PRÁVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ ČESKÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V RUSKÉ FEDERACI A VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ VZTAHY

PRÁVNÍ PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ ČESKÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V RUSKÉ FEDERACI A VZÁJEMNÉ OBCHODNÍ VZTAHY Kateřina Szalayová Klíčová slova: právní rámec založení společnosti, organizační složka, obchodní zastoupení, pobočka, společnost s ručením omezeným, uzavřená akciová společnost, otevřená akciová společnost, právnická osoba, fyzická osoba, dovoz, vývoz, obrat, saldo, hrubý domácí produkt Key words: establishment of the legal framework, the organizational folder, commercial representation, branch, limited liability company, closed joint-stock company, open jointstock company, legal person, natural person, import, export, turnover, balance, gross domestic product

the

Abstrakt Cílem článku je popsat podmínky obchodní spolupráce mezi Českou republikou (dále jen ČR) a Ruskou federací (dále jen RF). Nejprve bude popsán stav legislativy RF a ČR, možnosti a právní postupy vstupu zahraničních investorů na trh RF včetně legislativního rámce. Smyslem tohoto článku je informovat podnikatelské subjekty o způsobech a možnostech vstupu na trh RF, a rozšiřovat tak trhy pro export českých výrobků a služeb. Abstract The article description the conditions of business cooperation between the Czech Republic (hereinafter referred to as CZ) and the Russian Federation (hereinafter referred to as RF). First, the described state of legislation RF and CZ, options and legal procedures for entry of foreign investors to the market, including the RF legislative framework. The purpose of this article is to inform businesses about the ways and possibilities of entry RF and expanded export markets for Czech products and services.

Úvod Současný stav dvoustranných vztahů lze charakterizovat jako období příležitosti k vytvoření nového partnerství založeném na vzájemném respektu a transparentnosti. Pro představu v roce 2011 export do RF činil 92,6 mld. Kč, což je oproti roku 2010 nárůst o 37,5%, import z RF činil 142,7 mld. Kč, což je oproti roku 2010 nárůst o 9,7%, celkový obrat činil 235,3 mld. Kč, což je oproti roku 2010 nárůst o 19,2%. Podíl RF v celkovém zahraničně obchodním obratu v roce 2011 činil 4,2 % (v roce 2010 - 4%) z toho v českém vývozu v roce 2011 činil 3,2% (v roce 2010 - 2,7%) v dovozu v roce 2011 činil 5,4% (v roce 2010 - 5,3%). Zásadním pozitivem pro ČR je zvýšení podílu exportu do RF v celkovém vývozu o 0,5%. Pro ČR je v ekonomické oblasti RF strategickým dodavatelem surovin, a zajišťuje tak ČR energetickou bezpečnost. Lze jej charakterizovat jako tradiční odbytiště českých výrobků. Prohloubení a rozšíření obchodních aktivit českých exportérů na ruském trhu je jedna z priorit státní proexportní politiky ČR. Po legislativní stránce mezi oběma zeměmi byly

633

již v minulosti uzavřeny bilaterální smlouvy vztahující se k obchodním aktivitám. V současnosti je také RF členem Světové obchodní organizace.

1. Právní rámec a podmínky pro podnikání v Ruské federaci Systém právních norem RF se skládá z Ústavy a Ústavních zákonů, mezinárodních smluv, federálních zákonů, zákonů subjektů federace a podzákonných norem. Federální ministerstva, Federální služby a Federální agentury jsou centralizované Federální úřady ministerstev, služeb a agentur RF. Soudní systém je rozdělen na obchodní (arbitrážní) soudy a soudy obecné jurisdikce. Soudní systém má čtyř instanční soustavu. Soud prvního stupně, Apelační soud, Federální apelační soud a Vrchní apelační soud.1 Mezi ČR a RF byla dne 12.8.1982 uzavřena Smlouva o právní pomoci a právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech jejímž obsahem je vzájemné uznávání veřejných listin, notářských doložek a vzájemné uznávání a výkon soudních rozsudků. Dne 5.4.1997 byla uzavřena Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic, kde je relativně vymezen široký standard ochrany a je zde vymezena možnost se v případě zmaření investic obrátit k různým rozhodčím tribunálům. Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku uzavřená dne 17.11.1995 definuje termín stavební stálé provozovny, a také stanovuje 10% srážkovou daň na dividendu vyplácenou ruskou dceřinou společností společníkům do ČR. Součástí právního řádu ČR i RF je Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží. V případě nemá-li se aplikovat na příslušné smlouvě, je nezbytné její aplikaci výslovně vyloučit. Jedno ze základních doporučení při uzavírání smluv mezi českým a ruským subjektem je sjednání rozhodného práva. Jedná se o určení, jakým právním řádem se budou řídit vztahy z příslušné smlouvy. Lze zvolit právo ČR nebo RF, případně i právo třetího státu. Přesto, že dojde ke zvolení jednoho z právních řádů, doporučuje se dodržovat formální požadavky druhého právního řádu. Jedná se například o formu uzavření smlouvy, kulaté razítko aj. Právního rámec pro ČR vychází z Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980 č. 64/2006 Sb. m.s. (dále jen Římská smlouva), ze které je zřejmé, že volba práva musí být výslovná nebo musí vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy anebo z okolností případu. Může být učiněna pro celou smlouvu nebo její část. Volba práva může být stranami kdykoli změněna. Strany nejsou při volbě práva omezeny pouze na právo členských států EU, ale mohou si zvolit i právo třetího státu. Volbu práva lze dohodnou zvolením obecného práva určitého státu nebo zvolením konkrétního právního předpisu. Podle Římské smlouvy platí kritérium "nejužšího vztahu", které vychází z domněnky, že smlouvy nejtěsněji souvisí se zemí, ve které má strana, která je povinna poskytnout plnění, v době uzavření smlouvy sídlo. Pro sjednání pravomoci budoucího konkrétního obecního či rozhodčího soudu musí být ve smlouvě uvedena rozhodčí doložka. Pro ČR je právní rámec rozhodčí doložky stanoven v § 37 odst.2, odst. 3 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.2

1 2

Konstitucija rasiskoj federacii, 1993 Zákon č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním

634

Právní rámec pro RF volby práva vychází z ustanovení § 1210 Občanského kodexu RF 3, ve kterém je zakotvena autonomie vůle stran vybrat si rozhodné právo. V případě, že volba práva je učiněna mlčky, tedy volba práva vyplývá z podmínek smlouvy, není výslovně uvedena ve smlouvě, například smlouva pouze odkazuje na ustanovení §§ určitého právního řádu, bude otázka stanovené vůle stran ohledně volby práva zcela záviset na úvaze konkrétního soudce. Vzniká tak riziko stanovení jiného rozhodného práva. Kolizní normy RF rovněž stanovují pravidlo "nejtěsnějšího vztahu". Užívají práva strany, se kterou je smlouva nejtěsněji spojena. Nejtěsnější vztah se pak určuje podle zvláštních pravidel stanovených pro jednotlivé druhy smluv, judikatury, a zejména ustanovení § 37 Arbitrážního procesuálního kodexu RF.4 Smluvní autonomie je omezena při volbě práva, že by uplatnění zvoleného práva bylo v rozporu s veřejným pořádkem RF. Zvolené právo musí mít objektivní vztah k dané smlouvě, k účastníkům právního vztahu, k předmětu smlouvy, k místu podpisu smlouvy apod. V opačném případě se na právní vztah budou aplikovat pouze dispozitivní normy zvoleného práva. V tomto případě neexistuje faktická souvislost mezi právním vztahem a zvoleným právem. Právo RF se musí aplikovat, kdy je výslovně stanoveno zákonem. Týká se norem vztahujících se k nemovitostem na území RF, přírodních zdrojů RF a zakládání společností se zahraniční účastí v RF. Právo RF zakazuje darování mezi právnickými osobami, přenesení odpovědnosti za závazky mateřské společnosti na dceřinou společnost, bezúplatný převod dluhu aj. Pro obecné soudy platí Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních 95/1983 Sb. (dále jen Smlouva o právní pomoci)5, ve které je zakotveno, že rozhodnutí soudu musí být pravomocné, konečné a vykonatelné. Rozhodnutí nesmí spadat výlučně do kompetence ruských nebo českých soudů. V čl. 60 Smlouvy o právní pomoci jsou uvedeny výjimky odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí. Úmluva OSN o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů platí pro rozhodčí nálezy platí pro ČR i RF.6

2. Způsoby a možnosti podnikání zahraničních subjektů v Ruské federaci Zahraniční subjekt může na území RF vykonávat svoji obchodní činnost prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která podléhá procesu úřední registrace (akreditace), buď zastoupením nebo zřízením pobočky zahraniční osoby. V těchto případech není povinnost založit samostatný subjekt právnické osoby podle ruského práva.

3

Federaľnyj zakon n. 51/1994, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Federaľjnyj zakon n. 14/1996, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Federaľnyj zakon n. 146/2001, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Federaľnyj zakon n. 230/2006, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii 4 Federaľnyj zakon n.95/2002, Arbitražnyj procesualnyj kodex Rasijskoj federacii, 5 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 95/1983 o Smlouvě mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních 6 Vyhláška ministra zahraničích věcí č. 74/1959 Sb. o Úmluvě o uznání cizích rozhodčích nálezů, www.bbhlegal.ru Jiří Štěrba, Některé aspekty uzavírání obchodních smluv s ruským partnerem, Praha, 26.4.2012, 14 s. 7 Federaľnyj zakon n. 146/1998, Nalogovyj kodex ( časť pjervaja), Federaľnyj zakon n. 117/2000, Nalogovyj kodex ( časť vtaraja)

635

Založení právnické osoby podle práva RF je povinné u společnosti s ručením omezeným (OOO), uzavřené akciové společnosti (ZAO) a otevřené akciové společnosti (OAO), zejména se jedná o dceřiné společnosti zahraničních subjektů. V případě, chce-li zahraniční subjekt vyvíjet činnost na území RF krátkodobě bez úřední registrace, vzniku stálé provozovny. Pod stálou provozovnou zahraniční společnosti ruské právo rozumí "jakoukoliv jednotku teritoriálně vydělenou od zahraniční společnosti ( centrály), na jejímž sídle vznikají stacionární pracovní místa". Provozovna vzniká bez ohledu na to, zda její založení je či není upraveno v zakladatelských nebo jiných vnitřních dokumentech zahraniční společnosti, a nehledě na pravomoci, které jsou provozovně svěřeny. Bez založení organizační složky ve formě pobočky nebo zastoupení, nemůže vytvářet tzv. stacionární pracovní místa, dále není povinna se zaregistrovat v souvislosti s dodávkou zboží či zařízení do RF v evidenci ruských daňových úřadů, ani si obstarávat jakákoliv jiná povolení pro svou činnost. Zejména se jedná o dovoz zboží popřípadě krátkodobou montáž do 30 ti dnů. Podle Daňového zákoníku RF7 se pracovní místo považuje za stacionární, jestliže je vytvořeno na dobu delší než 1 měsíc. V případě, chce-li zahraniční subjekt vyvíjet činnost na území RF prostřednictvím stálé provozovny zahraničí společnosti bez založení organizační složky ve formě pobočky nebo zastoupení, je zahraniční subjekt povinen zaregistrovat takovou provozovnu v daňových orgánech RF podle místa (sídla) provozovny nejpozději do 30 kalendářních dnů od zahájení činnosti provozovny. V případě, chce-li zahraniční subjekt získat oficiální státní povolení (akreditaci) k plnému či částečnému výkonu podnikatelské činnosti na území RF ve formě zastoupení nebo pobočky, je oprávněna vykonávat podnikatelskou činnost pouze na základě oficiálního státního povolení. Akreditaci lze získat u Obchodní a průmyslové komory RF a Státní registrační komory při Ministerstvu spravedlnosti RF. Vyřízení akreditace trvá 1 měsíc. Zastoupení lze založit na 1 – 3 roky, pobočku až na 5 let s možností prodloužení. K žádosti se přikládají také potvrzení o solventnosti, doporučující dopisy ruských partnerů, stanovy organizační složky, plná moc vedoucího, výpis z Obchodního rejstříku zahraniční společnosti, doklad o úhradě poplatku 1000-3000 USD. Výhody akreditovaného zastoupení nebo pobočky spočívají v jasném a transparentním postavení vůči ruským orgánům, zahraniční subjekt v postavení zaměstnavatele může s ruskými zaměstnanci uzavírat pracovní smlouvy, registrovat a provozovat dopravní prostředky v RF, může pro zahraniční pracovníky vyřídit 5 a více zjednodušených "pracovních víz". V případě, chce-li zahraniční subjekt vyvíjet činnost na území RF založením dceřiné obchodní společnosti podle ruského práva s ručením omezeným (OOO), uzavřené akciové společnosti (ZAO) nebo otevřené akciové společnosti (OAO), takto založena samostatná právnická osoba nese vlastní odpovědnost oddělenou od jejího zakladatele. Odpovědnost společníka se prolamuje jen ve výjimečných případech, například insolvence nebo likvidace. Registračním orgánem je daňová služba. Registrace se provádí v zákonné lhůtě 5 pracovních dnů. Délka registrace emise akcií u ZAO a OAO trvá cca 5 týdnů. U společnosti s ručením omezeným (OOO) a uzavřené akciové společnosti (ZAO) činí minimální základní kapitál 10.000 rublů u otevřené akciové společnosti (OAO) 100.000 rublů. U těchto forem obchodních společností jsou zřizovány Statutární orgány jednočlenné, popřípadě jednočlenné

636

a současně kolektivní orgány, Dozorčí rady neboli rady ředitelů, Valné hromady společníků akcionářů.8 Společnost s ručení omezeným – OOO Vychází ze Zákona o OOO, Občanského zákoníku, Zákona o registraci obchodních společností. Proces založení společnosti se 100% zahraniční účastí se prakticky neliší od procesu, kdy je společnost zakládána ruskými zakladateli. Před podáním návrhu na zápis společnosti musí zakladatelé přijmout rozhodnutí o založení společnosti, schválit stanovy, výši a způsob splácení vkladů do základního kapitálu. Poté jeden ze zakladatelů osobně před notářem sepíše návrh na registraci a podá jej registračnímu úřadu. Návrh na registraci je zakladatelem podáván osobně, zejména v Moskvě. Uzavřená akciová společnost – ZAO Vychází ze Zákona o akciových společnostech, Občanského zákoníku, Zákona o registraci obchodních společností. Před podáním návrhu na zápis společnosti musí zakladatelé přijmout rozhodnutí o založení společnosti, schválit stanovy, výši a způsob splácení vkladů do základního kapitálu. Poté jeden ze zakladatelů osobně před notářem sepíše návrh na registraci a podá jej registračnímu úřadu. Emise akcií musí být bezodkladně registrována u Federální služby pro finanční trhy. Společnost vede seznam akcionářů. Vedení seznamu může být předáno profesionálnímu registrátoru. Otevřená akciová společnost – OAO Vychází ze Zákona o akciových společnostech, Občanského zákoníku, Zákona o registraci obchodních společností. Otevřená akciová společnost má právo otevřeně upisovat akcie. Nejprve však musí být splacen základní kapitál a zakladatelské akcie rozděleny mezi zakladatele. Počet akcionářů není omezen. Akcionář má právo prodat své akcie bez souhlasu ostatních akcionářů. V rámci transparentnosti na trhu cenných papírů OAO jsou povinny publikovat informace o svém obchodním a finančním stavu, tedy zveřejňovat výroční zprávy, účetní závěrky, výkazy zisků a ztrát, informovat o konání valné hromady atd.9

3. Vývoj vývozu České republiky a její obchodní spolupráce s Ruskou federací Česká republika jako vysoce otevřená ekonomika je závislá na dynamice exportu zboží a služeb. Klíčovým předpokladem úspěchu jsou schopnosti českých výrobců a exportérů na mezinárodních trzích nabídnout maximálně konkurenceschopné výrobky a služby. Základem úspěšné konkurenceschopné nabídky je kvalita a cena výrobků a služeb. Následující tabulka vyhodnocuje vývoz České republiky od roku 2000 do roku 2011.

8

Federaľnyj zakon n. 129/2001, Federaľjnyj zakon o gasudarstvěnoj registracii juridičeskich lic i individuaľnych predprinimatělej, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľnyj zakon n. 128/2001, Federaľjnyj zakon o licenzirovanii otdeľnych vidov dejateľnosti, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľnyj zakon n. 14/1998, Federaľnyj zakon ob obščestvach ograničenoj otvetstvennosťju, Moskva, Konsultant Pljus, občanský, Federaľnyj zakon n. 208/1995, Federaľnyj zakon ob akcionernych obščestvach, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľnyj zakon n. 51/1994, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľjnyj zakon n. 14/1996, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľnyj zakon n. 146/2001, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus, Federaľnyj zakon n. 230/2006, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. 9 www.peterkapartners.com, David Šimek, Právní formy vstupu Českých firem na Ruský trh a související problémy, Mgr. Praha, 26.4.2012 30s.

637

Graf č. 1.: Vývoj vývozu České republiky od roku 2000 do roku 2011

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje čerpané z diskusního fóra dne 26.4.2012, Praha, Rusko – obchodní partner, Financování českého vývozu do Ruské federace prostřednictvím České exportní banky, a.s., prezentace Ing. Miloslav Kubišta člen představenstva a náměstek generálního ředitele České exportní banky, a.s. Graf ukazuje, že se stále větší měrou český vývoz podílí na hrubém domácím produktu (dále jen HDP) České republiky. V roce 2000 tvořil vývoz České republiky 50% HDP, v roce 2011 vývoz tvoří 75% HDP. Vzhledem ke snižující se poptávce domácího trhu je nutné vývoz České republiky dále zvyšovat. Trh RF je nenasycený. V souvislosti s vládními investicemi Ruské federace do ekonomiky se nabízejí možnosti zajištění vývozu zboží a služeb z České republiky na trh RF. Tabulka a graf 1: Vyjadřuje vývoz a dovoz z České republiky do Ruské federace v mld. Kč ROK 2007 2008 2009 2010 2011

DOVOZ 114,05 154,84 102,6 103,12 142,93

VÝVOZ 57,61 67,56 49,62 67,34 92,65

638

OBRAT 171,66 222,4 152,22 170,46 235,58

SALDO -56,44 -87,28 -52,98 -35,78 -50,28

Vývoz a dovoz z České republiky do Ruské federace v mld. Kč 250 200

mld.Kč

150

DOVOZ

100 50

VÝVOZ

0

SALDO

OBRAT

-50 -100 07 20

08 20

10 20

09 20

11 20

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje čerpané z diskusního fóra dne 26.4.2012, Praha, Rusko – obchodní partner, Bilaterální spolupráce a možnosti na ruském trhu, prezentace Jan Krs vedoucí ekonomického úseku velvyslanectví ČR a RF. Je nutno podotknout, že strukturu dovozu z Ruské federace do České republiky tvoří: 39% ropy a příbuzných materiálů, 38% plynu, 4% rudy kovů a kovový odpad, 3% železo a ocel, 3% stroje a zařízení k výrobě energie, 13% ostatní. Obnovení růstu poptávky po hlavních exportních komoditách, ropě, plynu a některých výrobků metalurgie RF dovoluje plnit rezervní fondy a fondy národního bohatství a realizovat projekty, které byly z důvodů krize pozastaveny. V odvětví metalurgie, těžebního a chemického průmyslu se usnadní vstup na zahraniční trhy. Mezi perspektivní odvětví na ruském trhu patří kovoobráběcí a dřevoobráběcí stroje a zařízení, stroje a zařízení pro metalurgický průmysl, energetika, vodohospodářství a čištění odpadních vod, potravinářství a zemědělství. Vládní komise RF pro vysoké technologie a inovace navrhla ke schválení seznam technologických platforem v těchto oblastech průmysl, lékařství a biotechnologie, informační a komunikační technologie, fotonika, aviakosmické technologie, jaderné a radiační technologie, energetika, dopravní technologie, technologie v hutnictví a nové materiály, těžba přírodních surovin, zpracování nafty a plynu, elektronika a strojírenství.10 Strukturu vývozu z České republiky do Ruské federace tvoří: 23% silniční vozidla včetně komponentů, 11% stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, 10% kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, 8% elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, 5% zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, 43% ostatní.

10

www.rustrade.cz Achtjam Nevmetžanov, Perspektivy rozvoje obchodně-hospodářské spolupráce Ruské federace s Českou republikou v rámci Celní unie a Jednotného ekonomického prostoru, 26.4.2012 17 s.

639

Tabulka a graf 2: Vyjadřuje bilanci vzájemné výměny služeb mezi Českou republikou a Ruskou federací v mld. Kč ROK 2007 2008 2009 2010 2011*

DOVOZ 4 673,4 5 463,0 4 597,4 9 441,8 8 543,8

VÝVOZ 11 848,6 16 622,5 13 279,8 18 395,5 18 182,6

OBRAT 16 521,9 22 085,6 17 877,2 27 837,1 26 726,7

SALDO 7 175,2 11 159,5 8 682,4 8 953,9 9 638,8

*předběžné údaje Centrální banky RF za 1. čtvrtletí 2012

Zdroj: Vlastní zpracování, údaje čerpané z diskusního fóra dne 26.4.2012, Praha, Rusko – obchodní partner, Bilaterální spolupráce a možnosti na ruském trhu, prezentace Jan Krs vedoucí ekonomického úseku velvyslanectví ČR a RF. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že exportujeme dvakrát více služeb do RF, než sami poptáváme. Tato skutečnost je velice pozitivní. Je potřeba tuto skutečnost dále prohlubovat. Však v celkovém souhrnu vzájemné výměny zboží a služeb je Česká republika vzhledem k výrazné převaze palivo-energetických surovin ve struktuře českého dovozu dlouhodobě pasivní.

Závěr RF je členem Světové obchodní organizace - WTO. Jedná se o organizaci, která zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy.11 Vstupem RF do WTO došlo na mezinárodní aréně ke zvýšení prestiže RF. Z důvodu absorpční schopnosti ruského trhu a odbytovým problémům je ze strany zahraničních společností o ruský trh obrovský zájem. Předpokládá se, že v RF dojde ke zvýšení HDP. Vzniká tak velká příležitost pro tuzemské výrobce, aby exportovali své výrobky a služby na trh RF. Vzhledem k palivo-energetickým zásobám těchto surovin se jedná o silného obchodního partnera. Z právního hlediska při uzavírání obchodní smlouvy bych chtěla zdůraznit, že stanovení rozhodného práva ve smlouvě může mít vliv na samotné řešení vzniklého sporu, vymáhání pohledávky nebo může zvýšit riziko nižší ochrany svých práv ze smlouvy. Zejména pro RF platí, že otázky aplikace rozhodného práva záleží v podstatné míře na úvaze ruského soudu. Utužení a rozšíření obchodních vztahů s RF je jedna z cest ke zvyšování hrubého domácího produktu České republiky.

11

V roce 1944 Bretton Woodská konference navrhla vytvoření Mezinárodní obchodní organizace International Trade Organization - ITO, aby byla stanovena pravidla pro vzájemný obchod mezi zeměmi. Členové konference Spojených národů ohledně Obchodu a zaměstnanosti v Havaně se shodli na založení ITO v březnu 1948, ale založení bylo nakonec zablokováno senátem USA. Dohoda, která po neúspěšném pokusu o založení ITO vznikla, byla Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT, což je Rada pro obchod se zbožím. V rámci GATT proběhlo sedm kol vyjednávání a v osmém kole, známém jako Uruguayské kolo v letech 1986-1995. V roce 1995 došlo k založení WTO jako nástupce GATT - Všeobecné dohody o clech a obchodu. Principy a dohody uzavřené pod GATT byly přijaty WTO, kterému byla udělena pravomoc je dále rozšiřovat. Na rozdíl od GATT má WTO v základu institucionální strukturu. Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. K 1. srpnu 2008 má WTO 153 členů. Poslední člen, Kapverdy, vstoupil do WTO 23. července 2008. Současným generálním ředitelem WTO je Pascal Lamy.

640

Literatura: [1] Konstitucija rasiskoj federacii, 1993, Moskva, Konsultant Pljus. [2] Federaľnyj zakon n. 95/2002, Arbitražnyj procesualnyj kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [3] Federaľnyj zakon n. 51/1994, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [4] Federaľjnyj zakon n. 14/1996, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [5] Federaľnyj zakon n. 146/2001, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [6] Federaľnyj zakon n. 230/2006, Graždanskij kodex Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [7] Federaľnyj zakon n. 14/1998, Federaľnyj zakon ob obščestvach ograničenoj otvetstvennosťju, Moskva, Konsultant Pljus. [8] Federaľnyj zakon n. 208/1995, Federaľnyj zakon ob akcionernych obščestvach, Moskva, Konsultant Pljus. [9] Federaľnyj zakon n. 129/2001, Federaľjnyj zakon o gasudarstvěnoj registracii juridičeskich lic i individuaľnych predprinimatělej, Moskva, Konsultant Pljus. [10] Federaľnyj zakon n. 128/2001, Federaľjnyj zakon o licenzirovanii otdeľnych vidov dejateľnosti, Moskva, Konsultant Pljus. [11] Federaľnyj zakon n. 146/1998, Nalogovyj kodex ( časť pjervaja), Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [12] Federaľnyj zakon n. 117/2000, Nalogovyj kodex ( časť vtaraja), Rasijskoj federacii, Moskva, Konsultant Pljus. [13] ŠTĚRBA, Jiří. Některé aspekty uzavírání obchodních smluv s ruským partnerem. Praha, [cit. 2012-04-26]. 14 s. Dostupné z: www.bbhlegal.ru [14] ŠIMEK, David. Právní formy vstupu Českých firem na Ruský trh a související problémy. Mgr. Praha, [cit. 2012-04-26] 30 s. Dostupné z: www.peterkapartners.com [15] JÍLEK, Štěpán. Rusko – Obchodní partner. [Prezentace ZK Czech Trade Moskva] Praha, [cit. 2012-04-26]. 18 s. Dostupné z: www.czechtrade.cz [16] NEVMETŽANOV, Achtjam. Perspektivy rozvoje obchodně-hospodářské spolupráce Ruské federace s Českou republikou v rámci Celní unie a Jednotného ekonomického prostoru. [cit. 2012-04-26]. 17 s. Dostupné z: www.rustrade.cz [17] Automatizovaný systém právních informací (ASPI). Zákon č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů [databáze online]. Ver. Software, In: Wolters Kluwer ČR,a.s., ASPI-klienta, 8.9.1.3354: Praha, 2012. Dostupné: Software ASPI-klient pro verzi 13+ pro Windows 98SE/ME/NT4/2000/XP/2003/ VISTA/7. [18] Automatizovaný systém právních informací (ASPI). Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 95/1983 o Smlouvě mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních [databáze online]. Ver. Software, In: Wolters Kluwer ČR,a.s., ASPI-klienta, 8.9.1.3354: Praha, 2012. Dostupné: Software ASPI-klient pro verzi 13+ pro Windows 98SE/ME/NT4/2000/XP/2003/VISTA/7. [19] Automatizovaný systém právních informací (ASPI). Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č.74/1959 Sb., o Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů [databáze online]. Ver. Software, In: Wolters Kluwer ČR,a.s., ASPI-klienta, 8.9.1.3354: Praha, 2012. Dostupné: Softwarw ASPI-klient pro verzi 13+ pro Windows 98SE/ME/NT4/2000/XP/ 2003/VISTA/ 7.

641

Ing. Mgr. Kateřina Szalayová Externí doktorand Katedra ekonomická Obchodně podnikatelská fakulta Slezská univerzita v Opavě [email protected]

642