Člověk a příroda
Úvod
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a příroda
Mgr. Petra Zvarová
Brno 2012
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
0
Člověk a příroda
Úvod
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 2 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 3 CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT ..................................................... 3 CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY .................................................................................................................... 4 ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY ............................................................................. 5 TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY.......................................................................................... 6
CHEMIE - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV: ............................................................................... 7 JE POUZE MÝDLO DOVE MÝDLEM NEUTRÁLNÍM? ......................................................................... 10 Pracovní list ....................................................................................................................................... 14 CHEMICKÁ HAVÁRIE 1 ................................................................................................................. 16 PRACOVNÍ LIST .................................................................................................................................. 19 CHEMICKÁ HAVÁRIE 2 ................................................................................................................. 21
BIOLOGIE - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV: .......................................................................... 24 PROČ SE MLUVÍ O SINICÍCH ANEB CO SE O NICH ŘÍKÁ A HLAVNĚ PROČ .......................................... 27 TVRZENÍ O SINICÍCH........................................................................................................................... 29 VESMÍR? AHA! ............................................................................................................................ 30 GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY ..................................................................................... 33
ZEMĚPIS - NÁMĚTY PRO IMPLEMENTACI MEV:............................................................................ 35 ROZBOR MENTÁLNÍCH MAP ........................................................................................................ 39 Úvod do mentálních map .................................................................................................................. 41 Mentální mapy světa – pracovní list ................................................................................................. 42 Návrh otázek pro analýzu .................................................................................................................. 46 MEDIÁLNÍ ANALÝZA PŘEDPOVĚDI POČASÍ .................................................................................... 47 Pracovní list k analýze předpovědí počasí ......................................................................................... 50 FOTOGRAFIE V ZEMĚPISE – PŘÍKLAD VYUŽITÍ V GEOGRAFII USA..................................................... 52 Pracovní list ....................................................................................................................................... 54
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
1
Člověk a příroda
Úvod
ÚVOD Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech, jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů. Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého jazyka a informatiky. Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD. V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu daného tématu.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
2
Člověk a příroda
Úvod
TEORETICKÁ ČÁST
CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT
Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.
Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující případy: „Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí (pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná reklama pracuje; žáci „besedují“ s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy.“1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými vlastními zákony.
Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší orientaci v současném značně komplikovaném světě.
1
Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
3
Člověk a příroda
Úvod
CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY
Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální komunikace.
Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy:
rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich
pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)
rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu
rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci
získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec
vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)
získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace
využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu
získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu
využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času
uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro „lidovou zábavu“, ale že každé médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky
rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení
uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění
rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci
napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
4
Člověk a příroda
Úvod
ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY
Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem to udělá. Možností se nabízí hned několik:
samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin
implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů
implementace mediální výchovy do všech předmětů
projekty
semináře
Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni.
Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat.
V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův diagram (viz příloha) – stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz příloha).
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
5
Člověk a příroda
Úvod
TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY (podle RVP pro základní vzdělávání)
Tematické okruhy receptivních činností:
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních sdělení
fungování a vliv médií ve společnosti
Tematické okruhy produktivních činností:
tvorba mediálního sdělení
práce v realizačním týmu
Zdroje: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno 2008. Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
6
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
Chemie - náměty pro implementaci MeV: Návrhy lekcí: o zásady bezpečné práce
natočení výukového materiálu – tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
o chemie v životě člověka
hledání článků, zpráv, reklam atd. nějak se dotýkajících chemie (vhodné jako domácí úkol) a následná práce s nimi – fungování a vliv médií ve společnosti, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
o chemie a její dopad na přírodu
pozitivní využití chemie v přírodě???, srovnat s tím, jak je působení chemie na přírodu prezentováno jednostranně??? – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
o voda – druhy vod, výroba pitné vody, čištění odpadních vod
reportáž o výrobě pitné vody nebo o čištění odpadních vod – tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
reklamy na balenou vodu (srovnání kvality s pitnou vodou „z kohoutku“) – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
o kyselost a zásaditost (ph)
analýza reklamních sdělení, kde se argumentuje faktorem ph (součástí lekce měření ph u vybraných kosmetických výrobků a srovnání s argumentací a působením reklam) – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
o léčiva a návykové látky
léčiva a jejich vnímání (najít mediální výstupy, kde se mluví o léčivech + rozebrat, jak jsou interpretovány – reklama (pozitivně), zprávy (pozitivně i negativně) + rozbor –
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
7
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
o mimořádné události – havárie, úniky nebezpečných látek
varování obyvatel – mj. fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti, role médií v životě jednotlivce
práce s články zachycujícími chemické havárie – mj. interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
tvorba varovné zprávy – tvorba mediálního sdělení
Výše uvedené body lze využít v lekci zaměřené na tvorbu modelové situace – únik nebezpečné látky. Žáky lze rozdělit do několika skupin, každá skupina má za úkol vytvořit krizový scénář postupu při likvidaci havárie a varování a následného informování obyvatel. Může se jednat vždy o stejný typ havárie, nebo každá skupina může mít zadán jiný typ chemické havárie. Lekci lze završit diskusí o důležitosti médií v takovýchto okamžicích a analýzou skutečných zpráv (novinových, televizních) a jejich porovnáním se zprávami studentů.
o základní živiny – cukry, tuky, bílkoviny
zjednodušující či zavádějící tvrzení v reklamách – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
o popularizace chemie
tvorba mediálního sdělení – vytvořit video, článek, který má vést k popularizaci chemie
o chemické pokusy
tvorba mediálního sdělení – zachycení pokusu různými mediálními záznamy – článekreportáž, fotografie, video a jejich srovnání či pouze natočení výukového materiálu
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených námětů: o vzduch – faktory ovlivňující čistotu ovzduší o dokáže vysvětlit podstatu koroze a navrhne způsob ochrany předmětů před korozí o paliva (ropa, zemní plyn, uhlí)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
8
Člověk a příroda
Chemie – náměty pro implementaci MeV
o chápe princip fungování enzymů a dalších biokatalyzátorů jako např. hormonů a vitamínů o detergenty, pesticidy, insekticidy o průmyslová hnojiva
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
9
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním? Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace Žáci by se měli blíže seznámit s podstatou a strukturou reklamy, uvědomit si, jakým způsobem bývá reklama zařazena v médiích a co je jejím cílem. Žáci by na základě experimentálního zjištění měli kriticky posoudit informace sdělované reklamou a uvědomit si, že reklama má za úkol diváka přesvědčit, ne zcela informovat. Studenti vlastním laboratorním pokusem posoudí pH různých značek mýdel. Budou k tomu používat univerzální lakmusové papírky, pH metry, nebo papírky napuštěné přírodním indikátorem (výluh z červeného zelí, anthokyany). Klíčové pojmy : skladba a úloha reklamy, kritické myšlení, pH neutrální, zásadité, kyselé, indikátor
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
chemie tercie (13-14 let) a odpovídají ročník ZŠ 45 minut mýdla různých značek, indikátory pH
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence
OSV biologie interpretace vztahu mediálních sdělení a reality kritické hodnocení mediálního sdělení na základě výsledků experimentu kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi laboratorní experiment
Výukové metody a strategie
Obsah: 1) Úvod Seznámení žáků s tématem lekce, zopakování rozsahu stupnice pH a barvení indikátorů (viz pracovní list) 2 )Motivace Video reklamy na mýdlo s neutrálním pH. Obrázky různých mýdel dostupných u nás na trhu.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
10
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
3) Pokusy Studenti laboratorním pokusem zjistí hodnotu pH různých mýdel. Budou k tomu používat univerzální lakmusové papírky, pH metry, nebo papírky napuštěné přírodním indikátorem (výluh z červeného zelí, antokyany). Na základě barevných odlišností posoudí pH různých značek mýdel. K přesnému změření hodnoty pH použijí pH metr. 4) Závěr Žáci zjistí, že mýdlo Dove není jediným neutrálním mýdlem na trhu, a uvědomí si, že obsah reklamy je zavádějící.
Přílohy: Obrázky jednotlivých mýdel Pracovní list
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
11
Člověk a příroda
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
12
Člověk a příroda
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
13
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
Pracovní list 1. Hodnota pH je definována jako záporně vzatý dekadický logaritmus koncentrace vodíkových kationtů, resp. oxoniových kationtů ve vodných roztocích pH = - log( c(H3O+) . Podle této koncentrace rozlišujeme tři typy roztoků: zásaditý, neutrální a kyselý Doplň výše uvedené pojmy do jednotlivých rámečků na stupnici pH.
0
7
14
2. Odhadněte velikost pH jednotlivých značek mýdel a seřaďte je od nejkyselejších po nejvíc zásadité.
Značka mýdla
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Odhad pH
14
Člověk a příroda
Je pouze mýdlo Dove mýdlem neutrálním?
3. Indikátory jsou látky, které mění barvu v závislosti na změně pH roztoků. Do následující tabulky doplň zbarvení indikátorů. Indikátor/zbarvení
Ph < 7
Ph=7
pH>7
Lakmus Fenolftalein Výluh z červeného zelí
4. Na základě experimentu doplň následující tabulku: Značka mýdla
Zbarvení lakmusu
Zbarvení výluhu z červeného zelí
Změřené pH
5. Pokuste se vysvětlit, proč některá mýdla mají odlišné hodnoty pH. Na čem výsledné pH produktu závisí?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
15
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Chemická havárie 1 Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace Cílem hodiny je seznámit studenty s chemickými haváriemi a úlohou médií v těchto situacích, porovnání jazykových stylů různých mediálních sdělení, porozumění textu a schopnost vybrat z něj důležité informace. Práce v realizačním týmu bude obnášet tvorbu vlastního mediálního sdělení o chemické havárii, přičemž studenti budou vybírat vhodné výrazové prostředky a sestavovat vhodné a věcně správné sdělení o dané situaci. Pochopí tak zákonitosti výběru a užití písma a výrazovou, estetickou a sdělovací funkci mediálních sdělení daného typu. Klíčové pojmy: chemická havárie, práce s textem, mediální sdělení
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
chemie kvarta (14-15 let) a odpovídající ročník ZŠ 2-3 vyučovací hodiny internet
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence Výukové metody a strategie
EV, VMEGS biologie, OZČ stavba mediálních sdělení žák pochopí zákonitosti vzniku mediálních sdělení, vliv mediálních sdělení na společnost tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu skupinová práce
Obsah: 1) Seznámení žáků s tématem lekce, vysvětlení základních pojmů. Chemická havárie = havárie spojená s únikem nebezpečných chemických látek Nebezpečná chemická látka = toxická nebo zdraví škodlivá látka, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví, nebo smrt. Nebezpečné, ale nikoliv z pohledu toxikologa, jsou rovněž látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi. Velmi často jsou ale tyto látky také jedovaté.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
16
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Chemická nehoda = chemická havárie menšího rozsahu Žáky informujeme o největší chemické havárii v Bhopálu v roce 1984 (viz příloha 1). Dále diskutujeme se studenty o tom, zda o nějaké havárii spojené s únikem chemické látky poslední dobou slyšeli nebo četli, případně jakého byla rozsahu a jak byla informace podávána v různých typech médií (internetový článek vs. reportáž ve zprávách vs. článek v různých typech novin a časopisů). Vybereme podle aktuálnosti článek nebo reportáž týkající se havárie z poslední doby a pustíme či přečteme ji žákům. Např: http://zpravy.idnes.cz/jedovaty-kal-zabil-v-madarsku-pet-lidi-vcetne-dvou-deti-p1x-
/zahranicni.asp?c=A101005_072738_zahranicni_stf Upozorníme studenty, že běžně se v médiích setkávají také s jinými typy chemických havárií, jako je převrácení cisterny převážející žíraviny nebo kapalná paliva. http://www.zachranny-kruh.cz/chemicka_havarie_ochromila_spojeni_mezi_kraji.html
2) Práce ve skupině Rozdělíme třídu do skupin a necháme je na internetu najít další články s podobnou tématikou. Jejich úkolem bude vyplnit pracovní list (viz přílohy), v jehož rámci vytvoří i vlastní zprávu o chemické havárii.
3) Prezentace, závěr Jednotlivé skupiny prezentují své zprávy ostatním. Poté s žáky diskutujeme, zda jejich články byly úplné a dostačující. Zaměřujeme se na použité jazykové prostředky, slovní obraty, strukturu textu a porovnáváme je s texty, s kterými se žáci v dané lekci již setkali.
Přílohy: Příloha č. 1 - Informace o největší chemické havárii v v indickém Bhopálu (1984) Příloha č. 2 - Pracovní list
Katastrofa v Bhópálu je největší známá průmyslová havárie v historii. Během 3 dnů po havárii zemřelo přibližně 8 000 lidí. Do dnešního dne zemřelo přibližně 20 000 lidí. Celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520 000. V noci z 2. na 3. prosince roku 1984 se udála v indickém městě Bhópál průmyslová katastrofa v chemické továrně patřící společnosti Union Carbide. Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu, kyanovodíku a dalších látek poškozující lidské zdraví.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
17
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
Více viz http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=60 Na tuto zprávu navazuje článek:
http://zpravy.idnes.cz/ctvrt-stoleti-po-nejvetsi-prumyslove-havarii-ceka-bhopal-naspravedlnost-15x-/zahranicni.asp?c=A091202_153035_zahranicni_ash
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
18
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
PRACOVNÍ LIST 1. Vyhledejte na internetu zprávy týkající se úniku chemické látky a popište, kde, kdy a jakým způsobem k havárii došlo, co bylo její příčinou a jaké bude mít následky.
2. Jak můžeme být informováni o tom, že se někde stala chemická havárie? Najdi aspoň pět způsobů: 1……………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 2……………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 3……………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 4……………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 5………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
19
Člověk a příroda
Chemická havárie 1
3. Doplň tísňová čísla, na která byste volali v případě havárie. ZÁCHRANNÁ SLUŽBA……………………………………………………. POŽÁRNÍ OCHRANA……………………………………………………… POLICIE ČR……………………………………………………………………… EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ………………………………
4. Zkuste napsat novinový článek o úniku chemické látky: a) Došlo k havárii lodě přepravující kyselinu sírovou b) Z chemické továrny do ovzduší uniklo větší množství chlóru c) Cisterna přepravující kyselinu dusičnou se převrátila a kyselina unikla do místní řeky d) Jedovatý sulfan unikl z čínské továrny na výrobu hnojiv Pomocí internetu zjistěte, jak dané látky ohrozí okolí havárie, zda můžou být smrtelně nebezpečné pro lidi, kteří se vyskytnout v bezprostřední blízkosti.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
20
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Chemická havárie 2 Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Madarászová
Anotace Hodina navazuje na lekci Chemická havárie 1. Je mezioborovou lekcí, která provazuje chemii s IVT a OZČ. Jejím cílem je seznámit studenty s hlavními zásadami chování při chemických haváriích a mimořádných situacích. Žáci se také naučí základní principy natáčení instruktážního videa, kterým demonstrativně předvedou lidem, jak se mají zachovat při úniku chemické látky, případně jaké ochranné prostředky mají použít. Klíčové pojmy: chemická havárie, instruktážní video
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
Chemie Kvarta (14-15 let) a odpovídající ročník ZŠ 2 vyučovací hodiny učebnice Chemie 9 (FRAUS), Internet, kamera, střižna
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka
EV Biologie, OZČ, IVT Stavba mediálních sdělení, práce v realizačním týmu - Přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci - Vede k osvojení základních principů vzniku mediálních obsahů - kompetence pracovní - kompetence osobní - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikační Skupinová práce
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
21
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Obsah: 1) Úvod Seznámíme studenty se základními postupy při úniku chemické látky. Velmi vhodnou pomůckou je například učebnice Chemie 9 z nakladatelství Fraus, strana 103-105, která podává přehled o základních bezpečnostních zásadách chování při úniku nebezpečné látky. Pomocí vtipných obrázků si tak studenti jednoduše zapamatují, jak se v takové situaci zachovat.
Následuje samostudium vtipných obrázků a možnost prezentace nabitých poznatků, diskuze doplňujících otázek s učitelem či sdělení vlastních zážitků (učitele nebo studentů). 2) Instruktážní video Seznámíme studenty s instruktážním videem, jeho úlohou, hlavními principy jeho tvorby, případně s chybami, kterých by se při natáčení a střihu mohli dopustit. Instruktážní film může velmi dobře nahradit různé tištěné návody s obrázky, jelikož video nám dává výhodu reálného času. Film by měl být co nejvíce věcný a neměl by obsahovat zbytečné "umělecké" záběry a efekty. Ty zbytečně odvádí pozornost od hlavního motivu. Délka filmu by neměla být zbytečně dlouhá. Na úvod instruktážního filmu sdělíme divákovi, čeho se film týká, případně co je zapotřebí za nástroje a další podmínky práce. Figurant, který vykonává činnost, by měl být oblečen bez výstřelků a vykonávat jednotlivé úkony pomalu a v ukázkové kvalitě. Je vhodné točit hlavně detailní záběry činnosti figuranta (většinou ruce), které jsou občas prokládány celky. Na konec filmu se hodí zařadit stručné zopakování hlavních bodů instruktáže. Namluvený komentář je vhodné namluvit až při střihu na externí mikrofon klidným a neutrálním hlasem. Hudební podkres se může hodit, ovšem pokud možno bez zpěvu a potichu tak, aby byl dobře slyšet komentář. Vhodné mohou být různé hudební smyčky. Nejčastější chyby - zbytečné efekty, figurant nezvládá úkony v perfektní kvalitě, mluvený komentář prováděný při natáčení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
22
Člověk a příroda
Chemická havárie 2
Střih videa - vhodnými prolínačkami oddělujeme logické celky, detailní prostřihy vhodně doplňující celkové záběry, vysvětlující titulky. Poté, co studenty seznámíme se zásadami tvorby instruktážního videa, studenty rozdělíme do realizačních týmů a necháme je takovou instruktáž natočit. V hodinách informatiky studenti video sestříhají a upraví do konečné podoby. 4) Závěr V následující hodině studenti prezentují své výtvory. Společně si zopakujeme hlavní zásady bezpečnosti chování při úniku nebezpečné látky a na videu poukazujeme na základní prvky instruktážního filmu.
Zdroje: Škoda J., Doulík P.: Chemie učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia 9, Fraus, 2007 http://www.cdmvt.zcu.cz/storage/navody/video_pro_kazdeho/zacatek/druhy.html
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
23
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
Biologie - náměty pro implementaci MeV: Návrhy lekcí:
řasy – sinice o nenáročná aktivita v rámci hodiny (např. jako vstupní motivace), kde se žáci s pojmem sinice setkali (v létě u vody, v médiích), proč média o tomto jevu informují – fungování a vliv médií ve společnosti, lze navázat také na konkrétní lokality, řešení problému na tomto konkrétním místě
obojživelníci, plazi, ptáci, savci - žák se začíná učit vytvářet referát o práce s odbornými či populárně-naučnými články, rozdíly v podobě článků, výběru jazykových prostředků atd. v závislosti na adresátovi (odborník, laik), rozbor stavby článku – stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení
zjednodušování v médiích – na příkladu nějakého učiva (co se stane, když vynecháme některé informace…) – úkolem bude napsat různě dlouhý článek (podle toho, kolik místo potřebují noviny zaplnit)
energie – druhy, plýtvání, alternativní zdroje o práce s články či jinými mediálními výstupy, které přistupují k tématu z různých úhlů pohledu – vnímání autora mediálních sdělení (identifikování postojů a názorů autora, výběr výrazových prostředků z hlediska záměru autora atd.)
vývoj člověka o práce s dokumentem Putování s pravěkými lidmi – fakta versus hypotézy, rekonstrukce vývoje, informační zdroje– interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení
opěrná a pohybová soustava, trávicí soustava, vylučovací soustava o příklady reklam a jejich analýza + doplnění o odborné informace + zpětná reflexe možného účinku nabízených produktů + jaké prostředky reklamy využívají k přesvědčení – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
smyslové orgány o reklama a její působení na člověka skrze smysly – stavba mediálních sdělení, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
rozdíly života a bydlení ve městě a na vesnici
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
24
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
o stereotypy v médiích, nejlépe jako vstupní aktivita – jak bývá nejčastěji zachycen (vizuálně) a popisován (verbálně) v médiích život na vesnici a ve městě – interpretace vztahu mediálních sdělení
odpady o sociální spoty směřované k třídění odpadů a jejich rozbor (druhy reklamy, funkce sociální reklamy, sociální spoty věnované třídění odpadů a analýza jejich výrazových prostředků) – fungování a vliv médií ve společnosti, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení
ekologie v Brně o tvorba mediální kampaně na podporu ekologických aktivit či jedné konkrétní aktivity (např. v návaznosti na předchozí námět lekce) – tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
historie biologie o práce s texty o významných vědcích (např. Mendel, Darwin atd.), ve kterých však bude chybět jméno, žáci by měli osobnosti poznat, následují otázky typu podle jakých informací poznali o koho se jedná, proč je důležitý kontext, zda uvedení nějaké informace v souvislostech může vést k lepšímu zapamatování, z čeho se tedy efektivně učit, jak by měly vypadat podle nich medailony vědců v učebnicích… stavba mediálních sdělení
etologie o žáci budou mít za úkol najít mediální sdělení, ve kterých se objevuje téma etologie (film, článek atd.), a na základě vnímání těchto sdělení vytvořit odborné formulace zachycených jevů + rozbor – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci o úkolem studentů je najít co nejvíce mediálních sdělení, která reagují na výše uvedené téma, ve škole se pak zaměříme na analýzu (převažují pozitivní či negativní příklady, ve kterém typu médií převažují pozitivní a ve kterém negativní příklady, jsou nalezené mediální výstupy úplné, objektivní nebo v nich některé informace chybí , jaký mohou mít vliv atd.) – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
25
Člověk a příroda
Biologie – náměty pro implementaci Mev
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených námětů:
přírodní zdroje (obnovitelné a neobnovitelné)
lesy, ochrana lesů
tropický deštný prales
problémy životního prostředí - konvenční a ekologické zemědělství
ochrana biologických druhů - biodiverzita
změny v krajině
globalizace, nerovnoměrnost života na Zemi
viry a epidemie
druhy dopravy a její dopad na přírodu
druhy průmyslu a jejich vliv na přírodu
genetika
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
26
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč
PROČ SE MLUVÍ O SINICÍCH aneb Co se o nich říká a hlavně proč Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová Anotace O sinicích čteme a slyšíme každý rok začátkem léta a pro většinu lidí varovné články znamenají pouze fakt, že se zase nemůžou koupat v některém z přírodních koupališť. Odhalí alelidé hlubší sdělení, které tyto články přinášejí? Tato aktivita se zabývá hlubším či skutečným smyslem běžných mediálních sdělení. Klíčové pojmy: sinice, eutorfizace vody, fosfáty, toxiny, zákaz koupání, čističky odpadních vod
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
Biologie Kvinta a sexta a odpovídající ročníky SŠ 1 vyučovací hodina + čas na domácí přípravu Flipchart, fixy, novinové a internetové články o sinicích – čím aktuálnější tím lepší, odborné články o sinicích a působení jejich toxinů, papíry A4 s tvrzeními o možnostech eliminace sinic
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy
EV, VMEGS český jazyk, chemie, zeměpis Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Žáci si uvědomí důležitost hlubšího vnímání mediálního sdělení, důležitost informací pro veřejné mínění a rozhodování na osobní, komunální i státní úrovni. Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální Kompetence pracovní práce s odborným textem a mediálním sdělením, skupinová práce, reflexe ve skupině
Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
27
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč
Obsah: 1) Evokace Na stěnách rozvěsíme listy s tvrzeními o sinicích. Začneme krátkým brainstormingem na téma „Co víme o sinicích“ Výroky žáků zapisujeme na flipchart.
2) Práce ve skupinách Rozdělíme žáky do početně vyvážených skupin libovolnou aktivitou. Každá skupina dostane okopírované novinové zprávy a články o výskytu sinic v našich vodních nádržích, odborné články z internetu. Studenti dostanou za úkol vypsat z článků na flipchart fakta a seřadit je - jedna skupina podle důležitosti, druhá podle srozumitelnosti pro veřejnost, třetí podle navrhovaných řešení situace apod. (Instrukce – psát velkými čitelnými písmeny, aby se flipcharty daly použít na nástěnku či k další práci). Hotové flipcharty připevníme na tabule či stěny, studenti si je postupně projdou a přečtou, můžeme dát krátký čas na položení otázek autorům.
3) Reflexe Vyzveme studenty, aby se postavili k tabulce s tvrzením (viz tvrzení o sinicích, které jsme před začátkem lekce rozvěsili po třídě), které nejvíce odpovídá tomu, co se o situaci kolem sinic dověděli. Zbylý čas využijeme k diskusi o úplnosti tiskových zpráv a jejich smyslu.
Přílohy: Tvrzení o sinicích k vytištění na papír A4
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
28
Člověk a příroda
Proč se mluví o sinicích aneb Co se o nich říká a hlavně proč TVRZENÍ O SINICÍCH
A) Sinice jsou ve vodě každý rok a nedá se s tím nic dělat. Musíme se jim jen vyhnout. B) Sinice je nutno odstraňovat z vodních nádrží jakýmkoli způsobem za jakoukoli cenu. C) Boj se sinicemi začíná v domácnostech a obcích na horních tocích řek. D) Stavby čističek odpadních vod a používání bezfosfátových pracích a mycích přípravků jsou významným krokem v boji proti přemnožení sinic. E) Lidé by rádi pomohli v boji proti sinicím, ale většinou neví jak. F) Lidé mohou pomoci s čištěním břehů zamořených nádrží.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
29
Člověk a příroda
Vesmír? Aha!
Vesmír? Aha! Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová Anotace V průběhu lekce Vesmír? Aha! si žáci vyzkouší napsat články na zadané téma z biologie do různých typů novin a časopisů. Všechny informace v článcích musí být správné a pravdivé, na typu časopisu ovšem bude záviset použitý jazykový styl a použití fakt v různých souvislostech. Tématem článku může být nová látka, i souhrn již probraných informací, obtížnost tématu závisí na odborné vyspělosti studentů. Lekci je možné uvést v kterémkoli ročníku od kvarty po septimu, mezioborové vztahy a vztahy k dalším průřezovým tématům se však budou lišit v závislosti na tématu. Doporučujeme propojit s hodinou českého jazyka, kde vyučující upozorní na jazykové prostředky používané v různých typech tiskovin. Příklady témat pro zpracování: Obecná biologie a genetika: Metabolismus, Syntéza bílkovin, Rozmnožování organismů, Genové inženýrství, Vývoj života na Zemi… Botanika: Rozmnožování rostlin, Fotosyntéza, Užitkové druhy jednoděložných rostlin, Řasy… Zoologie: Prokaryotní organismy, Vývoj mnohobuněčných živočichů, Etologie, Potravní řetězce, Ekosystémy… Biologie člověka: Ontogenetický vývoj, Fylogeneze člověka, Jednotlivé orgánové soustavy a jejich onemocnění… Pro modelovou lekci bylo zvoleno téma: Metabolismus živých organismů Klíčové pojmy odborný časopis, denní tisk, bulvární časopis, odborné výrazy, jazykový styl, prezentace, metabolismus, metabolická dráha, enzym, substrát, produkt, autotrofní organismy, heterotrofní organismy, fototrofie, chemotrofie, anabolismus, katabolismus, fotosyntéza, buněčné dýchání, živiny, energie, přeměna látek a tok energie
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
Vztah k dalším průřezovým tématům
biologie kvarta 2 vyučovací hodiny + čas na domácí přípravu různé druhy časopisů a novin od odborných přes populárně naučné, seriózní , zábavné až po dívčí či bulvární; například Vesmír, 21.století, MF Dnes, Respekt, Maxim, Bravo, Aha s články s biologickou tématikou. Učebnice biologie a další odborné texty obsahující rozšiřující informace ke zvolenému tématu – Nový přehled biologie, texty z internetu, odborné články, odkazy na zajímavé internetové stránky EV, MVEGS
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
30
Člověk a příroda Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Vesmír? Aha! český jazyk, chemie, zeměpis kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Žák si uvědomí hodnotu informace přinášenou různými typy médií. Pokusí se rozlišit možnost manipulace s informacemi a přístup, s jakým čtenáři jednotlivé typy časopisů vnímají. Samostatně zpracuje téma z biologie, získá nové informace, zkušenosti, pokusí se o práci s primárními zdroji. Kompetence k učení - aktivně využívá různé zdroje informací, vyhodnotí a obhájí, který z použitých zdrojů je pro danou práci nejefektivnější - získané informace vyjádří vlastními slovy, chápe je včetně souvislostí - aktivně využívá nabyté informace a vysvětlí, proč si vybral právě tyto informace - spoluvytváří kritéria pro hodnocení své práce Kompetence k řešení problémů - rozpozná příčinu a důsledek a vztah mezi nimi - problém analyzuje z různých hledisek - formuluje hypotézy na základě dostupných informací Kompetence komunikativní - pojmenuje hlavní myšlenky, shrne je, určí klíčová místa - k tématu si vybere z různých zdrojů takové informace, které potřebuje k dalšímu řešení úkolu, porovná je s informacemi, které již dříve měl k dispozici, a propojí je - pozná, kdy si informace protiřečí - rozpozná, kdy jsou informace nebo prostředky použity v daném kontextu manipulativně - vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli - používá vhodné jazykové prostředky v závislosti na obsahu sdělení a adresátovi - v diskusi využívá myšlenky druhých jako východiska pro svá sdělení, zaujme nesouhlasné či kritické stanovisko konstruktivním způsobem, zdůvodní svůj názor - pozná, když s ním chce někdo manipulovat, popíše, v čem tato manipulace spočívá Kompetence sociální - při práci ve skupině zodpovědně splní svou část úkolu, v případě potřeby nabízí svou pomoc - kritizuje stereotypy a předsudky použité v komunikaci, snaží se jich vyvarovat Kompetence pracovní - na základě kontextu odhaduje realisticky čas potřebný ke splnění úkolu tvůrčí psaní, práce s odborným textem, kritické čtení, skupinová práce, reflexe ve skupině
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
31
Člověk a příroda
Vesmír? Aha!
Obsah: 1) Evokace V hodině českého jazyka žáci prostudují různé typy časopisů z hlediska jazykového a faktického. Jsou upozorněni na použité jazykové prostředky. Porovnáváním vybraných článků zhodnotí váhu, pravdivost, zajímavost přinesených informací. Použité časopisy vyvěsíme na nástěnku v přírodovědné učebně nebo v její blízkosti, aby v průběhu dalších aktivit měli žáci časopisy v dosahu.
2) Práce se zdroji a tvorba vlastního textu V hodině biologie si žáci vylosují odbornou úroveň časopisu, jehož redaktory se pro tuto aktivitu stávají. Alternativou je naplánování, který žák bude zpracovávat kterou úroveň textu, aby výsledky splňovaly požadavek zadání. Dále žáci dostanou k dispozici odborné texty o metabolismu živých organismů, text v učebnici, zápis v sešitě a odkazy na webové stránky pro domácí přípravu. Vlastní zadání pro práci redaktorů je následující: „O metabolismu živých organismů napište článek v rozsahu 300 slov do vylosovaného druhu časopisu. Všechny informace v článku musí být pravdivé a správné. Styl a jazykové prostředky musí odpovídat vylosovanému druhu časopisu. Na práci máte tuto vyučovací hodinu se službou odborného konzultanta (vyučujícího), kterému můžete klást otázky k tématu. Práci doděláte doma, s použitím dalších zdrojů, a odevzdáte elektronickou cestou nejpozději den před další hodinou biologie. Do další hodiny biologie přinesete vše vytištěné.“
3) Práce s texty žáků V druhé hodině biologie jsou žáci rozděleni do skupin schopných diskuse (5-6 žáků) tak, aby v každé skupině byli redaktoři všech typů časopisů. Je potřeba připravit dopředu, aby žádný ze studentů nehodnotil svoji práci. Skupiny dostanou vytištěné práce bez označení časopisů a autorů. Žáci práce podrobí kritickému čtení, porovnají je s původními materiály, zhodnotí jejich úroveň a pokusí se určit, do kterého časopisu daný článek náleží, popřípadě kdo je jeho autorem. V závěru hodiny můžeme zařadit čtení nejpovedenějších příspěvků, konfrontaci protichůdných názorů, popřípadě soutěž v hádání autorů příspěvků.
Přílohy: 1) Odborný text o metabolismu živých organismů
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
32
Člověk a příroda
Geneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Autor/autoři lekce: Mgr. Jana Nešporová
Anotace Geneticky modifikované organismy jsou v současné době značně kontroverzním tématem, často zmiňovaným v různých médiích. Na příkladu GMO je možné demonstrovat rozdílné přístupy médií, odborných časopisů, běžných novin či propagačních materiálů. Studenti v rámci této lekce mohou zaujmout konkrétní postoj k dané problematice a po získání nových informací budou mít možnost tento postoj změnit. Vzhledem k tomu, že většina publikovaných článků, které je možné běžně nalézt, vyznívá pro GMO negativně, v této aktivitě stavíme proti sobě běžně dostupné informace z médií a dokument Kdo se bojí GMO, který tyto technologie objasňuje a hájí. Studenti mohou následně diskutovat o vlivu médií na názor běžného spotřebitele či člověka na různé úrovni rozhodování. Klíčové pojmy: Geneticky modifikované organismy, transgenní organismy, biodiverzita
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
biologie septima, popř. 3. ročník SŠ 2 vyučovací hodiny + čas na domácí přípravu flipchart, fixy, odborný článek o geneticky modifikovaných organismech
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy
EV, MVEGS český jazyk, chemie, zeměpis Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Žák si uvědomí spornou hodnotu jednostranně podávané informace přinášenou médii. Studenti získají postupně informace potřebné k zaujetí konkrétního postoje k dané problematice a uvědomí si nutnost objektivní informovanosti. - Kompetence k učení - Kompetence k řešení problémů - Kompetence komunikativní Kompetence sociální Kompetence pracovní tvůrčí psaní, práce s odborným textem, kritické čtení, skupinová práce, reflexe ve skupině
Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
33
Člověk a příroda
Geneticky modifikované organismy
Obsah: 1) Evokace Krátký brainstorming na téma: Co víme o geneticky modifikovaných organismech. Po krátkém úvodu žáci napíší na lepicí lístečky velmi stručně svůj názor na GMO, podepíší ho a nalepí na flipchart ke stupnici vztahu ke GMO (osa, na jejímž jednom konci je naprosté odmítnutí GMO a na druhé straně bezvýhradné přijetí GMO). Následuje zadání domácího úkolu: Najděte dva různé články o GMO – v odborných časopisech, novinách na internetu (nesmí být použity referáty, maturitní otázky, wikipedie – musí se jednat o tiskové zprávy). Zkopírujte je (vystřihněte a nalepte na papír), přečtěte je, najděte si k nim potřebné informace, pokud to budete potřebovat, a napište k nim aspoň 10 větami svůj názor na GMO i se zdůvodněním. Studenti odevzdají svoje práce do další hodiny biologie.
2) Práce v hodině V další hodině biologie žáci nejdříve dostanou možnost posunout lísteček se svým jménem na stupnici vztahu ke GMO. Pak dostanou odborný článek o geneticky manipulovaných organismech (pokud možno co nejobjektivnější), který podrobí kritickému čtení metodou INSERT. Poté studenti zhlédnou film Kdo se bojí GMO, který tyto technologie obhajuje. Ve skupinách (rozdělených podle původních názorů z domácího úkolu) budou diskutovat o významu GMO a zkoumat výhody a rizika této technologie, míru informovanosti lidí o této problematice a její vliv na veřejné mínění.
3) Reflexe Jako poslední aktivitu zařazujeme opětovnou možnost posunutí svého jména na stupnici vztahu ke GMO nebo podle časových a prostorových možností zaujetí postoje k jednotlivým tvrzením z přiloženého seznamu.
Přílohy: 1) Film Kdo se bojí GMO 2) Odborný článek o GMO 3) Osa vztahu 4) Seznam tvrzení o GMO
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
34
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV: Návrhy lekcí:
časová pásma o aktivita s pracovním názvem „informace se zpožděním“, lze použít jako motivační aktivitu nebo jako aktivitu prověřující zvládnutí učiva. Časová pásma a jejich odraz v médiích – zejm. zpravodajství – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
islámská civilizace o aktivita by měla být zaměřena na stereotypy v médiích - studentů se ptáme v jaké souvislosti, o čem, jakým způsobem bývá v médiích prezentován islám a muslimové. Pokládáme další otázky – je vše pravda, je to úplný obraz islámu, bylo tomu tak vždy, proč tomu tak je, jaký vliv to má na příjemce sdělení? – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování médií ve společnosti
globalizace – pozitiva a negativa o Nejprve žáky seznámíme s tím, co je to globalizace. Poté vyzveme studenty, aby si vzpomněli, v jakých souvislostech se o globalizaci mluví v médiích, popř. je můžeme nechat pracovat s vhodným článkem – informace necháme studenty roztřídit na ty, které jsou prezentovány jako pozitivní a které jako negativní. Poté doplníme o další informace. Je důležité provést ještě reflexi – informují média o všech pozitivech a negativech stejnoměrně, nebo některé akcentují, nebo je to spíše tak, že si všímáme a pamatujeme pouze některé z nich, proč tomu tak je, ovlivňuje to nějak náš postoj k této problematice, mají mediální sdělení, které se věnují této problematice nějaký jiný cíl než pouze informovat příjemce? atd. – fungování a vliv médií ve společnosti, interpretace vztahu mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
35
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
kvalita života ve městech – kritéria hodnocení o studenti budou mít za úkol vytvořit reportáž (text i fotografie) o kvalitě života v městě Brně - bezpochyby se ukáže, že některé věci se stále opakují, jiné se liší – vedeme debatu o tom, čím je to dáno (výběr kritérií, věk a zájmy autora, atd.). Poté je seznámíme s pohledem vědců/geografů. – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení.
čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky o pokud se nám podaří najít vhodné grafy či tabulky k probíranému učivu, necháme studenty nejprve „číst“ jednotlivé konkrétní informace, poté otázky čím dál tím více zevšeobecňujeme a nakonec necháme studenty vyvodit nejdůležitější informace (obecné i konkrétní) a vytvořit z nich zápis aktuálního učiva. Zbývá se ještě zeptat, zda získali všechny potřebné informace. Na závěr můžeme zopakovat, proč jsou tabulky a grafy důležitým zdrojem informací, jakou mají funkci či debatovat o tom, jestli také mohou nějakou problematiku zkreslovat – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení
předpověď počasí o úkolem studentů bude shlédnout předpověď počasí (žáci mohou dostat za úkol sledovat předpověď počasí v různých médiích – pak budeme moci i srovnávat) a zapsat si co nejvíce pojmů, které souvisí s předpovědí počasí. Ve škole společně dáme dohromady, můžeme také porovnat množství odborných výrazů u jednotlivých tv stanic (vyvodíme důsledky) – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, stavba mediálních sdělení
práce s karikaturou o aktivita není vázána na konkrétní učivo, je všaktřeba mít k dispozici několik karikatur, které by se vázaly k stejnému tématu (Afrika, islám, globalizace atd.), studenti budou mít za úkol popsat, co je na karikatuře zachyceno, jaké symboly či stereotypy jsou
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
36
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
v karikaturách využity, co bylo cílem autora karikatury. Společně rozebereme, zdůrazníme funkci karikatur, rozebereme jaké stereotypy se v karikaturách vyskytují, jestli jsou pravdivé, jaký mohou mít vliv ve společnosti, a tak se dostáváme blíže k probíranému učivu – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení
propagační brožura města o práce ve skupině – úkolem je vytvoření propagační brožuru, která bude reflektovat všechny aspekty města, tedy nejen historii a turistické památky, ale zaměří se také na zábavu, ekonomiku, vývojové trendy atd. , cílem je vytvoření nejen vhodného textu v kombinaci s obrazovým materiálem, ale také jednotný grafický design a zpracování – stavba mediálních sdělení, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
práce s fotografií – interpretace o tato aktivita není vázána na konkrétní učivo, studentům předložíme několik fotografií (práce může být samostatná či skupinová, nebo kombinovaná – záleží na množství času) a necháme je zapsat, co na obrázku vidí a jakou situaci podle nich zachycuje. Poté je seznámíme se skutečnou situací, kterou zachycují. Rozvineme diskusi např. na téma: podle čeho se rozhodovali, jakou roli hrají fotografie ve zpravodajství, je možné s nimi manipulovat atd. – vztah mediálního sdělení a reality, kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti
práce s rozhovorem o aktivita opět není vázána na konkrétní učivo, je zaměřena na to, jak správně klást otázky, na mediální sdělení související s interview, cílem je získat od nějaké osobnosti (odborníka na probíranou tematiku) potřebné informace, ty ovšem získají jedině tehdy, budou-li ve správný čas a správným způsobem klást otázky – stavba mediálního sdělení, tvorba mediálního sdělení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
37
Člověk a příroda
Zeměpis - náměty pro implementaci MeV
Další tematické celky vhodné k napojení na mediální výchovu či k modifikaci výše uvedených námětů:
zemětřesení, vulkanismus
cestopisy – odpovídají zachycené prvky realitě, nechybí něco, funkce sdělení, záměr autora
Evropská unie a evropská integrace
regiony – brněnský region
doprava, průmysl, služby, cestovní ruch
atmosféra, hydrosféra, biosféra
Vesmír, sluneční soustava
dokáže pojmenovat a charakterizovat významné regiony a problémové oblasti
Afrika – hlavní problémy nejchudšího kontinentu
aspekty působící na pohyb obyvatelstva
udržitelný rozvoj
vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů
místní region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
38
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Rozbor mentálních map Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka Anotace Cílem lekce je pochopit, že každý člověk přistupuje ke geografickému prostoru vždy s určitým zjednodušením, tudíž i zkreslením, které je ovlivněno jeho osobnostními charakteristikami (především vzděláním, sociálním statutem a věkem) a také okolím člověka (média, přátelé). Tuto svou imaginaci prostoru nejlépe zachytí a pro prezentaci zpřístupní zvláštní druh média - tzv. mentální mapa. Každý autor mediálního sdělení (mentální mapy) má tedy vždy zcela unikátní a specifické vidění světa a tato subjektivita potom ústí do subjektivní mentální mapy. Základním předpokladem této lekce je, že subjektivní a individuální vidění světa se zrcadlí v médiích, má tedy vliv na tvorbu mentálních map, která se v médiích vždy vyskytují. V tomto smyslu v médiích nemusí vždy jít o „geografickou mapu“, ale i např. o mentální postupy výstavby zpráv z některého regionu (např. rozdíl regionální zpravodajství proti celostátnímu), typu události (válečné zpravodajství oproti zprávám z kultury) apod. Subjektivní mentální mapa se však zveřejněním a opakovaným působením (struktury i obsahu) na publikum prostřednictvím médií, nebo prezentací tohoto individuálního pohledu jako „běžného“, „všeobecného“ a „správného“ může stát intersubjektivní a přejít až do formy klišé, stereotypů, tradičních východisek a závěrů, nebezpečných zjednodušení nebo snadných řešení problémů, které mají vztah k prostoru apod. (to koneckonců odráží i přiložené mentální mapy světa). V tomto smyslu mají sdělení médií ve formě mentálních map nezanedbatelný vliv právě na příjemce – současně autora mentální mapy. Tato mentální mapa příjemce mediálních sdělení je tedy moderována, upravena mediálními obrazy daného území zobrazenými v médiích. Média se subjektivními mentálními mapami tak vlastně zpětně působí na individualitu mentálních map příjemců. Studenti by tedy měli chápat média jako vždycky subjektivní, ovlivněné individualitou a pracující s množstvím klišé a zjednodušení, které formuje názory a postoje ostatních – tj. příjemců. Proto je nezbytné, aby uměli žáci i mentální mapy analyzovat a interpretovat z hlediska mediálního. Mimo to by si měli vytvořit vlastní mentální mapu, interpretovat smysl a význam prvků mapy, především odhalit to, co a jak v jeho mapě ovlivnila média. Na úvod lekce vytvoří svoji vlastní mentální mapu světa a tu následně porovnají s mapami v přiloženém pracovním listě. Klíčové pojmy mentální mapa, interpretace, imaginace, tvorba mentální mapy
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
zeměpis prima 0,5 - 1 hod. pro každého žáka nakopírovaný pracovní list, prázdný list papíru A4
39
Člověk a příroda Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy
Rozbor mentálnich map VMEG ZSV, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka Klíčové kompetence Výukové metody a strategie
samostatná práce studentů analýza diskuze
Obsah: 1) Tvorba mentální mapy světa (cca 15 min. nebo jako domácí úkol z předchozí hodiny – v tom případě je třeba je se zadáním a vzhledem mentální map – je možné využít přiložený list – „Úvod do mentálních map) Rozdejte studentům volné papíry A4 a zadejte jim úkol. Nakreslí, jak si představují, že vypadá svět. Smějí používat pouze pastelky. K práci nejsou povoleny použít žádné podkladové či obrysové mapy, slovníky, ani internet. Studenti kreslí z paměti a dle svých dosavadních znalostí a zkušeností. Mohou používat obrázky, popisky a symboly. Cílem je zachytit jejich osobní pohled na svět. 2) Analýza (cca 5 min.) Mentální mapy si žáci vymění v lavici se sousedem a porovnají vzájemně rozdíly, shody ve svých mapách a pokusí se je pochopit, interpretovat. V případě nejasností se zeptají souseda. Svoji analýzu, interpretaci sousedovy mapy napíší ve 3-5 větách na druhou stranu mapy a podepíší se pod ní. Mentální mapy a jejich analýzy je následně možné od žáků vybrat a zhodnotit. 3) Práce s pracovním listem (cca 10 min.) Studenti vyplní pracovní list s několika dalšími mentálními mapami světa, odpoví na otázky. 4) Diskuze (cca 10 min.) Studenti po vyřešení pracovních listů zkontrolují své odpovědi v diskuzi. Učitel řídí jejich myšlenky a kontroluje správné pochopení.
Přílohy: 1) Úvod do mentálních map. 2) Mentální mapy světa – pracovní list 3) Návrh otázek pro Analýzu
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
40
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Úvod do mentálních map Pojem Mentální mapa je používán v mnoha disciplínách a proto v několika významech. Může jít na jedné straně o v podstatě grafy znázorňující myšlenkové (mentální) pochody a souvislosti spojené s vnímáním (percepcí) nějakého jevu. Na druhé straně z geografického hlediska slouží jako způsob (metoda) pomocí které zveřejňujeme vnitřní obraz prostorových informací v našem vědomí. Jinak řečeno prezentujeme naše vědomosti, pocity, zkušenosti z určitého území v podobě obrázku či mapy. Může ale také znamenat i samotnou osobní vnitřní představu prostorového zachycení jevů (problém výtvarných schopností jedince, množství času věnovanému zakreslování, kreslících pomůcek, aktuálního rozpoložení jedince apod. není v tomto případě příliš důležitý). Počátky mentálních map spadají do 30. l. 20. století, do věd zabývajících se prostorem včetně geografie ji zavedl americký urbanista Kevin Lynch. Ten pracoval s myšlenkou, že prostor je pro člověka snáze pochopitelný a snáze se mu v něm orientuje, jsou-li v něm přítomny snadno vybavitelné, zapamatovatelné body a prvky. Mentálními mapami se zabýval i britský geograf Peter Gould, který předpokládal, že každý člověk má určité povědomí o vybraném území v určitých vztazích k tomuto prostředí (např. sem bych chtěl jet na dovolenou, tady studovat, tady se bojím večer sám na ulici apod.). Podle těchto preferencí je možné vytvářet plochy (povrchy), které zachycují oblíbenost/neoblíbenost daného místa pro daný vztah. V této lekci budeme pracovat s mentálními mapami „lynchovského typu“, půjde nám o zachycení vnímání světa jako celku. A protože mentální mapě nelze rozumět bez jejího autora, je nezbytné, aby k některým jevům zachyceným v mapě (nebo naopak nezachyceným v mapě) podal autor komentář a vysvětlení. Proto bude součástí lekce i diskuze a analýza map.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
41
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Mentální mapy světa – pracovní list
Kterému státu (národu) může být připsána tato mentální mapa a proč?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
42
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Mapa by měla zachycovat pojetí světa podle jednoho evropského národa. Kterého a proč? Příslušník kterého národa ji tomuto národu přiřkl, když si v mapě zalitoval, že jeho stát leží za železnou oponou?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
43
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Ve kterém městě ležícím na řece Hudson najdeme 9. a 10. Avenue a tedy mentální mapa kterého města je znázorněna?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
44
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Obdobným způsobem je znázorněna i mentální mapa z jiného státu na jiném kontinentu. O který stát se jedná?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
45
Člověk a příroda
Rozbor mentálnich map
Návrh otázek pro analýzu Při hodnocení a analýze mentální mapy můžete využít tyto návrhy otázek, můžete na ně přímo odpovědět, nebo se zeptat souseda
1) Otázky úvodní – po první zkušenosti s mentální mapou
Jak je autor spokojen se svou kresbou? Jak se mu kreslila? Naplnila jeho očekávání?
Je něco, co vás na ni překvapilo, co autora na jeho mapě zpětně překvapilo?
2) Otázky k celkové kompozici mentální mapy
Jak velké území je zakresleno, je zachycen pravdu celý svět?
Z jakého důvodu jsou zachycena v mapě daná území ? Proč některá území naopak nezakreslena nejsou?
Jsou kontinenty a oblasti ve vzájemných pozicích jako ve skutečnosti nebo jsou posunuta? Jak, kam a proč?
3) Otázky po hierarchii jednotlivých prvků v mentální mapě
Vystupují ve vaší mapě vizuálně některé prvky nad ostatní?
Odpovídají poměry kontinentů a území (neodpovídají) skutečnosti, mapě? Proč?
Co je to za prvky, mají něco společného?
Můžete v mapě identifikovat nějaké hranice nebo bariéry? Co pro vás znamenají?
4) Otázky po akčním prostoru
Která místa jsou těmi nejdůležitějšími? Jak jsou zakreslena do mapy?
Jakou pozici zaujímá Evropa? Jakou polohu ostatní kontinenty?
5) Doplňkové otázky na barevnost a pořadí zakreslovaných prvků
Převládají v mapě nějaké barvy?
Jak rozumíte barevnosti mapy?
Co bylo zakresleno jako první, jako poslední?
6) Emočně zaměřené otázky
Jaká jsou nejdůležitější zakreslená místa?
Najde se v mapě území, ze kterého vyplývá strach, obava, nelibost?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
46
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
Mediální analýza předpovědi počasí Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka
Anotace Cílem této lekce je naučit studenty základním principům analýzy mediálních sdělení s geografickou tématikou, se kterými jsou prakticky každodenně v kontaktu – tj. předpovědí počasí. Klíčovým motivem pro výběr tohoto typu mediálních sdělení je jednak právě tato přístupnost a osobní zkušenost žáků s předpovědí, tak i její každodenní potřebnost, a tedy reálná potřeba rozumět a interpretovat obsahy v tomto druhu zpráv. Zároveň je lekce koncipována jako opakovací, upevňovací pro téma meteorologie, a počítá tak již se znalostmi učiva této oblasti. Lekce přináší základní témata a principy pro analýzy předpovědí počasí ve všech třech základních mediálních prostředcích, které prezentují meteorologické zpravodajství (TV, internetové a tištěné deníky). Klíčové pojmy meteorologické pojmy, předpověď počasí, mediální analýza
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
zeměpis 15+ 1 hod. záznamy televizních předpovědí počasí z min. 3 televizí (dostupné například na www.ceskatelevize.cz, http://web.nova.cz/zpravy/pocasi/) okopírované předpovědi počasí z tisku, event. regionálního tisku (dostupné například na http://www.denik.cz/pocasi/, http://pocasi.idnes.cz/, http://www.ceskenoviny.cz/pocasi/, http://www.lidovky.cz/pocasi.asp) vytištěné stránky s předpovědí z nejdůležitějších meteorologických a zpravodajských serverů, nebo počítačová učebna s přístupem na internet (např.: http://pocasi.idnes.cz/, http://www.meteocentrum.cz/ http://old.chmi.cz/meteo/om/inform/ppcr1.html http://www.chmi.cz/portal/dt?JSPTabContainer.setSelected=JSPTabContainer%2FP1_ 0_Home&last=false) flipchart, fixy
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
47
Člověk a příroda
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Mediální analýza předpovědi počasí
OSV zeměpis, Ivt, český jazyk RVP-G Mediální produkty a jejich významy Žák by se měl naučit orientovat v mediální výstavbě předpovědi počasí v různých periodikách a TV. Studenti by měli zvládnout rozpoznat kvalitativní rozdíly jednotlivých meteorologických zpravodajství s cílem vybírat si takové zdroje informací, které poskytují přesné a komplexní informace. Žák rozvíjí především kompetence k řešení problémů (kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, samostatně řeší problémy, vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky), a komunikativní (formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění) samostatná práce, skupinová práce (T-graf), prezentace, diskuze
Obsah: 1) První seznámení s předpověďmi počasí (cca 10 min. dle množství a délky TV příspěvků) Žáci dostanou (přinesou si) minimálně troje noviny, které obsahují předpověď počasí, eventuálně zhlédnou televizní předpovědi počasí alespoň tří TV (nemusí být zcela aktuální, ale musí být ze stejného data). Případně lze použít počítačovou učebnu s připojením na internet, kde si studenti (samostatně nebo ze zadaného seznamu) vyhledají hlavní meteoservery (ideálně také alespoň tři). Studenty vyzveme, aby se napoprvé seznámili s mediálními zdroji, se kterými budou pracovat. Studenti by si média měli pročíst, zorientovat se v jejich grafice a struktuře. V případě tištěných a internetových zdrojů postačí rychlý vhled, bez podrobného čtení (to bude následovat). TV příspěvky postačí nechat jedenkrát přehrát.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
48
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
2) Vyplnění pracovních listů k analýze médií Studentům rozdáme pracovní listy, které vyplní v průběhu zadaného časového intervalu (cca 20 min. v případě tištěných a internetových médií, v případě TV relací dle délky příspěvků tak, aby studenti viděli každou relaci ještě dvakrát a měli dostatek času i na zápis údajů – v případě vyšší náročnosti je možné přehrávání meteorologické předpovědi i záznam zastavovat) .
3) Skupinová práce, tvorba T-grafu (cca 10 min.) Studenty rozdělíme do stejného počtu skupin, kolik bylo analyzovaných médií. V dané skupině studenti společně vypracují na flipchart T-graf – tj. popíší pozitiva a negativa zadané ukázky meteorologické předpovědi (např. předpovědi z ČT1, druhá skupina z Novy apod.). Studenti si zvolí způsob a provedení cca čtyřminutové prezentace.
4) Prezentace, diskuze (cca 15 min.) Každá ze skupin prezentuje svůj T-graf (pozitiva a negativa daného přístupu média) během cca 4 min., následuje diskuze a shrnutí učitelem.
Přílohy: 1) Pracovní list k analýze předpovědí počasí
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
49
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
Pracovní list k analýze předpovědí počasí 1) Pečlivě sledujte následující předpovědi počasí a zapište si co nejvíce meteorologických termínů, které se v nich vyskytují, jsou znázorněny v mapách, grafech apod. Počet pojmů sečtěte. Médium
Pojmy
Počet
1
2
3
2) Klasifikujte mapové a grafické prezentace použité v meteorologické předpovědi podle stupnice 1-4 body, přičemž 1 je nejhorší, 4 nejlepší. Body sečtěte. Nejlepší mapové a grafické prezentace ve zpravodajství budou mít tedy nejvíce bodů. Charakteristika/Médium Doprovází předpověď mapa (čím více map a informací v ní, tím více bodů)
1
2
3
Jak přesná a přehledná je mapa? (překrývání grafiky, srozumitelnost symbolů, čitelnost, velikost symbolů) Má mapa zobrazenou a srozumitelnou legendu? Je v předpovědi použito záběrů z družice, synoptické mapy, modelování srážek apod.? (čím více, tím více bodů) Jak podrobná je prezentace střednědobé předpovědi (na 5-7 dní) Jak přehledné je zobrazení střednědobé předpovědi (na 5-7 dní) Celkem bodů
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
50
Člověk a příroda
Mediální analýza předpovědi počasí
3) Zhodnoťte vystupování moderátora/moderátorky a ústní prezentaci předpovědí či jazykovou úroveň tištěných/internetových předpovědí. Připište název média k odpovědi. jazykový styl
striktně odborný populární hovorový
vysvětlení příčin a důsledků současného počasí
detailně a obsáhle stručně, ale pochopitelně jen popis bez vysvětlení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
51
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka
Anotace Tato lekce ukazuje, jak využít pro práci v zeměpise fotografií, které jsou jistě vedle map a grafů jedním ze základních pramenů pro získávání informací a postojů studentů. Je vhodná především jako motivace či naopak jako opakování. Součástí lekce je pracovní list se základními typovými úkoly, které patří k tématu USA. Použity jsou slavné fotografie většinou z první poloviny 20. století. Úkoly v pracovním listu jsou použitelné vcelku, či po jednotlivých fotografiích podle příslušného tématu. Práce studentů může být samostatná či skupinová, nebo kombinovaná – záleží na množství času. Základem aktivity je to, že necháme studenty nejdříve zapsat, co na obrázku vidí a jakou situaci podle nich zachycuje. Poté je seznámíme se skutečnou situací, kterou zachycuje. Studenti by měli odhalit i podrobnosti k vlastnímu pořízení fotografie a orientovat se ve fotografických termínech a základech fotografické praxe. Součástí aktivity může být podle příslušných témat a vyznění fotografie i diskuze, např. na témata: podle čeho se rozhodovali při charakteristice fotografických postupů, jak fotografie dosáhla svého cíleného efektu, jak je možné s nimi manipulovat atd. Jde tedy mj. i o to, abychom vedli studenty k úvaze o vztahu mediálního sdělení a reality, o vnímání mediálních sdělení a o fungování a vlivu médií ve společnosti Klíčové pojmy fotografie, fotografické pojmy, slavné fotografie, USA, geografie
Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky
zeměpis vyšší stupeň gymnázia na celý pracovní list 1 hod. pracovní listy do dvojice či pro každého studenta
Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy
MeV D, ZSV mediální produkty a jejich významy média a mediální produkce rozbor základních cílů fotografie, vlivu fotografa na vzniklé sdělení chápání vlivu fotografických technik a postupů na fotografii porozumění vlivu a působení fotografie na diváka kompetence komunikativní (při diskuzi, pří práci ve dvojici, porozumění fotografiím) kompetence sociální (při práci ve skupině) kompetence pracovní samostatná/skupinová práce, diskuze
Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
52
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Obsah: Pří výuce USA na konci každé dílčí kapitoly, či na závěr celé kapitoly o USA prostřednictvím pracovního listu zopakujeme látku a implementujeme témata mediální výchovy. Aktivitu je možné použít ale i naopak, k motivaci pro příslušné dílčí téma. Studenti pracovní list mohou vyplnit samostatně či ve dvojici. Přílohy: Pracovní list
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
53
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Pracovní list Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA 1) Fotografie k tématu sídla, urbanizace, zaměstnanost, hospodářství
V roce 1930 se americký fotograf Lewis Hine vydal zachytit stavbu tehdy nejvyšší budovy světa – newyorského mrakodrapu, který dostal jméno ……………………………………………… ………………. (doplňte)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
54
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
Úkoly: -
Popište stručně snímek. Kdo je na něm zachycen, v jaké situaci?
-
Co chtěl fotograf L. Hine zachytit, na co chtěl upozornit?
-
Jakými fotografickými prostředky svého cíle dosáhl? (Pro odpověď použijte nabízené fotografické termíny)
zlatý řez hloubka ostrosti kompozice formát stran fotografie (na výšku, na šířku) úhel záběru, perspektiva
-
Diskutujte se sousedem, jak by fotografie vyzněla, pokud by byla:
-
pořízena širším záběrem, na kterém by bylo vidět větší část stavby pořízena z podhledu nebo nadhledu
-
Popularita fotografie dělníků od L. Hinea přinesla zajímavé pokusy podívat se na dané téma z trochu jiného pohledu. Na obrázcích máte dva příklady. Pokuste se okomentovat rozdíly oproti originálu z hlediska obsahového a především fotografického (můžete využít opět pojmů z úkolu 3).
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
55
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
2) Fotografie k tématu obyvatelstvo, multikulturní společnost, vztahy mezi etniky
Úkoly: 1) Co je zachyceno na této slavné fotografii Elliotta Erwitta z r. 1950?
2) Vymyslete název, který by mohla fotografie nést.
3) Proč fotograf zachytil situaci včetně osoby? Co můžete vyčíst z tváře a gesta člověka?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
56
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
C) Fotografie k tématu přírodní krajina, fyzickogeografická sféra
Úkoly: 1) Co zachycuje tato fotografie?
2) Odkud znáte tento obrázek? Proč je používán tímto způsobem?
3) Tuto fotografii, známou jako Bliss, pořídil fotograf Charles O’Rear v okolí města Napa v Kalifornii, východně od řeky Sonomy. Najděte toto místo v podrobnějším atlase světa.
4) Popište stručnou fyzickogeografickou charakteristikou (i např. s využitím atlasu) všechny složky krajiny, především pak reliéf (sklon svahů, orientaci, hlavní geologické procesy apod.) a atmosféru (synoptická situace, typy oblaků apod.) Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
57
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
D) Fotografie k tématu doprava
Zásadní význam pro dopravu a především osídlování nových území na západě mělo otevření jedné důležité dopravní tepny. Dokončení stavby zachycuje tento snímek. 1) Jak se jmenuje tato důležitá dopravní cesta spojující atlantické a pacifické pobřeží?
2) Zkuste odhadnout, kdy byl pořízen tento snímek. Nápověda: bylo to těsně po válce Severu proti Jihu. a) 1839 b) 1869 c) 1899 3) Podle atlasu vypište alespoň pět velkých měst, kde má tato dopravní cesta významné stanice.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
58
Člověk a příroda
Fotografie v zeměpise – příklad využití v geografii USA
E) Fotografie k tématu přírodní rizika, fyzická geografie
1) Co zachycuje tato fotografie?
2) Jaké kompoziční prvky autor použil, aby dosáhl žádaného efektu na diváka?
3) Co všechno symbolizuje lebka zvířete na obrázku?
4) Tato fotografie Arthura Rothsteina z r. 1936 vzbudila velké vášně, když dokumentovala stav krajiny v Jižní Dakotě, už v době svého pořízení. Napadá vás, na jaký globální jev by mohla tato fotografie dnes upozorňovat?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
59