WŠetečka
č. 8 - únor 2008
SLOVO ÚVODEM
POHLED ZPĚT
Milí čtenáři, po dvou měsících je tu opět vzácná chvilka, kdy otvíráte nové číslo školního časopisu Wšetečka. Doufáme, že vás jeho obsah zaujme a snad i potěší. Ve zkratce reflektujeme ještě čas předvánoční, ale ve větší míře se snažíme už referovat o dění v tomto novém roce. O svůj pohled na svět naší školy a waldorfského školství obecně se s vámi tentokrát podělí v rozhovoru třídní učitel 7. třídy pan Peter Veselý. Sympatickým dílem přispěli svými úvahami vycházejícími z vyučovacích zkušeností studenti lycea. Přehled práce v jednotlivých třídách už patří ke stálicím v našich rubrikách. Na závěr překvapil svým veršovaným vnímáním světa David Fürst ze šesté třídy. Kdo z učitelů by v něm hledal básnický talent!? A přece! Pěkné počtení přeje za redakční kruh Mojmír Poláček
Adventní čas v kroužcích. Období před Vánocemi, nazývané Advent, mám s dětmi moc ráda. Je to krásná doba , naplněná tvořením a radostným očekáváním. Ve výtvarných kroužcích jsme vyráběli slaměné věnce, zvonečky , přáníčka, skládali hvězdy z transparentního papíru, batikovali polštářky. Menší děti vyráběly svícen a svíčku z včelího vosku.V řezbářském kroužku děti zručně vyrobily z lipového dřeva postavičky do Betléma (Josef, Marie, pastýři). Také svícny na čajovou svíčku byly více než zdařilé. Některé výrobky jsme pak prodali na školním předvánočním jarmarku. Celkem jsme utržili 1423 Kč. V prosinci jsem s některými dětmi z kroužku nacvičila krátkou hru o Josefovi a Marii. Chtěla bych děti moc pochválit za to, s jakou kázní a zaujetím se přípravy i všech vystoupení účastnily. Divadlo jsme zahráli ro-
1
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
správcová. PONDĚLÍ ve znamení špatně namazaných lyží Tento den nás čekají dva kratší výlety. První okruh, kdy máme skvěle namazáno a druhý, kdy se sníh stává nepřítelem č. 1 a lepí se na lyže po celé délce. S odpornými bačkůrkami se většina otočí po pár stech metrech, zbylí jdou jen o kousek dál. Aby nám to další den tak nelepilo, vedoucí rozhodují, že namažeme sjezdový vosk na celou skluznici. ÚTERÝ ve znamení ještě hůře namazaných lyží Tento den má být celodenní výlet, ale pan učitel oznamuje, že oběd bude na chatě už ve 14 hodin. Hned od startu se plazíme jen se sjezdovým voskem na skluznici, než dospělí usuzují, že tudy cesta nevede a že by nám mohli něco namazat na stoupání. Postupně na naše skluznice vrstvíme jeden vosk za druhým, od nejtvrdšího modrého až po nejměkčí červený. Barevná lepivá směs vyniká nejlépe na bílých skluznicích. V jednu odpoledne se nalézáme teprve před vlastním začátkem Jizerské magistrály. Všem je jasné, že oběd na chatě nemůžeme stihnout. Pan učitel tam volá, a nás čekají nejdříve na večeři. Obědváme v hospodě na Mořině. Poté pokračujeme po krásně upravených stopách dál a dál. Když se začne stmívat, rozsvítíme obě dvě čelovky a zcela vyčerpaní a téměř zdraví přijíždíme na chatu. Asi o 5 hodin později oproti původnímu plánu. STŘEDA ve znamení odpočinku - den mrtvol Ve středu kupodivu odmítáme možnost dalšího výletu. Odcházíme s běžkami jen na místní lyžařský vlek, kde zkoušíme sjezdy, odšlapy a zatáčky. Večer je na programu film o snowboardingu a promítání fotek z minulých let.
dičům na jarmarku, na dětské mši a nakonec obyvatelům Domova s pečovatelskou službou .To byl pro nás velký zážitek. Babičky a dědové u rozsvíceného vánočního stromečku se zaujetím sledovali naše divadlo a nakonec si s námi ještě zazpívali několik koled. V jejich očích jsme mohli pozorovat dojetí, když od nás každý z nich dostal malý, dětmi vlastnoručně vyrobený, dáreček. Za odměnu jsem děti vzala na výstavu „Čokolády“, kterou jsme i ochutnali. Po zimních prázdninách jsme přetvářeli nevzhledné krabice od bot polepováním na ozdobné krabičky na dárky a poklady. Za část peněz z trhu jsem nakoupila dětem květináče, které si vyzdobily ubrouskovou technikou. V lednu si děti ušily „voňavý polštářek“ plněný levandulí pro klidný spánek (někdy bychom takový polštářek potřebovali spíše my dospělí, než naše děti). Chci všem milým rodičům, učitelům a dětem poděkovat za veškerou snahu, trpělivost a vstřícnost a popřát všem hodně lásky, tolerance a humoru v roce 2008. Svatava Bezpalcová
8. třída na běžkách Po dvou letech jede naše třída na lyžařský výcvik. Tentokrát ne na Bosnu, ale na chatu TJ Turnov v Kořenově. Máme v plánu výlety na běžkách po Jizerských horách. NEDĚLE ve znamení „Sakra kudy?“ Když s batohy na zádech a lyžemi v ruce přijíždíme pozdě odpoledne na kořenovské vlakové nádraží, ještě nevíme, jak daleko a jakým terénem na chatu půjdeme. Stoupáme lesem po nevyšlapané cestě vzhůru, údajně po modré turistické značce. Brzy z ní však omylem scházíme. Stojíme na nějakém kopečku, tma houstne. „Sakra kudy?“ Nakonec se rozhodneme jít plání co nejpříměji k chatě. Hlubokým sněhem se brodíme dál a dál a vida, tady je! Když dorazíme na chatu, čeká tam na nás paní kuchařka s fenkou Agátou. A přísná paní 2
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
ČTVRTEK ve znamení ještě větších mrtvol Dopoledne máme „tréninkový úklid“ a poté opakujeme radovánky na vleku. Po návratu se věnujeme přípravám na večerní zábavu posledního večera - FriscoDisco .... PÁTEK ve znamení úklidu a odjezdu Před velkým úklidem jdeme přes velké protesty na poslední krátkou vycházku na běžkách. A pak? No přece hurá domů! Na vlak už jedeme správně po modré značce. S batohem na zádech a lyžemi na nohou je to dolů na nádraží celkem rychlost. Všichni přežili! Anežka Smutná
SESTRY. Předvedou nám, i Vám, co dovedou a pokusí se Vás i naučit jeden irský lidový tanec. Předtančení obstará, stejně jako v loňském roce, skupina našich šikovných lyceánů. A tak jako vloni, i letos bude toto předtančení zahaleno tajemstvím.... Zveme všechny tancechtivé, příznivce a přátele školy a jejich kamarády a známé přijte se bavit.
Přijímací zkoušky na Waldorfské lyceum 21. dubna 2008, 8:00 Budova lycea
ROZHOVOR
KALENDÁRIUM
Peter Veselý Narodil se v Banské Bystrici v roce 1973, kde vystudoval gymnázium. Ve vzdělávání pokračoval na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě, potom sedm let pracoval na různých místech v Evropě pro německou softwarovou firmu SAP sídlící shodou okolností ve Waldorfu. Svoje vzdělání a zkušenosti dále rozšířil kurzy a prací v oblasti eurytmie a biodynamického hospodářství. Naposledy se stal posluchačem Semináře waldorfské pedagogiky v německém Wittenu, odkud přišel do Waldorfské školy v Semilech. Tady převzal třídnictví 7. třídy. Jak jste se dostal k Waldorfské pedagogice? Již na střední škole jsem se zajímal o duchovní otázky a také během studií vysoké školy jsem se setkával s antroposofií. Během sedmileté práce jsem hledal ve světě nějaké praktické projevy antroposofie a na Slovensku byla jediná trochu živá jen waldorfská pedagogika. Vlastně už během té sedmileté praxe jsem začal navštěvovat vzdělávání na waldorfského učitele na Slovensku. Tak se to postupně vyvíjelo, zajímalo mě to, jen jsem nevěděl, v jaké podobě bych se mohl zapojit do toho waldorfského proudu. Během let se
Únor – duben 2008 Zápis do 1. třídy 6. února 2008, 9:00 až 18:00 Budova školy - Tyršova 485, Semily Vážení rodiče, pokud jste již rozhodnuti zapsat Vaše dítě do Waldorfské školy, velmi Vás prosíme, abyste nám osobně, telefonicky nebo mailem sdělili, v kolik hodin pravděpodobně přijdete. Usnadní nám to organizaci zápisu a Vám zkrátíme případné čekání. Děkujeme.
Reprezentační ples waldorfské školy Sobota 16. února 2008, 20:00 kulturní centrum Golf, Semily Sdružení přátel Waldorfské školy si vás dovoluje pozvat na III. Reprezentační ples základní školy a Střední školy waldorfské v Semilech. Zahájení je plánováno na 20:00 hod., k tanci bude hrát kapela Pegas. Kulturní program je ještě ve fázi plánování a bude upřesněn. Víme ale, že naše pozvání přijali tanečníci ze sedmihorské skupiny IRSKÉ 3
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
Za asi deset let, kdy jsem s tímto proudem spojen, jsem viděl řadu škol a vzal za své jakýsi ideál waldorfského školství. Shledal jsem, že prakticky nikde se ty myšlenky v konkrétních podmínkách zcela nenaplňují. Nejsem tedy ve fázi, kdy by mne to přímo šokovalo. Odlišnosti jsou totiž všude a ani zde v Semilech nejsem překvapen. Dokážete charakterizovat waldorfskou pedagogiku jinak než jako „značku“ nebo určitou „nálepku“? Mnoho lidí dnes volí v životě podle značky – tedy často bez znalosti obsahů a specifik. Na rozdíl od nabytých teoretických vědomostí v semináři teprve dnes, když to vyučování prakticky dělám, v každodenním živém osahávání výukových a sociálních dějů zjišuji, co je možné v tom procesu ze získaného teoretického základu uskutečnit. Jako bych se teprve blížil k uchopení té esence nebo vlastní podstaty waldorfské pedagogiky. Moje vědomí o tom se postupně zužuje, ale na druhé straně vnímám, že to ještě nemám pořádně v rukou. Lze to nějak konkretizovat? V čem vězí podstata? Je to vlastně otázka, která mě poslední měsíce také zaměstnává a zjišuji, že lepší odpově vlastně ani nemám. Vnímám, že ta základní otázka se točí kolem konkrétního vztahu mezi učitelem a dítětem, jeho vlastní individualitou. V tom je vidět, co si dítě přináší, jakou výbavu má, a co my z toho konkrétního vztahu a z okolních situací, které jsou ve třídě nebo ve škole, můžeme pro jeho budoucí životní praxi použít. Co se z toho dá přiměřeně a v daných okolnostech rozvinout. Podařilo se vám s vašimi žáky – nebo některými z nich – navázat takový kontakt, který by vám umožňoval tu kýženou interakci? První měsíce jsme byli v období navazování nějakého vztahu. U některých se mi zdá, že se už podařilo trochu více nebo částečně nahlédnout do individuality toho mladého
to vyvinulo a prohloubilo tak, že jsem šel na dva roky tuto pedagogiku studovat do Německa. Chtěl jsem dělat – jak jsme tomu tehdy říkali – něco hodnotného pro svět a pro lidi. Takže to „něco“ to je pro vás dnes waldorfská pedagogika? Já se už několik let cítím spjat s tímto proudem a zkouším tedy dnes dělat učitele. A pokud bych v příštích letech nechtěl učit, tak bych jistě dělal něco, co souvisí s waldorfskou pedagogikou. Ve spojení s ní vidím svoje místo. Jaké to byly vlastně podněty, které vás přivedly od managementu – vašeho původního oboru – k pedagogice? Vždy myšlenky, které rozvíjí waldorfská pedagogika jsou užity také v jiných oblastech praktického života – třeba v řízení hospodářství nebo v bankovnictví – tedy v oblastech, které k vašemu původnímu vzdělání mají blíže. Nakonec jste v té sféře docela dlouho prakticky působil. Právě tam se mi zdálo, že jsem získal schopnosti k tomu, co budu potom potřebovat jako učitel nebo k praktickému vedení škol. Dneska vidím, že kdybych se vrátil na své původní pracovní pozice, tak by to byl určitý krok zpět. Ve waldorfské pedagogice jsem měl pocit, že při tom, co tam může učitel dělat může být člověk tak nějak nejvíce s člověkem. Že tam může vlastně stoprocentně vyžít to skutečně mezilidské. Když se jedná o obchod nebo podnikání, tak důležité jsou i jiné věci. I současná půlroční praxe v Semilech vás přesvědčuje, že jste na správném místě? Odhodlání vás neopouští? Naopak, nyní cítím, že nemohu být ani půl kroku vlevo, ani půl kroku vpravo, že to místo, kde jsem, i ten čas jsou ty správné, že bych ani jinde nemohl být. Čím se liší pojetí waldorfské pedagogiky tak, jak jste se s ní setkával při jejím studiu a pozdější praxe, kterou zažíváte při práci s dětmi? 4
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
Vnímám to jako zkoušku pro dospělé, aby se ukázali, co v nich skutečně vězí. Jestli mají něco, co oni nemají, něco vyššího nebo mocnějšího a tím jsou skutečně v tomto období trochu surovější. Zdá se mi, že pro některé je to jediná přiměřená forma, aby si toho dospělého jakoby osahali. To je způsob, kterému oni rozumí. A nemůže to být tím, že jim nenabízíme jinou formu setkání s dospělým, kde by mohli tuto svoji poznávací potřebu naplnit? Život přece nenabízí jen situace frontální konfrontace jednoho člověka se skupinou. Sociální interakce má přece bohaté množství jiných forem. Těžko říct. Zpočátku svého zdejšího působení jsem cítil, že mají moji žáci velkou potřebu nějakého jiného, než vyučovacího času, nějakého neformálního setkání. Že je čas, kdy ten dospělý je tady sice stále jako učitel, ale že je to v době, kdy se může hovořit o jiných tématech a především dobrovolně – po vyučování. Proto jsem se snažil vytvořit odpolední prostor pro toho, kdo chce něco dělat navíc nebo jinak. Tam se mi zdálo, že mnoho těch vztahů se vytvářelo právě tady, v čase mimo vyučování. Ukázalo se, že s mnohými, kteří mají potíže s prací ve výuce, se výborně spolupracuje v tomto volném čase, že jsou jako andílkové. Po tomto počátečním oukávacím stadiu už bylo vyučování daleko klidnější a plodnější. Pokud je dnes obsah výuky zajímá, jsou velmi učenliví a atmosféra ve třídě je dobrá. Přeji tedy hodně sil při práci s vaší sedmou třídou. Pro Wšetečku s Peterem Veselým rozmlouval Mojmír Poláček
člověka. Ale přesto zůstává většinou ještě otázka, co tam je, jaká je jeho úloha v tom jeho zdejším životě. Je možné udělat si po tak krátké době nějakou představu, jakým způsobem a kam tuto třídu dále vést? Proč jste jako výrazný prvek ve vyučování zvolil třebas tvorbu přesných a složitých geometrických obrazců? Vnímám, že v matematice a geometrii děti v mé třídě ještě příliš nezajímá intelektuální porozumění problému. Živě naopak reagují – líbí se jim – pěkné věci a tu geometrii dělají mnozí extrémně rádi. Zkouším to dělat tak - a to je docela vzácná situace u sedmáků – aby něco dělali s radostí, něco pěkného a pravdivého a přes tuto činnost, kterou nejprve rukama udělali – a udělali to pěkně a správně – aby tento základ použili k hlubšímu porozumění dnes zobrazovaného. Přestože je to hodně práce, dělají to velmi rádi, pěkně to vypadá a je cítit, že je to jedna z věcí, do které se rádi pustí. Někteří dokonce zůstávají i odpoledne, aby to mohli dodělat. A někteří to dělají doma i ve velkém formátu. Kdybych chtěl s nimi rozumově probírat ty samé věci, tak pro většinu z nich je to vlastně nezajímavé. Co ještě dělají vaši sedmáci rádi? Třebas velmi rádi zlobí. Tuhle činnost dělají skutečně velmi rádi a se zaujetím. Zkoušejí učitele, a pokud nepřichází od učitele určitá pevnost, nemají se o co opřít a vyvolává to v nich jakousi náladu, že jsou lepší a silnější než on, co nás tady takový učitel potom chce učit? Pokud zjistí, že on to udrží a má větší sílu než celá třída. Z toho roste respekt k tomu člověku. Pokud cítí u některého učitele absenci tohoto prvku, tak při jeho vyučování využijí svoji mimořádnou schopnost roznést celou hodinu na kopytech. Myslíte, že je možné ve vaší třídě s dětmi vyžívat ještě jiné kvality, než takto projevovanou sílu – nebo elementární „zlobení“? Jistě ne všem dětem ve třídě je tato forma projevu vlastní.
ZE ŠKOLNÍCH LAVIC Obilí ve 3. a 4. třídě Nejprve naši rodiče rozorali půdu na setbu obilí. Týden na to jsme rozseli. Museli jsme se o něj starat. Každý týden jsme se cho5
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
možný rozlet do budoucnosti, novou svobodu života. Jak jinak mohli projevit tuto doutnající sílu než právě v písni? Svůj začátek a boom zažila od padesátých let rocková hudba. Jako něco zcela odlišného od škrobených a sešněrovaných žánrů populární hudby na jedné straně, či folklorní lidové tvorby na straně druhé. Prostoupila styl oblékání, způsob života i vztah k budoucnosti. Země, které nebyly pod silnou rukou ruské okupace, jako ta naše, to projevovaly ještě více. Dlouhé vlasy, experimenty s drogami, bouřlivý život mladých lidí šly ruku v ruce s hudbou Jazz, swing se přerodil v rock and roll v čele s Elvisem Presleym a jeho výrazným melodickým hlasem. Potom přišli Beatles, kteří, strhávajíce s sebou masy nadšených fanoušků, razili cestu novému stylu pro celé půlstoletí. Charakterizovaly je do té doby málo preferované nástroje – elektrické kytary a bicí doplněné často hlasitým a na svou dobu obhroublým zpěvem. V naší české kotlině se v šedesátých letech dostali ke slovu také písničkáři. Ti zůstali zpravidla u svých osvědčených sólových ozvučených kytar a barvitých textů. Ty byly ale zpravidla namířeny proti režimu a posunovaly tento žánr často na hranici ilegality. Přes hudbu se mohly do povědomí lidí nevtíravě vtiskávat zásadní životní názory, které tehdejšímu režimu nebyly příliš po chuti. Nejeden z těchto zpěváků, který si pro své názory a písně získal srdce Čechů a Slováků, potom skončil zadržen ve vazbě nebo ve vězení. Dnes píseň nemusí hýbat kontinenty ani ospravedlňovat lidské potřeby, alespoň co se týče dnešních dnů a našich zeměpisných poloh. Témata však zůstanou věčná – láska a smutek; najdou se však i zastánci tvrdých metalových textů stejně jako veselých písničkářských melodií. Stejně však vedle tohoto hlavního proudu existují stále lidé, kterým učarovala v hudbě třeba doba renesanční a barokní v čele s těmi nejlepšími skladateli. Hudba se rozvětvila a osvobodila tak, že už leckdy hudbou být přestává, ale to nech je na uchu každého
dili na naše obilí dívat, jednoho dne jsme zjistili, že z našeho malého obilíčka vyrostlo velké obilí. Pak jsme ho pokosili nůžkami, odnesli do třídy a začali jsme ho vymlacovat cepy. Když jsme ho vymlátili, tak jsme ho roztřídili na zrníčka a nečistotu. Museli jsme ho vyfoukat fukarem a oddělit slupky od zrní. A potom se ještě musí přebrat od kamínků a zbylých plev. Te ho právě meleme a těšíme se, až z něho upečeme chleba. Napřed se udělá kvásek a pak pojedeme k paní Válkové a budeme u ní péct chleba. A každý si ho odnese domů a každému určitě bude chutnat. Mňam! Napsali společně žáci 4. třídy
Zážitek na celý život z Okresního ředitelství Policie České republiky v Semilech Prováděla nás tisková mluvčí. Šli jsme s paní mluvčí do zasedací místnosti, tam jsme se dozvěděli něco o práci Policie ČR. Potom jsme šli do policejní posilovny a tělocvičny. Potom jsme šli na střelnici, kde jsme si mohli vzít vystřelené patrony. (M. Hradecký, M. Tomáš) Úplně ze všeho nejdřív jsme šli do policejní učebny. Tam nás poučili a ukázali nám přístroj na měření alkoholu. Vyvolali na zkoušku mě a na štěstí jsem měl 0,00 promile. A měl jsem opravdu štěstí, jinak by mne asi pan učitel … (V. Martínek) Měli jsme v ruce zbraň. Byli jsme v tělocvičně, kde byly činky. (O. Horák)
Populární hudba v 2. polovině 20. století (úvaha) Druhá světová válka se všemi svými útrapami, bezprávím a beznadějí doslova zlomila chu a vůli lidí k žití. Po jejím konci vycítili
6
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
vyklá není ani improvizace přímo na koncertech. Lidé využívají hudbu k odreagování, při jejím poslechu se dostávají do jakési extáze. To je ve vážné hudbě zpravidla naprosto vyloučené. Dříve byl totiž důležitý skladatel a hudebník byl upozaděn. Celou éru populární hudby také doprovází prudký rozvoj hudebního průmyslu. Hudba je zboží, hudebníci často prahnou po slávě a penězích. A kde je potěšení z hudby a nadšení z ní? Nadšení bylo možná na začátku a postupně se proměnilo v každodenní rutinu. Přesto však věřím, že hudba zůstane i nadále pro radost a za účelem potěšení. Uvažoval Petr Matoušek z 11. třídy.
z nás. Jisté snad je ale to, že tu zněla odpradávna – pro kouzlo, kterým omamuje smysly i duši a bude znít na věky věků. Dita Landovská, 11. třída
Hudba v 2. polovině 20. století (úvaha) Na hudbě 20. století se dá nádherně sledovat její vývoj a účel. V průběhu této doby se objevují zcela nové techniky jak v hudebních stylech, tak i ve vývoji nástrojů (umělé efekty, elektronika). Třeba ve folku vzniká zcela nová disciplína. Hudebníci dávají důraz hlavně na text a jeho obsah. Tím rozumím lidi, kteří dávali najevo nesouhlas s tehdejším režimem. Byli to písničkáři jako například Karel Kryl, Pepa Nos. A nebo z jiného žánru také známá skupina Plastic People. Písničkáři hráli většinou v jakémsi komorním prostředí. Důležitý byl kontakt s lidmi a jejich poslání, melodie zůstávaly většinou velmi jednoduché. Dalšími a typickými pro tuto dobu byli představitelé středního proudu (Gott, Zagorová, Matuška a další). Byla to vlastně masově přijímaná hudba, kterou v té době lidé v Čechách poslouchali. Nebyla tu důležitá úloha skladatele, ale interpreta. A celkově se v populární hudbě klade největší důraz na toho, kdo dílo veřejně uvádí, na jeho přednes a chování na veřejnosti (někdy bohužel i v soukromém životě). Vedle hlavního proudu se vyvíjely i jiné žánry a do popředí zájmu začaly vstupovat hudební skupiny, které na sebe brzy strhávají pozornost především mladých lidí (Beatles, Rolling Stones, Black Sabath ad.) Důraz se i zde později kladl na okázalou pódiovou show a celkový image kapely. Důležitý je především rytmus a zvuk „na plný pecky“ potom melodie a nakonec text, na kterém často mnoho nezáleží. Skladby nemají většinou notový zápis a nebo se omezuje pouze na melodickou linku s akordy. Skladby se často předělávají a přebírají je i jiní interpreti. Neob-
RODIČE DĚTEM Čítanka pro mou druhačku Když jsem v půlce listopadu četla v notýsku mé dcery- druhačky, že pro ni mám vyrobit čítanku, která bude první knihou, jež bude číst, byla jsem nadšená. To jsem ale netušila, co mě čeká. Kniha měla být hotova po vánočních prázdninách. Spousta času, že? Jenže to bych nebyla já, abych něco udělala s předstihem. A ještě k tomu vánoční trh, adventní spirály a jiné předvánoční aktivity. A tak jsem si řekla, že to nechám na prázdniny a v klidu vytvořím něco, o čem jsem neměla „ani páru“, kolik to dá práce. A jak už to tak bývá mezi svátky- návštěvy, výlety, zimní radovánky a to už se blížil konec roku a já na knize pracovala velmi intenzivně, ale pouze teoreticky. Tvořit jsem začala až úplně poslední den minulého roku. Příběhy od paní učitelky jsou nádherné: Třezalka a bodlák, Liška a skřítek a O javoru, který nedal své lístky. Ale při psaní mě brala do ruky křeč, k mé zlosti se většinou na konci stránky objevilo úplně jiné písmenko, než bylo předepsáno a když už jsem konečně dopsala (poslední stránku jsem psala čtyřikrát, to asi z lítosti, že už je poslední), tak přišly na řadu kresby. Ještě ty bylinky a stromy, ale nakreslit lasičku a lišku bylo nad mé síly. Na7
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
Veselým, kterému tímto děkuji za jeho ochotu s námi strávit přes 3 hodiny práce. Děti také píší i krátké vlastní texty nebo podle diktátu. Moc se těší na první psací písmena, která začnou v posledním týdnu epochy. Ve výtvarné výchově jsme také začali míchat akvarelové barvy, a tak nám vznikají barvy nové. Jaké překvapení… (Sandra Redlichová) Ve 3. třídě probíhá epocha matematiky, žáci odříkávají násobkové řady, docvičují násobilku, naučili se písemně sčítat a odčítat. Čeká je ještě písemné násobení a pak epocha měření. (Mirka Kůželová) 4. třída měla v prosinci epochu vlastivědy. Nacvičila také s flétnami trojhlasně tři koledy a k tomu stihla naštívit Okresní policejní ředitelství ČR. V lednu probíhá již druhá epocha českého jazyka, v níž mimo jiné objevíme základní větné členy. 5. února bude mít třída eurytmické vystoupení pod vedením paní učitelky Nesvadbové pro rodiče dětí na zahájení třídní schůzky. (Jan Slavík) V 5. třídě probíhá právě epocha matematiky. Vedle procvičování a opakování se tentokrát věnujeme hlavně geometrii. Volnou rukou, zatím bez použití kružítka a pravítka, cvičíme co možná nejdokonalejší kresbu kruhu. Seznamujeme se s průměrem, poloměrem, tečnami, sečnami… S pravým úhlem jsme si „odskočili“ zpět do Egypta a Mezopotámie. I jiné druhy úhlů kreslíme a vyhledáváme ve svém okolí. Počítáme úlohy se stupni, pozorujeme vzájemné vztahy mezi geometrickými obrazci a tvary. V německém jazyce i nadále recitujeme, pouštíme se do čtení nového textu. Děti se těší na vyprávěcí část epochy. Od Gilgameše jsme přešli k řeckým bájím. Olympiáda tu bude coby dup. Letos proběhne 16. a 17. 5. v Praze na Dědině. (Ivana Šimková) V 6. třídě se zabýváme botanikou vyšších rostlin. Sledujeme, jak během roku zažívají
konec s pomocí různých průvodců přírodou jsem to dovedla ke zdárnému konci. A byla jsem docela spokojená. Už jen slepit za instrukcí pana učitele Veselého, dalo to fušku, ale kniha byla hotova. A nastal den, kdy ji měla Natálka dostat (doposud ji neviděla). Těšila jsem se až přijde ze školy a bude nadšená… To opravdu byla a jen tak prohodila, že jí z knihy vypadly asi tři listy. Když jsme ji otevřeli, nevypadly listy tři, ale kniha se rozpadla celá. Mé veledílo!!! Zřejmě jsem nedala dostatek lepidla... No a tak jsem ji celou slepila izolepou, což ji dost ubralo na kráse, a když jsem to s velkou zlostí ( že to nevypadá tak, jak mělo) dolepila, přišla zpráva s prosbou od paní učitelky, jestli bych nenapsala něco o výrobě knihy. Nevím, nevím jestli jsem ta pravá, ale píšu. Píšu, že jsem moc ráda, že mám možnost vytvořit čítanku, která je jen a jen ode mne a jen a jen pro mou dceru. Myslím, že tohle je v životě důležité. A ještě mě čekají dvě čítanky pro naše mladší děti a já jen doufám, že se poučím z předchozích nezdarů… Petra Šorfová
CO SE DĚJE EPOCHÁCH? Prvňáčci po delším období nemocí od prosince do první poloviny ledna chodí do školy skoro v plném počtu. V epoše matematiky se učili bezpečně počítat vzestupně i sestupně, umí už násobkovou řadu dvou, zvládají sčítaní a rozklad čísla. Výukou angličtiny i ostatních předmětů je provází oblíbené známé i nové písničky. Stále se cvičí v naslouchání jeden druhému a vzájemné pomoci. S napjetím očekávali svá první vysvědčení, kde je spousta chvály za jejich výkony a chování, také nějaké to napomenutí a povzbuzení pro další práci. (Milan Fric) 2. třída má epochu českého jazyka, kde děti zdárně odkrývají tajemství čtení. VŠICHNI rodiče totiž vyrobili pro děti čítanky, někteří si je i svázali společně s panem učitelem 8
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
kých Bozkovských jeskyní a možná do hodiny zavítá i odborník - glaciolog a jeskyňář! (Jan Haken) V 10. třídě skončila epocha matematiky, kde jsou tématem funkce mocninné, exponenciální, goniometrické a logaritmy. V 11. třídě te matematika začíná. Tady budou studenti probírat základny deskriptivní geometrie a analytickou geometrii. Na otázku, zda neví pan učitel něco veselého ze školních lavic, tak odpověděl: „Ozývá se jenom řev“. (Jiří Šimek)
svůj „vegetační vrchol“ jednotlivé čeledi. Poznáváme jejich charakter a učíme se rostliny významné pro člověka. Druhý týden v lednu jede třída na hory, kde se kromě lyžování snad podíváme i na roční oblohu a její souhvězdí. (Dušan Pleštil) V 7. třídě jsme se s novým rokem rozběhli do světa. Do světa zámořských objevů a nových vynálezů, renesance a reformace. V epoše dějepisu jsme tak vstoupili do období zrození naší kulturní epochy na počátku 15.století - do začátku Novověku. Pro nás je to i období zrození individuality, a tak poznáváme kromě nových zemí hlavně osobnosti jakým byl Kryštof Kolumbus, Vasco da Gama, Magellan, Jan Hus, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Raffael, Giordano Bruno, Galileo Galilei, Johannes Gutenberg a jiní. Člověku se tím otevírají nové obzory do naší nedávné minulosti, jejíž působení je citelné až do dnešních dnů, do našich životů. (Peter Veselý) 8. třída Na pořadu dne je v tento čas fyzika a z ní konkrétně astronomie. Procházíme společně s dětmi dějiny astronomie od starých kultur přes Aristotelovský model vesmíru, Koperníkovu revoluci až k dnešku. Osvojujeme pojmy jako třeba sluneční soustava, poznáváme základní charakteristiku planet, určujeme souřadnice pomocí kvadrantu, sextantu, Jakubovy hole. Snažíme se alespoň o základní orientaci na severní hvězdné obloze. (Ondřej Slavík) V 9. ročníku během ledna probíhá epocha zeměpisu. Žáci odhalují tajemství nitra Země, poznávají podobu a význam minerálů a hornin, ze kterých se Země skládá. Sledují zákonitosti pohybu kontinentů, vývoje horských soustav a jevů, které tyto procesy doprovázejí - zemětřesení nebo činnosti sopek. Učí se vnímat čas v odlišné rovině, než v běžném životě - vidí, jak i ten nejtvrdší přírodní materiál podléhá náporu dlouhodobého působení zdánlivě neškodného vlivu větru a vody. Všichni už se těší na návštěvu nedale-
ZAJÍMAVÉ ČTENÍ Nedávno se mi do rukou dostala zajímavá kniha manželů Eyrových, rodičů 9 dětí. Kniha nese název „Jak naučit děti hodnotám“ a vyšla v nakladatelství Portál. Již samotné přečtení titulu mě přimělo k přemýšlení o tom, zda je vůbec možné vychovávat děti k hodnotám. To podnítilo mou zvědavost nahlédnout do výše zmiňované publikace a dozvědět se něco víc. Byla jsem mile překvapena, místo „suchého“ teoretizování se mi rozprostřela široká paleta výchovných a jiných nápadů, odborných znalostí a hlavně osobních zkušeností. Autoři zde podrobně probírají 12 životních hodnot na třech úrovních: na úrovni předškolního dítěte, školáka a dospívajícího. Díky této knize jsem si uvědomila, jak je důležité tyto hodnoty rozvíjet u sebe a u dětí. Tato kniha mi je neustálým pomocníkem, ke kterému se vracím. Je to však pouze začátek. Pokračování je na nás. Pokud knihu někde seženete, určitě si ji přečtěte, nebudete litovat (mohu zapůjčit). Úryvek z knihy: Asi dvě nejdůležitější věci o spravedlnosti a odpouštění jsme se naučili od naší nejstarší dcery Eleny. S první přišla, když jí bylo sedm let. Snažili jsme se tehdy vymyslet základní 9
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
lákavým kabátkem. O to by se měl se svojí příznačnou puntičkářskou pečlivostí starat Leoš Převrátil. Dík za jeho iniciativu! Takže kuk na www.waldorf-semily.cz! Tímto také mění „stanoviště“ i elektronická vezre našeho časopisu. Jeho přednost spočívá, oproti této papírové podobě, v tom, že obsahuje barevné obrázky a můžete jej bez obtíží po stáhnutí poslat svým blízkým a nebo případně z něj využít některé texty třebas k propagaci školy. A nebo chceteli-se pochlubit svojí prací babičce, která nemůže už přečíst drobná písmenka tohoto textu.
pravidla fungování naší rodiny a na rodinné poradě, které se účastnily i naše dcery, jsme se pokusili dát dohromady návrh našich „rodinných zákonů“. Napsali jsme si nápady všech účastníků porady a vytvořili z nich seznam s dvaceti čtyřmi „zákony“, které zahrnovaly příkazy od „Nikoho nebij!“ k „Nestrkej prsty do zásuvky od elektřiny!“ Jednou však naše nejstarší dcera přišla ze školy s určitým návrhem: „Myslím,že máme těch zákonů moc. Nedokážu si zapamatovat ani polovinu z nich.Učili jsme se dnes o Mojžíšovi - tomu dal Bůh jenom deset zákonů. Musíme ty naše nějak zjednodušit.“ A tak jsme to udělali. Přepracovali jsme seznam na pět zákonů, které jsme vyjádřili jedním slovem, takže je každé dítě mohlo pochopit a zapamatovat si je a vymysleli jsme tresty za jejich nedodržování. Cítili jsme, že se nám v naší rodině tak podařilo začít prosazovat hodnoty spravedlnosti. Asi o tři roky později nás ta samá dcera, nyní desetiletá, upozornila, že ruku v ruce se spravedlností by měl u nás fungovat ještě jeden důležitý princip. Viděla, jak se jeden z jejich mladších bratrů rozhněval na mladší sestru a porazil ji na zem.Už jsme se chystali zakročit a poslat ho za porušení našich pravidel do jeho pokoje, ale Elena si všimla, jak se bratr tváří. Na výrazu jeho tváře bylo znát, že je mu líto, že se neudržel a ublížil své sestře. „Víš, tati,“ řekla Elena, „myslím si, že když je někomu opravdu líto, co udělal, a chce se omluvit, neměl by se už trestat.V takovém případě mu to můžete odpustit.“ Svatava Bezpalcová
Též nové webové stránky Sdružení přátel Waldorfské školy Vážení, Sdružení přátel waldorfské školy v Semilech se konečně zmohlo, na vlastní webové stránky (vždy už to bylo pro ostudu...). Budeme se snažit je postupně plnit a udržovat v aktuálním stavu. K tomu však potřebujeme Vaši spolupráci - informace, požadavky, zpětnou kontrolu směrem k nám ... Mrkněte tedy na www.spws.cz a bute prosím shovívaví. E-mail na nás je
[email protected]. Zdravím Vás v zastoupení rady SPWŠ Tonda Hoffmann
Jak vám chutná ve školní jídelně? Odpově na tuto docela frekventovanou otázku známe, jako učitelé doprovázejí děti při obědě, velmi důvěrně - zní zpravidla: „ Je to strašný.“ Případně uhlazeněji: „Mně to moc nechutná“. V hodnocení kvality, pestrosti a chutnosti jídla se s dětmi zpravidla pohledy dospělých velmi rozcházejí. Proto se redakce Wšetečky rozhodla z popudu paní redaktorky Sandry Redlichové trošku si na toto téma v příštím čísle posvítit. V této souvislosti by nás ale zajímaly zkušenosti i vás rodičů, protože nemáme tušení, zda stálé pohrdavé frflání nad „tím děsným jídlem“ není jen součástí negativního skupinového postoje našich školáků. Máte-li chu
SDĚLENÍ A OZNÁMENÍ Nové webové stránky školy Pokud jste kamarádi s internetem, pak vězte, že školní webové stránky doznaly zásadní proměny. Určitě oceníte jejich nápaditou, přehlednou a graficky přitažlivou podobu. Těšíme se, že ani obsah nebude kulhat za 10
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
Školská rada: Martin Smutný: 602 427 827 Obědy: jídelna ZŠ Jizerská, p. Tomášová - 481 623 736, 737 212 721 Mateřská škola waldorfská: 481 625 464 Sdružení přátel waldorfské školy: Antonín Hoffmann - 777 866 324,
[email protected] Centrum pro rodinu M.E.D.: Iva Hluštíková - 724 840 945 Intern. odkazy: www.zelenacek.wz.cz - 2. třída www.ws.restaurovani-koudelkova.cz - 3. třída
vyjádřit svoje zkušenosti a nebo jste dokonce někdy měli možnost takový školní dětský oběd ochutnat, napište nám. Vaše zkušenost je pro nás cenná a svůj názor naleznete v souvislosti s jinými postřehy týkajícími se stolování v naší škole za dva měsíce na stránkách tohoto časopisu.
POTĚŠENÍ NA ZÁVĚR Ovce a zvonečky Ovce, ovce ovečky, Pročpak máte zvonečky? Proč je slyšet na sto honů Krásný cinkot vašich zvonů. Na zimu však umlknou, Ani jednou necinknou. Avšak v ten náš jarní čas, Rozezní se zas.
Jak pravidelně dostávat Wšetečku Poštou do schránky: cena čísla 22 korun / číslo (za školní rok 5 čísel 110 korun) svoji doručovací adresu odevzdejte spolu s předplatným paní učitelce 2. třídy Sandře Redlichové. Emailovou poštou: bezplatná služba, formát PDF, svoji doručovací emailovou adresu sdělte prosím na adresu pethoffmannova@ seznam.cz. Osobně si jej vyzvedávat: zapište se do seznamu odběratelů a zaplate předplatné ve výši 60 korun u paní učitelky Sandry Redlichové.
Veš Jednou jsem potkal veš a ta měla lesklou pleš. Říkala, že nemá vši, ale za to blechy. Prý, že mám jít k ní, budu je mít taky. A já řekl:“Ne, ne, ne. Vši to není nic pro mne. Dám ti dobrou radu, nic se nehněvej, Ta rada je dobrá, kup si na ně sprej.“ David Fürst 6. třída
Impressum Školní časopis WŠetečka vydává Sdružení přátel waldorfské školy v Semilech
Důležité kontakty
Redakční rada: Petra Hoffmannová, Mirka Kůželová, Mojmír Poláček, Sandra Redlichová, Jitka Šleisová. Editor: Mojmír Poláček
Ředitel školy: Ing. Petr Šimek - 481 624 168, 732 736 862 Sborovna: 481 624 580 Výchovný poradce: Dušan Pleštil - 723 588 995 Kancelář školy: Žaneta Fleknová - 481 624 168
Redakční uzávěrka pro příspěvky: vždy 15. v lichém měsíci, příspěvky můžete zasílat na adresu
[email protected] nebo předat některému z redaktorů. Redakce si vyhrazuje právo nezařazení, krácení a běžné redakční úpravy příspěvků. http://casopis.waldorf-semily.cz Toto číslo vyšlo 4. února 2008
11
WŠetečka
č. 8 - únor 2008
12
