Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a společnost

Člověk a společnost

Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.

Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a společnost

Mgr. Petra Zvarová

Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

Brno 2012

1


Obsah ÚVOD....................................................................................................................................................................... 3 Teoretická část ........................................................................................................................................................ 4 Co je (a co není) mediální výchova a proč ji vlastně učit .................................................................................... 4 Cíle mediální výchovy ......................................................................................................................................... 5 Začlenění mediální výchovy do ŠVP a výuky ....................................................................................................... 6 Tematické okruhy mediální výchovy .................................................................................................................. 7 ARGUMENTACE ....................................................................................................................................................... 8 Pracovní list....................................................................................................................................................... 11 REKLAMA, SOLIDARITA A POMOC LIDEM V NOUZI ............................................................................................... 13 Pracovní list pro žáky č. 1 .................................................................................................................................. 18 Zadání pro žáky – organizace + internetové zdroje .......................................................................................... 19 Pracovní list pro žáky č. 2 .................................................................................................................................. 22 ČASOPISECKÉ KARIKATURY VELMOCÍ A PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ .................................................................. 23 Příloha 1: Příklady dobové karikatury ............................................................................................................... 26 Příloha 2 Úkoly pro studenty ............................................................................................................................ 30 HISTORICKÉ NOVINY ............................................................................................................................................. 31 Příloha 1 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z doby husitství ................................. 36 Pražská defenestrace (dramatizace) ............................................................................................................ 36 Bitva u Sudoměře (analýza videozáznamu) .................................................................................................. 36 Vavřinec z Březové: Husitská kronika .......................................................................................................... 37 Příloha 2 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z první světové války ......................... 40 Ultimatum Srbsku ......................................................................................................................................... 40 Clevelandská dohoda (22. – 23. 10. 1915) ................................................................................................... 41 Andrássyho nóta (27.10. 1918) .................................................................................................................... 42 Brest-litevský mír (3. 3. 1918) ...................................................................................................................... 43 Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona (8. 1. 1918) ............................................................................................. 45 Manifest císaře Karla I. (16. října 1918) ........................................................................................................ 47 Pittsburská dohoda ...................................................................................................................................... 48 Tříkrálová deklarace (6. ledna 1918) ............................................................................................................ 49 Washingtonská deklarace (18. 10. 1918) ...................................................................................................... 51 Záznamy z deníků, korespondence, vzpomínky ........................................................................................... 53 Deník vojáka ze srbské fronty ....................................................................................................................... 57 Dopis z Irkutska Karla Sýkory ........................................................................................................................ 58 MEDIÁLNÍ OBRAZ OLYMPIJSKÝCH HER ................................................................................................................. 60 Příloha 1 Základní principy olympismu ......................................................................................................... 63 Příloha 2 Olympijské hry a jejich problémy .................................................................................................. 64 Příloha 3 Média a olympijské hry ................................................................................................................. 66 Příloha 4 Analýza médií k OH Peking a OH Vancouver ................................................................................. 67 Příloha 5 Seznam možných internetových zdrojů článků ............................................................................. 71 PROJEKT NÁRODNÍ DIVADLO? .............................................................................................................................. 73 Kritéria hodnocení ............................................................................................................................................ 80 Harmonogram činností ..................................................................................................................................... 81 Historie Národního divadla ............................................................................................................................... 83 Historie Národního divadla ............................................................................................................................... 84 Pracovní list – projekt Národní divadlo............................................................................................................. 85 Vizualizace – prozatímní otevření Národního divadla ...................................................................................... 87 Nápovědy k tiskové konferenci ......................................................................................................................... 89 Hodnoticí list – projekt Národní divadlo ........................................................................................................... 90 PROPAGANDISTICKÝ LETÁK V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH VE 20. STOLETÍ .......................................................... 92 Příklady dobové propagandy ............................................................................................................................ 95 Zadání pro studenty ........................................................................................................................................ 101 TELEVIZNÍ ZPRÁVY Z KOSTNICE ........................................................................................................................... 102


2


ÚVOD Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech, jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů. Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého jazyka a informatiky. Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD. V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu daného tématu.


3


TEORETICKÁ ČÁST

CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT

Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.

Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující případy: „Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí (pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná reklama pracuje; žáci „besedují“ s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy.“1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými vlastními zákony.

Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší orientaci v současném značně komplikovaném světě.

1

Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2.


4


CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY

Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální komunikace.

Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy: 

rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich



pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů



osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)



rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu



rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci



získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec



vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)



získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace



využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu



získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu



využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času



uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro „lidovou zábavu“, ale že každé médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky



rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení



uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění



rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci



napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace


5


ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY

Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem to udělá. Možností se nabízí hned několik: 

samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin



implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů



implementace mediální výchovy do všech předmětů



projekty



semináře

Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni.

Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat.

V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův diagram (viz příloha) – stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz příloha).


6


TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY (podle RVP pro základní vzdělávání)

Tematické okruhy receptivních činností: 

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení



interpretace vztahu mediálních sdělení a reality



stavba mediálních sdělení



vnímání autora mediálních sdělení



fungování a vliv médií ve společnosti

Tematické okruhy produktivních činností: 

tvorba mediálního sdělení



práce v realizačním týmu

Zdroje: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno 2008. Svět průřezových témat 2.


7


Argumentace

ARGUMENTACE Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Cílem této lekce je vést studenty ke schopnosti tvořit argumenty a rozeznávat platné argumenty od prostých tvrzení. Žáci se tedy seznámí s tím, co je to argument a kdy se využívá. Dále se naučí nacházet argumenty pro podporu určitého názoru nebo rozlišovat mezi prostým tvrzením a argumentem. Klíčové pojmy Argument, argumentace, diskuse, tvrzení Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Výchova k občanství 8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 1 – 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit) Pracovní list pro studenty

Vztah k dalším průřezovým tématům

Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana Český jazyk - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve veřejné komunikaci - napomáhá k uvědomění si odpovědnosti za způsob formulování a prezentace svých postojů - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální Výklad, řízená diskuse, samostatná práce

Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy

Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka

Klíčové kompetence

Výukové metody a strategie Obsah: 1) Co to je argument a kdy se používá 2) Hledání argumentů 3) Tvorba vlastních argumentů 4) Shrnutí, zpětná vazba

Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky


8


Argumentace

1) CO TO JE ARGUMENT A KDY SE POUŽÍVÁ Úvodní aktivita by měla žákům přiblížit, co to vlastně argument je a kdy je vhodné ho použít. Samozřejmě můžeme vyjít z toho, co už žáci vědí či si myslí. Jejich informace pak korigujeme a doplňujeme. Kolik budete věnovat aktivitě času, je jen na vás. Záleží také na tom, zda se studenti s touto problematikou již setkali či nikoliv. Teď trocha teorie. Argument je slovo cizího původu a má několik významů. My vycházíme z pojetí argumentu jako důvodu či důkazu, výroku uváděného k odůvodnění nějakého tvrzení. Je to tedy doklad toho, že nějaké tvrzení je či není pravdivé. Rozlišujeme několik druhů argumentů – viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument. Argumentace je pak postup přesvědčování neboli také hledání důvodů, které mají podpořit určité stanovisko, tvrzení, postoj. Argumentujeme-li, pak uvádíme důvody či důkazy, něco dokazujeme, někoho přesvědčujeme. Argumentace nemusí být vždy objektivní, racionální, často se setkáváme s tím (zejména v politice), že mluvčí se často svými argumenty snaží působit na city – takováto argumentace už má ale blízko k manipulaci. Ale jak píše Marek Picha: Prvotním cílem argumentace je přesvědčení protivníka (někdy též eufemisticky: partnera v diskusi), avšak pomocí racionálních prostředků. Argument není hádka: když argumentujete, nejde vám o to zastrašit protivníka či zapůsobit na posluchače – jde vám o to nabídnout protivníkovi dobrý důvod pro to věřit, že určité tvrzení je pravdivé. Argumentace není jen prosté popření toho, co protivník říká, byť víte, že se zcela mýlí: chcete-li argumentovat, musíte nabídnout nějaký důvod, proč je protivníkovo tvrzení chybné.2 Ten, kdo umí argumentovat, snadněji prosazuje své názory a požadavky, nenechá se snadno zatlačit do kouta při obhajování svých práv, nenechá se sebou manipulovat, protože je schopen odhalit manipulativní, chybné či chybějící argumenty, je schopen se správně rozhodovat, protože vidí pozitiva i negativa svého možného rozhodnutí a po zvážení kladů a záporů si teprve vybere optimální variantu atd.

2) HLEDÁNÍ ARGUMENTŮ Cílem této aktivity je naučit studenty najít argumenty vhodné pro podporu určitého tvrzení. Je třeba si dávat pozor, aby aktivita nesklouzla k diskusi o tom, který názor je ten správný, ale pouze k hledání vhodných argumentů pro podporu určitého stanoviska. Každý žák dostane pracovní list. Na přečtení zadání k této aktivitě a jeho vyřešení by mělo stačit deset minut. Žák zaškrtne odpovědi, které podle jeho názoru lze použít jako argumenty pro podporu zadaného stanoviska. Pak učitel/ka spočítá, kolik hlasů získaly jednotlivé sentence. Můžeme žáky nechat diskutovat o tom, proč jednotlivé sentence vybrali, nebo můžeme jejich výběr komentovat sami – záleží na našich časových možnostech. Obecně ale platí, že vhodnější je ponechat co nejvíce aktivity samotným žákům. Naším úkolem je, abychom jejich připomínky směřovali 2

http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp


9


Argumentace

správným směrem, tudíž ne k obhajobě jednoho ze dvou stanovisek, ale k tomu, proč tu či onu sentenci vybrali nebo proč ostatní nepoužili. Důraz klademe na to, aby studenti správně rozlišovali mezi pádnými argumenty, protiargumenty, argumenty, které reagují na jiný argument atd.

3) TVORBA VLASTNÍCH ARGUMENTŮ Na závěr necháme studenty vytvořit několik vlastních argumentů pro dané stanovisko i proti danému stanovisku. To jim můžete určit sami nebo můžete vybrat z následujících možností: o je zapotřebí omezit množství násilí na televizních obrazovkách o stát by neměl zvyšovat nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích o sportování je nejvhodnější způsob trávení volného času o sledovat zprávy či číst noviny by měl každý Žáky je třeba upozornit, že v tuto chvíli nejde o to, jaký názor oni sami zastávají, ale o to, aby dokázali vytvořit příslušné argumenty. Na vypracování argumentů by mělo stačit deset minut, po vypršení časového limitu společně projdeme, co žáci vytvořili. Nabízí se také varianta, kdy studenty rozdělíme do menších skupinek a necháme je tvořit argumenty buď pro, nebo proti vybranému stanovisku. Po vypršení časového limitu dáme slovo jednotlivým skupinkám a ostatní vyzveme, aby zhodnotili platnost vytvořených argumentů. Opět studenty upozorníme, že nám nejde o zaujetí stanoviska k dané problematice, ale o schopnost vytvořit platný argument.

4) SHRNUTÍ, ZPĚTNÁ VAZBA Nejprve žáky vyzveme, aby se ve třech bodech pokusili zformulovat, co se dnes naučili. Společně si odpovědi projdeme, popřípadě doplníme. Zeptáme se žáků, která aktivita jim dělala největší potíže a proč. Úplně na závěr si ještě jednou zopakujeme, co je to argument a v kterých situacích jej můžeme využít.

Použité zdroje: Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1998. http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp http://zpravy.idnes.cz/odbornici-hranici-trestni-odpovednosti-neni-nutne-snizovat-prt/kavarna.asp?c=A081003_114748_kavarna_bos http://www.radio.cz/cz/clanek/73279 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100478s_ob50502.pdf


10


Argumentace

Pracovní list V současnosti se opakovaně objevuje diskuse na téma snížení hranice trestní odpovědnosti pod hranici 15 let. Která z následujících tvrzení bys použil/a na podporu opačného stanoviska? Osoby mladší patnácti let páchají čím dál tím více závažných trestných činů. Brutální scény, které se objevují ve filmech a počítačových hrách, napomáhají nárůstu kriminality mladých. Umístění dospívajících do vězeňských ústavů s nepřirozenou atmosférou je v mnoha ohledech značně riskantní (rozšířená šikana, často okolnostmi vynucená homosexualita, utvrzování v nesoběstačnosti, zpřetrhání či minimálně vážné ohrožení existujících osobních vazeb a emocionálních pout apod.). O rozsahu, vývoji a nebezpečnosti kriminality mládeže, která ještě nedovršila 18 let, koluje mnoho mýtů a zkreslení. Od roku 1997 u mladistvých a od roku 2000 u dětí mladších 15 let lze sledovat dlouhodobý a poměrně výrazný pokles registrovaných provinění a činů jinak trestných. Mladí lidé už ve 14 letech dobře vědí, kdy se dopouštějí trestné činnosti. Tvrzení, že se u nás s delikventními dětmi "nedá nic dělat“, je jen projevem značné neznalosti. Existují i země, kde zůstává dolní hranice trestní odpovědnosti stejně jako v ČR zachována na tradičních 15 letech, aniž by tyto státy měly problémy s dětskou kriminalitou výraznější, než je tomu v zemích s nižší dolní hranicí trestní odpovědnosti. Policie, ale i pracovníci ve školství často upozorňují na zvyšující se závažnost činů, na brutalitu, s níž jsou páchány, a vůbec vysokou agresivitu dospívající generace delikventů. Požadavky na snížení trestní hranice jsou výrazně ovlivněny sérií dopodrobna zachycených případů násilných trestných činů v médiích. Nezáleží tedy ani tak na tom, od jakého věku lze dospívajícího před trestní soud postavit, nýbrž na tom, jaký druh sankce a na jak dlouhou dobu mu lze uložit. Alternativy k tradičnímu, nedostatečně účinnému trestání výrazně rozšířil a obohatil zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který je umožnil v omezeném rozsahu ukládat i delikventním, avšak trestně dosud neodpovědným dětem, a tak fakticky prolomil hranici jejich "sankční nedotknutelnosti“. Více než čtyři pětiny z dotázaných jsou pro snížení trestní hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let, což znamená, že souhlas se snížením hranice trestní odpovědnosti výrazně zesílil.


11


Argumentace

Vytvořte několik argumentů pro následující stanovisko (+) i proti (-) následujícímu stanovisku: ___________________________________________________________ 1) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

2) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

3) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

4) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

5) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

6) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. Napište ve třech bodech, co jste se dnes učili: 1) ………………………………………………………………………………………………………………………… 2) ………………………………………………………………………………………………………………………… 3) …………………………………………………………………………………………………………………………

Napiš, co ti dělalo největší potíže: ……………………………………………………………………………………………………………………………….


12


Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi

Reklama, solidarita a pomoc lidem v nouzi Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Cílem lekce je navázat na tematický celek Výchovy k občanství s názvem Lidská setkání. Žáci si zopakují témata, kterým se věnovali (solidarita a pomoc lidem v nouzi), a dále si je prohloubí. Lekce je zaměřena na seznámení s prací a působením vybraných humanitárních organizací, sbírek a nadací nejen českých, ale i světových. Součástí lekce je také téma sociálních reklam, tedy reklam výše zmíněných společností. Žáci se zaměří na to, jakým způsobem se autoři snaží zapůsobit na diváky, jaké prvky ve svých spotech využívají, a budou sledovat společné a rozdílné znaky těchto mediálních sdělení. Lekce je rozdělena do tří částí; je možné je realizovat během tří dvouhodinových celků nebo také během jednoho dne. Klíčové pojmy Reklama, sociální reklama, nadace, sbírka, humanitární organizace, solidarita, pomoc lidem v nouzi

Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Výchova k občanství druhý stupeň ZŠ, nižší stupeň víceletých gymnázií 6 vyučovacích hodin Flipchart nebo balicí papíry, fixy, počítače s připojením k internetu, pracovní listy, projektor, tiskárna


- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - multikulturní výchova - environmentální výchova Z, VV, HV, ČJ -fungování a vliv médií ve společnosti - stavba mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům - umožňuje pochopení cílů a strategií mediálních obsahů - umožňuje získat představy o roli médií ve společenských situacích - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence občanské





13


Výukové metody a strategie


- kompetence pracovní - diskuse - samostatná práce - skupinová práce

Obsah: 1) Opakování, organizace zabývající se pomocí lidem v nouzi, sociální reklama 2) Samostatná práce 3) Prezentace, rozbory, diskuse, zobecnění, hodnocení

Přílohy: 1) Pracovní list č. 1 2) Zadání pro žáky 3) Otázky pro samostatnou práci 4) Pracovní list pro žáky č. 2

ZDROJE: Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, Kladno 2008. Stránky nadací, sbírek, humanitárních organizací: http://www.lekari-bez-hranic.cz http://www.clovekvtisni.cz/ http://www.kontobariery.cz/ http://www.amnesty.cz/ http://www.pomoztedetem.cz/ http://www.unicef.cz/ http://www.trikralovasbirka.cz/

Reklamní spoty: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ (Konto bariéry, Lékaři bez hranic, Tříkrálová sbírka, Amnesty International, Člověk v tísni) http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20952216200-pipni-pro-kure/bonusy/ (Pomozte dětem) http://www.youtube.com/amnestyczech (Amnesty International) http://www.charita.cz/article.asp?nDepartmentID=450&nLanguageID=1&nArticleID=1371 (Tříkrálová sbírka) http://www.youtube.com/watch?v=1B8yRs0bcBk (UNICEF) http://www.youtube.com/watch?v=1UhbcEe4Ctw (UNICEF) http://www.youtube.com/watch?v=EjY2JLMRQU0 (UNICEF) http://www.youtube.com/watch?v=kaL3F5y_B5U (český UNICEF)


14



ČÁST PRVNÍ OPAKOVÁNÍ, ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE POMOCÍ LIDEM V NOUZI, SOCIÁLNÍ REKLAMA Průvodcem pro práci žáků v této části lekce je příloha Pracovní list pro žáky č. 1., žáci by měli na otázky odpovídat postupně. Nejprve si s žáky připomeneme témata týkající se solidarity a pomoci lidem v nouzi. Necháme studenty do pracovního listu napsat, kdo může být oním člověkem v nouzi. Nad odpověďmi diskutujeme, snažíme se žáky přivést na další možnosti. Dále se zeptáme žáků, kdo se zabývá pomocí těmto lidem. Probereme s nimi všechny možnosti a pak žákům oznámíme, že dnes se zaměříme na sbírky, nadace a humanitární organizace a to, jak se prezentují v médiích. Necháme žáky do pracovního listu zapsat, které sbírky či humanitární organizace znají a kde se s nimi setkali. Můžeme žákům napovědět, ať si zkusí vzpomenout, jestli některou neznají z médií. Dalším úkolem pro žáky je zamyslet se nad tím, jakým konkrétním způsobem tyto organizace lidem pomáhají. Odpovědi se snažíme zpřesnit či doplnit, aby žáci získali co nejúplnější přehled o aktivitách a výsledcích práce těchto organizací a také smyslu této činnosti. Necháme studenty odpovědět ještě na další otázky: -

Jakým způsobem se tyto organizace prezentují na veřejnosti?

-

Jedná se také o reklamu? (necháme žáky diskutovat)

-

Co je to reklama, jaké jsou její cíle? (odpověď necháme žáky zapsat)

-

Liší se nějak reklama těchto institucí od „klasických“ reklam? (opět necháme prostor pro krátkou diskusi, nakonec vysvětlíme žákům, že rozlišujeme několik typů reklamy: produktovou, značkovou, sociální a ideovou, přičemž každá z nich má trochu jiný cíl)

ČÁST DRUHÁ PRÁCE VE SKUPINÁCH Rozdělíme studenty do sedmi skupin. Každá skupina si vylosuje jednu z organizací či sbírek. Úkolem každé skupiny je během dvou vyučovacích hodin vyhledat a zpracovat informace potřebné k tomu, aby mohli tuto organizaci či sbírku prezentovat před zbytkem třídy. Nejdůležitější informace budou zaznamenávat na list z flipchartu nebo velký balicí papír. Součástí prezentace každé skupiny by měla být také projekce a rozbor sociální reklamy dané organizace. Aby studenti neztráceli čas vyhledáváním vhodných internetových stránek, neboť to není cílem naší lekce, mají hned u názvu organizace či sbírky uvedeny také alespoň dva základní odkazy, se kterými mohou pracovat (viz příloha Zadání pro žáky). Při práci by žákům mohly pomoci následující otázky (také viz příloha Otázky pro samostatnou práci): - představení organizace či sbírky


15



1. Jedná se organizaci či sbírku českou či mezinárodní? 2. Jak dlouho působí v České republice? 3. Čím se daná organizace zabývá obecně? 4. Jaké jsou její konkrétní projekty, aktivity? 5. Kde všude působí, respektive pomáhá? 6. Jakým způsobem získává finance pro své aktivity? 7. Jaké jsou její úspěchy, konkrétní opatření či kroky? 8. Jaké je logo, symbol či maskot této organizace? 9. Je tato organizace spjata s nějakou známou osobností? + další informace, se kterými se setkáte a budou vám připadat důležité či zajímavé

- rozbor reklamních spotů 10. zaměřte se na následující věci – ty vám pomohou správně reklamní spot analyzovat: kde se děj odehrává jaký je námět kdo v něm vystupuje hudba barvy, barevnost proč autoři tohoto reklamního spotu volí zrovna takové prostředky, čeho tím chtějí dosáhnout co na vás působí nejvíce a proč + další okolnosti, které vám připadnou důležité či zajímavé

Žáky upozorníme, aby se neomezovali pouze na návodné otázky. Ty jim mají být pouze pomocníkem. Analýza by měla být souvislým rozborem, nikoli sérií odpovědí na výše uvedené otázky. Žáci by se měli stát „odborníky“ na danou organizaci či sbírku, měli by umět odpovědět na doplňující otázky ze strany žáků či učitele.


16



ČÁST TŘETÍ PREZENTACE, ROZBORY, DISKUSE, ZOBECNĚNÍ, HODNOCENÍ Závěrečná část lekce je věnovaná prezentacím práce jednotlivých skupin. Nejprve necháme každou skupinu, aby prezentovala informace o dané organizaci či sbírce, a poté necháme ostatním žákům prostor, aby mohli klást doplňující otázky. Poté přistoupíme k promítnutí vybraného reklamního spotu a jeho analýze. Když skupinka skončí svůj výklad, můžeme se pokusit rozvinout krátkou diskusi na toto téma – zda všichni žáci souhlasí s analýzou, zda by některé věci interpretovali jinak či si všimli něčeho podstatného, co skupina opominula atd. Poté předáme slovo další skupině. Poté, co se vystřídají všechny skupiny, přistoupíme k samotnému závěru lekce, který by měl být jakýmsi zobecněním získaných poznatků, shrnutím a zároveň by měl vést k zaujetí vlastního postoje k této tématice. V tuto chvíli žáci již pracují opět zcela samostatně. Nejprve necháme studenty vypracovat pracovní list (viz Pracovní list pro žáky č. 2), poté vše projdeme ještě jednou se studenty společně, tam kde je to třeba, necháme prostor pro diskusi. Zaměříme se na následující témata: 11. humanitární organizace a sbírky 

Které organizace či sbírky jsi znal/a již z dřívějška a proč znali zrovna tyto?



S kterými organizacemi či sbírkami ses setkal/a poprvé?

12. sociální reklama 

Která témata se objevovala v prezentovaných sociálních reklamách?



Napadá tě nějaké další téma, které tam chybělo a týká se v širokém slova smyslu pomoci lidem v nouzi?



Dají se ve zhlédnutých sociálních reklamách vysledovat nějaké společné prvky?

13. já a tematika solidarity a pomoci lidem v nouzi 

Která z organizací či sbírek ti byla nejsympatičtější a proč?



Proč přispívat výše uvedeným organizacím?



Je takováto pomoc jen pro bohaté, nebo si ji může dovolit skoro každý? Proč?



Mohu já sám udělat (třeba až budu starší) něco, co by pomohlo lidem v nouzi (myšleno kromě finančního příspěvku)?

V samotném závěru ještě zhodnotíme práci žáků. Při hodnocení vycházíme jak z jejich individuální práce v první a poslední části lekce, ale také z jejich zapojení do skupinové práce, úrovně prezentovaných informací, kvality analýzy reklamního spotu, dodržení pravidel práce atd.


17



PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY Č. 1

Kdo je to člověk v nouzi? Uveď příklady: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Jaké sbírky či humanitární organizace znáš? Ke každé připiš, odkud o ní víš. ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................

Jakým konkrétním způsobem podle tebe tyto organizace pomáhají lidem v nouzi: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Pokus se definovat, co to je reklama, co je jejím cílem: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ........................................................................................................................................................


18



ZADÁNÍ PRO ŽÁKY – ORGANIZACE + INTERNETOVÉ ZDROJE

Konto BARIÉRY, nadace Charty 77 http://www.kontobariery.cz/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ + další dle vlastního výběru

Lékaři bez hranic http://www.lekari-bez-hranic.cz http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ + další dle vlastního výběru

Člověk v tísni http://www.clovekvtisni.cz/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ + další dle vlastního výběru

Amnesty International http://www.amnesty.cz/ http://www.youtube.com/amnestyczech http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ + další dle vlastního výběru


19



Pomozte dětem http://www.pomoztedetem.cz/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20952216200-pipni-pro-kure/bonusy/ + další dle vlastního výběru

UNICEF http://www.unicef.cz/ http://www.youtube.com/watch?v=kaL3F5y_B5U http://www.youtube.com/watch?v=1B8yRs0bcBk http://www.youtube.com/watch?v=1UhbcEe4Ctw http://www.youtube.com/watch?v=EjY2JLMRQU0 + další dle vlastního výběru

Tříkrálová sbírka, Charita http://www.trikralovasbirka.cz/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210263305990012-kampane-spoty/ http://www.charita.cz/article.asp?nDepartmentID=450&nLanguageID=1&nArticleID=1371 + další dle vlastního výběru


20



OTÁZKY PRO SAMOSTANOU PRÁCI

- představení organizace či sbírky 1. Jedná se organizaci či sbírku českou či mezinárodní? 2. Jak dlouho působí v České republice? 3. Čím se daná organizace zabývá obecně? 4. Jaké jsou její konkrétní projekty, aktivity? 5. Kde všude působí, respektive pomáhá? 6. Jakým způsobem získává finance pro své aktivity? 7. Jaké jsou její úspěchy, konkrétní opatření či kroky? 8. Jaké je logo, symbol či maskot této organizace? 9. Je tato organizace spjata s nějakou známou osobností? + další informace, se kterými se setkáte a budou vám připadat důležité či zajímavé

- rozbor reklamních spotů 10. zaměřte se na následující okolnosti – ty vám pomohou správně reklamní spot analyzovat: kde se děj odehrává jaký je námět kdo v něm vystupuje hudba barvy, barevnost proč autoři tohoto reklamního spotu volí zrovna takové prostředky, čeho tím chtějí dosáhnout co na vás působí nejvíce a proč + další okolnosti, které vám připadnou důležité či zajímavé


21



PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY Č. 2 Humanitární organizace a sbírky Které organizace či sbírky jsi znal/a již z dřívějška a proč znali zrovna tyto? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. S kterými organizacemi či sbírkami ses setkal/a poprvé? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Sociální reklama Která témata se objevovala v prezentovaných sociálních reklamách? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Napadá tě nějaké další téma, které tam chybělo a týká se v širokém slova smyslu pomoci lidem v nouzi? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Dají se ve zhlédnutých sociálních reklamách vysledovat nějaké společné prvky? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Já a tematika solidarity a pomoci lidem v nouzi Která z organizací či sbírek ti byla nejsympatičtější a proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Proč přispívat výše uvedeným organizacím? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Je takováto pomoc jen pro bohaté, nebo si ji může dovolit skoro každý? Proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Mohu já sám udělat (třeba až budu starší) něco, co by pomohlo lidem v nouzi (myšleno kromě finančního příspěvku)? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

22


Časopisecké karikatury velmocí na přelomu 19. a 20. století

ČASOPISECKÉ KARIKATURY VELMOCÍ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ Autor/autoři lekce: Lukáš Zámečník

Anotace Cílem lekce je zpřístupnit studentům problematiku mezinárodních vztahů velmocí, jejich zahraniční politiku a koloniální expanzi na přelomu 19. a 20. století. Prostředkem je dobová karikatura publikovaná převážně v satirických časopisech (Punch ad.). Z hlediska dějepisu jde tedy o pochopení obrazového sdělení, srovnání s vlastními vědomostmi a vyhodnocení specifičnosti tohoto zdroje informací. Z hlediska mediální výchovy pak jde o vztah kódu a obsahu sdělení a úlohu žurnalistiky v souvislosti se zkoumaným obdobím a tématem. Klíčové pojmy Karikatura, satira, propaganda, kolonialismus, imperialismus Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy




Dějepis 3. ročník čtyřletého gymnázia a příslušný ročník víceletého gymnázia 2 x 45 minut PC, internet, powerpointová prezentace, učebnice pro 3. ročník, doplňková literatura, anglicko-český slovník, vytištěné karikatury

- myšlení v evropských a globálních souvislostech Anglický jazyk, Výtvarná výchova, Zeměpis, ZSV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - vnímání autora mediálních sdělení - fungování a vliv médií ve společnosti - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - učí využívat potenciál médií jako zdroje informací - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vytváří představu o roli médií ve společenském životě - rozvíjí citlivost vůči stereotypům v mediálních sděleních - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní

23




- samostatná práce na PC - skupinová práce - prezentace

Obsah: 1) Zadání 2) Interpretace 3) Srovnání 4) Prezentace 5) Vyhodnocení

Přílohy: 1) Příklady dobové karikatury (převážně britský satirický časopis Punch) + vysvětlivky 2) Úkoly pro studenty

1. Zadání:  

  

Studenti obdrží sadu dobových karikatur (viz příloha Příklady dobové karikatury) a sadu úkolů Úkoly (viz také příloha Úkoly pro studenty): a) Vysvětlete význam karikatur (které dobové souvislosti zachycují) b) Pokud je karikatura doprovázena textem, přeložte jej s pomocí slovníku c) Odhadněte, kdo je původcem karikatury (nezávislost žurnalisty x náznaky propagandy) d) Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám o karikaturách podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura) e) Připravte krátkou prezentaci o svých zjištěních pro spolužáky K vypracování úkolů mají studenti 45 minut Studenti mohou používat internet, doplňkovou literaturu a učebnice, slovník Studenti pracují ve skupinách, práci si rozdělí

2. Interpretace:  

Důraz je kladen na pochopení sdělení a jeho vztažení k vlastním znalostem o zkoumaném období Důležité je zamyšlení nad specifičností sdělení z hlediska mediální výchovy (vztahy: kód – obsah sdělení, objektivita – subjektivita sdělení ad.)


24



3. Srovnání:  

Studenti srovnají a doplní své vypracované interpretace karikatur s dalšími dostupnými informacemi (internet, doplňková literatura a učebnice) Dojde k vypracování prezentace pro spolužáky

4. Prezentace:   

Prezentace studentů probíhají maximálně 30 minut Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) studenti vysvětlí obsah a funkci karikatury v souvislosti se zkoumaným obdobím přelomu 19. a 20. století Prezentující si připraví pro ostatní 1 až 2 otázky (mohou požádat o vysvětlení nějakého prvku karikatury, zeptat se na historickou souvislost atd.)

5. Vyhodnocení:  

Hlavním úkolem pedagoga je shrnout, doplnit a opravit výsledky interpretací studentů Celá výuková skupina by měla společně dospět k jasnému závěru o funkci karikatury ve zkoumaném období a významu karikatury jako zdroje historických informací (s přihlédnutím ke specifičnosti zkoumaného média)


25



Příloha 1: PŘÍKLADY DOBOVÉ KARIKATURY:

Ukázka britské propagandy: Rusko je již připraveno pustit na osmanskou říši své válečné psy. Rakousko stojí za plotem.

„Malé“ Japonsko vítězí nad „velkou“ Čínou (londýnský satirický časopis Punch, 1894)


26



Karikatura americké expanze do Tichomoří

,Karikatura americké expanze do Střední Ameriky


27



Turecká karikatura anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem

Karikatura zachycující příčiny vzniku první světové války


28



Afghánský emír se svými „přáteli“ Ruskem a Británií (karikatura z 1878)

„Kdyby mezi námi nepanovalo dokonalé porozumění, já (britský lev) bych byl v pokušení se Vás (ruského medvěda) zeptat, co to tam děláte s naším malým kamarádem (perskou kočkou).“ (britský satirický časopis, 1911)


29



Příloha 2 ÚKOLY PRO STUDENTY:

a) Vysvětlete význam karikatur (které dobové souvislosti zachycují). b) Pokud je karikatura doprovázena textem, přeložte jej s pomocí slovníku. c) Odhadněte, kdo je původcem karikatury (nezávislost žurnalisty x náznaky propagandy). d) Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám o karikaturách podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura). e) Srovnejte a doplňte své vypracované interpretace karikatur s dalšími dostupnými informacemi (internet, doplňková literatura a učebnice). f)

Připravte krátkou prezentaci o svých zjištěních pro spolužáky.

g) Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) vysvětlete obsah a funkci karikatury v souvislosti se zkoumaným obdobím přelomu 19. a 20. století. h) Připravte si pro ostatní 1 až 2 otázky (můžete požádat o vysvětlení nějakého prvku karikatury, zeptat se na historickou souvislost atd.)

ÚKOLY PRO STUDENTY: a) Vysvětlete význam karikatur (které dobové souvislosti zachycují). b) Pokud je karikatura doprovázena textem, přeložte jej s pomocí slovníku. c) Odhadněte, kdo je původcem karikatury (nezávislost žurnalisty x náznaky propagandy). d) Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám o karikaturách podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura). e) Srovnejte a doplňte své vypracované interpretace karikatur s dalšími dostupnými informacemi (internet, doplňková literatura a učebnice). f)


g) Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) vysvětlete obsah a funkci karikatury v souvislosti se zkoumaným obdobím přelomu 19. a 20. století. h) Připravte si pro ostatní 1 až 2 otázky (můžete požádat o vysvětlení nějakého prvku karikatury, zeptat se na historickou souvislost atd.)


30


Historické noviny

Historické noviny Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka, František Prokop

Anotace Aktivita směřuje k uchopení historického tématu žáky prostřednictvím tvorby novin. Lekce je pojata jako metodický rámec s širší variabilitou konkrétního zadání pro žáky. Lze ji tak využít při výuce různých tematických celků – především a nejvýhodněji těch, které se týkají či které propojují okolnosti jako: politika, válečný konflikt a propaganda. Uvedená metodika je tedy spíše návodem, jak je možné postupovat, protože chce ponechat maximum prostoru pro kreativitu učitele a možnosti dané školy či regionu. Úkolem žáka v této lekci je vytvořit noviny informující o cílech, průběhu a výsledku historické události – rozsáhlejšího válečného konfliktu. Projekt předpokládá samostatnou a skupinovou práci žáků, kteří podle zadaných požadavků napíší noviny. Základními žurnalistickými prvky, se kterými budou pracovat, je reportáž a fiktivní interview s historickou osobností. Oba stylistické útvary by předem měly být probrány v hodinách českého jazyka (je dobré tuto mezipředmětovou vazbu využít, vysvětlování těchto okolností až před samotným projektem by si vyžádalo čas navíc). Je také možné (a výhodné) na tvorbu reportáže žáky průběžně v některých hodinách dějepisu připravovat (např. tvorbou reportáže na jednu konkrétní historickou událost - stavba a otevření Národního divadla, vznik Československa v r. 1918 apod. - nebo z návštěvy muzea, historické památky či historicky zaměřené akce. Hlavním přínosem lekce je, že žák samostatně mapuje a strukturuje požadované učivo a překládá jej do vlastního jazyka. Klíčové pojmy tvorba novin, novinový článek, práce s dokumenty, historické prameny


Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální

dějepis variabilní cca 3 - 4 vyučovací hodiny, dle zadání IT učebna, nakopírované materiály (dokumenty, historické noviny, mapy…), video ukázky, audio ukázky

český jazyk, informační a výpočetní technika pro RVP-ZV tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu


31


výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka



Historické noviny

pro RVP – G média a mediální produkce, mediální produkty a jejich významy - přispívá ke schopnosti úspěšně se zapojit do mediální komunikace - vede k osvojení si základních principů vzniku mediálních obsahů - přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu Student si sám plánuje činnost a rozvíjí kompetence k učení. Práce ve skupině jej nutí spolupracovat, rozvíjet své komunikační a sociální kompetence a v neposlední řadě u něj upevňuje vědomí odpovědnosti za společnou práci. Dává mu možnost uplatnit osobité schopnosti a dovednosti, poskytuje volný prostor pro jeho kreativitu. skupinová a individuální práce

Obsah: 1) Stanovení obsahové stránky 2) Stanovení formální stránky 3) Výběr metod 4) Příprava materiálů 5) Realizace činnosti Přílohy: 1) dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z doby husitství 2) dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z první světové války

1) Stanovení obsahové stránky: Tvorbu novin můžeme chápat dvojím způsobem - buď jako doplňkovou aktivitu, která přispěje k tvořivému uchopení dílčích kapitol probírané látky, nebo ji lze aplikovat na celé téma jako rámec, do něhož učivo zasadíme. Zvolenému cíli podřídíme výběr vhodných témat, jež žáci povinně zpracují. Noviny mohou například obsahovat:  reportáže, které budou informovat o dílčích událostech daného tématu (v rámci předkládaného vzorového zadání o husitství např. pražská defenestrace, bitva na Vítkově, bitva u Lipan atd.; v rámci předkládaného vzorového zadání pro první světovou válku např. atentát na Františka Ferdinanda d´Este, vyhlášení Československa apod.)  krátké medailonky, které čtenáři přiblíží význam osobností (s husitstvím spjatý Jan Žižka, Prokop Holý, Jan Roháč z Dubé; s první světovou válkou spjatý např. František Ferdinand d´Este, Dr. Edvard Beneš, T. G. Masaryk, Vilém II. atd.)  interview s významnými osobnostmi zachycující jejich popis, postoje, hodnocení událostí  obrazové a zábavné přílohy (mapy, kviz, křížovka, doplňovačka, nebo dokonce komiks)  kalendárium, shrnující události v časovém sledu  případně i inzerci nebo reklamu


32


Historické noviny

Již v této fázi je třeba rozhodnout, zda budou studenti ve skupinách pracovat podle jednotného zadání (jednodušší a snáze kontrolovatelný postup), či dostane každá skupina vlastní odlišné zadání (zajímavější, ale složitější postup). 2) Stanovení formální stránky: Žáci mají zkušenosti s běžnými deníky a blogy a vytvářené noviny by se jim měly co nejvíce podobat. Mohou mít kupříkladu rozsah dvou listů formátu A4, včetně titulní strany. Text bude psán na PC, součástí by měly být obrázky.

3) Výběr metod: Pro dosažení maximální efektivity a cílů projektu je zapotřebí, aby se žáci skutečně cítili jako reportéři. Takovému cíli přizpůsobujeme zvolené metody a následně výběr materiálů. Žáci díky zvoleným metodám a materiálům musí mít umožněno psát a myslet tak, jako kdyby byli sami svědky událostí a sami z nich vytahovali a následně zpracovávali potřebné informace. Při tom však musí v jisté míře používat vlastní fantazii a literární um. Hranice mezi historickou skutečností však fikcí nesmí být prolomena, což je zapotřebí neustále připomínat a kontrolovat. Je zřejmé, že zatímco např. rozhovory s historickou osobností budou z naprosté většiny fiktivní, v reportážích by měla převažovat historická, kritická metoda práce. Nejdůležitější a nejsnadnější z hlediska časového je metoda práce s textem a také s videozáznamem. Má i poměrně odhadnutelné – zaručené – výsledky. Pro fiktivní interview s historickou osobností se výborně hodí dramatizace, kterou lze zaznamenávat např. na videokameru či na záznamník. V případě potřeby a možnosti lze využít exkurze (pro téma husitství např. památník na Vítkově, Maroldovo panorama, Muzeum Hlavního města Prahy a jiné).

4) Příprava materiálů Příprava materiálů k příslušné lekci je pravděpodobně časově nejnáročnější část přípravy. Je vhodné, pokud jsou materiály pestré a dostupné současně pro všechny skupiny (tj. v dostatečném počtu kopií textů, DVD a dalších materiálů pro každou skupinu). Materiály k lekci s husitskými novinami:  film Jan Žižka - pražská defenestrace, bitva u Sudoměře  film Proti všem - bitva na Vítkově  Vavřinec z Březové: Husitská kronika - zápis o bitvě na Vítkově, píseň o vítězství u Domažlic  A. Jirásek: Staré pověsti české  M. V. Kratochvíl: Památné bitvy českých dějin  P. Klučina: České země v době husitské, Praha 1994  M. Hroch a kol.: Dějepis II., Praha 1996  J. Nohavica: Husita (píseň) - bitva u Domažlic Materiály k lekci o první světové válce:


33

Člověk a společnost           

Historické noviny

J. Galandauer: 2. 7. 1917 - Bitva u Zborova: česká legenda I. Šedivý: Češi, české země a Velká válka 1914-1918 L. Nedorost: Češi v 1. světové válce. 1. - 3. díl L. B. H. Hart: Historie první světové války M. O. Macmillan: Mírotvorci: pařížská konference 1919 E. M. Remarque: Na západní frontě klid R. Kvaček: První světová válka a česká otázka M. Gilbert: První světová válka: úplná historie J. Keegan: První světová válka T. G. Masaryk: Světová revoluce: za války a ve válce 1914-1918 televizní dokumenty:  bitva u Zborova – dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/207452801280026historicky-magazin/?from=60  Historický magazín – Legionáři versus bolševici – dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801280020-historickymagazin/?from=0

5) Realizace činnosti časová dotace cca 20 min.

Aktivita Uvedení do tématu, brainstorming Žáci si přinesou do hodiny v daný den každý stejné noviny a s pomocí učitele provedou analýzu vybraného článku. Snaží se postihnout znaky reportáže prostřednictvím odpovědí na otázku, jaký by měl být novinový článek, aby upoutal (zajímavý, s poutavým nadpisem, s obrázkem, psaný krátkými jednoduchými větami apod.). Metodou brainstormingu shromáždíme navrhované vlastnosti článků, diskutujeme o nich a dále je rozčleníme na znaky formální a obsahové. Výsledek vyvěsíme ve třídě tak, aby stanovené znaky měli žáci během práce k dispozici (tento krok lze po dohodě s učitelem českého jazyka realizovat mezipředmětovou spoluprací).

cca 10 min.

Zadání práce, rozdělení studentů do skupin Seznámíme žáky s cílem práce, její požadovanou formální i obsahovou podobou a kritérii hodnocení (vyhledání a zpracování historických faktů z poskytnutých materiálů, stylistická stránka článků, pravopis, formální úprava novin). Učitel rozdělí žáky do pracovních skupin (redakcí), které by měly mít 4-6 členů. Každá si vymyslí název listu a rozdělí si pracovní úkoly.

90 - 120 min.

Vypracování První článek je možné zpracovat s žáky společně jako vzorový. Dál mohou postupovat buď s dopomocí učitele, nebo zcela samostatně s použitím doporučených informačních zdrojů - literatury, učebnice, internetu, DVD ukázek.


34


Historické noviny

Učitel provádí také průběžnou kontrolu, eventuálně plní roli konzultanta v případě sporů či nejasností (záleží především na věku a schopnostech studentů). U všech dílčích aktivit jsou velmi důležité otázky učitele (rozbor události, problému), které žákům osvětlují situaci a především je nutí chápat mezi událostmi časovou i významovou kontinuitu. Důležitým momentem je zařazení méně využívaných činností (analýza video ukázky, dramatizace, exkurze, zpěv a rozbor písně), které vtahují žáky do děje. Naopak se musíme u žáků vyvarovat tolik oblíbeného stahování celých pasáží z internetu bez jakékoli korektury nebo shromažďování přílišných podrobností pod heslem kvantita převyšuje kvalitu. Takovým nešvarům ale předejdeme průběžnou kontrolou redakční práce. 20-30 min.

Prezentace a hodnocení vytvořených novin Po vypracování novin je žádoucí uskutečnit prezentace novin jednotlivých skupin (2-5 min.). Doporučuji tuto činnost spojit s anketou, kdy žáci sami posuzují noviny podle stanovených kritérií (Které noviny mě nejvíce zaujaly? Proč bych si je koupil/a?). Ukázky žákovské práce si nenechávejte ve stole, ale podělte se o ně s dalšími žáky školy, třeba formou výstavky nebo prostřednictvím školního časopisu.


35


Historické noviny

Příloha 1 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z doby husitství Pražská defenestrace (dramatizace) S pomocí několika žáků (nesmí být všichni z jedné redakce!) jsme připravili dramatické ztvárnění uvedené události. Ostatní žáci - reportéři sledovali a dělali si poznámky. Po předvedení bylo prvním úkolem vymyslet poutavý nadpis, pak následoval společný rozbor události a nakonec tvorba reportáže. Výsledek jsme společně kontrolovali a posuzovali podle dříve stanovených pravidel pro psaní novinového článku. Pro úsporu času může být text pouze přečten několika žáky. Příklad textu: Vypravěč: Rozvášněný dav Pražanů se přihrnul na Dobytčí trh. Lidé měli v rukou zbraně. V jejich čele kráčel kněz Jan Želivský. Konečně se dav zastavil před novoměstskou radnicí. Lidé se ztišili a kněz Želivský promluvil: Želivský: Vy, kteří jste věrnými následovníky našeho milého mistra Jana Husa, zrádně vylákaného do Kostnice, slyšte! Zde na radnici vězní zlotřilí konšelé naše druhy. Viní je z toho, že chtěli přijímat podobojí. Neodejdeme odtud, dokud nebudou propuštěni na svobodu. Konšelé: Podívejte se, páni konšelé, jaká lůza se opovažuje rušit naše zasedání! Rychtáři, pošli své vojáky, aby dav rozehnali… Vypravěč: Rychtář vydal potřebné rozkazy a jeho vojáci začali z oken radnice házet na vzbouřence kamení. Několik mužů a žen kleslo k zemi s rozbitou hlavou… Tu kněz Želivský zvolal: Želivský: Hleďte! Nejenže nám nechtějí vydat naše nespravedlivě vězněné druhy, ale ještě zabíjejí naše bratry a sestry! Ve jménu božím, zaútočte na radnici a pobijte ty psy! Vypravěč: Rozvášněný dav vylomil dveře radnice a vtrhl dovnitř. Vojáky, kteří se mu postavili do cesty, rychle smetl. Vyděšení konšelé začali prosit o milost. Nářky jim ale byly málo platné. Chopily se jich desítky rukou a už je nesly k oknům. Vyhození konšelé padali na připravená kopí a jejich bezvládná těla zůstala ležet na dlažbě náměstí…

Bitva u Sudoměře (analýza videozáznamu) Žáci sledují pasáž z filmu Jan Žižka, zachycující průběh bitvy u Sudoměře. Učitel užívá obrazového dokumentu pro osvětlení bojové taktiky husitů i jejich protivníků. Po společném rozboru žáci píší reportáž. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

36


Historické noviny

Vavřinec z Březové: Husitská kronika Vypálení kláštera milevského a nepomuckého, dobytí hradu Rábí, orebští vypálili klášter Hradiště a přišli na pomoc Praze, porážka Chodů Potom na den sv. Jiří táboři z Hradiště, shromáždivše množství panošů a sedláků, milujících přijímání z kalicha, rozbořili a spálili klášter Milevsko řádu premonstrátského. Rovněž v týchž dnech na podnět svých kněží táboři, shromáždivše množství panošů, sedláků i žen, přívrženců přijímání z kalicha, jakož i výrostků-prakovníků, kterým říkali česky „práčata", když jich den ode dne přibývalo, prováděli mnoho podivných a neslýchaných a pro celé České království velmi pohoršlivých činů, zvláště v krajích Bechyňském a Plzeňském, vypalujíce kostely, kláštery a farářské domy, dobývajíce a spalujíce hrady i hrádky neboli tvrze. Mezi nimi vypálili klášter v Nepomuku a dobyli přepevného hradu Rábí, v kterém bylo pro bezpečnost od duchovních i světských ze sousedství uloženo mnoho majetku takřka neodhadnutelného na klenotech ze zlata, stříbra a drahých kamenů, na drahocenných rouchách a zbraních. A to všechno – toliko s výjimkou ukořistěných peněz, zbraní a koní – vynesli z hradu, nakladli na jednu hromadu a spálili a rovněž tam před hradem upálili sedm mnichů a kněží, které v svrchujmenovaném hradě zastihli. Zajali i mladé syny pána toho hradu, Jana řečeného Krk, a ty si vzal pod svou péči hejtman Žižka, který byl nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas beze zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Potom ten hrad zpustošili a spálili. A hlavní příčinou všech těch zlých skutků byli, jak se obáváme, táborští kněží, kteří chodili v čele s tělem Kristovým a ve svých kázáních naváděli lid k takovým činům. A pro ty neřádné skutky byl velmi těžce zarmoucen pan Čeněk spolu s pány a šlechtici, kteří se s ním spojili, a litoval, že se kdy uvázal v Pražský hrad proti vůli uherského krále Zikmunda. *...+ Učení táborské v praxi Z výšepsaných artikulů, lidu léta Páně 1420 k pohoršení a k zlé pověsti celého království tvrdošíjně hlásaných, vznikl v kněžstvu a lidu, kteří se pro obranu zákona Božího v lásce a štěstí sjednotili, nový a veliký spor a rozštěpení. Neboť táborští vůdcové a kněží, držíce se obsahu svrchuřečených artikulů, začali veškerý kostelní řád a všechna ustanovení svatých Otců o vykonávání bohoslužeb – protože Kristus a jeho apoštolové nedali k tomu příklad a nepřikázali to konati – jako neužitečná ke spáse duší zamítati a zavrhovati a všechny, kdož ty věci zachovávali, v hanbu uváděti a jim mnohonásobné překážky činiti, dovolávajíce se toho, že jest psáno v poslední kapitole Zjevení sv. Jana (22, 18): „Jestliže by kdo přidal k těmto věcem, žeť jemu přidá Bůh ran napsaných v knize této" atd.; protože Kristus dostatečně ustanovil v Novém zákoně všechno to, co stačí každému věřícímu k spáse. K čemu tedy mají věřící zachovávati ustanovení lidská a obřady v Zákoně nevyslovené, a zvláště když Kristus pravil zákoníkům a farizejům (Mat. 15. 3): „Proč rušíte přikázání Boží pro ustanovení svá?" A tak dnes, držíce ustanovení lidská se zákoníky a farizeji, ruší přikázání


37


Historické noviny

Boží. A musí konečně propadnouti ránám, vysloveným v Zjevení sv. Jana, neustanou-li v těch věcech a nenechají-li jich. Proto táborští kněží, štítíce se ustanovení lidských, chodili bradatí a bez vyholení tonzury, v šedivých šatech, nemodlili se kanonické hodinky, vykonávali bohoslužby bez ornátů, korporálu a kalicha pod širým nebem nebo v domech, ne na posvěceném oltáři, nýbrž na stole pokrytém jakýmkoli ubrusem. Ani nezachovávali mešní řád odříkáváním kolekty s kánonem, nýbrž hned ze všech kněží, kteří s bratřími poklekli, sklonili hlavu až k zemi, zdvihnuvše při tom zadní část vzhůru, a modlili se modlitbu Páně, povstal jeden, ten, který měl proměňovati svátost oltářní, neříkal nic více zvučným a srozumitelným hlasem v řeči lidu než slova posvěcující nad hostiemi a vínem. A tak proměňoval tělo Kristovo ne v hostiích podle způsobu církve okrouhlých, nýbrž všelijak nakrájených nebo rukama nalámaných a drahou krev Páně z vína ne v kalichu, nýbrž v jakémkoli poháru cínovém, železném, hliněném nebo dřevěném. A vykonav to, hned občerstvoval svátostí oltářní kněze při tom stojící a obecný lid. A tento způsob mše zachovávali všichni táborští kněží v Praze i jinde, vyhýbajíce se kostelům, a říkali, že tak sloužili své mše Kristus a jeho apoštolové v prvotní církvi. Proto všichni jiní, kteří nenásledují Krista a činí jinak, než jak sám dal příklad, sloužíce v drahých ornátech, jsou onou nevěstkou, o které je psáno v Zjevení sv. Jana (I7). Zvučným hlasem a v řeči lidu pronášeli slova posvěcující, aby lid věděl, že kněz proměnil svátost, a aby nepochybovali, že při přijímání je pravé tělo Kristovo a jeho drahá krev. Ale mistři s kněžími, kteří tehdy zůstali v Praze, činili odlišně od táborů. Odložili sice všechnu přemrštěnost, zbytečnost i drahocennost ornátů, ale zachovávali církevní řády při kostelních mších a nepřestávali veřejně obviňovati ty, kteří je nezachovávali, zvláště ty řády, které nejsou proti Písmu svatému a nevadí zákonu Božímu, nýbrž ho spíše šíří a podporují. A tak posvěcujíce svátost oltářní v prostých ornátech a cínovém kalichu, podávali ji lidu. Z této různice a sporu pražského kněžstva s tábory rozdělil se lid, který byl v zákoně Božím stejného smýšlení, ke své škodě na dvě strany, takže někteří chválili při mši způsob táborský a jiní pražský a vyžadovali svátost oltářní od těch, kteří jej chválili, a ne od jiných. Proto některé naše pražské sestry, kterým říkají bekyně, nechtěly přijímati svátost oltářní od svých kněží, kteří sloužili ve vystrojenosti, leč dokud by neodložili roucha, která nazývaly plachtami; jinač sloužícímu by chtěly činiti překážky, jako se, bohužel, stalo u svatého Petra na Poříčí, kde ženy na pokyn svých mužů nedovolovaly kněžím sloužiti v ornátech. Mistry pak a kazatele, kteří radili zachovávati církevní řád a hájili ho Písmy svatými, hanobily a nazývaly je pokrytci a svůdci a jako vzteklé feny chtěly je zabít nebo vyhnat z Pražského města. A tak tato opovážlivá přemrštěnost táborů byla počátkem všeho zlého a způsobila špatnou pověst a ostudu celému království a křesťanství a veliké pohoršení všech těch, kteří chtěli zachovávati večeři Páně podle přikázání Kristova, takže mnozí z našich pro to nečestně odstoupili od poznané pravdy. Zprvu totiž se rychle šířila po království a cizích zemích obecná úžasná pověst, jak prý v Českém království konají bohoslužbu ševci a krejčí, protože nebylo rozdílu mezi laikem a knězem, ježto sloužili mešní obřady kněží bradatí a bez tonzury, ve vlastních šatech. Za druhé, že táborští kněží doporučovali veškeré kostelní klenoty a ozdoby ničiti a páliti, aby tak


38


Historické noviny

obrátili své protivníky chtěj nechtěj k zachovávání svých obřadů. Proto prý saturnské plémě, chválíce jejich obřady, násilně loupili z kostelů nebo z farských domů viatiky, misály a knihy určené kostelnímu zpěvu spolu s kalichy a monstrancemi a knihy rozsekávali nebo spalovali nebo knihu, která stála šest nebo osm kop, nabízeli ke koupi za půl kopy nebo za dvacet grošů nebo i levněji tomu, kdo chtěl. Kalichy pak s monstrancemi a jinými stříbrnými kostelními klenoty rozbíjeli a prodávali zlatníkům lot po pěti groších, ostatky svatých vybírali z monstrancí a oltářů a jako bezcennou věc je pohazovali po koutech. Rovněž z téže zatvrzelosti brali posvátná roucha určená pro bohoslužbu, z kasulí a ornátů si dávali dělati k velikému pohoršení kabáty nebo rukávy kabátů, z korporálů a alb košile nebo jiný všednější oděv jako spodky. A tak byli sedláci pod kytlemi oděni rouchem královským, v kterém by se ani Otcové nebyli opovážili choditi. Dále se svrchuuvedení kněží vyhýbali proměňovati svátost v kostelích a na posvěceném oltáři, tvrdíce, že to nejsou kostely nebo oltáře Boží, nýbrž spíše ďábla a model, ježto byly svatokupecky posvěceny ne zadarmo pro Boha, nýbrž pro nepravost mamonu, a ne ke cti Boží, nýbrž ke cti některého svatého, a že mají proto být právem zničeny; a tak, kde mohli, kostely bořili a spalovali nebo jinak jakýmkoli způsobem poškozovali, obdarované oltáře pak vyvraceli nebo jim otloukli rohy a tak je činili pro bohoslužbu nepotřebnými. Vavřinec z Březové: Husitská kronika, Píseň o vítězství u Domažlic, přel. Heřmanský, Svoboda, Praha 1979


39


Historické noviny

Příloha 2 - Dokumenty a zdroje k realizaci projektu historických novin z první světové války Ultimatum Srbsku …Aby dosáhla svého cíle, je c. a k. vláda nucena žádat od srbské vlády…na první straně…úředního listu…následující prohlášení: „Královská srbská vláda odsuzuje propagandu namířenou proti Rakousku-Uhersku, tj. všechno usilování, jehož konečným cílem je odtrhnout od monarchie území k ní náležející a lituje co nejupřímněji tragických následků tohoto zločinného jednání. Královská srbská vláda lituje, že se srbští důstojníci a úředníci zúčastnili zmíněné propagandy, a tím ohrozili vztahy přátelského sousedství, jež se královská vláda svým prohlášením 31. března 1909 co nejslavnostněji zavázala pěstovat. Královská vláda, jež odsuzuje a zavrhuje každou myšlenku nebo pokus o zasahování do osudů obyvatelstva kterékoliv části Rakouska-Uherska, považuje za svou povinnost zcela důrazně upozornit důstojníky i úředníky a veškeré obyvatelstvo království, že bude napříště postupovat s nejkrajnější přísností vůči těm osobám, jež by se provinily takovým jednáním a vynaloží všechno úsilí, aby takové jednání předem zamezila a potlačila“. Toto prohlášení bude zároveň uvedeno ve známost královské armádě prostřednictvím denního rozkazu Jeho Veličenstva krále… Královská srbská vláda se mimoto zavazuje, že: 1. potlačí každou publikaci, která podněcuje k nenávisti a opovržení vůči monarchii a svou všeobecnou tendencí směřuje proti její územní celistvosti; 2. okamžitě rozpustí „Národní obranu“, bude stejným způsobem postupovat proti jiným spolkům a sdružením, které provádějí propagandu vůči Rakousku-Uhersku, a učiní nutná opatření, aby rozpuštěné spolky nemohly snad pokračovat ve své činnosti pod jiným jménem nebo v jiné podobě; 3. bezodkladně odstraní z veřejných škol v Srbsku, a to z učitelského sboru i z učebních pomůcek všechno, co slouží, nebo by mohlo sloužit k živení propagandy vůči Rakousku-Uhersku; 4. odstraní z armády a administrativy všechny důstojníky a úředníky, kteří se provinili protirakouskou propagandou, přičemž c. a k. vláda si vyhrazuje právo sdělit královské vládě jejich jména a předložit usvědčující materiál; 5. svolit k tomu, aby orgány c. a k. vlády spolupůsobily v Srbsku při potlačování podvratného hnutí namířeného proti územní integritě monarchie; 6. zavede soudní vyšetřování proti těm účastníkům spiknutí z 28. června, kteří se zdržují na území Srbska, a svolí, aby orgány delegované c. a k. vládou se zúčastnily příslušného vyšetřování; 7. urychleně zatkne majora V. Tankoside a jistého M. Ciganovide, srbské státní úředníky, kompromitované výsledky vyšetřování; 8. účinnými opatřeními zabrání účasti srbských úřadů na pašování a převážení munice přes hranice a propustí a přísně potrestá příslušníky pohraniční služby v Šabaci a Lóznici, kteří pomáhali sarajevským zločincům při přechodu hranic;


40


Historické noviny

9. podá c. a k. vládě vysvětlení o neomluvitelných výrocích vysokých srbských hodnostářů v Srbsku a v cizině, kteří se bez ohledu na své oficiální postavení neváhali po atentátu ve veřejných prohlášeních nepřátelsky vyslovit proti Rakousku-Uhersku; 10. bezodkladně oznámí c. a k. vládě, že opatření zahrnutá v předchozích bodech byla provedena… Zdroj: Světová politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945). VŠE, Praha 2000. s. 29-30

Clevelandská dohoda (22. – 23. 10. 1915) (usnesení mezi Českým národním sdružením a Slovenskou ligou)

1) Samostatnosť českých zemí a Slovenska. 2) Spojenie českého a slovenského národa ve federatívnom zväzku štátov s úplnou národnou autonómiou Slovenska, s vlastným snemom, s vlastnou štátnou správou, úplnou kultúrnou slobodou, teda i s úplným užíváním jazyka slovenského, vlastnou správou finančnou a politickou, so štátnym jazykom slovenským. 3) Volebné právo: všeobecné, tajne a priame. 4) Formy vlády: personálna unia s demokratickým zriadením štátu, podobne ako v Anglicku. 5) Tieto body tvoria základ obapolnej dohody a môžu byť doplnené, poťažne rozšírené len na základe dorozumenia sa oboch stránok. České národné združenie podržuje si právo prípadnej zmeny a to samé právo má aj Slovenská liga. Cleveland, Ohio, dňa 25. októbra 1915


41


Historické noviny

Andrássyho nóta (27.10. 1918) Ministr zahraničních věcí hr. Andrassy uložil včera rakousko-uherskému vyslanci v Štokholmě, aby požádal královskou švédskou vládu, aby odevzdala vládě Spojených států severoamerických tuto odpověď na její notu z 18. t. m. "Odpovídajíc na notu pana presidenta Wilsona z 18. t. m., zaslanou vládě rakousko-uherské, a ve smyslu rozhodnutí pária presidenta., pojednati odděleně s Rakousko-Uherskem o otázce příměří a míru, klade si rakousko-uherská vláda za čest prohlásiti, že stejně jako s dřívějšími projevy pana presidenta, souhlasí také s jeho názorem, obsaženým v poslední notě o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů. Poněvadž tedy Rakousko-Uhersko přijalo veškeré podmínky, na kterých učinil pan president závislým vstup do vyjednávání o příměří a míru, nepřekáží po názoru rakousko-uherské vlády již nic zahájení tohoto jednání. Rakousko-uherská vláda prohlašuje tudíž ochotu, aniž vyčkala výsledku jiného vyjednávání, vejíti v jednání mezi Rakousko-Uherskem a odpůrčími státy o neprodlené příměří na všech frontách rakousko-uherských, a žádá pana presidenta Wilsona, aby ráčil učiniti příslušné přípravy.


42


Historické noviny

Brest-litevský mír (3. 3. 1918) Článek I Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko a Turecko na jedné straně a Rusko na straně druhé prohlašují, že válečný stav mezi nimi skončil… Článek II Smluvní strany zanechají každé agitace a propagandy proti vládě nebo státním a vojenským orgánům druhé strany Článek III Prostory, které leží západně od linií dohodnutých smluvními stranami a náležely k Rusku, nespadají již pod ruskou státní svrchovanost… …Těmto prostorům, o nichž je řeč, z jejich dřívější přináležitosti k Rusku nevyplývají vůči Rusku nijaké závazky. Rusko se zříká jakéhokoliv vměšování do vnitřních záležitostí těchto prostorů. Německo a Rakousko-Uhersko hodlají, aby se budoucí osud těchto prostor utvářel v dohodě s tamním obyvatelstvem. Článek IV Německo je připraveno, jakmile bude uzavřen všeobecný mír a bude provedena úplná ruská demobilizace, vyklidit prostor východně od linie označené v článku III, odstavec I, pokud článek VI nestanoví jinak Rusko se přičiní všemi svými silami, aby zajistilo okamžité vyklizení provincií ve východní Anatolii a jejich spořádané předání Turecku Ruské jednotky rovněž neprodleně vyklidí Ardhan, Kars a Batumi… Článek V Rusko provede neprodleně plnou demobilizaci svého vojska včetně těch vojenských částí, které nově vytvořila nynější vláda. Článek VI Rusko se zavazuje okamžitě uzavřít mír s Ukrajinskou lidovou republikou a mírovou smlouvu s ní oznámit Čtyřspolku… Ruské Rudé gardy rovněž neprodleně vyklidí Estonsko a Livonsko… Estonsko a Livonsko budou obsazeny německou policejní mocí do té doby, než tam bude zajištěna bezpečnost vlastními zemskými orgány a nastolen státní pořádek. Rusko okamžitě propustí všechny uvězněné nebo zavlečené obyvatele Estonska a Livonska a zaručí bezpečný návrat všech zavlečených Estonců a Livonců. Ruské jednotky a ruské Rudé gardy vyklidí ihned Finsko a Aalandské ostrovy, ruské lodě a ruské ozbrojené síly vyklidí finské přístavy…Rusko zastaví veškerou agitaci a propagandu


43


Historické noviny

proti vládě nebo veřejným orgánům Finska…

Článek VII Vycházeje z toho, že Persie a Afghánistán jsou svobodné a nezávislé státy, zavazují se smluvní strany dbát politické a hospodářské nezávislosti a územní nezrušitelnosti těchto států. Článek VIII Váleční zajatci budou oboustranně propuštění do své vlasti… Článek IX Smluvní strany se oboustranně vzdávají úhrad svých válečných výdajů… Článek X Okamžitě po ratifikaci mírové smlouvy budou mezi smluvními stranami opětně obnoveny diplomatické a konsulární vztahy…

Zdroj: Světová politika 20. stol. v dokumentech (1900-1945). VŠE, Praha 2000. s. 52-53


44


Historické noviny

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona (8. 1. 1918) Naším programem je tudíž program světového míru a tento program, jediný možný program, je podle našeho názoru následující: I. Veřejné dohody o míru, veřejně dohodnuté, po nichž nebude už tajných dohod mezinárodních jakéhokoli druhu; diplomacie bude vždy postupovat přímo před zraky veřejnosti. II. Naprostá svoboda plavby na mořích, mimo pobřežní vody v míru i ve válce, s výjimkou případu, kdy moře mohou býti zcela nebo částečně uzavřena při mezinárodní akci, prováděné s tím, aby bylo vynuceno plnění mezinárodních závazků. III. Co nejúplnější odstranění všech hospodářských přehrad a zavedení rovnosti v hospodářských stycích mezi všemi národy, které přijímají mír a sdruží se k jeho zachování. IV. Budou dány a přijaty přiměřené záruky, že zbrojení států bude sníženo na nejnižší míru, slučitelnou s jejich domácí bezpečností. V. Dobrovolná, nepředpojatá a naprosto nestranná úprava veškerých koloniálních požadavků, při níž bude přísně zachovávána zásada, že při rozhodování o všech takových otázkách svrchovanosti musí zájmy národů, o které jde, míti stejnou váhu jako spravedlivé požadavky vlád, jejichž nárok má býti vymezen. VI. Vyklizení celého ruskému území a takové uspořádání všech otázek Ruska se týkajících, které bude zaručovat nejlepší a nejsvobodnější součinnost všech ostatních národů světa k tomu, aby Rusku zajistily ničím nerušenou možnost určovat si nezávisle svůj vlastní politický rozvoj a státní politiku a aby Rusko ujistily, že bude srdečně přivítáno ve společnosti svobodných států se zřízením, které si samo vybere; a více než přivítáno, že se mu dostane pomoci všech druhu, jíž by potřebovalo a samo si přálo; způsob, jakým budou vůči Rusku jeho bratrské národy v budoucích měsících postupovat, bude trpkou zkouškou jejich dobré vůle a jejich pochopení pro potřeby Ruska na rozdíl od jejich vlastních zájmů, jakož i jejich rozumné a nesobecké sympatie.


45


Historické noviny

VII. Belgie - celý svět s tím bude souhlasit - musí býti vyklizena a obnovena bez jakýchkoli pokusů o omezení svrchovanosti, jíž požívá stejně jako všechny ostatní svobodné národy. Žádný jiný čin neposlouží tak jako tento, aby mezi národy byla obnovena důvěra v zákony, které samy ustanovily a určily k tomu, aby řídily jejich vzájemné styky. Bez tohoto ozdravujícího činu se celá stavba a platnost mezinárodního práva navždy oslabí. VIII. Celé území Francie budiž osvobozeno, obsazené části vráceny a bezpráví, které na Francii spáchalo Prusko v roce 1871 ve věci Alsaska- Lotrinska a které kalilo světový mír téměř padesát let, budiž napraveno, aby mohl býti obnoven mír v zájmu všech. IX. Hranice Itálie nechť jsou upraveny podle zřetelně seznatelných národnostních hranic. X. Národům Rakousko-Uherska, jehož místo mezi národy přejeme si míti zachováno a zajištěno, budiž dána co nejvolnější možnost autonomního rozvoje. XI. Rumunsko, Srbsko a Černá Hora nechť jsou vyklizeny; obsazená území vrácena; Srbsku přiznán volný a bezpečný přístup k moři a vzájemné vztahy jednotlivých balkánských států nechť jsou určovány přátelskou dohodou podle historicky vytvořených hranic a národnostní příslušnosti; k tomu třeba připojit mezinárodní záruky politické a hospodářské nezávislosti a územní celistvosti jednotlivých balkánských států. XII. Tureckým částem nynější říše otomanské budiž zajištěna bezpečnost a svrchovanost; avšak ostatním národnostem, které žijí nyní pod tureckou vládou, třeba spolehlivě zajistit bezpečnost života a naprosto nerušenou možnost volného a samostatného rozvoje; Dardanely nechť jsou trvale otevřeny jakožto volná cesta pro lodi a obchod všech národů pod záštitou mezinárodních záruk. XIII. Je třeba zřídit nezávislý polský stát, který by zahrnoval území obývané nesporně polským obyvatelstvem, zajistit mu volný a bezpečný přístup k moři a zaručit mezinárodní úmluvou jeho politickou a hospodářskou nezávislost i územní celistvost. XIV. Je nutno vytvořit všeobecné sdružení národů na základě zvláštních dohod k tomu cíli, aby byly dány vzájemné záruky politické nezávislosti a územní celistvosti jak velkým, tak i malým státům.


46


Historické noviny

Manifest císaře Karla I. (16. října 1918) Mým věrným národům rakouským! Od té doby, co jsem nastoupil na trůn, jest Mou nezdolnou snahou vymoci veškerým Mým národům vytoužený mír, jakož i ukázati národům rakouským cestu, na níž by bez překážek a třenic dali požehnaně rozvinouti svým národním silám a využitkovali jich úspěšně k svému duševnímu a hmotnému blahobytu. Strašlivé zápolení světové války stálo dosud v cestě dílu míru. Hrdinství a věrnost, obětavé snášení nouze a strádání slavně obhájily vlast v této těžké době. Kruté oběti války musily zabezpečiti nám čestný mír, na jehož prahu dnes s pomocí Boží stojíme. Nyní nutno bez váhání přikročiti k novému vybudování vlasti na jejích přirozených a tudíž nejspolehlivějších základech. Přání rakouských národů jest při tom pečlivě uvésti ve vzájemný soulad a uskutečniti jejich splnění. Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů v duchu oněch zásad, které za své přijali spojení mocnářové v nabídce mírové. Rakousko se má státi, jak tomu chtějí jeho národové, státem spolkovým, v němž každý národní kmen tvoří svůj vlastní státní útvar na území, jež obývá. Tím se nijak nepředbíhá spojení polských území Rakouska s polským neodvislým státem. Městu Terstu s obvodem dostane se podle přání jeho obyvatelstva postavení zvláštního. Tato nová úprava, která se nijak nedotýká celistvosti zemí svaté koruny uherské, má zabezpečiti každému jednotlivému státu národnímu jeho samostatnost; úprava tato bude však také účinně chrániti zájmy společné a uplatňovati je všude tam, kde společenství je životní potřebou jednotlivých státních útvarů. Jmenovitě bude dlužno spojiti všechny síly, aby s úspěchem rozřešily se po právu a spravedlnosti veliké úkoly, které vznikají ze zpětných účinků války. Až do té doby, kdy tato přeměna bude zákonnou cestou dokonána, zůstávají dosavadní zařízení k ochraně obecných zájmů nezměněna. Mé vládě jest uloženo připraviti bez odkladu veškeré práce k novému vybudování Rakouska. K národům, na jejichž sebeurčení bude spočívati nová říše, obrací se Můj hlas, aby spolupůsobili na tomto velkém díle prostřednictvím národních rad, kteréž - utvořeny z říšských poslanců každého národa - mají uplatniti zájmy národa ve vzájemném poměru, jakož i ve styku s mou vládou. Kéž tato naše vlast, upevněna svorností národů, které v sobě spojuje, vyjde z bouří válečných jako svaz národů svobodných. Požehnání Všemohoucího provázejž naši práci, aby velké dílo míru, jež budujeme, stalo se štěstím Mých národů. Ve Vídni dne 16. října 1918. Karel v. r.


Hussarek v. r.

47


Historické noviny

Pittsburská dohoda Česko-slovenská Dohoda, uzavretá v Pittsburghu. Pa., dňa 30. mája 1918. Predstavitelia slovenských a českých organisácií vo Spoj. Štátoch, Slovenskej Ligy, Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti predsedu ČeskoSlovenskej Národnej Rady profesora Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o našich posavádnych programových prejavoch a usniesli sa nasledovne: * Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých Zemí a Slovenska. * Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svoj snem a svoje súdy. * Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec. * Česko-slovenský štát bude republikou. Jeho Konštitúcia bude demokratická. * Organisácia spolupráce Čechov a Slovákov vo Spojených Štátoch bude podľa potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená. * Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom. Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgaš, rev. Ján Kubašek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. L. Fisher, B. Simek, J. J. Zamrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš, rev. Inncent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessaz, Karlovský, rev. Pavel Šiška, J. A. Ferenčík, Josef Martínek


48


Historické noviny

Tříkrálová deklarace (6. ledna 1918) Ve čtvrtém roce hrozné války světové, jež si vyžádala nesmírných obětí na životech a statcích národů, dějí se první pokusy o mír. My, čeští poslanci rady říšské, jež byla rozsudky nepříslušných vojenských soudů zbavena rady svých členů slovanských, a zároveň my, čeští poslanci rozpuštěného a dosud neobnoveného sněmu království českého, jakož i po celou dobu války nesvolávaného sněmu markrabství moravského a neobnoveného sněmu vévodství slezského, jako zvolení zástupcové národa českého, zdůrazňujíce veškerá prohlášení českého poselstva na radě říšské, jsme povinni určitě a jasně za lid český a za porobenou a politicky umlčenou větev slovenskou v Uhrách vyznačiti svoje stanovisko k nové úpravě poměrů mezinárodních. Když čeští poslanci obrozeného národa našeho promluvili za války francouzsko-německé o mezinárodních otázkách evropských, prohlásili v memorandu svém dne 8. prosince 1870 slavnostně: "Všichni národové, ať velcí, ať malí, mají rovnaké právo sebeurčení a rovnost jejich má stejně setřena býti. Jen z uznání rovnoprávnosti a ze vzájemné vážnosti svobodného sebeurčení všech národů může vykvésti pravá jejich svoboda a bratrství, všeobecný mír a pravá lidskost." My, poslancové národa českého, věrni jsouce i dnes těmto zásadám svých předchůdců, s radostí jsme pozdravili, že dnes všechny ony státy, které jsou založeny na zásadách demokracie, válčící i neutrální, pokládají stejně s námi toto svobodné sebeurčení národů za záruku trvalého míru všeobecného. Nové Rusko při pokusu o mír všeobecný vložilo do stěžejních podmínek mírových zásadu sebeurčení národů tak, aby národové svobodnou volbou rozhodovali o svém životě a usnesli se, chtějí-li vybudovati stát samostatný, či tvořiti státní celek ve spolku s národy jinými. Naproti tomu prohlásil zástupce Rakousko-Uherska jménem čtyřspolku, že otázka sebeurčení oněch národů, které dosud nemají své státní samostatnosti, má býti řešena v každém státě cestou ústavní. Vzhledem k tomu jsme za český národ povinni prohlásiti, že toto stanovisko zástupce Rakousko-Uherska není stanoviskem naším. My jsme se naopak ve všech svých projevech a návrzích tomuto řešení vzpírali, ježto po nesčetných trpkých zkušenostech našich neznamená ono nic jiného nežli úplné zamítnutí zásady sebeurčení národů. Trpce žalujeme, že národ náš byl zbaven své samostatnosti státoprávní i svého práva sebeurčení umělými řády volebními, vydán nadto panství německé menšiny a německé centralistické byrokracie. Slovenská větev naše stala se pak obětí brutálnosti maďarské a neslýchaného násilnictví ve státě, jenž přese všechny zdánlivě konstituční formy zůstává nejtemnějším koutem Evropy a v němž národové nemaďarští, tvořící většinu, jsou panující menšinou týráni a hubeni, od kolébky odnárodňováni, zůstávajíce takřka beze všeho zastoupení na sněmu i úřadech, bez veřejných škol a bez volnosti ve školách soukromých.


49


Historické noviny

Ústava, na niž se odvolává zástupce Rakousko-Uherska, znetvořila i spravedlnost všeobecného práva hlasovacího, rozmnoživši v rakouské radě říšské způsobem umělým počet mandátů německé menšiny a celá její bezcennost pro svobodu národů objevila se až křiklavě jasně v krutém vojenském absolutismu po dobu války. Každý poukaz na tuto ústavu znamená proto ve skutečnosti jenom odmítnutí práva sebeurčení, vydání v plen všech národů v Uhrách, kde jest ústava jen nástrojem nejbezohlednějšího panství oligarchie několika rodů maďarských, jak to bylo znovu potvrzeno novou předlohou o volební reformě. Národ náš touží se všemi demokraciemi světa po míru všeobecném a trvalém. Jest si však plně vědom pravdy, že trvalým může státi se jenom mír takový, který odstraní staré křivdy, brutální moc převahy zbraní, jakož i nadpráví států a národů nad národy druhými - mír takový, který zabezpečí samostatný rozvoj národům velkým i malým a osvobodí zejména ony národy, kteří sténají dosud pod cizí nadvládou. Proto také toto právo na svobodný život národní a sebeurčení národů ať malých či velkých a jakékoliv příslušnosti státní, musí býti základem příštího práva mezinárodního, zárukou míru a přátelského soužití národů i velkým statkem ideálním, který si lidstvo vydobude z hrůz světové války. My, poslancové národa českého, prohlašujeme, že mír, který by národu našemu nepřinesl spravedlnost a svobody, nemohl by pro něj býti mírem, nýbrž jen počátkem nového mohutného a důsledného zápasu za státní samostatnost, v němž by národ náš napjal veškeré své síly hmotné i mravní až do krajnosti a v tomto bezohledném boji neustal by až do šťastného konce. Národ náš se hlásí o tuto svou samostatnost, opíraje se o své historické právo státní a jsa všecek prodchnut vřelou touhou, aby ve svobodné soutěži s jinými národy svobodnými a v svém státě svrchovaném, plnoprávném, demokratickém, sociálně spravedlivém i na rovnosti všeho občanstva vybudovaném a v hranicích historických zemí a sídel svých a své větve slovanské přispěti mohl k novému velkému rozvoji lidstva, založenému na volnosti a bratrství přiznávaje v tomto státě národním menšinám plná, rovná práva národní. Vedeni jsou těmito zásadami protestujeme slavnostně proti odmítání práva sebeurčení národů při jednání mírovém a žádáme, aby ve smyslu práva toho zabezpečena byla všem národům, tedy i našemu, účast a plná volnost obhájiti svých práv na mírovém kongresu.


50


Historické noviny

Washingtonská deklarace (18. 10. 1918) V této vážné chvíli, kdy Hohenzollernové nabízejí mír, aby zastavili vítězný postup spojeneckých armád a zabránili rozdělení Rakousko-Uherska a Turecka, a kdy Habsburkové slibují federalizaci říše a autonomii nespokojeným národům, podrobeným jejich vládě, my, československá Národní rada, uznaná vládami spojeneckými a vládou americkou za prozatímní vládu československého státu a národa, v plném souhlasu s prohlášením českých poslanců, učiněným v Praze dne 6.ledna 1918 (poznámka č. 1), a vědomi si toho, že federalizace a tím více autonomie neznamenají ničeho pod habsburskou dynastií, činíme a prohlašujeme toto naše prohlášení nezávislosti. Činíme tak, poněvadž věříme, že žádný národ nemůže být nucen žít pod svrchovaností, které neuznává, a poněvadž máme vědomí a pevné přesvědčení, že náš národ nemůže se volně vyvíjet v habsburské lži-federaci, která není než novou formou odnárodňujícího se útisku, pod nímž jsme trpěli minulá tři století. Máme za to, že svoboda jest prvním požadavkem federalizace, a jsme přesvědčeni, že svobodní národové střední a východní Evropy snadno utvoří federaci, jestliže to shledají nutným. Činíme toto prohlášení na základě našeho historického a přirozeného práva. Byli jsme samostatným státem již od sedmého století a r.1526 jako samostatný stát, sestávající z Čech, Moravy a Slezska, spojili jsme se s Rakouskem a Uhrami v obrannou jednotu proti tureckému nebezpečí. Nikdy jsme se v této konfederaci nevzdali dobrovolně svých práv jako samostatný stát. Habsburkové porušili svou smlouvu s naším národem, nezákonně překračujíce naše práva a znásilňujíce ústavu našeho státu, kterou sami přísahali zachovávat, a my proto odpíráme zůstat déle součástkou Rakousko-Uherska v jakékoli formě. Požadujeme pro Čechy právo, aby byli spojeni se svými slovenskými bratry ze Slovenska, kdysi součástky našeho národního státu, odtržené později od našeho národního těla a před 50 lety vtělené v uherský stát Maďarů, kteří nevylíčitelným násilím a krutým útiskem podrobených plemen pozbyli veškerého mravního a lidského práva vládnout komukoliv, kromě sobě samým. Svět zná dějiny našeho zápasu proti habsburskému útisku, zesílenému a v systém uvedenému dualistickým vyrovnáním rakousko-uherským z r.1867. Tento dualismus je toliko nestoudnou organizací hrubé síly a vykořisťování většiny menšinou; je to politický úklad Němců a Maďarů proti našemu vlastnímu národu, stejně jako proti jiným slovanským a latinským národům monarchie. Svět zná historii našich práv, kterých Habsburkové sami neodvážili se popírat. František Josef uznal opětovně nejslavnostnějším způsobem svrchovaná práva našeho národa (poznámka č. 2). Němci a Maďaři postavili se na odpor tomuto uznání a Rakousko-Uhersko, sklánějíc se před Pangermány, stalo se kolonií Německa a jako jeho předvoj na východě vyvolalo poslední balkánský konflikt stejně jako nynější světovou válku, kterou Habsburkové počali sami, bez souhlasu zástupců lidu. Nemůžeme a nechceme nadále žit pod přímou nebo nepřímou vládou těch, kdo znásilnili Belgii, Francii a Srbsko, chtěli být vrahy Ruska a Rumunska, jsou vrahy desetitisíců občanů a vojínů naší krve a spoluviníky bezpočetných nevýslovných zločinů, spáchaných v této válce proti lidskosti těmito dvěma degenerovanými a neodpovědnými dynastiemi. Nechceme zůstat součástkou státu, který nemá existenčního oprávnění a který odpíraje přijmout základní zásady moderní světové organizace, zůstává toliko umělým, nemorálním politickým útvarem, který překáží každému hnutí, směřujícímu k demokratickému a sociálnímu pokroku. Habsburská dynastie, zatížená nesmírným dědictvím chyb a zločinů, je stálou hrozbou světovému míru a my považujeme za svoji povinnost k lidstvu a civilizaci přispět k jejímu pádu a zničeni.


51


Historické noviny

Odmítáme svatokrádežné tvrzeni, že moc dynastie habsburské a hohenzollernské je původu božského; odpíráme uznati božské právo králů. Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje. Prohlašujeme tímto habsburskou dynastii za nehodnou, aby vedla náš národ, a upíráme jí veškerá práva vládnout československé zemi, která, to zde nyní prohlašujeme, bude od nynějška svobodným a nezávislým lidem a národem. Přijímáme ideály moderní demokracie a budeme k nim lnout, poněvadž to byly ideály našeho národa po staletí. Přijímáme americké zásady, jak byly stanoveny prezidentem Wilsonem: zásady o osvobozeném lidstvu, skutečné rovnosti národů a vládách, odvozujících všecku svou spravedlivou moc ze souhlasu ovládaných. My, národ Komenského, nemůžeme než přijmout tyto zásady, vyjádřené v americké deklaraci nezávislosti, v zásadách Lincolnových a v prohlášení lidských a občanských práv. Za tyto zásady prolévá náš národ krev dnes po boku svých spojenců v Rusku, v Itálii a ve Francii. Načrtneme jen hlavní zásady ústavy československého národa: konečné rozhodnutí o ústavě samé náleží zákonitě zvoleným zástupcům osvobozeného a sjednoceného národa. Československý stát bude republikou. Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím: ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně na roveň mužům. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením; národní menšiny budou požívat rovných práv. Vláda bude mít formu parlamentární a bude uznávat zásady iniciativy a referenda. Stálé vojsko bude nahrazeno milicí. Československý národ provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy; velkostatky budou vyvlastněny pro domácí kolonizaci; výsady šlechtické budou zrušeny. Národ náš převezme svou část předválečného státního dluhu rakousko-uherského; válečné dluhy ponecháme těm, kdo do nich zabředli. Ve své zahraniční politice přijme československý národ plnou část odpovědnosti za reorganizaci východní Evropy. Přijímá cele demokratický a sociální princip národnostní a souhlasí s naukou, že veškeré úmluvy a smlouvy mají být sjednány otevřeně a upřímně, bez tajné diplomacie. Naše ústava postará se o účinnou, rozumnou a spravedlivou vládu, která vyloučí jakékoliv zvláštní výsady a znemožní třídní zákonodárství. Demokracie porazila teokratickou autokracii. Militarismus je zničen - demokracie je vítězná na základech demokracie lidstvo bude reorganizováno. Mocnosti temnoty sloužily vítězství světla vytoužený věk lidstva vzchází. Věříme v demokracii - věříme ve svobodu - a ve svobodu vždy větší a větší. Dáno v Paříži, dne 18.října 1918. profesor T. G. Masaryk, předseda ministerské rady a ministr financí, generál, Dr. Milan Štefánik, ministr národní obrany, Dr.Edvard Beneš, ministr zahraničních věci a ministr vnitra. Poznámky: 1. Míněna tzv. Tříkrálová deklarace českých poslanců vyjadřující vůli po politické a státní svébytnosti českého národa. 2. Míněn císařský reskript z 12. září 1871, na jehož základě mělo dojít k česko-rakouskému vyrovnáni realizací tzv. fundamentálních článků.


52


Historické noviny

Záznamy z deníků, korespondence, vzpomínky Balkán a Rusko - Úryvky ze vzpomínek Ludvíka Klegy, vydaných In memoriam v roce 1933. Prvé dny mého zajetí byly celkem příjemné. Zavedli mě napřed do štábu divize, který byl v Solotvině, a tam mě vyzvídali. Pak mě předali diviznímu lékaři, s nímž jsem mluvil polsky. Dal mně úplnou volnost a chtěl si mě ponechat u divize, ale asi po 2 týdnech přišla ze štábu armády odpověď, že to nejde, a tak mě poslali dále do Kyjeva. Jeli jsme od etapy k etapě – vždy na povoze, i peníze na cestu mi dali, sluhu mi nechali. Tak jsem docestoval až do Voločisky, první to tehdy ruské stanice, a odtud s čekajícími zde důstojníky , mezi nimiž jsem se shledal s několika od pluku, vlakem do Kyjeva. Tam nás provedli dvakrát týmiž ulicemi, aby vzbudili dojem, že to jsou dva nové transporty zajatců, a pak nás zavedli do známé kyjevské pevnosti (krjeposti). Tam nás v bráně napřed důkladně prohlédli, nemáme-li zbraně, ale hlavní účel byl, že nás o všechno, co se jim líbilo a hodilo, obrali. Měl jsem některé drobné nástroje lékařské a injekční stříkačku – to mi sebrali. Dohlížel na to sám velitel nad zajatci praporčík Baumgarten. Zůstalo mi jen to, co jsem měl na sobě, a asi 2 ruble; sluhovi vzali též všecko a vzali mi ho. Zavedli mě pak do světnice, kde už bylo 12 lékařů – Poláci, Maďaři, rakouští i říšští Němci a jeden Jihoslovan – silný Rakušák. Naše postavení zde bylo zajímavé; řekli nám, že podle Ženevské konvence budeme vyměněni za ruské zajaté lékaře a že tedy nejsou povinni nás živit ani nijak vydržovat jako ostatní důstojníky, jelikož nemají pro nás předpisu. Avšak když jsme se ptali, z čeho máme žít, když nemáme peněz, tu z milosti uvolili se dávati nám kypjatok (horkou vodu na čaj), v poledne polévku a kaši a chléb, maso žádné, ani čaj, ani cukr. … Život zde tedy moc příjemný nebyl; z pevnosti nás do města nepustili, pořád poslouchat vyhrožování a ještě k tomu od bratrů Slovanů – Němci a Maďaři byli v té věci slušnější. Ruská armáda ustupovala, nastala evakuace Kyjeva a já byl v nejistotě, co se mnou bude. Až jednoho dne koncem září začala k nám přibývati řada lékařů, většinou Slovanů – asi 60, mezi nimi hodně Čechů, kteří byli zaměstnání v kyjevských a okolních nemocnicích; dostali se tam hned na začátku války – tehdy to šlo. Našel jsem mezi nimi známé i krajany (dr. Haering, štábní lékař dr. Zelený a jiní). Všecky nás evakuovali na východ, do Penzy a odtud rozeslali do všech končin Ruska a Sibiře (bylo nás všech přes 120), a přidělili vojenským nemocnicím. Dostal jsem se se dvěma kolegy na Sibiř do Čeljabinska, a tehdy teprve byl jsem jist, že nás už do Rakouska nepošlou, což bylo také stvrzeno tím, že nám začali platit. V Čeljabinsku nás přidělili do velké vojenské nemocnice jako ordináře a dovolili zpočátku bydliti ve městě privátně, později v nemocnici a nakonec v domku s ostatními zajatými důstojníky. Ihned jsme si zaopatřili civilní oblek a bylo nám divné, když jsme šli po ulici, že nikdo na nás nepokřikoval „Austrijak“. Občas jsme se ohlédli, zda za námi nejde „konvoj“; zakoušeli jsme po 4 měsících slast pocitu svobody. V nemocnici se k nám chovali ruští lékaři slušně, avšak zdrženlivě; byli tam dr. von Schrenck, dr. Rosengans, dr. Kogan, dr. Fried, dr. Agafonov. Ranění i personál nás měli rádi. Leželi tam nejen Rusové, ale i zajatci. Začátkem r. 1916 přibyli na mém oddělení v pokoji pro zajaté důstojníky čtyři noví důstojníci: Jankovský, Nohel, Růžička, Medek. Nejmladší z nich, kadet Medek, mi praví: „Víš doktore, nám nic není, ale musíš nás udělat nemocnými. Přihlásili jsme se do České družiny, ale Rusové posílají nás na Sibiř. My už jsme psali o tom z cesty do Kyjeva, a proto nás zde zdrž co nejdéle, abychom zde mohli počkat na vyřízení. Napiš už tam diagnózu, jak uznáš za dobré.“ Pro forma jsem je tedy vyšetřil, řekl jim, co je má bolet, až přijde ruský lékař, napsal jsem diagnózu a nařídil léčení. Starší ruský lékař, který později je též vyšetřoval, jenom nedůvěřivě pokýval hlavou, ale neřekl nic. A tak se tedy zde léčili několik týdnů, až přišlo z Kyjeva nařízení dotyčné zadržet a dále neposílat, načež oni hned byli zdrávi. S kolegou Nutzem jsme se mezitím přestěhovali do domku,


53


Historické noviny

určeného pro zajaté důstojníky, a Medek s ostatními byli pak umístěni s námi, až přijdou další dispozice. Líbil se mi ten kadet Medek. Na pohled lhostejný mladík v ruské papáše. Věděl jsem, že je učitelem a básníkem, ale na jeho mládí mě překvapovala jeho politická vyspělost, jeho světový rozhled, bystrý úsudek, revoluční založení. Poslouchali jsme ho vždy se zájmem, když vykládal o jediné cestě, která vede k osvobození vlasti: Všichni čeští zajatci musí jít na frontu, rvát se jako lvi a rozbít Rakousko. Jindy přibledlá jeho tvář vždy se zarůměnila při těchto řečech, připadal mi jako symbol pomsty za útisky na našem národě páchané. Někdy mi připadalo, jako by z něho mluvil jen básník, avšak později události ukázaly, že bratr Medek proměnil svá slova ve skutky. Oficiální práva generálního štábu ruské armády hlásala celému světu o známé hrdinské rozvědce českého praporčíka Rudolfa Medka dne 27. března 1917, při níž se podle vypravování účastníků skutečně rval jako lev. Konečně přišel rozkaz, aby dotyční 4 Čechoslováci byli odesláni zpět do Kyjeva. Neradi jsme se s nimi loučili, avšak s nadějí, že se brzy shledáme, což se také stalo. V roce 1916 přihlásili jsme s kol. Nutzem do české brigády, avšak povolávání tehdy bylo zastaveno a my zařazeni byli jako záložní lékaři do čes. brigády. Zdálo se nám to dlouho čekat, a proto jsme oba podali písemné žádosti k vojenskému velitelství v Kazani, kde jsme uvedli, že jsme už zařazeni u čes. brigády, ale než tam budeme posláni, že prosíme, abychom byli zařazeni do ruského vojska. Odpovědi jsme se dlouho nemohli dočkat. Až jednoho dne přijela do Čeljabinska navštíviti zajatce sestra rak. Červeného kříže. Provázel ji velmi sympatický ruský poručík, přidělený jí štábem v Kazani. Konal jsem tehdy též službu v táboře zajatců, kde byly zastoupeny všechny rakousko-uherské národnosti. Velitelem tábora byl praporčík – Lotyš, tajný germanofil, jemuž jsme i my podléhali. Ovšem se mu nelíbila naše agitace pro české vojsko, kterou jsme prováděli mezi Jihoslovany, jichž jsme se také zastávali, když jim bylo od ruských dozorců i velitele křivděno. Mohl jsem si totiž ledaco dovoliti, poněvadž jsem byl domácím lékařem v rodině plukovníka V., který byl vojenským náčelníkem v Čeljabinsku a jemuž také zajatecký tábor podléhal. …


54


Historické noviny

Vzpomínka na bitvu u Zborova - Konstantin Ohanka (otištěno v almanachu Kolem Zborova, kytice vzpomínek na Zborov a život v legiích, vydaném v roce 1937) …22. června k večeru odebral se pluk na frontu do zákopů. Tento pochod brali mnozí z nás tak vážně, že si nezapálili ani cigaretu a jiným za to hubovali, ač jsme byli 15 nebo později 10 km od přední linie. Ve vesnici Choroščec zůstal štáb pluku, oboz a 2. prapor, který byl složen výhradně z ruských Čechů. 1. a 3. prapor (jež tvořili dobrovolci ze zajatců) 23. června před svítáním vyměnily v zákopech, západně od vsi Choroščec, 22. finský střelecký pluk. To „finský“ byl jen název. Vojáci byli Rusové. Zákopy po Finském pluku byly ve velikém nepořádku. proto jsme se dali hned do práce a zdokonalovali je. Nálada u toho pluku byla už taková, že střelivo do pušek a kulometů před naším příchodem zakopali, abychom my už nemohli prodlužovat válku, jak nám vyčítali. S Němci se před tím „bratali“ scházeli se s nimi mezi frontami, přijímali od nich za chléb lihové nápoje, opíjeli se a stávali se tak nespolehlivými. V takovém prostředí byla naše brigáda skoro jako oáza v poušti. Druhý pluk zabral jižnější část úseku brigády, který činil skoro 6 km. Na slabé stavy obou pluků, zvláště 2. o dvou praporech, byl to úsek veliký, takže jsme byli v traverse po jednom místo 6 – 8. Štáb brigády byl ve vsi Krásno. První dny prošly v pilné práci na opravách zákopů. Střílny byly bez výhledu, zasypané, skoro trávou zarostlé, zákopy co kousek sesuté a nečisté. V noci obsazovaly se zástavy (polní stráže v příkopech) před naší linií a prováděla se výzvědná činnost. Bylo třeba dostati zajatce, aby se vědělo, které pluky jsou proti nám. Rakušané ovšem brzo poznali, že 6. ruská divize byla vyměněna. Naši, nezvyklí na vojnu v zákopech, byli až příliš ostražití, a když uslyšeli v noci něco podezřelého, hned stříleli. Ozval-li se výstřel, začala střílet hned i bez rozkazu celá rota. To ruští vojáci před námi byli klidnější a méně starostliví o svou bezpečnost. Řekli si nanejvýše „ničevo“ a odpočívali dále, když se střelba nestupňovala. Ale i úmyslně dávali jsme najevo, že jsme v zákopech. Vzpomínám jak br. Starý z naší roty skoro každého večera sedl na okop a pískal na okarinu národní písně. Po něm zpívali zas jiné písně jednotlivci neb i celé hloučky. Za pěkných večerů, které tehda byly, jistě zpěv na druhé straně slyšeli. Potvrdil to ostatně často granát neb šrapnel rakouský, poslaný do místa, odkud se ozýval zpěv, aby zpívající rozehnal. Dne 29. června měl přijeti do Jezerné ministerský předseda a ministr vojenství Kerenskij. Chtěl povzbuditi řečí na táboru vojsko nástupu, který se chystal na jihovýchodní frontě. Podle rozkazu měla každá rota vyslati do Jezerné dva muže, aby řeč vyslechli a podali zprávu rotě. Byl jsem vyslán s br. Vyroubalem za naši rotu. Časně ráno putovali jsme do Jezerné, vzdálené asi 18 km. Šli jsme nadarmo, protože Kerenskij nepřijel. Zdržel se jinde a v Jezerné byl teprve 3. července, kdy jednal se zástupci čsl. brigády. Oba obdivovali jsme letadla na letišti u Jezerné, obrovské armádní sklady mouky, cukru a celé stohy dělostřelecké munice; skoro všecko to po 2 týdnech bylo zničeno nebo padlo do rukou nepřítele. Na zpáteční cestě uchýlili jsme se pro déšť do stanů k dělostřelcům. Pohostili nás čajem a se zápalem vykládali o příští ofenzivě. Byl mezi nimi ještě dobrý vojenský duch a nás měli rádi. Za další cesty slyšeli jsme silnou kanonádu, ale jižněji a severněji od nás. To řádila artilerie na obou stranách. V noci jsme v těchto dnech skoro nespávali. Spánek se odbyl dřímotou i tehda, bylo-li ticho na frontě. Skoro pořád se vykládalo o příštích bojích. Zdali jen ti „Rusáci zaberou“ a budou bojovat, jak se bili bezpočtukrát jindy. Den před bojem doplňovaly se zásoby střeliva, ručních granátů a raket, kterých byl i potom nedostatek. V noci z 1. na 2. července posunula se naše rota a celý 2. pluk dále na sever, protože část jeho úseku zabral prapor 3. čsl. střeleckého pluku, který přišel v noci ze zálohy. Té noci z nás nikdo nespal pro horečné napětí. Rozkazy se stíhaly bez konce. Artilerie sice od rozsvětu zesílila střelbu na rakouské zákopy, ale silnější kanonáda byla jižněji od nás u městečka Koňuchy. Vždyť na našem úseku


55


Historické noviny

neměl býti hlavní úder, ale jenom demonstrace. Takový byl plán nástupu s ohledem na naši slabou početnost… Text převzat z knihy Blaženy Przybylové Českoslovenští legionáři, rodáci a občané Ostravy. Knihu vydalo statutární město Ostrava.


56


Historické noviny

Deník vojáka ze srbské fronty Středa, 16. září 1914 Batalionový trubač zeměbrany zatroubil. Signál k útoku! „Vorwärts, hurá!“ Běžíme kupředu. Po pěti krocích je naše švarmlinie uvolněna. Po 10 krocích činí mezera mezi útočícími přes 15 kroků, tolik je padlých. Není ani pomyšlení na další útok. Vpravo i vlevo se hrne vše zpět do zákopů. My ovšem též. Útok je odražen. Obvazujeme kamarády a vidíme kamarády umírat. O 5. hodině přichází rozkaz k novému útoku, protože se na pravém křídle zdařil a nutno vytvořiti spojení. Opět: „Hurá!“ Tentokráte to jde rychleji. Vidíme, že naše smrt je jistá, že již není záchrany, a proto si to chceme odbýti raději rychleji. Jenom ne myslit! Pronikli jsme již dvacet kroků kupředu, vidíme již, že v nejbližší chvíli budeme v nepřátelské posici, boj na nůž že je neodvratný. Většina Srbů se obrací a prchá. Jenom několik jich zůstává ležet, střílejí jako šílení. Běžím proti jednomu z nich. Jsem od něho na krok vzdálen, když mne spatří. Chce ještě střelit, ale šlápnu mu na pušku. Vyskočí a zaryje se mi do očí, pak s výkřikem mne pouští. Infanterista Patočka z mého roje bodl ho do beder. S šíleným pohledem obrací se Srb na nového útočníka. Ale tu jest již po druhé bodnut infanteristou Dejmkem bajonetem do spodní části těla. Zhroutí se. Vlevo několik zápasů kolbami, ale není pochybnosti: zákopy jsou dobyty. Musíme se však rychle opět zakopat, neboť třicet kroků před námi leží Srbové v nových posicích. Oddychujeme těžce…

Citováno podle: KVAČEK – KUKLÍK – MANDELOVÁ – PAŘÍZKOVÁ: Dvacáté století o sobě. Vydání první. Liberec: DIALOG, 2005. ISBN 80-86761-37-1. s. 25 – 26.


57


Historické noviny

Dopis z Irkutska Karla Sýkory Sibiř východní Irkutsk 10.9.1919 Drahá Karličko a dítky!!! Posílám Ti, drahá ženo a dítky, srdečný pozdrav a milou vzpomínku na Vás všech. Proč jsem Ti tak dlouho nepsal, vypíšu Ti. Co týče se mého zajetí, přišel jsem do Ruska 16. května 1915 roku. Bylo to v ruském Polsku u městečka Stašova, kdy rakouská vojska nastupovala na Lublin a Varšavu. Mou 3ti kompagnii vzali skoro celou, neboť bylo to v noci, když si přišli pro nás, my všichni spali, poněvadž po třídenním ve dne ve noci pronásledování byli jsme unavení, a tím jsme byli zajati. V případě já spal jsem, až přišli ke mně, stáhli se mne palatku a povídá Stupaj (azbukou, pozn. autorky). Já nevěda, co hovoří, ale viděl jsem, že již moji kamarádi utíkají k Rusům), tak já za nima a mezi tím Rakušáci uviděli, že se vzdáváme do zajetí, tak po nás artillerie a pěchota, salvy byly dosti daleko, tak že se žádnému nic šťastně nestalo. Přijda do ruských okopů, vzali nás asi 4 vojáci ruští a pryč s námi za pozici dozadu. V tou chvíli byl jsem uchvácen radostí, že mám vyhráno, že jsem v bezpečí se životem a že jsem v zemi mi přátelské, skoro bratrské. A skutečně cestou, jenž jsme šli pěšky, rušči vojáci chovali se k nám bratrsky až na některé jednotlivce, a to byl a musel být kozák. Šli jsme přes Anapol, Krasnik a do Lublin, a tam bylo nás asi na 2 tisíce, kde nás naložili do vozu a jeli s náma do Kieva, Charkov, Kursk, Penza a do Kazaně, co týkalo se stravy cestou ve vlaku a pěší, dostávali jsme oběd a 2 funty chleba a tři kostky cukru denně k čaji a na každé stanici jest vařicí voda, čaj zasypán v ní a tu vodu máš, kdy chceš. To je již zvyk starý v Rusku. Přijeli jsme do Kazaně, byli jsme tam jenom přes noc a na druhý den přišel důstojník a tlumočník, kdo chce jet na Kavkaz na polní práce, tak se nás přihlásilo spousta. Na druhý den jsme jeli. Jeli jsme asi 5 dní, až jsme přijeli do Rostova poblíž Azovského moře. Teď s náma do lágru, tam pobyli jsme tři dny, až přišli choznove (azbukou, pozn. aut.) hospodáři, sedláci a teď si nás prohlíželi a vybírali, který jest silný a trochu říká se gramotný, který ovládá ruščinu. Byl jsem mezi těmi gramotnými, poněvadž když jsme jeli vlakem, tak já již jsem se učil. Vybral si nás sedlák 10 Čechů, neboť Češi se mu zdáli být nejlepší kvůli dřiny a kvůli dohovoru, ale co je to Čech, to nevěděl ani zahraniční ministr, prosto řečeno austrika (azbukou, pozn. aut.), pak dále začali rozeznávat Čechy od Poláků, Němce od Maďarů atd. Naložil nás sedlák do vlaku a jeli jsme asi 100 km k jeho statku, přijeli jsme k němu již pozdě v noci, odporučil nám místo k spaní mezi slepice, kachny, husy, byli jsme cestou zase utrmáceni, tak že nebylo moc velikého hovoru a co kdo měl, dal pod hlavu a mantlem se přikryl. To byla první noc a dál to nebylo lepší. Obyčejně ráno přišel sedlák ve tři hodiny a budil a hned do práce beze snídaně, v Rusku je to zvykem, a pro nás to nebylo zvykem, co bylo dělat, přivykat a přivykat a bolše ničego (azbukou, pozn. aut.). Měl asi 1200 mír pole, takže práce obzvlášť v létě, když se kosilo, ačkoliv všechno šlo strojema, přece dřina byla a potom nesnesitelná vedra, vody pitné nikde tam není, musí se čekat na déšť, když prší, je i voda. Co jsou studně, je voda slaná z moře, a to je jenom pro skot, i na ten čaj musela být z deště. Zažil jsem tam dosti chvil nepříjemných, vždycky jsme si vespolek povídali, snad to již dlouho trvat nebude. Čekáme, čekáme skoro v novinách bude mír a pořád nic, čím dál tím větší vojna a zas úspěchy v ruské a zas v rakousko-německé armádě a tak to šlo, až do doby kdy já a jeden Pražák rozhodli jsme se vstoupit do řad Českého vojska, o kterém jsme věděli již v 15 roce z novin českých, které vycházely v Kievě a Petrohradu a které dostávali zajatci někteří zdarma. Jednoho srpnového, v 16 roce, dne my odpoledne oráme, já právě s volama, když tu přijel syn sedláka na koni a hlásí mně, že bych šel domů, že tam čeká kozák. Já na jeho výzvu jdu netušíce nic podobného, přicházím k domu, vidím již zdaleka celá rodina sedlákova, on a kozák stojej před domem, jdu k nim, pozdravím kozáka a on hned vytáh list, ve kterém znělo, by mě ihned odpravil do Kieva, tam tenkráte se české vojsko formírovalo. Já bez


58


Historické noviny

meškání vzal věci, kterých jsem moc neměl a sedlák mne vyplatil, co ještě byl dlužen, nebylo toho hodně, neboť jsme dřeli v létě za 7 rublů 50 kopějek, v zimě za 3 ruble, tak že mně toho moc neplatil, v 16 roce kopějka byla tak jak dnes 5 rublů. Vyplatil a jeli jsme na stanici, odtamtud do Rostova,, z Rostova do Kieva. Psal jsem Ti mnohokráte od toho sedláka a dostal jsem celkem 5 lístků, za které Ti drahá mi Karličko, vřele děkuji. Přijel jsem do Kieva, hned mundur a již se horečně začalo cvičit všechno v ruščině, no mně to nic nedělalo, neboť já již částečně uměl rusky a co týkalo se vojenských věcí jako komando, názvy výzbroje, názvy důstojnické, to šlo rychle, já byl rád již, že jsem se zprostil veliké dřiny a že jsem u svých, cítil jsem se takřka jako doma. V Kievě byli jsme 14 dní a odstěhovali jsme se do Borispolu asi 40 km od Kieva, tam byl jsem do 5. listopadu 1916, pak jsem jel na pozici ke Kovelu, totiž přímo na posici né, nýbrž od Kovelu 60 km, ale že jsme pěkně slyšeli kanonádu. Byli jsme ve vesnici na bytech přes zimu. V květnu 15ho 1917 šli jsme na front na Pinske bláta známá celému Rusku, tam byli jsme měsíc, zpátky do vesnice, co jsme byli, a asi za týden zas na front k známému Vám všem Zborovu. Tam přišli jsme (přeškrtnuto - v polovici června) asi 20. června, byli jsme v předních okopech tři pluky, jedna brigáda až do 2. července. Nadešel den okamžiku, kdy česká vojska hrnuli se přes mrtvoly svých bratrů, ba dokonce i svých otců za jednu myšlenku, za jednu idei zvítězit hrdinně nebo zemřít, za svobodu národa, za osvobození těch, kteří v tenkráte byli vězněni, za osvobození se od drápů rakousko-německých. Šli a zvítězili, neboť nadešla doba, kdy člověku se dala možnost mstíti se za staletí trpění. Tento nástup probil nám cestu v celém světě, načalo se o Češích psát, dokonce i státy zahraniční se počaly informovat o českém vojsku. Počaly se formovat i za hranicemi legie české ve Francii, Itálii, Americe, čímž jsme se stali populárními obzvlášť zde v Rusku. Zborovský nástup dodal nám možnost zformovati až do 1. armádního sboru se všími technickými oddíly. Pak začal všeobecný ústup ruské armády, což přivolalo k svržení cara a hrozné revoluci, která trvá do dnes a které náš korpus v roce 1918 se zúčastnil, a totiž je to boj s bolševikami. Ztratili jsme mnoho životů v boji proti bolševikům a máme za to hodně zkušeností. Nebudu se dále rozepisovati o tom hrozném zlu na lidstvu páchaném, neboť vím, že bavit to již žádného nebaví. Teď, drahá Karličko, velice jsem zvědav na zdraví Tvé a zdraví dítek. Jak bych rád obdržel lístek, vědět, že psala ho ta, která snad ještě nezapomněla na svého muže. Že já jsem Ti, Karličko, zprávy nedával, nemohl jsem spíše, než byla prohlášena republika, nebo by jsi přišla o podporu a hlady zemřela. Musíš mně odpustit, Karličko, že tak dlouho nechával jsem Tě v nejistotě a trapných myšlenkách o mně. Sama uznáš, že jinak nebylo možné. Co máme dovolené psát do republiky, psal jsem asi 5 lístků tobě a Vašim domů, Josefovi, Emilovi, mamince své, snad je ještě živa. Těším se, má Karličko, na Tebe, že zas jednou po pěti dlouhých letech budu moci Tě obejmouti a Tvé rty zulíbat, strasti a bolesti sdíleti do hrobu s Tebou, s Tebou, drahá Karličko, chci umříti. Buď zdráva, má v světě nejdražší, nechť osud nám dá vbrzku se shledati. Tak i Vy, drahé dítky, opatruj Vás Bůh, by dočkali jste se příchodu neznámého Vám otce. Líbám Vás. Váš věrný Karel Des. Sýkora Karel z Jiřího z Poděbrad pluku. Sibiř. Převzato z knihy: Blažena Przybylová, Českoslovenští legionáři, rodáci a občané Ostravy, Šenov u Ostravy 2002


59


Mediální obraz olympijských her

Mediální obraz olympijských her Autor/autoři lekce: Mgr. Petr Hřebačka

Anotace Cílem této lekce je pokusit se studenty upozornit na základní postupy a triky, jakých se v médiích používá, chceme-li dosáhnout určitého efektu. Studenti by měli přijít na to, co všechno ovlivňuje výsledné sdělení a kvůli čemu nemůže být nikdy stoprocentně objektivní. Porovnají oficiální mediální prezentaci tří novodobých olympijských her s obrazem, který vytvořila média, a pokusí se zaujmout vlastní stanovisko. Základním postupem jejich práce bude tedy mediální analýza. Mediální analýza je rozbor mediálního obrazu daného jevu založený na podrobném zpracování všech zpráv, které o tomto tématu zveřejnila sledovaná média v období, jež je předmětem analýzy. V potaz by měly být přitom brány nejrůznější formální a obsahové parametry, a to jak kvantitativního charakteru (například počet příspěvků, druh média, nejaktivnější autoři příspěvků atd.), tak i kvalitativního charakteru (zejména identifikace hlavních kauz, tematického zaměření článků a posouzení hodnotového vyznění příspěvků). Vrcholem mediální analýzy v rámci této lekce by mělo být zjištění, zda byla daná olympiáda či některé její okolnosti v médiích prezentovány spíše v pozitivním, neutrálním nebo negativním duchu. Studenti by měli nalézt a vytipovat skutečnosti, které negativně ovlivňují obraz konkrétních olympijských her, či jej naopak vylepšují. Na pozadí lekce stojí cíl nejsložitější – snažit se žáky upozornit na propojení mezi fungováním a mediálním obrazem státu, který hostí olympijské hry, a samotnými „apolitickými“ hrami. Klíčové pojmy Novodobé olympijské hry, propagace, mediální obraz, mediální prezentace, mediální analýza


Dějepis 15+ 3 vyučovací hodiny IT učebna s internetovým připojením


- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech IVT, TV, ZSV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení



60




Výukové metody a strategie Obsah: časová dotace cca 10 min. cca 10 min.


- interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - vnímání autora mediálních sdělení - fungování a vliv médií ve společnosti - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům - umožňuje pochopení cílů a strategií mediálních obsahů - umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích -kompetence k učení - kompetence pracovní - kompetence občanské Individuální práce nebo práce ve dvojicích

cca 10 min. cca 20 min.

Aktivita Samostatné čtení - Výňatek z Olympijské charty – Základní principy olympismu Brainstorming – studenti na pokyny učitele charakterizují, jaké okolnosti jsou v souladu s pravidly olympismu a které se příčí pravidlům olympismu (např. do tabulky do dvou sloupců pro přímé porovnání). Samostatné čtení textu Olympijské hry a jejich problémy Diskuse

cca 40 min.

Studenti popíší, jaké problémy přineslo 20. století fenoménu olympijských her. Odhalí mechanismy vzniku problémů a okolnosti jejich průběhu a důsledků. Vyberou a zdůvodní, na kterých negativních a pozitivních posunech olympijských her se podepsala masová média. Pokusí se odhalit, jakým způsobem se média na problémech olympijských her podepsala vč. příkladů. Okolnosti si zapíší do tabulky (viz. příloha 3). Vyhledávání mediálních zpráv o OH v Pekingu a OH ve Vancouveru na internetu. Cílem je shromáždění a utřídění co největšího počtu zpráv internetových deníků o daných OH. Studenti by měli odhalit mediální obraz každé olympiády prezentovaný oficiálními místy (Mezinárodním olympijským výborem, představiteli pořadatelského státu a města i dalších institucí) a problémy a nedostatky, které při přípravě a realizaci her vznikly.

cca 20 min.

Studentům lze poskytnout níže uvedené odkazy, či je nechat hledat samostatně (např. za pomoci fulltextového internetového vyhledávače). Studenti zachycené informace registrují do připravené tabulky (viz. příloha 4). Řízená diskuse, závěr Studenti by měli porovnat mediální obraz OH v Pekingu a Vancouveru a uvědomit si zásadní rozdíly v jejich pojetí a realizaci, která se odrážela v médiích. Využijí podklady a informace z článků z internetu.


61



Přílohy: 1) Výňatek z Olympijské charty – Základní principy olympismu 2) Učební text – Olympijské hry a jejich problémy 3) Tabulka Média a olympijské hry 4) Tabulka Analýza médií k OH Peking a OH Vancouver 5) Seznam možných internetových zdrojů článků


62



Příloha 1

Základní principy olympismu 1

Olympismus je životní filozofií, povznášející a vyváženě spojující v jeden celek zdatnost těla, vůle a ducha. Spojením sportu, kultury a výchovy usiluje olympismus o vytvoření způsobu života, založeného na radosti z vynaloženého úsilí, na výchovné hodnotě dobrého příkladu a na respektování základních universálních etických principů.

2

Cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti.

3

Olympijské hnutí představuje svornou, organizovanou, všeobecnou a trvalou činnost všech jednotlivců a uskupení inspirovaných hodnotami olympismu, uskutečňovanou pod vedením M.O.V. jako nejvyššího orgánu. Je rozšířeno na pěti kontinentech. Jeho vyvrcholením je účast sportovců celého světa na velkém sportovním festivalu, na olympijských hrách. Jeho symbolem je pět propojených kruhů.

4

Provozování sportu je lidským právem. Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství, solidarity a fair-play. Organizaci, administrativu a řízení sportu musí kontrolovat nezávislé sportovní organizace.

5

Jakákoli forma diskriminace vůči zemi nebo osobě z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví či z jiného důvodu je neslučitelná s příslušností k olympijskému hnutí.

6

Příslušnost k olympijskému hnutí vyžaduje dodržování Olympijské charty a uznání ze strany M.O.V.


63



Příloha 2

Olympijské hry a jejich problémy Počátky novodobých olympijských her jsou spjaty s postavou barona Pierre de Coubertina, na jehož popud roku 1894 vznikl Mezinárodní olympijský výbor . Dva roky nato odstartovaly první moderní olympijské hry v Athénách. Francouzský baron je také autorem nesmrtelného hesla: "Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se“, které pronesl v Londýně v roce 1908. Olympijské hry ale jinak propagují myšlenku úsilí o souhru tělesné a duševní dokonalosti vyjádřenou olympijským heslem: „Citius, Altius, Fortius“. Od svého počátku se novodobé olympijské hry potýkaly s obdobnými problémy a vnitřními nedokonalostmi jako hry antické. Respektive vývoj antických olympijských her, či spíše vztah sportovců a společnosti k nim, v mnohém připomíná současnost. Původně byla účast na hrách přirozenou touhou a snem každého Řeka. Olympijský vítěz sice už tehdy získal řadu poct a privilegií, ale na prvním místě šlo stále o službu vlasti - být vzorem pro mládež. Vítěz sklízel pocty až po návratu do svého rodného města. Kromě triumfálních pochodů a slavnostních hostin měl mnohdy zajištěno bezplatné stravování až do konce života, čestná místa v divadlech, ale také peněžité odměny. Postupně se do popředí draly vedle slávy právě peníze a bohatství. Závodníci se začali měnit na profesionály, kteří se svými výkony živí a kočují od her ke hrám i se svými "manažery" a "sponzory". Středem zájmu se možná i proto stávají jen soutěže s dramatickým průběhem, nejčastěji box a závody na koních. Postupem času vznikala i korupce. Trhliny v původní myšlence her navíc zvětšily společenské změny (mj. nástup křesťanství, které označovalo hry za pohanské slavnosti) a to znamenalo zánik olympijských her. Poslední olympijské hry se konaly roku 393 našeho letopočtu. I novodobé olympijské hry reagovaly samozřejmě na soudobé politické dění, vzpomeňme jen na obě světové války. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) proto stále častěji vystupoval i v roli mírotvůrce a snažil se nevyčleňovat vítěze války a poražené. MOV tak usiloval o navázání na tradici olympijského příměří, oné bájné „ekecheiriá“, jež provázela olympijské hry v antickém Řecku. Po r. 1945 ovšem byl už svět v jiné válce – „studené“ – v níž proti sobě bojovaly komunistický blok sovětského impéria a kapitalistický blok severoatlantického společenství. Bojovaly spolu na poli ideologie, úspěchů hospodářských a sociálních, ovšem také v oblasti sportu. Na jedné straně SSSR, na druhé USA se snažily olympijskými vítězstvími dokázat převahu „svého“ společenského systému a stát se přitažlivými pro rodící se „třetí svět“. Původně zamýšlené „nepolitické“ Hry se tak staly také častokrát prostředkem k čistě politickým cílům, především zlepšit „mediální“ obraz světa o daném státu. Už poslední OH před válkou v Berlíně v roce 1936 byly doslova zneužity k propagandě německého fašismu. Hry v Moskvě v r. 1980 bojkotoval západní blok v čele s USA na protest proti invazi SSSR do Afghánistánu. Jako odvetu se


64



nezúčastnily téměř všechny státy východního bloku her v Los Angeles v r. 1984. V Mnichově v roce 1972 napadlo palestinské teroristické komando izraelskou výpravu, přičemž část izraelských sportovců a funkcionářů zahynula. V druhé polovině 20. století se opět objevily fenomény postupné komercializace a profesionalizace sportu, které se staly nevyhnutelnými a neřešitelnými. Principy olympismu, které formovaly moderní olympijské hry při jejich zrodu, však narážely na rychlý technologický, hospodářský a sociální rozvoj společnosti. Věda se podílela na lepší kvalitě sportovišť, nářadí a náčiní i na razantním výkonnostním vzestupu jednotlivých sportovců, ženy se hlásily o své právo na sportovní soutěžení. S dekolonizací přibývalo národních olympijských výborů, objevovala se nová odvětví sportu a mezinárodní sportovní federace si osobovaly stále větší právo rozhodovat o zásadních otázkách rozvoje světového sportu, které byly dotud vyhrazeny Mezinárodnímu olympijskému výboru. Nezadržitelné procesy a nutnost reforem pochopilo nakonec i vedení MOV. Už v roce 1992 v závěrečném projevu po barcelonských hrách děkoval tehdejší předseda MOV J. A. Samaranch poprvé i sponzorům. Již tehdy přibyly za televizní práva do kasy Mezinárodního olympijského výboru stamilionové částky. I z tohoto příkladu je patrné, že olympijské hry jsou jedním z největších fenoménů v rámci obrovské mobilizace a medializace diváckého sportu. Počínaje Mnichovem 1972 se jednotlivá pořadatelská města chtěla předvést ve velkoleposti a velkorysosti, s níž organizovala olympijské hry. Budovala grandiózní stadióny, sportovní haly, velodromy, veslařské a kanoistické kanály, které sice byly architektonickými skvosty, ale stály neúměrně mnoho peněz. Obdobně stále vyšší finanční náklady si vyžadovalo neustálé narůstání počtu účastníků či rozrůstání programu her o nové sporty a nové disciplíny. Začalo se mluvit o gigantismu olympijských her. Rostoucí náklady nezvládalo platit hostitelské město a stát a olympijské hry v r. 1984 v Los Angeles byly první hry, jejichž organizace se neúčastnily i soukromé společnosti. Olympijské hry se staly firmou, která měla generovat zisk (už ve zmíněných Los Angeles to bylo údajně 223 miliónů dolarů). Pořadatelé vydělávali především na zájmu veřejnosti o olympijské hry – na televizních přenosech a s nimi spojenou reklamou. Komercializace olympijských her s sebou nesla i zájem o nejlepší účastníky olympijských soutěží bez ohledu na jejich statut amatéra či profesionála. Se vzrůstající tolerancí k účasti profesionálů na olympijských hrách však MOV začal důsledněji kontrolovat, aby se při soutěžích nepodvádělo, aby se jednalo o čestný boj. Zaměřil se hlavně na používání nepovolených přípravků, na doping. Součástí olympismu se od konce 80. let stala i péče o životní prostředí.


65



Příloha 3

Média a olympijské hry Problém olympijských her

Příčiny problému


Důsledky problému

Vliv médií, jejich hodnocení daného jevu

66



Příloha 4

Analýza médií k OH Peking Téma/problém

Počet článků a rozsah

Vysvětlení z oficiálních míst (argumentace)

Prezentace médii (argumentace)

protesty

životní prostředí

doprava

komercionalizace, ekonomika her


67



doping

dodržování pravidel Charty OH


68



Analýza médií k OH Vancouver Téma/problém

Počet článků a rozsah

Vysvětlení z oficiálních míst (argumentace)

Prezentace médii (argumentace)

protesty

životní prostředí

doprava

komercionalizace, ekonomika Her


69



doping

dodržování pravidel Charty OH


70



Příloha 5

Seznam možných internetových zdrojů článků OH Peking  http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=601960



http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=602086

   

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=600492 http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=600473 http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=524252&tro5483_0_3 http://zahranicni.ihned.cz/c1-23972040-cina-se-snazi-zachranit-zbytky-dobre-povesti-najmeodborniky http://sportreport.lidovky.cz/obraz-dokonale-ciny-ma-trhliny-dzi-/ln-sportostatni.asp?c=A080813_102456_ln-oh2008_mis http://sportreport.lidovky.cz/v-pekingu-nebylo-vsechno-perfektni-duo-/ln-sportostatni.asp?c=A080825_090749_ln-sport-peking_svo http://sportreport.lidovky.cz/peking-zacal-omezovat-dopravu-dei-/ln-sportostatni.asp?c=A080720_171550_ln-oh2008_mis http://sportreport.lidovky.cz/davejte-pozor-co-jite-i-dychate-dmc-/ln-sportostatni.asp?c=A080714_093900_ln-oh2008_mis http://sportreport.lidovky.cz/i-cenzor-ma-slaba-mista-0b4-/ln-sportostatni.asp?c=A080808_131423_ln-oh2008_mis http://sportreport.lidovky.cz/smog-a-protesty-hry-startuji-dje-/ln-sportostatni.asp?c=A080808_112000_ln-oh2008_mis http://www.lidovky.cz/cinske-hry-od-zacatku-do-konce-d29/ln_noviny.asp?c=A080825_000072_ln_noviny_sko&klic=227222&mes=080825_0 http://www.lidovky.cz/tibet-v-olympijske-zemi-0sb/ln_noviny.asp?c=A080317_000044_ln_noviny_sko&klic=224464&mes=080317_0

       

OH Vancouver  http://sportreport.lidovky.cz/olympiada-skoncila-stin-tragedie-odvalo-nadseni-kanadanupzz-/ln-sport-oh.asp?c=A100301_112543_ln-sport-oh_ant  http://sportreport.lidovky.cz/sef-mov-rogge-pochvalil-organizatory-her-za-skvelou-pracip3w-/ln-sport-oh.asp?c=A100301_010425_ln-sport-oh_mis  http://sportreport.lidovky.cz/ve-ctvrtek-bude-zazehnut-olympijsky-ohen-pro-vancouver-p2k/ln-sport-oh.asp?c=A091020_104055_ln-sport-ostatni_pks  http://sportreport.lidovky.cz/snih-do-dejiste-zimni-olympiady-bude-prevazet-i-helikopteraplf-/ln-sport-oh.asp?c=A100121_114921_ln-sport-oh_ani  http://sportreport.lidovky.cz/ve-vancouveru-stale-prsi-sportoviste-jsou-ale-pry-pripravenapb1-/ln-sport-oh.asp?c=A100201_194500_ln-sport-oh_ant  http://sportreport.lidovky.cz/usama-desi-vancouver-na-oh-se-chystaji-obri-bezpecnostiopatreni-php-/ln-sport-oh.asp?c=A100127_142709_ln-sport-oh_ant  http://sportreport.lidovky.cz/starosta-vancouveru-snih-mame-ale-jen-nekde-feg-/ln-sportoh.asp?c=A100205_094518_ln-sport-oh_mis


71

Člověk a společnost            


http://sportreport.lidovky.cz/video-v-klipu-pro-vancouver-vadily-zabery-z-nacistickehofilmu-pva-/ln-sport-oh.asp?c=A100204_233629_ln-sport-oh_mis http://sportreport.lidovky.cz/hry-mely-byt-nekuracke-vancouver-ale-vyjde-kurakum-vstricpnq-/ln-sport-oh.asp?c=A100208_220703_ln-sport-oh_ant http://sportreport.lidovky.cz/tajici-snih-a-protesty-dva-strasaci-olympijskych-her-vevancouveru-1p5-/ln-sport-oh.asp?c=A100210_233733_ln-sport-oh_ant http://sportreport.lidovky.cz/ve-vancouveru-se-konaji-take-olympijske-hry-v-doprave-pfz/ln-sport-oh.asp?c=A100212_004946_ln-sport-oh_ant http://sportreport.lidovky.cz/slavnostni-zahajeni-olympiady-bude-poprve-pod-strechou-p25/ln-sport-oh.asp?c=A100211_144951_ln-sport-oh_hs http://sportreport.lidovky.cz/pri-zapaleni-ohne-selhala-technika-tlouklo-mi-srdce-priznaljagr-px0-/ln-sport-oh.asp?c=A100213_040440_ln-sport-oh_mis http://sportreport.lidovky.cz/start-her-zastinila-tragedie-sankar-zemrel-pri-treninku-pke-/lnsport-oh.asp?c=A100212_204356_ln-sport-oh_kim http://sportreport.lidovky.cz/demonstranti-ve-vancouveru-demolovali-auta-i-obchody-pdv/ln-sport-oh.asp?c=A100213_224222_ln-sport-oh_ter http://sportreport.lidovky.cz/vancouver-doufa-ze-na-hrach-neprodela-miliony-fay-/ln-sportoh.asp?c=A100213_150136_ln-sport-oh_tsh http://sportreport.lidovky.cz/chyboval-jezdec-zni-po-tragedii-z-vancouveru-f3h-/ln-sportoh.asp?c=A100215_134715_ln-sport-oh_mis http://sportreport.lidovky.cz/zimni-svatek-sportu-kdepak-spise-jarni-olympijske-hry-p1u-/lnsport-oh.asp?c=A100218_091528_ln-sport-oh_ant http://sportreport.lidovky.cz/neoficialni-vune-olympijskeho-vancouveru-marihuana-pcd-/lnsport-oh.asp?c=A100223_141512_ln-sport-oh_ter


72


Projekt Národní divadlo

Projekt Národní divadlo?3 Autor/autoři lekce: Radek Marušák, Zuzana Jirsová Úpravy, doplňující aktivity a materiály: Petra Kovalová, Tamara Spoustová, Marek Rusz

Anotace Cílem projektu je tvořivou a neobvyklou formou seznámit studenty s dějinami Národního divadla od myšlenky na jeho zřízení, přes její realizaci až po samotný požár a obnovu divadla. Díky emocionálnímu prožitku a kreativním činnostem si žáci fixují znalosti týkající se Národního divadla. Na celé lekci si zároveň můžeme ukázat vývoj a proměny českého společenského, kulturního a politického života v tomto období. Klíčové pojmy Národní divadlo, požár, tisková konference, noviny

Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky, technika

Dějepis 8. ročník základní školy, popř. i starší studenti 6 vyučovacích hodin Dostatečně velký prostor se stoly a židlemi, které by se daly volně přemisťovat. Počítač s dataprojektorem a notebooky (pro každou skupinu jeden). Složky s informacemi pro žáky, pracovní list pro žáky, hodnoticí list, složky s informacemi pro učitele, čisté papíry, flip-chart, CD s s obrazovou prezentací (historie, výzdoba, osobnosti spjaté s ND), CD s hudbou (fanfáry z Libuše).


- osobnostní a sociální výchova (řešení problémů, kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, hodnoty a postoje) - multikulturní výchova (lidské vztahy, podpora multikulturality) ČJ, HV - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - vnímání autora mediální sdělení - tvorba mediálního sdělení - práce v realizačním týmu


3

Tuto lekci jsme poprvé realizovali na naší škole v roce 2007 jako lekci, která měla být podkladem pro aprobaci školení Média tvořivě. Vycházeli jsme pouze ze vzpomínky na školení, kde byla tato lekce realizována jako lekce s prvky zážitkové pedagogiky. Všechny materiály jsme si tehdy připravovali sami. V roce 2009 jsme lekci realizovali podruhé, tentokrát již s pomocí materiálů obsažených v příručce Média tvořivě, pro kterou tuto lekci upravili Zdeňka Řezbová a Monika Sybolová. Výsledná podoba lekce je výsledkem praktických zkušeností ze tří realizací a využívá jak materiálů vlastních, tak převzatých. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

73






- přispívá ke schopnosti zapojit se do mediální komunikace - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů - rozvíjí komunikační schopnosti - přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu - přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu - žák je schopen z odborného textu vybrat nejdůležitější myšlenky - dokáže pracovat se zdroji informací - umí své poznatky sdělit a využívat je - dokáže spolupracovat ve skupině - je schopen se rozhodovat - je schopen vhodně formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory, i názory odlišné - umí přijmout názor někoho jiného, řešení druhého člověka - žák vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - žák volí vhodné komunikační prostředky - brainstorming - frontální výuka - strukturovaná diskuse - skupinová a individuální práce (kreativní činnosti) - vizualizace (prožitková výuka) - práce na PC

Obsah: 1) Úvod 2) Brainstorming 3) Dějiny Národního divadla do předčasného otevření 4) Otevření Národního divadla 5) Požár Národního divadla 6) Přestavba Národního divadla 7) Tvorba plakátu 8) Závěr Přílohy: 1) Kritéria hodnocení 2) „Jízdní řád“ projektu 3) Chronologie – Národní divadlo (určeno k rozstříhání) 4) Chronologie – vypracovaná verze 5) Pracovní list pro studenty 6)Vizualizace – otevření ND


74



) Prezentace ND )Článek z Národních listů ) Dobová periodika )Indicie pro tiskovou konferenci ) Hodnotící list pro studenty Prameny: Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, Kladno 2008. http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo http://www.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=9862783b7e774e19bf38d46835fd1d44.htm&pn=254affcc-cb434078-86fe-c5544619cf7b http://ireferaty.zpravy.cz/311/1360/Narodni-divadlo Bedřich Smetana - Libuše

1) ÚVOD Žáky stručně seznámíme s obsahem této lekce a rozdělíme je do skupin, ve kterých budou pracovat po celou dobu. Upřesníme pravidla chování a kritéria hodnocení. Osvědčilo se nám mít přesně nastavená kritéria, která žáci měli celou dobu na očích vylepená na tabuli (například viz příloha č. 1). Jednu z příloh tvoří i náš tzv. „jízdní řád“ (příloha č. 2), ve kterém najdete orientační časy, jež jsou potřeba na jednotlivé aktivity. Pokud stihnete některé aktivity rychleji, bude se vám to hodit v samotném závěru lekce – žáci určitě přivítají čas navíc na tvorbu svého plakátu.

2) BRAINSTORMING Jako vstupní aktivitu jsme zvolili krátký brainstorming, který nezabere mnoho času, jež by nám později mohl chybět. Otázka je pro všechny skupiny stejná – co všechno už ví o Národním divadle. Dáme žákům několik minut, aby vše sepsali. Poté se střídavě ptáme jednotlivých skupin na zapsané informace. Pokud to stíháme, můžeme stručné informace zapisovat na tabuli či do počítače a přenášet vše na plátno pomocí dataprojektoru.

3) DĚJINY NÁRODNÍHO DIVADLA (NEJEN) DO PŘEDČASNÉHO OTEVŘENÍ Žáci toho o Národním divadle určitě nebudou vědět mnoho. Můžeme jim tedy říci, že je čas, aby si své znalosti rozšířili. Pracovat budou ve skupinách. V praxi se nám osvědčily skupiny čtyř až pěti žáků – práce se dala stihnout, zároveň jí však bylo dost, aby se zapojili všichni. Každé skupině rozdáme složku s materiály, úkoly s nimi spjaté jsou dva: 1) Chronologické seřazení událostí - události týkající se stavby a otevření ND rozstříháme na proužky (viz příloha č. 3). Ty pak žáci mají správně seřadit a nalepit na barevný papír.


75



Potřebné informace najdou v přiložených materiálech. K událostem je třeba připsat také letopočet, popřípadě měsíc a letopočet, pokud se události odehrály ve stejném roce. Než začnou studenti proužky lepit, musí si práci nechat zkontrolovat vyučujícím. 2) Vyplnění pracovního listu – ve stejných materiálech, se kterými pracují v rámci prvního úkolu, mají žáci najít odpovědi na otázky v pracovním listu. Posledních dvou otázek si žáci všímat nemusejí – odpoví na ně v závěru projektu. Pracovní list můžeme vytisknout pro každého žáka (pak může suplovat zápis), nebo pouze pro skupinu (tak jsme to dělali my, umožňuje to žákům rozdělit si ve skupině úkoly tak, aby vše stihli v nastaveném čase).

My jsme nakonec jako výchozí materiály (po několika různých pokusech) zvolili texty ze tří různých internetových zdrojů. Není s nimi úplně jednoduchá práce, ne vždy jsou přehledné, jsou také často informačně předimenzované. Na druhou stranu přesně reprezentují zdroje, se kterými studenti při tvorbě svých referátů velmi často pracují. A jelikož je cílem této aktivity naučit studenty správně pracovat s písemnými zdroji a naučit je správně a pozorně tyto zdroje číst a orientovat se v nich, plní tyto texty svou funkci na sto procent. Při poslední realizaci se nám skutečně stalo, že se studenti ve svých hodnoceních vraceli právě k tomuto bodu a reflektovali chyby, kterých se dopustili, což je pro jejich práci s texty do budoucna povzbudivé. Vy si samozřejmě můžete výchozí materiály vytvořit sami, použít ty stejné jako my, nebo si najít nějaké jiné. Ty naše naleznete na následujících internetových stránkách: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo http://www.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=9862783b7e774e19bf38d46835fd1d44.htm&pn=254affcc-cb434078-86fe-c5544619cf7b http://ireferaty.zpravy.cz/311/1360/Narodni-divadlo Při této aktivitě je důležité korigovat práci žáků, upozorňovat je na chyby, připomínat jim, kolik času jim zbývá atd. Po vypršení časového limitu si s žáky projdeme správné odpovědi, které můžeme dle libosti komentovat či doplňovat o další rozšiřující informace. Na závěr jednotlivým skupinám můžeme přidělit body za jejich práci na této aktivitě. Pro větší názornost (a místy nám to bude sloužit také jako nástroj opakování) následuje promítnutí vybraných reprodukcí, obrázků atd. souvisejících se stavbou, výzdobou a osobnostmi kolem Národního divadla – viz příloha Prezentace ND.

4) OTEVŘENÍ NÁRODNÍHO DIVADLA Na tuto aktivitu potřebujeme upravit vzhled třídy. Pokud máme dostatek volného prostoru, vyzveme žáky, aby si vzali své židle a na volném místě vytvořili ze židlí několik řad, tedy jakési pomyslné hlediště. Pokud prostoru tolik k dispozici nemáme, budeme muset nejdříve dát lavice na stranu a


76



naše „hlediště“ vytvořit na jejich bývalém místě. Zároveň si připravíme nahrávku s fanfárami z Libuše od Bedřicha Smetany. Když se studenti usadí na židlích, požádáme je, aby se chovali a seděli tak, jak se to v divadle sluší. Poté je seznámíme s příběhem Bedřicha Smetany a otevření Národního divadla.4 Žáky vyzveme, aby si zkusili představit, jak se asi Smetana tehdy cítil, co mu asi běželo hlavou? Necháme žáky, aby své nápady prezentovali před ostatními. Obyčejně se žáci shodnou, že musel být zklamaný, znechucený,… V následující aktivitě se pokusíme žáky přenést do dne prozatímního otevření Národního divadla. Nejprve je upozorníme, že i když toto otevření mělo několik vad na kráse (nepozvání Smetany, „nenárodní“ příležitost otevření divadla, pozvána byla honorace, příslušníci armády, lístků pro „obyčejné lidi“ mnoho nebylo), přesto se jednalo o výjimečnou a slavnostní událost. A oni mají to štěstí, že se jí mohou zúčastnit. Vyzveme žáky, aby zavřeli oči a po celou tuto aktivitu je neotvírali. Průvodcem se jim stává hlas učitele. Text si můžete vytvořit sami nebo jako inspiraci použít ten náš – viz příloha Vizualizace. Doporučuji text klidným a tichým hlasem s různými pomlkami spíše vyprávět než číst, aby se u žáků zvýšil jeho sugestivní účinek. Až budeme na konci našeho vyprávění, pustíme ze záznamu fanfáry z Libuše, které by v žácích měly umocnit zážitek z této aktivity. Když fanfáry z Libuše dozní, hudbu vypneme a vyzveme žáky, aby otevřeli oči. V několika otázkách se jich zeptáme, jak se cítili, jestli si dokázali některé věci přestavit, co jim k tomu pomohlo atd.

5) POŽÁR NÁRODNÍHO DIVADLA Ještě jednou si s žáky shrneme, jaké byly reakce na předčasné otevření Národního divadla. Dále jim přiblížíme, jaké další kroky měly být učiněny k dokončení a oficiálnímu otevření ND. Dokončovací práce se však zkomplikovaly… Stručně žáky seznámíme s okolnostmi požáru a s tím, jak tuto událost vnímala široká veřejnost. Teď už nastal čas pro další aktivitu – tiskovou konferenci. Zařízení třídy případně přeskupíme podle potřeby, žáky seznámíme s tím, že v tuto chvíli se z nich stávají novináři tří vybraných periodik, kteří mají za úkol se nejprve zúčastnit tiskové konference pořádané k požáru ND a poté napsat články/článek do novin, který bude odpovídat zaměření daného periodika. Jak práci zadáte, záleží pouze na vás – každá skupinka může dostat za úkol vytvořit články pro všechna tři periodika, nebo může dostat zadán pouze jeden článek pro vylosované periodikum. Doporučujeme je nechat zpracovat všechny tři články, tak si nejlépe uvědomí, že aby úkol splnili správně, musí zcela změnit způsob nazírání na daný problém.

4

Bedřich Smetana si Libuši „schovával“ speciálně na tuto příležitost devět let. Na prozatímní otevření, a tedy i první provedení jeho opery, však pozván nebyl. Lístek získal až poté, co se sám připomenul. Nejednalo se však o lístek na některé z reprezentativních míst, ale o vstupenku někam na galerii. Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

77



Žákům naznačíme, že to s požárem Národního divadla nebylo tak jednoduché, jak se často předkládá. A aby žáci měli větší šanci získat na tiskové konferenci potřebné informace a odhalit tak úplnou pravdu o této události, nabídneme každému jednu nápovědu. Ponecháme studentům krátký čas na poradu ve skupině a přípravu otázek na tiskovou konferenci. S žáky si ještě vysvětlíme, jak taková tisková konference funguje, jakým způsobem jsou vznášeny dotazy apod. Tiskovou konferenci je nejlepší vést ve dvou lidech – představit se můžete jako Josef Škarda (místopředseda Výboru pro zřízení ND) a Norbert Nittinger (jednatel Výboru pro zřízení ND). Žáci vystupují jako novináři, kladou otázky a vy byste jim měli poskytnout co nejvíce informací o požáru. Informace však nemusíte říct přímo, můžete pouze naznačit a je na žácích, zda tyto náznaky pochopí a budou se ptát dále. Jako zdroj informací k tomuto tématu doporučujeme adresu http://www.pozary.cz/rubriky/historie/proc-horelo-narodni-divadlo_1960.html Podle možností necháme žákům čas na vypracování článku/článků. Poté své výtvory prezentují. Cílem je porovnat, jakým způsobem jednotlivá periodika zacházela se zjištěnými informacemi, a také zhodnotit, do jaké míry žáci reflektovali zaměření jednotlivých redakcí.

6) PŘESTAVBA NÁRODNÍHO DIVADLA Stručně žáky seznámíme s další historií Národního divadla, s jeho přestavbou (1881 – 1883) a slavnostním otevřením v roce 1883. Můžeme jim případně promítnout další kresby, fotografie či reprodukce.

7) TVORBA PLAKÁTU Žáci ve skupinách dostanou za úkol připravit plakát (na velký balicí papír či dva slepené flipcharty). Plakát by měl splňovat několik kritérií:  originalita  faktografie – základní údaje z chronologie  „fiktivní“ ukázky z novin  význačné osobnosti spjaté s Národním divadlem  obrázek (pokud máme přístup k internetu a jsme ochotni studentům obrázek vytisknout) Při práci žáky průběžně informujeme o tom, kolik času jim ještě na práci zbývá. Po vypršení časového limitu necháme jednotlivé skupiny jejich práci prezentovat. Krátce plakáty okomentujeme (s ohledem na nastavená kritéria), a pokud chceme, přidělíme skupinám opět body za jejich práci. V tuto chvíli jsme se dostali k samotnému konci projektu. Vyzveme žáky, aby si vzali do rukou pracovní list, se kterým pracovali na začátku, a po poradě ve skupině odpověděli na zbývající dvě otázky. Poté s nimi odpovědi probereme. Pracovní listy si můžeme vybrat k ohodnocení, nebo je můžeme ponechat žákům jako ekvivalent k zápisu.


78



8) ZÁVĚR Rozdáme žákům hodnoticí listy a necháme jim několik minut na vypracování, poté si listy vybereme (listy lze studentům vrátit doplněné o naše krátké hodnocení později). Poté zhodnotíme práci jednotlivých skupin (průběžně jsme velké aktivity bodovali od jednoho do pěti bodů) i jednotlivců, pokud je to třeba, a přidělíme známky. Na závěr věnujeme několik vět shrnutí nejen celého projektu, ale i práce studentů.


79



KRITÉRIA HODNOCENÍ

AKTIVITA PRÁCE V TÝMU aneb SPOLUPRÁCE ROZDĚLENÍ ÚKOLŮ aneb KAŽDÝ MÁ CO DĚLAT SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPRÁVNÉ VYPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ SPLNĚNÍ PRÁCE VČAS ÚROVEŇ PREZENTACE INFORMACÍ ZODPOVĚDNÉ A DŮKLADNÉ VYPRACOVÁNÍ HODNOCENÍ RESPEKTOVÁNÍ NASTAVENÝCH PRAVIDEL


80



Harmonogram činností 

Přivítání, pravidla chování, kritéria hodnocení 8:15 – 8:20



Dějiny ND (nejen) do předčasného otevření  Co už ví o Národním divadle 8:20 – 8:25







Rozdělení do velkých skupin a zadání práce 8:25 – 8:30



Seřazení událostí chronologicky, nalepení, připsání letopočtu 8:30 – 9:10



Vyhledání odpovědí, vyplnění pracovního listu 8:30 – 9:10



Správné řešení, hodnocení 9:10 – 9:20



Promítnutí fotografií a další informace o předčasném otevření (shrnutí) 9:20 – 9:30



Přestávka 9:30 – 9:35

Otevření ND  Přemístění židlí, představa sálu 9:35 – 9:40 

Vnitřní monolog Smetany 9:40 – 9:50



Fanfáry z Libuše a vizualizace 9:50 – 9:55



Reflexe 9:55 – 10:20

Požár ND 

Židle zpět okolo stolů 10:20 – 10:25



Dokončovací práce, hudba a text k požáru 10:25 – 10:35



Článek z Národních listů 10:35 – 10:40



Přestávka?, uzpůsobení místnosti pro tiskovku 10:40 – 10:55



Tiskovka (předem se ve skupinách rozdělí, které noviny budou zastupovat, krátký výstup učitelů, poté prostor pro dotazy „novinářů“) 10:55 – 11:10



Zpracování fiktivních ukázek z dobových periodik (zároveň přepisují do počítače a ukládají na plochu) 11:10 – 11:55


81






Prezentace výsledků práce jednotlivých skupin 11:55 – 12:10

Přestavba 

Povídání o přestavbě ND doplněné o fotografie 12:10 – 12:25



Přestávka 12:25 – 12:30



Plakát






Žáci ve skupinách připravují plakáty k dějinám ND (výtvarná složka, jeden list s historickými daty, jeden list se skutečnými i fiktivními ukázkami z novin, jeden list s citáty osobností, popř. význačné osobnosti spjaté s ND, jedna fotografie) 12:30 – 13:15



Prezentace plakátů 13:15 – 13:20

Uzavření a zhodnocení  Vypracování hodnocení 13:20 – 13:30 

Zhodnocení práce jednotlivých skupin, přidělení známek (D, ČJ) 13:30 – 13:40


82


HISTORIE


NÁRODNÍHO

DIVADLA:

________________________________________ Ustanovení Sboru pro zřízení Národního divadla ________________________________________ Výzva ke sbírkám Zakoupení pozemku a vypsání soutěže na projekt ND ________________________________________ Slavnostní položení základního kamene ND Prozatímní otevření ND ________________________________________ Plánované oficiální otevření ________________________________________ Požár ND ________________________________________ Zahájení nových sbírek ________________________________________ Přestavba ND ________________________________________ Slavnostní znovuotevření ND Gymnázium INTEGRA BRNO s. r. o.

83



Historie Národního divadla  ustanovení Sboru pro zřízení Národního divadla – 1850  výzva ke sbírkám – 1851  zakoupení pozemku a vypsání soutěže na projekt ND – 1852  slavnostní položení základního kamene ND – 1868  prozatímní otevření ND – červen 1881  požár ND – srpen 1881  plánované oficiální otevření ND – září 1881  zahájení nových sbírek – srpen 1881  přestavba ND – 1881-1883  slavnostní znovuotevření ND - 1883


84



Pracovní list – projekt Národní divadlo Co bylo smyslem stavby Národního divadla? ………………………………………………………………………………………....................................................................… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….... .........................................................................................................................................................……… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Odkud se vzaly finanční prostředky na stavbu Národního divadla? …………………………………………………….........................................................................................................… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… V kterém období byla činnost Sboru pro zřízení Národního divadla pozastavena? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………. Při které události spjaté s Národním divadlem se sešlo nejvíce lidí? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Při jaké příležitosti se konalo prozatímní otevření Národního divadla? ………………………………………………..............................................................................................................… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Jak byla tato událost lidmi vnímána? Vysvětli. ..............................................................................................................................................................… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………................................................................................... …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………


85



Kterým představením se zahajoval provoz Národního divadla? Kdo byl jeho autorem? ................................................................................................................................................................

Kteří dva architekti se podíleli na výstavbě Národního divadla? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ...........................................................................................................................................................

V kterém uměleckém slohu je budova Národního divadla postavena? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Jak je nejčastěji interpretována příčina požáru Národního divadla? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................................ Národní divadlo se stalo symbolem. Symbolem čeho? Je tato symbolika zcela pravdivá? Vysvětli. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………


86



Vizualizace – prozatímní otevření Národního divadla Je teplý letní den. Vzduch je prosycen vůní rozkvetlých květů, které teplý vítr roznáší po okolí. Ale není to jen tak obyčejný letní den, je výjimečný. Dnes má být poprvé otevřeno Národní divadlo. A vy máte to štěstí, že u toho budete. Ale teď už je nejvyšší čas, abyste se přichystali. Oblékáte si slavnostní šaty. Samozřejmě ty nejlepší, co máte. Dámy nesmí zapomenout na rukavičky, klobouk a vycházkový deštník, no a pánové – nasadit klobouk, natáhnout rukavičky, vzít vycházkovou hůl a můžete vyrazit. Elegantně do sebe zavěšeni odcházíte z domova. Čím blíž Národnímu divadlu jste, tím více slavnostně oděných lidí potkáváte. Všichni mají zvláštní výraz ve tváři, napjatý a plný očekávání s odleskem jakési výjimečné chvíle. Vaše kroky vedou kolem Vltavy, zpovzdálí pozorujete ten nový, ryze český svatostánek kulturní. V duchu se obdivujete sochaři Schnirchovi a jeho trigám. Ale teď už vcházíte dovnitř. Rozhlížíte se, prohlížíte si díla předních českých malířů a vcházíte do divadelního sálu. Jak je krásný a velký. S vysokým bohatě zdobeným stropem a obřím skleněným lustrem zavěšeným pod ním. Vše se třpytí. Kolem vás to šumí jako v úle. Rozhlédnete se kolem a prohlížíte si ostatní divadelní hosty – měšťany, vysoké úředníky a vojáky c. k. rakouské armády. Dnes zde není místa pro obyčejné lidi, dnes je Národní divadlo otevřeno jen pro vyvolené. Přesto hledáte jednu známou tvář a nemůžete ji najít. Až když se ohlédnete a podíváte se úplně nahoru, uvidíte jej. Mistr Smetana. Jakpak se ocitl na tak nečestném místě? Ale světla už zhasínají a ozývají se první tóny…


87



NÁRODNÍ LISTY - pročeský deník politické strany mladočechů

KVĚTY - noviny zabývající se hodnotami výchovy, rodiny a umění

BŐHMEN - proněmecké konzervativní noviny


88



NÁPOVĚDY K TISKOVÉ KONFERENCI

ZÁMEČNÍCI JENISCH

PARNÍ STŘÍKAČKA FIRMY A.

A ZINIBURG

W. STONE

ŽELEZNÁ PROTIPOŽÁRNÍ OPONA

HASIČ KOŘÍNEK STAV VODY V NÁDRŽI

HROMOSVOD

NA KARLOVĚ

POTRUBÍ NOVOMLÝNSKÉHO

POHŘEB VRCHNÍHO HASIČE

VODOVODU

PRAŽSKÉHO SBORU

12. 8. 1881,

SOCHAŘ BOHUSLAV

18:00 HODIN

SCHNIRCH POŽÁRNÍ HLÁSIČE

INŽENÝR ZELENÝ

V ND A V POŠTOVSKÉ ULICI HASEBNÍ MISTR LAMMER

MONTÉR PAN VOREL


89



Hodnoticí list – projekt Národní divadlo CO JSEM SE DNES UČIL (nemyslí se tím konkrétní poznatky, informace…) ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. .......................................................................................................................................................... ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. .......................................................................................................................................................... ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… CO MI ŠLO DOBŘE ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ...........................................................................................................................................................

CO MI NEŠLO ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................................

CO MŮŽU PŘÍŠTĚ UDĚLAT JINAK, ABY TO DOPADLO LÉPE ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ........................................................................................................................................................... ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................................ V NÁSLEDUJÍCÍ ČÁSTI HODNOTICÍHOLISTU NEEXISTUJÍ UNIVERZÁLNÍ SPRÁVNÉ ODPOVĚDI. NEZAPOMEŇTE, ŽE JSME CELOU DOBU BYLY TADY S VÁMI A SLEDOVALY VÁS. ODPOVÍDEJTE TEDY SKUTEČNĚ PODLE PRAVDY A NE PODLE TOHO, KTERÁ ODPOVĚĎ BY SE MOHLA LÍBIT NÁM!!!


90



U NÁSLEDUJÍCÍCH VĚT PODTRHNI TU ČÁST, KTERÁ PODLE TEBE NEJLÉPE ODPOVÍDÁ SKUTEČNOSTI: 1. Spolupráce ve skupině byla vysoká – normální – nízká. 2. Roli v týmu jsem přijal snadno – obtížně – žádnou jsem neměl. 3. Kvalita práce odvedené celou skupinou byla vysoká – průměrná – nízká. 4. Kvalita mé práce ve skupině byla vysoká – průměrná – nízká. 5. Míra mé aktivity byla vysoká po celou dobu – pouze u jednotlivých aktivit – nízká. 6. Při práce jsem chyboval – nechyboval. 7. Čekal jsem, až mi někdo úkol zadá – sám jsem si hledal způsob, jak se uplatnit. 8. Během projektového vyučování jsem dodržoval všechna nastavená pravidla – výjimečně jsem pravidla porušil – nedodržoval jsem je. 9. Dělalo mi problémy dodržet čas – neměl jsem s dodržením časového limitu problém. 10. Má práce byla větší než práce ostatních – všichni jsme pracovali stejně – někteří členové týmu odvedli lepší práce než já. 11. Respektovat při práci ostatní členy týmu mi nedělalo žádný problém – musel jsem se o to vědomě snažit – ostatní členy týmu jsem příliš nerespektoval. 12. Ve skupině jsme pravidla spolupráce a slušné komunikace dodržovali – někdy porušovali – nedodržovali.


91


Propagandistický leták v socialistických státech ve 20. století

PROPAGANDISTICKÝ LETÁK V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH VE 20. STOLETÍ Autor/autoři lekce: Lukáš Zámečník

Anotace Cílem lekce je zpřehlednit studentům strategii šíření komunistické ideologie od bolševické revoluce v Rusku až po rozpad východního bloku. Prostředkem je dobová letáková propaganda. Z hlediska dějepisu jde o pochopení obrazového sdělení, srovnání s vlastními vědomostmi a vyhodnocení specifičnosti tohoto zdroje informací. Z hlediska mediální výchovy jde o vztah kódu a obsahu sdělení, význam obrazu pro ideologickou indoktrinaci. Klíčové pojmy Ideologie, karikatura, propaganda, socialismus, komunismus Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy





Dějepis 4. ročník čtyřletého gymnázia a příslušný ročník víceletého gymnázia 2 x 45 minut PC, internet, powerpointová prezentace, učebnice pro 4. ročník, doplňková literatura, vytištěné letáky - myšlení v evropských a globálních souvislostech VV, Z, ZSV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - vnímání autora mediálních sdělení - fungování a vliv médií ve společnosti - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - učí využívat potenciál médií jako zdroje informací - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vytváří představu o roli médií ve společenském životě - rozvíjí citlivost vůči stereotypům v mediálních sděleních - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - samostatná práce na PC - skupinová práce - prezentace

92



Obsah: 1) Zadání 2) Interpretace 3) Srovnání 4) Prezentace 5) Vyhodnocení

Přílohy: 1) Příklady dobové letákové propagandy + vysvětlivky 2) Zadání pro studenty

13. Zadání:  

  

Studenti obdrží sadu dobových propagandistických letáků (viz příloha Příklady dobové letákové propagandy) a sadu úkolů (viz příloha Zadání pro studenty) Úkoly:  Vysvětlete význam sdělení na letácích (které dobové souvislosti zachycují).  Pokud je leták doprovázen textem, požádejte učitele o pomoc s překladem (ruština, korejština, čínština).  Odhadněte, kdo je původcem propagandistického letáku (země, období, událost).  Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura).  Připravte krátkou prezentaci o svých zjištěních pro spolužáky. K vypracování úkolů mají studenti 45 minut Studenti mohou používat internet, doplňkovou literatura a učebnice, slovník Studenti pracují ve skupinách, práci si rozdělí

14. Interpretace:  

Důraz je kladen na pochopení sdělení a jeho vztažení k vlastním znalostem o zkoumaném období Důležité je zamyšlení nad specifičností sdělení z hlediska mediální výchovy (vztahy: kód – obsah sdělení, metody indoktrinace)

15. Srovnání: 3) Studenti srovnají a doplní své vypracované interpretace letáků s dalšími dostupnými informacemi (internet, doplňková literatura a učebnice) 4) Dojde k vypracování prezentace pro spolužáky


93



16. Prezentace:  



Prezentace studentů probíhají maximálně 30 minut Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) studenti vysvětlí obsah a funkci propagandistických letáků v souvislosti se zkoumaným obdobím a tématem Prezentující si připraví pro ostatní 1 až 2 otázky (můžou požádat o vysvětlení nějakého prvku propagandy, zeptat se na historickou souvislost ad.)

17. Vyhodnocení: -

Hlavním úkolem pedagoga je shrnout, doplnit a opravit výsledky interpretací studentů Celá výuková skupina by měla společně dospět k jasnému závěru o funkci propagandistického letáku ve zkoumaném období a významu propagandistického letáku jako zdroje historických informací (s přihlédnutím ke specifičnosti zkoumaného média)


94



PŘÍKLADY DOBOVÉ LETÁKOVÉ PROPAGANDY

„Soudruh Lenin čistí Zemi od svinstva.“ (ruský plakát z r. 1920)

Propaganda bělogvardějců


95



Propaganda bělogvardějců

Polská protibolševická propaganda


96



„Pětiletý plán splníme za čtyři roky !“ (sovětský propagandistický plakát)

„Soudruhu, připoj se k našemu kolchozu !“ (sovětský propagandistický plakát)


97



„Veliký Stalin – prapory pospolitosti národů SSSR !“ (sovětský propagandistický plakát)

Severokorejská propaganda (Americká vojska prchající před čínskými a severokorejskými vojáky)


98



Severokorejská propaganda (Americký voják masakrující korejské děti)

Čínský propagandistický plakát programu „Velký skok vpřed“


99



Čínský propagandistický plakát ke Kulturní revoluci (text: „Rozbij starý svět, stvoř svět nový“, vysvětlení výjevu: člen Maových Rudých gard drtí kladivem krucifix, sošku Buddhy a klasické čínské texty)


100



ZADÁNÍ PRO STUDENTY

Úkoly: 

Vysvětlete význam sdělení na letácích (které dobové souvislosti zachycují).



Pokud je leták doprovázen textem, požádejte učitele o pomoc s překladem (ruština, korejština, čínština).



Odhadněte, kdo je původcem propagandistického letáku (země, období, událost).



Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura).






Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) vysvětlete obsah a funkci propagandistických letáků v souvislosti se zkoumaným obdobím a tématem.



Připravte si pro ostatní 1 až 2 otázky (můžete požádat o vysvětlení nějakého prvku propagandy, zeptat se na historickou souvislost ad.)

Úkoly: -

Vysvětlete význam sdělení na letácích (které dobové souvislosti zachycují).

-

Pokud je leták doprovázen textem, požádejte učitele o pomoc s překladem (ruština, korejština, čínština).

-

Odhadněte, kdo je původcem propagandistického letáku (země, období, událost).

-

Svá zjištění komparujte s informacemi, která se vám podaří získat z dalších zdrojů (internet, učebnice, doplňková literatura).

-


-

Důležité náležitosti prezentace: na některých příkladech (ne všech) vysvětlete obsah a funkci propagandistických letáků v souvislosti se zkoumaným obdobím a tématem.

-

Připravte si pro ostatní 1 až 2 otázky (můžete požádat o vysvětlení nějakého prvku propagandy, zeptat se na historickou souvislost ad.)


101


Televizní zprávy z Kostnice

Televizní zprávy z Kostnice5 Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Obsahem této lekce je příprava a natočení televizních zpráv, které by reflektovaly události kolem církevního koncilu v Kostnici, během něhož byl upálen i Mistr Jan Hus. Studenti si tak poutavým způsobem zopakují a prohloubí učivo dějepisu. Cílem je vytvořit televizní zprávy, které by respektovaly soudobou podobu televizního zpravodajství (včetně jeho jednotlivých složek – zahraniční a domácí politika, sport, počasí) a zároveň co nejvíce vycházely z historické reality dané doby. Klíčové pojmy Televizní zprávy, Jan Hus, Kostnice, zpráva, reportér, moderátor


Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka


5 6

Dějepis 3. ročník SŠ a příslušný ročník víceletých gymnázií6 Minimálně 6 vyučovacích hodin + samostatná práce Kamera/kamery, dobové rekvizity, popřípadě střižna, místnost s dataprojektorem

- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Český jazyk a literatura, Estetická výchova, Informační a výpočetní technika - tvorba mediálních sdělení - práce v realizačním týmu -přispívá ke schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace - rozvíjí komunikační schopnosti - přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu - přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence pracovní

Lekce je velmi volně inspirovaná divadelní hrou Pavla Kohouta Ecce Constantia. Lekci lze zjednodušit a použít také v 7. ročníku ZŠ a příslušném ročníku víceletých gymnázií.


102




- diskuse - brainstorming - individuální práce - skupinová práce

Obsah: 1) Evokace 2) Zadání práce, rozdělení do skupin 3) Samostatná práce 3) Natáčení 4) Střih, sestavení pořadu 5) Prezentace a hodnocení

1) EVOKACE Na začátku necháme studentům pět minut na to, aby si promysleli odpověď na otázku, jak by vypadal proces s Janem Husem a jeho upálení, kdyby v té době existovala dnešní média. Zda by něco probíhalo jinak, jakou pozornost by tato událost měla atd. ve srovnání s tehdejší dobou. Po vypršení času necháme studentům prostor pro vyjádření jejich názorů a krátkou diskusi. Na závěr se pokusíme společně se studenty vyvodit, jakou roli hrají média v dnešním světě.

2) ZADÁNÍ PRÁCE, ROZDĚLENÍ DO SKUPIN Nyní je čas seznámit studenty s jejich úkolem. Cílem je vytvoření maximálně desetiminutových televizních zpráv, které by reflektovaly buď proces s Mistrem Janem Husem, nebo jeho upálení v Kostnici. Je důležité, aby studenti respektovali strukturu současných televizních novin, tzn. zprávy z domova a ze zahraničí, sport, počasí, pořadem by měl provázet moderátor/moderátoři. Vzhledem k rozsahu lze vynechat úvodní přehled či specifického moderátora sportovních novin, ale to záleží na studentech. Minimální rozsah by měl být tři reportáže v základní části, jedna sportovní reportáž, krátké počasí. Aby svůj úkol zvládli, musí se studenti vypořádat se dvěma problémy - za prvé co nejlépe napodobit současné televizní zpravodajství (k tomu jim postačí pozorně jednou či dvakrát zhlédnout televizní noviny) a za druhé se musí vypořádat s nedostatkem informací o daných historických událostech a celém evropském dění. V tomto případě se musí pustit do hledání kvalitních informačních zdrojů, neboť informace z běžných hodin dějepisu jim s největší pravděpodobností nebudou stačit. Studenty rozdělíme do cca desetičlenných skupin. Práci ve skupině začnou všechny skupiny stejně, a to krátkým brainstormingem na zadané téma. Pak budou mít za úkol své nápady ve skupině zkonzultovat, vybrat ty nejlepší, popřípadě vymyslet další. Upozorníme studenty, že je důležité, aby si úkoly ve skupině dobře rozdělili, nejlépe dle jejich osobních dispozic, zájmů a schopností. Potřebují někoho, kdo bude jejich práci řídit, dále kameramana, moderátora/moderátory, reportéry, sportovního moderátora a reportéra, moderátora počasí.


103



3) SAMOSTATNÁ PRÁCE Následuje rozdělení úkolů a práce na konkrétních příspěvcích – dle potřeby individuálně či ve dvojicích. Tato část práce již probíhá mimo výuku. Je důležité, aby si studenti vyhledali podrobnější informace k daným událostem či době. Například co by tak mohlo být obsahem tehdejších sportovních zpráv, které historické osobnosti by mohly být ve zprávách zmíněny, nebo by s nimi mohl být veden rozhovor atd. Studenty zkusíme navést také k větší míře kreativity v oblasti vzhledu jednotlivých postav či rekvizit, které by se mohly v záběrech objevit.

3) NATÁČENÍ Po vypršení času, který studenti měli na přípravu jednotlivých příspěvků, sehnání rekvizit, napsání scénářů, nacvičení komentářů atd., následuje další, tentokrát školní část, během které by studenti měli natočit jednotlivé reportáže, vstupy ze studia atd. Je důležité, aby vše měli dopředu promyšleno, aby během tří vyučovacích hodin zvládli vše doladit a natočit. Každá skupina by měla mít k dispozici jednu kameru.

4) STŘIH, SESTAVENÍ POŘADU Tato část práce probíhá opět mimo výuku. Pokud však ve škole máte ochotného vyučujícího výpočetní techniky a potřebný software, lze ji zvládnout i v rámci hodin IVT. Studenti v této části lekce mají za úkol natočený materiál sestříhat a sestavit tak, aby vznikly provázané televizní noviny. To vše samozřejmě s ohledem na dostupnou techniku a dovednosti studentů.

5) PREZENTACE, HODNOCENÍ Zbývá si už jen hotové televizní noviny promítnout a zhodnotit. Hodnotit můžeme nejen „novinářskou“, ale také „historickou“ práci studentů, vystupování před kamerou, celkový dojem atd. Každá skupina by také měla dostat prostor, aby svou práci mohla obhájit a seznámit ostatní s tím, jak se jednotliví členové skupiny podíleli na výsledném celku. Od toho by se mělo odvíjet závěrečné hodnocení vyučujícího. Po dohodě s vyučujícími dalších předmětů (ČJ, IVT), lze známky udělit i za tyto předměty – jazyková a technická úroveň práce.


104

Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Člověk a společnost

Recommend Documents