Agrolesnictví v historických souvislostech

Agrolesnictví v historických souvislostech

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Vznik vývoj a perspektivy agrolesnictví • •

• •

Současný stav krajiny, hospodaření s přírodními zdroji Historický vývoj hospodaření s přírodními zdroji: agrolesnictví, lesnictví, zemědělství Lesnictví, zemědělství a agrolesnictví v současnosti Perspektivy vývoje hospodaření se zdroji s důrazem na agrolesnictví

Charakteristiky (fenomény) dnešní krajiny a. b. c. d. e.

strukturalizace syntetizace krajiny urbanizace a subordinu migrace – doprava odcizení - ritualizace přírody dopady a disturbance - GKZ

a) Strukturalizace syntetizace krajiny • Strukturalizace - typy krajiny (Evropa) - polootevřená zemědělská krajina – nad 500 - krajina středoevropských scelených polí – do 500 m ČR-sídelní typy využití krajiny (tab.1 - atlas) Základní typy: -industriálně urbalní -agronomická -přírodní • Syntetizace - vznik umělé přirozenosti a denaturizace přírody

Fragmentace a strukturalizace krajiny 1980 2005

2040

http://ucebnice2.enviregion.cz/premena-krajiny-a-rekultivace/fragmentace-krajiny http://ucebnice3.enviregion.cz/premena-krajiny-a-rekultivace/vliv-zemedelstvi

ČR-sídelní typy využití krajiny • Tab.

Němec, J. – Pojer, F. (eds.) Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp. 2007.

b) urbanizace a subordinu nárůst zastavěných ploch nárůst ploch nevyužívaných

c) migrace – doprava – rychlost změn • Zboží • Myšlenek • Technologií

• expanze • introdukce

d) odcizení - ritualizace přírody • ústup fyzické přítomnosti člověka z krajiny (počet pracujících přímo v krajině, resp. prvovýrobě zemědělství) • zrod nové divočiny (rozmach ochrany přírody) Motto: účelem louky není píce, ale zachování biodiversity (Sádlo a kol. 2005)

e) dopady a disturbance GKZ • Půda, vody – obnovitelné zdroje • Kalamitní události (vítr, vody, oheň) • Vliv člověka na klima, změny klimatu

Půda: • • • • • • • •

Eroze – vítr a voda, Pokles obsahu organických látek – hnojení, Kontaminace půd – spady, hnojiva a chem., Ucpání půd – zabetonování ploch Utužení půd – mechanizace, Pokles půdní biodiverzity, Zasolení – zavlažování půd, Záplavy a sesuvy – nevhodné využití,

GKZ – narůstající počet lidí na zemi

Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 2011.

Vývoj Země a života na něm • • • • • • • • • • •

13.7 mld let – velký třesk 4.5 mld let – vznik planety země 4.0 (3.2) mld let – primitivní formy života 4.0 – 3.8 – skleníkový efekt 2.5 – 0.6 fotosyntetizující mikroorganizmy 425 mil let – suchozemské rostliny 359 mil let – první nahosemenné gymnospermní 350 mil let – lesní (nahosemenné) dřeviny 120 mil. let – krytosemenné dřeviny 25 mil let – travní (stepní) společenstva 5 mil let – primitivní předchůdci člověka - člověk tvor mladý a nový - délka pobytu na zemi relativní (dinosauři 160 mil let, člověk ½ mil let)

Historie rodu Homo • • • • • • •

• •

První primáti: 65 – 53 mil. let Opice: lesy 30 mil. let Homidé linie: 15 -10 mil. let, stepi Homidé: 7.5 – 5.0 mil. let H. habilis: 2 mil. let okraje lesů Afrika (změna podmínek); kamenné nástroje H. ergaster a erectus: 2.0 – 1.4; použití ohně H. sapiens: 500 tis. let Afrika; Evropa H. heidelbergensis (400 – 300. tis); ohniště H. sapiens neandrtalensis: 200 000 let; počátky abstraktního myšlení H. sapiens sapiens; 150 tis. – rozvinuté abstraktní myšlení pohřbívá i s artefakty, původ kulturního člověka jeho vyčleněného přírody; 40 tis let – Evropa, oteplení

• Obr.

Historie rodu Homo - vývoj - šíření

•Svoboda, J. Čas lovců. Archeologický ústav Akademie věd ČR. 1999. 352 s.

Poslední glaciál – klima • Čtvrtohory: střídání dob ledových 100 let a meziledových (interglaciál) 20 let, – končí 10 000 př. nl. (podnebí asi jako na Sibiři)

Semotanová, E. a kol. 2007. Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

Poslední glaciál – lovecká společnost • Osídlení: člověk neandrtálský a moderní člověk Kultury: moustérien – Šipka, Kůla szeletien - Vedrovice bohunicien – Brno (Stránská skála) aurignacien - Landek gravettien - Předmostí magdalénien - Pekárna Prostředí a způsob života – Teplo: step - jehličnany, bříza, dub i buk: 40 a 25 tis. př. nl – usedlý způsob života – Zima: tundra, bříza: 60 a 20 tis. př. nl. – nomád – Vliv na prostředí: součást přírody: lov savců, oheň a dřevo, přenos semen. – malá hustota osídlení a nízký věk dožití, koncept neudržitelný?

• souč. 1/1000 populace jako lovci (les) • vznik artefaktů (kultura ano, kulturní krajina nikoliv) Semotanová, E. a kol. 2007. Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

Mezolit – sběračská společnost • datování: 8 – 6000 let před letopočtem; holocén (interglaciál) • přírodní podmínky: Boreál a Preboreál – zvlhčení a oteplení: šíření lesa (BR, BO, DB, SM) • změna druhového spektra zvěře; změna chování člověka lov a sběr: individuální lov, rybolov, • Výrazný zásah do krajiny: vypalování, sekera (lýko) – vznik bezlesní pro zvěř, pro bobuloviny aj. keře, oklest (VB - proutí) a využívání dřeva (nástroje, přístřešky, oheň) • První kultivace plodin ve světě (líska, bez, vrba, maliny, merlík bílý – jednoletý rumištní druh) • Vznik předkulturní krajiny (ne přírodní ani kulturní) je změna ale není přeměna (rozhoduje kvalita změny) není lesnictví ani zemědělství – zárodky managementu AF?

Sádlo a kol. (2005) – Mezolit a mezolitici: Zemědělství před zemědělstvím?

„Výsledek mezolitických aktivit, které mozaikovitě strukturovaly přirozeně již heterogenní vegetaci, zde označujeme jako osídlenou předkulturní krajinu….. (člověk) Krajinu sice mění, ale nekultivuje ji. Kultivace kultura, agrikultura znamená postupné přetváření, jehož výsledkem je hybrid, který má v sobě něco z povahy člověka.“

Vznik a vývoj zemědělství ve světě – první civilizace • 12 000 – 5 000 souběžně v různých částech země (JV Evropa, Asie, Amerika, Afrika) • Sklizňové stádium – dlouhodobý proces vývoje k pěstování • Důvody vzniku zemědělství? • Úrodný půlměsíc

Zemědělství – pěstování domestikovaných rostlin a chov hospodářských zvířat Plodina: • Střední Amerika – fazole, rajčata, kukuřice • Blízký východ - ječmen, hrách, čočka, cibule, pšenice • Čína - rýže, broskev, sója • J. Amerika -fazole, brambory • JV Asie+Tichomoří —okurka, banánovník Zvířata: • Pes: Asie, 11 – 15 tis. před n.l. • Ovce: Přední východ, 9 tis. před n.l. • Koza: Přední východ, 7.5 – 6.75 tis. před n.l. • Hovězí: Turecko, Řecko, 7 - 6.75 tis. před n.l. • Prase: Přední Asie, 7.5 – 6.75 tis. před n.l. • Kůň: Východní Evropa, 4 tis. před n.l.

Vzestupy a pády ranných civilizací Mezopotámie • velké řeky úrodná půda • růst sídel a populace • eroze, vyčerpání, snížení úrodnosti, přesun nebo zánik Kréta- Mykény-Řecké státy (doba bronzová a železná) • rozvoj zemědělství – nárůst populace – rozšiřování území • odlesnění (topení, stavby, lodě, metalurgie) • eroze, degradace půd • přesuny a porážky Řím • podobný vývoj • rozvinuté zemědělství (hnojení, otroci, terasy, kompostování, luštěniny) • první záznamy o ochraně a „pěstování“ lesů • plánovitý krajinný management • enormní tlak na zdroje Vzestup prvních (pravěkých civilizací) spojený s odlesněním po jejich úpadku dochází k částečné regeneraci lesa

Datování neolitu

Ložek V., Holocén a jeho problematika, Ochrana přírody, 1999, č.5 (54) s. 134.

Souchopová V., a kol. Cesta železa Moravským krasem, 2002, Reprocentrum – Blansko, 123 s.

• Datování - doba kamenná

Němec, J. – Pojer, F. (eds.). Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp. 2007. 399 s.

Neolit – střední Evropa (ČR) • Datování: 5.500 – 4.300 př. nl. • Podmínky: klimatické optimum; šíření lesa, setrvačnost krajiny, stepní otázka • Nově příchozí lidé: JV pravděpodobná asimilace • Příchozí krajina: předkulturní ovlivněna a osídlena mezolitickou populací • Osídlení: nížiny, sídelní areály (5-10 km2), enklávy kulturní krajiny v krajině předkulturní, sídla 3-5 domů, 1 rodina 1 ha na rok, • Vzhled krajiny – management - obživa: význam lovu pro obživu až 90 % Počátek zemědělství?

Management – obživa v neolitu a)

žárové zemědělství: kácení nebo odstranění lýka hlavně v létě, na jaře síje bez orby, výsev do popela 1-2 roky bohatá úroda, opuštění.

b) malá políčka c) rádlo d) pastva e) cyklické zemědělství – stěhování - 12-40 let jedna osada, návrat 30-40 let, v pozdějším období, komb. s trávopolní soustavou.

Sádlo a kol. (2005) – Les jako součást kulturní krajiny „Kulturní enkláva nebyla ostře ohraničeným ostrovem

civilizované krajiny zbavené lesa a zasazené přímo v lesní divočině, ale pokračovala dál lesní krajinou a v ní navenek jemně doznívala tak, jak vliv člověka na les slábl. … Les se pod lidským vlivem spíše měnil než by zmizel. … Les neustoupil, aby bylo kde obhospodařovat otevřené plochy, ale pomalu hynul na úbytě. … … Kulturní krajina je založena v okamžiku, kdy neolitik pouští řemen a kráva volným krokem odchází do lesa a začíná se tu pást.“

Sídelní areál - neolit


Eneolit • 4.300 – 2.300 - epiatlantik • přírodní podmínky: pokračuje šíření lesa BK+JD, bučiny; výkyvy v počasí – ekolog problémy • Management: trvalá sídla-orba (rádlo) -využití tažné síly dobytka-travopolní přílohový systém (orba 2-3 rokynásleduje pastvina), význam kulturních lesních enkláv pro dobytek –“sekundární výrobní revoluce“ • Společenské změny: diverzifikace a patriarchát • Stav krajiny: sídelní areály-postupný pokles využití krajiny směrem do lesa nárůst kulturních enkláv v krajině

Doba bronzová • • •

• •

2.200 -750 př. nl. Přírodní podmínky: subboreál – sucho, klimatické výkyvy, ekolog. problémy, stále šíření ale i změna lesa Management: využití bronzových nástrojů (ne moc v zem) – zvyšování produktivity – tlak na lesy (kovy) – odlesnění,vypalování spíše pro louky a pastviny než pro pole Společnost: pokračující změny ve společnosti – vrstvy, mohyly Krajina: osídlení vyšších poloh Pokračující proces zkulturnění krajiny

Nástroje počátky zemědělství

Beranová, M. – Kubáček, A.2011. Dějiny zemědělství v Čechách, Libri – Praha. 430 s

Doba železná • 750 př. nl. – 0 n.l. • Přírodní podmínky: zvlhčení a ochlazení, subatlantik • ústup osídlení na poč. období – druhotné šíření lesa do sídel areálu • Management: železné nástroje více využity než z bronzu – srp, kosa: rozvoj luk, úživnost (biomasa) 20 větší než z lesa • Spolčenost: pokračující diferenciace ve společnosti nárůst osídlení (Keltové): nížiny (zem výroba) a vysočiny (centrum obchodu a výroby) • Krajina: odlesnění (potřeba dřeva ke zpracování kovu) 25 %, osídlení 2/3 ČR

Doba římská a stěhování národů Germáni • • • • •

Konec letopočtu zhoršení klimatu odchod Keltů? Smíšené kultury Osídlení – často dočasný a okrajový charakter, jen nižších poloh, odlesnění (železo), eroze, přesun sídel Pokles obchodu, pastva

Řím – u nás okrajově: • • • •

přelom letopočtu vznik strukturované krajiny (kolonie – postup vojsk) plánovité a organizované zem i les dálkové trasy liliovité uspořádání

Stěhování národů • • • • •

380 – 550 n.l. tlak z východu organizované přesuny kmenů Germánské kmeny Slované

Ranný středověk • 526 – 10 (11 st.) nl. • Stěhování národů – příchod Slovanů – Velká Morava, doba hradištní, přesun dění do Čech, • Asimilace původních obyvatel, staro-sídelní areály, regenerace krajiny • Klima: 536 katastrofické desetiletí, nejstudenější zimy, mor, sucho, 620 nárůst srážek, 710 – 730 pokles, nevyrovnané • Pokračující travopolní-hospodaření, rádlo, hovězí dobytek, prase, pastva

Shrnutí krajina raně zemědělská: neolit – ranný středověk • Iniciace kulturní krajiny – zemědělské praktiky • Vliv podnebí a počasí na osídlení a vegetaci • Dvojkolejný vývoj – nárůst a poklesl osídlení • Cyklické změny ve využití krajiny • Pšenice, hrách, hovězí, prase, dub, habr

Vrcholný středověk – ranný novověk •

Datování: 10 (11 st.) – 1620

- Počátek státního zřízení - Český stát, Přemyslovci, Lucemburkové, - Husitství, - Jiří z Poděbrad, Habsburská monarchie, Bílá hora

•

Klima:

- Od 900 (870 – 1194): teplejší a srážkově příznivější období – středověké optimum - 1195 - 1465: 1. fáze malé doby ledové - 1466 - 1618: optimum pozdního středověku Chladné epizody – společenské změny 1250 – středověká kolonizace – vznik měst 1340 – husitství 1620 – 30letá válka

Průběh klimatu: středověk -současnost


Land use management vrcholného středověku -

-

Kolonizace (vnitřní a vnější), Rychlost změn (reakce na rozvoj společnosti – rychlejší) Zakládání měst – nárůst a diferenciace obyvatel Nárůst potřeb zdrojů: řešení krize ve fázi zrodu - intezifikace osídlení a využití zdrojů - šíření do okrajů - využití méně vhodných ploch Těžba a zpracování rud – odlesnění, kolonizace vrchovin Eroze – pastva, odlesnění a hospodaření na polích, nivy - nánosy Sídlištní struktura krajiny podobná dnešní – klesá podíl lesa, (vesnice, město, cesta, pole, les) Pokles vlivu na krajinu za husitství

Zemědělství vrcholného středověku • Intenzifikace výroby – rozsah polí, nárůst počtu obyvatel • Úhorové trojhoné hospodaření (náhrada dvojpolního) – pravidelné schéma • Obilniny – pšenice, žito • Nové nářadí, hlubší orba, kůň (chomout od 9. a 10 st.) • Odklon od volného chovu dobytka – větší péče o dobytek • Louky a využití sena pro dobytek • Význam chovu prasat • Ovce (lepší okus drnu)- pastva • Rybníkářství (2/3 více než dnes), vinařství, ovocnářství

Lesy a lesnictví vrcholného středověku • Dřevo – myslivost – pastva – ochrana země • Královské (hraniční) – rezervované pro hutě - šlechtické – církevníselské • Odlesnění – města, kláštera, těžba rud, sklářství • Toulavá seč – odlehlé části, pařeziny s krátkým obmýtím - nížiny • Dřeviny DB, BK (plody), HB (pařeziny), LP (včely), keře • Regenerace lesa po husických válkách (BR, OS) • Zákonná omezení a první hospodaření: - Chebský řád 1379 (ochrana lípy a dubu) - Hodonínsko 1350 (zákaz pastvy v mlází) - Pardubice 1494 (ponechávání výstavků) - Německo 1368 (síje) - 1577 – umělá obnova u nás

Shrnutí: vrcholný středověk • Odlesnění – přehození podílu lesa a bezlesí • Rozdělení zemědělské a lesní půdy není trvalé a ostře vymezené • Intenzivní pastevní management v lesích • Plná realizace kulturní krajiny

Beranová, M. – Kubáček, A. 2011. Dějiny zemědělství v Čechách, Libri – Praha. 430 s

Barokní krajina Datování: • Bílá Hora (1620) – 30letá válka – osvícenství – (průmyslová revoluce) 1848,

Události: • Úbytek obyvatel – nově příchozí Čechy z 1.7 mil na 0.93 mil, Morava 0.8 – 0.6 mil (1618 – 1648) • Rekatolizace – přerozdělení moci, konfiskace. • Nevolnictví – poddanství, náboženský a feudálně stavovský řád („úkolem selského stavu byla především zemědělská výroba a funkce biologická“), rozdíl mezi svobodným a nesvobodným člověkem • Války a povstání – Prusko rakouské soupeření, selské povstání -1775 sedláci u Chlumce • Zrušení nevolnictví a roboty 1781, 1848 • Merkantilismus a osvícenství – státem řízená ekonomika, zákony,

Baroko: krajinný management • Zpustošení – válečné události, zarůstání (regenerace lesní krajiny), „dekolonizace kulturní krajiny“ • Změna vlastnictví – konfiskace – odchody (J.A.Komeský – Orbis pictus -zemědělství, včelaří, panství Norfolk; J Holík – družení a sedelkévání) – nově příchozí – rychlá obnova majetku. • Scelování a plánování krajiny – souvislé majetky, hospodaření ve velkém „krajina v dosavadní podobě nemohla existovat a její obnova musela být rychlá a radikální.“ • Rozvoj průmyslu – mlýny, pily, hamry, počátky používání kamenného uhlí, manufakutry • Přehlednost a náboženská podřízenost – aleje, náboženské stavby • Intenzifikace výroby – ve velkém, diferenciace luk a pastvin

Baroko: Zemědělství • Trojhonný systém: Úhor-ozim-jař (pastva na úhoru) obilniny: pšenice, ječmen, žito, oves, ostatní (hrách, pohanka, proso, len, konopí) Výnos: pšenice 1300 kg/ha tj. 3 zrna z jednoho, Záhumenek – pěstování zeleniny (cibule, zelí, řepa, česnek, křen) málo píce-málo mrvy-malé úrody- málo krmiv-málo dobytka Chov skotu a ovcí, koně na statku, prasata – pastva Rozvoj pivovarnictví (žito), Ústup rybníkářství • Střídavé hospodářství: nové plodiny (brambory – 70. léta 18. st. pícniny, řepa) vyšší nároky – intenzifikace výroby, nebyla půda, čtyřhonný norfolský systém okopanina-jař obilnina-jetelovina-ozimá obilnina, stájový chov – pěstování jetele Rozvoj mechanizace: secí stroj 1774-8, ruchadlo 1827.

Baroko: Lesy a lesnictví • Kulminuje tlak na lesy – palivo, železářství, sklářství • Nedostatek dříví – živé ploty, cihly, trus a sláma • Pastva travaření a polaření „Protože se při tehdejším hladu po půdě tím

zároveň připoutávali k práci v lese ti, kterým byla tato lesní půda pronajata k pěstování obilí, nebo jiných plodin, pomáhalo tedy polaření zároveň vyřešit otázku zajištění sil pro lesní práce které nebylo možno vykonat s robotníky. Podle zprávy z r. 1784 mohli poddaní na Vrchlabsku po 3 léta užívat lesních pozemků a teprve 4 rok byli povinni zasít lesní semeno“. (Nožička 1957)

• Zpustošení lesa - řediny • Počátky obnovy a ochrany lesa: ponechávání výstavků • Lesní řády 1754: úplný zákaz pastva koz, zákaz pastvy v mladých porostech dokud stromky nedorostou do výše při které již nebudou moci okusovat jejich vrcholky, zákaz hrabání mechu, povinnost starat se o zalesnění holin

Sádlo a kol. 2005: Intenzita barokního impaktu)….. „kolonizace krajiny je barokem dokonána…..

Působení barokního land use je totální….Až dosud se v krajině hledala místa vhodná pro daný účel. Teď se situace obrací – hledá se optimální účel pro dané místo. .. – mokřad může být odvodněn, ale také zpevnění okraje užit jako terénní atrakce při honech, skála je vytěžena pro stavební kámen, anebo zachována s jeskyní vyhloubenou coby příbytek potulného mnicha či poustevníka“

Shrnutí: Barokní krajina z pohledu AF • Totální land use management • Maximum odlesnění – dřevo, pastva, travaření, polaření • Počátky obnovy lesa • Úbytek krajinné zeleně • Strukturovaná krajina – pole, louky, lesy, aleje

Antropocén •

Počátek: přelom 17. a 18. st., (parní stroj 1784, konec baroka, Francouzká revoluce) – P.J. Crutzen+E. Stoermer - třetí městská (urbanizační) revoluce 1800 - člověk nová geologická síla (člověk významně ovlivňuje a zasahuje do cyklů prvků, pozměnil 30 – 50 % souše) - vliv člověka na klima • Počasí: 1780 – 1810 novověké optimum, do 1890 chladné období (konec malé doby ledové), návrat k normálu, 1920 - 40 oteplování, pokles teplot do 60 let, od 70 rapidní nárůst teplot (korelace nikoli se sluneční aktivitou, ale se skleníkovými plyny) • 1. 2. 3.

Etapy: Přelom 18. st – 1918 r. 1918 – 1945 1945 – 90. léta


Přelom 18. a 19. st – 1918 doznívání baroka, osvícenství, průmyslová revoluce, rozvoj kapitalismu a dělnické třídy, rozvoj měst, 1848, zrušení roboty, absolutismus, 1. sv. válka Zemědělství: • feudální velkostatek: držba půdy velkostatkáři, hlad po půdě (do 2 ha 48% všech závodů, latifundia nad 1000 ha 1/3 půdy – 0,05 majitelů, 49 % hospodaří na vlastní půdě) • nástup kapitalismu (volný trh, námezdní práce) a potravinářský průmysl (cukrovary,mlýny, pivovary) • technická revoluce: mechanizace od 20 st.stroje (traktor 1901) • chemizace zemědělství: první umělá hnojiva (chilský ledek, Thomasova moučka 70. léta 19. st.) • střídavé hospodaření, nové racionální osevní postupy: jetel, pšenice, okopanina (brambory, cukrovka, jetel), výrobní oblasti: obilnářská, řepařská, bramborářská • rozvoj stájového chovu: skot, mléko, maso, (1871- česká kniha plemenného hosp. zvířata) • prase, kozy – malochovatelé (rolníci), ovce pokles. • Konsolidace zemědělské půdy (změny pouze ve formě využití, orná půda na úkor luk a pastvin) • Válka omezení a extenzifikace Lesy: • Zákon č. 250/1852 – říšský lesní zákon (povinnost zalesnit do 5 let, zákaz přemněny lesní půdy na jinou bez úředního povolení, úřední dozor nad les, zákaz pustošení lesa) • Školství, Spolky, osvěta, literatura • Probírky (Bohdanecký) • Zalesňovací práce – hory (Krkonoše, Jeseníky), neplodné půdy a podél řek • Monokultury - kalamity • Návrat k přírodě – rezervace • Výměra od 1850 – 1875 mírný pokles (33 tis ha), následně nárůst výměry lesa, 1910 – 1.538 mil ha. • Využití dřeva: užitkové dříví 1847 - 10 %, 1910 - (55 – 69%):

• krize 70. léta 19. st: J. A. Prokůpek 1880 Hospodářské listy: „kapitalismus zavinil nynější krizi rolnickou, poněvadž dobývá produkty zemské ve velkém, vysávaje půdu, pokud může slušnou úrodu poskytnuti a pak ji zanechá vysátou ležeti…“ • 1870: J. Vrbata: „Chceme li tedy nynějšímu a příštímu pokolení lidskému zdravé a k potřebě schopné lesy vypěstovat a udržet, musíme potřebná pravidla z pralesa odvozovati, přírodu sledovati a záhy se učiti, abychom jejím nezvratým zákonům, jak náleží porozuměli.“ (Nožička 1957)

1918-1945 vznik ČSR, hospodářská krize, 2. republika, protektorát Čechy a Morava, osvobození Zemědělství: • •

• • • • • • • • •

Hlad po půdě - rozbití šlechtických latifundií Pozemková reforma: z. o obstavení velkostatku, záborový, náhradový a přídělový zákon: 250 ha (150 ha zem půdy) – 4 mil ha (1.3 mil zem půdy) vráceno nebo ponecháno původním majitelům 56 % veškeré a 34 % zem., malozemědělci 1-5 ha 40% závodů (21 % zem půdy) Intenzifikace: zornění-meliorace-šlechtění-hnojení Úbytek lidí v zem: intenzifikace Rozloha stabilizována: nárůst orné půdy Cukrovka (2. na světě) – ječmen – chmel (1. na světě) Oblasti: řepařská, obilnářská, (obilnářsko-bramborářská) – pícninářská Provázanost s živočišnou výrobou (55/45) a potravinářským průmyslem Pokles ovcí, nárůst prasat, drůbeže, koní a koz Hnojiva: 1928 – 85 kg/ha (15 kg/ha – čistých živin) Švehla: „Co je půdy? Půda je národ který na ní žije“.

Lesy: • • • • • •

státní lesy, vysoké školství nárůst výměry lesa, po r. 1923 ročně zalesněno 500 – 600 ha přeměněny monokultur (Konšel, Konias) holosečný způsob-přehlednost, snadná evidence, zákon o prozatímní ochranně lesů (82/1918) a zákon o zatímní ochraně lesa (37/1928): těžební ukazatele (normální paseka, minimální věk), zamezení přetěžování principy lesa přírodě blízkého (Dauervald - Miller, Tichý)

Využití půdy ČR

Němec, J. – Pojer, F. (eds.) Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp. 2007. 399 s.

1945 – 1989 konec 2. sv. války, únor 1948, 70 léta, rozpad východního bloku Zemědělství: • Držba půdy: konfiskace, revize pozemkové reformy, nová pozemková reforma • Socializace: 3 fáze (49 – 60: přestavba, 60 – 75: specializace a stabilizace, 75 – 89: koncentrace výroby): státní statky a JZD • Scelování – 1949: 450 tis. ha luk – 240 tis. ha mezí, 50 tis ha remízků, 45 tis km liniové zeleně, • Intenzifikace velikost pozemku 23 a - r. 48, 20 ha – r. 90 • Chemizace: r. 48 – 18,4 kg/ha, r. 78 – 253,6 kg/ha • Dosažení soběstačnosti a maximalizace výnosů – zprůmyslovění zemědělství • Produktivita práce: r. 48 – 5.5 osob/zemědělce, r. 78 – 17 osob/zemědělce • Dopady na ž.p – chemizace, pudní úrodnost

Lesy: • 46 – 48 asi 3000 ha zalesněno • Z. č. 206/48 o zalesňování, zřizování lesních ochranných pásů a zakládání (obnově) rybníků (omezení holoseče, využití stanovištně vhodných dřevin při obnově, zalesňování nelesních půd), pokusy s obnovou síjí a přípravné dřeviny, • zalesňování podél řek v rámci komplexních úprav a zalesňování nad horní hranici lesa (Krkonoše) • výsadby rychle rostoucích dřevin a ochranné zalesnění • Z. č. 166/60 o lesích a lesním hospodářství (progresivní maloplošné podrostní hospodářství, jakost osiva a sazenic, důraz na mimoprodukční funkce – brzda technického pokroku) • Z. 61/77 (96/77) – preference holosečí, podřízenost LHP rozvoji národního hospodářství • Imisní kalamita (80. léta – odumírání příhraničních lesů)

Statistika vývoje zemědělství

Beranová, M. – Kubáček, A.2011. Dějiny zemědělství v Čechách, Libri – Praha. 430 s

Vývoj po r. 1989 • Navracení půdy původním majitelů – moc vlastníku málo uživatelů • Integrace do Evropských struktur – dotace • Ekonomika – globalizace trhu, zisk • Ekologie – šetrné postupy? • Sociální kontext – nárůst volno-časových aktivit • Enviromentální programy – nárůst krajinné složky o 4,8% • GKZ – nové plodiny a dřeviny

Lesy a lesnictví současnost

Svět: • regionální odlišnosti ve výměře a podíl ha na 1 obyvatele: Afrika 21,4% (0,67), SA 32,7% (1,54); Evropa 44,3%, (1,37), Asie 25,8 % (0,20). • Rozdíly mezi zemněni dle přírodních podmínek a politické situaci • rozvojové – kácení a odlesnění (zakládání plantáží), rozvinuté zalesnění zemědělských půd • Užívání lesů dáno rozvojem země – rozvinuté průmyslové využití pří. energetické, důraz na enviromentální funkce; rozvojové – energetické účely, zemědělství • Dopady globálních trhů na lokální trhy se dřevem Evropa: • lesnatost 44,3 %, 1 001 394 tis ha, Finsko 73,9 %, Švédsko 66,9%, Island 0 %, Malta 1,1 %, VB 11,8 % • mírný nárůst výměry lesů (zalesňování zemědělských půd) do 0, 1 % • podíl paliva 24 %, 107 m3 ha. • enviromentální funkce lesů • snižování nákladů – hight technology-přírodě bližší postupy • plantáže

Lesy Česká republika – stav a perspektivy vývoje • • • •

• • • •

Permanentní stresová zátěž (imise - disturbance - sucho-odumírání) lesnatost 33,8 %, 2 657 000 ha – nárůst ZZP státní lesy 60 %, obecní 17 %, soukromé 19,5 % - vysoký podíl státních lesů (snížení) smrk 52 (11) %, borovice 17 (3)%, listnaté dřeviny 25 (65) %, obnova umělá 80 % (nárůst listnáčů) hospodářské lesy 75 %, ochranné 3 % (pokles hospodářsky využívaných lesů) Těžba 16, 7 mil m3, přírůst – mýtní 4.7 m3/ha/rok, běžný celkový 8.2 m3/ha/rok (nárůst zásob- nárůst využití dřeva – snížení obmýtí, těžební zbytky, introdukce) Hospodářský tvar – vysoký, způsob – pasečný (holoseč) – (přírodě bližší postupy - snižování nákladů) Palivové (energetické) dříví kolem 10 % - energetická krize (nárůst) Protichůdné nároky na les, vysoká intenzita využití, diferenciace vlastnictví, užitků z lesa

Zemědělství dneška • Rozsah: 30 % souše produkce plodina pícnin, 10 -20 % intenzivní pastviny • Produkce potravin: rostoucí počet lidstva (0,5 kg sušiny/člověk/den) • Intenzifikace produkce (výnosy 5-10 t/ha/rok): monokultury, snižování druhů, mechanizace, chemizace – snižování účinnosti, energetické vstupy • Extenzifikace – biodiveriza, mimoprodukční funkce, vyšší účinnost, nízká produkce (0,5 – 1 t/ha/rok), kvalita potravin

Struktura pěstování zemědělských plodin

Šarapatka, B. a kol. 2010. Agroekologie východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření. Olomouc, Bioinstitut, 440 s.

Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 2011.

Zemědělství ČR • • • • • • • • •

Dotační politika EU Zaměstnanost 2,2 % trvalý pokles Struktura pozemku: 65% do 10 ha Zemědělský půdní fond: 4229 tis. ha tj. 53,6 % (snížení výměry orné půdy, nárůst travních porostů a zahrad) Obilniny: 35%(pšenice 58 %, ječmen 25%, kukuřice 8%, oves 3%, žito 2 %); 3,9 – 5,6 t/ha/rok Olejniny: 11 % (řepka) Travní porosty: 22% Chemizace: kolem 100 kg č.ž/ha Úbytek živočišné výroby – nárůst ovce a kozy

AF perspektivy: Agenda 21 Rio Convention • trvale udržitelný koncept (zamezující odlesnění, vede k péči o les, podporuje trvale udržitelné hospodaření na venkově, ochraňuje biodiverzitu) • chybějící podpora EU a národních vlád Produkční ukazatele • srovnání AF s lesnickým a zemědělským konceptem • zem. výnosy bezprostřední, les. vysoké vstupní náklady • AF – vysoce hodnotné eko produkty, rekreace Ekologické ukazatele • živiny, eutrofizace • CO2 – dřeviny jako uložiště • N20 – AF omezení hnojiv, lepší využívání, extenzivní forma Ochranné ukazatele • eroze půdy (17% EU – ohroženo, 92% vodní eroze z důvodu špatného hospodaření) • Vliv dřevin na klima

Perspektivy AF – sociální aspekty • Projekt SAFE 2001 - 2004 • Znalosti a podvědomí farmářů o AF • 14 lokalit 7 zemí Evropy (Anglie, Holandsko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko, 240 ha - průměrná velikost farmy • Stromy na farmách (zemědělské půdě): více než 40% nemá, • Pojem AF: 40 % slyšelo, 33 % ví co to znamená (70 % S. Itálie), • Pozitiva: výnosy-produkce 27 % (37 % jih, 20% sever); enviromentální užitky 22% - (14% jih, 28% sever), diverzifikace užitků 14% (19 % jih, 11% sever) • Negativa: výnosy-produkce 18 % (31 % jih, 8 % sever); pracnost (organizační náročnost) 17% , mechanizace 15% • Dizajn: druhy: Juglans spp., Populus spp., ovocné stromy, Quercus spp., ozimé obiloviny ne brambory, rajčata, řepa; rozestup 23 m (27 sever, 18 jih), po 6 metrech, 76 stromů na hektar (55 sever, 100 jih). • Budoucnost: 50 %

AF perspektivy ČR: Zemědělská půda: • snižování rozlohy - zalesňování, • rostoucí spotřeba potravin – růst počtu obyvatel, • dovoz potravin – kvalita bezpečnost cena • nárůst výnosů – hnojení, sucho, degradace? • mimoprodukční funkce zamezení degradace půd • extenzifikace výroby

Lesnictví (lesní pozemky): • zalesnění nelesních půd – velký rozsah, dotace • plantáže dřevin • stávající porosty • odpovídající forma hospodaření • převody a transformace • porosty v obnově • Lokální lesy – drobní vlastníci: farm foresty

Literatura • • • • • • • • •

• • •

Beranová, M. – Kubáček, A. Dějiny zemědělství v Čechách, Libri – Praha, 2011. 430 s. Chlupáč I., a kol. Geologická minulost České republiky, Academia, 2002, 435 p. Ložek V., Holocén a jeho problematika, Ochrana přírody, 1999, č.5 (54) s. 134. Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 2011. 349 s. Němec, J. – Pojer, F. (eds.). Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp. 2007. 399 s. Nožička J. Přehled vývoje našich lesů. Praha, SZN, 1957. 459 s. Sands, R. Forestry in a Global Context. CABI Publishing, Cambridge, 2005. 262 p. Sádlo, J. – Pokorný, P. – Hájek, P. – Dreslerová, J. – Cílek, V. Krajina a revoluce – významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá skála, 2005. 247 s. Semotanová, E. a kol. Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 2007. 405 s. Souchopová V., a kol. Cesta železa Moravským krasem, 2002, Reprocentrum – Blansko, 123 s. Svoboda, J. Čas lovců. Archeologický ústav Akademie věd ČR. 1999. 352 s. Šarapatka, B. a kol. Agroekologie východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření. Olomouc, Bioinstitut, 2010. 440 s.

Děkuji za pozornost

http://www.ecologyandsociety.org/vol5/iss2/art21/

Agrolesnictví v historických souvislostech

Recommend Documents