Obsah: 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 3

Obsah:

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

3

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

4

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4

3.1 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1.1 Zastavěné území 3.1.2 Koncepce uspořádání území obce 3.1.2.1 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované b) Plochy návrhové 3.1.2.2 Koncepce uspořádání krajiny a) zemědělská půda b) Lesy c) Vodní toky a nádrže d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) e) Plochy změn v krajině 3.1.4 Dopravní řešení 3.1.4.1 Doprava drážní 3.1.4.2 Doprava na pozemních komunikacích 3.1.4.3 Doprava lodní a letecká 3.1.5 Technická infrastruktura 3.1.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma 3.1.5.2 Zásobení vodou 3.1.5.3 Odkanalizování 3.1.5.4 Elektrická energie 3.1.5.5 Zásobení plynem 3.1.5.6 Telekomunikace 3.1.5.7 Likvidace odpadů 3.1.5.7 Jiné produktovody 3.1.6 Civilní ochrana 3.1.7 Další výše neuvedené limity využití území 3.1.7.1 Ochrana přírody a krajiny 3.1.7.2 Památková péče 3.1.7.3 Ochrana nerostných surovin 3.1.7.4 Vodní zákon 3.1.7.5 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policií

4 4 4 5 5 9 11 12 13 13 15 15 16 16 16 19 19 19 19 19 20 21 21 21 21 22 25 25 25 26 26 26

3.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 27 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

1

29

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 30 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení

30 30 30 31 32 32 34

5.2 Zábor lesních pozemků

35

2

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Z hlediska vazeb veřejné infrastruktury obec realizuje následující širší územní vztahy: • Dokumentací je respektováno napojení středotlakého plynovodu na regulační stanici v Uherčicích; • Dokumentací jsou respektována elektrická vedení VN 22 kV procházející nad územím obce; • Dokumentace respektuje všechny stávající vazby v dopravní infrastruktuře (krajské silnice, účelové komunikace, značené trasy a stezky). • Dokumentací je řešena návaznost ÚSES na území sousedních obcí. Dne 22.9.2011 usnesením č. 1552/11/Z25 byly vydány Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR), které byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu dne 21. 6. 2012 zrušeny. V současné době se nejedná tedy o závazný dokument. Z tohoto dokumentu vyplývaly pro řešené území následující požadavky: •

Obec se nachází ve specifické oblasti N-SOB1 Vranovsko – zásady uvedené na str. 13 výrokové části ZÚR jsou respektovány. Jsou to rozvoj socioekonomických funkcí a veřejné infrastruktury (viz 3.1.2.1, 3.1.4 a 3.1.5), podpora celoroční rekreace, cestovního ruchu a ekologicky orientované turistiky (viz 3.1.2.1 b)), zlepšovat parametry dopravní infrastruktury a provázanosti sídel s vyššími centry osídlení a s Dolním Rakouskem (viz 3.1.4). Byly zpřesněny plochy a koridory vymezené ZÚR (viz dále), zajištěny plochy pro rozvoj socioekonomických funkcí (viz 3.1.2.1. b)), vymezeny trasy cyklostezek s využitím stávajících účelových komunikací a v koordinaci s ÚSES (viz 3.1.4), byly prověřeny záměry a opatření na zlepšení parametrů dopravní infrastruktury (viz 3.1.4). Plochy územních rezerv vymezené ZÚR na území obce nejsou. Tyto požadavky byly v dokumentaci zohledněny, jedná se o obecné principy zajišťující trvale udržitelný rozvoj, a které by územní plány měly obsahovat bez ohledu na existenci ZÚR.

•

Nadregionální biokoridor – zapracováno a upřesněno (viz 3.1.2.2 d)) Tyto prvky byly již součástí Územně – technického podkladu Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR (Bínová, Culek 1996) a upřesněny a doplněny Generelem regionálního ÚSES (Ageris Brno, 2003).

•

Krajinný typ: lesopolní krajina – respektováno (viz 3.1.2.2) Tyto požadavky byly v dokumentaci zohledněny, jedná se o obecné principy zajišťující trvale udržitelný rozvoj, a které by územní plány měly obsahovat bez ohledu na existenci ZÚR.

3

2. Údaje o splnění zadání Dokumentací bylo prověřováno převzetí plochy rekreace vymezené platným ÚPO vedle areálu bývalé roty, a na základě dohody s obcí (obecní pozemek v podmáčené údolní nivě) nebyla tato plocha převzata, ale bylo zde navrženo vhodnější využití - prvky územního systému ekologické stability. V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené zadáním a všechny připomínky dotčených orgánů k tomuto zadání.

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1.1 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 6.2. 2012. Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1. 9. 1966) a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společním oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. b) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území

3.1.2 Koncepce uspořádání území obce 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 1

§58 zákona 183/2006 Sb.

4

4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím se vycházelo především z doplňujících průzkumů a rozborů. Základem bylo zjištění stavu v katastru nemovitostí s přihlédnutím ke skutečnému využití území v době terénních průzkumů. 11. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 až 19§. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s §3 odst. 4 ). Jsou to plochy sídelní zeleně, které jsou nutné pro vymezení sídlení zeleně. Dále byly vymezeny plochy krajinné, kterými jsou plochy které nejsou ani zemědělské, lesní, ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 12. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m2. 13. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 14. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 15. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. 16. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 17. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 18. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 19. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách. Koncepci uspořádání obce lze rozdělit na dva základní tématické okruhy na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny. 3.1.2.1 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované Urbanistická koncepce řeší plochy urbanizované, které lze charakterizovat, jako plochy na kterých už v době zpracování dokumentace existuje nebo se požaduje objemnější výstavba a každodenní lidská přítomnost a intenzivní činnost. Jedná se tedy z převážné části o plochy 5

stabilizované v zastavěném území, plochy přestavby a plochy určené k zastavění (zastavitelné plochy). Obec Vratěnín je tvořena jedinou místní částí, poprvé zmiňovanou v roce 1251 a v roce 1325 králem Janem Lucemburským povýšena na městečko. Po roce 1425 byla sepsána vratěnínská městská práva a o Vratěnínu se hovoří jako o tržním místě. Kolem poloviny 16. století je zde uváděna tvrz, později přestavěná na zámek (č.p.1). Vratěnín ležel od středověku na staré kupecké cestě mezi Vídní a Prahou a bylo tudy od poloviny 16. st. vedeno první poštovní spojení mezi těmito městy. Až do vybudování nové silnice vedoucí přes Znojmo na Jihlavu v polovině 18. st., čerpal Vratěnín z výhodné dopravní pozice, poté nastává stagnace ve vývoji. Jako většina sídel v pohraničí byla obec do odsunu po 2. světové válce osídlena většinou německým obyvatelstvem. Po té následovalo osídlování, kolektivizace zemědělství a připojení pod sousední střediskovou obec Uherčice. S tím souviselo postupné rušení zařízení občanské vybavenosti a celkové omezení rozvoje obce, podtržené bezprostřední blízkosti státní hranice. Po roce 1990 získala, kdy Vratěnín znovu získal samostatnost, a byl obnoven hraniční přechod do Rakouska, začíná současná etapa vývoje obce. Jádrem obce, založeným již patrně ve středověku je dnešní obdélné náměstí s delší osou ve směru severozápad – jihovýchod, kterou tvořila průběžná komunikace. Bylo založené v mírné proláklině náhorní roviny, bezprostředně pod prameništěm bezejmenného vodního toku (levobřežního přítoku Vratěnínského potoka), který protékal jeho středem směrem k jihovýchodu. Dnes je jeho prostor obklopen řadou okapově orientovaných usedlostí se zachovaným tradičním rázem, většinou tvořící souvislou uliční frontu. Prostor náměstí byl postupně od 18. st. zastavěn veřejnými budovami, poštovní stanicí (kolem roku 1700) a dalšími chalupami, které byly později zbořeny. Po 2. světové válce byla v prostoru náměstí postavena prodejna, byla zde zřízena požární nádrž a prostor byl parkově upraven. Zástavba náměstí směrem ke krajině je po jihozápadní, severozápadní a severovýchodní straně ukončena záhumenní linií, často lemovanou stavbami stodol. Východně od náměstí byl pravděpodobně už ve středověku postaven kostel, který souvisel s nedalekou tvrzí (dnes č.p.1), dnešní barokní kostel sv. Jakuba Staršího (Většího) byl postaven v letech 1771 - 73. Před ním u rozcestí cest vzniklo nálevkovité rozšíření, které je s náměstím propojeno krátkou uličkou a ze kterého vedou komunikace směrem k severu (k Mešovicím ) a k východu směrem k Rakousku. Na východním okraji zástavby byl na sklonku 17. století založen Augustiniánský klášter, dokončený v roce 1730, který zanikl na začátku 19. st. Z kláštera se dodnes dochovala mohutná čtvercová budova, rozdělena mezi několik majitelů, kostel byl až na nepatrné zbytky zbořen v 19. století. Ve východní části obce je převládající drobnější domkařská zástavba, která vznikala patrně od 18. st., na severním okraji bylo postaveno několik panelových bytových domů, za kterými v současné době probíhá výstavba rodinných domů. Naproti panelovým domům bylo po druhé světové válce zřízeno hřiště, které dnes již není využíváno. Na východním okraji zástavby je hřbitov, který zde existoval již na konci 18. století, proti němu čerpací stanice pohonných hmot. Podél silnice do Rakouska byla po druhé světové válce postavena budova roty pohraniční stráže, dále k hranicím po roce 1990 hraniční přechod. Severně od zástavby bylo v době kolektivizace založeno poměrně rozlehlé středisko zemědělské výroby. Západně od zástavby v polích se nachází archeologická lokalita U kola – pozůstatky středověkého hrádku. Celkově lze hodnotit obraz obce jako velice příznivý. Většinu tvoří obytná zástavba, tvořící pozoruhodně zachovalý soubor venkovských usedlostí. Jejich průčelí nesou slohové znaky stavebních úprav od 18. století po začátek 20. století. Od dob mapování stabilního katastru 6

(20. léta 19. století) až do 2. světové války se rozloha zastavěného území téměř nezměnila. Staveb z 20. století a nevhodně upravených starších staveb je v obci velice málo. Hlavními urbanistickými hodnotami jsou: • Jádro obce – obdélné náměstí lemované souvislou řadou usedlostí s dochovaným tradičním rázem. • Okapově orientovaná stavení tvořící vesměs souvislou uliční frontu. • Drobná struktura venkovské zástavby. • Vyrovnaná výšková hladina zástavby s výraznou dominantou farního kostela. V obci se zachovalo poměrně veliké množství architektonicky významných staveb. Ty nejhodnotnější jsou zapsány do seznamu nemovitých kulturních památek (viz kapitolu 3.1.7). Další architektonicky významné stavby, které si zaslouží ochranu (dle názoru projektanta) byly touto dokumentací navrženy jako památky místního významu. Jedná se zejména o objekty mimo Vesnickou památkovou zónu, protože v té je již ochrana příslušných hodnot zabezpečena. Jako památky místního významu proto byly většinou navrženy drobné sakrální stavby v krajině. Jako nejohroženější se jeví zastavení poutní cesty z Uherčic do Vratěnína. Stávající urbanistická struktura obce je respektována, nejsou navrženy žádné plochy asanací nebo jiné rušivé zásahy. Dokumentací je regulovaná (zachována) výšková hladina zástavby. Obec má v současné době 297 (12/2010) obyvatel ve 116 číslech popisných. Počet obyvatel je od roku 2001 stabilizován (294 obyvatel dle SLDB 2001), demografická situace v obci je ve srovnání s okolními obcemi srovnatelné velikosti příznivá. Podle počtu obyvatel patří obec v daném regionu do kategorie menších sídel. Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitosti a z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované zastavěné plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, sídlení zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, výroby a skladování a smíšené výrobní. Na území obce se nacházejí následující plochy rekreace: • Fotbalové hřiště situované na jihovýchodním okraji zástavby, při silnici do Rakouska. Plocha je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány. • Víceúčelové hřiště umístěné v severovýchodní části zástavby při silnici do Mešovic . Plocha v současnosti není intenzivně využívaná a vyžaduje celkovou rekonstrukci. Kladně lze hodnotit, že se na území nenacházejí žádné chatové osady nebo objekty rodinné rekreace roztroušené ve volné krajině. Na území obce jsou následující plochy občanské vybavenosti: • Plocha při návsi s obecním úřadem, kulturním sálem, další občanskou vybaveností a navazující prodejnou (současně mimo provoz). Umístění a velikost plochy je vyhovující, změny nebyli požadovány. • Areál kostela s farou. Plocha je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány.

7

• • • •

•

Mateřská škola provozována obcí. Plocha se nachází nedaleko centra obce a je po všech stránkách vyhovující. Nebyly požadovány žádné změny. Objekt s poštou. Plocha se nachází nedaleko centra obce a je po všech stránkách vyhovující. Nebyly požadovány žádné změny. Objekt čerpací stanice pohonných hmot. Nachází se na východním okraji obce, při silnici do Rakouska. Zařízení je v současné době mimo provoz. Objekty využívané v minulosti pro pohraniční stráž. V současné době bez využití, územním plánem je navrženo jejich využití pro smíšenou občanskou vybavenost, která bude pravděpodobně čerpat z cestovního ruchu. Objekty bývalého hraničního přechodu. V současné době je zde provozován penzion.

V obci se nacházejí další drobná zařízení občanské vybavenosti – prodejna a pohostinství. Vzhledem k tomu, že se nacházejí v soukromých objektech sloužících rovněž k bydlení, byly zahrnuty do ploch obytných. Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce. Rozvoj komerční občanské vybavenosti je určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné v případě potřeby jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení, nebo jiných plochách. Jádro a zároveň centrum obce je situováno kolem téměř pravidelného obdélného náměstí a nálevkovitě rozšířeného rozcestí před kostelem. V současné době je na těchto plochách mimo komunikace většinou trávník s dřevinami různého charakteru a kvality, dětské hřiště a menší vodní nádrž. Územní plán tento prostor charakterizuje jako veřejné prostranství s možností jeho celkové koncepční úpravy a zkvalitnění. Na území obce se nachází několik ploch sídlení zeleně. Jsou to zejména hřbitov nacházející se na východním obvodu zástavby. Jeho umístění i velikost je vyhovující a nebyly požadovány žádné změny. Kromě toho jsou po celém zastavěném území menší nebo větší ozeleněné plochy s různou kvalitou výsadby, které se nachází většinou na veřejných prostranstvích v rozšíření komunikací. Koncepce dopravní a technické infrastruktury je popsána v pododdílech 3.1.4 a 3.1.5 Na území obce se nachází poměrně velké množství ploch výroby a skladování, popřípadě smíšeně výrobních ploch, některé k obnově nebo opětovnému využití. Jsou jimi: • Plochy bývalého státního statku severně od zástavby. Nejsou již intenzivně využívány pro zemědělskou výrobu. V části je zemědělská výroba, která nedosahuje původních intenzit, část leží ladem. Plocha se nachází v poměrně veliké vzdálenosti od zástavby a nevytváří žádná výraznější rizika. Kolem areálu chybí izolační zeleň, a proto jeho stavby nepůsobí v krajině příznivým dojmem. • Plocha drobné výroby na severovýchodním obvodu zástavby. Jedná se o provozovnu lehké výroby zřízenou v nedávné době. V současné době nevytváří žádné problémy, nachází se v bezprostřední blízkosti plochy bydlení a rekreace a může tak představovat určité riziko při změně výroby nebo intenzivnějším využití. V obci dále mohou být provozovny řemeslníků umístěné do obytných nebo jiných ploch, jejich provoz nevytváří výraznější problémy. Územním plánem byla navržena následující opatření: • Nevyužité výrobní plochy mohou být využity pro drobnou, nerušící výrobu. • Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace

8

•

(i návrhových) a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.

b) Plochy návrhové Do návrhových ploch jsou zahrnuty zpravidla plochy přestavby a zastavitelné plochy. Tab. 3.1.2.: Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Účel záboru

Výměra (ha)

B1 B2 B3 B4 R1 P1 P2 V1 V2 D1

Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Sídelní zeleň Sídelní zeleň Výroba Výroba Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura

5,71 0,35 0,43 0,61 0,85 0,21 0,20 0,68 5,41 0,79

D2 D3

Počet účelových jednotek (RD) 30 2 3 3

0,11 0,09

Lokalita B1 – bydlení - je situována na severním okraji zástavby po západní straně silnice směr Mešovice. Jedná se o hlavní rozvojové území na území obce, obecní pozemek, na kterém v současné době probíhá výstavba. Byla navržena na požadavek a obce a je v souladu s požadavky schváleného zadání. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu a jeho změně č.2. Lokalita B2 – bydlení - je situována ve východní části zástavby po severní straně silnice směr Rakousko. Jedná se o proluku mezi stávající obytnou zástavbou a hřištěm. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla navržena na základě schváleného zadání a byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Lokalita B3 – bydlení - je situována ve východní části zástavby po jižní straně silnice směr Rakousko. Jedná se o proluku mezi stávající obytnou zástavbou a čerpací stanicí pohonných hmot. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla navržena na základě schváleného zadání a byla již obsažena ve starém územním plánu. Lokalita B4 – bydlení - je situována na západním okraji zástavby po severní straně silnice směr Rancířov. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený

9

plošný rozvoj sídla. Plocha byla navržena na základě schváleného zadání a byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Počet rodinných domů na návrhových plochách není stanoven závazně, je uveden pouze z důvodů výpočtu bilance. Jejich skutečný počet bude předmětem podrobnější dokumentace. Při stanovení jejich počtu (zastavěných stavebních pozemků) se vycházelo ze stávající urbanistické struktury, velikosti zastavěných stavebních pozemků starých usedlostí i nově realizovaných rodinných domů na severním okraji obce. Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty jediné vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků. Lokalita R1 – rekreace. Je situována ve východní části katastru na břehu místního rybníka. Současné využití je zemědělská půda – orná, která se intenzivně zemědělsky neobhospodařuje a má charakter trvalého travního porostu. Je určena pro vybudování otevřené víceúčelové plochy pro oddych a rekreaci. Jedná se o obecní pozemek, na který má obec již zpracovaný záměr. Plocha byla navržena na požadavek jejího majitele (obce) je navržena v souladu se schváleným zadáním a byla již obsažena ve starém územním plánu. Dokumentací nebyly navrženy žádné návrhové plochy pro rodinnou rekreaci. Vzhledem k charakteru krajiny není vhodné ani potřebné navrhovat nové plochy pro tento účel a ani nebyl z žádné strany vznesen takový požadavek. Lokalita P1 – sídelní zeleň. Je situována na severním okraji zástavby, kde bude tvořit mimo svou společenskou funkci i izolační clonu mezi plochou V1 a stávající obytnou zástavbou. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha bydlení. Lokalita P2 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna východně od zastavěného území nad místním rybníkem. I když je katastru vedená jako lesní pozemek, neplní produkční funkci. Na obecním pozemku nacházejícím se na rozcestí a kolem sochy sv. Jana Nepomuckého bude realizována menší plocha sídelní zeleně. Lokalita V1 – lehká výroba. Je situována na severním okraji zástavby, kde bude tvořit rozšíření stávající plochy pro výrobu. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha bydlení. Lokalita V2 – zemědělská výroba. Je situována v severní části katastru, kde navazuje na stávající zemědělský areál. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Lokalita D1, D2 a D3 – dopravní plochy. Nacházejí se při krajské silnici II/409 v severovýchodní části katastru ve směru na Uherčice. Plochy jsou určeny pro zlepšení dopravně – technických parametrů komunikace.

10

3.1.3.: Rekapitulace:

Bydlení celkem

7,10

Rekreace celkem Sídelní zeleň celkem Výroba celkem Doprava celkem

0,85 0,41 6,09 0,99

38

3.1.4.: Výsledná bilance obyvatel:

Obec

Počet obyvatel – stav (12/2010) Vratěnín 297

Počet obyvatel přírůstek 88

Počet obyvatel – návrh celkem 385

3.1.5.: Výsledná bilance objektů:

Obec

Počet objektů s č.p. stav Vratěnín 116

Počet objektů přírůstek 38

Počet objektů – návrh celkem 154

3.1.2.2 Koncepce uspořádání krajiny Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy zemědělské, lesní a krajinné, při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy – krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter, evropsky významné lokality a maloplošných zvláště chráněných území přírody. Podle geomorfologického členění se řešené území řadí do následujících jednotek: Správní území obce leží v provincii Česká vysočina, v Česko – moravské soustavě (II), oblasti Českomoravská vrchovina (IIC), a v celku (IIC - 7) Jevišovická pahorkatina. Z hlediska nižších geomorfologických jednotek leží obec v podcelku Bítovská pahorkatina (IIC -7B) a v okrsku Uherčická pahorkatina (IIC – 7B - c). 2 Převážná část území obce leží v pahorkatině s plochým, zvlněným povrchem, místy završeném nevýraznými, oblými pahorky. Směrem k jihovýchodu se terén svažuje a postupně se stává členitějším s výraznějšími pahorky. Hranice katastru zde tvoří řeka Dyje protékající hlubokým zaklesnutým meandrem. Terén je členěn přibližně rovnoběžnými údolími probíhajícími ve směru severozápad – jihovýchod. Údolí vycházejí z mírně zvlněné pahorkatiny, směrem k jihovýchodu se postupně zařezávají a na vyústění do údolí řeky Dyje mají charakter kaňonů. Území je poměrně různorodé, jsou zde jak polohy mírně, tak i prudce svažité. V souvislosti zejména s umísťováním staveb bude třeba respektovat ust. § 12 zákona a dle ust. § 12 odts.2 zákona bude k povolování a umísťování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

2

J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984

11

a) zemědělská půda Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, vinice, sady, zahrady a trvalé trávní porosty. Druh pozemku

Výměra (ha) Podíl ze zemědělské půdy v% 1057 96,70 4 0,37 1 0,09 31 2,84 1093 100

Orná půda Zahrada Ovocný sad Trv. travní porost Zem. pozemky celkem Celkem území obce 1473

X

Podíl z celého území obce % 71,76 0,27 0,07 2,10 74,20 100

Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně plošně dominantní Jsou situovány převážně ve východní části katastru obce. Velikou část plochy zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na pozemcích ohrožených větrnou erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem. Jsou příčinou jednotvárného rázu krajiny, a zamezují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Eroze ohrožuje i samotnou zástavbu obce. Ovocné sady se nacházejí převážně v zastavěném území a jeho bezprostřední blízkosti. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce. Poměrně malou plochu zabírají trvalé travní porosty situované převážně na svažitějších expozicích a na březích vodních toků. Nedostatkem jsou zorněné údolní nivy podél vodních toků. Z důvodu větrné eroze byl navržen větrolam K1 a další liniové výsadby K2 až K12, které jsou součástí ÚSES. Jedná se o lokality po celém extravilánu katastru obce. Na území obce byla dále navržena následující opatření: • Zatravnění dalších svažitých partií orné půdy (Zo/III); • Zatravnění niv podél břehů vodních toků (Zo/II); • Je nepřípustné zornění travních porostů; • Suchý poldr W1; • Navržena jsou veškerá další protierozní opatření (i nezakreslená) v obecné rovině. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky využití pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci i nezakreslených protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: • Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy; • Ochranné příkopy; • Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami).

12

b) Lesy Plošný podíl lesních pozemků na katastru obce je poměrně nízký, do katastru obce z jihovýchodu zasahují poměrně rozlehlé lesní komplexy. V dřevinné skladbě převažují kulturní bory, směsi smrku a borovice, ale objevují se i smíšené lesy původních listnatých dřevin (dub, habr) a vysazených jehličnanů. Pro vymezení všech lesních pozemků (všech kategorií), vyznačených v grafické části byly použity mapy katastru nemovitostí. Vzhledem k vymezení ÚSES, velká část lesních porostů byla zahrnuta do ploch přírodních. Tab. 3.1.6.: Lesnatost:

Druh pozemku

Výměra (ha) Podíl z celého katastrálního území % Lesní půda (lesy všech kategorií) 292 19, 79 Celkem k.ú. 1475 100 Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Území obce je málo zalesněným územím. Na katastru se vyskytují lesy zvláštního určení. Jsou situovány na stráních kaňonu Dyje v plochách přírodních. Dokumentací jsou navrženy zábory lesních pozemků a to z následujících důvodů: • Plocha P2– jedná se o realizaci plochy sídelní zeleně komponované kolem sochy sv. Jana. Na ploše se nenacházejí produkční lesní porosty. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je dokumentací vymezeno zastavěné území i zastavitelné plochy. Vzhledem k umístění stávající zástavby často v bezprostřední blízkosti lesa a požadavku návaznosti zastavitelného území na zastavěné území nebylo možné se tomuto padesátimetrovému pásmu vyhnout. O přípustnosti výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech. c) Vodní toky a nádrže Správní území obce náleží k povodí řeky Dyje (4-14-02-001) a úmoří Černého Moře. Na území obce se nacházejí následující vodní toky: • řeka Dyje; • Vratěnínský potok; • bezejmenný levobřežní přítok Vratěnínského potoka (horní); • bezejmenný levobřežní přítok Vratěnínského potoka (spodní); • potok Blatnice; • bezejmenný pravobřežní přítok Blatnice; • bezejmenné levobřežní přítoky Dyje (2x) ; Vzhledem ke geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem, situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Převážná část území katastru je odvodněná Vratěnínským potokem a jeho přítoky. Pouze nejvýchodnější část katastru spadá bezprostředně do povodí Dyje a část na severu do povodí Blatnice.

13

Vratěnínský potok pramení v západní části katastru, protéká v upraveném korytě intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou, poté zatravněnou nivou po jihozápadním obvodu katastru, kde zároveň tvoří státní hranici. Odtéká směrem severovýchodu postupně se rozšiřující údolní nivou, kde je vzdut hrází Vratěnínského rybníka. Na uherčickému katastru se vlévá do Blatnice. Horní levobřežní přítok Vratěnínského potoka má dvě větve. Severní původně pramenila v proláklině bezprostředně severozápadně od zástavby, protékal návsí menším rybníkem. Pod zastavěným územím se vlévá do kratší, jižní větve pramenící západně od zástavby. Obě větve jsou téměř po soutok zatrubněny. Protéká bezejmenným (horním) rybníkem pod kterým se vlévá do Vratěnínského potoka. Spodní levobřežní přítok Vratěnínského potoka pramení východně od zemědělského areálu a protéká zemědělskou krajinou. Je v celém toku zatrubněn. Pod Vratěnínským rybníkem se vlévá do Vratěnínského potoka. Řeka Dyje tvoří krátký jihovýchodní úsek hranice katastru, kde protéká na dně zalesněného kaňonu. Blatnice tvoří pouze krátký úsek severní hranice katastru. Bezejmenné přítoky Dyje a Blatnice mají charakter lesních potoků. Hydrologické poměry na katastru byly výrazně ovlivněny melioracemi – odvodněním území, úpravami koryt a jejich zatrubněním. Na jejích březích často chybí doprovodné porosty. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulací některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích. Z toho důvodu podmínky využití pro jednotlivé (především zemědělské) plochy umožňují i nezakreslenou revitalizaci vodních toků a další protierozní opatření. V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Zastavěné území je však ohrožováno extravilánovými vodami, stékajícími do obce z polí na severozápadě. Z toho důvodu byl dokumentací navržen suchý poldr W1. Na správním území obce bylo vyhlášeno záplavové území. Jedná se o úzký pruh podél břehu Dyje. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území, ani zde nejsou žádné rekreační chaty. Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: • Významné vodní toky (Dyje) – 8 m od břehové hrany. • Drobné vodní toky (všechny ostatní na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována. Na území obce se nachází několik vodních nádrží, vodní plochy zabírají poměrně velikou výměru (celkem 11 ha). Jsou jimi: • Vratěnínský rybník, nacházející se ve východní části katastru na Vratěnínském potoce. Prošel v minulých letech rekonstrukcí a odbahněním. Je po všech stránkách ve vyhovujícím stavu. • Bezejmenný (horní) rybník, nacházející se jižně od zástavby na levobřežním přítoku Vratěnínského rybníka. Rybník vyžaduje vyčištění a odbahnění. • Vodní nádrž na náměstí ve Vratěníně – bývalý rybník na přítoku Vratěnínského potoka. Je součásti veřejného prostranství a byl upraven.

14

d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Součástí územního plánu je Plán územního systému ekologické stability obsahující jak nově navržené lokální, tak i uvedené nadmístní prvky. Je popsán v samostatné příloze. e) Plochy změn v krajině Plochy změn v krajině jsou uvedeny v přehledné tabulce Tab. 3.1.7.: Plochy změn v krajině:

Č. pl.

Funkce

W1 K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 Pr1 Pr2 Pr3 Pr4 Pr5 Pr6

Suchý poldr Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní

Výměra (ha) 0,27 1,16 0,40 0,54 0,31 0,92 1,66 4,29 2,26 1,69 4,28 2,15 1,98 1,65 3,03 1,09 1,93 2,83 2,97

3.1.8.: Rekapitulace:

Vodní a vodohospodářské plochy Krajinná zeleň celkem Plochy přírodní celkem

0,27 21,64 13,50

Plocha W1 – suchý poldr. Je určena pro realizaci suchého poldru, který bude chránit západní část obce před přívalovými dešti. Byl navržen na žádost obce, jejíž zastavěné území je ohroženo srážkami stékajícími z přilehlých polí. Plocha K1 - krajinná zeleň – nachází v severozápadní části obce, kde bude tvořit větrolam. Byla navržena na žádost obce, z důvodu ochrany před větrnou erozí. Plochy K2 až K12 - krajinná zeleň – jsou určeny pro realizaci biokoridorů, které neplní svou funkci (které je třeba založit). Jejích umístění je odůvodněno v samostatné příloze řešící ÚSES.

15

Plochy Pr1 až Pr6 - plochy přírodní – jsou určeny pro realizaci biocenter, které neplní svou funkci (které je třeba založit). Jejích umístění je odůvodněno v samostatné příloze řešící ÚSES.

3.1.4 Dopravní řešení 3.1.4.1 Doprava drážní Na území obce se nenacházejí žádná stávající ani navržená zařízení sloužící drážními provozu, ani nebyla požadována. 3.1.4.2 Doprava na pozemních komunikacích a) Státní silnice Na území obce se nenacházejí b) Krajské silnice Po správním území obce procházejí následující krajské silnice: • II/409 Chýnov – Studená – Slavonice – Šafov; • III/409 27 Vratěnín – Dančovice. • III/409 28 Vratěnín – st. hranice. • III/409 26 Vratěnín – spojovací. Silnice II/409 od Šafova a Uherčic po křižovatku s III/409 28 ve Vratěníně je Generelem krajských silnic zařazena do tahů krajského významu. Tento úsek je proto a na požadavek dotčeného orgánu zařazen v průjezdním úseku do funkční skupiny B. Zbývající úsek této silnice přes obec a dále na Slavonice je zařazen do tahů místního významu I. kategorie a výhledově jako silnice III. třídy. Tento úsek má obslužný charakter a je proto zařazen v průjezdním úseku do funkční skupiny C. Silnice III/409 27 je na území obce Generelem krajských silnic zařazena do tahů místního významu II. třídy a výhledově jako silnice III. třídy. V průjezdním úseku má silnice obslužný charakter, z toho důvodu je navržena funkční skupina C. Silnice III/409 28 je v celé své délce Generelem krajských silnice zařazena do tahů krajského významu a výhledově jako silnice II. třídy. Tento úsek je proto a na požadavek dotčeného orgánu zařazen v průjezdním úseku do funkční skupiny B. Silnice III/409 29 je Generelem krajských silnic zařazena do zbytných úseků, které neplní funkci krajské silnice. Proto je její přeřazení do místních nebo účelových komunikací přípustné. V průjezdním úseku má silnice obslužný charakter, z toho důvodu je navržena funkční skupina C. Dle Kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje mají všechny silnice (kromě III/409 29) navrženou kategorii S6,5. Typ místní komunikace, který řeší větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, bude předmětem podrobnější dokumentace. Protože intenzita provozu není velká, silnice bez větších potíží plní své poslání. Nevytvářejí žádná výraznější rizika pro bezpečnost, životní prostředí ani veřejné zdraví.

16

Silniční síť na území obce je stabilizovaná. Dokumentací byla navržena úprava dopravnětechnických parametrů krajských silnic na území spojená s návrhem dopravních ploch D1, D2 a D3. Úpravy ve zbývajících úsecích nejsou v měřítku územního plánu zobrazitelné. V případě potřeby, lze komunikace a další související stavby a terénní úpravy rozšířit i mimo silniční pozemky. Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS Jihomoravského kraje, pracoviště Znojmo. Krajské silnice mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky. Dokumentací je respektováno. c) Místní komunikace: Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou komunikace účelové. Obec nemá zpracovaný pasport místních komunikací. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajské silnice. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Přes uvedené nedostatky místní komunikace fakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by asanace dopravních závad způsobila výrazné zásahy do stavební struktury a terénu, vyžadující neúměrné náklady. Proto se zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací nebylo navrženo, ani požadováno jejich majitelem a proto se jeví jako neúčelné. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován, je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy v zastavěném území. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy místními komunikacemi: • Všechny stávající místní komunikace jsou respektovány ve stávajících trasách. • Jsou navrženy místní komunikace obsluhující návrhové lokality v zastavěném území nebo zastavitelných plochách. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují případná rozšíření mimo pozemky komunikací a realizaci i nezakreslených místních komunikací. • Funkční skupiny místních komunikací nebyly touto dokumentací stanoveny, neboť se jeví jako příliš determinující. Výstavba místních komunikací ve funkční skupině A a B se jeví jako nepravděpodobná. • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.

17

d) Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech. Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako účelové komunikace určeny nejvýznamnější komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy účelovými komunikacemi: • Jako stávající účelové komunikace byly vytipovány ty nejdůležitější, zpřístupňující zemědělské nebo lesní pozemky. Tyto musí zůstat ve své trase zachovány. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených účelových komunikací. • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. e) Statická doprava Vzhledem k rozloze sídla jsou potřeby parkovacích a odstavných stání poměrně malé. V obci je několik ploch na veřejných prostranstvích sloužící jako parkoviště – před obecním úřadem a hřbitovem. Parkovací potřeby výrobu a větší část bydlení lze uspokojit na vlastních pozemcích. Pro ostatní složky bude provedeno posouzení a navrženo řešení na veřejných prostranstvích. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravy v klidu: • Všechna stávající parkovací stání pro osobní automobily jsou respektována v rámci jednotlivých ploch s rozdílným využitím (jsou přípustná nebo podmíněně přípustná). • Realizace větších monofunkčních parkovišť (jako dopravních ploch) se nejeví jako potřebná, nebyla požadována, a proto nebyla navržena. Parkovací potřeby je možné uspokojit v rámci jiných funkčních ploch (v dopravních podél komunikací a jiných funkčních ploch pro jejich obsluhu. • Vzhledem k míře podrobnosti územního plánu a flexibilitě nebyla jednotlivá parkovací stání zakreslována, jejich přesnou podobu a polohu bude řešit podrobnější dokumentace. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených parkovacích stání • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.

18

f) Autobusová doprava V obci je provozována veřejná autobusová doprava IDS JmK. Obec je obsloužena linkami 816 Znojmo – Vranov nad Dyjí – Lančov – Vratěnín a 830 Milíčovice – Vranov nad Dyjí – Lesná – Šumná – Bítov – Lubnice. Linky jsou na území obce vedeny silnicemi II/409 a III/409 27. V obci se nacházejí následující autobusové zastávky: • Vratěnín. Je situována na zastávkovém pruhu při křižovatce silnic II/409 a III/409 27 s přístřeškem. Nebyly požadovány žádné koncepční změny. 3.1.4.3 Doprava lodní a letecká Na území obce se nenacházejí žádní zařízení sloužící letecké nebo lodní dopravě. Jejich realizace se nejeví jako reálná, potřebná a nebyla nikým požadována. Z tohoto důvodu nebyla navržena.

3.1.5 Technická infrastruktura 3.1.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nacházejí následující vodní zdroje veřejného zásobení vodou: • Vodní zdroj Vratěnín, chráněný ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. • Vodní zdroj Uherčice, chráněný ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. Vodní zdroje i ochranná pásma jsou dokumentací respektovány. 3.1.5.2 Zásobení vodou V obci je samostatný systém zásobení vodou. Je zásoben z vlastního vrtu o kapacitě 3,15 l/s, který se nachází v jihovýchodní části katastru. V bezprostřední blízkosti se nachází úpravna vody s vodojemem 60 m3 , ze kterého je voda čerpána do distribuční sítě. Vodovod a distribuční síť byly zrealizovány v nedávné době, pokrývají celé zastavěné území obce (kromě hraničního přechodu a zemědělského areálu) a jsou ve vyhovujícím stavu. Zadáním této dokumentace bylo požadováno respektování současné koncepce zásobení vodou. Bylo navrženo rozšíření distribuční sítě na rozvojové plochy. Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Vodovodní řady mají následující ochranná pásma: • Do DN 500 mm včetně – 1,5 m Zemědělský areál má vlastní systém zásobení vodou s vodním zdrojem na k.ú. Mešovice a vodojemem na k.ú. Vratěnín. Poloha jednotlivých stok nebyla poskytovatelem předána, a proto nebyla do dokumentace zakreslena. 3.1.5.3 Odkanalizování Obec má samostatný systém odkanalizování, napojený na čističku odpadních vod zrealizovanou v letech 1998 - 99. Kanalizační stoky pokrývají téměř celou zástavbu, kromě izolovaných ploch zemědělských areálů a bývalých pohraničních objektů. Systém odkanalizování je vyhovující. 19

Zadáním této dokumentace bylo požadováno respektování současné koncepce odkanalizování. Bylo navrženo rozšíření stokové sítě na rozvojové plochy. Pouze v případě, že by napojení na kanalizační síť nebylo hospodárné (např. u zemědělského areálu a plochy V2), lze povolit jiný, vhodný způsob likvidace odpadních vod (např. jímky na vyvážení, vlastní ČOV apod.). Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Kanalizační stoky mají následující ochranná pásma: • ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí • ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí 3.1.5.4 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí následující nadzemní vedení elektrizační soustavy: • VN 22 kV – průběžné trasy zásobující obec, s přípojkami ukončenými v trafostanicích VN/NN Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení na sloupech. Vedení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy: • Ochranné pásmo VN 22 kV – 10(7) m od krajního vodiče; Rozsah ochranného pásma je závislý na typu stožáru a době výstavby vedení a může se měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě; Na území obce se nachází celkem 3 trafostanice VN/NN, z toho 1 distribuční, 1 pro zemědělský areál a 1 pro bývalé pohraniční objekty. Poskytovatel neposkytnul kapacitu jednotlivých trafostanic, a proto nemohla byt spočtena bilance. Kapacita trafostanic je pro současný odběr dostatečná. Elektrické stanice mají následující ochranná pásma: • Stožárové elektrické stanice – 7 m; • Zděné elektrické stanice – 2 m. Stávající trafostanice i vedení VN jsou dokumentací respektována. Z důvodu plánované výstavby a posílení příkonu dokumentace umožňuje v případě potřeby realizaci 2 distribučních trafostanic VN/NN: na severu obce a u lokality B1. Dále je navržena trafostanice u čističky odpadních vod a pro plochu R1. Kapacita jednotlivých trafostanic a distribuční síť bude předmětem podrobnější dokumentace.

20

Trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA, při čemž na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek. Obec BJ - návrh Počet DTR celkem - návrh BJ – návrh max (při TR 400 kVA) Vratěnín 154 3 345 (B1) Navržený výkon distribučních trafostanic pro současný i výhledový odběr vyhovuje. 3.1.5.5 Zásobení plynem Na území obce se nenachází žádná vysokotlaká plynárenská zařízení, ani regulační stranice VTL/STL. Obec je plynofikována středotlakými rozvody v rozsahu celého zastavěného území, kromě zemědělského areálu a bývalých pohraničních objektů. Systém zásobení plynem je vyhovující. Na území katastru jsou následující ochranná a bezpečnostní pásma: • Ochranné pásmo plynovodu – mimo zastavěné území - 4 m • Ochranné pásmo plynovodu v zastavěném území - 1 m Stávající plynárenská zařízení, včetně ochranných pásem jsou dokumentací respektována. Územním plánem je navržena distribuční síť ve stabilizovaných plochách, kde doposud není v rozvojových plochách. Její průběh může být upraven podrobnější dokumentací. 3.1.5.6 Telekomunikace V řešeném území se nachází sdělovací zemní kabely – telefonní síť, která pokrývá celé zastavěné území. Telefonní kabely mají ochranné pásmo: • 1,5 m na obě strany od půdorysu Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je případné nadzemní vedení, a v zastavitelných plochách jsou navrženy zemní kabely, jejich trasy budou řešeny podrobnější dokumentací. Na území obce se nachází základnová stanice, která je dokumentací respektována. 3.1.5.7 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná stará nebo divoká skládka. 3.1.5.7 Jiné produktovody Na území obce další produktovody nebyly zjištěny. Pokud existují, nebyly jejich poskytovateli předány.

21

3.1.6 Civilní ochrana Tato kapitola je zpracována pro území obce Vratěnín na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. - Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. - Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. - Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1. Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) b) c) d) e) f)

ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Na území obce bylo vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona.

22

Zasahuje do okrajové, neobydlené části katastru a nepředstavuje žádné ohrožení. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není správní území obce potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a slouží především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: Objekt obecního úřadu Objekt mateřské školy Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. -

23

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Znojmo) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -

-

-

výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily. Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

Výše uvedené požadavky jsou dokumentaci respektovány. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).

24

3.1.7 Další výše neuvedené limity využití území V tomto oddíle jsou uvedeny limity využití území vyplývající z platné legislativy a správních rozhodnutí, které nebyly již uvedeny v předchozích oddílech. 3.1.7.1 Ochrana přírody a krajiny Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: • Všechny vodní toky, • Všechny lesy, • Rybníky, • Údolní nivy. Všechny významné krajinné prvky jsou dokumentací respektovány. Jsou pouze navrženy zábory lesních pozemků v ploše P2 (viz oddíl 5.2) Na území obce byly stanoveny: • Evropsky významná lokalita Údolí Dyje CZ0624095 • Přírodní rezervace Bílý kříž • Ochranné pásmo přírodní rezervace Bílý Kříž Evropsky významná lokalita a přírodní rezervace, včetně jejího ochranného pásma jsou dokumentací respektovány. 3.1.7.2 Památková péče Na území obce se nachází následující památková zóna: • Vesnická památková zóna Vratěnín, vyhlášená Ministerstvem Kultury Vyhláškou č. 249/1995 Sb. Vesnická památková zóna je dokumentací respektována, nejsou v ní navrženy žádné koncepční změny, které by mohly narušit hájené hodnoty. Území památkové zóny je zakresleno do koordinačních výkresů, k jednotlivým činnostem v ní se v rámci územního, stavebního popřípadě jiného řízení vyjádří příslušný orgán památkové péče. Na území obce se nacházejí následující kulturní památky: 1. kostel sv. Jakuba Většího, 2. socha sv. Františka Xaverského u kostela, 3. socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, 4. socha Panny Marie 5. kaple Božího hrobu na hřbitově (márnice), 6. kaplička – pole, 7. kaplička - vpravo u silnice k Uherčicím, 8. boží muka – při silnici do Uherčic, 9. boží muka – směr Rancířov, 10. boží muka – směr Rancířov (na kraji obce), 11. kříž při rozcestí, 12. krucifix - za obcí mezi stromy u silnice na Rancířov, 13. krucifix - u farního kostela, 14. krucifix - hlavní kříž na hřbitově, 15. socha sv. Donáta při silnici do Rancířova

25

16. socha sv. Floriána (u kostela) 17. socha sv. Jana Nepomuckého - u útvaru PS 18. socha rytíře na sloupu u kostela, 19. stavení č.p. 1, 20. Augustiniánský klášter (budova č.p. 76) 21. stavení č.p. 51, 22. fara (budova č.p. 55), 23. bývalá poštovní stanice (budova č.p. 88), Kulturní památky v obci nejsou chráněny ochrannými pásmy. Uvedené nemovité kulturní památky jsou dokumentací respektovány, jsou umístěny ve stabilizovaných plochách, ve kterých nejsou navrženy žádné koncepční změny. Nemovité kulturní památky jsou zakresleny do koordinačních výkresů, k jednotlivým činnostem se v rámci územního, stavebního popřípadě jiného řízení vyjádří příslušný orgán památkové péče. Celé správní (katastrální) území obce je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu (Archeologický ústav AV ČR Brno, popřípadě jiné) a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). 3.1.7.3 Ochrana nerostných surovin Na území obce neprobíhá těžba nerostných surovin a není ani touto dokumentací navržena. Na území obce se nenacházejí žádné limity vyplývající z Horního zákona. 3.1.7.4 Vodní zákon Na území obce se nenacházejí žádné další limity vyplývající z Vodního zákona, které by nebyly uvedeny výše v textu.

3.1.7.5 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policií Celé území obce se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení pro obranu státu. Na území obce se nachází požární zbrojnice. Je umístěna v objektu obecního úřadu a je dokumentací respektována. Na území obce se nachází velmi veliké množství bunkrů – pohraničních pevností budovaných před druhou světovou válkou. V současné době jsou pro obranu státu neperspektivní. Na území obce se nachází plocha s objekty bývalé pohraniční stráže a bývalá celnice. Objekty byly převedeny na fyzické osoby.

26

Na území obce nejsou žádné další objekty důležité pro obranu státu, civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. S jejich zřízením se neuvažuje a nebylo požadováno.

3.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí: Územně analytické podklady Návrh územního plánu Sídlo je vybaveno všemi druhy inženýrských Koncepce obsluhy technickou infrastrukturou je respektována. Je zajištěno zásobení sítí zastavitelných ploch Příležitostí je zlepšení technického stavu a Bylo navrženo zlepšení dopravně parametrů stávající silniční sítě technických parametrů krajských silnic v souladu s Kategorizací krajských silnic JmK Příležitostí je zalesňování vhodných Na pozemcích, které již neslouží zemědělské pozemků, které jíž neslouží zemědělské výrobě, byly navrženy prvky ÚSES výrobě Malý úbytek zemědělské půdy (do 0,2% Zemědělská půda, kromě zastavitelných ploch a opatření ke zvýšení ekologické v letech 2001 – 2010) stability krajiny je respektována Z dlouhodobého hlediska stabilní počet Stabilizované plochy sloužící bydlení jsou respektovány. Jsou navrženy 4 lokality pro obyvatel, příznivá věková struktura obyvatel Příležitostí je využití rekreační atraktivity pro rozvoj bydlení. rozvoj bydlení Přírůstek bytů, i když malý Relativně dobře zachovaný venkovský ráz, Dokumentací je respektována historická urbanistická struktura obce, včetně dominant místní tradice a folklór a limitů vyplývajících z památkové péče. Byla navržena ochrana památek místního významu. Možnosti polyfunkčního využití objektů k Občanské vybavení, služby a další nebytové funkce jsou v plochách bydlení podmíněně bydlení i podnikání přípustné. Zlepšení urbanistické efektivnosti obytné Dokumentací je navrženo zastavění proluk a zástavby (dostavba proluk, dosud nevyužitých stavebních pozemků (stabilizované i zastavitelné plochy) nevyužitých stavebních pozemků) Předpoklady pro navazující rozvoj nových Jsou navrženy 2 plochy přestavby pro forem cestovního ruchu a rekreace opírající občanskou vybavenost, zařízení čerpající z cestovního ruchu a rekreace jsou se o cykloturistiku a agroturistiku podmíněně přípustná v i jiných plochách (např. bydlení) Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Výhodná geografická poloha na hranici s Rakouskem Využití uvolněných kapacit trvalého bydlení Individuální rekreace v rekonstruovaných tradičních venkovských objektech je k rekreačním účelům 27

přípustná v plochách bydlení Podpora tvorby nových pracovních míst Stabilizované plochy výroby jsou (např. zajištěním pozemků pro drobné respektovány a jsou navrženy zastavitelné výroby. Další plochy jsou navrženy jako podnikání, využití brownfields) polyfunkční s možností rozvoje pracovních příležitostí. Potlačit slabé stránky a hrozby: Územně analytické podklady Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nízká ekologická stabilita území obce Ne příliš vysoká lesnatost území (19,9%) Špatný technický stav a parametry silnic II. a III. třídy

Návrh územního plánu Územním plánem nebyly navrženy žádné aktivity, které by vytvářely výraznější zvýšení intenzity dopravy.

Dokumentací byl navržen systém ekologické stability, který zvýší koeficient ekologické stability území

nedostatečné Bylo navrženo zlepšení dopravně technických parametrů krajských silnic v souladu s Kategorizací krajských silnic JmK

Půdy ohrožené větrnou a vodní erozí díky Dokumentací byly navrženy protierozní intenzivnímu zemědělství a nízkému podílu opatření ve formě větrolamů (krajinné zeleně), prvků ÚSES (biocentra, biokoridory, trvalých travních porostů interakční prvky) a další nezakreslené v souladu s podmínkami využití pro jednotlivé plochy. Jsou navrženy 2 plochy přestavby pro Malá ubytovací kapacita občanskou vybavenost, zařízení čerpající z cestovního ruchu a rekreace jsou Chybějící služby pro turistiku podmíněně přípustná v i jiných plochách (např. bydlení) Stabilizované plochy výroby jsou Vysoká míra nezaměstnanosti respektovány a jsou navrženy zastavitelné výroby. Další plochy jsou navrženy jako polyfunkční s možností rozvoje pracovních příležitostí. Jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti

28

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území V průběhu projednávání zadání ÚP Vratěnín byl příslušným dotčeným orgánem (odborem životního prostředí KrÚ Jm kraje) uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP Vratěnín na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Proto je součástí ÚP Vratěnín i vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území (dále jen „Vyhodnocení“), jehož součástí je vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí. Vliv ÚP na území NATURA 2000 byl vyloučen. Vyhodnocení v oddíle A. Hodnocení vlivů ÚP na životní prostředí konstatuje, že „V rámci procesu posouzení vlivů návrhu ÚP Vratěnín na životní prostředí (SEA) nebyly zjištěny závažné záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Posuzovaná koncepce po své realizaci bude mít kladný vliv na část složek životního prostředí i na zdraví obyvatel.“ Dále Hodnocení doporučuje respektovat své výstupy a sice akceptovat podmínky pro plochy B1,V1,V2 a doplnit regulativy pro plochy V2, Zo/II, Zo/III. V závěru Vyhodnocení vlivů na životní prostředí uvádí, že „Celkově lze konstatovat pozitivní přínos územního plánu. Koriguje zjištěná rizika ovlivňující potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předchází předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.“ Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí: Vlivy na životní prostředí bude představovat konkrétní realizace náplně jednotlivých navrhovaných ploch. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy budou popsané vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. Pro sledování, zda a jakým způsobem jsou jednotlivá navrhovaná funkční využití naplňována, je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude pravidelně vyhodnocována realizace územního plánu. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu. Jsou navrženy následující indikátory: Téma Doprava

Indikátor cyklodoprava

Jednotky km

Krajina

zastavěná plocha

%

Příroda, biologická rozmanitost

realizované prvky ÚSES nově vysazená a obnovená zeleň

m2

zatravnění a krajinná zeleň zábory půdy

m2 % /m2

revitalizované plochy

m2

Půda a horninové prostředí

m2

29

Definice délka nově vybudovaných cyklostezek / cyklotras podíl zastavěné / nezastavěné plochy v území plochy nově realizovaných biokoridorů a biocenter plochy veřejné zeleně (parky, aleje), bariérová a izolační zeleň, břehové porosty zatravnění orných půd a plochy krajinné zeleně podíl / rozsah nových záborů půdy rozloha revitalizovaných ploch

Voda

Ovzduší

brownfields realizované plochy protierozních opatření protipovodňová opatření čištění a likvidace odpadních vod Opatření proti větrné erozi a prašnosti

m2 počet projektů počet obyvatel m/ m2

brownfields rozloha ploch s protierozními opatřeními (zatravnění, průlehy, větrolamy, poldry) počet projektů zaměřených na protipovodňová opatření počet obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV délka izolačních pásů zeleně nebo větrolamů nové plochy zatravnění k omezení eroze a prašnosti

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k § 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona pozdějších předpisů.

5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, trvalé travní porosty, zahrady a sady. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány rovnoměrně po celém katastru obce. Část plochy zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na pozemcích ohrožených větrnou erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce

30

5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 11 Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabých oglejených forem na sprašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí 14 Illimerizovaná půda středně těžká až těžká bez skeletu. 29 hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. 45 Hnědozemě oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké, až slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření 64 Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na nivních uloženinách, jílech, slínech atd., středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, odvodněné i jako orné půdy Na katastru obce jsou dominantní hnědozemě, hnědé půdy a ilimerizované půdy. V údolích jsou situovány glejové půdy. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany

BPEJ 5.11.00 5.14.00 5.29.01 5.45.01 5.64.01

Třídy ochrany I. I. II. II. II.

31

Zvláště chráněné půdy jsou situovány na náhorní plošině, na které se nachází zastavěné území. Půdy s nižším stupněm ochrany jsou na svažitějších expozicích. Zastavěné území a jeho bezprostřední okolí patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru.

5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Na území obce jsou velké plochy s investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (odvodnění). Nejsou navrženými zábory dotčeny.

5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). a) Zábory ZPF Lokalita B1 – bydlení - je situována na severním okraji zástavby po východní straně silnice směr Mešovice. Současné využití území je zemědělská půda –orná a větší část již byla ze ZPF vyjmuta (ostatní plocha). Jedná se o hlavní rozvojové území na území obce, obecní pozemek, na kterém v současné době probíhá výstavba. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu a jeho změně č.2. Lokalita B2 – bydlení - je situována ve východní části zástavby po severní straně silnice směr Rakousko. Jedná se o proluku mezi stávající obytnou zástavbou a hřištěm. Současné využití území je zemědělská půda – orná a zahrady. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Lokalita B3 – bydlení - je situována ve východní části zástavby po jižní straně silnice směr Rakousko. Jedná se o proluku mezi stávající obytnou zástavbou a čerpací stanicí pohonných hmot. Současné využití území je zemědělská půda – zahrada. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu. Lokalita B4 – bydlení - je situována na západním okraji zástavby po severní straně silnice směr Rancířov. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Lokalita R1 – rekreace. Je situována ve východní části katastru na břehu místního rybníka. Současné využití je zemědělská půda – orná, která se intenzivně zemědělsky neobhospodařuje a má charakter trvalého travního porostu. Je určena pro vybudování otevřené víceúčelové plochy pro oddych a rekreaci. Jedná se o obecní pozemek, na který má obec již zpracovaný záměr. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu. 32

Lokalita P1 – sídelní zeleň Je situována na severním okraji zástavby, kde bude tvořit mimo svou společenskou funkci i izolační clonu mezi plochou V1 a stávající obytnou zástavbou. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha bydlení. Lokalita V1 – lehká výroba. Je situována na severním okraji zástavby, kde bude tvořit rozšíření stávající plochy pro výrobu. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha bydlení. Lokalita V2 – zemědělská výroba. Je situována v severní části katastru, kde navazuje na stávající zemědělský areál. Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 starého územního plánu. Lokalita W1 – vodní nádrž. Lokalita je umístěna na západním okraji zastavěného území v místech, kde se soustřeďují přívalové srážky stékající z polí. Současné využití je orná půda. Na obecním pozemku bude realizován suchý poldr, který bude mít významnou ochrannou funkci. Lokalita K1 – krajinná zeleň. Lokalita je umístěna severozápadně od zástavby obce, současné využití je orná půda. Na ploše bude realizován větrolam, který bude obec chránit před západními větry a zemědělskou půdu před větrnou erozí. Lokalita D1, D2 a D3 – dopravní plochy. Nacházejí se při krajské silnici II/409 v severovýchodní části katastru ve směru na Uherčice. Plochy jsou určeny pro zlepšení dopravně – technických parametrů komunikace. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Účel záboru

Výměra (ha)

SZÚO

kultura

BPEJ

B1 B2

Bydlení Bydlení

1,98

NE NE

B3

Bydlení

0,43

B4 R1

Bydlení Rekreace

0,61

0,85

ANO NE NE NE

Orná Orná Zahrada Zahrada Orná Orná

P1

Sídelní zeleň

0,21

NE

Orná

V1

Výroba

0,68

NE

Orná

V2

Výroba

5,42

NE

Orná

W1

Suchý poldr

0,19

NE

Orná

K1

Krajinná zeleň

1,16

NE

Orná

D1

Dopravní plochy

0,79

NE

Orná, Trvalý trav.

0,28

33

5.11.00 5.11.00

Třídy ochrany půdy I. I.

V ÚPO nebo jeho změnách ANO ANO

5.11.00

I.

ANO

5.14.00 5.45.01 5.64.01 5.11.00

I. II. II. I.

ANO ANO

5.11.00 5.14.00 5.14.00 5.29.01 5.14.00

I. I. I. II. I.

5.14.00 5.29.01 5.11.00

I. II. I.

ANO (jako bydlení) ANO (jako bydlení) ANO ANO (jako zeleň) NE NE

D2 D3

Dopravní plochy Dopravní plochy Zábory celkem

0,11

NE

0,09

NE

porost Trvalý trav. 5.11.10 porost 5.68.11 Orná 5.68.11

I. V. V.

NE NE

12,80

5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby • Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. • Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. • Využily optimálních rozvojových možností obce. Téměř celé zastavěné území obce a jeho poměrně široké okolí se nachází na půdách s třídami ochrany I a II. Pokud zastavitelné plochy mají navazovat přímo na zastavěné území, nelze se záboru vysoce chráněných půd vyhnout. Půdy s nižším stupněm ochrany se nacházejí v poměrně veliké vzdálenosti od zastavěného území a rozvoj v těchto lokalitách by znamenal vytvoření samostatných enkláv zástavby, což by narušilo organizaci ZPF a není žádoucí ani z hlediska např. ochrany krajinného rázu. Z hlediska ekonomického je takto umístěna zástavba neproveditelná. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout, že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. V tabulkové části jsou vyhodnoceny zábory celých rozvojových funkčních ploch bydlení, nikoliv jednotlivé objekty. Plochy budou, kromě hlavní i pomocné stavby, obsahovat i zahrady a komunikace. Ve skutečnosti může dojít k odnětí půdy max. 35% z uvedené plochy, což se rovná maximální přípustné intenzitě zástavby závazně stanovené touto dokumentací (kapitola č. 6 textové části). Jak již bylo uvedeno, zastavěné území obce je obklopeno zvláště chráněnými půdami, proto se při plošném rozvoji obce nelze vyhnout jejich záboru. K záboru zvláště chráněných půd (třída ochrany I a II.) dochází v uvedených lokalitách zejména z těchto důvodů: • B1 – lokalita je umístěna přibližně z třetiny na půdách s třídou ochrany I, zbytek je na ostatní ploše. Pokud má tedy plocha B1 přímo navazovat na současnou zástavbu, nelze se záboru zvláště chráněných půd vyhnout. Jedná se o hlavní rozvojové území obce, na které má již obec zpracovanou zastavovací studii. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu a jeho změně č. 2. • B2 a B3 – jsou prolukami v zastavěném území, které budou obslouženy stávající veřejnou infrastrukturou. Plochy byly již obsaženy ve starém územním plánu a jeho změně č. 2. • R1 – lokalita se nachází na břehu rybníka a není již intenzivně zemědělsky obhospodařována. Jedná se o obecní pozemek, na kterém obec zamýšlí vybudovat víceúčelovou rekreační plochu. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu. • V1 – lokalita bude sloužit jako rozšíření přilehlého výrobního areálu. Byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha sloužící k bydlení. V současné době její majitel přehodnotil původní záměr a zamýšlí na ní rozšíření stávající nerušící výroby.

34

•

•

• •

P1 – lokalita bude sloužit k realizaci sídelní zeleně, která mimo společenskou funkci bude sloužit jako izolační zeleň mezi plochou V1 a obytnou zástavbou. Byla již obsažena ve starém územním plánu jako zastavitelná plocha sloužící k bydlení. V2 – lokalita bude sloužit jako rozšíření přilehlého zemědělského areálu. Byla již obsažena ve změně č. 2 starého územního plánu jako zastavitelná plocha sloužící k bydlení. W1 a K1 – budou mít významnou protierozní a ochrannou funkci. Plochy D1, D2 a D3 – dopravní infrastruktura. Jsou určeny pro zlepšení dopravně – technických parametrů krajské silnice, které mimo jiné zvýší bezpečnost na pozemních komunikacích. Jedná se o stavbu nadmístního významu.

5.2 Zábor lesních pozemků Lokalita P2 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna východně od zastavěného území nad místním rybníkem. I když je katastru vedená jako lesní pozemek, neplní produkční funkci. Na obecním pozemku nacházejícím se na rozcestí a kolem sochy sv. Jana Nepomuckého bude realizována menší plocha sídelní zeleně. Tab. 5.1.5.: zábory lesních pozemků jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl. P2

Účel záborů Výměra SZÚO (ha) Sídelní zeleň 0,21 NE Zábory celkem

kultura Les hospodářský

0,21

35