MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji prostřednictvím ROP Jihovýchod
Bakalářská práce
Autor: Monika Drápalová Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Konečný Brno 2014
Prohlašuji, že jsem práci: vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:
…………………………………………………….. podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu Mgr. Ondřeji Konečnému za odborné vedení a za cenné připomínky, které mi pomohly ke zpracování bakalářské práce.
Abstrakt Tato práce se zabývá zhodnocením podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu ve zvoleném území Jihomoravského kraje prostřednictvím Regionálního operačního programu
Jihovýchod.
Teoretická
část
zahrnuje
literární
rešerši,
diskutuje
a vysvětluje základní pojmy, jako je cestovní ruch a venkovský cestovní ruch. Poukazuje na počátky venkovské turistiky ve světě a v České republice, následuje objasnění všech forem venkovské turistiky a zároveň hodnocení významu tohoto druhu turismu s přihlédnutím na velmi důležitý aspekt trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Po vymezení základních teoretických pojmů následuje část, která se zabývá regionální politikou, konkrétně jde o stručné vysvětlení fungování podpory z Evropských fondů. Tato část se zabývá zejména podporou cestovního ruchu prostřednictvím Regionálního operačního programu. Následuje přiblížení sledovaného území Jihomoravského kraje z hlediska jeho potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu z pohledu lokalizačních i realizačních předpokladů. V praktické části práce je samotná analýza všech podpořených projektů z prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1 Podpora infrastruktury pro cestovní ruch, kdy první kapitola poukazuje na obecné závěry plynoucí ze zjišťování. Projekty jsou rozděleny podle typu příjemce, předmětu projektu a počtu obyvatel v místě realizace. Tato práce se však zabývá podporou venkovského cestovního ruchu a proto bylo v další části práce nutné stanovit kritéria pro vytřídění projektů, které naplňují ideje právě venkovského turismu. Projekty jsou tedy dále roztříděny do kategorií a jsou zde přiblíženy jejich přínosy. Následuje zhodnocení podpory plynoucí z uvedeného Regionálního operačního programu Jihovýchod a možnosti pro další rozvoj venkovské turistiky. Klíčová slova: cestovní ruch, venkovská turistika, dotace, Jihomoravský kraj, ROP Jihovýchod
Abstract The main focus of this diploma thesis lies on an evaluation of the support of the socalled “rural tourism industry” in a selected area of the South Moravian Region, provided by the ERDF`s Regional Operational Programme „Southeast“. The theoretical part of the thesis includes literature research; it also analyses and explains basic terminology on the fields of tourism industry and rural tourism industry, deals with the beginnings of the rural tourism in the Czech Republic and other countries; thereafter follows an explanation of the various forms of the rural tourism including an assessment of the significance of this kind of tourism while regarding the enormously important aspect of the sustainable development of the tourism industry in general. After defining important basic theoretical terms follows the second, regional politics concerning part; specifically a short explanation of the systematic implementation of the grants provided by the EU Structural Funds. This part deals mainly with the support of the tourism industry through the Regional Operational Programme. The next chapter gives an insight into the specifics of the analysed area of the South Moravian Region from the viewpoint of its potential for the development of the tourism industry, determined by the area’s local and implementational preconditions. The applied part of the diploma thesis consists of the main analysis of all EU-supported projects from the priority axis 2, field of support 2.1 (Infrastuctural support for the tourism industry). The first chapter of this part shows the general conclusions following from the main analysis’ results. The individual projects are sorted by the type of beneficiary, the project’s focus and population count in the area of realisation. However, the focus of this diploma thesis lies on the support of the rural tourism industry; therefore it was necessary to define the standards for the determination of relevant projects, which follow the ideas of the rural tourism. These determined projects are further divided into specifical categories and described in regard of their benefits. Finally, an evaluation of the support provided by the Regional Operational Programme „Southeast“ and of the possibilities of further development of the rural tourism industry. Keywords: tourism industry, rural turism, subsidies, The South Moravian Region, Regional Operational Programme Southeast
Obsah 1
Úvod a cíl práce ......................................................................................................... 7
2
Zdroje dat a metodika ................................................................................................ 9
3
Teoretické ukotvení pojmů ...................................................................................... 11 3.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 11
3.1.1 3.2
4
Venkovský cestovní ruch ................................................................................. 12
3.2.1
Počátky venkovské turistiky ..................................................................... 13
3.2.2
Formy venkovské turistiky ....................................................................... 14
3.3
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu ...................................................... 16
3.4
Hodnocení významu venkovského cestovního ruchu ...................................... 16
Ukotvení podpory venkovského cestovního ruchu ................................................. 18 4.1
Cíle regionální politiky .................................................................................... 18
4.2
Regionální operační programy ......................................................................... 19
4.2.1 4.3 5
Ekonomický význam cestovního ruchu .................................................... 11
ROP Jihovýchod ....................................................................................... 19
Změny v novém programovém období ............................................................ 21
Charakteristika Jihomoravského kraje .................................................................... 22 5.1
Potenciál Jihomoravského kraje pro rozvoj venkovského cestovního ruchu... 24
5.1.1
Lokalizační předpoklady........................................................................... 24
5.1.2
Realizační předpoklady............................................................................. 26
5.1.3
Rajonizace venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji ........ 27
6 Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu prostřednictvím ROP Jihovýchod v Jihomoravském kraji .................................................................................................... 28 6.1 Celkový soubor projektů podpořených v rámci prioritní osy 2. 1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch .................................................................................. 28 6.2
Projekty podporující rozvoj venkovského cestovního ruchu ........................... 31
6.2.1
Rozdělení vybraných projektů podle typu příjemce ................................. 33
6.2.2
Rozdělení vybraných projektů podle předmětu ........................................ 35
6.2.3 Lokalizace jednotlivých projektů podporujících venkovský turismus ve sledovaném území prostřednictvím ROP Jihovýchod ............................................. 37 7
Závěr ........................................................................................................................ 41
8
Zdroje ...................................................................................................................... 43
9
Přílohy ................................................................................................................................. 46
1
Úvod a cíl práce
Cestovní ruch patří v posledních letech mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomická odvětví. Významným způsobem se podílí na růstu zaměstnanosti, na rozvoji dopravní i technické infrastruktury, na zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích zařízení a tedy růstu ekonomiky jako celku. Tato oblast hospodářství je součástí rozvojových dokumentů jak na úrovni jednotlivých států, tak i na úrovni nadnárodních společenství. Avšak prognóza mohutného rozvoje tohoto perspektivního odvětví poukazuje na jeho negativní environmentální dopady a nutnost řešit otázku trvale udržitelného cestovního ruchu. Je důležité rozlišit specifika, podmínky a dopady rozvoje městského turismu a venkovského turismu, jelikož především podmínky pro rozvoj cestovního ruchu na venkově, ale i jeho dopady se podstatně liší. Tato práce se proto věnuje venkovskému cestovního ruchu, který představuje právě takový rozvoj, který nenarušuje životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji. Jednotlivé formy venkovské turistiky, často označovány jako šetrné formy cestovního ruchu, v poslední době nabývají na významu a jsou podporovány jak světovou organizací UNWTO, tak i národními organizacemi. Mezi formy venkovské turistiky je řazena například agroturistika, ekoturistika či cykloturistika. V podmínkách České republiky je rozvoj území řízen především zacílením Evropské unie. Každý členský stát musí na straně jedné splňovat určité podmínky, ale na straně druhé má možnost využívat finanční podporu tohoto společenství. Na úrovni České republiky jde zejména o čerpání evropských dotací prostřednictvím strukturálních fondů, jejichž součástí jsou Regionální operační programy, které mají za cíl vyrovnávat disparity mezi regiony, posilovat konkurenceschopnost a naplňovat nevyužitý potenciál regionů. V těchto programech je samozřejmě ukotven i cíl podpory cestovního ruchu. Rozvoj venkova je tedy primárně podporován prostřednictvím strukturálních fondů EU. Tato práce se konkrétně zabývá studiem podpory venkovského cestovního ruchu z dotačního programu ROP Jihovýchod (prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch) a to ve sledovaném území Jihomoravského kraje. 7
Stěžejním cílem práce, jak už vyplývá z názvu, je zhodnocení podpory rozvoje venkovského
cestovního
ruchu
v Jihomoravském
kraji
prostřednictvím
ROP
Jihovýchod. Tedy určit, zda a v jaké míře jsou v tomto území dotovány projekty přispívající k rozvoji šetrných forem venkovské turistiky a zdali se tato forma podpory turismu prostřednictvím ROP Jihovýchod ve sledovaném území uplatňuje. Dílčími cíli práce pak je zachycení diferenciace využití podpory venkovského turismu dle struktury žadatelů, předmětu podpory a lokalizace. K tomu bylo nutné navrhnout kritéria, která by umožnila vytřídit pouze projekty, které podporují venkovskou turistiku, jelikož prioritní osa 2 i cílená oblast podpory 2.1 zahrnují všechny projekty pod cestovní ruch jako celek. Neexistence studií a dokumentů, které by zhodnocovaly podporu právě venkovské turistiky je také jedním z důvodů zaměření této bakalářské práce.
8
2
Zdroje dat a metodika
Teoretická část práce je založena na studiu odborné literatury. Úvodní část se zabývá vymezením a vysvětlením základních pojmů, jako jsou cestovní ruch a zachycuje ekonomický význam tohoto odvětví. Následuje problematika uchopení pojmu venkovský cestovní ruch z pohledu různých autorů a poukazuje na nejednotnou definici tohoto pojmu. Objasňuje důvody vzniku a počátky venkovské turistiky ve světě i na území České republiky spojené se stresem a růstem průmyslových měst a aglomerací. Dále jsou identifikovány formy venkovské turistiky a pozitivní vztah tohoto odvětví cestovního ruchu k trvale udržitelnému rozvoji. V této části práce je také zdůrazněno, že nelze jednoznačně kvantifikovat rozvoj venkovské turistiky, oproti monitorování přínosů cestovního ruchu jako celku, což se stává jedním z přínosů této bakalářské práce. Další část rešerše se zaobírá ukotvením podpory venkovské turistiky prostřednictvím zvoleného Regionálního operačního programu Jihovýchod. Stručně zachycuje fungování regionální politiky, jejich cílů a definuje prioritní oblasti zájmu ROP Jihovýchod a zakotvení podpory cestovního ruchu. Data k této části práce jsou dostupná na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj a Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Zdrojem pro zpracování přehledu změn, týkajících se nového programového období, jsou zpřístupněné dokumenty publikované na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, sekce Strukturální fondy. Poslední část teoretického bloku práce přibližuje území Jihomoravského kraje, jeho polohu a dopravní dostupnost. Tato data jsou čerpána především ze Statistické ročenky JMK 2013. Data týkající se demografické situace a ekonomického potenciálu kraje jsou získána z webových stránek Českého statistického úřadu a Statistického bulletinu pro Jihomoravský kraj za období prvního až čtvrtého čtvrtletí roku 2012. Stěžejní pro zaměření práce je část hodnocení potenciálu kraje pro rozvoj venkovského cestovního ruchu z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů. Tady jsou data čerpána z Programu rozvoje JMK 2010 – 2013 a Programu rozvoje cestovního ruchu JMK na období 2014 – 2020. Na závěr je uvedena rajonizace venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, kde je využito zejména informací z Atlasu cestovního ruchu ČR.
9
Praktická část práce se zabývá konkrétními projekty podpořenými v rámci prioritní osy 2 (Rozvoj udržitelného cestovního ruchu), oblasti podpory 2.1 (Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch). Všechny potřebné informace pro zpracování jsou dostupné na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, kde je možné vyfiltrovat projekty relevantní pro téma práce. Kapitola 6.1 se zabývá celkovým souborem podpořených projektů v rámci dané prioritní osy. Projekty jsou následně zpracovány a rozděleny podle typu příjemce dotace, dále podle počtu obyvatel v místě realizace a předmětu projektu. Data jsou pro přehlednost uvedena v grafech. Všechny projekty jsou však zahrnuty do podpory cestovního ruchu jako celku. Cílem práce je nalézt a zhodnotit projekty, které podporují venkovský cestovní ruch. Proto je pro posouzení podpory nutno stanovit kritéria, podle kterých je možné projekty vytřídit. Podrobně je metodický postup uveden v kapitole 6.2 Projekty podporující rozvoj venkovského cestovního ruchu.
10
3
Teoretické ukotvení pojmů
3.1
Cestovní ruch
Definice cestovního ruchu je podle Konečného (2013) poměrně obtížná. Za stěžejní a „sjednocující“ považuje definování cestovního ruchu Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti v navštíveném místě. Tuto definici uvádí jako stěžejní ve své publikaci také Foret a Turčínková (2005). Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, byl považován za jiný výraz pro cestování, jak uvádí Ryglová (2009). Současné vymezení cestovního ruchu však umožňuje blíže charakterizovat jednotlivé části jeho věcného projevu, formy a druhy účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Ryglová (2009) zdůrazňuje, že cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách. První rovinou je oblast spotřeby, kdy je brán jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je cestovní ruch významnou součástí ekonomiky společnosti. Dále uvádí, že složitost cestovního ruchu je podtržena jeho bezprostředním, existenčně nevyhnutelným spojením subjektu s objektem, k němuž dochází při vlastní realizaci cestovního ruchu. Subjekt – účastník cestovního ruchu se spojuje se svým objektem – místem dočasného pobytu. Subjekty a objekty cestovního ruchu stanovil Vystoupil a kol. (2006) za podsystémy cestovního ruchu. Vystoupil a kol. (2006) dále uvádí, že cestovní ruch není možné posuzovat odděleně od prostředí, v němž se odehrává. Proto k nadřazeným systémům řadí ekonomické, sociální, politické, technologické a ekologické prostředí. 3.1.1 Ekonomický význam cestovního ruchu
Jak uvádí Stříbrná (2005) cestovní ruch představuje v současné době jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Příjmy z cestovního ruchu převyšují příjmy i tak silných odvětví jako je naftový a automobilový průmysl. Mimo vysoké příjmy je také přínosem pro vytváření velkého množství nových pracovních míst. Vystoupil a kol. (2006) dokonce uvádí, že podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je cestovní ruch 11
největším zaměstnavatelem na světě. Ekonomický význam cestovního ruchu je dán rovněž tím, že druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, kultura, bankovnictví aj. Stříbrná (2005) dále podotýká, že do nedávné doby se aktivity cestovního ruchu soustřeďovaly převážně do specializovaných přímořských, jezerních a horských oblastí a do hlavních kulturních center. Nyní se však ověřilo, že jde o silný faktor ekonomického růstu, který umožňuje přenést kapitál, příjmy a pracovní příležitosti i do oblastí hospodářsky zaostalých regionů. Cestovní ruch se tak může rozvíjet i ve venkovské krajině. Vymanil se z velkých a specializovaných středisek a dostal se do malých měst a vesnic, a stal se tak venkovským.
3.2
Venkovský cestovní ruch
Uchopení pojmu venkovského cestovního ruchu je také poměrně obtížné, neboť neexistuje jednotná a ustálená definice. Podle publikace Katedry cestovního ruchu VŠE Praha (2007) představuje tento pojem souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově a zahrnuje různé formy šetrného cestovního ruchu.
Nicméně to neznamená, že veškerý turismus na venkově naplňuje ideje venkovského cestovního ruchu, jak upozorňuje Stříbrná (2005). Tato definice nevystihuje podstatu produktu. Jde totiž o celý komplex faktorů, vazeb a vývojových tendencí, jež ve svých důsledcích ovlivňují výslednou podobu produktu. Galvasová (2008) uvádí, že je nutné vymezit venkovský prostor jakožto územní celek disponující lokalizačními předpoklady venkovského cestovního ruchu.
Pro vymezení venkova dosud neexistuje přesná a jasná definice. Pro případ rozvoje venkovské turistiky v České republice by podle Galvasové (2008) bylo vhodné držet se vymezení pragmatické hranice 3000 obyvatel, která má řadu opodstatnění. Vymezováním venkovského prostoru, jeho historickým vývojem a jednotlivými typologiemi venkova se zabývá ve svých pracích velké množství autorů (např. Binek, 2007, Perlín, 2003). Stříbrná (2005) uvádí jako hranici pro vymezení venkovského cestovního ruchu 10 000 obyvatel. Podotýká, že venkovská turistika souvisí s nízkou
12
hustotou obyvatelstva, otevřeným prostorem a s malými sídly, kde využívání půdy souvisí především se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírodních lokalit.
Stříbrná (2005) dále stanovuje šest specifik venkovské turistiky: 1. umístěna do venkovských oblastí, 2. funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, tradiční zvyky), 3. venkovská ve svém měřítku, tj. malé budovy a sídla, 4. tradiční ve svém charakteru, což znamená, že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami, 5. trvale udržitelná (udržení venkovského charakteru, nelikvidovat místní zdroje, potencionální nástroj ochrany přírody), 6. složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie. 3.2.1 Počátky venkovské turistiky
Venkovský cestovní ruch není z historického pohledu žádnou novou záležitostí. Podle Stříbrné (2005) se zájem o rekreaci na venkově objevil již v devatenáctém století jako reakce na stres a špínu rodících se průmyslových měst a aglomerací. S tímto tvrzením také souhlasí Hájek (2002), kde se hovoří o „teorii úniku“. Cestovní ruch byl na počátku 80. let vysvětlován jako únik z každodenního života a nepřátelského prostředí. Řada spisovatelů zachycovala romantiku venkovské scenérie, což vzbuzovalo nový zájem návštěvníků. Na tomto zájmu vydělávaly železniční společnosti, které dopravovaly turisty na venkov. Podle Stříbrné (2005) byly prvními místy podporovanými železničním marketingem Alpy a americké a kanadské Skalisté hory. V České republice taktéž není venkovská turistika novým jevem. Konečný (2013) uvádí, že k důležité části předválečného cestovního ruchu patřily pobyty na venkově, především u zemědělských rodin. K zajímavým mezníkům, které vedly k posílení domácího cestovního ruchu patří podle Vystoupila a kol. (2006) poválečné období 50. let, kdy se začala rozvíjet éra chataření a chalupaření z důvodu uzavření hranic na západ. Lidé opouštěli na víkend své byty a odjížděli se „rekreovat“ na venkov. Zatímco fenomén chalupaření naplňoval dnešní ideje o venkovské turistice, nezasahoval do prostředí a snažil se o splynutí s přírodou, chataření často vedlo k zatěžování prostředí 13
černými skládkami odpadu, hlukem apod. Po změně režimu v České republice výrazně vzrostl výjezdový turismus. V době, kdy obyvatelé západoevropských zemí již toužili po klidu a romantice venkova, lidé z Česka teprve objevovali kouzlo volného cestování mimo hranice v podobě masové turistiky. Proto, jak uvádí Konečný (2013), se venkovský turismus v dnešním pojetí začal v České republice vyvíjet až od začátku 90. let 20. století, kdy se na venkov začalo pohlížet v mnohem širší perspektivě. Venkov začal být vnímán jako místo k životu, rekreaci i jako kulturní a přírodní prostor. Stříbrná (2005) k tomuto dodává, že moderní venkovská turistika se liší od té nejpůvodnější formy vyššími počty turistů, většími vzdálenostmi při cestování, dopravováním se vlastními nebo pronajatými dopravními prostředky. 3.2.2 Formy venkovské turistiky
Kolektiv autorů VŠE (2007) popisuje formy venkovské turistiky jako šetrné formy cestovního ruchu, v zahraničí se můžeme setkat s pojmem „zelený cestovní ruch“. Šetrné formy cestovního ruchu představují rozvoj, který nenarušuje životní prostředí. Podle této publikace tedy můžeme konkretizovat tyto formy: agroturistiku, ekoagroturistiku, ekoturistiku a také cykloturistiku. Ryglová (2009) v tomto kontextu hovoří ještě o pěší turistice a hipoturistice. Je zde určitě vhodné zmínit vinařskou turistiku, jakožto ojedinělý fenomén nabývající na významu v území, pro které bude dále zpracovávána analytická část práce, kterou ve své publikaci zmiňuje Vystoupil (2011). Nyní můžeme zmíněné formy krátce charakterizovat. Agroturistika Agroturistika je cenným nábojem ekologického vztahu k životnímu prostředí a k udržitelnému rozvoji. Představuje produkt cestovního ruchu vázaného na zemědělskou farmu či hospodářství. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný finanční zdroj k udržení či rozšíření hlavní zemědělské činnosti. Specifičnost spočívá v přímém spojení turistů se zemědělským prostředím. Ekoagroturistika Má obdobné rysy jako agroturistika, ale odehrává se na ekologicky hospodařících farmách produkujících bioprodukty. Podstatným znakem ekoagroturistiky je nejen
14
sepjetí turisty s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství. Ekoturistika Ekoturistika je vymezována jako putování přírodou a její pozorování, proto se rozvíjí především v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech. Je založena na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás. Cykloturistika Cykloturistika představuje aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí, nejčastěji pomocí speciálně upraveného (trekkingového nebo horského) kola. Cyklistika je podporována budováním nových cyklotras a cyklostezek. Hipoturistika Jedná se o formu cestovního ruchu, která je spjata s koňmi. Její formy mohou být jak sportovní, tak i rekreační. Jezdeckou turistiku a hippoterapii je vhodné rozvíjet v souvislosti s rozvojem právě agroturistiky. Vinařská turistika Vinařská turistika patří v ČR k poměrně mladým turistickým aktivitám. Víno, jako turistický produkt se podle Vystoupila a kol. (2006) začalo ve větší míře prosazovat teprve nedávno. Nejedná se samozřejmě o víno, jako o pochutinu, ale o vše, co je s vínem spojené a navazuje na aktivity související s turismem. Největší rozmach této formy turismu je možno hledat především ve sledovaném území jížní Moravy, kde je pěstování vinné révy svázáno se specifickou venkovskou kulturou a lidovou architekturou. V současné době je vinařská turistika úzce spjata s formami aktivního turismu – pěší turistikou a cykloturistikou a dalšími. Na jížní, jihozápadní a jihovýchodní Moravě byla vytvořena síť Moravských vinařských stezek, jež je dlouhodobým projektem rozvoje vinařství, udržitelné venkovské turistiky a podporou malého a středního podnikání.
15
3.3
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu
V kontextu pátého specifika venkovského cestovního ruchu podle Stříbrné (2005) dodává Konečný (2013), že by se tedy na venkovskou turistiku nahlížet jako na potencionální nástroj ochrany přírody a krajiny a trvale udržitelného rozvoje, než jako na urbanizační a rozvojový nástroj. Pojem trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu definuje Kolektiv autorů VŠE (2007) jako takový rozvoj, který zajišťuje potřeby účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. Součástí koncepcí rozvoje územních celků se tedy postupně musí stát i plány rozvoje cestovního ruchu, které budou napomáhat k eliminaci negativních vlivů cestovního ruchu na životní prostředí a naopak, podporovat rozvoj území při maximálním zapojení místního obyvatelstva. A tak se podle Stříbrné (2005) stává ohleduplný vztah k přírodě přirozenou prioritou tohoto produktu cestovního ruchu. Nabídka tohoto produktu by ztrácela bez této atrakce svou atraktivitu a byla by konkurenčně málo schopná či dokonce neschopná.
3.4
Hodnocení významu venkovského cestovního ruchu
Zatímco význam cestovního ruchu jako celku v ekonomice je každoročně monitorován (například podíl HDP, počet přijíždějících turistů, počet přenocování a další) u venkovské turistiky nastává problém. Upozorňuje na něj Stříbrná (2005) a konstatuje, že rozvoj venkovské turistiky není snadné kvantifikovat, jelikož se neshromažďují statistické údaje tak, aby bylo možné vydělit její produkt od ostatních produktů cestovního ruchu. Tímto problémem se ve svém článku zabývá Konečný (2011). Uvádí, že tento problém pramení už ze samotné otázky, co je považováno za venkovský cestovní ruch. Na nejednoznačné vymezení venkovské turistiky i různá pojetí již během práce bylo upozorněno. Problém definice venkovské turistiky ve svém článku zmiňuje také Opperman (1996) a uvádí, že nedostatek studií o venkovské turistice je umocněn právě neexistencí obecné definice. Z toho poté vychází úskalí při hodnocení významu venkovského cestovního ruchu. Konečný (2011) zdůrazňuje, že nemáme konkrétní informace o významu venkovské turistiky, není monitorována jako cestovní ruch
16
obecně. Limitem dostupných dat je jejich územní rozsah, který je omezen na úroveň státu a krajů, tudíž pro venkovské oblasti nemá žádnou vypovídací schopnost. Z těchto problémů pramení fakt, že neexistují žádné studie a zhodnocení podpory právě venkovského cestovního ruchu prostřednictvím evropských dotací, v tomto případě regionálních operačních programů. Existují pouze dokumenty a publikace, které se této problematice věnují na úrovni cestovního ruchu jako celku. Je možné vyhledat například přehledy podpořených a realizovaných projektů v rámci Strukturálních fondů, Národního programu podpory cestovního ruchu, které zpracovává a uveřejňuje na svých stránkách Ministerstvo pro místní rozvoj. Přitom podpora venkovské turistiky je zakotvena v cíli podpory cestovního ruchu v mnoha programech rozvoje. Neexistence studií, které by zkoumaly venkovský cestovní ruch, je proto hlavním důvodem pro zaměření bakalářské práce.
17
4
Ukotvení podpory venkovského cestovního ruchu
Dokumentů a programů pro podporu cestovního ruchu je velmi mnoho. Tato práce se však zaměřuje na podporu cestovního ruchu prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod. V této části proto bude objasněno téma politiky soudržnosti Evropské unie. Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie. Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy jsou určeny pro chudší anebo jinak znevýhodněné regiony. Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období a na základě definování jasných cílů a priorit. Do strukturálních fondů patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím kterého jsou financovány investiční neboli „tvrdé projekty“ a Evropský sociální fond (ESF), ze kterého plynou dotace do neinvestičních tzv. „měkkých projektů“. Fond soudržnosti je určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu, ochranu životního prostředí a nově i na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. V programovém období 2007 - 2013 bylo vyčleněno pro Českou republiku 26,7 miliardy eur. Konečná podoba finanční alokace pro Českou republiku do nového programového období 2014 - 2020 není v současné době ještě definitivně stanovena. Indikativně se jedná o 20,5 miliardách eur. Přesná suma však bude ještě mírně upřesněna. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
4.1
Cíle regionální politiky
V programovém období 2007 – 2013 sledovala regionální politika tři cíle. Jedná se o cíl Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Vzhledem k tématu práce bude blíže specifikován cíl Konvergence, přes který plynou dotace do cestovního ruchu.
18
Cíl konvergence Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF i FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hlavního města Prahy. Finanční prostředky jsou přerozdělovány prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů (ROP), mezi které patří i ROP Jihovýchod, jež je stěžejní součástí této práce. Na cíl Konvergence bylo v programovém období 2007 – 2013 vymezeno 25,88 miliard eur, z toho 4,6 miliard eur bylo vyčleněno na regionální operační programy. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online])
4.2
Regionální operační programy
Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze shrnout do následujících oblastí: dopravní dostupnost a obslužnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání, rozvoj cestovní ruchu. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online]) 4.2.1 ROP Jihovýchod
Regionální operační program Jihovýchod je určen pro region soudržnosti (NUTS 2) Jihovýchod, který je tvořen dvěma územními jednotkami: Jihomoravským krajem a krajem Vysočina s krajskými městy Brno a Jihlava. Svou rozlohou je region druhým plošně největším regionem soudržnosti ČR. Pro účely zpracování bakalářské práce je vybrán pouze Jihomoravský kraj. Dle Programového dokumentu ROP Jihovýchod je globálním cílem programu posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího především k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje. 19
Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro ROP Jihovýchod vyčleněno720,36 milionů eur. O podporu mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zakládané nebo zřizované kraji či obcemi, provozovatelé dráhy, nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé a další. ROP Jihovýchod obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou následující: Prioritní osa 1: Dostupnost dopravy Prioritní osa 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Prioritní osa 3: Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Prioritní osa 4: Technická pomoc Zde se opět zaměříme pouze na prioritní osu 2, která je relevantní pro téma této práce.(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [online]) Prioritní osa 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Cílem této prioritní osy je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů.Jedním ze specifických cílů této prioritní osy je zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky, jako je např. cykloturistka.Z fondů EU bylo vyčleněno na tuto prioritní osu 134 mil. EUR, což je 19 % ROP JV. Prioritní osa je dále rozdělena na dvě oblasti podpory. Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Pro analýzu projektů, která bude následovat, použijeme projekty spadající pod oblast podpory 2.1. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, [online]). Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V rámci této oblasti podpory budou podporovány investiční projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury pro perspektivní formy cestovního ruchu v regionu a potřebné pro vytváření nosných tematických produktů cestovního ruchu v regionu. Příklady projektů: výstavba, technické zhodnocení turistické infrastruktury, technické zhodnocení a zpřístupnění památek regionálního významu, výstavba a technické zhodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení s přímou vazbou na cestovní ruch,
20
značení a úpravy cyklotras atd. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, [online]) Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu V rámci této oblasti podpory budou podporovány aktivity zaměřené na marketingovou podporu rozvoje cestovního ruchu na místní či regionální úrovni. Příklady projektů: tvorba marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu, podpora a
propagace
specifických
regionálních
turistických
produktů,
kulturní
akce
s dlouhodobým a významným regionálním dopadem atd. (Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, [online])
4.3
Změny v novém programovém období
Z dostupných informací publikovaných na webu Ministerstva pro místní rozvoj v sekci Strukturální fondy a z přístupných dokumentů vyplývá, že v novém programovém období 2014 – 2020 došlo k několika změnám. Především ke snížení počtu sledovaných cílů regionální politiky na dva cíle – Investice pro růst a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. Další změna nastala v rozšíření počtu zapojených fondů a jejich nasměrování k naplňování cílů strategie EU 2020 (souhrnně se fondy nazývají Evropské strukturální a investiční fondy ESIF). Počet operačních programů využívaných k přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivé cíle se snížil a to i z důvodu zániku Integrovaného operačního programu a jednotlivých Regionálních operačních programů a vytvoření jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Důvodem pro sloučení regionální operačních programů byla především snaha o skutečné zjednodušení systému pro poskytování dotací a jeho celkové zefektivnění. Hlavní prioritou tohoto programu je zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Vnitřní struktura obsahuje tři prioritní osy dělené na specifické cíle, které obsahují i oblast cestovního ruchu.
21
5
Charakteristika Jihomoravského kraje
Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. V rámci republiky kraj sousedí s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Společně s krajem Vysočina tvoří region soudržnosti Jihovýchod (tzv. NUTS 2). Jihomoravský kraj je vymezen sedmi okresy (Blansko, Brno-město, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo), 673 obcí je rozděleno do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP).
Obrázek č. 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje (zdroj: Statistická ročenka JMK 2013[online])
Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. Rozlohou 719 479 ha a počtem obyvatel více jak 1 166 000 se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Z celkové rozlohy kraje tvoří téměř 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. (Statistická ročenka JMK 2013,[online])
22
Z dostupných informací Českého statistického úřadu vyplývá, že k datu 31. 12. 2012 žilo v kraji 1 168 650 obyvatel, což představuje 11,1 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem je Brno-město, následuje okres Brno-venkov a okres Hodonín. (Statistický bulletin Jihomoravský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2012, [online]) Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží a tzv. komerční služby. Tradičním odvětvím především jižních oblastí kraje je zemědělství. (Statistická ročenka JMK 2013, [online]) Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2012 činila v kraji 10,42 % (5. nejvyšší v porovnání mezi kraji). Nejvyšší nezaměstnanost vykazoval okres Znojmo, Hodonín a Břeclav.(Statistický bulletin Jihomoravský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2012, [online]) Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálniceD1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně – Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU. (Statistická ročenka JMK 2013, [online])
23
Obrázek č. 2: Geografická mapa Jihomoravského kraje (zdroj: Statistická ročenka JMK 2013 [online])
5.1 Potenciál Jihomoravského kraje pro rozvoj venkovského cestovního ruchu Nyní budou specifikovány a přiblíženy podmínky pro rozvoj odvětví cestovního ruchu z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů. Jihomoravský kraj má značné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Specifickou výhodou je dobrá dopravní poloha a dostupnost atraktivních míst v kraji z nadregionálních dopravních tras. 5.1.1 Lokalizační předpoklady
Přírodní atraktivity Dle Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2013 lze vymezit odlišné charaktery základních krajinných typů, které mají vliv na způsob využívání krajiny a způsob života v konkrétní lokalitě: -
rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části (propast Macocha),
-
jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje (Národní park Podyjí, Pálava, Nové Mlýny), 24
-
za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.
Mezi významná místa s potenciálem pro venkovský cestovní ruch tak patří Moravský kras, NP Podyjí, biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava, biosférická rezervace Bílé Karpaty a vinařská oblast Morava. (Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 2013).
Obrázek č. 3: Přírodní atraktivity (zdroj: Vystoupil a kolektiv 2006)
Kulturně – historické atraktivity Vedle klasických historických objektů (hrady, zámky, historická centra měst, církevní a technické památky) je kulturní nabídka kraje v porovnání s ostatními regiony ČR obohacena o typický jihomoravský folklór (zvyky, lidové tradice, slavnosti) a na něj napojený fenomén vinařství. V Jihomoravském kraji se nachází několik vesnických památkových rezervací a zón a také památek lidové architektury. Lze jmenovat například Petrov-Plže, Pavlov a skanzen Strážnice. Vedle hmotných památek se v Jihomoravském kraji také vyskytuje velké množství nehmotných kulturních aktivit. Dvě z těchto mnoha aktivit jsou dokonce zapsány organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. V prvním případě se jedná o Jízdu králů, která bývá provozována zejména v obcích na Slovácku. Ve druhém případě se jedná o mužský lidový tanec verbuňk, jehož lokalizace je také směřována do turistické oblasti Slovácko. (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014-2020, [online]) 25
5.1.2 Realizační předpoklady
Realizační předpoklady chápe Vystoupil (2006) jako dopravní předpoklady, tedy dopravní síť a prostředky, což patří mezi základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Stěžejní význam však v této práci bude věnován materiálně – technických předpokladům, jež představují zařízení, díky nimž je umožněn a podporován rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Mezi tato zařízení patří mimo stravovací, zábavná, kulturní a jiná zejména ubytovací zařízení. Z přehledů a tabulek, které na svých stránkách zveřejňuje Český statistický úřad v části Ubytovací zařízení v JMK v roce 2012 je zřejmé, že ubytovací služby v tomto roce v Jihomoravském kraji nabízelo 534 hromadných ubytovacích zařízení, z toho 85 zařízení se nachází v Brně, v dalších šesti částech kraje (dohromady jde o 673 obcí) jsou ubytovací zařízení rozmístěna v obcích stejnoměrně v malém počtu. Ubytovací zařízení se tedy spíše vyskytují ve městech, nikoli ve venkovských oblastech. K dispozici bylo 14 273 pokojů a v nich 35 225 lůžek. Z pohledu mezikrajského srovnání patří Jihomoravský kraj v pomyslném žebříčku na 5. místo. V roce 2012 se v ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 1,1 mil. osob, což byl mezi kraji druhý nejvyšší počet a tvořil 8,1 % republikového celku. Více než třetina hostů pocházela z ciziny. Nejvíce využívali služeb ubytovacích zařízení hosté z Polska, Slovenska a Německa. Podíl zahraničních hostů byl mezi kraji třetí nejvyšší. V Jihomoravském kraji je ve srovnání s ostatními kraji dlouhodobě vykazován nejnižší počet přenocování. Zatímco
například
v Karlovarském
kraji
host
přespí
v průměru
šest
v Jihomoravském kraji stráví v průměru pouze dvě noci.
Obrázek č. 4: Koncentrace hromadných ubytovacích zařízení (zdroj: Vystoupil a kolektiv 2006)
26
krát,
5.1.3 Rajonizace venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji
Vystoupil a kol. (2006) uvádí, že z hlediska funkčně-prostorového využití území pro cestovní ruch je pro Jihomoravský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady (41 % rozlohy kraje), s velmi příznivými předpoklady (33 % rozlohy kraje) a venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (15%), horská krajina zaujímá jen 1% rozlohy. Urbanizované prostory zaujímají 11 % rozlohy kraje. Těmito přírodními předpoklady se kraj řadí mezi málo atraktivní ve srovnání krajů ČR. Venkovská krajina s průměrnými předpoklady je dle Vystoupila (2011) typická nízkou mírou vybavenosti obcí ubytovacími zařízeními. V téměř 80 % obcí nenalezneme žádné ubytovací zařízení, v ostatních obcích převažují malá, až velmi malá střediska cestovního ruchu. Pro Jihomoravský kraj je typická zejména poptávka individuálních turistů po pobytové turistice u vody, cyklistické turistice po přírodních zajímavostech a naučně kulturní turistice, zejména v letním období. Specifikem kraje je poptávka spojená s vinařskou turistikou. Vystoupil (2011) k tomuto ojedinělému fenoménu vinařské turistiky podotýká, že pokud vezmeme v úvahu lokalizační i realizační předpoklady dohromady, je možné říci, že Jihomoravský kraj, je regionem, kde již venkovský cestovní ruch má svoje postavení a je předurčen pro jeho další rozvoj.
Obrázek č. 5: Jihomoravský kraj – potenciál pro CR (zdroj: Vystoupil a kolektiv 2006)
27
6 Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu prostřednictvím ROP Jihovýchod v Jihomoravském kraji Praktická část práce se zabývá projekty podpořenými v rámci prioritní osy 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Tato osa je dále rozdělena na dvě oblasti podpory, jak již bylo naznačeno v teoretické části. Pro analýzu projektů však bude použita pouze oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu je spíše orientována na marketing a propagaci regionu jako celku a nelze tak použít třídící kritéria pro výběr projektů, které podporují venkovský cestovní ruch. Informace o všech projektech realizovaných na území Jihomoravského kraje z prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1 lze získat na webových stránkách Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Zde je možné vyfiltrovat projekty podle prioritní osy, oblasti podpory, kraje a okresu. Tímto způsobem byly vyfiltrovány projekty relevantní pro tuto práci. Doposud bylo z prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1 realizováno 80 projektů. Všechny typy projektů jsou zde zahrnuty do podpory cestovního ruchu jako celku. Cílem práce je však nalézt a zhodnotit projekty, které podporují venkovský cestovní ruch. Proto je pro posouzení podpory nutno stanovit kritéria, podle kterých bude možné projekty vytřídit. Tato kritéria budou vymezena v další části práce, která se již bude věnovat stěžejnímu cíli.
6.1 Celkový soubor projektů podpořených v rámci prioritní osy 2. 1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Následuje kapitola, která se zabývá všemi podpořenými projekty z prioritní osy 2, oblasti podpory 2.1. Ze všech realizovaných projektů lze vyvodit obecné závěry, které budou dále pro přehlednost uvedeny v grafech. Jsou zde uvedeni příjemci podpory, počet obyvatel v místě realizace a předmět projektu. Všechny uvedené projekty budou jednotlivě posouzeny podle zvolených kritérií. Přehled a rozbor vybraných projektů, které přímo podporují venkovskou turistiku, bude následovat v další kapitole.
28
Typ příjemce Z níže uvedeného grafu vidíme, že mezi příjemci podpory se nejčastěji vyskytovaly právnické osoby a města. S nižším procentuálním zastoupením pak šlo o fyzické osoby a obce. Jen v několika případech se jednalo o sdružení obcí, muzeum, farnost, občanské sdružení či kraj. 3,75% 3,75%
2,5%
2,5%
Právnická osoba Město Fyzická osoba Obec Svazek obcí Muzeum Městys Farnost Občanské sdružení Kraj
3,75%
5%
31,25% 10% 15%
22,5%
Obrázek č. 6: Typ příjemce (zdroj: vlastní zpracování)
Počet obyvatel v místě realizace Dále byly projekty rozděleny podle počtu obyvatel v místě jeho realizace. Na problém vymezování venkovských oblastí bylo již upozorněno v části literární rešerše. Za venkovské obce stanovuje odborná literatura obce, které mají méně než 2000 obyvatel, avšak s odkazem na publikaci Ryglové (2009) bude zvolena hranice 3000 obyvatel, která má řadu opodstatnění. Po vyhodnocení dat došlo ke zjištění, že téměř 60 % projektů bylo realizováno ve větších městech, tedy nad 3000 obyvatel. Z toho plyne, že venkovský turismus jako takový, je podporován v nižší míře. Konkrétně podmínku realizace ve venkovské oblasti splňovalo 43 % projektů.
29
8,75% do 500 33,75% 57,50%
500 - 3000 nad 3000
Obrázek č. 7: Počet obyvatel v místě realizace projektu (zdroj: vlastní zpracování)
Předmět projektu Pro přehled, do jakých oblastí směřovala podpora, byly určeny kategorie, které jsou uvedeny níže. V kategorii „Ostatní“ je zařazeno pět projektů, jejichž náplní bylo technické zhodnocení a vybavení, regenerace a rozšíření služeb, rekonstrukce kongresového centra, zřízení informačního centra a doplnění služeb. 1. Ubytování 2. Naučné turistické stezky, cyklostezky, cyklotrasy 3. Rekonstrukce a renovace historických objektů 4. Rekonstrukce a renovace galerií a muzeí 5. Turistické areály a komplexy 6. Zoo 7. Dopravní infrastruktura 8. Zpřístupnění podzemí 9. Infrastruktura pro zimní sporty 10. Ostatní Z následujícího grafu lze pozorovat, že největší zastoupení má oblast ubytovacích služeb (výstavba ubytovacích zařízení, renovace, rekonstrukce, rozšiřování kapacit a služeb). V této oblasti bylo podpořeno celkem 32 projektů, což tvoří 40%. Nutno podotknout, že pouze sedm projektů z této oblasti směly přímou vazbu na podporu infrastruktury na venkově, která v této oblasti chybí a je tedy žádoucí. Zbylé projekty z této oblasti podporovaly spíše masový turismus (výstavba hotelů, lázeňských center). 30
Velkou část také zaujímají projekty týkající se vybudování naučných turistických stezek, cyklostezek a cyklotras. Konkrétně tato oblast podpory tvoří 20%. V některých případech se současně k vybudování samotné cyklostezky či turistické stezky váže i vybudování rozhledny a doplnění mobiliáře na stezce. Projekty, spadající do této kategorie, taktéž přímo podporují venkovský turismus. Často jsou napojené na fenomén vinařství a vinařských stezek či na přírodní dendrologické unikáty celorepublikového významu (např. mandloňové sady). Třetí největší procentuální podíl zaujímají rekonstrukce a renovace historických objektů. Tyto objekty se nacházely většinou ve městech, proto nijak nepřispívají venkovskému cestovnímu ruchu. 2,5% 3,8%
Ubytování
2,5%
3,8%
Naučné turistické stezky, cyklostezky, cyklotrasy Rekonstrukce a renovace historických objektů Ostatní
5,0%
40%
5,0%
ZOO
6,3%
Turistické areály, komplexy Dopravní infrastruktura
11,25%
Rekonstrukce galerií, muzeí Zpřístupnění podzemí
20%
Infrastruktura pro zimní sporty
Obrázek č. 8: Předmět projektu (zdroj: vlastní zpracování)
6.2
Projekty podporující rozvoj venkovského cestovního ruchu
Pro posuzování podpory rozvoje venkovské turistiky bylo nutno navrhnout kritéria, která by umožnila vytřídit projekty relevantní pro zaměření této práce, jelikož všech 80 projektů bylo zahrnuto do podpory cestovního ruchu jako celku. Stěžejní pro tuto práci je však pouze podpora venkovského cestovního ruchu. Byla zvolena kritéria, která odkazují na bakalářskou práci Trnkové (2013), při vymezování zohledňovala odbornou literaturu i subjektivní pohled na přínos pro venkovský turismus. Vzhledem k provedené rešerši literatury a zaměření, se tato práce 31
s uvedenými kritérii plně ztotožňuje, avšak používá jinou metodiku. Odlišení spočívá ve stanovení dvou kritérií, která musí projekt bezpodmínečně splňovat, aby byl zařazen do souboru hodnoceného jako soubor projektů podporujících venkovský cestovní ruch. Za stěžejní kritéria, která budou použita pro hlavní vytřídění projektů podporujících venkovský turismus, jsou zvolena tato: 1. Projekt je realizován ve venkovské oblasti (na základě rešerše byly venkovské oblasti vymezeny počtem obyvatel nepřevyšujícím 3000 obyvatel). 2. Projekt naplňuje ideje venkovského cestovního ruchu (ohleduplný vztah k přírodě a krajině, trvale udržitelná turistika, decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, venkovská turistika tradiční ve svém charakteru a měřítku) Pro hlubší analýzu již vytříděných projektů, s cílem najít účel a pozitiva podpory venkovské turistiky budou použita tato kritéria: 1. Projekt přispívá k rozvoji infrastruktury venkovské turistiky (ubytování, zázemí pro volnočasové aktivity). 2. Projekt přispívá k rozšíření doprovodných služeb venkovské turistiky (volnočasové aktivity). 3. Projekt má souvislost s historií nebo tradicemi dané oblasti. 4. Projekt má význam nebo souvislost s ekologií.
Po prostudování všech osmdesáti projektů bylo podle určených kritérií vybráno 26, které podporují venkovský cestovní ruch. V první řadě musely projekty splňovat podmínku realizace ve venkovské oblasti a naplňování idejí venkovského turismu. Vybrané projekty jsou zpracovány v tabulce v příloze č. 1, kde jsou rozděleny podle předmětu. Je zde také uvedena výše dotace pro přehled, které oblasti a v jaké výši jsou podporovány. Následující část práce zahrnuje vyhodnocení podpory venkovské turistiky podložené zpracovanými informacemi z webových stránek Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod – Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, [online].
32
6.2.1 Rozdělení vybraných projektů podle typu příjemce
Níže uvedený graf zobrazuje rozdělení projektů z pohledu příjemce dotace. Nejčastějšími příjemci byly obce, města a právnické osoby. Tato skutečnost poukazuje na to, že obce, města, ale samozřejmě i ostatní žadatelé, jsou informováni o možnosti podpory formou dotací od Evropské Unie prostřednictvím strukturálních fondů, v tomto případě prostřednictvím ROP Jihovýchod.
1
1
1 1
6
2
3 6 5
obec město PO mikroregion městys FO kraj biskupství muzeum
Obrázek č. 9: Typ příjemce (zdroj: vlastní zpracování)
Obec byla v roli příjemce v celkem šesti projektech. Dva projekty patřily do kategorie zahrnující vybudování naučné turistické stezky. Záměrem těchto projektů tedy konkrétně bylo vybudování stezky včetně mobiliáře a v jednom případě šlo také o výstavbu zcela nové rozhledny.
Konkrétně jde o projekty realizované v malých obcích Přítluky a Bohutice. Obci Přítluky, nacházející se v atraktivní oblasti Novomlýnských nádrží, tento záměr dopomohl k zatraktivnění této vinařské lokality ve Velkopavlovické vinařské oblasti. Druhá obec leží v okresu Znojmo a realizací projektu došlo ke zpřístupnění unikátní kulturní památky (soubor dřevěných soch Křížové cesty), mající celorepublikový i nadregionální význam.
Další tři projekty spadaly do kategorie podporující budování cyklostezek, cyklotras a cykloturistických zastavení včetně mobiliáře. Tyto záměry tak podpořily rozvoj venkovských oblastí prostřednictvím infrastruktury pro cykloturisty. Cykloturistika ve sledovaném území v poslední době velmi nabývá na významu a stává se oblíbeným způsobem využívání volného času už díky zajímavým terénům, moderním cyklostezkám a značeným trasám. Ani jedna z realizovaných stezek a cyklostezek 33
v případě, kdy příjemcem dotace byla obec, však nenavazovala na páteřní trasu Moravských vinných stezek, o kterých ještě v této práci bude zmínka.
Posledním projektem, u kterého byla příjemcem obec, podporoval rozvoj ubytovacích služeb v malé obci Plenkovice. Záměrem projektu byla rekonstrukce stravovacího a vybudování ubytovacího zařízení v obci. Jedním z cílů toho projektu bylo vybudovat zařízení nabízející odpovídající služby pro nižší příjmovou skupinu turistů, rodiny s dětmi a cykloturisty na Znojemsku. Realizace projektu výrazně přispěla k rozvoji šetrných forem turismu, jelikož je obec situována přímo na stezce Greenways (Greenway Praha – Vídeň).
Město bylo v roli příjemce také v případě šesti projektů, z čehož čtyři spadaly do kategorie vybudování naučných stezek a dva projekty měly za cíl vybudovat turistický okruh s rozhlednou.
Tři projekty z této skupiny byly realizovány ve Velkopavlovické vinařské oblasti, avšak každá z těchto stezek zdůrazňovala odlišné atraktivity daného regionu. Záměr Velkých Pavlovic zdůrazňoval tradice, folklór a meruňkářství, zatímco projekt realizovaný
v Hustopečích
upozorňoval
na
přírodní
dendrologický
unikát
celorepublikového významu – mandloňové sady. Společným fenoménem, který tyto projekty spojoval, je samozřejmě vinařský cestovní ruch. ROP Jihovýchod také dotoval na řešeném území výstavbu dvou zcela nových rozhleden, ke kterým již stezka vede (Alexandrova rozhledna u Adamova a turistický okruh s rozhlednou u Židlochovic).
Ze zjišťování je tedy zřejmé, že obce a města si uvědomují a zajímají se o možnosti podpory rozvoje svého regionu prostřednictvím dotací z Evropské Unie, v tomto případě podpory plynoucí z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Nejčastěji obce a města žádala o dotace na rozvoj infrastruktury v podobě vybudování naučných turistických stezek a cyklostezek.
Právnické osoby nejčastěji žádaly o dotaci na podporu rozvoje infrastruktury na venkově prostřednictvím ubytovacích služeb. V tomto případě jde o vybudování zcela nového zařízení, nikoli o rozšiřování kapacit nebo rekonstrukci. Dva záměry byly přímo situovány do vinařských oblastí, kde je již rozvinutý vinařský cestovní ruch 34
a cykloturistika, avšak infrastruktura v podobě ubytování je zde nedostačující. Současně také šlo o nízkokapacitní ubytování. Jeden projekt byl realizovaný v atraktivní lokalitě Vranovské přehrady a jeho náplní bylo rozšíření nabídky a posílení ubytovacích služeb výstavbou bungalovů v campu.
Obrázek č. 10: Podpora infrastruktury pro venkovský turismus prostřednictvím ubytování – Penzion Černý sklep (zdroj: Černý sklep [online])
Mikroregion Hodonínsko a Mikroregion Hustopečsko obdržely finanční prostředky na vybudování cyklostezek. Oba projekty navazují na dlouhodobě tvořenou strategii, která má za cíl vylepšit a zkvalitnit doprovodnou infrastrukturu v regionu, jelikož současný stav je vzhledem k zvyšujícím se požadavkům nevyhovující a nedostačující. Jediný projekt vybudování cyklostezky, který přímo navazuje na páteřní trasu Moravských vinařských stezek, je projekt cyklotrasy Mikroregionu Hustopečsko, nazvaný „Krajem André na kole“. Prostřednictvím tohoto doplňujícího projektu došlo k naplnění jeho potenciálu. 6.2.2 Rozdělení vybraných projektů podle předmětu
Tabulka 1: Podíl dotací na jednotlivých záměrech Předmět projektu
Dotace
%
Počet projektů
Ubytování
50 mil. Kč
35
7
Naučné turistické stezky
37 mil. Kč
25
8
Modernizace areálu
20 mil. Kč
14
1
Rekonstrukce památky a dovybavení areálu
16 mi. Kč
11
2
Cyklostezky a cyklotrasy
10 mil. Kč
9
5
Rozhledny
5 mil. Kč
3
2
Technické zhodnocení lyžařských tras 3 mil. Kč 2 1 Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online], vlastní zpracování
35
Celkem činily dotace EU podporující venkovskou turistiku ve sledovaném regionu 140 mil. Kč. Nejvíce finančních prostředků směřovalo do oblasti ubytování – 35% celkových dotací od EU, což je vzhledem k chybějící infrastruktuře na venkově velmi přínosné. V oblasti ubytovacích kapacit bylo podpořeno celkem sedm projektů a výše dotace dosáhla téměř 50 mil. Kč. Tato výše není nijak překvapující, vzhledem k tomu, že se ve většině případů budovaly zcela nové penziony či ubytovací zařízení a nešlo tedy jen o rekonstrukce či rozšiřování kapacit. Ve třech případech byla žadatelem právnická osoba, v ostatních případech šlo o obec, městys, fyzickou osobu a Biskupství brněnské. Celkem pět projektů z této oblasti bylo přímo napojeno na vinařský cestovní ruch. Druhou nejvíce dotovanou aktivitou v rámci venkovské turistiky bylo budování naučných stezek, s čímž byla v několika případech spojena také výstavba nebo rekonstrukce rozhledny a doplnění mobiliáře na stezce. V rámci tohoto předmětu bylo podpořeno celkem osm projektů. Uvedené investice mají pozitivní dopad na rozvoj cestovního ruchu ve venkovských oblastech a zvýrazňují tím atraktivity dané lokality. Jak už bylo řečeno, tyto projekty jsou často napojené na fenomén vinařství, meruňkářství či na přírodní dendrologické unikáty. Poukazují také na informace o regionu, místních památkách, historii, folklóru a také o složkách zdejšího ekosystému. Téměř 14% celkových dotací bylo využito na modernizaci areálu, konkrétně šlo o Archeopark Mikulčice. Cílem tohoto projektu bylo zkvalitnit terénní expozice s četnými pozůstatky po velkomoravském hradišti. Jedná se o klíčovou lokalitu z pohledu ČR (Velká Morava), ale také v kontextu celoevropského měřítka (šíření křesťanství). Předmětem byly úpravy komunikací pro pěší turisty, doplnění mobiliáře a informačních tabulí. Tento projekt má souvislost s historií a tradicemi dané oblasti, čímž naplňuje dané kritérium pro výběr projektů. V dalších kategoriích, které byly zvoleny po roztřídění projektů, se nachází již méně projektů. Cílem dvou projektů bylo vybudování rozhledny, v jejichž úpatí se nachází turistická stezka. Další dva projekty spadají do kategorie Rekonstrukce a dovybavení areálu. Bylo by vhodné zde zmínit projekt Ráj permoníků, jehož podstatou bylo zpřístupnění kulturní památky těžní věže dolu Kukla v Oslavanech pro účely cestovního ruchu, kultury a ekologické výchovy dětí a mládeže a využívání obnovitelných zdrojů.
36
Areál leží v blízkosti cyklotras Rosicko – Oslavanska. Cílem projektu byla rekonstrukce této památky na vyhlídkovou věž, vybudování hornické štoly, hornického bludiště atd. 6.2.3 Lokalizace jednotlivých projektů podporujících venkovský turismus ve sledovaném území prostřednictvím ROP Jihovýchod
Následující mapa zachycuje rozmístění všech 26 vybraných projektů podporujících venkovský turismus v rámci celého Jihomoravského kraje. Jako podklad pro vytvoření byla použita mapa z webových stránek Regionálního Informačního servisu [online]. Tabulka znázorňuje kategorie podle předmětu projektu, které jsou na mapě vizualizovány pomocí barevného rozlišení. Jihomoravský kraj je administrativně rozčleněn na sedm okresů. V okresu Brno – město ani v okresu Vyškov nedošlo k realizaci žádného projektu, který by naplňoval zvolená kritéria pro vytřídění projektů. Zjištěné projekty v tomto území podporovaly spíš městský a masový turismus.
Obrázek č. 11: Lokalizace projektů (zdroj: Regionální Informační servis [online], vlastní zpracování)
37
Nejvíce projektů bylo realizováno v okresu Brno – venkov (celkem sedm). Z obrázku je zřetelné odlišení dvou naučných stezek, každá však v jiném území (ORP Tišnov, ORP Židlochovice). Tématem stezek bylo poznávání Rajhradska a u druhého projektu byla naučná stezka spojena s hradem Pernštejn. Modře jsou vyznačeny dvě cyklostezky v ORP Tišnov, červeně vybudování ubytovacího zařízení v malé obci Pasohlávky. Tato obec je úzce napojena na agroturistiku a vinařskou turistiku, proto tento projekt výrazně přispěl k oživení a rozvoji venkovské turistiky v Mikulovské vinařské podoblasti. Celkem šest projektů je lokalizováno do okresu Břeclav. Z obrázku vyplývá, že je zde výrazněji než v okolních okresech podporováno budování naučných turistických stezek a cyklostezek. Tato oblast je protkána vinařskými stezkami a je propojena páteřní Moravskou vinnou stezkou, která vede od Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. Je vhodné zde uvést projekt Krajem André na kole (žadatelem byl Mikroregion Hustopečsko, místo realizace Bořetice), o kterém již v práci byla zmínka, jako o jediném projektu cyklostezky, která je přímo navázána na Moravskou vinnou stezku. Vzhledem k tomuto území proto není vyšší výskyt takto zaměřených projektů nijak překvapující. Četnost těchto projektů v okresu Břeclav například oproti okresu Znojmo může signalizovat, že v okresu Znojmo je už síť cyklostezek a naučných stezek tak hustá a navzájem protkaná, že není nutné ji dále rozšiřovat, zatímco v okresu Břeclav tyto projekty většinou dotváří už zaužívanou infrastrukturu a dávají prostor k propojení či realizaci dalších navazujících projektů podobného charakteru. Co je však v této oblasti nedostačující, je infrastruktura venkovského cestovního ruchu, tvořená ubytovacími zařízeními. Ani možnost realizace za podpory EU této oblasti nijak extrémně nepřispěla. V této kategorii byl realizován jediný projekt ve vinařské obci Bořetice. Realizace přispěla k rozšíření nabídky stávajícího hotelu Kraví hora a zlepšení venkovské turistické infrastruktury. Tento region je samozřejmě orientovaný na vinařskou turistiku a cykloturistiku po moravských trasách.
38
Obrázek č. 12: Podpora venkovského turismu prostřednictvím cyklostezek (zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online])
Poměrně lepší využití dotací plynoucích na podporu rozvoje ubytovacích služeb můžeme sledovat v okresu Znojmo. Tady byly realizovány tři projekty. Všechny byly lokalizovány v malých obcích a výrazně tak přispěly k rozvoji oblasti, ve všech případech byla společným jmenovatelem opět cykloturistika a vinařská turistika. Došlo tak k výraznému přispění k rozvoji ekologicky šetrných forem turistiky. I tato oblast má výrazný potenciál k cestovnímu ruchu, avšak stejně jako na Břeclavsku zde chybí infrastruktura v podobě ubytovacích služeb odpovídajících idejím venkovského turismu. Zatímco v okresu Blansko směřovala podpora do již uvedených kategorií (ubytování, výstavba rozhledny, vybudování naučné stezky, vybudování cyklostezky), v okresu Hodonín byla kromě cyklostezky a jednoho ubytovacího zařízení podpořena také lyžařská infrastruktura a modernizace areálu. Cyklostezka, o jejíž vybudování žádal mikroregion Hodonín, přispěla k celkovému propojení tras, které již tímto územím vedou. Infrastruktura v podobě ubytování byla situována ve vinařské obci Milotice. Stavba zachovává tvarosloví okolních sklípků, tak jako i v mnoha dalších případech realizace ubytovacích zařízení.
39
Obrázek č. 13: Rozvoj infrastruktury prostřednictvím budování ubytovacích zařízení na Hodonínsku (zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online])
40
7
Závěr
Stěžejním cílem práce bylo zhodnocení podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Jihomoravském kraji prostřednictvím ROP Jihovýchod. Tedy určit, zda a v jaké míře byly v tomto území dotovány projekty přispívající k rozvoji šetrných forem venkovské turistiky a zdali se tato forma podpory turismu prostřednictvím ROP Jihovýchod ve sledovaném území uplatňuje. Dílčími cíli práce pak bylo zachycení diferenciace využití podpory venkovského turismu dle struktury žadatelů, předmětu podpory a lokalizace. K tomu bylo nutné navrhnout kritéria, která by umožnila vytřídit pouze projekty, které podporují venkovskou turistiku. Z praktické části práce vyplývá, že z prioritní osy a oblasti podpory 2.1 bylo celkem podpořeno 80 projektů. I přesto, že téměř 60 % těchto projektů nenaplňovalo ani první třídící kritérium (umístění do venkovské oblasti s méně než 3000 obyvateli) a podporovaly tedy spíš městský turismus, je podpora Jihomoravského kraje v oblasti venkovského turismu poměrně vyšší ve srovnání s bakalářskou prací Trnkové (2013), jejímž řešeným územím byl Pardubický kraj. Ze závěrů zmiňované práce vyplynulo, že jen zlomek projektů přímo podporoval venkovský cestovní ruch a z celkových dotací neplynula ani třetina na tuto oblast turismu. Avšak za pozitivum je nutno brát největší zastoupení projektů zaměřených na ubytovací zařízení. Projektů, které byly vybrány pro stěžejní praktickou část práce podle navržených kritérií, bylo 26 a celková výše podpory venkovského turismu z ROP Jihovýchod, prioritní osy 2 oblasti podpory 2.1 činila 140 mil. Kč. Nejčastějšími příjemci dotací byly obce, města a právnické osoby. Města a obce nejčastěji realizovaly projekty podporující
infrastrukturu
na
venkově
prostřednictvím
budování
cyklostezek
a cyklotras, ale také naučných turistických stezek. Ubytovací infrastrukturu, která je ve venkovských oblastech velmi důležitá pro rozvoj cestovního ruchu, rozvíjely především právnické osoby. Navzdory tomu, že nejčastějším předmětem projektu bylo budování naučných turistických stezek (8 projektů), největší podíl finanční podpory plynul právě do oblasti ubytování. Zde výše dotace dosáhla 50 milionů korun z celkové částky, která byla alokována na podporu venkovské turistiky. Pět záměrů bylo situováno ve vinařských obcích, kde tak dotvářely infrastrukturu a zázemí pro rozvíjející se vinařský turismus 41
a cykloturistiku. V těchto případech šlo o podobné typy zařízení, nízkokapacitní penziony stavěné v duchu lidové architektury v podobě vinných sklepů. Výše podpory není překvapující vzhledem ke zjištění, že se nejčastěji budovalo nově a nešlo tedy pouze o rekonstrukce či rozšiřování kapacit. Mapa zachycující lokalizaci jednotlivých projektů na území Jihomoravského kraje s rozdělením na okresy ukazuje zřetelné stejnoměrné rozmístění projektů. Výjimku tvoří okres Brno – venkov a Vyškov, kde prostřednictvím ROP Jihovýchod nebyl realizovaný žádný projekt podporující venkovský turismus. Zjištěné realizované projekty na tomto území podporovaly městský turismus. Nejvíce projektů bylo realizováno v okresu Brno – venkov. V okresu Břeclav je výrazněji než v ostatních regionech podpořeno budování naučných turistických tras, což není nijak překvapující, jelikož tato oblast je protkána vinařskými stezkami a propojena páteřní Moravskou vinnou stezkou. Vyšší výskyt takto zaměřených projektů v tomto okresu například oproti okresu Znojmo signalizuje, že v okresu Znojmo je síť cyklostezek a naučných stezek zcela propojená a není zde už kapacita k dalšímu doplňování infrastruktury v podobě cyklostezek a naučných stezek. Naopak v okresu Znojmo je nejvíce podpořena oblast ubytovacích služeb. Jihomoravský kraj je poměrně specifickým územím vzhledem ke stále živým tradicím, folklóru a fenoménu vinařství, který se zde v poslední době rozmáhá. Proto není nijak překvapující zjištění, že většina realizovaných projektů měla s výše uvedenými faktory souvislost. Vyrovnávání disparit venkova a městských sídel, rozvíjení infrastruktury na venkově a podpora šetrného udržitelného cestovního ruchu je jedním ze stěžejních cílů rozvojových dokumentů. Díky zjištěným výsledkům lze konstatovat, že právě tato oblast cestovního ruchu je ve sledovaném území rozvíjena a podporována, potenciál kraje je však daleko větší. Je nutno vzít v potaz, že tato práce se zabývala pouze podporou plynoucí přes Regionální operační program. Existuje i celá řada jiných dotačních titulů, které je možné využít na rozvoj venkovské turistiky. Závěrem lze konstatovat, že ve sledovaném území je mnoho atraktivních lokalit nebádajících k rozšiřování a rozvíjení venkovské turistiky, či chátrajících brownfieldů, které by se měly vyhledávat s cílem najít pro ně jiné využití a naplnit tak nevyužitý potenciál kraje prostřednictvím investicí do šetrných forem turistiky. 42
8
Zdroje
Tištěné zdroje FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. 1. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-715-7838-X GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-808-7147-061 HÁJEK, T. The development potential of Czech rural tourism. AGRIC. ECON. 2002, roč. 48, č. 12, s. 559-562. KOLEKTIV AUTORŮ – Katedra cestovního ruchu, VŠE Praha. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 123 s. ISBN 80-245-1159-2. KONEČNÝ, O. Metodická úskalí hodnocení významu venkovského cestovního ruchu v Česku. [CD-ROM]. In Regionální rozvoj a cestovní ruch. VŠPJ: Jihlava, 2011, s. 93101. ISBN 978-80-87035-44-3. KONEČNÝ, Ondřej. Agroturistika a venkovská turistika: venkovský cestovní ruch v České republice. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 136 s. ISBN 97880-7375-738-0. OPPERMANN, M. Rural tourism in Southern Germany.Annalsof Tourism Research. 1996, roč. 23, č. 1, s. 86-102. ISSN: 0160-7383. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: KeyPublishing, 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: ProfiPress, 2005, 65 s. ISBN 80-86726-14-2. TRNKOVÁ, Lucie. Zhodnocení podpory venkovského cestovního ruchu v Pardubickém kraji z ROP Severovýchod. Brno, 2013. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionální rozvoje a mezinárodních studií. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-3407. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2.
43
Internetové zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistický bulletin - Jihomoravský kraj 1. až 4. čtvrtletí 2012. [online]. c2012 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajpubl/641302-12-q4_2012-xb ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistická ročenka JMK 2013. [online]. c2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E00369963/$File/64101113.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Ubytovací zařízení v JMK v roce 2012. [online]. c2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/ubytovaci_zarizeni_v_jihomoravskem_kraji_v_roc e_2012 MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE.[online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z:http://www.velke-pavlovice.cz/ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR: Strukturální fondy. [online]. c2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana PENZION ČERNÝ SKLEP.[online]. c2013[cit. 2014-03-03]. Dostupné z:http://www.cernysklep.cz/ PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2014 - 2020. [online]. c2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12 PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2010-2013. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=118768&TypeID=2 REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD. [online]. c2013[cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Administrativní členění Jihomoravského kraje ....................................... 22 Obrázek č. 2: Geografická mapa Jihomoravského kraje ................................................ 24 Obrázek č. 3: Přírodní atraktivity ................................................................................... 25 Obrázek č. 4: Koncentrace hromadných ubytovacích zařízení ................................... 26 Obrázek č. 5: Jihomoravský kraj – potenciál pro CR ..................................................... 27 Obrázek č. 6: Typ příjemce............................................................................................. 29 Obrázek č. 7: Počet obyvatel v místě realizace projektu ................................................ 30 Obrázek č. 8: Předmět projektu ...................................................................................... 31 Obrázek č. 9: Typ příjemce............................................................................................. 33 44
Obrázek č. 10: Podpora infrastruktury pro venkovský turismus prostřednictvím ubytování – Penzion Černý sklep ................................................................................... 35 Obrázek č. 11: Podpora venkovského turismu prostřednictvím cyklostezek ................. 39 Obrázek č. 12: Lokalizace projektů ................................................................................ 37 Obrázek č. 13: Rozvoj infrastruktury prostřednictvím budování ubytovacích zařízení na Hodonínsku ..................................................................................................................... 40
Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl dotací na jednotlivých záměrech (Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online], vlastní zpracování) ........................................................ 35
45
9
Přílohy
Příloha č. 1 – Seznam projektů
Celkové náklady
Dotace
Z toho ERDF
Výstavba turistické stezky a rozhledny
3 254 428 Kč
2 766 263 Kč
2 766 263 Kč
Naučná stezka Velké Pavlovice - Zastavení v kraji vína a meruněk
2 500 000 Kč
2 335 494 Kč
1 218 594 Kč
Poznáváme Rajhradsko - naučná trasa
1 376 526 Kč
1 170 047 Kč
1 170 047 Kč
Projekty Vybudování naučné turistické stezky
Mandloňovou stezkou na rozhlednu
2 332 879 Kč
1 982 947 Kč
1 945 360 Kč
Po naučných stezkách na hrad Pernštejn
11 592 388 Kč
10 713 824Kč
9 845 130 Kč
Unikátní soubor památek v Bohuticích
11 843 456 Kč
10 656 203Kč
9 792 187 Kč
Naučně poznávací stezka mezi vinicemi Velkých Bílovic
6 515 833 Kč
6 027 144 Kč
5 538 457 Kč
Výstavba naučné turistické stezky k Jeskyni Blanických rytířů
2 977 000 Kč
2 666 852 Kč
2 450 621 Kč
Celkem:
34 726 659 Kč
29 776 865 Kč
17 732 918Kč
15 072 981 Kč
Camping po celý rok
9 183 889 Kč
3 653 563 Kč
3 357 625 Kč
Výstavba bungalovů v campu Bítov
10 482 349 Kč
5 285 218 Kč
4 492 435 Kč
Rekonstrukce stravovacího a výstavba ubytovacího zařízení v obci
5 395 116 Kč
2 158 046 Kč
1 983 069 Kč
Kraví Hora Bořetice
37 874 907 Kč
16 313 980Kč
13 866 883 Kč
Pension Černý sklep
16 000 000 Kč
7 210 169 Kč
6 128 644 Kč
Lázeňský pension u sv. Anny
14 512 019 Kč
5 803 407 Kč
4 932 046 Kč
Celkem:
49 833 683 Kč
Ubytování Vinný sklep s ubytováním
Cyklostezky a cyklotrasy Cykloturistická zastavení v mikroregionu Hodonínsko
1 955 000 Kč
2 185 690 Kč
1 661 750 Kč
Krajem André na kole
1 359 014 Kč
1 155 162 Kč
1 155 162 Kč
Krajinou Josefa Uhra za poznáním a poučením
2 173 904 Kč
1 847 818 Kč
1 847 818 Kč
Rozhledna Žernovník - propojení regionálních cyklotras
3 164 803 Kč
2 690 082 Kč
2 690 082 Kč
Čebínkou na kole ze Zlobice pod paní Horu
6 000 000 Kč
5 450 447 Kč
5 008 519 Kč
Celkem:
12 363 331 Kč 2 666 776 Kč
Rozhledny Alexandrova rozhledna u Adamova
4 369 040 Kč
2 902 080 Kč
Výhon, turistický okruh s rozhlednou
2 620 007 Kč
2 360 706 Kč
2 169 297 Kč
Celkem:
4 836 073 Kč
Rekonstrukce památky a dovybavení areálu Ráj permoníků - zpřístupnění kulturní památky těžní věže Dolu Kukla
34 000 000 Kč
14 405 130Kč
12 244 360 Kč
Zřícenina hradu Cornštejn
4 380 000 Kč
4 051 105 Kč
3 722 637 Kč
Celkem:
15 966 997 Kč
24 100 000 Kč
19 893 672Kč
19 893 672 Kč
3 608 000 Kč
3 337 400
2 836 790 Kč
Modernizace areálu Archeopark Mikulčice - část Akropole Technické zhodnocení lyžařských tras Na běžkách, na kole i pěšky
