Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Jazyk a jazyková komunikace

Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.

Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Jazyk a jazyková komunikace

Mgr. Petra Zvarová


Brno 2012

0

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................................... 2 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 3 Co je (a co není) mediální výchova a proč ji vlastně učit ..................................................................... 3 Cíle mediální výchovy .......................................................................................................................... 4 Začlenění mediální výchovy do ŠVP a výuky ....................................................................................... 5 Tematické okruhy mediální výchovy ................................................................................................... 6 ARGUMENTACE ....................................................................................................................................... 7 Pracovní list pro žáky ......................................................................................................................... 10 FAKTA NEBO HODNOCENÍ? ................................................................................................................... 12 Pracovní list pro žáky ......................................................................................................................... 14 JAK NAPSAT NOVINOVOU ZPRÁVU ....................................................................................................... 16 Pracovní list pro žáky č. 1 .................................................................................................................. 21 Pracovní list pro žáky č. 2 .................................................................................................................. 22 JAZYK REKLAMY ..................................................................................................................................... 24 Soubor reklamních textů a sloganů, používaných jazykových prostředků ....................................... 31 KNIHA VERSUS FILM .............................................................................................................................. 33 Pracovní list – Kniha versus film ........................................................................................................ 37 SROVNÁNÍ DENÍKŮ ................................................................................................................................ 39 Pracovní list - Srovnání bulvárního a běžného deníku ...................................................................... 42 SROVNÁNÍ PUBLICISTICKÝCH TEXTŮ ..................................................................................................... 44 Pracovní list - Srovnání publicistických článků .................................................................................. 48 VLIV MÉDIÍ NA TRADIČNÍ SVÁTKY ......................................................................................................... 50 Pracovní list 1 Obrázky tradičního Ježíška a Sv. Mikuláše ................................................................. 53 Pracovní list 2/1: Text o vzniku současné podoby Santy Clause ....................................................... 54 Pracovní list 2/2: Otázky k textu ........................................................................................................ 55 Pracovní list 3: Otázky k zamyšlení .................................................................................................... 55 VLIV MÉDIÍ NA VNÍMÁNÍ AMERICKÉ KULTURY ..................................................................................... 57 Pracovní list 1 - Typický Američan 1 .................................................................................................. 60 Pracovní list 2 - Typický Američan 2 .................................................................................................. 61 Pracovní list 3 - Umělecká tvorba USA 1 ........................................................................................... 62 Pracovní list 4 - Umělecká tvorba USA 2 ........................................................................................... 63


1

ÚVOD Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech, jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů. Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého jazyka a informatiky. Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD. V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu daného tématu.


2

TEORETICKÁ ČÁST

CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT

Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.

Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující případy: „Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí (pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná reklama pracuje; žáci „besedují“ s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy.“1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými vlastními zákony.

Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší orientaci v současném značně komplikovaném světě.

1

Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2.


3

CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY

Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální komunikace.

Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy: 

rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich



pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů



osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)



rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu



rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci



získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec



vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)



získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace



využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu



získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu



využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času



uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro „lidovou zábavu“, ale že každé médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky



rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení



uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění



rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci



napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace


4

ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY

Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem to udělá. Možností se nabízí hned několik: 

samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin



implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů



implementace mediální výchovy do všech předmětů



projekty



semináře

Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni.

Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat.

V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův diagram (viz příloha) – stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz příloha).


5

TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY (podle RVP pro základní vzdělávání)

Tematické okruhy receptivních činností: 

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení



interpretace vztahu mediálních sdělení a reality



stavba mediálních sdělení



vnímání autora mediálních sdělení



fungování a vliv médií ve společnosti

Tematické okruhy produktivních činností: 

tvorba mediálního sdělení



práce v realizačním týmu

Zdroje: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno 2008. Svět průřezových témat 2.


6

Jazyk a jazyková komunikace

Argumentace

ARGUMENTACE Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Cílem této lekce je vést studenty ke schopnosti tvořit argumenty a rozeznávat platné argumenty od prostých tvrzení. Žáci se tedy seznámí s tím, co je to argument a kdy se využívá. Dále se naučí nacházet argumenty pro podporu určitého názoru nebo rozlišovat mezi prostým tvrzením a argumentem. Klíčové pojmy Argument, argumentace, diskuse, tvrzení Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Výchova k občanství 8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 1 – 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit) Pracovní list pro studenty

Vztah k dalším průřezovým tématům

Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana Český jazyk - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - stavba mediálních sdělení - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve veřejné komunikaci - napomáhá k uvědomění si odpovědnosti za způsob formulování a prezentace svých postojů - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální Výklad, řízená diskuse, samostatná práce

Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy

Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka

Klíčové kompetence

Výukové metody a strategie Obsah: 1) Co to je argument a kdy se používá 2) Hledání argumentů 3) Tvorba vlastních argumentů 4) Shrnutí, zpětná vazba

Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky


7


Argumentace

1) CO TO JE ARGUMENT A KDY SE POUŽÍVÁ Úvodní aktivita by měla žákům přiblížit, co to vlastně argument je a kdy je vhodné ho použít. Samozřejmě můžeme vyjít z toho, co už žáci vědí či si myslí. Jejich informace pak korigujeme a doplňujeme. Kolik budete věnovat aktivitě času, je jen na vás. Záleží také na tom, zda se studenti s touto problematikou již setkali či nikoliv. Teď trocha teorie. Argument je slovo cizího původu a má několik významů. My vycházíme z pojetí argumentu jako důvodu či důkazu, výroku uváděného k odůvodnění nějakého tvrzení. Je to tedy doklad toho, že nějaké tvrzení je či není pravdivé. Rozlišujeme několik druhů argumentů – viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument. Argumentace je pak postup přesvědčování neboli také hledání důvodů, které mají podpořit určité stanovisko, tvrzení, postoj. Argumentujeme-li, pak uvádíme důvody či důkazy, něco dokazujeme, někoho přesvědčujeme. Argumentace nemusí být vždy objektivní, racionální, často se setkáváme s tím (zejména v politice), že mluvčí se často svými argumenty snaží působit na city – takováto argumentace už má ale blízko k manipulaci. Ale jak píše Marek Picha: Prvotním cílem argumentace je přesvědčení protivníka (někdy též eufemisticky: partnera v diskusi), avšak pomocí racionálních prostředků. Argument není hádka: když argumentujete, nejde vám o to zastrašit protivníka či zapůsobit na posluchače – jde vám o to nabídnout protivníkovi dobrý důvod pro to věřit, že určité tvrzení je pravdivé. Argumentace není jen prosté popření toho, co protivník říká, byť víte, že se zcela mýlí: chcete-li argumentovat, musíte nabídnout nějaký důvod, proč je protivníkovo tvrzení chybné.2 Ten, kdo umí argumentovat, snadněji prosazuje své názory a požadavky, nenechá se snadno zatlačit do kouta při obhajování svých práv, nenechá se sebou manipulovat, protože je schopen odhalit manipulativní, chybné či chybějící argumenty, je schopen se správně rozhodovat, protože vidí pozitiva i negativa svého možného rozhodnutí a po zvážení kladů a záporů si teprve vybere optimální variantu atd.

2) HLEDÁNÍ ARGUMENTŮ Cílem této aktivity je naučit studenty najít argumenty vhodné pro podporu určitého tvrzení. Je třeba si dávat pozor, aby aktivita nesklouzla k diskusi o tom, který názor je ten správný, ale pouze k hledání vhodných argumentů pro podporu určitého stanoviska. Každý žák dostane pracovní list. Na přečtení zadání k této aktivitě a jeho vyřešení by mělo stačit deset minut. Žák zaškrtne odpovědi, které podle jeho názoru lze použít jako argumenty pro podporu zadaného stanoviska. Pak učitel/ka spočítá, kolik hlasů získaly jednotlivé sentence. Můžeme žáky nechat diskutovat o tom, proč jednotlivé sentence vybrali, nebo můžeme jejich výběr komentovat sami – záleží na našich časových možnostech. Obecně ale platí, že vhodnější je ponechat 2

http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp


8


Argumentace

co nejvíce aktivity samotným žákům. Naším úkolem je, abychom jejich připomínky směřovali správným směrem, tudíž ne k obhajobě jednoho ze dvou stanovisek, ale k tomu, proč tu či onu sentenci vybrali nebo proč ostatní nepoužili. Důraz klademe na to, aby studenti správně rozlišovali mezi pádnými argumenty, protiargumenty, argumenty, které reagují na jiný argument atd.

3) TVORBA VLASTNÍCH ARGUMENTŮ Na závěr necháme studenty vytvořit několik vlastních argumentů pro dané stanovisko i proti danému stanovisku. To jim můžete určit sami nebo můžete vybrat z následujících možností: o je zapotřebí omezit množství násilí na televizních obrazovkách o stát by neměl zvyšovat nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích o sportování je nejvhodnější způsob trávení volného času o sledovat zprávy či číst noviny by měl každý Žáky je třeba upozornit, že v tuto chvíli nejde o to, jaký názor oni sami zastávají, ale o to, aby dokázali vytvořit příslušné argumenty. Na vypracování argumentů by mělo stačit deset minut, po vypršení časového limitu společně projdeme, co žáci vytvořili. Nabízí se také varianta, kdy studenty rozdělíme do menších skupinek a necháme je tvořit argumenty buď pro, nebo proti vybranému stanovisku. Po vypršení časového limitu dáme slovo jednotlivým skupinkám a ostatní vyzveme, aby zhodnotili platnost vytvořených argumentů. Opět studenty upozorníme, že nám nejde o zaujetí stanoviska k dané problematice, ale o schopnost vytvořit platný argument.

4) SHRNUTÍ, ZPĚTNÁ VAZBA Nejprve žáky vyzveme, aby se ve třech bodech pokusili zformulovat, co se dnes naučili. Společně si odpovědi projdeme, popřípadě doplníme. Zeptáme se žáků, která aktivita jim dělala největší potíže a proč. Úplně na závěr si ještě jednou zopakujeme, co je to argument a v kterých situacích jej můžeme využít.

Použité zdroje: Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1998. http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp http://zpravy.idnes.cz/odbornici-hranici-trestni-odpovednosti-neni-nutne-snizovat-prt/kavarna.asp?c=A081003_114748_kavarna_bos http://www.radio.cz/cz/clanek/73279 http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100478s_ob50502.pdf


9


Argumentace

Pracovní list pro žáky V současnosti se opakovaně objevuje diskuse na téma snížení hranice trestní odpovědnosti pod hranici 15 let. Která z následujících tvrzení bys použil/a na podporu opačného stanoviska? Osoby mladší patnácti let páchají čím dál tím více závažných trestných činů. Brutální scény, které se objevují ve filmech a počítačových hrách, napomáhají nárůstu kriminality mladých. Umístění dospívajících do vězeňských ústavů s nepřirozenou atmosférou je v mnoha ohledech značně riskantní (rozšířená šikana, často okolnostmi vynucená homosexualita, utvrzování v nesoběstačnosti, zpřetrhání či minimálně vážné ohrožení existujících osobních vazeb a emocionálních pout apod.). O rozsahu, vývoji a nebezpečnosti kriminality mládeže, která ještě nedovršila 18 let, koluje mnoho mýtů a zkreslení. Od roku 1997 u mladistvých a od roku 2000 u dětí mladších 15 let lze sledovat dlouhodobý a poměrně výrazný pokles registrovaných provinění a činů jinak trestných. Mladí lidé už ve 14 letech dobře vědí, kdy se dopouštějí trestné činnosti. Tvrzení, že se u nás s delikventními dětmi "nedá nic dělat“, je jen projevem značné neznalosti. Existují i země, kde zůstává dolní hranice trestní odpovědnosti stejně jako v ČR zachována na tradičních 15 letech, aniž by tyto státy měly problémy s dětskou kriminalitou výraznější, než je tomu v zemích s nižší dolní hranicí trestní odpovědnosti. Policie, ale i pracovníci ve školství často upozorňují na zvyšující se závažnost činů, na brutalitu, s níž jsou páchány, a vůbec vysokou agresivitu dospívající generace delikventů. Požadavky na snížení trestní hranice jsou výrazně ovlivněny sérií dopodrobna zachycených případů násilných trestných činů v médiích. Nezáleží tedy ani tak na tom, od jakého věku lze dospívajícího před trestní soud postavit, nýbrž na tom, jaký druh sankce a na jak dlouhou dobu mu lze uložit. Alternativy k tradičnímu, nedostatečně účinnému trestání výrazně rozšířil a obohatil zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který je umožnil v omezeném rozsahu ukládat i delikventním, avšak trestně dosud neodpovědným dětem, a tak fakticky prolomil hranici jejich "sankční nedotknutelnosti“. Více než čtyři pětiny z dotázaných jsou pro snížení trestní hranice trestní odpovědnosti mládeže pod 15 let, což znamená, že souhlas se snížením hranice trestní odpovědnosti výrazně zesílil.


10


Argumentace

Vytvořte několik argumentů pro následující stanovisko (+) i proti (-) následujícímu stanovisku: ___________________________________________________________

1) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

2) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

3) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

4) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

5) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

6) ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. Napište ve třech bodech, co jste se dnes učili: 1) ………………………………………………………………………………………………………………………… 2) ………………………………………………………………………………………………………………………… 3) …………………………………………………………………………………………………………………………

Napiš, co ti dělalo největší potíže: ……………………………………………………………………………………………………………………………….


11


Fakta nebo hodnocení?

Fakta nebo hodnocení? Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Během této lekce se student seznámí s nežádoucími prvky v novinových či televizních zprávách, konkrétně s prvky subjektivity a hodnocení. Student bude veden k rozlišování mezi fakty a hodnocením, dále také k schopnosti učinit ze zprávy subjektivní zprávu objektivní. Klíčové pojmy Zpráva, fakta, hodnocení, subjektivita, objektivita

Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky

Český jazyk nižší stupeň gymnázia a odpovídající ročníky ZŠ 1- 2 vyučovací hodiny Flipy, fixy, pracovní listy


- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana Výchova k občanství Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení - umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického dostupu od nich - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci - napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace - kompetence k řešení problémů -kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence občanské - kompetence pracovní Výklad, diskuse, práce ve dvojicích, samostatná práce

Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy



Výukové metody a strategie


12



Obsah: 1) Myšlenková mapa na téma zpráva 2) Výklad 3) Diskuse 4) Práce ve dvojicích 5) Jak udělat z hodnotící informace, informaci objektivní 6) Samostatná práce

Přílohy: Pracovní list pro žáky

Zdroje: kolektiv autorů: Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů. Otevřená společnost o. p. s. ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, 2004.

MYŠLENKOVÁ MAPA VÝKLAD DISKUSE PRÁCE VE DVOJICÍCH JAK UDĚLAT Z HODNOTÍCÍ INFORMACE INFORMACI OBJEKTIVNÍ SAMOSTATNÁ PRÁCE


13



PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY 1) Přečtěte si následující body a splňte následující úkoly: a) Vyberte, zda se jedná o fakt či o hodnocení. Své rozhodnutí podpoř vhodným argumentem.

Euro je dražší než koruna.

fakt

hodnocení

Jídlo ve školních jídelnách chutná málokomu.

fakt

hodnocení

Nové učebnice do anglického jazyka budou stát 350 korun.

fakt

hodnocení

To je nepříjemné, že jsme ve výběrovém řízení neuspěli.

fakt

hodnocení

Zlomil si nohu na třech místech.

fakt

hodnocení

Mnoho lidí z toho nemá radost.

fakt

hodnocení

Ty boty jsou příliš drahé.

fakt

hodnocení

Alkohol škodí zdraví.

fakt

hodnocení

b) Věty, které jsi označil jako hodnotící, přeformuluj tak, aby obsahovaly pouze fakta.

............................................................................................................................................. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................. ………………………………………………………………………………………………………………………………………….


14



2) Přečtěte si následující text a vypracujte následující úkoly: a) Podtrhněte v něm slova, slovní spojení či části vět, které vykazují prvky subjektivity a hodnocení. b) Odhadněte, o co asi šlo autorovi textu. c) Posuďte, co ve zprávě chybí, co autor vynechal. d) Přestylizujte text tak, aby byl ryze objektivní. Pokud je to potřeba, doplňte jej o další informace.

Na veřejném jednání zastupitelstva města týkajícím se dalšího projektu nám již nechvalně známého podnikatele pana XY jsme se toho mnoho nedověděli. Pan XY se nic neříkajícím způsobem vyjadřoval ke své vizi, která má údajně napomoci řešit jeden z nejožehavějších problémů našeho města – parkování v centru. Doufejme, že zastupitelstvo města k tomuto projektu zaujme rozumné stanovisko, zamítne jej a pan XY nenajde další cestičku, jak svůj projekt na městském úřadě protlačit.

............................................................................................................................................. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................. …………………………………………………………………………………………………………………………………………. ............................................................................................................................................. ………………………………………………………………………………………………………………………………………….


15


Jak napsat novinovou zprávu?

Jak napsat novinovou zprávu Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Cílem lekce je seznámit studenty s tím, co je to novinová zpráva, jaké základní principy by měly být dodrženy při její tvorbě, jaká by měla být její struktura a z jakých částí se novinová zpráva skládá. Studenti získají nejen teoretické znalosti, ale také – díky práci s konkrétními zprávami a tvorbě vlastního textu – praktické dovednosti. Klíčové pojmy Článek, noviny, zpráva, struktura novinové zprávy


Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy




Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a odpovídající ročníky čtyřletého gymnázia 2 – 3 vyučovací hodiny Pracovní listy

- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana ZSV Stavba mediálních sdělení Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Tvorba mediálního sdělení  umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich  vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence pracovní - výklad, diskuse, samostatná práce s textem


16



Obsah: 1) Zpráva a její základní znaky 2) Struktura zprávy 3) Co si ve zprávě můžeme a nemůžeme dovolit 4) Procvičování praktických dovedností Přílohy: 1) Pracovní list s textem č. 1 2) Pracovní list s texty č. 2

Zdroje: kolektiv autorů: Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů. Otevřená společnost o. p. s. ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, 2004. MF Dnes 15. 11. 2010 MF Dnes 26. 10. 2010 MF Dnes 3. 11. 2010

1) ZPRÁVA A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZNAKY Na začátku necháme studenty samostatně či ve dvojicích definovat, co je to zpráva a jaké jsou její základní znaky. Formou řeky se dopracujeme k jedné variantě řešení. Podle výsledků studenty informujeme, nakolik se „trefili“ do charakteristiky zprávy. Poté pokračujeme s výkladem. Zpráva je jedním ze slohových útvarů publicistického funkčního stylu. Jejím úkolem je informovat o události, která se stala, nestala či se stát teprve má. Obvykle odpovídá na otázky CO, KDE, KDY, KDO, JAK A PROČ. Pořadí těchto otázek není závazné – mění se podle charakteru události, ne vždy je třeba odpovědět na všechny otázky, některé zprávy to prostě nevyžadují. Mezi základní znaky zprávy patří aktuálnost, stručnost, věcnost a přesnost. S tím souvisí také využívání stručných a výstižných vět, kontrola věcné správnosti uváděných informací (čísla, jména atd.), odstavce nepřesahující patnáct řádků (psáno ve sloupcích!). Je důležité, aby informace byly uváděny v souvislostech, jinak mohou být zavádějící. V zájmu stručnosti a věcnosti je důležité rozpoznat důležité informace od těch méně podstatných; čtenář by neměl být zahrnut nadměrným množstvím informací. Zpráva musí být nezaujatá, neutrální a objektivní, vlastní názor autora je nežádoucí. Od toho tady jsou jiné publicistické žánry. Nesmí se v ní tedy objevovat hodnotící věty či slova. Základem jsou čistá fakta uváděná do souvislostí. Výjimečně se ve zprávě může objevit názor, postoj či hodnocení. Je to možné, pokud se jedná o citát nebo se jedná o shrnutí názoru několika osob (které byly v textu zmíněny) nebo když jde o skutečnost podloženou nějakými daty, např. statistikou.


17



Zpráva by pokud možno neměla nudit, proto je důležité hledat cesty, jak čtenáře zaujmout a jak zároveň nesklouznout k nechtěné skandalizaci či bulvarizaci sdělení. Jednou z takových cest je hledání konfliktu v obrazném slova smyslu, tzn. hledání rozporů, nesrovnalostí, konfliktů, protikladů, třecích ploch. 2) STRUKTURA ZPRÁVY V této části seznámíme žáky s jednotlivými částmi, ze kterých se zpráva skládá, a kompozicí, která je pro tento slohový útvar typická. Poté, co s nimi projdeme kompozici i všechny části zprávy, je necháme pracovat s pracovním listem č. 1, pomocí kterého si některé pojmy a principy upevní.

Kompozice zprávy odpovídá tzv. obrácené pyramidě. Největší důraz je totiž kladen na úvodní část, která vysvětluje podstatu jevu. Tím se liší od jiných slohových útvarů, kde je důraz kladen na časovou posloupnost či zachycení jevu ve vývoji. Zpráva má přesnou strukturu. Ne všechny části jsou obligatorní, tzn. se ne vždy ve zprávě musí vyskytovat. Klasickou strukturu zprávy tvoří titulek, podtitulek (případně nadtitulek), perex, domicil, signatura, úvodní odstavec, tělo a závěr zprávy. Pro zpestření můžeme jednotlivé pojmy napsat na lístečky a nechat je studenty seřadit podle toho, jak jdou ve zprávě po sobě. Titulek Titulek by měl odrážet charakter celé zprávy. Čtenář z něj má jasně poznat, o čem článek bude, tzn. musí mít úzkou souvislost s obsahem zprávy a neměl by tedy ve čtenáři vyvolávat falešnou představu o jejím obsahu. Jeho důležitým rysem je zajímavost, poutavost, na druhou stranu je však třeba se vyvarovat tendence ke skandalizaci či bulvarizaci sdělení. Titulky většinou obsahují podmět a přísudek, mohou však existovat i titulky jmenné. Tečku za titulkem nikdy nepíšeme, příležitostně se může vyskytnout otazník či vykřičník. Neměly by se v nich až na výjimky vyskytovat zkratky a čísla. Titulek je třeba graficky odlišit od ostatních částí zprávy. Podtitulek, nadtitulek Úkolem těchto částí je přiblížit čtenáři obsah zprávy. Jejich umístění vyplývá z názvu, tyto dva prvky se nikdy nekombinují. Najdeme je většinou u těch hlavních či nejdůležitějších zpráv, u zpráv menšího rozsahu se nevyužívají. Perex Můžeme se setkat také s označením manžeta. Tvoří jakýsi úvod k dalšímu textu a využívá se u zpráv většího rozsahu. Obvykle se skládá z jedné či dvou vět, které zdůrazňují některou z okolností obsahu zprávy. Nemusí tedy přímo korespondovat s titulkem. Měli bychom si však zapamatovat, že perex nenahrazuje úvodní odstavec. Od ostatního textu bývá odlišen graficky. Úvodní odstavec Začátek úvodního odstavce tvoří domicil, který označuje místo vzniku zprávy či místo, odkud informace pocházejí. V samotném úvodu se můžeme setkat také se signaturou, tedy s podpisem


18



autora textu. Může se ale vyskytnout až v závěru. U větších článků ji tvoří celé jméno u kratších pouze zkratka uvedená v kulatých závorkách. Úvodní odstavec je nejdůležitější částí článku, protože shrnuje to nejpodstatnější. Tvoří jej dvě či tři stručné věty, které korespondují s titulkem. Odpovídá na otázky CO, KDE, KDY, KDO, JAK, PROČ. Ne vždy odpovídá na všechny otázky, podle potřeby je zdůrazněna některá či některé z nich, jiné mohou chybět. Řazení je dáno povahou zprávy. Zprávu můžeme začít různými způsoby – např. okolností, která je pro čtenáře zajímavá, starší informací, která kontrastuje s přítomností, otázkou, sloganem, jménem. Zpráva obvykle nezačíná časovým určením či citátem. Tělo a závěr zprávy Tělo zprávy obsahuje další informace a podrobnosti týkající se konkrétní události či citáty zúčastněných osob či odborníků. Závěrem lze zmínit i některé dlouhodobé souvislosti či srovnání. Jedno z pravidel tiskových agentur říká, že i když budeme zprávu odzadu postupně zkracovat, její smysl by měl být zachován, tzn. všechny důležité informace jsou koncentrovány v úvodu a na závěr jsou umístěny již jen méně podstatné informace. Na co bychom však neměli zapomínat, je, že zpráva musí odpovídat na všechny otázky, které daná událost může ve čtenáři vyvolat.

3) CO SI VE ZPRÁVĚ MŮŽEME A NEMŮŽEME DOVOLIT Všechna nejdůležitější pravidla pro tvorbu novinových zpráv již studenti slyšeli. Přesto však zbývá ještě několik maličkostí převážně jazykového charakteru, na které bychom je měli upozornit. Zeptejte se studentů, co si myslí o úpravách citátů – zda to je či není možné, a jejich odpovědi prodiskutujte. Upozorníme je, že úpravy citátů jsou ožehavým tématem, ale že obecně platí následující pravidlo: do citátu můžeme zasáhnout jedině tehdy, nezmění-li se jeho smysl. Jedná se tedy většinou o úpravy pravopisné, přehození slov, nahrazení opakujících se slov synonymem apod. Zkratky a číslovky v textu využívat můžeme, ale je třeba si být vědom určitých pravidel. Číslovky do desíti vypisujeme slovy, nuly nahrazujeme slovem – např. tisíc, milion. Zkratky používáme co nejméně, vždy však v textu nejprve vypíšeme celý název. Je třeba si dávat pozor na rozmělňování textu prostřednictvím přídavných jmen a příslovcí. Používání přídavných jmen, kde to není nezbytně nutné, je vnímáno jako redundantní jev a mluvíme pak o vycpávkách. To stejné platí o příslovcích typu docela, jistě, velmi atd.


19



Čemu bychom se ve zprávě měli vyhnout úplně? Jedná se zejména o cizí slova – tam, kde to je možné, je nahrazujeme českými synonymy. Vyhýbáme se taktéž citově zabarveným slovům (nejčastěji chybujeme u sloves), trpnému rodu, používání titulů a prvkům hovorové češtiny.

4) PROCVIČOVÁNÍ PRAKTICKÝCH DOVEDNOSTÍ Na závěr necháme studenty pracovat s konkrétními ukázkami novinových zpráv (viz Pracovní list č. 2). Podle množství času je necháme úkoly vypracovat v hodině či za domácí úkol, každopádně však společně prodiskutujeme jejich odpovědi a návrhy řešení. Nejvhodnějším završením této lekce by bylo vytvoření vlastní novinové zprávy, která by splňovala všechna výše uvedená kritéria.


20



PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY č. 1

Děti se na webu prodávají samy, varuje policie Děti přestaly být na internetu jen oběťmi deviantů, kteří je pod změněnou identitou cíleně vyhledávají. Policisté i správci debatních fór zjistili, že děti využily poptávky a samy začaly nabízet za peníze své intimní fotky, videa i sex. PRAHA Dříve to byly jen výjimky. Děti, které na internetu nabízely své intimní fotky a chtěly za to třeba dobití kreditu ve svém mobilu. Teď už to výjimka není. … MF Dnes 15. 11. 2010 1. Najděte titulek, domicil, perex, úvod zprávy.

2. Vysvětlete, jakou funkci má perex. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

3. Zopakujte, na jaké otázky nejčastěji odpovídá úvodní odstavec. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

4. Musí být ve zprávě zastoupeny všechny odpovědi na tyto otázky? Proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

4. Na kterou z nich odpovídá úvod zprávy? …………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..


21



PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY č. 2

UKÁZKA Č. 1

Nižší porodné i příspěvek na stavební spoření PRAHA Petr Nečas včera pozdě večer protlačil Sněmovnou balík zákonů, které budou znamenat zásadní škrty a zároveň zásahy do sociálního systému – prošlo snížení státní podpory stavebního spoření, vyšší daně na příští rok a dále třeba omezení porodného jen na první dítě. Prošlo i snížení příspěvků politickým stranám. Lidé, kteří mají uložené peníze u stavebních spořitelen, se musí smířit s tím, že státní příspěvek klesne od ledna na polovinu. Platí to u všech smluv uzavřených se stavebními spořitelnami. Protesty opozice, že jde o nepřípustný zpětný zásah do práv lidí, byly marné. Ministr financí Miroslav Kalousek prosadil i to, že se v příštím roce zvýší daně většině lidí – sleva na dani z příjmu bude totiž nižší o 1 200 korun. Návrh se vžil pod názvem „povodňová stokoruna“, protože sleva na dani v přepočtu klesne o stovku měsíčně a vláda se zaštítila tím, že potřebuje peníze kvůli povodním. >> Pokračování na str. A2 MF Dnes 3. 11. 2010

UKÁZKA Č. 2

Havrani hlásí tuhou zimu, meteorologové si zateplují budovu BRNO (bar) Hejna havranů letos na Moravu dorazila s desetidenním předstihem. Za uplynulých třicet let nepřiletěli tito ptáci nikdy tak brzo. Jejich časný přílet je podle odborníků předzvěstí tuhé zimy. Na zimu se začali připravovat i brněnští meteorologové, kteří si zateplují své pracoviště v brněnských Žabovřeskách. Budovu obkládají polystyrenem a vyměňují okna. Předpověď na následující čtyři dny však není tak hrozivá, jak by se z chování meteorologů i havranů mohlo zdát. „Dnes by měly teploty vystoupit až k devíti stupňům Celsia,“ uvedla Jitka Kučerová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Ochladí se až od středy, kdy nejnižší noční teploty klesnou až pod bod mrazu. „Předpovídáme, že bude polojasno a ráno místy i mlhy. Nejnižší noční teploty klesnou až na minus tři stupně. Nejvyšší pak až k osmi stupňům,“ uvedla Kučerová. Ve čtvrtek by se však opět mělo oteplit, ale na některých místech jižní Moravy vydrží mlhy po celý den. Rtuť teploměru by však mohla vyšplhat až k dvanácti stupňům Celsia. „Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat okolo sedmi až dvanácti stupňů,“ uvedla meteoroložka. Výrazně se ochladí v noci, kdy teplota klesne až o deset stupňů. Až do konce týdne by si mělo počasí v kraji udržet podobný charakter jako ve čtvrtek. „Bude zataženo, mlhavo, postupně i větrno,“ přiblížila Kučerová. Teploty se však budou i v těchto dnech pohybovat nad desítkou a v pátek by mohly vyšplhat až ke třinácti stupňům. MF Dnes 26. 10. 2010


22



OTÁZKY A ÚKOLY: 1. Najděte v textech domicil a signaturu. 2. Na jakou otázku či otázky odpovídají úvody článků?

ukázka č. 1 …………………………………………………………………………………………………………………… ukázka č. 2 ……………………………………………………………………………………………………………………

3. Srovnejte oba články. Který z nich podle vás splňuje požadavky na novinovou zprávu lépe? Proč?

…………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

4. Odpovídá titulek článku č. 2 jeho obsahu? Odpověď zdůvodni.

…………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

5. Jakých chyb se dopustil autor/ka článku č. 2? Pokus se je pojmenovat co nejpřesněji.

…………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

5. Jak bys článek upravil/a, aby ses vyhnula výše zmíněným chybám?

…………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..


23


Jazyk reklamy

Jazyk reklamy Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Lekce se zabývá jazykovou stránkou reklam – tedy reklamními texty a slogany. Jejím cílem je ukázat žákům, že reklamní texty jsou pečlivě vystavěny s jediným cílem – získat zákazníka. Žáci se seznámí s tím, pomocí jakých prostředků, postupů a metod toho reklamy dosahují. Cílem lekce je také ukázat, jak místy nešetrně a nelogicky reklama s jazykem zachází, jakých chyb se autoři dopouští. Žáci si vyzkouší také praktický rozbor reklamních textů a sloganů. Celá lekce má vést k tomu, aby žák byl vůči reklamě kritičtější, udržoval si od ní určitý odstup, byl schopen rozeznat, jakými nástroji na něj reklama útočí. Klíčové pojmy reklama, jazyk, slogan, cílová skupina, zákazník Předmět Ročník, popř. věk Časová dotace Materiál, pomůcky





Český jazyk vyšší stupeň gymnázia, lekci lze zjednodušit např. pro 9. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 1-2 hodiny učitel vystačí s vytištěnými pracovními listy, aktivity lze však podpořit powerpointovou prezentací, grafickým zpracováním výsledků na tabuli či nástěnku - osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana nejsou pro vyšší stupeň gymnázia: - mediální produkty a jejich významy pro nižší stupeň gymnázia a ZŠ: - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - stavba mediálních sdělení - umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - kompetence k učení - kompetence pracovní - kompetence komunikativní - diskuse - výklad - samostatná práce - práce ve dvojici, skupině


24


Jazyk reklamy

Obsah: 1) Motivace 2) Teoretická část 3) Praktická část 4) Závěr Přílohy: 1) Soubor různých reklamních textů a sloganů

Použité zdroje: http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/jazyk-reklamy--211610 http://is.muni.cz/th/123893/pedf_m/Diplomova_prace.pdf

MOTIVACE Na začátku nechte žáky napsat slogany, texty reklam, které si pamatují. Nechte je pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Položte jim ještě několik následujících otázek, které by měli zodpovědět:  Zamyslete se, proč si pamatujete zrovna tyto texty a slogany. Pamatujete si je proto, že se vám líbí, nebo proto, že se vám nelíbí, něčím vás provokují? Nebo ještě z nějakého jiného důvodu?  Jaké jazykové prostředky či postupy autoři volili u jednotlivých textů a sloganů?  Jaký reklamní slogan je úspěšný? Ten, co se líbí, nebo ten, který si lidé pamatují?

TEORETICKÝ ÚVOD Od vstupní aktivity přejdeme k teoretické části reklamy. Upozorníme studenty, že v reklamě se uplatňují různé prostředky vyjádření a nedá se říct, které jsou důležitější než jiné, často se navzájem doplňují. Tvůrci reklam dávají někdy přednost prostředkům neverbálním, jindy prostředkům verbálním. My se budeme zabývat verbální, tedy jazykovou stránkou reklamy. Jazyk může být jedním z prostředků dosažení cíle reklamy, je tedy součástí marketingové strategie, jejímž cílem je produkt prodat. Úspěch produktu často závisí na tom, jak „dobře“ je napsán a sestaven reklamní slogan apod. Snaha zapůsobit na potencionálního zákazníka tak vede autory reklamních textů často až k různým experimentům s jazykem, které více či méně odpovídají jazykovým normám. Je důležité uvědomit si, jak reklama – v tomto případě reklamní texty a slogany fungují, protože jinak bychom mohli podlehnout iluzi, kterou reklama vyvolává. Vytváří totiž často idylické světy plné krásy, úspěchu, lásky a štěstí. Cílem hodiny je tedy zjistit, „jak to funguje“, a tím pádem získat schopnost udržet si odstup, uvědomovat si, jak a čím chtějí autoři reklam dosáhnout svého. Tyto věty možná u žáků vyvolají lehké pousmání, proto je třeba zdůraznit, že reklama působí často skrytě, podvědomě, že si častokrát ani neuvědomujeme, že nás nějak ovlivňuje.


25


Jazyk reklamy

Reklamní texty a slogany nejsou tedy vystavěny náhodně. Jejich autoři pečlivě zvažují, kdo je jejich cílovou skupinou, jaký dojem v ní chtějí vyvolat, jak a pomocí čeho na něj budou působit. Vše je tedy pečlivě promyšlené, a to je třeba mít vždy na mysli, když se setkáváme s reklamou – netýká se to totiž jen jazykové stránky, ale reklamy komplexně. Teď žáky seznámíme s několika základními principy a prostředky, které autoři reklam často využívají (také tuto část lze žákům vytisknout, nebo ji můžeme připravit jako velký plakát, promítnout na diaprojektoru, převést do powerpointové prezentace – záleží na vyučujícím, jakou formu prezentace těchto informací zvolí). Jednotlivé postupy a prostředky se často kombinují. 

uplatnění verše, rytmu, rýmu – díky určité pravidelnosti je slogan snadno zapamatovatelný Hola, hola, hola, svět jízdních kol vás volá! Šíp, čte se líp! Když nevíte, kam pro káru, kupte si ji v Eurocaru! Není šrot jako šrot, zkuste Barko kovošrot! 

aliterace a eufonie – aliterace je opakování stejné hlásky či skupiny hlásek na začátku dvou či více slov, eufonie vzniká opakováním určitých „libozvučných“ hlásek nebo naopak potlačením určitých „nelibozvučných“ hlásek Leťte za létem. Splň si své sny. Bomba v boji proti bakteriím. Bobule – nevinně o víně



uspořádání hlásek a písmen, grafické zvýraznění textu o slova, hlásky či diakritická znaménka, která jsou zastoupeny symboly či číslicemi Click4Sky.com Zde nakupujete u cenové 1. o tzv. dekompozice – dochází při k modifikaci grafické podoby slova pomocí nějakého ekvivalentu – slouží k vyzdvižení výrobku či firmy Tu chuť prostě mülluju. Chceš být fit? Tak müsli.

Müller Müsli Fit

o vztah grafické a zvukové stránky – snaha, aby grafická stránka co nejvíce odpovídala té zvukové


26


Špína jednoduše vyšššššumí. Ráááááádio. Jste ODSouzeni k reformě! Natucni se něčím dobrým! 

Jazyk reklamy

CIF Impuls volební plakát ČSSD Tuc

tropy a figury o epiteton – pro reklamu je typické hromadění přívlastků, které mají vyvolat dojem kvality, některé jsou obvyklé – ustálené, jindy se autoři pokouší o neobvyklá spojení, která spíše než k označení vlastnosti výrobku mají vést k vyvolání určitého dojmu vyvážená chuť kompletní ochrana poctivá pizza diamantový standard - nejčastěji používaným epitetem je slovo nový, které dává výrobku punc kvality, modernizace, pokroku Pojištění nové generace nový Nissan Micra - velmi často se používají také komparativy a superlativy krásnější život bohatší zítřek intenzivnější vůně nejvýhodnější nákup nejostřejší břit ultrasilná fixace - často se stupňování přídavných jmen používá i tam, kde to neodpovídá jazykovým pravidlům, např.: ovocnější chuť ještě bělejší čokoládovější nejoptimálnější nejideálnější - zajímavé je také použití některých přídavných jmen ve spojení se slovem cena. Uvedená přídavná jména měla dříve spíše negativní konotace, v reklamě jsou však použita v pozitivním slova smyslu: skandální ceny bombastické ceny


27


Jazyk reklamy

o gradace – vyvolává dojem, že firma či produkt je lepší než konkurenční, nabízí něco navíc – často nejde o nic reálného, jde pouze o pocit Víc, než čekáte. Je v ní víc, než si myslíte. Víc, než jen půjčka.

Lidl Coca-cola Provident

o metafora – v reklamách se často používá název firmy/výrobku a za ním krátká metafora Bauhaus. Když se to má podařit. Vodafone. Jde o i jinak. Hyundai. Řídím svůj svět. Lomax. Vyladěná garážová vrata. o kontrast – je postaven na slovech opačného významu Nakupujte nyní, plaťte později! Drsná země, jemná whisky. Stát zdražuje, my zlevňujeme. o používá se také personifikace, přirovnání, opakování - anafora, epifora a další o řečnická otázka – má navodit kontakt s adresátem, nutí ho k pozornosti 

cizost v reklamě – užití cizích slov v reklamě má výrobku dodat punc jedinečnosti, zvýšit jeho prestiž Volkswagen. Das Auto. Škoda. Simply clever. Today. Tomorow. Toyota. Honda. The power of dream.



hra s významy slov – reklama často používá jak základní, tak přenesený význam slova, často mohou k sobě být ve vzájemném kontrastu. Pokud bychom četli některé slogany doslovně, byly by nelogické. Vaše vlasy ožijí v našich rukách. (vlasy nemohou ožít) Pardál. Pivo vyladěné samotnými pijáky.(ladí se hudební nástroje) Dejte si mě k ledu. (reklama na hypotéku) Zažila jsem něco úplně nového, nečekala jsem, že to může byt tak jiné, tak krásně jemné a přitom intenzivní. – To zní skvěle. – Bylo to fantastické. – To by se mi taky líbilo. - dvojsmyslný rozhovor dvou kamarádek (reklama na čokoládu)


28




Jazyk reklamy

intertextualita – reklamní text může upoutat i tím, že v něm použijeme část jiného, všeobecně známého textu V nouzi poznáš ATARALGIN. Byt či dům?



navození užšího kontaktu s adresátem – cílem je zapojit adresáta, apelovat na něj, aby měl pocit, že reklama je určena právě pro něj, že právě jeho se ta reklama týká - velmi často se proto v reklamě používá zájmeno vy či váš, např.: Protože Vy za to stojíte. Vaše vlasy ožijí v našich rukách. Ceny, které vás překvapí. Stojíme při vás. - některé slogany jsou vytvořeny tak, aby vyvolávaly dojem, že „oni“ (firma, produkt) jsou právě ti, kteří mohou adresátovi splnit jeho přání – proto bývají často používána zájmena my a náš, např.: Česká spořitelna. Jsme vám blíž. Ať už vám konkurence slibuje cokoliv, my vám dokážeme, že s námi vždy ušetříte. - většinou se v reklamách využívá vykání, proto když použijeme tykání, opět to vyvolává dojem nějakého bližšího vztahu. Nejčastěji se používá, jestliže má reklama působit na mladší generaci. Když ji miluješ, není co řešit. - použití rozkazu – takový rozkaz nevnímáme nijak negativně – naopak vnímáme to jako starost o nás. Rozkaz má adresáta také vést k určitému chování, změně, která je samozřejmě spojena s koupí daného produktu. Proměňte svůj obývák v opravdový kinosál! Rozhýbejte svůj internet!

Poznámka – příklady uvedené u jednotlivých prostředků či postupů jsou součástí souboru reklamních textů a sloganů v příloze.


29


Jazyk reklamy

Na závěr shrneme, že se tedy jedná o soubor prostředků, které mají vést k tomu, že: - produkt má v adresátovi vzbuzovat určitý dojem (kvality, zábavy, bezpečí, úspěchu, výhodnosti), je kvalitnější než jiné – například používání epitet, stupňování přídavných jmen - reklama má zaujmout, upoutat pozornost, vrýt se do paměti - např. použití rýmu, neobvyklých metafor, dvojsmyslů - tvůrci se snaží přiblížit (i když pouze fiktivně) adresátovi – je to jakýsi způsob útočení na adresáta – např. použití zájmen my, vy, náš, váš; dále používání rozkazovacího způsobu, který má vést adresáta k akci, rozuměj ke koupi - jazyková stránka reklamy doplňuje grafickou, tzn., dokresluje, umocňuje to, co je zpracováno vizuálně, nebo dává druhý smysl použitému sloganu (viz kecky – boty, upovídané osoby) atd.

PRAKTICKÁ ČÁST Rozdáme žákům pracovní listy, na kterých jsou uvedeny různé slogany (učitel vybírá, může se zaměřit jen na některé prostředky). Lze zvolit také variantu, že žáci budou mít za úkol přinést do školy různé slogany a texty, a ty budou rozebírat. Dosáhneme tím větší aktuálnosti – žáci budou pracovat se slogany, se kterými se skutečně setkávají. Úkolem žáků je uvést, který z dříve uvedených principů či prostředků se u něj uplatňuje. Žáci mohou pracovat samostatně, ve dvojicích či skupinkách – k dispozici je několik pracovních listů, takže žáci mohou analyzovat různý materiál. Po uplynutí časového limitu žáci seznámí spolužáky s reklamními slogany i jejich rozborem.

ZÁVĚR Kruhem se vrátíme k úvodní aktivitě. Necháme žáky, aby pomocí nově získaných informací znovu analyzovali reklamní slogany, na které si vzpomněli na začátku lekce. Necháme je určit, jaké prostředky, strategie a postupy autoři využili. Ptáme se, zda by teď byli schopni provést rozbor textů a sloganů přesněji než na začátku lekce. Pokud chceme, můžeme žákům zadat také domácí úkol/samostatnou práci: vymyslet reklamní slogan – nejlépe tři varianty pro tentýž produkt, pro již existující či naopak zcela vymyšlený produkt. Součástí práce by také mělo být zdůvodnění, proč žák využil konkrétních jazykových prostředků či postupů. Ve třídě pak můžeme udělat soutěž o nejlepší slogan formou hlasování žáků. Na závěr celou lekce shrneme, zdůrazníme hlavní informace, nebo o to můžeme požádat žáky, aby sami vyvodili, co bylo nejdůležitější.


30


Jazyk reklamy

SOUBOR REKLAMNÍCH TEXTŮ A SLOGANŮ, POUŽÍVANÝCH JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ Hola, hola, hola, svět jízdních kol vás volá! Šíp, čte se líp! Bílá bělejší, pocit čistější! V neděli je Loskuták, poradí vám co a jak. Když kouřit, tak Havana, když pařit, tak do rána. Modafen – chřipka z těla ven! Seznam, najdu tam, co neznám. Když nevíte, kam pro káru, kupte si ji v Eurocaru! Není šrot jako šrot, zkuste Barko kovošrot Leťte za létem. Splň si své sny. Bomba v boji proti bakteriím. Bobule – nevinně o víně Click4Sky.com Zde nakupujete u cenové 1. Tu chuť prostě mülluju.

Müller

Chceš být fit? Tak müsli.

Müsli Fit

Jste ODSouzeni k reformě!

volební plakát ČSSD

Natucni se něčím dobrým!

Tuc

Špína jednoduše vyšššššumí.

CIF

Ráááááádio.

Impuls

vyvážená chuť kompletní ochrana poctivá pizza diamantový standard krásnější život bohatší zítřek intenzivnější vůně nejvýhodnější nákup nejostřejší břit


31


Jazyk reklamy

ultrasilná fixace Víc, než čekáte.

Lidl

Je v ní víc, než si myslíte.

Coca-cola

Víc, než jen půjčka.

Provident

Bauhaus. Když se to má podařit. Vodafone. Jde o i jinak. Hyundai. Řídím svůj svět. Lomax. Vyladěná garážová vrata. Futurum. Ráj nákupů. Nakupujte nyní, plaťte později! Drsná země, jemná whisky. Stát zdražuje, my zlevňujeme. Volkswagen. Das Auto. Škoda. Simply clever. Today. Tomorow. Toyota. Honda. The power of dream. Vaše vlasy ožijí v našich rukách. (vlasy nemohou ožít) Pardál. Pivo vyladěné samotnými pijáky.(ladí se hudební nástroje) Dejte si mě k ledu. (reklama na hypotéku) Zažila jsem něco úplně nového, nečekala jsem, že to může byt tak jiné, tak krásně jemné a přitom intenzivní. – To zní skvěle. – Bylo to fantastické. – To by se mi taky líbilo. - dvojsmyslný rozhovor dvou kamarádek (reklama na čokoládu) Protože Vy za to stojíte. Vaše vlasy ožijí v našich rukách. Ceny, které vás překvapí. Stojíme při vás. Česká spořitelna. Jsme vám blíž. Ať už vám konkurence slibuje cokoliv, my vám dokážeme, že s námi vždy ušetříte. Když ji miluješ, není co řešit. Proměňte svůj obývák v opravdový kinosál! Rozhýbejte svůj internet!


32


Kniha versus film

Kniha versus film Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace V dnešní době se žáci setkávají čím dál tím častěji s filmovými verzemi knih a často jim dávají přednost před četbou. Tato lekce má žákům ukázat, že tyto dvě podoby uměleckého díla jsou nezaměnitelné vzhledem k tomu, že pracují s naprosto odlišnými výrazovými prostředky. Pro vzorové srovnání byla vybrána kniha V. Vančury Markéta Lazarová a její filmové zpracování režiséra F. Vláčila a scénáristy F. Pavlíčka. Jako další vhodné tituly se nabízí např. Jméno růže či Spalovač mrtvol. Klíčové pojmy kniha, film, výrazové prostředky, Markéta Lazarová, jazyk, obraz, zvuk


Český jazyk vyšší stupeň gymnázia 2 hodiny (záleží na množství promítaného materiálu) DVD s vybranými filmy, vybrané knižní tituly, pracovní listy


osobnostní a sociální výchova EVV, EVH - mediální produkty a jejich významy - uživatelé - rozvíjí kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů - pomáhá rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělení v různých sémiotických kódech - pomáhá osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy - kompetence k učení - kompetence sociální a personální - kompetence komunikativní samostatná práce, diskuse





33


Kniha versus film

Obsah: 1) Evokace 2) Výrazové prostředky knihy a filmu 3) Filmová a knižní ukázka 4) Práce s pracovním listem 5) Shrnutí

Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky Použité zdroje: http://www.nostalghia.cz/webs/marketa/clanky/skapova_podoba_markety01.php

1) EVOKACE Na úvod se zeptáme studentů, jaká zpracování klasických (či nejen klasických) literárních děl znají. Pokud znají obě verze díla, zeptáme se, které se jim líbilo více a proč. Pravděpodobně dojdeme k závěru, že některé filmové adaptace jsou zdařilejší než jiné. Pokud máme čas, můžeme dále diskutovat o tom, čím jsou tyto kvalitativní rozdíly dány (měli bychom dojít k závěru, že je to často dáno osobností režiséra, scénáristy, přístupem k dílu, nároky na diváckou oblibu a komerční úspěšnost).

2) VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY KNIHY A FILMU Kniha a její filmové zpracování se od sebe zpravidla liší. Ať se bude režisér či scénárista sebevíce snažit, výsledek bude odlišný. Je to dáno tím, že jak kniha, tak film disponují velmi odlišnými výrazovými prostředky. Stejně tak pro výstavbu knihy a filmu platí jiná pravidla. Odlišností tedy zdaleka nemyslíme pouze odchylky od děje, to je pouze jeden z dílčích problémů, který souvisí spíše s výstavbou díla než s výrazovými prostředky. Dostat totiž do 90 – 120 minut všechny dějové peripetie rozsáhlého románu je v podstatě nemožné. Vyzveme studenty, aby se sami pokusili výrazové prostředky knihy a filmu definovat. KNIHA - zejména bohatost jazyka – vše je vyjádřeno jazykem, důležitou roli hraje slovní zásoba, syntax, obrazná pojmenování atd. - psychologie postav - vypravěč - kompozice - velmi důležitou složkou, která ještě vstupuje do hry, je čtenářova fantazie. Čtenář sám si vytváří obraz postav, jejich chování, prostředí, ve kterém se děj odehrává… On sám je tvůrcem, procesem


34


Kniha versus film

čtení znovu konstruuje svět a myšlenky, které autor ve svém díle zachytil, a samozřejmě dělá to po svém. FILM - obraz – záběry kamery – statické, dynamické, úhly zabírání, střih atd. - zvuk – dokresluje, podbarvuje, umocňuje, co je zachyceno obrazem - kompozice – děj lze různými prostředky roztříštit nebo naopak provázat - herecké výkony - světlo – může být přirozené, nebo naopak laděné do určitého odstínu, používají se různé efekty… - jazyk – stojí u filmu v pozadí, ale stále hraje roli, promluvy jednotlivých postav mohou být různě stylizované

U knihy je tedy dominantní jazyk, u filmu pak obraz.

3) FILMOVÁ A KNIŽNÍ UKÁZKA V tuto chvíli máme několik možností, jak dále pracovat. Nejvhodnější variantou je, když studentům zadáme knižní předlohu k přečtení předem. Pokud máme dostatek času, můžeme film pustit celý. Pokud to není v našich možnostech, pustíme žákům pouze vybranou část či části filmu. Stejně tak studentům můžeme připravit pro připomenutí i krátký úryvek knižní předlohy (pokud nepracujeme s celým filmem, měl by se krýt s ukázkou).

4) PRÁCE S PRACOVNÍM LISTEM Když se žáci seznámí s ukázkami, necháme je vyplnit pracovní list. Po uplynutí časové lhůty procházíme jednotlivé úkoly, pokládáme další doplňující otázky, diskutujeme. Pro tuto lekci byl jako vzorový vybrán příklad knihy V. Vančury Markéta Lazarová a jejího filmového zpracování od F. Vláčila a F. Pavlíčka. Uvádíme zde několik bodů, na které by měla během rozboru přijít řeč (vycházíme zejména ze studie Literární a filmová podoba Markéty Lazarové od Zdeny Škapové): specifika knihy:  Vančura dosahuje působivosti zejména díky svému komplikovanému jazyku – bohatá až komplikovaná syntax (inspirovaná humanistickou češtinou), obrazná pojmenování, expresivní výrazy  obrazná pojmenování, která autor používá, neslouží emocionálnímu účinku, vyvolání určitého dojmu, ale vnáší do textu nové souvislosti, s tím pak souvisí určitá mnohoznačnost  druhou podstatnou složkou je vypravěč, který vstupuje do děje, komentuje chování postav, komunikuje se čtenářem, předkládá mu své myšlenky atd. To vše navozuje dojem bezprostřednosti, čtenář je tak vtahován do děje.


35


Kniha versus film

specifika filmu:  F. Vláčilovi chyběla možnost pracovat stejně s jazykem a vypravěčem, jako tomu bylo v knize, musel najít jiné výrazové prostředky  Vláčil se snažil zdůraznit historický kontext, syrovost doby a díky tomu, že pracuje s obrazem, je tento kontext velmi působivý  jako pojítko mezi jednotlivými scénami, které na sebe ne vždy navazují přímo (v knize ho mohl tvořit vypravěč) použil psaný text; v jiných pasážích pak byla přidána postava mnicha, který vše sleduje s větším či menším odstupem  subjektivní vidění vypravěče bylo nahrazeno subjektivním viděním postav – velká část scén je viděna očima některé z postav, někdy tak dochází i ke zdvojení pohledu  film dává místy přednost vyvolání určitého dojmu, navození atmosféry před srozumitelností zachyceného (nepoučený divák se nemusí orientovat). Mnoho důležitého je často přeskočeno, dozvídáme se to zpětně, z různých náznaků  důležitou roli hraje výtvarná kompozice záběrů – obrazné metafory často nahrazují slovní (nevinnost Markéty symbolizuje bílá holubice, kterou drží na prsou; zmatenost Kristiána pak kůň uvízlý v bažině)  velmi výrazná je práce s kamerou – ta je dynamická, střídání různých typů záběrů – podhled, nadhled, celek, polocelek, klidný záběr, pohyb  osvětlení, které se snaží o co největší přirozenost (pokud je někde tma, tak postava je téměř pohlcena tmou, žádné velké umělé nasvěcování), na druhou stranu výrazně dokresluje atmosféru – Vláčil pečlivě vybíral prostředí i dobu pro jednotlivé záběry  zvuková stránka taktéž výrazně dokresluje atmosféru filmu – součástí filmu je mnoho reálných zvuků – ruchů, hlas postav se někdy mění v echo, podbarvení středověkou melodikou, ticho; navíc zvuk je velmi pečlivě propojen s obrazem  herecký projev – minimální mimika

odlišnosti obou zpracování (co ještě nebylo řečeno):  film je temnější a emocionálně vypjatější než kniha – dosahuje toho právě kombinací působení obrazu a zvuku  kniha naopak místy vyvolává i úsměv, pobavení – je to dáno právě oním hlasitým vypravěčem

Upozorníme studenty, že pokud se film podaří, tak jako tomu bylo u Markéty Lazarové, tak i když se od své literární předlohy v mnohém odlišuje, může se jednat o dílo vysokých uměleckých kvalit.

5) SHRNUTÍ Na závěr shrneme nejpodstatnější momenty lekce. Připomeneme rozdílnost výrazových prostředků, se kterými obě dvě sdělení pracují. Studenti by si měli uvědomit, že zhlédnout film a přečíst knihu jsou dvě často velmi odlišné věci a že mluvit o zfilmované knize se může rovnat tomu mluvit o jiném uměleckém díle.


36


Kniha versus film

Pracovní list – Kniha versus film Autor a název knihy: ……………………………………………………………………………………………………………………… Režisér, scénárista a název filmu: …………………………………………………………………………………………………..

Zopakujte si: - základním výrazovým prostředkem knihy je ………………………………. . - základním výrazovým prostředkem filmu je ………………………………. .

Jak se liší aktivita čtenáře knihy od aktivity filmového diváka? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Výrazné výrazové prostředky knihy neboli pomocí čeho se snaží autor této knihy působit na čtenáře? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Výrazné výrazové prostředky filmu neboli pomocí čeho se snaží režisér tohoto filmu působit na diváka? Zaměřte se na například na obraz, práci kamery, zvuk, herecké výkony atd. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………


37


Kniha versus film

V čem se od sebe kniha a film odlišují – kromě toho, co už bylo řečeno? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Které ze dvou uvedených zpracování je vám bližší a proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Které ze dvou uvedených zpracování je pro adresáta náročnější a proč? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Jaká jsou rizika zaměňování filmového a knižního zpracování obecně? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………


38


Srovnání deníků

SROVNÁNÍ DENÍKŮ Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Lekce slouží k pochopení odlišného charakteru „klasického“ seriózního deníku a deníku bulvárního. Vede také k pojmenování konkrétních rozdílů. Žák by měl také ze zjištěných informací vyvodit, proč jednotlivé deníky volí dané strategie, kdo a proč si jednotlivé deníky kupuje. Klíčové pojmy Noviny, deník, bulvár, zpráva, informace


Český jazyk 8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit) Pracovní list pro studenty


- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana Český jazyk - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - stavba mediálních sdělení - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve veřejné komunikaci - kompetence občanské -kompetence pracovní řízená diskuse, samostatná práce

Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka

Klíčové kompetence Výukové metody a strategie

Obsah: 1) Motivace 2) Práce s pracovním listem a) grafická úprava b) struktura novin c) úvodní strana d) text versus fotografie e) „škálování“ 3) Závěr


39


Srovnání deníků

Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky 1) MOTIVACE Po celou dobu, kdy budou žáci pracovat s pracovním listem, budou také pracovat s oběma výtisky novin. Docílíme tak toho, že jim nebudeme muset vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi jednotlivými deníky, ale povedeme je k tomu, aby na to nejen přišli sami, ale aby tyto rozdíly dokázali také zdůvodnit.

2) PRÁCE S PRACOVNÍM LISTEM a) grafická úprava To, jak věci vypadají, je jedna z prvních věcí, kterých si všímáme. Začneme s tím tedy i u novin. Vyzveme žáky, aby si noviny prohlédli a zhodnotili jednotlivé prvky grafické úpravy u obou deníků. Zeptáme se, zda z těchto informací dokážou něco vyvodit (např. výroba bulvárního deníku je levnější, tudíž jeho cena může být nižší atd.) b) struktura novin Necháme žáky, aby do dvou sloupců vypsali jednotlivé rubriky (např. z domova, ze zahraničí, kultura, sport) tak, jak je jednotlivé deníky řadí za sebou. Napovíme žákům, kde názvy jednotlivých rubrik mají hledat. Debatujeme o tom, který deník má širší záběr, který se zabývá více tématy a nabízí tedy čtenáři širší rozhled. c) úvodní strana Žáci by teď měli vypsat do sloupečků, o kterých událostech se deníky zmiňují na první straně. Vedeme je k tomu, aby si také všimli, jakým způsobem o dané události referují. Diskutujeme o tom, co by mělo být na první straně (můžeme nabídnout hledisko kvality i hledisko ekonomické). d) text versus fotografie Žáci mají zjistit, jaký je poměr množství textu a fotografií (či jiných grafických prvků) v jednotlivých denících. Můžeme diskutovat o přednostech jednotlivých sdělení. e) „škálování“ V této části pracovního listu budou žáci jednotlivým deníkům přidělovat známky za jednotlivé oblasti či kritéria. Necháme žáky, aby deníky obodovali. Poté společně procházíme jejich odpovědi. Můžeme narazit na zcela rozdílné hodnocení (např. pro někoho je množství textu známkou určité kvality, jiného naopak může příliš textu obtěžovat, proto tedy každý přidělí jinou známku). Necháme tedy, aby své odpovědi zdůvodnili, a ostatní žáky vyzveme, aby pokud chtějí, na argumenty svých


40


Srovnání deníků

spolužáků reagovali. Diskuse, pokud ji budeme korigovat správným způsobem, může být velmi přínosná pro pochopení rozdílů, cílů a kvality jednotlivých deníků.

3) ZÁVĚR Na závěr necháme žáky vyplnit poslední úkol z pracovního listu. Vedeme žáky ke zdůvodnění jejich odpovědí a k pojmenování faktu, že bulvární deník je spíše zdrojem nekvalitní zábavy než zdrojem kvalitních informací, které nám poskytnou komplexní přehled o aktuálním dění.


41


Srovnání deníků

Pracovní list - Srovnání bulvárního a běžného deníku Srovnávané deníky titul č. 1:

titul č. 2:

cena:

cena:

počet stran:

počet stran:

1) Který titul byste si na první pohled vybrali a proč? __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ 2) Zhodnoťte grafickou úpravu obou deníků. Zaměřte se na následující body: A) barvy, barevnost __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ B) velikost písma (titulky, články) __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ C) kvalita (papír, fotografie, tisk) __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ 3) Struktura novin. Vypište názvy jednotlivých rubrik. název deníku č. 1:


název deníku č. 2:

42


Srovnání deníků

4) Obsah první strany. Vypište, kterým událostem se jednotlivé deníky věnují na první straně. název deníku č. 1:

název deníku č. 2:

5) Jaký je poměr textu a fotografií v jednotlivých denících?

6) Oznámkujte jednotlivé deníky známkou 1 – 5 (hodnota je stejná jako ve škole) u jednotlivých oblastí. Připravte si zdůvodnění svého hodnocení. deník č. 1 deník č. 2 zaujetí na první pohled zábavnost množství informací rozmanitost zpráv kvalita grafického zpracování množství reklam

7)Kdo si bude vybírat deník č. 1 a kdo deník č. 2. Své odpovědi zdůvodněte. __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________


43


Srovnání publicistických textů

Srovnání publicistických textů Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová

Anotace Lekce se zabývá srovnáním publicistických textů – nejlépe zpráv či rozhovorů – uveřejněných ve stejných den na stejné téma v různých novinách. Nejvhodnější je srovnání článku z „klasického“ periodika a bulvárních novin. Žáci jsou vedeni nejen k tomu, aby sledovali, nakolik oba texty naplňují požadavky a znaky konkrétního publicistického žánru, ale i publicistického stylu celkově. Zároveň žáci oba dva články porovnávají – sledují rozdíly a shody, zamýšlí se nad příčinami odlišného zpracování, nad důvodem volby daných jazykových i grafických prostředků, nad strategií vydavatele, posuzují celkovou úroveň textu. Klíčové pojmy publicistika, novinová zpráva, informace, titulek, seriózní, bulvární, subjektivní


Český jazyk 8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit) Pracovní list pro studenty, novinové zprávy z různých deníků

Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka



- osobnostní a sociální výchova - výchova demokratického občana ZSV - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - stavba mediálních sdělení - rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - učí využívat potenciál médií jako zdroje informací - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů - vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů - vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve veřejné komunikaci - kompetence k učení - kompetence občanské -kompetence pracovní řízená diskuse, samostatná práce, výklad


44



Obsah: 1) Evokace 2) Publicistický styl, novinová zpráva 3) Práce s publicistickými texty 4) Shrnutí Přílohy: 1) Pracovní list pro žáky

1) EVOKACE Na úvod začneme několika otázkami:  Odkud získáváte informace o aktuálním dění?  Čte někdo z vás noviny?  Čím se liší tzv. publicistický styl od jiných jazykových projevů?  Jaké noviny čtete?  Čím se od sebe jednotlivé noviny liší? Poté plynule přejdeme k výkladu o publicistickém stylu, podrobněji se zaměříme na žánr zprávy. 2) PUBLICISTICKÝ STYL, NOVINOVÁ ZPRÁVA Evokační a tuto část můžeme vydělit do samostatné hodiny, nebo ji úplně vynechat, pokud už žáci mají dostatečné znalosti o publicistice. Druhou hodinu pak můžeme věnovat přímo práci s publicistickými texty. Vysvětlíme žákům, co je podstatou publicistického stylu – jaké útvary sem řadíme, jaké slohové postupy a jazykové prostředky se v něm uplatňují. Podrobněji se zaměříme na novinovou zprávu – více informací o ní viz lekce Jak správně napsat novinovou zprávu.

3) PRÁCE S PUBLICISTICKÝMI TEXTY Do dvojic či skupinek rozdáme nakopírované články – zprávy, rozhovory. Vybíráme dvojice článků, které vyšly v tentýž den v různých novinách (nejlépe dvojice článků z „klasického“ a bulvárního deníku). Můžeme vybrat jednu dvojici článků pro všechny skupiny, nebo dát skupinám články odlišné – podle našich možností. Poskytneme žákům dostatek času, aby si články v klidu přečetli. Rozdáme jim pracovní list a vyzveme je, aby ho vyplnili. Vedeme žáky k tomu, aby se zaměřili na následující body (ne všechny otázky jsou zahrnuty v pracovním listu). O odpovědích diskutujeme, vedeme žáky ke správné argumentaci, k podložení svých závěrů a také k tomu, aby se pokusili odpovědět na otázku, proč tomu tak je, proč autoři zvolili zrovna tyto prostředky:


45



Rozbor publicistických textů – jednotlivé body:  do které části novin byl článek zařazen, tzn. jakou důležitost zprávě/rozhovoru noviny přisoudily. Hraje zde opravdu roli důležitost poskytnutých informací pro čtenáře, nebo spíše zajímavost, zábavnost, skandálnost?  grafická úprava – žáci se mohou zaměřit na použité barvy, velikost fotografií, velikosti písma, poměr textu a fotografií, poměr velikosti titulku a textu, kvalita grafického zpracování. Obecně platí, že bulvární noviny používají nepřiměřeně velké titulky, velké fotografie, textu je naopak velmi málo, tedy skutečných informací je minimum.  rozsah článku (jak velkou pozornost věnují různé noviny „téže události/osobnosti“), opět to souvisí s tím, jakou důležitost události noviny přisuzují, jak je pro ně zajímavá. Každé noviny však na tato kritéria mají odlišné nároky.  titulek – jak působivý je, jak moc souvisí se skutečným obsahem článku, zda téma skandalizuje, jakých jazykových prostředků je v něm využito k zaujetí čtenáře  na jaké informace klade zpráva důraz, co hlavního se z ní dozvídáme – byť se oba články mohou týkat téhož, například stejné osobnosti, často zjistíme, že přinášejí rozdílné informace, projevuje se tak záměrný výběr informací s ohledem na čtenáře, charakter periodika atd.  dodržení objektivity, absence či přítomnost hodnocení (hodnotící výrazy), působení na čtenáře – v novinové zprávě (nemyslíme tím tedy komentáře, analýzy, reportáže atd.) by hodnocení a prvky subjektivity neměly být. Vedeme studenty k tomu, že hodnocení nemusí být explicitní, stačí, když autor využívá hodnotících adjektiv, i to stačí k tomu, aby čtenář nevědomě zaujal k věci nějaký postoj.  použité ustálené slovní obraty – pro publicistický styl je typické používání určitých ustálených slovních obratů, můžeme sledovat, zda se vyskytují i v tomto textu  nová neobvyklá slovní spojení – takovým protipólem k ustáleným slovním obratům je snaha používat spojení nová, neotřelá  dodržení struktury novinové zprávy –žáci by se měli zaměřit také na to, zda výstavba textu odpovídá struktuře novinové zprávy – jestli první odstavec odpovídá na nejdůležitější otázky (kdo, co, kdy, kde, proč), zda následují další nejdůležitější informace, tedy pokud bychom postupovali od konce a zprávu seškrtávali, vše to nejpodstatnější by zůstalo  co bylo cílem autora zprávy/rozhovoru – z charakteru textu usuzujeme, co bylo záměrem autora, proč daný text napsal tak, jak napsal – bylo cílem informovat, pobavit, zaujmout…


46



 uvedení autora zprávy/rozhovoru – je-li v článku uvedeno jméno autora, upozorníme žáky, že autoři často používají zkratky svých jmen, někdy se však jen velmi obtížně zjišťuje, kdo se za značkou skrývá

4) SHRNUTÍ Závěr lekce by měl být shrnutím, zobecněním získaných poznatků. Je důležité zejména odpovědět na otázku, proč se tyto články tak liší, co tím jejich autoři sledují. Vedeme žáky k poznání, že bulvární články nejsou zdrojem kvalitních informací, upozorňujeme je na praktiky, kterých bulvární noviny využívají (neověřené informace, snaha skandalizovat i běžné informace v zájmu zvýšení čtivosti, někdy dokonce i lži). Na druhou stranu, pokud se vyskytují nedostatky i v článcích deníků nebulvárního charakteru, upozorníme žáky na to. Cílem není vidět celou záležitost černobíle, ale naučit žáky kriticky přistupovat k takovýmto mediálním obsahům, upozorňovat je na rozdíly mezi tím, jak by to být mělo a jak to ve skutečnosti je.


47



Pracovní list - Srovnání publicistických článků Deníky, ze kterých články pochází článek č. 1: …………………………………………………………

článek č. 2:……………………………………………………

Titulek zprávy: článek č. 1:

článek č. 2:

……………………………………………………………………….

……………………………………………………………………..

……………………………………………………………………….

……………………………………………………………………..

Na co autor článku klade hlavní důraz, o čem chce informovat: článek č. 1: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. článek č. 2: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Hodnotící výrazy: článek č. 1: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. článek č. 2: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….


48



Ustálené slovní obraty: článek č. 1: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. článek č. 2: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. Nová neobvyklá slovní spojení: článek č. 1: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. článek č. 2: ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. Co mají články společné: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. V čem se od sebe liší: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….


49


Vliv médií na tradiční svátky

Vliv médií na tradiční svátky Autor/autoři lekce: Mgr. Kristýna Onderková

Anotace Cílem lekce je seznámit studenty s tím, jak média utvářejí a mění podobu tradičních svátků, a jak přispívají k pronikání západní kultury do České republiky. Studenti získají povědomí o tom, nakolik mohou být jejich představy o tradici zkresleny a co vše může přispět ke vzniku tzv. „tradic“. Také se dozvědí něco o historii vývoje podoby dnešního Santa Clause.

Klíčové pojmy Vánoce, tradice, reklama, Santa Claus, Ježíšek


Anglický jazyk 8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia 1 – 2 vyučovací hodiny papíry, pastelky pracovní listy


Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Dějepis, VKO Fungování a vliv médií ve společnosti. - student rozvíjí schopnost kritického odstupu od mediálních obsahů - student si uvědomuje rozsah vlivu mediálních obsahů na společnost a tradici - student rozvíjí schopnost odolávat mediálním vlivům Kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní řízená diskuse, samostatná práce

Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka


Obsah:


50



1) Obecná představa Ježíška a Santy Clause 2) „Původní“ podoba Ježíška a Santy Clause 3) Vznik současné podoby Santy Clause 4) Vliv amerických svátků prostřednictvím médií na české svátky 5) Shrnutí Přílohy: 1) Pracovní list 1: Obrázky tradičního Ježíška a Sv. Mikuláše 2) Pracovní list 2/1: Text o vzniku současné podoby Santy Clause 3) Pracovní list 2/2: Otázky k textu 3) Pracovní list 3: Otázky k zamyšlení

1) OBECNÁ PŘEDSTAVA JEŽÍŠKA A SANTY CLAUSE Na začátku hodiny učitel oznámí studentům, že dnes budou hovořit o svátcích. Zeptá se jich, jaké svátky běžně v České republice slavíme, a jejich odpovědi může zaznamenat na tabuli. Následně jim dá pokyn, aby si ve dvojicích řekli, které jsou jejich nejoblíbenější svátky a proč. Když studenti domluví, učitel se zeptá, kolik z nich zvolilo za nejoblíbenější svátek Vánoce, kolik Velikonoce, atd. Protože jeden z nejoblíbenějších svátků jsou Vánoce, učitel se zeptá, proč je mají studenti tak rádi. Studenti pravděpodobně odpovědí, že proto, že dostávají dárky. Učitel se zeptá, kdo jim tyto dárky nosí a kdo nosí dárky dětem ve Spojených státech. Dojde k odpovědím, že Ježíšek a Santa Claus. Následně učitel žákům rozdá papíry. Polovina žáků dostane za úkol nakreslit Ježíška a druhá polovina Santu Clause. Když žáci dokreslí, celá třída společně obrázky porovná. Pravděpodobně dojdou k tomu, že jejich představy Ježíška a Santy Clause jsou značně podobné.

2) „PŮVODNÍ“ PODOBA JEŽÍŠKA A SANTY CLAUSE Žáci dostanou obrázky tradičního Ježíška (dítě v kolébce) a sv. Mikuláše (předchůdce Santy Clause). Ve dvojicích pak porovnají tyto obrázky se svými a najdou rozdíly. Pak se učitel zeptá, jaké rozdíly našli mezi tradičním Ježíškem a jejich obrázkem. Následně položí otázku, proč si myslí, že se tato představa změnila. Měli by společně dojít k odpovědi, že vlivem americké podoby Santy Clause. Dále se učitel zeptá, co vědí o americkém Santa Clausovi (jezdí na saních tažených soby, bydlí na severním pólu, atd.) a odkud tyto informace načerpali. Následně položí otázku, jestli vědí, jak vznikla tato podoba Santy Clause a mýty o něm.

3) VZNIK SOUČASNÉ PODOBY SANTY CLAUSE Učitel rozdá žákům jednoduchý text o vzniku současné podoby Santy Clause. K textu bude připojeno několik otázek kontrolujících, zda žáci textu porozuměli.


51



Moderní podoba Santy Clause vznikla spojením několika postav. Jedním z nich je sv. Mikuláš, řecký biskup žijící ve 4. století, který byl znám svou štědrostí. Ten přešel do nizozemské tradice jako Sinterclaas – postava, která nosila dětem dárky – jehož svátek se tradičně slavil večer 5.12. Dalším předchůdcem moderního Santy Clause byl Father Christmas, jehož obrázky se začaly objevovat v britské společnosti v 17. století a který měl zobrazovat veselého ducha křesťanských Vánoc, oslavujících zrození Ježíše Krista. Spojením Sinterclaase a postavy Father Christmas pak vznikl americký Santa Claus. Moderní podoba amerického Santy Clause se v USA poprvé objevuje v r. 1821 v básni „Old Santeclaus“, napsané neznámým autorem. Popisuje staršího muže, který veze dětem dárky na saních tažených soby. Později se objevuje báseň „A Visit from St. Nicholas“, která již popisuje obtloustlého veselého staříka s pytlem plným dárků na zádech, jenž vstupuje do domů dětí komínem. Tento obraz Santy Clause postupně proniká do americké společnosti pomocí knih pro děti, novinových článků a rozhlasu. V 30. letech 19. století se Santa Claus objevil ve vánoční reklamní kampani společnosti CocaCola, díky které se jeho podoba dostala do všech koutů Spojených států. Autorem těchto obrázků byl Haddon Sundblom. Později se objevuje mýtus, že Santa Claus vznikl v reklamě na Coca-Colu a je oblečen do červené a bílé, protože jsou to barvy této společnosti. Nicméně Coca-Cola nebyla jedinou společností, která využila obraz Santy Clause ve své reklamní kampani. Santa Claus se dále začíná stále častěji objevovat ve všech typech médií – noviny, časopisy, rozhlas, televize, film, reklamy, letáky, atd. S rostoucím vlivem americké kultury se jeho podoba dostává do celého světa a ovlivňuje zde podobu tradičních vánočních postav. Učitel zkontroluje odpovědi na otázky připojené k textu.

4) VLIV AMERICKÝCH SVÁTKŮ PROSTŘEDNICTVÍM MÉDIÍ NA ČESKÉ SVÁTKY Učitel rozdá žákům do dvojic několik otázek k zamyšlení. Žáci diskutují o tom, které další svátky v České republice byly ovlivněny americkou kulturou, které naopak zůstaly nezměněny a proč. Pokusí se vybavit, co vědí o ostatních amerických svátcích a kde k těmto informacím přišli. Diskutují o tom, které typicky americké svátky oni sami slaví a proč.

5) SHRNUTÍ Učitel se žáků zeptá, kde všude se v České republice mohou setkat s americkým zobrazením Santy Clause. Položí otázku, zdali si myslí, že původní obraz Ježíška postupně z české kultury vymizí a proč. Zeptá se, jaký mají názor na pronikání americké kultury do české společnosti a důvody tohoto názoru. Položí otázku, jak by oni sami chtěli slavit Vánoce, až budou mít děti. Na závěr je požádá, aby za domácí úkol napsali krátkou úvahu na téma: Existuje ještě Ježíšek? Použité zdroje: http://en.wikipedia.org/wiki/Santa_Claus http://www.thehistoryofchristmas.com/sc/american_santa.htm http://www.history.com/topics/santa-claus


52



Pracovní list 1 Traditional „Baby Jesus“

St. Nicholas


53



Pracovní list 2/1: THE ORIGINS OF SANTA CLAUS Santa Claus is a figure in North American culture. He is said to bring presents to good children during the late evening and night of Christmas Eve, December 24. He is usually described as a fat, cheerful old man with a white beard wearing a red coat with white collar and cuffs, red trousers, black leather belt and boots. According to the tradition he lives at the North Pole with a lot of magical elves and eight or nine flying reindeer. His elves make toys for children and he delivers them on a sleigh pulled by the reindeers. Where did the popular image of Santa Claus come from? The name of Santa Claus was influenced by Sinterclaas, a figure in Dutch culture who according to the Dutch tradition brings present to children on the night of December 5. Sinterclaas was influenced by a real person, Saint Nicholas, a Greek Christian bishop who lived in the 4th century and was famous for giving presents to poor children. His feast on December 6 is celebrated in many European countries (also in the Czech Republic, where he is called Svatý Mikuláš). Another figure which influenced the modern image of Santa Clause was Father Christmas, a happy old man in British culture who brings presents to children on Christmas Eve. He first appeared in Britain in the 17th century and represents the cheerful spirit of Christmas. Eurpean immigrants brought Saint Nicholas and Father Christmas to the USA but Puritans in 1600 made it illegal to speak about him, give each other presents or sing Christmas songs. In 1821, a poem Old Santeclaus appears in a book for children published in the USA. It describes an old man on a reindeer sleigh bringing presents to children. This was the first time Santa Claus had appeared in American culture. Another poem which brought more details about the modern Santa Claus was A Visit from St. Nicholas (today known as The Night Before Christmas) in 1823. Later, Santa Claus appears in more and more songs, newspapers, magazines and books. One of his first pictures was made by Thomas Nast, an American cartoonist, in 1863. He also made the story that Santa Claus lives at the North Pole. In 1930s, the picture of Santa Claus was used in The Coca-Cola Company´s Christmas advertising. It made Santa even more popular. Many people think that Coca-Cola invented Santa. It´s not true. Santa was also used in advertising by other companies. By the end of the 20th century, Santa appears in many songs, books, newspapers, comic strips, films, commercials, and so on. Because American films and books are very popular all over the world, Santa Claus becomes famous in many different countries. Santa´s image has a big influence on their own Christmas traditions.

Vocabulary: figure – postava collar and cuffs – límec a manžety deliver – doručit influence – ovlivnit, vliv feast – svátek advertising, commercial - reklama

describe – popsat according to – podle image – obraz, podoba bishop – biskup appear – objevit se


54



Pracovní list 2/2:

Answer these questions: 1. What does Santa do? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 2. What does Santa look like? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 3. Where did Santa´s name come from? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 4. What were the two figures which influenced Santa Claus and what do you know about them? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 5. When and how did Santa first appear in the USA? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 6. Who made one of the first pictures of modern Santa and when? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 7. What made Santa more and more popular? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 8. Did The Coca-Cola Company invent Santa? ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 9. Is Santa popular only in the USA? ……………………………………………………………………………………………………………………………………….

Pracovní list 3:


55



Discuss these questions in pairs: 1. Are there any other Czech traditions or holidays that have been changed by the influence of the USA? 2. Are there any Czech holidays that haven´t been influenced by American holidays? Why (not)? 3. What other typical American holidays are celebrated in the Czech Republic today? 4. What do you know about American Easter, St. Valentine´s Day and Halloween? Where did you get this information? 5. Do you celebrate St. Valentine´s Day or Halloween? Why (not)?


56


Vliv médií na vnímání americké kultury

Vliv médií na vnímání americké kultury Autor/autoři lekce: Mgr. Kristýna Onderková

Anotace Cílem lekce je vést žáky k zamyšlení nad tím, nakolik je jejich představa o americké kultuře ovlivněna médii. Studenti by si měli uvědomit, do jaké míry mohou média zkreslit obraz určitého národa, a naučit se brát to, co se o USA z médií dozví, s určitou rezervou. Dále si také procvičí ústní a písemný projev v angličtině. Klíčové pojmy USA, kultura, typický Američan, seriály


Vztah k dalším průřezovým tématům Mezioborové vztahy Tematický okruh mediální výchovy Přínos mediální výchovy k osobnosti žáka


Anglický jazyk Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a odpovídající ročníky čtyřletého gymnázia 1 – 2 vyučovací hodiny pracovní listy

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ZSV, zeměpis Fungování a vliv médií ve společnosti. - student rozvíjí schopnost kritického odstupu od mediálních obsahů - student si uvědomuje rozsah vlivu mediálních obsahů na společnost - student rozvíjí schopnost odolávat mediálním vlivům Kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence pracovní řízená diskuse, práce ve dvojicích, samostatná práce

Obsah: 1) Co je to americká kultura? 2) Typický Američan 1 3) Typický Američan 2 4) Umělecká tvorba USA 5) Závěrečné zamyšlení


57



Přílohy: 1) Typický Američan 1 2) Typický Američan 2 3) Umělecká tvorba USA 1 4) Umělecká tvorba USA 2

1) CO JE TO AMERICKÁ KULTURA? Na začátku hodiny oznámí učitel žákům, že dnes budou hovořit o americké kultuře. Položí otázku, co je to vlastně kultura. Odpovědi může zaznamenat na tabuli. Měly by obsahovat slova jako: náboženství, zvyky, tradice, hodnoty, literatura, hudba, výtvarné umění, architektura, film, jídlo, způsob oblékání, způsob trávení volného času, atd. Následně dá učitel žákům pokyn, aby ve dvojicích zaznamenali na papír vše, co si představují pod pojmem „americká kultura“, ať už se to týká umění nebo běžného života. Na tento úkol jim poskytne několik minut. Když žáci úkol dokončí, učitel je vyzve, aby přečetli své odpovědi. Očekávané odpovědi mohou být: hamburgery, pizza, Coca-Cola, Hollywood, kariéra, Halloween, Den díkůvzdání, konzum, supermarkety, nakupování, zábavní parky, apod. Následně se učitel zeptá žáků, odkud získali představu o americké kultuře. Pravděpodobně se dozví, že z filmů, seriálů, případně z internetu.

2) TYPICKÝ AMERIČAN 1 Učitel řekne žákům, že jedním z největších zdrojů představy o životě běžných Američanů jsou pravděpodobně americké televizní seriály. Rozdá žákům pracovní listy 1, na kterých jsou obrázky postav z několika seriálů. Zeptá se žáků, zdali tyto postavy poznávají a z kterých seriálů jsou. Následně je požádá o to, aby na základě toho, co mají tyto postavy společné, vytvořili obraz typického Američana a Američanky – jak vypadají, jak se oblékají, jaké jsou jejich povahové vlastnosti, jaké mají zaměstnání, jak tráví běžný den, jaké mají hodnoty, apod. Po splnění úkolu nechá učitel vždy dvě a dvě dvojice, aby si porovnaly odpovědi. Poté se zeptá, co bylo v jejich odpovědích společného. Pravděpodobně dostane následující popisy: Typický Američan či Američanka – pohledný/á, vypracovaná nebo štíhlá postava, značkové oblečení podle nejnovější módy, přátelský/á, veselý/á, věčně nešťastně zamilovaný/á, zaměstnání – právník, architekt, herec, doktor, skladatel; koníčky – setkávání se s přáteli v baru, balení holek/kluků, počítačové hry/nakupování, filmy; hodnoty – vztah, kariéra, rodina.


58



3) TYPICKÝ AMERIČAN 2 Dále učitel řekne, že zadal do internetového vyhledávače slovní spojení „typický Američan“ a ukáže jim výsledek. Rozdá pracovní listy 2, které obsahují obrázky lidí se silnou nadváhou a v teplácích. Zeptá se žáků, jaký je mezi jednotlivými pracovními listy rozdíl. Pak se zeptá, které obrázky více odrážejí jejich představu o typickém Američanovi. Pravděpodobně se dozví, že obrázky z pracovního listu 2. Zeptá se žáků, kde tuto představu získali. Pravděpodobně se dozví, že z televize, novin, časopisů či internetu. Položí otázku, jaký typ pořadů či článků v nich vytváří tuto představu o typických Američanech. Dozví se, že pořady či články o obezitě. Připustí, že obezita je jeden z problémů americké společnosti a snad i jedním z jejích typických rysů, je to ale typický rys jediný? USA jsou sice zemí s nejvyšším procentem obézních, přece jen je jich ale „pouze“ kolem 30% populace. Proč jsou články o obezitě Američanů tak populární? Postupně by se měl dopracovat k odpovědi, že štíhlost je jeden z trendů moderní společnosti a popularita článků o obezitě může být do jisté míry vyvolána i závistí a škodolibostí. Zejména obrázky extrémně obézních lidí jsou také uveřejňovány za účelem šokovat a vyvolat silné emoce. Položí otázku, do jaké míry můžeme poznat skutečný běžný život v USA na základě toho, co se dozvíme v médiích.

4) UMĚLECKÁ TVORBA USA Učitel řekne, že nyní se budou zabývat uměleckou tvorbou USA. Rozdá polovině žáků pracovní listy 3 obsahující obrázky z brakové literatury, filmu a populární hudby USA. Druhé polovině žáků rozdá pracovní listy 4 s obrázky krásné literatury, kvalitních filmů a hudby. Řekne žákům, že mají za úkol vytvořit si na základě pouze těchto obrázků názor na uměleckou tvorbu USA a připravit si o ní krátkou řeč. Poté rozdělí žáky do dvojic tak, aby spolu hovořili vždy dva žáci s odlišným pracovním listem. Dá jim pokyn, aby si ve dvojicích sdělili své dojmy z obrázků. Po skončení této aktivity položí třídě otázku, jaká je umělecká tvorba USA. Je braková a povrchní nebo má nějakou skutečnou uměleckou hodnotu? Jak vnímá uměleckou tvorbu USA běžný Čech? Pokud jako spíše brakovou a povrchní, proč to tak je, když i USA vyprodukovaly mnoho kvalitních uměleckých děl?

5) ZÁVĚREČNÉ ZAMYŠLENÍ Učitel zadá žákům úkol, aby napsali krátké zamyšlení na téma „Moje představa o americké kultuře“.


59



Pracovní list 1 - Typický Američan 1


60



Pracovní list 2 - Typický Američan 2


61



Pracovní list 3 - Umělecká tvorba USA 1


62



Pracovní list 4 - Umělecká tvorba USA 2


63

Příručka pro implementaci mediální výchovy do oblasti Jazyk a jazyková komunikace

Recommend Documents