VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330

Projekt „Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330

ZADAVATEL: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha 2

ZPRACOVATEL: Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 597 E-mail: [email protected] www.inesan.eu

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování

OBSAH EXECUTIVE SUMMARY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1.1 ÚČEL DOKUMENTU ........................................................................................................ 5 1.2 VÝSTUPY PROJEKTU ...................................................................................................... 5 1.3 STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU ........................................................................ 5

2. E KO NOM ICKÁ S ITUAC E D OMÁC NO S TI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.1 PŘÍJMY A VÝDAJE .......................................................................................................... 8 2.2 INSOLVENCE ................................................................................................................ 12 2.3 SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ (HODNOCENÍ) EKONOMICKÉ SITUACE DOMÁCNOSTI ...... 14

3. S OC IÁL NÍ PR OS TŘED Í RE SP ON DE N TŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 4. ZD RAV O TN Í SI TU AC E RE SP ON DE N TŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 0 5 . V YU Ž ÍVAN É A P R EFE R OVA N É SL U ŽB Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 6 . R I Z IK OV É J EV Y P Ř IS PÍ VA JÍC Í K S OCIÁ LN ÍM U V YLO UČE NÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2

Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

1


EXECUTIVE SUMMARY EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTI Sebehodnocení ekonomické situace je významnou charakteristikou, která může usnadnit indikaci rizika sociálního vyloučení. Z výzkumu je patrné, že více než dvě třetiny respondentů (69 %) hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako velmi či spíše dobrou, a tak je u těchto jednotlivců potenciální riziko sociálního vyloučení relativně nízké. Vyšší potenciální riziko je však třeba očekávat ve skupině respondentů, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí jako spíše špatnou (28 %). Nejvyšší potenciální riziko sociálního vyloučení je patrné u celkem 4 % dotazovaných, kteří považují ekonomickou situaci své domácnosti za velmi špatnou. Takovéto hodnocení není přitom jen subjektivním pocitem dotazovaných, ale má reálný základ, neboť se tato skupina vyznačuje vyšším podílem respondentů z domácností, jejichž čistý měsíční příjem je nižší než 15 000 Kč (9 %). Na špatnou ekonomickou situaci své domácnosti poukazují ve větší míře senioři, tj. respondenti ve věku 65–84 let (37 %) oproti lidem v předseniorském věku, tj. 55 – 64 let (27 %). Sociálním vyloučením jsou v důsledku špatné ekonomické situace dále ohroženi jednotlivci se základním vzděláním, samostatně žijící (tj. jednočlenné domácnosti), lidé v nájemních bytech a ekonomicky neaktivní. Na tyto skupiny je proto vhodné cílit aktivity podporující sociální začleňování. O ekonomické situaci zkoumané populace dále vypovídají mnohá dílčí zjištění. Především platí, že průměrný podíl příjmů ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigád či příležitostných prací se na celkových příjmech respondentů ve věku 55–64 let podílí 90 %, zatímco mezi seniory tento podíl dosahuje 53 %. Dále je patrné, že respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč (medián činí 1 500 Kč). Vyšších průměrných úspor dosahují lidé mladší 65 let (2 627 Kč), naproti tomu senioři uspoří v průměru 1 971 Kč měsíčně. Přibližně čtvrtina dotázaných nevytváří žádné úspory. Tři čtvrtiny dotazovaných věnovaly v průběhu loňského roku svým dětem, vnoučatům či jiným příbuzným finanční prostředky v průměrné výši 15 347 Kč (medián činí 10 000 Kč). Vyšší průměrnou částku věnovali lidé ve věku 55–64 let (17 023 Kč), zatímco respondenti starší 64 let věnovali v průměru 13 725 Kč. Přibližně čtyři pětiny respondentů disponují finanční rezervou pro případ nenadálých situací, přičemž průměrná výše této rezervy činí 51 540 Kč (medián dosahuje hodnoty 20 000 Kč). Finanční rezervy jednotlivců mladších 65 let činí v průměru 62 943 Kč, starší osoby disponují finanční rezervou v průměrné výši 41 618 Kč. Nedostatek finančních prostředků na pokrytí běžných výdajů dotazovaní řeší zejména čerpáním finančních rezerv (38 % z celkové výše chybějících finančních prostředků) a úspor (28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků). Formou půjčky (ať už od banky či úvěrové společnosti, přátel, příbuzných či ostatních jednotlivců) respondenti financovali 28 % svého deficitu a zbylých 7 % bylo pokryto výnosy z prodejů majetku a příjmem z výdělečné činnosti. Respondentům, kteří museli pokrýt deficit z vlastních úspor, půjčkou nebo prodejem části majetku chybělo v průměru 25 272 Kč (medián činí 10 000 Kč). Seniorům chybělo v průměru 27 985 Kč, zatímco respondentům v předseniorském věku pak v průměru 23 389 Kč. Využít své dřívější úspory či finanční rezervy na úhradu běžné údržby musely přibližně dvě pětiny dotazovaných a více než třetina (35 %) byla nucena omezit svou aktuální spotřebu. Jednotlivé ukazatele finanční situace respondentů, zejména pak významně vyšší míra závislosti osob starších než 64 let na starobním důchodu, nižší objem úspor a potřeba větší sumy finančních prostředků na pokrytí neočekávaných výdajů dokumentují zhoršenou ekonomickou situaci a poukazují na vyšší pravděpodobnost sociálního vyloučení této skupiny obyvatel.


2


SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ Vztahy s nejbližším sociálním okolím jsou zásadním činitelem, který ovlivňuje míru a způsob sociálního začleňování. V tomto ohledu se výzkum zaměřil na ověřování vztahu respondentů s vybranými subjekty v jejich bezprostředním sociálním okolí. Zjišťován byl význam těchto subjektů pro respondenty (založený na respektování jejich přání a názorů) i charakter těchto vztahů (založený na důvěře). Z výsledků je patrné, že pro respondenty je nejdůležitější, aby jejich přání a názory respektovali zejména jejich manželé/manželky či partneři/partnerky. Pro dotazované je rovněž důležitý respekt ze strany dětí, lékaře a ostatních osob žijících ve společné domácnosti. Vztahy respondentů s těmito subjekty založené na respektování jejich přání a názorů jsou důležité pro více než tři pětiny dotázaných. Dále byla zjišťována subjektivní reflexe vztahů s jednotlivými subjekty. Ta se opírala o kombinaci míry respektu potřeb a názorů dotazovaných ze strany jejich sociálního okolí a důvěry, kterou dotazovaní vůči jednotlivým subjektům projevují. Na základě těchto dvou znaků byla provedena segmentace, ze které vyplývají následující tři závěry. Za prvé platí, že partneři, děti, lékař a do určité míry i přátelé obecně respektují přání respondentů a respondenti jim zároveň důvěřují (žádají je o rady a pomoc ve složitých životních situacích). Za druhé je zřejmé, že ostatní osoby ve společné domácnosti sice respektují přání respondentů, nicméně respondenti je nežádají o radu a pomoc. Za třetí lze z výsledků dovodit, že osoby žijící v místě bydliště, poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb a osoby, se kterými se respondenti setkávají v běžných životních situacích, představují subjekty, kterým respondenti nedůvěřují (resp. nežádají je o radu a pomoc) a rovněž upozorňují, že tyto subjekty nerespektují jejich potřeby a názory.

ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ Vlastní zdravotní stav a jeho hodnocení jsou dalším z významných faktorů, které mohou přispívat k sociálnímu vyloučení. Téměř dvě třetiny respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi či spíše dobrý, přičemž za velmi dobrý ho považuje 7 % respondentů. Naproti tomu třetina dotázaných osob hodnotí svůj zdravotní stav jako spíše špatný a 4 % jako velmi špatný. O svém špatném zdravotním stavu je přesvědčena téměř polovina respondentů ve věku 65–84 let, naproti tomu mezi lidmi ve věku 55–64 let ohodnotila svůj zdravotní stav jako špatný čtvrtina dotázaných. Pokud by se zdravotní stav dotazovaných zhoršil, preferovali by pomoc zejména ze strany rodiny (v 82 % případů). Dvě třetiny respondentů by přivítaly pomoc od poskytovatelů terénních sociálních služeb a necelá polovina by hledala pomoc u přátel a blízkých, popř. v pobytových zařízeních. Významnou roli v tomto ohledu tedy hrají především rodinní příslušníci, nicméně významná je i role profesionálních organizací zaměřených na poskytování pomoci přímo v domácnostech.

VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY Z důvodu identifikace optimálního obsahu nabízených služeb bylo zjišťováno, co je podle respondentů důležité pro spokojený život. Ze spontánních odpovědí vyplývá, že nejdůležitější pro spokojený život je dobré zdraví (85 %) a dostatek finančních prostředků (46 %). Mezi volnočasovými aktivitami respondentů převládá návštěva kulturních a společenských programů a návštěvy trhů nebo prodejních akcí s nabídkou sezónního zboží. Tyto aktivity provádí čtvrtina až třetina respondentů, přičemž více než dvě třetiny z nich navštěvují tyto akce jednou měsíčně. V souvislosti


3

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování s hodnocením informací o nabídce volnočasových aktivit je zřejmé, že většina respondentů považuje tyto informace za důvěryhodné, snadno dostupné, srozumitelné a obsahující vše důležité. Kromě analýzy stávajících služeb byly zkoumány také další programy, které by respondenti rádi využívali, a které doposud nejsou k dispozici. Platí, že konkrétní program postrádá celkem 12 % respondentů, přičemž největší zájem mají o kulturní akce, návštěvy divadel a setkávání se svými vrstevníky. Sociální služby jsou využívány poměrně úzkou skupinou dotazovaných, přičemž vyšší míra využití je patrná mezi lidmi ve věku 65–84 let. Nejčastěji je využíváno ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží (tuto službu využívá 10 % dotázaných) a rozvoz obědů (9 %). Největší část respondentů by v budoucnu ráda využila rozvoz obědů (45 %), ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží (38 %) a pomoc při velkém úklidu v domácnosti (30 %). Významně vyšší zájem o využívání sociálních služeb všeho druhu je patrný mezi respondenty staršími 64 let. Při rozhodování o využití konkrétní služby je pro respondenty nejdůležitější její cena a obsah; tyto dvě charakteristiky jsou důležité pro téměř devět respondentů z deseti. Respondenti jsou obecně ochotni platit za sociální služby nízké částky, u většiny sledovaných služeb totiž preferovaná měsíční útrata za tyto služby nepřevyšuje 600 Kč. Důležité při výběru služby je dále dopravní (78 %) a časová (74 %) dostupnost, pozitivní reference (71 %) a vlastní zkušenost z minula (64 %). Všechny uvedené charakteristiky spolu s bezbariérovým přístupem jsou důležité zejména pro osoby ve věku 65–84 let, jež jsou, jak indikují výše uvedená zjištění, ohroženy sociálním vyloučením více než lidé v předdůchodovém věku.

RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ V rámci výzkumného šetření byla zkoumána pravděpodobnost výskytu celkem 20 jevů (životních situací), které mohou vést či přispět k sociálnímu vyloučení. Jednotlivé rizikové situace lze z hlediska odhadu pravděpodobnosti výskytu rozdělit do šesti skupin: (1) nejbližší sociální okolí, (2) růst cen a nedostatek finančních prostředků, (3) ztráta majetku/insolvence, (4) kriminální činy cizích osob, (5) zdravotní problémy či sociální izolace a (6) ztráta či ohrožení současného zaměstnání. Největší ohrožení respondenti přitom spatřují v růstu cen a nedostatku finančních prostředků a ve zdravotních problémech či sociální izolaci. Průměrná míra vnímaného ohrožení se u těchto dvou oblastí pohybuje mezi 31 % a 35 %. Z detailního pohledu na jednotlivé rizikové jevy je patrné, že se respondenti nejvíce obávají výskytu zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací a výrazného nárůstu nákladů na bydlení. Naopak nejmenší obavy si respondenti spojují s ohrožením ze strany nejbližšího sociálního okolí a se ztrátou majetku či insolvencí. V těchto případech činí průměrná míra vnímaného ohrožení 7 %, resp. 5 %.


4


1. ÚVOD 1.1 ÚČEL DOKUMENTU Cílem celého projektu, v jehož rámci bylo provedeno výzkumné šetření, je shromáždit a vyhodnotit data, na základě kterých by bylo možné koncipovat doporučení ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života seniorů a osob v před-seniorském věku. Předkládaná zpráva přináší výsledky statistické analýzy dat získaných prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného v ČR na specifickém vzorku malých obcí s méně než 5 000 obyvateli (přičemž 45 % respondentů má trvalé bydliště v obcích s méně než 1 000 obyvateli) v průběhu ledna a února 2015. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky. Do zkoumaného vzorku byli zařazováni lidé ve věku od 55 do 84 let, kteří byli rozděleni do čtyř věkových kategorií: 55–64 let (47 %), 65–74 let (36 %), 75–79 let (10 %) a 80–84 let (8 %). Výběrový soubor obsahuje celkem 651 validních případů. Podrobnější informace o metodice provedeného výzkumu jsou k dispozici v technické zprávě. Z obsahového hlediska bylo výzkumné šetření zaměřeno jak na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a analýzu předpokladů pro úspěšné začlenění cílové skupiny (objektivní charakteristiky), tak také na postoje samotných seniorů a jejich preference týkající se optimálního způsobu začleňování a využívání služeb, které mohou zvýšit kvalitu života seniorů. Závěrečná zpráva je strukturována podle jednotlivých tematických oblastí, kterými jsou (1) ekonomická situace domácnosti, (2) sociální prostředí respondentů, (3) zdravotní situace respondentů, (4) využívané a preferované služby a (5) rizikové jevy vedoucí k sociálnímu vyloučení. V souladu se zadávací dokumentací obsahuje zpráva především základní (prvostupňový) popis dat a s ním související vysvětlení zjištěných postojů, názorů a preferencí respondentů. Aplikovány však byly také některé pokročilé metody analýzy dat s cílem prohloubit a rozšířit spektrum poznatků, které byly získány pomocí výzkumného šetření. Zpracování dat, jejich analýza a vyhodnocení výsledků bylo provedeno do konce května 2015.

1.2 VÝSTUPY PROJEKTU Závěrečnými výstupy realizovaného projektu jsou: a) tato závěrečná zpráva včetně shrnutí nejdůležitějších výsledků, která shrnuje a interpretuje výsledky zjištěné v rámci primárního výzkumného šetření, b) technická zpráva, která se zaměřuje na specifikaci a argumentaci metodologických rozhodnutí, c)

soubor tabulek s prvním a druhým stupněm třídění jednotlivých proměnných sledovaných v rámci provedeného výzkumu,

d) datový soubor ve formátu *.sav, který je opatřen popisky.

1.3 STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU Struktura respondentů podle pohlaví a věku

Nejvyšší dosažené vzdělání 100

80–84 let

3 5

75–79 let

65–74 let

80

22

60

10 5

4 6

16

20

8

vysokoškolské střední s maturitou vyučení s maturitou střední bez maturity

40 42

55–64 let

24

23

muž žena údaje jsou v procentech Zdroj: INESAN Pozn.: muži = 45 %/ženy = 55 %

vyučení bez maturity

20 0

13

základní údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN


5

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Charakteristika respondentů

Rodinný stav

100

100 80 60

25

vdovec/vdova

14

rozvedený/á

80

40 20

hospodyně

2

2 000 ‐ 4 999 obyvatel 30 1 000 ‐ 1 999 obyvatel

40 20 0

25

500 ‐ 999 obyvatel

24

200 ‐ 499 obyvatel

16 5

méně než 200 obyvatel

přednosta domácnosti & hospodyně údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN Pozn.: přednosta domácnosti – respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz, ale nemá na starosti každodenní chod domácnosti hospodyně – respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz, ale má na starosti každodenní chod domácnosti přednosta domácnosti & hospodyně – respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz a zároveň má na starosti každodenní chod domácnosti závislá osoba – respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz a zároveň ani nemá na starosti každodenní chod domácnosti

Velikost místa bydliště

60

41

0

Zdroj: INESAN

80

přednosta domácnosti

20

údaje jsou v procentech

100

29

40

svobodný/á

0

22

60

ženatý/vdaná

59

závislá osoba

9


Zdroj: INESAN

Osoby žijící ve společné domácnosti s respondenty

Oblast bydliště 4 % 6 %

žije sám/sama 31%

6 %

3 % 6 % 18 %

7 %

8 %

8%

žije s dalšími osobami 69%

6 % 7%

8 %

13 %

manžel/manželka, partner/partnerka

Zdroj: INESAN

vlastní děti

Charakter lokality bydliště 100 80

8 9

60 40

87

zeť/snacha

sídliště

6

jiné, nepříbuzné osoby

4

vlastní rodiče

4

tchán/tchýně

2

nevlastní děti

1

činžovní, městská zástavba 83

20

28

seskupení rodinných domků

0

0


20

Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

Typ bydliště

Typ současného bydlení

100 80

9 13

100 byt panelového domu

80 60

60 byt činžovního domu 40 20 0 Zdroj: INESAN

40 60 80 100 údaje jsou v procentech

vlastní bydlení 89

40

78

20

rodinný domek údaje jsou v procentech

0

nájemní bydlení 11


Zdroj: INESAN


6

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Čistý měsíční příjem domácnosti/ respondenta více než 70 000 Kč

1

50 000–69 999 Kč

2

35 000–49 999 Kč

8 1

30 000–34 999 Kč

9 1

Profese 29

dělník domácnost

23

respondent

27

úředník, administrativní pracovník

21 16

odborník, specialista

30

18 000–24 999 Kč

27

provozní pracovník

12 3

25 000–29 999 Kč

45

10

9 8

15 000–17 999 Kč

manager, ředitel

10 55

důchodci

1

24

10 000–14 999 Kč

zaměstnanci

1

0

10

20

30

40

50

7

5 000–9 999 Kč


20

méně než 5 000 Kč

Zdroj: INESAN Pozn.: v případě důchodců se jedná o poslední profesi před odchodem do důchodu

0 0

10

20

30

40

50

60

údaje jsou v procentech Zdroj: INESAN (N=604 (domácnost)/603 (respondenti))

Celkový počet osob v domácnosti respondentů

Zaměstnání

100

100

9 10

důchodci 80

80 v domácnosti/na mateřské dovolené

68

60

nezaměstnaní

20

3 osoby

60

1 5

soukromí podnikatelé

27

zaměstnanci

0

50

40

40

2 osoby

20

31

0


4 nebo více osob

1 osoba údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN

Zdroj: INESAN

Počet osob žijících ve společné domácnosti s respondenty (podle jejich věku) 0,08

0,14

0,23

0,15

0,48

0,27

0,14

1

2 4

2 10

5 12

1 12

46

– průměrný počet osob v domácnosti dvě a více osob

28

1 10

jedna osoba žádná osoba

95

88

83

86 53

0–17 let

18–26 let

27–44 let

45–54 let

55–64 let

73

65–74 let

88

75 a více let údaje jsou v procentech

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří nežijí sami Zdroj: INESAN


7


2. EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTI 2.1 PŘÍJMY A VÝDAJE Osobní příjem respondentů ve věku 55–64 let tvoří v 63 % případů příjem ze zaměstnání nebo z vlastní výdělečné činnosti, ve 34 % případů starobní důchod a v 16 % případů příjem z brigád či příležitostných prací. Ostatní druhy příjmů má v této věkové skupině pět nebo méně procent respondentů. Respondenti starší 64 let mají osobní příjem tvořený zejména starobním důchodem (98 %), přičemž ostatní druhy příjmů má šest nebo méně procent dotázaných. Graf 1: Struktura osobního příjmu respondentů (podle věku respondentů) 63

příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti

6 34

starobní důchod

98 16

brigády, příležitostné práce

4 5 0 1 1 0 1 2 0 1

invalidní důchod příspěvek na péči dávky poskytované osobám se zdravotním postižením ostatní příjmy ze systému sociálního zabezpečení jiný důchod

55–64 let 3

1 2

jiné příjmy 0

65–84 let 10

20

30

40

50

60

70

80 90 100 údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN (N=303/348)

Více než polovina manželů/manželek či partnerů/partnerek respondentů ve věku 55–64 let má příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti (54 %), více než třetina (35 %) pobírá starobní důchod a ostatní zdroje příjmů má sedm nebo méně procent těchto osob. Pro manžele/manželky či partnery/ partnerky respondentů starších než 64 let je hlavním zdrojem příjmů starobní důchod, ostatní příjmy pobírá méně než pět procent těchto osob. Graf 2: Struktura osobního příjmu manželů/manželek, partnerů/partnerek (podle věku respondentů) 54

příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti

4 35

starobní důchod

87 7 2 6 4 2 1 1 0 1 1 0 2 0 1

brigády, příležitostné práce invalidní důchod ostatní příjmy ze systému sociálního zabezpečení jiné příjmy jiný důchod příspěvek na péči dávky poskytované osobám se zdravotním postižením 0

55–64 let 65–84 let 20

40

60

80 100 údaje jsou v procentech

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří mají manžely/manželky nebo partnery/partnerky Zdroj: INESAN (N=215/177)


8

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Příjmy ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigády nebo příležitostné práce se na celkovém příjmu respondentů ve věku 55–64 let podílejí v průměru 90 %, zatímco mezi respondenty staršími 64 let dosahují tyto příjmy 53 % podílu. Celkem 85 % respondentů ve věku 55–64 let, kteří mají příjem ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigády nebo příležitostné práce, je na tomto příjmu závislých, neboť nemají žádný další zdroj příjmu. V případě respondentů ve věku 65–84 let dosahuje podíl takovýchto osob 27 %.

procenta

Graf 3: Podíl příjmů ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigád nebo příležitostných prací na celkovém příjmu respondentů medián 100

průměr

100 90

90

100 27

80

100 %

80 60

70

85

23

60 53 45

50 40

50–99 % 40 50

20

30 20

0

10

4 11 55–64 let

0 55–64 let

méně než 50 % 65–84 let

65–84 let


Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří mají dané příjmy a uvedli konkrétní odpověď Zdroj: INESAN (N=238)

Podíl příspěvku respondentů na chod domácnosti činí 67 % (medián má hodnotu 60) z celkového rozpočtu na domácnost. V domácnostech, ve kterých žijí spolu s respondenty také jejich manželé/manželky č i partneři/partnerky, představuje průměrný příspěvek těchto osob na chod domácnosti 44 % (medián činí 50). V případě mužů činí průměrný podíl příspěvku jejich manželek/partnerek na chod domácnosti 40 % (medián je roven 45), zatímco v případě žen, činí průměrný podíl příspěvku jejich manželů/partnerů 48 % (medián má hodnotu 50). Děti žijící ve společné domácnosti se na chodu domácnosti podílejí v průměru 25 % (medián je v tomto případě 20); další členové domácnosti pak v průměru 11 % (medián činí 3). V ojedinělých případech (1–2 %) přispívají respondentům na chod domácnosti i další osoby, které nežijí s respondenty ve společné domácnosti; jedná se buď o děti a další příbuzné (ti se na chodu domácnosti podílejí 26 %, přičemž medián má hodnotu 10) nebo o ostatní osoby (v jejich případě je výše příspěvku na chod domácnosti 38 % a medián činí 33).

procenta

Graf 4: Výše příspěvku jednotlivých osob na celkovém chodu domácnosti medián

100

průměr

90 80 70 60

67 60

50

50 44

40 30

25 20

20

26 11 3

10 0 respondent

manžel/ka; partner/ka

děti bydlící ve společné domácnosti

další členové domácnosti

38 33

10 děti a další příbuzní, ostatní osoby, které kteří nejsou členy nejsou členy domácnosti domácnosti

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, s nimiž žijí dané osoby ve společné domácnosti/kterým přispívají osoby žijící mimo domácnost na chod domácnosti Zdroj: INESAN (N=651/392/129/64/11/6)


9

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování V posledním roce věnovalo svým dětem nebo vnoučatům peníze 73 % respondentů; v průměru jim přitom věnovali 14 454 Kč (medián činí 9 000 Kč). Z odpovědí dále plyne, že 24 % respondentů věnovalo peníze jiným příbuzným, přičemž průměrná výše příspěvku činila v tomto případě 3 765 Kč (medián má hodnotu 2 000 Kč). Lze shrnout, že finanční prostředky věnovalo celkem 74 % respondentů; ti přitom věnovali svým dětem, vnoučatům či jiným příbuzným v průměru 15 347 Kč (medián činí 10 000 Kč).

Kč

Graf 5: Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky, partneři/partnerky v posledním roce svým dětem/vnoučatům a jiným příbuzným (v Kč) medián

16 000

průměr 15347

14454

14 000 12 000 10 000

10000

9000

8 000 6 000 4 000

3765

2 000

2000

0 děti a vnoučata

jiní příbuzní

celkem

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=473/157/484)

Výše poskytovaného příspěvku je diferencována podle čistého měsíčního příjmu domácnosti. Zatímco respondenti žijící v domácnostech s příjmem nižším než 15 000 Kč darovali svým dětem a vnoučatům v průměru 7 731 Kč, respondenti žijící v domácnostech s příjmy přesahujícími 25 000 Kč darovali v průměru 18 415 Kč. V případě jiných příbuzných činí hodnota finančních příspěvků 3 133 Kč resp. 4 484 Kč. Celková výše příspěvku (poskytovaného dětem, vnoučatům či jiným příbuzným) činí 8 232 Kč v případě respondentů žijících v domácnostech s příjmem nižším než 15 000 Kč a 19 826 Kč mezi respondenty žijícími v domácnostech s příjmy vyššími než 25 000 Kč. Tabulka 1: Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky v posledním roce (podle čistého měsíčního příjmu domácnosti)

děti a vnoučata

jiní příbuzní

celkem


7 731 Kč

3 133 Kč

8 232 Kč

15 000–24 999 Kč

12 285 Kč

3 185 Kč

13 129 Kč

25 000 Kč a více

18 415 Kč

4 484 Kč

19 826 Kč

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným Zdroj: INESAN (N=445/145/454)

Z hlediska věku je patrné, že dětem a vnoučatům věnovali v posledním roce vyšší průměrnou částku respondenti ve věku 55–64 let (15 872 Kč) než respondenti starší než 64 let (13 066 Kč), nicméně tento rozdíl není statisticky významný. V případě peněz věnovaných jiným příbuzným se průměrná výše částky mezi oběma věkovými skupinami téměř neliší – v obou případech dosahuje necelých čtyř tisíc korun. Tabulka 2: Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky v posledním roce (podle věku respondentů)

děti a vnoučata

jiní příbuzní

celkem

55–64 let

15 872 Kč

3 878 Kč

17 023 Kč

65–84 let

13 066 Kč

3 624 Kč

13 725 Kč

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným Zdroj: INESAN (N=473/157/484) Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

10

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč (medián dosahuje hodnoty 1 500 Kč). Celkem 23 % respondentů není schopno generovat žádné měsíční úspory, naproti tomu nejvyšší spořená částka je 20 000 Kč.

Kč

Graf 6: Výše úspor generovaných z měsíčního příjmu respondentů a jejich manželů/manželek, partnerů/partnerek (v Kč) 4 000

medián

průměr

100

3 500

80

32

3 000 Kč a více

36

1 000–2 999 Kč

32


3 000 60

2 500 2276 2 000

40

1 500

1500

1 000

20

500 0

0


Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=651)

Respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem nižším než 15 000 Kč uspoří měsíčně 1 246 Kč. Podobně také respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000–24 999 Kč uspoří v průměru za měsíc 1 937 Kč. Od obou skupin se statisticky významně odlišují respondenti z domácnosti s příjmy přesahujícími 25 000 Kč; ty totiž měsíčně uspoří 3 569 Kč. Z hlediska věku platí, že domácnosti respondentů ve věku 55–64 let uspoří měsíčně 2 627 Kč, zatímco domácnosti respondentů starších než 64 let dosahují úspor v průměrné výši 1 971 Kč. Provedený test (ANOVA) potvrdil statistickou významnost této diference. Pokud jde o vytvořené finanční rezervy pro případ nenadálých situací, je z výsledků patrné, že přibližně čtyři pětiny dotazovaných (82 %) disponují takovýmito rezervami. Jejich průměrná výše přitom dosahuje 51 540 Kč (medián činí 20 000 Kč).

Kč

Graf 7: Výše finanční rezervy domácnosti pro případ nenadálé situace (v Kč) 60 000 50 000

medián

průměr 51540

40 000

100 80

31

50 000 Kč a více

42

10 000–49 999 Kč

60

30 000 40 20 000

20000 20 27

10 000 0 0



Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=619)

Výše finančních rezerv je statisticky významně závislá na měsíčních příjmech domácnosti. Respondenti žijící v domácnostech s čistými měsíčními příjmy nižšími než 15 000 Kč disponují finančními rezervami v průměrné výši 21 821 Kč. Dále se ukazuje, že finanční rezervy respondentů z domácností s čistými měsíčními příjmy ve výši 15 000–24 999 Kč dosahují průměrné výše 39 594 Kč. Nejvyšší objem rezerv je patrný ve skupině respondentů z domácností s příjmy přesahujícími 25 000 Kč – v tomto případě činí průměrná výše rezerv 78 313 Kč. Dále platí, že hodnota rezerv souvisí rovněž s věkem respondentů. Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

11

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Konkrétně platí, že lidé ve věku 55–64 let disponují finančními rezervami v průměrné výši 62 943 Kč, zatímco v případě respondentů starších 64 let je to 41 618 Kč (tj. průměrná diference ve výši 21 325 Kč).

2.2 INSOLVENCE V souvislosti s nedostatkem finančních prostředků na úhradu běžných výdajů respondenti v největší míře využili své dřívější úspory či finanční rezervy (40 %) a omezili spotřebu v dalším období (35 %). Přibližně jeden respondent z deseti byl konfrontován se situací, kdy nemohl včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet (11 %) a kdy byl nucen prodat část svého majetku (8 %). V posledním roce se respondenti nejčastěji potýkali zejména s nutností omezit spotřebu (11 %) a využít finanční rezervu (8 %).

Graf 8: Osobní zkušenost s vybranými situacemi, které se týkají nedostatku finančních prostředků nutnost využít dřívější úspory (za nejméně 5 let)

60

nutnost využít finanční rezervu na úhradu běžné údržby

60

omezení spotřeby v dalším období

17

15

65

výdaje domácnosti překročily celkový příjem domácnosti

16

19

69

6

N=640

8

N=645

14

10

11

N=642

12

11

8

N=645

nutnost přivýdělku

73

16

6 5

N=644

nutnost půjčky od bank či úvěrových společností

76

16

63

N=649

nutnost půjčky od osob, které nejsou členy domácnosti

82

11 5 2

N=648

nemožnost včas uhradit náklady spojené s bydlením

83

8 6 4

N=649

nutnost půjčky od přátel nebo známých

84

9 42

N=646

nemožnost včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet

89

5 33

N=651

nutnost prodeje majetku

92

6 21

N=647

nikdy

před více než 5 lety

před 1–5 lety

v posledním roce


Zdroj: INESAN

Jak je patrné z tabulky č. 3, s jednotlivými situacemi týkajícími se nedostatku finančních prostředků se častěji setkali respondenti, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako špatnou, tzn. osoby s vyšší pravděpodobností sociálního vyloučení. Provedené statistické testy prokázaly ve všech případech statistickou významnost jednotlivých diferencí. Tabulka 3: Podíl respondentů, kteří se s vybranými situacemi, které se týkají nedostatku finančních prostředků, již někdy setkali (podle současné ekonomické situace v domácnosti) ekonomická situace domácnosti je dobrá

ekonomická situace domácnosti je špatná

nutnost využít dřívější úspory (za nejméně 5 let)

32 %

59 %

N=614

nutnost využít finanční rezervu na úhradu běžné údržby

31 %

60 %

N=619

omezení spotřeby v dalším období

24 %

59 %

N=615

výdaje domácnosti překročily celkový příjem domácnosti

19 %

57 %

N=618

nutnost přivýdělku

23 %

36 %

N=617

nutnost půjčky od bank či úvěrových společností

20 %

35 %

N=622

nutnost půjčky od osob, které nejsou členy domácnosti

10 %

34 %

N=621

nemožnost včas uhradit náklady spojené s bydlením

9 %

38 %

N=622

nutnost půjčky od přátel nebo známých

10 %

30 %

N=619

nemožnost včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet

4 %

26 %

N=624

nutnost prodeje majetku

5 %

17 %

N=620

Zdroj: INESAN


12

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Respondenti, kteří v uplynulém roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat část svého majetku, uvedli, že jim chybělo v průměru 25 272 Kč (medián dosahuje hodnoty 10 000 Kč). Vyšší částky chyběly respondentům ve věku 65–84 let, a to 27 985 Kč. Naproti tomu respondentům ve věku 55–64 let v průměru chybělo 23 389 Kč, což je o 4 597 Kč méně (tato diference však není statisticky významná).

Kč

Graf 9: Výše chybějících finančních prostředků na běžné výdaje domácnosti (v Kč) medián

průměr

100

40 000 35 000

80

34

20 000 Kč a více

30 000 25272

25 000 20 000

60 25

10 000–19 999 Kč

40

15 000 10 000

10000

5 000

20

41

0



0

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat nějaký majetek a uvedli konkrétní částku Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=83)

Nejvyšší průměrnou částku na pokrytí nutných výdajů získali respondenti jako půjčku od přátel nebo známých (24 250 Kč; tato hodnota je však ovlivněna extrémní hodnotou 270 000 Kč, při jejímž vyloučení činí průměrná výše půjčky 5 346 Kč; medián dosahuje hodnoty 3 000 Kč). Další v pořadí jsou půjčky od bank nebo úvěrových společností (průměrná částka činí 18 647 Kč, medián je roven 10 000 Kč), dřívější úspory, jejichž průměrná výše činí 15 882 Kč (medián je přitom 10 000 Kč) a prodej majetku. V této souvislosti platí, že průměrný výnos z prodeje části majetku dosahuje hodnoty 15 750 Kč, přičemž medián činí 16 000 Kč. Respondenti, kteří využili finanční podpory od osob, které nejsou členy domácnosti, požadovali v průměru 12 308 Kč (medián činí 5 000 Kč). Z finančních rezerv respondenti použili v průměru 10 766 Kč (medián dosahuje 5 000 Kč) a vlastní aktivitou doplnili v průměru 5 036 Kč (medián činí 2 000 Kč). Graf 10: Částka uhrazená z jednotlivých zdrojů na pokrytí běžných výdajů domácnosti (v Kč) medián

Kč

35 000

průměr

30 000 25 000

24 250

20 000

18 647 15 882

15 000 10 000 5 000

10 000

16 000 15 750

10 000

3 000

12 308

10 766

5 000

5 000

0 půjčka od přátel nebo známých

půjčky od bank dřívější úspory (za prodej majetku nebo úvěrových nejméně 5 let) společností

finanční podpora od osob, které nejsou členy domácnosti

finanční rezerva vytvořená na úhradu běžné údržby

5 036 2 000 vlastní aktivita

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít dané zdroje finančních prostředků Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=14/17/38/4/13/51/14)

Celkové finanční prostředky chybějící na financování běžných výdajů byly v největší míře získány z finanční rezervy na úhradu běžné údržby (38 % z celkové výše chybějících finančních prostředků) a z dřívějších úspor (28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků). Formou půjčky (od banky či úvěrové společnosti, přátel a příbuzných či ostatních osob) bylo získáno celkem 28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků a zbylých 7 % bylo získáno prodejem majetku a příjmem z vlastní


13

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování aktivity. Z podrobnější analýzy vyplývá, že respondenti ve věku 65–84 let získávají chybějící finanční prostředky z rezerv a dřívějších úspor, zatímco pro respondenty mladší než 65 let je typické větší využívání půjček od známých a příjmů plynoucích z vlastní ekonomické aktivity. Graf 11: Podíl jednotlivých zdrojů na pokrytí běžných výdajů domácnosti 100

5 2 12

80

9 7

60 28 40

100 80

prodej majetku

38

1 12 8

15

půjčky od bank nebo úvěrových společností

60

6

půjčka od přátel nebo známých

dřívější úspory (za nejméně 5 let)

36

22

40

finanční podpora od osob, které nejsou členy domácnosti

20

8 3 12

vlastní aktivita

20

34

43

finanční rezerva vytvořená na úhradu běžné údržby 0 údaje jsou v procentech 55–64 let 65–84 let Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat nějaký majetek Zdroj: INESAN (N=83) 0

2.3 SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ (HODNOCENÍ) EKONOMICKÉ SITUACE DOMÁCNOSTI Přibližně čtvrtina respondentů uvádí, že je pro ně spotřební zboží běžně dostupné bez jakéhokoliv omezení. Více než dvě pětiny respondentů si mohou dovolit nakupovat základní zboží bez omezení, nicméně nákup ostatního zboží už musí zvažovat. Více než čtvrtina respondentů si může dovolit jen levnější zboží a pro 3 % dotázaných jsou drahé i ty nejlevnější druhy základního zboží. Výrazná diference je patrná mezi těmi, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako dobrou a těmi, kteří ji hodnotí jako špatnou. Zatímco respondenti žijící v ekonomicky stabilních a silných domácnostech si v 86 % případů mohou dovolit nakupovat bez omezení všechno nebo alespoň základní spotřební zboží, respondenti z ekonomicky slabých domácností tak mohou činit jen ve 36 % případů. Provedený test prokázal statistickou významnost těchto diferencí. Graf 12: Finanční dostupnost spotřebního zboží 100

100

3 nejlevnější druhy základního zboží jsou velmi drahé

80

28 musí si vybírat jen z nejlevnějšího zboží, dražší si nemůže dovolit

60 44 40

základní zboží může pořizovat bez omezení, ale ostatní spotřební zboží musí zvažovat

20 26 0

bez omezení údaje jsou v procentech

1 14

9

49

56

37

34

80 60 40 20 0

2 ekonomická ekonomická situace je dobrá situace je špatná údaje jsou v procentech

Zdroj: INESAN (N=626)

Více než dvě třetiny domácností (69 %) hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako velmi nebo spíše dobrou. Naopak jako spíše špatnou ji hodnotí 28 % respondentů a 4 % ji vnímají jako velmi špatnou; jako velmi špatnou vnímají ekonomickou situaci své domácnosti především respondenti se základním vzděláním (10 %) a respondenti, jejichž čistý příjem domácnosti je nižší než 15 000 Kč (9 %). Dále je patrný vyšší podíl respondentů hodnotících ekonomickou situaci domácnosti jako dobrou mezi lidmi ve věku 55–64 let (73 %), naproti tomu respondenti ve věku 65–84 let hodnotí ekonomickou


14

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování situaci své domácnosti jako dobrou v 64 % případů. Je třeba připomenout, že horší ekonomická situace respondentů indikuje vyšší pravděpodobnost jejich sociálního vyloučení. Graf 13: Hodnocení ekonomické situace domácnosti respondenty 100

4

80

28

100 velmi špatná

60 40

59

spíše špatná

60

spíše dobrá

40

5

23

32

63

55

20

20 0

80

4

velmi dobrá 10

0 údaje jsou v procentech

10

9

55–64 let

65–84 let


Mezi osoby, které hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, dále patří samostatně žijící (44 %), respondenti, kteří bydlí v bytech (46 %), lidé z domácností s čistým měsíčním příjmem nepřesahujícím 15 000 Kč (47 %), ekonomicky neaktivní (37 %) a respondenti, kteří žijí v nájemním bydlení (55 %). Všechny tyto skupiny vykazují vyšší pravděpodobnost sociálního vyloučení a měly by se na ně zaměřovat snahy o sociální začleňování. Tabulka 4: Hodnocení ekonomické situace domácnosti respondenty (podle počtu osob v domácnosti, typu bydliště, čistého měsíčného příjmu domácnosti, ekonomické aktivity a typu bydlení) Ekonomická situace domácnosti dobrá

špatná

Počet osob v domácnosti 1 osoba

56%

44%

2 osoby

72%

28%

3 a více osob

78%

22%

72%

28%

54%

46%

Typ bydliště rodinný domek byt

Čistý měsíční příjem domácnosti méně než 15 000 Kč

53%

47%

15 000–24 999 Kč

68%

32%

25 000 Kč a více

85%

15%

ekonomicky aktivní

79%

21%

ekonomicky neaktivní

63%

37%

nájemní bydlení

45 %

55 %

vlastní bydlení

71 %

29 %

Ekonomická aktivita

Typ bydlení

Zdroj: INESAN (N=624/624/581/624/624)


15


SOUHRN Mezi respondenty v předseniorském věku (55–64 let) a seniory (65–84 let) existuje významná diference ve struktuře osobních příjmů. Zatímco příjem ze zaměstnání nebo z vlastní výdělečné činnosti pobírá většina osob ve věku 55–64 let (63 %), podíl seniorů s příjmy z výdělečné činnosti dosahuje 6 %. Současně platí, že 98 % seniorů pobírá starobní důchod. Dále je třeba uvést, že výdělečně činné osoby starší 64 let nejsou na těchto příjmech závislí v takové míře jako lidé v předseniorském věku. Z konkrétních údajů je patrné, že v případě výdělečně činných seniorů se příjmy ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti podílejí na celkových příjmech přibližně jednou polovinou (53 %), mezi osobami v předseniorském věku podíl těchto příjmů dosahuje 90 %. Respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč, přičemž osoby v předseniorském věku (55–64 let) uspoří o 656 Kč více než senioři. Přibližně čtvrtina dotázaných není schopna ze svých příjmů spořit. O ekonomické situaci respondentů dále vypovídá schopnost finančně přispívat svým dětem, vnoučatům či příbuzným. V této souvislosti bylo zjištěno, že v posledním roce takto věnovala peníze většina respondentů (téměř tři čtvrtiny), přičemž průměrná výše příspěvku činí 15 347 Kč. Třetím ukazatelem ekonomické situace respondentů je výše finanční rezervy na krytí nenadálých výdajů. Takovouto rezervou disponují více než čtyři pětiny dotazovaných, přičemž průměrná částka činí 51 540 Kč. Podobně jako výše měsíčních úspor, také finanční dary v rámci rodiny a finanční rezerva dosahují vyšších hodnot mezi respondenty ve věku 55– 64 let než mezi seniory. Nedostatek finančních prostředků na běžné výdaje respondenti kryli svými úsporami či finanční rezervou (shodně dvě pětiny) nebo získali dodatečné prostředky díky omezením své spotřeby (jedna třetina) a čtvrtina respondentů využila na řešení insolvence půjčku od banky či úvěrové společnosti. Respondenti, kteří se v průběhu uplynulého roku dostali do problémů s placením běžných výdajů, uvedli, že jim chybělo v průměru 25 272 Kč (seniorům přitom chybělo o 4 597 Kč více než respondentům ve věku 55–64 let). Z vlastních úspor a finančních rezerv respondenti použili v průměru dvě třetiny z chybějící částky, přičemž podíl těchto zdrojů je významně vyšší v segmentu respondentů starších 64 let (79 % oproti 56 %). V obecné rovině lze konstatovat, že sedm z deseti respondentů vnímá svou ekonomickou situaci jako dobrou, zatímco 4 % ji hodnotí jako velmi špatnou. Jednotlivé indikátory charakterizující ekonomickou situaci respondentů spolu se subjektivním vnímáním vlastní ekonomické situace poukazují na ekonomickou soběstačnost obou segmentů cílové skupiny. Možnosti zobecnění ekonomické situace jsou v případě zkoumaného vzorku dány tím, že jde o obyvatele obcí s méně než 5 000 obyvateli. V rámci takto vymezené populace je zřejmý vysoký podíl respondentů, kteří žijí ve vlastním obydlí a jejichž náklady na bydlení jsou nižší ve srovnání s výdaji populace ve větších obcích. Z hlediska věku byla identifikována zhoršená ekonomická situace v segmentu seniorů, což indikuje vyšší míru rizika jejich sociálního vyloučení.


16


3. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ Pro respondenty je důležité, aby jejich přání a názory respektovali zejména partneři, děti, lékař a ostatní osoby žijící s nimi ve společné domácnosti; respekt přání a názorů ze strany těchto osob je důležitý pro více než tři pětiny dotazovaných. Porozumění ze strany přátel a dalších blízkých osob je důležité pro polovinu respondentů a respekt ze strany ostatních osob je významný pro méně než třetinu dotázaných. Graf 14: Důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob manžel/manželka (partner/partnerka)

36

děti

6 10

lékař

14

jiné osoby žijící v domácnosti

50

23

57

osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích

62

23

49

osoby žijící v místě bydliště

73

18

27

poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb

84

14

20

přátelé a ostatní blízké osoby

92

28

22

72

18

21 11

nedůležité ani, ani důležité Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = nepodstatné, 7 = zásadní Pozn.: nedůležité (kódy 1 až 3), ani, ani (kód 4), důležité (kódy 5 až 7) Pozn.: Údaje se vztahují jen k respondentům, pro které jsou dané subjekty relevantní Zdroj: INESAN

6,17

N=415

5,66

N=590

5,14

N=618

4,83

N=156

4,29

N=604

3,50

N=461

3,24

N=604

2,69

N=609


Jednoznačně největší míra aktuálně projevovaného respektu a porozumění je patrná ze strany partnerů (90 %), dětí (87 %) a lékaře (80 %). Přibližně dvě třetiny respondentů potvrdily, že jejich přání a názory respektují i ostatní osoby žijící s nimi ve společné domácnosti a v neposlední řadě také přátelé a další blízké osoby. Graf 15: Respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob manžel/manželka (partner/partnerka)

49

děti

32

lékař

18


17


osoby žijící v místě bydliště 2 poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb

55 62

4

20

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

41

37

0

11 2

3,16

N=591

4

2,93

N=599

5

2,75

N=148

6

2,68

N=595

2,31

N=568

2,26

N=361

2,17

N=568

25

42

35

N=414

31

64

osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných 2 životních situacích

3,40

16

47

5

5 2

44

rozhodně ne

15

41

18

41 40

60

22 80

100


Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Zdroj: INESAN

Jak je patrné z tabulky č. 5, respondenti, kteří očekávají respekt od ostatních osob, tento respekt také ve velké míře dostávají. Naopak názory a přání osob, pro které není respekt ostatních důležitý, jsou ze strany nejbližšího sociálního okolí respektována v minimální míře. Respektování respondentů Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

17

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování nejbližším sociálním okolí je tak do značné míry ovlivněno vnímanou důležitostí chování jednotlivých subjektů k osobě respondenta. Tabulka 5: Podíl respondentů, kteří uvedli, že dané osoby respektují jejich přání a názory (podle důležitosti respektování přání a názorů respondentů ze strany jednotlivých osob) Důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob je to pro respondenty důležité

ani, ani

je to pro respondenty nedůležité

manžel/manželka, partner/partnerka (N=413)

96 % (4 %)

79 % (21 %)

11 % (89 %)

děti (N=586)

93 % (7 %)

71 % (29 %)

36 % (64 %)

jiné osoby žijící v domácnosti (N=134)

83 % (17 %)

40 % (60 %)

20 % (80 %)

přátelé a ostatní blízké osoby (N=578)

84 % (16 %)

73 % (27 %)

39 % (61 %)

osoby žijící v místě bydliště (N=553)

72 % (28 %)

58 % (42 %)

28 % (72 %)

osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích (N=556)

64 % (36 %)

64 % (36 %)

26 % (74 %)

poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb (N=342)

69 % (31 %)

53 % (47 %)

23 % (77 %)

lékař (N=590)

89 % (11 %)

74 % (26 %)

38 % (62 %)

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Pozn.: hodnoty v závorce vyjadřují podíl respondentů, kteří uvedli, že dané osoby nerespektují jejich přání a názory Zdroj: INESAN

Výše uvedené výsledky potvrzují také další zjištění. V případě obtížně řešitelné situace by se respondenti obrátili s žádostí o radu nebo pomoc nejčastěji na své partnery (92 %) a děti (84 %). Dvě třetiny dotázaných by se obrátily na svého lékaře (v relevantní situaci) a přibližně polovina dotázaných by se obrátila na své přátele a ostatní osoby žijící ve společné domácnosti. Na ostatní osoby by se s žádostí o pomoc obrátila méně než čtvrtina respondentů. Graf 16: Osoby, na které se respondenti obracejí s žádostí o radu či pomoc manžel/manželka (partner/partnerka)

62

děti

39

lékař

13 21

poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb 2

21

spíše ne

3,19

N=590

2,74

N=618

2,50

N=605

2,42

N=165

1,90

N=591

1,87

N=454

1,63

N=591

35 37

37

rozhodně ne

4

20

40

20

N=413

13

30 43

osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných 1 12 životních situacích

3,52

11

31

37

osoby žijící v místě bydliště 2

0

22

49

6 2 12

50

7


spíše ano

45

18


rozhodně ano

31

50 40

60

80

100


Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Zdroj: INESAN

Mezi osoby, které respektují přání respondentů a respondenti je zároveň žádají o pomoc ve složitých situacích, patří obvykle partneři, děti, lékař a do určité míry také přátelé. Vedle toho ostatní osoby žijící s respondenty ve společné domácnosti sice respektují přání a názory respondentů, ale respondenti se na ně obracejí s žádostí o pomoc významně méně. Okrajovou část sociální sítě dotazovaných jednotlivců představují lidé v místě bydliště, poskytovatelé sociálních služeb a osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích. Tyto subjekty totiž obvykle nerespektují přání a názory respondentů, a tak je respondenti ani nežádají o rady či pomoc.


18

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Graf 17: Positioning subjektů z hlediska poskytování pomoci a respektování přání a názorů respondentů

žádost o pomoc ve složitých situacích

4,0

osoby, které respondenty respektují a respondenti je zároveň žádají o pomoc ve složitých situacích manžel/manželka, partner/partnerka děti lékař přátelé a ostatní blízké osoby

2,5 jiné osoby žijící v domácnosti poskytovatelé osoby žijící v místě profesionálních/ bydliště sociálních služeb

1,0

osoby, které respondenty osoby, se kterými se respondenti nerespektují a respondenti potkávají v běžných je ani nežádají o pomoc životních situacích ve složitých situacích

1,0

osoby, které respondenty respektují, ale respondenti je nežádají o pomoc ve složitých situacích

2,5

4,0

respektování přání a názorů

Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Pozn.: velikost bodů vyjadřuje důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob; čím jsou body větší, tím je důležitost vyšší Zdroj: INESAN

Z výše uvedených zjištění tak vyplývá, že z hlediska sociálního okolí respondentů hrají v případě sociálního začleňování důležitou roli partneři, děti a lékaři.

SOUHRN Pro většinu respondentů je důležité, aby je respektovalo jejich nejbližší sociální okolí, zejména pak členové rodiny. Respekt ze strany partnerů považuje za důležitý nejméně devět respondentů z deseti, respekt ze strany svých dětí pak více než osm respondentů z deseti a důležitý je pro respondenty také respekt ze strany jejich lékaře – konkrétně pro více než sedm respondentů z deseti. Současně platí, že partneři respondentů, jejich děti a lékaři patří mezi osoby, na které se dotázaní v největší míře obracejí s žádostí o radu či pomoc ve složitých životních situacích. Tato zjištění vypovídají o vysokém významu nejbližšího sociálního okolí respondentů, a zejména pak jejich rodiny v případě zajištění péče a pomoci, resp. v případě řešení problematiky sociálního vyloučení. Z hlediska role ostatních osob lze definovat dvě skupiny. První představují osoby žijící s respondenty ve společné domácnosti a další blízké osoby. Tyto osoby většinou respektují přání a názory respondentů, nicméně respondenti u nich nevyhledávají pomoc v tíživých životních situacích v takové míře, jako u svých partnerů, dětí či lékaře. Druhou skupinou jsou poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb a ostatní osoby žijící v místě bydliště či osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných situacích. Respondenti tyto osoby většinou nežádají o pomoc; jejich význam je z hlediska sociálního začleňování tedy marginální.


19


4. ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ Téměř dvě třetiny respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi nebo spíše dobrý, přičemž za velmi dobrý ho považuje 7 % respondentů; kromě toho třetina dotázaných hodnotí zdravotní stav jako spíše špatný a 4 % jako velmi špatný. Podle předpokladu hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý častěji respondenti ve věku 55–64 let (75 %) oproti respondentům ve věku 65–84 let (52 %). Graf 18: Sebehodnocení zdravotního stavu 100

100

4

2

velmi špatný 80 60 40

56

20 0

80

33

5

23 43

spíše špatný

60

spíše dobrý

40

64 49

velmi dobrý 7

20 11


55–64 let

3 65–84 let


Celkem čtvrtina dotázaných, kteří nežijí v domácnosti sami, žije s osobou, jejíž zdravotní stav je špatný. Ve větší míře žijí s osobou se špatným zdravotním stavem respondenti ve věku 65–84 let (30 %). Naproti tomu mezi respondenty mladšími 65 let činí jejich podíl 18 %, což je statisticky významně méně. Graf 19: Osoba se špatným zdravotním stavem žijící v domácnosti respondenta/Počet osob se špatným zdravotním stavem 100

80

60

77 ne

40 7

20

ano

0

2 a více osob

93


1 osoba

údaje jsou v procentech Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří žijí ve společné domácnosti alespoň s jednou další osobou/jen k respondentům, kteří žijí v domácnosti s osobou se špatným zdravotním stavem Zdroj: INESAN (N=451/106)

Jak vyplývá z následujícího grafu, osoby se špatným zdravotním stavem žijí významně častěji v domácnostech respondentů, kteří mají sami zdravotní problémy, zejména pak v segmentu respondentů starších než 64 let. Konkrétně platí, že osoby se špatným zdravotním stavem žijí v 35 % domácností respondentů se zdravotními problémy ve věku 55 až 64 let a v 59 % domácností respondentů se zdravotními problémy ve věku 65 až 84 let. Naproti tomu v domácnostech respondentů, kteří netrpí zdravotními problémy, žije jen 13 % resp. 11 % osob se zdravotními problémy.


20

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Graf 20: Osoba se špatným zdravotním stavem žijící v domácnosti respondenta (podle věku a zdravotního stavu respondentů) 100 80

41 66

60

87

ne 89

40 59 20 0

ano

35 13

11

dobrý

špatný 55–64 let

dobrý

špatný 65–84 let

Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří žijí ve společné domácnosti alespoň s jednou další osobou Zdroj: INESAN (N=451)

Pokud by se zdravotní stav respondentů zhoršil, preferovali by v největší míře pomoc ze strany rodiny (v 82 % případů). Dvě třetiny respondentů by za takové situace preferovaly pomoc od poskytovatele terénních služeb a necelá polovina respondentů by nejraději využila pomoc přátel či blízkých osob mimo rodinných příslušníků. V případě poskytování zdravotní péče tedy vedle rodinných příslušníků hrají významnou roli také poskytovatelé terénních služeb. Graf 21: Preferované subjekty poskytující pomoc v případě zhoršeného zdravotního stavu někdo z rodiny

50

organizace, které v podobných situacích poskytují pomoc přímo v domácnosti

13

další osoba (přátelé či blízké osoby bez příbuzenského vztahu)

14

specializované zařízení zajišťující plný rozsah pomoci (pobytová zařízení)

46 32

11 20

rozhodně ne

11 27

19

33 40

60

7 14

35

35

0 rozhodně ano spíše ano spíše ne Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Zdroj: INESAN

32

22 80

3,25

N=637

2,59

N=612

2,41

N=624

2,34

N=613

100


SOUHRN Jako špatný hodnotí svůj zdravotní stav více než třetina dotázaných, přičemž jejich podíl je mezi seniory o 23 procentních bodů vyšší než v segmentu osob mladších než 65 let, což poukazuje na vyšší riziko sociálního vyloučení v segmentu 65–84 let. K sociálnímu vyloučení může přispívat i péče o osobu či osoby se špatným zdravotním stavem žijící ve společné domácnosti s respondentem. Tato situace byla identifikována přibližně v jedné čtvrtině případů, přičemž častěji žijí ve společné domácnosti s osobou či osobami se špatným zdravotním stavem respondenti, jejichž zdravotní stav je také špatný. V případě péče o respondenty se špatným zdravotním stavem hrají významnou roli rodinní příslušníci; jejich péči totiž preferuje více než osm dotázaných z deseti. Významnou úlohu v případě péče o respondenty se špatným zdravotním stavem zastávají také organizace, které poskytují péči přímo v domácnostech – péči ze strany těchto subjektů preferuje šest dotázaných z deseti.


21


5. VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY Ze spontánních odpovědí respondentů vyplývá, že nejdůležitějšími faktory spokojeného života jsou dobré zdraví (a to jak respondentů samotných, tak také jejich rodinných příslušníků) a dostatek finančních prostředků (dobré zdraví uvedlo 85 % respondentů, zatímco dostatek peněz 46 %). Pro pětinu respondentů je spokojený život spojen s rodinou a rodinným zázemím. Ostatní faktory byly spontánně respondenty uváděny mnohem méně (viz schéma č. 1). Dále bylo zkoumáno, které ze spontánně uvedených faktorů respondenti nejvíce postrádají. Z výsledků je patrné, že pořadí prvních pěti faktorů je stejné jako v případě důležitosti. Schéma 1: Spontánně uvedené nejdůležitější věci pro spokojený život/Spontánně uvedená nejvíce postrádaná věc pro spokojený život

NEJVÍCE POSTRÁDANÁ VĚC PRO ZAJIŠTĚNÍ SPOKOJENÉHO ŽIVOTA zdraví, dobrý zdravotní stav (i rodiny)

42 %

peníze, finance spokojená rodina, zázemí rodiny

14 % 5 %

klid, pohoda, spokojenost dobré vztahy v rodině

2 % 2 %

sociální jistoty, zajištění být soběstačný přátelé, přátelství koníčky, záliby

1 % 1 % 1 % 1 %

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří uvedli konkrétní věc Pozn.: minimální četnost = 5/4 Zdroj: INESAN (N=624/577)

V rámci provedeného výzkumu bylo sledováno používání vybraných služeb spojených s volnočasovými a léčebnými aktivitami. Z celého spektra sledovaných oblastí respondenti v největší míře navštěvují společenské akce (33 %), kulturní programy (32 %) a trhy či prodejní akce (27 %), přičemž většina respondentů tyto akce navštěvuje přibližně jednou za měsíc. Přibližně pětina respondentů se účastní léčebných a rehabilitačních programů a turistických, poznávacích či pobytových zájezdů. V nejmenší míře se respondenti účastní prodejních akcí (10 %) a zájezdů zaměřených na nákup (6 %). Nejčastěji dotazovaní chodí na vycházky a pěší výlety po okolí a připojují se k aktivitám organizovaných zájmovými či turistickými kluby; přibližně polovina respondentů tyto akce navštěvuje několikrát za měsíc.


22

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Graf 22: Využívání vybraných služeb spojených s volnočasovými a léčebnými aktivitami/Frekvence využívání služeb spojených s volnočasovými a léčebnými aktivitami kulturní a společenské aktivity

29

38

33

14 17

kulturní programy pořádané obecním či městským úřadem, spolky nebo firmami

30

38

32

13 11

trhy nebo prodejní akce, při kterých se prodává sezónní zboží

35

38

27

39

40

22

7 8

turistické, poznávací či pobytové zájezdy organizované cestovními kancelářemi

40

41

19

13

aktivity organizované zájmovými, sportovními nebo turistickými kluby

46

38

16

5

vycházky a pěší výlety po okolí organizované různými spolky

46

39

16

33 12

45

zájezdy zaměřené na nákup, např. zájezdy do zahraničí před Vánoci

46

45

10

48

6

údaje jsou v procentech služby nevyužívá a ani nezná žádnou organizaci zná konkrétní organizaci, ale služby nevyužívá využívá Zdroj: INESAN (N=651)

N=214

86 22

37

léčebné a rehabilitační programy

prodejní akce s doprovodným programem a možností zvýhodněného nákupu zboží

78

15

N=210 68

N=176

69

N=111

88 19

N=88 43

33

N=106

50

33

3 16 8 13

N=101

81

N=64

80

N=40

údaje jsou v procentech každý den 2 krát či víckrát týdně 1 krát týdně několikrát za měsíc 1 krát za měsíc

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří dané služby využívají

Z podrobnější analýzy vyplývá, že 38 % respondentů neprovozuje žádnou z uvedených aktivit, 30 % vykonává jednu nebo dvě činnosti a ostatní (32 %) provozují tři či více činností. Většinu ze sledovaných volnočasových a léčebných aktivit využívají ve větší míře respondenti ve věku 55–64 let. Výjimku tvoří programy kulturní a dále pak léčebné a rehabilitační programy, které jsou častěji využívány respondenty staršími 64 let. V případě prodejních akcí je míra využívání přibližně na stejné úrovni. Tabulka 6: Podíl respondentů, kteří využívají jednotlivé služby spojené s volnočasovými a léčebnými aktivitami (podle věku) 55–64 let

65–84 let

kulturní a společenské aktivity

38 %

28 %

trhy nebo prodejní akce, při kterých se prodává sezónní zboží

31 %

24 %

kulturní programy pořádané obecním či městským úřadem, spolky nebo firmami

31 %

34 %

turistické, poznávací či pobytové zájezdy organizované cestovními kancelářemi

23 %

15 %

aktivity organizované zájmovými, sportovními nebo turistickými kluby

22 %

11 %

léčebné a rehabilitační programy

19 %

24 %

vycházky a pěší výlety po okolí organizované různými spolky

17 %

15 %

prodejní akce s doprovodným programem a možností zvýhodněného nákupu zboží

9 %

10 %

zájezdy zaměřené na nákup, např. zájezdy do zahraničí před Vánoci

8 %

5 %

Pozn.: barevně jsou zvýrazněny diference, u kterých byla prokázána statistická významnost Zdroj: INESAN (N=651)

Sledované sociální služby jsou využívány jen úzkou skupinou respondentů. Nejčastěji je využíváno ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží (10 %) a rozvoz obědů (9 %). Ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží využívá častěji než jednou za měsíc necelá polovina uživatelů, rozvoz obědů využívají dvě třetiny klientů každodenně. Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

23

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Graf 23: Využívání vybraných sociálních služeb/Frekvence využívání daných sociálních služeb ošetření, pomoc při řešení zdravotních potíží rozvoz obědů poradny poskytující radu a pomoc v obtížných životních situacích

50

44

68

39

47

10

13

28

34

3

pomoc při obstarávání běžných nákupů

63

34

2

pomoc při péči o vlastní osobu (hygiena)

65

34

1

zajištění běžného chodu domácnosti

67

32

1

78

52

32

27

3

62

19

61

9

pomoc při velkém úklidu domácnosti, mytí oken apod.

elektronický dohled (rozšířená tísňová péče)

3 14

5 9

44

73

9

77

20

40

13

25

40

25

29

13

25

43

14

14

Ø=394 Kč

N=64

Ø=1 014 Kč

N=56

Ø=193 Kč

N=22

Ø=416 Kč

N=22

Ø=358 Kč

N=15

Ø=633 Kč

N=8

Ø=733 Kč

N=7


22

údaje jsou v procentech služby nevyužívá a ani nezná žádnou organizaci zná konkrétní organizaci, ale služby nevyužívá využívá

každý den 2 krát či víckrát týdně 1 krát týdně několikrát za měsíc 1 krát za měsíc Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří dané služby využívají Pozn.: sloupec s hodnotami v korunách (Kč) vyjadřuje průměrnou měsíční útratu za dané služby Zdroj: INESAN (N=651)

Z podrobnější analýzy vyplývá, že 81 % respondentů nevyužívá žádnou z uvedených sociálních služeb, 12 % respondentů využívá jednu službu a 7 % využívá dvě či více sociálních služeb. Nejčastěji využívané a zároveň nejvíce preferované služby jsou rozvoz obědů spolu s ošetřením a pomocí při řešení zdravotních potíží; tyto služby aktuálně využívá 10 %, resp. 11 % respondentů, přičemž v budoucnu by tyto služby rádo využívalo 45 %, resp. 38 dotázaných. Tyto služby tak mají největší rozvojový potenciál. Třetí nejvíce perspektivní službou je pomoc při velkém úklidu v domácnosti, kterou v současnosti využívají 3 %, nicméně 30 % dotázaných by si přálo tuto službu využívat v budoucnu. Ostatní sledované služby jsou aktuálně využívány úzkou skupinou respondentů a potenciál jejich rozvoje přitom nepřesahuje 25 %. Graf 24: Segmentace z hlediska aktuálního a preferovaného využití vybraných sociálních služeb rozvoz obědů ošetření, pomoc při řešení zdravotních potíží

61


N=595

38 %

N=590

30 %

N=601

21 %

N=594

11 4

15 %

N=568

36 1

79 85

10

28

70

pomoc při obstarávání běžných nákupů poradny poskytující radu a pomoc v obtížných životních situacích

45 %

55

11

27 19

3 3


90

10

10 %

N=585


91

81

9 %

N=612


92

71

8 %

N=591

nevyužívají a ani nepreferují

využívají, ale nepreferují

preferují, ale nevyužívají

údaje jsou v procentech využívají a preferují

Pozn.: sloupec s hodnotami v procentech (%) vyjadřuje podíl respondentů, kteří dané sociální služby preferují využívat v budoucnu Zdroj: INESAN


24

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Nižší míra současného i preferovaného využívání sledovaných sociálních služeb je typická pro respondenty mladší 65 let. V případě jejich aktuálního využívání byla zjištěna největší diference mezi oběma segmenty u rozvozu obědů (2 % vs. 15 %); nicméně z hlediska preferovaného využívání byly zjištěny statisticky významné diference u téměř všech sledovaných služeb (s výjimkou poradny poskytující rady a pomoc v obtížných životních situacích a elektronického dohledu). Vyšší zájem respondentů ve věku 65–84 let o sociální služby v kombinaci s jejich obecně horší ekonomickou situací poukazují na důležitost realizace opatření směřujících k většímu sociálnímu začleňování seniorů. Tabulka 7: Podíl respondentů, kteří využívají/preferují využívat jednotlivé sociální služby (podle věku) Aktuální využívání vybraných sociálních služeb

Preferované využívání vybraných sociálních služeb

55–64 let

65–84 let

55–64 let

65–84 let

ošetření, pomoc při řešení zdravotních potíží

9 %

12 %

33 %

43 %

poradny poskytující radu a pomoc v obtížných životních situacích

3 %

3 %

15 %

15 %

rozvoz obědů

2 %

15 %

32 %

56 %


2 %

5 %

25 %

34 %


1 %

1 %

5 %

12 %


1 %

3 %

14 %

28 %


1 %

1 %

5 %

11 %


0 %

0 %

11 %

10 %

Pozn.: barevně jsou zvýrazněny diference, u kterých byla prokázána statistická významnost; počet případů viz prvostupňové grafy Zdroj: INESAN

Míru využívání sociálních služeb dokresluje ochota platit za jednotlivé sociální služby. Ze sledovaných sociálních služeb utratí respondenti v současnosti největší částku za rozvoz obědů – 1 014 Kč měsíčně (medián má hodnotu 1 000 Kč). Za zajištění běžného chodu domácnosti a za pomoc při péči o vlastní osobu zaplatí respondenti v průměru za měsíc 733 Kč resp. 633 Kč (hodnoty mediánů jsou v tomto případě 750 Kč a 600 Kč). Nejméně peněz respondenti vydávají za služby poraden, a to 193 Kč (medián činí 200 Kč). Celkem respondenti vydávají za sociální služby 958 Kč měsíčně (medián má hodnotu 600 Kč).

Kč

Graf 25: Průměrná měsíční útrata za sociální služby (v Kč) medián

2 000

průměr

1 500 1 000

1014 1000

500

750 733

958 633 600

416 400

600 394 300

358 300

0 rozvoz obědů

200 193

zajištění pomoc při péči o pomoc při ošetření, pomoc pomoc při poradny běžného chodu vlastní osobu velkém úklidu při řešení obstarávání poskytující radu domácnosti domácnosti, zdravotních běžných nákupů a pomoc v mytí oken apod. potíží obtížných životních situacích

celkem

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří dané služby využívají Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (N=49/6/6/19/57/13/20/101)

Nejvyšší akceptovatelná měsíční útrata za preferované sociální služby je patrná u rozvozu obědů, a to 968 Kč měsíčně (medián činí 1 000 Kč). Přibližně 500 Kč by respondenti byli ochotni zaplatit za zajištění běžného chodu domácnosti, za ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží, za pomoc při velkém úklidu v domácnosti, za pomoc při péči o vlastní osobu a za pomoc při obstarávání běžných nákupů (průměrná akceptovatelná částka se u těchto pěti služeb pohybuje v intervalu od 453 Kč do 538 Kč; mediánové hodnoty jsou 300–500 Kč). Nejnižší částka, kterou by dotazovaní byli ochotni zaplatit, byla


25

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování zaznamenaná v případě služby elektronického dohledu; průměrná částka činí 228 Kč měsíčně, medián má hodnotu 200 Kč.

Kč

Graf 26: Průměrná nejvyšší akceptovatelná měsíční útrata za sociální služby (v Kč) medián

2 500

průměr

2 000 1570

1 500 1 000

1050

1000 968 538 400

500

506 500

518 400

488 400

453 300

347 200

0 rozvoz obědů


228 200

ošetření, pomoc při pomoc při pomoc při poradny elektronický pomoc při velkém úklidu péči o vlastní obstarávání poskytující dohled řešení domácnosti, osobu běžných radu a pomoc zdravotních mytí oken nákupů v obtížných potíží apod. životních situacích

celkem

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří by preferovali využívat dané služby Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) Zdroj: INESAN (257/52/204/169/43/120/79/52/371)

Ze vzájemné komparace aktuální a akceptovatelné měsíční útraty za jednotlivé sociální služby vyplývá, že respondenti, kteří preferují služby spojené se zajištěním běžného chodu domácnosti a pomoc při péči o vlastní osobu, by chtěli platit měsíčně nižší částky, než jaké platí v současnosti. V případě pomoci při velkém úklidu domácnosti, ošetření a pomoci při řešení zdravotních potíží, pomoci při obstarávání běžných nákupů a využití služeb poraden je situace opačná. Dotazovaní jsou v případě budoucího využití ochotni platit více než v současnosti. V případě rozvozu obědů jsou aktuální i nejvyšší akceptovaná částka přibližně stejné. Graf 27: Srovnání aktuální a nejvyšší akceptovatelné měsíční útraty za vybrané sociální služby 1600

nejvyšší akceptovatelná částka

celková částka

ošetření, pomoc při řešení zdravotních pomoc při velkém úklidu domácnosti, potíží mytí oken apod.

800


poradny poskytující radu a pomoc v obtížných životních situacích

rozvoz obědů

zajištění běžného chodu domácnosti pomoc při péči o vlastní osobu

0 0

800

1600

aktuální částka Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří dané služby využívají/kteří by preferovali využívat dané služby Zdroj: INESAN


26

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Respondenti jsou s využívanými službami ve většině případů spokojeni, přičemž velmi spokojena je čtvrtina dotázaných a sedm z deseti je spíše spokojeno. Celkem 8 % respondentů vyjádřilo s využívanými službami nespokojenost. Z hlediska věku nebyla v tomto ohledu zjištěna žádná statisticky významná diference. Graf 28: Celková spokojenost s využívanými službami 100

8 velmi nespokojen/a

80 60

69

40

spíše nespokojen/a

spíše spokojen/a

20 24 0

velmi spokojen/a údaje jsou v procentech

Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří využívají nějaké služby Zdroj: INESAN (N=298)

Kromě předem definovaných služeb byly dále zjišťovány konkrétní aktivity a programy, které respondenti postrádají a rádi by je využívali. Z odpovědí přitom vyplývá, že konkrétní program nebo aktivitu postrádá 12 % respondentů. Tyto osoby by rády navštěvovaly kulturní akce, divadla a rádi by se setkávali se svými vrstevníky. Menší zájem mají o službu zajišťující odvoz k lékaři, o cvičení pro seniory, o výlety pro seniory a o přednášky/vzdělávací programy a rekvalifikace. Obecně platí, že mezi chybějícími aktivitami či programy byly uváděny jak sociální služby a další formy pomoci, tak také volnočasové aktivity a různé formy participace na veřejném dění. Výčet preferovaných programů, služeb či aktivit je patrný z grafu č. 29. Graf 29: Postrádané aktivity nebo programy/Spontánně uvedené postrádané/preferované aktivity nebo služby 100

80

60

nepostrádají žádnou aktivitu/program 88

40 postrádají nějakou aktivitu/program

20 12 0



Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří postrádají nějaké preferované aktivity nebo služby Pozn.: minimální četnost = 2 Zdroj: INESAN (N=78)


27

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování V souvislosti s hodnocením informací o nabídce aktivit a programů je patrné, že téměř osm respondentů z deseti považuje tyto informace za důvěryhodné, snadno dostupné a srozumitelné. Celkem sedm respondentů z deseti dále uvedlo, že informace o nabídce preferovaných aktivit a programů obsahují vše důležité. I v tomto případě respondenti s tvrzením spíše souhlasí; rozhodný souhlas vyjádřilo 16 % dotázaných. Graf 30: Hodnocení informací o nabídce aktivit a programů jsou důvěryhodné

18

jsou snadno dostupné

60

21

jsou srozumitelné

55

19

obsahují vše důležité

20

58

16 0

18

20

55 20

23

40

3

2,94

N=521

4

2,92

N=541

3

2,92

N=535

2,82

N=511

6

60

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně nesouhlasí, 4 = rozhodně souhlasí Zdroj: INESAN

80 100 údaje jsou v procentech rozhodně nesouhlasí

Při rozhodování o využití služeb je pro respondenty nejdůležitější cena a obsah dané služby či aktivity. Tyto dva faktory jsou důležité pro téměř devět respondentů z deseti. Mezi dalšími důležitými faktory při výběru služby jsou dále uváděny dostupnost dopravního spojení do místa, kde je daná služba poskytována (78 %), časová dostupnost služby (74 %), doporučení a zkušenosti příbuzných či přátel (71 %) a vlastní předchozí zkušenost (64 %). Další informace jsou důležité pro méně než polovinu dotázaných, přičemž nejméně důležitou informací je dostupnost bezbariérového přístupu (33 %). Graf 31: Důležitost vybraných okolností při rozhodování o využití zvolené služby obsah nabízených aktivit, služeb

5 10

85

5,65

N=625

cena

7 7

86

5,95

N=627

dopravní spojení

11

11

78

5,48

N=624

časová dostupnost

14

13

74

5,22

N=623

doporučení příbuzných nebo známých, informace o jejich zkušenostech

13

17

71

5,05

N=621

4,86

N=614

4,29

N=543

3,62

N=621

předchozí zkušenosti

19

jiné informace o službě bezbariérový přístup

25 47

nedůležité ani, ani důležité Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = zcela nepodstatné, 7 = velmi důležité Zdroj: INESAN

17

64

30 20

46 33


Časová dostupnost je důležitá při rozhodování o využití služby mezi respondenty ve věku 55–64 let (79 % oproti 69 % respondentů ve věku 65–84 let). Časová dostupnost služby je zároveň jediným faktorem, který je důležitější pro osoby mladší než 65 let. Naopak ostatní charakteristiky jsou důležitější pro osoby ve věku 65–84 let. Sociální a další služby jsou účinným nástrojem prevence a řešení sociálního začleňování. Proto je důležité, aby klíčové charakteristiky těchto služeb byly nastaveny přijatelným způsobem pro cílovou skupinu potenciálních uživatelů (tj. respondentů starších 64 let). Důležitost faktorů, kterými jsou obsah nabízených služeb a jiné informace o poskytované službě, se v obou segmentech respondentů nachází na stejné úrovni.


28

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Tabulka 8: Podíl respondentů, kteří považují dané okolnosti při rozhodování o využití zvolené služby za důležité (podle věku) 55–64 let

65–84 let

obsah nabízených aktivit, služeb

86 %

85 %

N=625

cena

84 %

88 %

N=627

časová dostupnost

79 %

69 %

N=623

dopravní spojení

73 %

82 %

N=624


67 %

74 %

N=621

předchozí zkušenosti

60 %

68 %

N=614

jiné informace o službě

46 %

46 %

N=543

bezbariérový přístup

29 %

37 %

N=621

Pozn.: barevně jsou zvýrazněny diference, u kterých byla prokázána statistická významnost Zdroj: INESAN

Na důležitost dobrého dopravního spojení, pozitivního doporučení přátel a známých a bezbariérového přístupu v místě poskytování služby dále poukazuje analýza postojů založená na ekonomické aktivitě respondentů. Ukazuje se, že ekonomicky neaktivní (kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením více než ostatní) považují tyto faktory za důležitější než ekonomicky aktivní. Tabulka 9: Podíl respondentů, kteří považují dané okolnosti při rozhodování o využití zvolené služby za důležité (podle ekonomické aktivity) ekonomicky aktivní

ekonomicky neaktivní

dopravní spojení

70 %

81 %

N=624


67 %

72 %

N=621

bezbariérový přístup

26 %

37 %

N=621

Zdroj: INESAN

Při vyhledávání obecných informací využívají počítač či jiné elektronické zařízení připojené k Internetu tři pětiny respondentů. Celkem 30 % respondentů využívá tato zařízení běžně, 18 % je využívá občas a 13 % je využívá jen velmi málo. Dvě pětiny respondentů informace na Internetu vůbec nevyhledávají. Z hlediska věku platí, že mladší respondenti (55–64 let) běžně využívají elektronická zařízení připojená k Internetu přibližně v třikrát větší míře než starší respondenti (65–84 let). Dále platí, že tímto způsobem informace vůbec nevyhledává 22 % osob ve věku 55–64 let, zatímco mezi lidmi staršími 64 let je to 56 %. Tyto údaje dokládají relativně nízkou míru využívání Internetu jako informačního zdroje mezi osobami staršími 64 let. Graf 32: Využívání počítače či jiných elektronických zařízení připojených k Internetu při vyhledávání obecných informací 100

100

22

vůbec 80

80

40

11 60

velmi málo

60

občas

40

13 40 20

18

20 30

0

56

22 14 14

45

běžně

16 0


55–64 let

65–84 let



29

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Respondenti, kteří běžně nevyužívají Internet k vyhledávání informací tak činí především proto, že nemají počítač ani žádné jiné obdobné zařízení (31 %). Dalším důvodem je, že jim informace sdělují přátelé nebo příbuzní (28 %), nemají zkušenosti s použitím Internetu (27 %), získávají potřebné informace jinak (27 %), nemají vlastní připojení k Internetu (26 %) nebo jim informace sdělují členové domácnosti (24 %). Graf 33: Důvody nepoužívání Internetu pro vyhledávání informací nemá počítač ani jiné obdobné zařízení

31

informace sdělují přátelé nebo příbuzní

28

nemá zkušenosti s použitím Internetu

27

potřebné informace získává jinak

27

nemá vlastní připojení k Internetu

26

informace sdělují členové domácnosti

24

počítač nebo obdobné zařízení používá jen málo nebo vůbec

22

nenavštěvuje místa, kde by bylo možné Internet využívat častěji

10

nemá dostatek času

9

připojení k Internetu umožňuje jen omezenou práci (malá rychlost, vysoké náklady)

3 0

5

10

15

20

25

30

35

údaje jsou v procentech Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří využívají Internet při zjišťování informací jen občas, velmi málo nebo ho nevyužívají vůbec Zdroj: INESAN (N=458)

Na základě shlukové analýzy lze definovat celkem tři skupiny důvodů, proč respondenti nevyužívají Internet pro vyhledávání informací. První skupinou důvodů je absence technického zařízení či nedostatek zkušeností. Druhou skupinu představuje využívání jiných informačních kanálů a třetí skupinou jsou situační důvody. Schéma 2: Ukázka hierarchického shlukování (typické skupiny faktorů častějšího nepoužívání Internetu pro vyhledávání informací) nemá dostatek času připojení k Internetu umožňuje jen omezenou práci nenavštěvuje místa, kde by bylo možné Internet využívat častěji počítač nebo obdobné zařízení používá jen málo nebo vůbec informace sdělují členové domácnosti informace sdělují přátelé nebo příbuzní potřebné informace získává jinak nemá počítač ani jiné obdobné zařízení nemá vlastní připojení k Internetu nemá zkušenosti s použitím Internetu

Pozn.: Dendogram je výstupem procesu hierarchického shlukování, který využívá Euklidovskou vzdálenost a je založen na Wardově metodě Zdroj: INESAN (N=458)


30


SOUHRN Respondenti aktuálně využívají služby spojené s volnočasovými aktivitami ve větší míře než služby sociální. Volnočasové aktivity využívají více než tři pětiny dotázaných, zatímco sociální služby aktuálně využívá necelá pětina dotázaných v obcích do 5 000 obyvatel. V rámci volnočasových aktivit jde zejména návštěvy kulturních a společenských událostí, o návštěvy trhů a návštěvy prodejních akcí. Přibližně pětina dotázaných se účastní turistických, poznávacích či pobytových zájezdů a podstupuje léčebné a rehabilitační programy. V rámci sociálních služeb respondenti nejčastěji využívají ošetření či pomoc při řešení zdravotních potíží (10 %) a rozvoz obědů (9 %), přičemž za rozvoz obědů vydávají respondenti nejvíce ze všech sledovaných sociálních služeb. Dále platí, že služby spojené s volnočasovými aktivitami využívají ve větší míře především respondenti mladší než 65 let. V případě sociálních služeb je situace opačná; míra aktuálního využití i preferovaného využití je vyšší v segmentu respondentů starších 64 let. Sociální služby však mají přes jejich aktuálně nízkou míru využívání vysoký růstový potenciál, neboť očekávaná míra budoucího využití je významně vyšší než aktuální využívání. Konkrétně platí, že zájem o rozvoz obědů převyšuje míru aktuálního využití o 37 procentních bodů, zájem o ošetření či pomoc při řešení zdravotních problémů o 29 procentních bodů a zájem o pomoc při úklidu domácnosti má 30 % dotázaných, zatímco ji v současnosti využívají 3 %. V této souvislosti je významná ekonomická dimenze využívání sociálních služeb. Z výzkumu je totiž patrné, že respondenti jsou za zajištění běžného chodu domácnosti a za pomoc při péči o vlastní osobu ochotni zaplatit méně, než kolik platí v současné době. Dále platí, že cena rozvozu obědů je adekvátní, neboť její aktuální výše odpovídá akceptovatelným výdajům. V případě ošetření či pomoci při řešení zdravotních problémů, pomoci při obstarávání nákupů, pomoci při úklidu a pomoci v tíživých životních situacích převyšuje akceptovatelná výše výdajů současnou výši plateb za tyto služby, a tak existuje potenciální prostor pro zvýšení cen těchto služeb. Další významnou okolností je důležitost jednotlivých služeb pro samotné respondenty. Z výsledků výzkumu v této souvislosti vyplývá, že pro dotázané je v největší míře důležitý obsah a cena nabízených služeb. Důležitá je rovněž dopravní a časová dostupnost služeb a předchozí pozitivní zkušenost či doporučení ze strany příbuzných či známých. Platí, že pro osoby v předseniorském věku je důležitější časová dostupnost služeb, zatímco senioři přikládají vyšší důležitost dopravní dostupnosti.


31


6. RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ V rámci výzkumného šetření byla zkoumána pravděpodobnost výskytu celkem dvaceti rizikových jevů (životních situací), které mohou vést či přispět k sociálnímu vyloučení. Data byla v prvním kroku analyzována na základě faktorové analýzy1 založené na metodě hlavních komponent s využitím ortogonální rotace. Na jejím základě bylo definováno celkem šest rizikových faktorů, které mohou přispět k sociálnímu vyloučení. Jedná se o:

     

ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí, růst cen/nedostatek finančních prostředků, ztráta majetku/insolvence, ohrožení kriminálními činy cizích osob, zdravotní problémy/sociální izolace, ztráta/ohrožení současného zaměstnání.

Podrobný popis jednotlivých faktorů a míra jejich přispění k vysvětlení rozptylů původních proměnných je znázorněna v následujícím schématu: Schéma 3: Typické skupiny daných životních situací z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu v příštím roce

Pozn.: Jednotlivé faktory (levý sloupec) vyjadřují latentní proměnné, které charakterizují širší skupinu výchozích proměnných (jednotlivých rizikových jevů). Hodnoty u jednotlivých faktorů vyjadřují míru vysvětlení rozptylu výchozích 20 proměnných (rizikových jevů) pomocí daného faktoru (daný model tedy vysvětluje celkem 72 % rozptylu výchozích 20 proměnných). Hodnoty u jednotlivých rizikových jevů (pravý sloupec) představují míru přispění dané položky k vysvětlení příslušného faktoru. Čím vyšší je tato hodnota, tím lépe daná položka charakterizuje příslušný faktor. Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kterým se daná životní situace v současnosti/nedávné minulosti nepřihodila Zdroj: INESAN

Faktorová analýza se používá k odhadu latentních faktorů s vysokým stupněm korelace s manifestními znaky. Tato metoda umožňuje hledat v rámci sledovaných jevů obecnější souvislosti, než vymezuje rámec stanovených indikátorů.

1


32

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Situace, které tvoří faktor ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí, nepředstavují z pohledu respondentů vysoké riziko. Výskyt jednotlivých životních situací, mezi které patří (1) zhoršení vztahů v rodině, (2) závažné konflikty nebo spory se sousedy nebo jinými osobami žijícími v blízkosti bydliště, (3) závažné konflikty nebo spory s jinými příbuznými nebo členy rodiny, (4) závažné konflikty nebo spory s osobami žijícími ve společné domácnosti a (5) ohrožení zdraví, života nebo majetku osobou nebo osobami, se kterými jsou respondenti v pravidelném kontaktu, považuje za pravděpodobné 5 % až 11 % respondentů. Graf 34: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí zhoršení vztahů v rodině 2 9

49

závažné konflikty nebo spory se sousedy nebo jinými 1 8 osobami žijícími v blízkosti bydliště

51

závažné konflikty nebo spory s jinými příbuznými nebo 16 členy rodiny

49

40

1,72

N=594

41

1,69

N=607

1,65

N=595

43

závažné konflikty nebo spory s osobami žijícími ve 17 společné domácnosti

41

52

1,56

N=567

ohrožení zdraví nebo života osobou nebo osobami, se 15 kterými je respondent v pravidelném kontaktu

43

52

1,55

N=602

53

1,52

N=602

ohrožení majetku ze strany osoby nebo osob, se kterými je respondent v pravidelném kontaktu

5

42

0 velmi pravděpodobné

spíše pravděpodobné

20

40

spíše nepravděpodobné

60


velmi nepravděpodobné

Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = velmi nepravděpodobné, 4 = velmi pravděpodobné Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kterým se daná životní situace v současnosti/nedávné minulosti nepřihodila Zdroj: INESAN

Naproti tomu položky v rámci faktoru růstu cen a nedostatku finančních prostředků dosahují významně vyšší pravděpodobnosti. Z odpovědí vyplývá, že se respondenti v následujícím roce obávají zejména nedostatku finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s bydlením (40 %) a výrazného nárůstu nákladů spojených s bydlením (35 %). Přibližně čtvrtina respondentů se dále obává nedostatku finančních prostředků na zajištění běžného chodu domácnosti a výrazného nárůstu nákladů na nákup zboží běžné spotřeby. Graf 35: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – růst cen/nedostatek finančních prostředků nedostatek finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s bydlením

4

výrazný nárůst nákladů spojených s bydlením

3

nedostatek finančních prostředků na zajištění běžného chodu domácnosti

3

22

výrazný nárůst nákladů na nákup zboží běžné spotřeby

3

21



40

32 51

N=619

25

2,13

N=611

25

2,02

N=622

1,99

N=637

28

49 20

2,24

19

41

37

40


60

80

100

údaje jsou v procentech velmi nepravděpodobné


Faktor ztráta majetku/insolvence představuje pro respondenty riziko, jehož výskyt si připouští jen málokdo. Neschopnost splácet půjčené peníze, ztrátu bydlení i exekuci příjmu či majetku považuje za pravděpodobnou méně než 10 % dotázaných.


33

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Graf 36: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – ztráta majetku/insolvence neschopnost splácet půjčené peníze 1 6

ztráta bydlení 1 3

exekuce příjmu nebo majetku 1 3

73

23

77

20


68

26

20


40

1,40

N=576

1,32

N=626

1,27

N=576

60

80 100 údaje jsou v procentech velmi nepravděpodobné



Kriminálních činů cizích osob, tedy ohrožení na majetku i na životě či zdraví, se obává přibližně čtvrtina respondentů. Graf 37: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – ohrožení kriminálními činy cizích osob ohrožení majetku kriminálními činy cizích osob

3

23

44

30

1,99

N=567

ohrožení zdraví nebo života kriminálními činy cizích osob

3

20

48

29

1,98

N=573



20

40


60




Z hlediska zdravotních problémů a sociální izolace, je reflexe výskytu jednotlivých rizikových životních situací variabilní. Polovina respondentů se na jedné straně obává výskytu zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací, na druhé straně sociální izolace, tj. nemožnosti kontaktu s nejbližším okolím, se obává necelá čtvrtina dotázaných osob. Přibližně třetina respondentů považuje za pravděpodobné, že budou pečovat o osobu blízkou. Graf 38: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – zdravotní problémy/ sociální izolace zdravotní potíže omezující řešení běžných životních situací nutnost péče o osobu blízkou, které její zdravotní stav znemožňuje řešit běžné životní situace

5

sociální izolace, tj. nemožnost kontaktu s nejbližším okolím

3 0

velmi pravděpodobné


33

26

40

20 20


2,46

N=573

35

2,02

N=576

37

1,90

N=596

15

35

41

10

40

60

80

100

údaje jsou v procentech velmi nepravděpodobné



34

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Na rozdíl od ostatních uvedených faktorů byly v rámci skupiny zdravotní problémy/sociální izolace identifikovány statisticky významné diference z hlediska věku. Konkrétně platí, že výskyt zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací považuje za pravděpodobný 42 % respondentů ve věku 55–64 let oproti 58 % respondentů ve věku 65–84 let. Tito respondenti dále dvakrát častěji než osoby ve věku 55–64 let považují za pravděpodobné, že budou trpět sociální izolací. Poslední z faktorů, ztráta/ohrožení současného zaměstnání, představuje opět nízké riziko, neboť omezení současného zaměstnání z důvodu zdravotních problémů považuje v následujícím roce za pravděpodobné 21 % respondentů a ztrátu zaměstnání z důvodu reorganizace či zániku pracovního místa 12 % dotázaných. Oba jevy se přitom týkají především osob ve věku 55–64 let. Výskyt zdravotních komplikací omezujících výkon současného zaměstnání považuje za pravděpodobný 32 % těchto osob oproti 11 % respondentů ve věku 65–84 let. Ještě výraznější diference mezi oběma segmenty panuje v případě pravděpodobnosti ztráty příjmu z důvodu zániku pracovního místa či reorganizace pracoviště. Tímto jevem se cítí ohroženo 22 % osob ve věku 55–64 let oproti 3 % osob ve věku 65–84 let. Graf 39: Pravděpodobnost výskytu daných životních situací v příštím roce – ztráta/ohrožení současného zaměstnání zdravotní komplikace omezující výkon současného zaměstnání

3

18

ztráta příjmu z důvodu zániku pracovního místa, 2 10 reorganizace pracoviště apod. 0 velmi pravděpodobné


25

55

21

20

67

40


60

1,69

N=567

1,47

N=576




Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější rizika přispívající k sociálnímu vyloučení respondenti považují výskyt zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací a jevy negativně ovlivňující ekonomickou situaci, zejména pak výrazný nárůst nákladů na bydlení a nedostatek prostředků na pokrytí těchto nákladů. Na druhé straně za jevy či situace s nízkým vlivem na sociální vyloučení respondenti považují konflikty či ohrožení ze strany osob z nejbližšího okolí, riziko insolvence a ztrátu majetku. Z podrobnější analýzy vyplývá, že žádnou ze zkoumaných životních situací se necítí ohroženo 19 % respondentů. Necelá čtvrtina respondentů se cítí ohrožena jednou či dvěma z dvaceti zkoumaných rizikových situací; více než čtvrtina dotázaných se pak cítí ohrožena třemi nebo čtyřmi jevy a ostatní (necelá třetina respondentů) považuje za pravděpodobný výskyt pěti a více rizikových situací. Z hlediska věku nebyly zjištěny žádné statisticky významné diference mezi respondenty ve věkových skupinách 55–64 let a 65–84 let. Graf 40: Intenzita výskytu rizikových jevů vedoucích k sociálnímu vyloučení 100 80 60

30

více než 5 rizikových jevů 3–5 rizikových jevů

28 1–2 rizikové jevy

40 24 20 19

žádný z rizikových jevů

0

údaje jsou v procentech Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří uvedli pravděpodobnost výskytu (velmi pravděpodobný nebo spíše pravděpodobný výskyt) u všech 20 sledovaných rizikových jevů Zdroj: INESAN (N=462) Projekt „TD020330/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování“ je řešen s finanční podporou TA ČR.

35

Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Na základě vybraných dat byla sestavena typologie respondentů, z níž vyplývá, že 11 % respondentů má kontinuální problémy s placením bydlení, tzn., že již někdy v minulosti neuhradili náklady spojené s bydlením z důvodu nedostatku finančních prostředků, přičemž je pravděpodobné, že budou mít tyto problémy i v následujících 12 měsících. U celkem 13 % respondentů byly zjištěny potenciální problémy s placením bydlení. Tito respondenti sice v minulost řádně platili všechny náklady na bydlení, avšak v následujících 12 měsících je pravděpodobné, že nebudou mít dostatek finančních prostředků na úhradu bydlení. Celkem 6 % respondentů má již vyřešené problémy s bydlením. V minulosti sice měli problémy s včasným placením nákladů spojených s bydlením, nicméně nedostatek finančních prostředků na úhradu nákladů na bydlení je u nich pro příští rok nepravděpodobný. Ostatní respondenti (71 %) jsou charakterističtí bezproblémovým placením, tzn., že v minulosti platili náklady spojené s bydlením řádně, přičemž v následujících 12 měsících je nepravděpodobné, že by trpěli nedostatkem finančních prostředků na úhradu těchto nákladů. Graf 41: Segmentace respondentů z hlediska problémů s placením nákladů spojených s bydlením 100 80 60

71 bezproblémové placení bydlení

40

vyřešené problémy s placením bydlení 6

20 0

13 11

potenciální problémy s placením bydlení kontinuální problémy s placením bydlení údaje jsou v procentech

Pozn.: Mezi respondenty s kontinuálními problémy s placením patří osoby, které někdy v minulosti nezaplatily náklady spojené s bydlením z důvodu nedostatku finančních prostředků a nedostatek těchto prostředků je u nich pravděpodobný i v následujících 12 měsících. Mezi respondenty s potenciálními problémy s placením patří osoby, které v minulosti řádně zaplatily všechny náklady spojené s bydlením, avšak v následujících 12 měsících je u nich pravděpodobný nedostatek finančních prostředků na úhradu bydlení. Mezi respondenty s vyřešenými problémy s placením patří osoby, které někdy v minulosti nezaplatily náklady spojené s bydlením z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak nedostatek těchto prostředků je u nich v následujících 12 měsících nepravděpodobný. Bezproblémově platící respondenti se nikdy nedostali do problémů s placením svého bydlení a ani v následujících 12 měsících se u nich žádné podobné problémy neočekávají. Zdroj: INESAN (N=635)

SOUHRN V rámci výzkumného šetření bylo vyprofilováno celkem šest potenciálních příčin, které mají největší dopad na sociální vyloučení seniorů. Jedná se o (1) ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí, (2) růst cen, resp. nedostatek finančních prostředků, (3) ztráta majetku/insolvence, (4) ohrožení kriminálními činy cizích osob, (5) neuspokojivý zdravotní stav a (6) ohrožení či ztráta výdělečné činnosti. Za nejzávažnější riziko přispívající k sociálnímu vyloučení respondenti považují neuspokojivý zdravotní stav, který dle názorů respondentů omezuje vykonávání a řešení běžných životních situací. Dalším rizikovým faktorem je růst cen, resp. nedostatek finančních prostředků, a zejména pak riziko výrazného nárůstu nákladů na bydlení. V menší míře se respondenti cítí ohroženi kriminálními činy cizích osob a ohrožením či ztrátou současné výdělečné činnosti (tj. nejčastěji zaměstnání). Ohrožení za strany nejbližšího sociálního okolím a ztráta majetku/insolvence jsou považovány za marginální rizika (navzdory své závažnosti respondenti považují jejich výskyt za nepravděpodobný).


36


O INSTITUTU Institut evaluací a sociálních analýz je první soukromý vědecko-výzkumný institut v oboru společenských věd založený v ČR. Jde o nezávislý subjekt, který byl založen podle pravidel stanovených Evropskou unií (Článek 1.3, písm. ee. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)). Institut je výzkumnou organizací dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a je zapsán na seznamu výzkumných organizací vedeném Radou pro vědu, výzkum a inovace (RVVI). Cílem Institutu je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností. Hlavními činnostmi, kterými se INESAN zabývá, jsou evaluace a sociální analýzy. Evaluace jsou v INESANu chápány jako proces systematického sběru, zpracování a uspořádání informací, jehož cílem je racionální stanovení a objektivní měření hodnoty. Evaluace prováděné INESANem mají formu kontrolovaného šetření věcného základu (Merit) a přínosu (Worth) předmětu evaluace. Evaluace mohou zlepšit kvalitu a zvýšit účinnost prováděných programů či projektů, mohou optimalizovat proces jejich realizace a mohou přinést adekvátní a využitelnou zpětnou vazbu. V oblasti evaluací se INESAN specializuje na:

  

metaevaluace (evaluace již provedených evaluací), evaluace intervencí a intervenčních programů (hodnocení souboru opatření, jejichž cílem je změna či formování chování jednotlivců, společenských skupin či organizací), evaluace projektů.

Sociální analýzy prováděné INESANem se od běžných výzkumů odlišují tím, že zahrnují celý soubor vzájemně provázaných výzkumných aktivit. V rámci realizace sociálních analýz se INESAN zaměřuje na analýzu interakcí daného problému s jeho společenským kontextem. Sociální analýzy jsou zacíleny na společenské problémy v rámci prioritních tematických oblastí. V oblasti sociálních analýz jsou realizovány zejména:

  

primární a sekundární výzkumy, syntetizující, komparativní a analytické studie, případové studie.

Mezi prioritní tematické oblasti, kterými se INESAN zabývá, patří metodologický výzkum, eticky odpovědné chování, manažerská studia, informační a komunikační technologie, životní prostředí a vybrané otázky sociálního zabezpečení. Díky svému zázemí v oblasti metodologie společenskovědního výzkumu INESAN poskytuje také provedení smluvního výzkumu. Touto formou INESAN realizuje výzkumná a evaluační šetření, poskytuje odborné služby při tvorbě metodických nástrojů pro evaluaci, podílí se na přípravě zadávací dokumentace a zajišťuje peer-review dokumentů věnovaných evaluacím a metodologii společenskovědního výzkumu. Publikace, expertízy, odborná stanoviska a posudky, které INESAN zpracovává, obsahují nezávislý pohled expertů INESAN a nejsou ovlivněny postoji donorů či zadavatelů.

Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 597 E-mail: [email protected] www.inesan.eu


37

87656í4

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD020330 KV Ě TE N 2015

INESAN Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 170 00 Praha 7 Tel: +420 220 190 597 E-mail: [email protected] Web: www.inesan.eu

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY

Recommend Documents