Zahrady Pražského hradu Vedoucí projektu: Věra Kraklová Žáci: Quinones Ana Karla, Natálie Stahlová, Lucie Hrdličková, Denisa Janků, Aneta Zuzáková, Petra Miletínová, Luisa Šedivcová, Karolína Šubrtová, Jiří Parobek, Michal Tomaník
Historie pražské Královské zahrady Současná podoba výsledek staletého vývoje –
od románských, renesančních architektonických ideálů přes barokní prvky a krajinářské úpravy 19. století až třeba po zcela novodobou konstrukci moderního skleníku. Byl zde vybudován 1. klášter v Čecháchbenediktýnský klášter u baziliky sv. Jiří 1534: zahájena výstavba Královské zahrady založil císař Ferdinand I. Habsburský (na místě starých vinic
Výrazných změn doznala zahrada v baroku,
velká přestavba se uskutečnila především v letech 1728 až 1735. Na konci 18. století zahrada opět prošla
značnými proměnami, tentokrát se na jejím vzhledu podepsal tehdy módní krajinářský sloh. Současná podoba parku je dílem Pavla Janáka a
Otakara Fierlingera
Přehled zahrad
Tvoříme naši představu Fíkovny
Fíkovna Fíkovna je renesanční stavba v Královské
zahradě Pražského hradu umístěna mezi Jelením příkopem a Královským letohrádkem. Navrhl ji Ulrico Aostalli v r. 1572. V současné době je pěstování fíkovníků opět obnoveno.
Oranžérie Oranžerii nechal postavit v roce 1590 císař
Rudolf II. Původní skleník byl zničen za třicetileté války. Nová oranžérie postavená v letech 1997-1999. Architektkou je Eva Jiřičná. Součástí stavby je zbytek původní renesanční zdi, Plečnikova kašna a Rothmayerova fontána Využíván k pěstovávání pokojových květin.
Oranžérie Evy Jiřičné • skleník
Eva Jiřičná • světoznámá architektka, designérka a majitelka architektonického studia Al Design Praha
?
X barokní zahrada u vily prezidenta
Míčovna
•Zahrady v období Rudolfa II.
„Užitková“ část zahrad • Císař Rudolf II. v těchto místech nechal zřídit tzv. Bažantnici, kde se chovali bažanti a koroptve. • Dále zde byly hospodářské budovy , výběhy pro bažanty a domek chovatele.
Rudolfův rybník • Rybník založil císař Rudolf II. • Sloužil jako požární nádrž a byly zde vysazeny ryby a hnízdilo zde vodní ptactvo. • Rybník byl napájen užitkovou vodou ze soustavy rybníků u Hostivic a Litovic. • Led z rybníka byl využíván k chlazení v hradních sklepech.
Zvěřinec Královské zahrady • Již Přemysl Otakar II. zde od roku 1280 choval lvy • Za Rudolfa II. Zlatá éra zvěřince – sběratel zvířat • Vystavěl Lví dvůr (později Medvědí dvůr) – vytápěné kotce zvířat s výběhy s galerií pro diváky • Vlastnil lva Mohameda • Dále zřídil výběhy jelenů v dnešním Jelením příkopě • Kotce pro zvířata se táhly podél severního svahu Jeleního příkopu až ke Královskému letohrádku • Obory Hvězda a Stromovka se též změnily v parky plné zvířat (jeleni, zubři, buvoli, divočáci…antilopy a gazely)
Dům prezidenta, vila E.Beneše • Původně stála barokní oranžérie. • Dochována střední zděná část, která byla pojata v letech 1937–38 do novostavby opět barokně P. Janákem, který se ujmul i výzdoby kolem vily, jako jsou záhody… • Prezidenti státu v této vile bydleli až do poloviny devadesátých 20. století, ačkoli Václav Havel ji už příliš nevyužíval, ovšem měla tam nadaci Olga Havlová, nyní tam je nadace manželů Klausových. • V době reálného socialismu - postupné uzavírání širokého okolí vily.
Zahrada na Opyši • Neexistující zahrada, patřila mezi Palácové zahrady pod Pražským hradem. • Opyš znamená ohon nebo ocas, čímž je míněn konec skalního útvaru. • Tato zahrada sloužila k soukromým účelům obyvatel domu č. 5 a byla veřejně nepřístupná. V domě Na Opyši číslo 5 - současná Richterova vila - sídlil svého času Klárův ústav slepců založený Aloisem Klarou. • Jabloně, hrušně a ořešáky, ale i smrky a borovice.
Svatováclavská vinice • Rozlehlý areál (na délku je to ¼ Pražského hradu) je celý obehnán vysokou zdí – velmi dobře viditelný!!! • Nejstarší vinohrad v Čechách, doklad dlouhé vinařské tradice na zdejším území. • Dle pověsti jižní svah si vybral pro pěstování révy již kníže Václav na počátku 10. století. Svatováclavská. • Skutečným zakladatelem vinohradů na jižních hradních svazích byl ale jiný slavný český panovník,Karel IV. • Ryzlink rýnský a Rulandské modré
Zahrada Na terase Jízdárny • Budovaná v letech 1950 - 1956 na střeše garáží a autodílen, což vytváří velmi zvláštní kontrast elegance s užitkem. • Barokní styl dle P. Janáka, práce současných zahradníků Pražského hradu. • Výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. • Vchod: z ulice U prašného mostu. • Nachází se zde restaurace s coca-colou za 50,- Kč, pořádají se zde koncerty. • Květinové záhony, pískový povrch, tři vysoká schodiště, oválné bazény s fontánami, vázy a zatravněné obrazce.
Jože Plečnik • • • •
slovinský architekt dvorní architekt T.G. Masaryka Blízký vztah jeho stavby na hradě – kamenná kašna – Býčí schodiště – Obelisk – vyhlídka T.G. Masaryka vJelením příkopu
Jelení příkop
trnovník akát, líska turecká
liliovník tulipánokvětý, jírovec
šácholan, jinan dvoulaločný
Zajímavost • První tulipány v Evropě- darem od sultána
Na Pražském hradě se odehrávaly události významné pro celou zem. Pražský hrad je zhmotněním historické tradice českého státu, spojení současnosti s minulostí.
• http://www.praguecityline.cz/prazskepamatky/prazsky-hrad-produkcni-zahrady • http://www.wzd.cz/zoo/EU/CZ/++kralovska_z ahrada/++cz_praha-kz_text01_ces.htm • Procházka, V.: Zahrady a parky Pražského hradu, Praha 2003
