Péče o seniory v domácím prostředí

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o. Čelákovice

Péče o seniory v domácím prostředí Sociální práce

Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová Vypracovala: Hana Jarská Čelákovice, 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval/a. Jsem si vědom/a, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

-----------------------------------------Hana Jarská

V Čelákovicích, 13. 05. 2013

1

Obsah Obsah ........................................................................................ 2 Úvod .......................................................................................... 4 1 Cíl absolventské práce ............................................................ 6 1.1 Hlavní cíl .................................................................................. 6 1.2 Dílčí cíl ..................................................................................... 6

2 Teoretická část ........................................................................ 7 2.1 Vymezení pojmu senior ........................................................... 7 2.1.1 Seniorský věk ................................................................................ 7 2.1.2 Stáří .............................................................................................. 8 2.1.3 Kvalita života ve stáří .................................................................... 9 2.1.4 Potíže provázející stáří .................................................................. 9 2.1.5 Stáří a individualita ..................................................................... 10 2.1.6 Prodlužující se délka života ........................................................ 11 2.1.7 Demografická data ..................................................................... 12 2.1.8 Smysl života ................................................................................ 13 2.1.9 Zdravotní stav ............................................................................. 13 2.1.10 Finance ..................................................................................... 14 2.1.11 Sexualita seniorů ...................................................................... 14

2.2 Možnosti péče ....................................................................... 15 2.2.1 Rodinná péče .............................................................................. 15 2.2.2 Zdravotní péče ............................................................................ 15 2.2.3 Sociální služby ............................................................................ 16 2.2.4 Příspěvek na péči ........................................................................ 16 2.2.5 Senior bez obtíží – zdatný a nezávislý senior ............................. 17 2.2.6 Senior s mírnými zdravotními obtížemi – křehký až závislý senior ............................................................................................................... 17 2.2.7 Senior s mírnými psychickými obtížemi – křehký až závislý senior ............................................................................................................... 17 2.2.8 Senior s mírnými kombinovanými obtížemi – křehký až závislý senior ................................................................................................... 18 2.2.9 Senior s těžšími zdravotními obtížemi – závislý senior ............... 18 2.2.10 Senior s těžšími psychickými obtížemi – závislý senior ............ 18 2.2.11 Senior s těžšími kombinovanými obtížemi – závislý senior ...... 18 2.2.12 Senior s vážnými zdravotními obtížemi – zcela závislý senior .. 19 2.2.13 Senior s vážnými psychickými obtížemi – zcela závislý senior . 19 2.2.14 Senior s vážnými kombinovanými obtížemi – zcela závislý senior ............................................................................................................... 19 2

2.3. Možnosti využití služeb ......................................................... 20 2.3.1 Zákon 108/2006 Sb. ..................................................................... 20 2.3.2 Registrované služby .................................................................... 21 2.3.3 Terénní služby sociální péče ....................................................... 21

2.4. Poskytovatelé služeb ............................................................. 23 2.4.1 Kompenzační pomůcky .............................................................. 24 2.4.2 Nové směry v péči ...................................................................... 24 2.4.3 Denní náplň seniora v domácím prostředí ................................. 24 2.4.4 Senior žijící v rodině ................................................................... 25 2.4.5 Senior žijící samostatně nebo osamoceně ................................. 25

2.5. Volný čas seniora .................................................................. 26 2.5.1 Aktivizace v domácím prostředí ................................................. 26 2.5.2 Moderní technologie a senior .....................................................27

2.6 Terapeutické možnosti zachování kvality života seniorů

. 27

2.6.1. Psychobiografie, model péče Prof. Böhma .................................27 2.6.2 Reminiscence................................................................................ 28 2.6.3 Ergoterapie ................................................................................... 28 2.6.4 Canisterapie .................................................................................. 29 2.6.5 Muzikoterapie ............................................................................ 29 2.6.6 Aromaterapie ............................................................................... 30 2.6.7 Snoezelen ................................................................................... 30

2.7 Ohrožení seniorů a péče v rodině ............................................ 30 2.7.1 Týrání a zanedbávání seniorů ..................................................... 31 2.7.2 Ageizmus .................................................................................... 31

2.8 Možnost navázání nových vazeb - přestěhování ..................... 32

3 Praktická část ........................................................................ 33 3.1 Hypotéza ............................................................................... 33 3.1.1 Hypotéza č. 1 .............................................................................. 33 3.1.2 Hypotéza č. 2 .............................................................................. 33 3.1.3 Hypotéza č. 3 .............................................................................. 33

3.2. Anonymní dotazníkové šetření .............................................. 34 3.3 Shrnutí a vyhodnocení hypotéz .............................................. 46

4 Diskuse ................................................................................. 47 Závěr ........................................................................................ 50 Resumé…………………………………………………………………………………..51 Bibliografie ……………………………………………………………………………52 Seznam příloh………………………………………………………………………… 57

3

Úvod Pro zpracování absolventské práce jsem si zvolila téma, které je mi velice blízké, je to obor ve kterém pracuji. V absolventské práci se budu zabývat seniory, kteří žijí doma, ve svém vlastním sociálním prostředí. Budu se zabývat seniory žijícími v úplné fungující rodině, kde je sociální rodinný model nastaven v širším poli, kde prarodiče a praprarodiče hrají dokonce zásadní roli v této sociální skupině.

Další podskupinou jsou senioři, kteří žijí v rodině, ale jako samostatná část, jednotka rodiny. Mohou to být manželé nebo jen jednotlivec, senior či seniorka, kteří se do života své základní sociální skupiny zapojují jen občas, pravidelně nebo nepravidelně, rodina se o ně zajímá a oni o rodinu. Někteří jsou natolik vitální, že mají své vlastní zájmy a přílišná svázanost rodiny by jim byla na obtíž.

Nemalou skupinou seniorů, tvoří samostatně žijící ve své vlastní domácnosti, s návazností na rodinu a svou sociální skupinu ve svém okolí, s různou mírou závislosti na pomoci druhých.

Senioři, kteří žijí zcela osamoceně a jejich blízcí se o ně zajímají velice zřídka, nepravidelně a někdy nejsou v kontaktu celé roky - to je další model života seniora, který se v naší společnosti vyskytuje. Takoví senioři mají zpravidla velkou potřebnost navázání nových sociálních vazeb, nebo je zde prostor pro obnovení původních vlastních sociálních vazeb.

Další skupinu tvoří senioři, kteří zpřetrhali vazby na známé prostředí, místa, rodinu a známé, nebo jim byli tyto vazby zpřetrhány, například přestěhováním. Jedná se o nemalou skupinu osob, které se v cizím prostředí necítí dobře, jsou nejistí a také mnohem více zranitelní.

4

Pro svou práci vytvořím dotazník, navštívím osobně seniory, kteří žijí popsaným způsobem života, a pokusím se potvrdit potřebnost péče o tyto občany. Zmapuji rovněž kvalitu poskytované péče rodinou, známými a registrovanými poskytovateli. Hlavním cílem mé absolventské práce bude potvrdit potřebnost péče o seniory, kteří žijí v domácím prostředí všech dotčených skupin. Oporou při mé práci mi bude odborná literatura, periodika se sociální tematikou a internetové odkazy.

5

1

Cíle absolventské práce

1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem mé práce je potvrdit potřebnost péče o seniory v domácím prostředí. Porovnat potřeby, přání a život seniorů, kteří žijí doma v úplné rodině, sami ve svém sociálním prostředí a osamoceně až izolovaně. Zmapovat, jak žijí senioři v domácím prostředí, jejich možnosti využití času, jejich denní náplň, co jim schází nebo s čím jsou spokojeni, co využívají za služby.

1.2 Dílčí cíl Dílčím cílem, je zmapovat, jak žijí senioři v domácím prostředí, jejich možnosti využití času, jejich denní náplň, co jim schází nebo s čím jsou spokojeni, co využívají za služby, pomocí dotazníku a vlastního osobního šetření.

6

2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmu senior

Slovo senior pochází z latinského senex, senis. Senior (v překladu starší) má více významů. Například starší v protikladu k mladšímu, člověk v letech, starý člověk, stařec. Ve sportu se tímto označením určuje rozdělení na dospělý – senior a junior. [VEBROVÁ, KRAJÍČEK, 2006, s. 305] Slovo senior se může také použít pro označení dvou osob téhož jména, zkratka sen. nebo Sr. Senior – starší za jménem, například X Y Sr., X Y Jr. junior - mladší. Stáří se tradičně spojuje s vyšším společenským podstavením nebo autoritou. Oslovení senior v profesní sféře je používáno pro odlišení nadřízeného, představeného před podřízeným. V protestantských církvích se pro duchovního stojícího v čele několika sborů sdružených do seniorátu, člena staršovstva, představenstva sboru, též používá označení senior. [VEBROVÁ, KRAJÍČEK, 2006, s. 305] Nejčastěji se označení senior používá pro starého člověka, ve věku 60 let a více. Sociální status senior je spojován s odchodem z aktivního produktivního života do důchodu.

2.1.1 Seniorský věk Za seniora je považován člověk neaktivní či neproduktivní, u něhož lze předpokládat ztrátu funkčních schopností a postupnou ztrátu soběstačnosti. Toto tvrzení je ve většině případů velmi zkreslené až mylné. Záleží na každé osobnosti a individualitě člověka, jak se dokáže se svým věkem a přicházejícími těžkostmi vypořádat. Z hlediska vývojové psychologie se o stáří hovoří po 65. roce života. Lze ho také dělit do více úseků, jako je mladší stáří a kmetství. [PAULÍNOVÁ, NEUMANNOVÁ, 2008, 65] 7

s.

Seniorský věk lze kalendářně orientačně vymezit. Počátek stáří je obecně definován jako věk od 65 let až do 74 let. Toto období je považováno za mladší seniorský věk, senioři v tomto období jsou považováni za mladé seniory. Věk lidí se od 75 let do 84 let označuje jako období starých seniorů nebo také pravé stáří. Lidé, kteří dosáhli věku 85 let a více jsou označováni jako dlouhověcí, z hlediska období je toto označováno za pravé stáří. [MLÝNKOVÁ, 2011]

2.1.2 Stáří Stáří patří k obecným pojmům, které se velmi často používají, jsou zdánlivě zcela jasné, obecně srozumitelné, ale překvapivě obtížně se definují. Být přiřazen mezi staré občany, čerpat výhody starých lidí, ale i zároveň být ohrožen riziky stáří či jeho deformovaného chápání. Stejně tak stereotypizací, věkovou diskriminací a segregací. [KALVACH, ČEVELA, ČELADOVÁ, 2012] Stáří není jen přibývající věk, ale je v něm spousta změn ve struktuře a funkcích organizmu. V tomto období se zvyšuje zranitelnost a je zaznamenán pokles výkonnosti člověka. Z biologického hlediska lze znaky stárnutí pozorovat ve všech tkáních a buňkách, nervové a endokrinní soustavě. Snižuje se odolnost vůči infekcím a nemocem vůbec. Zpomaluje se hojení ran, ubývá svalové hmoty. Ve stáří se zhoršuje smyslové vnímání, zhoršuje se paměť, dochází ke změnám v psychice, nezřídka se mění sociální vztahy. [LANGMAJER, KREJČÍKOVÁ, 1998] Lidská populace stárne, rodí se málo dětí a lidé se dožívají vyššího věku. Problematikou stáří, starých lidí a stárnutí se zabývá věda zvaná gerontologie. Její podobor geriatrie je lékařský obor zaměřený na seniory. Lidí, kteří se dožívají vysokého věku, stále přibývá. Lidský věk se prodlužuje. Lidé jsou obeznámeni se zásadami zdravé výživy, potřebností fyzické aktivity a v neposlední řadě zvyšující se úroveň zdravotní péče.

8

V období stáří se musí každý člověk vyrovnat se svou smrtelností. Většina lidí se ve stáří ohlíží za svým životem, bilancuje dosavadní život. Nejoptimálnější postoj ke stáří je realisticky přijmout stáří jako nezbytnou etapu života, která končí smrtí každého člověka. Změny funkcí nejsou fatální. Vhodná duševní a tělesná aktivita může zpomalit nástup funkčních změn a prodloužit aktivní život. [GRUSS, 2009] Tématem stárnutí populace a kvalitou života ve stáří se zabývá i vláda, z jejích jednání vyšlo usnesení o „Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012“, kde se stanovila za jednu z prioritních otázek kvalita života ve stáří. [KALVACH, ČEVELA, ČELEDOVÁ, 2012]

2.1.3 Kvalita života ve stáří Kvalitou života se zabývá medicína, psychologie, sociologie, politologie, ekonomie a další vědy. Objektivní příčiny kvality života znamenají naplnění požadavků, které jsou naplněním materiálních a sociálních podmínek života a fyzického zdraví. Kvalita života starých lidí je vnímána subjektivně právě starými lidmi, jak vnímají své zabezpečení, zdravotní stav a jeho omezení. Velmi důležitá je životní spokojenost a optimismus a také to, jak se člověk na své stáří připravoval, stejně jako pocit začlenění ve skupině a ve svém kulturním prostředí, ve které žije a schopnost adaptability na nové podmínky. [KALVACH, ČEVELA, ČELEDOVÁ, 2012]

2.1.4 Potíže provázející stáří Ve stáří dochází k morfologickým a funkčním změnám celého organizmu. Změny jsou ovlivněny dědičností, životním stylem, přítomností onemocnění. Mezi primární změny patří snížení výkonnosti srdce, plic, odumírají mozkové buňky, dochází k ateroskleróze mozkových cév, atrofují svaly, snižuje se svalová síla i tělesná hmotnost. Dochází 9

k opotřebování kloubů, kosti jsou křehčí, snižují se zásoby tuku, tvoří se vrásky a šednou a vypadávají vlasy. Člověk přichází o chrup. Mění se funkce smyslových a v neposlední řadě i pohlavních orgánů. Sekundární změny přicházejí vlivem nemoci. Mezi sekundární změny řadíme inkontinenci, multimorbilitu, chronicitu onemocnění. [LANGMAJER, KREJČÍKOVÁ,

1998]

Stejně, jako je každý člověk individualita i jeho potíže jsou zcela individuální a subjektivní. Různě se vypořádává se svými obtížemi, jinak se podává nemocem, doléčování a zvratným či nezvratným následkům onemocnění. Stáří přináší nejen zdravotní potíže, ale i změny dotýkající se kognitivních funkcí. Dochází ke zhoršování všech funkcí vnímání a paměti. Zpomaluje se psychomotorické tempo a tempo myšlení, může docházet až ke snižovaní inteligence. Ve stáří se člověk hůře vyrovnává s novými informacemi, popřípadě se stresem. Změny se dají vysledovat i ve změnách týkajících se emocí. Někteří staří lidé bývají přecitlivělí, zranitelnější, potýkají se se snížením racionality a schopnosti vyhodnocování situací. Mezi další obtíže patří u některých seniorů zahleděnost do sebe, nezájem o okolí, snižuje se důslednost a vůle, což může mít za následek zhoršenou péči o sebe a svou domácnost. [LANGMAJER, KREJČÍKOVÁ, 1998]

2.1.5 Stáří a individualita Stáří nemusí být osamocenost, nemoci, zoufalost, ztráta všeho, co jsme měli. Na každé životní situaci a v každém životním období se dá najít něco pěkného, pozitivního, něco co nám přinese radost, pro co stojí za to žít. Nejdůležitější je pro člověka neztrácet svou životní roli. K tomu ruku v ruce jde pozitivní náhled, úhel pohledu na problematiku. Samozřejmě, že s tím souvisí náš osobnostní typ. Nemůžeme se každý vyrovnávat se stářím stejně, zrovna tak, jako se stejně nevyrovnáváme s ostatními životními situacemi. Každý člověk je individualita, originál.

Dnes se klade důraz především na dobrou připravenost na stáří, posilování kvality 10

života, udržení si dostatečné aktivity. Postoj k vlastnímu stáří se u každého z nás liší. Jedním z postojů ke stáří je konstruktivní postoj, realistický pohled na stáří, kdy se člověk nesnaží přepínat své síly, ale ani se zbytečně nešetří, snaží se zachovávat vazby na rodinu a své blízké, je aktivní v rámci svých možností. Zachovává si své zájmy, sleduje dění kolem sebe. Nachází potěšení v obyčejných každodenních věcech. Zcela jiný je postoj závislý, kde převažuje závislost na druhých. Takoví senioři přenechávají odpovědnost na druhých a uzavírají se do sebe. Dalo by se říci, že se vrací do období dětství, kdy za ně byla odpovědná matka. Dalším postojem ke stáří může být postoj obranný, kde senior projevuje přehnanou až škodlivou aktivitu, zahání starosti a obtíže aktivitou, přehnaně dbá na konvence, které přechází až k pedantství. Někteří senioři za svůj nepříznivý osud a nezdar dávají vinu druhým, jsou agresivní a podezřívaví. Opakem jsou senioři, kteří trpí sebe nenávistí, svůj život berou jako prohru a smrt je jejich vysvobození. Avšak i u postojů k vlastnímu stáří platí, že žádný není přesnou kopií popsaného postoje. Každý způsob je jedinečný a žádný není špatný. Odpovídá individualitě starého člověka a na okolí je, aby tento postoj akceptovalo. [LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998,

s. 189]

2.1.6 Prodlužující se délka života Prodlužující se délka života přímo úměrně souvisí s vyspělostí civilizace. V důsledku toho žije 70 % všech lidí starších 65 let právě ve vyspělé západní civilizaci. V rozvojových zemích jsou tyto hodnoty zásadně nižší. Ve vyspělých státech je na vysoké úrovni všeobecné podvědomí starat se o své zdraví od prevence až po lékařské zákroky. Velký význam na průměrnou statistickou délku života má i nízká úmrtnost kojenců na rozdíl od rozvojových zemí. [www.czso.cz/csu 2012, (3)]

Faktor prodloužení lidského života sledujeme již od počátků osidlování Země našimi předky. Věku šedesáti pěti let se v tomto období pravděpodobně nikdo nedožil. Nemusíme chodit ani do prehistorie, dokonce v devatenáctém století dnešní šedesátník, který je mnohdy ještě velmi aktivní a plný života, by byl v tomto století 11

pokládán za kmeta. V tomto období šedesáti let mnozí z našich současníků dokonce zakládají nové rodiny. Otázkou zůstává, zda prodlužující se věk dnešních otců a matek je úplně správný směr, kterým se lidstvo vydalo. Faktem zůstává, že člověk je nejplodnější a zároveň nejlépe geneticky vybaven k rozmnožování mezi 18 až 23 rokem života. Z tohoto vyplývá, že sníženou porodnost má za důsledek stárnutí populace a zároveň stárnutí populace má za důsledek sníženou porodnost. [www.czso.cz/csu 2012, (4) ]

2.1.7 Demografická data „Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s počtem 101 718 v roce 2006) a téměř tři miliony osob starších 65 let (31,3%). Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2066 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s počtem 101 718 v roce 2006) a téměř tři miliony osob starších 65 let (32,2%).“ [www.mpsv.cz s.3 (8)] Stárnutí je v Národním akčním plánu podporující stárnutí pro období 2013 až 2017 bráno jako individuální proces, pro který se vymezující ukazatel věk. Stárnutí je zde pojímáno jako celoživotní proces. Jako hlavní body, kterými se bude v tomto období zabývat jsou: Zdraví, především informovanost o prevenci a návyk správného stravování již u dětí. Celoživotní vzdělávání, vzhledem k tomu, že bude v budoucnu stále více lidí, kteří budou v seniorském věku aktivní na trhu práce. V následujících letech bude Nový národní akční plán podporující stárnutí nositelem pozitivního obrazu stáří a stárnutí do společnosti. Národní program přípravy na stárnutí dále zdůrazňuje význam podmíněnosti demografického vývoje ekonomickými a sociálními změnami. Národní strategie se musí zaměřovat na vytváření mezigenerační soudržnosti, informovanosti a na integraci stárnoucí populace do společnosti. [www.mpsv.cz , 2013, (8)]

12

2.1.8 Smysl života Smysl života – rodina – vazby, vztahy, zařazení - vlastní samostatnost a soběstačnostpotřeba být užitečný-potřeba být sounáležitostí celku.Zachování sociálních a rodinných vazeb napomáhá k zachování pocitu lidské důstojnosti, potřebnosti, sounáležitosti a sociálního zařazení člověka v celé společnosti. Vlastní sociální zařazení seniora v dnešním světě je zásadní problematika, kterou se dnešní společnost zabývá. Síla vztahů k blízkým lidem se s věkem nemění, na rozdíl od sociálních vazeb a sociálního zařazení, sociální rolí. Potřeba někam patřit, být užitečný, mít někoho blízkého vedle sebe, cítit se v bezpečí, cítit se dobře, schopnost se sám o sebe postarat, finanční nezávislost jsou základní lidské potřeby. V případě absence některých potřeb přestává být člověk spokojený. Smyslem života většiny lidí v seniorském věku je předávání zkušeností mladším generacím. Senioři mají bohaté životní zkušenosti, které jsou schopní předávat dál a tím se cítí být stále součástí nejen rodiny, ale i společnosti. [ LANGMAJER, KREJČÍŘOVÁ, 1998, s. 190]

2.1.9 Zdravotní stav Všechny národy světa mají podle svých možností právo na zdraví. Zdraví je definováno nejen jako absence nemoci nebo postižení, ale také jako stav plného tělesného, duševního, sociálního a duchovního blaha člověka [PICHAUD, THAREAUOVÁ 1998,

s.

62]

Ke zdravotnímu stavu člověka se musí přistupovat jako k celkovému pohledu na člověka ze všech stran. Nelze zkoumat jen určitou část těla nebo orgán, musíme se na člověka podívat jako na celek, včetně jeho psychiky. Na člověka působí i vnější prostředí a lidé kolem něj. Zdraví znamená nejen nebýt nemocný, ale zároveň žít a být dobře přizpůsoben prostředí, ve kterém člověk žije. [PICHAUD, THAREAUOVÁ 1998,

s. 66]

Zdravotní stav může ovlivňovat život seniora negativně, ale i pozitivně. Negativně ovlivňuje nemoc člověka v omezeních, která mohou v důsledku nemoci nastat. Pozitivně nemoc může ovlivnit člověka v jeho pohledu na dosavadní život, pomůže mu 13

se zastavit a zapřemýšlet, popřípadě najít nové lidi a pohled na nemocnost vůbec.

2.1.10 Finance Většina seniorů je odkázána na starobní důchod - penzi. Starobním důchodem neboli penzí je člověk zajištěn finančně ve stáří státem. Tyto finance jsou poskytovány z pojistných dávek sociálního zabezpečení. Starobní důchod může získat občan, který dosáhl důchodového věku a splnil potřebnou dobu pojištění. Podmínky dávek důchodového pojištění upravuje Zákon o důchodovém pojištění 155/1995 Sb.

Někteří lidé, kteří již dosáhli, věkem a odpracovanou dobou, na výplatu starobního důchodu, jsou však natolik fyzicky a psychicky zdatní, že setrvávají na svých profesních pozicích ještě několik let.

Jiní nejsou schopni dále pracovat a jsou plně odkázáni na podporu a dávky ze státní pokladny.

Starobní důchod každoročně podléhá regulaci, tak zvané valorizaci důchodů. [www.mpsv.cz/cs/2011, (9) ]

2.1.11 Sexualita seniorů Tím, že člověk zestárl a dostal se do věku, kdy je společností pokládán za seniora, nestal se nutně asexuálním. Mnohé mýty hovoří o nepatřičnosti a nevhodnosti až perverznosti ve vztahu seniorů k jejich sexuálním aktivitám. Tělesná i duševní stránka člověka se změnila, ale některé postoje k životním potřebám zůstávají. Tímto se potvrdila platnost tvrzení, že pokud senior péči potřebuje, je nutné mu ji poskytnout z důvodů zamezení sociálního vyloučení. Sociální vyloučení by seniorovi hrozilo násilným rozhodováním jiných osob do jeho autonomie, právo rozhodovat sám o sobě a tím i podstupovat přiměřené riziko je právo každého člověka. Každý člověk má právo žít tak, jak on sám si přeje, pokud to nenarušuje žití jiných lidí. 14

Výraz sexualita znamená víc než jen pohlavní styk, je to láska, porozumění, sdílení pocitů, blízkost jednoho člověka k druhému. Sexualita patří ke každé osobě jedince a přispívá k obohacení a kvalitě života. Sexualita se dá vykládat různě, z různých úhlů pohledu. Na sexualitu má dokonce i jiný výklad žena a muž. Sexuální projev je víc než jen fyzický akt pohlavního styku. Zejména u seniorů je to projev především pocit lásky a sounáležitosti, lidské teplo a společný prožitek, ve kterém fyzické projevy stáří nejsou podstatné. [www. TOŠNEROVÁ, Sexualita seniorů, 1998, (15) ]

2.2 Možnosti péče o seniory Péči o seniory v domácím prostředí můžeme rozdělit na péči poskytovanou rodinou, péči poskytovanou zdravotním personálem a péči poskytovanou pracovníky v sociálních službách. [ MLÝNKOVÁ, 2011]

2.2.1 Rodinná péče Rodinná péče je poskytována rodinným příslušníkům jinými členy rodiny. Rodinná péče může mít i různá úskalí, vyplývající z vnějších, vnitřních faktorů a neprofesionality členů rodiny. Každý člověk se doma cítí nejlépe, doma je pro něho zázemí a navyklý způsob života. Rodina a domov je pocit bezpečí. Rodiny, které se starají o své blízké často řeší otázku malého bytu, nedostatku místa v něm, velká vzdálenost mezi bydlením pečující osoby a pečovaným, povinnosti vůči vlastní základní rodině, dětem a v neposlední řadě rodiny řeší velkou náročnost péče o pečované, jak časová tak finanční. Pečující si často neuvědomují, že potřebují čas i pro sebe a své záležitosti.[MLÝNKOVÁ, 2011]

2.2.2 Zdravotní péče Zdravotní péče poskytovaná pacientům v domácím prostředí se poskytuje dle indikace 15

praktického lékaře, pokud zdravotní stav nevyžaduje nemocniční léčbu. Domácí zdravotní péče HOME CARE je odborná péče, poskytovaná registrovanými zdravotními sestrami. Služba, péče je hrazena zdravotními pojišťovnami. V ČR je zaregistrováno zhruba 450 agentur domácí péče. Některé agentury mají nasmlouvaný tak zvaný signální kód, na který se poskytuje zdravotní péče o pacienty v terminálním stadiu. Na podobném principu se poskytují i paliativní služby, domácí hospic, který zaručuje, že v posledních chvílích života nebude člověk vystaven institucionální péči, když si to sám nepřeje, a přesto mu bude poskytnuta veškerá dostupná péče jak klientovi, tak jeho rodině.

Zdravotní péče poskytuje nejčastěji svým pacientům odběry biologického

materiálu, péči o kožní defekty, pohybovou edukaci, péči o stomie, aplikace injekcí a měření krevního tlaku. [http://www. charita-neratovice.cz, 2012, (5)]

2.2.3 Sociální služby Mezi nejrozšířenější sociální služby v péči o klienty v domácím prostředí patří Pečovatelská služba. Tato péče se nazývá terénní a poskytuje osobám v jejich vlastním sociálním prostředí. Poskytuje se na základě smlouvy, kde se vzájemně dohodne klient s poskytovatelem na úkonech péče. [MLÝNKOVÁ, 2011]

2.2.4 Příspěvek na péči Příspěvek na péči byl zaveden účinností zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. v platném znění. Je určen osobám, které nejsou schopny, z důsledku vysokého věku či nepříznivého zdravotního stavu, si samy zabezpečit v plnohodnotné míře život, na který byly zvyklé. Příspěvek na péči slouží k zaplacení služeb, které pomohou klientovi žít jeho navyklým způsobem života, na který byl zvyklý před událostí, která tento stav změnila. [Úplné Znění Sociální zabezpečené 2012 Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb.]

16

2.2.5 Senior bez obtíží – zdatný a nezávislý senior

Senior bez jakýchkoli somatických či psychických problémů žije svým navyklým způsobem ve své domácnosti, tak jak byl zvyklý. Jeho čas je naplněn aktivitami, které dříve zvládal v plném pracovním nasazení. Zajímavostí zůstává, že většina aktivních seniorů nemá stále „čas“, je schopna si vyplnit časové proluky různými smysluplnými činnostmi. Senior, který byl příliš závislý na svém pracovním zařazení a v důsledku svého pracovního nasazení si nevytvořil svůj vlastní program aktivit, může mít v tomto období potíže s přemírou volného času. U těchto lidí může nastat pocit zbytečnosti a následují pocity beznaděje a nicoty, které mohou vyústit ve vážné psychické problémy, nebo se špatný psychický stav může odrazit ve zdravotním stavu seniora. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.6 Senior s mírnými zdravotními obtížemi – křehký až závislý senior Senior s mírnými zdravotními problémy žije ve svém domácím prostředí celkem bez obtíží. Dokáže vykonávat činnosti sebe obsluhy a péče o svou domácnost, popřípadě o partnera, s mírnými obtížemi. Tyto činnosti zvládá sám. Někdy se může změna projevit na kvalitě odvedené práce nebo na délce trvání vykonání těchto činností. Čas strávený aktivitami by se v tomto období neměl nijak lišit od období bez potíží. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.7 Senior s mírnými psychickými obtížemi – křehký až závislý senior

Mírné psychické obtíže mohou člověku život znepříjemnit a znesnadnit, ale k zásadním změnám ve stereotypech v domácnosti by nemělo docházet. Jinak zdravý jedinec by měl tuto situaci poměrně dobře zvládat s pomocí lékařských medikací. Na kvalitu života by neměly tyto komplikace mít vliv.

17

2.2.8 Senior s mírnými kombinovanými obtížemi – křehký až závislý senior

V případě kombinovaných obtíží je situace poměrně složitější. Při potížích zdravotních v kombinaci s potížemi psychickými, můžou nastat situace, které řeší tělo, ale nedokáže řešení dané situace skombinovat s rozumovým vnímáním. Mírné obtíže se mohou snadno zvládat a život seniora v domácím prostředí nebývá většinou nijak měněn.

2.2.9 Senior s těžšími zdravotními obtížemi – závislý senior Zdravotní obtíže, které se vyznačují již těžším postižením seniora, mívají za následek částečnou závislost a nesamostatnost. Pomoc druhé osoby je v tomto případě nutná, alespoň v některých činnostech, které člověk sám nezvládá. Ztráta pocitu samostatnosti bývá u seniorů špatně vnímána. Péče se předpokládá od nejbližších, od partnera a rodiny. Když není rodina či partner této pomoci schopen, je nutné si pomoc vyžádat jinde. Pomoc nabízejí profesionální organizace, ale je možná i neprofesionální sousedská výpomoc. Senior začíná používat některé kompenzační pomůcky. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.10 Senior s těžšími psychickými obtížemi – závislý senior Těžší psychické obtíže bývají již důsledkem nějakého psychického onemocnění nebo poruchy. Samostatnost se zásadně mění. Člověk již nemůže být celodenně bez pomoci jiné osoby. Toto období je náročné na partnera nemocného seniora a jeho rodinu. Senior přestává být samostatný v sebeobslužných činnostech, v péči o vlastní domácí prostředí ve smyslu neschopnosti si rozvrhnout denní činnosti. Senior může působit zmateně a nesoustředěně, svůj stav si však ještě uvědomuje a je schopen rozhodovat sám o sobě. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.11 Senior s těžšími kombinovanými obtížemi – závislý senior Senior, který trpí těžším postižením jak psychickým, tak fyzickým je mnohdy zcela odkázán na péči pečujících osob. Závislost takového seniora je značná. Jeho stav se 18

může právě zhoršovat uvědomováním si své závislosti na pomoci druhých. V tomto období je velice důležité nacházet činnosti, které senior zvládá, třeba s pomocí. Zároveň je důležité vytvářet prostředí, které seniorovi usnadňuje jeho ztížený stav. Pro seniora a jeho pečující je důležité se v tomto období neizolovat. Pokusit se zachovat si své životní návyky sociální vazby a pokusit se najít aktivity, které lze v tomto stavu vykonávat. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.12 Senior s vážnými zdravotními obtížemi – zcela závislý senior Když trápí seniora vážné zdravotní obtíže, jeho závislost na péči druhé osoby je zásadní. Bez pomoci jiné osoby není schopen samostatně vykonávat sebe obslužné činnosti. Péče o takového seniora je velice náročná a rodina většinou využívá pomoci dalších osob, ať již neprofesionálních či profesionálních. V tomto období je většinou nutná i domácí zdravotní péče Home care, která je doporučována a indikována ošetřujícím lékařem. Ale ani v tomto období nesmí senior a jeho blízcí zapomínat, že jsou činnosti, které může s pomocí senior zvládnout sám nebo činnosti alespoň řídit a schvalovat. V této fázi je důležité si uvědomovat a informovat se o možnosti domácí paliativní péče. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.13 Senior s vážnými psychickými obtížemi – zcela závislý senior Vážné psychické obtíže způsobují seniorovi úplnou závislost na péči druhé osoby. Bohužel tato péče bývá ztížena právě povahou onemocnění, kdy se většinou nedá vysvětlit přítomnost cizích osob v domácnosti. V těchto případech je důležité zajistit si domácí respitní péči, popřípadě ambulantní službu třeba formu Denního stacionáře. Musí se chránit i zdraví pečujících osob. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.2.14 Senior s vážnými kombinovanými obtížemi – zcela závislý senior Nejtěžší forma obtíží je kombinace onemocnění jak zdravotní tak psychických. Závislost seniora na péči je úplná. Pomoc druhých nejlépe profesionálních pracovníků zajišťující terénní sociální péči je pro pečující rodinu většinou nutností, stejně jako 19

domácí zdravotní péče. I v tak těžkých chvílích je důležité nezapomínat na činnosti, které dělali dříve seniorovi radost a pokusit se je v rámci možností vykonávat. V tomto období je důležité shromažďovat informace, které pomáhají takto složitou situaci zvládat. [MLÝNSKÁ, 2011]

2.3 Možnosti využití služeb Ve využívání a koncipování sociálních služeb je třeba vycházet z potřeb cílové skupiny uživatelů. Snaha v dnešním pojetí služeb je udržet klienta co nejdéle v jeho vlastním domácím prostředí a proto se různé služby propojují a kombinují. Kombinací jednotlivých služeb závisí na individuálních potřebách klientů. Za významný faktor změn v životním stylu se v současné době ukazuje, nárůst odběru sociálních služeb. Senioři usilují o kvalitní a bezpečný model péče a při tom preferují domácí formu. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

2.3.1 Zákon 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách, představuje legislativní rámec pro poskytování služeb sociální péče, podmínky vzniku nároku příspěvku na péči, pro obce a poskytovatele služeb, podmínky k úhradám pro placené služby, registrační podmínky, standardy, pravidla pro kontroly a inspekce. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

Sociální služby se poskytují jako pobytové, terénní a ambulantní. Pobytovými službami jsou služby spojené s ubytováním, ambulantní služby se poskytují

na střediscích

poskytovatele a klient za nimi dochází a terénními službami se rozumí péče o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí. Jednou ze základních a zásadních služeb je sociální poradenství, které se poskytuje všem klientům. Jedná se poskytnutí informací o následné péči, jiné vhodné péči, navazující či provázané péči, klientovi se mohou dále poskytovat informace, které se týkají, dávek, služeb, vzdělání, aj. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách] Propojení zdravotních a sociálních služeb se v současné době nazývá Dlouhodobou 20

péčí, jejíž koncept je momentálně uložen a projednáván na MPSV.

2.3.2 Registrované služby Registrujícím orgánem pro poskytovatele je krajský úřad. Oprávněnost poskytování služby vzniká rozhodnutím o registraci, tím se stává poskytovatel sociálních služeb registrovaným poskytovatelem. Pracuje podle příslušného Zákona o sociálních službách 108/2006Sb., kde jsou vymezena práva a povinnosti pro dané poskytovaní služby. Poskytovatel je zapsán do rejstříku registrovaných poskytovatelů sociálních služeb. [http://www.Středočeský kraj, sociální služby MPSV, 2008, (10) ] registrace (1) Podmínkou registrace je a) podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5, b) bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, c) zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, d) vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, e) zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, f) skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

2.3.3 Terénní služby sociální péče Mezi terénně poskytované sociální služby pro seniory patří Pečovatelská služba, Osobní asistence, Odlehčovací služba, průvodcovské a předčitatelské služby, Telefonická krizová pomoc, Tlumočnické služby a Aktivizační služby pro seniory a osoby s postižením. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách] 21

Pečovatelská služba Pečovatelská služba poskytuje péči o cílovou skupinu (senior, osoba s postižením, dospělí, děti, …) na základě smlouvy. Smlouva se vypracovává po předběžném jednání, které má v sociálních službách přesný název Jednání se zájemcem o pečovatelskou službu. Ve smlouvě se ošetřují podmínky poskytování úkonů, platební podmínky a ostatní vnitřní ustanovení mezi poskytovatelem a klientem. Do dokumentace klienta pečovatelské služby patří nejdůležitější část ujednání o službě, které se nazývá individuální plán klienta, ve kterém jsou přesně vymezené časové úseky a úkony poskytované služby. Zákon o sociálních službách 108/2006Sb. [BICKOVÁ, ČÁMSKÝ, FRANCOVÁ, 2010]

§ 40 Pečovatelská služba, v kontextu této práce se zaměřením na seniora, poskytuje pečovatelské služby v podobě základních a fakultativních činností, cílové skupině obyvatel, na kterou je zaměřena. Péče se poskytuje v domácnostech klientů. Seniorům pečovatelská služba pomáhá s péčí o vlastní osobu a domácnost pečované osoby, pomáhá s nákupy, pochůzkami, zajišťuje, podává a připravuje stravu, doprovází klienta, poskytuje mu základní sociální poradenství a zprostředkovává kontakt se společenským prostředím.

§ 39 Osobní asistence je druh péče, kdy je pracovník sociální služby a klient v těsném kontaktu. Dalo by se říci, že osobní asistent je „prodloužená ruka klienta“. Rozdíl mezi pečovatelskou službou a osobní asistencí je, že při osobní asistenci se klientovi asistuje a pomáhá přímo při činnostech, které sám klient nezvládá, na rozdíl od pečovatelské služby, kde klient je službě přítomen, ale nemusí se jí účastnit. § 44 Odlehčovací služba se poskytuje klientům, kteří žijí ve svém sociálním prostředí nebo v pečující rodině a stará se o něj pečující osoba. Při nutném odpočinku nebo zajištění vlastních záležitostí pečující osoby se poskytuje klientovi sociální odlehčovací 22

služba, která zajistí pečující osobě možnost zajištění vlastních záležitostí nebo odpočinek. § 41 Tísňová péče je hlasová terénní pomoc, kterou klient může kontaktovat ve stavech ohrožení a nebezpečí. Tato služba není kontaktní. § 42 Průvodcovské a předčitatelské služby jsou služby poskytované klientům, při vyřizování osobních nebo jiných záležitostí, kdy je snížena orientace nebo komunikace klienta. Tyto služby bývají součástí dalších poskytovaných služeb klientovi, v našem případě seniorovi. (Tyto služby nejsou určeny pouze pro zrakově postižené.) § 56 Tlumočnické služby jsou poskytovány klientům, seniorům, kteří z důsledků nemoci či postižení nejsou schopni sami komunikovat se svým okolím.

§ 55 Telefonická krizová poradenská a vyhledávací pomoc je určena klientům, seniorům, kteří se náhle ocitli v nepříznivé nebo obtížné životní situaci.

§ 66 Sociálně aktivizační služby se poskytují klientům, seniorům, kteří chtějí, ale sami nemohou se účastnit různých společenských akcí, ale i domácích nebo jiných aktivit. [Zákon o sociálních službách 108/2006Sb.]

2.4 Poskytovatelé služeb Služby v dnešní době poskytuje několik velkých skupin poskytovatelů, kteří jsou registrováni, jak na krajských úřadech, tak v různých asociacích. K nejvýznamnějších patří Česká asociace poskytovatelů sociálních služeb a Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Mezi nejvýznamnější a největší poskytovatele sociálních služeb v České republice patří Charita Česká republika. Její působnost je jak ve velkých městech, tak i v malých vesnicích nebo na zapadlých samotách. [www.charita.cz./socialni-a-zdravotni-sluzby/seniori/2013 (6)]

23

2.4.1 Kompenzační pomůcky Kompenzační pomůcka slouží jako náhrada za porušenou část těla, za porušený orgán, za porušenou tkáň. Kompenzační pomůcky se užívají buď jednorázově nebo dlouhodobě. Na trhu s kompenzačními pomůckami jsou k dispozici pomůcky, které pomáhají při hygieně, relaxaci, mobilitě, vertikalizaci a lokomoci. Každá pomůcka je vyráběna v základní verzi,

kterou může klient získat od zdravotní pojišťovny. Další

možností jsou různá vylepšení kompenzační pomůcky až k výrobě přesně podle individuálních potřeb klienta. Takto vyrobená kompenzační pomůcka je hrazena z části zdravotní pojišťovnou a z části klientem nebo zcela klientem. Další možnosti financování kompenzačních pomůcek je získání

jednorázového příspěvku na

sociálním odboru. Přehled nejběžnějších kompenzačních pomůcek jsou hole, berle, chodítka, mechanické vozíky, speciální vozíky, schodolezy, upravené automobily, skútry, bandáže, protézy a ortézy. [Sociální služby, červen/2009, s. 30]

2.4.2 Nové směry v péči Pro zlepšování a zefektivňování poskytované péče, jak zdravotní, tak sociální se v poslední době objevují různé asistivní technologie, které doplňují stávající péči. Jsou to telekomunikační a monitorovací zařízení, které pomáhají v péči o seniory přímo v domácnosti klienta. Mohou sledovat zdravotní stav, stav životních funkcí, ale například i výskyt plynu či jiné ohrožující faktory. Nejzákladnější zařízení pro bezpečnost seniorů se na trhu vyskytuje seniorský telefon a sos služba, které slouží k signalizaci jakéhokoli nebezpečí nebo zhoršení stavu seniora. [Sociální služby, květen/2012, s. 28]

2.4.3 Denní náplň seniora v domácím prostředí Senior, který žije v domácím prostředí, žije svým navyklým způsobem tak, jak byl zvyklý po celý svůj život. Statusem seniora se mění pouze životní role profesně aktivního. Člověk přestává být zaměstnancem nebo zaměstnavatelem a tuto roli nahrazuje role 24

seniora. Čas trávený v domácím prostředí je delší, nežli byl zvyklý v produktivním věku. V případě, že je zcela bez somatických nebo jiných obtíží je jeho čas vyplněn činnostmi v domácnosti a zálibami, které vykonával dříve nebo dokonce k prohloubení těchto zálib. Někteří senioři jsou natolik činní, že si nacházejí nové aktivity a plně se vrhají do nových zážitků a situací. [PICHAUD, THAREAUOVÁ, 1998]

2.4.4 Senior žijící v rodině Každá lidská kultura přizpůsobuje rodinu svým potřebám a tradicím [MATOUŠEK, 2003,

s. 21]

Rodina je považována za základní instituci, která pečuje o staré lidi. Rodina je základní jednotka každé společnosti. V rodině jsou její členové svázáni vzájemnými vztahy založené na lásce, úctě a citu vzájemné vazby jsou i ekonomické. Funkce rodiny jsou biologické, výchovné a reprodukční.

V naší společnosti se setkáváme téměř se všemi modely rodiny. Stárnutí člena rodiny je ve funkčních rodinách brán jako přirozený. Stárnutí je bráno jako přirozený jev života. Dobré rodinné zázemí je základem pro spokojené a klidné stáří. Dobře fungující rodina dopřeje svým seniorům pocit jistoty a potřebnosti. Dobré vztahy v rodině mezi jednotlivými členy rodiny pomáhají jejím členům žít spokojený život. Role prarodiče je pro seniora velmi šťastným a stimulujícím obdobím, kdy se snaží předávat svým vnoučatům své vědomosti a moudra nashromážděná za celý svůj život a udržuje seniora v dobré fyzické kondici. Život seniora v rodině je nejen přínosné pro seniora, ale hlavně pro všechny členy rodiny. [MATOUŠEK, 2003]

2.4.5 Senior žijící samostatně nebo osamoceně Pocit osamocení není výsadou těch, kteří žijí sami. [PICHAUD, THAREAUOVÁ, 1998, s. 77]

Na konci dvacátého století proběhl ve Francii výzkum, při kterém se zjistilo, že počet 25

samostatně žijících lidí se za poslední dvacet let ztrojnásobil. Polovinu z takto žijících lidí tvoří senioři. Tento trend se nadále prohlubuje. Pocit osamocenosti a nepotřebnosti může vést až k patologickému chování. Mnozí se samotou úspěšně bojují, někteří se ji přizpůsobují a se samotou se zcela sžijí.

Faktory, které vedou k samotě jsou nejčastěji životní podmínky, dalším velice závažným faktorem je fyzický stav nemoc nebo psychický stav, ztráta blízké osoby, nedostatek sociálních kontaktů, psychické poruch a v neposlední řadě je to faktor ekonomický, který vyplývá z nedostatku a omezenosti prostředků. [PICHAUD, THAREAUOVÁ, 1998]

2.5. Volný čas seniora Volný čas je ten, se kterým člověk nemůže nakládat podle svých potřeb a zájmů. Volný čas je doba, která zůstává po odečtení veškerých aktivit běžných v celodenních činnostech včetně spánku. [PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ, 2009]

S odchodem z aktivního pracovního života má každý senior spoustu volného času. Tento čas se postupně zaplňuje činnostmi, které senior vykonává

každodenně.

Volný čas se mění na čas trávený denními činnostmi, z volného času se stává čas denních činností s pozvolnějším tempem.

2.5.1 Aktivizace v domácím prostředí Poskytování jakýchkoli činností základních může být ve výsledku spojené s aktivizací klienta. Vždy se jedná o výlučně individuální přístup ke klientovi. V domácím prostředí se klient převážně aktivizuje sám denními činnostmi, které vykonává dle svého uvážení. Aktivizace nemusí být nutně cílená či vedená jinou osobou. Práce v domácnosti domácí práce, péče o domácnost, každodenní rodinné rituály, ruční práce. Zahradničení, práce na zahradě spojená s pravidelnými cykly střídajícího se ročního období, chalupaření – český fenomén. [Sociální služby, říjen/2012, s. 20] 26

Cvičení a jiné fyzické aktivity. Zájem o sport, rekreační, aktivní cvičení, možnosti cvičení v klubech, taneční kurzy. Kulturní vyžití. Senior, který se zajímá o dění kolem sebe o kulturu jako takovou divadlo, literaturu, architekturu, fotografii, výtvarnictví, výuka cizích jazyků,… Zájem o literaturu, četba, poslech, luštění křížovek. Univerzita třetího věku, kurzy, aktivní vzdělávání.

2.5.2 Moderní technologie a senior Počítače, mobilní telefon

v dnešní době již není člověk, který by se těmito termíny

a technickými vymoženostmi nesetkal. Mobilní telefon spousta seniorů využívá, existují i mobilní telefony speciálně vyrobené pro seniory, tyto telefony mají větší displej i tlačítka.

Počítače jsou také v dnešních domácnostech běžnou technikou. Někteří senioři se na počítači učí pracovat. Zkoumají internet, učí se pracovat s programy, které je zajímají. Někteří se učí sami s přispěním svých blízkých a jiní navštěvují odborné kurzy. [www.charita.cz, 2010, (7)]

2.6 Terapeutické možnosti zachování kvality života seniora Na člověka může působit nejen rodina, ale může být zapojován do různých aktivit, terapeutických působení, které člověku zpříjemňují a vylepšují život a životní prožitky.

2.6.1 Psychobiografie, model péče Prof. Böhma Cílem modelu je naučit personál porozumět klientům, co je pro ně prioritní, co rozhýbe jejich psychiku a následně i tělo. Jakým způsobem podpořit klienta v jeho autonomii a jeho schopnosti rozhodovat o svých záležitostech co nejdéle. Aktivizovat a reaktivizovat.

Tento model péče se začal používat v praxi v domovech seniorů, kde počet dezorientovaných a zmatených lidí stále narůstá. Model péče je zaměřen na psychiku, kdy se při práci s klientem přistoupí na časovou osu, v které klient svou myslí žije. 27

Přizpůsobením se klientovu časovému období se přiblížíme jeho psychice a dokážeme s ním na této rovině pracovat. Tento model péče je variabilní a je zaměřen na pracovníky v péči o klienta. Přesto, že byl model původně zaměřen na klienty v domovech seniorů, úspěšně se s ním v současné době pracuje v terénních sociálních službách, například v osobní asistenci. [www.psychobiograficky-model-prof-e-bohma, 2013, (11)]

2.6.2 Reminiscence Reminiscence je práce se vzpomínkami. Tato terapie spočívá ve vzpomínání na období, věci, pracuje se osobní historií. Znalost osobního příběhu je východiskem pro práci s klientem a hledání jeho individuálních možností. [www.ds-sluznecnice.cz/reminiscence-práce-se-vzpominkami, 2012, (13) ]

2.6.3 Ergoterapie Ergoterapie u seniorů má dvě základní roviny, ve kterých se s klientem pracuje. První ze směrů je podpora soběstačnosti a druhým směrem je aktivizace. Soběstačnost je základní předpoklad k sebe obslužnosti a tím zkvalitnění života seniora. Individuální přístup v ergoterapii se zaměřuje na nácvik a podporu běžných denních činností, které zahrnuje následující aktivit: - příjem jídla a pití - koupání/sprchování - osobní hygiena

péče o vzhled

- oblékání a svlékání včetně obouvání - použití toalety - ovládání vyprazdňování - péče o osobní pomůcky a prostředky

v nástavbě pak: - vedení a údržba domácnosti - hospodaření a manipulace s penězi 28

- mobilita v komunitě – cestování dopravními prostředky - péče o druhé a domácí zvířata - péče o vlastní zdraví

Mezi základní ergoterapeutické činnosti v rovině aktivizační patří zejména: - trénink paměti

reminiscenční terapie - obecné stimuly a individuální stimuly s osobním vztahem k věci - stimulace smyslů, hmat, čich, chuť, sluch, zrak - trénink jemné a hrubé motoriky - zooterapie - panenka Reborn

Ergoterapie má velice široké pole působnosti, ergoterapie se přizpůsobuje klientovi vhodným výběrem činností. Přes to není reminiscence vhodná k plošnému využívání. Je vždy potřeba brát zřetel na současný a aktuální stav klienta. [www.ergoterapie, 2008, (2) ]

2.6.4 Canisterapie Podpůrná terapie probíhající za přítomnosti canisterapeuta a jeho psa. Pes musí absolvovat speciální canisterapeutický výcvik. Canisterapie je cílená odborná činnost, využívající pozitivní působení psa na zdraví člověka. [www.canisterapie, 2010, (1) ]

Canisterapie má kořeny v minulosti, kdy lidé na venkově, starající se o domácí zvířata, se těší lepšímu zdravotnímu stavu nežli jejich vrstevníci ve městě.

2.6.5 Muzikoterapie Podpůrná terapie založená na poslechu speciální hudby, která pozitivně ovlivňuje a 29

podporuje vegetativní funkce a blahodárně působí na psychiku člověka. Při muzikoterapii se využívá i rytmus k různým cvičebním úkonům, stejně tak i procvičování hudebních textů. [www.sue-ryder/muzikoterapie, 2013, (14) ]

2.6.6 Aromaterapie Aromaterapie je spíše zážitková terapie v klidovém režimu, kdy se pomocí vůní stimulují smysly klientů. Každá z terapií by měla vyvolávat pouze příjemné zážitky, v případě, že je negativně vnímána, není dobré ji klientům poskytovat. [www.aromaterapie, 2011, (12) ].

2.6.7 Snoezelen Tato terapie byla objevena v Holandsku, kde vznikl také její název spojením dvou slov „sniffelen“ a „doezelen“, která v překladu znamenají „cítit a čenichat“ a „zklidnit se a podřimovat“. V konceptu platí ještě další výraz ve volném překladu „nemuset nic, vše je dovoleno“. Snoezelen je terapie založená na pobytu v místnosti, která je zařízena speciálním nábytkem a speciálními světelnými efekty, vůněmi, zvuky a hudbou. Terapeutická metoda je v podstatě velice jednoduchá s velkým účinkem, ale na druhé straně velmi složitá, protože si pohrává s lidskou psychikou. [Snoezelen, Sociální péče, únor/2008 ].

2.7. Ohrožení seniorů a péče v rodině Rodina má v péči o seniora nezastupitelné místo[MLÝNKOVÁ, 2011] Rodina je základní společenská jednotka, která se postupem času mění. Počáteční fáze rodiny jsou manželé, partneři žijící bez dětí, další nejdůležitější fází je příchod dětí do rodiny, jejich výchova, vzdělávání a vlastní příprava na život. Role manželů na rodiče. V rodině dochází k přehodnocování hodnot, učení spolupráce a nových povinností. Nerzát fází pro partnery je osamostatnění potomků a jejich odchod z rodičovského 30

domu. Poslední fází rodiny je stárnoucí manželé senioři, kteří si musejí zvykat na způsob života s méně přáteli, životní styl důchodců a nakonec život bez partnera.

V rodinách, kde spolu žije více generací, říká se jim vícegenerační rodiny, spolu žijí rodiče, děti a prarodiče, někdy dokonce praprarodiče. Funkční vícegenerační soužití poskytuje bezpečné zázemí stárnoucím osobám, děti čerpají výhody z přítomnosti prarodičů. Toto soužití má své nesporné výhody, ale i nevýhody.

Senior své potížích se svou rodinou řeší, rodina je pro zdravotníky a sociální pracovníky zdrojem informací. Cílem spolupráce rodiny seniora s odborníky je vytvoření sociálně podpůrného prostředí a vedení seniora ke zdravému životnímu stylu.

V nefunkčním prostředí může docházet k týrání a zanedbávání seniorů někdy dokonce k ageizmu. [MLÝNKOVÁ, 2011]

2.7.1 Týrání a zanedbávání seniorů Syndrom špatného zacházení se starými lidmi zahrnuje závažné formy nevhodného zacházení a různé druhy domácího násilí nebo zanedbávání v ústavní péči je to ústavní násilí. Mezi druhy týrání patří tělesné násilí, materiální , finanční zneužívání, emocionální

zanedbávání, týrání, zanedbávání druhou osobou – rodinou nebo

pečovatelem, neodůvodněné použití restriktních opatření v institucích, sexuální zneužívání. [MLÝNKOVÁ, 2011]

2.7.2 Ageizmus Ageizmus znamená věkovou diskriminaci. Vychází z předpokladů, že jedinci mají odlišnou společenskou hodnotu. Ateizmus je diskriminační vůči seniorům, tato věková kategorie je vnímána jako neproduktivní, společnosti nic nepřinášející, ničím prospěšní, nic nevytváří, nebuduje a nic nevylepšuje. [MLÝNKOVÁ, 2011] 31

2.8. Možnost navázání nových vazeb – přestěhování Bydlení je jednou ze základních lidských potřeb, je to základní předpoklad kvalitního života. Nejdůležitější lidská potřeba je domov, který člověku dává pocit jistoty a bezpečí, životních jistot a intimního sdílení. Vlastní důvěrně známé prostředí a s ním spojené pospolití vztahy utvářené v průběhu života. [KALVACH, ČEVELA, ČELEDOVÁ, 2012]

Senioři dávají přednost samostatnému bydlení ve známé komunitě před přestěhováním do obydlí svých dětí. Specifický gerontologický problém nastává přestěhováním v seniorském věku. Z psychického pohledu jde o závažný stresor a to i v případě chtěného stěhování. Navázání nových sousedských vztahů a sociálních vazeb a zároveň ztráta těchto vazeb z bydliště původního je pro seniora velice citlivou záležitostí, kterou každý zvládá individuální. [KALVACH, ČEVELA, ČELEDOVÁ, 2012]

32

3 Praktická část V souladu s cílem Absolventské práce byl proveden kvantitativní výzkum a to formou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo zvoleno z důvodů možnosti oslovení velkého počtu respondentů a na nezávislosti výsledků na výstupu.

3.1. Hypotézy 3.1.1 Hypotéza č. 1

Lidé chtějí zůstat doma, ve svém přirozeném sociálním prostředí a v případě, že se podmínky jejich života zhoršují a i jejich zdravotní stav se zhoršuje, jsou ochotni v takových případech přijmout pomoc od jiné osoby.

3.1.2 Hypotéza č. 2

Lidé, kteří se v seniorském věku přestěhovali mimo své původní sociální vazby a prostředí se cítí osamoceni, nejistě i když žijí v rodině svých potomků. Senioři špatně navazují nové vztahy a přátelství.

3.1.3 Hypotéza č. 3

Seniorům, kteří žijí doma a chtějí doma nadále zůstat, je v případě potřeby, nutné zajistit péči, aby tito lidé mohli nadále setrvat ve svém domácím prostředí, třeba do konce života. Mají právo sami o sobě rozhodovat a přijímat rizika.

33

3.2. Anonymní dotazníkové šetření Anonymní dotazník, byl rozdán do domácností ve středočeském kraji. Dotazovaní zde byli požádáni o vyplnění a navrácení anonymního dotazníku na určené místo.

Vytipováno bylo, pro anonymní dotazník, celkem 150 domácností. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se vrátilo 114 dotazníků, z nich bylo 8 nevyplněno a 4 se nedaly použít. Dva dotazníky byly náhodně z celkového počtu vyndány, aby počet dotazovaných byl zaokrouhlený na 100 respondentů z řad seniorů ve věkovém rozpětí 65 let až 85 let a více.

1. Jaká jste věková kategorie? Označte prosím svůj věk. 65 70 75 více

10 10 9 5

Graf č. 1 Jaká jste věková kategorie?

65 70 75 více

[Zdroj vlastní]

První otázka vymezuje věk dotazovaných respondentů, kdy se dozvídáme, že nejvíce dotazovaných bylo ve věku mezi 65 až 69 lety. Tento věk představovalo 38% dotazovaných. Tento věk vymezuje mladší seniory, kteří jsou poměrně aktivní. Druhou 34

skupinou byli dotazovaní senioři ve věku 70 až 74 let, počet byl zastoupen 25%. 21% respondentů bylo ve věku 75 až 79 let a nejméně byli zastoupeni senioři ve věku 80 let

a více jen 16%. Průměrný věk dotazovaných respondentů činí 73 let.

2. Máte nějaké obtíže? Trápí Vás něco? Máte obtíže? Zdravotní, finanční, psychické, vztahy, trápí vás politická situace, trápí vás vztahy, společnost, rodina?

zdravotní finanční psychické vztahy politika společnost rodina

63 89 29 48 74 66 33

Graf č. 2 Máte nějaké obtíže? Zdravotní, finanční, psychické, vztahy, trápí vás politická situace, trápí vás vztahy, společnost, rodina

zdravotní finanční psychické vztahy politika společnost rodina

[Zdroj vlastní]

Ve druhé otázce jsme se dozvěděli, čím se nejvíce dotazovaní senioři trápí. Senioři měli 35

možnost zakroužkovat více možností. Na prvním místě jsme se dozvěděli, že nejvíce dotazované seniory trápí jejich finanční situace, jejich obavy pramení zřejmě z nejistoty v důsledku hospodářské krize a změn v sociální politice. Skoro stejný počet seniorů.

3. a. Žijete na vesnici nebo ve městě? vesnice město

34 66

Graf č. 3. a. Žijete na vesnici nebo ve městě?

vesnice město

[Zdroj vlastní]

V této otázce jsme vymezili počet seniorů, žijících na vesnici a ve městě. Otázka je rozdělena do dvou částí, část a. nám objasňuje poměr obyvatel žijících na vesnici a ve městě.

Poměr dotazovaných respondentů je 34:66 ve prospěch seniorů žijících ve městě. Zdánlivě jednoduchá otázka nám rozdělila dotazované seniory zhruba 1:2, to znamená, že odpovědi seniorů budou více popisovat život seniora ve městě oproti seniorovi žijícím na vesnici.

Celkové ladění odpovědí bude tedy převážně v poměru lidí žijících na vesnici a ve městě zhruba tak, jak v ČR žije celá společnost.

36

3. b. Jak dlouho žijete ve svém současném bydlišti? přistěhovalý starousedlík

17 83

Graf č. 3. b. Jak dlouho žijete ve svém současném bydlišti?

přistěhovalý starousedlík

[Zdroj vlastní] Část otázky 3. b. nám vymezuje počet starousedlíků oproti nově přistěhovalým. Poměr je ve prospěch starousedlíků. Poměr zhruba 2:8, přesně 17 seniorů je nově přestěhováno do nového bydliště. U těchto seniorů jsou zpřetrhány staré sociální vazby. Můžeme zde očekávat možné sociální vyloučení.

4. a. Máte nějaké koníčky záliby? ANO 58 NE 42 Graf č. 4. a. Máte nějaké koníčky, záliby?

ANO NE

[Zdroj vlastní] 37

Na čtvrtou otázku odpovědělo 58 respondentů kladně, což znamená, že 58 % dotazovaných seniorů má nějakou zálibu či koníčka.

4. b. Pokud ANO pěstujete je pravidelně? pravidelně nepravidelně

17 41

Graf č. 4. b. Pokud ano pěstujete je pravidelně?

pravi del ně nepravi del ně

[Zdroj vlastní]

Na podotázku, zda záliby a koníčky pěstují senioři pravidelně, jsme se dozvěděli, že pravidelně se svým zálibám a koníčkům věnuje 17 seniorů z 58 dotazovaných. 4. c. Jakým koníčkům se věnujete? Prosím vypište. Může být i více odpovědí. zahradničení domácnost televize literatura kultura ruční práce počítače cvičení aktivní vzdělávání

29 31 54 45 31 19 13 27 4

Graf č. 4. c. Jakým druhům koníčků se věnujte?

38

[Zdroj vlastní]

Z odpovědí jsme se dozvěděli, že dnešní senioři jsou aktivní lidé, které zajímá spousta věcí, jejich obzor záběr koníčků či zálib je široký. 5. Žijete s partnerem? ANO NE

32 68

Graf č. 5 Žijete s partnerem?

ANO NE

[Zdroj vlastní]

V páté otázce jsme se dozvěděli, že 32 dotazovaných seniorů žije s partnerem a 68 seniorů nežije s partnerem v jedné domácnosti. 39

To znamená, že v okruhu našich dotazovaných žije 68 klientů, kteří nemají partnera nebo manželku, jako svého životního druha

6. Jste v kontaktu se svou rodinou a se svými známými?

rodina kamarád/ka soused spolužák člen klubu známý z dovolené známý z lázní jsem sám/sama

79 46 68 43 21 11 9 20

Graf č. 6 Jste v kontaktu se svou rodinou a svými známými?

rodina kamarád/ka soused spolužák člen klubu známý z dovolené známý z lázní jsem sám/sama

[Zdroj vlastní]

V otázce číslo šest, mohli dotazovaní senioři zaškrtnout několik variant odpovědí. Z odpovědí vyplývá, že 20 dotazovaných seniorů se cítí samo nebo žije samo, popřípadě se cítí samo, i když uvedli, že nějaké kontakty mají.

7. a. Pomáhá vám někdo s péčí o vás, o vaši domácnost, jiná pomoc? 40

ano ne

59 41

Graf č. 7. a. Pomáhá vám někdo s péčí o vás, o vaši domácnost, jiná pomoc?

[Zdroj vlastní] Na otázku č. 7. a. nám respondenti odpověděli, že již nějakou péči potřebují. 59 seniorů ze 100, ve věkové kategorii 65 let až 85 a více let. V procentech je to 59 % seniorů, kteří potřebují pomoci. Oproti 41 % seniorů, kteří pomoc nepotřebují. 7. b. S čím kdo pomáhá POMOC z 59 dotazovaných mou osobu mou domácnost zahrádku psa doprava úřady Graf č. 7.b S čím kdo pomáhá?

21 47 30 12 43 49

Graf č. 7.b. S čím kdo pomáhá

7. b. S čím kdo pomáhá?

[Zdroj vlastní] 41

Dotazovaní senioři nám v 7. b. otázce již rozklíčovali, zda potřebují pomoc nebo vše zvládají sami. Opět se mohli rozhodnout pro více odpovědí. Výsledkem je, že více jak polovina respondentů potřebuje pomoci alespoň občas. Otázka 7. c. KDO POMÁHÁ rodina známý soused pečovatelská služba sociální asistent

49 17 41 39 1

Graf č. 7. c. Kdo vám pomáhá? [Zdroj vlastní] V další podotázce, nám dotazovaní prozradili, kdo jim poskytuje pomoc, podporu a péči. Podotázka měla 59 respondentů, jako největší poskytovatel péče je dle poskytnutých odpovědí rodina a hned za rodinou pomáhají sousedé. Pečovatelská služba je

s poskytovanou péči na třetím místě, pak následuje známá osoba a na

posledním místě jsou nově vytvoření zákonem sociální asistenti. Tato službu oslovila 1 seniora.

42

8. Máte informace o sociálních službách ve vašem bydlišti? ano ne částečně

51 34 15

Graf č. 8 Máte informace o sociálních službách ve vašem bydlišti?

[Zdroj vlastní]

Osmá otázka se respondentů z řad seniorů ptala na informovanost. Zda vědí, kdo poskytuje v jejich bydlišti služby a jaké služby to jsou. Prakticky polovina respondentů je o službách ve městě informována, oproti 15 respondentům, kteří informováni nejsou. Může to být i důsledek toho, že tito senioři neměli zatím potřebu se o služby tohoto druhu zajímat.

9. Jste dostatečně informováni o dění ve vašem bydlišti?

ano ne částečně

51 34 15

43

Graf č. 9 Jste dostatečně informováni o dění ve vašem bydlišti?

ano ne částečně

[Zdroj vlastní]

Další otázka, již devátá, se respondentů ptala, zda jsou informováni o dění v jejich bydlišti. Poměrně málo seniorů odpovědělo, že ano – necelá polovina, více jak jedna třetina dotazovaných seniorů odpověděla, že nejsou informováni, což je překvapivé, bohužel negativně.

10. Účastníte se aktivit pořádaných ve vašem bydlišti nebo jinde? ano ne někdy nepravidelně

26 37 11 26

44

Graf č. 10 Účastníte se aktivit pořádaných ve vašem bydlišti nebo jinde?

ano ne někdy nepravidelně

[Zdroj vlastní]

Poslední, desátá otázka nám měla prozradit, jak jsou naši dotazovaní senioři aktivní, jestli se účastní akcí, které jsou pro ně pořádány. Podle odpovědí můžeme soudit, že téměř jedna třetina dotazovaných seniorů je pravidelně aktivní a účastní se různých společenských, kulturních a sportovních akcí.

45

3.3 Shrnutí a vyhodnocení hypotéz Dle předpokladů, které jsem získala na základě své práce se hypotéza číslo 1 a 3 potvrdila. Lidé chtějí zůstat ve svém domácím prostředí a ve svých sociálních vazbách, co možná nejdéle. Tímto se potvrdila platnost tvrzení, že pokud senior péči potřebuje, je nutné mu ji poskytnout z důvodů zamezení sociálního vyloučení. Sociální vyloučení by seniorovi hrozilo násilným rozhodováním jiných osob do jeho autonomie, právo rozhodovat sám o sobě a tím i podstupovat přiměřené riziko je právo každého člověka. Každý člověk má právo žít tak, jak on sám si přeje, pokud to nenarušuje žití jiných lidí.

V případě, že nezvládají nějakou ze svých činností jako dřív, požádají o pomoc. Prvním, koho požádají o pomoc jsou jeho nejbližší, přičemž to nemusí vždy být rodina, lidé, kteří se dlouhodobě znají požádají o pomoc i své sousedy a známé. Z těchto důvodů jsou pro seniory velmi důležité známé a trvalé vazby na sociální prostředí ve kterém žijí. Každý člověk před sebou samým

a před svým okolím nerad přiznává, že již nezvládá

vše jako dřív a je nutné pomoci při základních činnostech, aby mohl žít způsobem, který si on sám přeje a na který je zvyklý.

Hypotéza číslo 2 byla částečně správná, ale ukázalo se, že záleží na každé individualitě člověka, jak se s danou situací vyrovná. U někoho zpřetrhání původních sociálních vazeb bylo velice zátěžovou situací a velmi těžko se s touto životní změnou vyrovnávali. Naproti tomu jiní senioři uvítali, že se jim otevřely nové možnosti, které tak byly velmi pozitivně vnímány a dokonce byly pro mnohé i inspirující. Najednou se ocitli v novém prostředí, obklopeni novými lidmi a cítili potřebu se rychle aklimatizovat a nalézt si třeba i nové přátele. V podstatě si tak byli schopni v poměrně krátkém časovém horizontu vytvořit nové sociální vazby, což se zcela jistě významně kladně podepsalo na jejich psychice a celkové duševní i fyzické pohodě.

46

4 DISKUSE V mé Absolventské práci jsem se zaměřila na zjišťování potřebnosti péče pro seniory v domácím prostředí. Práce se opírá o teoretickou základnu, kterou tvoří rozsáhlá síť bibliografií, zákonů, seriálových publikací ale i webových stránek a internetových odkazů. V nemalé míře je inspirována mým zaměstnáním, ve kterém mě otázka seniorů a zejména seniorů žijících v domácím prostředí a péče o tyto lidi provází každý den.

Snažila jsem se vytvořit rámcový přehled všech možností, které jsou seniorům, jejich rodinám, jejich známým a pečujícím k dispozici. Doufám, že se podařilo vytvořit přehled závislostí seniorů a potřebností péče. Původní rozdělení seniorů do skupin kde senior žije, jak dlouho, jaké má sociální vazby a návaznost na rodinu se rozšířilo na zájmy seniorů a možnosti nabízených služeb v daném bydlišti seniora a na jeho využívání nebo na chuti seniorů tyto služby a nabídky využívat.

Hlavním cílem, v praktické části, bylo potvrdit potřebnost péče u seniorů, kteří žijí ve svém vlastním sociálním prostředí, což zároveň potvrdilo i nutnost zachování sociálních vazeb. Při sbírání dat se neustále potvrzovalo, že někteří lidé využívají péči v plném rozsahu a jiní i když na tom byly z hlediska zdravotního i sociálního objektivně hůře, se poskytování služeb bránili. Nechtěli si vpustit do svých domovů cizí osoby. Čekali dlouho na své příbuzné, raději poprosili o službu sousedy, než některou z nabízených profesionálních služeb. Ztráta vlastní schopnosti „něco si zařídit sám“ a hlavně přiznání si tohoto faktu byla pro ně velice bolestná skutečnost, která je posunula o krok blíž ke statusu závislé osoby. Na druhou stranu zde bylo několik seniorů, kteří byli služby schopni zneužívat a v domněnce, že jde o „placené služby“ vyžadovat spíše „posluhu“ než sociální služby. V těchto fázích je velice důležitá informovanost klientů, poskytnutí všech dostupných informací, poskytnutí základního sociálního poradenství, dbát na základy komunikace a 47

vše si ověřovat zpětnou vazbou. Dílčím cílem bylo zmapovat kvalitu života seniorů v domácím prostředí. Dle předpokladu se částečně odlišným ukázal způsob života seniorů na vesnici a ve městě.

Potvrdilo se, že senioři žijící na vesnici jsou většinou součástí rodiny a dlouhodobých sociálních vazeb, které jsou typické pro soužití několika generací na jednom místě. Lidé se většinou dobře znají, i když nemusí mít k sobě citové vazby. Jeden o druhém ví poměrně hodně a znají rodovou linii starousedlíků vesnice, v které žijí většinou celý život. Senioři jsou součástí této vesnice po celý život. V současnosti bývají senioři žijící na vesnici z důvodů finančních a bytových opět součástí rodiny. Mladá generace, většinou vnoučata, začínají bydlet u svých prarodičů a tím se stávají součástí širší rodiny.

Předpoklad, že senior žijící ve městě má okruh svých sociálních vazeb poměrně užší, soustřeďuje se na sousedské vztahy, vztahy a známé z dob aktivního zaměstnání a vazby z oblíbených činností člověka, jeho koníčky a záliby, se ukázal jako správný. Rodinné vazby většinou nejsou na úrovni soužití a v městském prostředí se více nežli na vesnici projevuje fenomén nukleární rodiny. Senior zůstává pouze pasivní částí rodinného života, ale citová vazba je stále silná.

Tvrzení, že status seniora se způsobem bydliště nemění, se potvrdilo. Každý způsob života přináší jisté pozitivní stránky a zároveň svá úskalí. Jako na největší rozdíl je možné poukázat na odlišnost v nabídce služeb. Senior žijící ve městě má jistě mnohem větší možnost nabídky služeb, jak po stránce zdravotní a sociální, tak především v kulturní. Samozřejmě záleží na každém jednotlivci, aktivní senior na vesnici může mít bohatý kulturní a společenský život na rozdíl od pasivního seniora žijícího ve středu města. Opět platí, že jak jsme žili celý život tak i stárneme a žijeme ve stáří.

Lze se opřít i o hypotézy, které potvrdily, že lidé chtějí zůstat co nejdéle ve svém domově a je pro ně druhořadá kvalita života. 48

Na kvalitu života seniorů působí mnoho aspektů. Jak uvádí HAŠKOVCOVÁ Senior má právo prožít svou životní etapu stáří důstojně a kvalitně, nelze než sopuhlasit. Spokojenost seniora v rodině, uspokojivý zdravotní stav, dobrá nebo alespoň ucházející ekonomická situace a možnost aktivně žít dle svých možností, to jsou základní faktory, které spokojenost seniora zásadně ovlivňují. Dalším a neméně důležitým aspektem je možnost aktivního prožívání a využití času tak, aby lidské potřeby byly uspokojeny.

Senior, který se aktivizuje, pomáhá sám sobě, podporuje mezilidské vztahy, pocit sounáležitosti a motivaci k dalším aktivitám.

49

Závěr Téma Absolventské práce péče o seniory v domácím prostředí bylo zadáno s ohledem na mé zaměstnání, kde se zabývám problematikou seniorů v domácím prostředí. Pracuji jako sociální pracovník u organizace, která je registrovaným poskytovatelem terénních sociálních a zdravotních služeb. Cílovou skupinou jsou senioři, žijící ve svém vlastním sociálním prostředí. V mé práci byl celkový přehled a shrnutí nabídky služeb péče o seniory upraven právě pro tuto cílovou skupinu, seniory. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem vymezila pojem seniora a stáří, rozdělila možnosti péče o seniory pro rodinné příslušníky a poskytovatele sociálních služeb, seznámila se službami souvisejícími s péčí o seniory a s možnostmi jejich využití a novými směry péče, ale i s možnými problémy a ohrožením seniorů. V praktické

části

práce

se

zabývám

kvantitativním

výzkumem.

Osloveným

respondentům v seniorském věku jsem rozdala dotazník, ve kterém stručně vymezuji okruhy jejich zájmů, potřeb, využitelnost a nabídku služeb a sociálních vazeb. Součástí praktické části jsou tři hypotézy,

které byly základním předpokladem pro

otázky v dotazníku a celkové ladění práce. Využitelnost práce vidím v komplexním přehledu, který by mohl sloužit jako příručka nebo návod k poskytování služeb pro seniory žijící v domácím prostředí. Jako další možnost využití by práce mohla sloužit poskytovatelům sociálních služeb jako přehled činností, služeb, péče a souvisejících zákonných ustanovení. Nabídka poskytování péče a služeb v kontextu s domácím prostředím a sociálními vazbami jsou čtyři nosné pilíře celé práce. Rozklíčování jednotlivých částí a zpětné zasazení do tématu utváří ucelený pohled na cílovou skupinu této práce. Přehled služeb a péče je dle mého názoru v práci komplexní, ale zároveň nabízí možnosti studia a zkoumání dalších rovin poskytování péče, například porovnávání života seniorů v domácím prostředí a seniorů žijících v institucích nebo jiných pobytových zařízeních. Velkým problémem

50

RESUMÉ Bыпускная работа Для обработки моей выпускной pаботы я выбрала тему, которая мне очень близка. Это область, в которой я работаю. В выпускной работе я буду заниматься пожилыми людьми, которые живут дома, в их собственной социальной среде. Я буду разбирать ситуацию пожилых людей живущих в полной мере функционирующей семье, где социальная модель семьи устанавливаеттся в более широкой области, где бабушки а дедушки, прарoдители играют важную роль даже в этой социальной группе. Дополнительной подгруппой являются пожилые люди, которые живут в семье, но как самостоятельная часть семьи. Это могут быть одинокие, пара в браке, сениор или сениорка, которые участвуют в жизни их основных социальных групп только изредка, регулярно или нерегулярно. Семья заботится о них и они о семье. Некоторые настолько витальны, что они имеют свои собстренные интересы и слышком много связанности семьи их беспокоит. Большая группа пожилых людей живёт в одиночку, в их домашнем хозяйстве с подключением к семье и к их социалной группе. У них разная зависимость от помощи других людей. Следующая модель в жизни сениоров: пожилые люди живут одиноки и их родные интересуются мало, неправилно. и иногда они не в контакте целые годы. Такие сениоры имеют большую потребность новых социальных отнощений, здесь много мест к о6новлению социальных отношений. Сениоры, которые переселись в новой чужой среде, они не чуствуются хорошо, они не довольны cвоей жизнью и они больше уязвимы. Для своей работы я создаю анкету, буду лично посещать

пожилых людей.

Основная цель моей выпускной работы подтвердить необходимость ухода за пожилыми людьми, которые живут в домашних условиях всех заинтересованных групп. При работе для меня будут подержкой литература, журнал и интернет.

51

Bibliografie BICKOVÁ, L., ČÁMSKÝ, P., FRANCOVÁ H. Pečovatelská služba v České republice. 1. vydání. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7.

GRUSS, P. Perspektivy stárnutí. 1. vydání. Praha: Portál, 2009. 224 s. ISBN

978-80-

7367-605-6

KALVACH, Z., ČEVELA, R., ČELADOVÁ, L. Sociální gerontologie. Praha: Grada, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-3901-4.

LANGMAJER, J., KREJČÍKOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. dotisk. Praha: Grada, 2000. 339 s. ISBN 80-7169-195-X

MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. 312 s. ISBN 807178-473-7.

MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. vydání. Praha: Slon, 2003. 86 s. ISBN 80-86429- 19-9

MLÝNSKÁ, J. Péče o staré občany. 1 vydání. Praha: Grada, 2011. 192 s. ISBN 978-80-2473872-7

PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. 1. vydání. Praha: Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3

Úplné Znění Sociální zabezpečené 2012 Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2012. 240 s. ISBN 978-80-7208-900-0

VEBROVÁ, J., KRAJÍČEK, T. Slovník cizích slov. 1. vydání, Praha: Plot, 2006. 367 s. ISBN 52

80-86523-77-2

Seriálové publikace Rezidenční péče. Odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče. Praha: MARCOM spol. s r.o.. Ročník 5. Číslo 2/2009. ISSN 1801-8718

Rezidenční péče. Odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče. Praha: MARCOM spol. s r.o.. Ročník 5. Číslo 4/2009. ISSN 1801-8718

Rezidenční péče. Odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče. Praha: MARCOM spol. s r.o.. Ročník 6. Číslo 1/2010. ISSN 1801-8718

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 1/2007. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 3/2007. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 4/2007. ISSN 1213-2330 Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 1/2008. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 2/2008. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 2/2009. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 5/2009. ISSN 1213-2330 53

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 1/2010. ISSN 1213-2330

Sociální péče. Odborný časopis pracovníků sociálních služeb. Brno: IKARIA CZ a.s.. 2/2010. ISSN 1213-2330

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 11. Číslo 2/2009. ISSN 1803-7348

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 14. Číslo 5/2012. ISSN 1803-7348

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 14. Číslo 8-9/2012. ISSN 1803-7348

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 14. Číslo 11/2012. ISSN 1803-7348

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 14. Číslo 12/2012. ISSN 1803-7348

Sociální služby. Odborný časopis. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. Ročník 15. Číslo 1/2013. ISSN 1803-7348

Sociální práce. Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. České Budějovice: Asociace vzdělavatelů v sociální práci. 2000- . ISSN 1213-6204.

54

Internetové informace 1. Canisterapie. Canisterapie. [ online] 2010 [ cit. 2013-02-02] Dostupný z WWW: http://www.canisterapie-zlin.cz/canisterapie.php 2. Česká asociace ergoterapeutů. Ergoterapie. [ online] 2008 [ cit. 2013-02-02] Dostupný z WWW:

http://www.ergoterapie.cz/page.aspx?page id=1

3. Český statistický úřad. Senioři. [online.] 2012 [cit. 2013–02-01]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seniori akt. 30.5.2012 4. Český statistický úřad. Věková skladba obyvatelstva. [ online.] 2012 [cit. 201302-01].

Dostupný

z WWW:

http://www.czsu.cz/csu,http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_ obyvatelstva_v_roce_2060

akt.

19.1.2012,

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1409-12-r_2012 akt.25.12.2012; http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/110033A864/$File/01_kap.pdf 5. Charita Česká republika. Domácí zdravotní péče. [online] 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.charita–neratovice.cz 6. Charita Česká republika. Poskytovatel sociálních a zdravotních služeb. [online] 2012 [cit. 2013-02-22] Dostupný z WWW: http://www.charita.cz/socialni-azdravotni-sluzby/seniori 7. Charita Česká republika. Vzdělávání seniorů. [online] 2010 [cit. 2012-12-13] dostupný z WWW:

http://www.charita.cz

8. MPSV. Akční plán stárnutí. [ online] 2013 [cit. 2013-02-13] . Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/fines/clanky/14540/IIIvlada_Akcni_plan_starnuti_pdf, 2013, (MPSV, Život 90, APSSČR) 9. MPSV. Starobní důchod. [ online] 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/618 10. MPSV. Sociální služby. [ online] 2008 [ cit. 2013-03-13]. Dostupný z WWW: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/socialni-oblast/socialni-sluzby-ajejich-poskytovani/MPSV 11. Profesor Böhm. Psychobiografický model péče. [online]. 2013 [cit. 2013-02-28] 55

Dostupný z WWW: http://www.ebin.cz/psychobiograficky-model-prof-e-bohma 12. Přírodní cestou. Aromaterapie. [ online] 2011 [ cit. 2013-02-28] Dostupný z WWW: http://www.prirodnicestou.cz/aromaterapie-a-jeji-leciva-sila 13. Slunečnice. Reminiscence. [online] 2012 [ cit. 2013-02-28] Dostupný z WWW: http://www.ds-sluznecnice.cz/cs/aktivity-pro-seniory/reminiscence-práce-sevzpominkami 14. Sue Ryder. Muzikoterapie [ online] 2013 [ cit. 2013-02-12] Dostupná z WWW: http://www.sue-ryder.cz/muzikoterapie.html 15. TOŠNEROVÁ. Sexualita seniorů . [ online] 1998 [cit. 2013-03-24]. Dostupný z WWW: http://aa.ecn.cz/img_upload/07bc9d1453b4bc61934a7ebb36075df2/SEXSTAR2. doc

56

Seznam příloh: 1. Pečovatelská služba 2. Osobí asistence 3. Odlehčovací služba 4. Tísňová péče 5. Průvodcovské a předčitatelské služby 6. Tlumočnické služby 7. Telefonická krizová pomoc 8. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby s zdravotním postižením 9. Dotazník pro respondenty

1. Pečovatelská služba § 40 Pečovatelská služba Pečovatelská služba, v kontextu této práce se zaměřením na seniora, poskytuje pečovatelské služby v podobě základních a fakultativních činností, cílové skupině obyvatel na kterou je zaměřena.Péče se poskytuje v domácnostech klientů. Seniorům pečovatelská služba pomáhá s péčí o vlastní osobu a domácnost pečované osoby, pomáhá s nákupy, pochůzkami, zajišťuje, podává a připravuje stravu, doprovází klienta, poskytuje mu základní sociální poradenství a zprostředkovává kontakt se společenským prostředím.

(1) Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: 57

a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím f)

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních

záležitostí[Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

2. Osobní asistence § 39 Osobní asistence (1) Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně, c) pomoc při zajištění stravy, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

3. Odlehčovací služba § 44

Odlehčovací služby 58

(1) Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

4. Tísňová péče § 41 Tísňová péče (1) Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, b) sociálně terapeutické činnosti, c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

5. Průvodcovské a předčitatelské služby § 42 59

Průvodcovské a předčitatelské služby jsou služby poskytované klientům, při vyřizování osobních nebo jiných záležitostí, kdy je snížena orientace nebo komunikace klienta. Tyto služby bývají součástí dalších poskytovaných služeb klientovi, v našem případě seniorovi. (Tyto služby nejsou určeny pouze pro zrakově postižené.) Průvodcovské a předčitatelské služby (1) Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách]

6. Tlumočnické služby § 56 Tlumočnické služby (1) Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

7. Telefonická krizová pomoc § 55 Telefonická krizová pomoc (1) Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na 60

přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) telefonickou krizovou pomoc, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

8. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby s postižením § 66 Sociálně aktivizační služby se poskytují klientům, seniorům, kteří chtějí, ale sami nemohou se účastnit různých společenských akcí, ale i domácích nebo jiných aktivit. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (1) Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [Zákon o sociálních službách 108/2006Sb.]

61

9. Dotazník pro respondenty Dobrý den vážení respondenti, byla bych ráda, kdyby jste si přečetli následující dotazník a vyplnili ho pro účely mé absolventské práce. Údaje v tomto dotazníku budou použity a zpracovány, jako materiál do praktické části. Děkuji Hana Jarská, studentka 4. ročníku Sociální práce

DOTAZNÍK 1. Jaká jste věková kategorie? Označte prosím svůj věk. 2. Máte nějaké obtíže? Zdravotní, finanční, psychické, vztahy, trápí vás politická situace, trápí vás vztahy, společnost, rodina 3. a. Žijete na vesnici nebo ve městě? 3. b. Jak dlouho žijete ve svém současném bydlišti? 4. a. Máte nějaké koníčky záliby? 4. b. Pokud ano pěstujete je pravidelně? 5. Žijete s partnerem? 6. Jste v kontaktu se svou rodinou a se svými známými? 7. a. Pomáhá vám někdo s péčí o vás, o vaši domácnost, jiná pomoc? 7. b. Kdo pomáhá? 8. Máte informace o sociálních službách ve vašem bydlišti? 9. Jste dostatečně informováni o dění ve vašem bydlišti? 10. Účastníte se aktivit pořádaných ve vašem bydlišti nebo jinde?

62