisty. Později byla k jižní straně kostela přistavěna tzv. Pirchanská kaple, která je nejcennější částí kostela. Najdeme zde bohatou výzdobu a je zde také umístěna hrobka rodiny Šimona Pirchana. Renesanční oltář kaple je vystaven v jindřichohradeckém muzeu. Původní věž hřbitovního kostela byla do současné podoby upravena v 19. století, poslední úpravy kostela proběhly v roce 1999. Po obvodu chrámu se dodnes zachovaly náhrobky významných osobností z 19. století, samotný hřbitov však byl v roce 1961 zrušen a přeměněn v park. Mezi nejzajímavější náhrobky patří zejména velká empírová hrobka rodiny Landfrasovy v podobě antického chrámu a rodinná hrobka černínských lesníků Wachtelů.

1.3.4 Kostel sv. Kateřiny Prostá jednolodní stavba kostela sv. Kateřiny byla vybudována roku 1478 1491. Raně barokní rotundové přístavky kaplí sv. Antonína a tzv. Porcinkule při jižní části kostela pocházejí z konce 17. století. Obě jsou cenné především svými interiéry. Na severní straně přiléhá ke kostelu klášter, čtyřkřídlá jednopatrová budova s křížovou chodbou v přízemí. V roce 1534 byl kostel krytou chodbou spojen s protějším "klášteříčkem". Od 16. století sloužil klášteříček jako špitál pro malomocné a později jako vdovské sídlo hradeckých šlechtičen.

-9-


1.3.5 Kostel sv. Maří Magdalény Jde zřejmě o nejstarší kostel v Jindřichově Hradci založený Jindřichem I., který udělil patronátní právo k jeho postavení řádu Německých rytířů. Od Jindřichova syna Vítka bylo toto právo potvrzené v r. 1255. Protože kostel nebyl velký, býval často nazýván kaplí. Řád zde zároveň vystavěl špitál pro 12 osob. Roku 1594 byl kostel připojen k jezuitské koleji, která zde byla místo špitálu a sousedních budov vystavěna. Když roku 1615 shořel, nechal v letech 1628-1632 Vilém Slavata vystavět nový kostel za 12 tisíc rýnských zlatých ze zabaveného majetku odbojných měšťanů. V roce 1652 byla přistavěna ke kostelu věž, která byla údajně tak velká jako farní. Když byl r. 1773 jezuitský řád zrušen, konaly se zde do r. 1789 vojenské mše, pak byl kostel uzavřen a prodán měšťanům jindřichohradeckým. Třetí majitel dal r. 1801 po velkém požáru kostel znovu pokrýt, zbořit věž a mrtvé z hrobky pochovat na hřbitově u sv. Trojice. Zanedlouho prodal kostel vojenskému eráru. Raně barokní kostel je jednolodní s pětibokým presbytářem. Na jeho jižní straně je kaple sv. Hypolita s historicky cennými freskami. K budově koleje přiléhá kaple sv. Maří Magdaleny. Jedná se o zajímavou stavbu z 1. poloviny 17. století, jejíž interiér je zajímavý unikátní štukovou výzdobou. Objekty přešly v r. 1995 do majetku města Jindřichův Hradec v dezolátním stavu a za vynaložení velkých finančních prostředků se podařilo odstranit necitlivě instalovaná dřevěná mezipatra včetně stavebních zásahů, byla obnovena štuková výzdoba, vyměněna dlažba, zavedlo se osvětlení a kaple byla vybavena nábytkem. Kaple je nyní využívána k výstavním, kulturním a společenským účelům.

1.3.6 Hřbitovní kostel sv. Václava Kostel svatého Václava se nachází na předměstí, jižně od centra. Původní gotický kostelík byl poprvé připomínán v roce 1399. Během 16. století však nebyl udržován a chátral. Poté byl Jezuity opraven, ale v roce 1618 byl vypálen Dampierovým vojskem. Roku 1621 byl kostel znovu obnoven, ale při požáru v roce 1801 byl opět téměř celý zničen. Celkové opravy proběhly až v roce 1991. Z vnitřního vybavení kostela je hodnotný zejména žebrově klenutý gotický presbytář, socha sv. Václava pocházející pravděpodobně z roku 1647 a četné náhrobníky s figurálními reliéfy, které můžeme vidět i zvenku kostela. Přilehlá čtyřboká věž a kaple vedle ní jsou z 19. století. Hřbitov při kostele byl využíván až do 20. století.

- 10 -


1.4 Langrův dům Langrův dům na jindřichohradeckém náměstí patří nejen k nejvýstavnějším budovám ve městě, ale řadí se k nejcennějším památkám měšťanské architektury v Čechách. Rozsáhlý objekt vznikl spojením dvou původně gotických, renesančně upravených domů, k němuž došlo v osmdesátých letech 16.století za majitele Jana Čecha z Komáčova. Traduje se, že pravá část budovy – uvnitř s malebným dvorem, charakteristickými renesančními pavlačovými arkádami, a s bohatou sgrafitovou výzdobou na vnější fasádě je nejstarším domem ve městě . Původně patřil vrchnosti, o čemž vypovídala i terakotová deska se znakem pánů z Hradce, která kdysi shlížela na rynk z průčelí domu. Typicky renesanční vzhled dodávají domu figurální sgrafita z roku 1579, jež zobrazují výjevy ze Starého zákona. V držení domu se v průběhu staletí vystřídalo několik majitelů, až ho na počátku 19.století koupil obchodník Antonín Langer, po němž dům nese své pojmenování.

1.5 Nežárecká brána Nežárecká brána – je podobně jako pozdější přilehlý bývalý jezuitský seminář – prvkem městského opevnění. Z původních tří městských bran se zachovala právě jen tato jediná, dříve též nazývaná Linecká. Původní středověká brána o dvou gotických patrech byla rozšířena při výstavbě přilehlé budovy semináře o další patro pozdně renesanční podoby s klíčovými střílnami a sedlovou střechou. Na počátku 19. století vznikl ještě nástavec trojúhelníkového štítku, do něhož byly umístěny ciferníky hodin. V roce 1879 byly v bráně instalovány věžní hodiny jindřichohradeckého hodináře Martina Rezka. Brána je na západní straně ozdobena kamenným reliéfem městského znaku v renesanční kartuši, vnitřní strana brány byla na konci 17. století opatřena malovanými erby Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jeho manželky Marie Markéty z Rappachu.

- 11 -


2 Současnost V r.1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres. Podle nového správního uspořádání byly k němu v r.1960 připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. Obnovené a nové provozovny textilní lnářské výrobny v městě nesly od r.1950 název Jiholen. Postupně se proměňovaly na bavlnářské závody, od r.1960 fungovaly pod názvem Jitka. V r.1957 zahájil činnost strojírenský závod Lada n.p. s programem výroby šicích a pletacích strojů. Po r.1960 byl zrekonstruován starší závod jihočeské Fruty s produkcí sirupů, lihovin, ovocných vín. Na přelomu 60. a 70. let byla vystavena velkokapacitní Jihočeská mlékárna. Díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek, bylo v r.1950 vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací. Na bohatý spolkový život v předchozím období navázala po r.1950 celá řada spolků a klubů (např.: pěvecký spolek Smetana - 1861, divadelní spolek Jablonský - 1881, Spolek přátel starého Hradce - 1927). Hranice okresu přesáhla Jindřichohradecká opera, která v letech 1950 -1965 nastudovala 22 premiér operních děl. Po přestávce operní představení pokračují od r.1988. Bohatý kulturní a společenský život doplnila další tradice (od r.1966) - mezinárodní soutěž mladých hudebníků Concertino Praga; v Jindřichově Hradci se každoročně pořádají koncerty laureátů. Významných úspěchů na sportovním poli dosáhli i veslaři ( Václav Chalupa a další). Přechod k tržním formám ekonomiky po r.1989 uvolnil cestu k rozmachu soukromého podnikání ve stavebnictví, obchodu a službách. Postupně se obnovila větší část historického jádra města. V r.1993, kdy se slavilo 700. výročí města, se znovu otevřely brány opraveného státního hradu a zámku. Rozšířily se unikátní gobelínové dílny, zrekonstruovaly se koželužské domky u Nežárky. K dobře prosperujícím podnikům patří Kasalova pila, která přešla do rukou p.ing. Bořivoje Kasala v r.1994 (Bohumil Kasal zakoupil pilu v J.Hradci v r.1928, v r.1948 byla rodině znárodněna). V r.1991 se otevřela Fakulta managementu Jihočeské univerzity, čímž byl dán základní kámen vysokoškolskému studiu v Jindřichově Hradci (v současné době Vysoká škola ekonomická - fakulta managementu). Město Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům bohaté kulturní, společenské a sportovní vyžití v nádherném prostředí historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná představení opery na zámku; toulky krásnou přírodou; sportovní vyžití, např. na tenisových a volejbalových kurtech; cyklotrasy; obchody, hotely, restaurace, kavárny a další).

- 12 -


3 První vycházkový okruh Jindřichovým Hradcem Po domluvě s paní učitelkou Rykrovou a paní učitelkou Hauserovou jsme ve středu 2. února ve 14,15 hodin vyrazily do Jindřichova Hradce na první vycházku po pamětihodnostech Jindřichova Hradce. Přitom jsme však registrovaly i novou tvář města nad Vajgarem, jak se mu často v literatuře říká. Naše vycházka začala na parkovišti u zimního stadionu a u velké sportovní haly. Prošly jsme zkratkou kolem fitcentra Eden, kde se cvičí Zumba, karate, jóga, spinning a další. Pokračovaly jsme doprava kolem budovy tělovýchovné jednoty Slovan, dále jsme tu viděly Fakultu managementu a III. základní školu. Poté co jsme přešly ulici, narazily jsme na Landfrasovic hrobku a kostel sv. Trojice, u kterého stojí tři sochy muž, žena a anděl. Pak následovala solná jeskyně Beruška. Dále jsme spatřily Střední odborné učiliště a Střední odbornou školu Jindřichův Hradec, budovu Městské policie a tiskárnu Rain. Na křižovatce jsme odbočily doleva a minuly jsme Českou spořitelnu. Vpravo jsme se mohly kochat kostelem sv. Kateřiny s klášterem františkánů, je to gotická stavba. Vlastní klášter je čtyřkřídlá budova kolem Rajského dvora, severně od kostela stojí jednokřídlý klášteříček, barokně upravený. Od kostela vlevo se nalézá Okresní soud v Jindřichově Hradci. Poté jsme prošly kolem banky Waldviertler Sparkasse von 1842 k Obchodní akademii T. G. Masaryka a ke Gymnáziu Vítězslava Nováka. Před námi byly městské sady, kde se nachází hřiště a sportovní hala. Prochází tudy také část nové cyklostezky. Prošly jsme těmito sady kolem řeky Nežárky a ocitly jsme se u Nežárecké brány. Odtud jsme si zaběhly na pěknou vyhlídku na renesanční zámek a řeku Nežárku. Nežáreckou bránou jsme potom prošly kolem Muzea, kde se nacházejí Krýzovy jesličky a Landfrasova tiskárna, o kus dál stojí dům, ve kterém žil Bedřich Smetana. Dostaly jsme se až k zámku a podívaly jsme se k opravenému zámeckému mlýnu. Pak už jsme dorazily na Mírové náměstí, tzv. spodní, k sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Obdivovaly jsme krásně opravené renesanční domy a vešly jsme do jednoho z nich, tzv. Langrova domu. Podívaly jsme se do Štítného ulice, kde jsme spatřily 1. základní školu a Městské muzeum. Zde bývala městská knihovna, ale ta je v současné době v blízkosti supermarketu Lidl. Pak jsme Panskou ulicí spěchaly ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kolem kaple sv. Maří Magdalény a Muzea fotografie k místu, kudy prochází 15. poledník. Krásnými úzkými uličkami přes tzv. Kozí plácek jsme dorazily k soše Jana Husa a odsud jsme se Husovými sady ještě vydaly k budově

- 13 -


umělecké školy, 2. základní školy a k okresnímu úřadu. Ještě jsme se zastavily u budovy Komerční banky. Čas rychle utíkal, a tak jsme ještě seběhly na nábřeží k rybníku Vajgar, jenž měří 49 ha a má největší hloubku 4,5 m. Zde jsme obdivně hleděly na opravený kostel sv. Jana Křtitele. Dvě hodiny utekly jako voda. Vycházka to byla příjemná. Zjistila jsem, že okresní město Jindřichův Hradec je velmi pěkně upravené, čisté, plné historie, ale má i svou osobitou současnou tvář. Tu představuje třeba rekonstruovaná budova Jihočeské univerzity, nebo Nemocnice s poliklinikou, jež má také novou přístavbu, moderní kruhové objezdy, opravený plavecký stadion, nově kino s 3D provedením, nová mateřská škola na Hvězdárně a určitě bych mohla pokračovat ve výčtu dál. Vycházka se mi líbila a vřele všem doporučuji, aby podnikli něco podobného. Jen nás mrzelo, že muzea jsou nyní zavřená.

znak města Jindřichův Hradec

vlajka města Jindřichova Hradce

- 14 -


4 Druhý vycházkový okruh do okolí Jindřichova Hradce Vycházku po naučné Jindrově stezce jsme s paní učitelkou Rykrovou začaly ve středu 9.3. ve 14,45 hodin u Slavíkova les v blízkosti autobusové zastávky Jáchymova. Lesíkem jsme prošly až na cestu vedoucí po břehu rybníka Vajgar. Podél břehu, kde naučná stezka začíná, jsme pokračovaly v celém úseku městské části Jindrovy naučné stezky. Informační panely nás seznámily s historickými i přírodovědně ekologickými skutečnostmi týkajícími se rybníka Vajgar. Na trase jsme procházely pod místním krytým plaveckým bazénem s moderním aquaparkem, který kromě rekreačního a dětského bazénu nabízí několik vodních atrakcí. Cestou jsme narazily na dětské lanové herní zařízení umístěné přímo pod aquaparkem, kde se mohou děti vydovádět. Při ústí Hamerského potoka do rybníka je stezka vyvedena nahoru k obchvatu a poté je nutné sejít po schodech dolů. Poslední panel stezky je umístěn před Denisovou ulicí. Nás ale lákal výlet za město, a tak jsme se u posledního panelu otočily a pokračovaly jsme dále až na konec Jindrovy naučné stezky, šly jsme po červené turistické značce. I zde nám panely naučné stezky podaly informace o přírodních, historických a ekologických zajímavostech míst. Po lávce přes Hamerský potok jsme se dostaly do míst zajímavých mokřadů. Nejdříve jsme spatřily mokřadní olšinu a poté mokřadní louky s rašeliništěm v nivě Hamerského potoka. Na první pohled nevlídná krajina hostí mnoho chráněných rostlinných druhů, informace jsme opět získaly z panelů podél stezky. Krátký úsek mezi zahrádkářskou kolonií ústí do městského lesa, kde jsme narazily na další z místních historických atrakcí, úzkorozchodnou dráhu do Nové Bystřice. Městský les jsme velmi brzy opustily a na trase stezky se nám naskytl zajímavý pohled na přirozeně meandrující koryto Hamerského potoka a jeho rozsáhlou nivu. Následující silnice nás zavedla přes barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého do Jindřiše, jedné z nejstarších obcí z okolí. Více jsme se o ní dozvěděly z panelu umístěného naproti místní hospodě. Tuto vycházku jsme ukončily v blízkosti Jindřišského údolí. Bylo 17,00 hodin, za námi byla zhruba polovina naučné stezky. Druhou část jsme si prošly v neděli 13.3. Na cestu jsme se vypravily ve 13,00 hodin z Jindřiše. Cesta nás vedla po červené turistické značce do Jindřišského údolí. Zde nás upoutaly suťové lesy, o nichž jsme získaly informace z několika zde umístěných panelů. Také jsme zjistily mnohé o rostlinách a zvířatech, jež se zde vyskytují. Před vesnicí Blažejov jsme vystoupaly na Vítkův hrádek, kde jsme spatřily nepatrné zbytky zdiva a stopy základů hradu, který tu vystavěl Vítek z Hradce ve 13.

- 15 -


století. Cesta nás přes Blažejov vedla do Malého Ratmírova. Procházely jsme nádhernými lesy, vzácnými bučinami a jedlinami. Celou cestu jsme sledovaly Hamerský potok, jednou plynul potichu a klidně, jindy se jeho vody rozvlnily, dokonce i zlověstně zazněly. Poslední panel trasy je umístěn před rekreační oblastí v Malém Ratmírově nedaleko Ratmírovského rybníka. Nádherný velký rybník je sídlem mnoha chatařů, ale i vyhledávaným místem turistů. Je zde možné i koupání. Vycházku jsme ukončily v 16,00 hodin. Podle času odhadujeme délku trasy asi na 14 km.

Ratmírovský rybník

- 16 -


5 Co se může člověk dozvědět z panelů Jindrovy naučné stezky panel 1. 2.

3.

4.

5.

6.

7. 8.

9. 10. 11. 12.

13. 14.

15.

16.

Název panelu -dozvídáme se… Slavíkův les – Les nese jméno dle Judr. Jana Slavíka, významného občana Jindřichova Hradce. Vlastnil několik měšťanských domů. Historie rybníka Vajgar – Jeden z nejstarších rybníků v Čechách,vznikl v 10.století. Parametry: plocha 48 ha, průměrná hloubka 2,2 m, největší hloubka 4,5 m. Vodní svět sinic – Sinice jsou nejstarší bakterie, které napomáhají fotosyntéze. Jsou – li přemnoženy, voda kvete, není vhodné koupání ze zdravotních důvodů. Rostliny a živočichové Vajgaru – Vajgar nabízí domov širokému spektru břehové zeleně a živočichů např. sýkory, kosi, kapři, štiky, sumci, candáti, líni, škeble říční a rybniční. Rybník Vajgar – Hlavním přítokem je Hamerský potol řečený Studenský, který pramení na svazích řeky Javořice. Povodí Hamerského potoka měří 250 km2 a potok má délku 43,35 km. Mokřadní olšina – Typický strom pro tato území je olše lepkavá, která bezproblémově snáší vysokou hladinu spodní vody bez kyslíku. Používá se k výrobě nábytku. Mokřady - Území, které umožňuje svou charakteristickou vlhkostí růst specifických rostlin. Městský les – Podává informace o 33 km dlouhé úzkorozchodné železnici mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí, o ochranné zdi z kvalitního lomového kamene (4 m vysoká, 521 m dlouhá), jež kdysi chránila cestující vlaku před šrapnely, létajícími z nedaleké střelnice. Uvádí se také květena a ptáci lesa. Meandry potoka – Jsou to zákruty potoka. Uvádí se zde, jak vznikají. Niva – Je to záplavové území, kam se může vodní tok přirozeně rozlévat při zvýšení průtoku. Jindřiš – Je to jedna z nejstarších obcí v okolí. Leží v nadmořské výšce 546 m.n.m. Je místní částí obce Rodvínov. Suťové lesy a svahy – Jejich výsledkem je Jindřišské údolí významné. Patří pro svou nepřístupnost k nejlépe zachovaným lesním společenstvím a hostí řadu vzácných rostlinných druhů např. javor, jedle, lípa,jilm. Pásma vodních toků – Jsou zde podány obecné informace o těchto pásmech a jejich dělení na pstruhové a lipanové, parmové a cejnové. Skalnaté svahy – Jsou obvykle porostlé suťovými lesy. Skrývají bohaté mechové polštáře. Rostou zde sleziník červený a severní, žijí tu datel černý a výr velký. Vítkův hrádek u Blažejova – Nalézá se na zalesněném ostrohu nad Hamerským potokem. Pochází ze 13.století z období gotiky a vystavěl ho Vítek z Hradce. Zanikl asi v polovině 15.století. Jindřišské údolí – Je území ohraničené strmými svahy ostře spadajícími k Hamerskému potoku. Jedná se o úsek mezi Ratmírovským rybníkem a Jindřiší.

- 17 -


17.

18.

19.

20.

21.

Olšina a mokřady – V mokřadních porostech dominuje rákos a ostřice štíhlá. Jsou významným hnízdištěm ptactva. Olšiny jsou přirozeným okrajem vodních toků. Jedná se o olši lepkavou. Lužní louky a lesy – Lužní louky vznikaly pravidelným kosením, jinak by zarůstaly dřevinami. Lužní louky i lesy jsou charakteristické tím, že alespoň v některé části roku jsou zatopené. Často jimi protéká vodní tok. Jsou přechodem mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Potok, vodní prostředí – Voda v Hamerském potoce je znečištěna zplachy ze zemědělské půdy a odpadními vodami z obcí. Kleslo tak zastoupení původních druhů vodních rostlin, ryb a dalších živočichů. Živočichové: vydra říční, ledňáček říční, motýlice lesklá, skorec vodní. Lesní společenstva – V tomto údolí se vedle kulturního lesa vyskytují také zachovalé lesní porosty. Pro přirozený les je charakteristické různé stáří stromů. Takový les je stabilní a snadno odolává vlivům počasí a škůdcům. Jsou zde zastoupeny vzácné bučiny a jedliny, roste tu velmi vzácná dřípatka borská. Ratmírovský rybník – V písemných pramenech poprvé uveden v roce 1501. Patří tak k nejstarším vodním nádržím na Jindřichohradecku. Jeho plocha měří 78 ha.

- 18 -


6 Dotazníkové šetření Cíl: získat informace o tom, jak lidé žijící ve městě Jindřichův Hradec, znají své město, jaký k němu mají vztah, co se jim líbí, či naopak nelíbí. Cílová skupina: jindřichohradečtí občané ve věkovém rozmezí 15 – 71 let. Počet respondentů celkem: 45 -

do 20 let – 15

-

do 30 let – 7

-

do 40 let – 3

-

do 50 let – 8

-

do 60 let – 7

-

do 70 let – 4

-

do 80 let - 1

Dokumentace všech vyplněných dotazníků je uložena v prostorách určených k archivaci školních projektů. Výsledky dotazníkového šetření 1. Víte, kolik má Jindřichův Hradec obyvatel? V Jindřichově Hradci je v současné době evidováno 24 100 obyvatel. K tomuto číslu se přiblížili 4 respondenti ze skupiny do 20 let, 2 dotázaní do 30 let, do 40 let nikdo, do 50 let 1 osoba, do 60 let také 1 osoba, do 70 a 80 let nikdo. Až na jednoho dotázaného (uvedl 45 000) všichni ostatní se v odhadech pohybovali mezi 20 – 25 000 obyvateli. 2. Jindřichův Hradec má mnoho historických památek? Můžete vyjmenovat alespoň pět z nich? Každý z respondentů uvedl nejméně pět památek. Nejčastěji uváděnými byly: zámek – 44 osob – to byl TOP, sousoší Nanebevzetí Panny Marie, Krýzovy jesličky, kostel sv. Jana Křtitele, zámecký rondel. K dalším uváděným památkám patřily – kaple sv. Maří Magdaleny, Muzeum s Krýzovými jesličkami, Nežárecká brána, Langrův dům, gobelínka.

- 19 -


3. Které místo ve městě se Vám líbí nejvíce a naopak, které se Vám nelíbí vůbec? Mezi nejoblíbenější místa jindřichohradeckých občanů patří: zámek s podzámčím, rybník Vajgar, renesanční měšťanské domy na Masarykově náměstí, Husovy sady a udržovaný městský park. Mezi místa která kritizují, patří: -

do 20 let – šindelna, nádraží, sídliště Vajgar

-

do 30 let – vlakové nádraží, fontána na Masarykově náměstí, okolí

bývalého podniku Jitka -

do 40 let – sídliště Hvězdárna

-

do 50 let – sídliště Vajgar a Hvězdárna, garáže na Vajgaru a šindelna

-

do 60 let – nepořádek v parcích, nákupní centra u Vajgaru, šindelna

-

do 70 let – polorozbořené a neudržované domy mimo centrum města

4. Kde najdeme ve městě místa, kterým Hradečáci říkají „Kozí plácek“ a „Šajba“? Správně odpovídali spíše starší respondenti, kteří věděli, že Kozí plácek je malé náměstí mezi Husovými sady a 15. poledníkem a že Šajba je městský les. Mladší pravděpodobně tyto názvy nepoužívají. 5. Můžete napsat alespoň tři věci, které město charakterizují? (např. Pardubice – perník…) Nejčastěji uváděnými věcmi byly: rum – TOP, zámek, 15. poledník, rybník Vajgar, Krýzovy jesličky. Z dalších často uvedených sem patřily – Madeta, úzkokolejka, gobelíny. 6. Kdo je starostou Jindřichova Hradce? Starostu znali všichni dotázaní. Je jím ing. Stanislav Mrvka (ČSSD). 7. Znáte jména alespoň tří jindřichohradeckých zastupitelů? Každý dokázal jmenovat alespoň tři jindřichohradecké zastupitele z 29. Nejčastěji se vyskytovala jména: Matoušek, Fejfar, Blížilová, Beran, Kumšt, Vytiska, Prokýšek. - 20 -


8. Víte, kolik má Jindřichův Hradec základních škol? Všichni dotázaní věděli, že v Jindřichově Hradci je 6 základních škol. 9. Nachází se v Jindřichově Hradci ještě také jiné typy škol? (Jaké?) Dotázaní vyjmenovali všechny typy škol – od mateřských přes pomocnou a praktickou, základní uměleckou až k vysoké škole. Vyzdviženy byly – obchodní akademie, gymnázium a Vysoká škola ekonomická. 10. Mohli byste jmenovat alespoň pět obcí z blízkého okolí? Pět obcí vyjmenovali všichni. Mezi mladými se však objevovaly i poměrně vzdálené obce – např. Nová Bystřice, Kunžak, Stráž nad Nežárkou apod. Nejčastěji byly uváděny: Radouňka, Buk, Polínko, Hospříz, Jindřiš, Otín. 11. Jak se Vám ve městě žije a proč? (Za co město chválíte?) Ze 45 dotázaných byli pouze dva respondenti, kterým se ve městě nelíbí a chtěli by se přestěhovat. Dotázaní chválí město především za: klidné, úhledné a čisté prostředí, blízkost přírody, památky, kulturní vyžití, píší také, že je to jejich rodiště, k němuž je vážou vzpomínky, přátelé a rodina. 12. Co by se mohlo ve městě změnit? Respondenti uváděli: zkvalitnění MHD, méně Vietnamců, kácení stromů v parcích, nonstopy (TOP), herny, nádraží, bezdomovci, nedostatek pracovních míst, potřebu vylepšit průmyslovou zónu, psí výkaly, více zeleně. Mladší také uváděli, že by ve městě mohlo být více značkových obchodů a také více kamenných obchodů, jež by vlastnili čeští obchodníci. Větší investice by také měly plynout do sportu, vylepšit by se měla řada nemocničních oddělení a zařízení škol.

- 21 -


Závěr Absolventská práce naplnila mé očekávání. Vše, co jsme si s vedoucími práce stanovily, jsme absolvovaly. Získala jsem spoustu nových informací o městě Jindřichův Hradec, ale určitě nejzajímavější byly vycházky, které jsme za poznáním Jindřichova Hradce podnikly. Město nad Vajgarem se pyšní celou řadou nádherných historických památek, některé jsou i jedinečné – např. Krýzovy jesličky. Ovšem ani současnost města není zanedbávaná. Budovy ve městě jsou pěkně opravené. Město je udržované v čistotě. Nové kruhové objezdy, jež zde vznikly, učinily dopravu bezpečnější. V nedávné době byl zrekonstruován plavecký bazén, budova nemocnice, postavena byla úplně nová mateřská škola na sídlišti Hvězdárna, změněno bylo i Masarykovo náměstí. Výčet by mohl pokračovat dále, ale vše jsem ani vidět nemohla. Co mě však také překvapilo, bylo to, jaké krásné má Jindřichův Hradec okolí. Projít Jindrovu naučnou stezku bych doporučila každému. Kromě zdravého pohybu získá člověk i mnoho zajímavých informací.

Hamerský potok - 22 -


Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace

1. Běhalová,Š. – Dolák,J. – Fürbach,F. – Pikal,J. – Pokorný,J. Jindřichův Hradec – Město nad Vajgarem. 1. vyd. Jindřichův Hradec 2002. 2. Kol. autorů. Jindřichův Hradec 2005 – příloha k Jindřichohradeckému zpravodaji. 1.vyd. Jindřichův Hradec 2005.

Elektronické zdroje 1. http://www.wikipedie.cz 2. http://www.jh.cz


Seznam příloh I. PŘÍLOHA A – Vysvětlivky k textu o historii města II. PŘÍLOHA B – První vycházkový okruh - fotogalerie III. PŘÍLOHA C – Významné instituce Jindřichova Hradce IV. PŘÍLOHA D – Druhý vycházkový okruh - fotogalerie V. PŘÍLOHA E – Dotazník VI. PŘÍLOHA F – Příklad vyplněného dotazníku


PŘÍLOHA I – Vysvětlivky k textu o historii města Gotický - Gotika je umělecký sloh, který se prosadil v architektuře, malířství i sochařství. Barokní – Baroko je umělecký sloh 17. a 18. století vyznačující se dynamičností tvarů. Volutové konzoly - Konzola je nosný článek vystupující ze zdi a nesoucí klenební žebro, případně římsu, arkýř, balkon, pavlač, sochu apod., někdy jen v podobě výstupku ze zdi. V gotické architektuře je obvyklý typ rozměrnější nezdobené konzole nazýván krakorec. Donátor - dárce Archanděl - anděl vyššího řádu Renesanční - evropská epocha kulturního a duchovního rozvoje ve 14.-16. století Minorité - příslušníci řádu menších bratří, založeného Františkem z Assisi Krypta - podzemní nebo polozapuštěný klenutý prostor Presbyterium - chrámový prostor vyhrazený kněžím, např.. kolem hlavního oltáře Papežská bula - papežská či panovnická listina s kovovou pečetí Proboštství - titul faráře historicky významného kostela Mobiliář - přenosné zařízení Mauzoleum - monumentální hrobka Utrakvista - směr české náboženské reformace zaměřený na požadavek přijímání pod obojí způsobou, kališnictví Empír - sloh napoleonské doby (u nás zhruba 1805 - 25) vycházející z klasicizmu, napodobující antické stavby Presbytář - chrámový prostor vyhrazený kněžím, např. kolem hlavního oltáře Freska - nástěnná malba prováděná barvami do vlhké omítky Štuková výzdoba - slovo štuk má dva významy, které spolu souvisí pouze volně a nelze je zaměňovat Náhrobník - dílo, obyčejně sochařské, na uctění památky, na připomenutí jisté události


Arkáda - (archit.) oblouk překlenující mezeru mezi sloupy nebo pilíři Sgrafita -výzdoba stěny provedená škrábáním ve vlhké omítce až na spodní vrstvu jiné barvy Sgrafitová výzdoba - středověká výzdoba domovních průčelí Terakotová deska - dlaždice z hlíny Kartuš - ozdobné orámování znaku, hesla, nápisu


PŘÍLOHA B – První vycházkový okruh – Historie a současnost Jindřichova Hradce

Fitcentrum Eden

Tělovýchovná jednota Slovan

VŠE – Fakulta managamentu

III. základní škola, Jarošovská ul.

Landfrasovic hrobka

kostel sv. Trojice


sv. Trojice

SOŠ a SOU Jindřichův Hradec

Policie ČR

kostel sv. Kateřiny

Okresní soud Jindřichův Hradec

banka WSPK


Obchodní akademie TGM J. Hradec

koleje VŠE a menza

Gymnázium V. Nováka J. Hradec

tenisová sportovní hala

řeka Nežárka

dětské hřiště v městském parku

Nežárka pod Nežáreckou branou

Nežárecká brána


zámek

Černá věž – pohled na zámek

Muzeum s Krýzovými jesličkami

Landfrasova tiskárna

dům Bedřicha Smetany

Malý Vajgar

Langrův dům

Muzeum fotografie


kostel Nanebevzetí Panny Marie

15. poledník

sousoší Nanebevzetí Panny Marie

renesanční domy

Městské muzeum J. Hradec

kostel sv. Jana Křtitele

II. ZŠ

socha Jana Husa v Husových sadech


Masarykovo náměstí

rybník Vajgar


PŘÍLOHA C – Významné instituce okresního města Jindřichův Hradec

VŠE

III. ZŠ

SOU J. Hradec

OA TGM J. Hradec

Gymnázium V. Nováka J. Hradec

SZŠ J. Hradec


II. ZŠ

ZUŠ J. Hradec

Praktická a speciální škola J. Hradec

I. ZŠ

SOŠ J. Hradec

IV. ZŠ

V.ZŠ

VI. ZŠ


Česká spořitelna

WSPK J. Hradec

GE Money Bank

UniCredit Bank

ČSOB J. Hradec

radnice

Okresní úřad J. Hradec

Komerční banka J. Hradec


Nemocnice J. Hradec

plavecký bazén J. Hradec

penzion a restaurace Pod Zámkem

penzion a restaurace U Muzea

hotel a restaurace Bílá paní

Grand hotel

hotel Vajgar

Střelnice


PŘÍLOHA D – Jindrova naučná stezka

Jindrova naučná stezka – panel 1 – Slavíkův les

Rybník Vajgar – 48 ha, hloubka – 4,5 m průměrná hloubka – 2.2 m

Panel 2 - Historie rybníka Vajgar

Pohled na plavecký stadion od Vajgaru

Panel 3 – Vodní květ sinic

Po schodech scházíme k podchodu pod hlavní silnící směr Jindřiš

Panel 4 – Rostliny a živočichové Vajgaru

Panel 5 – Rybník Vajgar - shrnutí


Informace pro cyklisty

Nyní půjdeme směr Jindřiš po červené turistické značce

Druhá strana nadjezdu

Hamerský potok

Pozůstatky zimy

Panel 6 - Mokřadní olšina

Krásné, ale hodně mokré

Panel 7 - Mokřady


Podíl ESF a státního rozpočtu ČR

Klidné vody Hamerského potoka

Panel 8 – Městský les

Panel 9 – Meandry potoka

Další tvář Hamerského potoka

Červená značka nás vede

Panel 10 - Niva

Záplavové území


A je tu Jindřiš!

Jindřišský hostinec

Panel 11 - Jindřiš

Panel 12 -Suťové lesy a svahy

Panel 13 – Pásma vodních toků

Hamerský potok na začátku údolí

Panel 14 – Skalnaté svahy

Jak pečovat o Jindřišské údolí


Poklidná hladina Hamerského potoka

Dovádivé vlny na potoce v údolí

Vítkův hrádek na vršku v údolí

Panel 15 – Vítků hrádek

Panel 16 – Jindřišské údolí

Pohled na kostel v Blažejově

Panel 17 – Olšiny a mokřady

Panel 18 – Lužní lesy a louky


Panel 19 – Potok, vodní prostředí u Ratmírova

Tvář Hamerského potoka

Prudkost Hamerského potoka

Panel 20 – Lesní společenstva

Směrníky na Malém Ratmírově

Ratmírovský rybník

Panel 21 – Ratmírovský rybník – A je tu konec cesty!


PŘÍLOHA E

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 3 7 8 3 3 Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec telefon: 384 386 433 e-mail: [email protected] ______________________________________________________________

Dotazník – „Žiji v Jindřichově Hradci.“ Jmenuji se Jolana Holopová. V současné době připravuji na ZŠ a MŠ Nová Bystřice absolventskou práci na téma Toulky Jindřichovým Hradcem. Tento dotazník je součástí této práce. Jeho vyplnění je anonymní. Děkuji za vstřícnost a Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku. Zde, prosím, zaškrtněte, kolik je Vám let: do 20 let do 30 let do 40 let do 50 let do 60 let do 70 let do 80 let více 1.Víte, kolik má Jindřichův Hradec obyvatel? 2. Jindřichův Hradec má mnoho historických památek? Můžete vyjmenovat alespoň pět z nich? 3. Které místo ve městě se Vám líbí nejvíce a naopak, které se Vám nelíbí vůbec?

4. Kde najdeme ve městě místa, kterým Hradečáci říkají „Kozí plácek“ a „Šajba“?

5. Můžete napsat alespoň tři věci, které město charakterizují? (např. Pardubice – perník…)

6. Kdo je starostou Jindřichova Hradce? 7. Znáte jména alespoň tří jindřichohradeckých zastupitelů? 8. Víte, kolik má Jindřichův Hradec základních škol? 9. Nachází se v Jindřichově Hradci ještě také jiné typy škol? (Jaké?)

10. Mohli byste jmenovat alespoň pět obcí z blízkého okolí?

11. Jak se Vám ve městě žije a proč? (Za co město chválíte?) 12. Co by se mohlo ve městě změnit?


PŘÍLOHA F

Toulky Jindřichovým Hradcem

Recommend Documents