Produkt CK pro seniory – Modelový region Plzeňsko
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
............................................... .... Podpis
2
3
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu profesoru Petru Chalupovi za jeho ochotu, vstřícnost, cenné připomínky, rady a odbornou pomoc se záležitostmi, týkajících se mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Veronice Šrámkové, sales manažerce Hotel U Zvonu, za komunikaci ohledně ubytování v Hotelu U Zvonu. Ráda bych také poděkovala své rodině za podporu během tvorby bakalářské práce a celého studia.
4
5
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Produkt CK pro seniory – Modelový region Plzeňsko bakalářská práce
Autor: Kristýna Konopová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2015
6
Copyright © Kristýna Konopová, 2015
7
Abstrakt a klíčová slova KONOPOVÁ, Kristýna: Produkt CK pro seniory – Plzeňský kraj. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran 100. Bakalářská práce Produkt CK pro seniory – Plzeňský kraj se zabývá českou seniorskou klientelou a vytvořením vhodného zájezdu právě pro ni do Plzeňského kraje. V práci je provedena analýza nabídky českých a zahraničních cestovních kanceláří do Plzeňského kraje a také charakteristika kraje a jejich přírodních a kulturních předpokladů. Klíčová slova: Plzeňský kraj, Seniorská klientela, Produkt CK, Analýza nabídky CK.
Abstract and key words KONOPOVÁ, Kristýna: The Product of a Tour Operator for Seniors – Plzeň region.. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. Pages 100. Bachelor thesis The Product of a Tour Operator for Seniors – Plzeň region deals with the Czech senior clientele and with creating a suitable product exactly for this clientele to Plzeň region. The thesis also analyzes Czech and foreing tour operators supply to Plzeň region and characterize this region and its natural and cultural conditions. Key words: Plzeň region, Senior clientele, Product of a tour operator, Analysis of a supply of tour operators.
8
Obsah A. Teoretická část ........................................................................................................ 17 1. Analýza současného stavu řešené problematiky ...................................................... 17 2. Diskuze literatury ................................................................................................... 17 3. Cíl práce ................................................................................................................. 18 4. Metody a jejich zdůvodnění .................................................................................... 19 5. Charakteristika modelové oblasti ............................................................................ 19 5.1.
Poloha kraje a krajského města ......................................................................19
5.1.1. 5.2.
Historie Kraje ................................................................................................ 21
5.2.1. 5.3.
Plzeň ......................................................................................................20
Historie Plzně ......................................................................................... 22
Přírodní podmínky ........................................................................................ 23
5.3.1.
Povrch.................................................................................................... 23
5.3.2.
Klima .....................................................................................................27
Hydrologie ..........................................................................................................32 5.3.3.
Pedologie ............................................................................................... 35
5.3.4.
Biota ......................................................................................................35
5.3.5.
Ochrana přírody ..................................................................................... 36
5.4.
Socioekonomická charakteristika kraje .......................................................... 38
5.4.1.
Obyvatelstvo .......................................................................................... 38 9
5.4.2.
Sídla .......................................................................................................40
5.4.3.
Hospodářství .......................................................................................... 43
5.4.4.
Zemědělství............................................................................................ 43
5.4.6.
Doprava ................................................................................................. 44
5.4.7.
Služby .................................................................................................... 47
5.4.8.
Cestovní ruch ......................................................................................... 47
B. Praktická část .......................................................................................................... 49 6. Specifika skupiny obyvatel- Senior ......................................................................... 49 6.1.
Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu......................... 49
6.1.1.
Sociální cestovní ruch ............................................................................ 49
6.1.2.
Pojem senior .......................................................................................... 50
6.1.3.
Seniorský cestovní ruch ..........................................................................50
6.2.
Rozdělení seniorské klientely ........................................................................51
6.3.
Charakteristiky seniorské klientely ................................................................ 52
6.3.1.
Biologické charakteristiky ......................................................................52
6.3.2.
Fyziologické charakteristiky ...................................................................53
6.3.3.
Psychické charakteristiky .......................................................................54
6.4.
Potřeby..........................................................................................................55
6.5.
Pojem stárnutí ............................................................................................... 56
6.5.1. 6.6.
Stárnutí v České republice ......................................................................56
Speciální požadavky ...................................................................................... 56
10
6.6.1.
Požadavky na produkt cestovního ruchu ................................................. 56
6.7.
Formy seniorského cestovního ruchu ............................................................. 58
6.8.
Poptávka Českých seniorů po cestovním ruchu.............................................. 58
6.9.
Senioři v České republice .............................................................................. 59
6.9.1.
Vývoj počtu seniorů v ČR ......................................................................59
7. Analýza nabídky zájezdu Českých a zahraničních cestovní kanceláří do této oblastizaměření senioři ................................................................................................... 60 7.1.
Tuzemské cestovní kanceláře a agentury ....................................................... 61
7.1.1.
Cestovní kancelář OK Tours ..................................................................63
7.2.
České cestovní kanceláře pro zahraniční turisty ............................................. 63
7.3.
Zahraniční cestovní kanceláře a agentury ...................................................... 64
C. Aplikační část ......................................................................................................... 66 8. Program modelového zájezdu ................................................................................. 67 8.1.
Trasování zájezdu a popis jednotlivých dní.................................................... 68
8.1.1.
Den první ............................................................................................... 68
8.1.2.
Den druhý .............................................................................................. 70
8.1.3.
Den třetí ................................................................................................. 72
8.1.4.
Den čtvrtý .............................................................................................. 74
8.1.5.
Den pátý................................................................................................. 76
9. Kalkulace zájezdu ................................................................................................... 78 9.1.
Přímé náklady ............................................................................................... 78
9.1.1.
Ubytování .............................................................................................. 78 11
9.1.2. 9.2.
Vstupy ...................................................................................................78
Nepřímé náklady ........................................................................................... 79
9.2.1.
Doprava ................................................................................................. 79
9.2.2.
Náklady na průvodce .............................................................................. 81
9.3.
Výpočet celkových nákladů a prodejní ceny .................................................. 81
Závěr ........................................................................................................................... 83 Použitá literatura ......................................................................................................... 85 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 87 Přílohy ........................................................................................................................ 92
12
Seznam ilustrací Obrázky Obrázek č. 1: Mapa České republiky ........................................................................... 20 Obrázek č. 2: Mapa České republiky s polohou Plzně (červený bod). .......................... 21 Obrázek č. 3: Geomorfologie České republiky............................................................. 24 Obrázek č. 4: Dopravní síť a sídelní struktura .............................................................. 26 Obrázek č. 5: Roční úhrn srážek v roce 2013 [mm]...................................................... 28 Obrázek č. 6: Úhrn srážek na území Plzeňského kraje v roce 2012 .............................. 29 Obrázek č. 7: Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2013 [OC] ..................................29 Obrázek č. 8: Říční síť Plzeňského kraje......................................................................32 Obrázek č. 9: Hydrologické poměry ............................................................................ 34 Obrázek č. 10: Typy krajiny ........................................................................................ 37 Obrázek č. 11: Věková pyramida obyvatelstva Plzeňského kraje ................................. 39 Obrázek č. 12: Vývoj osídlení na území Plzeňského kraje ........................................... 41 Obrázek č. 13: Sídelní struktura kraje ..........................................................................42 Obrázek č. 14: Centra a silniční síť .............................................................................. 45 Obrázek č. 15: Železniční síť Plzeňského kraje ............................................................ 46 Obrázek č. 16: Trasa prvního dne ................................................................................ 68 Obrázek č. 17: Trasa druhého dne ................................................................................ 71 Obrázek č. 18: Trasa třetího dne .................................................................................. 73 Obrázek č. 19: Trasa čtvrtého dne ................................................................................ 75 Obrázek č. 20: Trasa pátého dne .................................................................................. 77 13
Obrázek č. 21: Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň ......................................................... 92 Obrázek č. 22: Radnice města Plzně ............................................................................ 92 Obrázek č. 23: Morový sloup, Plzeň ............................................................................ 93 Obrázek č. 24: Vstupní brána Plzeňského Prazdroje .................................................... 94 Obrázek č. 25: Pivovarské muzeum ............................................................................. 94 Obrázek č. 26: Muzeum loutek, Plzeň .........................................................................95 Obrázek č. 27: Velká Synagoga, Plzeň ........................................................................96 Obrázek č. 28: Patton memorial, Plzeň ........................................................................97 Obrázek č. 29: Barokní kostel na náměstí v Klatovech................................................. 97 Obrázek č. 30: Zelená Hora u Nepomuka .................................................................... 98 Obrázek č. 31: Zámek Nebílovy .................................................................................. 98 Obrázek č. 32: Letecký snímek na Zámek Kozel ......................................................... 99 Obrázek č. 33: Zámek Manětín .................................................................................. 100 Obrázek č. 34: Klášter Plasy ...................................................................................... 100
Tabulky Tabulka č. 1: Podíl obyvatel ve věku 65+ vůči celkovému počtu obyvatel v České republice ..................................................................................................................... 60 Tabulka č. 2: Itinerář 1.dne .......................................................................................... 69 Tabulka č. 3:Itinerář 2.dne ........................................................................................... 71 Tabulka č. 4: Itinerář 3.dne .......................................................................................... 73 Tabulka č. 5:Itinerář 4. dne .......................................................................................... 76
14
Tabulka č. 6: Itinerář 5.dne .......................................................................................... 77 Tabulka č. 7: Výpočet celkové ceny vstůpů ................................................................. 78 Tabulka č. 8: Výpočet celkových přímých nákladů ...................................................... 79 Tabulka č. 9: Výpočet celkového počtu kilometrů ....................................................... 80 Tabulka č. 10: Celkové náklady na dopravu................................................................. 80 Tabulka č. 11: Výpočet stravného ................................................................................ 81 Tabulka č. 12: Náklady na průvodce ............................................................................ 81
Grafy Graf č. 1: Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje podle věku ........................... 38 Graf č. 2: Počet obyvatel v Plzeňském kraji podle okresů ............................................ 40 Graf č. 3: Procentuální zastoupení populace v evěku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011 .....................................................................................................59 Graf č. 4: Počet obyvatel starších 65 let v průběhu 2010 - 2012. ..................................60
15
Úvod Svou práci, zaměřenou na vytvoření produktu pro seniory do Plzeňského kraje, jsem se rozhodla vytvořit vzhledem k mému spojení s tímto krajem. V Plzni jsem se narodila a dodnes zde žiji.
Seniorskou klientelu jsem si vybrala záměrně, tento segment je
zajímavý a díky mým prarodičům je mi velmi blízký. I přes to, že se tento segment neustále zvětšuje, neexistuje pro něj dostatečná nabídka produktů ze strany cestovních kanceláří a agentur. Zájezd, který vytvořím, by mohl sloužit jakou vhodná předloha pro cestovní kanceláře. Znovu bych chtěla poděkovat panu prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za pomoc při vytváření této bakalářské práce. Plzeň je ,,městem piva‘‘. Proslavila se především výrobou a produkcí Plzeňského prazdroje a Gambrinusu. Plzeň se stane Evropským městem kultury 2015, z toho vyplývá, že cestovní ruch v regionu určitě v budoucnu významně stoupne. Téma bakalářské práce jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z nich je, že Plzeň je mé rodné město, žiji zde celý svůj život a město jako takové mám moc ráda. Segment seniorů jsem si vybrala sama, myslím, že je to velmi příhodné, jelikož na tento segment zákazníků je zaměřeno málo produktů cestovního ruchu a to především pouze zájezdy do lázní. Tento segment seniorů dokáže být velmi zvídavý a vnímavý. Rádi se dozvědí nové věci. Mají ovšem omezené finanční zdroje a za ty chtějí získat co nejlepší kvalitativní služby. Ráda bych také ve svém poznávacím zájezdu předvedla zajímavá místa Plzeňského kraje, ne pouze na nejvýznamnější či nejznámější památky.
16
A. Teoretická část 1.
Analýza současného stavu řešené problematiky
Jako cíl své bakalářské práce jsem si určila vytvořit zájezd vhodný pro segment seniorů do Plzeňského kraje. V České republice existuje několik cestovních kanceláří, které se zabývají segmentem seniorů, některé z nich podnikají zájezdy do Plzeňského kraje. Tyto zájezdy jsou však odlišné od mnou vytvořeného zájezdu. Většina z nich se zaměřuje na pobyt v lázních nebo wellness. Myslím si, že nabídka těchto zájezdů je dostačující, avšak neexistují žádné vícedenní poznávací zájezdy pro seniory po Plzeňském kraji. Cestovním kancelářím a jejich nabídkou produktů se budu dále zabývat v kapitole Analýza českých a zahraničních cestovních kanceláří. Turistických průvodců a knih o Plzeňském kraji jsou spousty, ovšem jen některé jsou vhodné pro zpracování produktu cestovních kanceláří. Jejich obsah budu rozebírat v kapitole Diskuze literatury. O Plzeňském kraji bylo zpracováno několik bakalářských a diplomových prací. Žádná z nich se nezabývá problematikou mé bakalářské práce. Čerpala jsem z diplomové práce Návrh produktů cestovního ruchu pro Plzeň, hlavní město kultury 2015.
2.
Diskuze literatury
Při zpracování části, zabývající se charakteristikou seniorské klientely a sociálním cestovním ruchem, jsem využívala zdroje tištěné i internetové. Vycházela jsem z několika diplomových i bakalářských prací, které byly napsány nejen na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, tak i na jiných vysokých školách, jako Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě v Pardubicích, Masarykově univerzitě v Brně nebo Jihočeské univerzitě. Práce byly podobné, protože vycházely z podobných podkladů jako Cestovní ruch pro všechny, zprávy agentury Czech Tourism a další. Tyto práce se většinou lišily pouze v dělení seniorské klientely podle věku, protože práce vycházely z rozdílných zdrojů. Všechny tyto práce jsem uvedla v Seznamu použité literatury. Z dokumentu Cestovní ruch pro všechny, který jsem zmiňovala, jsem čerpala i já. Tento dokument popisuje seniorskou klientelu a její charakteristiky. Mezi mé další zdroje jsem zařadila i webové stránky cestovních kanceláří a agentur, které poskytují zájezdy 17
pro seniorskou klientelu, nebo poskytují zájezdy do Plzeňského kraje, které jsem dále využila v praktické části. Při vytváření teoretické části, kde jsem se zabývala Plzeňským krajem, jsem využívala z větší části tištěné průvodce nebo tištěné zdroje. V této literatuře byly nejen základní informace o Plzeňském kraji, ale také poznatky, týkající se ubytování, stravování a bezbariérového přístupu. Tyto poznatky jsem dále využila i v aplikační části. Ovšem údaje, které se rok od roku mění, jako například počet obyvatelstva, jsem hledala na webových stránkách, kde jsem našla aktualizované informace. Informace z tištěných průvodců jsem v práci kombinovala, nemohu tedy tvrdit, že bych pro určitou část práce vycházela pouze z určitého průvodce. V části, kde jsem se zabývala cestovním ruchem Plzeňského kraje, jsem vycházela z dat Českého statistického úřadu a ministerstva pro místní rozvoj. Při vytváření aplikační části jsem nejvíce využila tištěné průvodce, kde jsem našla informace o památkách, které stojí za to navštívit. Internetové zdroje jsem použila k informacím, jako například otevírací doba památek a cena vstupenek.
3.
Cíl práce
Cílem bakalářské práce na téma Poznávací zájezd pro seniory na Plzeňsku s návštěvou pivovarů bude vytvořit zájezd vhodný pro seniory, jak z hlediska fyzické námahy, tak očekávání důchodců. Vytvořím zde pětidenní realizovatelný zájezd s programem, rozpracovaným časovým harmonogramem a celkovou kalkulací. V bakalářské práci se budu zabývat tím, co je vhodné pro seniory, jak takový typický český senior vypadá a jaké jsou jeho požadavky na cestovní ruch a na produkt cestovního ruchu. Dále zde budu uvádět informace o Plzeňském kraji z hlediska polohy, rozlohy, povrchu, vodstva, půd, biot, socioekonomických předpokladů a předpokladů pro cestovní ruch. Budu se také zabývat nabídkami zájezdů cestovních kanceláří do této destinace a porovnám svůj vytvořený zájezd pro seniory s těmito nabídkami.
18
Metody a jejich zdůvodnění
4.
Pro zpracování své bakalářské práce jsem využila několik metod. Při tvorbě charakteristiky modelové oblasti jsem využila nejstarší a nejúčinnější metodu - obecně geografický popis. Jedná se o strukturovaný popis pomocí Hettnerova schématu. V kapitole Analýza nabídky českých a zahraničních cestovních kanceláří jsem využila metodu komparativní. Jedná se o metodu porovnávání nabídek cestovních kanceláří a agentur. Dále jsem využila metodu kompilace, což znamená, že jsem kombinovala informace z různých zdrojů a následně jsem je využívala k tvorbě nového textu. K zpracování bakalářské práce jsem využila několika metod:
Studium literatury
Internetové zdroje
Online katalogy cestovních kanceláří a agentur
Studium bakalářských a diplomových prací
5.
Charakteristika modelové oblasti
5.1.
Poloha kraje a krajského města
Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě České Republiky. Poloha kraje tvoří přirozené tranzitní území mezi hlavním městem České Republiky a naším největším sousedem, Spolkovou republikou Německo. Plzeňský kraj se rozprostírá na území o rozloze 7561 km2, a proto se řadí jako třetí největší kraj v České Republice. Plzeňský kraj hraničí na západě se Spolkovou republikou Německo (konkrétně s Bavorskem). Vnitrozemskou hranicí se dotýká s krajem Karlovarským a na severu s krajem Ústeckým, Středočeským na východě a Jihočeským na jihovýchodě. [Procházka, 2004, str. 7]
19
Obrázek č. 1: Mapa České republiky (Zdroj: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/verejna-sprava/spravni-cleneni/uzemni-clenenimapy/)
5.1.1. Plzeň Plzeň se rozkládá na území rozlehlé Plzeňské kotliny na západě České Republiky ve vnitrozemí evropské pevniny. Město se nachází na soutoku čtyř řek – Mže, Radbuzy, Úslavy a Úhlavy. Soutokem těchto řek následně vzniká řeka Berounka, významný přítok Vltavy. Plzeň a Česká Republika nemají přístup k moři, avšak nachází se přibližně stejně daleko od Jaderského i Baltského moře. Plzeň se nachází na souřadnicích 49. rovnoběžky a 13. poledníku. Nachází se na stejné zeměpisné šířce jako například Luxemburg a Vancouver. Města s podobnou zeměpisnou délkou jsou Berlín, Palermo nebo například Tripolis. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 31] Plzeňský kraj je třetí největší kraj v České Republice, avšak počtem obyvatel patří k podprůměrným. Plzeňský kraj jako vyšší územně správní celek začal fungovat 1. 1. 2000. Pod správu tohoto kraje přešlo sedm bývalých okresů zaniklého Západočeského kraje: Plzeň- město, Plzeň-jih, Plzeň- sever, Rokycany, Tachov, Klatovy a Domažlice. Nejvýznamnějším a největším městem Plzeňského kraje je Plzeň. [Procházka, 2004, str. 7]
20
Obrázek
č.
2:
Mapa
České
republiky
s
polohou
Plzně
(červený
bod).
(Zdroj:http://www.rodinnevylety.cz/kam-s-detmi/kam-na-vylet-s-detmi/solna-jeskyne-plzen)
5.2.
Historie Kraje
Členitý terén a drsnější klima Plzeňského kraje neposkytovalo v pravěku vhodné podmínky pro osídlení, které se soustředilo zejména v úrodnější části Plzeňského kraje Plzeňské kotlině. Hustota osídlení se zvýšila až v době bronzové a železné, zejména v době 1200 až 400 let př. n. l. Vyskytovali se zde Keltové, kteří tu zanechali keltské mince, následně germánské kmeny (1. až 6. století n. l.) a slovanské kmeny, které na území dnešního Plzeňského kraje přicházely ze středních Čech od 7. století a osídlují okolí středního toku řeky Mže. V 10. století ovládli území Plzeňského kraje Přemyslovci, kteří v dnešním Starém Plzenci vybudovali své správní sídlo. Od 12. století je Plzeňský kraj osídlován českým obyvatelstvem, které přicházelo z vnitrozemí. Západní území Plzeňského kraje v té době bylo zalesněno těžko proniknutelným pralesem. Ve 2. polovině 13. století vznikala většina současných důležitých obcí, měst a hradů, stále důležitější úlohu tehdy získávala královská města Plzeň, Rokycany, Tachov, Klatovy, Sušice, Stříbro a Domažlice, založená na významných obchodních stezkách, vedoucích do Bavorska. Tato doba je zaznamenána hlavně díky příchodu německého obyvatelstva do obcí a měst. [Podhorský, 2004, str. 8] V době husitství byla Plzeň považována za vyvolené město, protože Jan Žižka nedaleko prvně zvítězil nad vojskem katolíků v bitvě U Nekmíře. Roku 1420 byl ovšem Jan Žižka i se svými příznivci vypuzen a silně opevněné město odolalo několika pokusům 21
o dobytí. Období husitských válek bylo významným přelomem v historii Plzeňského kraje a jeho důsledkem bylo oslabení německé menšiny a velké změny ve vlastnictví majetku. Roku 1618 stavovské vojsko dobylo katolickou Plzeň, ale hospodářský význam získávala i poddanská města jako Horažďovice, Horšovský Týn, Bor a další. Habsburkové následně konfiskují velké množství majetku, některé rodiny šlechty si svá panství udržely až do roku 1945. [Podhorský, 2004, str. 9] V 17. a 18. století nastala stagnace těžby rud a řemesel, nahradila je železářská, sklářská a textilní výroba. V 19. století nastal skutečný hospodářský rozvoj v souvislosti s průmyslovou revolucí. Rozvoj průmyslu probíhal nerovnoměrně v důsledku nutnosti výskytu potřebných surovinových zdrojů. V okolí Plzně (Horní Bříza, Kaznějov, Třemošná, Dobřany a Nýřany) byla odkryta ložiska kaolinu, hnědého a černého uhlí, která byla základem pro vystavění hutí a kaolinek. [Podhorský, 2004, str. 9] Před 2. světovou válkou byl Tachov a část Plzeňska, Chodska, a Klatovska připojena k Německé říši. Po skončení války ovšem nastalo vysídlení těchto měst obyvatelstvem německého původu, které vedlo k úpadku hospodářského a kulturního rozvoje některých obcí a měst. Důsledkem vytvoření železné opony byly následně zpřetrhány hospodářské vztahy českých měst se sousedním Bavorskem. [Podhorský, 2004, str. 10]
5.2.1. Historie Plzně Vznik města Plzeň plyne z místa, kde bylo nejstarší osídlení již od Neolitu (doba kamenná). Do 13. století se zde nacházela Stará Plzeň, novodobé město Plzeň bylo založeno právě na konci 13. století na přirozeném vodním systému západních Čech. Ve středověku vznikala města nejčastěji právě při toku řek a tak tomu bylo i v případě Plzně. Vodní systém býval spjat s hospodářským a kulturním uspořádáním daného regionu. Nová Plzeň byla tedy založena roku 1295 na příkaz Václava II. v nejnižších místech, kam se stékaly potoky a řeky. Plzeň byla vystavěna podle dobových gotických návrhů a dodnes je zde zachovaný půdorys pravoúhlé šachovnice, ve kterém jsou městské domy rozděleny na bloky. Mezi těmito bloky se dodnes nachází největší gotické náměstí v Čechách o rozměrech 139 x 193 m. Plzeň bývala pevně obklopená svými hradbami, mezi kterými se nacházely brány, které pouštěly své obyvatele a obchodníky do města a zároveň z města tvořily nedobytnou pevnost. Na počátku zde bylo postaveno 300 měšťanských domů. Významu královského města dodávaly kostely, 22
největší z nich je zasvěcený patronu kolonistů sv. Bartoloměji. Tato katedrála sv. Bartoloměje se svou nejvyšší kostelní věží v České Republice a je dominantou hlavního Plzeňského náměstí dodnes. Dále se zde nachází františkánský a dominikánský klášter. Plzeň patří již od vybudování, kdy se zde nacházelo 4000 obyvatel, patří mezi nejvýznamnější města v českém státě. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 34]. Plzeň je čtvrté největší město v České republice. Nachází se na západě České republiky a je od roku 1991 také významným univerzitním městem. Úsilí založit v Plzni univerzitu bylo již od počátku 20. století, avšak Západočeské universita vznikla až roku 1991 integrací několika fakult. V dnešní době je Západočeská univerzita rozdělena do 7 fakult. V Plzni se také nachází významná pobočka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 35].
5.3.
Přírodní podmínky
Přírodní podmínky Plzeňského kraje jsou velmi rozmanité, stejně jako přírodní podmínky celé České Republiky, jsou dané především reliéfem kraje. [1]
5.3.1. Povrch Celé území České Republiky se nachází na velké geologické jednotce Českého masívu, který je zbytkem rozsáhlého pohoří, vyvrásněného při hercynském vrásnění v prvohorách před 380 - 300 miliony let. Z geomorfologického hlediska se Plzeňský kraj nachází v provincii Česká vysočina a v subprovinciích Šumavské, Poberounské a z malé části Českomoravské. Šumavská subprovincie vytváří jihozápadní lem České kotliny. Poberounská subprovincie je z velké části budována nejstaršími horninami Českého masivu. [Karas, Hanák, 2008, str. 101]
23
Obrázek č. 3: Geomorfologie České republiky (Zdroj: http://geoportal.kraj-lbc.cz/geomorfologie) Tabulka č. 1: Členění Poberounské suprovincie Oblasti Brdská oblast
Plzeňská pahorkatina
Džbán
Křivoklátská plošina
Pražská plošina
Hořovická pahorkatina
Rakovnická pahorkatina
Plaská pahorkatina
Brdská vrchovina
Švihovská pahorkatina
Vlastní zpracování, 2014
Plzeňský kraj lze podle geografického systému rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská pahorkatina (část), Český les a Šumava. Plzeňská pahorkatina je málo členitá krajina s nízkým zalesněním. [1] Plzeňský kraj tvoří poměrně uzavřené a na všech stranách vyvýšené ohraničené území. Tyto podmínky porušují pouze dvě řeky, které z Plzeňska odtékají do středních a jižních Čech - Berounka a Otava. Údolí Berounky je ovšem úzké a obtížně přístupné, proto je území Plzeňska otevřeno pouze do jižních Čech na jihovýchodě v okolí Horažďovic.
24
Skutečné nížiny v Plzeňském kraji nenajdeme, nejnižší bod leží u osady Čilá v místě, kde řeka Berounka vtéká do středních Čech. [Procházka, 2004, str. 7] Z centra kraje povrch na všechny směry zvedá, nejzřetelněji k západu (Šumava) a jihu. Šumava je nejvýznamnějším a jediným skutečným pohořím Plzeňska i přes to, že do Plzeňského kraje spadá pouhá severozápadní část její rozlohy. Nejvyšším vrcholem západočeské Šumavy je nepřístupná Velká Mokrůvka (1370 m n. m.) nedaleko Modravy. Dalším výrazným bodem je Poledník (1315 m n. m.) s rozhlednou Jezerní hora (1343 m n. m.). [Procházka, 2004, str. 7] Český les je nižší a méně členitý než Šumava. Jeho nejvyšším bodem je Čerchov (1042 m n. m.) a kromě něho žádný jiný vrchol nepřesahuje 1000 m n. m. Hřeben Českého
lesa
je
poměrně
nevýrazný
a
spíše
připomíná
vrchovinu.
[Procházka, 2004, str. 7] Spojnici mezi Šumavou a Českým lesem tvoří Všerubská vrchovina s nejvyšším vrcholem Jezvinec (739 m n. m.). Nejnižším bodem celého pásu pohraničních hor a vrchovin je Všerubský průsmyk (510 m n. m.). [Procházka, 2004, str. 7] Z ostatních krajin, které jsou výše položené, stojí za zmínku Brdy, které se táhnou při východní hranici kraje. Většina Brd ovšem patří do Středočeského kraje. Dále také Křivoklátská vrchovina, která se nachází na Rokycansku, s nejvyšší horou Radeč (721 m n. m.). Zajímavé území s rozdílnou nadmořskou výškou představuje Švihovská vrchovina
v okolí
Klatov,
s nejvyšším
vrcholem
Koráb
(773
m
n.
m.)
[Procházka, 2004, str. 8]
25
Obrázek č. 4: Dopravní síť a sídelní struktura (Zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/13002E0EFB/$File/13-320108m1.jpg)
Plzeň se rozkládá na území Plzeňské kotliny, která je rovinatou sníženinou na ploše 280 km2, se střední výškou přibližně 350 m n. m. Tato plošina, která je jen mírně zvlněná, je protkána stromovitě rozvětvenou sítí plzeňských řek a jejich menších 26
přítoků. Severovýchod kotliny, Touškovská kotlina, je tvořen převážně sedimenty, jako jsou prachovce, pískovce a slepence. Z některých pískovců či slepenců následně vznikly zvětráváním skalní mikrotvary. Jsou zde vidět následky mrazového zvětrávání. Na východě kotliny se nachází Klabavská pahorkatina, kde se vyskytují břidlice a křemence. Na řekách vznikly říční meandry, které tvoří převážnou část podloží města Plzně. Plzeňská kotlina je obklopena Plzeňskou pahorkatinou. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 49]. Centrum města se nachází v průměrné nadmořské výšce 310 m, ale okrajové části Plzně jsou obklopeny výraznými vrchy jako například Chlum (416 m n. m) nebo Sylvánský vrch (414 m n. m.). V okolí Plzně se tyčí do vyšších nadmořských výšek Radyně (567 m n.m.) a Krkavec (504 m n. m.). Město se nachází na severovýchodě Plzeňského kraje v západních Čechách. Plzeň tedy měla a má významnou polohu mezi hlavním městem Prahou a západními hranicemi České Republiky. Z geologického hlediska je Plzeň součástí východní části Českého masívu, z geomorfologického hlediska je součástí Plzeňské pahorkatiny. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 31] Činnost člověka v blízkosti města ve směru proudění vzduchu narušuje klima Plzně, ovlivňuje pokles spodních vod a díky kamenouhelným dolům zde dochází k rychlejšímu vysušování vzduchových hmot. Toto může přispívat k zvýšení prašnosti při rychlejším proudění vzduchu. Kotlina vytváří předpoklady k tvorbě inverzí. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 51].
5.3.2. Klima Podnebí v Plzeňském kraji se liší hlavně díky nadmořské výšce. [Procházka, 2004, str. 11] Plzeňský kraj leží v mírném pásu, ale vzhledem k členitosti terénu a střídajícím se vlivům oceánu a pevniny zde má počasí proměnlivý charakter. Plzeňská kotlina je teplejší než ostatní části Plzeňského kraje.
Většina území Plzeňské kotliny spolu
s Tachovskem leží ve srážkovém stínu Českého lesa. Území Českého lesa, které jsou níže i výše položená, patří do klimaticky chladné oblasti. Ovšem teploty zde nedosahují tak nízkých teplot jako na Šumavě. Nejdrsnější počasí panuje právě v oblasti Šumavy, kde zima bývá dlouhá a sníh ve vyšších oblastech leží až 140 dní v roce. Průměrná 27
lednová teplota je zde pouhých -4,1 oC a červencová pouze 12,9 oC. Zvláště drsné podnebí je na šumavských Pláních, kde byli naměřeny teploty až -40 oC. [Podhorský, 2004, str. 10][Procházka, 2004, str. 11] Podnebí Plzně lze kvalifikovat jako mírně teplé. Plzeňská pánev je téměř ze všech stran obklopena vyššími polohami a díky tomu má specifické podmínky. Často se zde vyskytují mlhy a nízká oblačnost, především v zimě a na podzim. V centru Plzně panuje díky inverzní vlastnosti chladné a mlhavé počasí, ale naopak na vyšších místech (nad hranicí inverze), jako je Lochotín nebo Bory, se mlha vyskytovat nemusí. Plzeňská pánev leží na závětrné straně Šumavy a Českého lesa, proto se zde vyskytují závětrné efekty srážkového stínu. Průměrné roční množství srážek tedy patří k nejnižším z celého regionu. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 52].
Obrázek č. 5: Roční úhrn srážek v roce 2013 [mm] (Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/sra13.gif )
Klimaticky odlišná je oblast Boleveckých rybníků v severní části Plzně, kde kombinací písčitých půd a vodních ploch, silně kolísají teploty i vlhkost vzduchu. Zvláštní mikroklima se vyskytuje i v blízkosti říčních niv, kde se teploty vzduchu šplhají
28
k nejvyšším na celém Plzeňsku. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 52]
Obrázek č. 6: Úhrn srážek na území Plzeňského kraje v roce 2012 (Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036D295/$File/32101113g02.jpg)
Obrázek č. 7: Průměrná roční teplota vzduchu v roce 2013 [OC]
29
(Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/t13.gif)
Teplota vzduchu patří mezi základní klimatologické prvky. Teplota vzduchu se měří ve výšce 2 metry nad zemí v časech 7, 14 a 21 hodin středoevropského času. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 53] Dnes je na území Plzeňského kraje 24 meteorologických stanic, které jsou rozmístěny rovnoměrně po celém Plzeňském kraji. V roce 2006 se v Plzni vyskytovalo 6 stanic – Plzeň - město, Plzeň - Líně, Plzeň - Bolevec, Plzeň - Mikulka, Plzeň - Radčice a Plzeň Doudlevce. V dnešní době jsou v Plzni pouze 2 meteorologické stanice – Plzeň Bolevec a Plzeň - Mikulka. [2] V období let 1971 - 2000 proběhlo na meteorologických stanicích v Plzni-Bolevci a Plzni-Líně dlouhodobé měření. Výsledkem tohoto měření bylo zjištění, že nejteplejším měsícem roku je červenec s průměrnou měsíční teplotou +18oC. V červnu a srpnu přesahuje teplota +15oC. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -1,6oC. Nárůst teploty v jarních měsících je strmější, než pokles v měsících podzimních.
Následně také zjišťujeme, že průměrné roční a maximální hodnoty
pozvolně narůstají. Teploty v Plzni kolísají od letních maxim kolem +30oC po zimních -20oC. Teplotní maximum v Plzni, kdy bylo naměřeno 40,1oC, padlo dne 27. července 1983. Nejnižší naměřená hodnota -27,6oC byla naměřena v březnu 1987. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 53] Relativní vlhkost se také měří v časech 7, 14 a 21 hodin. Nejvyšší relativní vlhkost 80 - 90 % bývá naměřena v listopadu, prosinci a lednu. Nejnižší relativní vlhkost 70% bývá naměřena od května po srpen. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 56] Měření denního množství srážek se provádí 1x denně v 7 hodin pomocí srážkoměru a odměrné nádoby. Roční úhrny srážek se pohybují v rozmezí 450 až 750 mm. Největší roční maxima přes 800 mm byla naměřena v roce 2002, která souvisela s následnou povodňovou situací. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 56] Na území Českého lesa spadne ročně až 1200 mm srážek. Na návětrné straně Šumavy spadne dokonce ještě více srážek, až 1500 mm. Závětrná část Šumavy se naopak
30
vyznačuje vysokým počtem hodin slunečního svitu a nízkou oblačností. [Podhorský, 2004, str. 11] V Plzni lze pozorovat prostorovou variabilitu srážek na malém území, díky hodnotám naměřených v roce 1983, kdy v Bolevci napršelo 597 mm a v Radčicích pouhých 509 mm. Při letních přeháňkách se v Plzni běžně stává, že na Lochotíně neprší, ale na Borech spadne významné množství srážek. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 56] V severní polovině Plzeňska se vyskytují rozsáhlé lesní komplexy s rybníky a ty pravděpodobně způsobují, že severovýchod Plzně je statisticky v průměru deštivější než v jižní nebo západní části. V jižních částech Plzně, které nejsou tolik zalesněné, dochází k výrazným výstupným proudům a kondenzaci páry s následným vznikem srážek, které se přesunou nad severní polovinu Plzeňska. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 57]
31
Hydrologie
Obrázek č. 8: Říční síť Plzeňského kraje (Zdroj: http://www.hauner.cz/GC2JD9H/)
Téměř všechny řeky Plzeňska patří do povodí Vltavy a následně Labe, tedy do úmoří Severního moře. Nejdůležitější řekou je Berounka, která odvodňuje více než tři čtvrtiny území Plzeňského kraje. Berounka vzniká soutokem čtyř dalších řek v Plzni, a proto Plzeň leží na významném místě. V historii tvořily vodní toky důležitou obrannou 32
funkci. Těmito řekami jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Nejdůležitější zdroj vody pro Berounku je Mže, která pramenní v Českém lese. Radbuza přitéká do Plzně z jižní části Českého lesa, zatímco Úhlava pramení na Šumavě. Radbuza a Mže jsou v Plzni upraveny regulacemi, jelikož protékají středem města. V minulosti se dokonce uvažovalo o využití dopravního potenciálu vodních toků. Nejmenší zdrojem Berounky je Úslava. Berounka je významným přítokem Vltavy. Další říční systém představuje řeka Otava, která vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. [Procházka, 2004, str. 10] [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 65] Stojatých ploch se v Plzeňském kraji příliš mnoho nevyskytuje, některé však mají značný turistický význam. Tento význam mají především tyto jezera - Černé, Čertovo, Prášilské a Laka. Nejsou sice rozsáhlé, ale přesto svou malebností a umístěním v okolní přírodě lákají turisty. Vodní nádrže se v Plzeňském kraji vyskytují čtyři. Hracholusky, umístěné na řece Mži mezi Stříbrem a Plzní, představují největší umělou vodní plochu. Každoročně je cílem tisíců návštěvníků, kteří sem přijeli strávit prázdniny nebo jen volný víkend. České údolí se nachází na řece Radbuze při okraje Plzně. Vodní nádrž Nýrsko na řece Úhlavě je stejně jako Lučina, která je na řece Mži, hlavní zásobárnou pitné vody a proto je zde zakázáno se zde koupat ani je jinak rekreačně využívat. [Procházka, 2004, str. 11] Rybníků je možné na Plzeňsku nalézt hodně, ale svou rozlohou jsou malé a nevytvářejí žádnou souvislou vodní soustavu. V Plzni se nacházejí Bolevecké rybníky, které jsou v severní části města a jsou kvalitní a plní krajině - ekologickou funkci v povodí Boleveckého rybníka. Rozloha všech Boleveckých rybníků tvoří 80 ha, z nichž největší je Velký bolevecký rybník (53 ha). Bolevecké rybníky byly založeny roku 1460 jako základ rybničního hospodářství města. Plzeňsko lze považovat za oblast počátků českého rybníkářství. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 71] Podzemní vody lze využívat pouze jako doplňkový místní zdroj, protože jich zde není tolik a jsou zcela nerovnoměrně rozmístěny. Výjimkou jsou významnější zásoby v nivách Mže a Radbuzy, čehož využívá Plzeňský Prazdroj jako zdroj vod pro výrobu piva. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 71]
33
Obrázek č. 9: Hydrologické poměry (Zdroj: http://portal.kr-plzensky.cz/file.asp?name=1004102051006144944.jpg&folder=701)
34
5.3.3. Pedologie Hnědozemě se vyskytují přibližně do výšky 400 m n. m.,
hlavně podél údolí
plzeňských řek. Z celkové půdy je 50,2 % zemědělské půdy, z toho je 67,9 % půdy orné. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 73][1] V Plzni se vyskytují půdy lehké až středně těžké, jedná se tedy o půdy písčité až hlinitopísčité. Lze zde pozorovat intenzivní vnitropůdní zvětrávání. V nivách se mohou vyskytovat štěrkopísky a štěrky. Hnědozemě se vyskytují přibližně do výšky 400 m n. m., hlavně podél údolí plzeňských řek. V blízkosti města se vyskytují oblasti vzniklé těžbou surovin, jako kaolinu a černého uhlí, tyto výsypky, odkaliště a vytěžené lomy vytvořily antropogenní půdy. [Kolektiv Západočeské univerzity v Plzni, 2007, str. 73]
5.3.4. Biota Nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva je příčinou odlišného výskytu druhů flóry a fauny. Území můžeme rozdělit do tří oblastí Plzeňské kotliny - Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina a horská pásma Českého lesa a Šumavy. Plzeňská kotlina je druhově nejchudší, protože se zde vyskytuje nejvíce obyvatel a je zde značně rozšířený průmysl. Původní lesy jsou převážně nahrazeny jehličnatými monokulturami. V oblasti Plzeňské pahorkatiny a Brdské vrchoviny se zachovaly zbytky původních porostů, které se nacházejí většinou na území přírodních parků a maloplošných chráněných územích. Mezi hlavní živočichy zde patří jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), divoké prase (Sus scrofa), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), káně lesní (Buteo buteo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), poštolka obecná (Falco tinnunculus) a krkavec velký (Corvus corax). Druhově nejzajímavější oblast a ekologicky nejhodnotnější jsou horská pásma Českého lesa a Šumavy, kde velkou část území pokrývají jedlobučiny, borové a smrkové lesy, slatinné a rašelinné louky s výskytem vzácné vlhkomilné flóry. Žije zde například lasice hranostaj (Mustela erminea), rys ostrovid (Lynx lynx), jezevec lesní (Meles meles), včelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), strakapoud velký (Dendrocopos major), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), holub doupňák (Columba oenas). Značně jsou zde rozmístěni plazi a obojživelníci, jako zmije obecná (Vipera 35
berus), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek horský (Ichthyosaura alpetris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a další. Vyskytují se zde i pozůstatky severských, alpinských a subalpinských druhů, které sem byli zatlačeny v době ledové. Mezi takové druhy patří například kamzičník rakouský (Doronicum Austriacum), starček podalpský (Senecio subalpinus), dřípatka horská (Soldanella Montana), prha arnika (Arnica Montana), lipnice alpská (Poa annua) a další. V rašeliništích se vyskytuje vachta trojlistá, různé druhy
kosatců
a
vstavačů,
rosnatka
okrouhlolistá
(Drosera
rotundifolia)
a další. [Podhorský, 2004, str. 11]
5.3.5. Ochrana přírody Plzeňský kraj zůstal v minulosti ušetřen velkoplošných devastací, a proto většina území nabízí poměrně zachovalou krajinu i díky nízké hustotě osídlení. Nejhodnotnější území Plzeňska představuje Šumava a Český les. Od roku 1991 je část Šumavy chráněna jako národní park o rozloze 691 km2. Území parku je rozděleno do tří zón stupě ochrany. Od roku 1963 bylo území parku Chráněnou krajinnou oblastí Šumava a již roku 1990 byla vyhlášena pro svou jedinečnost a přírodní hodnoty mezinárodní biosférickou rezervací UNESCO. Okolo národního parku Šumava ji lemuje Chráněná krajinná oblast Šumava. Obě tyto území však přesahují do Jihočeského kraje. Šumava tvoří s Bavorským lesem nejrozsáhlejší lesní komplex střední Evropy o rozloze asi 2000 km2, který je nazýván zelenou střechou Evropy. Chráněné krajinné oblasti v Plzeňském kraji pouze zasahují, jsou to Křivoklátsko a Slavkovský les. Dalšími chráněnými oblastmi jsou maloplošné chráněné oblasti, kterých je v Plzeňském kraji mnoho. Jsou to například zbytky původních přirozených porostů či úseky divokých říčních údolí a biotopy vzácných rostlin a živočichů. Mezi nejdůležitější chráněné maloplošné oblasti patří Povydří, Modravské slatě, Černé a Čertovo jezero, Americká zahrada u Chudenic a další. Nachází se zde i přírodní parky, ze kterých je nejdůležitější Český les, dále Kosí potok, Sedmihoří, přírodní park Valcha, Manětínsko, Trhoň a další. [Procházka, 2004, str. 12][Podhorský, 2004, str. 12][7]
36
Obrázek č. 10: Typy krajiny (Zdroj: http://portal.kr-plzensky.cz/file.asp?name=1004102051006145012.jpg&folder=701)
37
5.4.
Socioekonomická charakteristika kraje
5.4.1. Obyvatelstvo V Plzeňském kraji se k 31. 12. 2012 nacházelo 572 687 obyvatel. Z tohoto počtu je více žen, kterých bylo 289 437. Mužů se zde nacházelo 283 250, takže rozdíl žen a mužů v Plzeňském kraji činí pouze pět tisíc. Počet obyvatel v předproduktivním věku (0- 14 let) je přibližně 14%, což činí 83 171 obyvatel. Obyvatel v produktivním věku (15-64 let) je více než 68 %, tedy 390 337, a v poproduktivním věku je 99 179 obyvatel. Průměrný věk obyvatel Plzeňského kraje je 41,7 let. V roce 2012 se v Plzeňském kraji uspořádalo 2498 sňatků, rozvodů bylo méně, ale už i tak dosahují rozvody vysokých čísel, tedy 1452. Narodilo se celkem 5785 dětí, ale mohlo jich být mnohem víc nebýt potratů, kterých se uskutečnilo 2405. Zemřelo celkem 6003 obyvatel, což znamená, že přirozený přírůstek je záporný a jeho hodnota dosahuje -235 obyvatel. Do Plzeňského kraje se přistěhovalo 4761 obyvatel, zatímco vystěhovalých bylo pouze 3548. [8]
Věkové složení obyvatelstva podle věku 99179
83171
0-14 (předproduktivní věk) 15-64 (produktivní věk)
390337
65+ (poproduktivní věk)
Graf č. 1: Věkové složení obyvatelstva Plzeňského kraje podle věku Vlastní zpracování, data z roku 2012
38
Obrázek č. 11: Věková pyramida obyvatelstva Plzeňského kraje (podle http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/B4003A50CD/$File/32400613.pdf)
V krajském městě Plzni žije více než 32 % obyvatelstva kraje - tedy celkem 185 007 lidí. Průměrný věk je zde o něco vyšší, než v celém kraji, činí 42,5 let. Také poměr sňatků a rozvodů je jiný než v celém kraji, v Plzni se o více než polovinu více lidí vdává či žení, než se rozvádí. Přistěhovalých je sem z celého kraje nejvíc, což se dá předpokládat vzhledem k tomu, že Plzeň je krajským městem. Těchto obyvatel je 3526, tedy 75 % z celého kraje. Přirozený přírůstek je zde pouze -11. Všechny tyto údaje jsou platné k 31. 12. 2012. [8]
39
Počet obyvatel podle okresů v Plzeňském kraji za rok 2012 53 139
60 761
Domažlice
47 681 75 869 62 117
87 442
Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih
185 007
Plzeň-sever Rokycany Tachov
Graf č. 2: Počet obyvatel v Plzeňském kraji podle okresů Vlastní zpracování, 2014
5.4.2. Sídla Nejdůležitějším sídlem je krajské město Plzeň, toto město je proslulé hlavně výrobou světoznámého piva a závodem Škoda. Dalšími důležitými městy v tomto kraji jsou Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany a méně zalidněná města jako Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice a další. Klatovy, které jsou vzdálené pouhých 44 kilometrů od Plzně, jsou bývalým královským městem s bohatou historií a nyní okresním městem s počtem obyvatel více než 87 000 obyvatel. Jsou významné i svou polohou při mezinárodní silnici E53 a svou blízkostí k Šumavě. Domažlice s více než 10 000 obyvatel jsou městem, kde se konají Chodské slavnosti. Toto město, opět bývalé královské město, je významné svou pohraniční polohou na území Českého lesa. Domažlice byli významné hlavně v období Přemyslovců, kdy se začínala vytvářet hranice českého státu. Rokycany se nachází přibližně 20 km od Plzně na důležitých trasách, jedná se o dálnici D5, která vede z Rozvadova přes Plzeň a následně do Prahy, a železniční trať Cheb – Plzeň - Praha. Počet obyvatel v Rokycanech je přibližně 15 000 obyvatel. [9][10][11]
40
Obrázek č. 12: Vývoj osídlení na území Plzeňského kraje (Zdroj : http://portal.kr-plzensky.cz/file.asp?name=1004102051006151931.jpg&folder=701)
41
Obrázek č. 13: Sídelní struktura kraje (Zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/13002E0E9F/$File/13-320108m3.jpg)
42
5.4.3. Hospodářství Hlavním hospodářským městem je samozřejmě největší město Plzeňského kraje Plzeň. Těží hlavně ze své dobré polohy, sbíhají se sem hlavní silnice a železnice ze všech stran. Plzeň bylo s Rokycany město, kde se dobývalo černé uhlí, což podnítilo tehdejší rozvoj klíčových odvětví, jako hutnictví a výrobu elektřiny. Do 20. století však tato těžba ztratila význam a byla zastavena. Jako celek je dnes hospodářství tohoto kraje podle ukazatelů na velmi dobré úrovni, která převyšuje ostatní kraje kromě Prahy. [Procházka, 2004, str. 13]
5.4.4. Zemědělství Plzeňský kraj je většinou hornatý a půda je kamenitá, proto zde nejsou žádné velké úrodné nížiny. Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině. Pěstují se zde převážně obilniny jako pšenice, oves a ječmen. Plzeňský kraj patří k významným producentům řepky olejky, která pokrývá velké množství polí. Dalšími plodinami jsou kukuřice, zelenina, ovoce, len a květiny. [6]
5.4.5. Průmysl V Plzni byly v období industrializace v 19. století založeny známé průmyslové giganty. Nejdůležitější z nich je strojírenský komplex Škoda a Plzeňský Prazdroj. Mimořádným projektem je také výstavba průmyslové zóny Borská pole, které je dodnes ve výstavbě a neustále zde přibývají další významné firmy, které dokáží zaměstnat obyvatele Plzně. [3] Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií a hutnictví. [4] K významným potravinářským podnikům patří Plzeňský Prazdroj, který byl založený roku 1843 a dnes je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší pivovarnické společnosti. Plzeňský Prazdroj je největší český exportér piva do téměř 50 zemí světa. Dalším důležitým podnikem je tradiční výrobce lihovin - Stock Plzeň. Neméně důležitý je Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s, který je významným producentem především šumivých vín. [5]
43
Strojírenství v Plzeňském kraji je spojováno především se jménem Škoda, kde se vyrábí hlavně zařízení pro klasickou i jadernou energetiku, petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, kolejové dopravní prostředky a další. Dalšími průmyslovými podniky jsou Dioss Nýřany a.s., Okula Nýrsko a Lasselsberger, s.r.o., který reprezentuje keramický průmysl a tvoří ho společnosti Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Rako Rakovník a další. [5] Díky své poloze je Plzeňský kraj významný pro zahraniční investory, kteří zde vystavují výrobní haly. Mezi hlavní investory patří Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., Yazaki Wiring Technologies Czech, s. r. o., Vishay Electronic s. r. o., MD Elektronic spol. s. r. o. a Daikin Industries Czech Republic s. r. o. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují 3,4 % podíl na celkovém množství průmyslových podniků v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj také patří ke krajům s dlouhodobě nižší nezaměstnaností, která se pohybuje okolo 7%. [4][5]
5.4.6. Doprava Plzeňský kraj zaujímá důležitou strategickou polohu v Evropě, protože je na hlavním spojení východ - západ. Největší význam má samozřejmě doprava silniční, její dopravní síť je rozvinutá a Plzeň je hlavním dopravním uzlem. Okolo Plzně vede dálnice D5, která následně vede do Spolkové republiky Německo. V Plzeňském kraji se nachází 109 kilometrů dálnice D5, 419 kilometrů silnic I. třídy, 1502 kilometrů silnic II. třídy a 3096 kilometrů silnic III. třídy. Je zde evidováno více než 281 tisíc osobních automobilů, tisíc autobusů a 61 tisíc motocyklů.
44
Obrázek č. 14: Centra a silniční síť (Zdroj: http://portal.kr-plzensky.cz/file.asp?name=1004102051007080551.jpg&folder=701)
Železniční doprava je také důležitá, přes Plzeň vedou hlavní železniční trati do Spolkové republiky Německo, první vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až do Norimberku,
45
druhá vede přímo z Plzně do Furth im Waldu. Celkem se zde nachází 711 kilometrů železničních tratí. Všechny tyto údaje jsou z roku 2012.
Obrázek č. 15: Železniční síť Plzeňského kraje (Zdroj: http://www.zelpage.cz/story/plzensky-kraj/plzkr/mapa-plzenskeho-kraje.gif)
Plzeň je také v relativní blízkosti hlavního letiště České Republiky - Letiště Václava Havla, které se nachází přibližně 85 kilometrů, tedy necelou hodinu jízdy autem od Plzně. V Plzni- Líních je také místní malé letiště, kde v dnešní době působí letecká záchranná služba. Samozřejmě v hlavních sídlech Plzeňského kraje je městská hromadná doprava, která přepravila v roce 2012 více než 100 milionů osob. V Plzni je zaveden integrovaný dopravní systém. [12[13][14]
46
5.4.7. Služby Služby v Plzeňském kraji jsou rozvinuté hlavně ve městech. V ostatních oblastech poněkud chybí, ovšem ubytovací a stravovací zařízení lze nalézt v podstatě všude. V krajském městě Plzni, nebo dalších městech se ve většině případů vyskytují všechny služby, na které je možné si vzpomenout. Je zde možné nalézt čerpací stanice, zdravotní služby, autoservisy, průvodcovské služby, různé půjčovny, bankovní služby, obchodní služby a další.
5.4.8. Cestovní ruch V minulosti bylo v Plzeňském kraji uskutečněno několik pokusů o zřízení destinačního managemetnu. Hlavními cíli bylo koordinovat aktivity při vytváření a marketingu produktů cestovního ruchu, vytvoření podmínek pro funkční a efektivní spolupráci aktérů v cestovním ruchu a zlepšit prostředí měst. Tyto snahy ale v minulosti selhaly, protože zde nebyla žádná spolupráce se subjekty v rámci turistického regionu, neexistuje zde žádné efektivní řízení cestovního ruchu a turistického dokladu, který by přinášel výhody vícedenním návštěvníkům. Mezi další nevýhody patřily dopravní bariéry (omezují pohyb pěších mezi turistickými cíli), nedostatky parkovacích měst (hlavně ve městech) a nedostatky internetového portálu města. [15] [16] Přírodní a historické atraktivity v Plzeňském kraji jsou považovány za velký potenciál pro cestovní ruch. K hlavním cílovým skupinám klientů Plzeňského kraje z hlediska státu trvalého pobytu patří občané Spolkové republiky Německo (61 %), které do Plzeňského kraje jezdí na nákupy. Dalšími turisty, kteří od Plzeňského kraje jezdí, jsou turisté z Nizozemí (5%), Slovenska (5%), Švýcarska (3%), Velké Británie (3%), Ruska (2%), Francie (2%) a další. Hlavními důvody návštěvy pro turisty je dovolená (38%), návštěva příbuzných (37%), práce (14%), nákupy (3%) a další. Průměrná délka návštěvy zahraničních turistů1 činí 4,2 dne. [15] [16] [8]
1
Turista je člověk, který vycestuje na nejméně 24 hodin mimo místo svého trvalého bydliště a nejvýše na
1 rok.
47
Většina obyvatel, kteří přijedou do Plzeňského kraje, jsou jednodenní návštěvníci2. Jejich hlavním důvodem návštěvy jsou nákupy (76%), dovolená (15%), návštěva příbuzných (4%), práce (3) a další. V letech 2009 - 2011 přijelo do Plzeňského kraje 5,4% jednodenních návštěvníků, což tvoří 18% těchto návštěvníků, kteří přijeli do České Republiky. V období 2009 - 2011 návštěvníci Plzeňského kraje utratili přibližně 17,8 mld. Kč. Zahraniční návštěvníci utratí přibližně 1808 Kč na osobu a den. Většina zahraničních návštěvníků (97%) přijíždí do Plzeňského kraje individuálně. Mezi nejčastěji navštěvovaná místa v Plzeňském kraji patří nákupní místa v okolí hraničních přechodů, Plzeň, Klatovy, Domažlice a jiné. Všech návštěvníků Plzeňského kraje bylo 6,3 milionu, z nichž necelých 5,4 milionu bylo jednodenních. Všechny údaje byly zpracovány za období 2009 - 2011. [15] [16] Plzeňský kraj má dobré předpoklady pro cestovní ruch, avšak vždycky je co zlepšovat. Tak je tomu i zde, ale alespoň už jsou vyvolané nějaké snahy. Spolu se Spolkovou republikou Německo se zde vytvořila spolupráce a na území obou států vznikají Euroregiony, protože oba státy při hranicích mají podobné přírodní podmínky. [15]
2
Jednodenní návštěvník je člověk, který vycestuje na méně než 24 hodin mimo místo svého trvalého
bydliště.
48
B. Praktická část 6. Specifika skupiny obyvatel- Senior 6.1. Pojem senior a charakteristika seniorského cestovního ruchu 6.1.1. Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch je často označován jako ,,cestovní ruch pro všechny‘‘ a jedná se o jeden z fenoménů cestovního ruchu. Tento cestovní ruch lze charakterizovat jako cestovní ruch, který umožnuje tzn. znevýhodněným lidem cestovat. Tito znevýhodnění lidé mohou být kvůli svému sociálnímu postavení, finančním poměrům, zdravotnímu postižení nebo jiným důvodům omezováni. Tento typ cestovního ruchu klade důraz na rozvoj člověka a pomáhá rozšiřovat znalosti lidí. K jeho rozvoji přispívá ministerstvo pro místní rozvoj podporováním tvorby nových produktů a jejich následnou realizaci. [Holečková, 2014, str. 28] Cílové skupiny podle Ministerstva pro místní rozvoj tvoří:
Děti do 15 let
Mládež – od 15 do 26 let
Rodiny s dětmi s nízkými příjmy - rodiny, které pobírají přídavky na dítě
Zdravotně handicapovaní - s handicapem mobility, mentálním či senzorickým handicapem
Senioři - osoby starší 60 let [43]
V dnešní době je celosvětově známý fakt, že světová populace stárne. V roce 2017 by podle očekávaného vývoje Českého statistického úřadu měl počet osob ve věku 65+ překročit dva miliony. Senioři jsou segmentem, vymezeným podle demografie. Tento segment je vymezen společnými specifickými znaky, jako je určitá věková hranice (pro mou bakalářskou práci jsou seniorem osoby starší 65 let), zkušenost s cestováním, dostatek volného času a jiné. Cestovní ruch a řada dalších odvětví se proto začíná specializovat právě na věkovou skupinu seniorů. Avšak hlavním problémem je určit, koho považovat za seniora. Věk seniorů ovlivňuje jejich nákupní chování, dále požadavky na kvalitu zboží a služeb, které jsou nabízené v cestovním ruchu. 49
Už v dřívější době se řešily otázky stárnutí a mezigenerační vztahy. V roce 1982 se konalo Světové zasedání o stárnutí a stáří ve Vídni. V této době už bylo jisté, že se demografie mění a starých lidí výrazně přibývá. Na tomto zasedání byl vytvořen Mezinárodní akční plán, který se zabýval především propojením generací a posílením soběstačnosti stárnoucích lidí. V roce 1992 byly formulovány Zásady OSN pro seniory, kde byla zdůrazněna především nezávislost, společenské zapojení, seberealizace, důstojnost a dostupnost zdravotní a sociální péče. V roce 2002 se konalo další Světové shromáždění o stárnutí a stáří, který se zabýval přátelskou společností pro všechny generace. [Haškovcová, 2012, str. 21
6.1.2. Pojem senior V dnešní době jsou za seniory označovány podle českého statistického úřadu a Eurostatu lidé, kterým je více než 65 let (věková hranice udaná pro tuto bakalářskou práci). Sociologie pokládá za důchodový věk osoby ve věku 55 let. Po dosažení toho věku se u seniorů vyskytují významné změny, které se týkají komunikace s ostatními lidmi, nebo sociální role. Vazby mezi lidmi se mohou zpřetrhat, sociální role a status se s přechodem do důchodu mění. Senioři jsou od sebe odlišní názory na stárnutí, chováním, proto je nemůžeme požadovat za homogenní skupinu. Některé znaky mají společné. Senioři většinou jsou v důchodu a pobírají důchod. Odchod do důchodu představuje významnou životní změnu, která může vyvolat pocity ztráty smyslu života, ale může znamenat i příležitost pro nový začátek. Senioři si většinou v důchodu najdou specifickou činnost, kterou lze vykonávat a která je baví, k čemuž se přímo nabízí cestování. Většinou mají již odrostlé děti a starší vnoučata, z čehož vyplývá, že mají více volného času. [Zíková, 2013, str. 16] Ovšem vnímání pojmu senior je nejednotné. Tato skupina si většinou velmi ráda doplňuje své mezery ve vzdělání a proto často i ráda cestuje. Omezením ovšem může být nedostatek financí. [Haškovcová, 2012, str. 26]
6.1.3. Seniorský cestovní ruch Senioři jsou známí tím, že si za lepší či kvalitnější služby rádi připlatí, protože je pro ně velmi důležitá kvalita ubytovacího zařízení, stravy, pohodlí a dalších služeb. Rádi si zařizují nákupy včas, tedy na tzv. First minute, kde lze získat slevu na včasný nákup až 50
14 % (liší se podle cestovních kanceláří). Senioři očekávají důkladnou organizaci zájezdu, protože se neradi dostávají do stresových situací. Rádi jezdí v doprovodu svých kamarádů, či kamarádek, nebo svých vnoučat, protože neradi cestují sami. Osobně si nakupují produkt v cestovní kanceláři, protože jsou málokdy vlastníky osobních počítačů nebo s nimi neumějí zacházet tak, jak by potřebovali na objednání zájezdu, a proto je jen výjimečně využívají k nákupu zboží či služeb na internetu. [Macková, 2013, str. 17][Zíková, 2013, str. 20] Díky vhodnějším klimatickým podmínkám cestují senioři převážně mimo hlavní sezónu, kde se nevyskytuje tolik jiných účastníků cestovního ruchu, a proto je v destinacích relativní klid a nikdo je neruší. Díky starým zvykům používají k placení převážně hotovost, pouze někteří z nich používají a vlastní platební karty. Senioři jsou velmi citliví na změnu ceny zájezdu, a proto je jejich účast na cestovním ruchu podmíněna výší jejich příjmu. Dávají přednost komplexně zajištěným službám ve formě speciálních seniorských balíčků. Programově se orientují převážně na relaxační, odpočinkové a lázeňské pobyty, dále na zájezdy poznávací, kulturní, vzdělávací. [Macková, 2013, str. 18][Jandáčková, 2013, str. 25]
6.2. Rozdělení seniorské klientely Podle pana Kalvacha můžeme seniory rozdělit do tří skupin podle funkční zdatnosti [Holmerová, Jurašková, Zikmundová a kol., 2007, str. 28]:
zdatní senioři -
mají výbornou výkonnost a svou zdravotní situací
připomínají mladší jedince,
nezávislí
senioři
-
nepotřebují
žádnou
pečovatelskou
nebo
ošetřovatelskou péči, ovšem nejsou na tom zdravotně a fyzicky tak dobře, jako senioři zdatní,
křehcí senioři - to jsou převážně jedinci, kteří mají chronické riziko pádů a mohou trpět psychickou labilitou.
Dále můžeme seniory rozdělit podle chování do dvou skupin. První skupinou jsou dynamičtí senioři, kteří jsou dobře trénovaní, nevyžadují zvláštní režim, ale často
51
přeceňují své síly. Druhou skupinou jsou pasivní senioři, kteří jsou zvyklí na pomoc a následně ji vyžadují. [Indrová, Jarolínková a kol., 2008, str. 40] Experti na stárnutí (gerontologové) rozlišují 3 druhy stárnutí - kalendářní, biologické a sociální. Začátek stáří začíná podle kalendářního stárnutí věkem 65 let. Od 65 do 74 let lze považovat osoby v tomto věku za mladé seniory. Ve věku mezi 75 a 84 lze seniory považovat za osoby ve věku pravého stáří. Nad 85 let už bývá pojem senior opodstatněný, nikdo tento způsob nazývání nezpochybňuje. [Zíková, 2013, str. 16] Podle Drobné a Morávkové lze seniorská klientela dá rozdělit následovně [Drobná, Morávková, 2004, str. 136]:
mladší senioři ve věku 55 - 64 let – tito senioři stále pracují, jsou v tzn. předdůchodovém věku a preferují rekreační a regenerační typy dovolené. Mají omezený fond volného času kvůli práci, avšak mají větší peněžní prostředky, které mohou vynakládat za služby cestovního ruchu. Většinou požadují zábavní program. Jsou to především rodiče odrostlých dětí bez vážných zdravotních komplikací.
starší senioři ve věku 65 - 74 let – jsou to lidé, kteří pracují na částečný úvazek nebo nepracují vůbec, mají větší fond volného času. Tento segment se rád vzdělává a doplňuje své znalosti.
veteráni ve věku na 75 let – zde se nachází turisté s odlišnými zdravotními
problémy.
Díky
zdravotním
omezením
se
musí
přizpůsobit programu zaměření zájezdu a na jeho program. Tento segment preferuje lázeňské a wellness pobyty.
6.3. Charakteristiky seniorské klientely 6.3.1. Biologické charakteristiky S přibývajícím věkem ovšem klesají síly a zároveň životní dynamika, proto je třeba tomu přizpůsobit i běžné denní aktivity. Díky tomu senioři nemohou vykonávat činnosti, které dříve zvládali. Senioři jsou také více náchylní k úrazům. Ve stáří také dochází k úbytku svalové hmoty a ve většině případů může vznikat osteoporóza, která v případě úrazu vede ke zlomeninám. Můžou se objevit i změny pohybového aparátu, 52
které mohou způsobit těžkosti při chůzi a úbytek fyzické zdatnosti. Objevují se i změny vzhledu, kterou jsou způsobeny šedivěním nebo vypadáváním vlasů, zvýrazněním vrásek kůže a snižováním tělesné výšky, což souvisí s opotřebováním páteře. Rychlost a síla proměny vzhledu je u každého jedince odlišná. Jednotlivé změny mohou mít vliv na funkci vnitřních orgánových soustav. Vylučovací soustava se zpomaluje a ztrácí svou výkonnost, trávicí soustava není tak zdatná při vstřebávání živin, jako bývala v mládí, dýchací soustava zajišťuje menší přísun kyslíku, v oběhové soustavě srdce ztrácí svou sílu a zužují se cévy po celém těle. Všechny tyto změny mají vliv na fungování mozku a činnost psychiky. [Salfická, 2011, str. 10] [Londinová, 2010, str. 8] Stáří není chorobným stavem, pouze zde dochází ke spojení nepříznivých vlivů. Zdraví má podle mnohé literatury zcela jinou dimenzi, co se týče starých lidí. Za zdravého lze považovat osobu, která je soběstačná, necítí se nemocná a netrpí žádnou zjevnou chorobou. Významnou funkci přitom u seniora hraje subjektivní vnímání vlastních potíží. [Londinová, 2010, str. 8] Podstatnými změnami v oblasti sociální a psychické, jsou změny smyslového vnímání zraku, sluchu, chuti a čichu. Tyto změny mohou ovlivňovat pocit jistoty, který je pro seniory tak důležitý. Zhoršený sluch může znamenat problémy v komunikaci mezi seniorem a jeho okolím, rovněž také může způsobit nepříjemnosti v podobě špatného přijímání zvuků okolí (troubení, zvonek, telefon). S vyšším věkem roste i počet nemocí, proto se na ně musí brát ohled ve všech možných případech, tedy i v cestovním ruchu. Samozřejmě existují i aktivní senioři, kteří jsou na tom zdravotně většinou mnohem lépe. [Haškovcová, 2012, str. 26] [Holmerová, Jurašková, Zikmundová a kol., 2007, str. 78]
6.3.2. Fyziologické charakteristiky Fyziologické potřeby jsou důležité pro uspokojení dalších potřeb. Pro seniory může být nejdůležitější potřeba péče, výživy, překonání problému s vyprazdňováním (které jsou ve stáří častější než v mládí), teplo, pohodlí a spánek. [Salfická, 2011, str. 11]
53
6.3.3. Psychické charakteristiky Psychika seniorů může být ovlivněna a bývá ovlivněna jejich zdravotním stavem. Tento princip ale funguje i naopak, tedy že psychika ovlivňuje zdravotní stav. Jedním příkladem může být například pocit mladosti, který je určen duševním zdravím. Psychika zahrnuje aspekty jako paměť, pozornost, představivost, myšlení a inteligence, city, charakter osobnosti, ale i pocit pohody. Tyto oblasti psychiky se celý život vyvíjejí a mění. [Salfická, 2011, str. 12] Psychické změny se projevují v poznávacích procesech. Starší lidé jsou pomalejší, prodlužují se jejich reakční časy, trvá jim nějakou dobu, než zpracují informace. Samozřejmě bývají senioři unavitelnější, což souvisí s fyzickou zdatnosti. Tato zpomalenost může působit i pozitivně, protože senior může být považován za rozvážnějšího a trpělivějšího. [Londinová, 2010, str. 9] Mezi další psychické problémy můžeme zařadit i poruchy paměti. Při nich dochází k celkovému útlumu paměťových procesů - ukládání a vybavování. Mozková tkáň stárnutím ubývá a tím může docházet k funkčním změnám mozku. Schopnost paměti seniorů je snížena. Dlouhodobá paměť je zachovalejší než paměť krátkodobá. To znamená, že senioři si lépe vzpomenou na událost, která se stala v mládí, než na událost z předchozího dne či týdne. Paměť a úbytek jejích funkcí je specifický pro každého jedince. Závisí na zkušenostech, postojích, ale hlavně na genetických dispozicích. [Salfická, 2011, str. 12] [Londinová, 2010, str. 10] Emoční prožívání je další ze změn v psychice. Senioři se mohou s věkem stát labilnějšími a emotivnějšími. Mívají větší tendence k lítosti a depresím, což může způsobovat zdravotní stav pacienta. U seniorů dochází ke strachu z opuštěnosti, z nemoci a ze smrti. Senior by tedy měl přijmout fakt, že v budoucnu umře a těšit se z existence jiných hodnot. Důležité hodnoty v jejich budoucím životě mohou být vnoučata a dobrý zdravotní stav. [Londinová, 2010, str. 10] Změny v psychice jsou způsobeny i společenskými událostmi, návyky jedince a společností. Senioři mají výhodu oproti mladým lidem, protože v životě prošli společenskými událostmi, ze kterých čerpali zkušenosti, které mohou nyní využívat. Problémem ale může být, že vědí jak se zachovat, ale nechtějí hledat nová řešení situací, což znamená, že jejich reakce nejsou tak flexibilní. Společnost je důležitá pro všechny 54
seniory. Problém může nastat se odchodem do důchodu, kdy lidé nejsou zvyklí na volný čas. Volný čas může dělat problém například mužům, kteří nemají tolik aktivit, jako ženy. S odchodem do důchodu souvisí i nová ekonomická situace, kdy je jedinec limitován omezenou výší finančních prostředků. [Salfická, 2011, str. 12] [Londinová, 2010, str. 11]
6.4. Potřeby Se stářím se i potřeby lidí mění. Věkem může být porušena nejen vnitřní rovnováha organismu, ale i rovnováha s vnějším prostředím, která se projevuje frustrací neuspokojením potřeb člověka. Frustrace může vzniknout nemocí či náročnou životní situací. Podle amerického psychologa Abrahama Maslowa jsou potřeby uspořádány hierarchicky. Maslow uspořádal potřeby do tzn. pyramidy potřeb. Potřeby, které jsou ve spodní části pyramidy, musí být splněny, abychom mohli splnit potřeby následující, které se nacházejí nad nimi. Fyziologické potřeby jsou základní potřeby, které jsou určené tělesnými reakcemi a funkcemi orgánů. Je to tedy dýchání, hydratace, výživa, tělesná a duševní aktivita, spánek a další. Potřeba bezpečí je velmi důležitá právě pro seniory, kteří bezpečí vyžadují. Druhem potřeby bezpečí je potřeba ekonomického zabezpečení, kde člověk potřebuje jistotu, že má dostatek financí na živobytí. Dalším druhem je potřeba fyzického bezpečí, kde se senioři většinou z důvodu snížené pohyblivosti bojí pádu a následného zranění. Posledním druhem je potřeba psychického bezpečí, kdy potřebujeme mít pocit jistoty a nemít strach. Potřeba bezpečí je pro seniory velmi významná, proto většinou cestují organizovaně. Sociální potřeby jsou velmi důležité pro rozvoj člověka. Lidé všech věkových skupin potřebují navazovat kontakty a udržovat komunikaci. Potřeba autonomie je možnost rozhodovat se sám za sebe, být uznáván a být užitečný. Potřeba seberealizace je důležitá, protože člověk dá svému životu touto formou životní smysl. Vysokým věkem může být jedna nebo více potřeb porušeny. Frustrace se nejprve projevuje tím, že se člověk cítí negativně nebo nepříjemně. Lidé jsou ve stáří vlivem fyziologických procesů zvýšeně náchylní k náhlému zhoršení zdravotního stavu, které
55
se může projevovat snížením soběstačnosti a zvýšením nejistoty. [17] [Brennerová, 2010, str. 22][Kurková, 2012, str. 33]
6.5. Pojem stárnutí Se seniory úzce souvisí pojem stárnutí. Tomuto období se nikdo z nás asi nevyhne (pouze v případě předčasného úmrtí). V tomto období jsou očekávány problémy a omezení v důsledku ztráty soběstačnosti, omezení kontaktů se společností, snížení mentálních funkcí a ztráta možnosti seberealizace. Stárnutí lze rozdělit na dva druhy patologické a fyziologické. Patologické stárnutí se může projevovat předčasným stárnutím, nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem (kalendářní věk je nižší než funkční) a sníženou soběstačností. Oproti tomu fyziologické stárnutí probíhá přirozeně, ovlivňují ho fyziologické funkce organismu. [Londinová, 2010, str. 7] Reakce člověka na změny a vyrovnání se s nimi záleží především na osobnosti, výchově, životních zkušenostech, vzdělání a prostředí, kde se nachází
6.5.1. Stárnutí v České republice Díky nízké porodnosti a prodlužování věku u starší generace díky lepším životním podmínkám stoupá v celé Evropě počet starších lidí. Jinak tomu není ani v případě České republiky. Díky tomu dochází i ke změně věkové struktury obyvatelstva a dochází k tzv. demografickému stárnutí. V roce 2004 žilo v České republice 14% lidí, starších 65 let. V roce 2030 by tito lidé měli tvořit podle odhadů ČSÚ 22,8 % a v roce 2050 následně až 31,3 % populace. [Brennerová, 2010, str. 15] Díky této situaci je potřeba zajistit plnohodnotnou péči a přizpůsobit služby právě těmto občanům. Díky prodlužování věku je možno déle zachovat rodinné vazby a zlepšit mezigenerační vztahy. [Brennerová, 2010, str. 15]
6.6. Speciální požadavky 6.6.1. Požadavky na produkt cestovního ruchu Senioři se odlišují od ostatních segmentů cestovního ruchu. Představují tedy specifický segment, který má své požadavky na služby a produkt cestovního ruchu. Tyto služby by 56
měly odpovídat potřebám, zájmům a ekonomickým nebo fyzickým možnostem seniorů. [Macková, 2013, str. 32] Mezi nejčastější požadavky cestovního ruchu pro seniory lze jednoznačně zařadit komfort, informace, příroda, zdraví a jistotu. [Kepková, 2013, str. 40] Jednoznačně zde převažuje požadavek na kvalitu. Senioři nejčastěji chtějí bydlet v hotelích, kde je samozřejmostí pokoj s vlastním sociálním zařízením, kde preferují madla na držení a protiskluzové podložky. Při výběru ubytování senioři neradi experimentují, a proto dávají přednost ubytovacím zařízením, které znají nebo které mají dobré reference. Pro zlepšení podmínek pro seniory je výhodné mít bezbariérový přístup po celém hotelu. Velmi důležitá je pro ně lokalita, která je ve většině případů klidnější a bezpečná. Senioři požadují kvalitnější lůžko, které může být o 10 až 15 cm vyšší než klasická postel. [Kepková, 2013, str. 40][Macková, 2013, str. 32] Mezi další požadavky patří informace. Senioři nemají rádi nepříjemná překvapení a očekávají solidnost a věrohodnost poskytnutých informací. Senioři jsou rádi, když vědí všechny potřebné informace dopředu, jako například podrobný itinerář, se kterým by se mohli před odjezdem velmi dobře seznámit. Oceňují informace, které se týkají dopravy, lékařské péče a lékáren v místě pobytu. Dále preferují individuální přístup, ať už se jedná o průvodce, delegáta nebo zaměstnance ubytovacího zařízení. Ocení snahu vyhovět specifickým přáním a požadavků. [Kepková, 2013, str. 40] Komunikace se seniory nemusí být vždy lehká. Díky rozdílnosti věku zde musíme najít vhodný komunikační klíč. K vzájemnému porozumění je vhodné mít dostatečné komunikační schopnosti, jinak by mohlo docházet k nedorozumění, problémům a nespokojenosti na obou stranách komunikace. Je důležité dbát na vlastní vyjadřování, oční kontakt a zajímat se o problémy, kterých se komunikace týká. [Londinová, 2010, str. 26] Senioři mají i určité požadavky na stravování, kterým by se měla snažit pohostinská a ubytovací zařízení snažit vyhovět. Potrava by měla být pestrá, pravidelná, chutná a vyvážená. Důležitou roli zde může hrát energetická hodnota potravin, bezlepková strava a další. Ubytovací zařízení by měla být připravena na možnost přípravy pokrmů v kašovité formě. Nevhodným stravováním můžou seniorům vznikat zdravotní potíže, jako například oslabený imunitní systém nebo úbytek svalové hmoty. Mezi hlavní 57
problémy taky patří dehydratace organismu. Ubytovací zařízení by tedy měla nabízet minerální a stolní vody nebo ovocné a bylinné čaje. Je vhodné do přípravy pokrmů zapojit nutriční specialisty, aby vytvořili vhodný jídelníček podle zdravotních stavů zákazníků. V dnešní době jsou také nové trendy, které se týkají jídelních lístků, mezi ně patří uvádění složení a původ potravin, jejich výživové hodnoty a další. [Kepková, 2013, str. 41] [Macková, 2013, str. 33] Oblíbená doprava u seniorů je autobus, který využívají na krátké i delší vzdálenosti. Stále více seniorů ale dává přednost i letecké dopravě, která je rychlejší a pohodlnější na delší vzdálenosti. Ovšem v některých případech by se měla cesta letadlem předem konzultovat s lékařem a přijmout vhodná opatření, protože specifické prostředí může být příčinnou závažných zdravotních komplikací. [Macková, 2013, str. 33] Je vhodné, aby při zájezdu seniory doprovázel lékař, který by mohl v případě úrazu nebo zranění zasáhnout.
6.7. Formy seniorského cestovního ruchu Nejčastější formy cestovního ruchu seniorské klientely jsou:
Kulturní cestovní ruch (metropole státu Evropské unie)
Poznávací cestovní ruch
Rekreační cestovní ruch v podobě pěší turistiky
Lázeňský a zdravotní cestovní ruch
Náboženský cestovní ruch
Okružní plavby [45]
6.8. Poptávka Českých seniorů po cestovním ruchu Mezi nejoblíbenější zájezdy seniorů patří lázeňské či horské pobyty. Ovšem i přes to, že mají Čeští senioři dostatek volného, tak cestují oproti jiným státům málo. Čeští senioři ve většině případů nemají dostatek finančních prostředků. Často se bojí, že cestu nezvládnou nebo nemají s kým cestovat. Díky osamocenému cestování vzniká další problém pro Českého seniora - za jednolůžkový pokoj je potřeba si připlatit. Už díky
58
tomu senioři rádi cestují se svými vnoučaty, nebo s kamarády. Často dostávají zájezd od svých příbuzných jako dárek. [44]
6.9. Senioři v České republice V roce 2011 bylo v České republice 15,5 % populace starší 65 let, jak můžeme vidět z grafu níže:
Graf č. 3: Procentuální zastoupení populace v evěku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011 (Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori)
Z grafu přejatého z Českého statistického úřadu můžeme vidět, že Česká republika je na 22. místě. Státy Evropské unie jako Německo a Itálie mají více jak 20% obyvatelstva starší 65 let. Naopak Irsko má nejméně toho obyvatelstva, pouhých 11%.
6.9.1. Vývoj počtu seniorů v ČR Na stránkách ČSÚ jsem našla údaje o vývoji počtu obyvatel, kde se nacházel i vývoj počtu seniorů. Z následujícího grafu je jasné, že počet osob starších 65 let neustále stoupá. Právě podle ČSÚ byl v roce 2012 počet osob ve věku 65 let a starší 1,768 milionu osob.[47]
59
Počet obyvatel starších 65 let v průběhu 2010 - 2012 Počet obyvatel 1636 000 1600 000 1400 000 1200 000 1000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2010
1768 000
1701000
2011
2012
Rok
Graf č. 4: Počet obyvatel starších 65 let v průběhu 2010 - 2012. Vlastní zpracování, 2014
Podle ČSÚ od poloviny 80. let 20. století pozvolna počet osob starších 65 let narůstá. V následující tabulce můžeme vidět tento nárůst od roku 1992, kdy osob starších 65 let bylo 12,9 % oproti celkovému počtu obyvatel. V roce 2012 již tento podít tvoří 16,8 %. [47] Tabulka č. 2: Podíl obyvatel ve věku 65+ vůči celkovému počtu obyvatel v České republice Podíl obyvatel ve věku 65+ vůči celkovému počtu obyvatel Rok Celkový počet obyvatel Počet obyvatel ve věku 65+ Procentuální podíl (v %)
1992 10 326 000
2002 10 203 000
2012 10 516 000
1 328 000 12,9
1 418 000 13,9
1 768 000 16,8
(Zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf ) Vlastní zpracování, 2014
7. Analýza nabídky zájezdu Českých a zahraničních cestovní kanceláří do této oblasti- zaměření senioři V této části bakalářské práce se zabývám nabídkou českých i zahraničních cestovních kanceláří a agentur. Při analýze se zaměřuji zvláště na seniorskou klientelu a následně i na všechny zahraniční zájemce, protože zahraniční cestovní kanceláře, které mají
60
zájezd do Plzeňského kraje, se nespecializují na seniorskou klientelu. Rozbor se týká modelového roku 2014. Při rozboru jsem zjistila, že Plzeňský kraj není příliš zajímavá destinace České republiky pro cestovní kanceláře. Domnívám se, že je to způsobeno možností snadné dopravy do Plzeňského kraje z celé České republiky. Díky tomu se mohou občané České republiky sami vydat do Plzeňského kraje a sami si naplánovat návštěvu památek tohoto kraje. České cestovní kanceláře organizují převážně wellness zájezdy do Plzeňského kraje, pouze v případě cestovní kanceláře OK Tours se jedná o poznávací zájezd podobný mému vytvořenému zájezdu v Aplikační části. Zjistila jsem také, že zahraniční cestovní kanceláře nejčastěji vytváří zájezdy do Plzeňského kraje z důvodu návštěvy Plzeňského Prazdroje a Bohemia Sektu.
7.1. Tuzemské cestovní kanceláře a agentury Na internetových stránkách můžeme vyhledat spousty cestovních kanceláří a agentur, které nabízejí možnost cestovat. V této bakalářské práci se zabývám pouze cestovními kancelářemi a agenturami, které mají zvýhodněné ceny pro seniory nebo jsou na tento segment přímo specializované. V této bakalářské práci uvádím stručně zájezdy, které jsou pro seniory a nejen do Plzeňského kraje a podrobněji zájezdy, které se mému vytvořenému zájezdu podobají. Při bližším prohledáváním internetových stránek, jsem našla poměrně velké množství cestovních kanceláří a agentur, které se specializují na seniory. Jsou to následující cestovní kanceláře a agentury: CK Conti, CK Lotos, Prima via cestovní kancelář, Senior agency, Datour, Quality tours, Fischer, Posedlost, Verner tour, Bus tourist, Delfin Travel a OK Tours. Z těchto cestovních kanceláří se pouze OK Tours, Pro Travel, Datour a Prima via cestovní kancelář blíží produktu, který vytvářím v aplikační části této bakalářské práce. [18][19][20][21][23][24][25][26][27][28][32] Cestovní kancelář CK conti se specializuje na seniory, ovšem vytváří zájezdy pouze do zahraničí. Mezi jejich destinace patří Albánie, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Malta, Maroko a další. [18]
61
Cestovní kancelář Lotos se specializuje na seniory, ale bohužel také pouze na zahraničí, v jejich případě pouze na Řecko a Rakousko. Díky tomu, že se tyto cestovní kanceláře zaměřují pouze na zahraničí, nebudu se jimi už dále zabývat. [21] Delfin travel uskutečňuje zájezdy pro seniory, ale opět pouze do zahraničí. Specializují se především na Španělsko a Albánii. [23] Cestovní kancelář Fischer, Invia, Quality tours, Bus tourist a cestovní agentura Posedlost s. r. o. a Verner tour nabízí výhodnější zájezdy pro klienty ve věku 55+. Zájezdy pro tyto zákazníky jsou ale pouze k moři do Španělska, Turecka, Portugalska, Tuniska nebo Itálie. [24][26][27][29][30] Senior agency je specializovaný prodejce zájezdů pro seniory. Uskutečňuje poznávací a pobytové zájezdy do zahraničí, pobyty v lázních a následně pobyty v České republice a na Slovensku. Pobyty v České republice a na Slovensku ovšem vůbec neobsahují Plzeňský kraj. [25] Datour také nabízí zvýhodněné zájezdy pro seniory ve věku 55+. Jejich destinace jsou Španělsko, Černá Hora, Tunisko, Turecko, Bulharsko, Řecko, Itálie, Rakousko. Výjimkou není ani tuzemsko. Do České republiky nabízí produkty na Šumavu, do lázní v Poděbradech, Karlově Studánce, Františkových Lázních, Konstantinových Lázních a následně v Ostravici, Náchodě, Klimkovicích, Harrachově, Rychnově nad Kněžnou a wellness pobyt v Plzni. V ceně tohoto pobytu jsou dvě noci s polopenzí, 1x wellness, 1x masáž a 1x pivní koupel. Cena je 3250 Kč.[28] Cestovní kancelář Prima via uskutečňuje zájezdy do Plzeňského kraje, ovšem jen okrajově. Jejich produktem je například zájezd nazvaný Toulky po Brdech, který obsahuje návštěvu Mirošova a Spáleného Poříčí. Tato dvě města se nacházejí v Plzeňském kraji. Dalším zájezdem je Jižní Plzeňsko, které obsahuje návštěvu Spáleného Poříčí, Chanovic a Nepomuku. Tyto zájezdy ovšem jsou odlišné od mého vypracovaného produktu CK, proto se jimi nebudu zabývat.[19] Na trhu se samozřejmě nachází i internetové portály, které uskutečňují zájezdy do českých lázní. Jedním z nich je www.pobytyproseniory.cz. Tento internetový portál se zaměřuje převážně na wellness zájezdy po celé České republice. Do Plzeňského kraje uskutečňují pobyty v Konstantinových lázních.[22] 62
7.1.1. Cestovní kancelář OK Tours Cestovní kancelář OK Tours se specializuje na seniorskou klientelu. Nabízí několik produktů, které jsou seniorské klientele přizpůsobeny. Jejich produkty jsou :
Praha pro seniory- 10 možných zájezdů zaměřených nejen na památky hlavního města
Plzeň pro seniory- pouze jeden zájezd, kterým se zabývám níže
Lázně pro seniory- 23 možných zájezdů po celé České republice
Hory pro seniory- 25 možných zájezdů pobytů po horách České republiky určených pro aktivní seniory
Cestovní kancelář OK Tours a její produkt se nejvíce podobá mému vypracovanému produktu. Nabízí zájezd pro seniory do Plzně. Cena pro seniora v jednolůžkovém pokoji je 1020 Kč, v dvoulůžkovém pokoji 820 Kč. Cena na osobu zahrnuje: [20]
3 noci se snídaní v Hotelu Victoria *** v Plzni
Prohlídky - pivovar, Velká synagoga, Muzeum loutek, katedrála sv. Bartoloměje
7.2. České cestovní kanceláře pro zahraniční turisty Cestovní kancelář Pro Travel nabízí zahraničním zákazníkům několik zájezdů do Plzeňského kraje. Z těchto zájezdů se nejvíce podobá tzn. ,,Pilsen package‘‘.Cena je 199 Eur na osobu. Cena zahrnuje: [32]
3 noci se snídaní ve 4* hotelu
Prohlídky Plzně
Vstupné do pivovaru
Celodenní prohlídku Plzeňského kraje
1x večeře
Průvodce v cizím jazyce
Daně s poplatky
Cestovní kancelář Čedok nabízí zahraničním turistům tzn.,,Bohemia Step-by-step‘‘. Jedná se o poznávací zájezd po České republice s návštěvou Prahy, Karlových Varů, Plzně, Českých Budějovic, Českého Krumlova, Třeboně, Valtic, Brna, Kroměříže, 63
Olomouce a Kutné hory. V ceně jsou zahrnuty vstupy, 6 nocí s polopenzí, ochutnávky vína, daně a poplatky. Cena jednolůžkového pokoje 1690 eur, dvojlůžkového 1490 eur. [34] Cestovní agentura Quicktour nabízí, tzn.,,Great Bohemia Beer Tour‘‘. Jedná se o poznávací zájezd zaměřen především na pivovarnictví. Obsahuje návštěvu Plzně (prohlídka města s průvodcem, pivovaru), Prahy (prohlídka města s průvodcem, Novoměstského pivovaru), Českých Budějovic (prohlídka města s průvodcem, pivovar Budvar), Holašovic a Českého Krumlova. Cena zahrnuje 3x ubytování se snídaní, 3x návštěva pivovaru a ochutnávku piva, 3x večeře, místní průvodce. Cena za jednolůžkový pokoj 398 eur, dvojlůžkový pokoj 290 eur. [35]
7.3. Zahraniční cestovní kanceláře a agentury Zahraniční cestovní kanceláře nabízejí svým zákazníkům především poznávací zájezdy s krátkými prohlídkami navštívených měst v České republice. Tyto prohlídky jsou krátké z důvodu většího množství navštívených měst v jednom dni. Zahraniční cestovní kanceláře nabízejí zájezd po celé České republice se zastávkou v Plzeňském kraji, nebo zájezdy zaměřené na alkohol, to znamená, že vytvářejí cestovní balíčky, ve kterých se nachází návštěva Plzeňského Prazdroje a Bohemia sektu. Tyto zájezdy se podobají tomu mému pouze v návštěvě těchto objektů, ovšem nejsou zaměřeny na nic jiného. Příkladem cestovní kanceláře, která vytvořila produkt, který souvisí s Plzeňským krajem je Turecká společnost Travel Bazaar, která nabízí 8. denní zájezd po České republice. Tento zájezd obsahuje 7 nocí se snídaní v Praze, 2 obědy, průvodce v cizím jazyce, prohlídky s průvodcem v Praze, Karlových Varech, Kutné Hoře, Plzni a Českém Krumlově. Doprava po České republice autobusem, z Turecka doprava letecká. Cena není uvedena. [33] Americká cestovní kancelář Friendly planet travel nabízí tzn. ,,Footsteps of Two Popes’’. Jedná se o poznávací zájezd po stopách papežů. Tento poznávací zájezd obsahuje návštěvu těchto měst: Krakowa, Prahy, Plzně, Regensburgu, Mnichova, Czestochowa a Brna. Cena zahrnuje průvodce, 11 nocí se snídaní, 4x oběd, 7x večeře a vstupy. [36]
64
Německý organizátor auto zájezdů Spar mit Reisen nabízí zájezd na 2 noci se snídaní ve 4* hotelu. V ceně je zahrnuto ubytování se snídaní, 1x večeře, vstup do Bohemia Sektu nebo pivovaru Plzeňský Prazdroj. Cena pro jednu osobu dvoulůžkový pokoj 99 eur, jednolůžkový pokoj 119 eur. [37] Reise Bus nabízí zájezd na 4 noci s polopenzí luxusním autobusem do západních Čech. Tento zájezd obsahuje ubytování s polopenzí, průvodce, vstupy, daně a místní poplatky. Zákazníci zde mohou absolvovat prohlídku Prahy, Plzně, Nepomuku, Českých Budějovic, Českého Krumlova, Mariánských Lázní a Karlových Varů. Cena na osobu na zájezd ve dvoulůžkovém pokoji 459 eur, jednolůžkovém pokoji 519 eur. [38] Cestovní kancelář Ideal nabízí zájezd na 2 noci se snídaní do Plzně. V ceně je zahrnuta 2x večeře, ubytování se snídaní, prohlídka Plzně a pivovaru. Bohužel na internetové stránce není k dispozici cena. [39] Begegnung mit Böhmen nabízí zájezd na 4 dny s polopenzí. Zákazníci zde můžou zažít prohlídku Plzně, Národního parku Šumava a Českého Krumlova. V ceně je prohlídka města s průvodcem, vstup do pivovaru a Českého Krumlova. Cena od 172 eur.[40] Největší portál pro autobusové zájezdy v Německu Buswelt nabízí zájezd do Plzně s návštěvou Ambergu. V ceně je ubytování na 2 noci, poplatky a daně, vstup do pivovaru Plzeňský Prazdroj, prohlídka Plzně s průvodcem. Cena od 199 eur.[41] Frankenland Reisen nabízí třídenní zájezd do Plzně. V ceně je ubytování se snídaní v 4* hotelu v Plzni, 1x večeře, vstupy (Plzeňský Prazdroj, Bohemia sekt, Muzeum loutek, Pivovarské muzeum, Plzeňské historické podzemí, Velká synagoga), prohlídku města s průvodcem, dopravu. Cena bohužel není uvedena. [42]
65
C. Aplikační část V Aplikační části bakalářské práce vytvořím reálný produkt cestovní kanceláře po Plzeňském kraji. Program tohoto produktu bude nenáročný, bude tedy přizpůsoben požadavkům a potřebám seniorské klientely. V programu jsou zahrnuty převážně kulturní památky. V průběhu programu zájezdu bude účastníkům k dispozici autobus, protože se domnívám, že by nebylo vhodné cestovat místní dopravou. Ubytování (4 noci se snídaní) proběhne v Hotelu U Zvonu****. Ubytování bude tedy komfortní, protože to seniorské klientele lépe vyhovuje. Cena na noc pro jednu osobu se snídaní je 790 Kč. Během zájezdu účastník pozná významné památky Plzeňského kraje. Zájezd cestovní kanceláře bude na 5 dní. Zájezd bude od pondělí do pátku, jelikož v této části týdne se nachází na památkách nejméně návštěvníků. Délka by měla být dostačující. Kdyby trval zájezd déle, mohl by být pro seniorskou klientelu zdlouhavý a náročný. Zájezd je určen pro 22 osob. Topografická příprava V této částí bakalářské práce se zaměřím na zpracování trasy zájezdu včetně itineráře a označení trasy na mapě pro jednotlivé dny. Při určování časového rozhraní jsem počítala s těmito rychlostmi autobusu:
Dálnice a rychlostní silnice: 85 km/ h
Silnice I. třídy: 65 km/ h
Silnice II. třídy: 55 km/ h
Silnice III. třídy, místní komunikace: 45 km/h
66
8. Program modelového zájezdu Den
Program
1.den
Prohlídka města s místním průvodcem v katedrále sv. Bartoloměje, Plzeňského historického podzemí, Pivovarského muzea., Plzeňského Prazdroje a volný čas.
2.den
Prohlídka městského sadového okruhu, Muzea loutek, Velké synagogy a muzea generála Pattona.
3.den
Air park Senec - Zruč, Klatovy, Nepomuk, Zelená Hora.
4.den
Zámek Nebílovy, zámek Kozel, Starý Plzenec - Bohemia Sekt.
5.den
Konstantinovy Lázně, Manětín, Plasy, ve večerních hodinách odjezd.
Vlastní zpracování, 2014
67
8.1. Trasování zájezdu a popis jednotlivých dní 8.1.1. Den první Odjezd v ranních hodinách do Plzně. Následuje prohlídka města s průvodcem se vstupem do katedrály sv. Bartoloměje, Plzeňského historického podzemí. Po prohlídce pauza na oběd, odpočinek či dobrovolný výšlap pro aktivní seniory na plzeňskou věž a v odpoledních hodinách se uskuteční prohlídka Plzeňského Prazdroje a Pivovarského Muzea. Vzhledem k tomu, že všechny tyto objekty jsou v blízkosti vedle sebe, neměl by být problém navštívit všechny památky pěšky (v případě nouze je možno využít městskou hromadnou dopravu). Celková délka trasy je 1,8 kilometru .
Obrázek č. 16: Trasa prvního dne Vlastní zpracování, 2014
Plzeň je čtvrtým nevětším městem České republiky. Je to významné kulturní a sportovní středisko. Hlavní náměstí Plzně - Náměstí Republiky, je se svými rozměry jedním z největších v Evropě. Toto náměstí je dodnes dějištěm kulturních událostí, slavností a konáním
tradičních trhů. Celé náměstí je obklopeno historicky cennými domy. 68
Nachází se zde také renesanční klenot - radnice, dále morový sloup, Císařský dům, Dům U Červeného srdce, Dům u Zlatého orla, Dům u Bílého jednorožce, Muzeum loutek a další. Všechny tyto památky budou zmíněny v prohlídce města s průvodcem. Dominantou města Plzně je katedrála sv. Bartoloměje. Její stavba započala spolu se založením města a byla dokončena na začátku 16. Století. Katedrála je národní kulturní památkou, stejně jako socha na jejím hlavním oltáři - Plzeňská madona. Součástí katedrály je nejvyšší kostelní věž v České republice, která měří 102,6 metru. Z ochozů věže je možné za jasného počasí vidět nejen celé město, ale i daleké okolí. [50][51] Plzeňské historické podzemí vznikalo od založení města až do 18. století spojováním dvou až třípatrových sklepů. Jedná se o složitý labyrint chodeb, sklepů a studní. Svou délkou téměř 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Toto podzemí dříve sloužilo k hospodářským a technickým účelům (zásobárna potravin, sudů, řemeslnické provozovny. K němu patří i gotická vodárenská věž, která byla postavena k čerpání vody do kašen na náměstí.[52] Pivovarnictví v Plzni má již dlouhou tradici. Již od založení města v roce 1295 se zde vařilo pivo, ovšem právo sladovat, vařit a čepovat pivo bylo dědičné a vztahovalo se k měšťanskému domu. Chuť piva nebyla dobrá, a proto se do Plzně dovážela lepší piva z Bavor a Saska. V roce 1839 se právováreční měšťané spojili a tímto spojením vznikly podniky moderního pivovaru. Roku 1842 byl otevřen měšťanský pivovar s odborníkem z Bavor, sládkem Josefem Grollem. Právě jemu se podařilo uvařit zlatavé, řízné a mimořádně lahodné podkvasné pivo - plzeňský ležák. Dovoz zahraničního piva do Plzně přestal, protože se věhlas nového piva rychle rozšířil. Plzeňské pivo se rychle začalo vyvážet. Tento ležák postupně začal obdivovat celý svět. Mezitím přibývalo pokusů toto pivo napodobit, a proto si dal Měšťanský pivovar zaregistrovat ochrannou známku Plzeňské pivo - Pilsner Bier. V roce 1898 byla zaregistrována dnes již známá ochranná známka Pilsner Urquell. [48] Pivovarské muzeum je jediné muzeum svého druhu na světě, které sídlí v původním právovárečném domě. Je zde k vidění gotická sladovna, hvozd na sušení sladu, valečka, lednice, prostory bývalého šenku i dvouúrovňový sklep.[52] Tabulka č. 3: Itinerář 1.dne Z
Do
Počet km
Čas (minuty)
Typ silnice
Čekací
69
1/4h.
Jihlava
Plzeň
210
148
Dálnice
7.00
9.30
7
7
Silnice I.třídy
4
5
Místní komunikace
6.00-700= 4
9.3018.00=34
Vlastní zpracování, 2014
8.1.2. Den druhý Druhý den zájezdu bude započat v 9:00h procházkou od hotelu Městským sadovým okruhem. Městské sady vznikaly na místě dřívějších městských hradeb a nyní obklopují historické centrum města. V minulosti to byly promenádní aleje, které jsou nyní doplněny sochami a pomníky významných plzeňských osobností. Jsou zde vzrostlé stromy, květinové záhony a fontány. Díky tomu připomínají zelený náhrdelník města, který patří k nejvyhledávanějším místům centra Plzně. Sadový okruh tvoří Smetanovy sady, Kopeckého sady, Šafaříkovy sady, Křižíkovy sady, Sady 5. května a Sady Pětatřicátníků. [53] Těmito sady následně dojdeme k Muzeu loutek. Muzeum loutek je zajímavé díky dvěma světoznámým loutkovým postavičkám - Spejblu a Hurvínkovi. Nachází se zde i další loutková divadla, se kterými je možno si zahrát divadlo. [54] Od Muzea loutek se vydáme k Velké synagoze, kde proběhne prohlídka. Tato prohlídka bude trvat přibližně 30 minut. Velká synagoga byla postavena v roce 1893 v maursko románském stylu. Je druhou největší v Evropě a třetí největší ve světě. Je svědectvím toho, že v Plzni existovala bohatá židovská obec, která byla ovšem během 2. světové války téměř zdecimována. V nedávné době prošla rekonstrukcí a dnes slouží i jako výstavní a koncertní sál.[55] Od Velké synagogy se vydáme do muzea Patton Memorial Pilsen. Toto muzeum je jediné muzeum v Čechách, věnované americké armádě. Muzeum bylo otevřeno v roce
70
2005 při příležitosti 60. výročí osvobození Plzně. Toto pamětní muzeum slouží jako stálá vzpomínka na osvoboditele Plzně a jihozápadních Čech. [54]
Obrázek č. 17: Trasa druhého dne Vlastní zpracování, 2014
Tabulka č. 4:Itinerář 2.dne Z
Do
Počet km
Čas (minuty)
Typ silnice
Čekací 1/4h. 6.0018.00=48
Vlastní zpracování, 2014
71
8.1.3. Den třetí Třetí den zájezdu začíná v 9:00h, kdy účastníci odjedou od hotelu autobusem do Nepomuka, kde se uskuteční prohlídka města s průvodcem. Nepomuk je poutní město, zde se narodil sv. Jan Nepomucký, který se stal patronem české země, vod a mostů. Nepomuk vznikl spojením dvou osad Přesanice a Pomuk roku 1384, které jsou spojeny se založením nedalekého cisterciánského kláštera. Město bylo bohaté na zlato a stříbro, doly byly výnosné, a proto se zde usazovalo mnoho řemeslníků a zemědělců. Roku 1413 bylo město povýšeno Václavem IV. na správní a hospodářské centrum. [58] Přibližně v 10:30h se autobus s účastníky vydá k zámku Zelená Hora. Tento zámek je dominantou Nepomucka. Zámek je známý především jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského a díky knize Černí baroni, jejíž děj se odehrával právě zde. Ovšem otevřeno je pouze o víkendech, ale i přes to průvodce sdělí nejdůležitější informace o tomto zámku. [59] V 11:30h autobus odjede do Klatov, kde si účastníci prohlédnou město s průvodcem. Klatovy bývaly královským městem, dnes je to moderní město. Klatovy byly založeny Přemyslem Otakarem II. Zde navštívíme katakomby, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, barokní lékárnu ,,U Bílého jednorožce‘‘.[60] Z Klatov se vydáme v 15:00h do Zruče u Plzně, kde navštívíme Air Park. Toto letecké muzeum obsahuje bohatou soukromou sbírku letadel, vrtulníků a další vojenské techniky. V dnešní době se zde vyskytuje téměř 50 letadel a 16 obrněných vozidel. Zde účastníky zájezdu provedou stevardky s výkladem. Následuje odjezd do hotelu. [57]
72
Obrázek č. 18: Trasa třetího dne Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 5: Itinerář 3.dne Z
Do
Počet km
Čas (minuty)
Typ silnice
Plzeň
Nepomuk
3
4
Místní
Čekací 1/4h.
6.00-9.00= 12
komunikace
9.00
9.36
33
31
Silnice I.třídy
9.36-10.30=4
Nepomuk
Zelená hora
4
5
Silnice III.třídy
10.35-11.30=4
10.30
10.35
73
Nepomuk
Klatovy
2
2
Silnice I.třídy
12.0015.00=12
12.00
28
26
Silnice II.třídy
Klatovy
Plzeň- Zruč
41
37
Silnice I.třídy
15.00
15.50
4
4
Silnice II.třídy
7
9
Místní
11.30
15.50-17.00=5
komunikace
Plzeň-Zruč
Plzeň
4
4
Silnice II.třídy
6
8
Místní
17.12-18.00=4
komunikace
Vlastní zpracování, 2014
8.1.4. Den čtvrtý Předposlední den zájezdu začíná v 9:00h odjezdem autobusem od hotelu na zámek Nebílovy. Zde v 10:00h proběhne prohlídka zámku, která bude trvat přibližně hodinu. Tento zámek byl realizován stavitelem Jakubem Augustonem. V roce 1705 ho zakoupil Adam Jindřich - hrabětem ze Steinau, císařským generálem, jako místo k odpočinku. Zámek je po jeho smrti prodán hrabatům Černínům a ti zrealizovali přestavbu. Zámek upravili do podoby, kterou má dodnes. Do roku 1785 nebyl obýván. Za Vojtěcha Prokopa Václava byla uskutečněna další rekonstrukce. Od roku 1816 byl zámek používán k hospodářskému využívání pro nové majitele - Hrabata z Valdsteina Wartemberka. Od roku 1968 je zámek v majetku státu, v současné době již přístupný veřejnosti. Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury. Připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu, vídeňskou rezidenci Belevedere a další. [61]
74
Ze zámku Nebílovy se vydáme na zámek Kozel. Zámek Kozel je klasicistní lovecký zámek, postavený na konci 18. století. Tento zámek je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách. Stavba zámku byla objednána Janem Vojtěchem Černínem. Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. V okolí zámku se nachází rozsáhlý přírodně krajinářský park a právě proto je také tento park tak hodně navštěvovaný. Po prohlídce zámku následuje volný čas (možnost procházky zámeckým parkem). [62] Ze zámku Kozel se vydáme do Starého Plzence, který se nachází 9km od Plzně. Podle nálezů archeologů se zde vyskytovalo osídlení již od 5. tisíciletí př. n. l. – důkazem toho je i zachovalá Rotunda z této doby. Od 10. století se tato oblast stala přemyslovským knížecím hradištěm. Po založení ,,Nové Plzně‘‘ dochází k úpadku tohoto města. V roce 1945 zde vznikly Vinařské závody, ze kterých v budoucnu vznikla společnost Bohemia Sekt, s. r. o. Ve Starém Plzenci proběhne prohlídka města a výše uvedeného podniku Bohemia Sekt. [63][64]
Obrázek č. 19: Trasa čtvrtého dne Vlastní zpracování, 2014
75
Tabulka č. 6:Itinerář 4. dne Z
Do
Počet km
Čas (minuty)
Typ silnice
Čekací 1/4h.
Plzeň
Nebílovy
7
6
Silnice I.třídy
6.00-9.00=12
9.00
9.14
5
5
Silnice II. třídy
9.14-11.00=8
2
3
Silnice III.třídy
10
13
Silnice III.třídy
11.1315.00=16
6
8
Silnice III. třídy
15.0818.00=12
4
4
Silnice I.třídy
8
11
Místní komunikace
Nebílovy
Kozel
11.00
11.13
Kozel
Starý Plzenec
15.00
15.08
Starý Plzenec
Plzeň
18.00
Vlastní zpracování, 2014
8.1.5. Den pátý V 9:00h odjezd od hotelu do Konstantinových Lázní. Zde následuje prohlídka ve wellness centru Konstantin. [65] Z Konstantinových Lázní odjezd do Manětína. Zde proběhne prohlídka ,,Barokní perly západních Čech‘‘. Zámek Manětín je bývalé sídlo hraběcí rodiny Lažanských. Dnešní podobu zámku ovlivnili Hrobničtí, kteří rozšířili dříve postavenou tvrz na zámek. Další úpravy následovaly za Václava Josefa Lažanského, který po požáru města zahájil radikální přestavbu. Právě Václav Josef Lažanský oslovil Tomáše Hafeneckera, uznávaného odborníka, císařského stavitele, který vypracoval projekt manětínského
76
zámku a jako architekt vedl stavbu. Zámek byl rozšířen a spojen s kostelem sv. Jana Křtitele. [66] Z Manětína následuje odjezd do Plas, kde se uskuteční prohlídka místního cisterciárského kláštera a města. Tento klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. Na počátku 15. století byl vypálen husity a v letech 1661 - 1785 podle plánů J.B. Matheye, J.B. Santiniho a K.I. Dientzenhoffera byl přestaven do dnešní podoby. V roce 1785 byl kláštěr zrušen Josefem II. Následně se objekt stal rezidencí kancléře Matternicha a jeho rodiny. [67] Z Plas odjezd ve večerních hodinách domů.
Obrázek č. 20: Trasa pátého dne Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 7: Itinerář 5.dne Z
Do
Počet km
Čas (minuty)
Typ silnice
Čekací 1/4h.
Plzně
Konstantinovy Lázně
20
19
Silnice 1.třídy
6.00-9.00=12
9.00
9.47
6
7
Silnice II.třídy
9.47- 13.00=13
77
16
21
Silnice III.třídy
27
30
Silnice II.třídy
13.30-15.15=7
15.37-18.00=10
Konstantinovy Lázně
Manětín
13.00
13.30
Manětín
Plasy
8
9
Silnice II.třídy
15.15
15.37
10
13
Silnice III.třídy
Plasy
Jihlava
210
148
Dálnice
18.00
20.55
30
28
Silnice I. Třídy
2
2
Silnice II.třídy
Vlastní zpracování, 2014
9. Kalkulace zájezdu 9.1. Přímé náklady 9.1.1. Ubytování Jak jsem již zmínila, ubytování proběhne v Hotelu U Zvonu***. Cena za jednu noc je 790 Kč/noc. Celkové náklady na ubytování proto činí 3160 Kč.
9.1.2. Vstupy Tabulka č. 8: Výpočet celkové ceny vstupů Památka, atraktivita
Cena v Kč
Plzeňský prazdroj
80
Pivovarské muzeum
50
Plzeňské historické podzemí
60
Muzeum loutek
30
78
Velká synagoga
10
Muzeum Patton Memorial Pilsen
40
Katakomby Klatovy
50
Barokní lékárna
40
Air park
100
Zámek Nebílovy
60
Zámek Kozel
100
Bohemia Sekt
140
Zámek Manětín
50
Klášter Plasy (konvent, kostel, galerie)
120
Celkem
960
Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 9: Výpočet celkových přímých nákladů Přímé náklady
Cena s DPH
Ubytování Vstupné
Sazba
Cena bez DPH
3400
21%
2686
960
21%
758,4
Celkem
3444,4 Kč
Vlastní zpracování, 2014
Celkové přímé náklady činí 3444,4 Kč.
9.2. Nepřímé náklady Do složky nepřímé náklady patří všechny náklady spojené s dopravou a průvodcem. Zahrnují také ubytování a stravné řidiče a průvodce.
9.2.1. Doprava Doprava je zajištěna firmou Uchytil autobusová doprava. [68]
79
Tabulka č. 10: Výpočet celkového počtu kilometrů Kilometry celkem
724 km
Objížďky 5%
36,2 km
Přístavné
2 km
Celkem Km
762,2 km
Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 11: Celkové náklady na dopravu Název položky
s DPH Cena bez DPH v Kč
Cena v Kč
Kilometrovné
-
Parkovné
2000
Čekací ¼ h
7595
19055
Cena bez DPH je 25 kč/1 km
1580
Cena s DPH je 500 Kč/ den
1594,95 Cena s DPH je 140 Kč/hodinu
Mýtné
-
Stravné řidiče
-
582
3400
2686
Ubytování řidiče
Celkem
Poznámka
579,6 1,38 Kč/1 km na dálnici Vypočteno v tabulce č.9 Cena zahrnuje ubytování se snídaní na 4 noci
26077,55 Kč
Vlastní zpracování, 2014
80
Tabulka č. 12: Výpočet stravného Den Strava Počet hodin 1 17 2 S 24 3 S 24 4 S 24 5 S 21 Celkem Vlastní zpracování, 2014
Krácení
Sazba 102 160 160 160 160
25% 25% 25% 25%
Cena (v Kč) 102 120 120 120 120 582 Kč
9.2.2. Náklady na průvodce Tabulka č. 13: Náklady na průvodce Název položky
s DPH Cena bez DPH v Kč
Cena v Kč
Ubytování
Stravné Vstupy
Poznámka
2686 Cena zahrnuje ubytování se snídaní na 4 noci (15% DPH)
3160
-
582 1160
916,4 4000 800 Kč/den
Mzda Celkem
8184,4 Kč
Vlastní zpracování, 2014
Nepřímé náklady celkem činí 33236,7 Kč Dále musím vypočítat riziko neobsazenosti (80% z celkového počtu účastníků). Riziko neobsazenosti je tedy 80% z 18 osob, což je 14 osob. Nepřímé náklady na osobu si vypočítám tak, že celkové nepřímé náklady (34 261,95 Kč) podělím 14 účastníky (ty jsem získala z výpočtu rizika neobsazenosti). Nepřímé náklady na osobu tedy činí 2374,05 Kč.
9.3. Výpočet celkových nákladů a prodejní ceny Celkové náklady na osobu jsou 5818,45 Kč. 81
Nyní musím vypočítat přirážku a DPH. Přirážka je pouze 15%, protože se jedná o zájezd pro seniory. Přirážka je tedy 872,77 Kč. Z přirážky vypočítám DPH, které tvoří 21 %. DPH jsem vypočetla jako 185,38 Kč. Nyní musím sečíst všechny položky a mohu stanovit skutečnou cenu zájezdu. Celková cena zájezdu činí 6876,6 Kč. Prodejní cena zájezdu pro jednu osobu činí 6900 Kč.
82
Závěr Již v průběhu vytváření bakalářské práce jsem zjistila, že nebude možné v mém návrhu zájezdu možné, abych navštívila vše, co jsem si dříve představovala. Vybrala jsem si ta místa, která jsou zajímavá a zároveň časově zapadají do zbývajícího programu zájezdu. Vím, že bych tento program mohla ještě několikrát změnit a stejně by se jednalo o zajímavý zájezd. V Plzeňském kraji se nachází spousty zajímavých míst, které může člověk navštívit. Já jsem program zájezdu vybírala tak, aby byl vhodný pro seniorskou klientelu. I přes to, že jsem zájezd vytvářela spíše pro aktivnější seniory, tak by tento zájezd neměl dělat problém celé seniorské klientele. Zaměřovala jsem se spíše na kulturní památky, protože památky přírodního charakteru jsou ve většině případů velmi vzdálené od krajského města Plzeň, kde budou ubytováni účastníci zájezdu. Přínosem mé bakalářské práce je vytvoření zajímavého zájezdu. Tento zájezd umožní účastníkům poznat Plzeňský kraj s jeho hlavními přednostmi. Ovšem vím, že cena takového zájezdu by se ještě dala snížit (ubytování mohlo být v hostelu), ovšem bylo by to na úkor pohodlí hostů. Já osobně bych velmi ráda v budoucnu poznala všechny kraje České republiky. Byla bych nadšená, kdyby cestovní kanceláře nabízely právě zájezdy i po krajích České republiky. Myslím si, že každý by měl vědět základní informace o České republice a jejím kulturním dědictví. Jak jsem již výše zmínila, nejvíce se mému zájezdu podobá zájezd od cestovní kanceláře OK Tours. Ovšem i tento zájezd není úplně stejný. Já jsem vytvořila zájezd, který jsem nenašla na Českém trhu - zájezd na 5 dní po Plzeňském kraji. Ovšem, že existují zájezdy do Plzně nebo Plzeňského kraje, ale žádný z nich nezahrnuje pouze Plzeňský kraj. Zájezdy cestovních kanceláří a agentur se zaměřují pouze na Plzeň, nebo i na jiné kraje České republiky. Z těchto zájezdů mám pocit, že jsou navštívené památky příliš nahuštěné, účastníci si tedy nemohou tento zájezd užít a vstřebat nové vědomosti. Při tvorbě mého zájezdu jsem se pokoušela, aby byl co nejlevnější, ovšem nesmělo by to být na úkor pohodlí účastníků. I přes to, že jsem se snažila, celková částka se mi zdá vysoká. Nemohu jí přímo srovnávat se zájezdy ostatních kanceláří, jelikož jsou jinak dlouhé. Ovšem když se podívám na zájezdy německých cestovních kanceláří, mohu říci, že můj vytvořený zájezd je zajímavější a možná také levnější. Avšak výše
83
starobních důchodů českých a německých seniorů jsou velmi rozdílné – nelze je srovnávat. Původně jsem si myslela, že vytvořený zájezd bude vhodný pro cestovní kanceláře z České republiky, nyní přemýšlím, zda by se spíše nehodil a nebyl více zajímavý pro německou klientelu (samozřejmostí by byla změna dopravy a kalkulace). Když jsem tento zájezd vytvářela, myslela jsem si, že zájezd bude mnohem levnější, ale vysoká cena je způsobena především vysokými nepřímými náklady, též náklady na vstupné nejsou nejlevnější. V dnešní době jsou vstupenky na kulturní památky drahé, což je patrné i na výsledné částce. Vím, že částka 6900 je pro seniorskou klientelu drahá, ovšem v dnešní době jsou i bohatší senioři. Už právě z toho důvodu, že výsledná částka je vysoká, je zájezd určen pouze pro 18 osob.
84
Použitá literatura BRENNEROVÁ, Lucie. Formy poskytování sociálních služeb pro seniory v Týništi nad Orlicí. Pardubice, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filosofická, Katedra věd o výchově. DLOUHÝ, Vladimír, SVOBODOVÁ, Alena. Kam na víkend-Plzeňsko. 1. vydání. Computer Press, a.s., 2007. 124 stran. ISBN 97-80-251-1789-7 HANÁK, Ludvík, KARAS, Petr. Maturitní otázky- Zeměpis.1. vydání. Fragment, 2008. 215 stran. ISBN 978-80-253-0595-9 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie aneb Senioři mezi námi. 1. Vydání. Galén, 2012. 194 stran. ISBN 978-80-7262-900-8 HOLEČKOVÁ, Petra. Produkt CK pro seniory- Finsko. Jihlava, 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. HOLMEROVÁ, Iva, JURAŠKOVÁ, Božena, ZIKMUNDOVÁ, Květa a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3.vydání. EV public relations, spol. s. r. o. 143 stran. ISBN 978-80-254-0179-8 INDROVÁ, Jarmila, JAROLÍMKOVÁ, Liběna a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 89 s. ISBN 978-80-7399-407-5. JANDÁČKOVÁ, Martina. Požadavky seniorů na služby ubytovacích zařízení cestovního ruchu v České Republice. Jihlava, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. KEPKOVÁ, Jitka. Návrh produktů cestovního ruchu pro Plzeň, hlavní město kultury 2015. Praha, 2013. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. KOLEKTIV Západočeské univerzity v Plzni. Geografie města Plzně. 3. vydání. Plzeň. Západočeská univerzita Plzeň, 2007.183 stran. ISB 9778-80-7043-558-8 KOZÁK, Pavel. Tajemná místa Plzeňska. 2. vydání, MH Beroun, 2006. 127 stran. ISBN 80-86720-20-9
85
KURKOVÁ, Adéla. Analýza nabídky incomingových zájezdů pro seniory. Praha, 2012. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů MACKOVÁ, Lucie. Motivy seniorů při účasti na cestovního ruchu v podmínkách České Republiky. Jihlava, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. LONDINOVÁ, Iva. Můj klient senior aneb dobrovolnictví směrem k seniorům. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky PODHORSKÝ , Radek. Plzeňský kraj. 1. vydání, Freytag&Berndt, 2004. 192 stran. ISBN
80-7316-076-5 PROCHÁZKA, Zdeněk. Plzeňský kraj. 1. vydání, Kartografie Praha, a.s., 2004. 159 stran. ISBN 80-7011-803-2 PŘIKRYLOVÁ, Zuzana. Specifické služby a produkty v cestovním ruchu pro seniory v České republice. Praha, 2012. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská. ŘEHOŘOVÁ, Pavla. Geografie České republiky. 1. Vydání, Technická univerzita v Liberci, 2010. 190 stran. ISBN 978-80-7372-633-1 SALFICKÁ, Veronika. Faktory ovlivňující adaptaci seniorů v domově pro seniory. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií STRMISKOVÁ, Petra. Psychosociální potřeby seniorů. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta VALINA, Miroslav. Kam bez bariér - Plzeňsko. 1. vydání, CPress Brno, 2012. 152 stran. ISBN 978-80-264-0063-9 ZÍKOVÁ, Veronika. Inovace produktu cestovního ruchu pro skupinu 55+ na Českobudějovicku. České Budějovice, 2013. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta ekonomická, Katedra obchodu a cestovního ruchu.
86
Elektronické zdroje [1] Český statistický úřad: Charakteristika Plzeňského kraje. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_plzenskeho_kraje/$File/charakterist ika.pdf [2] In- Počasí: Meteostanice. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.inpocasi.cz/meteostanice/ [3] 2015 Plzeň. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: https://www.plzen.eu/obcan/omeste/informace-o-meste/kratke-predstaveni/ [4] Celý svět: Plzeňský kraj. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/plzensky-kraj.php [5] KC: Plzeňský kraj. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://kcfazole.blog.cz/1303/plzensky-kraj-ekonomika-a-hospodarstvi [6] Plzeňský kraj: Zemědělství. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://plzenskykraj.webnode.cz/zemedelstvi/ [7] Národní park Šumava. [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.npsumava.cz/cz/1261/sekce/zakladni-udaje/ [8] Český statistický úřad: Obyvatelstvo. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/321011-13-r_2013-04 [9] Klatovy. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.klatovy.cz/klatovy/ [10] Domažlice. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.domazlice.info/ [11] Rokycany. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/ [12] Český statistický úřad: Doprava. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/321011-13-r_2013-17 [13] Turistů ráj. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.turisturaj.cz/clanek/doprava 87
[14] Plzeň: Letecké dny. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.plzenskeleteckedny.cz/cs/historie/ [15] Strategie rozvoje cestovního ruchu v Plzni. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u24/potencial%20plzne%20z%20po hledu%20CR.pdf [16] Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/f9abdd7e-c868-428b-949e-c5b02858019e/04_Plzenskykraj.pdf [17] Zpravodaj ústavů sociální péče. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf [18] CK Conti: Zájezdy pro seniory. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.ckconti.cz/zajezdy-pro-seniory/
[19] Prima Via: Zájezdy pro seniory. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.primavia.cz/index.php/zajezdy-pro-seniory
[20] OK Tours: Zájezdy pro seniory. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.oktours.cz/cs
[21] CK Lotos. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cklotos.cz/ [22] Pobyty pro seniory. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.pobytyproseniory.cz/uvod/
[23] Delfin travel: Dovolená pro seniory 55+. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.dovolenaproseniory.cz/
[24] Cestovní kancelář Fischer: Speciální nabídka pro klienty ve věku 55+. [online]. [cit. 201404-13]. Dostupné z: http://www.fischer.cz/dovolena-seniori
[25] Senior agency. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.senioragency.cz/CRaSlovensko?&zeme=31
[26] Quality tours. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.dotovanezajezdy.cz/zajezdy-pro-seniory/
88
[27] Invia. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.invia.cz/o-invia/novinky/1860dovolena-senior-55-dotovane-zajezdy-pro-seniory/
[28] Datour. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.seniorikmori.cz/ [29] Posedlost s. r. o. cestovní agentura. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.senior55plus.cz/
[30] Verner tour cestovní agentura. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://zajezdy-proseniory.vernertour.com/
[31] Bus tourist. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://poznavacizajezdyproseniory.cz/ [32] Pro Travel. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.czechtravelservices.com/trips.php?z=8
[33] Travel Bazaar. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.turkeytravelbazaar.com/tour/czech-republic-tours/8-days-czech-republic-tourpackage.html
[34] Čedok. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.cedok.com/ks5079/BohemiaStep-by-step-guaranteed-departures.aspx
[35] Quick Tour Travel agency. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.quicktour.eu/en/package-tours/beer-tours/
[36] Friendly planet travel. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.friendlyplanet.com/pilgrimages/footsteps-of-two-popes.html
[37] Spar mit !. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.sparmit.com/bundles/tschechien/bierreisen.php
[38] Reisebus 24. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.reisebus24.de/busreisen/detail/2185340-Das-Schoenste-ausBoehmen.html#.U0qUJvl_vjY
[39] Ideal. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.idealreisen.de/wEasybus/reisen/reiseDetails.php?rId=R7750B56F87
89
[40] Begegnung mit Böhmen. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.boehmenreisen.de/reisen/Reisen-mit-Kindern/klassenfahrt-pilsen-boehmerwald.html
[41] Buswelt: Deutschlands großes Busreiseportal. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.buswelt.de/busreisen/busreisen_plzen_pilsen.html
[42] Frankenland Reisen. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.frankenlandreisen.de/pakete/35997.php
[43] Ministerstvo pro místní rozvoj: Cestovní ruch pro všechny. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/82596be4-1c4f-420f-a40b-0058dbf7519b/Zasady_1
[44] ACK ČR. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.ackcr.cz/aktuality-proverejnost/seniori-mohou-cestovat-pohodove-i-u-nas-jsou-cestovni-kancelare-pro-seniory/
[45] Katedra cestovního ruchu VŠE. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-pro-vsechny-publikace.pdf
[46] Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori
[47] Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://notes3.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/D60022056F/$File/400713a1.pdf
[48] Plzeňský prazdroj. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/ [49] Plzeňský prazdroj. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.prazdrojvisit.cz/ [50] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/top-turisticke-cile/katedrala-sv-bartolomeje/
[51] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/top-turisticke-cile/namesti-republiky/namesti-republiky-2.aspx
[52] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/top-turisticke-cile/historicke-podzemi-a-pivovarske-muzeum/historicke-podzemi-apivovarske-muzeum.aspx
[53] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/top-turisticke-cile/sadovy-okruh/sadovy-okruh-2.aspx
90
[54] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/dalsi-zajimava-mista/muzea-a-galerie/muzea-a-galerie.aspx
[55] Plzeň. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.plzen.eu/turista/pamatky-aturisticke-cile/top-turisticke-cile/velka-synagoga/velka-synagoga.aspx
[56 ] Westpark. [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.westpark.cz/prohlidka [57] Air Park. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://airpark.wz.cz/ [58] Nepomuk. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.nepomuk.cz/cs [59] Cesty krajem: Zelené hora. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.cestykrajem.cz/katalog/dle-lokalit/objekty/zamek-na-zelene-hore-v-nepomuku/
[60] Klatovy. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.klatovy.cz/klatovy/ [61] Zámek Nebílovy. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.zamek-nebilovy.cz/ [62] Zámek Kozel. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.zamek-kozel.eu/ [63] Starý Plzenec. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.staryplzenec.cz/ [64] Bohemia Sekt. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://firma.bohemiasekt.cz/ [65] Konstantinovi lázně. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.konstantinovy.cz/cz/
[66] Zámek Manětín. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.zamek-manetin.cz/ [67] Klášter Plasy. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.klaster-plasy.cz/ [68] Uchytil autobusová doprava. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.uchytil.cz/index.html
91
Přílohy Navštívené památky
Obrázek č. 21: Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň
Obrázek č. 22: Radnice města Plzně
92
Obrázek č. 23: Morový sloup, Plzeň
93
Obrázek č. 24: Vstupní brána Plzeňského Prazdroje
Obrázek č. 25: Pivovarské muzeum
94
Obrázek č. 26: Muzeum loutek, Plzeň
95
Obrázek č. 27: Velká Synagoga, Plzeň
96
Obrázek č. 28: Patton memorial, Plzeň
Obrázek č. 29: Barokní kostel na náměstí v Klatovech
97
Obrázek č. 30: Zelená Hora u Nepomuka
Obrázek č. 31: Zámek Nebílovy
98
Obrázek č. 32: Letecký snímek na Zámek Kozel
99
Obrázek č. 33: Zámek Manětín
Obrázek č. 34: Klášter Plasy
100
