Úrok v širších společenských souvislostech Pohled bankéře Jan Vejmělek Komerční banka
Investiční bankovnictví
Co to je úrok?
(peněžitá) odměna za půjčení peněz (Wikipedia)
odměna za půjčení peněžních prostředků věřitele dlužníkovi (uroky.com)
cena peněz
- mikro versus makro pohled
2
Peníze a úrok Funkce peněz
Platón
- jako jeden z prvních podal výklad dělby práce a odvodil vznik peněz ze snah o usnadnění hospodářských kontraktů, především směny zboží
- peníze jsou pro něj prostředkem směny, ale nejsou bohatstvím samy o sobě
Aristotelés
- popsal všechny funkce peněz: prostředek směny – oběživo, peníze jako zúčtovací jednotka uchovatel hodnoty – nástroj hromadění bohatství (nepřirozená forma podle Aristotela) 3
Úrok v ekonomické teorii
První ekonomické studie úroku již v 18. a 19. století (Adam Smith, Jeremy Bentham, …) Počátkem 20. století rozšířil teorii úroku zásadním způsobem Irving Fisher V průběhu 20. století další rozvoj teorií nahlížející problematiku z různých perspektiv
Mikroekonomický pohled
Úrok jako cena za půjčení peněz, souvisí s časovou preferencí Úroková míra určuje relativní cenu současné a budoucí spotřeby Možnost zapůjčování peněz zvyšuje celkovou ekonomickou efektivitu
Makroekonomický pohled
4
Úroková míra jako činitel zajišťující rovnováhu na trzích (úspor a investic, zápůjčního kapitálu atd.)
Úrok v ekonomické teorii Neoklasická teorie úrokové míry Irving Fisher (1867-1947)
S
Úroková míra vyrovnává úspory a investice Úspory - rostoucí funkce úrokové míry -
Hlavní role úspor domácností; úspory státu ani firem nejsou citlivé na úrokovou míru
Investice – klesající funkce úrokové míry -
I, S
Srovnání očekávané výnosnosti investice a úrokové míry
I
Rozlišení reálné a nominální úrokové míry
IR0
Modely ekonomického růstu (např. Ramsey) -
5
Reálná úroková sazba rovna meznímu produktu kapitálu Spotřebitelé reagují na rozdíl mezi úrokovou mírou a vlastní časovou preferencí, což ovlivňuje úspory, resp. investice Ve stálém stavu je úroková míra rovna spotřebitelské časové preferenci, mezní produktivita kapitálu se přizpůsobuje Úrokové míry jako nástroj k motivaci netrpělivých spotřebitelů odložit současnou spotřebu
IR
Úrok v ekonomické teorii Teorie zápůjčních fondů
Rozšíření neoklasické teorie Úroková míra vyrovnává nabídku a poptávku po zápůjčních fondech Nabídka zápůjčních fondů – 2 složky: nabídka peněz a nabídka úspor -
Nabídka peněz nezávisí na úrokové míře
Poptávka po zápůjčních fondech – 2 složky: poptávka po penězích a investiční křivka (obojí klesající funkce úrokové míry) Změnou peněžní zásoby - nabídky peněz - lze ovlivňovat úrokové míry
LF LFs
LFd
6
IR0
IR
Úrok v ekonomické teorii Keynesiánský přístup
Teorie preference likvidity (John Maynard Keynes, 1936) Ekonomické subjekty preferují držbu peněz před ostatními výnosovými aktivy (dluhopisy) Úroková míra jako vyrovnávací činitel nabídky a poptávky po penězích Úroková míra není odměnou za spoření, ale odměna za zřeknutí se likvidity Poptávka po penězích
závisí na ušlém úroku pokud subjekt nedrží dluhopisy má tři složky – transakční (závislá na důchodu), spekulativní (závislá na úrokové míře) a opatrnostní (závislá na důchodu i úrokové míře)
Nabídka peněz exogenní, nezávislá na úrokové míře Dále rozvinuto v IS-LM modelu
L
Ms
LD
7
IR0
IR
Dva pohledy na úrokové výnosy Čisté úrokové výnosy (NII) jsou klíčovou součástí zisku z bankovní činnosti:
Je vykazován jako úrokový výnos z aktiv (poskytnuté úvěry bankám a klientům, CP v držení banky) snížený o úrokové náklady zdrojů (depozita od klientů, vydané dluhopisy)
Analytický (maržový) přístup rozděluje čisté úrokové výnosy na dvě části (s pomocí mezibankovní sazby):
Interest margins as of 12/10
7 6 5 4
Loan
3
Depo
2 1 0 -1 Hous ehold
NF Company
Zdroj: ČNB
- Výnos z půjčování (výnos z aktiv snížený o cenu mezibankovních zdrojů)
3.5
- Výnos ze sběru depozit (cena mezibankovních zdrojů
3.0
snížená o úrok placený klientům, bankám a držitelům dluhopisů)
2.5
Při současných nízkých sazbách pochází většina úrokové marže z úvěrů. Historicky však byly banky schopny generovat na pasivní straně marži až 2%. Rozdíl závisí i na časové struktuře nových depozit
Interest margins on deposits NFC
HH
2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5 1/01
1/02 1/03
1/04
1/05 1/06
1/07
1/08 1/09
1/10 Zdroj: ČNB
8
Zdroje čistých úrokových výnosů Český bankovní systém vykazuje ve srovnání s evropskými zeměmi nízkou proúvěrovanost přijatých depozit (LTD) Hlavní roli hraje konzervatismus: klienti preferují depozita jako formu spoření a banky jsou opatrné při úvěrování svých klientů. Několik zemí ukazuje odlišnou strukturu financování založenou buď na domácích emisích dluhopisů (Dánsko) či externích zdrojích (Litva, Lotyšsko) Nevyužitá část depozit je českými bankami nabízena na domácím i zahraničním mezibankovním trhu či investována do dluhopisů, což omezuje celkovou úrokovou marži vygenerovanou v ekonomice. 300% LTD broad
LTD - N FG
250%
200%
150%
100%
50%
0% DK
9
LV
SE
SI
LT
IE
FI
HU
PT
NL
RO
IT
GR
BG
FR
AT
ES
UK
PL EMU CY
MT
SK
DE
CZ
LU
BE
Zdroj: ECB, Nov. 2010; NFG = non-financial and non-government sector, broad measure includes resident bank and government clients and bond funding&investment
Čisté úrokové výnosy ve výsledovkách, dopad rizika Úrokové výnosy se podílejí na celkovém zisku bank necelými dvěma třetinami
Upravené úrokové výnosy (o úvěrové riziko) tvoří většinu zisku z bankovní činnosti (NII + servisní marže + investiční výnosy) pro většinu českých bank, navzdory nízkému LTD
Pro tři největší české banky odpovídá
NII / NBI (net of risk) 120% KB
100%
CSOB
80% 60% 40% 20% 0% 2007
NII nejčastěji 2-3% celkových aktiv. Pokles v roce 2009 byl dán vyššími rizikovými náklady
2008
2009
Zdroj: Bloomberg, jednotlivé společnosti
NII / BS (net of risk)
KB CSOB ČS
3.5%
Náklady úvěrového rizika rostly kvůli recesi z 8,4% na 25,4% NII a z 0,5% na 1,6% pohledávek za klienty v letech 2007-09 (kumulovaná data za KB, ČS a ČSOB)
ČS
3.0% 2.5% 2.0% 1.5% 1.0% 0.5% 0.0% 2007
2008
2009
Zdroj: Bloomberg, jednotlivé společnosti
10
NII: Mezinárodní srovnání (data za 2009)
Nízké LTD odlišuje české TOP3 banky od jejich matek i dalších bank v regionu. Na druhou stranu jsou depozita stejně důležitá i pro polské banky či OTP
140
LT D
120
D/BS
100 80 60 40
120% 100%
OTP
PKO
BRE
BZ
Ers te
KBC
SG
CS
CSOB
další srovnávané banky s výjimkou KBC (záporný investiční výsledek) a OTP
0 KB
Největší české banky závisí více na NII než
Pek ao
20
NII/NBI adj
4.0%
NII adj/BS, rhs
3.5% 3.0%
1.0% 20%
OTP
PKO
BRE
0.0% BZ
Erste
KBC
SG
CS
CSOB
Pek ao
0.5%
0%
70%
Ris k/NII
4.0%
60%
Ris k/loans, rhs
3.5% 3.0%
50%
2.5%
40%
2.0% 30%
1.5%
20%
1.0%
OTP
PKO
BRE
BZ
Ers te
0.0%
KBC
0.5%
0% SG
10% Pekao
11
1.5%
40%
CS
podobné úrovni jako u jejich matek, měřeno relativně k objemu poskytnutých úvěrů. KB a ČS se umístily na 2. a 3. místě v poměru riziko/NII, hned za polskou Pekao
2.0%
CSOB
Úvěrové riziko velkých českých bank je na
60%
KB
depozitech si české banky vedou dobře při srovnání úrokových výnosů k celkovým aktivům (NII/BS), což ukazuje na vyšší marže na úvěrech
2.5%
KB
Navzdory nízkému LTD a nízkým maržím na
80%
Zdroj: Bloomberg
Dopad nečekaných změn úrokových sazeb Banky nechtějí být vystavené úrokovému riziku
Durace měří cenovou citlivost k paralelním posunům výnosové křivky. Je dána zejména načasováním hotovostních toků dluhopisu či jiného kontraktu.
Duration gap měří rozdíl mezi durací aktiv a pasiv (bez vlastního kapitálu) banky DG = DAssets – Liabilities/Assets * DLiabilities
Pozitivní DG při nečekaném růstu úrokových sazeb znamená pro banku ztrátu a naopak
Banky se proto snaží durace aktiv a pasiv vyrovnat, aby se DG rovnalo nule, čímž by jejich rozvaha byla „imunní“ vůči úrokovým šokům
Pro vyrovnávání durací aktiv a pasiv se používají zejména dluhopisy (na obou stranách rozvahy) a deriváty (mimorozvahové položky)
12
Tvorba úrokových sazeb v komerčních bankách Úvěry Úroková sazba úvěru = vnitrobankovní sazba + náklady rizika + marže
Vnitrobankovní výnosová křivka je odvozena od trhu, tj. PRIBORů a swapů pro delší splatnosti.
Vnitrobankovní sazba se počítá z výnosové křivky s přihlédnutím k očekávaným hotovostním tokům. VBS se aktualizuje nejméně jednou za dva týdny, pro velké úvěry se rekalkuluje zvlášť
Náklady rizika jsou odhadnuty na základě externího či interního úvěrového ratingu klienta
Marže představuje očekávaný zisk pro banku
13
Tvorba úrokových sazeb v komerčních bankách II Depozita
Standardní produkty jsou nabízeny za fixní sazby zveřejněné bankou. Standardní depozita jsou výjimečná svou snadnou srovnatelností napříč bankovním trhem
Individuální produkty jsou zaměřeny na velké zákazníky. Jejich úrokové sazby odrážejí strategii banky, parametry produktu, objem vložených zdrojů i celkový rozsah služeb poskytovaných danému klientovi. Úročení termínovaných vkladů je často vázáno na PRIBID či sazby ČNB
Banky platí za depozita povinné pojištění (4bb za čtvrtletí, tj. 16bb ročně) MM deposit rates, % p.a. (15/02/11)
1.6 1.4 1.2 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2
MM rates
less ins uranc e
0.0
14
1D
2D
1W
1M
2M
3M
6M
9M
1Y
Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
Role úrokové sazby v investičním bankovnictví
Obchody na vlastní účet, market making - Peněžní trh - Dluhopisový trh - IRS
Klientské obchody - Depozita/půjčky na mezibankovním trhu - Zajištění se proti úrokovému riziku
15
Úrokové sazby v investičním bankovnictví I Úrokové deriváty
Finanční deriváty napojené na úrokové sazby jsou jedním z hlavních zdrojů příjmu investičního bankovnictví
80%
116%
2009
121%
130%
2008
158%
Swapy Forwardy, resp. FRA Opce popřípadě jejich kombinace s měnovými deriváty (např. cross currency interest rate swap)
185%
-
Jmenovitá hodnota úrokových derivátů v poměru k aktivům
Deriváty se dělí na zajišťovací (hedging, zejména zajištění vlastních rizik banky) a určené k obchodování (vč. zajištění klientských obchodů)
Nominální hodnota úrokových derivátů často přesahuje bilanční sumu banky
Tržní hodnota derivátů se naopak typicky pohybuje v řádu maximálně jednotek procent bilanční sumy (KB v r. 2009: 0,4% pro zajišťovací a -0,1% pro obchodovatelné úrokové deriváty) 16
ČSOB
ČS
KB Zdroj: společnosti
2000
Struktura úrokových derivátů ČSOB, mldKč FX options
1500
X c urrency swap FX s wap/forward
1000
CZK opc e 500
CZK forward
0
CZK s wap 2008
2009 Zdroj: ČSOB
Úrokové sazby v investičním bankovnictví II Rok 2010 ovlivnily fotovoltaiky
Klientská poptávka po úrokových derivátech odráží jejich očekávání ohledně budoucího vývoje, specifické potřeby a také tržní situaci.
V roce 2010 byla velká poptávka ze strany investorů do fotovoltaiky, kteří využili nejen vládní podporu, ale i výhodné úrokové sazby (viz obr.) k zafixování nízkých budoucích úrokových nákladů (úrokový swap přidán k bankovním úvěrům s variabilní sazbou). Výnosová křivka 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 2/11
8/10
2/10
8/09
2/09
1,5 1,0 1Y
17
2Y
3Y
4Y
5Y
6Y
7Y
8Y
9Y
10Y
15Y
20Y Zdroj: Bloomberg
NBI Komerční banky v letech 2009 a 2010 Čistý úrokový příjem KB činil v roce 2010 téměř 66 % NBI
32,195
21,242
+1%
+1%
32,662
21,431
CZK million
Net interest income Net fees and commission Income from financial operations Other income
7,839
+3%
8,038
3,024 90 FY 2009
+2%
3,098 95 FY 2010
+6%
Zdroj: Komerční banka
18
Investiční bankovnictví KB Obchody s úrokovými instrumenty na mezibankovním trhu se podílí z více než 2/3 na celkovém příjmu z obchodů na mezibankovním trhu
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006
2007 Interest Rate Trading
2008 FX Spot Trading
2009 Institutional Sales CZ Equities
2010
Zdroj: Komerční banka
19
Investiční bankovnictví KB Podíl úrokových instrumentů na klientských obchodech dosáhl 30 %, dlouhodobý průměr je do 10 % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008 deposits
IR hedging
2009 FX spot + der. Commodities
2010 Emission Al.
Others
Zdroj: Komerční banka
20
Upozornění: Informace uvedené v tomto dokumentu nemohou být považovány za nabídku k nákupu či prodeje jakéhokoliv
investičního nástroje nebo jinou výzvu či pobídku k jeho nákupu či prodeji. Veškeré zde obsažené informace a názory pocházejí nebo jsou založeny na zdrojích, které Komerční banka, a.s. považuje za důvěryhodné, nicméně tímto nepřebírá záruku za jejich přesnost a úplnost, ačkoliv vychází z toho, že byly publikovány tak, aby poskytovaly přesný, úplný a nezkreslený obraz skutečnosti. Komerční banka, a.s. a společnosti, které s ní tvoří jeden koncern, se mohou příležitostně podílet na obchodech s investičními nástroji, obchodovat s nimi nebo vykonávat činnost tvůrce trhu pro investiční nástroje nebo je držet, poskytovat poradenství či jinak profitovat z obchodů s investičními nástroji nebo od nich odvozených derivátů, které byly emitovány osobami zmíněnými v tomto dokumentu. Zaměstnanci Komerční banky, a.s. a dalších společností tvořících s ní koncern nebo osoby jim blízké, včetně autorů tohoto dokumentu, mohou příležitostně obchodovat nebo držet investiční nástroje zmíněné v tomto dokumentu nebo od nich odvozené deriváty. Komerční banka, a.s. a společnosti tvořící s ní koncern nejsou tímto dokumentem vázáni při poskytování investičních služeb svým klientům.
Názory Komerční banky, a.s. uvedené v tomto dokumentu se mohou měnit bez předchozího upozornění.
Komerční banka, a.s. nepřebírá nad rámec stanovený právními předpisy odpovědnost za škodu způsobenou použitím tohoto dokumentu nebo informací v něm obsažených. Tento dokument je určen primárně pro profesionální a kvalifikované investory. Pokud kopii tohoto dokumentu obdrží jiná, než je výše uvedená osoba, neměla by své investiční rozhodnutí založit výhradně na tomto dokumentu, ale měla by si zároveň vyhledat nezávislého poradce
Tento dokument je vydán Komerční bankou, a.s., která je bankou a obchodníkem s cennými papíry ve smyslu
příslušných právních předpisů, a jako taková podléhá dozoru České národní banky. Komerční banka, a.s. přijala řadu opatření, aby zabránila možnému střetu zájmů při tvorbě investičních doporučení. Žádné hodnocení zaměstnanců, kteří se podílejí na tvorbě investičních doporučení, není podmíněno nebo závislé na objemu nebo zisku z obchodování Komerční banky, a.s. s investičními nástroji zmíněnými v tomto dokumentu nebo na jejím obchodování s emitenty těchto investičních nástrojů. Doporučení uvedená v tomto dokumentu jsou určena veřejnosti a před jeho zveřejněním není dokument k dispozici osobám, které se nepodílely na tvorbě tohoto dokumentu. Komerční banka, a.s obvykle nezasílá investiční doporučení jednotlivým emitentům před jejich zveřejněním. Každý z autorů tohoto dokumentu prohlašuje, že názory obsažené v tomto dokumentu přesně odpovídají jeho osobnímu pohledu na uvedené investiční nástroje nebo jejich emitenty.
Pro podrobnosti prosím navštivte internetovou stránku http:\\ www.trading.kb.cz 21
Děkuji vám za pozornost
Jan Vejmělek Hlavní ekonom vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Investiční bankovnictví Komerční banka, a. s. Václavské nám. 42 114 07 Praha 1 tel: +420 222 008 568 e-mail:
[email protected] 22
Investiční bankovnictví
