Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
Využití sociálních služeb seniory v oblasti Chrudim Sociální práce
Vedoucí práce: PhDr. Drahomíra Pavlíková Vypracovala: Markéta Pavlíková
Čelákovice 2015
Poděkování: Zde bych ráda poděkovala PhDr. Drahomíře Pavlíkové za odborné vedení a cenné připomínky v průběhu zpracování mé absolventské práce, dále za její trpělivost a vstřícný přístup. Dále bych chtěla poděkovat paní Ivaně Bohaté za pomoc při zpracování historie CSSP Chrudim.
1
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma „Využití sociálních služeb seniory v oblasti Chrudim“ vypracovala samostatně a všechny použité písemné a jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
V Chrudimi, dne 18. května 2015
……………………………………………………………………………………………………
2
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................................. 4 1
2
CÍL .......................................................................................................................................... 6 1.1
Hlavní cíl ........................................................................................................................ 6
1.2
Dílčí cíle ......................................................................................................................... 6
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 7 2.1
Pojem stárnutí a stáří .................................................................................................... 7
2.2
Změny způsobené stářím .............................................................................................. 8
2.3
Péče rodiny o seniora .................................................................................................. 10
2.4
Příspěvek na péči......................................................................................................... 11
2.5
Vize Pardubického kraje – oblast péče o seniory ........................................................ 12
2.6
Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim ............................................................ 14
2.7
Historický vývoj ........................................................................................................... 15
2.8 3
Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim ................................................ 16
2.7.1.2
Důležité události z historie organizace............................................................ 16
Druhy sociálních služeb poskytované Centrem sociálních služeb .............................. 21
Praktická část ...................................................................................................................... 27 3.1
4
2.7.1.1
Metodologie výzkumu................................................................................................. 27
Diskuze ................................................................................................................................ 42
Závěr............................................................................................................................................ 45 Zusammenfassung ...................................................................................................................... 46 Bibliografie .................................................................................................................................. 47 Přílohy ......................................................................................................................................... 48
3
ÚVOD Rozhodla jsem se práci nazvat: „Využití sociálních služeb seniory v oblasti Chrudim“ Ve své práci vycházím z osobních zkušeností, které jsem nabyla při práci v Centru sociálních služeb a pomoci Chrudim od roku 2001. Jednou z cílových skupin organizace jsou senioři. Během několika let jsem prošla různými pozicemi. Pracovala jsem na pozici účetní pečovatelské služby a poté jako administrativní a spisový pracovník.
Vypracovávala jsem „Rozhodnutí“ o poskytování pečovatelské služby,
zpracovávala úhrady za poskytnuté úkony u jednotlivých klientů, vedla spisovou evidenci, podílela se na kompletaci osobních spisů klientů. V současné době pracuji v přímé péči jako pracovník v sociálních službách. Na této pozici se denně setkávám se všemi životními problémy seniorů v celé jejich šíři. Domnívám se, že rozsah služeb, které naše organizace poskytuje, je výjimečný v tom, že se zaměřuje na terénní a ambulantní sociální služby v takové šíři, že každému, kdo potřebuje pomoc druhé osoby a obrátí se na naší organizaci, nabídneme pomoc takovou, že může i přes své problémy zůstat doma. Ve svém přirozeném prostředí.
Služby jsou poskytovány dle potřeby 24 hodin denně. Ne
všechny regiony v republice poskytují terénní a ambulantní sociální službu v takovém rozsahu. Přes mnohá nesporná pozitiva vidím i některé dílčí nedostatky – zejména vnímám nedostatečnou informovanost. Setkávám se často s tím, že klienti mají zkreslené informace. Naše organizace nemůže beze zbytku pokrýt všechny potřeby seniorů. Mnoha lidem chybí informace a postupy pro řešení situace rodin se seniory. Rodina často tápe, kam se obrátit o pomoc. Velký vliv má i aktuální vysoká emocionální zátěž pečujících osob a tlak na zachování pracovního výkonu v zaměstnání jednotlivých členů rodiny. V teoretické části této práce se budu věnovat pojmu stárnutí, stáří a změnám způsobeným stárnutím. Dále se pak věnuji problematice domácí péče o seniory, příspěvku na péči, s čímž souvisí i vize Pardubického kraje v oblasti péče o seniory,
4
činností centra sociálních služeb a pomoci Chrudim. Uvádím i historický vývoj a služby poskytované v současnosti. Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření, které by zmapovalo, co senioři reálně nejvíc postrádají, jaké služby by uvítali, co by jim pomohlo, aby mohli co nejdéle zůstat ve svých domovech a žít přitom kvalitní a důstojný život. Rovněž bych ráda zjistila, co brání seniorům a jejich rodinám v dostatečném využívání nabízených služeb, proč nechtějí služeb využívat, případně očekávám další konkrétní zjištění. Pro tuto práci jsem čerpala informace z odpovídající odborné literatury a z vlastních zkušeností a zdrojů, které jsem si pro tuto práci připravila (dotazníky).
5
1 CÍL 1.1
Hlavní cíl
Zmapovat informovanost a rozsah využívání sociálních služeb seniory v Chrudimi.
1.2
Dílčí cíle
Popsat jednotlivé služby pro seniory poskytované Centrem sociálních služeb v Chrudimi.
6
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1
Pojem stárnutí a stáří
Stáří a stárnutí je fenomén tvořící nedílnou součást života jedince i společnosti. Vnímání stáří u jednotlivců i různých kultur je různé, často i kontroverzní. Historicky je stáří většinou přiznávaná úcta, ohleduplnost a samo o sobě stáří zakládá ve většině společností morální nárok na pomoc. V poslední době v naší společnosti zejména mladí lidé v produktivním věku častěji vnímají stáří jako nepřiměřenou zátěž jednotlivců i společnosti, a jen pracně hledají pozitiva, která stáří přináší. Již od roku 1998 si svět připomíná 1. října Mezinárodní den seniorů. Právě toho dne byl totiž Organizací spojených národů a jejím tehdejším generálním tajemníkem Kofi Annanem vyhlášen rok 1999 Mezinárodním rokem seniorů.
Den seniorů je
oslavou všeho, co společnosti přinášejí staří lidé. Zvyšuje povědomí o problémech, se kterými se potýkají, jako například zneužívání starých lidí. Je potěšitelné, že média věnují pozornost lidem v seniorském věku, kteří na život nerezignovali. V Česku odstartovala kampaň „nech mou babičku na pokoji“ namířená proti diskriminaci seniorů. |1| „Jsou stále mladí, i když už dlouho“, jak praví známý bonmot. Dokazují, že číslovka věku neznamená automaticky neschopnost, neatraktivitu. Na druhou stranu ovšem je třeba ocenit i ty, kteří dokážou stárnout se vkusem, nejsou nevolníky neustálého dohánění vnějších znaků mládí. Sebedražší plastika nezaručí půvab staré dámy či gentlemana. „Naše doba je dobou dlouhověkosti. Dnes je asi 10 procent populace z kategorie nad šedesát let, starší než osmdesát let. Toto číslo vzroste do roku 2050 na plných dvacet pět procent“, říká poselství generálního tajemníka OSN Kofi Annana z roku 1998. V druhé polovině dvacátého století se zvýšila průměrná délka života o celých dvacet let. Během následujících dvaceti let bude přibližně jedna třetina obyvatelstva vyspělého světa starší než 60 let. Stárne však i starší obyvatelstvo, generace seniorů. Typickým obrázkem je dnes jedno dítě, dva rodiče, čtyři prarodiče a jeden i více praprarodičů. Dalším zásadním faktorem u staršího obyvatelstva je rozdíl mezi pohlavími. Téměř po celém světě se ženy průměrně dožívají vyššího věku než muži. |2| 7
S projevy stárnutí se budeme potýkat všichni. Nejen mladí lidé, ale ani většina osob středního věku o stáří mnoho neví. Není důvod se o ně zajímat, protože stáří se zdát být v nedohlednu. A tam, někde na konci životní cesty, se jeví šedivé, nezajímavé a uniformní. |3| Proces stárnutí probíhá u každého jinak. I naše orgány nestárnou stejně rychle. Ve stáří se již nechceme tak přizpůsobovat a někdy klesá i náš zájem o okolí. Také se někdy může stát, že se nám změní i naše povaha. Možná je to způsobeno tím, že teprve ve stáří se pozná, jaký člověk ve skrytu duše byl. Máme dost času na bilancování svého dosavadního života. Hodnotíme, zda se nám splnila naše očekávání nebo co se nám v životě vůbec nepodařilo. Také vidíme spoustu chyb. Nyní po životem nabytých zkušenostech, bychom často jednali zcela jinak. Chvályhodná je snaha zvyšovat povědomí o zneužívání starších lidí. Také nový Občanský zákoník se zabývá vyloučením zneužívání bezmocných seniorů v oblasti majetkové. Nemělo by tak docházet např. k vynuceným převodům majetku, nemovitostí, či uplatňování zmanipulovaných závětí.
2.2
Změny způsobené stářím
Nestárnoucí zpěvačka, svůj věk popírající herec, letitý sportovec v záviděníhodné formě… jak často se setkáváme s podobnými titulky a komentáři. Věk a přibývající roky se však zastavit nedají. Co lze, je naučit se vyrovnávat se změnami, které nás čekají, kultivovaně a se vkusem. Lze pracovat na fyzické a mentální kondici, preferovat zdravý styl života, udržet si optimistický pohled na svět. Nicméně je třeba být si vědom změn, které stárnutí nevyhnutelně provázejí. Změny způsobené stářím se projevují v rovině tělesné, psychické i sociální. Jedná se o propojené systémy. V návaznosti na změny přichází nutnost hledat nový způsob života ve stáří. |4| Biologické stárnutí zahrnuje tělesné změny organismu. Naše tělo se mění, snižuje se fyzická zdatnost, výkonnost a vytrvalost, zvyšuje se unavitelnost. Kosti jsou křehčí, pokožka se stává méně pružnou a pokrývá se pigmentovými „stařeckými“ skvrnami. Funkce jednotlivých smyslových orgánů klesají, zhoršuje se zrak a sluch. 8
Sexuální libido seniora se snižuje či jej přímo opouští. S ubýváním mozkových buněk souvisí snížená paměť, obtížnější učení a zapamatování nových věcí. Celkově se oslabuje imunita, zvyšuje se četnost chorob srdce a cév, dýchací a trávící soustavy. Psychologické stárnutí bývá mnohdy vnímáno jako větší zátěž. Senior může na přibývající roky reagovat buď absolutní rezignací a beznadějí, nebo zběsilým úprkem za odcházejícím mládím. Není lehké najít zlatou střední cestu, přijmout, že nám věk sice přináší řadu omezení, ale také jisté výhody. Víme, že už nejsme tak obratní a rychlí, že nám ubyly fyzické síly, ale disponujeme moudrostí, zkušenostmi a nadhledem. Sociální stárnutí zahrnuje také vztahy mezi samotným člověkem, a společností. Současně panující kult mládí a zdatnosti je známkou nepochopení rolí ve společnosti. Senior může velmi citlivě reagovat na chování okolí, zejména rodiny, a tyto konfrontace mohou být pro něj velmi bolestivé. Seniora obklopeného dychtivě naslouchajícími vnoučaty najdeme těžko, ale prarodiče sami mohou pracovat na tom, aby byli pro svá vnoučata přitažlivými a atraktivními partnery v mnoha aktivitách. Opomenout nelze ani problematiku ovdovění, postupného odcházení příbuzných a přátel na věčnost, to je pro starého člověka zdrojem obrovského stresu. Samota a opuštěnost jsou nejhoršími nepřáteli pohody ve stáří. Zrychlené tempo demografického stárnutí vedlo k rozvoji nové vědní disciplíny – gerontologie, nauky o stárnutí a stáří. |5| Pozitivní je přibývání dalších typů sociálních a aktivizačních služeb, neziskových organizací i nadací se zaměřením na seniory. Pozornost je po právu věnována i citlivé otázce důstojného odcházení a péči o umírající. Jde o respitní a hospicovou péči včetně mobilních hospiců, které přinášejí možnost umírat doma. Ale to je otázka, která by si zasloužila samostatnou úvahu. Stárnutí ale může být úspěšné a stáří zdravé a i velmi pokročilého věku se lze dožít v dobré kondici, pro kterou je pak třeba také nalézt smysluplné uplatnění. Zdraví, sociální prostředí, mezilidské vztahy životní styl, hmotné zabezpečení, aktivita a také zdravotní péče a sociální služby patří k faktorům, které výrazně ovlivňují spokojenost seniorů a kvalitu jejich života. |6|
9
Pokud se odborníkům, kteří se věnují seniorské kategorii, podaří přispět k důstojnému, kvalitnímu a radostnému prožívání důchodového věku, jsou lidmi na svém místě.
2.3
Péče rodiny o seniora
V Čechách měli staří lidé stejný osud jako jinde v Evropě. Žili doma, a pokud byli chudí, “někdo“ se postaral. Ten někdo mohl být rodinný příslušník nebo cizí bohatý člověk. |7| Pro člena rodiny je velmi těžké rozhodnout se, jestli se dokáže postarat sám nebo bude-li potřebovat pomoci od třetí osoby. Nikdy nemůžeme vědět, jak dlouho bude dotyčná osoba pomoc potřebovat. Ten, kdo se s tímto problémem setká, musí řešit, co bude dál, zvláště pokud je ve věku, kdy má před sebou ještě několik let, než může sám odejít do důchodu. Je otázka, kolik dětí je ochotno se o své rodiče postarat. Jsou mnozí, kteří to považují za neadekvátní oběť, za přílišný zásah do své osobní svobody, mají řadu jiných priorit, a své svědomí lehko utiší pokrytím finančních nákladů na ústavní péči svého rodiče. V horším případě zůstává starý člověk sám, bez pomoci, kvalita jeho života se rychle snižuje až na zcela nedůstojnou hranici. Zde je místo pro intervenci sociálních institucí, které je třeba dostatečně ohodnotit a přiznat jim společenskou důležitost. Kredit institucionální péče o seniory je tím, na čem všichni musíme pracovat. Budeme-li se zabývat domácí péčí o seniory, která bývá subjektivně pociťována jako nejpřirozenější a nejžádanější. V naší kultuře je dána tato péče historicky. Mluvíme o případech týrání seniorů, zanedbávání péče, hyenismu a zneužívání finančních prostředků. Mezi pachateli, kteří vydírají a okrádají seniory, se ale podle policistů najdou také samotní příbuzní obětí nebo jejich pečovatelé. |8| Odhalené příklady jsou jen špičkou ledovce a zde se opět nabízí potřeba intervence profesionální sociální péče. „Problém je v tom, že pachatelé často mění vzhled, takže jejich identifikace je potom těžká. Zvlášť pro seniora, jehož paměťová stopa je stářím poškozená“. Senioři navíc mnohdy krádež vůbec nenahlásí, protože se za své “selhání“ stydí před rodinou. Další mají z pachatelů strach. |9| V Česku řádí hlavně organizované skupiny rodinných klanů z různých zemí světa. Jen během prvního čtvrtletí tohoto roku spáchali 154 trestných činů, další 10
zřejmě zůstaly nenahlášeny. V loňském roce mají na svědomí asi čtyři tisíce deliktů na seniorech, v roce 2013 to bylo ještě o tisíc trestných činů víc. Nejčastěji jde o krádeže, loupeže, podvody, vydírání a porušování domovní svobody. |10| Péče o starého člena rodiny bývala zcela přirozeným jevem ve vícegeneračních rodinách, děti zažívaly starost o „výměnkáře“ jako normu rodinných vztahů. Nenamlouvejme si, že toto mezigenerační soužití bylo vždy zalito sluncem, nicméně to fungovalo. Mladí počítali s tím, že se o své staříčky musí postarat. V současné době je výrazně jednodušší najít pro seniora vhodné zařízení, kde mu bude poskytována odborná péče za úplatu. Neodsuzujme rodiny, které volí tento způsob péče o starého či nemocného člena rodiny. Opravdu jsou situace, kdy péče v rodině možná není, někde chybí podmínky, někde vůle, ale rozhodující je, že se rodina o osud svého seniora zajímá. V tuto chvíli nabývá důležitosti systém sociální péče, občan má být informován, poučen, povzbuzen, „postrčen“, má vědět, že se má kam obrátit o pomoc. Dvojnásob to platí o domácí péči. Respitní, případně hospicová a domácí hospicová péče by si zasloužily samostatnou úvahu. U rodin, které se rozhodnou o svého, na pomoc druhých osob odkázaného člena postarat samy, vidím maximální důležitost směrovat sociální péči.
2.4
Příspěvek na péči
V naší zemi je několik druhů dávek, na které mají senioři nárok. Pro svoji práci jsem zvolila jednu z možných forem a tím je příspěvek na péči. Je to jeden z nástrojů k financování sociální služby. Příspěvek na péči je sociální dávka, jež je určena osobám, které jsou z důvodu svého zdravotního stavu odkázány na pomoc jiné osoby. Nárok na tento příspěvek se odvíjí ze Zákona o sociálních službách č.108/2006 sb. Příspěvek na péči je státní podporou, která je dané osobě poskytována ze státního rozpočtu. Tento příspěvek je možno využít na úhradu péče od organizací, které jsou registrovanými poskytovateli sociálních služeb a jsou tedy uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo na výdaje, které vzniknou pečující osobě.
11
Výše příspěvku je dána přiznaným stupněm závislosti osoby, o niž je pečováno. Stupně jsou čtyři a jejich vymezení souvisí s úkony, které není osoba, o níž je pečováno, schopna sama zvládat. O příspěvek je nutno požádat na Úřadu práce vyplněním a podáním formuláře danému úřadu. Součástí žádosti je i zpráva lékaře o zdravotním stavu dané osoby. Kroky, které vedou k posouzení žádosti, jsou: -
Sociální šetření, tzn., že po podání žádosti se určená sociální pracovnice dostaví za oprávněnou osobou domů ke zjištění reálných skutečností. Zde bude dle jednotlivých bodů posuzovat, jak daná osoba zvládne jednotlivé úkony péče o sebe sama a její soběstačnost. Se zvládáním nesouvisí ani diagnóza ani to, kolik má dotyčná osoba nemocí. Podstatné je to, na kolik se daný člověk o sebe dokáže postarat a kolik úkonů zvládne bez pomoci. Jestliže zvládá jednotlivé úkony s dopomocí, posuzuje se to jako by úkon nezvládal.
-
Vyšetření zdravotního stavu. Toto vyšetření provádí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení nebo lékař, kterého určí Česká správa sociálního zabezpečení nebo také zdravotnické zařízení, které určí Okresní správa sociálního zabezpečení.
-
Vyjádření ošetřujícího lékaře\ů
-
Posouzení lékařských zpráv (nálezů)
O přiznání určitého stupně závislosti přijde dané osobě domů písemné rozhodnutí. Následuje výplata dávky vždy v určitém daném termínu. S přiznáním příspěvku však souvisí i průběžné, namátkové i pravidelné kontroly aktuálního stavu. Zjišťuje se při nich skutečnost, zda nárok na státní příspěvek trvá, zda osoba nadále splňuje podmínky pro daný stupeň závislosti. V případě neúspěchu, s žádostí o příspěvek na péči, je možné podat odvolání a to
i
opakovaně
2.5
(maximální
počet
odvolání
není
stanoven).
|11|
Vize Pardubického kraje – oblast péče o seniory
Jedná se o horizont střednědobého plánování tj. do r. 2018 a kraj má takovouto vizi:
12
Umožnit lidem setrvat co nejdéle ve svém domácím prostředí, být součástí své přirozené komunity a co nejvíce ovlivňovat svůj život i ve své závěrečné etapě. Zajistit síť terénních ambulantních a pobytových služeb, které jsou flexibilní časové, územně a jsou schopné zajistit péči o seniory s různou mírou podpory, a to přednostně v jejich přirozeném prostředí za využití běžně dostupných veřejných služeb a péče blízkých osob. Terénní služby jsou dostupné na celém území kraje, ve všech obcích dle zjištěných potřeb v území, fungují včetně víkendů a svátků cca od 7 do 22 hod. Zaměřují se na všechny cílové skupiny tj. na seniory omezené v soběstačnosti z důvodu věku, chronického onemocnění, zdravotního stavu a podobně. Mají navázanou spolupráci se zdravotnickými službami (zejména home care, domácí hospicovou péčí) a službami krizového či tísňového volání v případě nenadálé události. Služby podporují život v přirozeném prostředí klientů, doplňují péči rodiny a dalších komunitních a běžně dostupných služeb. Zároveň zajišťují podporu pečujícím osobám v péči. Ambulantní služby jsou specializované na uživatele v seniorském věku, jež nemohou být samostatně ve své domácnosti pouze s podporou terénních služeb, neboť potřebují pravidelnou pomoc druhé osoby nebo stálý dohled. Maximálně podporují samostatnost seniorů a umožňují jim vykonávat běžné věci tak, aby byly co nejvíce zachovány jejich schopnosti a dovednosti, v rámci doplňkové činnosti či dodavatelsky zajišťují dopravu do zařízení. Provozní dobu mají v rozsahu poptávky, v pracovních dnech optimálně od 7 do 17 hod. tak, aby pečující osoby měly možnost účastnit se ekonomické činnosti a byla zachována péče ze strany osob blízkých. Pobytové služby jsou určeny osobám s vysokou mírou podpory, které nemohou být v domácím prostředí za podpory pečující osoby nebo terénních či ambulantních služeb. Služby jsou poskytovány v jednolůžkových, maximálně ve dvoulůžkových pokojích. Služby obecně budou úzce spolupracovat se sociálními pracovníky na obcích., Jedním z nástrojů, který uvedené vize pomůže zavést do praxe je regionální karta. Poskytovatelé sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob, musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit aktivně, podporovat rozvoj jejich
samostatnosti,
motivovat
je
k takovým
činnostem,
které
nevedou
k dlouhodobému setrvání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a 13
v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod. |12| Karty umožňují kontrolu efektivity prostředků vynakládaných z rozpočtu kraje. Současně nám předkládají přehled o tom, s jakými potřebami uživatelé služeb přicházejí, jaká témata nejčastěji řeší a jak se daří potřeby uživatelů naplnit, což je velmi důležité pro plánování služby a zároveň krajské sítě sociálních služeb. V souladu s legislativou by kraj měl vycházet z analýzy potřeb, pro kterou budou karty podkladem. Karty současně pomohou sjednotit přístup pracovníků k sociálnímu šetření a zjišťování potřeb, na kterých je pak postaven Individuální plán klienta.
2.6
Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim
„Mohu zůstat doma, kde se cítím dobře“ Cílem Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim (dále jen CSSP) je po celých 22 let, kdy poskytuje sociální služby, zabezpečit komplexní péči občanům města Chrudim, kteří si pro svůj věk, nemoc, zdravotní postižení nebo ztrátu soběstačnosti nejsou schopni sami a ani s pomocí rodiny či svého nejbližšího okolí obstarat základní životní potřeby v oblasti osobní péče – schopnost sebeobsluhy a péče o svou domácnost nebo jsou tyto jejich schopnosti sníženy. Filozofií organizace je poskytovat terénní a ambulantní služby v rozsahu, který umožní co nejdéle zůstat doma, kde se každý cítí dobře. Širokým spektrem služeb chce organizace umožnit jednotlivým potřebným spoluobčanům výběr takové péče, kterou potřebují, a tím zamezit nebo oddálit „institucionalizaci“, ke které často dochází spíše než z důvodu její nutnosti, v důsledku nedostatku alternativních sociálních služeb pobytového charakteru. Individuálním přístupem ke každému klientovi zajišťujeme odpovídající uspokojení všech potřeb pomoci a podpory. Při každodenním vykonávání našich služeb se pracovníci setkávají s klienty, kteří očekávají pomoc při řešení celého komplexu jejich problémů a to i těch, které se bezprostředně netýkají nasmlouvané služby, těch, které jsou součástí jejich života. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim je velmi moderní, dynamická a zároveň
14
stabilizovaná organizace, která na úseku sociálních služeb působí, jak bylo uvedeno 22 let. Veškerou svoji činnost podřizuje etickým a obecným principům sociálních služeb jako jsou autonomie, nezávislost, začlenění a integrace klienta, dále respektování potřeb, profesionální přístup, odbornost pracovníků a odpovědnost za poskytování služeb.
Služby poskytuje v zájmu klienta, a to důsledným dodržováním
základních lidských práv a svobod. Naše organizace se stává vždy pro klienta partnerem. Nebojím se říct, že tuto organizaci můžeme hodnotit jako vysoce profesionálního poskytovatele, který své záměry může realizovat vzhledem k velké podpoře svého zřizovatele.
2.7
Historický vývoj
Vzhledem ke zvyšování počtu starších a starých osob v populaci a prodlužování lidského věku, prodlužuje se i období života, kdy člověk potřebuje pomoc druhé osoby. Vzhledem k tomu, že v minulých letech (před r. 1990) nebylo k této pomoci přistupováno v naší republice příliš odpovědně a senioři byli na okraji zájmu, musíme konstatovat, že ani v Chrudimi nebyl přístup k poskytování sociálních služeb příkladný. Do roku 1991 pečovatelská služba v Chrudimi byla zajišťována Okresním ústavem sociálních služeb, jehož zřizovatelem byl Okresní národní výbor, později Okresní úřad. Klientům byla pečovatelská služba poskytována v terénu od 7,00 – 15,30 hodin a v DPS 11 hodin a to od 7,00 – 18,00 hodin - 5 dnů v týdnu. Většina úkonů se týkala pouze nákupů, rozvozu obědů a úklidů. Celkovému stavu odpovídala i úroveň personální. Přestože nelze bývalé zaměstnance Okresního ústavu sociálních služeb hodnotit tak, že by neměli zájem se o klienty postarat, možnosti Okresního ústavu sociálních služeb byly v důsledku celkového přístupu zřizovatele ve „zbědovaném“ stavu a tudíž i stav mysli a odpovědnosti personálu byl na podobné úrovni. Ne nadarmo se domům s pečovatelskou službou přezdívalo „Domy smutku“. Po nástupu nového vedení města bylo v září r. 1991 městskou radou rozhodnuto o převzetí pečovatelské služby a Klubu důchodců pod správu městského úřadu. Následně na základě doporučení městské rady byla zřízena od 1. 1. 1993 příspěvková organizace. 15
2.7.1.1 Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim Na počátku roku 1993 činnost Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim (dále CSSP Chrudim) spočívá pouze v zajišťování pečovatelské služby, provozu domů s pečovatelskou službou a provozu klubu důchodců. Postupně se rozsah činnosti rozrůstá. Cílem bylo a je, aby služba byla flexibilní, časově dostupná, aby zvyšovala pocit jistoty a vycházela z potřeb a cílů jednotlivých klientů. CSSP Chrudim se dynamicky rozvíjí. Činnost rozšiřuje o zajišťování provozu domácí zdravotní a ošetřovatelské péče, azylového domu (provozován 12 let), ústavu pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem, jeslí (provozovány 4 roky), denního centra pro seniory, tísňové linky „Signál v tísni“ a aktivizační činnosti. Pod CSSP Chrudim byl zařazen projekt Zdravé město. CSSP Chrudim se přihlásilo k dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21 – zdraví pro všechny v 21. století. Program představuje racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče o zdraví a jeho rozvoj. Jeden z cílů tohoto programu se dotýká i seniorské populace.
2.7.1.2 Důležité události z historie organizace Rok 1993 Zajišťování pečovatelské služby, která se stává první činností, kterou CSSP Chrudim zajišťuje společně s provozováním dvou domů s pečovatelskou službou, (DPS v ulici Komenského - 11 bytů, z toho dva byty pro manželské dvojice a DPS v ulici Obce Ležáků s 30 byty pro jednotlivce) a klubu důchodců. Cílová skupina klientů se oproti předcházejícím rokům nemění. Jako služba terénní je nadále zaměřena na osoby, které z důvodu zdravotního stavu, vysokého věku, ztráty soběstačnosti nebo pro těžké zdravotní postižení nejsou schopny si samy obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo které pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření druhou osobou nebo jinou osobní péči, kterou jim nemohou zajistit rodinní příslušníci. Pečovatelská služba je poskytována všem potřebným osobám na základě žádosti samotné osoby, případně jejich příbuzných, známých, lékaře apod. Sociální
16
pracovnice provede šetření v místě bydliště a zjistí potřebnost pomoci. Zpracuje rozhodnutí o poskytování pečovatelské služby, které předkládá k podpisu na Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Chrudim. Podkladem pro rozhodnutí je i návrh ošetřujícího lékaře žadatele. Pečovatelská služba je poskytována v souladu s vyhláškou č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů - úhrada je stanovena plně, částečně nebo bezplatně na základě posouzení věku, zdravotního stavu, příjmu a majetkových poměrů žadatele. Mezi nejčastěji požadované služby patří dovážka obědů, zajišťování nákupů a nutných pochůzek, úklid domácnosti, jednoduché ošetřovatelské úkony, denní dohled a pomoc při osobní hygieně. Pečovatelská služba začíná být zajišťována 269 klientům, a to 14 zaměstnanci v trvalém pracovním poměru (z toho 12 pečovatelkami v přímé péči s klientem) a 6 dobrovolnými pečovatelkami. Časový rozsah služby je v DPS 11 hodin denně, 5 dnů v týdnu. V domácnostech klientů mimo DPS je služba poskytována 8,5 hodiny denně, 5 dnů v týdnu. Přestože materiální podmínky pro zajišťování služby nejsou v počátcích nejideálnější (nedostatečné vybavení DPS - zejména hygienického zařízení a střediska osobní hygieny, dále jeden automobil určený pro rozvoz 100 obědů sloužící k zajištění veškeré činnosti, nedostatek finančních prostředků a další), začíná CSSP Chrudim postupně pečovatelskou službu realizovat s cílem umožnit klientům žít co nejdéle ve vlastním přirozeném prostředí. Výrazným prvkem úspěchu se stává dobrá spolupráce s městem, které má mimořádné pochopení pro potřeby seniorů. K pozitivům přispívá i rozvíjející se partnerství s holandským městem Ede, kde zaměstnanci CSSP Chrudim začínají absolvovat stáže. Činnost je v tomto roce dále rozšířena o: -
zajišťování provozu domácí ošetřovatelské péče
-
provozování azylového domu
-
půjčovnu kompenzačních pomůcek Rok 1995 Dochází k zajištění provozu v DPS tak, že je zachována důstojnost člověka,
respektováno jeho soukromí s tím, že pokud pomoc potřebuje, je mu dostupná 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Mimo DPS se pečovatelská služba přizpůsobuje
17
individuálním potřebám klientům, takže není výjimkou, že jsou klienti zabezpečeni od 7,00 do 19,00 hodin, 7 dnů v týdnu. Dochází ke zkvalitnění služby při zajištění dovozu obědů. CSSP Chrudim nakupuje nerezové jídlonosiče s termoobaly, které umožňují udržení teploty dovezené stravy, umožňují též dodržování hygienických požadavků. Zároveň je nabídka obědů rozšířena o dovoz mražené stravy na dny pracovního volna a svátky (o rok později je dovoz obědů vedle klasické stravy rozšířen o stravu uzpůsobenou pro diabetiky). Rok 1998 Otevřen třetí dům s pečovatelskou službou v Soukenické ulici s třiceti bytovými jednotkami (z toho je šest bezbariérových bytů, dva byty jsou určeny pro dvojice) dále je v domě druhé křídlo s 30 bytovými, které slouží jako malobyty pro seniory a invalidní důchodce. Dovážka obědů se rozšířila o stravu šetřící a neslanou, takže klienti mají výběr ze čtyř jídel. Byla zřízena senior-linka, na kterou se mohl obrátit každý v případě, že potřebuje pomoc nebo radu v oblasti sociální, zdravotní, právní, domácí péče a podobně – tato služba byla využívána sporadicky, proto byla do roka zrušena. Rok 1999 Centrum sociálních služeb a pomoci se stalo vítězem regionálního kola soutěže „Obec seniorům 1999“. Soutěž vyhlásil Svaz měst a obcí České republiky pod záštitou Senátu Parlamentu ČR a MPSV ČR. Rok 2000 Proběhla rekonstrukce domu s pečovatelskou službou v ulici Obce Ležáků – celkem 30 bytových jednotek pro jednotlivce. Rok 2003 Město Chrudim poskytlo část objektu bývalých jeslí k rekonstrukci na Denní centrum pro seniory, které bylo ještě téhož roku zprovozněno s kapacitou 17 klientů. Došlo k zprovoznění čtvrtého domu s pečovatelskou službou v ulici Strojařů s kapacitou 25 bytových jednotek pro jednotlivce |13||14|.
18
Rok 2004 CSSP se přihlásilo do celorepublikové soutěže v oblasti péče o seniory CENA RODINY MYŠÁKOVÝCH 2004. Odměnou za získání prvního místa byl dar 100 000,- Kč, který byl použit na bezbariérovou úpravu vozidla na přepravu klientů CSSP Chrudim a zároveň na zakoupení tří polohovacích křesel pro klienty denního centra. Organizace se začala připravovat na nové zákonné normy - zákon o sociálních službách a standardy kvality. Rok 2005, 2006 Aktualizují
se
vnitřní
pravidla
pro
poskytování
jednotlivých
služeb
(zpracovávány dle požadavků standardů kvality sociálních služeb), které se stávají stěžejním dokumentem definujícím poslání, cílovou skupinu, cíle, principy, způsoby a pravidla poskytování sociální služby. Rok 2007 Vzhledem k novým zákonným normám dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dochází ke změně zřizovací listiny organizace (Město Chrudim, 2006), která shora uvedené služby poskytuje pod názvy: -
Pečovatelská služba
-
Denní stacionář Pohoda
-
Denní stacionář Jitřenka
-
Tísňová péče Signál v tísni
-
Sociálně aktivizační programy pro seniory a osoby se zdravotním postižením Aktivizační programy
-
Domácí zdravotní péče Kirké
Došlo ke změně poslání CSSP Chrudim: Posláním Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim je zlepšit kvalitu života osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a poskytnout jim nebo jejich rodinám přiměřenou pomoc a podporu tak, aby mohly žít co nejdéle důstojným životem ve vlastních domácnostech. CSSP Chrudim uzavřelo spolupráci s Českou asociací pečovatelské služby v rámci projektu „Vzdělávání pracovníků sociální péče“, a to při jeho praktické části, jejímž 19
účelem bylo zejména to, aby si školené osoby – účastníci kurzu osvojili získané poznatky v praxi a byli je tak schopni aplikovat při své práci. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim se stalo certifikovaným pracovištěm pro provádění praktické části výuky ve vzdělávacích kurzech České asociace pečovatelské služby. Organizace navazuje na osvědčený způsob poskytování služby z předchozích let, který rozšiřuje o veškeré změny vyplývající ze zákona o sociálních službách. Rok 2008 Velice přínosná pro organizaci a všechny pracovníky v přímé péči o klienta byla spolupráce na programu Iniciativy Společenství EQUAL - Rozvoj sociálních služeb a vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Naše organizace se účastnila v letech 2005 - 2008 jako jedna z 11 partnerských institucí tohoto programu a byla zodpovědná za praktickou část výuky pracovníků v sociálních službách. Přínosem projektu pro organizaci bylo: -
zjištění, že filozofie naší organizace (poskytovat co nejširší spektrum terénních a ambulantních sociálních služeb na území města Chrudim, a tím zamezit nebo alespoň oddálit institucionalizaci) byla správná (většina občanů v analýzách uváděla, že pokud budou mít potřebu pomoci a podpory, budou využívat terénní sociální služby)
-
navázání nových kontaktů a přátelství pracovníků v přímé péči
-
změny v komunikaci s klientem a znalostech pracovníků v sociálních službách Jeden z výstupů je publikace Rozvoj sociálních služeb v Pardubickém kraji -
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE |15|. Rok 2009 Ve dnech 19. - 21. 1. byla na úseku pečovatelské služby provedena řádná inspekce kvality pečovatelské služby, týkající se plnění registračních podmínek, plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 88 zákona č. 108/2006 Sb. plnění požadavků kvality sociálních služeb podle §§ 97 a 99 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ověřované pomocí standardů kvality sociálních služeb a podle prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb. – příloha č. 2. Z celkového maximálního počtu 144 bodů hodnocených kritérií Standardů kvality sociálních služeb bylo dosaženo 138 bodů, tj. 95,83 % - standardy kvality byly splněny výborně.
20
CENA MAKROPULOS je udělována k ohodnocení mimořádného a v praxi osvědčeného projektu řešícího zdravotní a zdravotně sociální potřeby seniorů v České republice. Je nazvána podle divadelní hry Karla Čapka, která domýšlí odvěkou lidskou touhu po nekončícím životě. Poselství hry je možno chápat i tak, že nestačí jen přidat léta životu, ale je nutné přemýšlet o kvalitě života přidaných let. Cena naší organizaci byla předána 1. 10. 2009 u příležitosti Mezinárodního dne seniorů v Národním divadle v Praze. Po dvaceti dvou letech úspěšné práce, po mnoha kontrolách, které dopadly na výbornou, po tom, co v celorepublikovém hodnocení sociálních služeb získala několik významných ocenění za kvalitně poskytované sociální služby, je jisté, že se organizace řadí na přední příčky v oblasti kvality sociálních služeb v ČR. K tomu samozřejmě přispívá přístup všech zaměstnanců spočívající v týmové práci. Za 20 let investovalo město Chrudim do rozvoje Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim desítky milionů korun. Za stejných dvacet let využily služeb Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim stovky obyvatel našeho města. Z tohoto pohledu to byly velmi dobře investované peníze…
2.8 Druhy sociálních služeb poskytované Centrem sociálních služeb Považuji za důležité podat stručné vysvětlení k jednotlivým typům služeb, protože senioři mají možnost využít jakoukoliv kombinaci služeb v rámci organizace. Nyní CSSP Chrudim poskytuje pečovatelskou službu v terénu po území celého města a městských částí, ve čtyřech domech s pečovatelskou službou, provozuje denní stacionář pro děti a mládež a dospělé s mentálním a kombinovaným postižením Jitřenka, denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené dospělé. Pohoda zajišťuje domácí zdravotní a ošetřovatelskou péči Kirké a půjčovnu kompenzačních pomůcek. Nedílnou součástí péče je i základní poradenství, které vyplývá ze zákona o sociálních službách a Senior klub, který zajišťuje aktivizační činnosti. Pečovatelská služba je poskytována 7 dnů v týdnu a je určena seniorům a osobám se zdravotním postižením bez omezení věku, jejichž schopnosti jsou sníženy zejména v oblasti osobní péče a péče o domácnost. Podstatou služby je pomoci zvládnout předem dohodnuté běžné každodenní úkony, které by dělali sami, kdyby jim v tom nebránilo zdravotní postižení nebo stáří. 21
Pečovatelská služba zajišťuje pochůzky, nákupy, úklid, praní prádla, dovoz oběda, podání (event. uvaření) oběda, pomoc při osobní hygieně s možností využití střediska osobní hygieny (bezbariérové koupelny v domech s pečovatelskou službou) a další. Pečovatelskou službu poskytujeme také ve čtyřech Domech s pečovatelskou službou. Cílem služby je umožnit setrvat co nejdéle v domácím prostředí. Služba je flexibilní a časově dostupná až 24 hodin denně dle individuálních potřeb jednotlivých klientů. Denní stacionář „Pohoda“ (dříve pod názvem Denní centrum pro seniory) od roku 2003 poskytuje přiměřenou ambulantní péči seniorům a zdravotně postiženým a pomoc jejich rodinám, a to po dobu, kdy je rodina v zaměstnání. Tím služba umožňuje klientovi zůstat co nejdéle v jeho domácím prostředí. Cílem služby je poskytování přiměřené péči klientům tak, aby lépe zvládli následky choroby, dále zmírnění stresu rodinných pečovatelů, které se služba snaží aktivizovat. Zařízení je určeno pro 17 klientů, provoz od 6:30 do 17:00 hodin, a to pondělí až pátek. Denní stacionář „Jitřenka“ (dříve pod názvem Ústav pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem) CSSP Chrudim provozuje od roku 2001. Jedná se o ambulantní službu, která poskytuje podporu dětem, mládeži a dospělým s mentálním a kombinovaným postižením od 3 do 26 let věku na jejich cestě k plnohodnotnému a samostatnému životu. Cílem je upevňovat hygienické návyky klientů, podporovat jejich soběstačnost, rozvíjet zájmy, udržovat získané znalosti a dovednosti a poskytovat zdravotní a rehabilitační péči. Službu může využívat 12 klientů v době od 7:00 do 15:30 hodin. Domácí zdravotní péče „Kirké“ poskytuje od roku 1993 základní zdravotní a ošetřovatelskou péči klientům ve městě a v blízkém okolí. Zajišťují ji kvalifikované všeobecné
sestry
na
základě
doporučení registrujícího
praktického
lékaře,
registrujícího lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v domácím prostředí 7 dnů v týdnu. Poskytují zdravotní a ošetřovatelskou péči jako jsou osobní hygiena, polohování, léčba dekubitů, sledování příjmu tekutin a stravy, zábaly, úprava domácího prostředí. Dále odběr biologického materiálu, podání léků, vtírání mastí, převazy a aplikace injekcí. Součástí je i speciální péče jako ošetřovatelská rehabilitace, cvičení soběstačnosti, nácvik chůze pomocí kompenzačních pomůcek a 22
komunikace
s klientem.
Dále
domácí
zdravotní
péče
provozuje
půjčovnu
kompenzačních pomůcek, které ulehčují osobám, ale i jejich pečujícím překonávat zhoršení zdravotního stavu. Chtěla bych vyzvednout výsledek řádné inspekce kvality pečovatelské služby. Tímto výsledkem se ukázalo, že CSSP Chrudim zvládlo změnu v sociální sféře, kterou přinesl nový zákon o sociálních službách. Změny se týkají způsobu financování sociálních služeb, zavedení povinnosti registrace poskytovatelů sociálních služeb, zvýšení nároků na kvalifikační předpoklady pracovníků v přímé péči i sociálních pracovníků, a kladení zásadního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb. Podstatnou legislativní změnou, vyplývající ze zákona o sociálních službách, se stává uzavírání smluvního vztahu o sociální službě mezi osobou, která službu potřebuje a poskytovatelem služeb. Před rokem 2007 bylo vydáváno rozhodnutí Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Chrudim. Od roku 2007 CSSP Chrudim jako poskytovatel sociálních služeb uzavírá přímo s klientem smlouvu, která obsahuje všechny zákonné náležitosti. Při zavedení sociální služby sociální pracovnice s klientem dohodne individuální plán služby, který vychází z jeho osobních cílů a domluví, kde, kdy a jakým způsobem bude služba probíhat a kdo ji bude zajišťovat. Obsahem osobních cílů je vytyčení oblasti pomoci nebo podpory klienta, tzn. míry pomoci a podpory v závislosti na aktuálních potřebách, zájmech, možnostech a schopnostech klienta. Každý klient má určeného tzv. klíčového pracovníka (tj. pracovníka sociálních služeb), který je v nejužším pracovním kontaktu s klientem. Dochází k sestavení časového harmonogramu individuálního plánu služby, na kterém se společně podílí klient, klíčový pracovník a koordinátorka služby, která celý časový harmonogram řídí a kontroluje. Klíčový pracovník ve spolupráci s klientem dbá na dodržování individuálního plánu, provádí jeho hodnocení v souvislosti s osobními cíli klienta a navrhuje případnou změnu s ohledem na jeho osobní cíle, potřeby, schopnosti a zdravotní stav. Plánování s klientem vychází z jeho vnitřních možností a schopností tak, aby bylo podporou a směřovalo k maximální možné míře jeho samostatnosti a nezávislosti.
Klíčový pracovník se stává jednatelem mezi klientem a ostatními
pracovníky.
23
Plánování služby u komunikujících klientů probíhá formou rozhovoru. V případě klientů, kteří mají potíže s komunikací, je použito k plánování služby dalších metod, jako je pozorování, rozhovor s referujícími osobami - rodinní příslušníci, informace lékaře a dále analýza potřeb klienta. Mezi požadavky na kvalitní individuální plánování služby je považováno vytvoření spolupracujícího týmu, kde je v popředí zájmu potřeby klient, který není schopen si zajistit péči sám vlastními silami, současně však má vymezeny úkoly spojené se zodpovědností za své zdraví. Dále je to snaha vybídnout klienta, aby popsal své potíže - co se pro něj stává skutečným problémem a jak on sám vidí možnost zlepšení a směr pomoci. Nesmí převládnout model poskytování péče, který mu neumožní zachovat jeho zvyklosti a využít jeho schopností. Snahou musí být vycházet také z toho, co klient umí a zvládá a v čem potřebuje pomoc. Individuální plánování služby vychází z konkrétních potřeb somatických, psychosociálních, ale i duchovních. Zejména senioři však některé potřeby nepociťují. Při plánování služby nelze zapomínat, že uvedené lidské potřeby tvoří celek a poskytovaná péče se musí odvíjet od toho, v jakém rozsahu klient potřebuje konkrétní podporu a pomoc. Vytvoření funkčního vztahu s klientem, založeném na pochopení, důvěře, ochotě naslouchat a empatii, dále pocitu jistoty a bezpečí, se stává jedním z nejdůležitějších předpokladů pro smysluplné a kvalitní poskytování pečovatelské služby. CSSP Chrudim preferuje, aby každému klientovi byla poskytována taková péče, kterou potřebuje. Proto při zabezpečení intenzivní péče dochází ke kombinaci jednotlivých sociálních služeb, které jsou v rámci organizace zajišťovány. Tento přístup vyžaduje monitorování potřeb klienta a poskytnutí cílené služby. Protože pracuji na úseku pečovatelské služby, vidím jak vzhledem k tělesným, zdravotním, sociálním a psychickým změnám, které ohrožují kvalitu života klientů - seniorů, dochází často ke kombinaci pečovatelské služby se službami v denním stacionáři „Pohoda“. Intenzivní péče ve stacionáři, kde v průběhu celého dne probíhají aktivizační programy individuálně přizpůsobené jednotlivým klientům, vhodným způsobem doplňuje stávající službu. Nebývá výjimkou, že klient využívající pečovatelskou službu v DPS, dojíždí ve všední dny do stacionáře. Kombinace služeb přispívá k prodloužení umístění v DPS. Jeden z DPS je koncipován tak, že slouží nejen vlastním obyvatelům, ale ve značné míře je využíván i ostatními seniory a zdravotně postiženými osobami města 24
jako zázemí pro poskytování společenského a sportovního vyžití. Do prostor DPS se tak částečně přenáší i kulturní život města. Pomoc klientovi při návratu z hospitalizace do přirozeného prostředí přispívá souběžné poskytování pečovatelské služby a domácí zdravotní péče Kirké v rámci organizace. Po ukončení akutní péče, která dosud probíhala v prostředí zdravotnického zařízení, jež je pro mnohé klienty demotivující, klient přechází do vlastní domácnosti. O požadavku na zavedení obou služeb je pečovatelská služba informována sociální pracovnicí nemocnice, příp. ošetřujícím lékařem nebo přímo rodinou či samotným klientem. Sociální pracovnice pečovatelské služby a vedoucí sestra domácí zdravotní péče společně klienta navštíví, zjistí potřeby a požadavky na služby. Společně naplánují průběh obou služeb, které se vzájemně časově doplňují. Zdravotní a ošetřovatelské úkony na základě indikace ošetřující lékaře provádí všeobecná sestra domácí zdravotní péče, pečovatelské úkony pracovnice pečovatelské služby. Vyžaduje-li to klientův zdravotní stav, jsou mu zapůjčeny kompenzační pomůcky (např. polohovací lůžko, hrazda k lůžku, chodítko, WC křeslo).
Pomůcky slouží nejen klientovi k lepšímu
zvládání jeho zdravotního stavu, ale i pracovníkům k ulehčení manipulace s klientem. Nácvik správného používání kompenzačních pomůcek provádí všeobecná sestra. Dojde-li ke zlepšení zdravotního stavu klienta, kdy není nutné odborné ošetřování domácí zdravotní péčí, pomoc zajišťuje pouze pečovatelská služba, má-li o ni klient nadále zájem. Pečovatelská služba nespolupracuje s domácí zdravotní péčí „Kirké“ pouze po hospitalizaci klienta, ale i v dalších případech. Klienti pečovatelské služby vyžadující odborné ošetření, jsou informováni o možnosti využít tuto službu a naopak domácí zdravotní péče informuje své klienty o pečovatelské službě, jestliže zjistí, že klienti sami nezvládají nutné práce v domácnosti, zajištění stravy, osobní hygienu apod. Propojení pečovatelské služby a domácí zdravotní péče „Kirké“ vede ke zvýšení kvality poskytovaných služeb CSSP Chrudim. Na jedné straně pozitivně ovlivňuje kvalitu života klienta a má nepřímo vliv na jeho právo rozhodování se o druhu přijímané služby. Ošetřování v přirozeném prostředí klienta motivuje ke snaze vyléčit se, být opět částečně či plně soběstačný. Na druhé straně dochází k předcházení mnohdy i zbytečné hospitalizaci, což
vede
k ekonomické
efektivitě. Nákladná
forma
péče
ve
zdravotnickém zařízení je nahrazena jednodušší formou péče v domácím prostředí.
25
Proto souběžné poskytování sociální a zdravotní služby je v CSSP Chrudim považováno za velmi důležité. V tomto trendu bude organizace pokračovat i nadále.
26
3 Praktická část 3.1
Metodologie výzkumu
Dotazníkové šetření. Pro vyhodnocení využívání pečovatelské služby v Chrudimi jsem zvolila jako metodu výzkumu dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření probíhalo od února do března 2015. Dotazníky byly rozeslány v počtu 85 ks mezi klienty pečovatelské služby, kteří jsou v domech s pečovatelskou službou, nebo ve svých domácnostech a využívají některou ze služeb, kterou nabízí Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Distribuce proběhla za pomoci pečovatelek. Vráceno bylo 60 dotazníků. Respondenti tento dotazník vyplňovali anonymně. Dotazník se skládá ze 13 otázek.
27
Otázka č. 1 Pohlaví klientů Muži
15
Ženy
45
Pohlaví klientů
25%
75%
muži
ženy
[Zdroj: vlastní] Na danou otázku odpověděli všichni respondenti. Z celkového počtu 60 dotazovaných je 45 žen. Odpovídají tomu i demografické údaje, které zveřejnuje český statistický úřad. Muži mají v našem zařízení menšinové postavení.
28
Otázka č. 2 Věk 60-75 let 75-80 let 80-85 let 85 a více
23 5 15 17
Věk 28% 39%
25%
60-75 let
8%
75-80 let
80-85 let
85 a více
[Zdroj: vlastní] Nejvíce respondentů, kteří byli ochotni vyplnit dotazník, je ve věku do 75 let. Poměrně velkou skupinu činí klienti ve věku 85 let a více. Osoby ve starším věku neradi cokoliv píší nebo vyplňují. Je to například kvůli špatnému vidění nebo kvůli velkému problému s motorikou.
29
Otázka č. 3 Využíváte v posledním roce (alespoň 2krát měsíčně) pomoc druhé osoby? Ano 75% Ne 25%
Pomoc druhé osoby
25%
75%
ano
ne
[Zdroj: vlastní] Většina dotazovaných využívá pomoc druhé osoby. V domech je to hlavně úklid společných prostor. Také všichni využívají pro většinu domů s pečovatelskou službou velmi nezvyklou službu, a tím je dohled v noci. Naše organizace poskytuje jako jedna z mála nepřetržitý 24 hodinový provoz. V zařízeních podobného typu to zpravidla nebývá. Většina zařízení poskytuje služby pět dní v týdnu. Naše organizace má celoroční provoz.
30
Otázka č. 4 V případě, že jste na předchozí otázku odpověděl/a ANO, uveďte, na koho se nejčastěji obracíte. Děti
27
Vnoučata
9
Sousedé
2
Přátelé
6
Příbuzní
6
Pečovatelská služba
15
Jiné (manžel)
1
Jiné (úklidová služba)
1
Kdo pomáhá 2% 2% 22%
40%
9% 9% 3%
13%
Děti
Vnuci
Sousedé
Přátelé
Příbuzní
Pečovatelská služba
Jiné (manžel)
Jiné (úklidová služba)
[zdroj: vlastní]
Nejvíce respondenti očekávají pomoc od svých dětí. Lze se domnívat, že je to v naší kultuře běžný jev, protože v nedávné minulosti neexistovaly státní instituce, které by pomoc potřebným poskytovaly. Pomoc seniorům se celospolečensky očekávala od rodiny a rodinných příslušníků. Proto většina seniorů, kteří mají zakořeněný tento model, očekává pomoc od svých dětí. Rychlý vývoj společnosti směrem k pracovnímu začlenění žen sehrává svoji úlohu stejně jako ekonomická krize, která s sebou nese obavy potomků ze ztráty zaměstnání při péči o seniora.
31
Otázka č. 5 Proč se obracíte na uvedenou osobu či instituci? Nemusím platit cizím
9
Je to povinnost dětí
6
Chci být nezávislá, nechci obtěžovat děti, raději službu
5
Děti nemají čas
3
Děti bydlí daleko
7
Důvody využívání či nevyužívání služeb 23%
30%
10% 20%
17%
Nemusím platit cizím Je to povinnost dětí Chci být nezávislá, nechci obtěžovat děti, raději službu Děti nemají čas Děti bydlí daleko
[zdroj: vlastní]
Vycházíme-li z toho, že šetření proběhlo mezi seniory, kteří jsou již klienty Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim, přesto je stále poměrně vysoko postavena rodina. I když respondenti mají zkušenost s využíváním profesionálních sociálních služeb poskytovaných organizací, ještě se hodně upínají ke svým dětem, přátelům nebo příbuzným. Velké části respondentů není příjemné platit za pomoc cizím lidem. Druhá nejvíce zastoupená kategorie jsou senioři, jejichž děti bydlí daleko a není reálně možné, aby potřebnou pomoc svým rodičům osobně poskytovali.
32
Otázka č. 6 S čím potřebujete pomoci nejčastěji? Radou v úředních záležitostech
23
Popovídat si, nebýt sám/sama
15
Dovoz oběda
27
Nákupy
25
Pomoc s osobní hygienou
10
Úklid domácnosti
22
Odvoz autem
4
Drobné opravy v bytě
4
Senioři potřebují 3,10% 3,10% 17,70%
16,90%
11,50%
7,70%
20,80%
19,20%
Radou v úředních záležitostech
Popovídat si, nebýt sám/sama
Dovoz oběda
Nákupy
Pomoc s osobní hygienou
Úklid domácnosti
Odvoz autem
Drobné opravy v bytě
[zdroj: vlastní]
Výzkumem bylo zjištěno, že pro klienty je priorita uspokojení základních životních potřeb: potřeba jídla, potřeba pocitu sounáležitosti (popovídat si), žít v důstojném životním prostředí. Poměrně hodně odpovědí respondentů byla odpověď: potřeba pomoci v úředních záležitostech. Systémy institucí, potřebná potvrzení a formuláře jsou pro seniory natolik nepřehledné, že potřebují pomoc druhé osoby.
33
Otázka č. 7 S čím se obracíte na rodinu? Tato otevřená otázka měla nejčastější odpovědi: Vyřizování na úřadech 6 Odvoz autem 4 Nákupy 5
Pomoc rodiny 33%
40%
27%
Vyřizování na úřadech
Odvoz autem
Nákupy
[zdroj: vlastní]
Rodina nejčastěji poskytuje svým blízkým potřebnou pomoc v souvislosti s vyřizováním na úřadech, nákupy a případně dovoz autem podle potřeb. Nejčastěji využívají
odvoz
k lékaři.
Jednotlivě
se
objevovala
pomoc
s pracemi
na
zahradě, opravami v bytě, úklidem, hygienou, praním, povídáním si, poskytováním společnosti, doprovodem a s pomocí s domácí elektronikou.
34
Otázka č. 8 Jaké využíváte sociální služby? Obědy
11
Úklid
13
Hygiena
6
Doprava
6
Nákupy
5
Praní
3
Pedikúra
2
Druhy sociálních služeb 4% 11%
7%
24%
13% 28%
13%
Obědy
Úklid
Hygiena
Doprava
Nákupy
Praní
Pedikúra
[zdroj: vlastní]
Ze služeb, které jsou profesionálně Centrem sociálních služeb a pomoci nabízené, respondenti nejvíce využívají zajištění stravy a běžný úklid. Úkony, které není nutné vykonávat každý den, jako je velký nákup, praní a žehlení prádla, doprava apod., se snaží zajistit příležitostně rodinnými příslušníky, sousedy nebo známými. Poměrně málo je zastoupená služba pomoci s osobní hygienou. Souvisí to patrně s tím, že se jedná o nejintimnější věci v životě člověka. Dokud je člověk schopen vykonávat alespoň osobní hygienu, cítí se poměrně soběstačný. Proto se chce každý člověk v této činnosti postarat o sebe co nejdéle nebo svěřit intimní záležitosti těm nejbližším lidem v okolí.
35
Otázka č. 9 Chcete v budoucnu využívat sociální služby? Ano Ne
29 21
Budoucnost využití sociálních služeb
42%
58%
Ano
Ne
[zdroj: vlastní]
Odpovědi získané na tuto otázku svědčí o tom, že si lidé snaží zachovat co možná nejvyšší míru soběstačnosti bez nutnosti využívání služeb nějaké organizace. Nicméně si uvědomují, že může nastat chvíle, kdy se bez cizí pomoci neobejdou a většina z nich si připouští možnost, že je potom řešením využití služeb nějaké organizace.
36
Otázka č. 10 V čem byste uvítal/a pomoc, co Vám nejvíce chybí?
Tato otázka je opět otázkou otevřenou. Proto uvádím výčet nejčastějších odpovědí. Některým chybí kontakt s okolím, některé trápí velké pracovní vytížení ekonomicky aktivních členů rodiny, nejčastěji dětí. Ale především by si rádi popovídali, chybí jim intenzivnější kontakt s rodinou. To je bohužel právě to, co žádná sociální služba nemůže poskytnout.
37
Otázka č. 11 Pobíráte příspěvek na péči? Ano Ne
21 31
Příspěvek na péči
40%
60%
Ano
Ne
[zdroj: vlastní]
Z grafu je zřejmé, že stále je velká skupina respondentů, kteří nemají žádný příspěvek na péči. Jistě tomu také přispěla reforma sociálního systému, která velice zpřísnila podmínky pro získání příspěvku. Výsledky korespondují s nejčastějšími odpověďmi respondentů na otázku č. 7, kdy nejčastěji očekávali pomoc s vyřizováním na úřadech. Legislativa je složitá. Systém státní správy a jednotlivé úřady jsou pro mnoho seniorů nepřehledné a zbytečně složité. Mnoho seniorů nepobírá příspěvek na péči, ne z toho důvodu, že by na něho neměli nárok z hlediska potřebnosti, ale proto, že je pro ně příliš složité o něj požádat a projít celým procesem od podání žádosti k přiznání příspěvku.
38
Otázka č. 12 Máte ve městě přímé příbuzné- děti, vnoučata? Ano 33 Ne 19
Příbuzní v Chrudimi
37%
63%
Ano
Ne
[zdroj: vlastní]
Poměrně velká část respondentů nemá ve městě, ve kterém žijí, přímé příbuzné. Bylo by zajímavé porovnat objem služeb využívaných od profesionálního poskytovatele u lidí, kterým má kdo pomoci a u těch, kteří žijí osaměle. Žádná z otázek na toto však v mém dotazníku nebyla cílená, proto si odpověď na tuto otázku nechávám k příštímu šetření.
39
Otázka č. 13 Od koho byste v případě potřeby nejvíce očekával/a pomoc? Děti
23
Pečovatelská služba
14
Širší rodina
7
Vnoučata
2
Manžel/ka
2
40
Může mi pomoci 4%
4%
15% 48%
29%
Děti
Pečovatelská služba
Širší rodina
Vnoučata
Manžel/ka
[zdroj: vlastní]
Opět se potvrzuje, že se dotazovaní spoléhají na děti a oni sami mají pocit, že je to jejich povinnost. Jen málo respondentů spoléhá na pomoc partnera. Můžeme se jen domnívat, zda je to způsobeno tím, že sociálních služeb od organizací využívají většinou vdovy a vdovci a dokud jsou v domácnosti manželé nebo druzi, poskytují si pomoc vzájemně, nebo zda se jedná o jiné důvody. Dožijí-li se vysokého věku oba partneři, může zdravotní stav obou být časem natolik špatný, že jim nedovoluje navzájem si poskytnout potřebnou pomoc. Je to pro mě otázka k dalšímu zamyšlení v mé další práci.
41
4 Diskuze V teoretické části mé absolventské práce jsem se zaměřila na pojem stáří a stárnutí. Dále jsem se věnovala změnám, které stáří provázejí. Málokdo z nás si vůbec nechce připustit, jak nám ten čas rychle ubíhá. Možná se toho také trochu obáváme. Z určité části je na nás, jak stáří prožijeme (samozřejmě v případě, že nás nepotkají velké zdravotní problémy). Ale i přes tyto nepříznivé životní podmínky se dá prožít kvalitní stáří. Chce to hodně optimismu a chuti do života. Také jsem se věnovala péči rodiny o seniory. Je to v současnosti velmi diskutovatelné téma. Dnešní doba nás ale bohužel nutí k přenechávání svých rodičů různým institucím. Přispívá k tomu také neustálé prodlužování odchodu do důchodu. V případě, že má někdo práci je v jeho zájmu si ji udržet co nejdéle. Bohužel ani dřívější model, kdy se rodina postarala o seniora do poslední chvíle, je již skoro nenávratně pryč. Z praxe je mi známo, že velká většina našich současných klientů, samozřejmě žen, ještě tuto dobu zažily. Vůbec se nepřemýšlelo nad tím, v jakých podmínkách rodina žije. Nebylo žádnou zvláštností, že v bytě, který měl tři pokoje, bydlela rodina třeba se třemi dětmi a k tomu měli rodiče. Norma byla postarat se o ně a ani špatný zdravotní stav nebyl překážkou. Také ve velké většině případů umírali doma. V práci popisuji jednu z možných dávek, kterou mohou senioři využít, a tou je příspěvek na péči. Dříve bylo daleko více dávek (vyplácely se plošně). Stačilo jen velice málo a vyplácely se. To se radikálně změnilo. Možná i to je důvodem, proč ještě mnoho seniorů vůbec nechápe, k čemu a komu je příspěvek na péči určen. Stále převládá názor, že mnoho zdravotních komplikací by mělo automaticky vést k přiznání příspěvku na péči. Velká část je věnována historii a také současnosti Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim. Ráda bych ukázala, jaký kus práce v této oblasti byl vykonán a jak je tato organizace napřed v poskytování sociálních služeb. Hlavním cílem je poukázat na jedinečnost organizace v rozsahu služeb. Například poskytování nepřetržitých služeb v domech s pečovatelskou službou. Jak je známo velká většina takovýchto domů je v provozu pouze v pracovní dny. O víkendu nebo v době svátků se žádné služby neposkytují. Pokud již senior není schopen postarat se o sebe v tuto dobu, řeší se to přesunem do jiné instituce. 42
Tomuto tvrzení by mohla přispět i Vize Pardubického kraje. Jedná se o střednědobý plán, který je do roku 2018. Například v poskytování sociálních služeb je již naše organizace (dle mého názoru) nějaký čas napřed. Možnou novinkou je zavedení regionálních karet. Jedním z důvodů je změna ve financování sociálních služeb. Kraj bude rozhodovat, kolik vyplatí určité sociální službě. K tomu aby prostředky byly vyplaceny účelně, musí mít dostupné určité informace. Karty mají napomoci zmapovat, jaké mají uživatelé potřeby. Také by měli sloužit k možné kontrole vynaložených prostředků. Tyto dokumenty budou nedílnou součástí individuálního plánu klienta. Prozatím je to velká neznámá a pokoušíme se v tomto novém systému zorientovat. I když dotazníkové šetření proběhlo pouze mezi klienty Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim, tak někteří dle grafu číslo tři uvedli, že nevyužívají pomoc někoho jiného. Tento graf vypovídá o části klientů, kteří žijí v tomto zařízení již několik let. V minulosti takto řešili bytovou otázku. Každý žadatel musí k poskytnutí pobytové služby splnit určité požadavky. Jedna z podmínek je potřebnost využívání sociálních služeb. Tuto situaci se organizace snažila vyřešit a v současné době jediné účinné řešení bylo nalezeno v nájemní smlouvě, protože je byt majetkem města, které má snahu, aby sociální služby byly funkční. Po vzájemné dohodě dostane každý nový klient nájemní smlouvu pouze na dobu určitou. Momentálně je to na jeden rok. Následná nájemní smlouva je opět jen na dobu určitou. Zde se ukazuje ten rozdíl, původní obyvatelé mají smlouvu na dobu neurčitou. Dílčím cílem bylo pokusit se zjistit, co by mohlo naší organizaci pomoci k případnému zvážení v poskytování služeb. Zda se najde nějaký výrazný nedostatek, který pociťují naši klienti. Zcela jasnou odpověď zde nezískáme, ale určitě nás to přivede k zamyšlení. Ne všichni klienti se chtěli vyjádřit. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim provozuje čtyři domy s pečovatelskou službou. Dále také poskytuje terénní služby. V domech s pečovatelskou službou je zhruba sto klientů. Dotazníků bylo rozdáno 85 kusů. Vrátilo se 60 kusů. Z vrácených dotazníků jsem získala například informaci, že velký problém klientům činí jakékoliv jednání na úřadech. Z praxe známe, že některé záležitosti se jednou návštěvou nevyřeší. Také velkou roli hrají dlouhé čekací doby.
43
V této problematice nemůžeme nic moc dělat.
Jedna z možností je umožnit
klientům odvoz a doprovod v čase, který si klient určí. Prozatím máme určené doby, které se klientům nabízejí. Touto prací jsem chtěla ukázat, jak je možné také poskytovat sociální služby. Také seznámit s velkým rozsahem v této oblasti. V našem městě se zajisté senioři nemusí obávat toho, že budou muset opustit svůj domov, přátele, rodinu, pokud se jejich zdravotní stav změní a nebudou již tolik soběstační. Dále také ostatní obyvatelé města mají možnost postarat se za pomoci našich služeb o svého rodiče či blízkého příbuzného.
44
Závěr V teoretické části mé práce jsem představila organizaci Centrum sociálních služeb a pomoci jako profesionálního poskytovatele sociálních služeb ve městě Chrudim. Včetně historie vzniku a rozvoje organizace a včetně představení spektra nabízených služeb. V praktické části jsem formou dotazníkového šetření oslovila některé uživatele služeb, kteří jsou klienty této organizace. Z šetření vyplynulo, že spektrum nabízených služeb je dostatečně široké a pokrývá většinu potřeb respondentů. Dalo by se uvažovat o rozšíření služeb například v oblasti poskytování drobných oprav, které klienti poptávají, ale to již není předmětem sociální služby. Je to námět pro podnikatele nebo drobné živnostníky. Svět byznysu se zaměřuje více na velké zakázky a přehlíží ekonomicky nerentabilní drobné opravy a úpravy domácností. Z mého šetření dále vyplynulo, že stáří je v mnoha ohledech a v mnoha případech spojené s osaměním, ztrátou přátel, známých a možností zažívat pocit prosté lidské sounáležitosti. Řešením částečně může být zintenzivnění osvěty, propagace aktivit zaměřených na skupinu seniorů. Nikdy však toto nenahradí blízkost rodiny, dětí a vnoučat. Pro většinu organizací, poskytujících sociální služby pro seniory je klientem senior sám. Bylo by dobré rozšířit spolupráci s rodinou a přáteli seniorů a v odůvodněných případech více komunikovat a zapojovat členy rodiny a blízkého sociálního okolí klienta. Klientem by neměl být pouze senior. Otázka, do jaké míry je možné toto realizovat při zachování legislativy základních lidských práv jednotlivce je i moje otázka, která z této práce vyplynula pro další diskusi.
45
Zusammenfassung Nutzung der Sozialdienste im Gebiet von Chrudim
Im theoretischen Teil meiner Absolventenarbeit wird über den Alter und Alterung beschrieben. Weiter befasst sich diese Arbeit mit Veränderungen, die auf jeden Menschen warten. Sie können uns sowohl psychisch, physisch als auch sozial treffen. Jeder
Mensch ist anders
und die Veränderungen, die durch Alterung
verursacht werden, sind anders. Ein untrennbarer Bestandteil dieser Arbeit ist auch das Nachdenken über die Pflege für Senioren im Haushalt. Hier wird auch die historische Entwicklung von dem Zentrum der Sozialdienste und Hilfeleistungen in Chrudim. Sie dauert minimal 20 Jahre und diese Arbeit endet niemals. Immer entstehen neue Ansprüche und Herausforderungen, denen sich die Organisation flexibel anpassen muss, falls sie in diesem Bereich tätig sein will. In der Arbeit wird der heutige Umfang der Dienstleistungen beschrieben, die die Organisation bisher ausübt. Die Daten für den praktischen Teil gehen aus einer Umfrage hervor. Die Klienten wurden nach 13 Fragen befragt. Nach der Umfrage gibt es unter den Klienten mehr Frauen. Am schlimmsten sind für sie eine Verschlimmerung ihrer Gesundheit und die Notwendigkeit um andere Hilfe zu bitten.
46
Bibliografie |1| Svět si připomíná Mezinárodní den seniorů. M.ceskatelevize.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0517]. Dostupné z: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/svet/102838-svet-si-pripomina-mezinarodniden-senioru/ |2| Svět si připomíná Mezinárodní den seniorů. M.ceskatelevize.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0517]. Dostupné z: http://m.ceskatelevize.cz/ct24/svet/102838-svet-si-pripomina-mezinarodniden-senioru/ |3| HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-158-2. |4| DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. |5| ONDRUŠOVÁ, Jiřina. Stáří a smysl života. Praha: Karolina, 2011. ISBN 978-80-246-1997-2. |6| ONDRUŠOVÁ, Jiřina. Stáří a smysl života. Praha: Karolina, 2011. ISBN 978-80-246-1997-2. |7| HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-158-2. |8,9,10| RODRIGUEZ, Veronika. Mezinárodní gang okrádá seniory. Experti chtějí změnit zákon. Aktualne.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/seniory-okradaji-organizovane-gangy-rizene-zezahranici/r~ccfbed86e81211e496f2002590604f2e/ |11| JELÍNKOVÁ, Pavla. Nutná péče o osobu blízkou - jak funguje v reálu nárokování příspěvku na péči? Pomocvdomacnosti.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://pomocvdomacnosti.cz/nutna-pece-o-osobu-blizkou-jak-funguje-v-realu-narokovaniprispevku-na-peci |12| Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje. In: Pardubickykraj.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: file:///C:/DOCUME~1/Olaf/LOCALS~1/Temp/Strednedoby_plan_rozvoje_socialnich_sluzeb_Par dubickeho_kraje_2008_2010.pdf |13| měsíčník Osobní lékař – rozhovor s ředitelkou CSSP Ivanou Bohatou na téma „Aktivní stáří“- III/2003 str. 4 – 7 |14| Urbanismus a územní rozvoj, vydává Ústav územního rozvoje Brno – článek na téma „Zkušenosti s provozem domů s pečovatelskou službou v Chrudimi“ str. 17 - 19 zpracovala Ivana Bohatá ředitelka CSSP |15| červenec 2008, str. 11- 16 Terénní a ambulantní služby; alternativa pobytových zařízení
47
Přílohy Dotazník: Vážená paní/pane!
Jmenuji se Markéta Pavlíková a chtěla bych se Vás anonymně zeptat na několik otázek, protože to potřebuji pro svoji absolventskou práci. 1. Jste a) muž b) žena 2.Do jaké z následujících věkových skupin patříte? a) 60 – 75 let b) 75 – 80 let c) 80 – 85 let d) 85 a více 3. Využíváte v posledním roce častěji ( alespoň 2x měsíčně) pomoc druhé osoby v běžném životě? a) ano b) ne 4. V případě, že jste na předcházející otázku odpověděl/a ANO, uveďte na koho se nejčastěji obracíte(označte libovolný počet možností): a) děti b) vnuci c) sousedé d) přátelé e) ostatní příbuzní f) pomáhající instituce sociálního typu, nikoliv zdravotnické g) jiné, uveďte jaké ……………………………………………………………. 5. Proč se obracíte nejčastěji na uvedenou osobu nebo instituci? - nemusím platit cizím - je to samozřejmá povinnost dětí, případně vnoučat - jsem rád/a nezávislá a než obtěžovat děti, raději se obrátím na nějakou organizaci k tomu určenou - děti a příbuzní nemají čas, musejí sami pracovat - děti a příbuzní bydlí daleko - jiný důvod, uveďte jaký ………………………………………………………………………. 48
6. S čím nejčastěji potřebujete pomoci? - radou v úředních záležitostech - popovídat si , nebýt sama/sám - dovoz oběda - nákupy - pomoc s osobní hygienou - úklid domácnosti 7. S čím se obracíte na rodinu? ……………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………… 8. V jakých záležitostech se obracíte na organizace poskytující sociální služby? …………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………… 9. Domníváte se, že byste chtěl/a v budoucnu využít nebo více využívat organizace poskytující sociální služby? ANO x NE Uveďte prosím proč …………………………………………………………………………………………………………………… 10. V čem byste uvítala pomoc, co Vám nejvíce chybí? …………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………. 11. Pobíráte příspěvek na péči, pokud ano , který stupeň? a) ano b) ne 12. Máte ve městě přímé příbuzné – děti nebo vnuky? a) ano b) ne 13. Od koho byste v případě potřeby pomoc nejvíce očekával/a?
Děkuji Vám za čas a za vyplnění dotazníku!
49
