Produkt CK pro seniory do oblasti Opavska a Těšínska

Produkt CK pro seniory do oblasti Opavska a Těšínska

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 4. 2014 .......................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Radovanu Zejdovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky, trpělivost a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Petru Scholzovi, DiS. za odborné konzultace

a

všem

osobám,

s nimiž

jsem

spolupracovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro d u k t C K p ro s e n i o r y d o o b l a s t i Opavska a Těšínska Bakalářská práce

Autor: Kateřina Horná Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava 2014

Copyright © Kateřina Horná, 2014

Abstrakt HORNÁ, Kateřina: Produkt CK pro seniory do oblasti Opavska a Těšínska. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 83 stran. Tato bakalářská práce přibližuje čtenáři oblasti Opavska a Těšínska jako atraktivní regiony vhodné k navštívení. Na základě získaných informací jsou vytvořeny dva produkty cestovního ruchu pro seniory vhodné k aplikaci cestovními kancelářemi. Klíčová slova: Opavsko. Opava. Hlučínsko. Hlučín. Těšínsko. Český Těšín. Karviná.

Abstract HORNÁ, Kateřina: The Product of a Tour Operator for Seniors to the Area of Opava and Těšín. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Ing. Radovan Zejda. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 83 pages. The thesis brings reader regions of Opavsko and Těšínsko as attractive regions suitable for visitation. Two products for seniors are created on the base of gained information and those products are suitable for use by tour operators. Key words: Region of Opavsko. Opava. Region of Hlučínsko. Hlučín. Region of Těšínsko. Český Těšín. Karviná.

7

Předmluva Tuto práci jsem si vybrala, protože bych chtěla posílit rozvoj cestovního ruchu v těchto regionech. Práce je určena cestovním kancelářím, které by měly zájem realizovat zájezdy, které jsou obsahem praktické části práce. V teoretické části je popis Opavska a Těšínska a jejich atraktivit. K vypracování byly použity knižní publikace zabývající se Moravskoslezským krajem, Severní Moravou, Opavskem, Těšínskem a dějinami Slezska. Informace těchto publikací byly při vypracování velice užitečné, ale z důvodů lepší aktuálnosti byly využity také zdroje internetové. Bylo využito také několika bakalářských prací.

8

Obsah Úvod ............................................................................................................................................ 13 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 14 1.

Opavsko .............................................................................................................................. 14 1.1 Opava ................................................................................................................................ 14 1.1.1 Historie města............................................................................................................. 15 1.1.2 Významné osobnosti .................................................................................................. 15 1.1.2.1 Petr Bezruč .......................................................................................................... 15 1.1.2.2 Johann Gregor Mendel ........................................................................................ 16 1.1.2.3 Josef Maria Filip Olbrich .................................................................................... 17 1.1.2.4 A. C. Nor ............................................................................................................. 17 1.1.2.5 Joy Adamsonová ................................................................................................. 18 1.1.3 Atraktivity .................................................................................................................. 18 1.1.4 Kulturně – historické památky ................................................................................... 19 1.1.4.1 Müllerův dům ...................................................................................................... 19 1.1.4.2 Blücherův palác................................................................................................... 19 1.1.4.3 Hláska.................................................................................................................. 19 1.1.4.4 Slezské divadlo.................................................................................................... 19 1.1.4.5 Sobkův palác ....................................................................................................... 20 1.1.4.6 Další historické památky ..................................................................................... 20 1.1.4.7 Církevní památky ................................................................................................ 20 1.1.5 Technické a vojenské památky v okolí Opavy........................................................... 21 1.1.5.1 Větrný mlýn v Hlavnici ....................................................................................... 21 1.1.5.2 Větrný mlýn v Cholticích .................................................................................... 21 1.1.5.3 Areál československého opevnění v Milostovicích ............................................ 21 1.1.5.4 Kružberská přehrada ........................................................................................... 22 1.2 Hradec nad Moravicí ......................................................................................................... 22 1.2.1 Historie města............................................................................................................. 22 1.2.2 Památky a turistické cíle ............................................................................................ 23 1.2.3 Okolí Hradce nad Moravicí ........................................................................................ 23 1.2.3.1 Branka u Opavy................................................................................................... 23 1.2.3.2 Melč .................................................................................................................... 23 1.2.3.3 Radkov ................................................................................................................ 24 1.2.3.4 Raduň .................................................................................................................. 24 1.2.3.5 Žimrovice ............................................................................................................ 25 9

1.3 Hlučín ................................................................................................................................ 25 1.3.1 Historie města............................................................................................................. 26 1.3.2 Kulturně – historické památky ................................................................................... 26 1.3.2.1 Městské hradby ................................................................................................... 26 1.3.2.2 Zámek.................................................................................................................. 26 1.3.2.3 Farní kostel sv. Jana Křtitele ............................................................................... 27 1.3.2.4 Mauzoleum rodiny Wetekampovy ...................................................................... 27 1.3.2.5 Židovská synagoga .............................................................................................. 27 1.3.3 Technické památky .................................................................................................... 27 1.3.3.1 Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky ............................................................ 27 1.3.3.2 Hasičská sušárna a vodárna ................................................................................. 28 1.3.4 Okolí Hlučína (Hlučínsko) ......................................................................................... 28 1.3.4.1 Dolní Benešov ..................................................................................................... 28 1.3.4.2 Kravaře ................................................................................................................ 29 1.3.4.3 Velké Hoštice ...................................................................................................... 29 1.3.4.4 Ludgeřovice......................................................................................................... 30 1.3.4.5 Šilheřovice .......................................................................................................... 30 1.3.4.6 Bělá ..................................................................................................................... 30 1.3.4.7 Další obce ............................................................................................................ 31 2.

Těšínsko .............................................................................................................................. 32 2.1 Český Těšín ....................................................................................................................... 33 2.1.1 Atraktivity města ........................................................................................................ 33 2.1.1.1 Muzeum Těšínska ............................................................................................... 33 2.1.1.2 Kulturní a společenské středisko ......................................................................... 33 2.1.1.3 Pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice (STALAG VIII B) ........ 34 2.1.1.4 Soubor hřbitovních staveb................................................................................... 34 2.1.1.5 Kostel Božského Srdce Páně ............................................................................... 34 2.1.2 Okolí Těšína ............................................................................................................... 34 2.1.2.1 Chotěbuz ............................................................................................................. 34 2.1.2.2 Albrechtice .......................................................................................................... 34 2.1.2.3 Havířov................................................................................................................ 35 2.1.2.4 Těrlicko ............................................................................................................... 35 2.2 Karviná .............................................................................................................................. 36 2.2.1 Atraktivity města ........................................................................................................ 36 2.2.1.1 Zámek Fryštát...................................................................................................... 36 2.2.1.2 Lázně Darkov ...................................................................................................... 37 10

2.2.1.3 Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary ..................................................................... 37 2.2.1.4 Obloukový most .................................................................................................. 37 2.2.2 Okolí Karviné ............................................................................................................. 37 2.2.2.1 Bohumín .............................................................................................................. 37 2.2.2.2 Orlová.................................................................................................................. 38 2.2.2.3 Petřvald ............................................................................................................... 38 2.3 Třinec ................................................................................................................................ 38 2.3.1 Atraktivity města a okolí ............................................................................................ 38 2.3.1.1 Kostel Božího těla v Gutech................................................................................ 38 2.3.1.2 Třinecké muzeum ................................................................................................ 38 2.3.1.3 Vápenné pece ve Vendryni ................................................................................. 39 2.4 Jablunkov .......................................................................................................................... 39 3.

Segment seniorů .................................................................................................................. 40 3.1 Seniorský cestovní ruch .................................................................................................... 40

PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................................... 42 4.

Zájezd „Zámky Opavska a Těšínska“ ................................................................................. 42 4.1 Program zájezdu ................................................................................................................ 42 4.2 Kalkulace .......................................................................................................................... 49 4.2.1 Přímé náklady............................................................................................................. 50 4.2.2 Nepřímé náklady ........................................................................................................ 50 4.2.3 Cena zájezdu .............................................................................................................. 52

5.

Zájezd „Vojenské a technické památky Opavska a Těšínska“............................................ 53 5.1 Program zájezdu ................................................................................................................ 53 5.2 Kalkulace .......................................................................................................................... 60 5.2.1 Přímé náklady............................................................................................................. 60 5.2.2 Nepřímé náklady ........................................................................................................ 61 5.2.3 Cena zájezdu .............................................................................................................. 62

6.

Analýza nabídky zájezdů CK do Opavska a Těšínska pro seniory ..................................... 63

Závěr ........................................................................................................................................... 65 Soupis bibliografických citací ..................................................................................................... 66 Tištěné zdroje .......................................................................................................................... 66 Internetové zdroje ................................................................................................................... 67 Seznam ilustrací .......................................................................................................................... 74 Obrázky ................................................................................................................................... 74 Mapy ....................................................................................................................................... 74 Tabulky ................................................................................................................................... 74 11

Přílohy ......................................................................................................................................... 76

12

Úvod Téma spojené s Opavskem a Těšínskem jsem si vybrala proto, že v této oblasti celý svůj život žiji a přinejmenším Opavsko dobře znám. Práce má za úkol seznámit čtenáře s atraktivitami zde se nacházejícími a dále také přiblížit tuto málo známou, opomíjenou a ne dostatečně navštěvovanou oblast. Toto území má bohatou historii, ze které pochází velké množství zajímavých památek. Ty ale nejsou dostatečně navštěvovány a proto bych chtěla vytvořením zájezdu napomoci k rozvoji cestovního ruchu Opavska a Těšínska. Cílem práce tedy je přiblížení těchto destinací, analýza nabídek cestovních kanceláří do této oblasti a vytvoření zájezdu pro daný segment. V teoretické části bych chtěla seznámit čtenáře s možnostmi výletů do těchto oblastí, se zdejšími přírodními a kulturními atraktivitami. Dále se v této části budu zabývat současným stavem dané problematiky a zmapuji současný stav nabídky cestovních kanceláří. Praktická část bude obsahovat dva zájezdy do této destinace, které by mohli být atraktivní pro segment seniorů a bylo by možné je aplikovat a využít v cestovním ruchu. Při zpracování práce bude užito studium literatury a publikací o těchto regionech, oficiální internetové zdroje a vlastní znalosti okolí.

13

TEORETICKÁ ČÁST 1. Opavsko Opavsko se nachází v Moravskoslezském kraji. Jeho sídlem je, jak napovídá už název, město Opava. Rozprostírá se v dolní části povodí řeky Opavy a jejích přítoků. Ze severní strany je lemováno státní hranicí s Polskem, z východní strany sousedí s okresem Ostrava-město, z jižní strany s okresy Nový Jičín a Olomouc, na západní straně přiléhá k okresu Bruntál.

Krkonošský a karpatský masiv jsou dvě

geomorfologické vrstvy, na jejichž rozhraní Opavsko leží. Z geografického pohledu je tvořeno jesenickým podhůřím, které přechází do Opavské pahorkatiny. Opavsko je rozděleno do tří charakteristických podoblastí, které mají své specifické přírodní i kulturní znaky. Toto rozdělení je určeno výše zmíněnou morfologií krajiny. Jedná se o Hlučínsko, Vítkovsko a Opavu a její okolí. [1] Opavsko nepochybně zaujme ty, kteří ho navštíví, svými kulturně-historickými památkami, jako například gotickým kostelem sv. Ducha s přemyslovskou kryptou a minoritským klášterem, zámky v Hradci nad Moravicí, v Raduni nebo v Kravařích. Okouzlí také svou bohatou přírodou, která láká k procházkám či cykloturistice nebo k návštěvě arboreta Nový Dvůr. Větrné mlýny v Hlavnici a Cholticích jsou zase vítanou atraktivitou pro milovníky technických památek. Najde se zde něco pro každého. [2]

1.1 Opava Opava leží v úrodném údolí řeky Opavy, východně od města se rozkládá Poopavská nížina. Rozloha města je zhruba 90 km2. Název města pravděpodobně vychází z germánského APA a keltského AHWA, znamená to voda nebo také mnoho vody, spojením těchto slov vznikl český název Opava, německý Troppau. Město má necelých 60 000 obyvatel. [3;4] Zachovala se zde celá řada kulturních památek, většina z nich je chráněná státní památkovou péčí. Básník Petr Bezruč nazval město „Bílou Opavou“, jelikož jsou pro něj charakteristické parky a sady, které lemují především historické jádro města. [5]

14

1.1.1 Historie města První písemná zmínka o městě je z roku 1195, kdy zde byla vybudována osada na křižovatce obchodních cest a pojmenována podle řeky, na které leží. Procházela tudy také jedna z větví jantarové stezky. Na začátku 13. století získala Opava městská práva, což dokládá listina z roku 1224. V rámci České koruny vzniklo Opavské knížectví na začátku 14. století a Opava se stala jeho sídlem. Bylo uděleno Mikuláši I., levobočkovi Přemysla Otakara II., jako léno. V 15. století bylo město v krátkém držení pánů z Kunštátu. V roce 1613 přešlo do majetku Liechtensteinů. Po válce, o rakouské dědictví v roce 1704, bylo Slezsko rozděleno mezi Prusko a habsburskou monarchii. Od roku 1742 byla Opava hlavním městem rakouského Slezska, byla centrem vzdělanosti a místem, kde se psaly dějiny. V roce 1918 se Opava stala sídlem Sudetenlandu. Opava byla sídlem zemských úřadů až do vzniku země Moravskoslezské roku 1928. V letech 1938–1945 byla centrem vládního obvodu v rámci Sudetské župy. Během druhé světové války bylo město osvobozeno, ale většina Opavy byla zničena. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a město změnilo svůj národnostní ráz. V květnu 1945 se začalo s obnovou města a znovu se stalo statutárním městem. [Večeřová, 2007, s. 86; Gawrecká, 2002, s. 38-57; Gawrecki, 2003, s. 296-297] [5]

1.1.2 Významné osobnosti V Opavě se narodilo a také zde žilo velké množství významných světových osobností, a proto je třeba tyto velikány, v souvislosti s Opavou, zmínit. Výčet není zcela úplný, vybrala jsem ty, které považuji za nejvýznamnější. 1.1.2.1 Petr Bezruč Narodil se 15. 9. 1867 v Opavě jako prvorozený syn Antonína Vaška a jeho ženy Marie. Bezručův otec byl profesor na opavském gymnáziu. Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Jan Nepomuk Vašek, měl tři sourozence, všichni narozeni v Opavě. Později byla rodina nucena odstěhovat se do Brna, jelikož tam byl otec nedobrovolně přeložen pro vlastenecko-osvětovou činnost. V Brně Vladimír vystudoval Slovanské gymnázium a poté v roce 1885 odešel do Prahy studovat po otcově vzoru klasickou a slovanskou filologii na Karlovu univerzitu. Kvůli duševnímu zhroucení svá studia v Praze nedokončil a začal pracovat v Brně na nádražní poště jako úředník. Další důvody, kvůli

15

kterým nedostudoval, byly špatné sociální podmínky, ve kterých žil. Otec zemřel na tuberkulózu a matka živila rodinu z nevelké penze. Dalším aspektem bylo také rozčarování z vlasteneckého pokrytectví českých představitelů národního života. V letech 1891–1893 působil na poště v dnešním Frýdku-Místku, kde prožil dva neúspěšné milostné vztahy, které ovlivnily jeho dílo. Na sklonku svého života žil v Kostelci na Hané. Zemřel v olomoucké nemocnici a pochován je na městském hřbitově v Opavě. Jeho nejvýznamnějším dílem je sbírka „Slezské písně“, která obsahuje 79 básní. Za normativní je pokládáno vydání z roku 1928, které je přeloženo do 40 jazyků. Básně se člení do tří tematických okruhů: jsou to básně sociálního protestu, národního patosu a básně s intimní tématikou. Mezi další díla patří Stužkonoska modrá (1930), Zpěvy o zemi slunečné (1947), Verše starého ještěra (1957), souborného vydání se dočkaly i jeho novinové články, např. Povídky ze života (1957) nebo Přátelům i nepřátelům (1958). [6;7] V Opavě se nachází památník Petra Bezruče, který je jedním z expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea. Nachází se na místě básníkova rodného domu a vznikl ještě za jeho života. Jedná se literárněvědné pracoviště a expoziční areál, který se zaměřuje na získávání a zpracovávání pozůstalostí významných osobností Slezska a severní Moravy. Slezské zemské muzeum se touto svou sbírkou (200 000 dokumentů z pozůstalostí 85 literátů) řadí na druhé místo v rámci České republiky, první místo zaujímá Památník národního písemnictví v Praze. V přízemí budovy se nachází stálá expozice Ze života Petra Bezruče, která připomíná život tohoto velkého slezského básníka. V roce 1958, na počest jeho úmrtí, vznik literární festival „Bezručova Opava“, který se koná vždy v září. Tento festival patří k nejstarším kulturním festivalům České republiky. [Večeřová, 2007, s. 89] [8] 1.1.2.2 Johann Gregor Mendel J. G. Mendel sice není opavským rodákem, ale studoval na opavském gymnáziu a je významným přírodovědcem a zakladatelem genetiky, a proto si zaslouží být zmíněn. Narodil se 20. 7. 1822 v Hynčicích u Oder na severní Moravě v rolnické rodině. Roku 1830 přišel studovat do Opavy, po maturitě se přestěhoval do Olomouce, kde studoval na filozofickém institutu. Po skončení studií vstoupil do augustiniánského kláštera svatého Tomáše v Brně. Jeho zájem o přírodopis vznikl při studiu přírodních věd 16

na universitě ve Vídni, kde ale nebyl úspěšný u zkoušek, a proto se vrátil do kláštera. Na klášterní zahradě se věnoval badatelské práci, během které provedl velké množství experimentálních pokusů v křížení rostlin, hlavně hrachu. Nechal se inspirovat Darwinovým dílem „O původu druhů přírodním výběrem“. V časopise brněnského přírodovědeckého spolku pak prezentoval výsledky svých pozorovaných pokusů. [9] „Rozvinul poznatek štěpení znaků odlišných jedinců při křížení o nález přesných číselných poměrů tohoto štěpení a prokázal jednotlivé znaky za samostatné jednotky. Dospěl k formulaci tří genetických zákonů určujících hlavní principy přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo: 1) o uniformitě míšenců, 2) o štěpení znaků, 3) o volné kombinovatelnosti vloh.“ [9] 1.1.2.3 Josef Maria Filip Olbrich Dalším opavským rodákem je J. M. F. Olbrich narozen 22. 12. 1867 v původně mlynářské rodině. Je významným světovým architektem, spoluzakladatelem stavebního slohu „vídeňská secese“, umělecko-průmyslovým výtvarníkem a malířem. Olbrich nedokončil svá studia na opavském gymnáziu, přešel do učení na zedníka u opavské stavební firmy. Jelikož byl velice šikovný, brzy získal pozici vedoucího architekta a poté na doporučení firmy vystudoval Státní průmyslovou školu ve Vídni a poté také architekturu na vídeňské Akademii. V roce 1897 založil, spolu s dalšími výtvarníky, sdružení Vídeňská secese. V letech 1898 – 1899 došlo k výstavbě Pavilonu secese ve Vídni, jehož byl stavitelem. Ostatní architektonické stavby, které projektoval, jsou spojené s Darmstadtem v Německu, jde o řadu rodinných vil a Svatební věž s výstavní síní. V rodné Opavě nechal přestavět dům, ve kterém vyrůstal na Ratibořské ulici, který byl v roce 1958 bohužel zbourán. Dále v Opavě pomáhal také s projektováním Ptačího vrchu. Ve čtyřiceti letech zemřel na rakovinu krve. [10;12] 1.1.2.4 A. C. Nor Český prozaik a novinář, redaktor časopisů Oheň, Kruh, České slovo, redaktor Státního technického nakladatelství narozen 19. 9. 1903 v opavských Kylešovicích. Vlastním jménem Josef Raimund Kaván žil u svého dědečka v Hlavnici nedaleko Opavy. Absolvoval opavské gymnázium a poté pokračoval ve studiích moderní filologie na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1948, po komunistickém převratu, měl zákaz publikační činnosti a musel pracovat jako pomocný dělník. Až od roku 1952 mohl 17

působit ve Státním technickém nakladatelství jako redaktor. V roce 1993 vyšly jeho paměti „Život nebyl sen“, které pojednávaly o událostech poválečných let. Prozaická prvotina „Bürkental“ barvitě pojednává o životě na slezské vesnici po skončení první světové války. Ve svých románech se snažil zachytit duši slezského venkovana a kolorit slezské vesnice. Díla: Rozvrat rodiny Kýrů (1925), Raimund chalupník (1927), Žijí život bratrův (1946). Válečné osudy Slezska za 2. světové války popsal v románové trilogii Přišel den (1946), Zmučená země (1964) a Vichřice (1965). [11] 1.1.2.5 Joy Adamsonová Joy Adamsonová se narodila 20. 10. 1910 v Opavě. Studovala na opavském gymnáziu, ale její rodiče se rozvedli a Joy se musela se svou matkou přestěhovat do Vídně, kde ji vychovávala babička. Ve Vídni pobývala čtyři roky v dívčím penzionátu a poté vystudovala uměleckou akademii, kde studovala malířství a složila zkoušku u klavíru, protože hudbu nechtěla učit, pokračovala ve studiu sochařství, herectví, fotografování, psychologii, psychiatrii, medicínu, ale žádné z vysokoškolských vzdělání nedokončila. Během svého života bylo třikrát vdaná a to za rakouského obchodního podnikatele, švýcarského botanika a nakonec za zakladatele afrických národních parků. V roce 1937 odcestovala do Afriky, kde spolupracovala s pracovníkem nairobského muzea a studovala africkou floru na lávovitých pahorcích. Zabývala se kresbou květin, zvířat a domorodců. Spousta z jejich kreseb byla použita k výzdobě keňského národního muzea v Nairobi, další pak k ilustraci knih. Nejvíce ji však proslavila kniha o lvici Elze. Pomáhala s rehabilitací zvířat narozených v zajetí pro život ve volné přírodě. Její kniha, A lioness of Two Worlds, byla přeložena do 33 jazyků a byla také zpracována filmově. Svaz ochránců přírody nechal vyhotovit pamětní desku na jejím rodném domě v Opavě roku 1985. [Večeřová, 2007, str. 89] [13]

1.1.3 Atraktivity Velkou zajímavostí je Planetární stezka, která představuje zmenšený model sluneční soustavy. Slunce, měsíc a ostatní planety jsou rozmístěny po celém Opavsku ve vzdálenostech odpovídajících měřítku 1 : 626 576 000. [14] Slunce, které je středem soustavy, je umístěno v Opavě na Horním náměstí před budovou Hlásky. Je znázorněno mohutnou koulí umístěnou v kašně. Planeta Merkur se nachází vedle Slezského divadla,

18

naproti místu, kde stál rodný dům významného slezského astronoma Johanesse Palisy. Planetu Zemi může vidět v opavských Dvořákových sadech. [15]

1.1.4 Kulturně – historické památky Město Opava dýchá historií, na důkaz toho zde najdeme nespočet historických památek a atraktivit. 1.1.4.1 Müllerův dům Dům byl postaven v roce 1726 jako obydlí správce Lichtenštejnského zámku, původně tedy patřil do areálu dnes již zaniklého zámku, který byl nejdříve hradem opavských Přemyslovců. Jedná se o volně stojící jednopatrovou budovu s valbovou střechou s vikýři. Okolo oken je fasáda zdobená štukovými šambránami. Nyní je zde umístěno archeologické pracoviště Slezského muzea. [16] 1.1.4.2 Blücherův palác Tento barokní šlechtický palác byl postaven ve 30. letech 18. století na místě jiného šlechtického domu. Má štukem bohatě zdobenou fasádu. [17] 1.1.4.3 Hláska V dnešní době je budova Hlásky sídlem Magistrátu města. Je bývalým obchodním centrem města, jelikož zde byla řada obchodních komor, které složily k uskladnění zboží a jeho prodeji. Původní dřevěná věž byla stržena vichřicí a nová věž byla postavena v letech 1614 – 1618. [18] 1.1.4.4 Slezské divadlo Již z roku 1630 pocházejí první zmínky o divadelních představeních v Opavě. Prvního května 1804 byl položen základní kámen Slezského divadla a stavba byla dokončena v roce 1805. V průběhu let bylo divadlo mnohokrát přestavěno, například kvůli požárům nebo po zničení během války. V současné době divadlo provozuje činoherní a operní soubor. [19]

19

1.1.4.5 Sobkův palác V roce 1733 byl na místě tří starých domů vybudován palác v barokním slohu. Palác je zdoben mansardovým rizalitem s pilířovým portálem se sochařským dekorem, který nese balkón s krásně tepanou rokokovou mříží. V přízemí lze vidět zachovalé barokní klenby. [20] 1.1.4.6 Další historické památky Soví hrádek postaven v letech 1904 – 1906. Je to ojedinělá ukázka secesní architektury přesahující běžný průměr a navazující na moderní progresívní proudy architektury, hrázděné podkroví a hlavní vchod jsou zdobeny reliéfem sov. [21] Slezské zemské muzeum a Památník Petra Bezruče byly zmíněny již výše. A v centru města se nachází několik dochovaných historických domů, jako jsou například Boží koutek, Dům u Bílého koníčka, Dům U Mouřenína a obchodní dům Breda. 1.1.4.7 Církevní památky Jedním z významných opavských kostelů je kostel Nejsvětější Trojice v gotickém stylu z roku 1463. V kostele se nachází obraz Nejsvětější Trojice z roku 1473 a v antonínské kapli jsou barokní jesličky z 18. století. [22] Trojlodní bazilika s jednolodním uzavřeným kůrem, vybavená nástěnnými malbami je Dominikánský kostel sv. Václava. Tento kostel dnes slouží jako galerie. [23] Zdejší nejvýznamnější gotickou památkou vybudovanou řádem německých rytířů je Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie. První zmínka o tomto kostele je z roku 1216. Po požáru v roce 1689 prošel interiér chrámu barokní přestavbou. Je to jediná konkatedrála v ČR. Označuje se tak druhý sídelní biskupský kostel pro OstravskoOpavskou diecézi. [Doleček, s. 186] Další opavské kostely jsou kostel sv. Hedviky, sv. Vojtěcha, sv. Alžběty, sv. Jana Křtitele. Osmiboká centrální stavba, nacházející se v městské části Kateřinky, je Švédská kaple neboli kaple sv. Kříže.

20

Areál dnešní nemocnice se rozprostírá na místě, kde se dříve nacházel Františkánský klášter s kostelem sv. Barbory. Ke kulturním akcím dnes slouží Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha. [Doleček, s. 186]

1.1.5 Technické a vojenské památky v okolí Opavy 1.1.5.1 Větrný mlýn v Hlavnici Kousek za obcí Hlavnice stojí v poli dvě samoty, u první z nich stával větrný mlýn z roku 1879, byl sloupového typu a až do roku 1957 mlel obilí. V roce 1960 do něj během bouřky uhodil blesk a zapálil ho, bohužel se ho nepodařilo zachránit. U druhé samoty stojí větrný mlýn dodnes. Je sloupového či beraního typu a je nazýván Raabův mlýn podle původních majitelů. V minulosti byl částečně opraven, ale mlecí zařízení již nefunguje. Pro ty, kteří by si chtěli v takovéto usedlosti vyzkoušet bydlet, je zde možnost ubytování. Odpovídá to stylu života v tomto kraji na přelomu 19. a 20. století. [24;25] 1.1.5.2 Větrný mlýn v Cholticích Tento větrný mlýn je z roku 1833, je německého typu a původně stál v obci Sádek. Nyní se nachází v Litultovicích – Cholticích, kde byl převezen roku 1878. Až do 2. světové války mlel obilí pro místní obyvatele. Jeho větrné kolo s lopatkami je největší v České republice. Interiér a vnitřní vybavení je kompletně zachovalé a návštěvníci si je mohou prohlédnout spolu s expozicí potřeb pro hospodářství a domácnost. V moučnici je také k vidění sbírka mlynářského a sekernického nářadí. [26] 1.1.5.3 Areál československého opevnění v Milostovicích Opavský Klub vojenské historie má na starosti pevnostní muzeum v Milostovicích. Jedná se o tři pěchotní sruby a další objekty z 30. let 20. století. Ve srubu „Trigonometr“ jsou nainstalovány expozice připomínající události druhé světové války a hlavně roli československé armády v té době. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 35]

21

1.1.5.4 Kružberská přehrada Jde o druhé největší vodní dílo na severu Moravy. Rozloha přehrady je 305,49 ha. Ochrana před povodněmi je hlavní funkcí této přehrady, další funkci je zásobování Ostravska pitnou vodou a zlepšuje průtok v řece Odře. [27]

1.2 Hradec nad Moravicí Na předělu mezi Opavskou nížinou a Nízkým Jeseníkem se rozkládá v údolí řeky Moravice město Hradec nad Moravicí. Říční údolí Moravice je jedním z nejkrásnějších v České

republice,

je

přírodním

parkem,

který

skrývá

nejlépe

zachované

a nejhodnotnější uzení Opavska. Město se nachází zhruba 8 km jižně od Opavy. Jeho rozloha činí 44 km2, na kterých žije 5 503

(k 1. 1. 2012)

obyvatel. Město je velmi dobře

dostupné po silnici i železnici, pohodlně se zde dostanete také na kole, jelikož z Opavy přes Hradec vede cyklostezka do Podhradí. Návštěvníci města mohou využít služeb ubytovacích zařízení různých úrovní, od hotelů, autokempů po turistické ubytovny. [28]

1.2.1 Historie města První zmínky osídlení jsou již z doby 3000 až 2700 př. n. l. V 8. století n. l. se zde usídlili Slované, kteří zde postavili hradisko na ochranu důležité obchodní trasy. Toto hradisko

se postupně

změnilo v románsko-gotický hrad Přemyslovců, který

ve 13. století poskytl útočiště královně Kunhutě. Okolo roku 1078 vznikla v podhradí trhová osada, které udělil v roce 1481 městská práva a znak kníže Viktorin z Poděbrad. V roce 1428 se zde objevili husité pod vedením Prokopa Holého, ale na město nezaútočili. Podruhé se zde husité objevili v roce1431, město se však ubránilo. V roce 1584 se dostal Hradec do rukou Kašparovi z Pruskova, který začal se zásadní přestavbou hradu v zámek. Městská práva byla Hradci znovu obnovena až roku 1702, jelikož během třicetileté války velmi utrpěl a stal se opět vesnicí. V letech 1778–1945 zde setrvával rod knížat Lichnovských. V roce 1796 postihl zámek zničující požár, který se stal podnětem k základní empírové přestavbě. Získal zcela novou podobu, byl zrušen i celý opevňovací systém. Na začátku 19. století hostil zámek skladatele Ludvika van Beethovena, Nicola Paganiniho a Ferenze Lisztse. Hradec navštívili také Josef Mánes a Wolfgang Amadeus Mozart. Koncem 19. století a začátkem 20. století docházelo ke germanizačnímu tlaku na obyvatele české národnosti. I přes to, že Němci 22

byli v menšině, tak ovládli obecní zastupitelstva. Mezi Čechy a Němci pak docházelo k četným konfliktům. Také Hradcem prošla 2. světová válka, osvobozen byl koncem dubna 1945. V roce 1971 byl opět povýšen na město. [29]

1.2.2 Památky a turistické cíle Nejvýznamnější dominantou Hradce nad Moravicí je zdejší zámek. Zámek je bývalým hradem Přemyslovců a také se na jeho historii podílel rod Lichnovských. Celý zámecký komplex je národní kulturní památkou a skládá se z Bílého zámku, což je klasicistní budova a z Červeného zámku, který je novogotický. Do komplexu patří také přírodněkrajinářský park. Zámek je velice oblíbeným turistickým cílem, v roce 2008 vyhrál anketu „O nejpohádkovější hrad nebo zámek v ČR“. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 6] Nádherné pohledy na Opavsko, Jeseníky a Beskydy nabízí rozhledna Šance. Vysoká je 15,5 metrů a na vrchol vystoupáte po 60 schodech. [30] Pěkný výhled na okolí nabízí také Bezručova vyhlídka, která se nachází v zámeckém parku. Je umístěna na čtyřech kamenných pilířích. Vysoká je 9 metrů a má 16 schodů. [30]

1.2.3 Okolí Hradce nad Moravicí V blízkém okolí Hradce se nachází několik zajímavých míst, které také stojí za to zmínit. 1.2.3.1 Branka u Opavy Nejstarší písemný údaj o tomto místě pochází z roku 1257 a obec má své "nej" opavského venkova, může se totiž chlubit nejstarší kronikou tohoto území. Je psána od roku 1842 kaplanem Janem Chovancem. Uprostřed obce se nachází pomník obětem 1. světové války. Jsou na něm vyobrazeny přesýpací hodiny, které znázorňují pomíjivost času a života. [31] 1.2.3.2 Melč Obec Melč se nachází přibližně 15 km jihozápadně od Opavy, žije zde okolo 620 obyvatel. Vesnicí protéká Melčský potok, který se poté vlévá do řeky Moravice. 23

První zmínka o obci pochází z roku 1377. Melči dominuje novogotický kostel sv. Antonína Paduánského, který byl postaven koncem 19. století. V roce 1988 byl prohlášen za kulturní památku. Nachází se zde barokní zámek z počátku 18. století. Přiléhá k němu park, který však veřejnosti není přístupný. V současné době je v zámku umístěn dětský domov. Kousek za vesnicí se nachází umělá kamenná jeskyňka se soškou Panny Marie, Maria Talhof. Pověst vypráví, že zde rostl velký počet konvalinek, jejichž vůně uzdravovala nemocné. Zdejšímu lesníkovi se zde měla zjevit Panna Marie a vyzvat jej, aby zde postavil kříž. [32] 1.2.3.3 Radkov Tato obec se nachází nedaleko Přírodního parku Moravice. První zmínka je z roku 1377, kdy došlo k dělení Opavska. Na vyvýšeném místě nad obcí se nachází kostel Narození Panny Marie. Je to renesanční stavba, postavená na místě bývalého dřevěného kostela, který vyhořel. Kostel byl posvěcen v roce 1589. Během rekonstrukce v roce 2006 byly objeveny unikátní nástěnné malby a renesanční cihelná podlaha. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Vikštejn, který byl považován za nejpevnější hrad na Opavsku. Ze strachu, aby se nedostal do rukou Švédu, byl v roce 1648 z velké části zničen. Později byl znovu opraven, ale od té doby chátrá a stala se z něj zřícenina. Další atraktivitou Radkova je Zámek na Dubové, který byl postaven v roce 1740. Je obklopen úchvatným parkem. V době okupace byl zámek využíván jako lazaret pro raněné německé vojáky. Dnes je zde dětský domov. [33] 1.2.3.4 Raduň První zmínka obci je z roku 1322. Raduň má strategickou polohu, jelikož se nachází na Jantarové stezce. V souvislosti s tím zde byly budovány tvrze a zámek. Obcí protéká potok Raduňka. Na jih od obce se nachází přírodně krajinářský park, který nabízí velké množství turistických tras. Severně od Raduně se nachází soustava rybníků, kde roste 500 let starý dub s obvodem kmene 6 metrů, což z něj dělá pravděpodobně nejstarší strom na Opavsku. V Raduni se nachází budova, která je na Opavsku svým typem ojedinělá. Jde o barokní stavbu z 2. poloviny 18. století, je však značně poškozena. [34] Státní zámek Raduň je nejvýznamnější kulturní památkou v obci. Původně se jednalo o zemskou tvrz, která byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V 18. století došlo k přestavbě celého objektu v empírové sídlo. K zámku přiléhá anglický park. 24

V roce 1983 byly do zámku umístěny sbírky a zařízení ze zámku v Hradci nad Moravicí. V okolí zámku je empírový ovčín, renesanční sýpky a oranžerie, která byla postavena v roce 1824 v klasicistním stylu. Během návštěvy můžete vidět bývalé soukromé apartmá členů rodu Blücherů a cennou zámeckou knihovnu, která zahrnuje okolo 16 000 svazků. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 7] [35] 1.2.3.5 Žimrovice Obec Žimrovice a okolí řeky Moravice lákají chataře, chalupáře, cyklisty a pěší turisty. Obec také často hostí vodáky, kteří řeku sjíždí. Největší zajímavostí Žimrovic je však Weisshuhnův kanál, který kdysi sloužil jako papírenský splav a je dodnes funkční. Postavit ho nechal Carl Weisshuhn na přelomu 20. století pro chod své papírny a továrny. Toto jedinečné vodní dílo je 3,5 km dlouhé a na jeho trase se nacházejí tři vodní tunely a dva akvadukty. Na této technické památce je několik přepadů, které regulují výšku hladiny toku, pozoruhodné je také to, že je toto dílo vedeno ve svazích zdejších skalnatých kopců. [36]

1.3 Hlučín Město Hlučín je centrem Hlučínska, které se rozkládá mezi řekami Opavou a Odrou. Tento region je charakteristický svým specifickým historickým i národnostním vývojem, který se utvářel po několik staletí. [37] Na Hlučínsku se každoročně konají lidové slavnosti s dlouhodobou historickou tradicí. Jedním typem těchto slavností jsou dožínky, které se konají v Bohuslavicích, Dolním Benešově nebo v Hati. Další jsou tradiční odpusty. Odpust je svátek patrona místního kostela. Posledním typem lidových slavností na Hlučínsku je krmáš, což je svátek posvěcení místního kostela. [38] Samotné město leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy. Jedná se o středně velké město na rozloze 2 113 ha se skoro 15 000 obyvateli. Historické jádro města se nachází na téměř čtvercovém náměstí s městskou památkovou zónou. [39]

25

1.3.1 Historie města Město Hlučín bylo založeno roku 1256 českým králem Přemyslem Otakarem II. na zelené louce. Zakládací listina se ale nedochovala, a proto není více informací o založení města. Nejstarší dochovaná listina je z roku 1303, která dokládá, že Hlučín je městem a má svého fojta a připadá k hradu Landeku. [40] Od roku 1521 přešlo město do držení vévody z Opolí, v roce 1694 bylo zbaveno poddanství a stalo se ochranným městem. Hlučín několikrát vyhořel, největší požáry byly v letech 1616, 1634 a 1761. V roce 1742 bylo město i celé Hlučínsko podstoupeno Prusku. Od roku 1845 patřilo Hlučínskou Rotschildům. V roce1960 se Hlučín stal okresním městem a v roce 2003 je to obec s rozšířenou působností. [41]

1.3.2 Kulturně – historické památky Dne 22. 1. 1992 byla Ministerstvem kultury ČR vyhlášena Městská památková zóna Hlučín. V okolí této památkové zóny se nachází celá řada historických městských domů, které byly vyhlášeny za kulturní památky, jako příklad lze uvést bývalou restauraci Slezan a radnici. [42] 1.3.2.1 Městské hradby V Hlučíně bylo v roce 1535 vystaveno středověké opevnění. Jedná se o nejstarší dochovanou památku města. Hlučín byl obehnán hradbami se dvěma branami (Opavskou a Ostravskou) a 13 baštami. V roce 1829 byly hradby z velké části zbořeny a tuto stavbu dokládají už jen pouze její zbytky. [42] 1.3.2.2 Zámek V jižní části památkové zóny v Hlučíně stojí pozdně gotický zámek. Je to jednopatrový trojkřídlý objekt s nádvořím otevřeným k jihu. V 16. století byla východní část zámku ozdobena arkádami, které ale bohužel byly v průběhu přestaveb zazděny. Dnes je v budově umístěna městská knihovna. [43]

26

1.3.2.3 Farní kostel sv. Jana Křtitele Tento farní kostel je další významnou dominantou města. Sousedí se zámkem, je to jednolodní stavba s gotickým presbytářem zaklenutým hvězdicovitou klenbou, kaple je renesančního původu. Průčelí a věž jsou barokní. V roce 1597 byla velká část kostela zbořena, když se zřítila velká kostelní věž. Roku 1608 byl kostel znovu postaven, ale záhy v roce 1616, kdy město zažilo ničivý požár, kostel vyhořel. V roce 1649 do kostela uhodil blesk a věž byla opět zbořena spolu se střechou. Kostel byl znovu opraven a v roce 2006 dostal nové varhany. Další kostely města jsou Hřbitovní kostel sv. Markéty s ohradní zdí, márnicí a hřbitovem a Evangelický kostel z režného zdiva. [42] 1.3.2.4 Mauzoleum rodiny Wetekampovy Empírová funebrální stavba z 19. století. Hlavní průčelí stavby je završeno trojúhelníkovým štítem s velkou reliéfní hlavou anděla. Na vrcholu kupolovité střechy se nachází socha ženy s vavřínovou ratolestí. V okrese Opava je tato kulturní památka ojedinělá. [42] 1.3.2.5 Židovská synagoga Založena v roce 1814, za války z ní byly na příkaz nacisti odvezeny náhrobní kameny. V roce 1945 po osvobození byl hřbitov využíván jako pohřebiště vojáků Rudé armády. Na jednu část pozemku byly na hromadu svezeny ostatky z Židovského hřbitova a byly překryty hlínou. Tím vznikla mohyla, která je součástí hřbitova dodnes. [44]

1.3.3 Technické památky 1.3.3.1 Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky Jedná se o ojedinělý fortifikační systém a významnou vojensko – technickou památku. Tento areál vznikal v letech 1935 – 1938, je tvořen pěchotními sruby MO-S18, S19 a S20 a lehkým objektem vz.37A. Objekty v areálu se liší v několika ohledech, například po stránce projekční a palebně-taktické a také ve stupních odolnosti. Areál je také místem vzdělávacích a vzpomínkových akcí. Od roku 1991 se zde každoročně konají ve spolupráci s jednotkami Armády ČR ukázky obrany pevnosti, v září

27

pravidelně probíhá pochod po linii opevnění se závěrečnou vatrou a besedou s pamětníky. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 34] [45] 1.3.3.2 Hasičská sušárna a vodárna Tyto dva objekty patří také mezi hlučínské dominanty a to především proto, že jsou typologicky jedinečnými stavbami. Sušárna je třípodlažní věž završená sedlovou střechou. Přízemí je z režného cihelného zdiva, věž je dřevěná ze svisle kladených desek bez lištování, v horních dvou podlažích se nachází dvojice dvoukřídlých okenic. V roce 2005 byla prohlášena za kulturní památku. [42] Vodárna je věžová železobetonová stavba na osmiúhelném půdoryse. Střecha je mansardová, jehlancová. Ve střešním křídle jsou segmentově ukončené vikýře. Postavena byla v roce 1913. V roce 2005 byla také prohlášena za kulturní památku. [42]

1.3.4 Okolí Hlučína (Hlučínsko) Na Hlučínsku je k vidění celá řada zajímavých dokladů lidové architektury, které představují historii a život obyvatel regionu v minulosti. Jedná se například o areál statku z 19. století v Rohově, dřevěný srub v Markvartovicích nebo soubory špýcharů v Rohově, Chuchelné, Kobeřicích či Strahovicích. [38] 1.3.4.1 Dolní Benešov Město Dolní Benešov se nachází na jižním okraji hlučínské pahorkatiny. Na území tohoto města je nejvíce rybníků v celém opavském okresu. Největším z těchto rybníků je Nezmar. Zdejší rybníky jsou známé největší produkcí chovných ryb na Opavsku. V okolí rybníka Přehyně je chráněná přírodní oblast a další se rozprostírá na Zábřežských loukách, jsou charakteristické pro svou močálovou flóru. [46] Nejvýznamnější památky města jsou kostel sv. Martina s kaplí z roku 1669 a věží postavenou v roce 1861, kaple sv. Kříže ze 70. let 19. století a zámek z 16. století. Součástí zámku je obřadní síň a zámecká kaple, která slouží jako muzeum. K zámku přiléhá také anglický park, který je částečně obklopen hradbami. Na náměstí Cypriana Lelka stojí socha Immaculaty. Kamenná barokní socha z roku 1784. [47]

28

1.3.4.2 Kravaře Město Kravaře leží na hlavní komunikaci mezi Opavou a Ostravou. V posledních letech došlo k významnému ekonomickému rozvoji města. Kravaře jsou rodným městem sólisty Národního divadla Ivo Žídka a Moniky Žídkové, která v roce 1995 získala titul Miss ČR a Europe. [48] Kravařskému zámku se přezdívá „barokní klenot Slezska“, tvoří ho čtyřkřídlá dvoupodlažní budova s vnitřním obdélníkovým nádvořím a osmihrannou kaplí s vysokou kopulí. Tato podoba zámku vznikal v letech 1721–1728. Kaple jako jediná byla ušetřena při velkém požáru v roce 1937, kdy shořely stropy s rokokovými freskami, veškeré vnitřní vybavení a výzdoba. Po rekonstrukci sloužily prostory zámku jako politicko-vojenská expozice Ostravské operace. Nyní je v zámku přístupná stálá barokní a etnografická expozice, která přibližuje zámecký život. K zámku patří přírodně – krajinářský park, který slouží jako golfové hřiště. Další dominantou města je kostel sv. Bartoloměje. Jeho bílá renesanční věž je nejstarší částí stavby, je z 1. třetiny 16. století. Ve věži je kamenná křtitelnice a dva cenné zvony. Chrámová loď je novogotická stejně jako celý areál kolem kostela. Tvoří ho fara, bývalý klášter Sester Božího srdce a ohradní zeď se vstupními branami. Tento novogotický areál vznik na přelomu 19. a 20. století. Poblíž jedné z bran stojí barokní pískovcová socha Jana Nepomuckého z roku 1730. V prostoru bývalé pískovny poblíž Kravař je národní přírodní památky Odkryv, která dokazuje činnost sálského zalednění ve starších čtvrtohorách. V okolí města se rozkládá přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, které byly zmíněny již v souvislosti s Dolním Benešovem. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 8] [49] 1.3.4.3 Velké Hoštice Velké Hoštice se pyšní barokním kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1774. Je bohatě vyzdoben freskami malíře Sebastiniho. V pozdně barokním sluhu je vystavěn i zdejší zámek z roku 1754, v 19. století byl přestaven do klasicistní podoby a tak zůstal již do dnes. Dnes je v něm umístěn pečovatelský dům. [Frank, Medková, Müller, Schenková, 1996, s. 127] Vojenskou památkou je Pevnost na Křižovatce, což je dvoupodlažní pěchotní srub z let 1935–1937, byl vybudován jako součást československého opevnění podél severní 29

hranice s Německem. Byl vybaven pěti lehkým kulomety, dvěma těžkými kulomety a dvěma protitankovými kanóny. [50] 1.3.4.4 Ludgeřovice Město leží na okraji Oderských vrchů. Území obce je mírně zvlnění s řadou remízků a lesíků. Na severovýchodě obce se rozkládá kaskáda pěti rybníků. Dominantou obce je římskokatolický chrám sv. Mikuláše spolu s dalšími budovami fary, vše je postaveno v německém novogotickém slohu z červených ostře pálených cihel v roce 1907. Chrám disponuje 75 metrů vysokou věží. [51] 1.3.4.5 Šilheřovice První písemná zpráva o obci pochází z roku 1377, kdy byly Šilheřovice v držení Mikuláše Mšana. Rozloha obce je 2166 ha a žije zde 1569 obyvatel. V obci je přechod pro malý přeshraniční styk. V roce 1970 zde bylo otevřeno 18-ti jamkové golfové hřiště, které se rozkládá v 98 hektarovém anglickém parku. Nacházejí se zde dvě přírodní rezervace, Černý les I. a II. [52] Anglický park, na jehož ploše se nachází golfové hřiště, patří k šilheřovickému zámku. Je to trojkřídlý zámek v klasicistním a částečně novobarokním slohu. V parku také naleznete Lovecký zámeček s původními kotci pro lovecké psy. V obci můžete vidět také kostel Nanebevzetí Panny Marie. [53] 1.3.4.6 Bělá Obec leží na východní části lesního komplexu Chuchelenského lesa. Pramení zde potok Doubravka, který před Bělský mlýn odtéká do Polska. První zmínka o obci je z roku 1349. V Bělé se nachází filiální kostel sv. Jana Křtitele, který byl vysvěcen roku 1932. [Frank, Medková, Müller, Schenková, 1996, str. 62] V Bělském lese se nachází stará myslivna rodu Rothschildů. Byla postavena roku 1856. Je postavena z režného zdiva. Dnes je jakožto „Hájenka u Chmelíka“ součástí pstruží farmy, která zde byla vybudována tímto rodem už roku 1864. Farma zde funguje dodnes a sami si zde můžete ulovit pstruha nebo si jej můžete objednat již pečeného. [54] V Běle byly vybudovány „lázně“, díky potůčku s údajně léčivou vodou. Lidé zde chodí pro vodu k pití a věří, že jim pomůže s jejich obtížemi. Jiní si zde chodí zchladit nohy do vybudovaného brouzdaliště. 30

1.3.4.7 Další obce V obci Bolatice se nachází Hájovna Křeménky, která byla postavena v roce 1901 k odpočinku při konání honů. Dále zde najdete kostel sv. Stanislava, Památní desku Československým tankistům a bolatický barokní zámek. [55] V Hněvošicích se nachází ojedinělá památka svého druhu, dřevěný kostel sv. Petra a Pavla, který byl vybudován v roce 1730. Další kostel v této obci je kostel KristaDobrého Pastýře, který má novodobou architekturu. [56] Mauzoleum knížat Lichnovských se nachází v Chuchelné spolu s raně barokním zámkem Lichnovských ze 17. století. [57] Také v dalších obcích v této oblasti se nachází historické kostely a statkářské budovy, ale tato práce neslouží k úplnému výčtu těchto atraktivit.

31

2. Těšínsko Těšínsko neboli Těšínské Slezsko leží v pohraniční oblasti Moravskoslezského kraje. Celé Těšínské Slezsko je rozděleno na dvě části, českou část tvoří 56% území a polskou část tvoří zbylých 44% z oblasti. Na západě je česká část ohraničena toky řek Ostravice a Odry a na východě státní hranicí s Polskem. Území zahrnuje slezskou část města Ostravy, okres Karviná a část okresu Frýdek-Místek. Sever Těšínska je nížinatý, zatímco jih je díky Moravskoslezským Beskydám hornatý. [58;59] Největší atraktivitou Těšínska jsou Těšínské Beskydy, jakožto oblíbené turistické místo. Oblast také láká svým stavebním slohem a místním folklórem. K odpočinku a léčebným účelům zde poslouží prameny jodo-bromové minerální vody v lázních Darkov. [60] Oblast Těšínska byla osídlena zhruba od doby 10 000–8 000 př. n. l., což dokládají nejstarší archeologické nálezy tohoto území. Nejednalo se o husté osídlení, ale nálezy naznačují, že se jednalo o důležitou komunikační oblast, kterou procházely stezky spojující povodí Moravy, Odry, Visly a Váhu. Od poloviny 8. století je doložena přítomnost Slovanů. Území nejdříve náleželo k Velkomoravské říši, kolem roku 991 se stalo součástí Polského státu a na přelomu let 1289 – 1290 se stalo Těšínským knížectvím. Knížectví se stalo roku 1327 součástí Koruny české. V roce 1653 přešlo knížectví do vlastnictví rodu Habsburků. V roce 1918 pak došlo k rozpadu RakouskoUherska a došlo ke sporu mezi Polskem a Československem o toto území. Těšínsko zůstalo na základě dohody rozdělené. [61] V oblasti Těšínského Slezska je možné využít tzv. Region Card, což je v některých zahraničních státech hojně využíváno, ale u nás to ještě není plně rozvinuto. „Těšínské Slezsko Region Card nabízí slevy na přední atraktivity a služby v oblasti turistické oblasti Těšínské Slezsko. Slevy můžete uplatnit u více než 50 poskytovatelů z oblasti kultury, vojenské historie, ubytování, letních i zimních sportovních aktivit, adrenalinových sportů, animačních programů pro děti, kosmetických, wellness a lázeňských služeb.“ [62]

32

2.1 Český Těšín Město Český Těšín se rozkládá na území o rozloze 3 381 ha a žije zde 25 617 obyvatel (k 1. 1. 2013). V historii města se odráží kultura a dějiny několika národů, důkazem toho jsou i památky románského, gotického, renesančního, barokního, klasicistního, secesního,

kubistického

i

funkcionalistického

slohu.

Město

patří

mezi

nejfrekventovanější hraniční přechody do Polska. Po vzniku těšínského knížectví se město stalo, díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, správním a obchodním centrem regionu. V roce 1789 zasáhl město ničivý požár a popelem padlo téměř celé město i se zámkem. Postupně byly jednotlivé domy obnovovány a předměstí bylo spojeno s městem. Město je řekou Olší rozděleno na českou a polskou část. [Doleček, s. 186]

2.1.1 Atraktivity města Bývalá židovská synagoga pochází z roku 1928, je to třípodlažní řadový dům s průčelím v maurském stylu. Výpravní budova železniční stanice je jedinou známou dochovanou realizací projektu výpravny na území ČR z roku 1888. Objekt je postaven z režného zdiva završen sedlovou střechou. [63] 2.1.1.1 Muzeum Těšínska Toto muzeum je jedním ze čtyř krajských muzeí Moravskoslezského kraje. Věnuje se historii, přírodopisu a vlastivědě české části Těšínského Slezska. Stálou expozicí je průřez historií, lidovou kulturou a přírodními poměry regionu. [64] 2.1.1.2 Kulturní a společenské středisko Zděná, omítaná novoklasicistní stavba z roku 1890. Střecha je sedlová, polovalbová. Fasáda se člení nárožní bosáží a profilovanou korunní římsou. Budova původně sloužila jako střelnice, poté jako dům dětí a mládeže. Dnes slouží jako kulturní a společenské středisko. [63]

33

2.1.1.3 Pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice (STALAG VIII B) Pomník válečných zajatců různých národností z období let 1941–1945. Pomník byl odhalen 14. 9. 1973, autorem je sochař Štěpán Mikula. Jedná se o vysoký hranolový pilíř z pohledového betonu, umístěný na vydlážděném volném prostoru. Ve třetině jeho výšky je umístěna bronzová deska s reliéfními postavami vězňů. [63] 2.1.1.4 Soubor hřbitovních staveb Jedná se o budovy postavené v letech 1920–1928. Jde o doklad židovské kultury na Těšínsku. Jednou z budov je hřbitovní kaple s barokními a empírovými prvky. Další budovou je synagoga se sedlovou střechou a hranolovou věžičkou. Dvoupodlažní vila s mansardovou střechou slouží jako správní budova s kancelářemi. [63] 2.1.1.5 Kostel Božského Srdce Páně Pseudogotický kostel s románskými prvky postaven roku 1894. Tento trojlodní kostel monumentálních rozměrů je umístěn v parkové části města. Na levé straně hlavního průčelí je vysoká věž zdobená štíty na všech stranách. [63]

2.1.2 Okolí Těšína 2.1.2.1 Chotěbuz Město leží na sever od Českého Těšína a jeho hlavní atrakci je Archeopark. Jde o archeologické naleziště, které dokládá osídlení této oblasti již ve starší době železné a v polovině 8. století po příchodů Slovanů. Je zde replika slovanského hradiště, jeho prohlídka s průvodcem ukazuje život nejstarších Slovanů. Areál je do konce roku 2014 z důvodu dostavby uzavřen. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 52] 2.1.2.2 Albrechtice Barokní kostel z roku 1766 je nejstarší budovou v obci. Je postavený z mohutných dubových klád, které jsou obloženy jedlovými fošnami a má šindelovou střechu. Je chráněnou památkou lidové architektury. Dalšími chráněnými objekty jsou zděná kaplička z roku 1844, Dělnický dům z roku 1908 a boží muka. Město se pyšní originální rozhlednou, která vznikla propojením dvou anténních věží. Jedna z věží má schody 34

sahající do výšky 24 metrů a v této výšce se nachází osmnáctimetrový most, po kterém se dá přejít na druhou věž. [Doleček, s. 186] [65] 2.1.2.3 Havířov Povrch města je mírně členitý a protéká jím řeka Lučina. Počátky města souvisí s výstavbou hornických sídlišť, jelikož bylo třeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. [Doleček, s. 186] Empírový zámek z 18. století je jednou z dominant města. Jeho historie sahá až do 15. století, kdy na jeho místě stála tvrz. Původně byl zámek barokní, ale po požáru v roce 1823 byl přebudován v empírovém stylu. Zámek byl v roce 1998 zrekonstruován a nyní slouží jako luxusní hotel. [66] Kotulova dřevěnka patřící k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území Havířova. Od roku 1979 zde naleznete expozici lidového bydlení z přelomu 19. a 20. století a od roku 1999 je zpřístupněna hospodářská budova, kde můžete vidět expozici zemědělství. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 38] Sorela, ochranné obytné pásmo, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu. Jde o soubor obytných budov, které jsou na jedné straně ohraničeny lesoparkem Stromovka. Součástí této chráněné zóny je kulturní dům Petra Bezruče. [66] V roce 1992 byly meandry řeky lučiny vyhlášeny přírodní památkou. K dalším památkám patří klasicistní evangelický kostel z let 1782 – 1784. Barokní kostel sv. Markéty z let 1786 – 1792 a empírový kostek sv. Anny z let 1841 – 1845. [66] 2.1.2.4 Těrlicko V Těrlicku se nachází zámek z roku 1800. Je to jednoduchá pozdně barokní jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou. Barokní charakter zámku zanikl během jeho úprav. V zámeckém parku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která patří mezi nejlepší dochovaná díla v okrese Karviná. Nejstarší dochovanou stavbou obce je Jaškovská krčma, která zde stála již ve 13. století. Je zde na některých místech dochovaná gotická žebrová klenba a původní zdivo. Technickou 35

atraktivitou je vodní nádrž Těrlicko, která byla vybudovaná v letech 1955–1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren. [67]

2.2 Karviná Statutární město Karviná leží 18 km východně od Ostravy na severním okraji předhůří Beskyd v údolí řeky Olše. Město leží u hranice s Polskem a na jeho území se nachází hraniční přechod pro malý pohraniční styk. Dlouhou dobu patřilo město spolu s okolím mezi oblasti s vysokým soustředěním těžby uhlí a navazujícího průmyslu. V posledních letech byl posílen význam obchodu a cestovního ruchu. Karviná se tak stává městem s dynamickým rozvojem. Počet obyvatel je k 1. 1. 2014 57 005. Město se rozkládá na 57,5 km2. Má dlouhou a bohatou historii, která představuje více než sedm set let složitého a mnohotvárného vývoje, který je doložen řadou historických památek, které jsou soustředěny především v městské památkové zóně v centru města.

[Doleček,

s. 186] [68]

2.2.1 Atraktivity města Návštěvníci města mají možnost poznat Karvinou z pohodlí historického kočáru taženého koňským spřežením. Dominantou historického jádra města je litinová kašna z roku 1900, která nahradila původní kamennou nádrž. [69] 2.2.1.1 Zámek Fryštát Tento empírový zámek je jedinečnou památkou svého druhu na území regionu. Ještě ve 20. století zde byly celkem tři honosné zámky, ale v důsledku industrializace byly dva z nich zničeny. Zámek nechala postavit knížecí rodina těšínských Piastovců. Jeho posledním vlastníkem byl hraběcí rod Larisch-Mönnichů, který měl významné postavení u císařského dvora a byl spřízněn s císařovnou Alžbětou zvanou Sissi. V roce 1997 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí a od té doby je přístupný veřejnosti. Je propojen vysutými chodbami s oratoří sousedního kostela Povýšení sv. Kříže a Lottyhausem. Zámek je obklopen anglickým parkem, parkem Boženy Němcové, který se rozkládá na ploše 36 ha. V parku se nachází loděnice, zookoutek a další atrakce. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 8 – 9] [70]

36

2.2.1.2 Lázně Darkov V druhé polovině 19. století byl objeven darkovský minerální pramen. Solanka, minerální voda mořského původu s mimořádnými léčebnými účinky, se stala základem pro vznik zdejších lázní. Tyto léčebné lázně oslavily již 147 let své existence od oficiálního zahájení 1. lázeňské sezóny. Lázně byly oceněny cenou za kvalitu v Madridu a to spolu s tradicemi zaručuje velkou návštěvnost. Léčí se zde především kožní a neurologické onemocnění, ale také poruchy pohybového a oběhového ústrojí. [Doleček, s. 186] 2.2.1.3 Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary Tento kostel je raritou v celé ČR, říká se mu také „česká Pisa“. Kostel byl postaven v roce 1736 v barokním slohu. Je nakloněn kvůli nepříznivým vlivům těžby uhlí na tomto území. Zdejší terén poklesl o 36 metrů. Později se pokles stabilizoval a v letech 1996-1997 byla provedena rekonstrukce a objekt je opět přístupný veřejnosti. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 52] [71] 2.2.1.4 Obloukový most Technickou dominantou města je tento obloukový most postavený přes řeku Olši v roce 1925. Jde o mimořádné technické řešení mostové konstrukce do oblouku. [72]

2.2.2 Okolí Karviné 2.2.2.1 Bohumín Bohumín je město plné kontrastů. Na jedné straně zde stojí množství zeleně a meandry vodních toku a naproti tomu průmysl a vše s ním spojené. Významnými kulturními památkami Bohumína jsou architektonický komplex současné budovy radnice, budova bývalé radnice a budova římsko-katolické fary, které jsou postaveny z červených neomítnutých cihel. V novogotickém stylu je vystaven evangelický kostel Slezské evangelické církve. Z režného zdiva je jednolodní kostel Panny Marie Sedmibolestné. Vojenskou památkou Bohumína je vojenský srub MO S-5 Na trati. [73]

37

2.2.2.2 Orlová V Orlové bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo z důvodu zachránění posledních objektů a parku. Do pásma spadá například městská radnice a historické náměstí, dále také areál jámy Alpineschacht, což je areál technických památek z počátku 20. století. Dále je zde novogotický kostel Narození Panny Marie, k němuž patří soubor soch se schodištěm. Přírodně-krajinářským park z 1. poloviny 19. století je bývalým zámeckým parkem, zámek byl bohužel z důvodů poddolování zbourán. [74] 2.2.2.3 Petřvald Petřvald je typické hornické město. V budově bývalé fary bylo zřízeno technické muzeum, které mapuje tradice hornictví na Karvinsku a také historii tramvajové dopravy, která zde fungovala ještě ve 20. století. [Podhorský, Šmehlík, 2010, s. 24]

2.3 Třinec Třinec se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Leží na řece Olši. Je to průmyslové město ležící 7 km od Českého Těšína. První písemná zmínka o Třinci pochází z roku 1444. Ve městě sídlí významný český podnik Třinecké železárny, který vyrábí ocelové válcové výrobky. V blízkosti Třince se nacházejí hory jako Javorový, Ostrý a Čantorye. [75]

2.3.1 Atraktivity města a okolí 2.3.1.1 Kostel Božího těla v Gutech Je to jeden z nejstarších a nejmalebnějších kostelů v Pobeskydí. Dřevěný kostel byl postaven roku 1563. Později byla přistavena zvonice a kryté ochozy. Na stěnách kostela vidí obrazy malované na plátně s katechizační tématikou, které sloužily při misijní činnosti jezuitů. [76] 2.3.1.2 Třinecké muzeum Muzeum bylo založeno roku 1969 jako první hutnické muzeum u ČR. K vidění je zde stálá expozice dějin Třineckých železáren a města Třince. Expozice představuje historii závodu od jeho založení v roce 1839. [76] 38

2.3.1.3 Vápenné pece ve Vendryni Ve Vendryni se až do roku 1965 těžil vápenec, který se vypaloval ve „wopienkach“, což jsou vápenné pece. Dodnes se dochovaly pouze dvě z těchto pecí, které pochází z 1. poloviny 19. století. Jsou kamenno-cihlové vysoké okolo deseti metrů. [Podhorský, Šmehlík, 2010, str. 24]

2.4 Jablunkov Jablunkov je nejvýchodnějším městem České republiky. Dominantou města je historické náměstí, na kterém se nachází kašna s barokní sochou Immaculaty z roku 1655. Dále se v blízkosti náměstí nachází renesanční kostel Božího těla, který byl přestavěn v novogotickém slohu. Nejstarší měšťanský dům v Jablunkově pochází z 16. století. Město má své arboretum, které čítá více než 500 druhů vzácných stromů a keřů. [77] V blízkém městě Mosty u Jablunkova se nachází první horská vozíková dráha tohoto typu v ČR. Délka sjezdu je 650 metrů a maximální rychlost vozíku je 45 km/h. [78] V blízkosti Jablunkova se také nachází největší komplex přirozeného jedlo-bukového lesa karpatského typu v ČR. Jde o prales Mionší, jehož okrajové části jsou přístupné. [79]

39

3. Segment seniorů Hlavním faktorem cestovního ruchu jsou lidé, u nichž je nezbytné analyzovat a respektovat demografické charakteristiky. Především jde o věkovou a majetkovou strukturu, fyzické a duševní potřeby a záliby. [Kameníčková, 2011, s. 11] Pro seniory je typický dostatek volného času a také, v ekonomicky vyspělých státech, dostatečný kupní fond. To jim umožňuje cestovat častěji a déle. Tento segment většinou vyžaduje osobní formu nabídky, jelikož často nerozumí moderní technice a mají doplňující otázky. Zajímají se většinou o komplexní balíčky služeb, společně se speciálními požadavky na ubytování a stravu. Důležitým faktorem je také fyzická nenáročnost. Preferované formy dovolené jsou většinou poznávací zájezdy, lázeňské a zdravotní pobyty. [Kameníčková, 2011, s. 15] Pojem senior nemá jednotně ucelenou definic. Někdo považuje za seniora člověka od 50 let, jiní až od věku 60. Z pohledu důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. [Rúčková, 2010, s. 11]

3.1 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch patří do kategorie sociálního cestovního ruchu. Tento cestovní ruch také nazýváme „cestovní ruch pro všechny“. Do toho spadají jednotlivé cílové skupiny, jako je rodina s dětmi, jednotlivci s nízkými nebo vysokými příjmy, děti a mládež, hendikepovaní, senioři atd. [Šindelářová, 2010, s. 17] Cestovní ruch rozděluje seniory do věkových kategorií podle jejich možností: -

55–64 let – cestují bez dětí, vedou kulturní život, jsou sociální a komunikativní, mají relativně velký finanční dostatek

-

65–74 let – mají dostatek volného času během celého roku, mají znalosti geografie a historie, a proto upřednostňují poznávací zájezdy

-

nad 75 let – pro tento věk jsou typické zdravotní problémy, přesto mají chuť cestovat, pokud jim to zdravotní stav umožňuje [Šindelářová, 2010, s. 17]

Seniorský cestovní ruch nabývá na významu, jelikož se, nejen v České republice, zvyšují počty osob starších 65 let. Z tohoto důvodu se bude segment seniorů rozšiřovat a bude třeba pro tento segment vytvořit adekvátní nabídku. 40

„Občané České republiky se v průměru dožívají vyššího věku a mají méně dětí než v minulosti. V důsledku toho dochází ke změně věkové struktury populace a tzv. demografickému stárnutí. Počet starších lidí v České republice se tak postupně zvyšuje. V roce 2004 žilo v ČR 14 % občanů straších 65 let. V roce 2030 by měli podle odhadů ČSÚ tvořit 22,8 % a v roce 2050 pak 31,3 % populace České republiky, což představuje přibližně 3 miliony osob. Počet lidí ve věku 85 a více let by měl do roku 2050 stoupnout přibližně na půl milionu.“ [Beránková, 2005, s. 1]

41

PRAKTICKÁ ČÁST 4. Zájezd „Zámky Opavska a Těšínska“ 4.1 Program zájezdu 1. den – středa První den pojedeme v 8:00 z Prahy. Po cestě bude uskutečněna jedna hygienická zastávka na dobu 20 minut. Předpokládaný příjezd do Hradce nad Moravicí je 11:50. Autobus skupinu vysadí na parkovišti u zámku a odjede na hotelové parkoviště. Tabulka 1: Trasa: Praha - Hradec nad Moravicí Trasa: Praha – Hradec nad Moravicí Délka trasy:

364 km

Čas:

3 hodiny 50 minut

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Po příjezdu se skupina vydá na krátkou procházku nenáročným terénem po Bezručově stezce. Celá trasa měří 18 km, ale my půjdeme jen úsek od zámku, což je 1,5 km. Stezka vede zámeckým parkem a naším cílem bude dřevěná vyhlídka, která je umístěna na 4 kamenných pilířích. Na ochoz stoupá pouze 16 schodů, ale vidět je široké okolí. [30] Zpět k zámku se vrátíme v před 14. hodinou. Od 14:30 proběhne prohlídka zámku. Do ní bude zahrnut jak hlavní, tak i doplňkový prohlídkový okruh. Uvidíme historické interiéry, zámeckou čítárnu, knihovní sály, jídelnu, novogotický koridor, společenské sály, hostinské apartmá, lovecký salón, kapli, zákristii a Erbovní sál. Časová náročnost celé prohlídky je 2 hodiny 20 minut. [80] Tabulka 2: Vstupné - zámek Hradec nad Moravicí Vstupné: I. okruh:

70 Kč

II. okruh:

50 Kč

(Podle: http://www.zamek-hradec.cz/cenik-vstupneho/)

42

Po prohlídce zámku se přesuneme přes parkoviště ke kostelu sv. Petra a Pavla. Kostel je otevřen od 17:30 v době bohoslužby. Kostel pochází z 16. století, nechal ho postavit Kašpar Pruskovský, kterému jsou věnovány dva epitafy umístěny na levé straně předsíně kostela a na vnější severní straně kostela. Kostelní věž je vysoká 37 metrů a jsou v ní umístěny 3 zvony, které jsou nejstarší na Opavsku. [81] Po prohlídce kostela se přesuneme k hotelu Belaria***, kde bude zajištěno ubytování s polopenzí. V ceně ubytování je zahrnut neomezený vstup do vnitřního a venkovního bazénu a sauny. 2. den – čtvrtek Po snídani se vydáme do Raduně na prohlídku zdejšího zámku. Odjezd z hotelu v 8:30, v 8:45 přijedeme do Raduně. Autobus nás vysadí poblíž zámku a odjede na parkoviště. Tabulka 3: Trasa: Hradec nad Moravicí-Raduň Trasa:

Hradec nad Moravicí - Raduň

Délka trasy:

11 km

Čas:

15 minut


43

Mapa 1: Trasa Hradec nad Moravicí-Raduň

1:95 000

(Zdroj: http://www.mapy.cz/)

V 9:00 začne prohlídka zámku. Opět si projdeme oba prohlídkové okruhy, které nabízejí k vidění společenské a soukromé pokoje aristokratické rodiny a personálu, zámeckou oranžérii s přilehlou okrasnou zahradou. Prohlídka prvního okruhu trvá 70 minut a prohlídka oranžérie a zahrady je omezena pouze otvírací dobou. [82] Tabulka 4: Vstupné-zámek Raduň Vstupné: I. okruh:

70 Kč

II. okruh:

15 Kč

(Podle: http://www.zamek-radun.cz/vstupne/)

V 11:30 nás vyzvedne autobus a pojedeme do Opavy. Do Opavy přijedeme okolo 11:45 k hotelu Koruna***, kde budeme ubytováni. Po příjezdu se ubytujeme a v 14:00 průvodce skupinu odvede na Horní náměstí, kde rozdá mapy a řekne pár slov o místních památkách a bude následovat samostatná prohlídka města.

44

Tabulka 5: Trasa: Raduň-Opava Trasa: Délka trasy: Čas:

Raduň - Opava 8,3 km 12 minut


3. den - pátek Třetí den po snídani se vydáme na prohlídku Kravařského zámku, který je považován za barokní klenot Slezska. Odjezd bude po snídani v 8:30. V 9:00 začneme prohlídkou zámeckého muzea a v 10:00 si projdeme samotný zámek. Tabulka 6: Trasa: Opava-Kravaře Trasa:

Opava - Kravaře

Délka trasy:

8,7 km

Čas:

12 minut


Po prohlídce bude následovat volný program s možností procházky v zámeckém parku. Poblíž se také nachází novogotický areál s klášterem Sester Božího srdce. V 13:00 odjezd do Hlučína. Tabulka 7: vstupné-zámek a muzeum Kravaře Vstupné: Zámecké muzeum:

30 Kč

Zámek:

30 Kč

(Podle: http://www.kravare.cz/o-meste/zamek-a-muzeum/)

V13:30 začne prohlídka muzea v Hlučíně, které nabízí výklad života na Hlučínsku od historie do současnosti. Muzeum je umístěno v zámku spolu s knihovnou. Prohlídka bude trvat do 15:00. [83] Tabulka 8: Trasa: Kravaře-Hlučín Trasa:

Kravaře - Hlučín

Délka trasy:

15 km

Čas:

20 minut


45

Tabulka 9: Vstupné-muzeum Hlučín Vstupné: 20 Kč

Muzeum:

(Podle: http://muzeum.hlucin.com/?page=texty&id=11&jazyk=CZ)

Po prohlídce muzea bude následovat procházka přes historické náměstí k městským hradbám. Poté bude rozchod a možnost podívat se na vodárenskou věž a místní kostely. V 17:30 pojedeme do Českého Těšína. Tabulka 10: Trasa: Hlučín-Č. Těšín Trasa:

Hlučín – Český Těšín

Délka trasy:

59 km

Čas:

50 minut


Okolo 18:20 přijedeme k hotelu Central*** v Českém Těšíně. 4. den - sobota Po snídani v 8:30 vyrazíme na prohlídku města. Začneme u nádražní budovy ČD, která se nachází 200 metrů od hotelu. Budova pochází z roku 1889. Poté půjdeme dále kolem železniční trati až k Masarykovým sadům, kde budeme obdivovat krásu novogotického kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a sochy sv. Jana Nepomuckého. Kousek dál se nachází muzeum Těšínska, které je orientováno převážně na regionální etnografii. Po skončení prohlídky muzea se vydáme do ulice Božkova, kde si prohlédneme bývalou židovskou synagogu. Od synagogy se přesuneme na náměstí ČSA s novorenesanční radnicí z roku 1928. Následně se přesuneme na Dukelskou ulici, kde se nachází kostel Slezské církve evangelické Na Nivách, který byl postaven roku 1932. Poté se přesuneme na ulici Střelniční, kde se nachází budova kulturního střediska z roku 1882. Zde poblíž hraničního mostu naše prohlídka skončí. [84] Tabulka 11: Vstupné-muzeum Č. Těšín Vstupné: Muzeum:

15 Kč

(Podle: http://www.muzeumct.cz/vstupne/)

46

Mapa 2: Prohlídková trasa Českého Těšína

1:12 000


5. den – neděle Poslední den vyjdeme v 8:00, abychom v 8:30 stihli prohlídku šikmého kostela sv. Petra z Alkantary. Kostel pochází z roku 1736 a je vystavěn v barokním slohu. V důsledku nepříznivých vlivů těžby uhlí místní terén poklesl o 36 metrů a způsobil naklonění kostela. Zámek prošel rekonstrukcí a je opět přístupný pro veřejnost. [71] Tabulka 12: Trasa: Č. Těšín - Karviná Trasa:

Český Těšín - Karviná

Délka trasy:

19 km

Čas:

22 minut


V 9:40 odjedeme k zámku Fryštát, kde proběhne od 10:00 prohlídka. Projedeme si expozici šlechtického bydlení od 16. do 20. století a vedlejší budovu Lottyhausu, kde najdeme expozici šlechtického a měšťanského bydlení z 19. století. Prohlídka obou okruhů je s výkladem a trvá každá cca 55 minut. [70]

47

Mapa 3: Trasa od zámku Fryštát ke kostelu sv.Petra

1:47 000


Tabulka 13: Trasa: Karviná-Karviná Trasa: Délka trasy: Čas:

Karviná - Karviná 4,7 km 6 minut


Tabulka 14: Vstupné-zámek Fryštát Vstupné: I. okruh

30 Kč

II. okruh

30 Kč

(Podle: http://www.zamek-frystat.cz/portal/page/portal/Zamek_Frystat/Vstupne)

Ve 12:30 se vydáme na poslední zastávku tohoto zájezdu. Pojedeme do Havířova na prohlídku Kotulovy dřevěnky. Je to nejstarší roubená lidová stavba na Těšínsku. Expozice bydlení prezentuje způsob bydlení a života na přelomu 19. a 20. století. Interiéry jsou vybaveny autentickým nábytkem, nádobím a nástroji. K objektu patří také větrný mlýnek. V zahradě je znázorněno tradiční zemědělství této oblasti. [85]

48

Tabulka 15: Trasa: Karviná-Havířov Trasa: Délka trasy: Čas:

Karviná - Havířov 15 km 24 minut


Tabulka 16: Vstupné-Kotulova dřevěnka Vstupné: Kotulová dřevěnka:

20 Kč

(Podle: http://www.muzeumct.cz/kotulova_drevenka/)

V 17:00 pojedeme zpět do Prahy. Po cestě bude opět jedna hygienická zastávka na 20 minut. Tabulka 17: Trasa: Havířov-Praha Trasa:

Havířov - Praha

Délka trasy:

386 km

Čas:

4 hodiny 20 minut


4.2 Kalkulace Jelikož je tento zájezd zaměřen na seniory, budeme počítat s 28 účastníky. Snížíme tak riziko neobsazenosti a také pro skupinu bude příjemnější menší počet lidí. V ceně zájezdu je zahrnuto ubytování ve tříhvězdičkových hotelích s polopenzí. V ceně ubytování je první den také zahrnut neomezený vstup do bazénu a sauny. Dále jsou v ceně zahrnuty vstupy do zámků a muzeí. Doprava je také zahrnuta v ceně. Pojedeme autobusem Isuzu s emisní normou EURO 5. Autobus je vybaven klimatizací, televizí, lednicí a kávovarem. Cena za 1 km činí 21 Kč. [86] Cena obsahuje také silniční poplatky a parkovné. V neposlední řadě cena obsahuje služby průvodce, který bude skupinu doprovázet během celého pobytu.

49

4.2.1 Přímé náklady Tabulka 18: Náklady na ubytování Ubytování: Hotel Belaria*** Hotel Koruna*** Hotel Central*** Cena celkem:

Cena/osoba/noc: 700 Kč 800 Kč 500 Kč

Cena celkem: 700 Kč 800 Kč 1000 Kč 2500 Kč

(Zdroj: vlastní zpracování na základě informací od vedení jednotlivých hotelů)

Tabulka 19: Náklady na vstupy Vstupy: Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Raduň Zámek a muzeum Kravaře Muzeum Hlučín Muzeum Český Těšín Zámek Fryštát Kotulova dřevěnka Celkem:

130 Kč 85 Kč 60 Kč 20 Kč 15 Kč 60 Kč 20 Kč 390 Kč

(Zdroj: vlastní zpracování)

Tabulka 20: Přímé náklady celkem Přímé náklady celkem: Ubytování Vstupy Celkem:

2500 Kč 390 Kč 2890 Kč


4.2.2 Nepřímé náklady Do nepřímých nákladů počítáme dopravu. Ujedeme celkem 890,7 km. Z toho vypočítáme 5% na objížďky, což je 44,5 km. Takže celkem počítáme s 935,2 km. Dále počítáme mýto na dálnicích a silnicích I. třídy. Sazba pro dálnice je 1,67Kč/km a pro silnice I. třídy 0,79 Kč/km. [92] Parkovné u hotelu Koruna a ubytování pro řidiče. Připočítat musíme také sazbu za čekání autobusu, která činí 37,5 Kč za ¼ hodinu a stravné pro řidiče. Dále do nepřímých nákladů patří náklady na průvodce, což je jeho mzda, náklady na ubytování a stravné.

50

Tabulka 21: Náklady na dopravu Doprava: Kilometrovné: Mýto: Parkovné: Ubytování pro řidiče: Čekací ¼ hodiny: Stravné pro řidiče: Celkem:

Celkem: 19 640 Kč 1 266 Kč 300 Kč 2 500 Kč 7 612,5 Kč 480 Kč 31 798,5 Kč

21 Kč/km 831,3 km

203 ¼ hodin


Tabulka 22: Náklady na stravné Stravné: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den Celkem:

160 – 40 (krácení-večeře) 160 – 80 (krácení-snídaně, večeře) 160 – 80 (krácení-snídaně, večeře) 160 – 80 (krácení-snídaně, večeře) 160 – 40 (krácení-snídaně)

120 Kč 80 Kč 80 Kč 80 Kč 120 Kč 480 Kč


Tabulka 23: Náklady na průvodce Průvodce: Mzda: Stravné: Ubytování: Celkem:

850 Kč/den Gratuita od 20 osob

4 250 Kč 480 Kč 0 Kč 4 730 Kč


Tabulka 24: Nepřímé náklady celkem Nepřímé náklady celkem: Doprava: Průvodce: Celkem: Riziko neobsazenosti 20%: Náklady na 1 osobu:

31 798,5 Kč 4 730 Kč 36 528,5 Kč 20% z 28 = 22 1660,4 Kč


51

4.2.3 Cena zájezdu Celkovou cenu zájezdu vypočítáme tak, že sečteme přímé náklady a nepřímé náklady na jednu osobu, z toho vypočteme marži. Marži jsem zvolila 15%, protože jde o zájezd pro seniory. Z marže je třeba ještě vypočítat DPH a po sečtení dostaneme celkovou cenu zájezdu. Cenu zaokrouhlíme na 5 399 Kč. Tabulka 25: Náklady na 1 osobu celkem Náklady na 1 osobu celkem: Přímé náklady: Nepřímé náklady: Celkem: Marže 15 %: DPH 21% z marže: Celkem náklady na 1 osobu:

2890 Kč 1660,4 Kč 4 550,4 Kč 682,56 Kč 143,34 Kč 5 376,3 Kč


52

5. Zájezd

„Vojenské

a

technické

památky

Opavska

a Těšínska“ 5.1 Program zájezdu 1. den – středa První den pojedeme v 7:00 z Prahy. Po cestě bude uskutečněna jedna hygienická přestávka. Předpokládaný příjezd do Třince je v 11:20. Poté proběhne prohlídka Třineckého muzea, které nabízí expozici o založení Třince a železáren a jejich vývoj až do současnosti. [87] Tabulka 26: Trasa: Praha-Třinec Trasa:

Praha – Třinec

Délka trasy:

395 km

Čas:

4 hodiny 20 minut


Tabulka 27: Vstupné-muzeum Třinec Vstupné: 16 Kč

Muzeum:

(Podle: http://www.trisia.cz/Muzeum/default.aspx)

V 13:00 pojedeme směr Vendryně, kde navštívíme vápenné pece zvané wopienky. Tyto pece byly vybudovány v 19. století a sloužily k pálení vápna. Na místě budeme do 14:20, kdy odjedeme do Oldřichovic, odkud vyjedeme lanovou dráhou na Javorový Vrch. Tabulka 28: Trasa: Třinec-Vendryně Trasa:

Třinec-Vendryně

Délka trasy: Čas:

7,3 km 15 minut


53

Mapa 4: Trasa Třinec - Vendryně

1:47 000


V 15:00 vyjedeme na vrchol, kde bude rozhled do širokého okolí. Na vrcholu je horská chata, která nabízí možnost občerstvení. V 17:00 sjedeme lanovkou zpět dolů. Tabulka 29: Trasa: Vendryně-Oldřichovice Trasa:

Vendryně - Oldřichovice

Délka trasy:

9,1 km

Čas:

20 minut


Tabulka 30: Zpáteční jízdné Javorový Jízdné: 100 Kč

zpáteční: (Podle: http://lanovkajavorovy.cz/cenik)

Asi v 17:20 vyrazíme do Havířova do hotelu Rudolf. Hotel nabízí wellness služby, které mohou hosté využít se slevou. Tabulka 31: Trasa: Oldřichovice-Havířov Trasa:

Oldřichovice - Havířov

Délka trasy:

34 km

Čas:

45 minut


54

2. den – čtvrtek Po snídani se projdeme kolem zámku a kostela sv. Anny do muzea. Stálá expozice muzea v Havířově nabízí informace o vzniku Havířova. V 10:00 odjedeme do Petřvaldu. [88] Tabulka 32: Vstupné-muzeum Havířov Vstupné: 25 Kč

Muzeum:


Tabulka 33: Trasa: Havířov-Petřvald Trasa:

Havířov - Petřvald

Délka trasy:

16 km

Čas:

20 minut


V Petřvaldu navštívíme muzeum, které nabízí stálé expozice „Kouzelný svět tramvají“ a „Tradice hornictví“. Zjistíme tedy něco o historii a vývoji tramvajové dopravy na Těšínsku, seznámíme se s těžbou černého uhlí a s tím jak se vyvíjel technický pokrok. [89]

55

Mapa 5: Trasa Havířov - Petřvald

1:95 000


Tabulka 34: Vstupné - muzeum Petřvald Vstupné: 25 Kč

Muzeum:


Ve 12:20 pojedeme do Bohumína, kde proběhne prohlídka pěchotního srubu MO S-5 Na trati. Srub patří do systému stálého pohraničního opevnění postaveného v letech 1935-1938. Prohlídka bude trvat asi 2 hodiny. V 15:00 pojedeme do Hlučína. [90] Tabulka 35: Trasa: Petřvald-Bohumín Trasa:

Petřvald - Bohumín

Délka trasy:

26 km

Čas:

35 minut


56

Tabulka 36: Vstupné-pěchotní srub v Bohumíně Vstupné: 50 Kč

Pěchotní srub:

(Podle: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pechotni-srub-MO-S-5-Na-trati.aspx)

Tabulka 37: Trasa: Bohumín-Hlučín Trasa:

Bohumín - Hlučín

Délka trasy: Čas:

20 km 25 minut


V 15:30 se ubytujeme v penzionu Svatý Florián a následuje volný program. Účastníci zájezdu se mohou projít po Hlučíně. 3. den – pátek Po snídani v 8:30 odjezd do Darkoviček na prohlídku areálu československého opevnění. Prohlídka proběhne od 9:00 a bude trvat přibližně 2 a půl hodiny. Tabulka 38: Trasa: Hlučín-Darkovičky Trasa:

Hlučín - Darkvičky

Délka trasy: Čas:

5,3 km 10 minut


Tabulka 39: Vstupné-areál opevnění v Darkovičkách Vstupné: Areál opevnění: (Podle: Darkovicky.aspx)

20 Kč http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Areal-cs--opevneni-Hlucin---

V 11:30 pojedeme do Milostovic na prohlídku památníku armády České republiky a československého opevnění. Tento památník zahrnuje soubor tří pevností a dvou pevnůstek ze 30. let 20. století. Prohlídka trvá hodinu a půl. [91]

57

Mapa 6: Trasa Hlučín - Darkovičky

1:47 000


Tabulka 40: Trasa: Darkovičky-Milostovice Trasa:

Darkovičky - Milostovice

Délka trasy:

34 km

Čas:

50 minut


Tabulka 41: Vstupné-vojenský památní Milostovice Vstupné: Památník:

20 Kč

(Podle: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pamatnik-armady-Ceske-republiky-aceskoslovenskeho.aspx)

58

Ve 13:50 se vydáme do Choltic na naši poslední zastávku. Navštívíme zde větrný mlýn z roku 1878. Prohlídka trvá hodinu a v 15:20 pojedeme zpět do Prahy. Po cestě bude opět uskutečněna 20 minut pauza. Tabulka 42: Trasa: Milostovice - Choltice Trasa: Délka trasy: Čas:

Milostovice - Choltice 12 km 22 minut


Tabulka 43: Trasa: Cholice - Praha Trasa: Délka trasy: Čas:

Choltice - Praha 347 km 4 hodiny


59

5.2 Kalkulace Tento zájezd je také sestaven pro 28 účastníku. V ceně jsou zahrnuty vstupy do navštívených objektů, zpáteční jízdné lanovou dráhou na Javorový, ubytování v hotelu a penzionu s polopenzí. V nepřímých nákladech je zahrnuta doprava. Pojedeme autobusem Isuzu s emisní normou EURO 5. Autobus je vybaven klimatizací, televizí, lednicí a kávovarem. Cena za 1 km činí 21 Kč. [86] Cena obsahuje také silniční poplatky a parkovné. A samozřejmě i tento zájezd bude doprovázet průvodce, jehož služby jsou také v ceně.

5.2.1 Přímé náklady Tabulka 44: Náklady na ubytování Ubytování: Hotel Rudolf*** Penzion Svatý Florián Cena celkem:

Cena/osoba/noc: 800 Kč 750 Kč

Cena celkem: 800 Kč 750 Kč 1 550 Kč

(Zdroj: vlastní zpracování na základě informací od vedení jednotlivých hotelů)

Tabulka 45: Náklady na vstupy Vstupy: Muzeum Třinec Lanová dráha Javorový Muzeum Havířov Muzeum Petřvald Pěchotní srub Bohumín Areál opevnění Darkovičky Památník Milostovice Celkem:

16 Kč 100 Kč 25 Kč 25 Kč 50 Kč 20 Kč 20 Kč 256 Kč


Tabulka 46: Přímé náklady celkem Přímé náklady celkem: Ubytování Vstupy Celkem:

1 550 Kč 256 Kč 1 806 Kč


60

5.2.2 Nepřímé náklady Celkem ujedeme 905,7 km. K tomu je třeba připočíst 5% na objížďky, což je 45,3 km. Takže celkem počítáme s 951 km. Dále počítáme mýto na dálnicích a silnicích I. třídy. Sazba pro dálnice je 1,67Kč/km a pro silnice I. třídy 0,79 Kč/km. [92] Započítáno je také parkovné v Hlučíně, ubytování a stravné pro řidiče a čekací ¼ hodiny. Tabulka 47: Náklady na dopravu Doprava: Kilometrovné: Mýto: Parkovné: Ubytování pro řidiče: Čekací ¼ hodiny: Stravné pro řidiče: Celkem:

Celkem: 19 971 Kč 1 214 Kč 200 Kč 1 550 Kč 3 787,5 Kč 320 Kč 27 042,5 Kč

21 Kč/km 870,1 km

101 ¼ hodin


Tabulka 48: Náklady na stravné Stravné: 160 – 40 (krácení-večeře) 1. den 160 – 80 (krácení-snídaně, večeře) 2. den 160 – 40 (krácení-snídaně) 3. den Celkem:

120 Kč 80 Kč 120 Kč 320 Kč


Tabulka 49: Náklady na průvodce Průvodce: Mzda: Stravné: Ubytování: Celkem:

850 Kč/den Gratuita od 20 osob

2 550 Kč 320 Kč 0 Kč 2 870 Kč


Tabulka 50: Nepřímé náklady celkem Nepřímé náklady celkem: Doprava: Průvodce: Celkem: Riziko neobsazenosti 20%: Náklady na 1 osobu:

27 042,5 Kč 2 870 Kč 29 912,5 Kč 20% z 28 = 22 1 359,7 Kč


61

5.2.3 Cena zájezdu Celkovou cenu zájezdu vypočítáme tak, že sečteme přímé náklady a nepřímé náklady na jednu osobu, z toho vypočteme marži. Marži jsem zvolila opět 15%, protože jde o zájezd pro seniory. Z marže je třeba ještě vypočítat DPH 21 % a po sečtení dostaneme celkovou cenu zájezdu. Cenu zaokrouhlíme na 3 749 Kč. Tabulka 51: Náklady na 1 osobu celkem Náklady na 1 osobu celkem: Přímé náklady: Nepřímé náklady: Celkem: Marže 15 %: DPH 21% z marže: Celkem náklady na 1 osobu:

1 806 Kč 1 359,7 Kč 3 165,7 Kč 474,86 Kč 99,7 Kč 3 740,3 Kč


62

6. Analýza nabídky zájezdů CK do Opavska a Těšínska pro seniory Cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy přímo pro seniory je několik, ale všechny jsou zaměřeny spíše na zahraniční pobytové zájezdy u moře. Jedná se například o CK Delfín Travel, která nabízí zájezdy do Albánie, Itálie a Španělska. Další cestovní kancelář, která nabízí zájezdy pro seniory je CK Conti, která nabízí opět pouze zahraniční pobytové zájezdy k moři. [93; 94] Cestovní kancelář, nabízející poznávací zájezdy po České republice pro seniory, je OKTours. Tato CK je zaměřena konkrétně na poskytování služeb cestovního ruchu pro seniory, ale její nabídka je omezená na poznávací zájezdy do Prahy a Plzně, dále nabízí lázeňské pobyty a pobyty na horách a zahraniční zájezdy. [95] Cestovní kancelář Vsacan Tour realizovala v roce 2012 zájezd „Severní Moravou do Jeseníků“. Tento zájezd byl realizován pouze jednou a nevypadá, že by jej CK měla v plánu realizovat znovu. Jednalo se o třídenní zájezd, který se konal na začátku měsíce září. Nejde sice o zájezd, který by se týkal pouze Opavska a Těšínska, ale zahrnuje prohlídku zámku Hradec nad Moravicí, arboreta Nový Dvůr a města Opavy, které do této oblasti spadají. Původní cena byla 1990 Kč, ale poté byla zlevněna na 1790 Kč. Cena zahrnovala služby průvodce, dopravu autobusem, 2x ubytování v hotelu a 2x snídani. Vstupy do placených objektů v ceně zahrnuty nebyly. [96] Program zájezdu: „1.den: Odjezd z nástupních míst časně ráno. ŠTRAMBERK (pro svou malebnost nazýván „Moravský Betlém“, historické centrum města - urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup, Štramberský hrad - Trúba, obydlí pravěkých lidí - jeskyně Šipka), HRADEC NAD MORAVICÍ (zámecký komplex inspirovaný režnými hrady německého středověku, který je mimořádně architektonicky atraktivní), NOVÝ DVŮR (arboretum zahrnující 7.000 rostlinných druhů z celého světa na jednom místě, největší sbírka Rododendron v České republice), přejezd na ubytování. Nocleh. 2.den: Po snídani odjezd na DLOUHÉ STRÁNĚ (jedinečná nejvýkonnější vodní přečerpávací elektrárna v ČR), přejezd do VELKÝCH LOSIN (exkurze do stále fungující manufakturní výrobny ručního papíru, jedinečné v Evropě), procházka podél 63

REŠOVSKÝCH VODOPÁDŮ, odjezd k Bruntálu, kde se projdeme lipovou alejí na UHLÍŘSKÝ VRCH (barokní poutní kostel na sopečném vrcholu), lávový proud MEZINA („Čertova stěna“ na Moravě). Návrat na ubytování. Nocleh. 3.den: Po snídani prohlídka centra OPAVY (Dolní a Horní náměstí a jejich pamětihodnosti), přejezd do OSTRAVY (důl Michal – prohlídka expozice ostravského hornictví spojená s fáráním, první použití uhlí, Miniuni, světoznámá Stodolní ulice), STUDÉNKA (barokní zámek, jehož interiéry zaujímá jediné muzeum v ČR zaznamenávající vagónovou výrobu). Návrat do místa odjezdu. Nástupní místa: Ostrava, Frýdek-Místek, Frenštát p. R., Rožnov p. R., Valašské Meziříčí, Vsetín, Vizovice, Zlín, Otrokovice, Přerov, Olomouc“ [96] Cena tohoto zájezdu je nižší, než cena zájezdu, který jsem vytvořila já. Je to z toho důvodu, že tento zájezd nezahrnuje vstupy do objektů a zahrnuje pouze snídaně, kdežto mnou vytvořený zájezd zahrnuje polopenzi a také celková trasa mého zájezdu je delší než u zájezdu Vsacan Tour. Cestovní kancelář, která by aktuálně nabízela zájezdy do oblasti Opavska a Těšínska, jsem nenašla žádnou.

64

Závěr Teoretická část práce obsahuje popis Opavska a Těšínska a jejich památek. Tyto regionu jsou z pohledu cestovního ruchu atraktivní, ale nejsou příliš navštěvovány, a to se snažím touto prací změnit tím, že jsem v praktické části vypracovala dva zájezdy. Zájezdy této bakalářské práce byly vytvořeny tematicky. První zahrnuje především zámky oblasti a prohlídky důležitých měst regionů. Tento zájezd je sice sestaven pro seniory, ale může být vhodný také pro jiné věkové skupiny, které rády obdivují zámecké expozice. Druhý zájezd je zaměřen na technické a vojenské památky regionu, jelikož muži senioři mají o tento typ památek zájem. Snažila jsem se, aby program obou zájezdů byl vyvážený a ne příliš náročný. Jako výchozí bod zájezdů byla pro účely práce stanovena Praha, ale v případě realizace by cestovní kanceláře mohly přidat nástupní místa v Jihlavě, Brně a Olomouci. Případně by se také mohlo vyjíždět z Plzně. Práci považuji za přínosnou, jelikož jsem nenašla v aktuálních nabídkách cestovních kanceláří žádný zájezd do těchto regionů a zájezdy, které jsem vytvořila, jsou nové a zcela jedinečné. Co se týče cen zájezdů, tak dle mých odhadů jsou přiměřené vzhledem k tomu, co vše obsahují.

65

Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje BERÁNKOVÁ, Kateřina. ČR se připravuje na stárnutí populace: tisková zpráva. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. 2 s. DOLEČEK, Jan. Moravskoslezský kraj: města a obce Moravskoslezského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia. 261 s. FRANK, Miroslav. MEDKOVÁ, Marta. MÜLLER, Karel. SCHENKOVÁ, Marie. Opavsko. 1. vyd. Opava: AVE – Informační centrum Opavska, 1996. 135 s. ISBN 80902042-0-1 GAWRECKÁ, Marie. Němci ve Slezsku 1918 – 1938.1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2002. 315 s. ISBN 80-86458-10-5 GAWRECKI a kol., Dan. Dějiny Českého Slezska 1740 – 2000 I. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 364 s. ISBN 80-7248-226-2 KAMENÍČKOVÁ, Marcela. Analýza cestovního ruchu zaměřená na seniory: bakalářská práce. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s., 2011. 63 s. PODHORSKÝ, Marek. ŠMEHLÍK, Vladimír. Top atraktivity Moravskoslezského kraje. 1. vyd. Moravskoslezský kraj, 2010. 56 s. RÚČKOVÁ, Ema. Senioři – atraktivní skupina cestovního ruchu: bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2010. 76 s. ŠINDELÁŘOVÁ, Zuzana. Zájezd pro aktivní seniory: bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2010. 51 s. VEČEŘOVÁ, Viera. Kam na víkend: Severní Morava I. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 112 s. ISBN 978-80-251-1585-5

66

Internetové zdroje [1] Opavské Slezsko: Okázale krásná nížina s bohatou historií. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007–2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/default.htm [2] 41 Opavské Slezsko. Turistické regiony a oblasti České republiky: Opavské Slezsko [online]. 2005 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.41.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113874&lng=&menu [3] Údaje o městě. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=8582 [4] Demografické údaje. Statutární město Opava [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=14204 [5] Historie města. Statutární město Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=12700 [6] Bezruč Petr - Vladimír Jan Nepomuk Vašek. Statutární město Opava [online]. 2006 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2579 [7] Petr Bezruč. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007–2014 [cit. 2014-0225]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/osobnosti/petr-bezruc-5334/ [8] Památník Petra Bezruče: Opava. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/33/expozicni-arealy/pamatnik-p-bezruce-opava.html [9] Mendel Johann (Gregor). Statutární město Opava [online]. 2006 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2499 [10] Olbrich Josef Maria Filip. Statutární město Opava [online]. 2006 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2458 [11] Nor A. C. - Josef Raimund Kaván. Statutární město Opava [online]. 2006 [cit. 2014-0225]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2590 [12] Josef Maria Filip Olbrich. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007– 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavskeslezsko/osobnosti/josef-maria-filip-olbrich-7870/ [13] Adamsonová Joy Friederika Viktoria. Statutární město Opava [online]. 2006 [cit. 2014-0225]. Dostupné z: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2496 [14] Opavské Slezsko. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Severni-Morava-a-Slezsko/OpavskeSlezsko.aspx [15] Planetární stezka v Opavě. Astroama [online]. 2008 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.astroama.com/planetarnistezka.html 67

[16] Müllerův dům. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=25104 [17] Blücherův palác. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10276 [18] Hláska. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10320 [19] Slezské divadlo. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10325 [20] Sobkův palác. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10327 [21] Soví hrádek. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10328 [22] Kostel nejsvětější trojice. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-0225]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10336 [23] Dominikánský kostel sv. Václava. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10329 [24] Větrný mlýn v Hlavnici. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-0226]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10393 [25] Větrný mlýn v Hlavnici. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007–2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/pamatky/technickeatraktivity/vetrny-mlyn-v-hlavnici-4179/ [26] Větrný mlýn v Cholticích. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007– 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavskeslezsko/pamatky/technicke-atraktivity/vetrny-mlyn-v-cholticich-4180/ [27] Kružberská přehrada. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10385 [28] Hradec nad Moravicí – Perla Slezska. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/o-meste/mesto-hradec-n-mor/ [29] Hradec v dobách dávných dějin českých. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/o-meste/historie/

68

[30] Rozhledny a vyhlídky. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/pamatky-a-turistcile/rozhledny-a-vyhlidky/ [31] Branka u Opavy. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/hradec-a-okoli/branka-uopavy/ [32] Melč. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-0226]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/hradec-a-okoli/melc/ [33] Radkov. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 201402-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/hradec-a-okoli/radkov/ [34] Raduň. Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 201402-26]. Dostupné z: http://www.muhradec.cz/infocentrum/hradec-a-okoli/radun/ [35] Zámek Raduň. Moravskoslezský region: Nevšední zážitky [online]. © 2007-2014 [cit. 201402-26]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/pamatky/hrady-zamky/zamekradun-40 [36] Weisshuhnův kanál. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10395 [37] Hlučínsko. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mesta-a-obce/severni-morava/opavsko/6297-hlucinsko/ [38] Historie, zvyky, tradice: Hlučínsko. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 201402-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info_texty&id=7 [39] O městě: Charakteristika města Hlučína. Hlučín [online]. 2009 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/o-meste/charakteristika-mesta-hlucina.html [40] O městě: Založení města Hlučína. Hlučín [online]. 2009 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/o-meste/historie/zalozeni-mesta-hlucina.html [41] O městě: Historie města Hlučína. Hlučín [online]. 2009 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/o-meste/historie/historie.html [42] O městě: Historie Města Hlučína, význačné objekty. Hlučín [online]. 2009 [cit. 2014-0228]. Dostupné z: http://www.hlucin.cz/o-meste/historie/historie-mesta-hlucina-vyznacneobjekty.html [43] Zámek Hlučín. Městské informační centrum Opava [online]. 2007 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://infocentrum.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=10355

69

[44] Židovské památky: Židovský hřbitov - Hlučín. Moravskoslezský region: nevšední zážitky [online]. © 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavskeslezsko/pamatky/zidovske-pamatky/default.html [45] Areál čs. opevnění Hlučín - Darkovičky - ojedinělý fortifikační systém. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2008-02-08-1133-za-poznanim-pesi-turistika-hlucin.html

[46] Lokalizace + mapy. Dolní Benešov [online]. © 2004-2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.dolnibenesov.cz/?akce=mesto_lokalizace-a-mapy [47] Demografické údaje. Dolní Benešov [online]. © 2004-2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.dolnibenesov.cz/?akce=mesto_demograficke-udaje [48] Kravaře. Turistické oblasti a regiony České republiky: Opavské Slezsko [online]. 23.09.2003 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.41.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=14693 [49] Památky a zajímavá místa. Město Kravaře [online]. © 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.kravare.cz/turista/pamatky-a-zajimava-mista/ [50] Pevnost "Na křižovatce": Velké Hoštice. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&id=329 [51] Seznamte se s naší obcí. Ludgeřovice.cz: oficiální stránky obce [online]. © 2005 [cit. 201402-28]. Dostupné z: http://www.ludgerovice.cz/oobci/index.asp [52] Současnost. Šilheřovice: oficiální stránky [online]. © 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://silherovice.cz/navstevnik-turista/soucasnost [53] Památky: Šilheřovice. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&obec=23 [54] Stará myslivna rodu Rothschildů: Bělá. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&id=555 [55] Památky: Bolatice. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&obec=4 [56] Památky: Hněvošice. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&obec=9 [57] Památky: Chuchelná. Informační centrum Hlučín [online]. 2008 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://info.hlucin.com/?page=info&sekce=9&obec=11

70

[58] Těšínské Slezsko. Euroregion: Těšínské Slezsko [online]. 2007 – 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.euregio-teschinensis.eu/tesinske-slezsko/ [59] Těšínské Slezsko - základní vlastivědná charakteristika. Muzeum Těšínska [online]. 2010 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.tesinsko-info.cz/index.php?cpmenu=8 [60] Těšínské Slezsko. Moravskoslezský region: nevšední zážitky [online]. © 2014 [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/tesinske-slezsko/default.htm [61] O regionu: Historie. Euroregion: Těšínské Slezsko [online]. 2007 – 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.euregio-teschinensis.eu/tesinske-slezsko/o-regionu/ [62] Těšínské Slezsko Region Card. TS Card [online]. © 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.tscard.cz/ [63] Kulturní památky. Oficiální stránky města Český Těšín [online]. © 1998 - 2013 [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.tesin.cz/kultura-a-sport/kulturni-pamatky-2/ [64] Muzeum. Muzeum Těšínska [online]. http://www.muzeumct.cz/muzeum/

2011

[cit.

2014-03-05].

Dostupné

z:

[65] Rozledna ve Městě Albrechtice. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozledna-ve-MesteAlbrechtice.aspx [66] Pamětihodnosti. Havířov [online]. © 2012 [cit. 2014-03-06]. http://www.havirov-city.cz/historie-a-soucasnost/pametihodnosti.html

Dostupné

z:

[67] V Těrlicku. Těrlicko: Oficiální internetové stránky [online]. 2012 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.terlicko.cz/v-terlicku/ds-9034/p1=1010 [68] Město Karviná: KARVINÁ: lázně, památky, univerzita, průmysl. Karviná: Město, kde žijeme [online]. 2012 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina [69] Technické atraktivity. Moravskoslezský region: nevšední zážitky [online]. © 2014 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/tesinske-slezsko/pamatky/technickeatraktivity/default.htm [70] O zámku. Zámek Fryštát [online]. 2010 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.zamekfrystat.cz/portal/page/portal/Zamek_Frystat/O%20z%C3%A1mku [71] Kostel sv. Petra z Alkantary - unikát v Karviné. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2009-01-21-1311-zapoznanim-pesi-turistika-karvina.html

71

[72] Obloukový most v Karviné - Lázně Darkov. Moravskoslezský region: nevšední zážitky [online]. © 2014 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/tesinskeslezsko/pamatky/technicke-atraktivity/obloukovy-most-v-karvine---lazne-darkov-4141/ [73] Bohumín - město památek: Kulturní památky. Bohumín [online]. © 1998–2014 [cit. 201403-06]. Dostupné z: http://www.mesto-bohumin.cz/cz/volny-cas/tipy-na-vylety/kulturnipamatky/ [74] Památky. Město Orlová: Místo k životu [online]. © 2013 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.mesto-orlova.cz/cz/mesto/pamatky/ [75] Třinec: Základní informace. Město Třinec: Oficiální webový portál [online]. 2011 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.trinecko.cz/mesto/?id=zakladni_informace [76] Památky. MIC: Městské informační centrum Třinec [online]. © 2013 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.info-trinec.cz/index.php?sec=18 [77] Současnost města. Historie a současnost [online]. 2012 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.jablunkov.cz/historie/soucasnost.html [78] Areál Mosty u Jablunkova. Silesion [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.jablunkovsko.cz/index.php?jaz=cs&secm=26 [79] Do Pralesa Mionší. Silesion [online]. 2008 [cit. http://www.jablunkovsko.cz/index.php?jaz=cs&secm=25

2014-03-06].

Dostupné

z:

[80] Prohlídkové okruhy. In: Zámek: Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.zamek-hradec.cz/prohlidkove-okruhy/i-prohlidkovy-okruh/ [81] Kostel sv. Petra a Pavla. In: Turistické informační centrum: Hradec nad Moravicí [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z:http://www.muhradec.cz/infocentrum/pamatky-a-turistcile/cirkevni-pamatky/kostel-sv-petra-a-pavla/ [82] Prohlídkové okruhy. In: Státní zámek: Raduň [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.zamek-radun.cz/prohlidkove-okruhy/i-okruh/ [83] O muzeum. In: Muzeum Hlucčín [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://muzeum.hlucin.com/?page=texty&id=2&jazyk=CZ [84] Prohlídka města Český Těšín. In: Ostravsko a Karvinsko [online]. © 2014 [cit. 2014-0313]. Dostupné z: https://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/tur2/podle_regionu/obr_ostravsko/tesin_cieszyn/stranky_cz/frames_tesin.ht ml [85] Stálá expozice: Kotulová dřevěnka. In: Muzeum Těšínska [online]. 2011 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z:http://www.muzeumct.cz/kotulova_drevenka/

72

[86] Autobusová doprava - ceník. In: Autobusová doprava [online]. 2008 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.autobusova-doprava.info/a/autobusova-doprava-cenik [87] Stálá expozice. In: Trisia, a.s. [online]. 2011 [cit. z: http://www.trisia.cz/muzeum/55-Stala-expozice.aspx?lmenu=2

2014-03-13].

Dostupné

[88] Stálá expozice: Havířov. In: Muzeum Těšínska [online]. 2011 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.muzeumct.cz/havirov/ [89] Stálá expozice: Petřvald. In: Muzeum Těšínska [online]. 2011 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.muzeumct.cz/petrvald/ [90] Pěchotní srub MO S-5 Na trati. In: Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z:http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pechotni-srubMO-S-5-Na-trati.aspx [91] Památník armády České republiky a československého opevnění v Milostovicích. In: Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. © 2013 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pamatnik-armady-Ceske-republiky-aceskoslovenskeho.aspx [92] Sazby mýtného. In: Ministerstvo dopravy [online]. © 2006 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z:http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Silnice+dalnice+mosty/ZPOPLATNENI_PK/SAZB Y_MYTNEHO/SAZBY_MYTNEHO.htm [93] Zájezdy 55+: zájezdy pro seniory. In: Delfin travel [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.delfintravel.cz/zajezdy-55-dovolena-pro-seniory/ [94] Zájezdy pro seniory. In: Cestovní kancelář Conti [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.ckconti.cz/zajezdy-pro-seniory/ [95] Být seniory se u nás vyplatí. In: Cestování pro seniory [online]. © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.cestovaniproseniory.cz/ [96] Severní Moravou do Jeseníků. In: Vsacan Tour: cestovní kancelář Vsetín [online]. 2010 [cit. 2014-04-1]. Dostupné z:http://www.vsacantour.cz/kategorie/severni-moravou-dojeseniku.aspx

73

Seznam ilustrací Obrázky Obrázek 1: Legenda k mapě 7 ..................................................................................................... 77 Obrázek 2: Vstupní brána do zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí .................................... 78 Obrázek 3: Interier zámku Hradec nad Moravicí ........................................................................ 78 Obrázek 4: Zámek Raduň............................................................................................................ 79 Obrázek 5: Opavské divadlo a kašna s modelem Slunce ............................................................ 79 Obrázek 6: Zámek Kravaře ......................................................................................................... 80 Obrázek 7: Radnice v Českém Těšíně ........................................................................................ 80 Obrázek 8: Zámek Fryštát ........................................................................................................... 81 Obrázek 9: Kotulova dřevěnka.................................................................................................... 81 Obrázek 10: Vápenné pece ve Vendryni ..................................................................................... 82 Obrázek 11: Interiér opevnění v Darkovičkách .......................................................................... 82 Obrázek 12: Větrný mlýn v Cholticích ....................................................................................... 83

Mapy Mapa 1: Trasa Hradec nad Moravicí-Raduň ............................................................................... 44 Mapa 2: Prohlídková trasa Českého Těšína ................................................................................ 47 Mapa 3: Trasa od zámku Fryštát ke kostelu sv.Petra .................................................................. 48 Mapa 4: Trasa Třinec - Vendryně ............................................................................................... 54 Mapa 5: Trasa Havířov - Petřvald ............................................................................................... 56 Mapa 6: Trasa Hlučín - Darkovičky............................................................................................ 58 Mapa 7: Mapa Slezska ................................................................................................................ 76

Tabulky Tabulka 1: Trasa: Praha - Hradec nad Moravicí ......................................................................... 42 Tabulka 2: Vstupné - zámek Hradec nad Moravicí..................................................................... 42 Tabulka 3: Trasa: Hradec nad Moravicí-Raduň .......................................................................... 43 Tabulka 4: Vstupné-zámek Raduň .............................................................................................. 44 Tabulka 5: Trasa: Raduň-Opava ................................................................................................. 45 Tabulka 6: Trasa: Opava-Kravaře ............................................................................................... 45 Tabulka 7: vstupné-zámek a muzeum Kravaře ........................................................................... 45 Tabulka 8: Trasa: Kravaře-Hlučín .............................................................................................. 45 Tabulka 9: Vstupné-muzeum Hlučín .......................................................................................... 46 Tabulka 10: Trasa: Hlučín-Č. Těšín ............................................................................................ 46 Tabulka 11: Vstupné-muzeum Č. Těšín...................................................................................... 46 Tabulka 12: Trasa: Č. Těšín - Karviná ........................................................................................ 47 Tabulka 13: Trasa: Karviná-Karviná .......................................................................................... 48 Tabulka 14: Vstupné-zámek Fryštát ........................................................................................... 48 74

Tabulka 15: Trasa: Karviná-Havířov .......................................................................................... 49 Tabulka 16: Vstupné-Kotulova dřevěnka ................................................................................... 49 Tabulka 17: Trasa: Havířov-Praha .............................................................................................. 49 Tabulka 18: Náklady na ubytování ............................................................................................. 50 Tabulka 19: Náklady na vstupy................................................................................................... 50 Tabulka 20: Přímé náklady celkem ............................................................................................. 50 Tabulka 21: Náklady na dopravu ................................................................................................ 51 Tabulka 22: Náklady na stravné .................................................................................................. 51 Tabulka 23: Náklady na průvodce .............................................................................................. 51 Tabulka 24: Nepřímé náklady celkem ........................................................................................ 51 Tabulka 25: Náklady na 1 osobu celkem .................................................................................... 52 Tabulka 26: Trasa: Praha-Třinec................................................................................................. 53 Tabulka 27: Vstupné-muzeum Třinec ......................................................................................... 53 Tabulka 28: Trasa: Třinec-Vendryně .......................................................................................... 53 Tabulka 29: Trasa: Vendryně-Oldřichovice................................................................................ 54 Tabulka 30: Zpáteční jízdné Javorový ........................................................................................ 54 Tabulka 31: Trasa: Oldřichovice-Havířov .................................................................................. 54 Tabulka 32: Vstupné-muzeum Havířov ...................................................................................... 55 Tabulka 33: Trasa: Havířov-Petřvald .......................................................................................... 55 Tabulka 34: Vstupné - muzeum Petřvald .................................................................................... 56 Tabulka 35: Trasa: Petřvald-Bohumín ........................................................................................ 56 Tabulka 36: Vstupné-pěchotní srub v Bohumíně ........................................................................ 57 Tabulka 37: Trasa: Bohumín-Hlučín .......................................................................................... 57 Tabulka 38: Trasa: Hlučín-Darkovičky ...................................................................................... 57 Tabulka 39: Vstupné-areál opevnění v Darkovičkách ................................................................ 57 Tabulka 40: Trasa: Darkovičky-Milostovice .............................................................................. 58 Tabulka 41: Vstupné-vojenský památní Milostovice.................................................................. 58 Tabulka 42: Trasa: Milostovice - Choltice.................................................................................. 59 Tabulka 43: Trasa: Cholice - Praha ............................................................................................. 59 Tabulka 44: Náklady na ubytování ............................................................................................. 60 Tabulka 45: Náklady na vstupy................................................................................................... 60 Tabulka 46: Přímé náklady celkem ............................................................................................. 60 Tabulka 47: Náklady na dopravu ................................................................................................ 61 Tabulka 48: Náklady na stravné .................................................................................................. 61 Tabulka 49: Náklady na průvodce .............................................................................................. 61 Tabulka 50: Nepřímé náklady celkem ........................................................................................ 61 Tabulka 51: Náklady na 1 osobu celkem .................................................................................... 62

75

Přílohy Mapa 7: Mapa Slezska

(Zdroj: Podhorský, Šmehlík, 2010)

76

Obrázek 1: Legenda k mapě 7

(Zdroj: Podhorský, Šmehlík, 2010)

77

Obrázek 2: Vstupní brána do zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí

(Zdroj: http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/zamek-hradec-nad-moravici/)

Obrázek 3: Interier zámku Hradec nad Moravicí

(Zdroj: http://zena-in.cz/clanek/zajedte-se-podivat-na-nejpohadkovejsi-zamek-v-ceske-republice-hradecnad-moravici)

78

Obrázek 4: Zámek Raduň

(Zdroj: http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/zamek-radun/)

Obrázek 5: Opavské divadlo a kašna s modelem Slunce

(Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/obchodni-centrum-breda-weinstein-vylidni-stred-opavy-pd7/domaci.aspx?c=A120416_1764640_ostrava-zpravy_jog)

79

Obrázek 6: Zámek Kravaře

(Zdroj:http://commons.wikimedia.org/wiki /File:Zámek_Kravaře,_čelní_pohled.JPG)

Obrázek 7: Radnice v Českém Těšíně

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Český_Těšín)

80

Obrázek 8: Zámek Fryštát

(Zdroj: http://www.ekarvina.cz/clanky/157zamek_frystat_otevira_specialni_okruh_vedouci_zamkem_i_kostelem_.html)

Obrázek 9: Kotulova dřevěnka

(Zdroj: http://www.msregion.cz/scripts/detail.php?id=4481&newsid=4221&listid=65&tmplid=314)

81

Obrázek 10: Vápenné pece ve Vendryni

(zdroj: http://www.ms-dovolena.cz/vendryne/13_42446_vendryne-vapenne-pece/)

Obrázek 11: Interiér opevnění v Darkovičkách

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Areál_čs._opevnění_Hlučín-Darkovičky)

82

Obrázek 12: Větrný mlýn v Cholticích

(Zdroj: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/pamatky/technicke-atraktivity/vetrny-mlyn-vcholticich-4180/)

83

Produkt CK pro seniory do oblasti Opavska a Těšínska

Recommend Documents