Produkt CK pro seniory - Finsko
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu profesoru Petru Chalupovi za jeho vstřícnost, ochotu, cenné přípomínky a rady a odbornou pomoc s jakoukoli záležitostí spojenou s mou bakalářskou prací. Dále bych ráda poděkovala panu inženýru Scholzovi, který mi poskytl cenné rady ohledně tvorby zájezdu. V neposlední řadě také děkuji své rodině, která mi byla nejen během tvorby bakalářské práce, ale také během celého mého studia velkou oporou.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P ro d u kt C K pr o s e ni o r y - F i n s ko bakalářská práce
Autor: Petra Holečková Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2014
Copyright © Petra Holečková, 2014
Abstrakt a klíčová slova HOLEČKOVÁ, Petra: Produkt CK pro seniory - Finsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 128 stran. Bakalářská práce Produkt CK pro seniory – Finsko se zabývá českou seniorskou klientelou a vytvořením vhodného zájezdu právě pro ni do Finska. V práci je provedena analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska a také charakteristika země a jejich přírodních a kulturních předpokladů. Klíčová slova: Finsko, Seniorská klientela, Produkt CK, Analýza nabídky CK.
Abstract and key words HOLEČKOVÁ, Petra: The Product of a Tour Operator for Seniors - Finland. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. Pages 128. Bachelor thesis The Product of a Tour Operator for Seniors – Finland deals with the Czech senior clientele and with creating a suitable product exactly for this clientele to Finland. The thesis also analyze Czech tour operators‘ supply to Finland and caracterize this country and its natural and cultural conditions. Key words: Finland, Senior clientele, Product of a tour operator, Analysis of a supply of tour operators.
8
Předmluva Svou práci, zaměřenou na vytvoření produktu pro seniorskou klientelu do Finska, jsem se rozhodla vytvořit již někdy po mém návratu z Finska, kde jsem trávila více než čtvrt roku na partnerské škole Vysoké školy polytechnické Jihlava v rámci programu Erasmus. Seniorskou klientelu jsem si vybrala záměrně, protože se jedná o segment zajímavý, pro který ještě stále neexistuje dostatek vhodných produktů. Myslím si, že zájezd, který vytvořím, by mohl sloužit jako vhodná předloha pro cestovní kanceláře. S mou prací mi kromě vedoucího práce pana Prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc. pomohli také pracovníci Finského velvyslanectví v Praze a Českého velvyslanectví ve Finsku, za což jsem jim velmi vděčná a tímto bych jim chtěla poděkovat.
9
Obsah Úvod ........................................................................................................................... 18 I. TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................. 20 1. Cíl práce .................................................................................................................. 20 2. Analýza současného stavu řešené problematiky ....................................................... 21 3. Diskuse literatury a pramenů ................................................................................... 22 4. Pracovní hypotézy ................................................................................................... 25 5. Užité metody ........................................................................................................... 26 II. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 28 6. Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu ................................... 28 6.1 Sociální cestovní ruch ........................................................................................ 28 6.2 Definice pojmu senior ........................................................................................ 28 6.3 Seniorský cestovní ruch ..................................................................................... 29 6.4 Výhody a nevýhody seniorského cestovního ruchu ............................................ 32 6.5 Formy seniorského cestovního ruchu ................................................................. 33 6.6 Poptávka českých seniorů po cestovním ruchu ................................................... 33 6.7 Cestovní kanceláře zaměřené na seniorskou klientelu ........................................ 33 6.8 Cestování českých seniorů levněji ...................................................................... 35 6.9 Senioři v České republice – demografická charakteristika .................................. 35 6.9.1 Demografické stárnutí ................................................................................. 35 6.9.2 Vývoj počtu seniorů v České republice do roku 2012 .................................. 36 6.9.3 Vývoj počtu seniorů v České republice v budoucnosti ................................. 38 6.9.4 Srovnání stárnutí v České republice a ostatních státech Evropy ................... 40 6.9.5 Index stáří a index ekonomického zatížení .................................................. 41 7. Finsko – charakteristika země .................................................................................. 44 7.1 Poloha země ...................................................................................................... 44 7.2 Geologická a geomorfologická charakteristika ................................................... 44 10
7.3 Podnebí ............................................................................................................. 45 7.4 Vodstvo ............................................................................................................. 45 7.5 Půdy .................................................................................................................. 48 7.6 Biota .................................................................................................................. 48 7.6.1 Flóra ........................................................................................................... 48 7.6.2 Fauna .......................................................................................................... 48 7.6.3 Ochrana přírody a národní parky ................................................................. 49 7.6.4 Polární záře (Aurora Borealis) ..................................................................... 50 7.7 Obyvatelstvo a sídla ........................................................................................... 50 7.7.1 Saamové ..................................................................................................... 51 7.8 Hospodářství...................................................................................................... 52 7.8.1 Zemědělství ................................................................................................ 52 7.8.2 Průmysl....................................................................................................... 52 7.8.3 Služby ......................................................................................................... 52 7.9 Politický systém................................................................................................. 53 8. Finská kultura .......................................................................................................... 53 8.1 Finové a jejich životní styl ................................................................................. 53 8.2 Finština .............................................................................................................. 54 8.3 Historie Finska .................................................................................................. 54 9. Cestovní ruch ve Finsku .......................................................................................... 56 10. Analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska ...................................... 61 10.1 CK Poznání ..................................................................................................... 62 10.1.1 Finsko a Rusko – daleký sever .................................................................. 62 10.1.2 Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko a Finsko – Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska ........................................................................... 64 10.1.3 Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – Stockholm – Helsinky – Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu .......................................... 64 10.1.4 Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty .................. 65 11
10.2 CK Kudrna ...................................................................................................... 66 10.3 CK Mundo ....................................................................................................... 68 10.4 CK Periscope Skandinávie s.r.o. ...................................................................... 70 10.4.1 Laponsko Fly & Drive .............................................................................. 71 10.4.2 Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp ............................................... 71 10.4.3 Velký okruh kolem Baltu .......................................................................... 72 11. Vyhodnocení nabídek cestovních kanceláří ............................................................ 74 11.1 CK Poznání ..................................................................................................... 78 11.2 CK Kudrna ...................................................................................................... 79 11.3 CK Mundo ....................................................................................................... 80 11.4 CK Periscope Skandinávie s.r.o. ...................................................................... 81 11.5 Celkové zhodnocení zájezdů ............................................................................ 83 III. APLIKAČNÍ ČÁST .............................................................................................. 84 12. Návrh poznávacího zájezdu ................................................................................... 84 12.1 Základní informace pro účastníky .................................................................... 86 12.2 Program modelového zájezdu .......................................................................... 87 12.3 Trasování zájezdu a popis jednotlivých dní ...................................................... 88 12.3.1 Trasa zájezdu ............................................................................................ 88 1. den................................................................................................................... 88 2. den................................................................................................................... 92 3. den................................................................................................................... 96 4. den................................................................................................................... 98 5. den................................................................................................................. 101 6. den................................................................................................................. 104 7. den................................................................................................................. 107 12.4 Kalkulace zájezdu .......................................................................................... 108 12.4.1 Přímé náklady ......................................................................................... 109 12
12.4.2 Nepřímé náklady ..................................................................................... 110 Závěr ......................................................................................................................... 112 Soupis literatury a pramenů ....................................................................................... 115 Tištěné publikace ................................................................................................... 115 Průvodci ................................................................................................................ 115 Elektronické zdroje ................................................................................................ 116 Přílohy ...................................................................................................................... 122 Navštívené památky .............................................................................................. 122 Helsinky ............................................................................................................ 122 Turku................................................................................................................. 125 Petäjävesi a pláž Yyteri...................................................................................... 126 Tampere a jezero Saimaa ................................................................................... 127 Savonlinna a Olavinlinna ................................................................................... 128
13
Seznam ilustrací Grafy Graf č.
1:
Průměrná
výše
starobního
důchodu
v České
republice,
zdroj:
http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_duchod, str. 38
Graf č. 2: Mediánový věk populace v letech 2002 – 2011 v Evropě, zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/FE0041432A/$File/e-1417-12_De.pdf, str. 40 Graf č.
3:
Nejpočetnější
skupiny
návštěvníků
Finska
podle
národnosti,
podle:
http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tie_001_en.html, str. 56 Graf č. 4: Počet přenocování dle země původu zahraničních návštěvníků v roce 2012, podle: http://www.visitfinland.com/travel-trade/tourism-statistics/, str. 57 Graf č. 5: Přenocování v % dle měsíce v roce, podle: http://www.mek.fi/tutkimukset-jatilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/, str. 58
Tabulky Tabulka č. 1: Věkové složení obyvatelstva, vývoj v letech 1992 – 2012, podle: http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf, str. 36 Tabulka č. 2: Vývoj věkového složení osob starších 65 let v letech 1992 – 2012, podle: http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf, str. 37 Tabulka č. 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva ČR a prognóza vývoje do budoucnosti,
zdroj:
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=824&,
str. 39 Tabulka č. 4: Srovnání indexu stáří (počtu osob ve věku nad 60 let na 100 osob ve věku 0-14
let)
v letech
1960
–
2005
v České
republice
a
Finsku,
podle:
http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Vitkova.pdf, str. 41 Tabulka č. 5: Srovnání indexu ekonomického zatížení v České republice a ve Finsku v letech
1960
až
2005,
podle:
http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Vitkova.pdf, str. 42
14
Tabulka č. 6: Skladba výdajů zahraničních turistů ve Finsku v roce 2012, podle: http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tau_005_en.html, str. 59 Tabulka č. 7: Výdaje zahraničních turistů dle země trvalého pobytu v roce 2012, podle: http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tau_006_en.html, str. 59 Tabulka č. 8: Program zájezdu Finsko a Rusko – daleký sever, podle: http://www.poznani.cz/finsko/finsko-a-rusko-daleky-sever/, str. 63-64 Tabulka č. 9: Program zájezdu Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty,
podle:
http://www.poznani.cz/norsko/norsko-finsko-svedsko-velky-okruh-
skandinavii_179.htm/, str. 65-66 Tabulka
č.
10:
Program
zájezdu
Do
finských
národních
parků,
podle:
http://www.kudrna.cz/zajezd/do-finskych-narodnich-parku.html, str. 67 Tabulka č. 11: Program zájezdu Finsko – Národní parky a zajímavosti země tisíců jezer s návštěvou Pobaltí a Stockholmu, podle: http://www.mundo.cz/zajezd/finsko, str. 69 Tabulka č. 12: Přehled zimních zájezdů do Finska od CK Periscope Skandinávie s.r.o., podle: http://www.periscope.cz/katalog/zajezdy.html?typ=&zeme=729&doprava=&ubytovani=&mesi c=&cena=&x=85&y=14, str. 70
Tabulka č. 13: Program zájezdu Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp, podle: http://www.periscope.cz/zajezdy/finsko/finskem-a-laponskem-na-nordkapp-226135/, str. 72
Tabulka č. 14 – Ceny zájezdů jednotlivých cestovních kanceláří, str. 76 Tabulka č. 15: Program modelového zájezdu, str. 87 Tabulka č. 16: Náklady na ubytování v Kč, str. 109 Tabulka č. 17: Náklady na vstupné v eurech, str. 109 Tabulka č. 18: Náklady na dopravu v Kč, str. 110 Tabulka č. 19: Náklady na průvodce v Kč, str. 110
Mapy Mapa č. 1: Finsko, zdroj: http://leccos.com/index.php/clanky/finsko, str. 43
15
Mapa č. 2: Finsko - vodstvo: http://www.mycartography.wz.cz/webkart.html, str. 47 Mapa č. 3: Trasa zájezdu: www.google.com/maps, str. 88 Mapa č. 4: Trasa prvního dne zájezdu v Helsinkách: www.google.com/maps, str. 91 Mapa č. 5: Trasa prohlídky druhého dne v Helsinkách: www.google.com/maps, str. 93 Mapa č. 6: Cesta lodí z přístavu na pevnost Suomenlinna: http://www.reittiopas.fi/, str. 94 Mapa č. 7: Cesta z přístavu k Sibeliovu památníku: www.google.com/maps, str. 95 Mapa č. 8: Trasa z Helsinek do Porvoo: www.google.com/maps, str. 96 Mapa č. 9: Trasa z Porvoo do Turku: www.google.com/maps, str. 97 Mapa č. 10: Trasa prohlídky v Turku (Tuureporinkatu 11 – adresa hotelu, Tuomiokirkkokatu – katedrála, Linnankatu – hrad): www.google.com/maps, str. 98 Mapa č. 11: Trasa z Turku do Raumy: www.google.com/maps, str. 99 Mapa č. 12: Prohlídkový okruh v Raumě: www.google.com/maps, str. 100 Mapa č. 13: Trasa z Raumy na pláž Yyteri: www.google.com/maps, str. 101 Mapa č. 14: Trasa z pláže Yyteri do Tampere: www.google.com/maps, str. 102 Mapa č. 15: Trasa z Tampere do Petäjävesi: www.google.com/maps, str. 103 Mapa č. 16: Trasa z Petäjävesi do Kerimäki: www.google.com/maps, str. 104 Mapa č. 17: Trasa prohlídky v Savonlinně: www.google.com/maps, str. 105 Mapa
č.
18:
Trasa
ze
Savonlinny
na
ubytování
v hotelu
Lepolampi:
www.google.com/maps, str. 106 Mapa č. 19: Trasa z hotelu Lepolampi do Národního parku Nuuksio a na letiště Helsinki – Vantaa: www.google.com/maps, str. 107
Obrázky Obrázek č. 1: Věková struktura obyvatelstva v letech 1992 a 2005, zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf, str. 37
16
Obrázek č. 2: Finské národní parky, zdroj: http://www.kolemkola.cz/finske-narodniparky.html, str. 49 Obrázek
č.
3:
Polární
záře,
zdroj:
http://www.shenkos.cz/finsko/poznavaci-
zajezdy/finsko-s-polarni-zari-nad-hlavou-komfort-aktivity-v-divocine-stylove-sruby256688?trip_from=2013-12-05&trip_to=2013-12-09, str. 50 Obrázek č. 4: Katedrála Tuomiokirkko, zdroj: http://www.helsinginkirkot.fi/, str. 122 Obrázek č. 5: Uspenská katedrála, zdroj: http://www.bestourism.com/, str. 122 Obrázek č. 6: Skalní kostel exteriér, zdroj: http://travel-tips.s3-website-eu-west1.amazonaws.com/, str. 123 Obrázek č. 7: Skalní kostel interiér, zdroj: http://travel-tips.s3-website-eu-west1.amazonaws.com/, str. 123 Obrázek č. 8: Pevnost Suomenlinna, zdroj: www.suomenlinna.fi, str. 124 Obrázek č. 9: Sibeliův památník, zdroj: www.allcountries.org, str. 124 Obrázek č. 10: Turku – katedrála, zdroj: commons.wikimedia.org, str. 125 Obrázek č. 11: Turku – hrad, zdroj: commons.wikimedia.org, str. 125 Obrázek č. 12: Petäjävesi – starý dřevěný kostel, zdroj: http://www.panoramio.com/, str. 126 Obrázek č. 13: Východ slunce na pláži Yyteri, zdroj: www.redbubble.com, str. 126 Obrázek č. 14: Tampere, zdroj: http://www.cs.tut.fi/, str. 127 Obrázek č. 15: Jezero Saimaa, zdroj: www.nordicexperience.co.uk, str. 127 Obrázek č. 16: Vodní hrad Olavinlinna a město Savonlinna, zdroj: www.helsinki.fi, str. 128 Obrázek č. 17: NP Nuuksio, zdroj: http://zeme-tisicu-jezer.blog.cz/, str. 128 Kde není uvedený zdroj, je to práce autorky.
17
Úvod Finsko, kterému je příznačně přezdíváno „Země tisíců jezer“, je jednou z chladných, severoevropských zemí. Jedná se o stát, který je ve světě známý svými saunami, jichž zde najdeme více než 2 miliony (na 5 milionů obyvatel), letními chatkami u jezer, kde většina Finů ráda tráví víkendy a prázdninové dny a také jedinečným přírodním úkazem nazývaným polární záře, jejž můžeme pozorovat na severu Finska v části zvané Laponsko. Přírodní bohatství je ve Finsku soustředěno do více než 30 národních parků. Mimoto je rovněž plné kulturních a historických památek ať už třeba v bývalé metropoli Turku anebo v současném hlavním městě Helsinky. Téma své práce „Produkt CK pro seniory – Finsko“ jsem si vybrala z mnoha důvodů. Tím hlavním byl můj pobyt ve Finsku. Země mi přirostla k srdci nejen svou jedinečnou krajinou, ale též odlišnou kulturou a tradicemi. Dalším důvodem byl můj názor, že Finsko je pro české turisty zatím velkou neznámou, snad až exotikou. Přitom si nemyslím, že je zemí zase tak vzdálenou, aby sem nemohl obyčejný český turista zavítat. Segment seniorů jsem si zvolila záměrně, jelikož se jedná o část klientů cestovního ruchu, která cestuje čím dál více, je velmi zvídavá a chtěla by za ne mnoho peněz dostat velké množství kvalitních služeb a informací. V neposlední řadě jsem se pro toto téma rozhodla také z toho důvodu, že jsem nepředpokládala, že bych v České republice našla nějakou cestovní kancelář, která by svou nabídkou zájezdů do Finska mohla oslovit seniory. Navíc je v České republice velmi málo cestovních kanceláří, které zájezd do destinace Finsko vůbec pořádají. Cílem
mé
práce
je
tedy vytvořit
vhodný produkt
(zájezd)
pro
seniory,
aby jim vyhovoval jak finančně, tak i náplní svého programu. Rozhodně chci vymyslet zájezd poznávací pro aktivní seniory, nikoli pobytový, pro nějž není Finsko nejvhodnější zemí. Program zájezdu samozřejmě přizpůsobím fyzickým schopnostem tohoto segmentu, nebude se skládat jen z poznávání přírodních krás v národních parcích Finska i mimo ně, ale na programu budou také kulturní památky. V teoretické části se budu věnovat cíli mé práce, který už jsem několikrát zmínila, analýze současného stavu problematiky řešené v BP, to znamená, zda už byly nějaké práce na toto téma napsány a čeho se konkrétně týkají. V kapitole Diskuse literatury a pramenů podrobněji popíšu, z jakých zdrojů jsem vycházela a jaká byla jejich kvalita
18
a v kapitole Metody šetření a jejich zdůvodnění vyjmenuji postup při sběru a zpracování informací pro mou bakalářskou práci. V praktické části pak vymezím segmentu seniorů. Nejprve tento segment popíši se všemi jeho charakteristikami a specifickými znaky, zmíním české cestovní kanceláře, které se zabývají pořádáním zájezdů pro seniory a vyzdvihnu nejnavštěvovanější a nejoblíbenější destinace seniorské klientely a dále se budu věnovat vývoji seniorů v České republice a také porovnání tohoto vývoje s jinými evropskými státy. Další kapitolou mé praktické části je kapitola Finsko. Zde se budu zabývat podrobnou charakteristikou této země – popisem přírodních a kulturních předpokladů země, ekonomickou charakteristikou země a zvláštní část bude věnována cestovnímu ruchu ve Finsku a jeho vývoji v posledních letech. S touto částí oslovím Finské velvyslanectví v České republice a České velvyslanectví ve Finsku, v jejichž pomoc doufám. Poslední částí praktické části je kapitola Analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska. Pro tuto část si vyberu několik cestovních kanceláří, které pořádájí zájezdy do Finska a podrobně zhodnotím jejich nabídku navzájem a také to, zda by byl program vhodný pro mnou vybraný segment. Po analýze si určím kladné a záporné stránky zájezdů a vyberu z nich ty nejvhodnější. V poslední, aplikační části, bych ráda sestavila zájezd jako šitý na míru pro seniory do Finska. Nejdříve si musím vybrat navštívená místa v rámci zájezdu, sestavit program, provést trasování zájezdů, vytvořit časový harmonogram a vybrat ubytování. Poslední částí je určení nákladů na zájezd, a to jak přímých, tak i nepřímých, a stanovení konečné ceny zájezdu.
19
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je:
Zpracovat komplexní geografickou charakteristiku modelové země za použití Hettnerova schématu. Toto schéma je tradičním schématem popisu regionu, které vychází z logického zdůvodnění toho, jak se jedna geografická sféra vyvíjela z druhé, tzn. litosféra – atmosféra – hydrosféra – biosféra – pedosféra – obyvatelstvo a sídla – zemědělství – průmysl – služby – politická sféra – kulturní nadstavba společnosti [Lokajíčková, 2009, str. 6].
Vyhodnotit současnou nabídku poznávacích zájezdů nabízených cestovními kancelářemi pro seniory do modelové země.
Připravit návrh týdenního poznávacího zájezdu pro seniory zaměřený na poznání finské kultury, zvyků a nejdůležitějších přírodních a kulturních památek.
Porovnat můj produkt se současnou nabídkou cestovních kanceláří.
Prezentovat a vyzdvihnout přednosti mého produktu.
20
2. Analýza současného stavu řešené problematiky Jako svůj cíl jsem si vytyčila připravit zájezd vhodný pro segment seniorů. V ČR neexistuje žádná cestovní kancelář, která by se zaměřovala konkrétně na Finsko jako svou prioritu. Cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Finska, se většinou specializují na celou Skandinávii či severní Evropu. Myslím si, že nabídka těchto cestovních kanceláří je nedostatečná, předražená, neatraktivní a nepestrá. Navíc nenabízí žádné zájezdy zaměřené na segment, kterému se věnuji já. Cestovním kancelářím a analýze jejich nabídky se budu podrobněji věnovat v kapitole Analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska. Turistických průvodců a knih o Finsku bylo vydáno hned několik. Ne všechny jsou však stejně kvalitní. Jejich obsah budu porovnávat v kapitole Diskuse literatury. Průvodců není takové množství jako o jiných, atraktivnějších státech. Některé knihy jsou již zastaralé a příliš se z nich vycházet nelze. Již bylo zpracováno několik prací, jak diplomových, tak bakalářských, o této zemi, žádná z nich ovšem není zaměřena tak jako ta moje. Z bakalářských prací jsou to například Cestovní ruch ve Skandinávii – Finsko, Švédsko, Norsko, Finsko z diplomových prací je to Udržitelný cestovní ruch ve Finsku. Z poslední uvedené práce jsem vycházela v některých pasážích své bakalářské práce.
21
3. Diskuse literatury a pramenů Při zpracovávání části zabývající se sociálním cestovním ruchem a charakteristikou seniorské klientely jsem využívala zdroje jak tištěné, tak i internetové. Vycházela jsem z několika bakalářských prací, které byly na toto téma napsány jak na Vysoké škole polytechnické, tak i na jiných vysokých školách jako Vysoké škole ekonomické v Praze a Palackého univerzitě v Olomouci. Tyto práce se příliš nelišily, jelikož vycházely většinou ze stejných zdrojů, jako jsou zprávy agentury Czech Tourism, dokument Cestovní ruch pro všechny vydaný Vysokou školou ekonomickou v Praze a zprávy Ministerstva pro místní rozvoj. Jedinou větší rozdílností bylo dělení seniorské klientely podle věku, které se u bakalářských prací lišilo kvůli tomu, že vycházely v této části z jiných zdrojů. Všechny tyto zdroje jsou uvedeny v Seznamu použité literatury. Z dokumentu Cestovní ruch pro všechny, který jsem již zmiňovala, jsem čerpala i já. Tento
dokument
detailně
popisuje
seniorskou
klientelu
se
všemi
jejími
charakteristikami. Dalšími zdroji byly webové stránky jednotlivých cestovních kanceláří a cestovních agentur poskytujících zájezdy pro seniory, webové stránky informující o zájezdech dotovaných Evropskou unií a také webové stránky agentury Czech Tourism. Některé z cestovních kanceláří zaměřených na seniorskou klientelu upozorňují na to, že zájezdy jsou dotovány z fondů Evropské unie. Při vytváření kapitoly o Finsku jsem využívala jak tištěné průvodce, tak i internetové stránky věnující se Finsku – nejen v češtině, ale také v angličtině. Tištění průvodci obsahovali kromě základních informací o zemi také důležité poznatky týkající se cestování do Finska a ve Finsku, kultury, ubytování, strávování atp. V některých faktech jako je např. počet obyvatel, počet jezer či ostrovů, se mezi sebou navzájem lišily. Rozumím tomu, že se počet jezer a ostrovů nedá přesně stanovit a každý zdroj tvrdí něco jiného, u počtu obyvatel to bylo způsobeno především tím, že každý průvodce byl vydán a předtím zpracován v jiných letech. Proto jsem při čerpání těchto informací vycházela z oficiálních webových stránek Ministerstva zahraničí Finska, které jsou uvedeny v kapitole Seznam použité literatury, v podkapitole Internetové zdroje. Informace z jednotlivých průvodců jsem v kapitole Finsko různě kombinovala, nelze tedy říct, že bych pro danou část využila toho či onoho průvodce. Jedinou částí, kterou jsem zpracovávala především z jednoho tištěného průvodce, byla část Geologická a geomorfologická charakteristika. Pro tuto část jsem čerpala informace z průvocce 22
Skandinávie od manželů Kostrzewových. Jak jsem zjistila, tak paní Renate Kostrzewová je přední světová geoložka, proto jsem také tuto knihu zvolila. Tištění průvodci a literatura jsou také uvedeni v kapitole Seznam použité literatury. Část zabývající se cestovním ruchem ve Finsku, jsem zpracovala pomocí dat, která mi byla zaslána z Finského velvyslanectví v České republice a Českého velvyslanectví ve Finsku. Právě České velvyslanectví ve Finsku pro mě detailně zpracovalo analýzu současného stavu cestovních ruchu ve Finsku. Za tento dokument jsem jim nesmírně vděčná. Mimoto jsem při zpracování této části vycházela také z dat finského statistického
úřadu,
internetových
stránek
Ministerva
zahraničí
Finska
(http://www.mek.fi/tutkimukset-ja-tilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/) a informací
na
oficiálních
internetových
stránkách
Finské
turistické
rady
(www.visitfinland.com), která je vytvořena v rámci Ministerstva zaměstnanosti a ekonomiky k propagaci cestovního ruchu ve Finsku. Bylo zřejmé, že dokument zaslaný z Českého velvyslanectví ve Finsku vycházel také z těchto webových stránek a dat, jen jsem k nim doplnila to, co mi tam scházelo. Poslední část praktické části věnovanou analýze českých cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy do Finska, jsem vytvářela pomocí internetových stránek a online katalogů jednotlivých cestovních kanceláří. Tyto stránky jsou opět uvedeny v kapitole Seznam použité literatury, v podkapitole Internetové zdroje. Všechny stránky byly přehledné, dobře se v nich dalo orientovat a vše bylo možné snadno dohledat a zjistit, kromě minimálního počtu účastníků zájezdů nutných pro uskutečnění zájezdu u CK Kudrna a CK Mundo. Při vytváření aplikační části – tedy zájezdu pro seniory – jsem pracovala především s internetovými zdroji. Při vyhledávání ubytování jsem využila velmi rozsáhlé databáze ubytovacích zařízení společnosti Booking (www.booking.com). Tyto stránky jsou přehledné, spolehlivé a ubytování je zde zaručeně nejlevnější. Místo v hotelu po rezervaci je klientovi stoprocentně zajištěno a pokud není, musí mu vybrané ubytovací zařízení zajistit ubytování v hotelu stejné či vyšší kvality za stejnou cenu. Se stránkami společnosti jsem byla opravdu velmi spokojená. Dalším zdrojem v aplikační části byly webové stránky www.google.com/maps, pomocí kterých jsem vytvořila část trasování zájezdu. S těmito stránkami jsem byla rovněž spokojená, jako jediný nedostatek bych viděla skutečnost, že není možné zadat více než 23
deset cílů na trase. Dalšími zdroji při tvorbě aplikační části byli průvodci a to především dvě knihy – průvodce Finsko od autorů Leeho, Mouritsena a Proctera a průvodce od Helge Sobik stejného názvu jako první zmiňovaný, tedy Finsko. Informace z průvodců jsem využila při popisu atraktivit a jednotlivých památek, mimoto jsem z nich čerpala inspiraci pro vytvoření vlastní trasy zájezdu. Oba průvodci jsou přehlední a rozdělení na jednotlivé části Finska jako např. Jezerní oblast, Laponsko, atp. Ze všech průvodců, kteří jsou uvedeni v kapitole Soupis literatury a zdrojů, se mi právě tito dva jevili nejkvalitnější.
24
4. Pracovní hypotézy Dříve než proběhla analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska a vytvoření vlastního zájezdu jsem si stanovila několik pracovních hypotéz:
Stanovení hypotézy, že žádná česká cestovní kancelář nenabízí zájezd do Finska, který by nezahrnoval návštěvu jiných zemí (např. Pobaltské země, Rusko, Švédsko a Norsko).
Stanovení hypotézy, že žádná česká cestovní kancelář nenabízí zájezd do Finska, který by byl orientován na segment seniorů.
Vytvoření zájezdu, který bude lacinější než analyzované zájezdy s odpovídající kvalitou ubytování a dopravy vhodnou pro daný segment trhu.
25
5. Užité metody Svou bakalářskou práci jsem zpracovala pomocí několika metod. Při tvorbě charakteristiky modelové země jsem využila především obecně geografický popis. Ten je nejstarší a nejúčinnější metodou. V mém případě se jedná o strukturovaný popis pomocí Hettnerova schématu. V kapitole Analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska jsem pro změnu použila metodu komparativní, kdy jsem srovnávala nabídky jednotlivých cestovních kanceláří, zda jsou vhodné pro seniory či nikoliv a na konci práce také s mým produktem. V celé práci jsem využívala metody kompilace, to znamená, že jsem kombinovala informace z různých zdrojů a pak je seřazovala tak, aby dávaly logický smysl a navazovaly na sebe. Ke zpracování mé bakalářské práce bylo použito několik metod:
studium literatury
informace
získané
prostřednictvím
Velvyslanectví
Finska
v Praze
a Velvyslanectví České republiky v Helsinkách
internetové informační zdroje a internetové diskuse o Finsku
online katalogy cestovních kanceláří na webových stránkách jednotlivých cestovních kanceláří
cizojazyčné internetové informační zdroje
studium obhájených bakalářských a diplomových prací
O Finsku existuje mnoho tištěných průvodců a literatury, takže pro mě nebyl problém zjistit si všechny důležité informace o této zemi právě z nich. Velmi užitečným mi byl i časopis Země světa, v jehož edici vyšel celý jeden díl právě o Finsku, který obsahuje velké množství zajímavostí o Finsku. Když ale porovnám množství literatury o Finsku s množstvím literatury o nějaké jiné, navštěvovanější zemi, je toto číslo velmi malé. Se zpracováním praktické části práce, věnující se tomu, jak v současné době vypadá cestovní ruch ve Finsku, mi hodně pomohla obě velvyslanectví, která byla v poskytování informací velmi vstřícná a bez jejichž pomoci bych dané informace 26
o cestovním ruchu ve Finsku jen tak lehce nezjistila. Zástupce Velvyslanectví Finska v Praze pan Ari Tasanen mi poskytl údaje o návštěvnosti Finska českými turisty, zástupkyně Velvyslanectví České republiky ve Finsku Lenka Holubová mi zaslala dokument připravený speciálně pro mě stážistkou velvyslanectví, slečnou Dostálovou. Tento dokument shrnuje údaje o cestovním ruchu ve Finsku. K charakteristizování cestovního ruchu jsem použila také internetu a to stránek finského statistického úřadu – http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tie_001_en.html, Ministerstva
zahraničí
Finska
–
stránek
http://www.mek.fi/tutkimukset-ja-
tilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/ a oficiální stránek, propagujících cestovní ruch ve Finsku – http://www.visitfinland.com/about-us/. Online katalogy cestovních kanceláří byly použity k zpracování kapitoly Analýza nabídky cestovních kanceláří. Kromě analýzy nabídky celkově jsem se snažila i zjistit, jestli je nějaká cestovní kancelář svou nabídkou zájezdů do této destinace zaměřena přímo na segment seniorů. Internetové informační zdroje a cizojazyčné internetové informační zdroje jsem použila k doplnění zajímavostí o Finsku, internetové diskuse pak k zjištění, kde sehnat vhodné ubytování pro tento segment. Práce s obhájenými bakalářskými a diplomovými pracemi jsem využila k vymezení segmentu seniorů, jež blíže seznamují se segmentem, rozdělují jej do různých kategorií a charakterizují ho. Mimo bakalářských prací jsem využila k vymezení také internetové informační zdroje a tištěnou literaturu. Inspiraci k vytvoření zájezdů jsem čerpala z tištěných průvodců a mimoto také z časopisu Země světa, jehož jeden díl je věnován právě Finsku.
27
II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu 6.1 Sociální cestovní ruch Jedná se o jeden z fenoménů cestovního ruchu. Často je také označován jako „cestovní ruch pro všechny. Tuto část cestovního ruchu lze charakterizovat jako cestovní ruchu, jenž umožňuje cestovat hlavně lidem, kteří jsou kvůli svému sociálnímu postavení, finančním poměrům, zdravotnímu postižení nebo jiným důvodům zahrnováni do skupiny tzv. znevýhodněných osob. Právě tento typ cestovního ruchu pomáhá rozšiřovat znalosti těchto osob a klade důraz i na rozvoj člověka jako takového. K jeho rozvoji přispívá Ministerstvo pro místní rozvoj, které prostřednictvím programu Cestování dostupné všem podporuje tvorbu nových produktů a jejich následnou realizaci [Žitnáková, 2012, str. 26]. Mezi cílové skupiny sociálního cestovního ruchu patří podle Ministerstva pro místní rozvoj:
děti (do 15 let)
mládež (od 15 do 26 let)
rodiny s nízkými příjmy (rodiny pobírající přídavky na dítě)
zdravotně handicapovaní – s handicapem mobility se senzomotorickým handicapem (ztráta nebo omezení zraku a sluchu), s mentálním handicapem, lidé s jiným typem handicapu (alergie, diabetes, respirační problémy atp.)
senioři (osoby starší 60 let) [4]
6.2 Definice pojmu senior Za seniora se považuje podle důchodového pojištění člověk starší 65 let [Žitnáková, 2012, str. 23]. Obecně je ale za seniora brán člověk s nějakými tělesnými, psychickými a sociálními změnami, které vznikly jako důsledek procesu stárnutí. Tato osoba se nachází mimo pracovní proces a pobírá penzi. Pojem senior je spojován s výrazem důchodce či penzista. Mylně si myslíme, že je jeho synonymem, není tomu tak. Synonymem pro pojem senior je výraz geront či senescent. Typickým jevem u seniorů 28
je změna hodnotové orientace potřeb. Typickou potřebou je neustálé potvrzování lásky a náklonnosti, zvýrazňují se potřeby fyziologické. Pro seniory je nejdůležitější uspokojení primárních potřeb, jako jsou příjem potravy, vyprazdňování, spánek a odpočinek. Sami senioři se cítí více ohroženi [Ševčík, 2011, 22]. Senioři se prý sami považují za mnohem mladší. Myslí si, že vypadají o 8 let mladší a cítí se mladší o 14 let, než je jejich skutečný věk. Jejich hodnoty se oproti dobám dřívějším posunuly od rodiny a práce k seberealizaci a zábavě [5, citováno podle R. Zinella].
6.3 Seniorský cestovní ruch Seniorský cestovní ruch je cestovním ruch, který je určen starším generacím. Samotný segment seniorů patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty cestovního ruchu, protože se v současné době dostávájí do seniorské kategorie populačně silné ročníky poválečné generace. Senioři jsou velmi zajímavou a rozšířující se skupinou zákazníků [Drobná, Morávková, 2004, str. 136]. Seniorský cestovní ruch je jedna z hlavních forem cestovního ruchu v rámci České republiky, a navíc tento segment představuje vyhledávanou turistickou klientelu [Žitnáková, 2012, str. 27]. U tohoto segmentu turistů se v budoucnu očekává zvyšování nákladů spojených s cestováním a také nárůst celkového počtu účastníků cestovního ruchu [Drobná, Morávková, 2004, str. 136]. Podle Kolektivu autorů VŠE se odhaduje, že v roce 2050 světové výdaje na cestovní ruch seniorů dosáhnout částky 2 mld. USD. Tento trend úzce souvisí s prodlužujícím se věkem, příjmovými možnostmi seniorů a také se zvyšující se kulturou cestování. Účastníci seniorského cestovního ruchu, jinak také označováni turisté třetího věku, mají relativně velké množství disponibilních prostředků a také volného času. Tato věková skupina se dále podle Morávkové a Drobné člení na tyto segmenty [Drobná, Morávková, 2004, str. 136] [Bučková, 2011, str. 20]:
ve věku 55 – 64 let, tzv. mladší senioři – Tito senioři ještě stále pracují, jsou v tzv. předdůchodovém věku, preferují rekreační a regenerační funkce dovolené. Kvůli práci mají omezený fond volného času, avšak disponují většími finančními prostředky, které mohou právě za služby cestovního ruchu vynakládat. U zájezdů požadují zábavný program. Jedná se o rodiče bez dětí, jež se vrací k formám zábavy, kterých se dříve museli vzdát (jako např. návštěva divadel, barů atp.). Zatím jsou bez vážných zdravotních komplikací. 29
ve věku 65 – 74 let, tzv. starší senioři – Senioři, kteří už nepracují nebo pracují pouze na částečný úvazek a mají dostatek volného času v průběhu celého roku. V rámci demografického trendu stárnutí populace žije současná generace těchto seniorů mnohem aktivněji a je fyzicky zdatnější než stejná generace před pár lety. Tento segment seniorů se chce vzdělávat a doplnit své znalosti z některých oborů souvisejících s cestováním, jako jsou geografie, historie, umění apod.
ve věku nad 75 let, tzv. veteráni – V této skupině se nachází turisté s rozlišnými zdravotními problémy, avšak i přesto cestují. Právě zdravotní stav bývá často důvodem menšího využívání produktů cestovního ruchu. Kvůli zdravotním omezením se musí přizpůsobit zaměření zájezdů a jejich program. Tato kategorie seniorů upřednostňuje domácí cestovní ruch, zdravotně orientovaný cestovní ruch, lázeňské a wellness programy atp.
Podle kolektivu autorů Vysoké školy ekonomické v Praze dělíme seniory v souvislosti s rozdíly ve věku na následující podsegmenty [5]:
mladší senioři (50 – 64 let)
starší senioři (65 – 70 let)
veteráni (nad 70 let)
Pohled na segment seniorů je různorodý, někteří považují za seniora člověka už ve věku 50 let, jiní zase člověka ve věku 65 let a výše, což je zřejmé i z pouhých dvou odlišných dělení, která uvádím. Ve své práci se budu řídit prvním dělením, a to takového, že za seniora budu uvádět člověka staršího 50 let. Z hlediska vystupování existují dvě základní skupiny seniorů [Žitnáková, 2012, str. 28]:
dynamický (též aktivní) senior – Tento typ seniorů je přizpůsobivý a zvyklý na jistou zátěž, avšak občas se stane, že přecení své síly. Nepotřebují speciální režim. Tito senioři cestují často a rádi, jejich zkušenosti a znalosti jsou bohaté, zapojují se aktivně do programu.
pasivní senior – Tito jedinci vyžadují v průběhu zájezdu určité zvláštní podmínky (pohodlí při dopravě a ubytování), je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost a v případě nutnosti poskytnout potřebnou pomoc.
Účast seniorů na cestovním ruchu je mimo jiné závislá na jejich příjmech. Citlivě reagují na růst důchodů a růst cen bydlení a s tím spojených služeb. Pozitivně vnímají 30
poskytování slev. Cena ovšem nepatří k jedinému faktoru, který ovlivňuje seniory při výběru jejich dovolené. Mezi další faktory ovlivňující typ dovolené patří například změna v oblasti životní úrovně, zdravotní péče a filozofie seniorů [Bučková, 2011, str. 20]. Specifické rysy segmentu seniorů [Bučková, 2011, str. 20]:
ochota zaplatit více, pokud je služba, kterou dostávají opravdu kvalitní
existence neomezeného fondu volného času a s tím spojená možnost cestování nezávisle na ročním období (tedy i mimo hlavní sezónu); tuto variantu preferují senioři jak z ekonomických, tak čiště praktických důvodů (např. lepší klimatické podmínky, menší koncentrace turistů v letoviscích)
preference včasného nákupu, tudíž patří mezi ideální klienty pro nabídky typu „first minute“, výjimečně se rozhodují impulsivně
očekávání důkladné organizace cesty bez stresujících situací
časté cestování s vnoučaty nebo s jiným doprovodem, díky čemuž se navyšuje počet účastníků cestovního ruchu
méně přátelský vztah k moderním komunikačním technologiím, proto jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu
existence rizika z hlediska možných zdravotních obtíží
konzervatismus a s tím spojená věrnost ověřené značce
Musí být ovšem zohledněna i další specifika, jako [Drobná, Morávková, 2004, str. 136]:
vyšší standard ubytování – např. pohodlná lůžka vyšší o 10 až 15 cm než normálně, madla pro přidržení na sociálních zřízeních, protiskluzové podložky, bezbariérový přístup, výborné osvětlení
stravování – vhodnější výběr z jídelního lístku nebo švédské stoly, důležitá nabídka možnosti speciálního stravovacího režimu z důvodu různých diet
vyšší záruka bezpečnosti
výběr vhodných druhů sportovních aktivit
využívání mimosezónních slev
cestování za účelem poznávání
odjezd a příjezd z domova (vyzvednutí z domova)
31
I v České republice existuje široká škála možností pro podporu cestovního ruchu seniorů. Jde o:
podpory, které nabízejí podnikatelské subjekty v cestovním ruhu: o slevy poskytované různými dopravci (České dráhy, ČSA, atp.) o slevy poskytované ubytovacími zařízeními (např. OREA HOTELS SENIOR PASS) o slevy, které poskytují kulturní a společenské organizace o slevy poskytované cestovními kancelářemi
státní podpory – v rámci dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče je možné získat příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči, dále příspěvek na lázeňskou péči a rekreační pobyty válečných veteránů
podpory ze strany zdravotních pojišťoven ve formě příspěvků na lázeňskou péči (není podmíněna věkem, ale onemocněním)
podpory ze strany bývalých zaměstnavatelů [5]
Každý rok se také koná v Praze veletrh FOR SENIOR. Ten podporuje plnohodnotný aktivní život, a tedy přispívá k rozvoji cestovního ruchu seniorů [11]. Pro seniory existuje také specializovaný server www.tretivek.cz. Ten obsahuje velké množství návodů pro cestování seniorů a také zde můžou senioři najít seznam cestovních kanceláří a ubytovacích zařízení, která poskytují seniorům slevy [5] [11]. Co se týše slev v rámci cestování, tak tato sekce není příliš aktualizována a poslední informace jsou zde z roku 2012.
6.4 Výhody a nevýhody seniorského cestovního ruchu Jako každý jiný segment, tak i segment seniorů má své výhody a nevýhody. Mezi výhody seniorského cestovního ruchu bych zařadila především dostatek volného času, kterým senioři disponují, dále pak odbourávání sezónnosti, kdy nám právě tento segment vyplňuje období mezi sezónami. Senioři mají také různá cenová zvýhodnění a slevy, které mohou díky svému věku čerpat. Hlavními nevýhodami seniorského cestovního ruchu jsou především vyšší rizikovost týkající se jejich zdravotního stavu a také vyšší úrazovost [Žitnáková, 2012, str. 29]. Výhodami, které pro seniory plynou z účasti na cestovním ruchu, jsou pak zmírnění negativních aspektů vyššího věku, zkvalitnění života seniorů a spousta příležitostí pro navázání nových přátelských vztahů a možnosti k seberealizaci [5]. 32
6.5 Formy seniorského cestovního ruchu Nejčastější formy cestovního ruchu seniorské klientely jsou
poznávací cestovní ruch (zpravidla autokarový zájezd)
kulturní cestovní ruch (zejména metropole států Evropské unie)
rekreační cestovní ruch v podobě pěší turistiky
lázeňský a zdravotní cestovní ruch – součástí je lázeňská péče (regenerační a preventivní); cestování za lékařskými zákroky
nákupní cestovní ruch
náboženský cestovní ruch (poutní slavnosti, setkání a putování)
cesty za dobroružstvím (získání nových zážitků)
okružní plavby [5]
6.6 Poptávka českých seniorů po cestovním ruchu Čeští senioři nepatří zrovna mezi nejaktivnější skupinu seniorů. I přesto, že mají dostatek volného času, necestují. V Česku totiž převládá názor, že senioři se mají starat o vnoučata a ne cestovat po světě. Tento fakt je způsoben mnoha faktory, mezi které patří nedostatek finančních prostředků, obava z náročnosti programu, ale také to, že senioři nechtějí cestovat sami. Právě tyto důvody vedly k tomu, že cestovní kanceláře začaly vytvářet specifické programy určené právě seniorům. Z nabídky zájezdů pro seniory nejčastěji vybírají jejich děti, které jim pak tento zájezd dávají jako dárek např. k narozeninám, Vánocům, či k výročí. Mezi nejoblíbenější zájezdy můžeme zařadit lázeňské či horské pobyty anebo putování a poznávání českých hradů a zámků [13].
6.7 Cestovní kanceláře zaměřené na seniorskou klientelu Hlavními důvody vzniku cestovních kanceláří specializovaných na seniorskou klientelu byly specifické potřeby a požadavky těchto klientů, které byly zmiňovány již dříve. Začaly vznikat zájezdy na míru pro tuto klientelu, které byly podporovány Ministerstvem pro místní rozvoj. Právě díky těmto zájezdům se senioři mohou oprostit od starostí a následných problémů, které by mohly na zájezdu nastat, pokud by jeli individuálně [Žitnáková, 2012, str. 29].
33
V České republice existuje v současné době hned několik cestovních kanceláří zaměřených na seniorskou klientelu. Jejich nabídka je pro tento segment rozmanitá, ovšem žádná z těchto cestovních kanceláří nenabízí zájezd, který vytvářím. Mezi cestovní kanceláře organizující zájezdy pro seniory patří například OK-TOURS, Prima Via, Conti, Lotos a řada dalších. Tyto cestovní kanceláře nabízejí velké množství výhod pro seniory, jako třeba zvýhodněné jízdné, dovolenou s vnoučaty, dotovanou dovolenou anebo slevy pro seniory [6][8]. Cestovní kancelář OK-TOURS je specializovaná přímo na segment seniorů a právě pro něj vytváří zájezdy, které vyhovují jejich potřebám [6]. Cestovní kancelář Prima Via není specializovaná pouze na seniory, ale nabízí také zájezdy pro jednotlivce, školy, učitele, či družiny [7]. Cestovní kancelář Conti se, tak jako CK Prima Via, nespecializuje pouze na seniorskou klientelu, avšak vytváří zájezdy speciálně pro tento segment. Některé z těchto zájezdů jsou dotovány [8]. Poslední zmiňovaná cestovní kancelář, CK Lotos, se specilizuje na rodiny s dětmi a seniory [9]. Převážná většina zájezdů pro seniory pořádaná těmito cestovními kancelářemi nabízí zájezdy buď pobytové u moře v Turecku, Černé Hoře, Itálii, Řecku Portugalsku a Španělsku, anebo poznávací zájezdy po České republice [6][7][8][9]. Dalšími cestovními kancelářemi nabízejícími zájezdy pro seniorskou klientelu jsou například CK ATIS (zájezdy po České republice pro seniory nad 50 let) [15], ČEDOK (ten nabízí slevu 25% na vybrané zájezdy do Španělska a Itálie pro seniory)[16] a také cestovní kancelář FISCHER (zvýhodněné nabídky zájezdů pro seniory do Španělska a na Sardínii a Sicílii) [17]. Z cestovních agentur jsou to například CA Senior Agency, která prodává dotované pobyty u moře, poznávací, lázeňské a rekreační zájezdy anebo pobyty v České republice a na Slovensku [18]. Další cestovní agenturou prodávající zájezdy seniorům je CA Posedlost s. r. o. [19]. V Lisabonském dokumentu o seniorské turistice [10], který vydala UNWTO, jsou vyzývání profesionálové v cestovním ruchu, aby vyvíjeli programy pro seniorský cestovní ruch, v rámci nichž je nutné zabezpečit lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostor k tělesnému cvičení a pravdivé a jasné informace [5].
34
6.8 Cestování českých seniorů levněji Všichni senioři, jejichž domovem je jeden z členských států Evropské unie, mohou cestovat v rámci dotovaných zájezdů programu Europe Senior Tourism až o 30% levněji. O této skutečnosti málokterý senior v České republice ví. Pokud chce senior této slevy využít, stačí, když kontaktuje specializovanou cestovní agenturu. Zde se dozví podrobnější informace o tom, jak slevu využít. Bonusem k tomu je, že si může vzít jednu další osobu, která není v seniorském věku (tj. 55 let a výše) [14]. S touto iniciativou přišla nejprve španělská vláda. Cílem bylo umožnit evropským seniorům trávit svůj volný čas aktivně a za rozumné ceny a navíc tím také Španělsko řeší svůj vážný ekonomický problém, kterým je sezónnost. Program Europe Senior Tourism má jasně evropský dosah a právě se snaží zahrnout i ostatní země tvořící Evropskou unii. V těch zemích, kde zatím nefunguje program dotací, se české cestovní kanceláře domlouvají individuálně s místními touroperátory na speciálních podmínkách pro seniory [14]. Čeští senioři mohou za těchto podmínek vycestovat například do Španělska (Baleárské ostrovy a Andalusie), na Kypr, Sicílii či Sardínii. Zájezdy se konají na podzim a na jaře, kdy je zde již teplo. Senioři mohou aktivně poznávat kulturu místních obyvatel a také přírodu [14]. V ceně takového zájezdu je vždy ubytování v kvalitním hotelu se stravou (většinou se jedná o plnou penzi, která zahrnuje i nápoje). Dále pak bývá součástí výlet po okolí pohodlný autokarem s českým průvodcem [14]. Seniorská klientela se již posunula od dob, kdy vyhledávala pouze pobytové zájezdy k době, kdy touží trávit dovolenou také aktivně. Toto by si měli uvědomit také cestovní kanceláře, které pro ně vytvářejí zájezdy, a svou nabídku jim přizpůsobit a připravit na míru.
6.9 Senioři v České republice – demografická charakteristika 6.9.1 Demografické stárnutí Demografické stárnutí je proces, kdy se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let [25]. Hlavními příčinami stárnutí obyvatelstva je pokles úrovně porodnosti, změny 35
v úmrtnostních poměrech
a
prodlužování
naděje
na
dožití
[20].
Důsledky
demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje. Mezi nejčastější obavy spojené právě se změnou věkové struktury patří udržitelnost financování důchodového systému, růst nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatek pracovních sil na trhu práce [25].
6.9.2 Vývoj počtu seniorů v České republice do roku 2012 Na stránkách ČSÚ jsem také našla publikaci, jež se jmenuje Senioři v ČR v datech, a která uvádí zajímavá data o seniorech, bohužel pouze do počátku roku 2009, kdy byla vydána. K 31. 12. 2008 tvořila populace nad 50 let téměř 36 % všech lidí v České republice. Podíl osob ve věku nad 65 let byl 15 % na celkovém počtu obyvatel. Žen v tomto věku bylo více než mužů [22]. Podle ČSÚ byl počet osob ve věku 65 let a starší 1,768 milionu osob v roce 2012. Tato skupina byla tedy o 66,2 tisíce osob početnější než na konci roku 2011. Pozvolné zvyšování zastoupení seniorů v populaci lze pozorovat od poloviny 80. let 20. století, o čemž budu hovořit později. V roce 2012 dosáhl jejich podíl 16,8 %. V rámci této kategorie byl nějvětší meziroční relativní přírůstek zaznamenán u osob 65 – 74 let. Počet těchto osob se zvýšil o 6,2%, překročil hranici 1 milionu [27]. Tabulka č. 1: Věkové složení obyvatelstva, vývoj v letech 1992 – 2012 Rok
1992
2002
2008
2009
2010
2011
2012
10 326
10 203
10 468
10 507
10 533
10 505
10 516
0-14 let
2 065
1 590
1 480
1 494
1 518
1 541
1 560
15-64 let
6 933
7 196
7 431
7 414
7 379
7 263
7 188
64+ let
1 328
1 418
1 556
1 599
1 636
1 701
1 768
Počet (v tis.)
obyvatel
Podle: http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf
Z tabulky lze snadno vyčíst, že zatímco se v letech 1992 až 2002 počet obyvatel ve věku 64+ let se zvýšil o necelých 100 000 osob, počet obyvatel ve věku do 15 let se snížil v tomto rozmezí o téměř 500 000 osob. Z další tabulky níže je jasné, že největší skupinu seniorů vždy tvořili senioři ve věku 65 – 74 let. Tato skupina se postupně zvětšovala, až v roce 2012 překonala počet 1 milion osob. 36
Tabulka č. 2: Vývoj věkového složení osob starších 65 let v letech 1992 – 2012 Rok
1992
2002
2008
2009
2010
2011
2012
65+
1 328
1 418
1 556
1 599
1 636
1 701
1 768
842
819
869
905
936
998
1 060
395
501
550
548
545
542
540
91
98
137
146
155
161
168
v tom 65 – 74 75 – 84 85+
Podle http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf
Obrázek č. 1: Věková struktura obyvatelstva v letech 1992 a 2005
Tento obrázek věkových pyramid v letech 1992 a 2002 nám říká, že se v roce 2002 zvýšil počet osob jak v produktivním věku, tak i v postproduktivním věku, zatímco počet osob ve věku do 15 let se snížil oproti roku 1992.
37
6.9.3 Vývoj počtu seniorů v České republice v budoucnosti Charakteristickým jevem současného demografického vývoje je stárnutí populace. Seniorů v České republice každým rokem rapidně přibývá. Průměrný věk starobních důchodů je u žen nižší o 2 roky než u mužů – u žen je to okolo 67 let, u mužů asi 69 let. Ženy pobírají menší důchody než muži – ženám se vyplácí v průměru 9572 Kč, kdežto mužům se vyplácí 11692 Kč. Všechny údaje se vztahují k roku 2011 [24].
Graf č. 1: Průměrná výše starobního důchodu v České republice Zdroj: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/cr_od_roku_1989_duchod
Z grafu přejatého z Českého statistického úřadu lze vypozorovat, že průměrná výše starobního důchodu v České republice každým rokem stoupala, někdy více, někdy méně. V letech 2001 až 2002 a dále pak v letech 2009 až 2010 tento růst nebyl tak velký jako v letech jiných, jednalo se pouze o necelých 100 Kč. Mimo tento fakt lze také vidět, že starobní důchod žen byl vždy o něco vyšší, nejdříve v letech 1997 až 2000 o asi 1000 Kč, později se tento rozdíl zvyšoval a v roce 2012 už byl téměř 2000 Kč.
38
Tabulka č. 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva ČR a prognóza vývoje do budoucnosti
Zdroj: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=824&
Z tabulky je patrné, že počet obyvatel České republiky ve věku 0-14 a ve věku 15-64 se bude postupně snižovat, zatímco počet obyvatel ve věku 65 let a více se bude stále zvyšovat. V roce 2065 by dle prognózy měl dosáhnout počet obyvatel nad 65 let 32,2 % z celkového počtu obyvatel. Oproti roku 2055 by mělo tedy dojít v roce 2065 k mírnému snížení obyvatel ve věku 65 let a více a naproti tomu k mírnému zvýšení obyvatel od 15 do 64 let. Nárůst podílu seniorské populace je způsobený zlepšováním úmrtnostních poměrů především osob ve vyšším věku. Naopak snižování zastoupení skupiny ve věku od 0 do 14 let je způsobeno poklesem porodnosti [25]. V dokumentu Projekce obyvatelstva České republiky 2013 jsem našla výsledky střední varianty toho, jak to bude v České republice vypadat v roce 2101. Tato projekce je založena na výsledcích Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Podle střední varianty této projekce bude v České republice žít v roce 2101 7,68 mil. obyvatel, tzn., že počet obyvatel se sníží přibližně o necelé 3 miliony. Průměrný věk obyvatel České republiky v roce 2101 se bude blížit hranici 50 let a naděje dožití při narození se zvýší na 91 let u žen a necelých 87 let u mužů. Skoro třetinu z celkového počtu obyvatel budou tvořit osoby starší 65 let, pouze 12% bude dětí do 15 let [21].
39
6.9.4 Srovnání stárnutí v České republice a ostatních státech Evropy Mezi nejstarší státy Evropy s mediánovým věkem obyvatel (věk, který rozděluje populaci na dvě stejně velké části, pozn. autora) 42 a více let jsou státy Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Naopak nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie, kde mediánová věk obyvatelstva dosahuje méně než 36 let. Obyvatelstvo nejrychleji stárne v Německu, Itálii, Řecku, Švédsku a Portugalsku. V těchto státech je obyvatelstvo ve věku 65 let a výše zastoupeno více než 18 %
35,0
35,0
33,0 31,0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf č. 2: Mediánový věk populace v letech 2002 – 2011 v Evropě Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/FE0041432A/$File/e-1417-12_De.pdf
V rozmezí let 2002 – 2011 populace nejvíce zestárla v Lichtenštejnsku (o 4,3 roky), v Německu (o 4 roky), v Litvě (o 3,5 let) a v Řecku (o 3,3 let). Nejméně naopak stárne populace ve Švédsku (o 1,2 roky), v Maďarsku a Estonsku (o 1,4 roky) a v Bulharsku (o 1,5 let). V České republice to je 1,7 let, což se blíží ke státům, které stárnou nejméně spíše než k těm, které stárnou nejrychleji [23]. Nejvyšší podíl nejstarší populace (65 let a výše) mají v roce 2011 státy Německo (20,6 %), Itálie (20,3 %), Řecko (19,3 %), Švédsko (18,5 %), Portugalsko (18,2 %), Bulharsko (17,7 %) a nejmenší podíl populace nad 65 let žije v Moldavsku (10 %) a Irsku (11,6 %). V České republice je věková skupina 65 let a výše zastoupena 15,5 % [23]. 40
34,7
36,5
37,0
36,1
39,0
38,0
37,2
39,0
38,7
40,0
39,5
39,7
39,6
40,1
39,7
40,2
40,0
40,4
40,3
41,0
40,6
41,0
40,8
41,2
41,1
41,7
41,5
41,6
42,1
42,0
42,1
43,0
Mediánový věk populace 2002 - 2011 [demo_pjanind] 43,5
45,0
44,6
na celkovém počtu populace [23].
6.9.5 Index stáří a index ekonomického zatížení Při zjišťování skladby obyvatelstva se používají tyto dva indexy. Jedná se o jednoduché ukazatele poměru mezi třemi hlavními složkami populace. Krajní složky jsou složka předproduktivní
(též
dětská)
a
postproduktivní
(též
seniorská),
prostřední
pak produktivní či reprodukční složka [26]. Index stáří udává počet osob starších 60 let na 100 osob ve věku do 15 let. Vývoj tohoto indexu monitoruje postupné výrazné stárnutí populace v České republice, tak i v ostatních státech Evropy. Index stáří nabýval v České republice v roce 1950 hodnoty 51,4, v roce 2005 to bylo 135,4. Ve většině rozvinutých zemí počet seniorů (osoby starší 60 let) převyšoval na počátku 21. století počet dětí (osoby mladší 15 let) [26]. Tabulka č. 4: Srovnání indexu stáří (počtu osob ve věku nad 60 let na 100 osob ve věku 0-14 let) v letech 1960 – 2005 v České republice a Finsku 1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Česká republika
56,6
71,1
85,4
84,6
71,5
74,4
83,2
96,3 110,9 135,4
Finsko
36,8
45
57,7
70,5
80,8
89,7
95,9
100 109,3
123
Podle http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Vitkova.pdf
Z tabulky je patrné, že vývoj počtu seniorů se v České republice a ve Finsku značně lišil především v letech 1970 až 1980, kdy v České republice docházelo k poklesu indexu stáří, a ve Finsku stálé narůstal. Pokles indexu v České republice byl způsoben především vysokou porodností v těchto letech. V období od roku 1980 začal zase stoupat, stejně tak i ve Finsku. Index ekonomického zatížení udává, kolik ekonomicky neaktivních osob připadá na 100 osob ekonomicky aktivních, přesněji na 100 osob zhruba ve věku ekonomické aktivity. Ukazatel se používá pro posouzení věkové struktury z hlediska ekonomického vývoje. Nevýhodou pak je, že nezohledňuje poměr mezi výše zmíněnými skupinami neaktivních osob. Dětská složka je totiž částí populace, do které se sice investuje, ale která bude v budoucnu ekonomicky aktivní. Seniorská složka je tou částí, u které už se ekonomický status nezmění [26].
41
Tabulka č. 5: Srovnání indexu ekonomického zatížení v České republice a ve Finsku v letech 1960 až 2005 1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Česká republika
66,9
65,8
65,3
68,9
67,5
68,9
54,5
58
53,4
52,9
Finsko
71,2
64,7
63,4
60
58
58,2
60,8
61,3
61,6
63,4
Podle http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Vitkova.pdf
Z této tabulky lze opět vypozorovat, že v letech 1975 – 1985 se počet ekonomicky aktivních obyvatel v České republice zvýšil kvůli již zmiňované zvýšené porodnosti, pak tento počet začal opět klesat od roku 1985. Ve Finsku se počet ekonomicky aktivních obyvatel snižoval do roku 1985, poté došlo k mírnému vzrůstu ekonomicky aktivních osob.
42
Mapa č. 1:
Finsko
1:50 000
43
7. Finsko – charakteristika země 7.1 Poloha země Finsko je jednou ze zemí severní Evropy, která je velmi vyspělá a nabízí spoustu neobyčejných zážitků. Je součástí kontinentální Evropy, nikoliv Skandinávie, pouze nejsevernější a nejzápadnější části země jsou geograficky položeny na Skandinávském poloostrově [Lee, 2006, str. 20]. Finsko se rozprostírá na 338 145 km2 mezi 60. a 70. rovnoběžkou.[35] Na východě hraničí s Ruskem (1340 km, nejdelší hranice), na západě částečně se Švédskem (614 km) a na severu a severozápadě s Norskem (727 km). Jih a poměrnou část západního pobřeží Finska omývá Baltské moře (asi 1250 km, tvořen mimo jiné částmi Botnický a Finský záliv) [Lee, 2006, str. 20]. Na jihu hraničí přes moře s Estonskem. Oficiální název státu je Finská republika, finsky pak Suomen tasavalta. Jedná se o 7. největší zemi Evropy, co se rozlohy týče. Jedna čtvrtina jeho území leží za polárním kruhem [35]. Finsku také náleží okolo 95 000 ostrovů a 190 000 jezer. Někdy dokonce počet jezer převyšuje 300 000, která byla zjištěna díky družicovým snímkům. Největším soustrovím jsou částečně autonomní Alandy, největším jezerem pak jezero Saimaa. Právě kvůli vysokému počtu jezer je Finsku přezdíváno „Země tisíců jezer“. Tři čtvrtiny území pokrývají lesy tvořené převážně smrky, borovicemi a břízami [Lee, 2006, str. 20] [29][30][32][35]. Finsko se nachází v jiném časovém pásmu než Česká republika, platí zde východoevropský čas. To znamená, že ve Finsku je ještě o hodinu více než v České republice. V létě se tak jako u nás přechází na letní čas. Norsko a Švédsko mají stejný čas jako u nás, tedy středoevropský, Rusko používá moskevský čas, kdy mají ještě o hodinu více, než Finové [Lee, 2006, str. 20].
7.2 Geologická a geomorfologická charakteristika Celé Finsko a také velké části Švédska náleží k Baltskému štítu (Fennoskandia). Jedná se o nejstarší geologickou jednotku v Evropě. Její stáří je asi 1 miliarda let. Tato jednotka je vytvořena ze silně zvrásněných prekambrijských rul, žul a hlubinných hornin. Ledovce zde vytvořily jednu zvláštnost – jejich pohybem byla Severní Evropa téměř zbavena starších erozních pokryvů – tzn., že v profilu hned po starých 44
prekambrijských a palezoických horninách (ruly a žuly) následují mladé pleistocenní usazeniny [Kostrzewa, 2002, str. 13]. Led pevninského ledovce a unášený materiál zarovnaly soustavu ker Skandinávského pohoří do typických náhorních plošin, které se nazývají fjelly [Kostrzewa, 2002, str. 13]. Povrch Finska vytvarovaly ledovce [32]. Ty zemi zarovnaly a zanechaly po sobě velké množství jezer [33]. Jedná se o převážně rovinatou zemi, jen na severu se nachází Skandinávské pohoří s nejvyšší horou Finska Haltiatunturi, která měří 1324 m. Tato hora leží přesně na hranici Finska s Norskem a její nejvyšší bod je právě v Norsku, ve výšce 1365 m. Dalšími významnými vrcholy jsou například Saana, Aavasaksa nebo hora Lorvantunturi, pod kterou podle legendy bydlí finský Santa Claus [34]. Jižní část země pokrývá jezerní plošina [33].
7.3 Podnebí Klima ve Finsku je ovlivněno několika činiteli a dalo by se charakterizovat jako kontinentální s místy přímořským typem. Prvním z činitelů je Baltské moře, které se nachází na západě a jihu země, dalším činitelem jsou velké jezerní oblasti a v neposlední řadě západní větry, které přinášejí vzduch oteplený Golfským proudem. Právě západní větry nejvíce ovlivňují podnebí ve Finsku. Jejich výsledkem je průměrná teplota, která se pohybuje mezi 6° až 10°C, což je vyšší než v ostatních státech se stejnou zeměpisnou šířkou. Během roku se teplota může lišit až o 80°C. Typickými pro Finsko jsou chladné zimy s teplotami okolo -20°C a nižšími, a teplými léty s teplotami, které dosahují až 30°C. Poloha země zapřičiňuje to, že podzim a jaro jsou zde velmi krátká období. Typickým jevem na podzim je krásné zbarvování listů, kterému se říká ruska. Slunce může zůstat pod obzorem až 50 dnů během zimy na severu a naopak 2 měsíce (až 73 dní) nad obzorem během léta [35][36]. Průměrný roční úhrn srážek je 400 mm na severu a 700 mm na jihu. Polovinu těchto srážek tvoří srážky sněhové. V severní polovině Finska leží sněhová pokrývka 5-6 měsíců [38].
7.4 Vodstvo Jak už jsem zmiňovala výše, Finsku náleží okolo 190 000 jezer různých velikostí [35]. Tím největším je jezero Saimaa s plochou 4 400 km2 [32]. Jezera jsou propojena různými kanály a řekami [35]. Na západě a jihu zemi omývá Baltské moře, které je
45
zásobárnou ryb nejen pro Finsko. Při pobřeží Finska jsou vybudovány přístavy, mezi nejznámnější patří ty ve městech Helsinky a Turku. Největší řeky Finska tečou na severu země a jsou jimi Torniojoki a Kemijoki [32]. Kvalita vody ve Finsku je vysoká – voda z kohoutku je svěží a pitná [35].
46
Mapa č. 2:
Finsko – vodstvo
1: 50 000 47
7.5 Půdy Finské krajině dominují lesy a mokřiny. Mimoto Finsko pokrývají rozsáhlá rašeliniště, která v minulosti zabírala 1/3 území. Po druhé světové válce byla polovina rašelinišť odvodněna, aby došlo k zvýšení přírůstku stromů a porostů na těchto územích. Nedotčená rašeliniště jsou v dnešní době prohlášena za přírodní rezervace a jsou přísně chráněna [38].
7.6 Biota 7.6.1 Flóra Finsko je nejvíce zalesněnou zemí světa, jak už jsem zmiňovala, lesy zabírají ¾ území, což je asi 20 milionů hektarů plochy pokryté lesy. Díky tomu je Finsko nejvíce zalesněnou zemí Evropy. Tyto lesy jsou obvykle složeny jen z několika druhů stromů, typické jsou borovice, smrky a břízy. Právě břízy jsou botanickou specialitou Finska – roste jich tu velké množství druhů. Také zde můžeme najít osiky a olše.[35][40]
7.6.2 Fauna Většina zvířeny žíjící ve Finsku jsou druhy typické pro boreální jehličnaté lesy. Jsou jimi například zvířata jako los či medvěd hnědý, který je národním zvířetem. Arktickou faunu najdeme na severu země, evropskou faunu pak na jihu země. Mezi ohrožené druhy patří liška, poletucha, tuleň kroužkový, rosomák či vlk. Dalšími vzácnými druhy jsou rys, orel skalní či sova sněžná. Národním hmyzem je slunéčko sedmitečné. Finská jezera jsou plná ryb – žije zde okolo 61 původních druhů ryb, převážně se jedná o sladkovodní ryby. Mimoto se na jezerech vyskytuje i spousta druhů ptáků jako například labuť zpěvná či kachna divoká [35][40].
48
7.6.3 Ochrana přírody a národní parky Asi 9 % území spadá pod určitý druh ochrany přírody. Právě 35 národních parků, které se zde rozprostírají,
tvoří
nejrozsáhlejší chráněné území v Evropě. udržované,
Parky se
jsou
značenými
cestami. Národní parky patří mezi nejatraktivnější turistické cíle. Na jihu země leží nedaleko Helsinek Národní park Nuuksio známý jako domov vzácných druhů ptáků, dalším je Národní park Jihozápadní souostroví, který
je
jedním
ze
čtyř
mořských parků. Ve střední části Finska se rozprostírá velké množství malých parků, kdy nejlepšími jsou parky Kolovesi a
Linnansaari,
které
jsou
domovem tuleně kroužkového [Symington, 2007, str. 21]. Obrázek č. 2: Finské národní parky
Nejlepší finské parky ale leží na severu země – například Národní park Urho K. Kekkonena je nejdůležitějším a nejoblíbenějším parkem Finska, kde jsou klasické laponské bažiny či Národní park Oulanka, kterým vede nejoblíbenější turistická stezka Karhunkierros (Medvědí okruh) – trasa zabere asi 5 dnů, ale lze ji zkrátit. Dalším parkem severního Finska je Národní park Pyhä-Luosto, kde vedou trasy přes zalesněné bažiny [Symington, 2007, str. 21].
49
7.6.4 Polární záře (Aurora Borealis) Jedná se o světelné efekty, které je možné vidět na noční obloze oblastí, jež jsou v blízkosti magnetického pólu. Jsou způsobeny nabitými částicemi přinášenými slunečními větry, které se sráží ve vysoké rychlosti s atomy a molekulami v zemské atmosféře. Výsledkem je, že atomy a molekuly získávají elektrický náboj a následně vyzařují velké množství světla při jeho uvolňování [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 149].
Obrázek č. 3: Polární záře
7.7 Obyvatelstvo a sídla Počet obyvatel činí 5 401 267 osob k prosinci 2011. Hustota obyvatelstva je přibližně 16 obyvatel na km2, což je asi 8 krát méně než v České republice. Hlavním městem Finska jsou Helsinky s 570 000 obyvateli [44]. Mimoto jsou také největší finské město a nejdůležitější přístav v zemi [28]. Dalšími velkými městy jsou Tampere, Turku, Oulu a Pori. Nejvíce obyvatel (více než 60 %) žije na jihu Finska a to především v širším okolí Helsinek. Mezi další velká města patří Espoo, Tampere, Vantaa a Turku na jihu, na severu je to město Oulu. Naděje na dožití byla v roce 2010 pro dívku 83 let a pro chlapce téměř 77 let. Problémem Finska, právě tak jako České republiky, je 50
stárnutí obyvatelstva. V roce 2010 žilo ve Finsku více než 255 000 obyvatel starších 80 let [41][Symington, 2007, str. 34]. Z celkového počtu obyvatel je 49 % mužů a 51 % žen. Ve městech žije 67 % obyvatel, ostatních 33 % žije trvale na venkově [30]. Rozvodovost ve Finsku je extrémně vysoká, na 100 manželství připadá 53 rozvodů. Porodnost je zde, tak jako v mnoha jiných státech Evropské unie, nízká [Symington, 2007, str. 33]. Oficiálními jazyky jsou finština a švédština. Finové tvoří 93,4 % obyvatelstva, nejvýznamnější menšinou jsou Švédsky mluvící Finové 5,7 % obyvatelstva [44]. Obyvatelstvo hovořící švédsky žije především na jihozápadě – na poloautonomních Alandských
ostrovech
–
a
dále
pak
ne
západní
pobřeží
v regionu
Pohjanmaa/Ostrobotten. Další důležitou menšinou jsou Laponci (Saamové), o kterých se více zmíním později. Poslední jazykovou a etnickou skupinou jsou Karelové (ruskojazyční Finové), jež žijí na východě země při hranici s Ruskem [Symington, 2007, str. 34] [30]. Co se náboženství týká, tak nejrozšířenějším náboženstvím je protestantské, přesněji luteránské, kdy 77,3 % obyvatel je právě tohoto vyznání. Toto náboženství je následováno pravoslavným (1,1 % obyvatel) a 1,5 % jsou katolického náboženství nebo jiného. Ateisté tvoří 20,1 % obyvatel [29][30]. Jen 2 % finského obyvatelstva tvoří cizinci. Jedná se o nejnižší procento ze všech zemí Evropy. Většina z přistěhovalců jsou Rusové (asi 23 000 obyvatel), dále pak Estonci, Švédové, lidé ze zemí bývalé Jugoslávie a Somálci [Symington, 2007, str. 35].
7.7.1 Saamové Toto označení národnostní menšiny zahrnuje různé kmeny, které žijí na území čtyř států – Norska, Švédska, Ruska a Finska. Bývali to původní obyvatelé severních zemí, jež žili dříve v jižních částech (zejména ve Finsku). Při vytváření národních států byli zatlačováni stále víc za polární kruh. Saamský jazyk patří k malé skupině ugrofinských jazyků. Je blízce příbuzný s finštinou, estonštinou a maďarštinou. Dlouhou dobu byli utlačováni svými skandinávskými sousedy, v současnosti ale mají Saamové v Norsku, Švédsku a Finsku vlastní parlamenty [Kostrzewa, 2002, str. 14 – 15].
51
7.8 Hospodářství Finsko je velmi vyspělou zemí s vysoce globalizovanou průmyslovou ekonomikou a vzkvétajícím
sektorem
služeb.
Fungující
infrastruktura,
moderní
logistika
a komunikační sítě umožňují snadno podnikat [35]. Měnou ve Finsku je, tak jako ve většině států Evropské unie, euro [Lee, 2006, str. 20].
7.8.1 Zemědělství Zemědělská půda zaujímá jen malou část celkové rozlohy země, i přesto je ovšem zemědělství soběstačné v základních produktech [37]. Kvalita zemědělské půdy je nízká a k udržení zemědělství jsou potřeba velké dotace. Zemědělství se v roce 2011 podílelo na tvorbě HDP země pouhými 0,7 %. Mezi hlavní produkty finského zemědělství patří maso, mléko, vejce, brambory a obilí. Počet farem ve Finsku od roku 1960 neustále klesá – snižuje se hlavně počet farem s malou rozlohou orné půdy a přibývá farem o rozloze větší než 200 ha. Zemědělství je značně závislé na finanční podpoře z fondů EU [39].
7.8.2 Průmysl Stěžejní finskou surovinou je stálé dřevo i přes velký rozkvět strojírenství a nových technologií, které jsou zastoupeny například společností Nokia. Na růstu elektronického průmyslu se podílely v 90. letech především mobilní telefony a další telekomunikační zařízení [43]. Hlavními odvětvími průmyslu jsou elektronika a informační technologie, kde je zaměstnáno necelých 64 887 osob, dalším významným odvětvím je strojírenství a hutnictví, kde je zaměstnáno asi 98 000 osob následované papírnictvím a chemickým průmyslem [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 88]. Nejdůležitějšími exportními surovinami jsou elektronika, papír, stroje a kovové výrobky. Hlavními obchodními partnery Finska jsou Německo, Rusko, Británie a USA [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 90].
7.8.3 Služby Sektor služeb se podílí na tvorbě HDP 64,9 %. Nejrychlejší růst zaznamenala v roce 2010 doprava a maloobchod. Zásadním impulsem bylo nabytí důvěry v budoucí vývoj [45]. 52
7.9 Politický systém V roce 1919 se Finsko stalo republikou a v jejím čele je prezident [Kostrzewa, 2002, str. 9]. Jedná se o republiku parlamentní. Prezident je volen na 6 let v přímých volbách a může být zvolen maximálně dvakrát po sobě. Přímá volba prezidenta byla zavedena v roce 1994. Od 1. 3. 2012 je jím Sauli Niinistö ze Strany národní koalice [31]. Tím, že je Finsko parlamentní republikou, je role prezidenta a jeho pravomoce značně omezeny. V současné době je prezidentem Sauli Niinistö. V čele výkonné moci stojí premiér, kterým je v současné době Jyrki Katainena. Vláda a premiér jsou jmenováni prezidentem, avšak jmenování musí podpořit většina finského parlamentu [Sobik, 2002, str. 8]. Moc zákonodárnou reprezentuje jednokomorový parlament tvořený 200 členy. Ti jsou voleni na 4 leté období [44].
8. Finská kultura 8.1 Finové a jejich životní styl Jsou srdeční lidé, kteří milují svou volnost a cení si své individuality. Vyhledávají odloučenost [Sobik, 2002, str. 6]. Jak je uvedeno na Oficiálním portálu pro podnikání a export, Finové jsou hospodární, což souvisí s tendencí k hospodárnému využití času. Vyjadřují se velmi přímočaře, nezávazná konverzace je považována za podezřelou, nadměrná výřečnost by mohla vytvářet dojem neserióznosti. Jsou lepšími posluchaři než řečníky a respektují názor někoho jiného. Finové milují saunu, která k jejich kultuře neodmyslitelně patří. Velmi rádi v sauně projednávají důležitá rozhodnutí [42]. Typickým povahovým rysem Finů je sisu, což znamená v překladu něco jako „kuráž“ či „odolnost přežít dlouhodobé útrapy“. Vždy pečlivě zvažují svá slova, proto mohou působit mlčenlivě. Oceňují správné načasování a suchý humor. Mají sklon k depresivním náladám, což je způsobeno mimo jiné dny bez slunce. Spotřeba alkoholu zde sice není nejvyšší v Evropě, ale je vysoká. S tím souvisí i tzv. malá sobota – ve středu probíhá tradičně malá sobota (finsky pikku lauantai), kdy se zaplní bary a restaurace a Finové si dopřávají krátký oddych. Rádi se nejen v létě vydávájí do svých mökki, což jsou chatky u jezer. Milují své lesy a jezera [Symington, 2007, str. 32]. Finové patří mezi nejvzdělanější lidi na světě. Pouze malou část populace tvoří aktivně věřící lidé. Ve Finsku je zavedena vysoká úroveň sociálních služeb, jako je např. 5 týdnů dovolené, více méně bezplatné vzdělání, mateřská a další dávky. Ženy zde mají 53
lepší postavení než ve většině ostatních evropských zemí. Zastoupení žen na všech úrovních ve všech sférách je vysoké [Symington, 2007, str. 33]. K finské kultuře neodmyslitelně patří i finská sauna. Ve Finsku dnes najdeme okolo 1,6 milionu saun. Jedná se o většinou soukromé sauny jako součást domu. Pozvání do jedné z nich je asi taková pocta jako pozvání na večeři domů. Finové chodí do sauny nazí (z hygienických důvodů), avšak odděleně – muži a ženy zvlášť. V dnešní době se ve Finsku můžeme setkat se třemi základními typy saun. Nejčastějším typem je sauna vytápěná elektrickými kamny. Zde ovšem vzniká poměrně suché teplo. Velmi oblíbená je komínová sauna. Ta je vytápěna klasickými kamny na dřevo a je základem života finských chat. Poslední typem je pravá savusauna – kouřová sauna bez komína – kdy kouř při vyhřívání jde přímo do místnosti a vypouští se až před vstupem, proto má typická sauna celé zdi černé od sazí [Symington, 2007, str. 33].
8.2 Finština Tento jazyk na rozdíl od většiny evropských jazyků nepatří do indoevropské skupiny jazyků, ale do ugrofinské. Z jazyků, kterými se hovoří v Evropě, sem také spadá maďarština či estonština. Finština je plná samohlásek, v jednom slově se můžeme setkat s několika „a“ či „i“ za sebou [Sobik, 2002, str. 10]. Zatímco čeština má 2 dvojhlásky (au, ou), finština jich má 18. Prodloužení se vyjadřuje zdvojením samohlásky, ale prodloužit lze i souhlásku stejným způsobem. Finština má 14 či dokonce 15 pádů [47].
8.3 Historie Finska Dějiny Finska jsou úzce spjaty s dějinami Švédska a Ruska. Švédsko zde začalo rozvíjet svůj vliv již v roce 1157, kdy do Finska byla vyslána křížová výprava švédským králem Erikem. Poté se roku 1284 stalo Finsko švédským vévodstvím. V dalších staletích mezi sebou válčilo Švédsko a Rusko o nadvládu ve Finsku. Občas zde tedy vládli Švédové, jindy Rusové [Sobik, 2002, str. 9 – 10]. Poprvé bylo Finsko rozděleno mezi Rusko a Švédsko v roce 1323, kdy byla stanovena hranice mezi ruskou částí a švédskou částí. Většina území náležela Švédsku, východní oblasti Karélie pak Rusku. V roce 1362 získali Finové obývající švédskou část Finska právo účastnit se volby švédského krále a bylo jim umožněno poslat své zástupce do švédského parlamentu [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 12].
54
Na začátku 16. století žilo na území Finska asi 350 000 obyvatel, 90 % z nich byli rolníci a Finsko zůstávalo zemědělskou zemí až do počátku 20. století. Jednou z nejvýznamnějších postav finských dějin byl Mikael Agricola, který položil základy psané finštiny a přeložil do finštiny Nový zákon v roce 1548. Protože téměř do poloviny 17. století neexistovala ve Finsku žádná univerzita, Finové museli odjíždět na studia do zahraničí. První univerzita byla založena v Turku v roce 1640 a během velkého požáru v roce 1828 přemístěna do Helsinek, nového hlavního města [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 13 – 17]. V letech 1808 až 1809 se stává Finsko ruským velkoknížectvím a finské hlavní město je přemístěno v roce 1812 z Turku do Helsinek. Jedná se o strategický krok cara, protože bývalé hlavní město Turku je umístěno blízko Švédska. V roce 1917 využívá Finsko revoluce v Rusku a všech problémů s tím spojených a vyhlašuje nezávislost. V roce 1920 je hranice s Ruskem stvrzena Tartskou dohodou [46]. Roku 1919 byl ve Finsku přijat zákon o prohibici, který zakazoval vyrábět či prodávat alkoholické nápoje. Zákon byl zrušen až v roce 1932, i přesto dnes stále existuje částená prohibice ve Finsku. V roce 1921 byla zavedena povinná školní docházka a začaly vznikat nové univerzity, především v Turku [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 22]. V letech 1939 – 1940 probíhá tzv. zimní válka, která započala po napadení Finska Ruskem. V zimní válce Finsko ztratilo území při hranicích s Ruskem, které se pokusilo znovu získat v letech 1941 – 1944, kdy probíhala II. světová válka. Finsko bylo během druhé světové války na straně Německa, v roce 1944 se ovšem stačilo přidat k protifašistické koalici. Na přelomu let 1947 – 1948 byly podepsány mírové dohody mezi Finskem a Ruskem (tehdy SSSR). Během studené války se Finsko nachází v šedé zóně mezi západem a východem [Sobik, 2002, str. 10] [44]. V této době se mluví o tzv. finlandizaci, což je obecně vliv velmoci na politiku sousedního malého státu. V případě Finska se jednalo o to, že pro udržení své suverenity podřizovalo svou zahraniční politiku SSSR [46]. Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 působí na finskou ekonomiku negativním vlivem, způsobuje ekonomickou krizi. Situace ve Finsku se začíná lepšit po celonárodním referendu 16. 10. 1994, kdy se 57 % voličů rozhodlo pro připojení Finska k EU. Od roku 1995 Finsko prosperuje a v roce 2005 přijímá společnou evropskou měnu euro [Symington, 2007, str. 31] [44]. 55
V roce 2004 byl za největšího Fina zvolen generál G. Mannerheim, který vedl vojska během zimní války (1939 – 1940) a také během pokračující války (1941 – 1944) a od roku 1944 do roku 1946 byl finským prezidentem [Kolbe, Tarkka, Tiitta, 2005, str. 21].
9. Cestovní ruch ve Finsku Cestovní ruch je velmi významnou částí národního hospodářství. V cestovním ruchu je zaměstnáno celkem 63 994 Finů. Z oficiálních webových stránek finského statistického úřadu a díky pomoci pracovníků Finského velvyslanectví v ČR (http://www.finland.cz/public/default.aspx?culture=cs-Cz&contentlan=34),
jmenovitě
zástupce vedoucího velvyslanectví Ari Tasanena, a Českého velvyslanectví ve Finsku (http://www.mzv.cz/helsinki/cz/index.html),
jmenovitě
zástupkyni
vedoucího
velvyslanectví Lence Holubové, jsem zjistila mnoho informací o cestovním ruchu ve Finsku, 4000
jeho
vývoji
a
charakteristikách.
3578
3500 3000 2500 2000 1500 758
1000
702
500
342
273
235
Německo
UK
Norsko
0 Rusko
Estonsko
Švédsko
Graf č. 3: Nejpočetnější skupiny návštěvníků Finska podle národnosti (v tisících), podle http://www.mek.fi/tutkimukset-ja-tilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/
Graf č. 3 sleduje návštěvnost Finska za rok 2012 podle národnosti. V roce 2012 navštívilo Finsko celkem 7,6 milionů zahraničních turistů, což je 5 % nárůst oproti roku 2011, nebo také o 400 000 více zahraničních návštěvníků než v roce 2011. Zahraniční turisté utratili ve Finsku 2,3 miliardy EUR. Oproti roku 2011 se jednalo o 3 % nárůst (o 70 milionů EUR více než v roce 2011). Nejvíce návštěvníků proudí do Finska z Ruska. V roce 2012 jich Finsko navštívilo přibližně 3,6 milionů. Druhou nejpočetnější skupinu zahraničních návštěvníků tvoří turisté z Estonska (přibližně 758 000 návštěvníků). Třetí místo pak obsadili turisté ze Švédska, kterých zde bylo v roce 2012 asi 702 000. Počet 56
turistů z Ruska se oproti roku 2011 zvýšil o 10 % z Estonska o 7 %, ze Švédska o 3 %. Dále je Finsko nejvíce navštěvováno Němci, Brity, Nory, Američany, Japonci a Francouzi [1].
1600000 1400000
1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 Rusové
Švédové
Němci
Britové
Estonci
Češi
Graf č. 4: Počet přenocování dle země původu zahraničních návštěvníků v roce 2012, podle http://www.mek.fi/tutkimukset-ja-tilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/
V dokumentu, který mi byl zaslán z Českého velvyslanectví ve Finsku, jsem se dočetla, že ubytovací zařízení ve Finsku zaznamenala 20,3 milionů přenocování v minulém roce, což je 5 % nárůst oproti roku 2011. Do toho čísla jsou ovšem zahrnuti také finští turisté cestující po své zemi. Podle statistik finských ubytovacích zařízení [2] bylo nejvíce přenocování zaznamenáno u ruských turistů (1,5 milionů přenocování), švédských turistů (537 000 přenocování) a německých turistů (534 000 přenocování). Dalšími nejpočetněji zastoupenými státy, co se týče přenocování ve Finsku, jsou Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Estonsko, Francie, USA, Norsko, Japonsko, Nizozemí, Švýcarsko, Itálie a Čína. Tento vývoj sleduje graf č. 4. Podle dokumentu, zaslaného z velvyslanectví, je pro zahraniční turisty nejatraktivnější částí Finska jižní Finsko a soustroví Alandy. V této oblasti proběhlo v roce 2012 57 % přenocování. Oblast jezer, kde se v roce 2012 uskutečnilo 24 % přenocování, se stává čím dál atraktivnější pro turisty. Dalším velmi atraktivním místem je finské Laponsko, kde se realizovalo 19 % všech přenocování v roce 2012. 57
Nejčastějším důvodem návštěvy Finska byla rekreace (55 % případů). Počet turistů cestujících do Finska z důvodu rekreace vzrostl oproti roku 2011 o 10 %. Dalším impulsem pro návštěvu Finska je podnikání (21 % turistů). Počet návštěv Finska z důvodu podnikání vzrostl oproti roku 2011 o 8 %, avšak podíl cestujících za podnikáním v celkovém počtu cestujících zaznamenává v posledních 5 letech pokles. Přibližně 10 % zahraničních návštěvníků přijelo do Finska, aby navštívilo své příbuzné. Počet této skupiny zaznamenal pokles o 12 % v roce 2012 oproti roku předchozímu. Zemí pouze projíždělo 9 % zahraničních turistů [2]. Polovina turistů přenocovala v roce 2012 v hotelech a motelech. Jejich počet vzrostl v roce 2012 o 2 % oproti roku předešlému. Průměrně zde pak strávili 4,1 nocí. Ze všech cest právě 45 % nezahrnovalo přespání. Nejvíce jednodenních návštěv bylo realizováno z Ruska. Více než 2/3 ruských návštěvníků ve Finsku nepřenocovalo [2]. Měsíci, kdy ve Finsku přenocovalo nejvíce zahraničních turistů, jsou červenec (14,9 %) a srpen (10,9 %), nejméně v listopadu (6,5 %), prosince (6,6 %) a květnu (6,6 %) [3]. Toto je zobrazeno v následujícím grafu. 16,0 %
Přenocování v %
14,0 % 12,0 % 10,0 % 8,0 % 6,0 % 4,0 %
Měsíc
Graf č. 5: Přenocování v % dle měsíce v roce 2012, podle http://www.mek.fi/tutkimukset-jatilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/
Jeden návštěvník průměrně během svého pobytu utratí 300 EUR. Nejvíce peněz utratili v roce 2012 ve Finsku polští návštěvníci, a to v průměru 638 EUR za pobyt. V roce 2011 to byli čínští turisté, kteří zde utratili v průměru 670 EUR za pobyt. Za den se částka pohybuje okolo 59 EUR, což je téměř stejná suma jako v roce minulém. Nejvíce utratili za den turisté z Japonska (průměrně 126 EUR) a turisté z Ruska (průměrně 120 EUR). Turisté nejvíce peněz utratili v roce 2012 nakupováním (1066 milionů EUR), 58
dále pak v restauracích a kavárnách (434,9 milionů EUR) a za ubytováním (364,2 milionů EUR). Tabulka č. 6 podrobně popisuje skladbu výdajů zahraničních turistů v roce 2012 ve Finsku [2]. Tabulka č. 6: Skladba výdajů zahraničních turistů ve Finsku v roce 2012 Výdajová položka
Za pobyt v EUR
Za den v EUR
Celkem v milionech EUR
Podíl (v %)
Zálohy předem zahrnující zájezdy
18
3,5
136,8
6
Ubytování
48
9,4
364,2
15,9
Restaurace, bary
57
11,2
434,9
19
Palivo
10
2,1
80,1
3,5
Nákupy a jídlo
140
27,6
1066
46,5
Cena za taxi
11
2,1
81,5
3,6
Ostatní výdaje
17
3,3
128,9
5,6
Výdaje celkem
300
59,3
2292,4
100
Podle http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tau_005_en.html Tabulka č. 7: Výdaje zahraničních turistů dle země trvalého pobytu v roce 2012 Země trvalého pobytu
Za pobyt v EUR
Za den v EUR
Rusko
248
120
Estonsko
190
25
Švédsko
222
43
Německo
374
45
Velká Británie
367
63
Norsko
247
68
Podle: http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tau_006_en.html
59
Díky ochotě a pomocí obou velvyslanectví jsem zjistila, že v roce 2011 bylo realizováno 32744 přenocování českých turistů. V roce 2012 už to bylo 35 656 přenocování. Jedná se o 9,5 % nárůst v počtu přenocování mezi lety 2011 a 2012. Nejvíce přenocování českých turistů v roce 2012 proběhlo v měsíci červenci (13,1 %) a v srpnu (12,7 %), nejméně pak v prosinci (4,4 %) a v lednu (5 %) [3]. Nikdo mi bohužel nebyl schopný poskytnout informace týkající se věkového složení českých turistů ve Finsku, nedokážu tedy říct, jaký podíl z tohoto počtu přenocování byl tvořen českými seniory.
60
10. Analýza nabídky českých cestovních kanceláří do Finska V této části své bakalářské práce se zabývám nabídkou, kterou má český turista, pokud chce cestovat do Finska s cestovní kanceláří a ne takzvaně „na vlastní pěst“. Při analýze se zaměřuji na všechny zájemce, protože pro segment seniorů žádná cestovní kancelář nenabízí zájezdy do této destinace. Rozbor se týká modelového roku 2014. Při rozboru bylo zjištěno, že se jedná o zemi nepříliš lákavou pro cestovní kanceláře. Analýzou nabídky českých CK bylo zjištěno, že prakticky v nabídce chybí výhradně tématický poznávající zájezd do Finska. Zájezdy českých cestovních kanceláří vždy zahrnují při poznávání Finska do svých zájezdů jak pobaltské země, tak i ostatní severské země či Rusko. Tyto zájezdy jsou si pak svým programem často podobné. Mezi českými CK pořádajících zájezdy zahrnující i návštěvu Finska lze uvést např. CK Poznání, CK Redok, CK Periscope Skandinávie s.r.o., CK Mundo, CK Geops a CK Kudrna. Nejzajímavější nabídku má CK Kudrna, který většinu svého zájezdu věnuje právě Finsku a jeho národním parkům, v Estonsku a Litvě se tráví pouze dva dny (první a poslední). Je zajímavé, že ani Čedok ani Fischer, jakožto jedny z největších českých cestovních kanceláří, žádný zájezd do Finska nenabízí. Všechny z výše zmíněných cestovních kanceláří byly požádány o informaci o počtu seniorů účastnících se zájezdů, které zahrnují návštěvu Finska. Od žádné z nich nebyla obdržena odpověď. Za zmínku stojí také to, že všechny cestovní kanceláře, které jsou uváděné, jsou cestovními kancelářemi s dlouholetou tradicí a působností na českém trhu. Analýzu jsem se rozhodla provést u CK Poznání, CK Mundo, CK Periscope Skandinávie s.r.o. a CK Kudrna. Další dvě výše zmíněné kanceláře (CK Redok a CK Geops) jsem vzhledem k tomu, že nabízí identické zájezdy jako CK Poznání, vynechala. Tyto cestovní kanceláře byly vybrány také z toho důvodu, že jsou cestovními kancelářemi zaměřenými převážně na poznávací zájezdy, CK Periscope Skandinávie s.r.o. dokonce přímo na poznávací zájezdy v rámci severní Evropy.
61
10.1 CK Poznání Jedná se o cestovní kancelář, která byla založena v roce 1993. Zaměřuje se na cestování v rámci Evropy, pořádá ale i zájezdy mimo ni. Jsou to především poznávací zájezdy a pobytové zájezdy s turistikou [48]. Do jejich nabídky zájezdů, které zahrnují navštívení Finska, spadají tyto 4 zájezdy:
Finsko a Rusko – daleký sever
Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko a Finsko – Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska
Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – Stockholm – Helsinky – Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu
Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty [49]
10.1.1 Finsko a Rusko – daleký sever V případě prvního zájezdu – Finsko a Rusko – daleký sever – se jedná o 17 denní zájezd, kdy pouze 5 dnů z celého zájezdu se tráví ve Finsku. Mimo Finsko a Rusko zahrnuje zájezd také návštěvu švédského Stockholmu a litevského Vilniusu. Zájezd probíhá pouze v jednom termínu a to v červnu od 6. 6. 2014 do 22. 6. 2014. Cena je 29 790 Kč a ta zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, trajekty RostockTrelleborg a Stockholm-Turku, 8x ubytování (7x ubytování v hotelu*** - 2lůžkové pokoje s příslušenstvím, 1x 4lůžková kabina na trajektu), 8x snídaně formou bufetu, služby vedoucího zájezdu, pojištění léčebných výloh v zahraničí včetně storna zájezdu. Protože hledám zájezd co nejbližší mému, přijde mi 5 dnů z celého zájezdu strávených ve Finsku málo [50].
62
Tabulka č. 8: Program zájezdu Finsko a Rusko – daleký sever Den
Program zájezdu
1. den
Odjezd z ČR, tranzit přes Německo, plavba Baltským mořem do Švédska.
2. den
Dopoledne STOCKHOLM, odpoledne plavba mezi tisíci ostrůvky Alandského souostroví. Trajekt Stockholm-Helsinky (16 hod., v ceně 4lůžk. kajuty a snídaně).
3. den
Snídaně na lodi. Finsko – HELSINKY, pevnost SUOMENLINNA (UNESCO). Ubytování.
4. den
Jezerní oblast Finska. SAVONLINNA. Kamenný hrad OLAVINLINNA. Největší dřevěný kostel na světě v KERIMÄKI. Pěší přesun do KUOPIA – typické městečko na břehu jezera. Ubytování.
5. den
OULU. NP OULANKA. LAPONSKO. ROVANIEMI – vstupní brána Laponska, se světovým muzeem Arktikum. Ubytování.
6. den
Překročení polárního kruhu – NAPAPIIRI. Vesnice SODANKYLÄ s krásným dřevěným kostelem. SAARISELKÄ, součástí je NP URHO KEKKONENA. Vyhlídkový vrchol Kaunispäa. Nocleh v Inari.
7. den
Volný den v INARI, muzeum Siida, fakultativní plavba po jezeře na ostrov UKKO – posvátné místo Laponců. Návrat na hotel v Inari, individuální volno.
8. den
Překročení hranice do Ruska. MURMANSK – nejsevernější ruský přístav, kde je v létě nikdy nekončící polární den. Ubytování, procházka městem.
9. den
Dokončení prohlídky města. Ledoborec Lenin - muzeum. V poledních hodinách odjedeme ruským Laponskem přes poloostrov KOLA ke břehům Bílého moře na ubytování do městečka KEM.
10. den
Po snídani fakultativně lodí (možnost spatřit tuleně, ale i běluhy) na SOLOVECKÉ OSTROVY (UNESCO). Večer návrat do Kem na ubytování.
11. den
Ruská KARÉLIE. Odpoledne příjezd ke břehům druhého největšího jezera Evropy – Oněžského jezera. Ubytování v hlavním městě Karelské republiky – PETROZAVODSK.
12. den
Oněžské jezero – ostrov KIŽI. Fakultativně přejedeme lodí na ostrov Kiži s unikátními dřevěnými chrámy a skanzenem, dřevěný chrám Transfigurace (UNESCO). Odjezd na ubytování.
13. den
PETROHRAD. PETRODVOREC, prohlídka grandiózního parku - Velká kaskáda a Vodní alej. Ubytování v Petrohradu a večerní Něvský prospekt – nejslavnější ulice v Rusku.
14. den
Pěší prohlídka PETROHRADU. ERMITÁŽ, fakultativně lodní projížďka po Něvě. Navštěva Petropavlovské pevnosti, katedrály sv. Petra a Pavla a vězení Trubeckého bastionu. Náměstí sv. Izáka se sochou Měděného jezdce a nejvýznamnější dominantu náměstí kolosální katedrálu Sv. Izáka. Ubytování.
15. den
PUŠKIN (původně Carskoje Selo. Prohlédneme si palác Kateřiny I. Veliké, JANTAROVÁ KOMNATU. GATČINA. Pskov - ubytování. Dle časových možností krátká večerní prohlídka opevněného města.
16. den
Hlavní litevské městO VILNIUS. Podvečerní prohlídka města, z něhož vyzařuje síla polské minulosti z ulic Starého města (UNESCO), Katedrální náměstí, dlážděné
63
uličky Starého města aj. Ubytování. 17. den
Odjezd přes polské území domů. Předpokládaný příjezd do ČR v pozdních hodinách (cca kolem 24. hod).
Podle: http://www.poznani.cz/finsko/finsko-a-rusko-daleky-sever/
10.1.2 Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko a Finsko – Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska Druhý zájezd s názvem Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko a Finsko – Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska se koná ve třech termínech – od 12. 6. 2014 do 22. 6. 2014, od 3. 7. 2014 do 13. 7. 2014 a nakonec v termínu od 17. 7. 2014 do 27. 7. 2014. Cena je vždy 17 790 Kč a zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, trajekt Tallin-Helsinky, 9x ubytování ve ***hotely – 2lůžkové pokoje s příslušenstvím, 9x snídaně formou bufetu, služby vedoucího zájezdu, pojištění léčebných výloh v zahraničí včetně storna zájezdu [51].
10.1.3 Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – Stockholm – Helsinky – Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu Třetí zájezd Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – Stockholm – Helsinky – Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu se koná ve dvou termínech – od 26. 6. 2014 do 6. 7. 2014 či od 12. 7. 2014 do 22. 7. 2014. Cena zájezdu je 16 690 Kč a zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, trajekty Rostock-Trelleborg a Stockholm-Turku, 8x ubytování (7x ubytování v hotelu*** - 2lůžkové pokoje s příslušenstvím, 1x 4lůžková kabina na trajektu), 8x snídaně formou bufetu, služby vedoucí zájezdu, pojištění léčebných výloh v zahraničí včetně storna zájezdu [52]. Zájezdy Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko a Finsko – Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska a Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – Stockholm – Helsinky – Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu nejsou vhodnými k porovnávání s mým návrhem zájezdu z toho důvodu, že na území Finska je stráven pouze jeden den program a to v Helsinkách, Lahti a nocuje se v Savonlinně. Z tohoto důvodu také nebudu uvádět podrobný program zájezdu. Tyto typy zájezdů jsou dle mého názoru spíše pro ty, kteří chtějí v krátkém časovém úseku navštívit co nejvíce míst, i když ne třeba pořádně [51][52]. Do další analýzy je nebudu zahrnovat.
64
10.1.4 Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty Poslední zájezd Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty probíhá v termínu od 22. 7. 2014 do 5. 8. 2014 a cena je 22 690 Kč. Ta zahrnuje pojištění léčebných výloh v zahraničí a připojištění storno poplatků, dopravu autobusem, trajekty Rostock-Trelleborg-Rostock, Stockholm-Helsinky, vnitrostátní trajekty, podmořský tunel na ostrov Magerøya, 11x nocleh (10x ubytování v jednoduchých turistických hotýlcích a hostelech, chatkách ve vícelůžkových pokojích – nejčastěji 4 lůžkových, 1x ubytování v 4 lůžkových kajutách na trajektu), 4x snídaně a služby vedoucího zájezdu. Jedná se o 15 denní zájezd, kdy 3 dny jsou stráveny ve Švédsku, ve Finsku přibližně 5 dnů a zbývající dny v Norsku. Ve Finsku zahrnuje návštěvu Helsinek, Finské jezerní plošiny, návštěvu NP Saariselkä a městečka Santa Clause – Napapiiri, putování Laponskem a návštěvu údajně nejkrásnější hory Finska Saana. Program ve Finsku se mi zdá bohatý, avšak nejedná se o zájezd jen do Finska [53]. Tabulka č. 9: Program zájezdu Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty Den
Program zájezdu
1. den
Odjezd z ČR v dopoledních hodinách. Trajekt do Švédska (7,5 hod.).
2. den
KALMAR, starý zámek ze 14. – 16. stol. Ubytování Stockholm.
3. den
STOCKHOLM. Pozdě odpoledne plavba mezi tisíci ostrůvky, trajektem Stockholm – Helsinky (16 hodin).
4. den
HELSINKY – prohlídka města a jeho pamětihodností. Nocleh.
5. den
FINSKÁ JEZERNÍ PLOŠINA: jízda po úzkých šíjích, nazývaných eskery, mezi labyrintem jezer, nejznámější – PUNKAHARJU. SAVONLINNA, starý kamenný hrad OLAVINLINNA. KERIMÄKI – největší dřevěný kostel ve Finsku. KOLI – jedinečná vyhlídková skála. Nocleh.
6. den
Přejezd na sever Finska. NAPAPIIRI. NP SAARISELKÄ s vyhlídkovým vrcholem KAUNISPÄA. Nocleh u jezera Inari.
7. den
INARI. Přejezd do Norska. Ubytování. Večer přejezd podmořským tunelem na ostrov Mage-raya. V případě pěkného počasí krátká pěší vycházka s výhledem na NORDKAPP HORN. NORDKAPP –Severní mys, triumfální konec Evropy. Pozdě v noci návrat na ubytování.
8. den
ALTA – UNESCO. Lyngenfjorden. Nocleh.
9. den
Pěší výstup na nejkrásnější finskou horu SAANA (1 029 m). MALSELVFOSSEN. Nocleh.
10. den
Zastávka u moderní plastiky Kamenný dům v Evenes. Přejezd po mostu Tjelsundbru na souostroví VESTERÅLEN. LOFOTY. Možnost cca 1,5 hod. dlouhého lodního výletu kolem skalnatého pobřeží v oblasti Lofot. KABELVÅGU. Nocleh.
65
11. den
Souostroví LOFOTY. Vyhlídková jízda až na konec souostroví Lofoty. SVOLVAER – hlavní město Lofotského souostroví. REINE. Městečko Å na nejjižnějším cípu Lofot. Nocleh na stejném místě.
12. den
Trajektem zpět na norskou pevninu. NORDLAND. Zastávka na NORSKÉM POLÁRNÍM KRUHU. MOIRANA. Mohutné peřeje LAKSFORSEN. Nocleh.
13. den
Přejezd středním Norskem. 9hodinová prohlídka TRONDHEIMU s katedrálou. Noční přejezd.
14. den
Prohlídka města LUND. Přejezd na jih Švédska do přístavního města Trelleborg. Večer odplutí, plavba do Rostocku (7,5 hod.).
15. den
Příjezd do ČR v odpoledních hodinách.
Podle: http://www.poznani.cz/norsko/norsko-finsko-svedsko-velky-okruh-skandinavii_179.htm/
10.2 CK Kudrna Tato cestovní kancelář, která vznikla již v roce 1979, se specializuje na aktivní trávení dovolené. Pořádá zájezdy nejen do Evropy, ale do různých zajímavých koutů i jiných kontinentů [54]. CK Kudrna nabízí ve své široké nabídce pouze jeden zájezd do Finska, který je ovšem oproti ostatním cestovním kancelářím, které také nabízí zájezdy, kde je zahrnuto Finsko, nejpestřejší a nejvíce času je stráveno právě ve Finsku. Jedná se o zájezd Do finských národních parků a koná se v termínu od 18. 7. 2014 do 3. 8. 2014. Cena je 15 660 Kč a zahrnuje dopravu autobusem, 2x trajekt, 4x ubytování v kempu a 8x na tábořišti ve vlastním stanu, polopenzi, průvodce, návštěvu pravé finské sauny, pojištění léčebných výloh, zákonné pojištění CK a 3x pišingr. Zájezd trvá 17 dnů, z toho 11 dnů se tráví ve Finsku [55].
66
Tabulka č. 10: Program zájezdu Do finských národních parků Den
Program zájezdu
1. – 3.
Z Brna noční přejezd přes Polsko do Pobaltí, Trakajská jezera a vodní hrad TRAKAI v Litvě. Dále na trajekt do finské metropole HELSINEK.
4. – 6.
Výlet v NP NUUKSIO, město SAVONLINNA s vodním hradem OLAVINLINNA a muzeem lodí. Největší dřevěný kostel v KERIMÄKI, túra v NP KOLOVESI a NP KOLI. Dvoudenní nenáročný přechod NP HIIDENPORTTI s noclehem u romantického jezera Kitulanlampi.
7. – 9.
Východofinskou jezerní krajinou na sever. Noc v kempu se saunou, dvoudenní túra kolem peřejí a přes visuté mosty v nejznámějším NP OULANKA, překročení polárního kruhu poblíž ruské hranice a procházka v NP PYHÄTUNTURI.
10. – 13.
Návštěva Santa Clause na polárním kruhu v hlavním městě Laponska ROVANIEMI, muzeum Laponska ARKTIKUM. Prohlédneme si obrovské lišejníky NP ROKUA, lesní rezervaci v NP PYHÄ-HÄKKI, rašeliniště, jezera a potkáme snad i losy v NP SALAMAJÄRVI.
14. – 15.
Návštěva stařičkého dřevěného kostelíku v PETÄJÄVESI. Výšlap v NP HELVETINJÄRVI, večerní posezení u ohně blízko písčité pláže. Trajekt přes Baltské moře a návštěva TALLINU.
16. – 17.
Cesta přes Estonsko, Lotyšsko, Litvu s návštěvou největšího litevského skanzenu Rumšiškes nebo prohlídka nedalekého Kaunasu a Polskem do Brna.
Podle: http://www.kudrna.cz/zajezd/do-finskych-narodnich-parku.html
67
10.3 CK Mundo Cestovní kancelář Mundo vznikla v roce 1998. Její filosofií je, aby se účastníci cítili, jako kdyby cestovali v partě kamarádů, ovšem při zachování všech výhod cestování s cestovní kanceláří. Jsou cestovní kanceláří pro mladé – ať už věkem nebo duchem. Zaměřují se na poznávací zájezdy [56][57]. Cestovní kancelář nabízí jeden zájezd v jednom termínu do Finska, který se jmenuje Finsko – Národní parky a zajímavosti země tisíců jezer s návštěvou Pobaltí a Stockholmu. Jak už název napovídá, opět se nejedná jen o návštěvu Finska, ale zájezd zahrnuje také prohlídku Tallinnu, Rigy a Stockholmu. Probíhá v termínu od 23. 7. 2014 do 3. 8. 2014 a jeho cena je 13 980 Kč. Ta zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, trajekty Tallin-Helsinky a Turku-Stockholm, 8x ubytování (hostely, chatky), 1x 4lůžková kajuta na trajektu, služby průvodce, informační brožuru a pojištění proti úpadku cestovní kanceláře [58].
68
Tabulka č. 11: Program zájezdu Finsko – Národní parky a zajímavosti země tisíců jezer s návštěvou Pobaltí a Stockholmu Den
Program
1. den
10:00 Praha – odjezd od benzínové pumpy AGIP naproti stanici metra Černý Most 11:30 Hradec Králové – odjezd od hlavního nádraží (autobusová zastávka označená písm. J) 14:30 Olomouc – odjezd z Táborské ulice u vyústění podchodu z hlavního nádraží 16:00 Ostrava – odjezd z parkoviště naproti Domu kultury města Ostrava na ulici 28. října; tranzit přes Polsko
2. den
RIGA – ubytování a prohlídka – hanzovní domky, největší katedrála v Pobaltí, válečné muzeum…)
3. den
Estonská metropole TALLIN – perla Pobaltí, večer trajekt do Helsinek, ubytování v Helsinkách
4. den
Turistika v NP NUUKSIO, zastávka v Espoo (Nokia)
5. den
Celodenní prohlídka Helsinek; SUOMENLINNA
6. den
Finská jezerní plošina, SAVONLINNA, prohlídka středověkého vodního hradu Olavinlinna, Kerimäki – největší dřevěný kostel na světě, příjezd do Nurmes
7. den
Celodenní pěší turistika v NP Patvinsuo v Karélii a poblíž ruských hranic
8. den
Turistika v národním parku KOLI – jezero Pielinen centrum jezerní oblasti KUOPIO s vyhlídkovou věží
9. den
Celodenní túra v národním parku LEIVONMÄKI, alternativně celodenní odpočinek, individuální turistika, možnost rybaření, saunování, lodičky…
10. den
PETÄJÄVESI (UNESCO), RAUMA (UNESCO), noční trajekt z Turku do Švédska
11. den
STOCKHOLM, noční tranzit přes Švédsko, Dánsko (s využitím dvou trajektů) a Německo
12. den
Příjezd do ČR v odpoledních hodinách (už se nestaví v Olomouci a Ostravě, pouze v Praze a Hradci Králové)
Podle: http://www.mundo.cz/zajezd/finsko
69
10.4 CK Periscope Skandinávie s.r.o. V roce 1993 byla založena CK Periscope s.r.o. V témže roce se stala „Official Ticket Agent“ (výhradní prodejce vstupenek a zájezdů) na ZOH 1994 v norském Lillehammeru. Později, v roce 1996, vznikla specializovaná CK Periscope Skandinávie s.r.o. Tato cestovní kancelář přebrala většinu činností CK Periscope zaměřených na Skandinávii [59]. Cestovní kancelář nabízí celkem 10 zájezdů do Finska. Většina z nich se ovšem koná v různých termínech od prosince 2013 do dubna 2014, odpovídá tedy zimnímu období, na které já se nezaměřuji, i přesto bych ráda tyto zájezdy prezentovala. Jedná se o zájezdy Finsko s polární září nad hlavou, Ledoborec Sampo, Ledový hrad LumiLinna, Sněhová vesnice Lainio, Finský wellness s lyžováním nebo Rodinné pobyty v Medvědím brlohu. Zájezdy se uskutečňují v oblasti finského Laponska a trvají maximálně 5 dnů kromě zájezdů Finský wellness s lyžováním a Rodinné pobyty v Medvědím brlohu, které jsou na 8 dní [60]. Tabulka č. 12: Přehled zimních zájezdů do Finska od CK Periscope Skandinávie s.r.o. Název zájezdu
Cena
Počet dnů
Finsko s polární září nad hlavou
Od 37 500 Kč
5 dnů
Ledoborec Sampo
7 590 Kč
3 dny
Ledový hrad LumiLinna
3 500 Kč
2 dny
Sněhová vesnice Lainio
3 350 Kč
2 dny
Finský wellness s lyžováním
Od 17 500 Kč
8 dnů
Rodinné pobyty v Medvědím brlohu
Od 42 500 Kč
8 dnů
Podle: http://www.periscope.cz/katalog/zajezdy.html?typ=&zeme=729&doprava=&ubytovani=&mesi c=&cena=&x=85&y=14
70
Protože vytvářím zájezd na letní období, dále se těmito zájezdy nebudu zabývat. Teď se tedy zaměřím na zájezdy, které nabízí CK Perispcope Skandinávie s.r.o. na léto 2014. Tyto zájezdy už nejsou určeny pouze do destinace Finsko, ale zahrnují také návštěvu Švédska, Norska, pobaltský zemí a Ruska. Jedná se o zájezdy:
Laponsko Fly & Drive
Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp
Velký okruh kolem Baltu
10.4.1 Laponsko Fly & Drive Tento zájezd je opět zaměřen na poznávání části Finska, která se nachází na severu a jmenuje se Laponsko. Zájezd probíhá v různých termínech během celých letních prázdnin. Délka je 8 dnů. Cena zájezdu je 11 900 Kč v případě rezervace 4 osob. Ta zahrnuje 7 x ubytování ve dvoulůžkových pokojích hotelů sítě Lapland hotels, 7x snídaně, pronájem auta VW Polo od příletu po odlet, hodinová plavba s místním průvodcem po řece v Rovaniemi. Jelikož se jedná o zájezd Fly & Drive, program zájezdu si tvoří účastníci sami. Na stránkách cestovní kanceláře ale nabízí vhodný program jako inspiraci pro své klienty. Cena ovšem nezahrnuje letenku, která stojí asi 8 000 Kč [61]. Do další analýzy nebudu tento zájezd zahrnovat, jelikož se nejedná o tradiční poznávací zájezd.
10.4.2 Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp Tento poznávací zájezd do Finska a Norska je vhodný také pro cestu s dětmi i pro seniory, jak na svých stránkách cestovní kancelář uvádí. Opět se jedná o zájezd do části obou zemí, která se nazývá Laponsko. Zájezd probíhá v termínu od 21. 7. 2014 do 28. 7. 2014 a jeho cena je 39 900 Kč. Ta zahrnuje letenky Praha – Helsinky – Rovaniemi a zpět Kittila – Helsinky – Praha vč. letištních tax, dopravu autobusem, 7x ubytování ve dvoulůžkových pokojích hotelů, 7x snídaně, 6x večeře, průvodce, cestovní pojištění UNIQA K5C a pojištění proti úpadku CK [62].
71
Tabulka č. 13: Program zájezdu Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp Den
Program zájezdu
1. den
Kolem poledne odlet z Prahy do Helsinek a následně do Rovaniemi. „Hlavní město“ Laponska Rovaniemi (30 tis. obyvatel). Popojedeme dále nejsevernějším finským krajem Lappi na ubytování.
2. den
Národní park Pyhä – Luosto s členitými kopci a 400 let starým pralesem na svazích hory Ukko-Luosto. Můžete navštívit ametystový důl. Za příznivého počasí si vyjdeme pro pěkné výhledy na vrchol zdejší nejvyšší hory Noitatunturi (540 m). Navečer přejezd na ubytování (2 noci).
3. den
Saariselkä - nenáročnou vycházku v blízkosti NP URHO KEKKONEN. Nejznámější z vrcholů v okolí Saariselkä je Kaunispää (438 m n. m). Dále dojedeme do oblasti největšího jezera sámského Finska – INARI. MUZEUM SIIDA.
4. den
Překročení norské hranice a dojedeme zcela na sever. KARASJOK. To je sídlem Sámského parlamentu, který sídlí v architektonicky zajímavé budově. LAKSELV a podmořským tunelem se dostaneme na ostrov MAGERØY k hotelu a následně k mysu Nordkapp. Návštěva jeskynní kaple a zhlédnutím filmu popisujícího historii Nordkappu (71°10´21”s. š.). Návrat na ubytování pozdě v noci.
5. den
Odjezd před polednem. Pak dorazíme do městečka ALTA. Zde žili lidé (Komsafolket) již před 8 000 lety; důkazem toho je ALTA MUSEUM, které se svými cca 3 000 skalními malbami z doby kamenné patří na listinu chráněného světového dědictví UNESCO. Navečer dojedeme na ubytování.
6. den
Návrat na území Finska. Městečko ENONTEKIO je dalším srdcem sámské kultury. V oblasti uskutečníme výstup na kopec Jyppyränvaara fell, odkud je krásný výhled na jezero Ounasjärvi. Nezapomenutelným okamžikem bude dosažení hranice tří států – Norska, Švédska a Finska u jednoho hraničního kamene. Dostaneme se sem po plavbě lodičkou a krátkou vycházkou. Navečer přesun na ubytování.
7. den
Nejstarší finský národní park Pallas ja Ounastunturin kansallispuisto (založen 1938). V místě je mnoho možností pro kratší či delší vycházky a túry. V případě dobrého počasí můžeme pro výlet využít i večerních hodin, kdy je stále světlo.
8. den
Odjezd na letiště v Kittilä a s přestupem v Helsinkách odlet do Prahy.
Podle: http://www.periscope.cz/zajezdy/finsko/finskem-a-laponskem-na-nordkapp-226135/
10.4.3 Velký okruh kolem Baltu Třetím a také posledním zájezdem CK Periscope s.r.o. zahrnujícím návštěvu Finska, je zájezd Velký okruh kolem Baltu. Tento zájezd se koná v jednom termínu, a to od 2. 8. 2014 do 12. 8. 2014 a jeho cena je 18 200 Kč. Ta zahrnuje 8x nocleh (6x dvoulůžkový pokoj s příslušenstvím, 1x čtyřlůžková kajuta – třída ekonomy na lodi, 1x dvoulůžkový pokoj v hostelu – Finsko), 8x snídani, trajekt Rostock – Trelleborg a Stockholm – Turku, dopravu autobusem, průvodce, cestovní pojištění UNIQA K5C a pojištění proti úpadku CK. Jako u dvou výše zmíněných zájezdů CK Poznání, tak i v případě tohoto
72
zájezdu je na území Finska realizován pouze jeden den [63]. Z toho důvodu jej, tak jako tyto dva zájezdy CK Poznání v další kapitole Vyhodnocení nabídek cestovních kanceláří, vypustím. .
73
11. Vyhodnocení nabídek cestovních kanceláří Celkem bylo porovnáváno pět
zájezdů čtyř cestovních kanceláří. Všechny
ze zanalyzovaných zájezdů budou realizovány v létě 2014. Žádný z nich neprobíhá pouze na území Finska, ale je realizován i na území dalších zemí a to - na území Ruské federace je to jeden zájezd, v Lotyšsku taktéž, v Estonku, Litvě a Norsku jsou realizovány dva zájezdy z pěti zájezdů a ve Švédsku dokonce tři zájezdy. Dva z pěti zájezdů nesou v názvu návštěvu národních parků Finska. Většina názvů zájezdů obsahuje jména navštívených států, některé jsou ovšem mírně zavádějící. U zájezdů Finsko a Rusko – daleký východ či Do finských národních parků nepočítá potenciální zákazník po přečtení názvu zájezdu s návštěvou dalších zemí (v prvním případě Švédska a Litvy, v druhém případě Estonska a Litvy). Také si nemyslím, že je vhodném slibovat v názvu návštěvu Pobaltí, pokud zájezd nezahrnuje návštěvu všech pobaltských zemí. Z tohoto důvodu bych pravděpodobně volila název jiný. Všechny zájezdy se konají pouze v jednom termínu, z toho také usuzuji, že Finsko není příliš atraktivní a zákazníky poptávanou destinací. Kromě jednoho zájezdu jsou všechny ostatní realizovány v době letních prázdnin. Tento jeden zájezd – Finsko a Rusko – daleký sever – se koná v červnu. Ve více termínech jsou zajišťovány pouze ty zájezdy, které jsem se rozhodla z vyhodnocení vyloučit. Čtyři z pěti zájezdů jsou realizovány autobusem, jeden letecky. Pro seniory není vhodné dlouhé cestování autobusem, proto jsem toho názoru, že ani jeden z těchto čtyř autobusových zájezdů není vhodný. Nejkratší ze zájezdů trvá osm dnů a je organizován cestovní kanceláří CK Periscope Skandinávie s.r.o. Zde bych ráda poukázala na to, že i když je zájezd nejkratší, je zároveň i zájezdem nejdražší. To je způsobeno právě cenou letecké dopravy, která je vyšší než cena dopravy autobusové. Další zájezd je na dvanáct dnů a nabízí jej CK Mundo, třetí zájezd trvá patnáct dnů a pořádá jej CK Poznání. Dva zájezdy z celkového počtu pěti trvají sedmnáct dnů a jsou organizovány CK Poznání a CK Kudrna. CK Periscope Skandinávie s.r.o. a CK Poznání mají obě určeny limit minimálního počtu účastníků, který je stanoven na 30 účastníků. CK Mundo ani CK Kudrna tento limit nemají nikde na oficiálních webových stránkách k dohledání. Maximální počet osob je pravděpodobně také limitován, což ovšem není nikde uvedeno nejspíš z toho důvodu, že o zájezdy není až tak velký zájem. 74
Ceny čtyř z pěti zájezdů obsahují také komplexní pojištění léčebných výloh. Jediný zájezd, jehož cena toto pojištění nezahrnuje, je zájezd pořádaný CK Mundo. Tato cestovní kancelář svým klientům nabízí možnost objednání cestovního pojištění prostřednictvím cestovní smlouvy u pojišťovny Generali, anebo si jej mohou zákazníci sjednat sami. Pojištění u pojišťovny Generali stojí 276 Kč (typ Exkluziv, destinace Evropa).[58] Ceny zájezdů nezahrnují vstupy do navštívených objektů, v případě jednoho zájezdu ani stravování (zájezd CK Mundo), u dvou zájezdů pouze snídaně v některých dnech (zájezdy CK Poznání). Ceny zájezdů CK Kudrna a CK Periscope Skandinávie s.r.o. zahrnují polopenzi. U zájezdu, který zahrnuje návštěvu Ruska do svého programu, je uvedeno, že cena nezahrnuje vízum do Ruska a kolik přibližně toto vízum stojí. Jedná se o zájezd CK Poznání. Všechny uvedené cestovní kanceláře poskytují velké množství slev na své zájezdy. Jsou to například věrnostní, studentské, novomanželské slevy či slevy za včasné přihlášení. Věrnostní slevy jsou určeny klientům, kteří se v předešlých letech zúčastnili nějakých zájezdů s danou cestovní kanceláří. Tuto slevu nabízí všechny vybrané cestovní kanceláře a liší se většinou podle toho, kolikrát daný klient s cestovní kanceláří cestoval a kdy si zájezd objednává. Největší slevy bývají při objednání zájezdu před koncem roku. Zaujala mě taky speciální sleva, kterou poskytuje CK Kudrna a to je tzv. Kudrnovská
sleva
100
Kč
pro
ty,
kteří
mají
příjmení
Kudrna/Kudrnová
[64][65][66][67].
75
V následující tabulce jsou uvedeny ceny po přičtení poplatku za vyřízení víza do Ruska u zájezdu, který návštěvu této země zahrnuje a také přičtení nákladů za cestovní pojištění u zájezdu, kde není v ceně komplexní cestovní pojištění zahrnuto. Tabulka č. 14 – Ceny zájezdů jednotlivých cestovních kanceláří
Cestovní kancelář
Název zájezdu
Cena zájezdu
Počet dní
Cena zájezdu včetně ostatních poplatků
CK Poznání
Finsko a Rusko – daleký sever Norsko, Finsko, Švédsko – Velký okruh Skandinávií a Lofoty Do finských národních parků Finsko – NP a zajímavosti země tisíce jezer s návštěvou Pobaltí a Stockholmu Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp
29 790 Kč
17 dní
31 480 Kč
22 690 Kč
15 dní
22 690 Kč
15 660 Kč
17 dní
15 660 Kč
13 980 Kč
12 dní
14 256 Kč
39 900 Kč
8 dní
39 990 Kč
CK Kudrna CK Mundo
CK Periscope Skandinávie s.r.o. Vlastní zpracování
Z této tabulky lze vypozorovat, že nejlevnějším zájezdem s délkou 12 dnů je zájezd CK Mundo za 14 256 Kč. Naopak nejdražším je zájezd od CK Periscopce Skandinávie s.r.o., který stojí 39 990 Kč a trvá pouhých 8 dní. Nejvýhodněji z mého pohledu ale vychází zájezd s CK Kudrna, který trvá 17 dní a stojí 15 660 Kč. Co se týče programu, ten je bohatý u všech zájezdů. Kromě zájezdu od CK Periscope Skandinávie s.r.o. je vždy na programu návštěva hlavního města Finska, Helsinek a náštěva jezerní plošiny a města Savonlinna a kamenného hradu Olavinlinna. U zájezdu CK Periscope Skandinávie s.r.o. probíhá v Helsinkách pouze přestup na letišti na let do Rovaniemi, zájezd je realizován na území Laponska, ostatním částem Finska se program CK nevěnuje. Během všech zájezdů je navštíveno hned několik národních parků jako např. NP Urho Kekkonena, NP Oulanka, NP Nuuksio, NP Koli a mnoho dalších. Hlavní atraktivitou všech zájezdů je tedy nádherná příroda. Mimo návštěvu Finska je také realizována poznávací část v oblasti Švédska (návštěva Stockholmu), Litvy (prohlídka Vilniusu), Ruska (Murmansk, Solovecké ostrovy, 76
Karélie, Petrohrad, letní rezidence Petrodvorec a městečko Puškin) a Norska (návštěva Nordkappu, Vesteralen, Kabelvagu, Lofot, Trondheimu, Lund, Reine, Moirany a dalších) v případě realizace zájezdu s CK Poznání. S CK Kudrnou zavítají klienti také do Litvy (Trakajská jezera a hrad Trakai, skanzen Rumšiškes a Kaunas) a hlavního města Estonska, Tallinnu. S CK Mundo jsou navštívena hlavní města Švédska, Lotyšska a Estonska (Stockholm, Riga a Tallinn). S cestovní kanceláří CK Periscope Skandinávie s.r.o. poznají klienti pouze severní část Finska a Norska – Laponsko. Z Norska je na programu mys Nordkapp, městečka Karasjok a Alta. I když jsou programy všech výše zmíněných cestovních kanceláří bohaté, neodpovídají zcela mé představě o zájezdu do Finska. V další části této kapitoly zvlášť vyhodnotím jednotlivé zájezdy z mého pohledu. Podrobnější informace o věkové struktuře účastníků či jejich počtu jsem bohužel od žádné cestovní kanceláře nezískala.
77
11.1 CK Poznání Tato cestovní kancelář nabízí čtyři zájezdy, které zahrnují návštěvu Finska, já se budu ovšem zabývat pouze dvěma z nich z důvodů, které jsem již zmiňovala výše. První zájezd obsahuje kromě návštěvy Finska také poznání Ruska, Švédska a Litvy, druhý pak kromě Finska i Švédsko a Norsko. Ve Švédsku se tráví pouze jeden den ve Stockholmu v případě prvního zájezdu, taktéž je to u Litvy, kdy se jeden den zastaví a přenocuje ve Vilniusu. Během druhého zájezdu se ve Švédsku navštíví kromě Stockholmu také přístavní město Kalmar. U obou zájezdů je zřetelně uvedeno, co cena zahrnuje, a co nezahrnuje. U víza do Ruska je dokonce uvedena jeho orientační cena. Jediným nedostatkem je neuvedená cena na fakultativní výlety na Solovecké ostrovy a ostrov Kiži, případně přibližné množství peněz na vstupné do navštívených památek. Program obou zájezdů je velmi nabitý, klienti mají volno pouze v případě zájezdu Finsko a Rusko – daleký sever ve městě Inari a v době fakultativních zájezdů, pokud se jich rozhodnou nezúčastnit. Tento volný den bych neviděla jako nedostatek, spíše možnost pro klienty, aby poznali něco také sami. V případě prvního zájezdu se tráví ve Finsku pouze pět dní ze sedmnácti, v případě druhého zájezdu pouze tři dny z patnácti. V průběhu prvního zájezdu, se tak jako v případě druhého zájezdu, navštíví hlavní město Helsinky, Finská jezerní plošina, město Savonlinna s kamenným hradem Olavinlinna a kostel Kerimäki. Dále je na programu návštěva typického městečka na břehu jezera – městečka Kuopio. Další dny jsou již věnovány návštěvě severní části Finska a to města Oulu, NP Oulanka, města Rovaniemi, vesniček Napapiiri a Sodankylä, NP Urho Kekkonena a města Inari. Necelá 1/3 programu zájezdu je na území Finska. Během druhého zájezdu se ve Finsku navštíví hlavní město Helsinky, dále Finská jezerní plošina, město Savonlinna s kamenným hradem Olavinlinna, druhý největší kostel ve Finsku – Kerimäki, vyhlídková skála Koli, vesnička Santa Clause Napapiiri, NP Saariselkä s vrcholem Kaunispäa, městečko Inari a nejkrásnější finská hora Saana. Pouze 1/5 celého zájezdu se odehrává na území Finska, což je z mého pohledu dost málo.
78
Pro oba zájezdy je určen minimální počet účastníků na 30 osob. Také se oba tyto zájezdy konají pouze v jednom termínu, z čehož usuzuji, že o ně není příliš velký zájem. Nakonec bych ráda uvedla svůj názor na oba zájezdy – co hodnotím kladně a co naopak záporně. V prvé řadě bych vyzdvihla program obou zájezdů, i přesto že se nekoná pouze na území Finska. Mísí se v něm jak kutlurní památky tak i panenská příroda oblastí severní Evropy. Oba zájezdy jsou dostatečně dlouhé, na území Finska by se ale mohlo trávit více dní. Cena zájezdů není tak lákavá jako například u CK Kudrna nebo CK Mundo. To je dle mého názoru způsobeno typem ubytování, kdy u zájezdů s CK Poznání se jedná o ubytování v hostelech či hotelech, u CK Kudrna jsou to kempy a spaní na tábořišti ve vlastních stanech. Z tohoto pohledu by byl určitě lepší pro seniorskou klientelu zájezd s CK Poznání, i když ani tento zájezd není zcela vhodným, především co se dopravy týká. Dlouhé cestování autobusem z ČR až do Švédska také nepřipadá v úvahu v případě segmentu seniorů, takže v tomhle ohledu je zájezd také nevyhovující. Myslím si, že za tyto ceny by mohla nabízet cestovní kancelář zájezdy již s letenkou. Jeden nabízený termín také není nejvhodnější, ale předpokládám, že cestovní kancelář má zkušenost s tím, že se víc termínů nezaplní, především v létě, kdy většina obyvatel ČR cestuje k moři do Chorvatska a Španělska. Posledním nedostatkem je podle mě neuvedení programu pro klienty, kteří se nezúčastní fakultativních výletů v rámci zájezdu Finsko a Rusko – daleký sever.
11.2 CK Kudrna Cestovní kancelář Kudrna nabízí do Finska pouze jeden zájezd a jen v jednom termínu. Zájezd se jmenuje Do finských národních parků. Tento název je poněkud zavádějící, jelikož některé dny zájezdu nejsou tráveny pouze na území Finska. Kromě Finska navštíví klienti této cestovní kanceláře také Litvu a Estonsko. V Litvě jsou hned během prvních dnů na programu Trakajská jezera a vodní hrad Trakai, na konci programu pak největší litevský skanzen Rumšiškes a prohlídka Kaunasu. V Estonsku je realizována návštěva hlavního města Estonska, Tallinnu, a to 15. den zájezdu. U ceny zájezdu je zřetelně uvedeno, co obsahuje. Vzhledem k tomu, že zahrnuje všechno, co by si mohl jakýkoli klient přát, jak polopenzi, tak i ubytování a dopravu, jediné za co si budou muset klienti doplatit, jsou pravděpodobně vstupy do některých památek. 79
Program zájezdu je dobře vybraný a jeho název odpovídá z velké části programu, i přesto, že je mírně zavádějící. Více než 70 % zájezdu probíhá na území Finska. Ve Finsku jsou navštíveny v tomto pořadí tyto kulturní a přírodní památky: hlavní město Helsinky, NP Nuuksio, Savonlinna, vodní hrad Olavinlinna, dřevěný kostel v Kerimäki, NP Kolovesi, NP Koli, NP Hiidenportii, jezero Kitulanlampi, NP Oulanka, NP Pyhätunturi, Rovaniemi s muzeem Artikum, NP Rokua, NP Pyhä-häkki, NP Salamajärvi, kostelík v Petäjävesi (UNESCO) a NP Helvetinjärvi. V národních parcích probíhají vícedenní túry, v některých se dokonce nocuje. Dle mého názoru je program výborně zvolený, klienti toho poznají za těch sedmnáct dní, co nejvíce můžou. Zájezd se koná pouze v jednom termínu a minimální počet účastníků je sice zmiňovaný ve Všeobecných podmínkách, že existuje, avšak nikde jsem tento limit nenašla. Teď bych se ráda zaměřila na pozitiva a negativa tohoto zájezdu. Jako velké pozitivum vidím kvalitní bohatý program, plný krásné finské přírody, doplněný o návštěvu některých kulturních památek Finska, Estonska a Litvy. Jeho cena je také velmi lákavá vzhledem k délce zájezdu. To, že cena zahrnuje vše, včetně polopenze, také dobře působí na potenciálního zákazníka, který si pravděpodobně radši vybere zájezd, kde nemusí přemýšlet nad tím, kde se například navečeří. Jako negativa bych viděla zaměřenost na mladší lidi, protože senioři jen stěží budou spát ve stanu v kempu či na tábořišti. Cestování autobusem pro ně také není vhodné, což už jsem zmiňovala u předešlých zájezdů. Program je sice vytříbený, ale pro seniorskou klientelu by byl příliš náročný a tím pádem tedy nevhodný.
11.3 CK Mundo Tato cestovní kancelář nabízí pouze jeden zájezd, který zahrnuje návštěvu Finska. Tímto zájezdem je Finsko – Národní parky a zajímavosti země tisíce jezer s návštěvou Pobaltí a Stockholmu. Jak už jsem uváděla dříve, ani u tohoto zájezdu název zcela neodpovídá, protože jeho potenciální účastníci nenavštíví všechny tři pobaltské země, ale jen Estonsko a Lotyšsko. V zemích mimo Finska, které jsou na programu (Estonsko, Lotyšsko, Švédsko), se navštíví vždy hlavní města. Druhý den zájezdu je to Riga v Lotyšsku, třetí den Tallinn v Estonsku a předposlední, jedenáctý den, je stráven ve Stockholmu, hlavním městě Švédska.
80
U ceny je opět zřetelně uvedeno, co zahrnuje, a co nikoliv. Cestovní kancelář také nabízí zajištění komplexního pojištění u pojišťovny Generali, což bych viděla jako plus. Cena je velmi příznivá vzhledem k délce dvanácti dnů, nezahrnuje ovšem stravování. Ve Finsku jsou na programu tato města, národní parky a památky – NP Nuuksio, město Espoo, hlavní město Helsinky, Finská jezerní plošina, město Savonlinna, vodní hrad Olavinlinna, dřevěný kostel v Kerimäki, NP Patvinsuo, NP Koli, město Kuopio, NP Leivonmäki, dřevěný kostelík Petäjävesi (UNESCO) a město Rauma (UNESCO). V národních parcích opět probíhající celodenní túry. V případě celodenní túry v NP Leivonmäki je alternativní možnost celodenního odpočinku či individuální turistiky pro ty, kteří se programu nechtějí zúčastnit. Program tak jako u předchozího zájezdu hodnotím velmi kladně, myslím si, že je vhodně zvolený, avšak pro segment seniorů by byl příliš náročný. U tohoto zájezdu bych pozitivně hodnotila jeho cenu, která je nejnižší ze všech hodnocených zájezdů. Bohužel nezahrnuje stravování. Program hodnotím také kladně, avšak jak už jsem zmiňovala, pro seniory je nevhodný. Jako negativum bych viděla absenci stravování, které je Finsku poměrně dost drahé. Co se týče seniorské klientely, pak je určitě nevhodná již několikrát zmiňovaná doprava autobusem a nocování v hostelech, kde bydlí na jednom pokoji více lidí, kteří se neznají.
11.4 CK Periscope Skandinávie s.r.o. Prostřednictvím této cestovní kanceláře se potenciální zákazníci mohou zúčastnit hned několika druhů zájezdů. Cestovní kancelář nabízí velké množství zimních zájezdů a také tři letní. Já analyzuji pouze jeden z nich a to zájezd Finsko a Norsko: Laponskem na Nordkapp. Jak už název napovídá, opět se nejedná o zájezd pouze do Finska, ale do programu je zahrnuto také Norsko. Na území Norska je program dva dny, během kterých se navštíví městečko Karasjok (sídlo Sámského parlamentu), městečko Lakselv, ostrov Magerøy, mys Nordkapp a městečko Alta (UNESCO – skalní malby z doby kamenné). Cena zájezdu je vysoká, což je způsobeno cestováním leteckou dopravou, nikoliv autobusovou, jak je tomu u ostatních zájezdů, a také ubytováním v hotelu s polopenzí. Počet dnů zájezdu je poměrně nízký vzhledem k ceně.
81
Na území Finska jsou stráveny ¾ zájezdu, což je nejdelší doba oproti ostatním zájezdům. Je to ale jen 6 dnů, protože zájezd sám o sobě trvá pouhých 8 dnů. Je ovšem ušetřen čas strávený dlouhým cestováním v autobuse díky tomu, že je autobusová doprava nahrazena leteckou. Finská část programu je naplněna návštěvou města Rovaniemi, NP Pyhä – Luosto, NP Urho Kekkonena, jezera Inari, laponského muzea Siida, městečka Enontekio a NP Pallas ja Ounastunturin kansallispuisto. Zájezd je zaměřen na severní část Norska a Finska zvanou Laponsko. Pro tento zájezd je stanoven opět pouze jeden termín, minimální počet účastníků pro uskutečnění zájezdu je 30 osob. Program zájezdu je relativně dobrý, ale kromě severní části Finska potenciál zákazník nic jiného z Finska nepozná. Není navštíveno ani hlavní město Helsinky. Tyto dvě skutečnosti bych viděla jako záporné stránky zájezdu. Dalším negativem je rozhodně cena, která je dost vysoká. Nemyslím si, že by seniorská klientela byla ochotná investovat tolik peněz do jednoho zájezdu. Délka zájezdu je z mého pohledu také nedostatečná. Naopak kladně hodnotím zvolený typ dopravy, který je rychlý a pohodlný, i když o trochu dražší. Pro seniorskou klientelu je ideální, protože nemusí trávit dlouhé hodiny v nepohodlném autobuse. Dalším kladem je ubytování v dvoulůžkových pokojích hotelu, což je pro segment seniorů určitě také výhoda, nemusí sdílet pokoj s cizími lidmi v hostelu či chatkách. V neposlední řadě je určitě výhodou stravování v podobě plné penze během celého zájezdu.
82
11.5 Celkové zhodnocení zájezdů Zájezdy všech čtyř cestovních kanceláří jsou poznávacími zájezdy. Během všech zájezdů jsou navštíveny jak přírodní, tak i kulturní památky Finska a ostatních severských či pobaltských zemí a Ruska. Převažují ovšem památky přírodní, kterých je v těchto zemích velké množství. Z přírodních památek převládají návštěvy národních parků a jezerní plošiny, z těch kulturních jsou to převážně památky hlavních měst Finska, Švédska, Lotyšska, Litvy a Estonska. V ruské části zájezdu se nejedná o hlavní město, které je poměrně vzdáleno od hranic s Finskem a pobaltskými zeměmi, ale na programu je město Petrohrad, které je blízko hranic. Zájezdy jako takové bych hodnotila kladně, jejich program se mi ve většině případů jeví vhodně zvolen, avšak zájezdy nesplňují úplně vše, co je potřeba zajistit pro seniorskou klientelu. V prvé řadě žádný z nich není vhodný pro segment seniorů, pro který připravuji návrh zájezdu já. V každém z nich něco chybí nebo je nevhodně zvoleno tak, že by to seniorské klientele nevyhovovalo. Jednou je to typ ubytování, jindy stravování, v dalším případě zase třeba doprava či náročnost zájezdu. Je tedy jasné, že pro tento segment žádný ze zájezdu nebyl připraven. Žádný ze zájezdu navíc není orientován jen a pouze na Finsko, což je docela zarážející, protože je zde takových přírodních a kulturních památek, které se nedají stihnout navštívit během několika měsíců, natož během pěti uspěchaných dnů. Není mi tedy jasné, proč alespoň jedna cestovní kancelář nenabízí letecký zájezd do Finska, který by byl jedinečný a lišil se od ostatních.
83
III. APLIKAČNÍ ČÁST 12. Návrh poznávacího zájezdu V této kapitole mé práce bude navržen poznávací zájezd do Finska. Jeho program, délka, náročnost, typ dopravy a ubytování jsou přizpůsobeny požadavkům a potřebám seniorské klientely. V programu budou zahrnuty jak kulturní, tak i přírodní památky Finska. Vzhledem k typu segmentu není možné trávit několik dní po sobě túrami v národních parcích Finska, proto budou potenciální klienti seznámeni nejen s nádhernou finskou přírodou, ale také s významnými městy a kulturními skvosty. Co se týká programu, jedná se o nenáročný program odpovídající segmentu seniorů. Je zvolen tak, aby byla poznána téměř každá část Finska (kromě Laponska) alespoň minimálně a klienti si tak mohli vytvořit svůj vlastní obraz o této zemi. Vzhledem k typu segmentu bude po celou dobu tohoto zájezdu využívána autobusová doprava pronajatým minibusem. Nemyslím si, že by bylo vhodné pro tento segment cestovat místní dopravou. V souvislosti s charakteristickými znaky zmíněnými v kapitole Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu je vhodnější použití dopravy vlastním pronajatým minibusem. Z České republiky do Finska bude využita letecká doprava, která je pohodlná, rychlá a vhodná pro seniory. Let bude zajištěn se společností FINNAIR. Celodenní cestování autobusem by zabralo zbytečně příliš času a navíc je pro seniory nepohodlné a nevhodné více než pro ostatní. V neposlední řadě bude využita lodní doprava při výletu na ostrov Suomenlinna nedaleko Helsinek a při nostalgické projížďce na jezeru Saimaa. Ubytování bude zajištěno v hotelech společně se snídaní. Bude se jednat o hotely vyšší kategorie (*** a více) a to z toho důvodu, že komfortní ubytování je pro seniory velmi důležité. Během zájezdu budou mít klientit možnost poznat důležitá a zajímavá města Finska, jako jsou například hlavní město Helsinky, města Turku či Rauma, naopak také navštíví jezerní oblast Finska s krásnou panenskou přírodou, kde poznají to pravé Finsko. Severní část Finska je vynechána z programu záměrně a to z toho důvodu, že je příliš vzdálená a cestování sem je zdlouhavé. Zájezd bude navržen na sedm dní letecky. I když jsem délku některých zájezdů v předešlé kapitole kritizovala, myslím si, že tato délka je pro segment seniorů 84
dostačující a delší program by byl pravděpodobně příliš zmáhavý a náročný. Zájezd je zaměřen pro menší skupinu seniorů, maximálně ale 15 osob, určen je na léto, nejlépe červenec, kdy je ve Finsku nejtepleji.
85
12.1 Základní informace pro účastníky Úředním jazykem Finska je finština a švédština. Některá města mají dokonce dvojjazyčné značení ulic. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem EU a patří do Schengenského prostoru, stejně tak i Finsko, proto není nutné při cestování žádné vízum, ani cestovní pas, postačí občanský průkaz. Česká republika má své zastoupení ve Finsku v hlavním městě, v Helsinkách. Jedná se o Velvyslanectví České republiky, které mohou čeští turisté kontaktovat v případě jakéhokoli problému. Adresa je Armfeltintie 14, 00150, Helsinki. Další zastoupení lze nalézt ve městech Tampere a Oulu a to v podobě honorárních konzulátů [Lee, Mouritsen, Procter, 2005, str. 16]. Měnou Finska je euro. Ve Finsku je možné vyměnit si peníze jak v bankách, tak ve směnárnách. Lepší jsou ale banky, kde je nižší poplatek za výměnu peněz. Nejlepším způsobem, jak ve Finsku platit, je platební karta. Téměř všude jsou akceptovány karty MasterCard, Visa, Diner’s Club a American Express. Kartou lze zaplatit i třeba v autobuse nebo taxi. Celkově je třeba počítat s tím, že Finsko je podstatně dražší zemí, než je Česká republika a proto i náklady na žití jsou zde vyšší. Pivo stojí v restauraci obvykle okolo 4 €, večeře pak okolo 20 € [Lee, Mouritsen, Procter, 2005, str. 17].
86
12.2 Program modelového zájezdu Tabulka č. 15: Program modelového zájezdu Den
Program
1. – 2. den
Odlet z Prahy do Helsinek v ranních hodinách, ubytování v hotelu, odpolední prohlídka hlavního města a jeho památek – Senátní náměstí, katedrála Tuomiokirkko, vládní palác, Uspenská katedrála a třída Esplanadi. Druhý den bude dokončena prohlídka Helsinek (Skalní kostel, prohlídka přístavu), odpoledne návštěva finské pevnosti Suomenlinna, Sibeliův památník, následně přesun do města Porvoo, zde nocleh.
3. den
Ranní prohlídka města Porvoo, přesun do Turku, kde proběhne odpolední prohlídka města a jeho nejdůležitějších památek (hrad a katedrála). Ubytování v Turku.
4. den
Přesun z Turku do města Rauma, které je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (centrum ze dřeva). Poté přejezd na nejkrásnější skandinávskou pláž, Yyteri beach, která se nachází nedaleko města Pori. Odpoledne u moře, zde i nocleh. Možnost využití wellness a spa v hotelu.
5. den
Dopoledne krátká procházka městem Tampere, kterému se přezdívá „Liverpool severní Evropy“. Po krátké prohlídce přesun do městečka Petäjävesi, které je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO díky svému starému dřevěnému kostelu. V odpoledních hodinách přejezd do města Kerimäki ve Finské jezerní oblasti. Nocleh.
6. den
Prohlídka města Savonlinna a vodního hradu Olavinlinna. Odpoledne nostalgická plavba po jezeru Saimaa. Odpoledne přesun do Espoo, zde ubytování.
7. den
Krátká ranní procházka Národním parkem Nuuksio, odpoledne přesun na letiště Helsinky – Vantaa a odlet do Prahy.
Vlastní zpracování
87
12.3 Trasování zájezdu a popis jednotlivých dní 12.3.1 Trasa zájezdu Mapa č. 3: Trasa zájezdu
1:50000
1. den Odlet v ranních hodinách z Prahy (Letiště Václava Havla) do Helsinek (Helsinki – Vantaa). Následuje transfer z letiště a ubytování v hotelu Arthur ***, který se nachází nedaleko centra a hlavního vlakového nádraží (asi 350 metrů). Cena ubytování je 958 Kč/osoba/noc včetně snídaně. Ta je podávaná formou bufetu. Klienti budou ubytování v dvoulůžkových pokojích s oddělenými postelemi, vlastní koupelnou, toaletou, fénem a televizí [68]. Po ubytování proběhne krátká odpolední prohlídka Helsinek. Vzhledem k tomu, že všechny navštívené monumenty a památky jsou poměrně blízko u sebe, není problémem projít si město již odpoledne a neztrácet čas. Bylo by škoda toto odpoledne promrhat volným programem.
88
Helsinky jsou velkoměstem situovaným na jihu země s přibližně pěti sty tisíci obyvateli. Jsou také hlavním uzlem automobilové, železniční i letecké dopravy. Původní Helsinky založil v roce 1550 švédský král Gustav I. Vasa asi pět kilometrů severně od dnešních Helsinek. Toto město mělo být konkurencí města Reval (dnešní Tallinn), jeho poloha ovšem nebyla vhodně zvolená, protože bylo na skalách a na bažinatém území. Město svou úlohu konkurence nesplnilo. Za vlády královny Kristiny byla u Helsinek postavena pevnost. Ta spolu s pevností Suomenlinnou měla chránit před vpády Rusů [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 57 – 58]. V roce 1640 byly Helsinky přemístěny jižněji do míst, kde dnes najdeme Senátní náměstí. To bylo učiněno za vlády generálního guvernéra Velkoknížectví finského, Petra Braheho. Za severské války, která probíhala v roce 1713, bylo toto město velmi těžce poškozeno a jeho obyvatelé rychle odcházeli jinam. Po uzavření míru v Nystadu se obyvatelé začali vracet a město se znovu budovalo [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 57 – 58]. Helsinky byly učiněny hlavním městem v roce 1812 a to v době, kdy se stalo Finsko ruským velkovévodstvím. Toto rozhodnutí učinil ruský car Alexandr I. Bylo to kvůli tomu, že původní hlavní město Turku bylo podle něj příliš blízko švédkých hranic. Mimoto byly Helsinky také blízko tehdejšího hlavního města Ruska, St. Petersburgu [Sobik, 2002, str. 34 – 36] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 57 – 58]. Moderním městem se staly Helsinky až jako hlavní město. Nové empírové centrum vytvořili podle jednotného plánu výstavby architekti Johan Albrecht Ehrenström a Carl Ludvig Engel. Význam Helsinek byl dovršen, když sem byla v roce 1828 přenesena univerzita z Turku [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 57 – 58]. V pozdějších letech už se na architektuře města podíleli finští architekti jako Eliel Saarinen, Armas Lindgren a Hermann Gesellius. Ti vytvořili například Národní muzeum a hlavní nádraží. Nejvýznamnějším finským architektem byl ale Alvar Aalto, který je konkrétně v Helsinkách autorem haly Finlandia. V dnešní době tvoří Helsinky spolu s městy Espoo a Vantaa trojměstí. Po Rejkjavíku se jedná o druhé nejseverněji položené hlavní město [Sobik, 2002, str. 34 – 36] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 57 – 58].
89
Prvního dne zájezdu si odpoledne klienti prohlédnou některé pamětihodnosti Helsinek. Pomalou chůzí se přesunou od hotelu ke katedrále Tuomiokirkko (též Dóm), která je vzdálena přibližně 500 metrů od místa ubytování. Tato luteránská katedrála je dominantou Helsinek, jež je pozorovatelná již zdáli. Katedrála stojí na žulových stupních, které katedrálu podpírají. Budova katedrály je vystavěna na půdorysu řeckého kříže a zdobí ji velké průčelí s korintským sloupovím. Ke katedrále vede ohromné schodiště, které je tradičním místem setkání nejen v létě. Krypta katedrály slouží jako kavárna. Stavba katedrály byla dokončena v roce 1852. Před katedrálou stojí pomník cara Alexandra II. od Waltra Runeberga. Věžičky v rozích kostela (celkem 4), které jsou zakončeny kupolemi, tak jako sochy dvanácti apoštolů ve výklencích fasády na střeše, byly doplněny ke katedrále až po smrti architekta Engela a neodpovídají jeho plánům. Tato budova je volně přístupná veřejnosti [Sobik, 2002, str. 40] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 66 – 68]. Tato krásná stavba se nachází na Senátním náměstí, které je také součástí prohlídky. Dóm i některé ostatní neoklasicistní budovy na náměstí byly navrženy již zmiňovaným architektem Carlem-Ludwigem Engelem. Těmito budovami jsou například Vládní palác a Helsinská univerzita s Univerzitní knihovnou. Vládní palác je od roku 1822 sídlem senátu, dříve zde sídlila vláda. Helsinská univerzita je jediná dvojjazyčná univerzita ve Finsku a Univerzitní knihovna je považována za nejkrásnější budovu architekta Engela [Sobik, 2002, str. 40] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 68]. V parku za Vládním palácem se nachází Rytířský dům, kde se stýkala a dodnes stýká horní vrstva helsinské společnosti. Poslední významnou budovou je Sederholmův dům z roku 1757. Jedná se o nejstarší helsinský kamenný dům, v současné době zde sídlí muzeum, které přibližuje život v 18. století a zmiňuje se konkrétně o finském průmyslníkovi Johanu Sederholmovi. Muzeum ovšem do prohlídky zahrnuto nebude [Sobik, 2002, str. 40] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 68]. Další významnou památkou Helsinek je Uspenská katedrála s jejími cibulovitými věžičkami, která se nachází na poloostrově Katajanokka, jenž je mezi Jižním a Severním
přístavem.
Architektem
této
budovy
byl
Alexandr
Gornostajev
a byla vybudována ve stylu staroruských tradic v roce 1868. Mimoto se nechal autor inspirovat také chrámem Hagia Sofia. Uvnitř katedrály je bohatá sbírka ikon
90
na ikonostasu1 a další honosné předměty, např. působivý lustr. Dodnes se zde slouží mše ve staroslovanštině [Sobik, 2002, str. 41] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 68 – 69]. Prohlídka bude zakončena procházkou po třídě Esplanadi plnou secesních a neoklasicistních domů. Právě v těchto domech sídlí nejluxusnější podniky na světě – vybrané butiky a drahé obchody. Severní a jižní část třídy odděluje park, který je oblíbeným místem pro procházky. Na konci třídy Esplanadi stojí budova Švédského divadla, které je nejstarším švédským divadlem ve Finsku. Tato budova má tvar podkovy. I na této třídě po sobě zanechal stopy architekt Engel, který zde navrhl budovu Společenského domu Státní rady z roku 1824 [Sobik, 2002, str. 40] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 69 – 70]. Zde naši společnou prohlídku ukončíme. Klientům bude nabídnuta možnost volné prohlídky města, podány návrhy na to, která místa by měli ještě navštívit. Budou to především ta místa, která z časových důvodů nemohou být zahrnuta do společné prohlídky. Mapa č. 4: Trasa prvního dne zájezdu v Helsinkách
1:100
1
Ikonostas = zástěna před oltářem
91
2. den Druhý den prohlídky bude započat v 9:00 od hotelu procházkou ke Skalnímu kostelu. Podle mapy trvá cesta sem asi 20 minut, není třeba ale spěchat, stačí sem dojít okolo 10:00. Prohlídka kostela by měla trvat asi 30 minut. Samotný kostel je jedním z nejzvláštnějších kostelů světa. Architekty této stavby byli manželé Timo a Tuomo Suomalainenové, kteří se rozhodli kostel postavit nikoliv na skále, ale v ní. Do skály byla v roce 1969 vystřelena díra a nad ní byla vybudována dvanácti metrová kupole ze skla, oceli a 22 kilometrů vinutého měděného drátu. Stěny kostela tvoří skála. Na několika místech skalních stěn dodnes pryští voda. Tento kostel je také jednou z nejčastějších míst svateb v Helsinkách, mimoto je využíván jako koncertní hala díky své skvělé akustice. Tento unikát je možné prohlédnout si mimo časy bohoslužeb a vstup je zdarma [Sobik, 2002, str. 42] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 75]. Od Skalního kostela bude prohlídka pokračovat do přístavu. Cesta zpět je poměrně dlouhá, přesto bude absolvována pěšky z toho důvodu, aby klienti více poznali město. Část trasy bude vedena po významné třídě Mannerheimintie – hlavní třídě Helsinek. Tato ulice byla pojmenována podle významného vojenského státníka a velitele C. G. E. Mannerheima. Dále bude míjen obchodní dům Stockmann. Jedná se o jeden z největších evropských obchodních domů a je zde možné koupit opravdu vše. Kolem něj se bude pokračovat třídou Aleksanterinkatu do přístavu. Tato třída je zvolena záměrně, protože nabízí také co k vidění. Nachází se zde Hlavní strážnice prezidentské gardy, kde probíhá pravidelné střídání stráží a Prezidentský palác. Budova hlavy státu pochází z roku 1814, přestavěna byla roku 1843 na honosný palác. Poslední význačnou budovou je zde radnice, kterou navrhl opět architekt C. L. Engel [Sobik, 2002, str. 40] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 69 – 72]. Procházka bude zakončena na tržnici v přístavu – Kauppatori. Klienti sem spolu s průvodcem dorazí okolo poledne, třičtvrtě hodiny bude věnováno prohlídce tržnice, bude možnost nakoupit nějaké suvenýry, naobědvat se a vychutnat atmosféru místa. Nedaleko současného tržiště se nachází klasicistní budova bývalé tržnice – kauppahalli.
92
Mapa č. 5: Trasa prohlídky druhého dne v Helsinkách (Vuorikatu 19 – budova hotelu, Temppeliaukion Church – Skalní kostel, Kauppatori – tržnice)
1:200
Z přístavu se klienti vydají lodí na pevnost Suomenlinna, která se nachází asi 15 – 20 minut lodí od přístavu. Je třeba počítat s tím, že je nutné při cestě lodí být dříve na palubě. Nalodění probíhá vždy 14 minut předem. Prohlídce bude věnována přibližně hodina a půl, v 15:00 se pojede lodí zpět do přístavu. Návštěva pevnosti s průvodcem v angličtině bude stát klienty 10 EUR. Společnost nabízí průvodce v 15 jazycích, pokusíme se zajistit češtinu namísto angličtiny [69][70]. Pevnost Suomenlinna, která je zapsaná od roku 1991 na Seznam kulturního dědictví UNESCO, byla nedaleko Helsinek vybudována v letech 1748 – 1772 Švédy. Rozkládá se na pěti vzájemně propojených ostrovech a její stavba byla realizována z důvodu ochrany Helsinek proti útokům z moře. Délka obranných zdí je 8 km. Na ostrovech je umístěno 105 kanónů a 290 budov jako např. škola, muzeum, kostel, knihovna, kiosky, restaurace atp[Sobik, 2002, str. 42] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 78 – 79].
93
Mapa č. 6: Cesta lodí z přístavu na pevnost Suomenlinna
1:500
Po návratu na pevninu se klienti vydají spolu s průvodcem k poslední zastávce v Helsinkách a to k Sibeliovu památníku v Sibeliově parku. Památník je poměrně vzdálený od centra Helsinek, proto je zvolen na konci programu v Helsinkách. Pro klienty bude přistaven minibus, kterým se dostanou k památníku a po jeho prohlídce budou pokračovat do města Porvoo. Jean Sibelius byl hudební skladatel, na jehož počest vytvořila umělkyně Eile Hiltunen památník, který vyvolal nejprve vlnu protestů. Bylo to z toho důvodu, že památník připomíná varhany, pro něž Sibelius nikdy žádnou skladbu nesložil. Z toho důvodu vytvořila autorka Eile Hiltunen ještě malou Sibeliovu hlavu, kterou umístila na žulovou skalku vedle památníku [Sobik, 2002, str. 42].
94
Mapa č. 7: Cesta z přístavu k Sibeliovu památníku (červený bod – Sibeliův památník)
1:1000
95
Po asi 20 minutové prohlídce se bude pokračovat do města Porvoo na ubytování. Město je od Helsinek vzdáleno asi 51 km, předpokládaný příjezd je okolo 17:00 do hotelu. Mapa č. 8: Trasa z Helsinek do Porvoo
1:5000 V Porvoo bude ubytování zajištěno v dvoulůžkových pokojích Hotelu Sparre *** nedaleko centra Porvoo. Pokoje jsou buď s manželskými anebo s oddělenými postelemi podle přání klientů. Cena ubytování činí 1505 Kč/os./noc. V ceně je zahrnuta snídaně formou bufetu. V hotelu je také sauna, kterou je možné během pracovních dnů využít. Pokoje jsou vybavené také rychlovarnou konvicí a kabelovou televizí. Vlastní toaleta a koupelna je samozřejmostí [68].
3. den Část dopoledne třetího dne je věnováno prohlídce města Porvoo. Tato prohlídka proběhne od 9:00 do 10:00. Právě toto město je jedním z nejstarších finských měst na jižním pobřeží (jedná se o druhé nejstarší město Finska). Pro město jsou typické dlážděné ulice lemované malými dřevěnými domy. Klienti spolu s průvodcem navštíví dům Johana Ludwiga Runeberga, který byl národním básníkem. Hlavní části programu bude stará část města, kde si prohlédnou klienti domy, z nichž některé pocházejí až z 16. století. Mimoto také navštíví katedrálu z 15. století [Sobik, 2002, str. 68] [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 92 – 93]. 96
Po krátké prohlídce tohoto klidného finského města následuje přesun dál do Turku, kde bude stráven zbytek dne. Sem by měli klienti dorazit okolo jedné hodiny odpoledne. Ubytování je zajištěno také zde v hotelu Helmi ***, který je umístěný nedaleko katedrály a centra města. Cena ubytování je 1231 Kč/os./noc a zahrnuje snídani formou bufetu. Jedná se o dvoulůžkové pokoje s oddělenými postelemi. Samozřejmostí je opět koupelna s toaletou. Na každém pokoji je kromě toho televize a mini lednice. Hosté hotelu si navíc mohou kdykoli připravit čaj nebo kávu zdarma během celého dne ve snídaňové místnosti [68]. Mapa č. 9: Trasa z Porvoo do Turku
1:20000
Turku bývalo za vlády Švédů ve Finsku hlavní městem Finska. O tento status přišlo v roce 1812, kdy většina města shořela při obrovském požáru. Návštěva města bude započata u hotelu, od kterého se klienti spolu s průvodcem vydají ke katedrále Tuomiokirkko, jež zde byla vystavěna ve 13. století. Katedrálu několikrát postihl požár, avšak díky silným zdem se uchovalo mnoho středověkých prvků jako například hrobka. Od katedrály se bude pokračovat k Hradu, který je hlavním znakem významného města. Vstupné do Hradu činí 7 EUR [74][ Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 100– 102]. I když fasáda Hradu neláká k prohlídce, interiér, který je tajuplný – chodby působí jako bludiště a schodiště jsou temná – určitě ano. Tento hrad byl také po dlouhou dobu sídlem vlády. Pravděpodobně byl založen kolem roku 1280 a to v době, kdy do Finska přijel první biskup ze Švédska. Muzeum umění, které budou mít možnost klienti navštívit po společném programu, je zařazeno nakonec programu. Právě zde je jedna z nejlepších sbírek finského umění [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 100– 102]. 97
Zde bude prohlídka ukončena, klienti mohou navštívit jedno z mnoha muzeí ve městě, případně se městem projít sami, zajít si někam na jídlo, anebo se jít ubytovat do hotelu. Plánovaná doba prohlídky je asi 3 hodiny, záleží na zdržení v katedrále a hradu. Mapa č. 10: Trasa prohlídky v Turku (Tuureporinkatu 11 – adresa hotelu, Tuomiokirkkokatu – katedrála, Linnankatu – hrad)
1:1000
4. den Po snídani v hotelu proběhne přemístění do města Raumy (okolo 9:00), které je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1991. Cesta z Turku do Raumy trvá přibližně hodinu a půl (délka trasy je 90 km).
98
Mapa č. 11: Trasa z Turku do Raumy
1:10000
Vzhled Raumy se od středověku téměř nezměnil. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO bylo město zapsáno díky zachovalosti dřevěných budov ve městě. Expozice zachycující historii města je soustředěna do Muzea města. Jednou z atrakcí města je Marela, což je dům bohatého rejdaře z počátku dvacátého století [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 105]. Starou část města si klienti projdou s průvodcem. Tato společná část by měla zabrat zhruba třičtvrtě hodiny. Okolo 12:30 bude vyhrazena hodina na oběd a samostatnou prohlídku města.
99
Mapa č. 12 – Prohlídkový okruh v Raumě
1:100
V 13:30 bude program pokračovat. Klienti se spolu s průvodcem přesunou autobusem na Yyteri Beach, která se nachází nedaleko města Pori, které je známé díky svému jazzovému festivalu. O Yyteri Beach se také říká, že je nejkrásnější pláží ve Skandinávii [Sobik, 2002, str. 66]. Cesta trvá přibližně hodinu, klienti by tedy měli být na místě v 14:30. Po příjezdu proběhne check-in v hotelu Yyteri Spa Hotel ****. Tento hotel je sice drahý, ale bohužel v této oblasti není jiné vhodné a levnější ubytování. Mimoto si myslím, že tento hotel je v mnoha ohledech velmi vhodným místem pro seniorskou klientelu. Hotel poskytuje rozsáhlé spa a wellness služby, jež zahrnují vířivky, plavecké bazény a sauny. Cena ubytování na jednu noc na osobu je 2106 Kč. Ta zahrnuje snídani. Klienti budou mít na výběr buď dvoulůžkové pokoje s oddělenými postelemi anebo s manželskými lůžky. Tyto pokoje disponují lednicí, toaletou a koupelnou s vanou či sprchovým koutem. Některé pokoje mají dokonce výhled na moře [68]. Po ubytování v hotelu proběhne okolo 16:00 krátká procházka po pláži, po které bude umožněno klientům strávit odpoledne ve své režii. Využít mohou jak služeb hotelu, tak i například koupání v moři. Program pro toto odpoledne je zvolen záměrně z toho důvodu, aby si mohli zákazníci na chvíli oddechnout a odpočinout. Mimo zajištěné ubytování je také možno pronajmout si na pláži krátkodobě či dlouhodobě chatku. Typ tohoto ubytování jsem nezvolila, protože si nemyslím, že by
100
byl vhodný pro seniorskou klientelu, navíc by nemohli klienti využít služeb wellness v hotelu. Mapa č. 13: Trasa z Raumy na pláž Yyteri
1:10000
5. den Po snídani v 9:00 bude trasa zájezdu pokračovat do Tampere, města mezi dvěma jezery. Cesta z Yyteri do Tampere trvá přibližně 2 hodiny, tzn., že by minibus měl dorazit na místo okolo 11:00. Ve městě proběhne jen zběžná prohlídka s procházkou, protože zde není tolik památek k vidění.
101
Mapa č. 14: Trasa z pláže Yyteri do Tampere
1:10000
Tampere bylo po dlouhou dobu průmyslovým městem. Jedná se o největší finské vnitrozemské město, ve kterém ještě není cestovní ruch příliš rozvinut. Toto město bylo založeno roku 1770 švédským králem Gustavem Vasou. Zajímavostí je, že roku 1882 se stalo Tampere prvním skandinávským městem, jehož ulice byly osvětleny elektrickými lampami. Velký růst města nastal v 19. století díky vzkvétajícímu textilnímu průmyslu. Později, v 20. a 21. století, byly opuštěné textilní továrny přeměněny na drahé byty, nákupní centra a kulturní střediska [Sobik, 2002, str. 82][Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 115]. V tomto městě začne prohlídka u historické katedrály – dóm Tuomiokirkko – která byla postavena Larsem Sonckem v letech 1902 – 1907. Tato katedrála je vyzdobena předními finskými umělci. Odsud bude prohlídka města pokračovat k ortodoxnímu kostelu Alexandra Něvského. Kostel je postaven v novobyzantském stylu. Před hlavním vchodem do kostela je věž s devíti zvony, mezi kterými je i největší zvon Finska, který váží 4,8 tuny. Odsud se klienti vydají do posledního kostela prohlídky a to Alexandrova kostela. Jedná se o novogotickou stavbu, jejíž interiér připomíná díky vybouleným vzorům na stropě a nepěknému oltáři jakési spirituální vlakové nádraží. Prohlídka města bude zakončena procházkou továrním komplexem Finlayson, ve kterém dnes sídlí různá kulturní zařízení, nákupní centra apod [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 117]. Zde bude krátká, přibližně hodinová prohlídka města ukončena. Klientům bude poskytnut volný čas (1 hodina), na občerstvení, případný nákup suvenýrů. 102
V 13:00 proběhne přesun z Tampere do Petäjävesi, kde se nachází starý dřevěný kostel, který je zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Cesta sem trvá přibližně dvě hodiny, to znamená, že klienti by měli být okolo 15:00 na místě. Mapa č. 15: Trasa z Tampere do Petäjävesi
1:20000
Jak již bylo zmíněno výše, v tomto malém městečku se nachází unikátní dřevený kostel z poloviny 18. století, který je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tento kostel postavil v letech 1763 – 1765 architekt Jaakko Klementinpoika Leppänen na půdorysu ve tvaru kříže. Zvonice byla k tomuto kostelu přistavěna roku 1821 vnukem architekta. Právě tento kostelík je tím pravým příkladem unikátní dřevěné architektury ve východním Finsku. Hlavní loď kostela má tvar kříže a je dlouhá 17 metrů a široká 7 metrů [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 126]. Na prohlídku kostela bude vyhrazena hodina času, tzn., že okolo 16:00 by měli klienti vyrazit autobusem směrem do Kerimäki. Město se nachází asi 15 km od města Savonlinna, které je centrem jezerní oblasti. Cesta sem je poměrně dlouhá, avšak toto pozdní odpoledne bude využito k přesunu z toho důvodu, aby nemuselo přemístění probíhat dopoledne. Myslím si, že tento kout Finska by měl být rozhodně navštíven, proto ho taky do svého programu zařazuji.
103
Mapa č. 16: Trasa z Petäjävesi do Kerimäki
1:20000
Předpokládaný příjezd do Kerimäki je okolo 19:30 – 20:00. Prohlídka města Savonlinna a vodního hradu Olavinlinna bude dalšího dne dopoledne. Ubytování hostů bude zajištěno v Kerimaa Holiday Village ****. Toto ubytování je sice opět dražší, ale nabízí spoustu výhod. Klienti budou ubytování v dvoulůžkových apartmánech s privátní saunou. V každém apartmá je televize, jídelna, vlastní koupelna a možnost připravit si kávu či čaj. Mnoho z nich má také krb. Klienti mohou ve večerních hodinách využít saun v apartmánech, vířivky či jiných druhů saun v ubytovacím zařízení. Cena je 2042 Kč včetně snídaně. Ta je buď kontinentální, anebo bufetová, záleží na sezóně [68].
6. den V předposlední den zájezdu proběhne ráno po snídani prohlídka města Savonlinna a vodního hradu Olavinlinna. Město Savonlinna dnes vzkvétá díky příjmům z turismu a kulturní prestiže odvozené od každoročního mezinárodního operního festivalu. Prohlídka města započne v přístavišti, kde bude navštíveno také tržiště – kauppatori. Zde budou mít klienti jednu z posledních, ne-li poslední možnost, zakoupit si nějaké suvenýry, či tradiční finské produkty. Typickou pochoutkou Savonlinny jsou tzv. lörtsy. Jedná se o místní plněné pečivo, které lze zakoupit ve dvou variantách – sladké a slané. Slané lörtsy jsou kořeněné a plněny jsou masem a rýží, kdežto sladké lörtsy jsou plněny jablečným džemem a cukrem. Návštěvě tržiště bude věnována půl hodina. Odsud bude trasa pokračovat do zrestaurovaného Pikkukirkko, což je luteránský kostel. Od kostela bude trasa dále vést na hlavní atrakci Savonlinny, kterou je vodní hrad Olavinlinna. Ten 104
sice stojí na ostrově, avšak je možné se k němu dostat pěšky po můstku. Od katedrály se tedy klienti s průvodcem vydají do přístaviště na konci ulice Linnankatu a odsud je hrad vzdálen asi 15 minut pěší chůze. Dočetla jsem se, že Hrad vypadá jako velká, šedá mořská příšera, jež se vynořuje z hlubin. Založen byl v roce 1475 a to za účelem, aby střežil jezero, které bylo v té době důležitou dopravní křižovatkou. Zdi hradu jsou 5 metrů široké a to z toho důvodu, aby dokázaly vydržet útok z východu. Hrad je možné si prohlédnout pouze v rámci organizované prohlídky [Lee, Mouritsen, Procter, 2003, str. 135 – 136] [Sobik, 2002, str. 80 – 81]. Vzhledem k tomu, že prohlídky začínají každou hodinu, je třeba stihnout tu v 11:00, aby mohl být celodenní program dodržen. Cena prohlídky je 6 EUR/osoba. Hodinová prohlídka bude v angličtině, v případě nutnosti český průvodce přeloží informace sdělené v angličtině [71]. Okolo poledne bude prohlídka hradu ukončena a následuje návrat z ostrova do přístaviště. Mapa č. 17: Trasa prohlídky v Savonlinně
1:400
Odpoledne je na programu vyhlídková jízda lodí po jezeru Saimaa. Během této nostalgické projížďky klienti poznají kulturu a přírodu jezera Saimaa a snad i uvidí tuleně kroužkového, který je typickým zvířetem této oblasti. Jelikož se klienti zrovna nachází v jezerní oblasti, která je nejcharakteristější pro Finsko, myslím si, že vyjížďka lodí je vhodná k zařazení do programu. Cena za osobu je 15 EUR. Nikde jsem nenašla,
105
jak dlouho tato vyjížďka trvá, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jediný program na odpoledne, nemyslím si, že by to byl problém, kdyby byla na delší dobu [72]. V pozdně odpoledních hodinách (okolo 16:00) bude následovat přesun ze Savonlinny do hotelu Lepolampi nedaleko města Espoo. Kvůli tomu, že další den je již dnem posledním a klienti budou cestovat letadlem, si myslím, že je lepší využít toto odpoledne pro přemístění. Cesta ze Savonlinny do hotelu trvá více než 4 hodiny, proto je předpokládaný příjezd na ubytování okolo 21:00. Výhodou hotelu je, že se nachází půl hodiny jízdy od letiště Helsinki – Vantaa a 4,5 km od Národního parku Nuuksio, který je na programu poslední den [68]. Klienti budou v tomto hotelu ubytováni v dvoulůžkových pokojích s oddělenými postelemi. Každý pokoj je vybaven mimo postelí také stolem, televizí, vlastní koupelnou a lednicí. Cena ubytování je 1347 Kč/os./noc a to včetně snídaně. V hotelu jsou také dvě sauny, které mohou klienti využít k relaxaci po dlouhé cestě [68]. Mapa č. 18: Trasa ze Savonlinny na ubytování v hotelu Lepolampi
1:50000
106
7. den Po snídani se klienti vydají na poslední část jejich putování a to do Národního parku Nuuksio. Tento národní park se nachází asi 4,5 km od ubytování, proto bude přemístění provedeno autobusem. Klienty už čeká jen krátká dopolední procházka národním parkem. Národní park Nuuksio, který leží asi 50 km na západ od Helsinek, byl založen v roce 1994 a jeho rozloha činí 35 km2. Jedná se o nejzápadnější část finské jezerní plošiny. Skalnatá krajina, spleť údolí a strží jsou charakteristickými znaky této oblasti. Celkem je v této oblasti 25 jezer, která mají nahnědlou barvu – ta je způsobena rašeliništi v oblasti. Nejvyšší nadmořská výška v národním parku je 110 m. n. m., jedná se tedy o vhodnou procházku právě pro seniory [73]. Po dopolední procházce bude následovat odjezd na letiště v Helsinki – Vantaa následovaný odletem zpět do České republiky ve večerních hodinách. Letiště se nachází přibližně hodinu cesty od Národního parku Nuuksio. Mapa č. 19: Trasa z hotelu Lepolampi do Národního parku Nuuksio a na letiště Helsinki – Vantaa
1:2000
107
12.4 Kalkulace zájezdu V ceně zájezdu je zahrnuta doprava, ubytování včetně snídaní, vstupy do některých památek a také služby průvodce po celou dobu zájezdu. Doprava z České republiky do Finska bude zajištěna letecky se společností Finnair. Jedná se o přímý let bez komplikovaných přestupů, jak je tomu se společností Air Baltic, která sice nabízí o něco levnější letenky, ale s přestupem a navíc není v ceně letenky zahrnuta přeprava zavazadel. Na území Finska se pak klienti budou přemisťovat pomocí zapůjčeného minibusu. Ten je doveze také z letiště na ubytování první den zájezdu. Ubytování proběhne v jednotlivých destinacích v hotelech kategorie *** a ****. Cena ubytování ve všech ubytovacích zařízeních je včetně snídaní. Ubytování je samozřejmě zahrnuto do ceny zájezdu. Další služby v ubytovacích zařízeních jako například využití sauny a různých welness zařízení je někdy zahrnuto v ceně ubytování, někdy zase ne. Pokud není, zákazníci si ho musí doplatit sami, v případě, že jej chtějí využít. V ceně zájezdu zahrnuto není. Další položkou zarnutou do ceny zájezdu jsou vstupy do jednotlivých památek, které klienti navštíví na trase zájezdu. Vstupy budou dále shrnuty do přehledné tabulky. Ostatní navštívené památky v rámci individuálního programu a vstupy do nich si hradí klienti sami. Do ceny zájezdu jsou také zahrnuty dva výlety lodí a to na pevnost Suomenlinna a dále pak vyhlídková plavba lodí po jezeru Saimaa. V neposlední řadě je k dispozici klientům po celou dobu jejich cesty kvalifikovaný český průvodce a vedoucí zájezdu v jednom. Ten bude zajišťovat hladký průběh zájezdu, pomáhat s ubytováním hostů, vyřizovat jejich dotazy a podávat výklad, pokud se nebude jednat o prohlídku s průvodcem v anglickém jazyce, jako je tomu například u prohlídky vodního hradu Olavinlinna. V tomto případě pak přeloží svým klientům informace, kterým v cizím jazyce neporozumí. Do nákladů na dopravu je třeba započítat započítat půjčovné autobusu spolu s řidičem a také jeho plat. Průvodci je třeba také vyplatit stravné a plat a do nákladů zahrnout ubytování a vstupné pro průvodce. Cestovní pojištění není zahrnuto v ceně, klienti si ho musí zajistit sami. Kurz eura je zjišťován ke dni 28. 3. 2014. Kurz k tomuto dni je 27,420 Kč/EUR [75].
108
12.4.1 Přímé náklady Tabulka č. 16: Náklady na ubytování v Kč Ubytovací zařízení
Cena ubytování na osobu a noc
Místo ubytování, doplňující informace
Hotel Arthur ***
958 Kč
Helsinky, včetně snídaně
Hotel Sparre ***
1505 Kč
Porvoo, včetně snídaně
Hotel Helmi ***
1231 Kč
Turku, včetně snídaně
Yyteri Spa Hotel ***
2106 Kč
Yyteri Beach, včetně snídaně
Kerimaa Holiday Village ****
2042 Kč
Kerimäki, včetně snídaně
Hotel Lepolampi
1347 Kč
Espoo, včetně snídaně
CELKEM
9189 Kč
Vlastní zpracování
Ceny ubytování jsou uváděny v Kč na stránkách www.booking.com, odkud jsem je čerpala. Přepočítávat je zpět na eura mi přišlo zbytečné. Tabulka č. 17: Náklady na vstupné v eurech Památka/aktivita
Cena v eurech na osobu
Loďna Suomenlinnu 10 Hrad Turku
7
Nostalgická plavba
15
Olavinlinna
6
Celkem
38 € = 1042 Kč
Vlastní zpracování
Vstupné je přepočítáno pomocí kurzu, který jsem uváděla výše. V případě zájmu si mohou klienti doplatit
návštěvu dalších památek, které navštíví v rámci
individuálního programu. Do přímých nákladů je také nutno zahrnout náklady na letenku, což je 4676 Kč. Klienti poletí se společností Finnair. Cenu letenky jsem zjišťovala na stránkách www.kralovna.cz k datu 23. 3. 2014 [76]. Tato společnost je jednička na trhu s letenkami, proto jsem vybrala právě ji. Přímé náklady celkem činí 14907 Kč na osobu. 109
12.4.2 Nepřímé náklady Do složky nepřímé náklady spadají všechny ty spojené s dopravou a průvodcem. Mimo jiné také zahrnují ubytování řidiče a průvodce, stravné průvodce a jiné. Všechny tyto výlohy sledují následující tabulky. Tabulka č. 18: Náklady na dopravu Kč Název položky
Cena v Kč Doplňující informace
Ubytování řidiče
9189
Zapůjčení minibusu 122850 Celkem
Všechna ubytovací zařízení včetně snídaní Včetně poplatků za palivo a mzdy řidiče
132039
Vlastní zpracování
Po konzultaci s některými odborníky z oboru cestovní ruch jsem se rozhodla pronajmout si autobus spolu s řidičem až ve Finsku. Tím se mi náklady na řidiče snížily o letenku a stravné, které bych mu musela zaplatit. Po e-mailové konverzaci s panem Jani Pentillä ze společnosti Taksione Oy, jsem obdržela stanovenou cenu celkově za dopravu na 122850 Kč (650 EUR/den), která zahrnuje všechny náklady spojené s autobusovou přepravou [77]. Tabulka č. 19: Náklady na průvodce v Kč Název položky
Cena v Kč Doplňující informace
Ubytování průvodce 9189
Všechna ubytovací zařízení
Odměna průvodce
6300
1 den = 900 Kč
Vstupné
1042
Všechny památky na trase zájezdu
Stravné
6376
Výpočet níže
Letenka
4676
Praha, Letiště Václava Havla – Helsinki Vantaa a zpět
Celkem
27583
Vlastní zpracování
110
Výpočet stravného průvodce: Sazba na den je 45 EUR. 1. den zájezdu – tráví s klienty 6 – 18 hodin, tzn., že dostane dvě třetiny ze 45 EUR, což je 30 EUR. Během tohoto dne nedostane žádné jídlo. Těchto 30 EUR vynásobíme kurzem 27,420 a vyjde číslo 823 Kč. 2. – 7. den – tráví s klienty více než 18 hodin, tzn., že by měli nárok na 45 EUR. Každý den ovšem mají snídani, takže musím 45 EUR zkrátit o tu snídani. Výpočet je pak: 45-(45*0,25) = 33,75. Tuto sumu musím vynásobit šesti, protože se jedná o šest dní, stravné je pak 202,5 EUR. Po vynásobení kurzem, jenž je uveden výše, nám vyjde částka 5553 Kč. Po sečtení stravného za první den zájezdu a stravného za dalších šest dní zájezdu mi vyšla částka 6376 Kč. Tuto výši stravného vyplatím průvodci. Nepřímé náklady celkem činí 159622 Kč. Riziko neobsazenosti je 80% z 15, což se rovná 12 účastníkům. Nepřímé náklady na osobu si vypočítám tak, že 159622 Kč, tedy celkové nepřímé náklady, podělím 12 účastníky, kteří mi vyšli ve výpočtu rizika neobsazenosti. Nepřímé náklady na osobu činí 13302 Kč. Celkové náklady na osobu, přímé i nepřímé, činí dohromady 28209 Kč. Z toho musím ještě vypočítat přirážku a DPH. Přirážka je stanovena na 15 %, jelikož se jedná o zájezd pro seniory. Přirážka 15 % = 4232 Kč. Jako poslední položku si musím vypočítat z přirážky DPH. To tvoří 21 % přirážky. DPH 21 % = 889 Kč. Po sečtení všech položek (přímé a nepřímé náklady na osobu, přirážka a DPH) můžu stanovit konečnou cenu zájezdu. Celková cena zájezdu je 33330 Kč. Prodejní cena zájezdu je 33499 Kč. 111
Závěr Již před tím, než jsem začala s tvorbou své bakalářské práce a především její aplikační částí, mi bylo jasné, že v týdenním zájezdu nebude možno navštívit úplně vše, co bych si já představovala. Program zájezdu jsem několikrát přepisovala a předělávala, až z něj vzešla tato finální podoba. Vybrala jsem ta místa, která je určitě zapotřebí navštívit, i když vím, že by se jich dalo najít další desítky. I přestože se jedná o zájezd pro seniorskou klientelu, je program celkem náročný a kombinuje památky jak přírodního tak kulturního charakteru. Bohužel jsem musela vynechat ze svého programu severní část Finska – Laponsko, které je příliš vzdáleno a cestovat sem by bylo náročné a zdlouhavé. Jako hlavní přínos mé bakalářské práce vidím vytvoření unikátního zájezdu, který na českém trhu není k nalezení. Je jedinečný také v tom, že program, ubytování, doprava i další služby jsou přizpůsobeny a přesně zvoleny pro segment seniorů. Požadavky segmentu se bohužel odražejí v ceně, která nemůže být nižší, než u zájezdů, kdy ubytování je zajištěno v kempech či hostelech. Ráda bych se teď věnovala hypotézám, které jsem si na počátku stanovila. První hypotéza byla, že žádná česká cestovní kancelář nenabízí zájezd do Finska, který by nezahrnoval návštěvu jiných zemí (např. Pobaltské země, Rusko, Švédsko a Norsko). Tato hypotéza se mi bohužel potvrdila. Na českém trhu jsem nenašla zájezd, který by se věnoval pouze návštěvě Finska. Vzhledem k tomu, že se jedná většinou o zájezdy autokarové, je u některých z vybraných zájezdů (např. u zájezdu CK Kudrny) vyplněna doba při přepravě do Finska a z Finska návštěvou Pobaltských zemí. V tomto případě chápu důvod této volby. U jiných zájezdů je ale věnováno Finsku jen několik dní z celého zájezdu (např. zájezdy CK Poznání). Tyto zájezdy mi přijdou příliš uspěchané a jejich program sice pestrý, ale příliš nahuštěný. Potenciální klienti těchto cestovních kanceláří nestihnou vstřebat zážitky z jedné země a už jsou dávno v další. Dovolím si tedy tvrdit, že na českém trhu neexistuje zájezd, který by se věnoval pouze návštěvě Finska. Můžu říct, že žádný z nich nevyvrátil mou hypotézu, bohužel ani ty zájezdy od CK Periscope Skandinávie s.r.o., která by se měla orientovat pouze na zájezdy do Skandinávie.
112
Mou druhou hypotézou bylo tvrzení, že žádná česká cestovní kancelář nenabízí zájezd do Finska, který by byl orientován na segment seniorů. Tato hypotéza se mi také potvrdila. Na českém trhu existují cestovní kanceláře, které se zaměřují na seniorskou klientelu. Je jich celkem dost a některé z nich jsem také zmiňovala v kapitole Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu. Žádná z těchto cestovních kanceláří nenabízí zájezd do Finska, produkty těchto cestovních kanceláří jsou totiž většinou zaměřeny na pobytové zájezdy k moři či poznávací zájezdy po České republice. Nabídka těchto cestovních kanceláří mi přijde dost omezená. Když jsem zkoumala cestovní kanceláře, které nabízí zájezdy, jejichž program zahrnuje návštěvu Finska, snažila jsem se vyzkoumat, zda by některý z nich nebyl vhodný pro seniory i přesto, že se tyto CK přímo nezaměřují na seniorskou klientelu. Bohužel ani v tomto případě jsem žádný vhodný produkt nenašla. U většiny zájezdů je program vyplněn celodenními túrami v národních parcích, či je ubytování zajištěno v hostelech anebo kempech. Takovéto zájezdy nejsou vůbec vhodné pro seniory, hypotéza mi opět nebyla vyvrácena. Jako třetí a také poslední hypotézu jsem si stanovila, že vytvořený zájezd bude lacinější než analyzované zájezdy s odpovídající kvalitou ubytování a dopravy vhodnou pro daný segment trhu. Potvrzení či vyvrácení této hypotézy je celkem složité. Vzhledem k tomu, že jsem nenašla žádný zájezd, který by odpovídal programem mým požadavkům, myslím si, že nemám moc s čím srovnávat. Na druhou stranu ale existují zájezdy, které návštěvu Finska zahrnují, proto bych je ráda s mým produktem porovnala. Zájezdy CK Kudrna a CK Mundo jsou orientované spíše na nenáročné cestovatele, co se ubytování a dopravy týká. Jejich cena je velmi příznivá. Na tuto cenu jsem nebyla schopná se se všemi náklady, jak přímými, tak i nepřímými, dostat. Můžu tedy říct, že cenově jsou zájezdy poměrně levnější než můj produkt, nesplňují ovšem podmínku ubytování v ubytovacích zařízeních na stejné úrovni a stejné kategorii, jako je tomu u mého produktu. Doprava také neodpovídá. Zájezdy CK Poznání jsou cenově také přiznivější než můj modelový zájezd, ubytování je též odpovídající, ovšem programy téměř všech se odehrávají na území Finska jen poskromnu. Doprava autokarem není vhodná pro seniorskou klientelu, dlouhá jízda z České republiky do Finska je únavná a dlouhá. U zájezdů CK Periscope Skandinávie s.r.o. jsem předpokládala, že jejich kvalita bude nejvyšší a od toho se bude odvíjet cena. 113
Musím říct, že produkty této cestovní kanceláře mě zklamaly asi úplně nejvíc. Zájezdy se věnují pouze severní části Finska, ostatní části úplně vynechávají. Doprava i ubytování je vhodné pro segment seniorů, cena je ale dost vysoká. Z tohoto krátkého shrnutí bych chtěla poukázat na to, že existují podstatně levnější zájezdy, než je ten mnou vytvořený, ale nejsou přímo vhodné pro seniorskou klientelu a jejich program není odpovídající. Můžu tedy říct, že hypotéza se mi potvrdila a můj produkt je lacinější, ale především vhodnější než ostatní analyzované zájezdy. Sama za sebe můžu říct, že jsem nečekala tak vysokou cenu modelového zájezdu. Bohužel většina ceny byla způsobena vysokými nepřímými náklady především na autokarovou dopravu na území Finska. I přesto si myslím, že by se tento zájezd mohl uskutečnit a jeho využití bych viděla u cestovních kanceláří či cestovních agentur. Sama uznávám, že cena necelých 34000 Kč je dost vysoká pro seniory a byla bych ráda, kdyby šla stanovit níže.
114
Soupis literatury a pramenů Tištěné publikace AUJESKÁ, Lucie. Turistická oblast lva – hodnocení její turistické nabídky. Brno, 2006. 44 stran. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Brno BUČKOVÁ, Tereza. Analýza potřeb vybraného segmentu trhu cestovního ruchu v České republice (senioři). Praha, 2011. 82 stran. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Praha. ČERNÁ, Dagmar. Udržitelný cestovní ruch ve Finsku. Praha, 2012. 96 stran. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická, Praha. LOKAJÍČKOVÁ, Veronika. Geografická diferenciace Kuby. Brno, 2009. 53 stran. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Brno. ŠEVČÍK, Tadeáš. Senioři jako cílový segment cestovního ruchu. Olomouc, 2011. 60 stran. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci ŽITNÁKOVÁ, Petra. Seniorská klientela v cestovním ruchu. Jihlava, 2012. 66 stran. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická, Jihlava.
Průvodci KOLBE, L., TARKKA, J., TIITTA, A., aj. Portraying Finland, facts and insights. 1. vydání. Keuruu. Otava Book Printing Ltd, 2005. 167 stran. ISBN 951-1-20151-4 KOSTRZEWA, Achim a Renate. Skandinávie. 1. vydání. Praha. Baset, 2002. 279 stran. ISBN 80-86223-45-0 LEE, P., MOURITSEN, L., PROCTER, J., aj. Finsko. 1. vydání. Brno. JOTA, s. r. o., 2009. 232 stran. ISBN 978-80-7217-599-4 SOBIK, Helge. Finsko. 1. vydání. Praha. JAN VAŠUT s.r.o., 2002. 128 stran. ISBN 807236-267-4 SYMINGTON, Andy. Finsko. 1. vydání. Praha. Svojtka&Co, s. r. o., 2007. 373 stran. ISBN 80-7352-467-8
115
Elektronické zdroje [1]
Visit
Finland.
[online].
[cit.
2013-11-14].
Dostupné
z:
http://www.visitfinland.com/travel-trade/tourism-statistics/ [2] Statistics Finland: Tourism from abroad to Finland. [online]. [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.stat.fi/til/rajat/2012/rajat_2012_2013-05-30_tie_001_en.html [3] Statistics Finland: Tourism in Finland. [online]. [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.mek.fi/tutkimukset-ja-tilastot/majoitustilastot/kehitys-lahtomaittain/ [4] Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/82596be4-1c4f-420f-a40b-0058dbf7519b/Zasady_1 [5] Katedra cestovního ruchu VŠE. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf [6]
Cestování
pro
seniory.
[online].
[cit.
2013-12-20].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.cestovaniproseniory.cz/ [7]
CK
Prima
Via.
[online].
[cit.
2013-12-20].
http://www.primavia.cz/node/14 [8] CK Conti. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.ckconti.cz/zajezdypro-seniory/ [9] CK Lotos. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.cklotos.cz/ [10] UNWTO. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: www.unwto.org [11]
FOR
SENIOR.
[online].
[cit.
2013-12-20].
Dostupné
z:
http://www.forsenior.cz/2013/cz/intercept.asp [12] Třetí věk. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: www.tretivek.cz [13] ACK ČR: Cestování českých seniorů. [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.ackcr.cz/aktuality-pro-verejnost/seniori-mohou-cestovat-pohodove-i-u-nasjsou-cestovni-kancelare-pro-seniory [14]
Cestování
-
doktorka[online].
[cit.
2014-01-02].
Dostupné
z:
http://cestovani.doktorka.cz/cesti-seniori-mohou-cestovat-diky-eu-o-tricet-procentlevneji/ 116
[15] ATIS. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.atis.cz/vypis-produktutema/dovolena-pro-zraly-od-50/?CatalogueID=11 [16]
ČEDOK.
[online].
[cit.
2014-01-02].
Dostupné
z:
http://www.cedok.cz/promo/seniorskasleva.htm?gclid=CNTQ_Lrj37sCFYZZ3godl1QA 7g [17]
CK
FISCHER.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-01-02].
z:
http://www.fischer.cz/dovolena-seniori [18]
CA
Senior
Agency.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-01-02].
z:
http://www.senioragency.cz [19]
CA
Posedlost.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-01-02].
z:
http://www.posedlost.cz/senior55.html [20] Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/Do_1574.pdf [21]
ČSÚ.
[online].
[cit.
2014-01-02].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cechu_ubyde_a_zestarnou_20130723 [22]
ČSÚ.
[online].
[cit.
2014-01-02].
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/110033A864/$File/01_kap.pdf [23]
ČSÚ.
[online].
[cit.
2014-01-02].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/FE0041432A/$File/e-1417-12_De.pdf [24]
Parlamentní
listy.
[online].
[cit.
Dostupné
2014-01-02].
z:
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pocet-duchodcu-v-CR-neustale-roste-Jejich-uz-2-3-milionu-212669 [25] Demografie: Vývoj věkové struktury obyvatelstva ČR. [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=824& [26]
Katedra
demografie
VŠE.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Vitkova.pdf [27]
ČSÚ.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf
117
[28] Tixik. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://www.tixik.cz/nejvetsi-mestave-finsku-3748813.htm [29] Finsko. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://finsko.org/ [30] Ministerstvo zahraničních věcí ČR. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/finsko/ [31]
Google.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
https://www.google.com/#q=prezident+finska [32]
I-cestovani.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.i-
cestovani.com/finsko-obecne-219 [33]
Geo.estranky.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.geo.estranky.cz/clanky/finsko.html [34]
Turisimo.
[online].
[cit.
2014-01-20].
http://www.turisimo.cz/finsko/mesta-a-mista/finske-pohori/ [35] Ministerstvo zahraničních věcí Finska. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://formin.finland.fi/public/default.aspx?nodeid=46306&contentlan=2&culture=enUS [36]
Turisimo.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.turisimo.cz/finsko/informace/pocasi-ve-finsku/ [37] Půdy a zemědělství. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: gymil12.ic.cz/wpcontent/uploads/Severni-Evropa-poznamky.doc [38]
Agronavigator.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=14797&ids=137 [39]
Enviweb.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.enviweb.cz/clanek/zemedelstvi/97901/finsko-udrzeni-tradicnihozemedelstvi-rodinne-farmy-zaklad-protekce-krajinneho-razu-zeme [40]
Orbion.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://finsko.orbion.cz/stat/pruvodce/priroda-1456/
118
[41] Ministerstvo zahraničních věcí Finska. [online]. [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://formin.finland.fi/public/default.aspx?nodeid=46290&contentlan=2&culture=enUS [42]
Businessinfo.
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/etiketa-obchodniho-jednani-ve-finsku-5436.html [43]
Finland.
[online].
[cit.
2014-01-27].
Dostupné
z:
http://www.finland.cz/public/default.aspx?nodeid=31400&contentlan=34&culture=csCZ [44]
Euroskop.
[online].
[cit.
2014-01-28].
Dostupné
z:
https://www.euroskop.cz/522/sekce/finsko/ [45] Ministerstvo zahraničních věcí. [online]. [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/finsko/ekonomika/ekonomicka_c harakteristika_zeme.html [46]
Finlandizace.
[online].
[cit.
2014-01-28].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Finlandizace [47]
Finsko.
[online].
[cit.
2014-01-28].
Dostupné
z:
http://www.finsko.com/finsko/finstina/ [48] CK Poznání. [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.poznani.cz/o-nas/ [49]
CK
Poznání.
[online].
[cit.
2014-02-02].
Dostupné
z:
[cit.
2014-02-02].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.poznani.cz/finsko/zajezdy/ [50]
CK
Poznání.
[online].
http://www.poznani.cz/finsko/finsko-a-rusko-daleky-sever/ [51]
CK
Poznání.
[online].
[cit.
2014-02-02].
http://www.poznani.cz/rusko/rusko-okruh-pobaltskymi-republikami-s-navstevoupetrohradu-a-finska/ [52]
CK
Poznání.
[online].
[cit.
2014-02-02].
Dostupné
z:
http://www.poznani.cz/rusko/rusko-okruh-pobaltskymi-republikami-s-navstevoupetrohradu-a-finska/
119
[53]
CK
Poznání.
[online].
[cit.
2014-02-02].
Dostupné
z:
http://www.poznani.cz/norsko/norsko-finsko-svedsko-velky-okruhskandinavii_179.htm/ [54] CK Kudrna. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.kudrna.cz/okudrnovi/jak-se-s-nami-cestuje/jak-se-s-nami-cestuje.html [55]
CK
Kudrna.
[online].
[cit.
2014-02-03].
Dostupné
z:
http://www.kudrna.cz/zajezd/do-finskych-narodnich-parku.html [56] CK Mundo. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/ [57] CK Mundo. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/ckmundo [58]
CK
Mundo.
[online].
[cit.
2014-02-03].
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/zajezd/finsko [59] CK Periscope. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/onas/ [60] CK Periscope Skandinávie s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/katalog/zajezdy.html?typ=&zeme=729&doprava=&ubytovani =&mesic=&cena=&x=85&y=14 [61] CK Periscope Skandinávie s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/zajezdy/finsko/laponsko-fly-drive-361257/ [62] CK Periscope Skandinávie s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/zajezdy/finsko/finskem-a-laponskem-na-nordkapp-226135/ [63] CK Periscope Skandinávie s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/zajezdy/finsko/velky-okruh-kolem-baltu-309552/ [64]
CK
Kudrna
–
slevy.
[online].
[cit.
2014-02-20].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.kudrna.cz/o-kudrnovi/vseobecne-smluvni-podminky/ [65]
CK
Periscope
–
slevy.
[online].
[cit.
2014-02-20].
http://www.kudrna.cz/o-kudrnovi/vseobecne-smluvni-podminky/
120
[66]
CK
Mundo
-
slevy.
[online].
[cit.
2014-02-20].
Dostupné
z:
[cit.
2014-02-20].
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/rezervace/zajezd/finsko [67]
CK
Poznání
-
slevy.
[online].
http://www.poznani.cz/slevy/ [68] Booking. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.booking.com/ [69] HSL. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://www.hsl.fi/ [70] Suomenlinna: Visitor's guide. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.suomenlinna.fi/en/visitors_guide/opening_hours_and_prices/opening_hours _and_prices_1.10.2013-30.4.2014 [71]
NBA.
[online].
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
http://www.nba.fi/en/museums/olavinlinna_castle/entrance_fees [72]
Savonlinna
Travel.
[online].
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://savonlinnatravel.infogate.fi/infogate/online/en/aktiviteetit/risteilypaketit/tervahoyryristeily-norpan-kotivesilla#basic [73]
Severské
listy.
[online].
[cit.
2014-03-19].
http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0082.php [74]
Turku.
[online].
[cit.
2014-03-19].
Dostupné
z:
https://www.turku.fi/Public/default.aspx?nodeid=17790&culture=en-US&contentlan=2 [75]
ČNB:
Kurz
měn.
[online].
[cit.
2014-03-28].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.js p [76] Královna. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.kralovna.cz/ [77] Taksione. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.taksione.com/
121
Přílohy Navštívené památky Helsinky
Obrázek č. 4: Katedrála Tuomiokirkko
Obrázek č. 5: Uspenská katedrála
122
Obrázek č. 6: Skalní kostel exteriér
Obrázek č. 7: Skalní kostel interiér
123
Obrázek č. 8: Pevnost Suomenlinna
Obrázek č. 9: Sibeliův památník
124
Turku
Obrázek č. 10: Turku – katedrála
Obrázek č. 11: Turku – hrad
125
Petäjävesi a pláž Yyteri
Obrázek č. 12: Petäjävesi – starý dřevěný kostel
Obrázek č. 13: Východ slunce na pláži Yyteri
126
Tampere a jezero Saimaa
Obrázek č. 14: Tampere
Obrázek č. 15: Jezero Saimaa
127
Savonlinna a Olavinlinna
Obrázek č. 16: Vodní hrad Olavinlinna a město Savonlinna
Obrázek č. 17: NP Nuuksio
128
