Ropa v souvislostech Komentář

Datum:

+420 292 292 292

20.4.2016 +420 225 021 200 Místo:

Praha

[email protected]

Ropa v souvislostech Komentář Kdo by to byl řekl, že nějaká hnědá, až nazelenalá hořlavá kapalina, která je tvořena směsí uhlovodíků, především alkanů, bude několik desetiletí „hýbat“ světem. A přeci se tak v minulosti dělo a stále děje. V novodobých dějinách o sobě dala tato kapalina výrazněji vědět v sedmdesátých letech minulého století. A to v souvislosti s válkami na Středním východě. Cena této kapaliny po znatelném snížení její těžby ze strany arabských zemí razantně stoupla. Ostatní státy si uvědomily, že energetické zásoby nejsou nevyčerpatelné. Dopady zvýšení ceny ropy byly citelné, růst její ceny nasměřoval světovou ekonomiku do hluboké recese, vyvolal inflaci a vyspělé světové ekonomiky se propadly do deflace. Tato situace ukázala slabinu západních zemí – nadměrnou závislost na dovozu energetických surovin. Ještě více však na tuto situaci doplatily chudé země, které byly do značné míry zadluženy a dovážely téměř veškerou svou spotřebu pohonných hmot. Ropná krize probudila vyspělý průmyslový svět z jeho snu o udržitelném hospodářském růstu a blahobytu.

Předvoj krize Od začátku nového tisíciletí se hovořilo o ropném vrcholu (někdy rovněž označováno jako ropný zlom). Jedná se o situaci, kdy těžba v daném státu (či globálně ve světě) dosáhne svého maxima a vstoupí do fáze poklesu, až ke konečnému vyčerpání. Po roce 2006 začala cena ropy výrazně růst, atakovala hranici 150 amerických dolarů za barel. Analytici byli velmi pozitivní a někteří z nich predikovali, že cena brzy přesáhne 200 USD za barel. Viděno dnešní optikou, se takto předvídaví analytici výrazně spletli. Ovšem zkuste se vžít do jejich kůže, když dostanete otázku: „Jak se bude vyvíjet cena ropy?“, a to v situaci, kdy se cena za jeden kalendářní rok (2006 - 2007) dostala z cca 60 USD za barel na hodnotu 140 USD za barel, a přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by měla klesnout. Světová ekonomika šlapala na plné obrátky, trhy rostly, nezaměstnanost byla nízká a vše se zdálo být zalité sluncem.

Krize a oživení Nicméně idyla netrvala dlouho. Na finančním trhu se objevily „černé labutě“ (označení pro události, které nastaly, aniž je někdo předpokládal), jako např. prasknutí realitní bubliny v USA. Následující šok byl tak silný, že výrazně propadly nejenom akciové trhy, ale dolů se zřítila i cena ropy. A to až k hranici 40 USD za barel. Následně pak, zejména zásluhou oživení americké ekonomiky se cena ropy dostala až k hranici 120 USD za barel. Předchozí propad tak vypadal jako pouhá nepříliš zajímavá epizoda. Bohužel pro „klasické“ producenty ropy se na trhu objevil doposud nečekaný soupeř. A to (malé) společnosti, které těžily (a některé z nich doposud těží) ropu z břidlic a případně tekutých písků (týká se to zejména Kanady). Vstup této konkurence, ve „spolupráci“ s klesající čínskou poptávkou po komoditách (ta mimochodem poslala ke dnu ceny komodit), a doprovodným efektem neustávající vysoké těžby, poslal ceny ropy do úrovně mezi 50 - 60 dolary za barel. Další pokles pak má za následek snaha hlavních zemí těžící ropu nepřijít o tržní podíl. Jejich chování přineslo cenu ropy atakující 26 USD. V posledních týdnech se pak cena ropy zvýšila a osciluje mezi 30 - 40 USD za barel.

AXA investiční společnost a.s., Lazarská 13/8, 120 00 Praha 2, Česká republika AXA linka: +420 292 292 292, Fax: +420 225 021 200, E-mail: [email protected], www.axa.cz IČ: 64 57 90 18, společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7462

Cena ropy Brent v USD (na desetiletém horizontu) 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Zdroj: Bloomberg

OPEC a ostatní Nízká cena ropy však není pro svět novinkou. V historii byla období, kdy cena ropy dokázala klesnout ještě níže a mnohem rychleji. Například na přelomu let 1985 a 1986 klesla cena ropy během pěti měsíců z 30 USD na 10 USD za barel. Takový pokles byl způsoben koncem vývozních kvót v Saudské Arábii (do té doby používaných zeměmi OPEC a držících cenu vysoko) a otevřením nových nalezišť mimo země kartelu OPEC. To odpovídá situaci, které jsme dnes svědky. Tehdy kartel OPEC zvýšil těžbu, aby získal zpět tržní podíl. Dnešní situace je podobná, kdy OPEC těžbu nesnižuje a snaží se tržní podíl alespoň udržet. Na klesající cenu ropy doplácejí zejména země, jejichž ekonomiky jsou na příjmu z prodeje této komodity závislé. Proto je poprvé od roku 2007 zadlužená Saúdská Arábie, Rusko v recesi, Kuvajt a Bahrajn po dvaceti letech míří ke schodku, ve Venezuele se rabují obchody a Ekvádor zažívá protivládní protesty. A to na trh brzy vstoupí staronový hráč Írán. Je tedy velmi pravděpodobné, že bude mít cena ropy tendenci klesat níže. Reakcí zemí OPEC na vývoj ceny ropy nebyl útlum těžby, ale naopak jeho zvýšení do rekordních čísel. Tímto krokem chtějí získat zpět podíl na trhu po silném růstu dodávek ze zemí mimo organizaci – tedy po rozmachu těžby ropy z břidlicových ložisek v USA. Pokles ceny ropy nedělal a nedělá vrásky jen akcionářům ropných společností, ale i představitelům zemí, které jsou na této komoditě závislé. Aby vyřešily, alespoň dočasně, problémy s nízkou cenou ropy, rozhodla se Saudská Arábie, Kuvajt, Jemen a Bahrajn privatizovat některé ze společností, které jsou doposud ve státním vlastnictví. Ať již jsou to firmy provozující letiště, aerolinky, telekomunikační společnosti, tak i třeba firmy provozující nemocnice. Jmenovaní producenti ropy, ale i další země, by potřebovali znatelně zvýšit cenu ropy, aby hospodařili s vyrovnaným rozpočtem a zažehnali tak očekávatelné sociální bouře obyvatelstva (doposud zvyklého na poměrně štědrou státní apanáž). Kupříkladu aby měl Irán vyrovnaný státní rozpočet, musela by cena ropy stoupnout na 131 USD za barel, stejně jako u Alžírska. Nigérie by potřebovala cenu ropy na úrovni 123 USD za barel, Venezuela 118 USD za barel a Rusko 105 USD za barel. O něco málo lépe jsou na tom Spojené arabské emiráty (pro vyrovnaný rozpočet potřebují cenu 81 USD za barel), Kuvajt (78 USD za barel) a Katar (77 USD za barel). I když se Saudská Arábie snažila zvyšovat těžbu, aby nepřišla o svůj tržní podíl. Ten přeci jen (v porovnání s rokem 2014) ztratila a na čelo se (zásluhou těžby z břidlic) vyšvihly USA. Ostatně v loňském roce se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy. Dokázaly by veškerou svou spotřebu uspokojit z vlastních zdrojů. Dokonce společnosti na území USA těžily tolik ropy, že žádaly zrušení embarga na vývoz ropy, aby dokázaly svou produkci uplatnit i v zahraničí.

Změnu cen ropy by přineslo jen výrazné omezení těžby ropy (dosavadní dohoda na nezvyšování těžby má na cenu ropy jen malý vliv). Ovšem výrazné omezení těžby naráží na řevnivost mezi Saudskou Arábií a Iránem, kteří soupeří o vliv na Blízkém Východě.

Tržní podíl na trhu s ropou 25,0%

20,0% 19,3%

16,4%

15,0%

9,8%

9,5%

10,0% 7,7%

10,3%

10,1%

6,9% 5,2%

3,2% 1,4% 1,4% 1,1%

3,1%

2,0% 2,1% 1,6%

2,7% 1,4% 1,5% 1,3%

2,4% 1,2% 1,5%

2,1%

5,2%

4,1%

3,5%

5,0% 1,6%

Taiwan

Singapur

Jižní Korea

Indonésie

Indie

Ostatní producenti

Čína

Japonsko

Afrika

Saudská Arábie

Kuvajt

Střední Východ

Rusko

bývalé země SSSR

Východní Evropa

Španělsko

Itálie

Středoevropský region

Nizozemí

Velká Británie

Německo

Francie

Západní Evropa

Brazílie

Venezuela

Mexiko

Latinská Amerika

Kanada

USA

0,0%

Zdroj: Bloomberg

Těžba ropy z pohledu firem Když se hovoří o největších těžařích ropy, tak jsou obvykle myšleny státy (zejména ty z Perského zálivu). Nicméně mezi významné těžaře lze zařadit i firmy. Ať již jsou obchodované na burze či nikoli. Často se jedná opravdu o světové giganty. Jména jako Exxon Mobil, Royal Dutch Shell nebo Petrochina zná asi většina lidí z rozvinutého světa. Ovšem mezi největší společnosti, dle tržní kapitalizace patří i třeba i společnost Schlumberger Ltd., která obecně ve světě není příliš známá. Přičemž se jedná o jednu z největších společností dodávajících těžební technologie. I na tyto společnosti tvrdě dopadá současná cena ropy. Neboť firmy těžících ropu snižují objem nových investic mimo jiné i do těžařské technologie. Zde ukázaly pozoruhodnou životaschopnost především podle tržní kapitalizace malé společnosti těžících z břidlic. Státy a společnosti těžící ropu „klasickou“ cestou mají obvykle nižší mezní náklady na jeden vytěžený barel. Těžba z břidlic a ropných písků je nákladnější. To vedlo Saudskou Arábii a další země k myšlence „vyhladovět“ firmy těžící ropu z břidlic. OPEC a další se snažily navyšovat těžbu, aby se co nejvíce snížila cena ropy a tak musely firmy s vyššími náklady na těžbu skončit. Nicméně společnosti těžící z břidlic prokázaly pozoruhodnou flexibilitu a i přesto, že množství z nich zbankrotovalo, velká část z nich dále těží a daří se jí snižovat náklady. Je to souboj o to, kdo vydrží déle, zda státy či firmy. Největší světové společnosti z ropného průmyslu z pohledu tržní kapitalizace jsou uvedeny v tabulce níže. Jedná se o největší burzovně obchodované společnosti. Nejsou zde zahrnuty společnosti, které nejsou veřejně obchodované na burze. Proto v přehledu chybí např. saudskoarabská společnost ARAMCO, která je největším světovým těžařem ropy (její odhadovaná tržní kapitalizace je cca 5x větší, než níže uváděná tržní kapitalizace společnosti Exxon Mobil Corporation).

Název společnosti

Tržní kapitalizace (mld. USD)

EXXON MOBIL CORP

350 741 823 488

PETROCHINA-H

209 155 964 928

ROYAL DUTCH SH-A

189 386 162 176

CHEVRON CORP

170 745 774 080

TOTAL SA

114 286 837 760

SCHLUMBERGER LTD

95 445 794 816

BP PLC

94 888 484 864

SINOPEC CORP-H

85 314 625 536

OCCIDENTAL PETE

53 736 517 632

ENI SPA

53 483 167 744

CNOOC

53 235 912 704

CONOCOPHILLIPS

51 178 790 912

ENTERPRISE PRODU

50 733 711 360

STATOIL ASA

49 913 544 704

GAZPROM PAO

49 660 063 744

RELIANCE INDS

49 362 944 000

PHILLIPS 66

46 105 268 224

ROSNEFT OAO

44 567 359 488

KINDER MORGAN IN

41 930 936 320

Cena ropy v uplynulých měsících hodně trpěla. Tomu také odpovídá vývoj cen akcií producentů ropy, které se rovněž dostaly pod značný tlak.

Ropa vs. akciové trhy Zajímavostí je, že cena ropy se v posledních pěti letech vyvíjí inverzně k indexu MSCI World. Je to dáno tím, že cena ropy reagovala na ekonomické oživení v roce 2009 výrazněji, než akcie společností. Na druhou stranu v posledních dvou letech vlivem výše popsaných událostí za akciovým indexem výrazně zaostává. Levná ropa totiž dopomáhá společnostem (nikoli však z energetického sektoru) mít nižší náklady na výrobu a zároveň mít vyšší výnosový potenciál.

Možný výhled Vypadá to, že výrazný obrat na trhu s ropou není v dohledu. V současnosti není dostatečná fundamentální síla, která by trh posunula k vyšší rovnovážné ceně. Pokud se zvýší cena ropy, začnou opět ve větším těžit firmy z břidlic a ropných písků. Pokud se cena nezvýší, bude to znamenat problémy řady států. Navíc cenami ropy na trhu hýbou zejména finanční toky a nálada investorů. Nedávný propad ceny ropy dost připomíná kolaps cen uhlí v roce 2008. Cena uhlí spadla natolik, že se firmám nevyplatilo jej těžit a některé zásoby tak zůstaly nevytěžené. Důvody pro tento propad bylo zpomalení ekonomického růstu Číny a tím pádem i přebytek zásob uhlí na trhu. Dále pak se přičinily i schválené ekologické limity, které měly za následek, že firmy hromadně přešly na ekologicky příznivější palivo. Opakuje se stejná situace i u ropy? Vlády a firmy jsou pod tlakem, aby přijímaly opatření v boji s klimatickou změnou (prim v tomto „boji“ hraje EU). To s sebou mimo jiné nese pokles objemu poptávky po fosilních palivech a zefektivnění provozů. A u toho to samozřejmě nekončí, zdá se, že dominantním druhem energie do budoucna bude elektřina. A nejsme tak daleko od doby, kdy i doprava bude plně elektrifikovaná, autonomní a automatizovaná. Může se tak stát, že strategickou surovinou přestane být ropa, a začne jí být například elektřina (např. i zásluhou aut poháněných elektrickou energií a tím rostoucí poptávky po elektřině). Jedná se na trhu s ropou jen o změnu trendu, která potrvá jen krátký čas, anebo jsme svědky strukturální změny? S jistotou nelze stoprocentně tvrdit ani jedno. Vše hodnotíme a nazíráme dnešní optikou. A nemáme jistotu, že se neblíží nějaké černé labutě, které nám přinesou další změny a otevřou obzory, které jsou nám doposud utajeny.

Autor: Miroslav Tamáš L&S Sales Support Manager AXA investiční společnost a.s. organizačná zložka Slovensko Důležité upozornění: Veškeré informace v tomto materiálu mají pouze informativní povahu a nemají v žádném případě nahradit statut fondů nebo poskytnout jeho kompletní shrnutí. Názory uváděné v tomto materiálu jsou názory AXA investiční společnosti a.s. v době, kdy byl materiál vypracován a mohou být i bez předchozího upozornění kdykoliv měněny. Obsah tohoto materiálu neslouží jako návod k investování ani nepředstavuje investiční doporučení a společnost nenese žádnou odpovědnost za případné ztráty, které mohou vzniknout použitím uvedených informací. S investicí do podílových fondů a fondů investičního životního pojištění je vždy spojeno riziko kolísání hodnoty investice, proto není návratnost investovaných prostředků v žádném případě zaručena. Společnost upozorňuje podílníky, že předchozí výkonnost fondu nezaručuje stejnou výkonnost v budoucnu. Pokud není uvedeno jinak, hodnoty jsou uváděny v měnách jednotlivých indexů. Materiál není nabídkou k prodeji ani výzvou k nákupu. Informace v něm obsažené mohou podléhat změně. Společnost nenese odpovědnost za případné investice uskutečněné na základě informací obsažených v tomto materiálu. Hodnota investice v čase kolísá a její návratnost není zaručená. Minulá výkonnost nezaručuje budoucí výkonnost. Před investováním se důkladně seznamte se statuty a klíčovými informacemi fondů a dalšími smluvními dokumenty, které jsou k dispozici na www.axa.cz v českém jazyce.