Obsah: 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem

Obsah:

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem ...................................................... 3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................... 3 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 3 3.1 Vymezení pojmů .............................................................................................................. 3 3.2 Zastavěné území ............................................................................................................... 4 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití .................................................... 5 3.3 Plochy výroby .................................................................................................................. 6 3.4 Plochy občanského vybavení ........................................................................................... 7 3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ............................... 7 3.6 Ochrana památek .............................................................................................................. 7 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................................... 7 3.8 Krajinný ráz ...................................................................................................................... 8 3.9 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 8 3.10 Lesy ................................................................................................................................ 9 3.11 Vodní hospodářství ........................................................................................................ 9 3.11.1 Vodní toky a nádrže ................................................................................................ 9 3.11.2 Záplavy, eroze ....................................................................................................... 10 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ............................................................................ 10 3.11.4 Zásobení vodou ..................................................................................................... 11 3.11.5 Odkanalizování...................................................................................................... 11 3.12 Elektrická energie ......................................................................................................... 11 3.13 Plyn ............................................................................................................................... 12 3.14 Jiné produktovody ........................................................................................................ 13 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................... 13 3.16 Likvidace odpadů ......................................................................................................... 13 3.17 Doprava ........................................................................................................................ 13 3.17.1 Silnice .................................................................................................................... 13 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava .............................................. 14 3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava .......................................................... 14 3.18 Ochrana nerostných surovin ......................................................................................... 14 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ........................................ 14 3.20 Řešení požadavků civilní ochrany................................................................................ 15 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 18 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...................................................................................... 18 5.1 Zábor ZPF ...................................................................................................................... 18 5.1.1 Použitá metodika ..................................................................................................... 18 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ............................................................................ 18 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ....................................... 19 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti........................... 20 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF........................................................................................ 20 5.1.6 Etapizace záborů ZPF.............................................................................................. 23 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení .................................................................................. 24 5.2 Zábor lesních pozemků .................................................................................................. 25

1

2

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Z hlediska širších vztahů dokumentace navrhuje: •Zachování stávající napojení dopravní infrastruktury. •Zachování stávajícího napojení plynu, telekomunikací a elektrické energie. •Napojení místního vodovodu na SV Vyškov prostřednictvím Švábenické větve. •Svedení splaškových vod na ČOV do Medlovic; •Obnovou polních cest je navrženo zprůchodnění zemědělské krajiny a přímé propojení s okolními sídly, zejména je navržena vycházková trasa do Orlovic. Obec leží v území, které je řešeno v platném územním plánu velkého územního celku Brněnské sídlení regionální aglomerace.1 Z tohoto dokumentu pro území obce vyplývají následující požadavky: • Respektovat stávající zařízení vodovodu – zdroj, vodojem a hlavní přívodní řady; • Respektovat stávající vedení VVN. Požadavky jsou předloženou dokumentací respektovány.

2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené zadáním.

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb).

1

Schváleného usnesením vlády ČSSR č. 64 ze dne 13.3.1985

3

4. Plochy mohou tvořit území stabilizovaná nebo návrhová. Stabilizovaná území jsou území, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 5. Návrhová území (lokality) jsou území, která územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Návrhová území mohou být přestavbová, rozvojová nebo transformační. 6. Přestavbové území leží v zastavěném území2 a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 7. Rozvojové území zahrnuje zpravidla zastavitelné plochy3, může však ležet i v zastavěném území. 8. Transformační území leží v nezastavěném území4 a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 9. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 10. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v každém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 11. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 12. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 13. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 14. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo zónu pro bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.

3.2 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou5 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 10.7.2010. Údaje byly zjištěny dálkovým přístupem na www.cuzk.cz, přičemž podklad poskytnutý pořizovatelem může být starší. Obec Moravské Málkovice má v současné době 570 (k. 31.12. 2004) obyvatel ve 247 bytech (SLDB 2001). Počet obyvatel v obci je stabilizovaný.

2 3 4 5

§ 2, odst. (1), písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., dále Zákona § 2, odst. (1), písm. j) Zákona § 2, odst. (1), písm. f) Zákona §58 zákona 183/2006 Sb.

4

3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce. Tab. 3.3.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl. Funkční využití

Výměra Počet účelových jednotek (ha) (RD)

B1

Bydlení

3,81

17

B2

Bydlení

0,98

20

B3

Vypuštěno

B4

Vypuštěno

B5

Bydlení

0,54

5

B6 B7 B8 B9 R1 Pz1 Pz2 V1 Vo1 Vo2 Zt1 Zt2 Zt3 Zt4 Zt5 Zt6 Zt8 Kz1 Ls1 Ls2 Ls3 Ls4 Ls5

Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Veřejná zeleň Veřejná zeleň Výroba Suchý poldr Suchý poldr Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Krajinná zeleň Zalesnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění

1,71 3,04 0,48 1,54 0,77 0,39 0,60 2,90 0,27 0,05 3,02 5,47 1,47 0,89 9,97 5,79

12 15 1 15

6,2

0,77 6,34 4,77 1,50 2,40 3,22

5

3.3.2.: Rekapitulace:

Bydlení celkem

12,10 85

Sport a rekreace celkem Urb. zeleň a veřejná prostranství celkem Výroba celkem Vodní plochy celkem Zatravnění celkem Krajinná zeleň celkem Zalesnění celkem

0,77 0,99 2,90 0,32 32,81 0,77 18,23

Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty všechny vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků a to ve všech vhodných lokalitách i když v části případů zde k výstavbě nedojde. Územní plán obce umožňuje výstavbu až 85 nových bytových jednotek, což může představovat bydlení pro téměř 300 obyvatel. Využití všech rozvojových ploch není reálné (větší počet umožňuje variabilní přístup) a proto je předpokládaná velikost obce v návrhovém období následující: • Obyvatel 700 • Bytových jednotek 300

3.3 Plochy výroby V obci se nachází větší areál zemědělské výroby (býv. středisko JZD), umístěný na jihovýchodním okraji zástavby. V areálu již není provozována zemědělská výroba, probíhá zde postupně proces transformace zemědělské výroby na lehkou výrobní zónu, v jižní části je prodejna stavebnin. Přední část leží ladem. Pro středisko Moravské Málkovice bylo územním rozhodnutím stanoveno ochranné pásmo6, které je zakresleno do koordinačního výkresu. Podmínky stanované tímto ÚR vylučují výstavbu obytných, občanských a sportovních objektů a zařízení v ochranném pásmu. V ochranném pásmu se nacházejí jak stabilizované tak i návrhové plochy bydlení (B5) a občanské vybavenosti. Je proto třeba, aby do vydání územního plánu bylo toto ochranné pásmo v souladu se skutečným stavem zrušeno, v opačném případě může stavební úřad trvat na dodržení podmínek stanovených předmětným rozhodnutím. Areál se nachází za obytnou zástavbou, nepříznivé jsou pohledy od jihu a západu z volné krajiny, neboť zde chybí interakční zeleň. Vzhledem k svému umístění bezprostředně za 6

Územní rozhodnutí stavebního úřadu Ivanovice na Hané č. 55/86 ze dne 14.03.1986.

6

obytnou zástavbou však může tento areál způsobovat jisté hygienické a estetické kolize. Další ohrožení představuje dopravní napojení areálu přes obytné území – v území proto nebude možné umisťovat zařízení vyžadující obsluhu těžkou mechanizací a nákladními automobily. Dle požadavků obce byla do územního plánu zapracována plocha pro fotovoltaickou elektrárnu V1. Nachází se na svahu na jihovýchodním obvodu zástavby. Provoz elektrárny nenaruší zásadním způsobem veřejné zdraví a životní prostředí ve stávající zástavbě, plocha pod panely bude zatravněna a bude vytvářet významné protierozní opatření. Územním plánem byla proto navržena následující opatření: • Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. • Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.

3.4 Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení v obci jsou dostačující a jsou dokumentací respektovány, nebyly navrženy žádné rozvojové plochy pro tuto funkční složku. Vzhledem k velikosti obce a předpokládanému charakteru a velikosti provozoven, lze jejich umístění respektovat i v jiných plochách, především v plochách bydlení.

3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Podmínkami využití pro jednotlivé plochy je umožněna postupná transformace případných nevyužitých ploch zemědělské výroby na zónu drobné výroby.

3.6 Ochrana památek Na správním území obce jsou následující objekty zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek: • 21984/7-3721 - zvonice na návsi Celé území katastru je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.

3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Předložená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídel. Stávající zástavba, včetně historického půdorysu jádra sídla je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním využitím podporují obytný charakter sídla. Rovněž je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány žádné nové dominanty, je zachována

7

výšková hladiny zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, že musí respektovat venkovský obraz sídla. Dokumentací je nadále navržena ochrana památek místního významu.

3.8 Krajinný ráz Pro ochranu krajinného rázu v zastavěném území a zastavitelných plochách platí následující zásady: • Rozvojové plochy navazují na zastavěné území; • Zastavěné území a navazující zastavitelné plochy tvoří kompaktní sídelní útvar; • Jsou situovány vesměs na dně a svazích údolí. Nezastavěné horizonty krajinného rámce jsou respektovány; • Výšková regulace zajišťuje zachování současné hladiny zástavby; • Maximální intenzita zástavby zaručuje v okrajových částech individuální způsob zástavby s poměrně velkým podílem zeleně; Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz území obce.

3.9 Ochrana přírody a krajiny Na území obce nebyly zjištěny žádné přechodně chráněné plochy, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast. Na území obce není žádná, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyla stanovena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO. Na území obce nebyly vymezeny žádné prvky soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Na území obce jsou registrovány: • Památné stromy – stromořadí lip před školou s ochranným pásmem vyplývajícím ze zákona; • Přírodní památka Roznitál – nachází se na jihovýchodním okraji katastru a přesahuje na území Orlovic. Má ochranné pásmo 50 m po obvodu; • Významné krajinné prvky VKP 290 Škaredý padělek, VKP 298 Málkovický starý sad, VKP 300 Kopaniny a VKP 304 Málkovický písečník. Na správním území obce se dále vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů7. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: • Všechny plochy určené pro plnění funkce lesa; • Údolní nivy; • Všechny vodní toky; • Rybníky a jezera. Všechny lesní pozemky a plochy krajinné v nezastavěném území jsou respektovány, jsou navržena další zatravnění, zalesnění a členění orné půdy interakčními prvky. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.

7

Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

8

3.10 Lesy Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce malý. Jedná se o nepatrně zalesněné území (celkem 1 ha, čili 0,1% výměry k.ú.). Na jihu k území obce však přiléhají větší lesní komplexy na temeni Litenčické pahorkatiny. Obec se nachází ve 3. vegetačním stupni. Kvalita lesního porostu je vesměs nízká. Dokumentací jsou všechny lesní pozemky respektovány, navíc jsou navrženy další plochy k zalesnění. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa jsou dokumentací vymezeny zastavěné i zastavitelné plochy (B8, B9), o přípustnosti výstavby v ochranném pásmu lesa rozhodně v konkrétních případech dotčený orgán (OŽP MěÚ Vyškov)

3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Správní území obce náleží k úmoří Černého Moře a povodí řeky Hané (4-12-02-001). V zhledem k geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem. 8 Hydrografická situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Středem území obce od jihu k severu protéká Medlovický potok, který odvodňuje větší část katastru. Východní část katastru odvodňuje jeho pravobřežní přítok, severní je odvodněna do Boškůvského potoka. Současným správcem vodních toků je Zemědělská vodohospodářská správa; Území obce (zejména pak zastavěné území) je díky konfiguraci terénu, geologické stavbě a nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích od jihu a jihozápadu ohroženo přívalovými dešti a lokálními záplavami. Koryta vodních toků jsou vesměs v přirozeném stavu, jedná se především o úseky protékající lesem. Vodní toky protékající zemědělskou krajinou a zastaveným územím byly upravovány, vesměs jsou lemovány doprovodnou zelení, často nevyhovující kvality.Úseky v zemědělské krajině jsou lemovány intenzivní zelení, úseky v zástavbě jsou zpevněny a zatravněny. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulaci některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích. V severovýchodní části obce – při hranicích s Medlovicemi - se nachází vodní nádrž, zrealizována v nedávné době. Je situována na Medlovickém potoce. Z výše uvedených důvodů byla dokumentací navržena následující opatření: • Revitalizace vodních toků; • Několik suchých poldrů; • Vsakovací pásy. 8

V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984

9

Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: • Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována.

3.11.2 Záplavy, eroze Zastavěné území obce, umístěné v údolí, je výrazně ohroženo přívalovými dešti a přívaly bahna. Díky konfiguraci terénu a nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích mohou vydatné deště způsobit zvětšený průtok v místním potoce, místní záplavy a splach půdy z okolních polí, který může mít za následek přívaly bahna v intravilánu. Ohroženy jsou především jihozápadní části zástavby, odkud stéká voda z polních lánů na hřbetu mezi Orlovicemi a Boškůvkami a soustřeďuje se do izolovaného údolí. Dále je ohrožena jihovýchodní část zástavby u školy. Pro ochranu před erozí a lokálními záplavami jsou navržena následující konkrétní opatření: • Suchý poldr Vo1 nacházející se nad jihozápadní části zástavby, ležící zčásti na Orlovickém katastru. V případě účinnosti tohoto opatření nebude třeba realizovat poldr Vo2; • Zatravněný protierozní pruh Zt3 (průleh, svodnice), který bude chránit jihovýchodní část zástavby; • Pod solárními panely na ploše V1 bude realizováno protierozní zatravnění. • Suchý poldr Vo2 jako konkrétní a bezprostřední ochrana jihozápadní části zástavby. • Zatravnění Zt4 chránící jihozápadní část zástavby; Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu, navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: • Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy; • Ochranné příkopy; • Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami). Na území obce nebylo stanoveno záplavové území.

3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nacházejí ochranná pásma jímacího území pro vodovod M. Málkovice, Medlovice, Rybníček 1. a 2. stupně.9 Ochranná pásma jsou dokumentací respektována. Obec se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce se nenachází žádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem. 9

Rozhodnutí ONV Vyškov Vod/808/83-233/1

10

3.11.4 Zásobení vodou Koncepce zásobení vodou byla převzata z Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004). Obec má vybudovaný vodovod, jehož provozovatelem a majitelem je VaK Vyškov. Hlavními zdroji SV Moravské Málkovice-Medlovice-Rybníček jsou dva vrty HV 6 a HV 7 a studna Hačky. Vrt HV 6 a studna má celkovou vydatnost Q = 1,5 l/s, vrt HV 7 má vydatnost Q = 0,7 l/s. Celková vydatnost zdrojů je 2,2 l/s. Ze zdrojů, vrtu HV 6 a studny je voda čerpána do VDJ Málkovice, o objemu 1x50 m3, s maximální hladinou 302,8 m n.m. a z vrtu HV 7 je voda čerpána do VDJ Medlovice, o objemu 1x150 m3, s max. hladinou 303,50 m n.m. Vlastní zásobování obce je gravitačně z obou vodojemů. Z těchto zdrojů jsou zásobovány další dvě obce – Medlovice a Rybníček. Do budoucna se uvažuje s napojením Orlovic. Vodovodní síť pokrývá celé současně zastavěné území obce, je kapacitně vyhovující a v dobrém technickém stavu. Sítě byly zakresleny dle digitálního podkladu poskytnutého provozovatelem. Do budoucna se uvažuje s napojením vodojemu na SV Vyškov, prostřednictvím Švábenické větve od vodojemu Bohdalice. Vydatnost vodního zdroje bude do budoucna zajištěna napojením na skupinový vodovod. Kapacita vodojemů (celkově 200 m3 ), které zásobují obce Moravské Málkovice, Medlovice, Rybníček a do budoucna i Orlovice je kapacitně dostačující pro cca 1100 obyvatel, což se ve výhledu nejeví jako vyhovující, přesto PRVK JmK neuvažuje s jejich rozšířením. V případě nedostatečné kapacity je možné současné objekty rozšířit ve stávající ploše nebo vyřešit vybudování nových vodojemů na katastru sousedních obcí, které jsou nebo budou z tohoto vodovodu zásobeny.

3.11.5 Odkanalizování V obci jsou větve dešťové kanalizace, které odvodňují část zastavěného území obce. Sítě byly zakresleny dle podkladů poskytnutých obcí. Recipientem je Medlovický potok. V nově zpracovaném Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004) je navrženo vybudování splaškové kanalizace svedené na ČOV v Medlovicích. Územní plán je v souladu s routo dokumentací.

3.12 Elektrická energie Správní území protíná vedení VVN, ze kterého obec není zásobena, a které je dokumentací respektováno. Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN 22 přichází směrem od severozápadu (od rozvodny Vyškov), průběžná trasa protíná západní část zástavby. Z hlavní trasy jsou k jednotlivým trafostanicím vedeny přípojky.

11

V obci jsou v současnosti celkem 4 distribuční trafostanice: • Obec 250 kVA; • U ZD 160 kVA; • Pod KD 250 kVA; • Vodárna 50 kVA; Všechny trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA. V návrhovém období se počítá v obci se 700 obyvateli ve 300 bytových jednotkách. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek, což se jeví jako dostatečné. V případě potřeby jsou u jednotlivých rozvojových ploch (B1 a B2) a u výroby navrženy další trafostanice a s tím spojená (postupná) přeložka průběžného vedení ze západní části zástavby na její východní obvod. Z uvedené bilance vyplývá, že není nezbytně nutná realizace všech trafostanic, navíc je možné nahradit trafostanici ve středu obce, ke které je vedeno VN s ochranným pásmem, které vytváří limit ve stávající zástavbě. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stávající elektroenergetická zařízení jsou dokumentací respektována. Rekonstrukci sítě, objektů a kabelizaci, která bude probíhat pravděpodobně v současných trasách, dokumentace umožňuje. Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována: • Ochranné pásmo VN 22 kV – 7 (1010)m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě; • Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení elektřiny do 110 kV – 1 m od osy vedení; • Ochranné pásmo VVN 220 kV –20 m svislice z krajního vodiče po obou stranách kolmo na osu vedení11;

3.13 Plyn Koncepce zásobení plynem obce – včetně všech plynárenských zařízení - je dokumentací respektována. Ochranné pásmo plynovodu 4 m mimo zastavěné území a 1 m v zastavěném území, bezpečnostní pásmo plynovodu VTL DN 100 – 20 m, VTL DN 80 – 15 m a ochranné pásmo regulační stanice 10 m. Vzhledem k obecnějšímu pojetí podmínek využití jednotlivých ploch (především výroby), nelze přesněji určit kapacitní potřeby. V případě výhledového nárůstu odběru je možné jednotlivé objekty a sítě nahradit zařízeními s vyšší kapacitou.

10 11

Pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moc před 1.1.1995 „Soudek“, cca 4 m osy vedení

12

3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvažuje.

3.15 Telekomunikace Obec je telekomunikačně napojena na zemní kabely, které pokrývají větší část zástavby. Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je nadzemní vedení je navržena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách.

3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná divoká skládka. Předloženou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci žádné skládky.

3.17 Doprava Zájmy drážní, letecké ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny. Do území obce zasahuje ochranné pásmo letiště Vyškov, nachází se však vysoko nad uvažovanou výškou zástavby. 3.17.1 Silnice V řešeném území nejsou žádné dálnice ani státní silnice I. třídy a s jejich výstavbou se ani do budoucna neuvažuje. Po území obce procházejí následující krajské silnice: • III/4284 Ivanovice na Hané – Medlovice - Orlovice Krajské silnice mají lokální význam. Jejich zatížení je minimální a nevytváří žádné ekologické ani bezpečnostní problémy. Mají stabilizované trasy a jejich majitel ani správce nepočítá se zásahy do stávajícího dopravního skeletu. Dokumentací je navrženo prodloužení silnice III/04713 z Boškůvek do Moravských Málkovic. Úsek trasy procházející po katastru Moravských Málkovic má vyhovující dopravně technické parametry, příslušná parcela je dostatečně široká. V případě potřeby je možné rozšířit silniční pozemek do okolních ploch.

13

Výpočet hlukové zátěže Dle Generelu krajských silnic JmK (UDIMO s.r.o., schválen Radou Jihomoravského kraje 18.12.2006) ve výhledovém období se na silnici III/ 4284 počítá s intenzitou 100 vozidel za 24 hodin, což vytváří téměř zanedbatelnou hlukovou zátěž. V případném hlukovém pásmu se nenacházejí žádné rozvojové plochy vyžadující ochranu před hlukem.

3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava Zastavěné území je obslouženo místními komunikacemi 3. a 4. třídy. Dopravně technický stav u větší části místních komunikací je vyhovující, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Přes uvedené nedostatky fakticky vyhovují a bez větších obtíží plní své poslání. Komunikace jsou vedeny v členitém terénu, v rostlé zástavbě a zúžení jsou v přehledných úsecích. Stávající síť místních komunikací je beze zbytku respektována. Pro obsluhu zastavitelných ploch jsou navrženy místní komunikace, vesměs v trasách stávajících cest. Další místní komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich využití (např. plochy B1, B3, B7…).. Případné chodníky vedené podél pozemních komunikací jsou chápány jako součást těchto komunikací a proto nejsou dokumentací podrobněji řešeny. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady.

3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava Průběh účelových komunikací může být v rámci pozemkových úprav upraven, některé však ve svých trasách musí zůstat zachovány. Cyklistické byly převzaty z turistických map. Pro obyvatele obce byla navržena místní vycházková trasa směrem do Orlovic.

3.18 Ochrana nerostných surovin Tímto dokumentem nejsou na správním území obce vymezeny žádné plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění.

3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou žádné objekty důležité pro obranu státu (ani jejich ochranné pásmo12) civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. Na území obce se nachází objekt požární ochrany – požární zbrojnice, která je předloženou dokumentací respektována.

12

Kromě OP letiště Vyškov a letištního dálničního úseku – viz 3.17 odůvodnění.

14

3.20 Řešení požadavků civilní ochrany Tato kapitola je zpracována pro území obce Moravské Málkovice na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. - Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. - Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. - Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1. Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) b) c) d) e) f)

ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec

15

je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není katastrální území obce Moravské Málkovice potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a složí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: -

prostory obecního úřadu, sál Dělnického domu, škola

16

Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být dále využity prostory a plochy OÚ f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Vyškov) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -

-

výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily. Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky.

17

i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu záměr nemůže mít významný vliv na žádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níže uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady, trvalé travní porosty a vinice. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Velkou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly.

18

Trvalé travní porosty jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby a na svazích údolí na pravém břehu místního potoka. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce.

5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 01 Černozemě typické i karbonátové na spraši, středně těžké s převážně příznivým vodním režimem. 07 Smolnice modální a smolnice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletové, často povrchově periodicky převlhčované 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s větší spodinou, s příznivým vodním režimem. 20 Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. 21 Hnědé půdy a drnové půdy, rendziny, a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné 40 Svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách.

19

41 Svažité půdy (nad 12 st.) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 56 nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžkého rázu s příznivými vláhovými poměry. 58 nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. V severní části katastru obce a v okolí zástavby jsou dominantní černozemě, které se vyvinuly na mocných souvrstvích spraše v podmínkách teplého, mírně suchého klimatu a vlivem dlouhodobé kultivace. Dno údolí místního potoka zabírají nivní půdy a černice. V jižní, pahorkatinné části katastru se vyskytují hnědozemě a hnědé půdy. Půdy v jižní části katastru obce, včetně přilehlého okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.). Půdy ve zbývající, jižní a větší části zastavěného území a přilehlých honech mají vesměs nižší stupeň ochrany. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany

BPEJ 3.56.00 3.01.10 3.08.10 3.08.50 3.40.78

Třída ochrany ZPF I. II. III. IV. V.

Vysoce chráněné půdy jsou situovány zejména v severní, rovinatější části katastru, v současně zastavěném území i v jeho bezprostředním okolí. Půdy s nižším stupněm ochrany jsou na svažitějších expozicích.

5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy – odvodněná území - jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jedná se zejména o izolované lokality menší rozlohy jižně od současně zastavěného území obce. Odvodněného území se nedotýkají žádné zábory.

5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha).

Lokalita B1 – bydlení – nachází se na jihovýchodním okraji zástavby, je sevřena mezi zástavbou a zahradami. Současné využití území je okrajová část orné půdy. Pro tuto lokalitu již existuje investiční záměr na výstavbu. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Vedení komunikací a technických sítí bude předmětem podrobnější dokumentace.

20

Lokalita B2 – bydlení – nachází se na severovýchodním okraji zástavby, při záhumenní cestě. Současné využití území jsou záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti) v trase záhumenní cesty. Lokalita B5 – bydlení – nachází se v jihovýchodní části zástavby, je prolukou v zastavěném území situovanou při místní komunikaci. Současné využití území je zahrada. Pro obsluhu rozvojové lokality bude sloužit stávající dopravní (místní komunikace) i technická infrastruktura. Uvnitř plochy může být realizována další místní komunikace. Lokalita B6 – bydlení – nachází se na jižním okraji zástavby. Jedná se o izolovanou menší plochu orné půdy sevřenou mezi stávající zástavbou a sportovním areálem, potokem a silnici. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita B7 – bydlení – nachází se na svahu v severozápadní části zástavby. Současné využití území jsou zahrady a rekreační chaty. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti) v trase stávající cesty. Lokalita B8 – bydlení – nachází se na svahu nad jihozápadní části zástavby. Současné využití území je menší plocha orné půdy a trvalý travní porost. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti) v trase stávající cesty. Lokalita B9 – bydlení – nachází se na svahu nad jihozápadní části zástavby. Současné využití území jsou menší plochy orné půdy, zahrady a záhumenky. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti) v trase stávající cesty. Lokalita R1 – rekreace – nachází se na jižním okraji zástavby, mezi stávajícím sportovním areálem (hřiště, koupaliště), silnicí, potokem a plochou B6, navazující na stávající zástavbu. Stávající využití je izolovaná plocha orné půdy. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území – sportoviště - a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla a rozšíření stávající sportovní zóny. Bude obsloužena stávající dopravní (místní komunikace, parkoviště) i technickou infrastrukturou. Lokalita Pz1– veřejná zeleň. Nachází se na severním okraji zástavby, na temeni návrší kolem vodojemu. Mezi místní komunikací a chatami. Parcely jsou v katastru nevitostí vedeny jako orná půda, ve skutečnosti jsou využívány jako komunikace a zatravnění. Na ploše je navrženo vybudování menší plochy veřejné zeleně, která bude rovněž sloužit přístupu k ploše B7 s možností vybudování dětského hřiště. Lokalita Pz2 – veřejná zeleň – nachází se na jižním okraji zástavby, souběžně s potokem mezi stávající zástavbou a sportovním areálem. Současné využití území je menší izolovaná plocha orné půdy. Plocha Pz2 bude tvořit významnou zelenou osu při místní vycházkové cestě propojující obec se sportovním areálem. Lokalita V1 – fotovoltaická elektrárna. Nachází se nad jihovýchodní části zástavby, na svahu orné půdy ohroženém vodní erozí. Zatravnění pod solárními panely bude rovněž protierozním opatřením. 21

Lokalita Vo1 – suchý poldr. Nachází se v místě nejvyššího ohrožení zástavby extravilánovými vodami (od jihozápadu). Současné využití je orná půda. Na ploše bude vybudován suchý poldr, který ochrání nejohroženější část stávající zástavby i rozvojovou plochu B8. Lokalita Vo2 – suchý poldr. Nachází se v místě ohrožení zástavby extravilánovými vodami (od jihozápadu), bude sloužit jako bezprostřední ochrana přímo v zastavěném území. V případě výstavby poldru Vo1 jeho realizace nebude nutná. Lokalita Kz1 – krajinná zeleň – nachází se na východním okraji zástavby, mezi potokem a stávající zástavbou. Současné využití území je okrajová plocha orné půdy. Plocha Kz1 bude tvořit menší plochu zeleně v části obce kde chybí a navíc zvýší nízký stupneň ekologické stability území obce. Lokality Ls1, Ls2, Ls3, Ls4, Ls5 – zalesnění. Jedná se o zalesnění nejohroženějších partií orné půdy – v jižní i severní části území obce. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl. Účel záboru

Výměra SZÚO kultura (ha)

BPEJ

B1

Bydlení

3,81

NE

Orná

B2

Bydlení

0,98

NE

Orná Zahrada

3.01.10 3.10.10 3.08.10 3.08.40

Stupeň přednosti v ochraně II. II. III. IV.

B3 B4 B5 B6 B7

Vypuštěno Vypuštěno Bydlení Bydlení Bydlení

0,54 1,71 3,04

ANO NE ANO

B8

Bydlení

0,48

NE

3.01.10 3.56.00 3.21.53 3.40.78 3.40.78

II. I. V. V. V.

B9

Bydlení

1,54

NE

R1 Pz1 Pz2 V1

0,77 0,39 0,60 2,90

NE ANO NE NE

3.21.53 3.40.78 3.56.00 3.21.53 3.56.00 3.01.10 3.08.10

V. V. I. V. I. II. III.

Vo1 Vo2 Kz1 Ls1

Rekreace Veřejná zeleň Veřejná zeleň Výroba -fotovoltaická elektrárna Suchý poldr Suchý poldr Krajinná zeleň Zalesnění

Zahrada Orná Orná Zahrada Orná Trvalý travní porost Orná Zahrada Orná Orná Orná Orná

0,27 0,05 0,77 6,34

NE ANO NE NE

Orná Orná Orná Orná

Ls2

Zalesnění

4,77

NE

Orná

Ls3

Zalesnění

1,50

NE

Orná

3.40.78 3.40.78 3.56.00 3.01.10 3.08.10 3.08.50 3.08.10 3.40.78 3.10.10

V. V. I. II. III. IV. III. V. II.

22

Ls4

Zalesnění

2,40

NE

Orná

Ls5

Zalesnění

3,22

NE

Orná

3.21.53 3.40.78 3.10.10 3.40.78

V. V. II. V.

Zábory celkem 36,08 b) Transformační plochy ZPF Lokality Zt1, Zt5 a Zt6 – zatravnění. Nachází se na expozicích orné půdy ohrožených vodní erozí. Na plochách je navrženo zatravnění nebo zatravnění s dřevinami. Plocha Zt1 bude chránit před erozí část zástavby. Lokalita Zt2 – jedná se o historicky doložené zatravnění údolní nivy místního potoka pod zastavěným územím. Lokalita Zt3 – zatravněný pruh členící erozí ohroženou partii orné půdy. Bude odvádět srážkové vody od poldru Vo1 a navíc chránit přilehlou část zástavby. Lokality Zt4 – zatravněné pruhy členící erozí ohroženou partii orné půdy a chránící přilehlou část zástavby. Lokalita Zt8 – zatravnění erozně ohroženého svahu orné půdy v bezprostředním okolí registrovaného významného krajinného prvku a přírodní památky. Tab. 5.1.4.: Transformační plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl. Účel Výměra SZÚO kultura transformace (ha)

BPEJ

Zt1

Zatravnění

3,02

NE

Orná

Zt2 Zt3

Zatravnění Zatravnění

5,47 1,47

NE NE

Orná Orná

Zt4

Zatravnění

0,89

NE

Orná

Zt5

Zatravnění

9,97

NE

Orná

Zt6 Zt7 Zt8

Zatravnění Vypuštěno Zatravnění

5,79

NE

Orná

3.08.40 3.07.10 3.56.00 3.10.10 3.01.10 3.08.10 3.08.50 3.40.78 3.21.53 3.58.00 3.40.78 3.41.77. 3.08.50 3.40.78

Stupeň přednosti v ochraně IV. III. I. II. II. III. IV. V. V. II. V. V. IV. V.

6,20

NE

Orná

3.08.10 3.41.77 3.01.10 3.58.00

III. V. II. II.

Transformační 32,81 plochy celkem

5.1.6 Etapizace záborů ZPF

23

Vzhledem k tomu, že je navrženo pouze několik ploch záborů, které mezi sebou nesouvisí a mají obdobné územní podmínky, etapizace záborů není navržena.

5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby •Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a bezprostředně na ně navázaly. •Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. •Využily optimálních rozvojových možností obce. •Využily území s nejnižšími stupni přednosti v ochraně ZPF. Bezprostředního okolí současně zastavěného území směrem k jihovýchodu patří do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru. V návrhu dochází v několika případech k záborů zvláště chráněných půd (I,II) především v současně zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: •Lokalita B1 – jedná se o lokalitu bezprostředně navazující na zastavěné území, která je již delší dobu součástí rozvojové strategie obce a která je již dlouhodobě připravována pro výstavbu a obec má tedy mimořádný zájem o vymezení této plochy. Ve srovnání s ostatními lokalitami rozvoj zde vychází z požadavku majitelů pozemků, kteří již zpracovávají investiční záměr. Část lokality bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou, zbytek bude obsloužen komunikací a sítěmi v trase obecní cesty. Ostatní lokality na půdách s nižší ochranou nemají takto vhodné územně – technické podmínky. •Lokalita B5 – jedná se o proluku v zastavěném území, obklopenou po všech stranách stávající zástavbou, která bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Jedná se opuštěný ovocný sad, který není a nikdy nemůže být součástí intenzivní zemědělské produkce. •Lokalita B6 – bydlení – nachází se v izolované lokalitě orné půdy, oddělené od ploch intenzivní produkce. Je situována mezi stávající obytnou zástavbou obce a sportovně rekreačním areálem jižně od obce, po stranách vymezena silnicí a potokem. Její zástavbou dojde k logickému propojení ploch zastavěného území. Návrh vychází z požadavku vlastníků pozemků. Jedná se o lokalitu vhodnou k zástavbě, nacházející s v rovinatém terénu v místě jsou kapacitní technické sítě. •Lokalita R1 – rekreace – jedná se o rozšíření stávajícího sportovního areálu. Jedná se o jedinou plochu, kterou lze využít pro tento účel, protože je současný sportovní areál po zbývajících stranách obklopen, silnicí, potokem a hranicí katastru. Jedná se o velice vhodnou lokalitu pro rekreační zónu – v návaznosti na stávající sportoviště obslouženou stávající dopravní a technickou infrastrukturou. •Lokalita Pz2 – jedná se o zelenou pěší osu, procházející souběžně s potokem. Bude tvořit významnou vycházkovou spojnici mezi obcí a sportovním areálem, který je v současné době přístupný pouze podél silnice. •Lokalita V1 – fotovoltaická elektrárna. Navazuje na zastavěné území, vysoce chráněné půdy zasahují pouze do části plochy a to té, která navazuje na zastavěné území. Plocha je majetkově propojena s plochou B1 a její návrh rovněž vychází z požadavku majitelů pozemku. V současné době probíhá zde příprava investičního záměru. Vysoce chráněné půdy zasahují pouze do části plochy a navíc se nejedná o nejkvalitnější půdy na katastru (nejkvalitnější půdy s I. třídou ochrany se nacházejí v severovýchodní části katastru). Lokalita má pro tento účel ideální územně – technické podmínky. Základním kritériem byl vhodný výběr z hlediska možností napojení na síť VN E.ON, dopravního napojení, lokalizace mimo zástavbu a budoucí 24

rozvojové plochy obce. Plocha je situována při obecní cestě, v koutě mezi silnicí a polní cestou a v dosahu stávající trasy VN. Ostatní plochy při komunikacích a v dosahu VN jsou nevhodné z následujících důvodů: nacházejí se na kvalitnějších půdách (I. třída ochrany), půdy s nižší kvalitou jsou výše položené, nacházejí se v blízkosti zastavěného území obce a fotovoltaické panely by na nich bránily jejímu plošnému rozvoji bydlení, zejména pro účely bydlení. Předložená lokalita byla rovněž navržena z důvodů majetkoprávních. Většina zbývající části katastru je tvořena velmi úzkými a dlouhými parcelami. Na katastru neproběhly pozemkové úpravy a v dané lokalitě byla možnost získat ucelenou plochu o potřebné velikosti a jiná vhodná lokalita z tohoto pohledu nebyla v obci nalezena. V případě fotovoltaiky se jedná o dočasný zábor po dobu 25 let. Plocha je silně ohrožena vodní erozí, zatravnění pod solárními panely bude významným protierozním opatřením. •Lokalita Kz1 – nachází se na okraji zastavěného území, na nevhodně zorněné části údolní nivy. Na ploše vznikne menší plochy zeleně, která bude sloužit oddychu obyvatelům přilehlé části obce a zvýší stupeň ekologické stability krajiny •Lokality Ls1 a Ls3 – významné protierozní zalesnění.

5.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy.

25