Péče o seniory v sociální oblasti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb

Péče o seniory v sociální oblasti Bakalářská práce

Autor:

Marika Krejčí, DiS.

Obor:

Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb

Vedoucí práce:

Praha

doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, CSc.

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 20. dubna 2011 ……………………… Marika Krejčí, DiS.

Poděkování: Děkuji doc. RNDr. Jaroslavě Pavelkové, CSc. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji za cenné rady, připomínky a podněty zaměstnancŧm Charitní pečovatelské sluţby Telč, v němţ byl výzkum proveden, včetně uţivatelŧ této pečovatelské sluţby.

Anotace Práce je věnována péči o seniory v sociální oblasti v České republice. Podává informace o síti sociálních sluţeb a jednotlivých formách poskytovaných sociálních sluţeb péče v období stáří. Základní potřeby seniorŧ jsou uspokojovány individuálním přístupem ke kaţdému jedinci. Dŧraz je kladen na pomoc a podporu v soběstačnosti seniora, s cílem co nejdéle setrvat ve vlastním sociálním prostředí, coţ dokládá vlastní výzkum autorky, který byl proveden v Charitní pečovatelské sluţbě v Telči.

Klíčová slova Senior, zákon o sociálních sluţbách, síť sociálních sluţeb, formy poskytování sociálních sluţeb péče o seniory, základní potřeby seniorŧ

Annotation The work is devoted to the care of the elderly in the social field in the Czech Republic. Provides information about the network of social services and various forms of social care services in old age. The basic needs of seniors are satisfied with an individual approach to each individual. Emphasis is placed on the aid and support for senior independence, as long as possible in order to remain in their social environment, as illustrated by the author's own research, which was carried out in charity care services in Telč.

Key words Senior, Social Services Act, a network of social services, forms of social care services for the elderly, the basic needs of seniors

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE............................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 9 1 Analýza posuzovaného problému ........................................................................................ 9 1.1 Počátky péče o seniory ................................................................................................... 10 1.2 Péče o staré lidi v Čechách do 1. světové války ............................................................. 11 1.3 Sociální péče po vzniku samostatného státu................................................................... 12 1.4 Transformační období v sociálních sluţbách ................................................................. 13 2 Zákon o sociálních službách ............................................................................................... 16 2.1 Síť sociálních sluţeb ....................................................................................................... 17 2.1.1 Současné formy péče o staré občany ....................................................................... 18 2.1.1.1 Rodinná péče o seniora ..................................................................................... 18 2.1.1.2 Terénní a ambulantní sociální sluţby v péči o seniory ..................................... 19 2.1.1.3 Pobytové sociální sluţby v péči o seniory ........................................................ 21 3 Demografický vývoj obyvatelstva v České republice ....................................................... 23 4 Finanční zajištění na stáří ................................................................................................... 25 5 Stáří jako součást života ..................................................................................................... 28 5.1 Změny ve stáří ................................................................................................................ 30 5.1.1 Kalendářní stáří ....................................................................................................... 30 5.1.2 Biologické stárnutí................................................................................................... 31 5.1.3 Psychické stárnutí .................................................................................................... 31 5.1.4 Sociální stárnutí ....................................................................................................... 32 6 Potřeby seniorů .................................................................................................................... 34 7 Hodnocení soběstačnosti seniora ........................................................................................ 36 8 Bydlení pro seniory.............................................................................................................. 37 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 38 9 Cíl práce ............................................................................................................................... 38 10 Hypotézy práce .................................................................................................................. 39 11 Charakteristika výzkumného prostředí .......................................................................... 40 12 Organizační struktura....................................................................................................... 42 13 SWOT analýza Charitní pečovatelské služby Telč ......................................................... 43 14 Metodika práce .................................................................................................................. 45 14.1 Pouţitá výzkumná metoda ............................................................................................ 45 14.2 Charakteristika výzkumného vzorku ............................................................................ 45 15 Výsledky ............................................................................................................................. 47 15.1 Vyhodnocení dotazníku pro uţivatele Charitní pečovatelské sluţby Telč ................... 47 15.2 Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance Charitní pečovatelské sluţby Telč ............. 60 15.3 Závěry výzkumu ........................................................................................................... 69 DISKUSE................................................................................................................................. 71

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 77 16 Seznam literatury a dokumentů ....................................................................................... 79 16.1 Odborná a krásná literatura........................................................................................... 79 16.2 Právní normy a další předpisy ...................................................................................... 83 16. 3 Internetové zdroje ........................................................................................................ 83 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 86

Úvod Problematika stáří, stárnutí a ţivota seniorŧ se stává diskutovanou otázkou. Z dŧvodu současného demografického vývoje v České republice, zvyšujícího se věku obyvatel a sniţující se soběstačnosti stárnoucí populace, narŧstá potřeba odborné, individuální, profesionální a dostupné péče pro tuto věkovou kategorii. Pečující rodina není schopna vţdy zajistit komplex sluţeb, které jsou nezbytné k uspokojování individuálních potřeb seniorŧ. Pomocí poskytování sociálních sluţeb je cíleně zlepšována kvalita ţivota seniorŧ. Dopady zvyšujícího se věku se prolínají v politických, ekonomických, zdravotních, ale i sociálních

oblastech.

Obecný

trend

v dlouhodobé

péči

o

seniory

směřuje

od institucionální péče spíše k terénní sociální sluţbě, zajišťované doma ve vlastním sociálním prostředí uţivatele sluţby. Součástí většiny modernizačních snah je hledání rovnováhy mezi dostupností sluţeb, jejich kvalitou, efektivitou a finanční udrţitelností systému. Ústředním tématem teoretické části předloţené práce je péče o seniory v sociální oblasti. Popisuje vývoj sociálního systému v Čechách, legislativní změny (zákon č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních sluţbách), který přinesl mnoho změn pro uţivatele, ale i pro poskytovatele

sociálních

sluţeb.

Vyzdviţena

je

problematika

stáří,

s dŧrazem

na uspokojování základních potřeb seniorŧ a hodnocení jejich soběstačnosti, včetně typologie sluţeb sociálních péče. Praktická část představuje konkrétní sociální sluţbu, poskytující sluţby sociální péče v Charitní pečovatelské sluţbě Telč, včetně SWOT analýzy. Výzkum je zaměřen na uspokojování základních potřeb uţivatelŧ této instituce; cílová skupina respondentŧ je tvořena seniory, kteří vyuţívají pečovatelské sluţby a pracovníky této sociální sluţby. Ke zjištění nezbytných informací je vyuţita kombinace výzkumných metod. Jedná se o explorativní metodu, technikou dotazníku a vedeného rozhovoru, kde jsou zaznamenány informace týkající se uspokojování základních potřeb dle individuálního zhodnocení uţivatelŧ sluţby a pracovníkŧ sociální sluţby v přímé obsluţné péči. Výsledky výzkumu budou vyuţity poskytovatelem této sociální sluţby ke konkrétním krokŧm pro zvyšování kvality poskytované sluţby ve zmíněném zařízení. 7

Cíle bakalářské práce Obecné cíle Zmapovat péči o seniory v sociální oblasti v České republice Zaznamenat vývoj sociálního systému a legislativních změn v péči o seniory Charakterizovat stáří jako součást ţivota Specifikovat síť sociálních sluţeb v péči o seniory Provést a představit výzkum v Charitní pečovatelské sluţbě v Telči

Praktické cíle výzkumu Zjistit, zda je rozsah poskytovaných sociálních sluţeb Charitní pečovatelskou sluţbou Telč pro seniory dostatečný Zjistit, zda jsou uspokojovány základní potřeby seniorŧ pomocí vyuţívaných sluţeb Charitní pečovatelské sluţby Telč Zjistit, jaké dŧvody vedou seniory k vyuţívání pečovatelské sluţby Zjistit, zda se senioři orientují v nabídce úkonŧ, které poskytuje Charitní pečovatelská sluţba Telč Zjistit, zda se podílí společně na péči o seniory, uţivatele pečovatelské sluţby, pracovníci Charitní pečovatelské sluţby Telč a rodiny seniorŧ Zjistit, zda personál poskytuje sociální sluţby v souladu se Zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. 8

TEORETICKÁ ČÁST 1

Analýza posuzovaného problému Abychom mohli rozpoznat posuzovaný problém, je nejprve nutné otázku řešit z pohledu

vývoje a formování sociálních sluţeb v České republice se zaměřením na péči o seniory. Řešení problematiky zdravotně postiţených a sociálně znevýhodněných jedincŧ i skupin obyvatelstva je neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné české společnosti (Černá 2002, 62). Z historie je známo, ţe staří lidé byli stejně tak ctěni a milováni, jako jimi bylo opovrhováno. Výsledné jednání bylo vţdy ve vztahu k postojŧm a s těmi se člověk nerodí, ty se v prŧběhu ţivota utvářejí, mění, a hlavně jsou výchovou ovlivnitelné. Současnou dobu charakterizuje vztahová krize. Stáří je totiţ přijímáno konfliktně. Na jedné straně chceme staré lidi ctít a milovat, coţ je ostatně v souhlase s našimi velkými ideály, na druhé straně staré lidi zatracujeme a nechceme s nimi mít „nic společného“, dráţdí nás svou pomalostí, svým zevnějškem, svou zdánlivou nebo opravdovou neschopností (Haškovcová 1990, 17). Demokratická společnost uznává a respektuje skutečnost, ţe všichni lidé mají stejná práva, avšak ne vţdy v této souvislosti máme na zřeteli postiţené či sociálně znevýhodněné skupiny lidí. Koncepce přirozených lidských práv se objevila jiţ v sedmnáctém století jako odpověď na sociální otřesy, rozvrat a transformaci k modernosti v Evropě, ale v těchto časech měla v rámci společnosti tato práva pouze malá vybraná skupina lidí (Vernerová 2002). Opravdová změna myšlení související s právy jednotlivcŧ se objevuje teprve v devatenáctém a na počátku dvacátého století (Pavelková 2007). Doba, která nastala po sametové revoluci, je stále ještě krátká k tomu, abychom se naučili správně vyuţívat ochranu lidských práv v našem běţném ţivotě (Klimeš 1990), k čemuţ přispívají i současné hluboké změny v sociální problematice v péči i o seniory. Změny, které by měly přispět k rozvoji a dostupnosti sítě sociálních sluţeb1 v závislosti na individuálních potřebách jejich uţivatelŧ. Preventivně pŧsobit proti vzniku chudoby,

1

) http://www.mpsv.cz/cs/9

9

sociálnímu vyloučení, včetně zvyšování kvality ţivota obyvatel ve společnosti.2 Demokratická společnost by měla uznávat a respektovat skutečnost, ţe všichni lidé mají stejná práva. Zajišťovat jim co nejlepší podmínky pro ţivot a veškeré nutné sociální zabezpečení, které si nejsou sami schopni získat z rŧzných objektivních či subjektivních dŧvodŧ je povinností kaţdého z nás (Kroupová 2002, 30-31). J. Pavelková (2010, 37) upozorňuje na společnost, ve které jsou „někdy poškozeny altruistické postoje k lidem v nouzi (v dnešní době jeden z běţných globálních problémŧ společnosti). Dochází k porušování vzájemného respektu, narušeny jsou rodinné vztahy, zvyšuje se agresivita v komunikaci; objevují se projevy intolerance, xenofobie a rasismu v kaţdodenním ţivotě. Výchovou ve školách a rodinách vychováváme v současné době silné osobnosti, které jsou a budou schopny se postarat samy o sebe, je však nutné jim vštěpovat také zájem o pomoc a péči druhým, o ty, kteří to sami nedokáţí“.

1.1 Počátky péče o seniory Postiţení, nemoc, slabost všeho druhu (kam mŧţeme zařadit také skupinu lidí potřebných), jsou nejen protipóly nepostiţeným; zdraví a silní, ale ve své komplementaritě jsou součástí lidského údělu stejně jako je to narození a smrt (Titzl 2000, 9). Jak uvádí J. Pavelková (2010, 15) „Existuje dostatek dŧkazŧ k tvrzení, ţe např. od konvenční hranice nástupu současného (Homo sapiens sapiens) v mladším paleolitu (40 000 let B. P.) jiţ tehdy přeţívali lidé s váţným onemocněním a rozsáhlými poraněními, kteří se bez pomoci ostatních i třeba po celý zbývající ţivot neobešli“. R. Messina (2001, 11-15) konstatuje, ţe „Egyptská. civilizace znala náboţenská sanatoria, vybudovaná na pŧvabných místech, na březích řek a u moře, se světnicemi pro krátký pobyt nemocných. V Indii kolem roku 400 př. Kr. Buddhovo náboţenství stanovilo pravidla pro ošetřovatele nemocných: „Ošetřovatel musí být dobrotivý a obětavý vŧči pacientovi, musí být čistý myslí i tělem, schopný kaţdé sluţby, kterou nemocný potřebuje, musí umět míchat léky, vařit, být trpělivě umývat nemocného, musí umět zvedat nemocného z lŧţka a vodit ho při procházce, musí mít praxi v upravování lŧţek. Musí být ochotný, trpělivý musí poslouchat obdrţené příkazy, nikdy nesmí jednat

2

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/Priority_rozvoje_soc_sluţeb.pdf.

10

svévolně“. Ve starověkém Řecku a Římě byl přijat fakt, dle J. Pavelkové (2010, 17), „ţe také člověk chudý, nemocný a postiţený spoluvytváří obraz lidského rodu (stává se součástí měr všech věcí). Podpora těchto lidí se stává společensky ţádoucí a má i význam pro toho, kdo ji poskytuje“. Součástí křesťanství se stává péče o chudé, nemocné, osamocené, siroty a nezaměstnané (Messina 2001).

1.2 Péče o staré lidi v Čechách do 1. světové války V Čechách měli staří lidé stejný osud jako jinde v Evropě. Od středověku lze datovat a současně sledovat pohnutou historii ústavní péče o staré, nemocné a chudinu také u nás (Haškovcová 1990, 172). Vedle ústavní péče, kdy byly budovány chudobince, špitály, sirotčince a starobince se začala ve 13. století rozšiřovat pomoc pro potřebné v terénu. Rozhodnutím papeţe z roku 1292 zakazovalo práci ve špitálech řeholním sestrám. Ty pak začaly poskytovat pomoc nemocným přímo v domácnosti. Pomáhaly i spolky náboţensky zaloţených ţen v péči o chudé a potřebné. Péče měla smíšený charakter od hmotné pomoci přes laickou aţ po jednoduchou ošetřovatelskou péči. Největší díl péče však zŧstával na rodině. V 16. a 17. století se týkal rozvoj péče většinou jen ústavních zařízení (Horecký, Vítová a kol. 2010, 20). Jak H. Haškovcová (1990, 175) uvádí, v roce 1779 zakládal hrabě Buquoy na četných panstvích tzv. farní chudinské instituty. Za vlády Marie Terezie se terénní sociální péče orientovala téţ na zanedbané děti. Pod vlivem osvíceneckých reforem za vlády Josefa II. v roce 1863 vydal „Pravidla direktivná“, která podporovala rozvoj ústavních forem péče, ale stala se také základem „veřejného chudinství“ (Horecký, Vítová a kol. 2010, 20). H. Haškovcová (1990, 177) zmiňuje, ţe jiţ v roce 1843 Josef Hamerník přednášel na lékařské fakultě v Praze o nemocech vyššího věku. Podle „domovského práva“ z roku 1863 měla domovská obec povinnost postarat se o chudé, staré, nemocné a hendikepované lidi. Od roku 1868 upravil chudinský zákon povinnost obce pečovat o občana, který se ocitl v nouzi. Podmínkou však bylo vyčerpání moţností osob, které byly ze zákona povinné pečovatel. Industrializace v 19. století má za následek nové patologické jevy, projevy nouze. Docházelo k nárŧstu tuláctví, ţebroty a kriminality. Vedle negativních projevŧ se vyskytují i nové formy sociální práce. Objevuje se zde snaha poskytnout pomoc účinněji, individuálněji se zaměřením na potřebné. Koncem 19. století dochází k rozvoji laické domácí péče; uplatňují se prvky ošetřovatelské péče, klade se dŧraz na vzdělání v oboru ošetřovatelství jak uvádí (Horecký, Vítová a kol. 2010, 20).

11

1.3 Sociální péče po vzniku samostatného státu V období první republiky došlo k neobyčejnému rozmachu dobrovolné sociální péče. V dŧsledku 1. světové války zde byla široká skupina potřebných. Sociální péče byla z části zajišťována

veřejnoprávními

institucemi,

doplňována

církevními

a

mnohými

dobrovolnickými organizacemi. Mezi nejvýznamnější dobrovolné spolky na území Československa patřily jak uvádí O. Matoušek (2007, 25), „Společnost Československého červeného kříţe3, organizace Okresních péčí o mládeţ, Masarykova Liga proti tuberkulose“. Alice Masaryková4 se zaslouţila o vznik pečovatelské sluţby, ošetřovatelské domácí péče. Státní škola ošetřovatelská fungovala od roku 1916, ale A. Masaryková rozvíjela vzdělání sociálních pracovníkŧ. Zpočátku veřejnost ani úřady odbornost nechtěly akceptovat. Později přebírá vzdělání v sociálně zdravotní oblasti Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče v Praze (Horecký, Vítová a kol. 2010, 22). Od roku 1921 se věnuje problematice stáří profesor Rudolf Eiselt, který je povaţován za otce klinické geriatrie. Zakládá Ústav pro nemoci stáří v Praze a v roce 1929 vzniká první Klinika nemocí stáří na světě (Haškovcová 1990, 177-179). Druhá světová válka přerušila funkční stav doposud vybudovaného sociálního systému. Dochází k postupnému oţivení sociální politiky. Charitativní organizace a spolky začínají pomáhat. V dŧsledku vlivu státu došlo k tvorbě rovnostářské společnosti. Československý červený kříţ opět pŧsobil v sociální a zdravotní oblasti. Vzdělával ošetřovatelky a samaritány. Rokem 1948 ztrácí samostatnost a nezávislost, neboť je začleněn do Národní fronty (Horecký, Vítová a kol. 2010, 23). V padesátých letech 20. století dochází k zákonným změnám, které měly zajistit pomoc osobám starým, osobám se změněnou pracovní schopností, všem, kteří potřebují pomoc státu. Stát přebírá privátní fondy dŧchodového, sociálního, nemocenského a úrazového pojištění a připojištění. Sociální péče byla závislá na státních úřadech (Matoušek 2007, 24-28). Rokem 1948 bylo zrušeno domovské právo a bylo nahrazeno československým občanstvím (Zákon č. 174/1948 Sb.). V těchto letech bere stát do rukou sluţby, které byly doposud provozovány

3 4

) http://www.cervenykriz.eu/cz/cz_root.aspx ) http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/tomas-garrigue-masaryk/zajimaveodkazy/alice-masarykova.shtml

12

církvemi. V charitativních ústavech a domovech je nově péče zajišťována sociálními pracovnicemi a sociálními pečovatelkami. Šedesátá léta 20. století jsou význačná větším zájmem o staré osoby, dochází k rozvoji geriatrie a gerontologie. Poptávka se projevila i po pečovatelské sluţbě, kterou od roku 1968 řídily odbory sociálního zabezpečení národních výborŧ (Horecký, Vítová a kol. 2010, 24). Sociální zabezpečení je v sedmdesátých letech 20. století v rukou ministerstva práce a sociálních věcí a částečně ministerstva vnitra a spravedlnosti. Zde jiţ byla dána přesná pravidla komu a za jakých podmínek bude pečovatelská sluţba zajišťována. Pečovatelská sluţba se stává společensky významnou a dŧleţitou. Podle O. Matouška (2007, 29) „nebyl naší právní úpravou ve druhé polovině 20. století poskytnut téměř ţádný prostor pro další rozvoj sociálních sluţeb. Dŧraz se kladl především na ústavní péči, na pečovatelskou sluţbu (jako v podstatě jedinou terénní sociální sluţbu) a na poradenství.“ Příloha č. 1 dokládá počty příjemcŧ pečovatelských sluţeb v letech 1960 -1980.

1.4 Transformační období v sociálních službách Po roce 1989 nastaly v naší republice zásadní změny, a to jak v oblasti politické a ekonomické, tak v oblasti sociální (Matoušek 2007, 30). Řešení problematiky zdravotně postiţených a sociálně znevýhodněných jedincŧ i skupin obyvatelstva je neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné společnosti (Černá 2002, 61). Bylo by moţné se domnívat, ţe po opět nabyté identitě a sociálním uvolněním se vše bude vyvíjet progresivně (Pavelková 2010, 51). V roce 1990 byl připraven „Scénář sociální reformy“, jakýsi program postupu reforem v jednotlivých částech československého systému sociální ochrany. Reformy jako celek byly méně úspěšné. Nezbytností ve společnosti je také: „Nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče, reagovat na evropské trendy“ (Krebs a kol. 2007, 276). Většina rodin řešila stále ještě potřebu péče o svého člena v seniorském věku umístěním do ústavní péče, do domova dŧchodcŧ, přestoţe jiţ existovala dávka sociálního zabezpečení, takzvaný „příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou“. Výše příspěvku byla stále nedostatečná s ohledem na skutečnost, ţe se pečující vzdal pracovní kariéry. V řadě členských zemí je patrný ústup od paternalistické státní péče k posilování neformálního sektoru – rodin,

13

komunit, nezávislých neziskových a v malé míře i komerčních organizací poskytujících sociální sluţby jak uvádí Ch. Bjalkovski a O. Frühbauer (2000, 35). Charakteristickým rysem celé oblasti sociálních sluţeb je trvalé rozšiřování jejich nabídky a vytváření nových typŧ a forem (Tomeš 1996). Celkově lze konstatovat odklon od ústavní péče a příklon k péči neinstitucionalizované, osobní, v domácím prostředí občanŧ (Kozlová 2005). Opět začíná fungovat v sociální oblasti pomoc nestátních neziskových organizací, církví a občanských sdruţení, jak popisuje O. Matoušek (2007, 30). Zajištění péče v oblasti sociálních sluţeb muselo být v souladu s obsahem mezinárodních, popř. ústavních závazkŧ státu. Např. s článkem 13 a 14 Evropské sociální charty (1992).5 Vznikala stále větší potřeba právní úpravy a reformy sociálních sluţeb k čemuţ pomohl i Česko-britský twinningový projekt „Podpora MPSV při reformě sociálních sluţeb (2000-2003 na Písecku)“.6 Vrcholem projektu byl první koncepční materiál „Bílá kniha v sociálních sluţbách (2003)“7, která měla za cíl vytvořit jasnou, pevnou platformu a strategickou základnu sociálních sluţeb v České republice. Následovně přijatý Zákon o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.)8 přinesl zásadní dlouho očekávané změny. Tento zákon byl upraven ve znění pozdějších předpisŧ, a některé další zákony Zákonem č. 206/2009 Sb.9 Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaţí zajistit sociální sluţby všem potřebným také díky přijetí dokumentu “Priority rozvoje sociálních sluţeb pro období 2009-2012“10, kde se snaţí vymezit hlavní trendy, na něţ by měla být upřena pozornost cíleně včetně zpŧsobu jejich dosaţení. Hlavní cíle v tomto období jsou: Podpora rozvoje sluţeb sociální prevence; Transformace sluţeb sociální péče; Vzdělávání a profesní rozvoj; Plánování sociálních sluţeb; Sociální sluţby v kontextu evropské sociální politiky; Cílové skupiny s potřebou multidisciplinárního přístupu mimo přímou pŧsobnost typizovaných sociálních sluţeb a další problematické okolnosti uţívání sociálních sluţeb a Ekonomická udrţitelnost a rozvoj sociálních sluţeb. Např. i transformace pobytových sociálních sluţeb v České republice

5

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf ) http://www.mpsv.cz/cs/858 7 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bila_kniha.pdf 8 ) http://www.mpsv.cz/cs/7334 9 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf 10 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/Priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf 6

14

vychází z hlavních priorit Národního rozvojového plánu pro období 2007-201311 a Národního strategického referenčního rámce 2007-2013.12 Strategické dokumenty a Lisabonská strategie (2000)13 je označována za program reforem a úzce navazuje na Integrační program pro programovací období 2007-2013.14 Jak uvádí Jan Michalík (2007, 76), „Nalézt správný model péče o člověka se zdravotním postiţením, člověka závislého na péči a podpoře další osoby, je úkol sloţitý a nikdy nekončící. Celý systém sociálních sluţeb by do budoucna měl vytvářet podmínky, které umoţní naplnit potřeby osob, o něţ je v tomto systému pečováno – stejně jako vyjít vstříc osobám, které desítky let obětavě a dosud i bez nároku na jakékoliv odpovídající ohodnocení o své nejbliţší pečují. Jestli se tak stane v přímé domácí péči, v rámci rezidenčních sluţeb či kombinací obou forem, není tak podstatné. Podstatné je, aby současný rozběh modelu sociálních sluţeb podle Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.) byl všemi zainteresovanými chápán jako začátek cesty – a ne její výsledek“. H. Haškovcová (2004) upozorňuje na potřebnost komplexní péče o seniory v souladu s Evropskou chartou pacientŧ seniorŧ (1998) a Principy a zásady OSN o postavení starších občanŧ (1961).15

11

) http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17d172d12e2fa0 12 ) http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=5a5a7a80-ae4c-48e2-add90719b2872d7a 13 ) http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2843_cs.htm 14 ) http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_-_2013 15 ) http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/06_1999/evropska_charta.html

15

2 Zákon o sociálních službách Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.)16 přinesl zásadní dlouho očekávané změny. Tento zákon byl upraven ve znění pozdějších předpisŧ, a některé další zákony zákonem č. 206/2009 Sb.17. Sociální systém opustil dosavadní paternalisticko-direktivní model a vytvořil se prostor pro současné pojetí sociálních sluţeb, které je zaměřeno na kvalitu, profesionalitu, respektování práv a svobodné vŧle jejich uţivatelŧ a prevenci sociálního vyloučení. Vytváří se prostředí pro rozvoj vztahŧ mezi poskytovatelem a uţivatelem sociální sluţby na zásadách rovnoprávnosti, dobrovolnosti, na základě individuálního přístupu. Poskytovateli sociálních sluţeb se stávají obce, kraje, Ministerstvo práce a sociálních věcí, církevní a jiné právnické osoby, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby (Horecký, Vítová a kol. 2010). V tomto zákonu i prováděcích předpisech se pracuje s celou řadou nových specifických pojmů, jako je například: „Registr sociálních sluţeb18, Standardy kvality sociálních sluţeb19, Inspekce poskytování sociálních sluţeb20, Komunitní plán21, Příspěvek na péči22 , dále pak jsou vymezeny (vyhláškou č. 505/2006 Sb. v platném znění) základní a fakultativní činnosti včetně jejich finančních úhrad23, Smlouva o poskytování sociálních sluţeb.24 Poměrně podrobně jsou zde upraveny Předpoklady pro výkon činností v sociálních sluţbách.25 Nový zákon o sociálních sluţbách přináší kategorizaci a formy sociálních sluţeb. Sociální sluţby26 zahrnují sociální poradenství, sluţby sociální péče, sluţby sociální prevence a formy poskytování sociálních sluţeb jsou pobytové, ambulantní, terénní. Jednotlivé druhy sociálních sluţeb se zaměřují na potřeby cílových skupin (Matoušek 2007, 43).

16

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf 18 ) http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1299018165287_14 19 ) http://www.mpsv.cz/cs/5963 20 ) http://www.mpsv.cz/cs/2820 21 ) http://www.mpsv.cz/cs/844 22 ) http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/148 23 ) https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf 24 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 25 ) http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb06108 26 ) http://www.mpsv.cz/cs/9 17

16

2.1 Síť sociálních služeb Sociální sluţby jsou specializované činnosti pomáhající osobě, která se dočasně nebo trvale ocitla v nepříznivé sociální situaci.27 Poskytnutím sociální sluţby je jedinci zajištěna pomoc a podpora aktivitami vedoucími k řešení této situace. Jak uvedla E. Pagodová v odborném časopise Sociální péče (2005): “Sociální sluţby patří do sluţeb zahrnutých v kategorii sluţby v obecném, respektive veřejném zájmu. Troufám si říct, ţe sociální sluţby většinou velmi hluboce a výrazně odráţejí stav společnosti a jsou lakmusovým papírkem vypovídající o tom, jak se společnost dokáţe postarat své „zraněné, zranitelné a zraňované. Ať jiţ se jedná o děti, seniory, osoby se zdravotním postiţením, chudé bez přístřeší nebo jinak sociálně ohroţené“. I v dnešní sociální práci jde v podstatě o to, aby v co moţné nejširší míře umoţnila takzvaně běţný ţivot lidem, kterým z rŧzných dŧvodŧ není bezprostředně dostupný (Řezník 1994, 17). Sociální sluţby jako celek zahrnují tři základní oblasti, ve kterých se snaţí napomáhat člověku i celé společnosti. Síť sociálních sluţeb je tvořena širokou škálou jednotlivých sociálních sluţeb, které mŧţe v případě potřeby potencionální uţivatel (klient) vyuţít. Základní sociální poradenství je neoddělitelnou sloţkou všech druhŧ sociálních sluţeb. Je povinností všech poskytovatelŧ sociálních sluţeb poskytnout tuto pomoc komukoli. Odborné sociální poradenství je cíleně zaměřeno na okruh lidí, skupin se specifickou, odbornou problematikou. Služby sociální péče označují skupinu sluţeb, jejichţ hlavním cílem je pomoc a podpora lidem závislým, plně nebo částečně na pomoci druhé osoby, při zajištění základních ţivotních potřeb. Podporovat jejich soběstačnost, aby mohli co nejdéle setrvat ve vlastním sociálním prostředí, a tím pŧsobit proti sociálnímu vyloučení. Služby sociální prevence slouţí k předcházení a zabraňování sociálnímu vyloučení, které zejména vzniká z dŧvodu krizové sociální situace, ţivotních návykŧ, zpŧsobu ţivota. Napomáhá osobám při překonání jejich nepříznivé sociální situace a snaţí se chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevŧ (Sokol 2008, 95-96).

27

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf

17

2.1.1 Současné formy péče o staré občany Rozvoj terénních zdravotnických a sociálních sluţeb je podmíněn trvalým zvyšováním počtu osob vyššího věku, prodluţováním délky ţivota ve stáří a tím i prodluţováním období, kdy starý člověk potřebuje pomoc a péči. Tyto sluţby se musí přizpŧsobovat individuálním potřebám starého člověka. Cílem a smyslem rozšiřování a hledání rŧzných forem péče by měla být kombinace péče ústavní a terénní – ambulantní (Zahálková, Zikmundová, Zaremba in Kalvach 2004, 467). Současné formy péče o seniory se realizují v rodině, v resortech zdravotnictví a sociálních sluţbách. Současným trendem se stává pomoc a podpora při péči, která napomáhá jedinci zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umoţnit co v nejvyšší moţné míře zapojení do běţného ţivota společnosti. V případech, kdy toto celkový stav jedince vylučuje, je prioritou zajistit dŧstojné prostředí a zacházení (Sokol, Trefilová 2008). 2.1.1.1 Rodinná péče o seniora „Není pochyb o tom, ţe člověku je nejlépe v rodině, a to jak ve zdraví, tak i v nemoci“ (Haškovcová 2002, 42). Mezi střední, produktivní generací a mezi starými členy rodiny jiţ z historických proudŧ byla péče zajištěna takzvaným „výměnkářským systémem“.28 Tento systém zavazoval rodinu, aby se postarala o své staré rodiče. Realita byla sloţitější a při potíţích byli jako první odepisováni právě výměnkáři. Proměnou moderní rodiny v druhé polovině 20. století a medializací problematiky stáří se mění přístup v péči o seniory. Všechny generace si zvykly na nezávislost a samostatný zpŧsob ţivota. Došlo k „automatizaci rodiny“, kdy bydlí kaţdý ve svém (Haškovcová 2002). Současná moderní rodina je křehká. “Rodina, respektive střední generaci, která je ochotna a schopna se starat, je třeba pomoci“ jak uvádí H. Haškovcová (2002, 43). Dopad

globální

krize

na

společnost

přinesl

převratné

změny

v politickém

i ekonomickém zřízení. Tato zásadní kvalitativní proměna společenského uspořádání se následně musí projevovat v postavení člověka ve společnosti (Preuss 2010). Odraz stavu společnosti iniciuje i změny v sociálním pohledu na člověka a jeho postavení ve společnosti

28

) http://www.vcelna.cz/kronika/dil_5/5011.htm

18

(Pavelková 2010). Časté krizové situace v rodině nepřímo ovlivňují rozhodnutí, jakým zpŧsobem se postarají děti o své rodiče, seniory (Matoušek 2003, 181). Společné souţití generací je většinou výjimečné. Převáţně se udrţuje v aglomeracích, v menších komunitách. Teprve v posledních letech se stává aktuální problematika psychické pohody a sociální pospolitosti. Při péči o své seniory H. Haškovcová uvádí, „ţe rodina musí chtít, umět a moci“ (2002, 43). Překáţky jsou časté (například nevyhovující bydlení, do jisté míry ztráta soukromí, zaměstnanost ţen v produktivním věku nebo potencionální hrozba ze ztráty zaměstnání, ale i nemoc, zdravotní komplikace jedince a generační problémy). Podstatné je, ţe pokud ţijí společně prarodiče a vnoučata vznikají zde velmi intenzivní vazby. Vzniká zde spojenectví, coţ mnohdy pro prarodiče znamená, ţe jsou uţiteční a platní. Ke stáru se člověk soustřeďuje na vztahy podstatné, nosné a především rodinné (Haškovcová 1990). Celý ţivot člověka probíhá v úzkém kontextu přírodního (biologického) a sociálního prostředí. Specificky lidské prostředí – kultura – tvoří nezastupitelnou podmínku utváření osobnosti (Řezáč 1998, 40). Dŧsledná péče, věnovaná právě osobní výchově mládeţe, rozvoji jejich sociálních kompetencí a konkrétních sociálních dovedností k odstranění předsudkŧ, jejich výchově k toleranci a otevřenosti k problémŧm druhých, je jedinou cestou, jak se překlenout přes období syrového kapitalismu lidsky a dŧstojně (Pavelková 2010). Díky legislativním změnám, rozvoji sociálního systému a organizacím, které poskytují péči o seniory v rodinách, je ceněná a ţádaná. Tato péče je podporována i rozvojem sousedské výpomoci, pomoci dobrovolníkŧ, terénních a ambulantních sociálních sluţeb, domácí péče a respitní péče29 (odlehčovací), které pomáhají pečující rodině doma, v domácím prostředí seniora (Haškovcová 2002). 2.1.1.2 Terénní a ambulantní sociální služby v péči o seniory Existence a rozvoj terénních a ambulantních služeb je nezbytnou a zásadní podmínkou, nejen pro poskytování kvalitní domácí péče seniorŧ, ale i základním předpokladem pro zachování a zvyšování kvality ţivota seniorŧ (Horecký, Vítová a kol. 2010). Díky poskytování těchto sluţeb má člověk, závislý na pomoci druhé osoby, uspokojenu základní potřebu být doma ve svém vlastním prostředí. Aktivní, moderní

29

) http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/respitni-pece

19

a účinná sociální politika představuje všechny ty zpŧsoby, které vedou k prevenci sociálních závislostí. Je nezbytné dbát na rozšiřování nejrŧznějších typŧ sluţeb, koordinovat je a zajistit jejich všestrannou dostupnost (Haškovcová 1990, 342-343). Terénní a ambulantní sluţby v péči o seniory se snaţí zajistit komfort uţivateli a pomoci pečující rodině, v souladu se zákonem o sociálních sluţbách.30 Poskytovatelé terénních sluţeb sociální péče zajišťují pomoc seniorŧm v jejich přirozeném sociálním prostředí. Ambulantní sluţby se poskytují v přímo v daném zařízení, kam uţivatel dochází, je doprovázen nebo je dopraven. Tyto sluţby mají přesně vymezené své základní činnosti včetně jejich finančních úhrad stanovených vyhláškou (č. 505/2006 Sb.).31 Výběr sluţby závisí na individuálních potřebách a cílech kaţdého z uţivatelŧ. Základní činnosti jsou kategorizovány do úkonŧ podle druhu sociální sluţby (zákon č. 108/2006 Sb.). V současné době je tato pomoc zajišťovány těmito sluţbami: Osobní asistence (§ 39), Pečovatelská sluţba (§ 40)32, Tísňová péče (§ 41), Prŧvodcovské a předčitatelské sluţby (§ 42), Odlehčovací sluţby (§ 44), Centra denních sluţeb (§ 45), Denní stacionáře (§ 46). Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením (§ 66) zastupují sluţby sociální prevence, ale přesto jsou nedílnou součástí nabídky sluţeb, které nabízí aktivizační sluţby této cílové skupině. Široká škála poskytovaných úkonŧ v jednotlivých druzích sociálních sluţeb je především zastoupena v pomoci při zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu a domácnost, v sociálním poradenství, ve zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, v pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmŧ, v sociálně terapeutické činnosti, v pomoci nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci (zákon č. 108/2006 Sb.). V případě zhoršujícího se zdravotního stavu seniora, o kterého se stará rodina doma, je moţné vyuţít pomoci ošetřovatelské péče prostřednictvím kvalifikovaných zdravotních sester pracujících v agenturách domácí péče33 [Home care je definována jako domácí odborná

30

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7336/505_2006_aktual.pdf 32 ) Podle Českého statistického úřadu a zpracovaných dat „Senioři v ČR“ (http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1417-10-nepravidelne_2010), počty příjemcŧ pečovatelské sluţby zaznamenaly celkově rŧstový trend, i kdyţ docházelo i k meziročním poklesŧm a kolísáním. 33 ) http://www.domaci-pece.info/mpsv-chysta-novou-koncepci-integrovane-domaci-pece 31

20

zdravotní péče jak uvádí H. Haškovcová (2002, 46)] nebo domácí hospicové péče34 [(speciální systém péče o umírající podle H. Haškovcové (2002, 47)]. Tyto ošetřovatelské sluţby jsou indikovány ošetřujícím lékařem a hrazeny veřejným zdravotním pojištěním. „Odborné prameny uvádějí, ţe přibliţně 80 % starších lidí, kteří potřebují péči, je ošetřováno v domácím prostředí“,

upřesňuje I. Holmerová.35 Z. Kalvach

zdŧrazňuje, ţe všechny

alternativní zpŧsoby péče se musí vzájemně doplňovat a kompletovat (1983, 1436-1437). Úspěch poskytované komplexní péče o seniory závisí na lidských a materiálních faktorech [mezi které patří: „šířka a hloubka odborných znalostí sester, interpersonální problémy v rámci ošetřovatelského týmu, kvalita řízení a samozřejmě počet personálu a jeho motivace k individualizované adresné péči, dostatek pomŧcek, materiálu, prádla, technického vybavení a podobně“ jak uvádí M. Svatošová (2004, 64); současně i v souvislosti s pracovníky v sociálních sluţbách a poskytované péče].

2.1.1.3 Pobytové sociální služby v péči o seniory

Asi nejdŧleţitější věcí v ţivotě staršího člověka je rodina. Pokud je obklopen láskou svých nejbliţších, dokáţe lépe překonat problémy, které přináší stáří. Někdy však nastane doba, kdy se rodina i při sebelepší vŧli nedokáţe o své nejbliţší postarat. Mnohdy přicházejí nemoci, omezení soběstačnosti a potřeba celodenní péče. Pak přichází otázka, jak se postarat o své blízké dŧstojně a s péčí, kterou si zaslouţí. Péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních sluţeb jsou jediným a někdy jedinečným východiskem z nouze pro řadu lidí, kteří zŧstali sami nebo o které se děti nepostaraly (Haškovcová 1990, 187-189). Staří lidé mohou pobytové sluţby vnímat negativně, ale i pozitivně.36 Pobytové sociální zařízení nabízí své sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost zejména z dŧvodu věku, zdravotního postiţení, ale i chronického duševního onemocnění a jejichţ situace vyţaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Tato pomoc je zajišťována sociálními sluţbami tj. - Týdenní stacionáře (§ 47), Domovy pro osoby se zdravotním postiţením (§ 48), Domovy pro seniory (§ 49), Domovy se zvláštním reţimem (§ 50),

34

) http://www.hospice.cz/ ) http://zdravi.doktorka.cz/domaci-osetrovatelska-pece-je-stale-vice-zadana/ 36 ) http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a632-Vyhody-a-nevyhody-bydleni-v-domove-pro-seniory.aspx 35

21

ale i v některých případech je moţné vyuţít Chráněného bydlení (§ 51), které má cílovou skupinu uţivatelŧ – senioři (zákon č. 108/2006 Sb.). V některých případech v péči o seniory je nezbytné vyuţít Sociální sluţby poskytované ve zdravotnických zařízení ústavní péče (§ 52); sluţby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti; jsou určeny osobám, které jiţ nepotřebují akutní zdravotní lŧţka (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale potřebují pomoc druhé osoby v kaţdodenních úkonech a tato péče jim z objektivních dŧvodŧ nemŧţe být poskytnuta doma. Sociální sluţby péče podléhají úhradě a zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondŧ veřejného zdravotního pojištění. Jak uvádí H. Zahálková, K. Zikmundová a V. Zaremba (in Kalvach 2004, 467) „Zdravotní a sociální péči o staré občany není moţné od sebe oddělovat. Zdravotní problémy jsou často sociálními a naopak“. Základní činnosti a finanční úhrada za sluţbu (stanoveno vyhláškou č. 505/2006 Sb.)37, v pobytových zařízeních pro seniory jsou zajišťovány tyto sluţby: ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při péči o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmŧ a při obstarávání osobních záleţitostí. Uţivatelŧm těchto sluţeb se pomáhá pomocí poskytnutých úkonŧ upokojit základní potřeby. Aktivity poskytovatelŧ sociálních sluţeb jsou zaměřeny i na poskytování ošetřovatelské (zdravotní) péče.

37

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7336/505_2006_aktual.pdf

22

3

Demografický vývoj obyvatelstva v České republice Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České

republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Přispěje k němu zestárnutí populačně silných poválečných ročníkŧ a v dalším období zejména prodluţující se pravděpodobná doba doţití. Demograficky řečeno bude česká populace stárnout shora věkové pyramidy.38 Dŧsledky pro ekonomickou a sociální politiku jsou závaţné. S těmito souvislostmi lze hovořit o celospolečenské starosti, „jak zajistit kaţdému starému člověku základní a dŧstojné materiální předpoklady pro kvalitní proţívání stáří a jak zajistit dostupnou a kvalitní péči o nemocné a nesoběstačné staré občany“ uvádí H. Haškovcová (2002, 14). Integrovaný portál MPSV39 uvádí, ţe podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, coţ představuje přibliţně 3 miliony osob. V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6 % obyvatel České republiky. Relativně nejrychleji se přitom bude zvyšovat počet osob nejstarších. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 ţít v České republice přibliţně pŧl milionu občanŧ ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124.937 v roce 2007). Naděje doţití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muţe a 84,5 pro ţeny (oproti 73,7 let pro muţe a 79,9 let pro ţeny v roce 2007). Úhrnná plodnost po značném poklesu v devadesátých letech 20. stol. pomalu stoupá. Demografické prognózy předpovídají další rŧst plodnosti, která v České republice v současnosti patří k nejniţším na světě. V roce 2007 úhrnná plodnost činila 1,44. Za úroveň plodnosti nezbytnou k přirozené obnově populace se přitom povaţuje plodnost 2,1. Mezi demografickými ukazateli však existují významné regionální a místní rozdíly odráţející rŧzné faktory. Informace jsou doplněny Přílohou č. 2 „Sloţení obyvatelstva podle pohlaví a věkových skupin v roce 2009 a Přílohou č. 3 Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31. 12. 2009)“. Podle prognózy zpracované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze bude naděje doţití při narození v roce 2050 činit pro muţe 82 let

38 39

) http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-0400 ) http://www.mpsv.cz/cs/2856

23

a pro ţeny 86,7 let (Burcin, Kučera in Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2003-2065). Péče o seniory začíná být jedním z nejperspektivnějších oborŧ. Podle prognóz sociologŧ bude uţ v roce 2014 v českých regionech více seniorŧ neţ dětí; kolem roku 2030 uţ má na dvě stě seniorŧ připadat sto dětí. Chybí však jasná státní koncepce výstavby pro tuto věkovou kategorii (ČT 24). I. Holmerová uvedla na II. Výročním kongresu poskytovatelŧ sociálních sluţeb ČR v rámci Mezinárodního kongresu konaného v rámci Týdne sociálních sluţeb ČR 7. - 8. října 2010 v Táboře: „Naše populace stárne rychle, problémy je třeba řešit a pojmenovávat. Náklady na dlouhodobou péči budou narŧstat v rovině soukromé i v rovině veřejných prostředkŧ. Dlouhodobou péčí se rozumí komplex sluţeb, které potřebují lidé s omezenou soběstačností. Jasně se rozumí sluţby zdravotnické i sociální a další, kdy budou tyto sluţby poskytovány delší dobu, dlouhodobá péče. Jakou dobu, toto si definuje určitá země v rámci svých zdravotnických a sociálních systémŧ. Dlouhodobá péče se týká všech typŧ a forem sociálních i zdravotních s cílem funkčního propojení na úrovni člověka, které sluţby potřebuje“. Problematika propojenosti a komplexnosti sluţeb graduje s nárŧstem lidí s demencemi rŧzných typŧ. Podle I. Holmerové: „Především s Alzheimerovou demencí, kdy do poloviny tohoto století bude čtvrt milionu lidí s touto diagnózou“, coţ je závaţný problém celé společnosti. Díky moderní medicíně, včetně geriatrie, ale i veškerých ostatních sluţeb, je zásadní zajištění kvality poskytované péče lidem v období stáří. Geriatrie cílevědomě rozvíjí koncept úspěšného stárnutí, prohlubuje poznání o zvláštnostech patogeneze a manifestace chorob ve stáří, rozpracovává hodnocení funkčního stavu starého člověka, jeho sociální homeostázy a interakce s prostředím, rozvíjí specifický geriatrický reţim podporující adaptaci, autosanaci, rekonvalescenci a bránící specifickým komplikacím, včetně iatrogenních u křehkých geriatrických pacientŧ. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji a kvalitě následné a dlouhodobé péče, včetně rehabilitačního ošetřovatelství.40

40

) http://www.cggs.cz/cz/KoncepceGeriatrie/

24

4

Finanční zajištění na stáří Finanční zajištění stáří je v současné době jednou z nejdiskutovanějších otázek týkající

se sociálního systému. Podle Listiny základních práv a svobod (1992)41 mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpŧsobilosti k práci a při ztrátě ţivitele. V současné době se na politickém poli řeší problematika s financováním dŧchodu. Prognózy budoucího vývoje uvádějí nutnost nezbytné dŧchodové reformy42, která by vedla ke stabilizaci sociálního systému. Aktivní ţivot ve stáří není myslitelný bez dostatečného hmotného zabezpečení. Dlouhověkost mŧţe vést ke zvýšenému riziku chudoby u osob, které se doţívají velmi vysokého věku, a to především v případě dŧchodových systémŧ, u kterých je valorizace dŧchodŧ niţší neţ mzdová či pouze cenová. Při změnách dŧchodového systému, které mají zajistit dlouhodobou finanční udrţitelnost, je proto třeba v kontextu ohroţení chudobou ve zvýšené míře zohlednit otázku přiměřenosti dŧchodových dávek. Dŧchodový systém by měl být mezigeneračně a sociálně spravedlivý, jak deklaruje Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012 (Kvalita ţivota ve stáří). V současné době je stáří v našich podmínkách zabezpečeno povinným základním dŧchodovým pojištěním43 (zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ), ze kterého jsou zajišťovány druhy dávek starobního dŧchodu, vdovského, vdoveckého, sirotčího a invalidního dŧchodu, dále pak sociální pomocí a sociální

41

)http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html ) http://www.mpsv.cz/cs/10450 43 ) Jak uvádí Integrovaný portál MPSV (http://www.mpsv.cz/cs/618), nárok na starobní dŧchod má občan České republiky, pokud dosáhl dŧchodového věku a splnil podmínku 25 let pojištění; při dosaţení 65 let věku stačí 15 let pojištění. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o dŧchodovém pojištění, zavedl s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodluţování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní dŧchod z 25 rokŧ na 35 rokŧ (resp. z 15 rokŧ na 20 rokŧ v případě kratší doby pojištění); tempo prodluţování – jeden rok za kaţdý rok účinnosti zákona. Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní dŧchod (§ 31 zákona o dŧchodovém pojištění). Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní dŧchod, jestliţe získal dobu pojištění nejméně 25 let nebo do dosaţení dŧchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o dŧchodovém pojištění, zavedl s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodlouţení období pro předčasný odchod do starobního dŧchodu. Toto opatření zachovává dosavadní moţnost odchodu do předčasného starobního dŧchodu aţ o tři roky dříve, a to při dŧchodovém věku 63 let a niţším; při dŧchodovém věku vyšším neţ 63 let se délka období pro moţnost předčasného odchodu do dŧchodu postupně prodluţuje, a to aţ na 5 rokŧ v případě pojištěncŧ, jejichţ dŧchodový věk bude činit 65 let. Rovněţ v případě předčasného starobního dŧchodu se postupně prodluţuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na tento dŧchod, a to obdobně jako v případě řádného starobního dŧchodu. Přiznání tohoto dŧchodu vylučuje nárok na řádný starobní dŧchod. 42

25

péčí. Od roku 2011 jiţ dojde k prvním změnám, které se budou týkat věkové hranice pro odchod do starobního dŧchodu44. Z údajŧ uvedených na internetových stránkách (http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=132427 ze dne 08. 02. 2011), podle České správy sociálního zabezpečení přesáhl prŧměrný dŧchod45 v roce 2010 deset tisíc korun. Dostane-li se jedinec do nepříznivé ţivotní situace, mŧţe vyuţít „Pomoci v hmotné 46

nouzi

(upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších

předpisŧ). Jedná o dávky „mimořádné okamţité pomoci, příspěvek na ţivobytí a doplatek na bydlení“. O dávkách v hmotné nouzi rozhodují a vyplácí je pověřené obecní úřady. Obce v součinnosti zejména se zdravotnickými zařízeními, vyhledávají těţce zdravotně postiţené a staré občany ţijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami překonat (§ 30, vyhláška č. 182/1991 Sb.)47. Mimořádné výhody pro těţce zdravotně postiţené občany se kategorizují do tří stupňŧ (TP, ZTP, ZTP/P) dle postiţení. Mezi další poskytnutou pomoc patří – Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomŧcek (§ 33; jedná se o rehabilitační a kompenzační pomŧcky), Příspěvek na úpravu bytu (§ 34), Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla (§ 35), Příspěvek na provoz motorového vozidla (§ 36; § 36a), příspěvek na individuální dopravu (§ 37), Příspěvek na úhradu za uţívání bezbariérového bytu a garáţe (§ 45), včetně Bezúročné pŧjčky (§ 57; §58).

44

) http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/165 a http://i.iinfo.cz/urs-att/p_182-91-114816949052473.htm ) http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=132427 ze dne 08. 02. 2011 - (jon) - Zpravodajství - str. 02 bylo uvedeno, ţe prŧměrná výše starobního dŧchodu činila ke konci loňského roku celkem 10 123 Kč. Prŧměrný dŧchod byl vyšší u muţŧ – 11 240 Kč, u ţen představoval 9189 Kč (jedná se o vyplácené starobní dŧchody včetně předčasných). Pro srovnání: v roce 2005 ke stejnému datu činil prŧměrný starobní dŧchod 7744 Kč (u muţŧ 8662 Kč a u ţen 7030 Kč). Prŧměrný věk dŧchodcŧ pobírajících sólo starobní dŧchod ke konci roku 2010 byl 68 let (muţi 69 a ţeny 67 let). Nejvyšší úhrnná prŧměrná výše starobního dŧchodu (bez členění na pohlaví) byla v Praze a činila 10 817 Kč, nejniţší úhrnná prŧměrná výše starobního dŧchodu byla v Olomouckém kraji a činila 9829 Kč. Vyplývá to z informací České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Česká správa sociálního zabezpečení ke konci roku 2010 vyplácela celkem 2 260 032 starobních dŧchodŧ. Přitom dŧchodcŧ starobních i osob pobírajících dŧchody invalidní a pozŧstalostní evidovala ČSSZ celkem 2 819 093. Těm ČSSZ k 31. 12. 2010 vyplácela celkem 3 446 767 dŧchodŧ. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 59 548 výplat dŧchodŧ do zahraničí (do 72 zemí světa). Na jednoho důchodce tak přispívalo 1,78 poplatníka. Při počtu 2 260 032 starobních dŧchodcŧ na jednoho starobního důchodce přispívalo 2,22 poplatníkŧ pojistného. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na dŧchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a dŧchodového pojištění (popř. pouze dŧchodového pojištění), osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně dŧchodově pojistili. 46 ) http://www.mpsv.cz/cs/5 47 ) http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp 45

26

Finanční pomoc, „Příspěvek na péči“48 je poskytována pro občany (seniory), kteří jsou z dŧvodu nepříznivého zdravotního stavu a soběstačnosti závislí na pomoci jiné osoby v oblasti péče o vlastní osobu. Závislost je členěna do čtyř stupňŧ. Jednotlivé výše stupňŧ odráţejí soběstačnost uţivatele respektive závislost na pomoci druhé osoby. Finanční podpora příspěvku se odvíjí od výše stupně závislosti (viz. Příloha č. 7). Tato dávka je poskytována pravidelně, měsíčně podle zákona o sociálních sluţbách (výše příspěvku byla od 01. 01. 2011 se v souvislosti s přijetím vládních opatření sníţila v I. stupni u osob starších 18 let, a to z 2000 Kč na 800 Kč). Pomoc a podpora je zajištěna i účastníkŧm odboje, pozŧstalým manţelŧm a manţelkám po účastnících odboje starším sedmdesáti let.49 Tito lidé mají bezúplatně zajišťovánu pečovatelskou sluţbu (dle zákona č. 108/2006 Sb.)

48 49

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf ) http://www.mpsv.cz/cs/9

27

5

Stáří jako součást života V současné době ţijeme ve světě poznamenaném explozí techniky, masmédií

a informací. Od začátku našeho ţivota jsme obklopeni nejrŧznějšími technickými vymoţenostmi od televize přes videa a domácí kina aţ po počítače, napojené na internet (Bělohorská 2004). Masmédia vytvářejí specifické komunikační prostředí. K člověku se dostává široká škála informací, které formují jeho pohledy a zpětné názory na dané poznatky. Získané informace se podílejí u kaţdého jedince na tvorbě určité morální a ideové základny směřující k efektivně fungující společnosti; zkracují vzdálenost, přibliţují postmoderní, ale na druhé straně ovlivňují pozitivně i negativně naše myšlení. Masová media však neodráţejí veřejné mínění, nýbrţ spíše utvářejí (Klíma 2003). Do popředí zájmu medií jsou podsouvány postoje a obdiv majoritní společnosti k uměle vytvářenému obrazu úspěšného mladého člověka (Pavelková 2010). Televizní reklamy pokřivují pohled na stáří, kdy je stáří spojováno pouze s reklamou pro inkontinentní pomŧcky, zubní či jiné farmaceutické výrobky podporující ubývající paměť (Vidovicóvá 2008, 233). Stárnutí nezačíná s šedesátým rokem nebo odchodem do starobního dŧchodu, ale jiţ od narození. V kaţdé ţivotní etapě je vnímáno rŧzným zpŧsobem. Současná kultura představuje stárnoucího člověka za nepruţného, pomalu se pohybujícího, pesimistického, slabého, zapomínajícího a dementního. Stáří je devalvováno. Pokud jedinec v období vyzrálé stáří vypadá aktivněji, je to spíše „neuvěřitelné“ (Haškovcová 1990, 416). Postoje a ladění společnosti ve vztahu ke starším občanŧm jsou rŧzné. Sociální status stáří se sniţuje, začíná se hovořit o ageismu – o diskriminaci seniorŧ z dŧvodu věku, který jako první pouţil americký psychiatr Robert Butler v roce 1968.50 Vidovicóva (2005) ve spolupráci s Rabušicem provedla v roce 2003 první empiristický výzkum na téma ageismus, kde ukázala, ţe problematika věkové diskriminace je v české společnosti ţivá. Tato

50

) http://www.ageismus.cz/index.php?m=2&lang=cz#def

28

skutečnost byla zviditelněna i v deníku Právo.51 H. Haškovcová (2004, 50-51) popisuje a vnímá ageismus i v kaţdodenních aktivitách občanského ţivota soběstačných a zdravých seniorŧ, kdy jsou vystavěni rŧzným ústrkŧm aţ týrání např. ze strany úředníkŧ, prodavačŧ, pracovníkŧ sluţeb, ale i zdravotníkŧ. Senioři mají pocit, či jsou skutečně odbýváni, odstrkováni a přehlíţeni. Ţijeme v době, kdy hodnocení člověka se mění. Mnohem častěji zaznívá otázka „čím je ten člověk“ neţ „kdo je tento člověk“ (Munzarová 2005, 78). Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012 (Kvalita ţivota ve stáří) se snaţí svými opatřeními, zejména změnit negativní přístup ke stárnutí populace a ke starším lidem, který je často spojen se stereotypním aţ ageistickým pohledem. Základem úspěchu minimalizování a neprohlubování tohoto přístupu k seniorŧm a skupinám lidí s rŧzným zdravotním či sociálním znevýhodněním je v kaţdém z nás. Prostředí a komunita, vstřícná ke stáří, která je sociálně soudrţná a nabízí příleţitosti pro aktivní ţivot a mezigenerační kontakty, má zásadní vliv pro zachování nezávislosti. Prostředí v širším významu zahrnuje klima ve společnosti a její vztah ke stáří a starším lidem. Mezigenerační vztahy mají zásadní význam pro rozvoj jedince i společnosti a pro kvalitu ţivota v kaţdém věku. Stáří přináší řadu pozitivních hodnot a seniorská generace hraje významnou roli v rodinách, komunitách a celé společnosti (Kraus, Poláčková a kol. 2001). Staří lidé nám nutně připomínají i naši individuální perspektivu. Jsou viditelným a stále přítomným znamením, ţe jednou uţ nebudeme tak aktivní. Vsadili jsme na práci a bez ní si neumíme představit svŧj svět. Člověk nechce vidět, nechce slyšet, nechce být starý. Stáří je stále přítomno v kaţdém z nás. Stárnutí je přirozený,

sloţitý a individuální proces

nezvratných změn, ovlivňující kvalitu ţivota kaţdého jedince rŧzným zpŧsobem (Haškovcová 1989, 12).

51

) Deník Právo ze dne 15. ledna 2011 uvedl, ve článku „Diskriminaci kvŧli věku zaţila v Česku více neţ polovina lidí“, hlavní problém věkové diskriminace v České republice spočívá v tom, ţe jsme začali stárnutí populace i jednotlivcŧ povaţovat za katastrofu ekonomickou, sociální a lidskou a vyšší věk za něco, za co je třeba se stydět, nebo jej maskovat plastickými operacemi. Senioři jsou představováni stereotypně jako „ekonomický problém“, který zatěţuje budoucí generace, aniţ se odlišuje, ţe to tvrdí hlavně stoupenci povinného soukromého spoření na dŧchod. „Dŧchodci“ jsou v tomto přístupu chápáni jako zcela neaktivní (tj. nepracující, nenakupující, nepečující apod., tudíţ na HDP nepodílející se) obyvatelstvo. Skupina lidí po padesátce, ale i nová generace seniorŧ přitom výrazně přispívají na HDP a tvoří výraznou spotřebitelskou skupinu. Nikdo zatím nebere v potaz, ţe na prahu šedesátky se nyní ocitají ročníky s dosud největším zastoupením vysokoškolského vzdělání, lidé s úsporami, počítačově gramotní, jazykově gramotní, navíc v dobré zdravotní kondici.

29

V současné době vznikají projekty, které se snaţí odstraňovat stereotypy a předsudky o stáří a podporovat seniorský věk jako plnohodnotnou etapu lidského ţivota. Jedním z aktuálních projektŧ je i projekt „Šťastné stáří očima děti“ (2011). Táborští vyhlašovatelé si dali za cíl přivést děti k zamyšlení se nad stárnutím. Prostřednictvím výtvarných prací dětí, poznat vnímání stáří a přispět k propojení generací.52

5.1 Změny ve stáří V procesu stárnutí a ve stáří dochází k celé řadě involučních změn (Otová, Kalvach 2004), o nichţ bylo jiţ mnohokrát psáno. Jestliţe zdraví člověka znamená zdraví tělesné, psychické, sociální a duchovní, je moţné tyto atributy přiřadit k procesu stárnutí a k období stáří jak popisuje L. Kainarová v periodiku „Diagnóza v ošetřovatelství“ (3/2005, 115). Ideální stáří v relativním tělesném zdraví a při zachování dušení svěţesti, čilosti a radosti je dopřáno asi menšímu počtu jedincŧ, neţ těm, kteří jsou obtěţováni rŧznými tělesnými a duševními potíţemi, někdy aţ s úpadkem intelektu a paměti doprovázené s nejrŧznějšími psychickými poruchami (Pidrman, Kolibáš 2005). Obor, který je zaměřen na získávání poznatkŧ o procesu stárnutí a léčbě chorob, provázející stáří se nazývá geriatrie. Přesně definovat stáří není snadné. Pro běţný termín „starý“ platí, ţe je to stav, který mŧţe, ale nemusí korelovat s chronologickým věkem. Tyto projevy jsou individuální a variabilní. Stále dokonalejší diagnostické metody umoţňují odlišit proces stárnutí od nemoci. Vyšší věk je však největší rizikový faktor pro nástup rŧzných nemocí a zdravotních obtíţí, ale sám o sobě není chorobou (Otová 2007, 168-169).

5.1.1 Kalendářní stáří Kalendářní věk (stáří) je jednoznačně měřitelné. Je dáno počtem let doţitých daného jedince. Věkovou hranici nemŧţeme přímo ovlivnit; v současnosti se posouvá, neboť se zlepšuje funkční i zdravotní stav stárnoucí populace (Otová 2007, 177). Kalendářní stáří je zpravidla klasifikováno do věkových skupin (dle WHO 1960 in Juřeníková et. al. 1999; Otová 2007, 177): 60 – 74 let (rané stárnutí, presenium); 75 – 89 let (vlastní stárnutí, senium); 90 a více let (dlouhověkost, patriarchium). Kaţdý stárne a to stále. Pouze rychlost procesu stárnutí bývá rŧzná a projevem jsou faktické modifikace (Haškovcová 1989, 2001 23, 41).

52

) http://www.stastne-stari.cz/

30

Procesy stárnutí souvisejí s přirozenou délkou ţivota. Ta je sekundárně specifická; asi 25 % variability je podmíněno geneticky, 75 % epigenetickými faktory, včetně vlivu prostředí a zpŧsobu ţivota, zvláště stravy a pohybové aktivity (Christensen, Vanupel 1996).

5.1.2 Biologické stárnutí Během ţivota prochází lidské tělo rŧznými etapami. Stáří je poslední ontogenetické vývojové období člověka. Nepříznivé změny se projevují v anatomických a funkčních schopnostech člověka, ale i v jeho biologických, psychologických, sociálních a spirituálních potřebách (Haškovcová 1990, 20-21). Involuční změny postihující člověka (ţivou hmotu); probíhají kontinuálně. Stárnutí zvyšuje výskyt chorob, zhoršuje funkčnost organizmu, adaptabilitu, odolnost a emulační schopnosti (Otová, Kalvach 2004, 67). Tělesné projevy a změny odlišující staré lidi od mladých, bývají označovány za fenotyp stáří. Za nejzávaţnější chronická onemocnění v seniorské populaci patří: kardiovaskulární onemocnění, hypertenzi, cévní mozkové příhody, onkologická onemocnění, chronickou plicní obstrukci, déle artrózu a osteoporózu, poruchy zraku a problémy s duševním zdravím, zejména demenci a deprese.53 Mezi viditelné projevy stárnutí patří typická atrofie a involuce orgánŧ, včetně šedivění a vypadávání vlasŧ, vypadávání zubŧ, změny na kŧţi, případně zvyšování váhy (Haškovcová 1990, 416). Stárnutí je neodvratný proces, kdy dochází i ke sniţování obranyschopnosti organismu a tělo je náchylné k nemocem. Následky stárnutí se mohou zmírnit nebo zpomalit přístupem k vlastnímu zdraví. Neměli bychom zapomínat na ani na pravidelný pohyb, posílení imunity, spánek a výţivu.

5.1.3 Psychické stárnutí Moderní vývojová psychologie směřuje k zachycení celé ţivotní dráhy člověka. Vídeňská psycholoţka Charlotta Bühlerová (1933) chápe běh celého ţivota (Lebenslauf) jako psychologický problém. Lidé středního a staršího věku řeší otázky naplnění ţivota, bilancují, někdy proţívají hluboké krize, k nimţ patří nemoc, ztráta partnera, rozpad rodiny. Potýkají se s generačními problémy, poruchou funkce paměti, učení a obtíţnou adaptabilitou na okolí.

53

) http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_06_03_06.pdf

31

P. Fořt (2011) konstatuje, ţe: „Stres je to, co nás ničí nejvíce. Proto je odolnost proti stresu tím nejdŧleţitějším“.54

Charakteristické rysy osobnosti zvyšují nebo sniţují ve své intenzitě (Švancara in Kalvach 2004, 99-114). Stárnoucí a starý člověk je také postupně obklopován světem, kterému „vládnou“ mladší a od nedŧvěry je pak krŧček k podezíravosti. To vše ústí v pocit nejistoty a strachu (Haškovcová 1990, 96-98). Celkové psychické obtíţe se mohou prohloubit aţ k poruchám (chování, vnímání a nálad), které pozoruje okolí seniora jako neklid, agresi, vztahovačnost, deprese aţ toulání. Tyto příznaky se označují jako behaviorální (týkající se chování) a psychologické příznaky demence (označováno zkratkou BPSD). Jak uvádí V. Benešová (2001, 3): „BPDS jsou nejčastějším zdrojem problémŧ v ošetřovatelské péči nejčastější příčinou umístění nemocného do sociálního či zdravotnického zařízení. Přitom jsou většinou ovlivnitelné“. Někdy stačí uváţený přístup k nemocnému, jindy je nutné nasazení lékŧ a psychoterapie (Benešová 2001; Praško a kol. 2004). Obecně s věkem klesá vitalita a energie. Dochází k celkovému zpomalení psychomotorického tempa a senzomotorické funkční koordinace. Člověk by neměl ponechat obsahovou stránku vlastního stáří náhodně, ale měl by se na ně připravovat, i kdyţ prakticky ze dne na den se mŧţe člověk stát v dŧsledku nemoci závislým na pomoci, coţ silně otřese i dŧstojností člověka a někdy přistoupí aţ na pasivní roli (Haškovcová 1990, 335-336).

5.1.4 Sociální stárnutí Odchodem do dŧchodu se mění ţivotní stereotyp. Mnohdy člověk začíná ţít osaměle. Z tohoto dŧvodu a potencionálního rozvoje zhoršené soběstačnosti se stává reálnou hrozbou sociální izolace. Přerušují se kontakty se spolupracovníky, známými, přáteli. S ukončením profese seniora se sniţuje jeho autorita a společenská prestiţ. Dŧchodce bývá společností akceptován jako méněhodnotný, méněcenný (Holmerová 2002, 110). Ztráta sociálních kontaktů je velkým stresem a mŧţe vést aţ ke smrti. Sniţují se finanční zdroje, které často omezují seniora v kulturních a společenských aktivitách (Jarošová 2006, 96).

54

) http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/jsem-tvoje-stari-tak-nezvi-mne-dal

32

Prevencí vzniku osamělosti a izolace je aktivní přístup kaţdého člověk k vlastnímu stáří. Kvalitní mezilidské vztahy a funkční rodina tvoří nedílnou součást podpory kaţdého seniora. V České republice se rozvíjí volnočasové aktivity pro seniory, kluby aktivního stáří55 (vznikají i registrované sociální sluţby za účelem aktivizace seniorŧ). Vytvořen je cílený portál (webové stránky) pro seniory, kde se řeší aktuální problematika seniorŧ, jejich zájmy aj. Stránky nabízí rŧzné varianty řešení daných problémŧ formou diskusí a doporučení56; najdeme zde i moţnost seznámení pro seniory. Zvláštní pozornost zasluhují vzdělávací aktivity pro seniory – univerzity třetího věku.57 Cílem této formy vzdělávání je nejen zvýšení odborné kvalifikace (získané vědomosti případně tituly - většinou neslouţí k výkonu povolání), ale k zlepšení kvality ţivota seniorŧ, prodlouţení duševní aktivity a kontaktu s mladšími generacemi.58 Akademie třetího věku nabízejí zájemcŧm ucelené kurzy od 3měsícŧ do 1 roku, zpravidla monotématicky zaměřené kurzy. První Univerzita

třetího věku byla otevřena ve školním roce 1987/8 v Praze

na Universitě Karlově (Haškovcová 2004, 20). Výhody přinášejí rŧzné nabídky kurzŧ pro cílovou skupinu seniorŧ: arteterapie, kondiční cvičení, trénování paměti, muzikoterapie. Jak jiţ bylo zmiňováno, na prahu šedesátky se nyní ocitají ročníky s dosud největším zastoupením vysokoškolského vzdělání, lidé s úsporami, počítačově a jazykově gramotní, navíc v dobré zdravotní kondici. Častými aktivitami seniorŧ se stávají jejich záliby, koníčky, kterým se jiţ věnovali v produktivním věku a nyní je mohou prohlubovat (zahrádkářství, rybolov, šachy, houbaření, háčkování, pletení aj.). Rodina by měla tyto aktivity podporovat a motivovat jedince v co nejvyšší moţné míře, co nejlepším zpŧsobem, aby starší (starý) člověk dosáhl uspokojení a radosti.59

55

) http://new.seniorklub.cz/?q=node/377 ) http://www.tretivek.cz/200603/nabidky-prace-pro-seniory/ 57 ) http://www.respektinstitut.cz/wp-content/uploads/50plusAktivne_web_kapitola8.pdf 58 ) http://www.lli.vutbr.cz/univerzita-tretiho-veku 59 ) http://www.prakticky-zivot.cz/rodina/zlate-stari/?nid=5269-konicky-na-miru-seniorum.html 56

33

6

Potřeby seniorů Hlavním rysem moderního přístupu k jedinci, nejenom v sociální oblasti, je

systematické a plánovité uspokojování jeho potřeb. Každý člověk je individualita, má své jedinečné vlastnosti, postoje, názory a potřeby. Vzájemně propojený systém hodnot a potřeb je tak pevnou součástí kaţdé kultury (Sekot 2006, 29). Jiţ americký humanistický psycholog Abraham Harold Maslow (1943)60 definoval hierarchii lidských potřeb do pěti základních potřeb, které společně tvoří pomyslnou „pyramidu.“ Potřeby (výraz dané kulturní úrovně) jsou chápány jako všechny poţadavky organismu – vrozené či získané – vyvolávající pocit nějakého nedostatku a motivující k cílenému jednání (Sekota 2006, 29). Za základní potřeby A. Sekot spolu s Maslowem (1943) povaţují fyziologické potřeby (nasytit se, spánekaj.), na které pak gradující úrovní navazují potřeby bezpečí (obydlí), spolupatřičnosti (sounáleţitosti – zázemí rodiny, přátel, místní komunity), uznání (profesní, umělecké) a potřeby seberealizace (rozvoj osobnosti). Na základě potřeb jednotlivci i skupiny rozvíjejí své zájmy, kdyţ je přikládán motiv určitým potřebám – estetický, náboţenský, ekonomický, politický apod. (Sekot 2006, 29). Potřeba je popisována jako subjektivně pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného. Při dlouhodobém nenaplnění potřeby nastupuje deprivace. Základní potřeby jsou nezbytné potřeby, bez kterých člověk není schopen přeţít (Mlýnková 2010, 33-34). Všeobecně platí, ţe níţe poloţené potřeby jsou významnější neţ vývojově vyšší potřeby. To však není moţné tvrdit bezvýhradně. Je dokázáno, ţe uspokojování vyšších potřeb (estetické, duchovní) mohou napomoci v krajních situacích, kdy základní uspokojení potřeb je omezeno nebo znemoţněno (např. v prostředí koncentračních táborŧ, o čemţ referoval Viktor Frank61 nebo Konrad Lorenc62). Respektování potřeb lze také vnímat jako škálu nabízených sociálních sluţeb jednotlivcŧm, kdy jsou sluţby určovány potřebami lidí, nikoli potřebami systému (Trefilová, Sokol 2008, 51).

60

) http://webspace.ship.edu/cgboer/maslow.html ) http://webspace.ship.edu/cgboer/frankl.html 62 ) http://www.cbdb.cz/autor-5864-konrad-lorenz 61

34

V sociální i ošetřovatelské praxi mŧţeme při zjišťování potřeb klienta vyuţít popisovaný základní model A. Maslowa , ale i „Dŧm potřeb“, který podrobněji rozpracovala H. Chloubová (1992).63

63

) http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf

35

7

Hodnocení soběstačnosti seniora V posledních letech se v ošetřovatelské péči vyvíjí a vyuţívá široká škála hodnotících

a měřících technik k získání informací o jedinci (Staňková 2003, 10). Pomocí ošetřovatelského procesu zdravotní sestra zajišťuje kvalitní individualizovanou péče o nemocné (Staňková 2003, 7). Základní získané informace se vyuţívají také v dlouhodobé péči o seniora v pobytových zařízeních sociálních sluţeb, kde se na péči spolupodílí zdravotničtí a sociální pracovníci. Hodnocení soběstačnosti člověka za účelem získání Příspěvku na péči není jediným hodnocením, kterým se mŧţeme setkat v sociální oblasti. S rostoucí autonomií sestry v oblasti ošetřovatelského procesu se zvyšuje její odpovědnost a kompetence. V sociálních sluţbách péče se vyuţívají rŧzné typy testů dle potřeb a poţadavkŧ daného sociálního zařízení. Je moţné se setkat s hodnotícími testy soběstačnosti, bolesti, rizika vzniku dekubitŧ a psychického zdraví seniora (Staňková 2004, Klusoňová, Pitnerová 2000). Sledováním, vyhodnocováním daných parametrŧ a plánováním péče lze přispívat k prevenci rozvoje sekundárních komplikací jako je např. imobilizační syndrom (vzniká jako odpověď organizmu na základě akutního nebo dlouhodobého upoutání na lŧţko) a dekubity (proleţeniny), které se mohou vyskytnout u člověka se zhoršenou soběstačností, vyšším věkem a zhoršeným celkovým zdravotním stavem. Na základě zjištěných informací plánuje ošetřovatelský a pečovatelský tým intervence s krátkodobými a dlouhodobými cíli se spoluúčastí kaţdého seniora. Jedním ze základních cílŧ přístupu k seniorovi je pomoc a podpora v soběstačnosti, být nezávislý na pomoci druhých s moţností ţít doma, ve svém sociálním prostředí co nejdéle. Lidé s porušenou soběstačností, kteří nejsou schopni si zajistit činnosti běţného denního ţivota bez pomoci druhých, pociťují subjektivně i objektivně nedostatky v základní péči silně. Právě proto je nabídka pomoci terénních pracovníkŧ nezbytná a dŧleţitá.

36

8

Bydlení pro seniory Populace

lidí

v Česku

bude

stárnout.

Senioři

se

postupně

stanou

jednou

z nejpočetnějších skupin obyvatel. Vznikne větší poptávka po zboţí a sluţbách, které budou odpovídat jejich specifickým potřebám. Jedná se o potřeby spojené s kvalitním a dostupným bydlením. Problematika bydlení seniorŧ je v současnosti rozvíjena cíleně na tuto cílovou skupinu. Zdaleka ne všem seniorŧm bude vyhovovat jejich stávající byt nebo dŧm. Jelikoţ se zvyšuje aktivita těchto lidí, lze očekávat změnu představ k proţití spokojeného stáří. Nové generace seniorŧ a lidé se zdravotním znevýhodněním mají své představy standardu a odpovídajícím bydlení. Za ekvivalent bydlení pro staré lidi je povaţován domov pro seniory, malometráţní byt v domově s pečovatelskou sluţbou či jiná ubytovací zařízení pro staré a přestárlé osoby; málo se pohybující, nesoběstačné, čekající i roky v pořadníku na přidělení bytu. Toto místo je uvolněno, pokud dosavadní obyvatel zemře.64 V posledních letech se v České republice začínají objevovat také soukromé penziony, které nabízejí široký sortiment sluţeb, volnočasových aktivit a poměrně komfortní ubytování. Jedná se většinou o bezbariérové byty, které jsou vystaveny v klidných částech měst s dobrou dopravní infrastrukturou. Další formou moderního a důstojného bydlení včetně zajišťovaných sociálních sluţeb. Architektonické projekty65 vznikly a jejich námětem se stal styl „vesničky.“ Jedná se o řadové, nízkoenergetické, bezbariérové domky s předzahrádkou, s místem pro aktivity, parkovacím místem. Správce a hospodyně jsou jedni z obyvatel vesnice, kteří zajišťují pohodlí, včetně údrţby domkŧ.66

64

) http://www.hypoindex.cz/clanky/budouci-hit-realitniho-trhu-bydleni-pro-seniory/ ) http://www.domkyproseniory.cz/popis-vesnicky/ 66 ) http://senior-park.cz/senior-park-penziony.php 65

37

PRAKTICKÁ ČÁST 9

Cíl praktické části výzkumu

1. Zjistit, zda je rozsah poskytovaných sociálních sluţeb Charitní pečovatelskou sluţbou Telč pro seniory dostatečný. 2. Zjistit, zda jsou uspokojovány základní potřeby seniorŧ pomocí vyuţívaných sluţeb Charitní pečovatelské sluţby Telč. 3. Zjistit, jaké dŧvody vedou seniory k vyuţívání pečovatelské sluţby. 4. Zjistit, zda se senioři orientují v nabídce úkonŧ, které poskytuje Charitní pečovatelská sluţba Telč. 5. Zjistit, zda se podílí společně na péči o seniory, uţivatele pečovatelské sluţby, pracovníci Charitní pečovatelské sluţby Telč a rodiny seniorŧ. 6. Zjistit, zda personál poskytuje sociální sluţby v souladu se Zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.

38

10 Hypotézy výzkumu 1. Rozsah poskytovaných sociálních sluţeb Charitní pečovatelskou sluţbou Telč je pro seniory dostatečný. 2. Základní potřeby uţivatelŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč jsou uspokojovány pomocí poskytovaných sociálních sluţeb péče. 3. Seniory k vyuţívání pečovatelské sluţby vede ztráta jejich soběstačnosti. 4. Senioři se orientují v nabídce úkonŧ, které poskytuje Charitní pečovatelská sluţba Telč. 5. Rodiny se spolupodílí na péči o seniora s Charitní pečovatelskou sluţbou Telč. 6. Personál poskytuje sociální sluţby v souladu se Zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006.

39

11 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum byl proveden v Charitní pečovatelské sluţbě Telč, Špitální 611, 588 56 Telč Staré Město. Pečovatelská sluţba (dále PS) je sociální sluţba dle Zákona č.108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, § 40, registrovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (dále MPSV ČR). Zahájila svoji činnost dne 1. 10. 1996. Charitní pečovatelská sluţba Telč nabízí sluţby sociální péče v Telči a okolních obcích tj. Zvolenovice, Dyjice, Mysliboř, Dobrá Voda, Častkovice a Mrákotín. Péče je poskytována ambulantní

a

terénní

formou

na

základě

smlouvy

mezi

uţivatelem

(seniorem)

a poskytovatelem sociální sluţby ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních sluţeb. Sluţba je hrazena uţivatelem v souladu s platnou vyhláškou MPSV ČR, kterou je stanoven rozsah poskytovaných úkonŧ a výše úhrady za ně. Cílovou skupinou uţivatelŧ pečovatelské sluţby jsou senioři a zdravotně znevýhodnění lidé, kteří jsou alespoň částečně soběstační, nacházející se v nepříznivé sociální situaci pro svŧj vysoký věk, osamělost, ztrátu soběstačnosti, chronickou chorobu, zdravotní postiţení a potřebují pomoc při zabezpečení svých ţivotních potřeb. Materiálně-technické zázemí sluţby je v Domě s pečovatelskou sluţbou v Telči, který je majetkem města Telč. Charitní pečovatelská sluţba má k dispozici standardní prostory, včetně vybavení (kancelář, denní místnost pro zaměstnance, kuchyňka, společenský sál, klubovna, středisko hygienických sluţeb, místnost pracovní terapie a prádelnu se sušárnou). K zajištění terénní péče je vyuţíván automobil značky Ford Tranzit. Posláním Charitní pečovatelské sluţby Telč je usnadnit ţivot seniorŧm a zdravotně znevýhodněným lidem v jejich domácím prostředí. Snaţí se podporovat jejich dŧstojný ţivot zajištěním odborné pečovatelské sluţby ve vymezeném čase, s ohledem na soběstačnost uţivatele. Cílem Charitní pečovatelské sluţby Telč je poskytovat uţivatelŧm sluţby, které jim umoţní setrvat ve vlastním prostředí a následně usnadní i dŧstojné doţití. Snaţí podporovat uţivatele v udrţení soběstačnosti a samostatnosti v základních úkonech a oblastech ţivota (pomoc při zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu 40

se společenským prostředím včetně fakultativních úkonŧ). Součástí aktivit je i nabídka pomoci rodinám pečujícím o svého rodinného příslušníka se sníţenou soběstačností z dŧvodu stáří nebo nemoci. V případě potřeby je moţné nabídnout uţivatelŧm i zdravotní sluţby, které jsou zajišťování domácí ošetřovatelskou a domácí hospicovou péčí OCHJ. V roce 2010 pracovníci Charitní pečovatelské sluţby v Telči poskytli pomoc a podporu celkovému počtu sto čtyřicet jedna uţivatelŧ.

41

12 Organizační struktura Charitní pečovatelská sluţba v Telči je organizačně sloţkou Diecézní charity Brno Oblastní charita Jihlava. Oblastní charita Jihlava (dále OCHJ) vznikla 13. srpna 1992 jako dobrovolná aktivita lidí, kteří chtějí pomáhat bliţnímu v nouzi, a to bez ohledu na jeho příslušnost k rase, národnosti a náboţenskému vyznání. V současnosti je OCHJ jednou z největších nestátních organizací, která pŧsobí v oblasti sociálně zdravotních sluţeb a jiných humanitárních aktivit v kraji Vysočina. Sídlí v Jihlavě a pŧsobí na území bývalého okresu Jihlava a na Dačicku. OCHJ je základní organizační sloţkou Diecézní charity Brno, která je s ostatními diecézními charitami sdruţena v Charitě Česká republika a je členem svazku Caritas Internationalis. V současné době je činnost CHPS Telč zajištěna sedmi pracovníky (šest pracovníkŧ v přímé obsluţné péči a řidič). V Organogramu č. 1 je znázorněna struktura Charitní pečovatelské sluţby Telč. Organogram č. 1: Struktura Charitní pečovatelské sluţby Telč Charitní pečovatelská služba Telč

vedoucí CHPS Telč

sociální pracovnice

pečovatelka zástupkyně vedoucí CHPS Telč pečovatelka

pečovatelka

pečovatelka

Zdroj: Strategický plán CHPS Telč ze dne 15. 06. 2009

42

13 SWOT analýza Charitní pečovatelské služby Telč V České republice od roku 1989 dochází k řadě zásadních změn, včetně vstupu do Evropské unie a vzniku Sociálního zákona, které významným zpŧsobem ovlivnily ekonomické podmínky a legislativní procesy i v sociální sféře. Z těchto dŧvodŧ je nezbytné sledovat vnější i vnitřní změny, týkající se organizací poskytující sociální sluţby a aktuálně na ně reagovat. Vzniká nutnost a potřeba cíleně minimalizovat vznik rizik, ohroţující sociální sféru a posílit ji. Získávat, rozvíjet a prohlubovat vzdělání pracovníkŧ v ekonomické, sociální a právní sféře v oblasti psychologie, sociologie a zdravotnictví. Získané zkušenosti aktivně implementovat v praxi. Proces strategického plánování Oblastní charity Jihlava začal v květnu roku 2005. Od roku 2008 byly vytýčeny konkrétní roční cíle, které vedou k postupnému naplňování strategického plánu. Od té doby se vedoucí pracovníci pravidelně scházejí na dvoudenních výjezdních zasedáních, na kterých strategické plánování probíhá. Práce na strategickém plánu se však odehrává také v pracovních skupinách mezi těmito setkáními a na tvorbě poslání a vize organizace. Zaměstnanci ve všech úrovních byli motivováni a vtaţeni do aktuálního dění a posléze plánovaných aktivit. Byly vyuţívány metody jako např. brainstorming, brainwriting. Rozpracováním priorit organizace do jednotlivých opatření mohla Rada OCHJ vytyčovat od roku 2008 konkrétní roční cíle, které vedou k postupnému naplňování strategického plánu. Tak vzniká praktický nástroj pro střednědobé řízení rozvoje, který mŧţe vyuţívat ředitel i management organizace. Na základě strategického plánu vznikají implementační a operační plány jednotlivých zařízení sociálních sluţeb, kterým je také CHPS Telč. V roce 2009 dochází k propojení s procesem strategického plánování Diecézní charity Brno a ke sladění obou strategických plánŧ tak, aby Strategický plán OCHJ rozpracovával a naplňoval vedle vlastních priorit také strategické cíle celé organizace.67

67

) Strategický plán Oblastní charity Jihlava ze dne 31. 07. 2009

43

SWOT analýza68 Charitní pečovatelské služby Telč, je technikou strategické analýzy, zaloţené na zvaţování vnitřních faktorŧ (silné a slabé stránky) a faktorŧ prostředí (příleţitostí a hrozby), která se stala součástí strategického plánu CHPS Telč. SILNÉ STRÁNKY Profesionální tým Pracovníci mají povědomí o standardech Pracovní tým si je vědom, ţe je nutná společná práce na standardech Pravidelné schŧzky týmu Dobrá spolupráce se samosprávou, sociálním odborem, lékaři Všichni pracovníci jsou schopni poskytnout základní sociální poradenství Spokojenost uţivatelŧ se sluţbou Interní spolupráce týmu Stabilita pracovního týmu Spolupráce se zástupci místních církví Technické a materiální vybavení Systém vzdělávání pracovníkŧ PŘÍLEŽITOSTI Vzdělávání Moţnost osobního i profesního rozvoje Spolupráce s místními aktivitami Vzájemná informovanost o nových poznatcích v týmu Zvyšující se kvalita poskytovaných sluţeb Hledání finančních zdrojŧ

SLABÉ STRÁNKY Nelze reagovat na některé poţadavky ze strany zájemcŧ o CHPS Nárŧst administrativy versus uţivatel Nedokončené standardy -nepřipravenost na inspekci Finanční ohodnocení pracovníkŧ Nepruţná aktualizace vlastních www stran

OHROŽENÍ Nestabilita financování Nejednota pracovního týmu Velké mnoţství administrativy Obavy z inspekce SQSS Psychická zátěţ-stres Syndrom vyhoření pracovníkŧ

Zdroj: Strategický plán CHPS Telč ze dne 15. 06. 2009

68

) J. Mlčoch ( 2007, 14) uvádí: „Název SWOT analýza je odvozen z počátečních písmen anglických slov, která ji charakterizují: Strengths (S) neboli silné stránky, Weaknesses (W) neboli slabé stránky, Opportunities (O) neboli příleţitosti a Threats (T) neboli ohroţení. Postup: k uvedeným kategoriím vypíšeme příslušné charakteristiky. Z kaţdé kategorie vybereme tři nejvýznamnější charakteristiky, které mohou podpořit naše rozhodování“.

44

14 Metodika práce 14.1 Použitá výzkumná metoda Výzkum byl realizován kvantitativní formou. Vlastní šetření probíhalo formou řízeného rozhovoru, prostřednictvím dotazníku a pozorování. Informace k tématu „Péče o seniory v sociální oblasti“ byly získávány od seniorŧ – uţivatelŧ sluţby a pečovatelŧ zaměstnancŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč. V přípravné první fázi výzkumu bylo zadáno 30 dotazníkŧ seniorŧm, které poslouţily jako pilotáţ s cílem zjistit, zda jsou formulované otázky pro cílovou skupinu zkoumaného vzorku vhodně sestaveny (viz. Příloha č. 10 a Příloha č. 11). Celkem bylo rozdáno 100 dotazníkŧ. Uţivatelé pečovatelské sluţby tvořili první zkoumaný vzorek, v celkovém počtu sto oslovených respondentŧ. Druhým zkoumaným vzorkem bylo sedm zaměstnancŧ pečovatelské sluţby. Všechny navrácené dotazníky byly kompletně vyplněny. Návratnost dotazníkŧ byla 100 %. Ţádný z dotazníkŧ nebyl vyřazen. Dotazováním, řízeným rozhovorem a pozorováním bylo dosaţeno objektivní hodnocení získaných informací a maximální návratnosti dotazníkŧ. Dotazník pro uţivatele pečovatelské sluţby obsahoval 14 otázek.

S uţivateli

pečovatelské sluţby byl veden řízený rozhovor, včetně vyplnění dotazníku. Oslovení měli moţnost mluvit i o dalších věcech, které povaţovali za významné v jejich ţivotě. V projevu nebyli omezováni. Dotazovaní nemuseli uvádět ţádné bliţší údaje. Úvodní část dotazníku se skládá z otázek charakterizující respondenty. Střední část se zaměřuje na poskytované pečovatelské sluţby a závěr se věnuje spokojenosti se sluţbou. Sběr informací od zaměstnancŧ probíhal téţ ve formě dotazníku. Dotazník obsahoval 13 otázek. První část jsou otázky informativního charakteru. Druhá část zjišťovala data o poskytování pečovatelské sluţby. Třetí konečná část se věnovala prohlubování odbornosti pečovatelŧ.

14.2 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkum byl prováděn od listopadu 2010 do ledna roku 2011. První skupina respondentŧ byla tvořena uţivateli Charitní pečovatelské sluţby Telč. Celkem odpovídalo 95 45

ţen (95 %) a 5 muţŧ (5 %) ze 100 dotazovaných (100 %). Za řízeného rozhovoru byly cíleně zjišťovány nezbytné informace k vyplnění dotazníku. Otázky v případě potřeby byly uţivatelŧm předčítány. Druhými respondenty byli zaměstnanci výše zmíněné sluţby. Mezi nimi bylo 5 ţen (83 %) a 1 muţ (17 %) tj. celkem 6 pečujících (100 %). Dotazníky byly rozdány osobně pečujícímu personálu, který byl s problematikou seznámen.

46

15 Výsledky Výsledky provedeného výzkumu byly vyhodnoceny a pro přehlednost jsou uvedeny v tabulkách a grafech. Jedná se vyhodnocení Dotazníkŧ pro uţivatele Charitní pečovatelské sluţby (viz Příloha č. 10) a pro zaměstnance Charitní pečovatelské sluţby Telč (viz Příloha č. 11).

15.1 Vyhodnocení dotazníku pro uživatele Charitní pečovatelské služby Telč 1. Pohlaví Z celkového počtu oslovených seniorek/seniorŧ pečovatelské sluţby vyplývá, ţe mezi dotazovanými odpovídalo 95 ţen (95 %) a 5 muţŧ (5 %), coţ se shoduje i se skutečností, ţe ţeny převaţují v celkovém sloţení uţivatelŧ pečovatelské sluţby (tabulka č.1 a graf č. 1). Tabulka č. 1 Pohlaví uţivatelŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč

Pohlaví Ţeny Muţi

Počet 95 5

Počet (%) 95 5

Graf č. 1 Pohlaví uţivatelŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč

47

2. Věk uživatelů služby Věkové zastoupení zjištěné u presentovaného vzorku ukazuje převahu seniorŧ pečovatelské sluţby ve věku vlastního stáří, coţ činní 60 seniorŧ (60%) z celkového počtu 100 oslovených; 15 uţivatelŧ (15%) bylo ve věku raného stáří tj. 60 – 74 let; ve věku 85 let a výše vyuţívalo pečovatelskou sluţbu 25 seniorŧ (25%). Získané výsledky jsou patrny v tabulce a grafu č. 2. Tabulka č.2 Věkové rozhraní zkoumaného vzorku seniorŧ Věk uţivatelŧ sluţby 45 – 59 let 60 – 74 let 75 – 84 let 85 let a výše

Počet 0 15 60 25

Počet (%) 0 15 60 25

Graf č. 2 Věkové rozhraní zkoumaného vzorku seniorŧ

48

3. Vzdělání uživatelů služby Více jak tři čtvrtiny seniorŧ (80%) vyuţívající pečovatelské sluţby mají základní vzdělání a 20 seniorŧ (20%) ukončilo úplné odborné vzdělání (viz tabulka a graf č. 3). Tabulka č. 3 Vzdělání uţivatelŧ sluţby

Vzdělání uţivatelŧ sluţby Základní Úplné odborné Středoškolské Vysokoškolské

Počet 80 20 0 0

Počet (%) 80 20 0 0

Graf č. 3 Vzdělání uţivatelŧ sluţby

49

4. Délka využívané pečovatelské služby Z pohledu délky vyuţívané péče je 40 % seniorŧ, kteří pečovatelské sluţby vyuţívají v době trvání do 5 let, téměř totoţné skupinou seniorŧ, kteří uţívají tyto sluţby 5 aţ 10 let. Menší počet tvoří jedinci, kteří jiţ pečovatelské sluţby vyuţívají více jak 10 let. U těchto oslovených se zviditelňuje věková hranice 85 let a více (viz tabulka a graf č. 4). Tabulka č. 4 Délka vyuţívané pečovatelskou sluţby

Délka vyuţívané pečovatelské sluţby do 5 let 5 - 10 let 10 a více let

Počet 40 35 25

Graf č. 4 Délka vyuţívané pečovatelskou sluţby

50

Počet (%) 40 35 25

5. Zprostředkovatel pečovatelské služby Při provádění výzkumu bylo zjištěno, ţe pomoc při zprostředkování pečovatelské sluţby seniorŧm, 20 % seniorŧ kontaktovalo osobně nebo telefonicky pečovatelskou sluţbu (vyplynulo z rozhovorŧ) a ve 35 % se spolupodílelo na pomoci více zainteresovaných subjektŧ. Zastoupení je vidět na tabulce č. 5 a znázorněno na grafu č. 5. Tabulka č. 5 Kdo Vám pečovatelskou sluţbu nabídl?

Zprostředkovatel pečovatelské sluţby Rodina Lékař Sociální pracovník Pracovníci města Sám jsem sluţbu kontaktoval Jiné

Počet 25 30 35 25 20 0

Graf č. 5 Kdo Vám pečovatelskou sluţbu nabídl?

51

Počet (%) 18 22 26 19 15 0

6. Důvody vedoucí k využívání pečovatelské služby V nadpoloviční většině dotazovaných bylo stáří vnímáno jako hlavní dŧvod, pro který začali vyuţívat pečovatelské sluţby. Více jak u 50 oslovených seniorŧ byla uvedena také odpověď jako zhoršená soběstačnost a zdravotní stav. Tři respondenti zmínili i to, ţe se o ně není rodina schopna postarat (viz tabulka a graf č. 6). Tabulka č. 6 Z jakého dŧvodu vyuţíváte pečovatelskou sluţbu?

Dŧvody vedoucí k vyuţívání pečovatelské sluţby Zhoršená soběstačnost Stáří Zdravotního stavu Rodina není schopna zajistit pomoc Jiné

Graf č. 6 Z jakého dŧvodu vyuţíváte pečovatelskou sluţbu?

52

Počet 25 90 30 5 0

Počet (%) 17 60 20 3 0

7. Orientace v nabídce služeb Zda se senioři orientují v nabídce sluţeb, které Charitní pečovatelská sluţba Telč poskytuje, vypovídá tabulka a graf č. 7. Téměř všichni senioři se orientují, pouze 5 seniorŧ z oslovených, odpověděli, ţe toto neumí posoudit. Tabulka č. 7 Orientujete se v nabídce poskytovaných pečovatelských sluţbách?

Orientace v nabídce sluţeb Ano Spíše ano Spíše ne Ne Neumím posoudit

Počet 80 15 0 0 5

Počet (%) 80 15 0 0 5

Graf č. 7 Orientujete se v nabídce poskytovaných pečovatelských sluţbách?

53

8. Dostatečnost pečovatelských služeb pro uživatele U této otázky je dostatečnost nabídky jednotlivých úkonŧ, které sluţba poskytuje a zajišťuje vnímána seniory pozitivně, coţ vypovídá o 95 % dotazovaných. 5 % seniorŧ uvedlo, ţe toto neumí posoudit (viz tabulka a graf č. 8). Tabulka č. 8 Je pro Vás nabídka poskytovaných pečovatelských úkonŧ dostačující?

Dostatečnost pečovatelských sluţeb pro uţivatele Ano Spíše ano Spíše ne Ne Neumím posoudit

Počet 85 10 0 0 5

Počet (%) 85 10 0 0 5

Graf č. 8 Je pro Vás nabídka poskytovaných pečovatelských úkonŧ dostačující?

54

9. Využívané pečovatelské služby uživatelem U otázky č. 9 měli senioři na výběr širší škálu odpovědí. Jednalo se o zjištění jaké sluţby (úkony) vyuţívají. Při volbě bylo moţné vyuţít více odpovědí. Poskytované úkony byly specifikovány v odpovědích do více kategorií - základních činností dle zákona o sociálních sluţbách, fakultativních sluţeb a duchovní péče, která je zajištěna přímo „Biblickými hodinami“ v Domě s pečovatelskou sluţbou v Telči. Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe sluţbu senioři vyuţívají především za účelem pomoci a podpory, aby mohli zŧstat co nejdéle doma, v domácím prostředí. Pracovníci pečovatelské sluţby především poskytují úkony péče, týkající se především pomoci při chodu o domácnost a pomoc při osobní hygieně. Získané výsledky jsou znázorněny v tabulce a grafu č. 9. Tabulka č. 9 Jaké pečovatelské sluţby z uvedených vyuţíváte?

Vyuţívané pečovatelské sluţby uţivatelem Pomoc při péči zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu Pomoc při osobní hygieně Pomoc při zajištění a poskytnutí stravy Pomoc při zajištění chodu domácnosti Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Fakultativní sluţby Duchovní sluţby Graf č. 9 Jaké pečovatelské sluţby z uvedených vyuţíváte?

55

Počet 15 54 40 80 10 40 15

Počet (%) 6 21 16 31 4 16 6

10. Poskytování pečovatelské služby na základě písemné smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby Jak je uvedeno na tabulce č. 10, jednoznačně vyplývá, ţe pečovatelské sluţby jsou řádně poskytovány na základě písemné smlouvy, coţ uvedlo 100 seniorŧ (100%). Tabulka č. 10 Je Vám sluţba poskytována na základě písemné smlouvy?

Poskytování pečovatelské sluţby na základě písemné smlouvy Ano Ne

Počet Počet (%) 100 100 0 0

11. Poskytování pečovatelské služby na základě Individuálního plánu seniorů Někteří senioři si odborný termín Individuální plán hŧře vybavili. Při rozhovoru jim byl tento termín opětovně přiblíţen. Všichni dotazovaní senioři se vyjádřili, ţe je s nimi sepsán „Individuální plán“, v němţ jsou jednotlivé poskytované úkony domluveny a zapsány, jakým zpŧsobem se budou provádět. Co si senior zvládne zajistit při dané péči sám, s částečnou nebo plnou pomocí pracovníkŧ, kdy a jakým zpŧsobem. Výsledky této otázky jsou uvedeny na tabulce č. 11. Tabulka č. 11 Je Vám sluţba poskytována na základě Individuálního plánu? Poskytování pečovatelské sluţby na základě Individuálního plánu Ano Ne

56

Počet

Počet (%)

100 0

100 0

12. Spokojenost s poskytovanými službami Většina oslovených seniorŧ je s poskytovanými sluţbami spokojena. Ano odpovědělo 95 seniorŧ (95 %) a spíše ano 5 seniorŧ (5 %). Na nespokojenost nepoukázal ţádný z oslovených respondentŧ (viz tabulka č.12 a grafu č. 10). Tabulka č. 12 Vnímáte pozitivně (cítíte se dobře) s pomocí poskytnutých pečovatelských sluţeb?

Spokojenost s poskytnutými sluţbami Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 95 5 0 0 0

Počet (%) 95 5 0 0 0

Graf č. 10 Vnímáte pozitivně (cítíte se dobře) s pomocí poskytnutých pečovatelských sluţeb?

57

13. Uspokojení pocitu vnitřní pohody, jistoty a bezpečí Z výsledŧ vyplývá, ţe základní potřeby seniorŧ jsou uspokojovány pomocí poskytovaných pečovatelských sluţeb. Následně pak subjektivní hodnocení sluţby seniory je kladné a potřeba jistoty a pohody je uspokojena.Situace je představena na tabulce č. 13 a grafu č. 11. Tabulka č. 13 Pomáhají Vám poskytované pečovatelské sluţby k uspokojení pocitu vnitřní pohody, jistoty a bezpečí?

Uspokojení pocitu vnitřní pohody, jistoty a bezpečí Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 50 50 0 0 0

Počet (%) 50 50 0 0 0

Graf č. 11 Pomáhají Vám poskytované pečovatelské sluţby k uspokojení pocitu vnitřní pohody, jistoty a bezpečí?

58

14. Pečující o seniory Většina dotazovaných seniorŧ vnímá pomoc pečující rodiny ve stejné míře jako pomoc pracovníkŧ pečovatelské sluţby. Tato skutečnost je projevem, ţe pomoc pečující rodiny a pečovatelské sluţby funguje a senior mŧţe být ve svém vlastním sociálním prostředí. Pomoc je vnímána seniory i ze strany lékaře a duchovního. Zjištěné výsledky od respondentŧ jsou uvedeny v tabulce č. 14 a graficky znázorněny na grafu č. 12. Tabulka č. 14 Kdo o Vás pečuje? Pečující o seniory Rodina Pečovatelky Soused Dobrovolník Lékař Duchovní Někdo jiný

Počet 70 75 0 0 10 5 0

Počet (%) 44 47 0 0 6 3 0

Graf č. 12 Kdo o Vás pečuje?

59

15.2

Vyhodnocení

dotazníku

pro

zaměstnance

Charitní

pečovatelské služby Telč 1. Pohlaví Pracovní tým Charitní pečovatelské sluţby je tvořen šesti ţenami a jedním muţem. Pro názornost jsou výsledky znázorněny na tabulce č. 15 a grafu č. 13. Tabulka č. 15 Pohlaví u pracovníkŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč

Pohlaví Ţena Muţ

Počet 6 1

Počet (%) 85,71 14,29

Graf č. 13 Pohlaví u pracovníkŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč

60

2. Věkové složení pracovníků pečovatelské služby Věkové sloţení pracovníkŧ je ve většině zastoupeno věkovou kategorií 45-65 let. Dvě pečovatelky jsou ve věku 30-45 let. Jedná se o zaměstnance relativně stabilního týmu, dle zjištění při rozhovoru a pozorování. Vymezení je moţné vidět na tabulce č. 16 a grafu č. 14. Tabulka č. 16 Věkové sloţení pracovníkŧ pečovatelské sluţby Věk pečovatelŧ 20 – 30 let 30 – 45 let 45 – 65 let

Počet

Počet (%) 0 2 5

0 28,57 71,43

Graf č. 14 Věkové sloţení pracovníkŧ pečovatelské sluţby

61

3. Vzdělání zaměstnanců pečovatelské služby Tabulka č. 17 vypovídá o tom, ţe dva pečovatelé (33 %) absolvovali střední školu; čtyři pečovatelé (67 %) mají úplné odborné vzdělání. Názorně jsou výsledky představeny na grafu č. 15. Tabulka č. 17 Uveďte Vaše dosaţené vzdělání?

Vzdělání zaměstnancŧ pečovatelské sluţby Základní Úplné odborné Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Jiné - kurz

Počet 0 4 2 0 1 0

Graf č. 15 Uveďte Vaše dosaţené vzdělání?

62

Počet (%) 0 57,14 28,57 0 14,29 0

4. Kvalifikační předpoklady zaměstnanců pečovatelské služby Z výzkumu vyplynulo, ţe kvalifikační předpoklady všech zaměstnancŧ sluţby jsou dle Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/206 Sb.) splněny (viz tabulka č. 18). Tabulka č. 18 Splňujete kvalifikační předpoklady pro pracovníka v přímé obsluţné péči dle Zákona o sociálních sluţbách?

Kvalifikační předpoklady zaměstnancŧ pečovatelské sluţby Ano Ne………z jakých dŧvodŧ nesplňujete (uveďte)……………

Počet 7 0

Počet (%) 100 0

5. Délka praxe zaměstnanců v sociální oblasti Většina pracovníkŧ má praxi v sociální oblasti v Charitní pečovatelské sluţbě Telč více jak deset let. Tato délka vypovídá nejen o profesionalitě, ale také o soudrţnosti pracovního týmu (viz tabulka č. 19). Tabulka č. 19 Jak dlouho pracujete v Charitní pečovatelské sluţbě Telč?

Dlélka praxe v sociální oblasti do 5 let 5 - 10 let 10 a více let

Počet 0 1 6

Počet (%) 0 14,29 85,71

Graf č. 16 Jak dlouho pracujete v Charitní pečovatelské sluţbě Telč?

63

6. Nejčastěji poskytované pečovatelské služby Z pohledu personálu jsou základní poskytované pečovatelské sluţby o seniory rovnoměrně zastoupeny. Z pohledu Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.) je toto v souladu, neboť fakultativní sluţby jsou poskytovány v menší míře a nepřesahují základní úkony poskytované péče podle vyhlášky (č. 505/2006 Sb.). Oslovení pracovníci mohli vybrat z více odpovědí. Jejich odpovědi jsou uvedeny v tabulce č. 20 a graficky vyjádřeny v grafu č. 17. Tabulka č. 20 Které z uvedených okruhŧ péče nejčastěji poskytujete?

Nejčastěji poskytované sluţby Pomoc při péči zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu Pomoc při osobní hygieně Pomoc při zajištění a poskytnutí stravy Pomoc při zajištění chodu domácnosti Pomoc při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Pomoc při fakultativní péči Pomoc při zprostředkování duchovní sluţby

Graf č. 17 Které z uvedených okruhŧ péče nejčastěji poskytujete?

64

Počet 5 5 6 5 6 2 6

Počet (%) 15 14 17 14 17 6 17

7. Poskytování pečovatelské služby na základě písemné smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby Z tabulky č. 21 jednoznačně vyplývá, ţe pečovatelské sluţby ve zmíněné charitní organizaci jsou řádně poskytovány na základě písemné smlouvy mezi uţivatelem a poskytovatelem sociální sluţby, coţ uvedlo sedm respondentŧ (100 %) o čemţ vypovídají také údaje, které poskytli senioři v tabulce č. 10. Tabulka č. 21 Poskytujete pečovatelské sluţby uţivatelŧm na základě písemné smlouvy?

Poskytujete pečovatelské sluţby na základě písemné smlouvy Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 7 0 0 0 0

Počet (%) 100 0 0 0 0

8. Poskytování pečovatelské služby na základě Individuálního plánu seniorů Získané údaje vypovídají o tom, ţe pečovatelské sluţby jsou řádně poskytovány dle individuálních potřeb uţivatelŧ na základě Individuálního plánu, coţ uvedly obě skupiny dotazovaných, tj. skupina pečovatelŧ i skupina seniorŧ (viz tabulka č. 22). Tabulka č. 22 Poskytujete pečovatelské sluţby uţivatelŧm dle Individuálního plánu?

Poskytování pečovatelské sluţby dle Individuálního plánu Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

65

Počet 7 0 0 0 0

Počet (%) 100 0 0 0 0

9. Získávání základních informací od uživatele o jeho základních potřebách Celá skupina dotazovaných pečovatelŧ hodnotí své komunikační dovednosti kladně. Personálu se daří získat základní a nezbytné informace týkající se péče bez větších komplikací od uţivatelŧ pečovatelské sluţby. Pro přehled jsou výsledky ukázány na tabulce č. 23 a grafu č. 18. Tabulka č. 23 Získáváte základní informace od uţivatele bez obtíţí?

Získávání základních informací od uţivatele Ano bez obtíţí Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 3 4 0 0 0

Počet (%) 42,85 57,15 0 0 0

Graf č. 18 Získáváte základní informace od uţivatele bez obtíţí?

66

10. Schopnost poskytnout uživateli dostatečné informace o službě Ze získaných informací jednoznačně vyplývá, ţe pečovatelé Charitní pečovatelské sluţby v Telči jsou schopni poskytnout seniorovi v dostatečné šíři informace o nabízené sluţbě (viz tabulka č. 24). Tabulka č. 24 Dokáţete poskytnout uţivateli dostatečné informace o poskytované sluţbě? Schopnost poskytnout uţivateli dostatečné informace o sluţbě

Počet

Počet (%)

7 0 0 0 0

100 0 0 0 0

Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

11. Předávání informací v pracovním týmu personálu Charitní pečovatelské služby Telč Předávání základních informací, nezbytných k poskytování kvalitní péče v pracovním týmu v péči o seniory je zajištěno. Z tabulky vyplývá, ţe celá skupina respondentŧ souhlasí s tím, ţe jsou informace předávány. Na základě rozhovoru bylo zjištěno, ţe se zaměstnanci pravidelně informují na 100 % o seniorech, jejich individuálních potřebách, technickém a personálním zajištění provozu sluţby (viz tabulka č. 25). Tabulka č. 25 Předáváte si pravidelně v pracovním týmu základní informace nezbytné pro zajištění kvalitní péče o uţivatele? Předávání informací v pracovním týmu Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 7 0 0 0 0

67

Počet (%) 100 0 0 0 0

12. Průběžné vzdělávání pečovatelů Poţadavky Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.), týkající se vzdělávání pracovníkŧ v sociálních sluţbách, jsou prŧběţně celoročně naplňovány všemi pracovníky (viz tabulka č. 25). Tabulka č. 25 Vzděláváte se pravidelně v problematice potřebné k výkonu Vašeho povolání? Prŧběţné vzdělávání pečovatelŧ Ano Spíše ano Spíše ne Ne Jiná odpověď

Počet 7 0 0 0 0

Počet (%) 100 0 0 0 0

68

15.3 Závěry výzkumu Z provedeného výzkumu a získaných výsledkŧ lze konstatovat, ţe systém sociální péče o seniory, staré občany v České republice je legislativně nastaven pomocí Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.), prováděcí vyhlášky (č. 505/2006 Sb.). Vyzdviţena je problematika stáří, s dŧrazem na uspokojování základních potřeb seniorŧ a hodnocení jejich soběstačnosti, včetně typologie sluţeb sociálních péče. Zjištěné výsledky výzkumu budou vyuţity poskytovatelem sociální sluţby ke konkrétním krokŧm pro zvyšování kvality poskytované sluţby ve zmíněném sociálním zařízení. Práce by měla zdŧraznit potřebnost péče rodiny, terénních sluţeb a jejich vzájemnou spolupráci. Z vyhodnocených dotazníkŧ, zjištěných informací dotazováním a pozorováním vyplynulo, ţe odpovědi skupiny respondentŧ seniorŧ a pracovníkŧ pečovatelské sluţby se v klíčových otázkách shodovaly. Praktické cíle výzkumu byly: Zjistit, zda jsou uspokojovány základní potřeby seniorŧ pomocí vyuţívaných sluţeb Charitní pečovatelské sluţby Telč; jaké dŧvody vedou seniory k vyuţívání pečovatelské sluţby; orientují-li se senioři v nabídce úkonŧ, které poskytuje Charitní pečovatelská sluţba Telč; podílí-li se společně na péči o senioři pracovníci Charitní pečovatelské sluţby Telč a rodiny seniorŧ; poskytuje-li personál sociální sluţby v souladu se Zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. Pět hypotéz bylo potvrzeno. Rozsah poskytovaných sociálních sluţeb Charitní pečovatelskou sluţbou Telč je pro seniory dostatečný. Základní potřeby uţivatelŧ Charitní pečovatelské sluţby Telč jsou uspokojovány pomocí poskytovaných sociálních sluţeb péče. Senioři se orientují v nabídce úkonŧ, které poskytuje Charitní pečovatelská sluţba Telč. Rodiny se spolupodílí na péči o seniora s Charitní pečovatelskou sluţbou Telč. Personál poskytuje sociální sluţby v souladu se Zákonem o sociálních sluţbách č. 108/2006. Nebyla potvrzena hypotéza č. 3, která zjišťovala, které dŧvody vedou seniory k vyuţívání pečovatelské sluţby. Senioři uvedli, ţe pečovatelské sluţby vyuţívají především z dŧvodu stáří, následně poté uvedli zdravotní stav a zhoršenou soběstačnost. Z celého hodnocení výzkumu vyplývá, ţe většina seniorŧ vyuţívající sociální sluţby péče, které zajišťuje Charitní pečovatelská sluţba Telč, jsou tři ţeny a jeden muţ ve věku od 45-65 let a dvě ţeny ve věku 30-44 let.. Uţivatelé jsou většinou lidé se základním vzděláním. Při zprostředkování pečovatelské sluţby seniorŧm se snaţili pomoci: sociální pracovnici, lékař, rodina, pracovníci města, kteří řeší sociální problematiku seniorŧ a lidí se zdravotním 69

znevýhodněním; ve 20 % senioři kontaktovali osobně nebo telefonicky pečovatelskou sluţbu jak vyplynulo z rozhovorŧ. Většina seniorŧ se orientuje v nabídce sluţeb a vnímá ji za dostatečnou. Pečovatelské úkony, které senioři především vyuţívají, jsou základní úkony dle vyhlášky (č. 505/2006 Sb.). Jedná se o pomoc při chodu domácnosti, pomoc při osobní hygieně a další sluţby, pomocí kterých mŧţe senior co nejdéle zŧstat v domácím prostředí. Celá skupina oslovených seniorŧ (100 %) uvedla, ţe jim je péče poskytována na základě písemné smlouvy a individuálního plánu. Tato získaná data plně souhlasí s odpověďmi personálu. Většina dotazovaných seniorŧ vnímá pomoc pečující rodiny ve stejné míře jako pomoc pracovníkŧ pečovatelské sluţby pozitivně. Tato skutečnost potvrzuje, ţe pomoc pečující rodiny a pečovatelské sluţby na sebe funkčně navazuje a senior mŧţe být ve svém vlastním sociálním prostředí. Zjištěné výsledky od pracovníkŧ poskytující péči o seniory v Charitní pečovatelské sluţbě Telč vypovídají o tom, ţe pracovní tým je tvořen v převáţné ţenami, s dobou praxe v oboru více jak deseti let. Pracovníci splňují kvalifikační poţadavky zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.). Povinné prŧběţné vzdělávání všech zaměstnancŧ je prováděno. Pracovní tým je plně profesionální, o čemţ vypovídají

vyhodnocené jednotlivé otázky

dotazníku. Pečovatelské úkony poskytují na základě písemné smlouvy o poskytování pečovatelské sluţby, včetně individuálního plánu. Pečovatelé uvádějí, ţe nemají obtíţe při komunikaci, zjišťování informací od uţivatelŧ a předávání informací seniorŧm. Předávání základních informací, nezbytných k poskytování kvalitní péče v pracovním týmu, je zajištěno v dostatečné míře. Všichni oslovení pečovatelé souhlasí s tím, ţe si informace předávají pravidelně. Na základě rozhovoru bylo zjištěno, ţe si zaměstnanci předávají informace týkající se uţivatelŧ a provozu sluţby při pravidelných plánovaných ranních a měsíčních poradách.

70

Diskuse Stáří je nevyhnutelnou perspektivou kaţdého jedince. Stáří se datuje od 60 roku doţití jedince. Člověku je v reálném světě vymezen čas, ve kterém se vyvíjí, ale současně i stárne. Stejně jako v mnohých prŧmyslových státech dochází i v České republice k prodluţování délky ţivota. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 ţít v České republice přibliţně pŧl milionu občanŧ ve věku 85 a více let. Naděje doţití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muţe a 84,5 pro ţeny. Předpokládá se, ţe v období let 2000 aţ 2050 se v hospodářsky vyspělých zemích zvýší podíl lidí ve věku 80 a více let třikrát. Plodnost však stále zŧstává nízká. Rŧst počtu a podílu starších lidí vyţaduje přizpŧsobení sluţeb a produktŧ jejich potřebám, preferencím a přijetí opatřeních, která by podpořila ekonomický rŧst. Strategie reagující na stárnutí populace by měla vyuţít potenciálu starších osob a vytvořit mezigeneračně soudrţnou a věkově inkluzívní společnost.69 Současně představuje jeden ze strategických a dlouhodobých faktorŧ, které je třeba zahrnout do tvorby politiky v rŧzných oblastech. Téměř všechny národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování, týkající se období 2008-2010, vycházejí z předchozích národních plánŧ z roku 2006. Zprávy z předchozích let ukázaly, ţe společné zváţení všech cílŧ a strategičtější i cílenější přístup k jejich naplnění zlepšuje účinnost politiky a veřejných výdajŧ především na podporu zdraví, prevenci nemocí, léčebnou péči a rehabilitaci. Analýza demografického vývoje v Evropě upozorňuje na potenciální pokles podpory rodin starších osob a nárŧst poţadavkŧ na tuto péči ze strany seniorŧ.70 H. Haškovcová (2002, 13) uvádí, ţe o délce ţivota rozhoduje mnoho faktorŧ. Limitující je genetická výbava, kterou nejsme schopni ovlivnit, ale zpŧsob ţivota ano. I. Tomeš (2001) povaţuje za nejdŧleţitější činitele prodluţování věku: stupeň civilizačního vývoje společnosti, technickou úroveň společnosti, úroveň sociální infrastruktury, ekonomické moţnosti a ţivotní úroveň lidí, politické události. Naopak délka ţivota je zkracována ţivotním prostředím, nemocností, invaliditou jedince a dalšími škodlivými jevy. Prostředí a komunita, vstřícná ke stáří, která je sociálně soudrţná a nabízí příleţitosti pro aktivní ţivot a mezigenerační kontakty, má zásadní vliv pro zachování nezávislosti. Prostředí v širším významu zahrnuje klima ve společnosti a její vztah ke stáří a starším lidem.

69 70

) http://www.mpsv.cz/files/clanky/5045/starnuti_cz_web.pdf ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/9141/Analyza_potreb_socialnich_sluzeb_pro_seniory_a_ZP.pdf

71

Mezigenerační vztahy mají zásadní význam pro rozvoj jedince i společnosti a pro kvalitu ţivota v kaţdém věku (Kraus, Poláčková a kol. 2001). Negativní přístup k seniorŧm je třeba kategoricky odmítnou a vţdy se snaţit najít pozitivní řešení. Postoje a ladění společnosti ve vztahu ke starším občanŧm jsou rŧzné. Sociální status stáří se sniţuje, hovoří se o ageismu. L. Vidovićová a L. Rabušic (2005) uvádí ve výzkumu Ageismus 2003, ţe „dŧkazy o existenci ageismu jsou lépe popsatelné empirickou metodou neţ jiné. Zaměřili jsme se proto pouze na uţší výběr několika hlavních oblastí. Podařilo se nám získat relativně spolehlivé výpovědi o ageismu na pracovním trhu a v populární kultuře, v otázkách občanství, dŧchodového a zdravotního systému České republiky. Empirický nástroj, který jsme k tomuto účelu vytvořili, zjišťoval jak ageistické postoje v populaci, tak prevalenci osobních proţitkŧ ageismu. V obou přístupech se koncept ageismu ukázal jako aplikovatelný na české prostředí. Přestoţe není mezi veřejností příliš diskutovaný, jeho projevy jsou popsatelné a v české společnosti přítomné. Respondenti byli schopni reflektovat věkově specifické chování a ve většině jej popisovali jako nepříjemné. Je tedy česká společnost ageistická? Ve smyslu naší operacionální definice a na základě prezentovaných dat se zdá, ţe ano. Pouţívá totiţ chronologický věk a stáří pro definici ţivotních fází, jako jeden z určujících elementŧ zpŧsobu chování vŧči jedincŧm, pro najímání a propuštění pracovníkŧ, pro definici pracovních schopností a vymezení přístupu ke sluţbám a statkŧm. Zŧstává ovšem otázka: Nakolik je ageistická? Bez moţnosti relevantního mezinárodního srovnání nelze bohuţel rozhodnout, zda by podíl zde popsané věkové diskriminace opravňoval k výrokŧm o naléhavém sociálním problému v naší společnosti. Podíl pětapadesáti procent respondentŧ nad 70 let, ke kterým se v nedávné době někdo choval odlišně jen kvŧli jejich věku, však rozhodně opravňuje ke zvýšenému společenskému zájmu o tento jev. Nejčastěji má zejména starší populace zkušenost s ageistickými formami stereotypŧ a chování, které se projevují v komunikaci: blahosklonná oslovení, zesměšňování, podceňování schopností kvŧli věku. Jedná se především o individuální, negativní a otevřené formy věkově diskriminujícího chování“. Postupně se tak nestává hrozbou samotný ageistický postoj i poskytovatelŧ péče, i kdyţ i ten je samozřejmě nebezpečný a vede aţ k fatálním nedostatkŧm v péči, ale hrozí další prohlubování zátěţe v rámci následují generace jednotlivcŧ (Tošnerová 2010, 5). Opravdová změna myšlení související s právy jednotlivcŧ se objevuje teprve v devatenáctém a na počátku dvacátého století (Pavelková 2007).V současné době, kdy hlavním předmětem zájmu společnosti se stávají ekonomické otázky, není moţné zanedbávat problematiku znevýhodněných spoluobčanŧ. J. Pavelková (2010, 37) upozorňuje, ţe v dnešní 72

době jeden z běţných globálních problémŧ společnosti, a to k poškozování altruistických postojŧ od příslušníkŧ majoritní společnosti k znevýhodněným spoluobčanŧm. Ve společnosti dochází k porušování vzájemného respektu; narušeny jsou rodinné vztahy; zvyšuje se agresivita v komunikaci; v hojné míře se objevují projevy intolerance, xenofobie a rasismu v kaţdodenním ţivotě. Výchovou ve školách a rodinách vychováváme v současné době silné osobnosti, které jsou a budou schopny se postarat samy o sebe; je však nutné jim vštěpovat také zájem o pomoc a péči o druhé, o ty, kteří to sami nedokáţí (Pavelková 2010). Lidská dŧstojnost je nedotknutelná. Stáří a nesoběstačnost nemohou být dŧvodem pro omezování jakýchkoli nezcizitelných lidských práv a občanských svobod, uznávaných mezinárodními normami a zakotvených v demokratických ústavách. Kaţdý, bez ohledu na pohlaví, věk či závislost na péči druhých osob, je oprávněn uplatňovat tato práva a svobody, kaţdý má právo si je hájit. Evropská unie uznává a respektuje práva starších lidí, u nichţ existují závaţné dŧvody k domněnce, ţe se stanou závislými na péči jiných osob. Evropská unie uznává a respektuje jejich práva na dŧstojný a nezávislý ţivot a na to, aby se podíleli na společenském a kulturním ţivotě (Listina základních práv Evropské unie, čl. 25, 1992). Kaţdé omezení výkonu těchto práv na základě věku a závislosti se musí opírat o zákonné dŧvody a transparentní soudní řízení. Musí být přiměřené, přezkoumatelné a především míněné v zájmu příslušné strany. Neúcta k těmto právŧm je nepřípustná. Členské státy by měly rozvíjet politiku na podporu práv starších lidí bydlících v domácím i v institucionálním prostředí a pomáhat jim je prosazovat (Evropská charta práv a povinností starších osob vyţadujících dlouhodobou péči a pomoc, 1998). V tomto ohledu je Charta určena k tomu, aby se stala dokumentem, který odkazuje na základní principy a práva nezbytná pro blaho všech těch, kteří jsou závislí na pomoci a péči jiných osob v dŧsledku svého věku, nemoci nebo zhoršené soběstačnosti.71 Dŧsledky stáří se projevují v biologických, psychických, sociálních a duševních potřebách seniora (Haškovcová 2004, 5). Škála sluţeb nabízených jednotlivcŧm v sociálním systému by měla být určována potřebami lidí, nikoliv potřebami systému.72 Při uspokojování základních lidských potřeb se setkáváme s otázkami vztahu člověka k sobě, k ţivotu a ke svému prostřed, ale také naopak. Potřeby jsou základní motivační silou v chování jedince,

71 72

) http://www.ju-lbc.cz/docs/Evropska-charta-prav.pdf ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bila_kniha.pdf

73

pomáhají udrţet rovnováhu nejen uvnitř organismu, ale i mezi člověkem a prostředím. Některé potřeby jsou chápány jako nutnost (tělesné potřeby - např. potřeba dýchat, spát, jíst, vyprazdňovat se, udrţovat stálou tělesnou teplotu atd.). Kaţdý člověk je individualita, má své jedinečné vlastnosti, postoje, názory a potřeby. Vzájemně propojený systém hodnot a potřeb je tak pevnou součástí kaţdé kultury (Sekot 2006, 29). Psychosociální a duchovní potřeby se stávají přáními a tuţbami, které tvoří celek kaţdé osobnosti. Stárnutí zvyšuje výskyt chorob, zhoršuje funkčnost organizmu, adaptabilitu, odolnost a schopnosti člověka (Otová, Kalvach 2004, 67). Základní potřeby seniorŧ jsou uspokojovány individuálním přístupem ke kaţdému jedinci na základě dlouho očekávaného Zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.). Sociální systém opustil dosavadní paternalistickodirektivní model a vytvořil se prostor pro současné pojetí sociálních sluţeb, které je zaměřeno na kvalitu, profesionalitu, respektování práv a svobodné vŧle jejich uţivatelŧ a prevenci sociálního vyloučení. Dŧraz je kladen na pomoc a podporu v soběstačnosti seniora s cílem, co nejdéle setrvat ve vlastním sociálním prostředí, coţ dokládá i vlastní výzkum. Základní a fakultativní sluţby se snaţí seniorŧm poskytnout takové sociální sluţby, které jim umoţní setrvat ve vlastním prostředí a usnadní dŧstojné doţití. Péče je zajišťována i ze strany rodiny, která hraje nejvýznamnější roli pro seniora. Díky poskytování těchto sluţeb má člověk, závislý na pomoci druhé osoby, uspokojenu základní potřebu být doma ve svém vlastním prostředí. Na základě vyhodnocení dat získaných výzkumem bylo zjištěno, ţe sociální sluţby poskytované Charitní pečovatelskou sluţbou jsou poskytovány v souladu se Standardy kvality poskytovaných sociálních sluţeb, Zákonem o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.). Péče zajišťovaná seniorŧm v domácím prostředí se někdy potýká s problematickým ekonomickým zázemím, pokud pečující rodina zŧstává doma se seniorem (opouští zaměstnání), coţ zmiňuje předseda Národní rady osob se zdravotním postiţením (NRZP) V. Krása (2010) na II. Výročním kongresu poskytovatelŧ sociálních sluţeb ČR v Táboře. Příspěvek na péči by měl slouţit jako ekonomická pomoc ze strany státu prvotně ve prospěch příjemce Příspěvku na péči; ten se rozhodne, jakým zpŧsobem tuto finanční podporu vyuţije (uvedeno v Zákoně o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.). Na základě zjištěných faktŧ se domníváme, ţe péče o seniora je v domácím prostředí, i za pomoci rodiny a terénních sociální sluţby, tou nejideálnější variantou, vedoucí k uspokojování základních potřeb kaţdého seniora. Vypovídají o tom i zpŧsoby vedoucí k decentralizaci a individualizaci sluţeb sociální péče. Vţdyť cílem naší společnosti není výstavba obřích domovŧ pro seniory, ale 74

naopak. Trendy bydlení pro seniory upřednostňují individuální potřeby, seberealizaci a identitu kaţdého jedince i v seniorském věku. Reformy v sociální oblasti v České republice, ale i zdravotních sluţeb přinášejí stále více diskutované otázky, týkající se poskytování a zajišťování kvalitní péče o seniory. Bude potřeba dobře rozhodnout a jednat tak, aby nedocházelo ke krizovým aţ tragickým situacím. K situacím v nichţ by mohl být senior vyloučen na okraji společnosti v dŧsledku své nesoběstačnosti, chudoby a stáří. Je zřejmé z politicko-ekonomického dění v naší společnosti v současné době, ale i z pohledu stárnutí populace v České republice a následných komplikacím geriatrického jedince, ţe se naše společnost přibliţuje stále více k neřešitelným otázkám, jakým zpŧsobem nastavit dostupnou, potřebnou a individualizovanou péči o seniory. Nebude-li vláda ze své pozice tyto otázky prakticky a dŧsledně řešit, stanou se neřešitelnými a tento dopad zásadně pocítí lidé ekonomicky slabí, nemocní, závislí na pomoci druhé osoby, a to plně či částečně. Na závěr diskuse jsou uvedena moţná doporučení z pohledu sledované problematiky, která by mohla přispět k zamyšlení a zmírnění neţádoucích jevŧ, vyskytujících se v sociální oblasti poskytované seniorŧm: Nutnost politické a ekonomické stability celého státu Dostačující, právně determinovaná a funkční finanční podpora ve stáří Dostupnost individualizované péče pro seniory i v malých aglomeracích Rozšiřování sítě sociálních sluţeb typu denních stacionářŧ, pečovatelských sluţeb a osobních asistencí Poskytování finančně dostupného a kvalitního, bezbariérového bydlení pro seniory Podpora projektŧ neziskových organizací, poskytujících sociální sluţby péče o seniory, především zajištěním finančních prostředkŧ těmto organizacím Vyškolení dostatečného počtu profesionálních sociálních pracovníkŧ v přímé obsluţné péči (i jejich finančního ohodnocení), kteří budou moci poskytnout kvalitní péči, včetně dostupného sociálně-zdravotnického poradenství Lepší dostupnost při získávání kompenzačních pomŧcek pro zdravotně znevýhodněné seniory 75

Realizace vzdělávacích a aktivizačních programŧ pro spoluobčany seniorského věku Realizace preventivních vzdělávacích programŧ ve školských zařízeních se zaměřením na problematiku stáří, k výchově k toleranci, odbourání předsudkŧ a ageistického přístupu seniorŧm a starším lidem Dostupné a dobře přístupné informace, týkající se stáří, potřeb v seniorském věku a problematiky péče o seniory Dostačující finanční podpora rodin pečující o seniory v domácím prostředí

76

Závěr Reformy v sociální oblasti v České republice, ale i zdravotních sluţeb přinášejí stále více diskutované otázky, týkající se poskytování a zajišťování kvalitní péče o seniory. Je potřeba vhodně rozhodovat a jednat, tak aby nedocházelo ke krizovým aţ tragickým situacím, v nichţ by mohl být senior vyloučen na okraj společnosti v dŧsledku své nesoběstačnosti, chudoby, nemoci a vysokého věku. Existuje mnoho typŧ pomoci ve stáří, ale jen kombinace plánovaných opatření, životaschopných a promyšlených přinese cílené pomoci seniorům. Jiţ v „Principech a zásadách Organizace spojených národŧ o postavení starších občanŧ“ (1991), je kladen dŧraz, aby měli starší lidé moţnost bydlet doma tak dlouho jak je to jen moţné; měli přístup ke zdravotní péči, která by jim pomohla udrţet si nebo znovu nabýt optimální úroveň tělesné, duševní a citové pohody; mít moţnost vyuţívat lidských práv a základních svobod, ať bydlí v jakémkoliv obydlí, pečovatelském nebo léčebném zařízení, zahrnujícím plný respekt k jejich dŧstojnosti, náboţenství, potřebám a soukromí a k jejich právŧm rozhodovat o své péči a kvalitě ţivota, včetně dalších oblastí. J. Pavelková (2010, 220) uvádí, ţe „vláda České republiky chápe sociální politiku především jako dlouhodobou sociální investici pro obyvatelstvo, a tím i do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Jejím prostřednictvím hodlá garantovat základní lidská práva a aktivizovat občany i instituce“. Klíčem proevropské sociální politiky vlády bude boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení. „Celé období se nese ve znamení sílící globalizace a s ní těsně spjatého prosazování regulačních funkcí trhu i ve sférách dříve vyhrazených státu (školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení atd.)“. Vláda slibuje, ţe ve snaze čelit sociálnímu vyloučení a chudobě některých občanŧ, připraví nový systém sociální pomoci, který zajistí kvalitní a potřebám jednotlivcŧ přizpŧsobenou sociální péči. Vytváří se podmínky pro posílení efektivní sítě sociálních sluţeb v závislosti na vývoji potřeb péče a pro rovnoprávné uplatnění neziskového a charitativního sektoru sociálních sluţbách, ale musí řešit problémy přesahující tyto agendy. Je nezbytné hledat koncepční a koordinovaná řešení v období moderní sociálně trţní ekonomiky. Stáří je součástí našeho ţivota. Medicína umoţňuje prodlouţit ţivot mnoha lidem, kteří trpí rŧznými nemocemi, ale ekonomické a sociální dopady v období stáří jsou vnímány

77

seniory úzkostlivě, se strachem, obavami, které mohou vést ke vzniku sekundárních patologických jevŧ. Kaţdý člověk je citlivě zasaţen, kdyţ je omezována jeho autonomie. V posledních letech se mluví nejenom o délce ţivota, ale i o jeho kvalitě. „Kvalita života je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémŧ, ve kterých ţije a ve vztahu ke svým cílŧm, očekáváním, ţivotnímu stylu a zájmŧm“ (WHO 1991). Polský psycholog T. Tomaszewski (1976) formuloval stupně kvality ţivota v orientaci na člověka: převaha vlastního proţívání, uvědomělost, činorodost, tvořivost, společenství s druhými. Pořadí těchto kategorií vyjadřuje vzestupný trend rozvoje osobnosti (Švancara in Kalvach 2004, 107). Právě samostatnost, rozumná míra finančního zajištění a moţnost spolurozhodovat o sobě, je ve stáří vysokou hodnotou (Venglářová 2007, 11). Aktivní život ve stáří není myslitelný bez dostatečného hmotného zabezpečení. Nízký příjem mŧţe značně omezit moţnosti zdravého a aktivního ţivota a spoluúčasti na dění ve společnosti. Dŧchodový systém je třeba reformovat, aby poskytl dostatečné zázemí pro aktivní ţivot a byl mezigeneračně a sociálně spravedlivý (Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012, 2008). Politické subjekty a vedení státu my měly v sociální oblasti usilovat o naplňování cílŧ, které si stanovily. Podporovat individuální moţnosti péče o seniory a procesem kultivace člověka přispívat k určitému profilu společnosti, kdy respektování jedinečnosti kaţdého člověka je na nás všech. Kaţdý z nás bude jednou seniorem, ale uvědomění si postojŧ ke stáří a jeho existence moţná bude trvat i celou generaci, ale naučit se to musíme.

78

16 Seznam literatury a dokumentů 16.1 Odborná a krásná literatura BENEŠOVÁ, V. Poruchy chování ve stáří, co s tím? Praha : Galén, 2001. 20 s. ISBN 8086257-33-9. BRDEK, M.; JÍROVÁ. H. Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : CODEX Bohemia, 1998. 392 s. ISBN 80-85963-71-X. DURDISOVÁ, J.; KOTÝNKOVÁ a kol. Sociální politika. Praha : ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 9: Jak učit a jak se naučit lékařskou etiku. Brno : IDV PZ, 2001. 57 s. ISBN 80-7013-349-X. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie. Brno : IDV PZ, 2002. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha : Panorama, 1990. 416 s . ISBN 80-7038-158-2. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o násilí. Brno : NCO NZO, 2004. 83 s. ISBN 80-7013-397-X. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10: Manuálek ze sociální gerontologie. Brno : NCO NZO, 2004. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. HOLMEROVÁ, I. a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha : Gema, 2002. 110 s. ISBN sine. HORECKÝ, J. a kol. Pečovatelská služba v České republice. Tábor : RUDI, 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7. JANKOVSKÝ, J. Etika pro pomáhající profese. Praha : TRITON, 2003. 223 s. ISBN 807254-329-6. JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostrava : Ostravská univerzita, 2006. 96 s. ISBN 80-7368110-2. JŦN, H. Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví. Praha : Portál, 2010. 144 s. ISBN 978-80-7367-590-5. JUŘENÍKOVÁ, P.; HŦSKOVÁ, J.; PETROVÁ, V.; TOMÁNKOVÁ, D. Ošetřovatelství učební text pro střední zdravotnické školy 2. Část - chirurgie, pediatrie, gerontologie. Uherské Hradiště : Středisko sluţeb školám, 1999. 216 s. ISBN sine. KALVACH, Z. Geriatrie a gerontologie. Praha : Grada, 2004. 861 s. ISBN 80-247-0548-6. KAINAROVÁ, L. Pohybová léčba v geriatrii. Diagnóza v ošetřovatelství, 2005, roč. 3, s. 115-117. ISSN 1801-1349. 79

KELNAROVÁ, J.; MATĚJKOVÁ, E. Psychologie a komunikace pro zdravotní asistenty. Praha: Grada, 2009. 140 s. ISBN 978-80-247-2831-5. KELNAROVÁ, J.; CAHOVÁ, M.; KŘESŤANOVÁ, I.; KŘIVÁKOVÁ, M.; KOVÁŘOVÁ, Z.; Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. ročník. Praha : Grada, 2009. 236 s. ISBN 978-80-247-2830-8. KLUSOŇOVÁ, E.; PITNEROVÁ. J. Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti. Brno : IDV PZ, 2000. 107 s. ISBN 80-7013-319-8. KOCIOVÁ, K..; PEREGRINOVÁ, Z. Fyzioterapia v geriatrii. Martin : Osveta, 2003, 63 s. ISBN 80-8063-132-8. KOZLOVÁ, L. Sociální služby. Praha : TRITON, 2005. 79 s. ISBN 80-7254-662-7. KRAUS, B.; POLÁČKOVÁ, V.; LORENZOVÁ, J.; SPOUSTA, V.; STAŠOVÁ, L.; ŢUMÁROVÁ, M. Prostředí, člověk, výchova. Brno : Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-0042. KREBS, V. a kol. Sociální politika, 4. vyd. Praha : ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357276-1. KROUPOVÁ, A. Multikulturní a interaktivní dimenze vzdělávání. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17. 1-13 s. ISBN 80-902345-5-9. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha : Grada, 2009. 176 s. ISBN 978-802472713-4 MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce. Praha : Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178548. PedF UK MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. Praha : Portál, 2007. 184 s. ISBN 978-80-7367-3109. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. 309 s. ISBN 978-807367-331-4. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80-86429-19-9. MESSINA, R. Dějiny charitativní činnosti. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2005. 148 s. ISBN sine. MICHALÍK, J.; HAICL, M.; HAICLOVÁ, V.; VRCHOTOVÁ, J.; BROŢOVÁ, E. Poradenství pro uživatele sociálních služeb. Pardubice : Pardubická tiskárna Silueta, 2008. 144 s. ISBN 978-80-903658-2-7. MICHALÍK, J. Právo a etika v péči o nemocné a postižené. Brno : Repropress 2007. 78 s. ISBN 978-80-239-9250-2. 80

MICHALÍK, J. Smluvní vztahy v sociálních službách. Praha : Studio Element, 2008. 224 s. ISBN 80-903658-1-7. MLČOCH. J. Malá ekonomická encyklopedie. Praha : Linde, 2007. 295 s. ISBN 978-807201-664-8. MLÝNKOVÁ, J. Pečovatelství 1. díl. Učebnice pro obor sociální péče - pečovatelská činnost. Praha : Grada, 2010. 269 s. ISBN 978-80-247-3184-1. MUNZAROVÁ, M. Lékařský výzkum a etika. Praha : Grada, 2005. 120 s. ISBN 80-2470924-4. MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od A do Z. Praha : Grada, 2005. 153 s. ISBN 80-2471024-2. OTOVÁ, B. a kol. I. Základy biologie a genetiky, II. Vývoj a růst člověka. Praha : Karolinum, 2006. 156 s. ISBN 978-80-246-1100-6. PAGODOVÁ, E. Oceňování kvality v oblasti sociální péče a Cena kvality. Sociální péče, 2005, roč. 3, s. 3. ISSN 1213-2330. PAVELKOVÁ, J. Problematika lidí v nouzi. Praha : PedF UK, 2007. 124 s. ISBN 978-807290-338-2. PAVELKOVÁ, J. Antropologicko-sociální studie problematiky bezdomovců a žebráků v České republice. Brno : ECON, 2010. 259 s. ISBN 97-80-86433-50-9. PREUSS, K. Podnikatelské strategie. Praha : BIVS, 2006. s. 101. ISBN 80-7265-096-3. PEJZNOCHOVÁ, I. Stručná příručka zdravotní sestry k péči o chronicky nemocné. Veverská Bítýška : HARTMANN-RICO, 2003. 84 s. ISBN 80-238-9971-6. PELTRÁM, A. a kol., Evropská integrace a Česká republika. Praha : Grada, 2009. 143 s. ISBN 978-80-247-2849-0. POKORNÁ, A. Komunikace se seniory. Praha : Grada, 2010. 158 s. ISBN 978-80-247-32718. PRAŠKO, J.; ČERVENÁ, K.; HERMAN, E.; HOVORKA, J.; PAŠKOVÁ, B. Trpíte úzkostí a depresí? Praha : Galén, 2004. 31 s. ISBN 80-86257-36-3. POSPÍŠILOVÁ, A.; ŠVESTKOVÁ, S. Léčba chronických ran. Brno : IDV PZ, 2001. 72 s. ISBN 80-7013-348-1. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998. 111 s. ISBN 80-85931-48-6. ŘEZNÍČEK, I. Metody sociální práce. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 80 s. ISBN 80-85850-00-1. ŘEZNÍČEK, I. Metody sociální práce. Praha : SLON, 1994. 75 s. ISBN 80-85850-00-1. SEKOT, A. Sociologie v kostce. Brno : Paido, 2006. 258 s. ISBN 80-7315-126-X. 81

SOKOL, R.; TREFILOVÁ, V. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Praha : ASPI, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7357-316-4. SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7195-307-4. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 1: Koncepce českého ošetřovatelství, Základní terminologie. Brno : IDV PZ, 2003. 50 s. ISBN 80-7013-263-9. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 4: Jak provádět ošetřovatelský proces. Brno : IDV PZ, 2004. 66 s. ISBN 80-7013-283-3. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 6: Hodnocení měřící techniky v ošetřovatelské praxi. Brno : IDV PZ, 2002. 55 s. ISBN 80-7013-323-6. STAŇKOVÁ, M. České ošetřovatelství 7:- Galerie historických osobností. Brno : IDV PZ, 2001. 86 s. ISBN 80-7013-329-5 ŠKRLA, P.; ŠKRLOVÁ, M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha : Grada, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8. TOMEŠ, I. Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Sociopress 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9. TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha : Portál, 2010. 439 s. ISBN 978-80-7367-680-3. TITZL, B. Postižený člověk ve společnosti. Praha : PedF UK, 1998. 120 s. ISBN 86039-30-7. TITZL, B. Postižený člověk ve společnosti. Praha : PedF UK, 2000. 250 s. ISBN 80-8603990-0. TOŠNEROVÁ, T. Komunikace se seniory. Praha : Grada, 2010. 160 s. ISBN 978-80-2473271-8. TRACHTOVÁ, E. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno : IDVZP, 1999. s. 186. ISBN 80-7013-285-X. VAVROŇ, J. Diskriminaci kvŧli věku zaţila v Česku více neţ polovina lidí. Právo, 2011, roč. 21, č. 12, s. 1. ISSN 1211-2111-2119. VERNEROVÁ, L. Globalizace – všudy přítomný fenomén naší současnosti. In kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17. s. 65-77. ISBN 80902345-5-9. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. Praha : Portál, 1998. 383 s. ISBN 80-7178-269-6. ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Geriatrie a gerontologie. In kapitoly z terénní zdravotnické a sociální sluţby pro seniory. Praha : Grada, 2004. 467 s. ISBN 80-247-0548-6. Strategický plán CHPS Telč ze dne 15. 06. 2009. 82

Strategický plán Oblastní charity Jihlava ze dne 31. 07. 2009.

16.2 Právní normy a další předpisy Zákon č. 108/2006Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisŧ Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o pŧsobnosti orgánŧ ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisŧ Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisŧ

16. 3 Internetové zdroje http://www.mpsv.cz/cs/9 [cit. 2010 - 03 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/Priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf [cit. 2010 - 10 - 10] http://www.cervenykriz.eu/cz/cz_root.aspx [cit. 2010 - 10 - 10] http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/tomas-garrigue-masaryk/zajimaveodkazy/alice-masarykova.shtml [cit. 2010 - 10 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.mpsv.cz/cs/858 [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bila_kniha.pdf [cit. 2010 - 10 - 10] http://www.mpsv.cz/cs/7334 [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/Priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17d172d12e2fa0 [cit. 2010 - 11 - 10] http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2843_cs.htm [cit. 2010 - 11 - 10] http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=5a5a7a80-ae4c-48e2-add90719b2872d7a [cit. 2010 - 11 - 10] 83

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_-_2013[cit. 2010 - 12 10] http://osz.cmkos.cz/CZ/Z_tisku/Bulletin/06_1999/evropska_charta.html [cit. 2010 - 12 - 10] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 2010 - 12 - 21] http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1299018165287_14 [cit. 2010 - 12 - 21] http://www.mpsv.cz/cs/5963 [cit. 2010 - 12 - 21] http://www.mpsv.cz/cs/2820 [cit. 2010 - 12 - 21] http://www.mpsv.cz/cs/844 [cit. 2010 - 12 - 28] http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/148 [cit. 2010 - 12 - 28] https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf [cit. 2010 - 12 - 28] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 2010 - 12 - 28] http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb06108 [cit. 2011 - 02 - 27] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 2011 - 02 - 27] http://www.vcelna.cz/kronika/dil_5/5011.htm [cit. 2011 - 02 - 27] http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/respitni-pece [cit. 2011 - 03 - 11] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206_2009_Sb.pdf [cit. 2011 - 03 - 11] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7336/505_2006_aktual.pdf [cit. 2011 - 03 - 11] http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1417-10-nepravidelne_2010 [cit. 2011 - 03 12] http://webspace.ship.edu/cgboer/maslow.html [cit. 2011 - 03 - 11] http://webspace.ship.edu/cgboer/frankl.html [cit. 2011 - 03 - 11] http://www.cbdb.cz/autor-5864-konrad-lorenz [cit. 2011 - 03 - 11] http://www.domaci-pece.info/mpsv-chysta-novou-koncepci-integrovane-domaci-pece [cit. 2011 - 03 - 12] http://www.hospice.cz/ [cit. 2011 - 03 - 20] http://zdravi.doktorka.cz/domaci-osetrovatelska-pece-je-stale-vice-zadana/ [cit. 2011 - 03 20] http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a632-Vyhody-a-nevyhody-bydleni-v-domove-proseniory.aspx [cit. 2011 -03 - 21] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7336/505_2006_aktual.pdf [cit. 2011 - 03 - 22] http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-0400 [cit. 2011 - 03 - 22] http://www.mpsv.cz/cs/2856 [cit. 2011 - 03 - 22] 84

http://www.mpsv.cz/cs/10450 [cit. 2011 - 03 - 22] http://www.mpsv.cz/cs/618) [cit. 2011 - 03 - 22] http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=132427 [cit. 2011 - 03 - 22] http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/165 [cit. 2011 - 03 - 22] http://i.iinfo.cz/urs-att/p_182-91-114816949052473.htm [cit. 2011 - 03 - 25] http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=132427 [cit. 2011 - 03 - 22] http://www.mpsv.cz/cs/5 [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.ageismus.cz/index.php?m=2&lang=cz#def [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_06_03_06.pdf [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.zdravi-medicina-vitaminy.cz/starnuti-58 [cit. 2011 - 03 - 25] http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/jsem-tvoje-stari-tak-nezvi-mne-dal [cit. 2011 - 03 - 25] http://new.seniorklub.cz/?q=node/377 [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.tretivek.cz/200603/nabidky-prace-pro-seniory [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.respektinstitut.cz/wp-content/uploads/50plusAktivne_web_kapitola8.pdf [cit. 2011 - 3 - 25] http://www.lli.vutbr.cz/univerzita-tretiho-veku [cit. 2011 - 03 - 27] http://www.prakticky-zivot.cz/rodina/zlate-stari/?nid=5269-konicky-na-miru-seniorum.html [cit. 2011 - 03 - 27] http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf [cit. 2011 - 03 - 27] http://www.stastne-stari.cz/[cit. 2011 - 03 - 27] http://www.hypoindex.cz/clanky/budouci-hit-realitniho-trhu-bydleni-pro-seniory/, [cit. 2011 03 - 25] http://www.domkyproseniory.cz/popis-vesnicky/ [cit. 2011 - 03 - 25] http://senior-park.cz/senior-park-penziony.php [cit. 2011 - 03 - 25] http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html [cit. 2011 - 03 - 25]

85

Přílohy Příloha č. 1 Počet příjemcŧ pečovatelských sluţeb v letech 1960 -1980 Příloha č. 2 Sloţení obyvatelstva v roce 2009 Příloha č. 3 Počet obyvatel v roce 2009 Příloha č. 4 Charakteristiky pečovatelské sluţby Příloha č. 5 Počty obyvatel domovŧ pro seniory k 31.12. 2009 Příloha č. 6 Klienti sociálních sluţeb v zařízeních sociálních sluţeb Příloha č. 7 Výše příspěvku na péči v roce 2011 Příloha č. 8 Počet příjemcŧ příspěvku na péči Příloha č. 9 Počet příjemcŧ příspěvku na péči 4. stupně závislosti 6/2009 Příloha č. 10 Dotazník pro uţivatele sociální sluţby Příloha č. 11 Dotazník pro pracovníky v přímé obsluţné péči Příloha č. 12 Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorŧ Příloha č. 13 Barthelŧv test základních všedních činností Příloha č. 14 Hodnocení seniora dle IADL

86

Příloha č. 1 Počet příjemců pečovatelských služeb v letech 1960-1980 Časové období (v letech)

Počet příjemců pečovatelských služeb

1960

2054

1965

3736

1970

11946

1975

23674

1980

38649

Zdroj: Horecký, Vítová a kol. 2010

87

Příloha č. 2 Složení obyvatelstva podle pohlaví a věkových skupin v roce 2009 Obyvatelstvo Složení obyvatelstva podle pohlaví a věkových skupin v roce 2009 Distribution of the population: by sex and age group, 2009 Věk Age

1. 1.

1 January

1. 7.

1 July

Populace

31. 12.

31 December

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

Ženy

Total

Males

Females

Total

Males

Females

Total

Males

Females

Celkem Total

10 467 542

5 136 377

5 331 165

10 491 492

5 150 509

5 340 983

10 506 813

5 157 197

5 349 616

0

119 914

61 444

58 470

119 304

60 990

58 314

118 609

60 494

58 115

1–4

423 278

217 246

206 032

434 781

223 069

211 712

445 936

228 638

217 298

5–9

460 464

236 757

223 707

465 982

239 769

226 213

470 960

242 402

228 558

10–14

476 351

244 506

231 845

467 954

240 219

227 735

458 865

235 471

223 394

15–19

637 248

326 658

310 590

626 876

321 471

305 405

615 991

315 905

300 086

20–24

707 501

365 813

341 688

704 421

363 747

340 674

700 740

361 233

339 507

25–29

784 613

405 758

378 855

771 971

399 701

372 270

758 921

393 253

365 668

30–34

942 504

483 873

458 631

935 216

480 407

454 809

927 504

476 520

450 984

35–39

794 216

409 219

384 997

820 288

422 486

397 802

845 964

435 327

410 637

40–44

707 996

363 220

344 776

704 801

361 854

342 947

700 861

359 838

341 023

45–49

654 498

332 724

321 774

667 510

339 637

327 873

679 938

345 961

333 977

50–54

730 952

363 410

367 542

716 161

356 761

359 400

700 751

349 514

351 237

55–59

764 448

371 957

392 491

763 250

371 675

391 575

761 690

370 932

390 758

60–64

707 407

334 071

373 336

714 589

337 837

376 752

721 200

341 085

380 115

65–69

505 988

228 619

277 369

521 819

236 183

285 636

537 277

243 367

293 910

70–74

363 332

153 056

210 276

365 787

154 438

211 349

367 737

155 444

212 293

75–79

324 966

125 303

199 663

323 051

124 958

198 093

320 822

124 365

196 457

80–84

225 163

75 195

149 968

226 312

76 454

149 858

227 014

77 384

149 630

85–89

110 302

31 366

78 936

113 887

32 313

81 574

117 447

33 230

84 217

90–94

19 548

4 692

14 856

20 529

5 028

15 501

21 415

5 305

16 110

95+

6 853 1 480 007 7 431 383 1 556 152

1 490

5 363

1 512

5 491

5 642

720 054 3 674 680

764 047 3 755 576

723 974 3 669 507

767 005 3 749 568

727 365 3 663 992

619 721

936 431

630 886

947 502

7 171 1 494 370 7 413 560 1 598 883

1 529

759 953 3 756 703

7 003 1 488 021 7 425 083 1 578 388

640 624

958 259

0–14 15–64 65+

Zdroj: ČSU ze dne 29. 10. 2010

88

Příloha č. 3 Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31. 12. 2009) Rok 2009

Věk Age

Celkem Total 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31.12.2009) Population: by sex, age unit and type of urbanisation (31 December 2009) Obyvatelstvo celkem Population total

Venkov

Rural

(-1999)

Město

celkem Total

muži Males

ženy Females

celkem Total

muži Males

ženy Females

celkem Total

10506813

5157197

5349616

2773929

1389482

1384447

7732884

118609 120290 115180 106813 103653 98791 94995 94143 92473 90558 89338 90584 91000 91164 96779 107819 121887 122935 130795 132555 132927 139678 139440 142557 146138 147136 147417 151278 151912 161178 177360 182504 185195 189583 192862 194394 181931 164825 155356 149458 143699 137049 137083 138694 144336 150674 145264 130902 127573 125525 123959 133918 144162 148542 150170

60494 61655 58727 55096 53160 50844 48764 48387 47523 46884 45750 46555 46641 46770 49755 55309 62419 63163 67208 67806 67937 71482 72049 74054 75711 76447 76581 78094 78548 83583 91456 93883 95074 97371 98736 99835 94030 84899 79865 76698 74148 70455 70403 71011 73821 77158 73958 66512 64656 63677 62770 66863 72065 73516 74300

58115 58635 56453 51717 50493 47947 46231 45756 44950 43674 43588 44029 44359 44394 47024 52510 59468 59772 63587 64749 64990 68196 67391 68503 70427 70689 70836 73184 73364 77595 85904 88621 90121 92212 94126 94559 87901 79926 75491 72760 69551 66594 66680 67683 70515 73516 71306 64390 62917 61848 61189 67055 72097 75026 75870

31883 32477 31382 29272 28737 27715 26592 26262 25717 26162 26168 26451 26787 26584 28507 31613 35421 35052 36350 36091 35447 36440 35540 36291 36963 37377 37272 37980 38321 40483 44909 46623 48149 50037 50959 51278 48709 44148 41352 39864 38448 35792 35969 35801 37636 38756 37131 34024 33797 33253 33096 35787 38532 39594 40168

16246 16651 16104 15028 14691 14099 13651 13571 13148 13529 13577 13573 13868 13756 14678 16329 18282 17973 18838 18729 18263 18760 18328 18786 19014 19187 19423 19714 19890 20817 23185 23999 24802 25908 26384 26898 25602 23099 21862 21120 20390 19116 19131 18980 20020 20532 19470 17927 17614 17428 17301 18734 20111 20567 20711

15637 15826 15278 14244 14046 13616 12941 12691 12569 12633 12591 12878 12919 12828 13829 15284 17139 17079 17512 17362 17184 17680 17212 17505 17949 18190 17849 18266 18431 19666 21724 22624 23347 24129 24575 24380 23107 21049 19490 18744 18058 16676 16838 16821 17616 18224 17661 16097 16183 15825 15795 17053 18421 19027 19457

86726 87813 83798 77541 74916 71076 68403 67881 66756 64396 63170 64133 64213 64580 68272 76206 86466 87883 94445 96464 97480 103238 103900 106266 109175 109759 110145 113298 113591 120695 132451 135881 137046 139546 141903 143116 133222 120677 114004 109594 105251 101257 101114 102893 106700 111918 108133 96878 93776 92272 90863 98131 105630 108948 110002

89

Urban

(2000+)

muži Males

ženy Females

3767715 3965169 44248 45004 42623 40068 38469 36745 35113 34816 34375 33355 32173 32982 32773 33014 35077 38980 44137 45190 48370 49077 49674 52722 53721 55268 56697 57260 57158 58380 58658 62766 68271 69884 70272 71463 72352 72937 68428 61800 58003 55578 53758 51339 51272 52031 53801 56626 54488 48585 47042 46249 45469 48129 51954 52949 53589

42478 42809 41175 37473 36447 34331 33290 33065 32381 31041 30997 31151 31440 31566 33195 37226 42329 42693 46075 47387 47806 50516 50179 50998 52478 52499 52987 54918 54933 57929 64180 65997 66774 68083 69551 70179 64794 58877 56001 54016 51493 49918 49842 50862 52899 55292 53645 48293 46734 46023 45394 50002 53676 55999 56413

Příloha č. 3 - pokračování Rok 2009

Věk Age 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100+ Průměrný věk Average age

Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31.12.2009) Population: by sex, age unit and type of urbanisation (31 December 2009) Obyvatelstvo celkem Population total celkem Total

muži Males

ženy Females

Venkov celkem Total

Rural muži Males

(-1999) ženy Females

Město celkem Total

Urban

(2000+)

muži Males

ženy Females

150502 151500 154054 154252 151382 146577 150887 155175 149133 119428 123264 118499 103457 97770 94287 81990 77408 71594 69070 67675 66620 65083 65805 62688 60626 54224 50247 44967 41071 36505 32594 28524 23594 19079 13656 9035 4077 3202 2628 2473 2450 1578 1151 755 507 730

73904 74407 75110 74406 73105 70184 72378 73558 69967 54998 56713 54084 46826 43729 42015 35518 33206 30349 28589 27782 26856 25850 25637 23729 22293 19717 17541 15201 13424 11501 9640 8321 6489 5151 3629 2346 1022 787 599 551 521 346 225 162 108 167

76598 77093 78944 79846 78277 76393 78509 81617 79166 64430 66551 64415 56631 54041 52272 46472 44202 41245 40481 39893 39764 39233 40168 38959 38333 34507 32706 29766 27647 25004 22954 20203 17105 13928 10027 6689 3055 2415 2029 1922 1929 1232 926 593 399 563

39467 39162 40467 40547 40129 39268 40167 40398 37817 30265 30364 28858 25475 24197 23859 20953 19688 18268 17874 17297 17352 17094 17056 16072 15455 13993 12994 11573 10459 9290 8020 6990 5865 4675 3420 2369 1004 784 732 685 755 512 358 248 198 307

20148 20197 20428 20435 20291 19641 20189 20180 18743 14662 14629 13815 12038 11114 10810 9233 8618 7828 7529 7158 7130 6796 6803 6144 5636 5132 4401 3944 3351 2903 2295 2054 1585 1283 929 657 248 206 170 155 184 138 81 67 41 69

19319 18965 20039 20112 19838 19627 19978 20218 19074 15603 15735 15043 13437 13083 13049 11720 11070 10440 10345 10139 10222 10298 10253 9928 9819 8861 8593 7629 7108 6387 5725 4936 4280 3392 2491 1712 756 578 562 530 571 374 277 181 157 238

111035 112338 113587 113705 111253 107309 110720 114777 111316 89163 92900 89641 77982 73573 70428 61037 57720 53326 51196 50378 49268 47989 48749 46616 45171 40231 37253 33394 30612 27215 24574 21534 17729 14404 10236 6666 3073 2418 1896 1788 1695 1066 793 507 309 423

53756 54210 54682 53971 52814 50543 52189 53378 51224 40336 42084 40269 34788 32615 31205 26285 24588 22521 21060 20624 19726 19054 18834 17585 16657 14585 13140 11257 10073 8598 7345 6267 4904 3868 2700 1689 774 581 429 396 337 208 144 95 67 98

57279 58128 58905 59734 58439 56766 58531 61399 60092 48827 50816 49372 43194 40958 39223 34752 33132 30805 30136 29754 29542 28935 29915 29031 28514 25646 24113 22137 20539 18617 17229 15267 12825 10536 7536 4977 2299 1837 1467 1392 1358 858 649 412 242 325

40,6

39,1

42,1

40,1

38,8

41,4

40,8

39,2

42,4

Zdroj: ČSÚ ze dne 29. 10. 2010

90

Příloha č. 4 Charakteristiky pečovatelské služby

Rok

Výdaje na sluţbu Počet příjemcŧ Počet celkem (v mil. Kč) sluţby pracovníkŧ

Prŧměrná roční úhrada od 1příjemce sluţby (v Kč)

1994

1 897

85 533

6 656

330

1995

2 526

86 201

6 372

483

1996

1 799

89 673

5 660

755

1997

1 215

91 030

5 761

985

1998

1 493

90 897

5 569

1 184

1999

1 331

106 825

5 885

1 211

2000

1 540

113 528

5 760

1 316

2001

1 588

114 203

5 659

1 473

2002

2 255

109 034

5 466

1 796*

2003

2 051

116 128

5 430

1 793

2004

2 148

109 475

4 978

1 859

2005

1 593

112 927

4 821

2 028

2006

1 637

105 088

4 556

2 156

2007

1 591

98 373

4 478

4 263

2008

1 643

111 871

560**

3 717

2009

1 903

114 364

372**

5 063

Zdroj: MPSV ČR ze dne 13. 10. 2010

* Údaj za rok 2002 za prŧměrnou roční úhradu od 1 příjemce sluţby je jediným, který narušuje jinak plynule rostoucí trend v čase. ** Od roku 2008 je sledován pouze počet zdravotnických pracovníkŧ.

91

Příloha č. 5 Počty obyvatel domovů pro seniory podle věku a krajů k 31. 12. 2009

Věk klientŧ Kraj

Podíly klientŧ ve věku 86+ na populaci ve věku 86+ v jednotlivých krajích (v %)

Celkem -65

66-75

76-85

86-95

96+

35 640

2 888

5 874

15 178

10 851

849

11,2

Hlavní město Praha

2 027

103

173

729

931

91

6,0

Středočeský kraj

4 755

436

799

2 072

1 351

97

11,8

Jihočeský kraj

2 693

229

462

1 086

846

70

13,9

Plzeňský kraj

1 593

167

251

712

435

28

7,9

811

96

191

330

185

9

7,6

3 887

267

769

1 615

1 170

66

16,9

880

63

193

341

253

30

6,3

Královéhradecký kraj

2 162

165

287

967

674

69

11,7

Pardubický kraj

1 976

170

344

893

536

33

10,6

Vysočina

2 056

191

353

839

608

65

12,2

Jihomoravský kraj

3 121

188

526

1 421

915

71

7,1

Olomoucký kraj

2 432

270

366

1 020

734

42

10,7

Zlínský kraj

2 705

206

467

1 188

781

63

13,1

Moravskoslezský kraj 4 542 337 Zdroj: MPSV ČR, ČSÚ ze dne 13. 10. 2010

693

1 965

1 432

115

51,8

Česká republika

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

Celkem bylo v ČR k 31. 12. 2009 evidováno 35 640 osob umístěných v domovech pro seniory (většina jich byla starší 75 let). Nejvyšší podíl osob starších 86 let obývajících domovy pro seniory ze všech ţijících v dané věkové skupině zaznamenal Moravskoslezský kraj. Více jak polovina takto starých osob zde ţije právě v domovech. Druhé nejvyšší zastoupení seniorŧ v domovech vykázal Ústecký kraj, následován Zlínským a Jihočeským krajem. Praha a Liberecký kraj mají podíl seniorŧ ve věku 86 a více let v domovech ze všech takto starých osob nejniţší.

92

Příloha č. 6 Klienti sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb

Sociální sluţby

Pohyb ve sledovaném roce přijatí

propuštění

zemřelí

Počet Odmítnuté ţádosti klientŧ k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2009

Centra denních sluţeb

362

210

31

91

1 158

Denní stacionáře

812

650

58

293

3 442

Týdenní stacionáře

205

166

20

130

816

Domovy pro osoby se zdravotním postiţením

899

545

564

3 416

14 085

11 031

1 979

8 595

63 913

35 640

3 108

581

1 963

11 769

7 911

499

276

78

2 510

2 461

10 214

9 922

31

3 682

4 797

Domy na pŧl cesty

461

436

1

103

264

Zařízení pro krizovou pomoc

225

224

0

261

55

Nízkoprahová denní centra

0

0

0

2

0

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ

0

0

0

290

0

45 515

45 490

8

1 016

833

452

414

0

184

220

0

0

0

5 623

0

Sociálně terapeutické dílny

387

232

0

66

870

Centra sociálně rehcilitačních sluţeb

867

673

1

1 370

871

Pracoviště rané péče

0

0

0

54

0

Intervenční centra

0

0

0

22

0

136

144

0

182

80

75 173

61 942

11 350

94 949

73 503

Domovy pro seniory Domovy se zvláštním reţimem Chráněné bydlení Azylové domy

Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny

Sluţby následné péče Celkem ČR Zdroj: MPSV ČR ze dne 13. 10. 2010

K 31. 12. 2009 bylo v ČR 73 503 klientŧ všech pobytových sociálních sluţeb. Téměř polovinu představovaly osoby v domovech pro seniory a dalších téměř dvacet procent klienti domovŧ pro osoby se zdravotním postiţením. Ke konci roku 2009 nebylo uspokojeno téměř 95 tis. ţádostí o vyuţívání sociálních sluţeb poskytovaných v zařízeních sociálních sluţeb. Jednalo se především o umístění v domovech pro seniory s podílem více jak 67 %. 93

Příloha č. 7 Výše příspěvku na péči v roce 2011 Příspěvek na péči pro osoby do 18 let Stupeň závislosti l. lehká závislost ll. střední závislost lll. těžká závislost lV. úplná závislost

Výše příspěvku (v Kč) 3000 5000 9000 12000

Posouzení závislovsti v počtu úkonů >4 > 10 > 15 > 20

Zdroj: MPSV ČR ze dne 17. 01. 2011

Příspěvek na péči pro osoby nad 18 let Stupeň závislosti l. lehká závislost ll. střední závislost lll. těžká závislost lV. úplná závislost

Výše příspěvku (v Kč) 800 4000 8000 12000

Posouzení závislovsti v počtu úkonů > 12 > 18 > 24 > 30

Zdroj: MPSV ČR ze dne 17. 01. 2011

94

Příloha č. 8 Počet příjemců příspěvku na péči (za všechny stupně závislosti, tj. 1-4) přiznaného za červen 2009

Kraj

V tom ve věku

Celkem

-59 Česká republika

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85+

309 172 75 959 16 009 17 986 22 388 41 478 61 912 73 440

Hlavní město Praha

24 978

5 647

1 246

1 235

1 456

2 807

4 916

7 671

Středočeský kraj

31 696

7 889

1 694

1 825

2 267

4 338

6 334

7 349

Jihočeský kraj

20 984

4 716

1 049

1 165

1 691

3 007

4 398

4 958

Plzeňský kraj

15 527

3 939

783

917

1 169

2 158

3 059

3 502

6 445

2 157

378

374

498

786

1 046

1 206

Ústecký kraj

24 259

7 534

1 583 1 646

1 808

2 892

4 153

4 643

Liberecký kraj

13 542

3 443

792

779

952

1 807

2 712

3 057

Královéhradecký kraj

18 050

4 243

952 1 066

1 270

2 546

3 658

4 315

Pardubický kraj

16 830

4 318

872

994

1 272

2 306

3 404

3 664

Vysočina

17 905

3 860

768

931

1 331

2 578

4 014

4 423

Jihomoravský kraj

36 379

7 968

1 795

2 014

2 550

4 850

7 618

9 584

Olomoucký kraj

20 778

5 280

1 033

1 141

1 434

2 746

4 166

4 978

Zlínský kraj

22 150

4 834

980

1 266

1 741

3 419

4 793

5 117

Moravskoslezský kraj

39 649 10 131

2 084

2 633

2 949

5 238

7 641

8 973

Karlovarský kraj

Zdroj: MPSV ČR ze dne 29. 10. 2010

K červnu roku 2009 pobíralo celkem 309 172 osob příspěvek na péči (jsou zde zahrnuty všechny stupně závislosti, od 1., nejlehčího, po 4., nejtěţší). Ve věku 60 a více let se nacházelo 75,4 % všech příjemcŧ příspěvku na péči. Nejvyšší podíly byly zjištěny v krajích Vysočina, Zlínském a Jihomoravském kraji (přes 78 %), nejniţší v krajích Karlovarském (66 %) a Ústeckém (69 %). Téměř třetina (31,5 %) příjemcŧ příspěvkŧ na péči starších 60 let byla zjištěna ve věku 85 a více let. Regionální diferenciace byla patrná také u podílu pětaosmdesátiletých a starších příjemcŧ příspěvku ze všech příjemcŧ starších 60 let. 95

Příloha č. 9 Počet příjemců příspěvku na péči se 4. stupněm závislosti, 6/2009 (ze všech příjemců, uvedeno v procentech) Kraj

Věk Celkem

-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85+

11,8

16,4

7,9

8,4

8,9

8,9

9,2

13,3

8,9

13,1

6,3

6,2

6,5

6,5

7,1

9,1

Středočeský kraj

10,0

15,5

5,8

7,0

7,2

7,4

7,1

10,7

Jihočeský kraj

13,1

16,9

8,1

9,6

10,1

9,9

10,9

16,2

Plzeňský kraj

11,5

16,6

7,4

7,3

7,4

7,9

9,5

13,1

Karlovarský kraj

12,9

17,2

9,5

6,7

9,4

9,5

10,6

13,8

Ústecký kraj

10,9

14,3

8,3

7,4

8,1

8,3

7,6

13,3

Liberecký kraj

10,8

15,8

7,2

6,4

6,0

7,4

8,7

12,6

Královéhradecký kraj

10,2

15,2

7,6

6,4

7,6

7,7

8,1

10,9

Pardubický kraj

12,6

18,0

6,8

10,0

11,3

8,8

9,2

14,2

Vysočina

12,5

18,2

8,2

8,1

7,7

8,7

9,6

15,4

Jihomoravský kraj

12,7

17,6

9,5

10,0

10,4

10,0

9,8

14,0

Olomoucký kraj

11,9

16,8

7,1

10,3

9,1

9,0

9,4

12,7

Zlínský kraj

12,2

18,6

7,4

7,8

8,4

9,6

9,5

13,9

Moravskoslezský kraj

13,9

16,9

9,8

10,2

11,4

11,6

11,5

16,7

Česká republika Hlavní město Praha

Zdroj: MPSV ČR ze dne 29. 10. 2010

Nejvyšší podíly příjemcŧ příspěvku na péči měli nejniţší, 1. stupeň závislosti (v celé ČR tvořil tento podíl necelých 40 %, v Praze 45,1 %, v Plzeňském kraji 37,2 %). Na druhé pozici se umístili příjemci příspěvku s 2. stupněm závislosti (zhruba 30 % ze všech příjemcŧ příspěvkŧ na péči) a na třetím místy figurovaly osoby, které pobíraly 3. stupeň závislosti (necelých 20 % příjemcŧ příspěvku na péči). Podíl počtu příjemcŧ příspěvku na péči s nejvyšším, tj. 4. stupněm závislosti, představoval v ČR k červnu 2009 přibliţně 12 %. Nejvyšší podíly těchto osob byly zjištěny ve věku do 59 a nad 85 let, a to ve všech krajích České republiky.

96

Příloha č. 10 Dotazník pro uživatele sociální služby Dobrý den, jmenuji se Marika Krejčí. Jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia oboru Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb na Bankovním institutu vysoká škola, a.s. v Praze 5. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který mi bude významným zdrojem informací k závěrečné bakalářské práci na téma: „Péče o seniory v sociální oblasti“. Dotazník je anonymní. Odpovědi prosím označte krouţkem. U otázek mŧţete odpovídat vlastními slovy nebo pomocí více odpovědí. Za vyplnění dotazníku Vám děkuji. Marika Krejčí, DiS. 1. Vaše pohlaví? a) ţena b) muţ 2. Váš věk? a) 45 – 59 let b) 60 – 74 let c) 75 – 84 let d) 85 let a výše - dlouhověkost 3. Uveďte Vaše dosaţené vzdělání? a) základní b) výuční list c) maturita d) vysokoškolské 4. Jako dlouho vyuţíváte pečovatelskou sluţbu? a) do 5 let b) 5 - 10 let c) 10 a více let

97

Příloha č. 10 – pokračování Dotazník pro uživatele sociální služby 5. Kdo Vám pečovatelskou sluţbu nabídl? a) rodina b) lékař c) sociální pracovník d) pracovníci města e) sám jsem sluţbu kontaktoval f) jiné ………………………… 6. Jakého dŧvodu vyuţíváte pečovatelskou sluţbu? a) z dŧvodu zhoršené soběstačnosti b) z dŧvodu stáří c) z dŧvodu neuspokojivého zdravotního stavu d) rodina Vám není schopna zajistit pomoc e) jiné …………………….………………. 7. Orientujete se v nabídce poskytovaných pečovatelských sluţbách? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) neumím posoudit 8. Je pro Vás nabídka poskytovaných pečovatelských úkonŧ dostačující? a) ano b) spíše ano c) spíše ne … co Vám chybí …………………………… d) ne ………. co Vám chybí …………………………… e) neumím posoudit 9. Jaké pečovatelské sluţby z uvedených vyuţíváte? a) pomoc při péči zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu (pomoc oblékání, pomoc při podání jídla, pomoc při prostorové orientaci) b) pomoc při osobní hygieně (pomoc při koupeli, péči o vlasy a nehraj) c) pomoc při zajištění a poskytnutí stravy (dovoz donáška oběda, příprava jídla) d) pomoc při zajištění chodu domácnosti (pomoc při úklidu domácnosti, nákupy, praní a ţehlení loţního a osobního prádla) e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (aktivizace, doprovázení k lékaři) f) fakultativní sluţby (pedikúra, masáţe a další) g) duchovní sluţby 10. Je Vám sluţba poskytována na základě písemné smlouvy? a) ano b) ne

98

Příloha č. 10 – pokračování Dotazník pro uživatele sociální služby

11. Je Vám sluţba poskytována na základě Individuálního plánu? a) ano b) ne 12. Vnímáte pozitivně (cítíte se dobře) s pomocí poskytnutých pečovatelských sluţeb? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď 13. Pomáhají Vám poskytované pečovatelské sluţby k uspokojení pocitu vnitřní pohody, jistoty a bezpečí? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď 14. Kdo o Vás pečuje? Kdo Vám pomáhá a podporuje Vás, abyste mohl co nejdéle zŧstat doma? a) rodina b) pečovatelky c) soused d) dobrovolník e) lékař f) duchovní g) někdo jiný

Zde mŧţete zapsat Vaše další připomínky a postřehy k problematice i k dotazníku: ………………………………………………………………………………………

Děkuji, Marika Krejčí, DiS.

Dne 29. září 2010

99

Příloha č. 11 Dotazník pro pracovníky v přímé obslužné péči Dobrý den, jmenuji se Marika Krejčí. Jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studia oboru Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb na Bankovním institutu vysoká škola, a.s. v Praze 5. Dovoluji si Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který mi bude významným zdrojem informací k závěrečné bakalářské práci na téma: „Péče o seniory v sociální oblasti“. Dotazník je anonymní. Odpovědi prosím označte krouţkem. U otázek mŧţete odpovídat vlastními slovy nebo pomocí více odpovědí. Za vyplnění dotazníku Vám děkuji. Marika Krejčí, DiS.

1. Vaše pohlaví? a) ţena b) muţ 2. Váš věk? a) 20 – 30 let b) 30 – 45 let c) 45 – 65 let 3. Uveďte Vaše dosaţené vzdělání? a) základní b) úplné odborné c) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské f) jiné (dopište) …………………………………………….………….…………. 4. Splňujete kvalifikační předpoklady pro pracovníka v přímé obsluţné péči dle Zákona o sociálních sluţbách? a) ano b) ne…………………z jakých dŧvodŧ nesplňujete (uveďte)…………………………..

100

Příloha č. 11 - pokračování Dotazník pro pracovníky v přímé obslužné péči 5. Jak dlouho pracujete v sociálních sluţbách? a) do 5 let b) 5- 10 let c) 10 a více let 6. Jak dlouho pracujete v Charitní pečovatelské sluţbě Telč? a) do 5 let b) 5 - 10 let c) 10 a více let 7. Které z uvedených okruhŧ péče nejčastěji poskytujete? a) pomoc při péči zvládání běţných úkonŧ péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) pomoc při zajištění a poskytnutí stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím f) fakultativní sluţby g) duchovní sluţby 8. Poskytujete pečovatelské sluţby uţivatelŧm na základě písemné smlouvy? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď …………………………………………….…………….. 9. Poskytujete pečovatelské sluţby uţivatelŧm dle Individuálního plánu? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď ……………………………………..……………….. 10. Získáváte základní informace od uţivatele bez obtíţí? a) ano bez obtíţí b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď …………………………………..…………………

101

Příloha č. 11 - pokračování Dotazník pro pracovníky v přímé obslužné péči

11. Dokáţete poskytnout uţivateli dostatečné informace o poskytované sluţbě? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď ………………………………………..……………… 12. Předáváte si pravidelně v pracovním týmu základní informace nezbytné pro zajištění péče o uţivatele? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď ……………………………………..…………………. 13. Vzděláváte se pravidelně v problematice potřebné k výkonu Vašeho povolání? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) jiná odpověď ………………………………………..………………

Zde mŧţete zapsat Vaše další připomínky a postřehy k problematice i k dotazníku: ………………………………………………………………………………………

Děkuji, Marika Krejčí, DiS.

Dne 29. září 2010

102

Příloha č. 12 Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorů

Funkční geriatrický index 1.

MOBILITA (TRANSPORT)

1.1. Chůze v terénu Samostatná, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Imobilita

4 body 3 body 2 body 1 bod

1.2. Použití dopravního prostředku Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost pouţít dopravní prostředek

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.

FYZICKÁ AKTIVITA

2.1. Otočení se na posteli, nadzdvihnutí se na mísu Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost otočit se na posteli, nadzdvihnout se na mísu

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.2. Posazení se na posteli se spuštěnými dolními končetinami Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost posadit se na posteli se spuštěnými dolními končetinami

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.3. Postavení se u postele, opětovné ulehnutí Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost postavit se u postele, opětovně ulehnout

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.4. Posazení se na židli, vstávání z židle Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost posadit se na ţidli, vstát z ní

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.5. Chůze po rovině Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost chodit po rovině

4 body 3 body 2 body 1 bod

103

Příloha č. 12 - pokračování Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorů 2.6. Chůze do určité vzdálenosti Více jak 500 metrŧ 100-500 metrŧ 50-100 metrŧ Méně neţ 50 metrŧ

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.7. Chůze po schodech Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost chodit po schodech

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.8. Překročení překážky Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost překročit překáţku

4 body 3 body 2 body 1 bod

2.9. Zdvihnutí předmětu ze země Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost zdvihnout předmět

4 body 3 body 2 body 1 bod

3.

ZRUČNOST

3.1. Uchopení lžíce, hrnečku, jejich zdvihnutí k ústům Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost uchopit lţíci, hrneček a zdvihnutí jich k ústŧm

4 body 3 body 2 body 1 bod

3.2. Otočení vodovodním kohoutkem, odemknutí klíčem Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost otočit vodovodním kohoutkem, odemknutí

4 body 3 body 2 body 1 bod

3.3. Přeložení papíru a jeho vložení do obálky Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost přeloţit papír a vloţit ho do obálky

4 body 3 body 2 body 1 bod

104

Příloha č. 12 - pokračování Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorů 3.4. Napsání nadiktované věty Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost napsat nadiktovanou větu 4.

4 body 3 body 2 body 1 bod

ADL

4.1. Umývání všech částí těla, holení, česání Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost umýt se, oholit, učesat

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.2. Kontinence Samostatné močení a vylučování stolice, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Inkontinence

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.3. Koupání se ve vaně, umývání vlasů Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost vykoupat se ve vaně, umýt si vlasy

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.4. Najezení se, napití se Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost samostatně jíst, pít

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.5. Oblékání/svlékání, obouvání Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost obléct se, svléct se, obout se

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.6. Použití WC Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost pouţít WC

4 body 3 body 2 body 1 bod

105

Příloha č. 12 - pokračování Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorů 4.7. Užívání léků Samostatné uţití lékŧ, poznání jejich názvu Samostatné, nepoznání léku, občasné zapomenutí Uţívání, jak jsou připravené nebo po upozornění Léky musí podat druhá osoba

4 body 3 body 2 body 1 bod

4.8. Vykonávání lehkých domácích prací (vaření, praní) Samostatné, bez většího omezení S těţkostmi, s pomŧckou nebo dohledem S pomocí druhé osoby Neschopnost vykonávat lehké domácí práce

4 body 3 body 2 body 1 bod

5.

KOMUNIKACE, PSYCHIKA

5.1. Zrak Čtení bez brýlí Čtení knihy s brýlemi Čtení jen názvŧ Neschopnost číst – praktická amauróza

4 body 3 body 2 body 1 bod

5.2. Sluch Dobrý (i šepot) Slyší jen hlasitou konverzaci Slyší s naslouchadlem Neslyší

4 body 3 body 2 body 1 bod

5.3. Řeč Normální Mírná porucha (dysartrie, zhoršené vyjadřování) Těţší porucha, ale schopnost dorozumět se Neschopnost dorozumět se

4 body 3 body 2 body 1 bod

5.4. Kontakt Navazovaný ochotně Navazovaný na výzvu Neochotný Neschopnost navázat kontakt, negativismus

4 body 3 body 2 body 1 bod

5.5. Aktivita a spolupráce (motivace) Spontánní Na výzvu Jen s těţkostmi Úplná pasivita

4 body 3 body 2 body 1 bod

106

Příloha č. 12 - pokračování Hodnotící škály k posouzení funkčního stavu seniorů 5.6. Psychická alterace (kognitivní funkce, nálada, psychiatrická diagnóza) Nevyskytuje se 4 body Mírného stupně 3 body Výrazná 2 body Velmi těţká, limitující 1 bod

Zdroj: KOCIOVÁ, K.; PEREGRINOVÁ, Z. Fyzioterapia v geriatrii. Martin : Osveta, 2003. 63 s. ISBN 808063-132-8.

107

Příloha č. 13 Barthelův test základních všedních činností

Činnost

Provedení činnosti

Bodové skóre

Najedení, napití

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

10 5 0

Oblékání

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

10 5 0

Koupání

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

10 5 0

Osobní hygiena

Samostatně nebo s pomocí Neprovede

Kontinence moči

Plně kontinentní Občas inkontinentní Inkontinentní

10 5 0

Kontinence stolice

Plně kontinentní Občas inkontinentní Inkontinentní

10 5 0

Použití WC

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

10 5 0

Přesun lůžko-židle

Samostatně bez pomoci S malou pomocí Vydrží sedět

10 5 0

Chůze po rovině

Samostatně nad 50 m S pomocí 50m Na vozíku 50 m Neprovede

15 10 5 0

Chůze po schodech

Samostatně bez pomoci S pomocí Neprovede

10 5 0

5 0

0 - 40 bodŧ vysoce závislý 45 - 60 závislost středního stupně 65 - 95 lehká závistost Zdroj: TRACHTOVÁ, E. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno : IDVZP, 1999. 186 s. ISBN 807013-285-X.

108

Příloha č. 14 Hodnocení zdravotního postižení, soběstačnosti a sebeobsluhy seniora (IADL)

Činnost

Provední činnosti

Telefonování

Vyhledá samostatně číslo, vytočí je Zná několik čísel odpovídá na zavolání Nedokáţe pouţít telefon

Transport

Samostatně cestuje Cestuje je-li doprovázen Vyţaduje pomoc druhé osoby, speciálně upravený vŧz

Nakupování

Vaření

Domácí práce

Dojde samostatně nakoupit Nakoupí s doprovodem nebo na radu druhé osoby Neschopen bez podstatné pomoci Samostatně uvaří celé jídlo Ohřeje jídlo Jídlo musí připravit druhá osoba Udrţuje domácnost s výjimkou těţkých prací Provede pouze lehčí práce nebo je úklid nedostatečný Potřebuje pomoc při většině prací nebo se práce v domácnosti neúčastní

Provádí samostatně a pravidelně Práce kolem domu Provede pod dohledem Vyţaduje pomoc, neprovede Užívání léků

Finance

Uţívá samostatně v určenou dobu správnou dávku Uţívá jsou-li připraveny a připomenuty Léky musí být připomenuty druhou osobou Spravuje samostatně, platí účty, zná příjmy a výdaje Zvládne drobné výdaje, potřebuje pomoc se sloţitějšími operacemi Neschopen bez pomoci zacházet s penězi

Bodové ohodnocení 10 5 0 10 5 0 10 5 0 10 5 0 10 5 0 10 5 0 10 5 0 10 5 0

Hodnocení stupně závislosti v instrumentálních všedních činnostech: 0-40 Závislý 45-75 Částečně závislý 100 Nezávislý Zdroj: KOCIOVÁ, K.; PEREGRINOVÁ, Z. Fyzioterapia v geriatrii. Martin : Osveta, 2003. 63 s. ISBN 808063-132-8.

109