Podnikatelský plán pro nový subjekt v odvětví vinařství

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský plán pro nový subjekt v odvětví vinařství Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Radka Šperková

Zuzana Palánová

Brno 2010

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Radce Šperkové, za její odborné vedení, poskytnuté rady a věcné připomínky, které mi pomohly ke zpracování bakalářské práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podnikatelský plán pro nový subjekt v odvětví vinařství vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce za použití všech uvedených zdrojů.

V Brně dne 22. května 2010

__________________

Abstrakt Cílem bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu vybraného ekonomického subjektu, který se snaží proniknout na trh v odvětví vinařství a také do oblasti cestovního ruchu. Značná část práce je věnována PESTE analýze, která zkoumá charakter vnějšího prostředí firmy. Prostřednictvím rozhodovací analýzy byl vybrán vhodný dodavatel vína, který podniku zajistí kvalitní a cenově výhodný sortiment. Důležitou část tvoří statistické údaje o návštěvnosti jižní Moravy, které jsou získány z projektu CzechTourism „Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR“. Ve finančním plánu byl vyčíslen zakladatelský rozpočet, příjmy a výdaje za první rok podnikání a hospodářský výsledek. Na základě provedených analýz se projekt jeví jako realizovatelný, především i proto, že se podnik nachází v turisticky atraktivní a navštěvované oblasti Moravského krasu. Poznatky z této bakalářské práce by mohly být využity jako podklady pro zahájení podnikatelské činnosti. Klíčová slova: rozhodovací analýza, PESTE analýza, analýza zákazníka, analýza konkurence, finanční plán.

Abstract The tendence of this Bachelor thesis is make-up a business plan of selected economic subject, which tries to get in vineculture market and get in tourist industry. This two parts of market are very closely join. Great deal of this Bachelor thesis is oriented at PESTE analysis, which searching character of outer firm relationships. By means of decision analysis was chosen efficient provider, who provide budgetpriced and high-quality assortment. Important deal of this Bachelor thesis are statistical dates about visit rate of South Morava. This statistical dates are retrieved from Czech Tourism project "Monitoring of visitors at czech tourist regions". Financial plan treats of promoter ´s budget, receipts and expenitenes of first business year and operating results. On the basis of analysis the project appears like realizable, especially because of place of firm, which is situated in a haunt of Moravian Karst. Knowledge works of this Bachelor thesis should be used like bases for starting business activity. Keywords: decision analysis, PESTE analysis, analysis of customer, competition analysis, financial plan.

Obsah: 1.

ÚVOD ........................................................................................................................ 8

2.

PŘEHLED LITERATURY ................................................................................................ 9 2.1.

Podnikatelský plán .............................................................................................. 9

2.1.1.

Druhy podnikatelských plánů .............................................................................10

2.1.2.

Struktura podnikatelského plánu .......................................................................10

2.1.3.

Důvody sestavování podnikatelského plánu ......................................................11

2.1.4.

Zásady pro zpracování a rozsah podnikatelského plánu ....................................12

2.1.5.

Vlastní sestavování podnikatelského plánu........................................................13

2.2.

Volba formy podnikání ...................................................................................... 15

2.3.

Prostřední managementu .................................................................................. 17

2.3.1.

3.

4.

Vnější prostředí...................................................................................................18

2.3.1.1.

Makroprostředí............................................................................................18

2.3.1.2.

Oborové (odvětvové) prostředí....................................................................18

2.3.1.3.

Situační analýza vnějšího prostředí .............................................................19

2.3.1.4.

Vnitřní prostředí...........................................................................................19

2.3.1.5.

Situační analýza vnitřního prostředí ............................................................20

2.4.

Dodavatelé........................................................................................................ 20

2.5.

Podpora prodeje, reklama ................................................................................. 21

2.6.

Personalistika.................................................................................................... 22

2.7.

Finanční plán a zdroje financování podnikatelské činnosti.................................. 23

2.8.

Rozhodovací analýza ......................................................................................... 24

CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................................................... 27 3.1.

Cíl práce ............................................................................................................ 27

3.2.

Metodika .......................................................................................................... 27

SESTAVOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ............................................................... 28 4.1.

Stručná charakteristika podnikatele................................................................... 28

4.2.

Popis podniku ................................................................................................... 28

4.3.

Produkty a dodavatelé ...................................................................................... 29

4.4.

Analýza trhu...................................................................................................... 33

4.4.1.

PESTE analýza......................................................................................................33

4.4.2.

Analýza konkurence............................................................................................44

4.4.3.

Analýza zákazníka ...............................................................................................46

4.5.

Podpora prodeje a reklama ............................................................................... 48

4.6.

Provozní plán .................................................................................................... 49

4.7.

Finanční plán..................................................................................................... 50

4.8.

Hodnocení rizik ................................................................................................. 56

5.

DISKUZE .................................................................................................................. 58

6.

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 59

7.

PŘEHLED LITERATURY .............................................................................................. 60

8.

SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 65

9.

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................. 65

1. Úvod V bakalářské práci byl zpracován podnikatelský plán a rozhodovací analýza začínajícímu podniku v odvětví vinařství. Jedná se o soukromého živnostníka, který začíná podnikat v červenci 2010. Předmětem jeho podnikání bude provozování vinárny v turisticky vyhledávané oblasti Moravského krasu, konkrétně v městysi Jedovnice. Jižní Morava z důvodu nedostatečného turistického zázemí není hlavním cílem turistů, ale přesto patří mezi nejnavštěvovanější region v rámci České republiky. Jedovnice jsou významným střediskem rekreace, turistiky a vodních sportů, jejichž známost přesahuje hranice regionu i hranice ČR. Jsou známé především tím, že se zde každoročně konají mezinárodní závody motorových člunů a také populární Street Dance Kemp Battle. Je to nejprestižnější světový, letní skupinový street dance souboj, kterého se účastní nejlepší tanečníci a týmy z celého světa. Celoročně je tato oblast navštěvovaná turisty, nejvíce však v letních měsících. Okolí nabízí mnoho rekreačního vyžití pro celou rodinu. Založení podniku a jeho fungování jsou v tržní ekonomice doprovázeny pohybem peněžních prostředků, podnikového kapitálu a finančních zdrojů. Dobrý a úspěšný podnikatel by se neměl omezovat jen na technické a organizační záležitosti, ale měl by pochopit i širší souvislosti, které mu pomohou k tvorbě strategie podniku. Podnikatelské plány představují nejen významný nástroj pro řízení rozvoje podniku, ale také důležitý podkladový materiál, který by měl přesvědčit potenciální investory o výhodnosti projektu a tím je přimět k poskytnutí kapitálu na jeho financování v případě, že vlastní zdroje podniku nedostačují. Proces přípravy podnikatelského plánu vyžaduje od podnikatele kritické, objektivní hodnocení. Co se v rámci jeho přípravy dozví o firmě, finanční náročnosti a návratnosti, může být rozhodující znalostí pro celkový úspěch v podnikání. Cílem je poskytnout základní poznatky, potřebné pro přípravu projektů tak, aby se zvýšila nadějnost podnikatelského úspěchu, získání prostředků na jejich financování a také nalézt vhodného dodavatele vína, který bude nejvíce vyhovovat požadavkům odběratele i následného zákazníka. 8

2. Přehled literatury 2.1.

Podnikatelský plán

Podnikatelský plán dle Fotra (1999) je určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení firmy, značný význam však má i externí uplatnění podnikatelského plánu v případě, že firma hodlá financovat investiční program zčásti nebo zcela pomocí cizího kapitálu, případně se uchází o některý druh nenávratné podpory. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může pak významně podpořit získání potřebného kapitálu. Dle Hisriche a Peterse (1996) je podnikatelský plán písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku. Podnikatel by měl ještě před tím, než započne zpracovávat svůj plán odhalit jakékoli možné překážky, bránící jeho realizace. Informace, které lze získat z mnoha zdrojů, by se měly soustředit na oblast marketingu, financování a produkce. Ještě před vlastní prováděcí studií by měl jasně definovat cíle zamýšleného podniku. Vymezení těchto cílů, které jsou zároveň rámcem podnikatelského, marketingového a finančního plánu, napomůže definovat to, co a jak je zapotřebí udělat. Příliš široké cíle znesnadňují kontrolu a realizaci plánu. Dle Donnellyho, Gibsona a Ivancheviče (1997) tento dokument představuje přehlednou analýzu navrhovaného podniku. Obsahuje popis výrobku nebo služby, důkladnou analýzu trhu, podnikatelovy strategické cíle, plány pro každou funkční oblast podniku, profil manažerského týmu a odhadovanou finanční situaci podniku a náklady na jeho založení.

9

2.1.1. Druhy podnikatelských plánů V praxi se můžeme setkat s řadou typů podnikatelských plánů. Rozhodujícím pro jejich vymezení, ale i obsah, formální podobu apod. je účel, ke kterému slouží. Dle Korába, Peterky a Řezňákové (2007) dělíme podnikatelské plány na: •

Marketingové plány – jak mohou získat zákazníky, za jakou cenu, jakým druhem reklamy.

•

Výrobní plány – výrobní plocha, služby, stroje, legislativní požadavky.

•

Organizační plány – jaké druhy znalostí, požadavky na personál, organizační struktura podniku, zabezpečení toku informací ve firmě.

•

Finanční plány – kolik finančních prostředků na založení podnikání, cash–flow, osobní příjmy z podnikání, odkud budou pocházet finanční zdroje.

•

Plány řízení kvality – jak uspokojí výrobky a služby zákazníky, jak se bude řídit kvalita výrobků a služeb.

2.1.2. Struktura podnikatelského plánu Podnikatelský plán má zpravidla dvojí využití. Je to určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení firmy, značný význam má i externí uplatnění podnikatelského plánu v případě, že firma hodlá financovat investiční program zčásti nebo zcela pomocí cizího kapitálu. V tomto případě je totiž třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může pak významně podpořit získání potřebného kapitálu. Podnikatelský plán by měl podle Fotra (1999) obsahovat tyto základní části: − Realizační resumé, − charakteristiku firmy a jejich cílů, − organizaci řízení a manažerský tým, − přehled základních výsledků a závěrů technicko–ekonomické studie, − shrnutí a závěry, − přílohy. 10

Dle Donnellyho, Gibsona a Ivancheviče (1997) by měl podnikatelský plán obsahovat tyto části: I.

Vstupní přehled. Prezentuje důvěryhodný obrázek problému, trhu a řešení a také otevřené zhodnocení rizik a zisků navrhovaného podniku.

II.

Všeobecný popis společnosti. Celkový profil společnosti, její umístění a cíle.

III.

Výrobky a služby. Popisy výrobků nebo služeb podniku i jak se liší od toho, co je v současné době na trhu.

IV.

Marketingový plán. Obsahuje vyhodnocení poptávky po výrobku nebo službě a přehled toho, jak bude společnost budovat své konkurenční výhody, prodávat a propagovat své výrobky či služby.

V.

Manažerský plán. Vysvětluje, kdo bude řídit podnik, jak budou manažeři placeni a jak bude podnik strukturován.

VI.

Operační plán. Definuje požadavky výroby a požadavky na pracovní síly a to, jak tyto požadavky budou uspokojovány.

VII.

Finanční plán. Detailně uvádí finanční potřeby podniku i to, jak budou kryty.

VIII.

Přílohy. Obsahují informace o klíčových manažerech, informace o výrobku, informace z výzkumu trhu a technické informace.

2.1.3. Důvody sestavování podnikatelského plánu Dle Vebra (2000) může být podnikatelský plán sestaven v souvislosti se zahájením podnikatelské činnosti tím způsobem, že potenciálnímu podnikateli nebo investorům dá odpověď na otázky: „V čem a jak se bude podnikat?“, obsahem je prezentace podnikatelského nápadu, konkurenční výhody apod., a „Jak bude prováděno financování podnikatelské činnosti?“, obsahuje zakladatelský rozpočet a zda se podnikání v uvažovaném směru vyplatí. Dále může být sestaven v souvislosti s požadavky vlastníků, kdy majitelé firmy mohou vznést požadavek, aby výkonný management připravil podnikatelský plán. Podnikatelský

plán

může

sloužit

i jako

podklad

pro

zhodnocení

nového

podnikatelského záměru. Uvažují-li majitelé firmy o závažné změně v podnikatelských aktivitách firmy, podnikatelský plán může sloužit k serióznímu rozhodnutí, zejména 11

v případě úvah o nové významné investici, akvizici fůzi nebo o zásadní restrukturalizaci výrobkového portfolia. Podnikatelský plán je také důležitý v souvislosti s žádostí o úvěr. V tomto případě se forma i obsah plánu liší podle požadavků bankovních institucí.

2.1.4. Zásady pro zpracování a rozsah podnikatelského plánu Vzhledem k významnému vlivu kvality přípravy projektů a podnikatelského plánování na dosažení prosperity firem v tržním prostředí je třeba, aby vedení těchto firem věnovalo zpracování podnikatelských plánů zaslouženou pozornost. Smyslem zásad pro zpracovatele podnikatelského plánu je získat přízeň externích subjektů, od kterých žádáme investice. Proto je vhodné dle Vebra (2000), aby podnikatelský plán byl: •

Srozumitelný – vyjadřovat se jednoduše, neprezentovat zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě, pro přehlednost sestavit tabulku.

•

Logický – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat, musí být podložený fakty, tvrzení obsažená v plánu si nesmí odporovat. Časový průběh je vhodně znázornit graficky.

•

Uváženě stručný – myšlenky či závěry obsažené v plánu je třeba uvést stručně, ovšem v žádném případě ne na úkor základních faktů.

•

Pravdivý a reálný – pravdivost uváděných údajů a reálnost predikovaného vývoje by měla být samozřejmostí. Dle Korába, Peterky, Řezňákové (2007) by měl podnikatelský plán byt delší než pět

až deset stran. Standardní počet pro začátek podnikání je 20 až 40 stran textu s diagramy, tabulkami a přílohami. Dle Vebra (2000)rozsah podnikatelského plánu bývá 40–50 stran plus přílohy. Doporučuje se pro jeho vazbu použít pořadač, aby bylo možno do poslední chvíle vyměňovat a doplňovat stránky.

12

2.1.5. Vlastní sestavování podnikatelského plánu Rozsah a propracovanost podnikatelského plánu závisejí na velikosti firmy a účelu, k němuž je určen. Komplexnost podnikatelského plánu může být rovněž ovlivněna velikostí trhu, konkurencí a růstovým potenciálem. Podnikatelský plán můžeme sestavovat za různým účelem a tomu bude také odpovídat formální úprava. Předložený podnikatelský plán však zprostředkovává první dojem o firmě, proto by měl jeho vnější vzhled zaujmout. Dle Vebra (2000) by měl být podnikatelský plán sestaven následujícím způsobem: 1.

Struktura podnikatelského plánu a právní forma podnikání

Na první stranu podnikatelského plánu patří obchodní jméno firmy, logo a datum vyhotovení, dále adresa firmy a kontakt na osobu, která za sestavení plánu odpovídá. Dále následuje obsah, shrnutí všeobecný popis firmy, výčet klíčových osob firmy, popř. jejich stručný životopis. Součástí tohoto bodu může být organizační schéma firmy s uvedením klíčových osob. Důležitá je také volba vhodné formy podnikání. Je zejména rozhodnutím, zda nově zahájit podnikání, koupit existující firmu nebo koupit franchisu. Právní forma podnikání určuje, jakou formou bude podnikání provozováno a jak bude podnikatel vystupovat. V České republice je možné podnikat ve dvou formách: jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba (viz kapitola 2.2.). 2.

Analýza trhu

Analýza trhu neboli okolí je nezbytnou součástí každého podniku a pro firmu je zdrojem příležitostí, ale i ohrožení. Podnikatel musí posoudit řadu faktorů z hlediska dopadu na jeho podnikatelskou činnost (viz kapitola 2.3.). 3.

Produkty a dodavatelé

Popis produktů, které zhotovujeme nebo hodláme zařadit do svého portfolia. Popis zahájíme produktem, který bude zajišťovat největší část obratu. Poté se zmíníme o ostatních produktech svého programu. Je vhodné tuto pasáž doplnit o srovnání

13

s konkurenčními produkty a dále o informace z výzkumu trhu týkající se nejnovějších požadavků zákazníků. Důležité je také najít vhodného dodavatele. Kvalita podnikových dodavatelů a jejich ochota ke spolupráci budou mít na úspěch podniku obrovský vliv. Dodavatelé, kteří poskytují zboží nízké jakosti, zpožďují se v dodávkách, jsou nezasažitelní nebo trpí častými stávkami, jsou hrozbou pro existenci podniku (viz kapitola 2.4.). 4.

Podpora prodeje a reklama

Tento tematický okruh má úzký vztah k trhu a předmětem zájmu by měly být závěry vyplývající z analýz trhu, plánované záměry v prodeji, opatření na podporu prodeje apod. Upozorněno by mělo být na vše nové, co se v prodeji předpokládá, např. nové distribuční kanály, zapojení nových obchodních zástupců, smluvní vztahy s novými významnými zákazníky apod. Důležitým faktorem v rámci prodejní politiky je cena produktu. Cenovou strategii je třeba v podnikatelském plánu popsat (viz kapitola 2.5.). 5.

Technický rozvoj, inovace

Zde bude uvedeno, zda a jaké projekty vývoje nových či zdokonalených výrobků se ve sledovaném období připravují, jakým způsobem (vlastní síly, spolupráce s externími partnery, licence) budou realizovány (viz kapitola 2.3.2.). 6.

Výroba, provozní plán činností

V této části půjde zejména o vyzdvižení konkurenčních výhod firmy. Součástí této pasáže by měl být i výčet aktivit, které jsou zajišťovány dodavatelsky, a zdůvodnění, proč to není výhodné u dalších aktivit. Neměly by zde chybět i informace o výrobních kapacitách a jak budou zabezpečovány klíčové vstupy pro výrobu (viz kapitola 2.3.2.). 7.

Kvalita, environment, bezpečnost

Zde se uvede, zda produkce splňuje všechny legislativní požadavky (např. pro označení CE), zda firma s ohledem na vyhlašované veřejné soutěže vlastní certifikáty kvality a environmentu (viz kapitola 2.3.1.).

14

8.

Personální zabezpečení

Tato část by měla poskytnout jasný přehled o současné situaci v personálním zabezpečení chodu firmy a o tom, jaké nároky na personál budou klást uvedené podnikatelské záměry. Je vhodné také zmínit situaci na trhu práce v daném regionu – jaká je nabídka pracovních sil, dojezdová vzdálenost, existence potenciálních velkých zaměstnavatelů, kteří mohou přetáhnout naše zaměstnance, apod. (viz kapitola 2.6.) 9.

Finanční plán a zdroje financování

Finanční plán transformuje předchozí části podnikatelského záměru do finanční podoby. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Výstupy finančního plánu tvoří plánované výkazy zisků a ztrát, plánovaná rozvaha a plánovaný peněžní tok. Také potřeba finančních prostředků pro start bude záviset na stupni nejistoty okolních podmínek a na typu podnikání, zejména na tom, zda se jedná o již existující podnikání, nebo o začínající firmu (viz kapitola 2.7.). 10. Příloha V příloze k podnikatelskému plánu je možné uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, fotografie, resp. výkresy produktů, výsledky výzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, zprávy a články z novin a časopisů o produktu a trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněžní toky za uplynulé období, reference významných osobností, důležité smlouvy, získané certifikáty aj.

2.2.

Volba formy podnikání

Dle Staňkové (2007) je volba formy podnikání stejně jako řada jiných faktorů důležitým momentem vlastního rozhodnutí o podnikání. Podnikatelem podle obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) je:

15

1.

osoba zapsaná v obchodním rejstříku (obchodní společnosti – veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo),

2.

osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

3.

osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

4.

osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. V České republice je možné podnikat ve dvou formách: jako fyzická osoba nebo

jako právnická osoba. Nejběžnějším typem právnické osoby jsou obchodní společnosti a družstvo. Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu. Minimální výše základního kapitálu je u komanditisty 5000Kč. Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál tvoří vklady společníků. Může ji založiti jedna osoba, maximální počet společníků je 50. Minimální výše základního kapitálu je 200 000Kč, výše vkladu jednoho společníka musí činit alespoň 20 000Kč. Akciová společnost je společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Minimální hodnota základního kapitálu je 2 000 000Kč bez veřejné nabídky a s veřejnou nabídkou 20 000 000Kč. Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Minimální počet členů jsou dva (pokud se jedná o právnické osoby) nebo pět (pokud se jedná o fyzické osoby). Minimální výše základního kapitálů je 50 000Kč.

16

Podmínky živnostenského podnikání upravuje zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je živnost soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost může provozovat jak fyzická, tak právnická osoba. Živnostník ručí za závazky celým svým majetkem, i osobním. Základní kapitál není podmínkou vzniku živnosti. Údaje o podnikatelích vedou živnostenské úřady v živnostenském rejstříku. Podle živnostenského zákona se živnosti dělí na: - ohlašovací – tyto živnosti mohou být provozovány na základě ohlášení a získání živnostenského listu a jsou řemeslné, vázané a volné, - koncesované – tyto živnosti mohou být provozovány na základě koncese.

2.3.

Prostřední managementu

Dle Pošváře a Erbese (2008) prostředí managementu je prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a plní manažerské role. Je to souhrn všech vlivů, které manažery při výkonu jejich činností obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit plánované a očekávané úkoly. Prostředí managementu je velmi složité provázaný systém a manažeři i organizace jsou jeho součástmi, objekty, a také i jeho aktivními spolutvůrci (viz obr. č. 1).

Obr. č. 1: Prostředí managementu Zdroj (Pošvář, Erbes, 2008) 17

2.3.1. Vnější prostředí Dle Donnellyho, Gibsona a Ivancheviče (1997) vnější prostředí zahrnuje veškeré vlivy působící na organizaci z jejího okolí. Mezi ně patří především zákazníci, konkurenti, dodavatelé a lidské zdroje. Vnější prostředí dále dělíme na makroprostředí a oborové prostředí. 2.3.1.1.

Makroprostředí

Dle Pošváře a Erbese (2008) je makroprostředí managementu ta část vnějšího prostředí,

která

je

tvořena

faktory

vznikajícími

v mezinárodním,

národním

a regionálním prostředí. Jedná se převážně o faktory, které působí v obecném smyslu na většinu organizací přímo, avšak na konkrétní výrobek nebo službu, které jsou předmětem činnosti organizace, zpravidla působí nepřímo. Důležitou součástí makroprostředí je PESTE analýza. Dle Vebra (2000) vychází z bližší specifikace skutečností důležitých pro vývoj vnějšího prostředí organizace a posuzuje se při ní, jakým způsobem se tyto faktory mění v čase. P – politicko-právní faktory – politická orientace vládní reprezentace, antimonopolní opatření, politika zdanění, sociální politika. E – ekonomické faktory – vývoje HDP, míra inflace, spotřebitelské ceny a úrokové sazby. S – sociální faktory – demografické, kulturní, vzdělanost, zvyklosti a preference. T – technické faktory – vládní podpora vědy a techniky a trendy v inovacích produktů. E – ekologické faktory – patří náklady na ochranu přírody, ovzduší, vody, půdy i kulturní památky (Pošvář, Erbes, 2008). 2.3.1.2.

Oborové (odvětvové) prostředí

Obor či odvětví dle Portera (1994) představuje skupina firem, produkující stejné nebo navzájem úzce zaměnitelné produkty. Jedná se o skupinu firem, jejichž produkty mají takové množství stejných vlastností, že se uchází o stejné zákazníky. Faktory odvětvového prostředí působí na organizace v daném oboru přímo a současně jsou těmito organizacemi také ovlivňovány. Odvětvové prostředí obsahuje také mnoho

18

velmi rozdílných a na manažerské rozhodování a na organizace, které v odvětví podnikají nebo do něho chtějí vstoupit, působících složek. Mezi nejdůležitější analýzy oborového prostředí patří 3C, Porterův diamant a Porterův model konkurenčních sil. 2.3.1.3.

Situační analýza vnějšího prostředí

Dle Pošváře a Erbese (2008) je obecným úkolem situační analýzy vnějšího prostředí zjistit, co se v okolí organizace děje a na základě toho se pokusit předvídat co se může stát, jak to může ovlivnit činnost a existenci organizace a jak by se na současné i předpokládané změny měla organizace připravit, jak by na ně měla reagovat, co by měla udělat. Konktrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně tržní příležitosti, které vnější prostředí organizací nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset organizace čelit (viz kapitola 2.3.3.). 2.3.1.4.

Vnitřní prostředí

Dle Donnellyho, Gibsona a Ivancheviče (1997) vnitřní prostředí zahrnuje každodenní působení faktorů, které jsou součástí organizace a které ovlivňují manažerskou činnost. Charakter těchto faktorů závisí značně na stupni řízení, na kterém manažer působí. Manažeři zastávají určité pozice v organizační struktuře, vykonávají řadu aktivit, které vyžadují jejich čas, a musejí mít specifické dovednosti, potřebné pro fungování ve vnitřním prostředí organizace. Základní složkou vnitřního prostředí je systém „7S“ firmy McKinsey, novější přístup princip hodnotového řetězce. K analýze vnitřního potenciálu firmy lze využít i finanční analýzy. Dle Valacha (1999) představuje finanční analýza významnou součást komplexu finančního řízení podniku. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněžních tocích. Finanční analýza představuje ohodnocení

minulosti,

současnosti

a předpokládané

budoucnosti

finančního

hospodaření podniku. Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. 19

finanční poměrové ukazatele, mezi které patří ukazatele zadluženosti, platební schopnosti, aktivity, rentability a tržní hodnoty firmy. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace. Poměrové ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky jinou položkou. 2.3.1.5.

Situační analýza vnitřního prostředí

Dle Pošváře a Erbese (2008) je základní manažerskou kompetencí

vytváření

rovnováhy mezi vnějším a vnitřním prostředím. Management musí neustále sledovat a analyzovat vnitřní prostředí, definovat klíčové faktory, potenciály úspěchu a na změny vnějšího prostředí reagovat. Konkrétním cílem situační analýzy vnitřního prostředí je definovat silné a slabé stránky organizace a pozici organizace na trhu a v odvětví (viz kapitola 2.3.3.).

2.4.

Dodavatelé

Dle Donnellyho, Gibsona a Ivancheviče (1997) všechny organizace potřebují zdroje – kapitál, energii, stroje, zařízení, služby a materiál – aby mohly poskytovat zákazníkům své produkty nebo služby. Organizace, které tyto zdroje poskytují, se nazývají dodavatelé. Jejich produkty představují pro nakupující organizace vstupy, které významným způsobem ovlivňují jakost, náklady a pružnost dodávek jejich produkce. Mnoho organizací se snaží eliminovat možné problémy dodávek materiálů tím, že objednávají jednotlivé druhy potřebných materiálů od několika firem. Dle Robbinse, Stephena (2004) je dodavatel jedna z hlavních sil odvětví, které určují chování konkurentů podle Porterovy strukturální analýzy konkurenčního prostředí. Mezi další síly patří konkurenti v odvětví, potenciální nově vstupující firmy, odběratelé, náhradní výrobky. Hlavním účelem konkurenční strategie je najít pozici pro společnost, ve které se může nejlépe bránit vůči těmto vlivům nebo ovlivnit je ve svůj prospěch. Čím větší je intenzita působení některé z pěti sil, tím je obtížnější situace společnosti a tím větší nároky jsou kladeny na její strategii.

20

Výběr dodavatele probíhá dle Kotlera, Kellera (2007) tak, že si každý podnik vybírá svého dodavatele podle určitých preferencí a požadavků. Ti, kteří požadavkům vyhoví, mohou být navštíveni nákupčím společnosti, který si prohlédne dodavatelovo výrobní zařízení a setká se s jeho zaměstnanci. Po vyhodnocení všech společností získá kupující redukovaný seznam kvalifikovaných dodavatelů. Kupující vyzve kvalifikující se dodavatele, aby mu předložili návrhy. Po jejich vyhodnocení si nákupčí pozve několik málo dodavatelů, aby provedli formální prezentaci. K vyhodnocení a identifikaci nejatraktivnějších dodavatelů používají nákupní centra nejdůležitější atributy, kterými jsou cena, pověst dodavatele, spolehlivost výrobku, spolehlivý servis a pružnost dodavatele.

2.5.

Podpora prodeje, reklama

Dle Fotra (1999) je podpora prodeje nutná jednak při vstupu nového produktu na trh, jednak pro udržení tržní pozice a dosažení dlouhodobých cílů projektu. V rámci podnikatelského plánu je třeba zvažovat pouze hrubý nástin podpory prodeje, nutný pro odhad s tím spojených nákladů. Jako základní forma podpory prodeje je reklama. Dle Dufka (1997) je reklama mnohotvárnou placenou formou neosobní propagace, která má schopnost ovlivnit značný počet lidí v krátkém časovém úseku a v široké geografické oblasti. Propagační cíle reklamy se mění v průběhu životního cyklu výrobku. Znamená to, že v jednotlivých etapách životní křivky výrobku má reklama působit rozdílně. V řadě případů je vhodné, aby byla zahájena již v předvýrobní etapě formou předběžné informace. Mezi nejdůležitější druhy reklamy patří institucionální reklama neboli budování image firmy, propagace značky a její image, věcná propagace, což jsou informace o výrobku, službě nebo události a obhajovací propagace.

21

2.6.

Personalistika

Dle Koubka (1998) je řízení podniku činnost směřující k dosažení určitých cílů. Proto důležitou součástí řízení je stanovování cílů a zároveň stanovování metod a cest, jak těchto cílů dosáhnout. Zvláštní postavení v podnikovém plánování náleží samozřejmě personálnímu plánování. Personální plánování slouží realizaci podnikových cílů tím, že předvídá vývoj, stanovuje cíle a realizuje opatření směn stanovování metod a cest, jak těchto cílů dosáhnout. Usiluje také o to, aby podnik měl nejen v současnosti, ale zejména v budoucnosti pracovní síly. Personální plánování představuje proces předvídání, stanovování cílů a realizace opatření v oblasti pohybu lidí do podniku, z podniku a uvnitř podniku, v oblasti spojování pracovníků s pracovními úkoly v pravý čas a na správném místě, v oblasti formování a využívání pracovních schopností lidí, v oblasti formování pracovních týmů a v oblasti personálního a sociálního rozvoje těchto lidí. Pro správný chod podniku přispěje také výběr vhodných zaměstnanců. Úkolem výběru pracovníků je rozpoznat, který z uchazečů o práci v podniku, shromážděných během procesu získávání pracovníků a prošlých výběrem, bude pravděpodobně nejlépe vyhovovat nejen požadavkům, ale přispěje i k harmonizaci mezilidských vztahů v podniku. Odměňování v moderním řízení lidských zdrojů neznamená pouze mzdu nebo plat, popřípadě jiné formy peněžní odměny, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci jako kompenzaci za vykonávanou práci. Zahrnuje také povýšení, formální uznání a také zaměstnanecké výhody poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nezávisle na jeho pracovním výkonu, pouze z titulu pracovního poměru. Odměny mohou zahrnovat věci či okolnosti, které nejsou zcela samozřejmé. Důležitá je také motivace pracovníků, která by měla vést k tomu, aby pracovali podle svých nejlepších schopností.

22

2.7.

Finanční plán a zdroje financování

podnikatelské činnosti Dle Staňkové (2007) je finanční výkonnost firmy důležitá nejen pro podnikatele z důvodu fungování firmy, ale rovněž pro všechny další zúčastněné, od rodiny po společníky případné poskytovatele kapitálu. Zdravá finanční situace přináší jistotu pro zaměstnance, zákazníkům dává naději na dobré služby a umožní investovat do budoucího rozvoje firmy. Jednou z prvních věcí, kterou musí začínající podnikatel provést, je propočet peněžních prostředků, které bude potřebovat na zahájení podnikání. Jde o peněžní prostředky na nákup strojů a nutných zařízení, nutné zásoby, nájemné za pronajmutí provozních ploch, eventuálně na nákup budovy pro sídlo firmy atd. V dalším kroku je možno přistoupit k sestavení rozvahy, výkazu příjmů a výdajů a výsledovky. Rozvaha je účetní výkaz, který podává v peněžním vyjádření přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojů jeho krytí (pasivech) k určitému datu. Musí splňovat základní bilanční rovnici, a to že součet aktiv se rovná součtu pasiv. Výkaz zisku a ztrát – výsledovka je zprávou o tom, jak fingovala firma za stanovené minulé období, nebo je sestaven na základě odhadovaného průběhu podnikání. Zachycuje obchodní aktivity v pojmech tržby a náklady nutné k jejich dosažení a z toho vyplývající zisk nebo ztrátu. V případě zahájení nového podnikání se prognóza může vypracovávat i na delší období, alespoň na dva, popřípadě tři roky. Základními položkami jsou výnosy a náklady a rozdíl mezi nimi tvoří hospodářský výsledek.

Zdroje financování podnikatelské činnosti Dle Vebra a Srpové (2005) je potřeba kapitálu dána především oborovým zaměřením firmy a objemem produkce. Výše počátečního kapitálového vkladu souvisí i se zvolenou právní formou podnikání. Při zakládání a dalším rozvoji firmy můžeme používat různé finanční zdroje. Nejčastěji se finanční zdroje člení z hlediska vlastnictví na zdroje vlastní a cizí. 23

K vlastním zdrojům financování patří vklady vlastníků, zisk a odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku. K cizím zdrojům patří u malých a středních podniků zejména úvěry, půjčky. Dalšími zdroji financování mohou být leasing, faktoring a forfaiting, dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál. Jiné hledisko, podle kterého můžeme členit finanční zdroje, je časové, kde limitní dobou je jeden rok. Členění finančních zdrojů na krátkodobé a dlouhodobé má svůj význam. Dlouhodobý majetek by měl být financován ze zdrojů dlouhodobých a oběžný ze zdrojů krátkodobých.

2.8.

Rozhodovací analýza

Dle Pošváře a Erbese (2008) je rozhodovací analýza jedna z nejdůležitějších metod rozhodování. Patří mezi metody označované jako normativní, protože se zaměřuje na formální,

procedurální

stránku

rozhodovacího

procesu,

doporučuje

obecný,

nejvhodnější postup řešení rozhodovacích problémů. Rozhodovací analýza doporučuje konkrétní kroky (fáze, etapy), které by měl rozhodovatel učinit při rozhodování (viz tabulka 1). Tabulka č. 1. Osmifázový a čtyřfázový model rozhodovací analýzy Fáze

Fáze

(krok, etapa)

Označení fáze (kroku, etapy)

(krok, etapa)

1.

Identifikace problému

1.

2.

Stanovení kritérií rozhodování

3.

Stanovení vah kritérií

4.

Vypracování návrhů alternativ rozhodnutí

5.

Analýza a zhodnocení alternativ

6.

Výběr nejvhodnější alternativy

7.

Implementace rozhodnutí

8.

Zhodnocení rozhodnutí

Zdroj (Pošvář, Erbes, 2008)

24

2.

3.

4.

Identifikace problému je nejdůležitějším krokem rozhodovací analýzy neboť chybně definovaný problém znamená, že bude následovat chybné rozhodnutí. Předmětem rozhodování může být náprava, zhoršující se situace (odchylka od plánu, nespokojenost zákazníků, konflikty mezi zaměstnanci) nebo využití nových příležitostí. Vymezení problému podle Kubra: 1.

Definování problému, popis jeho současného stavu, popis žádoucího stavu a důvodů rozdílu mezi současným a žádoucím stavem.

2.

Organizační umístění problému, kde problém vznikl, jak je rozšířený a které další organizační jednotky by mohl zasáhnout.

3.

Vlastnictví problému, zjištění, kterých pracovníků se problém týká, čí je to problém, kdo ho má řešit, kdo má a kdo nemá zájem na jeho řešení.

4.

Rozsah problému vyjádřený v absolutních údajích a v relativním vyjádření.

5.

Časová perspektiva a stupeň naléhavosti řešení, zahrnující zjištění od kdy problém existuje, kolikrát se již vyskytl, jak se vyvíjí, jaký je předpoklad jeho dalšího vývoje, jaká je naléhavost jeho řešení a co organizace jeho vyřešením získá. Při stanovení kritérií rozhodování rozhodovatel řeší druh, počet a váhu kritérií.

Druh a počet kritérií ovlivňují charakter řešeného problému, množství dostupných informací a zkušenosti rozhodovatele. Většina rozhodovacích procesů má více než jedno řešení, je účelné vypracovávat více alternativ. Je také skutečností, že vypracování většího počtu alternativ prodlužuje čas a zvyšuje náklady na rozhodování. Rozhodovací proces se nepovažuje za ukončený, pokud nedojde k implementaci. Zahrnuje vypracování a realizaci organizačních opatření jako je seznámení pracovníků s rozhodnutím, určení zdrojů, vymezení odpovědnosti pracovníků a časového postupu implementace a stanovení kontrolních mechanismů. K vypracování rozhodovací analýzy využíváme rozhodovací tabulky (viz tab. č. 2).

25

Tabulka č. 2: Rozhodovací tabulka Předmět rozhodování: Alternativy Kritéria Základní: 1. 2. Doplňující

V

B

Datum:

VxB

B

VxB

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Hodnocení celkem:

Pořadí:

26

B

VxB

B

VxB

B

VxB

3. Cíl práce a metodika 3.1.

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu pro podnikatele Pavla Julínka, který se chystá podnikat jako fyzická osoba samostatně výdělečně činná. Bude podnikat na základě živnostenského oprávnění: provozování vinárny s restaurací, koupě zboží za účelem dalšího prodeje. V rámci finančního plánu budou vyčísleny předpokládané výdaje a příjmy za první rok podnikání a zakladatelský rozpočet. Na základě vypracování podnikatelského plánu a následujících analýz bude vyhodnoceno, zda bude možné provoz realizovat.

3.2.

Metodika

Zdrojem informací pro tuto práci byla především odborná literatura a internetové zdroje. Dále bylo využito dohodnutých konzultací s podnikatelem, poznatků během studia, některých vlastních zkušeností a zkušeností přátel Nejdříve byla nastudovaná odborná literatura, která se tvorbou podnikatelských plánů zabývá. Je zde také uvedeno několik informací týkající se vína, především jeho produkce a spotřeba v ČR, dále dovoz a vývoz. Pomocí rozhodovací analýzy je identifikován problém související s výběrem vhodného dodavatele vína, stanovena kritéria rozhodování, vybrána nejvhodnější alternativa a zhodnocení rozhodnutí. V rámci analýzy trhu je použita PESTE analýza, která popisuje vlivy vnějšího prostředí. Analýza konkurence stručně charakterizuje jednotlivé podniky v okolí a hrozbu nové konkurence. Prostřednictvím analýzy zákazníka je zjištěn jejich profil, struktura a postoj k cestovnímu ruchu, který souvisí s návštěvností jižní Moravy. Podpora prodeje a reklama nastíní možnosti, jakým způsobem se bude podnik prezentovat na trhu před potencionálními zákazníky. Provozní plán obsahuje informace o sortimentu a službách, personálu a legislativě spojené s provozem. V rámci finančního plánu je vyčíslen zakladatelský rozpočet, příjmy a výdaje za první rok podnikání a hospodářský výsledek. Součástí jsou i možnosti finančního krytí podnikatele a kalkulace úvěru. Na závěr jsou zhodnocena rizika, vyhledány všechny rizikové faktory a postupy při jejich eliminaci. 27

4. Sestavování podnikatelského plánu 4.1.

Stručná charakteristika podnikatele

Obchodní jméno podniku:

Vinárna U Mlýna

Majitel:

Pavel Julínek Dis.

Místo podnikání:

679 06 Jedovnice 223

Právní forma podnikání:

fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění

Živnost:

provozování vinárny, koupě zboží za účelem dalšího prodeje

Podnikatel Pavel Julínek se rozhodl, že začne podnikat v oblasti cestovního ruchu. Konkrétně v odvětví vinařství a stravovacích služeb. Jeho rozhodnutí přišlo v okamžiku, kdy po svém dědečkovi zdědil nemovitost nacházející se v městysi Jedovnice. Jednalo se o starý mlýn, který ještě před více než 50ti lety sloužil svému účelu. Chátrající nemovitost se rozhodl zrekonstruovat a využít ji, aby sloužila jako atraktivita v rámci cestovního ruchu. Podnikatel vystudovat Vyšší odbornou školu ekonomickou v oboru ekonomika a podnikání a v této oblasti podnikání již zkušenosti má. Dříve provozoval pohostinství, ale z důvodu placení vysokého pronájmu, a protože se podnik nacházel v neatraktivní lokalitě, musel provoz ukončit. Mezi jeho přednosti patří jednání se zákazníky, kreativita a odhodlanost k novým věcem. Sommeliérství a nauce o víně se věnuje ve svém volném čase.

4.2.

Popis podniku

Pan Pavel Julínek chce vybudovat svůj vlastní podnik Vinárnu u Mlýna. Bude poskytovat zejména služby zaměřené na stravování a prodej vína. Provozní jednotkou jsou nově zrekonstruované prostory v budově mlýna o výměře cca 150m2.

28

Prostory tvoří jednu větší místnost o kapacitě 6 stolů se čtyřmi místy k sezení. Tento prostor bude také sloužit ke konání různých společenských a firemních akcí. Další místnost bude tvořit bar se čtyřmi barovými židlemi o kapacitě 3 stolů se čtyřmi místy k sezení. Za barem bude vchod do skladu a do kuchyně. V letních měsících bude v provozu i venkovní posezení u 4 srubových stolů o kapacitě šesti míst k sezení. Součástí bude i malé dětské hřiště a gril.

4.3.

Produkty a dodavatelé

Produkty Předmětem podnikání je provozování vinárny, to znamená, že mezi hlavní sortiment, který se bude nabízet, patří víno. Spotřeba vína se v loňském roce odhaduje na 19,1 litru na osobu. V budoucnu lze očekávat její další růst , stejně tak konzumace stolních hroznů. Spotřeba vína v České republice roste dlouhodobě (viz obr. č. 2). Informace o spotřebě vína v ČR byly získány z Českého statistického úřadu. Přesto ČR nadále zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů na osobu a rok.

Obr. č. 2: Spotřeba vína celkem v ČR v letech 1948 – 2006 Zdroj: Český statistický úřad

29

V internetovém portále se uvádí, že se kvalita tuzemských vín v posledních letech výrazně zvýšila a dále roste. Mezinárodních kvalit dlouhodobě dosahují zejména moravská bílá vína. Velký potenciál vidí vinaři v růžových vínech, pro jejichž produkci jsou prý v zemi výborné podmínky a jejich výroba rok od roku roste. Sklizeň v roce 2009 byla nižší přesto, že příchod jara byl o týden dřív, než činí dlouhodobý průměr. Mnoho vinic pak poškodily letní lokální bouřky a krupobití. Přestože sklizeň má být nižší, kvalita vyrobených vín bude podle producentů nadprůměrná. Teplotně nadprůměrný srpen a září totiž zapříčinily vysokou cukernatost hroznů, důležitý předpoklad pro kvalitní produkci. Také hospodářská krize zasáhla obyvatele ČR také ve spotřebě kvalitnějších vín. V nejisté době místo dražších vín raději nakupují levnější značky . Méně dražších vín podle vinařů objednávají také tuzemští restauratéři. Vyšší poptávka po lacinějších vínech nahrává dovozcům vín ze zahraničí (viz obr. č. 3), kteří do ČR importují nejlevnější stolní a jakostní vína.

Obr č. 3: Bilance vína ve vinařských letech 2000 – 2009 Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno (duben 2010)

30

Tuzemští vinaři vyrobili ve vinařském roce 2009/2010 570.000 hektolitrů vína, což je o celých 270.000hl méně než ve vinařském roce 2008/2009. Z celkové produkce připadlo 380.00 hektolitrů na bílé a 190.000 hl na červené víno (viz tabulka č. 3). Tabulka č. 3: Spotřeba vína a hroznů v ČR Bilance vína ve vinařských letech (tis. hl) Vinařský rok

2000/ 2001/ 2002/

2003/

2004/ 2005/ 2006/ 2007/

2008/

2009/

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

438

495

566

441

385

502

556

490

890

1016

Produkce -bílé víno -červené víno

520 380

545 395

495 340

560 380

570 376

438 290

434 286

820 508

840 530

570 380

150

150

155

185

194

148

148

312

310

190

Dovoz Celková nabídka

876

1141

1049

1098

1341

1387

1471

1585

1420

1500

1834

2181

2110

2099

2296

2327

2461

2895

3150

3000

Spotřeba vína

1319

1595

1648

1684

1751

1730

1888

1828

1950

2000

Vývoz vína

20

20

21

30

43

41

83

177

182

200

Konečná zásoba

495

566

441

385

502

556

490

890

1016

800

Počáteční zásoba

Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno (duben 2010)

Dodavatelé K výběru vhodného dodavatele vína byla použita rozhodovací analýza. Na základě vypracování jednotlivých kroků bude zjištěno, se kterým podnikem je nejvýhodnější do budoucna spolupracovat. Bylo vybíráno z dodavatelů Vinum Moravicum, Víno Lípa Mikulov, Znovín a Moravíno. Tito dodavatelé splňují základní kritéria, kterými je cena a kvalita. Mezi doplňující kritéria byla zařazena nabídka sortimentu, dodavatelské podmínky, množstevní bonusy, renomé značky, ocenění vína a vzhled etiket (viz tabulka č. 4). 31

Tabulka č. 4: Rozhodovací tabulka pro výběr dodavatele Alternativy Kritéria Základní: 1. Cena 2. Kvalita

Vinum Moravicum

Víno Lípa Mikulov

Znovín

Moravíno

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Doplňující:

V

B

VxB

B

VxB

B

VxB

B

VxB

1. Dodavatelské podmínky

4

3

12

2

8

4

16

5

20

2. Množstevní bonusy

5

1

5

4

20

2

10

3

15

2

4

8

3

6

5

10

4

8

1 3

3 4

3 12

2 1

2 3

3 4

3 12

5 4

5 12

6

3

18

4

24

5

30

5

30

3. Známost značky renomé 4. Vzhled etiket 5. Ocenění 6. Nabídka sortimentu Hodnocení celkem:

Pořadí:

58 4.

63 3.

78 2.

90 1.

Zdroj: Vlastní práce Nejlepší dodavatelské podmínky poskytuje firma Moravíno, s. r. o. Při nákupu nad 5 000Kč je doprava zboží zdarma do 7 dnů po objednání. Navíc umožňují pohodlnou objednávku přes svůj internetový obchod. Výrazné množstevní slevy poskytuje Víno Lípa Mikulov. Při odběru nad 10 000,-sleva 5%, při odběru nad 20 000,- sleva 10%. Nabídka sortimentu byla zhodnocena jako nejlepší u Moravína i Znovína. Posuzováno bylo množství sortimentu, druhy vína a cenová srovnatelnost. Vzhled etiket, ocenění vín a známost značky byly posuzovány především z hlediska marketingového a závisí zcela na subjektivním názoru zúčastněných. Rozhodovací analýzou bylo zjištěno, že nejvhodnější dodavatel bude společnost Moravíno. S dodavatelem je třeba se zkontaktovat a dohodnout podmínky smlouvy. Jako další vhodný kandidát na dodavatele by připadal v úvahu Znovín. Musel být ale vyřazen z toho důvodu, že již nyní je ve spolupráci s konkurenčním podnikem a tím je snížená atraktivita u zákazníka neboť nové a méně známé vzbuzuje zvědavost.

32

4.4.

Analýza trhu

V další části práce bude provedena analýza trhu. Bude zde charakterizováno vnější prostředí pomocí PESTE analýzy, analýzy konkurence a analýzy zákazníka.

4.4.1. PESTE analýza P – politicko-právní faktory Rozšíření EU má řadu dopadů pro stávající země i pro nové členské státy. Je zřejmé, že v případě ekonomických dopadů půjde jak o pozitivní, tak o negativní změny, které se neprojevují okamžitě, neboť ekonomický systém se vyznačuje značnou setrvačností. Zároveň je třeba mít na zřeteli, že řada globalizačních procesů již probíhala v minulých letech bez ohledu na členství ČR v EU. U živnostníků a mikrofirem se nepředpokládají žádné zásadní změny. Akční rádius těchto firem nebývá velký, případným změnám konkurence jsou schopny se pružně přizpůsobit. Do jisté míry jejich náklady může zvýšit dodržování řady nových právních předpisů souvisejících s připojením k EU. Živnost Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. U živnosti volné nejsou zvláštní podmínky (tj. odborná způsobilost) provozování živnosti předepsány, podnikatel musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Kdo může ohlásit volnou živnost? Subjekty oprávněné k ohlášení živnosti volné jsou v tomto případě fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území. Jaké jsou podmínky provozování volné živnosti? Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: 33

•

Dosažení věku 18 let.

•

Způsobilost k právním úkonům.

•

Bezúhonnost. Jak ohlásit živnost?

Ohlášení je možno podat osobně u jakéhokoliv obecního živnostenského úřadu – centrálního registračního místa (CRM) nebo zaslat tomuto úřadu poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Dále je možno žádost podat osobně prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy např. Czech POINT <Mpo.cz, 2005>. Mzdy a zdanění Od začátku roku 2008 se zavedl do slovníku všech zaměstnanců a zaměstnavatelů pojem superhrubá mzda. Ta spočívá v zahrnutí vedlejších mzdových nákladů zaměstnavatele jak sociálního tak zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance. Pro rok 2009 byly schváleny odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální pojištění ve výši 25 % z hrubé mzdy a zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Důvodem zavedení superhrubé mzdy byly mimo jiné snahy o vyšší transparentnost mzdových nákladů a o omezení administrativní zátěže podnikatelů spojenou s účtováním vedlejších mzdových nákladů v rámci jejich mzdového účetnictví. Superhrubá mzda v roce 2008 = hrubá mzda * 1,35 (mzda navýšena o pojistné hrazené zaměstnavatelem, 26 % sociální + 9 % zdravotní pojištění) Superhrubá mzda v roce 2009= hrubá mzda * 1,34 (mzda navýšena o pojistné hrazené zaměstnavatelem, 25 % sociální + 9 % zdravotní pojištění) Součástí

schváleného

reformního

balíku

je

také

zrušení

minimálního

vyměřovacího základu daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Jde mimo jiné o dokladování nároků na výjimku z povinnosti platit daň z příjmů

34

z minimálního ročního vyměřovacího základu. Dále také o snížení daňové zátěže živnostníků a podnikatelů a v neposlední řadě o cílenou podporu regionů a odvětví dosahujících podprůměrnou ziskovost. Schválenou novinkou je také zavedení rovné daně ze závislé činnosti ve výši 15 % pro rok 2008, která nahrazuje dosavadní pásmovité zdanění mezd zaměstnanců . Vinařství Upravuje zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). Mezi další zákony a vyhlášky související s vinařstvím a vinohradnictvím jsou následující: •

Hlava VI zákona č.321/2004 Sb. – platné znění, o Vinařském fondu,

•

vyhláška provádějící zákon č. 323/2004 Sb.,

•

vyhláška stanovující podoblasti obce a tratě č. 324/2004 Sb.,

•

nařízení vlády o provádění některých věcí společné organizace trhu s vínem (restrukturalizace) č. 245/2004 Sb.,

•

vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 97/2006 Sb.,

•

Vyhláška MZE ČR k podporám z Vinařského fondu. Legislativa EU:

•

nařízení komise č. 649/87 – registr vinic,

•

nařízení komise č. 753/2002 – popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů,

•

nařízení komise č. 883/2001 – obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína,

•

nařízení komise č. 884/2001 – doklady pro přepravu vinařských produktů a pro knihy vstupů a výstupů vedené v odvětví vína,

•

nařízení komise č. 1227/2000 ,

•

nařízení komise č. 1282/2001 – shromažďování údajů pro identifikaci vinařských produktů a sledování trhu s vínem,

35

•

nařízení rady č. 1601/91

– definice, označování a obchodní úprava

aromatizovaných vín atd., •

nařízení rady č. 1493/1999,

•

nařízení komise č. 1622/2000 – o společné organizaci trhu s vínem, kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření.

Státní zemědělský investiční fond poskytuje dotace na zahájení činnosti mladých zemědělců na základě Programu pro rozvoj venkova, opatření I. 3. 2. Dotace je zaměřena na investice v zemědělské výrobě. Je určena mladým začínajícím zemědělským podnikatelům. Dotace je vyplácena formou taxativní částky určené k zahájení a rozvoji podnikatelské činnosti a realizaci podnikatelského plánu. Investice pořízené dle podnikatelského plánu minimálně pokrývají částku dotace. Výše dotace je cca 1 100 000Kč, max. však 40 000 € dle aktuálního kurzu. Je rozdělena do dvou splátek, přičemž první splátka činí 500 000Kč a druhá 600 000Kč <SZIF.cz, 200-2010>. Jihomoravský kraj poskytuje dotace cca 3 000 000Kč Vinařskému fondu ČR. V roce 2010 by dotace měla dosahovat až 8 000 000Kč. Navýšení dotace by mělo pomoci moravským vinařům vyrovnat se s hospodářskou krizí a také proto, že 93% všech vinic v zemi leží na jižní Moravě. Tyto prostředky by měly být investovány do marketingu a především na podporu prodeje vína . Víno a meziprodukty jsou předmětem nepřímé spotřební daně, která spolu s DPH odvádí do státního rozpočtu nejvíce financí. Sazby spotřební daně se dělí na šumivá vína (podle § 93 odst. 2) 2 340 Kč/hl , tichá vína (podle § 93 odst. 3) 0 Kč/hl, meziprodukty (podle § 93 odst. 4) 2 340 Kč/hl .

E – ekonomické faktory V roce 2008 zasáhla Českou republiku světová ekonomická krize. Vedle snížení poptávky a růstu nezaměstnanosti má krize nepříjemný dopad na možnost získat úvěr od banky. S tímto problémem se v poslední době setkala třetina tuzemských firem,

36

které si chtěly na financování svého provozu od banky půjčit statisíce nebo miliony korun. Hrubý domácí produkt (HDP) patří mezi nejvýznamnější makroekonomické ukazatele, pomocí kterého zjišťujeme výkonnost národního hospodářství. HDP v uplynulém roce 2009 očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, klesl ve srovnání s rokem 2008 o 4,3 %. V samotném 4. čtvrtletí byl HDP nižší v meziročním srovnání o 4,1 % a oproti 3. čtvrtletí o 0,6 % (viz obr. č. 4). Tento výsledek je důsledkem poklesu daní z produktů o 6,9 % (zejména v důsledku vysoké srovnávací základny ve 3. čtvrtletí). Hrubá přidaná hodnota v odvětvovém úhrnu naopak o 0,2 % vzrostla díky pozitivnímu

příspěvku

průmyslu,

negativně

však

působil

pokles

v odvětvích obchodu, podnikatelských služeb a stavebnictví .

Obr č. 4: HDP (meziroční změna v %, mezičtvrtletní změna v %, stále ceny r.2000) sezóně očištěno Zdroj: ČSÚ V ČR převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Rostlinná produkce tvoří 57% celkové produkce a živočišná 43%. Podíl pěstování vína a vinné révy na celkové produkci je 1,1%. Podíl hrubé přidané hodnoty zemědělství na celkovém hrubém domácím produktu činil v roce 2009 2,8% . Dalším důležitým ukazatelem je inflace, která udává všeobecný růst cenové hladiny v čase. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního 37

indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 měsíců roku 2009 proti průměru 12 měsíců roku 2008 (viz obr. č. 5).

Obr č. 5: Míra inflace v letech 2008 a 2009 Zdroj: ČSÚ Míra inflace, vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, dosáhla v březnu 0,7 % a byla o 0,1 p.b. nižší než v únoru 2010. Životní náklady (bez hypotetického nájemného) byly v domácnostech důchodců vyšší o 0,9 % . Spotřebitelské ceny úhrnem se v březnu 2010 proti únoru zvýšily o 0,3 %, v tom ceny zboží vzrostly o 0,4 % a ceny služeb klesly o 0,2 %. Shodně o 0,8 % vzrostly ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje (ceny zeleniny a ovoce), doprava (ceny pohonných hmot) a odívání a obuv (jarní kolekce). Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 0,7 % (o 0,1 p.b. více než v únoru 2010). Zvýšení cenové hladiny bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava (vliv 0,5 p.b., růst cen o 4,3 %) a shodně 0,3 p.b. v oddílech bydlení, voda, energie a paliva (růst cen o 1,0 %) a alkoholické nápoje a tabák (růst cen o 3,4 %). Protichůdně působily zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (vliv −0,3 p.b., pokles cen o 1,5 %). Ceny zboží úhrnem se snížily o 0,5 % a ceny služeb vzrostly o 2,2 %. Spotřebitelské ceny vzrostly v 1. čtvrtletí 2010 proti 1. čtvrtletí 2009 o 0,7 %. Růst administrativních (regulovaných) cen dosáhl 1,0 % a průměrná výše tržních cen se zvýšila o 0,5% . 38

Úrokové sazby patří rovněž mezi důležité ukazatele ekonomiky státu. Úrokové sazby ovlivňují poptávku po úvěrech a tím i investice. Od základních úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou se odvíjí i úročení komerčních úvěrů (viz tab. č. 5). Zvláště citlivé jsou na každý pohyb těchto sazeb hypotéky. Tabulka č. 5: Měnové politické nástroje ČNB Sazby Rok 30. 11. 2007 18. 12. 2008 17. 12. 2009

2T repo sazba (%) 3,50 2,25 1,00

Diskontní sazba (%) 2,50 1,25 0,25

Lombardní sazba (%) 4,50 3,25 2,00

Zdroj: ČNB Důležitým ekonomickým faktorem je také výše hrubé měsíční mzdy, která má stále rostoucí tendenci, což je příznivé pro zaměstnance ale nepříznivé pro zaměstnavatele, protože se tím zvyšují mzdové náklady firem. V roce 2009 dosáhla průměrná mzda výše 23 598 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 907 Kč (4,0 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,0 %, reálná mzda vzrostla o 3,0 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 851 Kč (3,8 %) na 23 411 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,8 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 096 Kč (4,7 %) na 24 433 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,7 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2009 v odvětví zemědělství, jehož součástí je i vinařství, byla 22 724Kč. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství činila 12 366Kč . Na trhu práce se nepříznivě projevují důsledky nižší ekonomické aktivity způsobenou

světovou

finanční

krizí.

Po

bezprecedentním

nárůstu

míry

nezaměstnanosti ze 4,4 % v roce 2008 na 6,7 % v roce 2009 (viz obr. č. 6). V letošním roce 2010 dosahovala nezaměstnanost až 9,9% a to v měsíci únoru. V březnu klesla o 0,2 p.b., tedy na 9,7% a nyní se pohybuje něco málo nad 9,2% .

39

Obr č. 6: Míra nezaměstnanosti v letech 2008 a 2009 Zdroj: ČSÚ

S – sociální faktory Česká republika zaznamenala v roce 2010, respektive 1. 1. 2010, 10 506 813 obyvatel, z toho 5 157 197 mužů a 5 349 616 žen . Jedním ze sociálních faktorů je vzdělání obyvatelstva. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu má 18,7% obyvatelstva ve věku 15 let a více základní vzdělání nebo bez vzdělání, 35,8% střední bez maturity, 33,8% střední s maturitou a 11,7% vysokoškolské vzdělání. V České republice jsou pouze dvě vzdělávací instituce, které umožňují vzdělání v oboru vinařství a vinohradnictví. Jednou z nich je Střední vinařská škola a střední zahradnické učiliště Valtice a druhá je Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity ve Valticích, obor vinařství a vinohradnictví. Dále je možné zúčastnit se různých individuálních odborných přednášek, seminářů o víně a sommelierských kurzů, které jsou koncipované tak, aby uspokojily nejen ty, kteří se o enologii zajímají už déle, ale také ty, kteří jsou úplnými začátečníky, víno občas rádi pijí, ale nedokáží se zcela orientovat mezi tak velikou nabídkou, kterou současný trh poskytuje. ČR je jednou z nejvýznamnějších lokalit cestovního ruchu ve Střední Evropě. Vzhledem ke své historii, kulturním a přírodním památkám je shledávána jako vhodná

40

destinace nejen pro tuzemské ale i pro zahraniční klienty. Vzhledem k tomu, že se podnik nachází v Jihomoravském kraji, konkrétně v okrese Blansko, byl vybrán k porovnání počet pohostinských provozoven a počet ubytovacích zařízení v okrese Brno-venkov, Blansko a Vyškov (viz tabulka č. 6 a tabulka č. 7). Tabulka č. 6: Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb

Území (okres) Blansko Vyškov Brnovenkov Zdroj: ČSÚ

celkem 284 196

Počet pohostinských provozoven v tom s podáváním s podáváním s ostatními jídel nápojů službami 128 143 13 62 129 5

360

166

177

17

Tabulka č. 7: Počet ubytovacích zařízení podle kategorií

Území (kraj / okres) Blansko Vyškov Brnovenkov Zdroj: ČSÚ

celkem 145 43

Počet ubytovacích zařízení v tom kempy a ostatní hotely a podobná hromadná ubytovací zařízení zařízení 45 39 21 11

102

41

26

individuální ubytování 61 11 35

T – technické faktory Technologické faktory jsou především ovlivňovány vládními výdaji na vědu a výzkum. V současné době je nejdůležitější kvalitní informační systém a používání nových technologií informačního systému, které jsou pro podnik nezbytné a zvyšují jeho konkurenceschopnost. Největší význam má používání internetu, jako prostředek pro komunikaci se zákazníky, s dodavateli nebo s úřady. Slouží také k provádění plateb pomocí internetbanking. 41

Od 1. 8. 2007 je možné na pobočkách České pošty využívat projektu Czech Point (český podací ověřovací informační národní terminál), který zjednodušuje vyřizování úředních záležitostí. Patří mezi ně pravidelné zasílání ověřených výstupů z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku a seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Dále úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby nebo úplné převedení elektronického dokumentu do dokumentu v listinné podobě a ověřování listin a podpisů . Dne 1. 11. 2009 byl spuštěn Informačních systém datových schránek, které mění díky informačním technologiím způsob doručování (přijímání a podávání) úředních dokumentů. Pomocí datových schránek je možné zasílat dokumenty v elektronické podobě

orgánům

veřejné

moci

a také

je

takto

od

nich

přijímat

V odvětví vinařství je zapotřebí různé moderní technologie, která umožňuje jak výrobu, tak i skladování. Mezi nejdůležitější technické přístroje při zpracovávání vinné révy patří mlýnky a mlýnkoodstopkovače, lisy, čerpadla, plničky, zátkovačky, etiketovačky. Došlo ke vzniku nového prvku při výrobě barikových sudů, tzv. Aquaflex. Ponořením do horké vody před ohýbáním a vypalováním bariků dochází k roztažení pórů ve dřevě a změně jeho vlastností, ovlivňujících následně i výslednou chuť a aroma vín. Ta by měla být méně cítit po dřevě a naopak by měla mít ve vůni více ovocitější charakter, v chuti pak nedochází k „rozbití" charakteru vína, ale spíše vyvážení s menším obsahem surových tříslovin. Výběr lahve je otázkou představy o designu a image každé vinařské firmy. Je možnost výběru ze tří typů lahví, a to Bordeaux, burgundský a Schlegel. Lahve je možno zátkovat přírodním nebo syntetickým korkem a šroubovací uzávěr. Syntetická (plastová) zátka si našla cestu do vinných sklepů již před několika lety. Přírodního korku ve světě ubývá, je třeba hledat alternativy. Umělé zátky doporučuji pro vína se spotřebou do dvou let. Šroubovací uzávěry Jsou praktické, stabilní, udrží kvalitu vín .

42

E – ekologické faktory Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky

pro

život,

práci

a investice,

a podporuje

tak

naši

celkovou

konkurenceschopnost. Program Ministerstva životního prostředí Zelená úsporám administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech. Cílem programu Zelená úsporám je zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Od 1. ledna 2009 vstoupla v účinnost novela zákona o odpadech 383/2008 Sb., kdy při registraci vozidla vyrobeného před rokem 1999 nás zatíží poplatek 3 - 10 tisíc korun. Ekologická daň neboli poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovlaků se bude platit za každý konkrétní automobil pouze jednou a další převody tak touto sankcí zatíženy nebudou. Součástí ekologických faktorů jsou i bezprostředně biopotraviny, které pochází z bioproduktů neboli ze všeho, co vyprodukuje ekologické zemědělství. Toto zemědělství je způsob hospodaření, který nepoužívá průmyslově vyrobená hnojiva ani syntetické přípravky proti chorobám, škůdcům a plevelům. Je to zemědělství velmi šetrné k přírodě, využívající přirozenou úrodnost půdy a podporující harmonii při pěstování rostlin i chovu zvířat. Jedním ze sortimentu biopotravin je i biovíno. Je pěstováno a vyráběno zcela podle zásad ekologického zemědělství bez použití pěstování v monokulturách a používání systémové chemie. Hrozny a samozřejmě ani víno neobsahují rezidua pesticidů a obsahují mnohonásobně více antioxidantů. Rozšiřuje se i počet biovinařů. V ČR jsou čtyři biovinaři, kteří hospodaří na 20 ha certifikovaných vinic. Dalších 127 ha se nachází v přechodném období. Mezi české biovinaře patří:

43

•

Vlastimil Peřina, Vinný sklep Eben v Lednici na Moravě - výroba biovín odrůd Malverina, Laurot, Hibernal, vinný sklep a prodej ze dvora nebo prostřednictvím sítě bioprodejen, restaurací a vybraných vinoték tel.: 519 340 250, [email protected]

•

Josef Abrle z Pavlova – Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy - biovíno odrůd Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia, André, Ryzlink rýnský, prodej ze dvora nebo prostřednictvím vybraných vinoték a prodejen, tel.: 519 515 394, [email protected], www.bio-produkty.cz

•

František Mádl z Velkých Bílovic - biovíno pod značkou Naturvin, přímý prodej ze dvora nebo prostřednictvím PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. tel.: 602 780 364, [email protected]

•

Miloš Michlovský, Vinselekt v Rakvicích - biovíno odrůd Laurot a Malverina, prodej přímo z vinařského podniku nebo ve vybraných vinotékách a prodejnách. tel.: 519 350 525, [email protected] , www.michlovsky.com

<EnviWeb.cz, 2003-2010>

4.4.2. Analýza konkurence Při zpracování analýzy konkurence byl využit Porterův model hybných sil konkurence v odvětví. Stávající konkurenti v odvětví Konkurence v okolí je celkem vysoká. Představuje sedm podniků, které poskytují stravovací služby, a proto představují hrozbu pro podnik Vinárna U Mlýna. Mezi konkurenty patří restaurace Chaloupky, restaurace Olšovec, Surfbar, restaurace U Hastrmana, restaurace Barachov, restaurace U šedého vlka a hotel Terasa. Následně je analyzováno pět největších konkurentů v okolí:

44

Restaurace Chaloupky Součástí restaurace je i sál s kapacitou až 70 míst, restaurace 45 míst, salonek 20 míst a možnost využití letní zahrádky s 20 místy. Nabízí teplá jídla po celý den, pivo Gambrinus a Plzeň. Restaurace Olšovec Restaurace s domácí kuchyní, pizzerií, čepovaným pivem a vinotékou. Nabízejí vína společnosti Znovín Znojmo, a.s.. Je zde možnost posezení na letní zahrádce před restaurací. Rovněž nabízí i pořádání rautů, rodinných oslav, svateb, křtin, atd. Surfbar Malá restaurace s kapacitou 50 míst, možnost posezení na letní zahrádce. Nabízí domácí kuchyni a součástí Surfbaru je i půjčovna lodiček a šlapadel. Restaurace U Hastrmana Restaurace vystavěná jako srub nabízí českou kuchyni, posezení na letní zahrádce a pořádání rodinných oslav, firemních akcí apod. Restaurace Barachov Nabízí jídla tradiční české kuchyně a moravská vína. Součástí restaurace je menší bar a kruhový krb. Poskytují možnosti konání rodinných oslav, promocí, firemních a soukromých párty. co Hrozba nové konkurence Vzhledem ke stávající konkurenci se nepředpokládá vznik nového subjektu v odvětví. Už nyní je konkurence vysoká a další subjekt by na trh nemohl vstoupit. Záleží na kvalitě poskytovaných služeb, na cenách a návštěvnosti regionu. Zákazníky budou pravděpodobně turisté, a proto se předpokládá, že největší návštěvnosti bude v letních měsících. Aby podnik mohl prosperovat i v zimních měsících, kdy návštěvnosti turistů není tak vysoká, musí podnik zaujmout místní obyvatelé.

45

Vyjednávací síla odběratelů Odběratelem poskytovaných služeb v odvětví vinařství a stravovacích služeb bude v tomto případě zákazník nebo turista. Jejich spokojenost a předpoklad, že naši službu ještě někdy využije, je kvalita poskytovaných služeb a jejich množství. Podle požadavků a potřeb zákazníků je příhodné stávající nabídku rozšiřovat. Důležité akce, které zprostředkují odbyt, jsou každoročně pořádané mezinárodní závody motorových člunů nebo také populární Street Dance Kemp Battle. Vyjednávací síla dodavatelů Na trhu v odvětví vinařství a stravovacích služeb existuje celá řada dodavatelů, kteří si navzájem konkurují. Podnik dle jejich nabídky zvolí toho, který bude nejlépe vyhovovat. Poté na základě jednání s dodavatelem bude uzavřena smlouva o dodávkách. Prostřednictvím rozhodovací analýzy (kap. 5.3. Produkty a dodavatelé) byl proveden výběr nejvhodnějšího dodavatele. Z pěti společností byla vybrána firma Moravíno, s. r. o., která byla vyhodnocena jako nejlepší.

4.4.3. Analýza zákazníka Zákazníkem podniku může být jednotlivec, rodina nebo skupina lidí. Analýza zákazníků plní tu úlohu, pomocí které zjistíme, jaké potřeby a přání budeme uspokojovat. Cílem podniku je získat stálé a spokojené zákazníky, neboť i ze zákazníků dočasných se mohou stát stálí. Významnou roli zákazníků budou hrát tuzemští i zahraniční turisté. Jižní Morava z důvodu nedostatečného turistického zázemí není hlavním cílem turistů a v době krize tak z cestovních plánů mizí nejdříve. V roce 2009 navštívilo region jižní Moravy 352 018 turistů, což je v rámci České republiky třetí nejnavštěvovanější region. Ve srovnání s rokem 2008 je přesto zaznamenám propad počtu turistů a to o 22% . Příjezdový a domácí cestovní ruch podporuje Česká centrála cestovního ruchu Czechtourism. Zabývá se propagací České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a na domácím trhu. Následující data byla získána z projektu

46

„Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky“, který slouží k získání zpětné vazby od návštěvníků, umožňuje sledovat jejich profil, strukturu a postoje k cestovnímu ruchu na území ČR. Omezila jsem se pouze na návštěvnost jižní Moravy, kde bylo dotazováno 13 393 respondentů. Skladba návštěvníků Návštěvnost domácích turistů je 83% a zahraniční turisté tvořili 17%. Klienti ze zahraničí přicestovali hlavně ze Slovenska 35%, Rakouska 15%, Německa 10% a Polska 10% <Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. Způsob dopravy do regionu Většina návštěvníků přijíždí na jižní Moravu automobilem. Tato hodnota dosáhla až 62%. V oblasti vlakové dopravy se využití pohybuje okolo 15% a u linkového autobusu je to 10%. 8% zahraničních turistů využívají zájezdových autobusů. U domácích návštěvníků byl zaznamenán nárůst u cykloturistiky <Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. Délka pobytu Téměř 45% všech návštěvníků preferuje jednodenní výlet. Skoro 24% turistů dává přednost 1 až 2 noclehům a rovněž 24% noclehům 3 až 7. Více než 7% k nám cestuje na delší dobu. Tuzemští zákazníci v porovnání se zahraničními uskutečňují spíše jednodenní výlety <Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. Ubytování Téměř polovina dotazovaných se neubytovává. Nejvíce využívaná ubytovací zařízení jsou penziony a to z 13% stejně tak jako ubytování u příbuzných případně ve vlastní chatě.

Hotel***

preferuje

9%

respondentů

(Češi

7%,

cizinci

20%)

<Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. Stravování v restauračních zařízeních 33% turistů se vždy stravuje v restauračních zařízeních. Tuto možnost využije téměř polovina zahraničních turistů <Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. 47

Průměrné výdaje na osobu a den v regionu Útrata na osobu a den se u 40% dotázaných pohybuje v rozmezí od 201 až 500Kč. Více jak 2000Kč za den utratí pouze 3% zákazníků <Monitoring.czechtourism.cz, 2010>. Mezi nejlákavější aktivity v regionu patří poznávací a pěší turistika a cykloturistika.

4.5.

Podpora prodeje a reklama

Podpora prodeje Podpora prodeje je podnětem k nákupu. V případě provozování vinárny se jedná o podnět k navštívení podniku. Jelikož podnik nemůže použít mnoho finančních prostředků na reklamu, využije více podpory prodeje. Pro podnik bude nejdůležitější nástroj podpory prodeje ochutnávka vzorků vína prostřednictvím řízené degustace. Sommelier připraví dohodnutý počet vzorků a provede i naučný výklad. Tato degustace bude součástí uvítací akce na zahájení provozu vinárny a bude zdarma. Později budou připravovány řízené degustace v určitou dobu (např. 1 až 2x za měsíc), vstupné bude 150,- Kč a bude zahrnovat degustovaná vína, občerstvení a degustační listy.

Reklama Cílem každého podniku je dosažení zisku. Aby bylo požadovaného zisku dosaženo, je třeba se zaměřit na cílovou skupinu zákazníků, kterou tvoří jednotlivec, rodina nebo skupina lidí. Potencionální zákazníci budou osloveni pomocí reklamy. Ještě před tím, než bude zahájen provoz vinárny, musí se veřejnost určitým způsobem informovat. Jako první krok bude zajištěna publikace na internetovém portále Jedovnice.cz v sekci Pro turisty: Restaurace a v sekci Aktuálně: Aktuality z kultury (uvedeme datum zahájení a doprovodný program řízené degustace). Postupem času budou vytvořeny vlastní webové stránky pomocí specializovaného grafického a webového studia. Dále budou osloveny turistická a informační centra, kterým budou poskytnuty propagační letáky a vizitky. Zajištěn bude i roznos propagačních letáků v Jedovnicích a okolí a zveřejnění reklamy v regionálním tisku Zrcadlo a Blanenský deník.

48

Informativní kalkulace nákladů na reklamu: Tvorba webových stránek:

4000,-

Reklama v tisku (plošná inzerce 5x10cm):

950,-

Tvorba propagačního materiálu: •

návrh vizitky + tisk (50ks)

750 + (2,50*50) = 875

•

návrh letáku + tisk (4000ks)

1200 + (1,50*4000) = 7200

Roznos (Česká pošta dle zasebníku):

4.6.

1 900,-

Provozní plán

Provoz Vinárna U Mlýna bude provozována celoročně, sedm dní v týdnu. V letních měsících bude v provozu i venkovní zahrádka s posezením, slunečníky, grilem a dětským koutkem. Informace o produktech, službách a jejich cenách Sortiment vína budou tvořit vína bílá a červená, sudová, jakostní vína, s přívlastkem a archivní. Nebude zde chybět ani nabídka různých alkoholických, nealkoholických nápojů a piva. Stravování zajistí tradiční česká kuchyně, jídla snoubená s určitým druhem vína a doporučené a vhodné kombinace vína a sýrů. Podnik v rámci doprovodných služeb zajistí dle přání zákazníka firemní školení a akce, obchodní jednání, rodinné oslavy, setkání s přáteli a organizaci letních a tématických párty pro organizované skupiny i veřejnost. Pro pořádání akcí bude sloužit salonek o kapacitě maximálně 30 osob s vybavením dle typu akce a potřeb. K dispozici bude promítací plátno, diaprojektor, dataprojektor, flipchart, barevná TV s velkou obrazovkou, dvdrekordér a CD přehrávač. Navíc bude v celé provozovně bezdrátové připojení k internetu přes WiFi. Cena produktů a služeb bude stanovena na základě cen konkurence. Personál Pracovní pozice vzniknou na místě kuchař/kuchařka pro zajištění chodu kuchyně a přípravu jídel. Pozici číšník/číšnice pro zajištění provozu vinárny bude vykonávat 49

prozatím sám podnikatel. Dle návštěvnosti a potřeb budou dále sezóně využíváni brigádníci a na řízené degustace nájem sommeliéra. Hrubá mzda kuchaře/kuchařky bude stanovena pevně a to 14 500,--. Sezóně využívaní brigádníci budou placeni od hodiny a to 50Kč/hod. Legislativa V každé provozovně poskytující stravovací služby pro spotřebitele musí být k dispozici záchody (podle § 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných). Záchody musejí mít předsíň vybavenou umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a teplou vodou. Záchody pro spotřebitele musejí být vždy oddělené od záchodů pro personál. V prostorách zařízení společného stravování je zakázáno kouření s výjimkou prostor vyhrazených pro kuřáky podle § 4 odst. 1 písm. f) OATox. Pokud však v příslušné restauraci není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se v celé restauraci kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří.

4.7.

Finanční plán

Zakladatelský rozpočet Stavební práce −

Stavební materiál, vodoinstalace, elektřina, odpad

300 000,--

Vybavení baru a restaurace: −

výčepní pult

50 000,--

−

vinotéka

11 500,--

−

regály, poličky, skříně

−

chladící box

32 000,--

−

9x jídelní stoly (9*1800,--)

16 200,--

−

40x židle (40*900,--)

36 000,--

2 500,--

50

−

barové židle (4*1000,--)

4 000,--

−

ostatní drobné vybavení

3 000,--

Celkem:

155 200,--

Vybavení kuchyně: −

lednička

7 000,--

−

mrazák

4 000,--

−

sporák (2*3 900,--)

7 800,--

−

regály, poličky, skříně

2 500,--

−

kávovar

9 500,--

−

talíře mělké (40*49,--)

1 960,--

−

talíře hluboké (40*45,--)

1 800,--

−

talíře desertní (40*39,--)

1 560,--

−

lžíce jídelní (40*46,--)

1 840,--

−

vidlička jídelní (40*46,--)

1 840,--

−

jídelní (40*54,--)

2 160,--

−

lžíce desertní (40*43,--)

1 720,- -

−

lžíce kávová (40*28,--)

1 120,--

−

šálky na espresso – capucino Piaza d Oro v sadě po 6ks (6*1 330,--)

7 980,--

−

sklenice na laté (20*32,--)

−

hrnky s podšálkem (20*56,--)

1 120,--

−

nerezové nádobí

3 500,--

−

vařečky

−

nože

640,--

80,-900,--

Celkem:

59 020,--

Vybavení toalet −

4x závěsné WC (4*2 200,--)

8 800,--

−

2x pisoár (2* 1 500,--)

3 000,--

−

2x umyvadla (2*800,--)

1 600,-51

−

2x vodovodní baterie (2*530,--)

1 060,--

−

obklady (2*10m*1,5m*168,--)

5 040,--

−

zrcadlo (2*300,--)

600,--

−

ostatní příslušenství

800,--

Celkem:

20 900,--

Venkovní posezení −

4x srubový stůl (4*8000,--)

−

dětské hřiště

32 000,-3 000,--

Celkem:

35 000,--

Sortiment zboží Nealko: −

96x Džus Cappy 4 druhy po 24ks, 96*13,45,--

1292,--

−

36x Cappy 1l 3 druhy po 12ks, 36*30,--

1080,--

−

48x Bonaqua 2druhy po 24ks

−

•

24*5,15,--

124,--

•

24*4,95,--

119,--

48x CocaCola 2druhy po 24ks •

24*14,--

336,--

•

24*13,9,--

334,--

−

24x Fanta po 24ks 24*14,--

336,--

−

24x 7Up po 24ks 24*12,65,--

304,--

Alko: −

4x Rum 1l 4*205,--

−

4x Fernet 1l 4*275,--

1100,--

−

4x Zelená 1l 4*162,--

648,--

−

2x Becherovka 1l 2*315,--

630,--

−

2x Vodka 1l 2*259,--

518,--

820,--

52

−

2x Jelzin Apple 1l 2*85,--

170,--

−

1x Malibu 1l

312,--

−

1x Metaxa*5 0,7l

259,--

−

2x Tequila 0,7l 2*323,--

646,--

−

1x Johnnie Walker 1l

392,--

Pivo: −

3x Staropramen 10° 50l (3*1320,--)

−

1x Staropramen 12° 30l

930,--

−

24x Heinecken (24*23,09)

555,--

−

20x Pilsner Urquell (20*21,90)

460,--

−

20x Radegast Birel (20*12,90)

258,--

3960,--

Víno bílé: −

6x Rulandské bílé - pozdní sběr r. 20070,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Ryzlink vlašský - pozdní sběr r. 20070,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Sauvignon - výběr z hroznů r. 20070,75l polosuché (6*163,--)

978,--

−

6x GRAND CUVÉE BÍLÉ Rulandské šedé, Sauvignon - výběr z hroznů r. 20080,75l polosuché (6*139,--)

834,--

−

6x Chardonnay - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Műller Thurgau - pozdní sběr r. 20080,75l polosuché (6*129,--)

774,--

−

6x Rulandské bílé - pozdní sběr r. 20080,75l polosuché (6*139,--)

834,--

−

6x Rulandské šedé - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Ryzlink rýnský - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Ryzlink rýnský - pozdní sběr r. 20080,75l polosladké (6*139,--)

834,--

−

6x Ryzlink vlašský - pozdní sběr r. 20080,75lpolosuché (6*139,--)

834,--

−

6x Sauvignon - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*153,--)

918,--

−

6x Veltlínské zelené - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*123,--)

738,--

−

6x Tramín červený - výběr z hroznů r. 20090,75l polosuché (6*153,--)

918,--

53

Víno červené: −

6x Cabernet Sauvignon - výběr z hroznů r. 20060,75l suché (6*153,--)

918,--

−

6x Frankovka - výběr z hroznů r. 20070,75l suché (6*153,--)

918,--

−

6x Svatovavřinecké - pozdní sběr r. 2007 BARRIQUE0,75l suché (6*153,--)

918,--

−

6x Cabernet Sauvignon - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Frankovka - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*139,--)

834,--

−

6x Modrý Portugal - pozdní sběr r. 20080,75l suché (6*129,--)

774,--

−

6x Frankovka ROSÉ - výběr z hroznů r. 20080,75l polosuché (6*139,--)

834,--

−

6x GRAND CUVÉE ČERVENÉ Svatovavřinecké, Zweigeltrebe - pozdní sběr 20060,75l suché (6*139,--)

Celkem:

834,-34 106,--

Prvotní zásoba do kuchyně: −

maso (kuřecí, vepřové)

−

přílohy

850,--

−

zelenina

700,--

−

ostatní (mléčné výrobky, koření, atd.)

3 000,--

Celkem:

2 000,-6 550,--

Potřebný majetek celkem včetně sortimentu:

610 776,--

Zdroje krytí Na krytí majetku bude použit úvěr od Poštovní spořitelny ve výši 400 000,-- a osobní vklad podnikatele ve výši 300 000,--. Bankovní úvěr Pro získání neúčelové půjčky od Poštovní spořitelny, u které má podnikatel už více než 3 roky vedení účet je třeba splňovat následující požadavky: •

věk 18 -67 let,

54

•

být občanem ČR, EU, zemí EHP nebo mít povolení k trvalému či dlouhodobému pobytu,

•

osobní účet u Poštovní spořitelny (lze sjednat zároveň s úvěrem),

•

dva doklady totožnosti (občanský průkaz a např. řidičský průkaz),

•

doložení příjmů - není třeba dokládat, pokud vám jsou příjmy alespoň 3 měsíce připisovány na osobní účet u Poštovní spořitelny či ČSOB. Doba splatnosti úvěru byla stanovena na 7 let (84 měsíců) při úrokové sazbě 8,8%.

Měsíční splátka byla vyměřena na 7 696,--, tedy výše roční splátky bude 92 352,-(RPSN 16,56%).

Plán příjmů, výdajů a výsledků hospodaření Výdaje za první rok podnikání: −

elektřina

20 200,--

−

topení

17 000,--

−

vodné + stočné

26 400,--

−

odpad

6 000,--

−

rozhlas a televize

2 160,--

−

telefon

6 960,--

−

internet

4 800,--

−

reklama

25 400,--

−

mzdy stálých zaměstnanců (14 500*1,35*12) vč. SZP

234 900,--

−

mzdy brigádníků - předpoklad 4 měsíce v roce (8000*4*2)

64 000,--

−

splátka úvěru

92 352,--

−

nákup zboží

250 000,--

−

spotřeba materiálu

24 000,--

Celkem:

774 172,--

55

Příjmy za první rok podnikání: −

tržby za služby

918 000,--

−

prodej vína

80 000,--

Celkem:

998 000,--

Hospodářský výsledek: −

příjmy

998 000,--

−

výdaje

774 172,--

−

HV před zdaněním

223 828,--

−

daň z příjmů (15% z 223 800 – 24 840)

8 730,--

−

pojistné na ZP a SP (32 679 + 19 080)

51 759,--

−

HV po zdanění

163 339,--

Osobní spotřeba podnikatele:

150 000,--

−

13 339,-

HV zisk Dělení zisku:

Rozhodování o dělení zisku bude zcela na majiteli podniku. Podle svého rozhodnutí a potřeb bude se ziskem hospodařit.

4.8.

Hodnocení rizik

Neoddělitelnou součástí podnikání je riziko. V podnikatelském prostředí existuje mnoho rizik, se kterými musí podnikatel počítat a být na ně připraven. Většina rozhodování zaměřená zejména do budoucnosti vychází z určitých předpokladů, které se mohou a nemusí naplnit. Faktory rizika se nedají ovlivňovat vůbec nebo pouze v určité omezené míře. Tuto nejistotu lze snižovat lepším poznáváním těchto faktorů pomocí dodatečných informací (např. marketingové průzkumy trhu). Podnikatelské riziko snížíme tak, že odstraníme příčiny vzniku rizika nebo snížíme nepříznivé důsledky rizika.

56

Rizikové faktory •

Riziko nenaplnění předpokládaných výnosů z nedostatku zákazníků,

•

riziko problémů s kvalitou a službami,

•

konkurenční riziko,

•

přecenění vlastních schopností,

•

růst cen energií, plynu, ropy,

•

růst úrokových sazeb,

•

živelné pohromy. Postupy snižování rizika

Využití síly k oslabení či eliminaci určitých rizik – např. dohoda s hotelem Rado, který neposkytuje stravovací služby. Podnik doporučí zákazníkovi pobyt v hotelu a hotel doporučí svým zákazníkům navštívit vinárnu. Společně se potom bránit před nátlakovým formováním podmínek podnikatelské činnosti. Přesun rizika na jiný podnikatelský subjekt – uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávku zboží (vína, piva, polotovarů, masa). Kvalita informace a těsnost styku se zákazníky – poznání a vyhodnocení jejich potřeb a požadavků, s tím související i chování zaměstnanců k zákazníkům. Zvyšování kvality a kvantity zdrojového zabezpečení – kvalifikace pracovníků, jejich přístup, vybavení a vzhled vinárny, příjemné prostředí pro zákazníka. Pojištění – pro případ požáru nebo jiných živelných škod, krádeži a vloupání.

57

5. Diskuze Účel vypracování podnikatelského plánu má několik rovin. Pro podnikatele je tento dokument možností zamyslet se ve strukturované formě nad jednotlivými oblastmi své podnikatelské myšlenky, analyzovat je a předem ošetřit rizika projektu. Ve finančním plánu byl vyčíslen zakladatelský rozpočet, který poskytl informaci o tom, kolik finančních prostředků musí podnikatel vynaložit, aby zahájil provoz. Bylo vypočteno, že pro zahájení provozu, ve kterém jsou zahrnuty stavební práce, veškeré vybavení a počáteční sortiment, bude potřeba 610 776,--. To podnikatel pokryje částečně z úvěru od Poštovní spořitelny a částečně z osobního vkladu. Také byly vyčísleny příjmy a výdaje za první rok podnikání. Příjmy činily 998 000,-- a výdaje 774 172,--. Po odvedení daně, sociálního a zdravotního pojištění ze závislé činnosti a osobní spotřeby podnikatele byl vyčíslen zisk ve výši 13 339,--. Není to příliš mnoho, ale jedná se o první rok podnikání. Musí být bráno v úvahu také to, že podnikatel zrekonstruoval své vlastní prostory, které sice pokryly většinu finančních prostředků jak vlastních tak cizích, ale na druhou stranu tím odpadají náklady z pronájmu, kdyby vlastní prostory neměl. Zhodnotil tak svůj hmotný majetek, který nebude ztrácet na hodnotě.

58

6. Závěr Zamýšlený projekt se jeví jako dobrá myšlenka. Jižní Morava z důvodu nedostatečného turistického zázemí není hlavním cílem turistů, ale přesto patří mezi nejnavštěvovanější region v rámci České republiky. Jedovnice jsou oblíbenou rekreační destinací v oblasti cestovního ruchu. Vzhledem k rozmanitosti přírodních památek okolí Moravského krasu jsou každoročně navštěvovány mnoha turisty jak tuzemskými tak i zahraničními. Jedovnice jsou známé především tím, že se zde každoročně konají mezinárodní závody motorových člunů a také populární Street Dance Kemp Battle. Je to nejprestižnější světový, letní skupinový street dance souboj, kterého se účastní nejlepší tanečníci a týmy z celého světa. Značná část práce je věnována PESTE analýze, která zkoumá charakter vnějšího prostředí firmy. Prostřednictvím rozhodovací analýzy byl vybrán vhodný dodavatel vína, který podniku zajistí kvalitní a cenově výhodný sortiment. Důležitou část tvoří statistické údaje o návštěvnosti jižní Moravy, které jsou získány z projektu CzechTourism „Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR“. Ve finančním plánu byl vyčíslen zakladatelský rozpočet, příjmy a výdaje za první rok podnikání a hospodářský výsledek. Spotřeba vína v ČR roste dlouhodobě. V roce 2009 byla zaznamenána spotřeba vína průměrně 19,1l na osobu. Na trhu s vínem působí jak tuzemští tak i zahraniční dodavatelé. Vstup ČR do Evropské unie odboural obchodní bariéry a ovlivnil domácí trh s vínem. Zrušením cel jsou importovaná evropská vína v konečné ceně levnější a tím zesílil i tlak dovozů. Proti konkurenci nelze postavit žádné jiné bariéry, než dobrý image a všeobecnou známost společnosti, dobrou kvalitu a odpovídající cenu. Posláním podniku je proniknout na trh v odvětví vinařství a také do úzce spojené oblasti cestovního ruchu. Cílem je vybudovat objekt, který bude provozován jako vinárna a bude nabízet i stravovací služby. Na základě veškerých informací se podnikatelský plán jeví jako realizovatelný a poznatky z této bakalářské práce by mohly být využity jako podklady pro zahájení podnikatelské činnosti. 59

7. Přehled literatury FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 214 s. Manažer. ISBN 80-7169-812-1.2. PETERKA, KORÁB, J., V. REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: COMPUTER PRESS, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.3. ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.4. KOTLER, P. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 258 s. ISBN 80-7261-010-4.5. WEIHRICH, H., KOONTZ, H. Management. Praha: East Publishing, 1998. 659 s. ISBN 807219-014-8.6. DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 821 s. ISBN 80-7169-422-3. POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 156 s. ISBN 80-7157-633-2. VEBER, J., a kol. Management: základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 700 s. ISBN: 80-7261-029-5. VEBER, J., SRPOVÁ J., a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN: 80-247-1069-2. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 2. vyd. Praha: Management Press, 2000. 350 s. ISBN: 80-85943-51-4. DUFEK, J. Marketing - cesta k úspěchu firmy. 1. vyd. Brno: Cathy, 1997. 233 s.

60

STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 199 s. SBN: 978-80-7179-926-9. KOTLER, P. Marketing management. 7. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1997. 789 s. ISBN 80-85605-08-02. PORTER, M. E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN: 80-85605-11-2. HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN: 80-85865-07-6. KOTLER, P., KELLER, K. L. [přeložili Štěpánka Černá, Viktor Faktor, Tomáš Juppa]. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788 s. ISBN: 978-80-247-1359-5 ROBBINS, S. P., COULTER, M. [přeložila Vlasta Šafaříková]. Management. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 600 s. ISBN: 80-247-0495-1. Internetové zdroje: Vino-park. [online]. 2007 [cit. 2010-04-30]. MZe: Produkce vína loni vzrostla na rekordních 840.000hl. Dostupné z WWW: . Znovin.cz [online]. 2005 [cit. 2010-04-30]. Znovín Znojmo, a. s. se sídlem v Šatově. Dostupné z WWW: . Vinum-moravicum.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-30]. Vinum Moracivum. Dostupné z WWW: . Vino-lipa.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Víno Lípa Mikulov. Dostupné z WWW: .

61

Vino-mikulov.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-30]. Víno Mikulov. Dostupné z WWW: . Mpo.cz [online]. 2005 [cit. 2010-04-26]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z WWW: . Financni-noviny.cz [online]. 14. 04. 2010 [cit. 2010-04-26]. Produkce vína loni vzrostla na rekordních 840.000 hl. Dostupné z WWW: . Vinarske-potreby.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. BS vinařské potřeby, s. r. o. Dostupné z WWW: . Intvino.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Intvino - prodej vína online. Dostupné z WWW: . Podnikatel.cz [online]. 2007-2010 [cit. 2010-05-26]. Podnikatel.cz Business server. Dostupné z WWW: . Ceska-posta.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-26]. Česká pošta. Dostupné z WWW: . Datove-schranky.info [online]. 2010 [cit. 2010-05-26]. Datové schránky. Dostupné z WWW: . Jedovnice.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-26]. Jedovnice městys. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: .

62

Monitoring.Czechtourism.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. Dostupné z WWW: . EAgri.cz [online]. 2009-2010 [cit. 2010-05-20]. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. Dostupné z WWW: . Vinarsky-fond.cz [online]. 2006 [cit. 2010-05-21]. Vinařský fond ČR. Dostupné z WWW: . Szif.cz [online]. 200-2010 [cit. 2010-05-21]. Státní zemědělský intervenční fond. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2000-2010 [cit. 2010-05-21]. Finance - poznejte hodnotu informace. Dostupné z WWW: . Enviweb.cz [online]. 2003-2010 [cit. 2010-05-21]. EnviWeb - zpravodajství pro životní prostředí. Dostupné z WWW: . Czechtourism.com [online]. 2005-2010 [cit. 2010-05-20]. CzechTourism. Dostupné z WWW: . Postovni-sporitelna.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-220]. Poštovní spořitelna. Dostupné z WWW: .

63

Cnb.cz [online]. 2003-2010 [cit. 2010-05-20]. ČNB Česká národní banka. Dostupné z WWW: .

64

8. Seznam tabulek Tabulka č. 1. Osmifázový a čtyřfázový model rozhodovací analýzy .........................................24 Tabulka č. 2: Rozhodovací tabulka............................................................................................26 Tabulka č. 3: Spotřeba vína a hroznů v ČR................................................................................31 Tabulka č. 4: Rozhodovací tabulka pro výběr dodavatele ........................................................32 Tabulka č. 5: Měnové politické nástroje ČNB ...........................................................................39 Tabulka č. 6: Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb .................41 Tabulka č. 7: Počet ubytovacích zařízení podle kategorií.........................................................41

9. Seznam obrázků Obr. č. 1: Prostředí managementu ...........................................................................................17 Obr. č. 2: Spotřeba vína celkem v ČR v letech 1948 – 2006 .....................................................29 Obr č. 3: Bilance vína ve vinařských letech 2000 – 2009..........................................................30 Obr č. 4: HDP (meziroční změna v %, mezičtvrtletní změna v %, stále ceny r.2000) sezóně očištěno ........................................................................................................................37 Obr č. 5: Míra inflace v letech 2008 a 2009 ..............................................................................38 Obr č. 6: Míra nezaměstnanosti v letech 2008 a 2009 .............................................................40

65