Bankovní institut vysoká škola Praha
Oceňování obchodní hodnoty Bakalářská práce
Libor Veselý, DiS.
duben 2012
-0-
Bankovní institut vysoká škola Praha Podnikání a oceňování
Oceňování obchodní hodnoty Bakalářská práce
Autor:
Libor Veselý, DiS. studijní obor, Oceňování majetku
Vedoucí práce:
doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Praha
duben 2012
-1-
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora
V Písku
-2-
Poděkování:
Děkuji doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za odborné vedení, připomínky a rady, které mi poskytl a které přispěly k vypracování mé bakalářské práce.
-3-
Anotace Předmětem diplomové práce je vytvoření konkrétní představy uceleného přehledu o nejpoužívanějších metodách oceňování podniku. Základ práce tvoří podrobný popis metod oceňování a specifikuje šíři problémů, které je při oceňování nutno zohlednit díky existenci celé řady růžných přístupů metod oceňování. Praktická část se zabývá charakteristikou společnosti, poskytuje výsledky strategické a finanční analýzy, prezentuje návrh finančního strategického plánu a samotné ocenění podniku.
Annotation The subject of this thesis is a specific idea comprehensive overview of the most common methods of business valuation. The basis of the work consists of a detailed description of the methods of valuation and a range of valuation problems, that affect the valuation must be due to the existence of a number of different approaches in valuation methods. The practical part deals with the characteristics of the company, provides results of the strategic and financial analysis, presented draft strategic plan and financial valuation of the company itself.
-4-
Klíčová slova
aktiva, pasiva, DCF, likvidita, náklady, hodnota, podnik, strategie. Keywords
aktiva, debts, DCF, liquidity, costs, value, company, strategy
-5-
Obsah: ÚVOD ................................................................................................................................... - 8 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................................... - 9 1.1 Kdo se zabývá oceňováním ....................................................................................... - 9 1.2 Postup oceňování podniku ....................................................................................... - 10 1.3 Strategická analýza .................................................................................................. - 11 1.4 Finanční analýza ...................................................................................................... - 13 1.4.1 Absolutní ukazatele ........................................................................................ - 13 1.4.2 Poměrové ukazatele ........................................................................................ - 15 1.4.2.1 Ukazatele rentability (výnosnosti) ......................................................... - 15 1.4.2.2 Ukazatele aktivity .................................................................................. - 16 1.4.2.3 Ukazatele zadluženosti (gearing)........................................................... - 17 1.4.2.4 Ukazatele likvidity................................................................................. - 18 1.4.2.5 Ukazatele kapitálového trhu .................................................................. - 18 1.4.2.6 Altmanova analýza ................................................................................ - 18 1.5 Metody oceňování ................................................................................................... - 19 1.6 Podnikatelský záměr ................................................................................................ - 22 1.7 Výnosové metody - (DCF) ...................................................................................... - 23 1.7.1 Vymezení peněžních toků .............................................................................. - 25 1.7.2 Stanovení diskontní míry ................................................................................ - 27 1.7.3 Stanovení koeficientu rizikové přirážky ......................................................... - 27 2 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... - 29 2.1 Historie společnosti CykloŠvec, s.r.o. a kde se nachází .......................................... - 29 2.2.1 Analýza trhu a jeho prognóza ......................................................................... - 30 2.2.2 Analýza konkurenční síly potenciálu firmy ................................................... - 31 2.2.3 Odvození závěrů k perspektivnosti podniku .................................................. - 33 2.3 Výchozí data ............................................................................................................ - 34 2.4 Finanční analýza ...................................................................................................... - 36 2.4.1 Vertikální a horizontální analýza.................................................................... - 36 2.4.2 Analýza poměrových ukazatelů...................................................................... - 36 2.5 Výpočet hodnot podniku metodou DCF.................................................................. - 39 2.5.1 Výpočet podniku ............................................................................................ - 39 2.5.1.1 Výpočet diskontního faktoru ................................................................. - 40 -
-6-
2.5.1.2 Výpočet volného peněžního toku a hodnoty firmy ............................... - 45 3 ZÁVĚR ........................................................................................................................... - 46 Seznam literatury a ostatních zdrojů .............................................................................. - 47 Příloha 1 ............................................................................................................................. - 48 -
-7-
ÚVOD Práce je věnována problematice oceňování podniků. Tato disciplína se začala rozvíjet po roce 89, kdy začalo docházet k transformaci ekonomiky, která se začala postupně zapojovat do celosvětového globalizačního procesu. V první části práce se budeme zabývat teoretickou stránkou oceňování podniku. Bude zde uveden rozdíl mezi odhadcem, znalcem, jednotlivými druhy ocenění a postupem ocenění. Další nezbytnou částí bude strategická analýza s analýzou finanční, která nám poskytne jednotlivé ukazatele. V následující kapitole budou vyjmenované a charakterizované jednotlivé metody sloužící k oceňování podniků. Na základě těchto zjištěných poznatků bude zpracována druhá praktická část, která se týká aplikace těchto zjištění na konkrétní společnost. Bude se jednat o rodinnou společnost CykloŠvec s.r.o. zabývající se velkoobchodní a maloobchodní činností. Jak název napovídá, společnost se věnuje výrobě kol které prodává společně s doplňky. Pestrost rozsahu užití těchto produktů, je určena od nejmladších po nejstarší uživatele. Tuto společnost velice dobře znám, protože jsem pro ní pracoval. Tím budeme moci použít poznatky jak fundamentální tak analytické. Pro dosažení daného cíle je nutné se seznámit s danou společností a zpracovat strategickou analýzu společnosti. Strategická analýza se bude skládat z prostředí makroekonomického a mikroekonomického. Následné poznatky budou shrnuty do SWOT analýzy. Dalším z kroků v procesu oceňování podniku bude finanční analýza, která zahrne roky 2006 – 2010. Po prozkoumání finanční situace podniku za pomoci absolutních, rozdílových, poměrových a souhrnných ukazatelů přikročíme k samotnému ocenění. Cílem bakalářské práce bude na základě získaných dat samotné ocenění s aplikací výnosových metod. Výnosové metody odvozují hodnotu majetku od současné hodnoty budoucích příjmů z vlastnictví, které z něho lze získat. Současná hodnota budoucích příjmů se zjišťuje procesem diskontování budoucích hodnot příjmů na jejich současnou hodnotu. Protože budeme hodnotit společnost tak jak právě běží, použijeme metodu diskontu cash flow.
-8-
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Kdo se zabývá oceňováním Znalci: V ČR může být znalcem fyzická nebo právnická osoba, jmenovaná ministrem spravedlnosti nebo předsedou Krajského soudu. Musí splňovat tyto podmínky: •
občanství České republiky,
•
potřebné znalosti a zkušenosti v oboru působnosti znalce získané specializačním studiem v daném odvětví,
•
osobní vlastnosti dávající předpoklad k výkonu znalecké činnosti,
•
souhlas se jmenováním.
Profesní znalosti znalce: Znalec je povinen vykonávat svoji znaleckou činnost osobně. Soudní znalci jsou zapsáni u místně příslušného krajského soudu. Znalec nesmí vypracovat posudek tehdy, jestliže není nepodjatý. Každé vyhotovení posudku musí opatřit podpisem a otiskem svého razítka. Znalec je povinen vést znalecký deník.
Odhadci: Odhadce majetku je živnost volná. Její provozování není omezováno žádným předpisem. Odhadci by měli splňovat určitá profesní kritéria a podrobit se jednotné certifikaci podle norem ISO.
Profesní znalosti odhadce: Nezávislost a nezaujatost, diskrétnost, vstřícnost, odbornost. [1]
-9-
1.2 Postup oceňování podniku Pro zpracování veškerých dat je zapotřebí team lidí, který se skládá ze specialistů a asistentů. Nesmí chybět ani část top managementu, který specifikuje zadaní požadavků, ale také zastává roli prostředníka při předávání potřebných klíčových dat. Množství dat pokrývá celé dění v podniku. Pod dalšími daty si můžeme představit: -
data identifikující podnik,
-
informace o historii podniku,
-
název, právní forma, IČ,
-
předmět podnikání, rozdělení majetkových podílů,
-
základní řídící struktura podniku,
-
struktura pracovníků, nároky provozu podniku na kvalifikaci pracovníků,
-
situace na trhu práce, fluktuace pracovníků,
-
atmosféra na pracovištích, nálady mezi zaměstnanci, míra ztotožnění se s firmou,
-
produktivita práce a její srovnání s konkurencí,
-
personální náklady, jejich úroveň podle jednotlivých kategorií pracovníků.
V tomto případě se hovořit o vypovídacích hodnotách interních, také ovlivnitelných (mikroprostředí). Pro kvalitní výsledek zpracování se nesmí opomenout podněty, které na podnik působí zvenčí (makroprostředí) které jsou neovlivnitelné. Jedná se o následující vlivy: -
tempo růstu HDP
-
fiskální politika
-
vývoj peněžní nabídky,
-
vývoj úrokových sazeb,
-
vývoj devizových kurzů,
-
vývoj inflace,
-
ekonomické a politické šoky
Finanční analýza za posledních 3-5let obnáší další krok. Z toho plynoucí zjištění finančního zdraví podniku a jeho historická minulost, ze které se dokáže odvodit budoucí předpokládaný potenciální vývoj. Závěrečným krokem je výběr metodologického aparátu na samotný podnik. Ocenění podniku představuje vymezení účelu, pro který se zpracovává. Paradoxně cíl práce se stává - 10 -
vodítkem pro výběr modelů dalšího zpracování. Podnik se může posuzovat z hlediska jeho stávající reality, nebo z hlediska jeho budoucích rozvojových záměrů, zejména s jinou firmou, kde by se jednalo o tzv. synergii. Synergický efekt je vyjádřen rovnicí 2+2=5. Tato rovnice vyjadřuje skutečnost, že spojení několika majetků má menší hodnotu než hodnota spojeného celku. Každý podnik se může dostat do finančních potíží, které povedou k jeho poklesu výnosů. Toto zjištění může vést k jeho ukončení činnosti. V tomto případě by se určovala hodnota likvidační. Přehlednost a vypovídací schopnosti zpracované podoby musí být samozřejmostí. Závěr představuje jednoznačně určenou sumu. V případě, že po určité době vznikne potřeba vrátit se k výsledku ocenění, není možné tento výsledek nově použít. Je nutné prozkoumat, za jakých podmínek bylo ocenění zpracováno a jaká byla použita vstupní data. Jedná se o změny úrokových zazeb, devizové kurzy, ale i o formování hospodářské politiky vlády. V případě provedení dvou na sobě nezávislých ocenění, se výsledky ocenění mohou lišit. Nebudou identické. Je to především z úhlu pohledu na ocenění, použití metody, či jednotlivých koeficientů na konkrétní podnik. Jedná se o odhad, který by se však rámcově měl shodovat.
Pro shrnutí klíčové body postupu: 1 - Vymezení zadání práce 2 - Vytvoření pracovního týmu 3 - Plán práce - určení termínů dokončení 4 - Sběr mikro a makro informací 5 - Analýza dat - vytvoření finanční a strategické analýzy (na 3-5 let) 6 - Výběr metod ve vazbě na cíl práce 7 - Analýza ocenění 8 - Syntéza výsledků a příprava závěrečného výroku 9 - Výrok o tržní hodnotě podniku k datu ocenění
1.3 Strategická analýza Analýza dat se skládá ze strategické analýzy, finanční analýzy, rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná, analýzy a prognózy generátorů hodnoty a orientačního ocenění na základě generátorů hodnoty. Hlavní funkcí strategické analýzy je vymezit celkový výnosový potenciál oceňovaného podniku, který je závislý na vnitřním a vnějším potenciálu, kterým podnik disponuje. Vnější
- 11 -
potenciál lze vyjádřit šancemi a riziky, které nabízí podnikatelské prostředí, ve kterém se oceňovaný podnik pohybuje. Vnitřní potenciál poukazuje na schopnost podniku využít šance vnějšího prostředí a čelit jeho rizikům. Souhrnným vyjádřením vnitřního potenciálu je souhrn hlavních silných a slabých stránek s důrazem na otázku, zda podnik má nějakou podstatnou konkurenční výhodu nebo nevýhodu. Důležitým článkem analýzy vnitřního potenciálu je analýza konkurence oceňovaného podniku.
Strategická analýza by měla poskytnout odpověď na tři hlavní otázky: 1.
Jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska?
2.
Jaký vývoj trhu, konkurence a především vývoj podnikových tržeb lze v souvislosti s odpovědí na první otázku očekávat?
3.
Jaká rizika jsou s podnikem spojena?
Postup strategické analýzy se může skládat z následujících kroků: 1.
Relevantní trh, jeho analýza a prognóza
2.
Analýza konkurence a vnitřního potenciálu podniku
3.
Prognóza tržeb oceňovaného podniku [3]
Žádná firma neexistuje izolovaně od zbytku světa. Žije uprostřed veškerého dění a působí na ni spousta negativních a pozitivních vlivů. Ty, které převáží, pak rozhodují o budoucnosti firmy. Záleží jen na tom, jak je na různé vlivy firma připravená a jak se s nimi dokáže vypořádat. Pomoci může SWOT analýza. Studie, která pomáhá posoudit úspěšnost firmy nebo určitého projektu zjištěním silných a slabých stránek (Strengths, Weaknesses), příležitostí a hrozeb (Opportunities, Threats).
Obrázek č.1 SWOT analýza
Strenghts Silné stránky
Weaknesses Slabé stánky
Opportunities Příležitosti
Threats Hrozby
Zdroj: Vlastní tvorba
- 12 -
1.4 Finanční analýza Finanční analýza je prvním krokem k moudrému rozhodování. Obecně jakákoliv analytická metoda má smysl především jako logický prostředek hodnocení a porovnání údajů a vytváření nové informace, která je hodnotnější než jednotlivé primární údaje. V případě finanční analýzy se jedná o finanční zdraví podniku. Zjištěním je v jakém stavu se nachází k okamžiku ocenění a co lze očekávat v budoucnosti. V kontextu s dalšími informacemi slouží jako posouzení rizika, zvláště pak provozního a finančního, které hraje roli při stanovení kapitalizační nebo diskontní míry v jednotlivých modelech propočtů. Pro finanční analýzu jsou použity dvě základní rozborové techniky, a to absolutní ukazatele a poměrové ukazatele. Další funkce umožňuje vytěžit z minulého vývoje co nejvíce poznatků pro plánování hlavních finančních veličin.
1.4.1 Absolutní ukazatele Za absolutní ukazatele jsou považovány účetní výkazy, tvořící převážnou část vstupních informací. Dávají představu podle toho, zda vyjadřují určitý jev nebo informují o údajích za určité časové období. Hovoříme o veličinách stavových a tokových. Stavové veličiny představují obsah výkazu rozvaha, která je stanovena k určitému datu. Tokové veličiny představují kolik bylo dosaženo tržeb za uplynulé období, což je výkaz zisku a ztrát, jakož i výkaz cash flow. Prvním postupovým krokem je zpracování horizontální, které informuje o základních pohybech v jednotlivých položkách účetních výkazů a o intenzitě těchto toků. Vertikální analýza se zabývá vždy jen jedením obdobím znázorněné v procentech, ve kterém zkoumá, jak se na určité globální veličině podílí veličiny dílčí. Za rozdílový ukazatele se považuje ukazatel čistého pracovního kapitálu. Ten představuje často užívaný pojem spojený při výpočtu free cash flow. Ukazatel charakterizující příjmy a výdaje podniku. Podstatou pracovního kapitálu je že, reprezentuje část oběžného majetku financovaného z dlouhodobého kapitálu. V každém případě se jedná o sopnost podniku v převádění disponibilních zdrojů do hotovosti (provozní cyklus) respektující časové požadavky od nákupu materiálu až po inkaso pohledávek. Cash flow skutečný pohyb financí, bez ohledu z jakého popudu k němu dochází. Obě rovnice poskytují výsledek v absolutní hodnotě.
čistý pracovní kapitál = oběžný majetek - krátkodobé závazky čistý pracovní kapitál = (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) - stálá aktiva
- 13 -
Bilanční pravidla Jedná se o soubor jistých doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování firmy s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability. Je třeba podotknout, že tato pravidla jsou pouze doporučením. Jistým vodítkem. Vždy je třeba zohlednit na jaké odvětví je podnik zaměřený. •
Zlaté bilanční pravidlo financování říká, že dlouhodobý majetek má být financován z vlastních zdrojů nebo dlouhodobým cizím kapitálem. Stejně tak u krátkodobého majetku, který má být financován z vlastních zdrojů nebo krátkodobých cizích zdrojů. Obecně můžeme říci, že majetek se má financovat z takových zdrojů, které mají shodnou dobu trvání jako tento majetek. Platební schopnost podniku by se těmito kroky měla vylepšit. S tím spojená
je jistá
finanční úspora na jednotlivých plnění splátek, která jsou potřeba vynaložit jako úrok z onoho zapůjčeného cizího kapitálu. •
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika říká, že vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje nebo být stejné. Ideálním poměrem by bylo 60% vlastních zdrojů a 40% cizích zdrojů. Je prokázáno, že vezmou-li se dva identické podniky se stejnými výsledky, podnik dodržující toto pravidlo ještě ušetří. Jde o to, že úrok se stává cenou za cizí kapitál. Zahrnutím úroku do nákladů dochází ke snížení daňové základny. Naproti tomu podnik se 100% účastí vlastního kapitálu bude mít zisky o něco nižší. Právě díky neuplatnění úroku na cizí kapitál, protože žádný nemá. Je pravdou, že zhoršení tržních podmínek přispěje ke stabilitě spíše podniku, který financuje svá aktiva více vlastním kapitálem, než ten, který používá kapitál cizí.
•
Zlaté pari pravidlo říká, že stálá aktiva by se mohla rovnat maximálně vlastnímu kapitálu. Vzhledem k tomu, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojů, rovnají se navzájem tyto dvě položky spíše výjimečně. Uvedené pravidlo se zabývá vztahem mezi dlouhodobým majetkem a prostředky použitými k jeho krytí. Optimálně jsou dlouhodobá aktiva z části financována dlouhodobými cizími zdroji. Aby tato skutečnost byla zajištěna, musí výše dlouhodobého majetku převyšovat hodnotu vlastního kapitálu. [1]
- 14 -
•
Zlaté poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by nemělo převyšovat tempo růstu tržeb. Větší objem investice může způsobit navýšení nákladů. Mohlo by tak dojít k tomu, že postupem času by nebylo možné náklady pokrýt. Na pokrytí by musel přijít půjčka. Cizí kapitál.
1.4.2 Poměrové ukazatele K tomu, aby bylo možné analyzovat vzájemné souvislosti a propojení mezi ukazateli, dávají se jednotlivé ukazatele do vzájemných poměrů. Jedná se o poměr jednoho čísla k druhému. Je to nejrozumnější způsob, jak srovnat aktuální finanční informaci s daty staršími. Finanční analýza by se měla zabývat jen těmi poměry, které jsou relevantní ke konkrétnímu problému anebo rozhodnutí. Z pohledu managementu jsou ukazatele důležité pro vytvoření finanční a obchodní strategie, která by měla ovlivnit směr budoucích událostí. Z ukazatelů jsou vytvářeny soustavy, které pro lepší čtení výsledků mají uspořádání paralelní, nebo pyramidové. Paralelní uspořádání má všechny ukazatele stejné, včetně významu. Nejčastější uskupení ukazatelů: 1. ukazatele rentability (výnosnosti), 2. ukazatele aktivity, 3. ukazatele zadluženosti, 4. ukazatele likvidity, 5. ukazatele kapitálového trhu. Pyramidové uspořádávání tvoří rozklad jednoho ukazatele.
1.4.2.1 Ukazatele rentability (výnosnosti) Představují poměření konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností k určitým vstupům bez ohledu na zdroj financí. Vstupy mohou být: celková aktiva (majetku), kapitálu (vlastní kapitál), tržby. Výsledkem je jaký zisk vyprodukovala 1 Kč podnikových zdrojů vložených do podnikání.
- 15 -
1. Rentabilita vlastního kapitálu (ROI - return on investment) = zisk / investovaný kapitál Ukazatel složí k měření efektivnosti dlouhodobě investovaného kapitálu, vyjadřuje kolik Kč zisku připadá na 1 Kč dlouhodobých zdrojů.
2. Rentabilita úhrnných vložených prostředků (ROA - return on assets) = čistý zisk / aktiva Poměřuje čistý zisk k celkovým aktivům, měří výnos 1Kč na aktiva po odečtení úroku a daní vyjádřený v procentech. Pokud je používám ve tvaru EBIT, pak se často hovoří o produkční síle. Jedná se o nejkomplexnější ukazatel. Měří, jaký efekt připadá na jednotku majetku zapojeného do podnikatelské činnosti. EBIT - (earning before interest and tax) zisk před úhradou úroků a daně z příjmu Tento ukazatel pak může sloužit k porovnání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami a odlišnou mírou zadlužení.
3. Rentabilita vlastního jmění (ROE - return on equity) = zisk / vlastní kapitál Měří výnosnost vlastního kapitálu, to je kolik zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Ukazatel ROE by měl být větší než hodnota ukazatele ROA. Výsledek výpočtu ROE lze porovnávat s úroky, které by plynuly z jiných forem investic a zvažovat, co je nejvýhodnější. [1]
4. Rentabilita tržeb (ROS - return on sales) = zisk / tržby [2]
1.4.2.2 Ukazatele aktivity Představuje jak podnik hospodaří s jednotlivými majetkovými částmi. Cílem je zvyšování počtu obrátek, které vede ke zvyšování zisků. 5. Obrat aktiv = tržba / aktiva Vedle rentability je obrat aktiv další z klíčových ukazatelů efektivnosti. Je měřítkem celkového využití majetku. Snažíme se o co nejvyšší, tj. minimálně roven 1. Opačný tvar původního vzorce představuje vázanost aktiv = aktiva / tržba, kde se snažíme o co nejnižší výsledek.
- 16 -
6. Relativní vázanost dlouhodobého hmotného majetku ( turnover of fixed assets ratio) =dlouhodobý majetek / tržby Trend růstu představuje snižující se výsledek v čase, za předpokladu nenavyšování dlouhodobého majetku. 7. Obrat zásob (inventory turnover) = tržby / zásoby V některých případech je lepší nepracovat s tržbami, ale s denními náklady, resp. s denní spotřebou; ta obvykle měří obrat zásob přesněji.
8. Obrat pohledávek (average collection period) = tržby / pohledávky Ukazatel měří, kolikrát za rok se pohledávky promění v hotové peněžní prostředky. Opačný tvar původního vzorce představuje dobu inkasa = pohledávky / tržby/360, což je počet dní, které uplynou mezi vystavením faktury za prodej zboží a dobou připsání na účet.
9. Doba samoreprodukce = vlastní kapitál / čistý zisk + odpisy Informuje, za kolik let bude obnovena položka vlastního kapitálu z cash flow. Tato hranice by neměla přesáhnout osm let. Tento ukazatel je ovlivněn nejen skokovou veličinou zisku, ale také odpisy jak je patrné ze vzorce.
10. Doba obratu dluhů (creditors payment period) = obchodní dluhy / denní nákupy na obchodní úvěry [2] Jedná se o ukazatel, který je protipólem doby obratu pohledávek. Je ideální, když ukazatele dosahují přibližně stejných hodnot. Praxe ukazuje odlišnost v závislosti na odvětví ve kterém se podnik nachází z hlediska oboru činnosti.
1.4.2.3 Ukazatele zadluženosti (gearing) Jak název napovídá, jedná se o zadluženost vs. úspěšnost práce vedení pří získávání dodatečných zdrojů pro financování podniku. Je trendem užití vlastních zdrojů k cizím v poměru 1:1, bez ohledu v čem se podniká. Bezpečná míra zadlužeností se bere 40% cizího kapitálu v poměru k vlastnímu. 11. Zadluženost I. (debt equity) = cizí zdroje / vlastní kapitál 12. Zadluženost II. (debt ratio) = celkové cizí zdroje / aktiva Mírou věřitelského rizika můžeme označit tento vzorec, díky jeho poměřování cizího zdroje oproti aktivům. Zjištěním je, kolikrát můžeme klesnout zisk, aby byl podnik schopen pokrýt - 17 -
cizí zdroje na stávající úrovni. Pro příklad, když nám vyjde 1, tak to znamená, že veškerý efekt, který podnik vyprodukuje, bude použit pro úhradu úroků věřitelů. 13. Úrokové krytí (interest coverage) = EBIT / nákladové úroky) [2]
1.4.2.4 Ukazatele likvidity Měří schopnost podniku dostát svým závazkům v daném čase. U hodnocení likvidity je známo, že oběžný majetek neprodukuje žádný zisk, v oběžném majetku má podnik svoje zdroje vázané. 14. Běžná likvidita (current ratio) = oběžný majetek / krátkodobé závazky 15. Pohotová likvidita (quick asset ratio) = oběžný majetek — zásoby / krátkodobé závazky 16. Okamžitá likvidita ( cash positiron ratio) = peněžní prostředky / okamžité splatné závazky 17. Podíl pracovního kapitálu na aktivech = WC (working capital) / aktiva WC = oběžná aktiva — krátkodobé závazky [2]
1.4.2.5 Ukazatele kapitálového trhu O tento ukazatel se zajímá každý potencionální investor podniku, zejména pak akcionář. Jeho hlavním zájem je, zda jeho investice zajistí průměrnou návratnost. V tomto případě nebude předmětem zhodnocení vzhled. Náš případ je hodnotit společnost s ručením omezeným.
1.4.2.6 Altmanova analýza Představuje jednu z možností, jak vyhodnotit souhrnně zdraví podniku prostřednictvím jednoho jediného čísla. V Altmanově „Z“ faktoru jsou zahrnuty všechny podstatné složky finanční analýzy, tj. rentabilita, likvidita, zadluženost, struktura kapitálu. Každý parametr má svojí přiřazenou váhu, která se opírá o zobecněné výsledky velmi rozsáhlého empirického průzkumu v USA. Díky čerpání dat z USA je analýza v podmínkách ČR neobjektivní, právě díky rozdílným trhům po stránce rozvinutosti. Česká verze Altmanovy analýzy představuje index IN. Analýza představuje rychlou orientaci o finančním zdraví podniku.
- 18 -
1.5 Metody oceňování Současná praxe nabízí známé a rozpracované modely oceňování. Základním předpokladem je správná volba metody, kde bereme v potaz účel, pro který je podnik oceňován. Skutečností však je, že neexistuje „správná“ metoda. Relativní správnost si volí odhadce sám na základě již zmiňované správné volby. Metody oceňování podniku můžeme rozdělit do čtyř skupin.
První skupinu tvoří metody, které pracují na majetkovém principu, tj. pracují s veličinami, které jsou označované jako veličiny stavové. Tyto metody podchycují a vyjadřují stav majetku a závazků podniku k určitému časovému okamžiku. Podle toho s jakými hodnotami se pracuje, rozlišuje se metoda: •
účetní hodnoty - vychází z podvojného účetnictví, u malých živností z účetnictví jednoduchého. Účetní hodnota vyjadřuje v nominálním vyjádření původní rozsah investovaného kapitálu. -hodnota podniku celkem = aktiva (pasiva) -hodnota základního kapitálu = počet akcií x nominální hodnota akcie -hodnota vlastního kapitálu = aktiva - cizí zdroje
•
substanční hodnoty (věcné) - původ těchto metod pramení z Německa, kde jsou hojně využívány. Jsou spjaty se jmény jako E. Schmalenbach, G. Siebena, C. Helblingla a další. Metoda reaguje na nedostatky metody účetní. To je účetnictví v historických cenách, reprodukčních cenách. Obecně účetnictví nedokonale zobrazuje tržní hodnotu majetku. Hodnota substance má dát odpověď, kolik by investor musel zaplatit, kdyby podobný podnik měl zřídit znovu. Předpokladem je, že by začal od úplného začátku prvním výkopem základu.
•
likvidační hodnoty - tvoří dolní hranici hodnoty podniku. Je-li současná hodnota budoucího podniku nižší než hodnota likvidační, pak je likvidační hodnota oceněním podniku. - hodnota podniku = hodnota podniku - hodnota závazků
- 19 -
Druhou skupinu tvoří metody založené na výnosovém principu a jsou v podmínkách ČR nejpoužívanější. Metody jsou založené na současných výnosech odvozených do budoucnosti. •
DCF - metody založené na diskontovaných peněžních tocích, a) APV (adjusted present value) metoda diskontovaného peněžního toku, upravená současná hodnota = součet současné hodnoty peněžního toku z vlastního jmění + součet hodnoty plynoucí z dluhového financování b) FCFF (free cash flow to the firm), jedná se o volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele, varianta akademiků, c) FCFE (free cash flow to the equity), jedná se o volný peněžní tok pro vlastníky, d) DDM (dividend discount model), podstata je svázána s úrovní dividendy, s očekávanou prodejní cenou akcie, klíčovou veličinou je pak očekávané tempo růstu g,
•
EVA (economic value added), založeno na ekonomické přidané hodnotě Ukazatel odráží snahu investorů odkrýt ty podniky, které by byly zárukou, že vklad akcionářů povede k jejich zisku. EVA = NOPAT - WACC × C NOPAD (net operation profit after tax) je čistý provozní zisk po zdanění, WACC - vážené náklady na kapitál C - celkový investovaný kapitál akcionáři a věřiteli
Třetí skupina je tvořena metodami kombinovanými. Jak již vyplývá z názvu, jedná se o metody, které kombinují výsledky získané aplikací metod výnosových a metod pracujících na majetkové bázi. Patří sem: •
Schmalenbachova metoda střední hodnoty, její využití je vhodné pouze k určení vlastního kapitálu, vychází z praxe. Výslednou hodnotu podniku lze stanovit aritmetickým nebo váženým průměrem z hodnoty zjištěné výnosovým způsobem a z hodnoty substanční, založené na reprodukčních cenách. [1]
•
tzv. švýcarská metoda,
•
model diferenciální renty (nadzisku, superzisku),
•
zákon č. 15/1997 Sb., na jehož základě se stanoví pro administrativní účely cena obvyklá kombinací metod.
- 20 -
Čtvrtou skupinu tvoří metody pracující na tržním principu. Patří sem: •
tržní multiplikátory,
•
metody srovnatelných transakcí.
Pátou skupinu tvoří metody s názvem „Reálné opce“, které nejsou zatím v praxi příliš využívány. Budoucnost ukáže jejich začlenění, do systému.
Obrázek č.2 Oceňování podniku
Přehled metod pro oceňování majetku (podniku) fundamentálně analytické
Majetkový princip založené na majetkové bázi (aktiva)
Substanční hodnota
Účetní hodnota
kombinované
založené na očekáváních kapitálového trhu
Výnosový princip založené na výnosech
Kapitalizované výnosy
založené na volném peněžním toku
Tržní princip
založené na ekonomické přidané hodnotě
DCF
Srovnávací oceňovací modely
Relativní oceňování
EVA Entrer price Value
APV
FCFF
FCFE
Dividend
Reálné opce
Zdroj: Oceňování podniku I, Doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
- 21 -
Multi ples P/E P/CF apod.
1.6 Podnikatelský záměr Použitím výnosové metody DCF ve variantě FCFF (free cash flow to the firm) volný peněžní tok pro vlastníky a věřitele, je zcela nezbytné vycházet z podnikatelského záměru, který by měl mít každý podnik zpracovaný. Jedná se zjednodušený modle plánu budoucích stavů. Vychází se z dat jako rozvaha, výkaz zisku a ztrát za minulých 3-5 let, kde je zohledněno měnící se mikro a makro prostředí. Zpravidla tyto faktory ovlivňují podnik nejvíce. Podnikatelský záměr by měl obsahovat základní myšlenky strategického myšlení, jako je: •
variantnost - plán připravenosti ve výhledu dalšího vývoje, počítat s optimistickou, ale také pesimistickou variantou,
•
kompatibilita - schopnost pružně zareagovat ve všech směrech, případná volba jiného segmentu podnikání,
•
princip permanentností - průběh aktualizace ve vazbě na změnu podmínek,
•
rizikovost - riziko provází podnikem od jeho zrodu, být v předstihu znamená být připraven, zejména systematickým studiem informací, nebo provedením určité změny včasným jednání,
•
případně další principy.
V současné době se používá systému Balanced Scorecard. Principem je komplexní sledování podnikových činností s využitím hlavních generátorů tvorby hodnoty (value dravers). V tomto případě je podnik vnímám ze čtyř pohledů výkonnosti. V praxi vypadá Balanced Score Card tak, že se definují •
záměry, cíle a mezicíle nutné k uskutečnění podnikové mise a vize,
•
měřítka a ukazatele výkonnosti jejich plnění,
•
cílové nebo očekávané hodnoty pro definovaná měřítka a ukazatele výkonnosti,
•
kroky a aktivity nutné k dosažení stanovených cílů, mezicílů a záměrů,
a to pro každou z klíčových oblastí (finanční hodnoty, perspektiva zákazníka, podnikové procesy a inovace, učení se, flexibilita a růst). Především záměry, cíle a mezicíle se stanoví s ohledem na každou z klíčových oblastí BSC, odtud slovo "Balanced" (česky: "vyvážený"). Čtyři výše uvedené aspekty systému se stanoví na začátku sledovaného období -- k této části metody Balanced ScoreCard se vztahuje slovo "Card" (česky: "lístek", "karta"). Součástí počátečního nadefinování je i určení rolí a zodpovědnosti lidského kapitálu. Na konci období
- 22 -
se pak plnění programu a úspěšnost jednotlivých částí systému BSC i celku hodnotí, odtud slovo "Score" (česky: "hodnocení").[9]
Obrázek č.3 Balanced Scorecard
Zdroj: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=56
1.7 Výnosové metody - (DCF) Je základní výnosovou metodou z hlediska principu. Podstatou oceňování při uplatnění této metody je, že hodnota aktiv je odvozována od současné hodnoty budoucích peněžních toků, vyjádřené v budoucí nominální výši, tj. v běžných cenách. Diskontní míra pak musí být nominální, tj. včetně inflace. Využívání této metody je založeno na následujících zjednodušujících předpokladech: •
kapitálové trhy jsou efektivní,
•
kapitálová struktura podniku je tvořena pouze vlastním jměním a dluhem,
•
existuje pouze daň z příjmů,
•
podnik, z pohledu going concern principu, musí investovat do výše odpisů. [5]
"Going Concern" je předpokladem ocenění prosperujícího podniku, řízený obvyklým způsobem k účelu, pro který byl vytvořen. Vztaženo na podnik to znamená, že podnik pokračuje ve vykonávání své obvyklé činnosti. - 23 -
U propočtu se bude uvažovat o nákladech příležitosti z investičního trojúhelníku. Chceme-li investor jistotu, pak nemůžeme očekávat vysoký výnos. Výnos znamená zhodnocení vložených prostředků
a
je
zároveň
současnou
hodnotu,
riziko pak
pravděpodobnost, že výnosu nebude dosaženo nebo dokonce nastane ztráta. Likviditou se rozumí, jak rychle lze investici proměnit zpět na hotové peníze.
Obrázek č.4 Investiční trojúhelník
výnos
riziko
likvidita Zdroj: Vlastní tvorba
Základní tvary modelů DCF: V praxi se předpokládá, že podnik bude existovat nekonečně dlouho, pro tak dlouhé období je nemožné plánovat peněžní toky pro jednotlivé roky. Řešením může být standardní dvoufázová metoda, která se liší především tempem růstu podniku. Délku fází určí sám odhadce, neboť neexistuje pravidlo určení. Nepsaným pravidlem může být, že čím kratší je první fáze, ve které jsou specifikovány peněžní toky pro jednotlivé roky, tím větší význam má druhá fáze. Pro diskontování peněžního toku lze vycházet z nejobecnějšího tvaru modelu:
t
HODNOTA = ∑ 1
CFt (1 + r )t
kde: CFt = peněžní tok v čase t r = diskontní míra odrážející rizikovost peněžního toku v čitateli
Rozlišujeme tři základní tvary modelů: A. Model pro stabilní růst (např. Gordonův model stabilního růstu) - náš případ B. Dvoufázový propočet (rozdělení budoucího vývoje podniku na období vysokého růstu a období stability)
- 24 -
C. Třífázový propočet (rozdělení budoucnosti na fázi rychlého růstu, fázi přechodnou a období stability)
1.7.1 Vymezení peněžních toků Hodlá-li odhadce pracovat s modely DCF, musí řešit tři základní okruhy problémů. Především je nutné určit, co bude diskontovat (jaký tvar budoucího výnosu), jakým způsobem bude diskontovat (jaký model použije) a čím bude diskontovat (jak stanoví diskontní míru). Rozlišují se následující techniky pro výpočet výnosové hodnoty: •
metoda entity – (entity approach) – jednotka, označuje podnik jako celek, (FCFF)
•
metoda equity – (equity approach) – vlastní kapitál, (FCFE)
•
metoda APV – adjusted present value – upravená současná hodnota.
•
DDM (dividend discount model) – diskontí model
•
EVA (economic value added) – peněžní tok převyšující alternativní náklad akcionáře zabezpečující růst jeho bohatství
Jednotlivé metody se liší v tom, jak k výsledné hodnotě dospějeme. V praxi je nejvíce používaná metoda entity, kterou se zabýváme. U metody DCF je východiskem vždy volný peněžní tok (FCF) - free sash flow. U metody DCF entity je to peněžní toky do firmy nebo peněžní toky pro vlastníky a věřitele (FCFF = free cash flow to the firm). Výpočet je následující:
Obrázek č.5 Modely DCF FCFF EVA
Hodnota podniku celkem (DCF entity)
WACC
FCFE Dividendy
Hodnota vlastního jmění (DCF equity)
re
Modely DCF
Zdroj: [2], str. 160
kde: WACC – průměrné vážené náklady kapitálu re – náklady vlastního kapitálu
- 25 -
FCFF zahrnuje veškeré peněžní toky do podniku a zároveň neurčuje, pro koho budou určeny. Proto je užití tohoto tvaru cash flow v modelech výhodnější, neboť přesné určení užití peněžních toků v podnikatelském záměru může být značně nepřesné nebo i obtížně definovatelné.
FCFF lze vypočítat podle následujícího vzorce: FCFFt = EBITt (1 - t) + ODPt - ∆WCt – INVt kde:
FCFFt = volný peněžní tok do firmy EBITt = zisk před úhradou daní a úroků t = sazba daně z příjmů ODPt = odpisy
∆WCt = změna čistého pracovního kapitálu (oběžná aktiva – krátkodobé závazky) INVt = investice Stabilní růstový model: Hodnota podniku =
FCFF1 WACC − g n
Dvoufázový propočet: t =n
Hodnota podniku celkem =
FCFFt
∑ (1 + WACC ) t =1
t
+
FVFFn +1 (1 + WACC ) − n . WACC − g n
Kde: FCFFt = volný peněžní tok do firmy WACC = vážené kapitálové náklady g n = tempo růstu udržitelé do nekonečna
První část vzorce je výpočtem hodnoty prví fáze, druhá část je propočtem hodnoty druhé fáze.
- 26 -
1.7.2 Stanovení diskontní míry Stanovení diskontní míry závisí na tom, jaká se používá varianta modelu DCF. V tomto případě napomůže obrázek č.5 (vychází se z peněžních toků do firmy, tj. pro vlastníky a věřitele) dále se bude používat stanovení diskontní míry jen u této metody. U metody DCF entity se stanovuje diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu WACC. WACC= rd (1 − t ) * D / C + re * E / C
kde: rd - jsou náklady na cizí kapitál, t - je sazba daně z příjmů právnických osob, D - je cizí úročený kapitál, C - je celkový dlouhodobě investovaný kapitál, re - jsou náklady na vlastní kapitál, E - je vlastní kapitál
1.7.3 Stanovení koeficientu rizikové přirážky Jedná se o konstantu přirážky vyjadřující určitý aspekt rizika oboru, který představuje a. K ohodnocení stupně rizika oboru se doporučuje použít čtyř faktorů, kterými jsou 1. nízké riziko, 2. přiměřené riziko, 3. zvýšené riziko, 4. vysoké riziko.
a=x
re max rf
kde re max - horní hranice rizika vlastního kapitálu = výnosu rf - dolní hranice bezrizikové úrokové sazby x
- možnost volby stupnice faktorů 1 - 4; počet volených faktorů je v tomto případě 4.
Horní hranice rizika se stanoví podle odhadu, jak by si podnik mohl vést v budoucích letech ve svém růstu. Jedná se o realistický cíl s mírou pravdivé nadsázky. Dolní hranici úrokové sazby představuje bezrizikovou úrokovou sazbu. Jako zdroj použijeme ČNB.
- 27 -
Koeficient rizikové přirážky za jednotlivé faktory se označuje Z. Malé
x
přestavuje mocnitel 1 - 4, který je stanoven výše jako počet faktorů hodnocení.
Z = (ax - 1)
Riziková přirážka RP pro jednotlivé faktory je stanovena ze vztahu.
RP = Zx
rf n
rf - dolní hranice bezrizikové úrokové sazby n - představuje celkový součet kritérií, což je (Počet kritérií násoben váhou)
- 28 -
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Historie společnosti CykloŠvec, s.r.o. a kde se nachází Firma CykloŠvec má sídlo firmy na adrese: Bořivojova 35/878, Praha 3. Provozovna je na adrese: Sedláčkova 472, Písek. Společnost vznikla v r.1991 jako maloobchod a velkoobchod s jízdními koly ve Vlašimi. Postupně expandovala do Písku a Českých Budějovic. České Budějovice se staly pouze dalším místem maloobchodního prodeje vedeným společností. Celý nápad vznikl díky lásce k závodění na kole u dvou společníků, Karela Švece a jeho bratra Libora Švece, kde dobře poznali cyklistický sortiment. Přesun 70% velkoobchodního skladu do Písku z původního zrodu Vlašimi nastal hned záhy po vzniku. Důvodem bylo působiště každého z bratrů, kde sklad Písek je veden Karlem Švecem a Vlašim je vedena Liborem Švecem. Maloobchodní prodejna v Českých Budějovicích v roce 2008 zanikla díky malé prosperitě. V rámci růstu firmy byl tento krok nezbytný. Pomohl tomu odchod dobrých prodejců, kteří přešli pod jiného zaměstnavatele shodou okolností ve stejném oboru. Dobré vztahy však vlajkovou loď v Českých Budějovicích dále tuží spolupráce s Cyklocentrem Hyka, které je jako doporučené maloobchodní místo pro CykloŠvec s.r.o. V současnosti celý velkoobchod přesouvá do Písku. Důvodem bude lepší servis pro zákazníka. Na jejich cestě do současnosti bylo několik zlomových bodů dík spolupráci různých cyklistických značek, které plní sortiment velkoobchodu. Hlavním tahounem je vlastní značka Galaxy. Jedná se o produkty dětských odrážedel, crossových kol, až po špičkové závodní stoje určené pro horské maratony. Nedílnou součástí jsou samozřejmě doplňky pod jmenovanou značkou. Dnes je firma jedním z významných dovozců cyklistického sortimentu do České republiky. CykloŠvec s.r.o. je dovozcem a distributorem řady světových značek do ČR. Provozuje internetový obchod, velkoobchod a maloobchod značek - Galaxy, Kenda, Catlike, Fox Racing Shox, Rodi, Black Jack, Deda, RSP, Sigma, Velo, KMC, Shimano, SKS, Enervit, Smart, Insportline, Worker, Progress aj. Dále provádí autorizovaný servis Fox Racing Shox. CykloŠvec s.r.o. je spolupořadatelem seriálu MTB maratonů pro širokou veřejnost Galaxy série.
- 29 -
2.2.1 Analýza trhu a jeho prognóza Česká republika je velice atraktivním místem pro cyklistiku. Volba terénu, trasy je různorodá. Může si vybrat poměrně každý z jezdců i příležitostních „vyjížďkářů“. Další věcí je otázka zdraví prospěšnosti na lidský organizmus. Kolo nezatěžuje kloubový systém tak jako je tomu příkladně u běhu. Další pro je v oblasti rehabilitací, kde kolo sehrává nedílného hráče. Určit „velikost“ trhu je jistě nelehká úloha, ale pokud se vezme v potaz, že téměř každá domácnost vlastní alespoň jedno kolo, dostáváme se zhruba na číslo 10 000 000 uživatelů jakéhokoliv kola v ČR. Každé kolo potřebuje pravidelný servis stejně tak jak je tomu u všech spotřebních věcí. •
Růst trhu současný trh a stagnace se projevuje téměř v každém odvětví.
Z dnešního úlu pohledu, se dá konstatovat, že začátky podnikání CykloŠvec s r.o nebyly jistě lehké, jistě však lehčí než na současném trhu, který se začíná pomalu ustalovat. Tím je myšleno, že porevoluční doba přinesla po tomto sortimentu přirozenou poptávku, díky její nedostupností v době před 17. listopadem 1989. Díky tomu se podařilo s poměrně malým vstupním kapitálem dosáhnout poměrně vysoké obratovosti, která firmu po téměř 21 letech posunula k samofinancování bez nutnosti cizích zdrojů. Tím i překonání prvních pěti let, které jsou pro firmu z hlediska existence nejrizikovější. Dřívější trh poskytoval jistou toleranci ve smyslu špatného zainvestování s případným ukončením činnosti. •
Velikost trhu pokud odhadneme, že minimálně 95% z celkové populace v ČR má
kolo a minimálně 75% je aktivních uživatelů, je trh poměrně stále aktivní a jeho tendence bude mít spíše stoupající efekt. •
Intenzita přímé konkurence je velmi silná. Domácí konkurenti jsou jak značek
českých tak zahraničních. Záleží na volbě zákazníka co zvolí. •
Průměrná rentabilita je poměrně vysoká, vezmeme-li v úvahu neupravené údaje
z finanční analýzy. •
Citlivost na konjunkturu je téměř neznatelná. Pokud vezmeme v potaz
fundamentální informaci v období prvně se objevujících informací s nastávající recesí nebyl cítit žádný prodejní pokles. Následující roky tento pokles zaznamenaly. Nikoliv v takové míře, která by podnik promítla do červených čísel. Je otázkou jaký bude následný vývoj. Je dosti pravděpodobné, že toto odvětví, tedy alespoň tuto společnost ekonomická krize více méně mine.
- 30 -
•
Struktura a charakter zákazníků. Dá se obecně říci, že díky dlouholeté tradici je
společnost známá po celé ČR. Všemu také napomáhá účast na výstavách, které poskytnou celkový přehled nových produktů, případně co nového se odehrává v tomto odvětví. Nedílnou součástí je účast na výstavách jako vystavovatele.
2.2.2 Analýza konkurenční síly potenciálu firmy a) Stanovení tržního podílu a identifikace hlavních konkurentů
V současné době se na trhu nachází velké množství podobně zaměřených velkoobchodů. Nesmí se zapomenou na tzv. e-shopy, které přispívají do konkurenčního boje. Některé z nich dokonce nemají ani vlastní skladové prostory, ale jejich schopnost vykrytí zákazníkova požadavku je téměř stejná jako je tomu v případě CykloŠvec s.r.o.
b) Analýza vnitřního potenciálu firmy a hlavních faktorů konkurenční síly
Firma se nachází v rostoucím vývojovém stádiu. Má za sebou téměř dvacetiletou historii, což jí umožňuje dospět k určitým závěrům ohledně její úspěšností. Pro svůj další rozvoj by mohla získat v případě potřeby bankovní úvěr. Firma se potýká s mnoha nedostatky. Firma postrádá jakýkoli systém. Je to především systém plánování, vnitřní kontrolní systém. Vše se řeší na poslední chvíli. Vytváří se také poměrné velký prostor pro různé ztráty a úniky zboží; jak ze strany nepřesných záznamů o odběru přímo ze strany majitele tak od samotných zaměstnanců. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců zvyšuje riziko vytvoření chyb bez ohledu na jejich nedostatečné proškolení, nemluvě o pravidelním školení které chybí. Řešení sezónních špiček je řešeno dočasnou brigádní sílou, která je ve většině případů nedostatečná. Tomu všemu přispívá jak značení pozic samotného skladu tak samotný prostor. Je až neuvěřitelné, s jakým vedením se podnik dokázal vypracovat až tam, kde se nachází.
Vlastnická struktura
100% podíl společnosti patří jednomu z bratů, kterým je Karel Švec.
Dlouhodobý majetek a investiční záměry
Společnost vlastní některé nemovitosti. Služební auta. Velo materiál, který je umístěný v pronajatých prostorách městského areálu v Písku.
- 31 -
Personální zajištění
Firma je řízena vlastníkem v jedné osobě, který je obklopen pracovníky, kteří jsou schopní vést společnost po všech stránkách. Jedním z nich je nákupčí, návrhář designu kol, znalec pro ne jednu značku z prodávané škály sortimentu prodávaných značek v jedné osobě. Účetní, také personalistka, která svoje podklady po zpracování postupuje daňové kanceláři. Další účetní, která je pravou rukou hlavní účetní, starající se o tvorbu faktur při denní tvorbě objednávek skladníky. Stěžejní značkou odpružených vidlic tlumičů Fox má na starost další člověk, plus doplňující administrativní činnost. Grafik je nově vytvořená pozice, v těsné spoluprácí s již zmiňovaným návrhářem dizajnu. Závěrem celou hierarchii uzavírají čtyři skladníci pro přípravu objednaného materiálu zákazníkem, z toho dva jsou zároveň obchodními zástupci a reklamačními techniky. Nesmíme zapomenout na personál v Píseckém obchodě, kde je mechanik s prodavačem. Vlašimský obchod obsahuje po personální stránce bratra majitele společnosti, který je ve vedení pobočky, jednoho obchodního zástupce a mechanika. Pobočka v Českých Budějovicích je pouze zastoupením značky CykloŠvec s.r.o. Nezasahuje tím do personálu. Všechny jednotky pracují odděleně, bez možnosti potřeby přesunu lidí v případě extrémně nárazového nárůstu plnění objednávek.
Přímé faktory konkurenční síly
Nabízený sortiment zboží má v některých případech stejný produkt jako je tomu u konkurenčních velkoobchodů. Pro představu se na poli velkoobchodů v ČR s cyklo materiálem nachází zhruba deset hráčů. Společnost má poměrně velkou možnost vytváření konkurenčních cen s dostačující marží. Je to zejména díky zemi původu zboží. Dá se říci, že 80% objemu prodávaného velo materiálu je zahraničního původu. Toto jistě nepřispívá naší ekonomice.
c) Prognóza tržního podílu
Dá se předpokládat zhruba deseti procentního podílu na českém trhu společností, z fundamentálního pohledu se dá předikovat spíše nárůst objemu prodeje, bez ohledu na neustále zmiňovanou recesi, která „válcuje“ celý svět. Konec konců bylo tomu tak i v případě zrodu
celého
„strašáka“.
Společnost
pocítila
minimální
prodejní
pokles.
Očima
zaměstnavatelů, je téměř neopomenutelné argumentovat tuto formulkou o recesi v jejich prospěch. Samozřejmě v žádném případě nebudeme celou věc bagatelizovat.
- 32 -
Ohledně pomyslného desetiprocentního rozdělení ve prospěch společnosti je český trh poměrně stabilní. Může samozřejmě růst i v tomto ohledu. Otázkou spíše bude vytrvání v současně nastaveném trendu, z hlediska pokrytí pracovními silami. V tomto směru podnik zcela zaostává u některých pracovních pozic z hlediska platového ohodnocení a nulových benefitů zaměstnanců. Pružností reklamačního řízení, dostatečnou zvladatelností po stránce logistických toků a rozmístění skladovaného materiálu. Dalším limitem se začne objevovat samotný prostor skladu. Kvalitou provedení servisu tlumících jednotek. Tyto zmíněné faktory budou spíše pomyslné rozdělení snižovat.
2.2.3 Odvození závěrů k perspektivnosti podniku Závěrem můžeme výše uvedené poznatky shrnout pomocí SWOT analýzy. Tab. 2.1 SWOT analýza CykloŠvec s.r.o. Silné stránky Historie společnosti Význam firmy v regionu Dobrá lokace Levné pracovní síly
Příležitosti Neustálá inovace skladu - logistika, značení Čerpání dotací ze strany rozpočtu fondů EU Možnost expandovat na zahraniční trhy
Slabé stánky Pružnost realizace objednávek Nedostatečná ambivalence zaměstnanců Zázemí zaměstnance a jeho odhodnocení Nesrozumitelnost pokynů od vedení Předávání informací - obecně Neuvážená řešení, mnohdy krok zpět Hrozby Nestabilní fiskální politika a ekonomický systém Silná domácí konkurence - jejich pružnost Pomalé přizpůsobení trhu může vést k zániku
Na otázkou zda je podnik perspektivní, se dá jednoznačně říci že ano.
- 33 -
2.3 Výchozí data Vstupní dat představují rozvahy a výsledky CykloŠvec s.r.o. za roky 2006 až 2010. Data byla sumarizována do přehledných zkrácených a zjednodušených verzí, které slouží pro účely analýzy a neodpovídají plné úpravě v jednotlivých letech.
Tab. 2.2 Rozvaha CykloŠvec s.r.o. za období 2006 - 2010, aktiva AKTIVA 2006 2007 2008 Brutto -9990 -6887 -4745 Korekce -566 -407 -354
2009 -2670 -204
2010 - 1 035 - 77
Stálá aktiva celkem
- 10 556
- 7 294
- 5 099
- 2 874
- 1 112
Pohledávky Finanční majetek Zásoby Oběžná aktiva celkem
12 603 16 961 13 356 42 920
19 845 12 902 22 356 55 103
20 668 6 029 32 993 59 690
15 356 7 767 35 816 58 939
17 832 7 967 37 689 63 487
Aktiva celkem
32 364
47 810
54 591
56 065
62 375
Tab. 2.3 Rozvaha CykloŠvec s.r.o. za období 2006 - 2010, pasiva PASIVA 2006 2007 2008 Základní kapitál 32 836 32 836 32 836 Nerozdělený zisk min. let -9 - 3 319 8 001 Zisk běžného roku - 3 573 11 226 8 817 Vlastní kapitál celkem 29 254 40 743 49 655
2009 32 836 16 754 3 913 53 502
2010 32 836 20 696 4 337 57 869
Rezervy Krátkodobé závazky Krátkodobé půjčky Dlouhodobé závazky Dlouhod. bankovní úvěry Cizí zdroje celkem Pasiva celkem
1 218
5 602
1 892
2 230
1 537
1 891
1 465
3 044
333
2 968
3 109
7 067
4 936
2 562
4 506
32 364
47 810
54 591
56 065
62 375
- 34 -
Tab. 2.4 Výkaz zisku a ztrát CykloŠvec s.r.o. za období 2006 - 2010 NÁKLADY 2006 2007 Spotřeba materiálu 490 747 Půjčovna 51 Prodané zboží 33 907 35 569 Opravy a údržby 46 Cestovné 344 296 Ostatní služby 5 649 8 317 Mzdové náklady 1 863 1 980 Mzdové náklady 175 Příjmy společné a členů družstva 5 Zákonné sociální poj. 652 672 Zákonné sociální poj.prosinec 61 Zákonné sociální náklady 69 68 Daň silniční 19 Odpis pokuty 31 Odpis pohledávky 3 084 Ostatní provozní náklady Manka a škody z provozní čin. 179 Odpisy dl. hmot. a nehmotného 13 15 Opravná položka I 177 70 Opravná položka II 18 3 Opravná položka III 149 307 Opravná položka IV 7 757 49 Tvorba a zaúčtování opravných pol. - 6 427 Úroky 4 Kurzové ztráty 70 332 Ostatní finanční náklady 144 130 Ostatní mimořádné náklady 58 Daň z příjmu z běžné činnosti 1 126 1 950 Celkem 55 670 44 549
2009 2 072
30 505 15 407 9 836 2 063
37 982
2010 2 369 157 32 798
329 6 113 2 482
405 5 654 2 195
749
754
85 16 28 2
76
3 714 85 17 212 19 96 121 436
- 160
68 183 624
27 2 37 94 301 1 760
- 501
625 161 785 2 550 49 406
- 180 7 525 220 760 52 064
739 47 790
2008
2009
2010 838 49 431
VÝNOSY Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Opis oceň rozdílu Úroky Kurzové zisky Ostatní mimořádné výnosy Celkem
2006 568 47 555 2 982 10 758 133 35 58 52 099
151
919 55 512 824
298 45 34 55 775
324 553 91 58 223
898 53 625 41 991 142 260 21 55 977
NI-výsl. hospodaření (net income)
- 3 571
11 226
8 817
3 913
- 35 -
2007 906 54 340
2008 915
727 196
771 241 763 83 52 127 4 337
2.4 Finanční analýza Podrobné výpočty finanční analýzy najdeme v příloze č.1 2.4.1 Vertikální a horizontální analýza
Procesní rozbor rozvahy ukazuje, že pro všechna období je převážná část aktiv tvořena oběžnými aktivy, která mají stoupající tendenci. Před rokem 2001 došlo k investici nebytového majetku, který je každým rokem snižován úspěšným hospodařením firmy. Oběžní majetek tvoří v průměru téměř 55% celkových aktiv. Jeho tendence je stoupající. Strana pasiv ukazuje učebnicový příklad kladného vlastního kapitálu který je 90%. Cizí zdroje jsou tvořeny pouhými 10%. Jeho podíl je opravdu malý. Podnik je financován z vlastních zdrojů. Tím je nezávislý. Druhou stranou mince je malé uplatnění odpisu nákladů díky nulovým bankovním úvěrům. Bilanční pravidla tvoří učebnicový příklad. Dá se říci, že výkazy společnosti jsou velmi stabilní, procentní rozdíly odpovídající tempu růstu. Z horizontální analýzy je patrné, že tržby prudce vzrostly v roce 2006, kdy bylo období před prvně se objevujícími informacemi o nastupující krizi. Tento stav se velice přesně promítá do následujících zisků běžného roku mírnými poklesy.
2.4.2 Analýza poměrových ukazatelů Tab. 2.5 Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita WC-pracovní kapitál Podíl pracovního kapitálu na aktivech
2006 35,2 24,3 13,9 41 702 1,3
2007 9,8 5,8 2,3 49 502 1,0
2008 31,5 14,1 3,2 57 798 1,1
2009 26,4 10,4 3,5 56 709 1,0
2010 41,3 16,8 5,2 61 950 1,0
Analýza likvidity ukazuje, že situace je výborná. Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktíva krátkodobé závazky společnosti. Společnost je v průměru 27x schopná uspokojit své věřitele, pokud by proměnila své krátkodobé závazky v daném okamžiku v hotovost. Ceteris paribus znamená, že podnik má problémy s likviditou, což v tomto případě zatím nehrozí. Ne všechna aktiva společnosti jsou stejně likvidní. Za nejméně likvidní položku se považují zásoby. Proto se u pohotové likvidity zásoby vylučují. Úroveň ukazatele pohotové likvidity je velmi uspokojivá. Aniž bychom museli prodat zásoby, je firma schopná vyrovnat se svým závazkům v průměru až 13x. - 36 -
Ukazatel okamžité likvidity počítá pouze s penězi na účtech a s obchodovatelnými cennými papíry. Okamžitá likvidita je i v tomto případě vysoká. Podíl pracovního kapitálu na aktivech vykazuje určitou stabilitu. Ta je ve vztahu k pracovnímu kapitálu patrná. Je vidět klesající tendence, díky narůstajícím oběžným aktivům, proto se dá prohlásit, že krátkodobé závazky v každém období vykazují poměrně stejná čísla.
Tab. 2.6 Ukazatele využití aktiv 2006 Obrat aktiv Relativní vázanost dl. hmot. majetku Obrat zásob, (inventory turnover) Obrat pohledávek (average coll. period) Doba inkasa
2007
1,5 -0,2 3,6 3,8 95,4
1,1 -0,1 2,4 2,7 131,5
2008 1,0 -0,1 1,7 2,7 134,0
2009 1,0 -0,1 1,5 3,5 103,1
2010 0,8 0,0 1,3 2,8 129,9
Doporučená hodnota obratu aktiv je 1. Tu podnik dosahuje ve většině let. Bohužel poslední rok je z tohoto hlediska nejnižší. Naopak první sledovaný rok je nejlepší. Jedná se však o trochu zavádějící kritérium. Problematickou věcí je inflace. Inflace se nepromítá do žádné z poměrových analýz. Je však třeba si uvědomit, že porovnají li dvě stejné firmy s podobnými daty, zjistí se, že firma založená v pozdější době bude vykazovat mnohem lepší výsledky. Opět uvedeno, navzdory stejných dat. Relativní vázanost dl. hmot. majetku ukazuje, do jaké míry se daří zvětšovat objem tržeb. Ukazatel v čase klesá, což je opět další z kladných faktorů firmy. Účinnost roste. Podnik za stejných podmínek vyrobil větší množství tržeb. Obrat zásob představuje, že každá položka je v průběhu roku průměru dvakrát prodaná a znovu uskladněná. Promítne li se toto číslo do poměru k množství položek skladu, které je zhruba kolem 2 000, dá se říci, že společnost má zbytečně nelikvidní zásoby, které vyžadují nadbytečné financování. Nadbytečné a nelikvidní zásoby jsou samozřejmě neproduktivní. Představují investici s nízkým nebo nulovým výnosem. Obrat pohledávek říká, kolikrát za rok se pohledávky promění v hotové peníze. V případě CykloŠvec s.r.o. je tomu průměrně 3,5x za rok. Opakem obratu pohledávek se zjistí, počet dní který uplyne mezi vystavením faktury prodeje zboží a dobou připsání na účet podniku. Jedná se tedy o dobu inkasa. Průměrná doba inkasa činí v průměru 119 dní, což jsou necelé čtyři měsíce.
- 37 -
Tab. 2.7 Ukazatele zadluženosti 2006 Zadluženost I (debt to equity) Zadluženost II (debt ratio) Úrokové krytí
2007
0,1 0,1 0,83
0,2 0,1 1,58
2008
2009
0,1 0,1 4,16
0,0 0,0 5,46
2010 0,1 0,1 1,20
Je zřejmé, a to už z letmého pohledu na rozvahu firmy, že se jedná o finančně samostatný podnik, který se těší ze všech bilančních pravidel. Zadluženost je téměř nulová. Stálá aktiva jsou financována vlastním kapitálem bez ohledu přítomnosti cizího kapitálu.
Tab. 2.8 Ukazatele rentability Základní produkční síla Renabil. úhrných vlož. prostř.(ROA) Rentabilita vlastního jmění (ROE) Rentabilita tržeb (ROS)– čistá marže
2006 51,5% -11,04% -12,21% -6,99%
2007 39,6% 23,48% 27,55% 20,32%
2008 45,8% 16,15% 17,76% 15,62%
2009 25,8% 6,98% 7,31% 7,18%
2010 24,0% 6,95% 7,49% 8,63%
Základní produkční síla měří hrubou produkční sílu aktiv firmy před odpočtem daní a finančních nákladů. Je vhodná při porovnání různých firem s rozdílnými daňovými podmínkami. Toto hledisko pomůže rozkrýt některé hospodaření konkurenčních firem, které mnohdy na svých elektronických obchodech prodávají zboží, které je pro koncového zákazníka s cenou velkoobchodní. ROA - také zisk na aktiva nebo míra výnosu na aktiva. Měří výnos na aktiva, díky poměru čistý zisk k celkovým aktivům. Závěrečné roky jsou poměrně ustálené. Je opět vidět jak, ekonomika v tomto segmentu byla mírná se svojí nemilosrdností ve srovnání s okolním trhem. ROE - výnos na vlastní kapitál je poměrem čistého zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu. Zjištěním je, že na jednu korunu vlastního kapitálu připadá v průměru téměř 9% zisku. Toto číslo se opět v závěrečných letech ustaluje na 7,5%. Rentabilita tržeb dává výsledek v procentech, který ukazuje zisk na korunu, udaný v haléřích. V průměru se jedná o čistý výdělek 8 haléřů z jedné investované koruny.
- 38 -
2.5 Výpočet hodnot podniku metodou DCF
2.5.1 Výpočet podniku
Výpočet předpokládá, že společnost bude pokračovat ve své činnosti, bez čerpání úvěru a vstupu dalšího partnera. Bude tedy hospodařit se svým majetkem tak jako doposud. Protože budoucí vývoj není nutné rozdělovat do jakýchkoli fází, využije se modelu stabilního růstu, tzv. Gordonův model:
Hodnota podniku =
FCFF1 WACC − g n
kde FCFF1 - je volný peněžní tok v posledním známém roce, gn - je tempo růstu volného peněžního trhu, r - je kalkulovaná úroková míra, náklady kapitálu.
Tempo růstu g se stanoví z historických dat společnosti. Pro výpočet je použit prostý aritmetický průměr. Dal by se také zvolit geometrický průměr. Díky dobré prosperitě by g pokleslo. Zvýšila by se tím opatrnost při stanovení hodnoty podniku. V tomto případě se toto nemusí provádět. Aktivační poměr se zvolí 20%, což představuje vnitřní míru růstu.
g = ROE x b,
Tab. 2.9 Tempo růstu g Rentabilita vlasního jmění (ROE) Aktivační poměr - b g za jednotlivé období g v průměru
2006 -12,21% 20,00% -2,44% 1,92%
- 39 -
2007 27,55% 20,00% 5,51%
2008 17,76% 20,00% 3,55%
2009 7,31% 20,00% 1,46%
2010 7,49% 20,00% 1,50%
2.5.1.1 Výpočet diskontního faktoru
K diskontování se použije vážených nákladů na kapitál (WACC). Podíly celkového kapitálu se zjistí z rozvahy CykloŠvec s.r.o. z konce roku 2010.
Tab. 2.10 Podíly vlastního a cizího kapitálu Vlastní kapitál ( E ) 57 869 Rezervy 0 Vlastní kapitál upravený 57 869 Cizí kapitál původní ( D ) 4 506 Cizí kapitál upravený Kapitál celkem ( C ) 62 375
Náklady vlastního kapitálu (re)
K určení výše nákladů vlastního kapitálu se použije komplexní stavebnicová metoda tak, aby se do diskontní míry zahrnulo co nejvíce faktorů rizika. Dolní hranicí bude úroková sazba eurozóny pro rok 2012 která činí 3,7%.[8] Maximální náklad vlastního kapitálu se stanoví na 20%. Vychází se z pravděpodobně maximálního možného nákladu vlastního kapitálu = výnos.
Vypočteme parametr a= 4
20 = 1,525 3,7
Stanovení počtu faktorů rizika, které se uspořádají do skupin: a) Obchodní riziko -
rizika oboru,
-
rizika trhu, na kterém je podnik činný,
-
rizika z konkurence,
-
rizika managementu,
-
výrobní proces
-
specifické faktory,
- 40 -
b) Finanční riziko Tab. 2.11 Obchodní riziko Počet hodnocených kritérií
Váha
OBCHODNÍ RIZIKO 31 I. Rizika oboru 4 II. Rizika trhu 4 III. Rizika z konkurence 12 IV. Management 4 V. Výrobní proces 3 VI. Specifické faktory 4 FINANČNÍ RIZIKO 7 Počet kritérií 38 Bezriziková úroková sazba rf: Základní jednotková míra (rf / počet x váha) nvk max a (nvk max / rf)^(1/4)
Počet x váha
43 6 6
1,5 1,5 1,5 1,5 1 1 1,3
18 6 3 4 9,1 52,1 3,7% 0,07% 20,0% 1,525
Počet faktorů rizika používaný v dalších výpočtech je tedy n=52,1. Stupeň rizika použijeme X od 1 do 4.
Výpočet rizikových přirážek pro jednotlivé stupně rizika je následující. Tab. 2.12 Riziková přirážka X - stupeň rizika 1 2 3 4
Nízké riziko Přiměřené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko
ax 1,525 2,325 3,545 5,405
RP pro 1 faktor z (= ax - 1) (=z . rf/n) 0,525 1,325 2,545 4,405
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
A. OBCHODNÍ RIZIKA I. Rizika na úrovni oboru Obor podniku se vyznačuje následujícími charakteristikami: • Obtížné předvídání vývoje, pravidelné zakázky
3
•
2
Závislost na domácím hospodářském cyklu
• Závislost na ekonomickém vývoji
3
• Podnik je malý, je schopen ovlivňovat vývoj v oboru, následuje trendy 1
- 41 -
Tab. 2.13 Rizika oboru I. Rizika oboru
Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
RP (=z . rf/n) 0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
Počet
3 1 4
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1,5 1,5 1,5 1,5
0 0 4,5 1,5 6
0,000% 0,000% 0,813% 0,469% 1,283%
II. Riziko na úrovni trhu •
Trh není nasycen, domácí klienti poptávají stále
1
•
Tržby jsou předvídatelné, malé výkyvy
2
•
Poskytované služby jsou standardní, možnosti zvýšení podílu na trhu 3
•
Nedostatečné pokrytí sítí obchodních zástupců
Tab. 2.14 Rizika trhu II. Rizika trhu
Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
RP (=z . rf/n) 0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
Počet
3 1 4
3
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1,5 1,5 1,5 1,5
0 0 4,5 1,5 6
0,000% 0,000% 0,813% 0,469% 1,283%
III. Riziko z konkurence •
Několik silných konkurentů, vstup nových je reálný
5
•
Služby jsou na úrovni konkurence, někdy horší
5
•
Ceny jsou nižší než u konkurence
1
•
Náklady na propagaci jsou průměrné
1
Tab. 2.15 Rizika z konkurence III. Rizika RP z konkurence (=z . rf/n) Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
Počet
4 5 3 12
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1,5 1,5 1,5 1,5
0 6 7,5 4,5 18
0,000% 0,565% 1,356% 1,408% 3,328%
- 42 -
IV. Riziko z managementu •
Strategie společnosti je zažitá a nemění se
3
•
Obtížná náhrada klíčových osobností
3
•
Obtížné předávání informací
3
Tab. 2.16 Rizika managementu IV. Management RP (=z . rf/n) Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
Počet
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1 1 2 0 4
1,5 1,5 1,5 1,5
1,5 1,5 3 0 6
0,056% 0,141% 0,542% 0,000% 0,739%
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
V. Rizika výrobního procesu •
Kvalitní provedení montáže
1
•
Neucelené pokyny pro jednotlivé úkony
3
•
Včasnost jednotlivých komponentů při přípravě výstav
2
Tab. 2.17 Rizika výrobního procesu V. Výrobní proces RP (=z . rf/n) Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
Počet
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1 2
1,5 1,5 1,5 1,5
0 1,5 3 0 4,5
0,000% 0,141% 0,542% 0,000% 0,683%
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
3
VI. Rizika ostatních faktorů •
Špatné značení skladu
2
•
Nulové zázemí pro personál
2
•
Velo materiál není v jednom komplexu, nutnost přebíhání po skladech 2
- 43 -
Tab. 2.18 Rizika ostatních faktorů VI. Ostatní faktory RP (=z . rf/n) Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
Počet
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
2 2 4
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
1 1 1 1
0 0 2 2 4
0,000% 0,000% 0,361% 0,626% 0,987%
B. FINANČÍ RIZIKA •
Podíl vlastního kapitálu je dostatečný, nevyužívá úvěrů
2
•
Pracovní kapitál kryje oběžný majetek
1
•
Likvidita rostoucí až vysoká
1
•
Možnost nepředvídatelé události
5
Tab. 2.19 Finanční rizika Finanční rizika
Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet
RP (=z . rf/n)
Počet
Váha
Vážený počet
Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)
0,037% 0,094% 0,181% 0,313%
0 2 5 0 7
1,3 1,3 1,3 1,3
0 2,6 6,5 0 9,1
0,000% 0,245% 1,175% 0,000% 1,419%
Do celkové rizikové přirážky se připočítá přirážka za sníženou likviditu a velikost podniku (použitá analogie s případovou studií Prof. Maříka, nb.vse.cz/ion) ve výši 2%. Nyní se může vypočítat celková riziková přirážka na náklady vlastního kapitálu.
Tab. 2.20 Náklady vlastního kapitálu Bezriziková výnosová míra I. Rizika oboru 1,28% II. Rizika trhu 1,28% III. Rizika z konkurence 3,33% IV. Management 0,74% V. Výrobní proces 0,68% VI. Specifické faktory 0,99% Obchodní riziko Finanční riziko Riziková prémie celkem Prémie za nižší likviditu Náklady vlastního kapitálu
3,7%
8,30% 1,42% 9,72% 2,00% 15,42%
- 44 -
Do výpočtu je zahrnut větší podíl rizika, který není až tak nutný vzhledem k finančnímu zdraví firmy. V některých případech se mohli volit nižší hodnoty rizika.
Náklady cizího kapitálu (rd)
Společnost nemá ve svých pasivech žádné půjčky. Půjčky měla ve svých začátcích, které svým dlouholetým trváním již umořila. Její veškeré financování je v současnosti z vlastních zdrojů. Tyto fakt usnadní výpočet. Náklady na cizí kapitál se tím stávají nulové. S tím spojená daň z příjmu, která díky nulovému nákladu cizího kapitálu také vypadává z výpočtu.
Výpočet vážených nákladů na kapitál (WACC)
Nyní jsou známé všechny veličiny potřebné k výpočtu vážených nákladů kapitálu, kterými se bude následně diskontovat peněžní tok.
WACC =15,42x
57867 =14,31% 62375
WACC=14,31% 2.5.1.2 Výpočet volného peněžního toku a hodnoty firmy Tab. 2.21 Výpočet volného peněžního toku (FCFF) EBIT po zdanění (1-t) 4 337 Odpisy, rezervy ODPt 1 559 DWCt - 5 241 Investice FCFF 11 137
Výpočet hodnoty firmy
Hodnota podniku =
Hodnota firmy =
FCFF1 WACC − g n
11137 = 89 887 tis.Kč 0,1431 − 0,0192
Hodnota firmy činí 90 000 000,- Kč.
- 45 -
3 ZÁVĚR Cílem této práce bylo ocenit podnik CykloŠvec, s.r.o. pomocí výnosových metod k 1.1. 2011. V první části jsou zpracována teoretická východiska. Teorie oceňování je velmi obsáhlá a proto se používala data, která se dále rozpracovala. Finanční analýza která vychází z podnikatelského záměru je velice úzce spjatá se samotným oceněním, bez těchto dat by se nedalo dosáhnout daných výsledků. Praktické část po charakteristice společnosti obsahuje strategickou analýzu, která se skládala z analýzy mikroprostředí a makroprostředí. Zjištěné poznatky byly shrnuty do SWOT analýzy. Provedená finanční analýza ukázala, že se jedná o majetkově a finančně stabilní společnost. Ve všech letech sledovaného období vykazovala zisk. Ukazatele zadluženosti jsou nulové, díky výborné prosperitě trvání společnosti. Ukazatele likvidity mají pozitivní vývoj směrem k doporučeným hodnotám. Společnost CykloŠvec, s.r.o. se řídí tzv. zlatými pravidly financování, kterými se řídí. Finanční analýza potvrdila svými výsledky růst podniku, k použití výnosových metod, kterým je neomezené trvání podniku. Z nabídky výnosových metod byla zvolena metoda diskontovaného peněžního toku ve variantě volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele. Protože budoucí vývoj nebylo nutné rozdělovat do jakýchkoli fází, rozhodl jsem se pro model jednofázového stabilního růstu, pomocí Gordonova modelu. Zde byl použit průměrný růst na základě odhadu ve výši g=1,5%. Náklady vlastního kapitálu s aktivačním poměrem byly stanoveny v hodnotě 20%. Pro výpočet hodnoty podniku podle uvedené metody bylo nutné vypočítat diskontní míru, a to na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), které dosáhly 14,31%. Výsledná hodnota podniku byla odhadnuta ve výši 90 000 000,- Kč. Společnost CykloŠvec, s.r.o. existuje již několik let. Každým rokem se společnosti daří zvyšovat svoje zisky. V horším případě zůstat na svém dlouhodobém průměru ročního zisku. Pokud by se podařilo společnost vybavit nově používanými technologiemi moderního skladování, zvolila se lepší taktika při řízení toků a informací, dalo by se ze současného vlastního kapitálu získat jistě většího zisku, případně dopad na výsledek by byl mnohem lepší.
- 46 -
Seznam literatury a ostatních zdrojů [1] HEŘMAN, J. Poznámky k výuce, Oceňování podniku I. [2] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. [3] MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku: proces ocenění, základní metody a postupy. vyd. Praha: Ekopress, 2003. 492 s. ISBN 80-86119-57-2. [4] Makroekonomická predikce [online]. Ministerstvo financí České republiky, copyright © 20052009 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z:
.
[5] MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0.
[6] SYNEK, M. Ekonomická analýza. Praha: VŠE, 2003. ISBN 80-245-0240.
[7] MAŘÍK, M. A KOL. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-57-2. [8] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2011_ 04.pdf [9] http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=56 [10] Vysoká škola ekonomická v Praze, Název práce: Ocenění malého podniku Autor: Kristýna Hofbauerová, Diplomová práce [11] http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-vobcich.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
- 47 -
Příloha 1 Vertikální a horizontální analýza účetních výkazů CykloŠvec s.r.o (tabulky) Vertikální analýza Tab.1 Procentní rozbor rozvah - aktiva AKTIVA 2006 Brutto -30,87% Korekce -1,75%
2007 -14,41% -0,85%
2008 -8,69% -0,65%
2009 -4,76% -0,36%
2010 -1,66% -0,12%
Stálá aktiva celkem
-32,62%
-15,26%
-9,34%
-5,13%
-1,78%
Pohledávky Finanční majetek Zásoby Oběžná aktiva celkem
38,94% 52,41% 41,27% 132,62%
41,51% 26,99% 46,76% 115,26%
37,86% 11,04% 60,44% 109,34%
27,39% 13,85% 63,88% 105,13%
28,59% 12,77% 60,42% 101,78%
Aktiva celkem
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
Tab.2 Procentní rozbor rozvah - pasiva PASIVA 2006 Základní kapitál 101,46% Nerozdělený zisk min. let -0,03% Zisk běžného roku -11,04% Vlastní kapitál celkem 90,39%
2007 68,68% -6,94% 23,48% 85,22%
2008 60,15% 14,66% 16,15% 90,96%
2009 58,57% 29,88% 6,98% 95,43%
2010 52,64% 33,18% 6,95% 92,78%
Rezervy Krátkodobé závazky Krátkodobé půjčky Dlouhodobé závazky Dlouhod. bankovní úvěry Cizí zdroje celkem
0,00% 3,76% 0,00% 5,84% 0,00% 9,61%
0,00% 11,72% 0,00% 3,06% 0,00% 14,78%
0,00% 3,47% 0,00% 5,58% 0,00% 9,04%
0,00% 3,98% 0,00% 0,59% 0,00% 4,57%
0,00% 2,46% 0,00% 4,76% 0,00% 7,22%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
Pasiva celkem
- 48 -
Tab.3 Procentní rozbor výsledovka NÁKLADY Spotřeba materiálu Půjčovna Prodané zboží Opravy a údržby Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Mzdové náklady Příjmy společné a členů družstva Zákonné sociální poj. Zákonné sociální poj.prosinec Zákonné sociální náklady Daň silniční Odpis pokuty Odpis pohledávky Ostatní provozní náklady Manka a škody z provozní čin. Odpisy dl. hmot. a nehmotného Opravná položka I Opravná položka II Opravná položka III Opravná položka IV Tvorba a zaúčtování opravných pol. Úroky Kurzové ztráty Ostatní finanční náklady Ostatní mimořádné náklady Daň z příjmu z běžné činnosti Celkem
2006 0,88% 0,09% 60,90% 0,08% 0,62% 10,15% 3,35% 0,00% 0,00% 1,17% 0,00% 0,12% 0,00% 0,00% 5,54% 0,00% 0,00% 0,02% 0,32% 0,03% 0,27% 13,93% 0,00% 0,01% 0,13% 0,26% 0,10% 2,02% 100,00%
VÝNOSY Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Opis oceň rozdílu Úroky Kurzové zisky Ostatní mimořádné výnosy Celkem NI-výsl. hospodaření (net income)
0,40% 0,03% 0,16% 0,01% 0,69% 0,11% -14,43% 0,00% 0,75% 0,29% 0,00% 4,38% 100,00%
2008 1,85% 0,00% 61,74% 0,03% 0,82% 19,91% 4,18% 0,00% 0,01% 1,44% 0,00% 0,17% 0,03% 0,00% 0,43% 0,04% 0,19% 0,24% 0,88% 0,00% 0,00% 0,00% -0,32% 0,00% 1,27% 0,33% 1,59% 5,16% 100,00%
2009 3,98% 0,00% 72,95% 0,00% 0,63% 11,74% 4,77% 0,00% 0,00% 1,44% 0,00% 0,16% 0,03% 0,05% 0,00% 0,00% 0,13% 0,35% 1,20% 0,00% 0,00% 0,00% -0,35% 0,01% 1,01% 0,42% 0,00% 1,46% 100,00%
2010 4,96% 0,33% 68,63% 0,00% 0,85% 11,83% 4,59% 0,00% 11,83% 1,58% 0,00% 0,16% 0,00% 0,06% 0,00% 0,08% 0,20% 0,63% 3,68% 0,00% 0,00% 0,00% -1,05% 0,00% 1,52% 0,41% 0,00% 1,55% 100,00%
2006 1,09% 91,28% 5,72% 0,02% 1,46% 0,26% 0,07% 0,11% 100,00%
2007 1,63% 97,43% 0,00% 0,27% 0,00% 0,53% 0,08% 0,06% 100,00%
2008 0,00% 1,58% 95,34% 1,42% 0,00% 0,56% 0,95% 0,16% 100,00%
2009 0,00% 1,60% 95,80% 0,07% 1,77% 0,25% 0,46% 0,04% 100,00%
2010 1,61% 94,83% 0,00% 1,48% 0,00% 0,46% 1,46% 0,16% 100,00%
-3,32%
11,19%
8,19%
3,62%
4,34%
- 49 -
2007 1,68% 0,00% 79,84% 0,00% 0,66% 18,67% 4,44% 0,39% 0,01% 1,51% 0,14% 0,15% 0,04% 0,07% 0,00%
Horizontální analýza Tab. 4 Absolutní meziroční rozdíl - rozvaha aktiva AKTIVA 2007-2006 2008-2007 2009-2008 Brutto 3 2 2 Korekce Stálá aktiva celkem
2010-2009 2
3 263
2 194
2 225
1 762
Pohledávky Finanční majetek Zásoby Oběžná aktiva celkem
7 243 - 4 059 9 000 12 183
823 - 6 873 10 637 4 587
- 5 312 1 737 2 823 - 751
2 476 200 1 872 4 548
Aktiva celkem
15 446
6 781
1 474
6 310
Tab. 5 Absolutní meziroční rozdíl - rozvaha pasiva PASIVA 2007-2006 2008-2007 2009-2008 Základní kapitál Nerozdělený zisk min. let - 3 310 11 320 8 752 Zisk běžného roku 14 799 - 2 409 - 4 904 Vlastní kapitál celkem 11 489 8 912 3 848 Rezervy Krátkodobé závazky Krátkodobé půjčky Dlouhodobé závazky Dlouhod. bankovní úvěry Cizí zdroje celkem Pasiva celkem
2010-2009 3 943 424 4 367
4 383
- 3 710
338
- 692
- 426
1 579
- 2 711
2 636
3 957
- 2 130
- 2 374
1 943
15 446
6 781
1 474
6 310
- 50 -
Tab.6 Absolutní meziroční rozdíl - výsledovka NÁKLADY 2007-2006 2008-2007 2009-2008 2010-2009 Spotřeba materiálu 257 168 1 156 297 Půjčovna - 51 157 Prodané zboží 1 663 - 5 064 7 477 - 5 184 Opravy a údržby - 46 15 - 15 Cestovné - 48 111 - 77 76 Ostatní služby 2 668 1 519 - 3 723 - 459 Mzdové náklady 117 84 419 - 287 Mzdové náklady 175 - 175 Příjmy společné a členů družstva 5 -2 -3 Zákonné sociální poj. 20 42 35 6 Zákonné sociální poj.prosinec 61 - 61 Zákonné sociální náklady -1 17 1 -9 Daň silniční 19 -2 -1 - 16 Odpis pokuty 30 - 31 28 -1 Odpis pohledávky - 3 084 212 - 210 Ostatní provozní náklady 19 - 19 37 Manka a škody z provozní čin. 179 - 83 - 29 26 Odpisy dl. hmot. a nehmotného 3 106 62 118 Opravná položka I - 107 366 188 1 136 Opravná položka II - 14 -3 Opravná položka III 158 - 307 Opravná položka IV - 7 708 - 49 Tvorba a zaúčtování opravných pol. - 6 427 6 267 - 20 - 321 Úroky -4 7 -7 Kurzové ztráty 262 293 - 101 203 Ostatní finanční náklady - 14 31 58 - 23 Ostatní mimořádné náklady - 58 785 - 785 Daň z příjmu z běžné činnosti 824 599 - 1 790 - 22 Celkem - 11 123 4 857 2 658 - 4 274 VÝNOSY Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Opis oceň rozdílu Úroky Kurzové zisky Ostatní mimořádné výnosy Celkem NI-výsl. hospodaření (net income)
2007-2006 2008-2007 2009-2008 2010-2009 338 - 906 838 6 786 - 53 421 - 21 48 533 - 2 982 - 1 888 - 53 625 141 151 - 783 730 - 758 - 991 165 298 324 99 11 45 553 503 - 24 34 91 62 3 676 - 53 800 - 1 723 - 3 850 14 799
- 2 409
- 51 -
- 4 904
424
Tab.7 Řetězové indexy - rozvaha aktiva AKTIVA 2007/2006 Brutto -31,06% Korekce -28,09%
2008/2007 -31,10% -13,02%
2009/2008 -43,73% -42,37%
2010/2009 -61,24% -62,25%
Stálá aktiva celkem
-30,91%
-30,09%
-43,63%
-61,30%
Pohledávky Finanční majetek Zásoby Oběžná aktiva celkem
57,47% -23,93% 67,39% 28,39%
4,14% -53,27% 47,58% 8,32%
-25,70% 28,82% 8,56% -1,26%
16,12% 2,58% 5,23% 7,72%
Aktiva celkem
47,73%
14,18%
2,70%
11,26%
2008/2007 0,00% -341,08% -21,46% 21,87%
2009/2008 0,00% 109,38% -55,62% 7,75%
2010/2009 0,00% 23,53% 10,84% 8,16%
Tab.8 Řetězové indexy - rozvaha pasiva PASIVA 2007/2006 Základní kapitál 0,00% Nerozdělený zisk min. let 36505,62% Zisk běžného roku -414,22% Vlastní kapitál celkem 39,27% Rezervy Krátkodobé závazky Krátkodobé půjčky Dlouhodobé závazky Dlouhod. bankovní úvěry Cizí zdroje celkem
xxx 359,74%
xxx -66,22%
xxx 17,85%
xxx -31,05%
-22,53% xxx 127,27%
107,81% xxx -30,15%
-89,07% xxx -48,09%
792,13% xxx 75,84%
Pasiva celkem
47,73%
14,18%
2,70%
11,26%
- 52 -
Tab.9 Řetězové indexy - výsledovka NÁKLADY Spotřeba materiálu Půjčovna Prodané zboží Opravy a údržby Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Mzdové náklady Příjmy společné a členů družstva Zákonné sociální poj. Zákonné sociální poj.prosinec Zákonné sociální náklady Daň silniční Odpis pokuty Odpis pohledávky Ostatní provozní náklady Manka a škody z provozní čin. Odpisy dl. hmot. a nehmotného Opravná položka I Opravná položka II Opravná položka III Opravná položka IV Tvorba a zaúčtování opravných pol. Úroky Kurzové ztráty Ostatní finanční náklady Ostatní mimořádné náklady Daň z příjmu z běžné činnosti Celkem
2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 52,36% 22,54% 126,35% 14,34% -100,00% 4,90% -14,24% 24,51% -13,65% -100,00% -100,00% -13,97% 37,62% -19,04% 22,94% 47,23% 18,27% -37,85% -7,51% 6,28% 4,23% 20,29% -11,55% -100,00% -33,33% -100,00% 3,00% 6,27% 4,91% 0,76% -100,00% -0,98% 24,29% 0,61% -10,46% -12,89% -4,72% -100,00% 10829,54% -100,00% -3,53% -100,00% -99,06% 9,90% -100,00% -46,34% -29,78% 39,02% 20,00% 705,43% 51,31% 64,44% -60,31% 521,65% 43,08% 181,97% -81,83% -100,00% 105,64% -100,00% -99,37% -100,00% -97,52% 12,84% 178,24% -100,00% -100,00% 371,89% 88,32% -16,13% 38,68% -9,52% 23,90% 36,27% -10,60% -100,00% -100,00% 73,21% 30,74% -70,18% -2,88% -19,98% 10,90% 5,38% -8,21%
VÝNOSY Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Opis oceň rozdílu Úroky Kurzové zisky Ostatní mimořádné výnosy Celkem
2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 59,46% -100,00% 14,27% -98,31% -2,30% 5404,90% -100,00% -3,40% -100,00% 1448,64% 447,01% -95,01% 1777,26% -100,00% -100,00% 124,23% 8,67% -56,24% 70,00% 30,23% 1116,64% -52,98% 193,28% -41,33% 168,70% -77,12% 299,84% 7,06% 4,39% -3,86% -6,88%
NI-výsl. hospodaření (net income)
-414,39%
-21,46%
- 53 -
-55,62%
10,84%
Tab.10 Bazické indexy - rozvaha aktiva AKTIVA 2007/2006 Brutto -31,06% Korekce -28,09%
2008/2006 0,00% -346,79%
2009/2006 -73,27% -63,96%
2010/2006 -89,64% -86,40%
Stálá aktiva celkem
-30,91%
xxx
-72,77%
-89,46%
Pohledávky Finanční majetek Zásoby Oběžná aktiva celkem
57,47% -23,93% 67,39% 28,39%
55,28% xxx 60,99% 60,99%
21,85% -54,21% 168,17% 37,32%
41,49% -53,03% 182,19% 47,92%
Aktiva celkem
47,73%
58,75%
73,23%
92,73%
2009/2006 0,00% -184874,83% -209,52% 82,89%
2010/2006 0,00% -228359,96% -221,39% 97,82%
Tab.11 Bazické indexy - rozvaha pasiva PASIVA 2007/2006 2008/2006 Základní kapitál 0,00% 0,00% Nerozdělený zisk min. let 36505,62% -88347,31% Zisk běžného roku -414,22% -346,79% Vlastní kapitál celkem 39,27% 69,74% Rezervy Krátkodobé závazky Krátkodobé půjčky Dlouhodobé závazky Dlouhodobé bankovní úvěry Cizí zdroje celkem
359,74% xxx -22,53%
55,28% xxx 60,99%
83,00% xxx -82,40%
26,18% xxx 56,98%
127,27%
58,75%
-17,59%
44,91%
Pasiva celkem
47,73%
68,68%
73,23%
92,73%
- 54 -
Tab.12 Bazické indexy - výsledovka NÁKLADY Spotřeba materiálu Půjčovna Prodané zboží Opravy a údržby Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Mzdové náklady Příjmy společné a členů družstva Zákonné sociální poj. Zákonné sociální poj.prosinec Zákonné sociální náklady Daň silniční Odpis pokuty Odpis pohledávky Ostatní provozní náklady Manka a škody z provozní čin. Odpisy dl. hmot. a nehmotného Opravná položka I Opravná položka II Opravná položka III Opravná položka IV Tvorba a zaúčtování opravných pol. Úroky Kurzové ztráty Ostatní finanční náklady Ostatní mimořádné náklady Daň z příjmu z běžné činnosti Celkem VÝNOSY Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Opis oceň rozdílu Úroky Kurzové zisky Ostatní mimořádné výnosy Celkem NI-výsl. hospodaření (net income)
2007/2006 2008/2006 2009/2006 2010/2006 52,36% 86,70% 322,60% 383,19% -100,00% -100,00% -100,00% 204,91% 4,90% -10,03% 12,02% -3,27% -100,00% -68,14% -100,00% -100,00% -13,97% 18,39% -4,15% 17,83% 47,23% 74,13% 8,21% 0,08% 6,28% 10,78% 33,25% 17,86%
3,00%
9,45%
14,83%
15,70%
-0,98%
23,07%
23,82%
10,87%
10829,54% -100,00%
-100,00% -93,13%
9837,01% -99,94%
9486,12% -99,93%
20,00% -60,31% -81,83% 105,64% -99,37%
866,51% 146,76% -100,00% -100,00% -100,00%
1362,42% 253,08% -100,00% -100,00% -100,00%
2304,82% 895,58% -100,00% -100,00% -100,00%
-100,00% 371,89% -9,52% -100,00% 73,21% -19,98%
-100,00% 788,65% 12,11% 1258,36% 126,45% -11,25%
64,55% 645,27% 52,77% -100,00% -32,47% -6,48%
-100,00% 933,54% 36,58% -100,00% -34,42% -14,15%
2007/2006 2008/2006 2009/2006 2010/2006 59,46% -100,00% -100,00% 47,43% 14,27% -98,07% -98,11% 3,94% -100,00% 1761,61% 1698,31% -100,00% 1448,64% 8371,23% 322,50% 7831,34% -100,00% -100,00% 30,62% -100,00% 124,23% 143,66% 6,63% 81,26% 30,23% 1484,41% 645,02% 2085,03% -41,33% 57,64% -63,93% 44,23% 7,06% 11,76% 7,44% 0,05% -414,39%
-346,93%
- 55 -
-209,58%
-221,46%