Potraviny v širších souvislostech
Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis
[email protected] 1
Dnešní kontext Svět -7 miliard obyvatel ČR – 10,3 mil. V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2011 číslo kleslo na 870 milionů. Každý 8.člověk na planetě hladoví Zastoupení v zem. sektoru: ČR: 5,6 % Země v Africe: 60-90 % 2
Dnešní kontext FAO, IFAD, WFP: State of Food Insecurity 2012 • Kde je ve světě hlad se mění
Dnešní kontext Podvýživa v regionech
Zdroj FAO
Chudoba ve světě • • • • •
¼ populace v rozvojových zemích žije s 1,25 USD na den 1 miliarda lidí bez přístupu k nezávadné pitné vodě 1, 6 miliardy lidí bez přístupu k elektrické energii 3 miliardy lidí žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách ¼ dětí v rozvojových zemí trpí podvýživou (World Development Report 2010)
5
Řecko - 2012 21% populace v situaci chudoby
6
Nároky na potraviny v hektarech
Dnešní kontext Environmentální: •Ubývající přírodní zdroje pro produkci potravin (degradace půdy, odlesňování, rozšiřování pouští, znečišťování vodních zdrojů..) •Snižující se produkce kvůli následkům klimatických změn (do roku 2050 by se produkce některých plodin mohla snížit až o polovinu) Ekonomický: •Rostoucí ceny potravin •Trvalá potravinová krize (Africký roh, Sahel) •Ekonomická krize 2007/8 (FFF crisis: finanční, potravinová, energetická) •Nelze opomínat ani politický kontext.
Změna klimatu ano či ne?
9
Pákistán, 2011
Evakuace, Provincie Sindh, léto 2011
10
Bohumín 2010
11
Vyhlídky •V roce 2050 bude na planetě již 9 mld. lidí. •Podle odhadů FAO bude třeba zvýšit produkci potravin do roku 2050 o 70 %. •Populace Afriky je dnes zhruba 1 mld., v roce 2050 to bude zhruba 2,3 mld. (Nigérie by dokonce mohla předběhnout v roce 2080 v počtu obyvatel USA a být tak třetí nejlidnatější zemí na světě).
Ekologické rezervy ve světě
Přetrvávající mýty -nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin), -rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob), -přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát). 14
Proč by nás to mělo zajímat?
Proč by nás to mělo zajímat? • • • • •
Cesta potravin z pole na náš stůl – 2500 km Odlišné stravovací návyky (Ne)zodpovědná konzumace Plýtvání potravinami 80% závislost na dovozu sóji a kukuřice z USA, Brazílie a Argentiny • 2,5 – 7,5 ha/os/ Evropa - plocha potřebná k produkci potravin • Porušování lidských práv (dětská práce)
Proč by nás to mělo zajímat ? • 1,3 miliard tun / rok -1/3 světové produkce potravin je každý rok vyhozena či jinak znehodnocena • Spotřebitelé v „rozvinutých zemích“ vyhodí každý rok stejné množství potravin jako je roční produkce celé oblasti subsaharské Afriky 222 mil. tun/ 230 mil. tun • Množství vyhozených a znehodnecených potravin/rok je ekvivalentem poloviny světové úrody obilovin/rok (2,3 mld tun) • Evropa 95 – 115 kg/os/rok • Afrika 6 - 11 kg/os/rok
Nekonzumujeme lokálně – jíme globálně - Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem.
18
Nekonzumujeme lokálně – jíme globálně - 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje - 10 společností - globální prodej pesticidů - Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím). - Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty. - Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops).
Jak jsou na tom lokální procenti ? znevýhodněni: -prodávají skrz prostředníka, -mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální trh, -nemají prostředky na transport své produkce, -nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin, -obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu sklizně. 20
Co s tím ? • • •
• •
podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity) realizovat pozemkové reformy zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům, podpora přímých druhů prodeje - KPZ) 21
Co s tím ? • Ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, • Podporovat ekologické zemědělství, • Poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení s vodou, půdou, lesy a zvířaty, • Přijmout zmírňující a adaptační opatření proti klimatické změně např. agroekologické systémy • Omezit kácení lesů a změn ve využívání půdního fondu, • Diverzifikovat produkci a omezit monokultury.
22
A co já ? • Preferovat místní produkty – farmářské trhy, komunitou podporované zemědělství, prodej ze dvora • Zodpověná konzumace X velké slevové akce • Neplýtvat potravinami • Zajímat se o údaje na výrobcích – kde a jak bylo vyrobeno • Zamyslet se nad skutečnou cenou našich potravin – fair trade x levný dovoz
Děkuji za pozornost!
Blanka Krivankova Glopolis, Soukenická 23, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 272 661 132, GSM: +420 773 687 862 E-mail:
[email protected] Web: www.glopolis.org
24
