Obsah:
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem ...................................................... 3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................... 4 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 4 3.1 Vymezení pojmů .............................................................................................................. 4 3.2 Zastavěné území ............................................................................................................... 5 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití .................................................... 5 3.3 Plochy výroby .................................................................................................................. 6 3.4 Plochy občanského vybavení ........................................................................................... 6 3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ............................... 7 3.6 Ochrana památek .............................................................................................................. 7 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................................... 7 3.8 Krajinný ráz ...................................................................................................................... 7 3.9 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 7 3.10 Lesy ................................................................................................................................ 8 3.11 Vodní hospodářství ........................................................................................................ 8 3.11.1 Vodní toky a nádrže ................................................................................................ 8 3.11.2 Záplavy, eroze ......................................................................................................... 9 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ............................................................................ 10 3.11.4 Zásobení vodou ..................................................................................................... 10 3.11.5 Odkanalizování...................................................................................................... 11 3.12 Elektrická energie ......................................................................................................... 11 3.13 Plyn ............................................................................................................................... 12 3.14 Jiné produktovody ........................................................................................................ 12 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................... 12 3.16 Likvidace odpadů ......................................................................................................... 12 3.17 Doprava ........................................................................................................................ 12 3.17.1 Silnice .................................................................................................................... 12 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava .............................................. 13 3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava .......................................................... 13 3.18 Ochrana nerostných surovin ......................................................................................... 13 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ........................................ 14 3.20 Řešení požadavků civilní ochrany................................................................................ 14 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 17 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...................................................................................... 18 5.1 Zábor ZPF ...................................................................................................................... 18 5.1.1 Použitá metodika ..................................................................................................... 18 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ............................................................................ 18 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ....................................... 18 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ........................... 20 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF ........................................................................................ 20 5.1.6 Etapizace záborů ZPF.............................................................................................. 21 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení .................................................................................. 21 5.2 Zábor lesních pozemků .................................................................................................. 22
1
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Vyhodnocení dokumentace s Politikou územního rozvoje ČR (PÚR ČR) Obec se nachází mimo Rozvojové oblasti a Rozvojové osy stanovené PÚR ČUR a upřesněné Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK); Obec se nachází mimo Specifické oblasti stanovené PÚR ČR; Území obce se dotýká koridor kapacitních silnic S1, požadavky upřesněné přeložkami silnic (obchvaty) I/44 a I/11 v širších vztazích a jimi vyvolané úpravy komunikační sítě na území obce Vyšehoří; Obec se nachází mimo Koridory technické infrastruktury a související rozvojové záměry Vyhodnocení dokumentace se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK)1: ZÚR OK je navržena územní rezerva pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany – dokumentací respektováno; ZÚR OK je navržen koridor pro přeložku silnice I/11 Bukovice – Postřelmov D 02 s napojením na obchvat Postřelmova (I/44) - dokumentací respektováno; ZÚR OK je vymezena kulturní krajina oblasti Březná KH7. Územním plánem bylo upřesněno její vymezení, do dokumentace byly zapracovány zásady uvedené v bodě 78. výroku ZÚR OK. ZÚR OK je vymezeno RC 8 Zábřeh – západ, území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch. Na území obce nebyly vytipovány žádné vhodné plochy pro objemnější rozvoj rekreace a cestovního ruchu (rekreační centra, chatové oblasti), ani vhodné trasy pro další rozvoj pěší a cykloturostiky. Územním plánem je respektován rekreační potenciál krajiny (zachování jejího charakteru a zajištění prostupnosti) a stávající cyklotrasy. Obec leží ve specifické oblasti, ve které se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje – dokumentací respektováno. Do jihovýchodního cípu území obce zasahuje CHOPAV (kvarter řeky Moravy) – dokumentací respektováno. Katastr obce se nachází v krajinném celku C – Mohelnická brázda – dokumentací respektováno. Ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod Lázní Bludov II. st.dle ÚAP ORP Zábřeh do území obce nezasahuje Do území obce zasahuje PP Březná – dokumentací respektováno.
1
Usnesení zastupitelstva Olomouckého kraje UZ/21/32/2008 ze dne 22.2.2008
3
2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené zadáním.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy , popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 11. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 12. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v každém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 13. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 14. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov drobných hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem.
4
15. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 16. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.
3.2 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou2 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 30.8.2008. Obec Vyšehoří má v současné době 209 (k. 31.12. 2008) obyvatel, vzhledem k tomu, že na území obce v roce 2001 (dle SLDB) žilo 197 obyvatel, lze demografickou situaci v obci hodnotit jako poměrně příznivou. Dle SLDB bylo v roce 2001 na území obce 79 bytových jednotek v 51 domech. Obydlených bytů bylo 61, pouze 2 byty byly využívány k rekreaci, 2 byly obydleny přechodně. Popsaný stav se od SLDB 2001 podstatně nezměnil.
3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce. Tab. 3.3.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru
B1 B2 B3 B4
Vypuštěno Vypuštěno Bydlení Bydlení
B5 B6 B7 R1 Kz1 V1
Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Krajinná zeleň Výroba -fotovoltaická elektrárna
Výměra Počet (ha) účelových jednotek (RD)
0,40 0,54
4 5
0,53 0,33 0,29 0,18 0,46 0,18
5 3 1
3.3.2.: Rekapitulace:
Bydlení celkem
2,09
Rekreace Krajinná zeleň celkem Výroba celkem
0,18 0,46 0.18
18
Větší část zastavitelných ploch a ploch určených ke změně využití byla do územního plánu zapracována na požadavky obce, další byly vytipovány projektantem. Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. 2
§58 zákona 183/2006 Sb.
5
Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty všechny vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků a to ve všech vhodných lokalitách i když v části případů zde k výstavbě pravděpodobně nedojde. Územní plán obce umožňuje výstavbu až 18 nových bytových jednotek, což může představovat bydlení pro téměř 60 obyvatel. Předpokládaná velikost obce v návrhovém období je následující: Obyvatel 240 Bytových jednotek 90
3.3 Plochy výroby V obci, na severovýchodním obvodu zástavby, se nachází areál zemědělské výroby (býv. středisko JZD). V současné době zde již nejsou chována žádná hospodářská zvířata, ani zde nebylo vydáno ochranné pásmo (PHO). Objekt není výraznou závadou v obrazu obce, dopravní napojení přímo na krajskou silnici mimo zastavěné území obce je vyhovující. Za současného způsobu využití nevytváří tento areál žádné výraznější problémy. Vzhledem k tomu, že se areál nachází bezprostředně za obytnou zástavbou a představuje tak určité riziko při jiném nebo intenzivnějším využitím, byla proto územním plánem navržena následující opatření: Regulačními podmínkami je navržena postupná transformace na lehkou výrobní zónu. Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy (kromě plochy Ve) musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny. Územním plánem byla navržena plocha pro fotovoltaickou elektrárnu (V1). Nachází se mimo oblasti KH7 i RC8 vymezené ZÚR OK. Vzhledem k postupu zpracování a projednání územního plánu, byla v době předání dokumentace ke společnému jednání (5/2009) stavba již zrealizována. V obci nejsou žádné další monofunkční plochy výroby. Drobné řemeslné provozy jsou součástí obytné, popřípadě jiné zóny. Další drobné výrobní provozy lze umístit do jednotlivých ploch pouze v souladu s omezeními obsaženými v podmínkami jejich využití.
3.4 Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení v obci jsou dostačující a jsou dokumentací respektovány, nebyly navrženy žádné rozvojové plochy pro tuto funkční složku. Vzhledem k velikosti obce a předpokládanému charakteru a velikosti provozoven, lze jejich umístění respektovat i v jiných plochách, především v plochách bydlení.
6
3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Podmínkami využití pro jednotlivé plochy je umožněna postupná transformace nevyužitých ploch zemědělské výroby na zónu drobné výroby.
3.6 Ochrana památek Na správním území obce nejsou žádné kulturní památky zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Celé území katastru je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.
3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Předložená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídel. Stávající zástavba, včetně historického půdorysu jádra sídla je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním využitím podporují obytný charakter sídla. Rovněž je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány žádné nové dominanty, je zachována výšková hladiny zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, že musí respektovat venkovský obraz sídla. Dokumentací je nadále navržena ochrana památek místního významu.
3.8 Krajinný ráz Pro ochranu krajinného rázu v zastavěném území a zastavitelných plochách platí následující zásady: Rozvojové plochy navazují na zastavěné území; Zastavěné území a navazující zastavitelné plochy tvoří kompaktní sídelní útvar; Jsou situovány vesměs na dně a svazích údolí. Nezastavěné horizonty krajinného rámce jsou respektovány; Výšková regulace zajišťuje zachování současné hladiny zástavby; Maximální intenzita zástavby zaručuje v okrajových částech individuální způsob zástavby s poměrně velkým podílem zeleně; Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz území obce.
3.9 Ochrana přírody a krajiny Na území obce nejsou registrovány žádné památné stromy, žádné přechodně chráněné plochy, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast. Na území obce není žádná, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyla stanovena biosférická rezervace UNESCO, ani
7
geopark UNESCO. Na území obce nebyly vymezeny žádné prvky soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Do území obce zasahuje Přírodní park Březná,3 který je předkládanou dokumentací respektován. Všechny lesní pozemky a plochy krajinné v nezastavěném území jsou respektovány, jsou navržena další zatravnění, zalesnění a členění orné půdy interakčními prvky. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů4. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: Lesy; Údolní nivy; Všechny vodní toky; Rybníky; Na území obce nebyly orgánem ochrany přírody registrovány žádné významné krajinné prvky. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
3.10 Lesy Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce malý. Jedná se o středně zalesněné území (celkem 126 ha, čili 36,3% výměry k.ú.). Lesy se nacházejí převážně v západní části území obce a jsou součástí větších komplexu na temeni Zábřežské vrchoviny. Lesnatost katastru obce je vyhovující, ze strany obce, ani vlastníků půdy nebyl vznesen požadavek dalšího zalesňování. Všechny lesní pozemky jsou dokumentaci respektovány. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa nejsou dokumentací vymezeny žádné plochy zastavěného, ani zastavitelného území.
3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Území obce náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy (4-10-01) a úmoří Černého moře. Z hlediska hydrologického je správní území obce poměrně přehledným prostorem. Převážná, východní část území obce spadá do povodí Postřelmovského potoka (4-10-01-097), západní část katastru obce spadá do povodí Kamenného potoka (4-10-01-053/1) Nejvýznamnějším vodním tokem na území obce je Postřelmovský potok. Pramení v lukách v severní části území obce a protéká zalesněným terénním zářezem. Poté následuje výrazně upravený úsek zastavěným územím a intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou 3 4
Nařízení OkÚ Šumperk 14/1997 Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
8
(ornou půdou). Z katastru obce odtéká směrem k Postřelmovu, pod kterým se zprava vlévá do Moravy. Postřelmovský potok má na katastru obce tři bezejmenné pravobřežní přítoky. Dva horní mají podobný charakter jako horní tok Postřelmovského potoka, do kterého se vlévají v horní části zástavby obce. Třetí přítok, tvořící jihozápadní hranici území obce, pramení v terénním zářezu, protéká upraveným korytem intenzivněji obhospodařovanou krajinou. Do Postřelmovského potoka se vlévá pod zastavěným územím obce. Severovýchodní hranici území obce tvoří Hraniční strouha, propojující řeku Moravu u Bohutína s potokem Rakovec pod Rovenskem. Koryto dotýkající se katastru obce nebylo upravováno a je lemováno intenzivní zelení. Po severozápadní hranici území obce protéká pravobřežní přítok Kamenného potoka (ze Zborova). Protéká lesem a jeho koryto nebylo upravováno. Na území obce je dále několik drobných lesních potoků - vlévajících se do přítoků Kamenného potoka nebo do Hraniční strouhy. Současní správci vodních toků: Postřelmovský potok, včetně přítoků na území obce - Zemědělská vodohospodářská správa, úseky nad zastavěným územím Lesy ČR; Hraniční strouha - Zemědělská vodohospodářská správa; Přítoky Kamenného potoka – Lesy ČR; Úseky vodních toků protékající lesem, Hraniční strouha a úseky Postřelmovského potoka a jeho přítoků nad zastaveným územím jsou vesměs v přirozeném stavu, koryta jsou dostatečně kapacitní a jsou lemována zelení. Postřelmovský potok protékající zastavěným územím byl sveden do zpevněného koryta, bez doprovodné zeleně. Doprovodná zeleň V obci se nacházejí následující vodní nádrže: Retenční nádrž na Postřelmovském potoce na horním okraji zastavěného území. Jejím účelem je ochrana zástavby před přívalovými srážkami stékajícími z přilehlých ploch zemědělské půdy. Vzhledem k popsanému stavu byla dokumentací navržena následující opatření: Zachován vodních toků v současných trasách. Zachování vodní nádrže. Revitalizace vodních toků v současných trasách – ve všech potřebných úsecích mimo zastavěné území.; Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována.
3.11.2 Záplavy, eroze Katastr obce se nenachází v území, které by bylo ve větší míře ohrožováno erozí. Přesto, vzhledem k umístění obce v údolí podél vodního toku a konfiguraci terénu nad zastavěným územím existuje potenciální riziko ohrožení přívalovými srážkami a lokálními záplavami. Srážky stékající přilehlých lesů a zemědělské půdy, soustřeďující se do sevřeného žlebu nad zástavbou, kde jsou zachycovány v retenční nádrží. Další ohrožení způsobuje úvozová cesta procházející severovýchodní části katastru, srážky jsou zachycovány horskou vpustí na okraji zástavby. Na území nejsou žádná území ohrožená erozí (svažité expozice orné půdy),
9
ani sesuvy, kladně lze hodnotit převahu trvalých travních porostů na svažitějších pozemcích, především nad zastavěných územím. Pro ochranu před erozí a lokálními záplavami jsou navržena následující opatření: Zachování retenční nádrže na horním okraji zástavby ; Zornění trvalých travních porostů a likvidace krajinné zeleně je nepřípustná; Všechny plochy lesních porostů zůstanou zachovány. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé plochy zemědělské půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění nejohroženějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami). Na území obce nebylo stanoveno záplavové území.
3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nenacházejí žádné vodní zdroje veřejného zásobení vodou, ani jejich ochranná pásma5. Na území obce se nenachází žádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem. V blízkosti obce se nacházejí lázně Bludov, včetně ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů. Podle ZÚR OK a ÚAP ORP Zábřeh do území obce nezasahují.6 Do území obce – východně od silnice II/369 – zasahuje CHOPAV Kvarter řeky Moravy7.
3.11.4 Zásobení vodou V obci je veřejný vodovod realizovaný v 90. letech 20. století. Vodovod je součástí skupinového vodovodu Postřelmůvek – Vyšehoří - Chromeč. Vodní zdroje HV 211 a HV 212 se nacházejí na k.ú. Olšany, odkud je veden výtlačný řad SV Zábřeh. Z něj je prostřednictvím rozdělovací šachty (na k.ú. Chromeč) vedena výtlakem voda do vodojemu Postřelmůvek 2 50m3 (370,00/367,25 m n.m.), na k.ú. Postřelmůvek. Z něj jsou pak zásobeny, jednotlivé obce – Chromeč, Postřelmůvek a Vyšehoří. Vodovod je ve vyhovujícím stavu a nepředpokládají se koncepční změny8. Distribuční síť bude prodloužena do zastavitelných ploch. 5
OP VZ II. stupně procházející podél Hraniční strouhy na východním obvodu obce je zakresleno pouze v ÚPn VÚC Jeseníky (NV 233/94 Sb. ze dne 2. 11. 1994), v Základní vodohospodářské mapě, ZÚR OK ani ÚAP ORP Zábřeh zakresleno není. 6 Podle Základní vodohospodářské mapy OP přírodních léčivých zdrojů zasahují do východního okraje území obce. 7 NV 85/1981 Sb.
10
Vodní zdroj i objekty zásobení vodou se nacházejí mimo území obce (mimo možnost ovlivnění tímto územním plánem) a zásobují několik dalších obcí, proto posouzení nebylo provedeno. Dokumentací je hájena územní rezerva pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany.
3.11.5 Odkanalizování V obci jsou větve dešťové kanalizace budované od konce 50 let., které odvodňují část zastavěného území obce, zejména kolem krajské silnice. Sítě byly zakresleny dle podkladů poskytnutých obcí. Recipientem je Postřelmovský potok. Územním plánem je navrženo vybudování splaškové kanalizace s přečerpáváním na ČOV v Chromči9.
3.12 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. Průběžná trasa VN 22 prochází východní části území obce (od rozvodny Zábřeh), z ní jsou k jednotlivým trafostanicím vedeny přípojky. V obci jsou v současnosti celkem 2 distribuční trafostanice. Dokumentace umožňuje v případě potřeby vybudování dalších 3 distribučních trafostanic v jednotlivých rozvojových plochách (B1/B2, B3/B4/B5 a B6/R1). Trafostanice s přípojkou VN bude rovněž součástí plochy V1. Všechny trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA. V návrhovém období se počítá v obci se 240 obyvateli v 90 bytových jednotkách. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek, celkem tedy v případě 5 trafostanic 575 bytů což lze hodnotit jako více než dostatečné. Z uvedené bilance vyplývá, že není nezbytně nutná realizace všech trafostanic, navíc je možné nahradit trafostanici ve středu obce, ke které je vedeno VN s ochranným pásmem, které vytváří limit ve stávajících obytných plochách. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stávající elektroenergetická zařízení jsou dokumentací respektována. Rekonstrukci sítě, objektů a kabelizaci, která bude probíhat pravděpodobně v současných trasách, dokumentace umožňuje. Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována: Ochranné pásmo VN 22 kV – 7 (1010)m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě;
8
V souladu s PRVKOL V souladu s PRVKOL 10 Pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moc před 1.1.1995 9
11
3.13 Plyn V obci nejsou žádná plynárenská zařízení a s jejich realizací se ani do budoucna neuvažuje.
3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvažuje.
3.15 Telekomunikace Obec je telekomunikačně napojena na zemní kabely, které pokrývají větší část zástavby. Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je nadzemní vedení je navržena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách. Na území obce bylo vydáno stavební povolení na základnovou stanici mobilních operátorů. Objekt je dokumentací respektován, výstavba dalších obdobných staveb je územním plánem omezena (viz 4.2.5) textové části. Nad územím obce procházejí radioreléové paprsky a zasahuje sem ochranné pásmo komunikačního vedení (Zájmové území Ministerstva obrany). Nacházejí se vysoko nad povolenou hladinou zástavby.
3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná divoká skládka. Předloženou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci žádné skládky.
3.17 Doprava Zájmy drážní, letecké11 ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny. 3.17.1 Silnice Po území obce procházejí následující silnice: I/11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – st. Hranice ČR/SR, II/369 Dolní Lipová – Hanušovice – Zábřeh III/3682 Horní Studénky – Zborov – Klášterec Dokumentací je respektován požadavek modernizace a přeložky silnice I/11 ve spojitosti s obchvatem Postřelmova (I/44), pro tento účel je hájen koridor o šířce 200 m od navrhované 11
Dle ÚAP ORP Zábřeh do území obce OP letiště Šumperk nezasahuje.
12
silnice, který zasahuje do katastru řešené obce. Samotná komunikace bude pravděpodobně probíhat mimo území obce, na území obce však mohou zasahovat související stavby anebo terénní úpravy. Přeložka silnice I/11 vyvolá nové křížení se silnicí II/369 a úpravu její trasy. Silnice II/369 má lokální význam. Intenzita provozu (1391 voz/24hod v roce 2005) není velká a nevytváří výraznější ekologické ani bezpečnostní problémy, ani neohrožuje veřejné zdraví. Dopravně – technické parametry jsou vyhovující. Z uvedených důvodů nejsou navrženy žádné další koncepční změny. Silnice III/3682 se dotýká pouze okraje katastru a pro obsluhu řešené obce má marginální význam. Krajské silnice jsou v majetku Olomouckého kraje a ve správě SÚS OK, pracoviště Šumperk. Silnice I. třídy má mimo zastavěné území ochranné pásmo oboustranně 50 m od osy vozovky, které je dokumentací respektováno. Silnice II a III. tř. mají mimo zastavěné území ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky, které je dokumentací respektováno.
3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava Zastavěné území je obslouženo místními komunikacemi 3. a 4. třídy. Dopravně technický stav u větší části místních komunikací je vyhovující, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Přes uvedené nedostatky fakticky vyhovují a bez větších obtíží plní své poslání. Komunikace jsou vedeny v členitém terénu, v rostlé zástavbě a zúžení jsou v přehledných úsecích. Stávající síť místních komunikací je beze zbytku respektována. Pro obsluhu zastavitelných ploch jsou navrženy místní komunikace, vesměs v trasách stávajících cest. Další (i nezakreslené) místní komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich využití. Případné chodníky vedené podél pozemních komunikací jsou chápány jako součást těchto komunikací a proto nejsou dokumentací podrobněji řešeny. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady.
3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava Účelové komunikace – zejména polní a lesní cesty – jsou dokumentací respektovány. Do grafické části jsou zakresleny pouze nejvýznamnější stávající cesty, které musí zůstat ve svých trasách zachovány (i v případě pozemkových úprav. Další (i nezakreslené) účelové komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich využití.
3.18 Ochrana nerostných surovin Na správním území obce se nenachází žádná evidovaná ložiska nerostných surovin ani prognózních zdrojů, ani jiné limity vyplývající z horního zákona. Nejsou zde žádná poddolovaná území. Tímto dokumentem nejsou na správním území obce vymezeny žádné plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění. 13
3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou žádné objekty důležité pro obranu státu civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. Na území obce se nachází objekt požární ochrany – požární zbrojnice, která je předloženou dokumentací respektována. Na části správního území obce se nachází zájmové území Ministerstva obrany – ochranné pásmo komunikačního vedení V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučené pracoviště Olomouc. Na ostatní části území obce lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučené pracoviště Olomouc: Výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy Výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů Výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení. Výstavba vedení VN a VVN Výstavba větrných elektráren Výstavba radioelektronických zařízení včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí Výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem Výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
3.20 Řešení požadavků civilní ochrany Tato kapitola je zpracována pro území obce Vyšehoří na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2.
14
-
Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1.
Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) b) c) d) e) f)
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a není potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a složí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít 15
stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: -
prostory obecního úřadu, sál kulturního domu
Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být dále využity prostory a plochy OÚ f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Zábřeh) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno.
16
g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -
-
-
výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily. Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. V obci je vybudován veřejný vodovod, napojený na SV Zábřeh a v případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni z individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 1,1 m3/den a na další dny je to 3,3 m3/den.
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu záměr nemůže mít významný vliv na žádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níže uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
17
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti bramborářské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé travní porosty. Orné půdy –na rozdíl od celorepublikového průměru nejsou v oblasti zemědělské půdy dominantní, zabírají celkem 42,7 % z celkové výměry zemědělské půdy na katastru. Nacházejí se z větší části ve východní, nižší části území obce, vesměs na vhodných, méně svažitých expozicích. Trvalé travní porosty jsou plošně dominantní, zabírají 52,6 % výměry zemědělské půdy. Jsou situovány na svažitějších pozemcích v západní části katastru, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce.
5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
18
Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 32 hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, lehké, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry zón velmi závislé na vodních srážkách. 37 mělké hnědé půdy na žulách, jsou lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina. Patří mezi ně výsušné půdy. 40 Svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 43 Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření. 47 Hnědozemě středně těžké až středně skeletovité, náchylné k dočasnému zamokření 58 nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. Na území obce jsou dominantní hnědozemně a hnědé půdy, místy v illimerizované a oglejené. Nejnižší, východní část katastru a údolí Postřelmovského potoka zabírají půdy nivní. Západní, členitější část katastru zabírají plochy svažité. Půdy ve východní části katastru obce, včetně větší části současně zastavěného území a přilehlého okolí patří do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.). Jedná se o území jediné vhodné pro zástavbu – bezprostředně navazují na současně zastavěné území, je zde vhodný rovinatý terén, dopravní i technická infrastruktura. Půdy ve zbývající, západní části katastru mají nižší stupeň ochrany, jsou však v území pro zástavbu nevhodném: s členitým reliéfem, se složitými územně – technickými podmínkami pro zástavbu a realizaci infrastruktury. Výstavba je v tomto území omezena limity – přírodní park, plochy KH7, RC8 v ZÚR OK – výše položená zástavba v členitém terénu by mohla narušit krajinný ráz katastru obce. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany
BPEJ 5.58.00 5.43.00 5.32.01 5.47.02 5.47.12 5.47.52 5.40.99
Třída ochrany ZPF I. I. III. IV. IV. IV. V.
19
5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy – odvodněná území - jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jedná se zejména o lokality v nižší, rovinatější východní části katastru. Odvodněného území se dotýkají zábory v plochách B3, B4 a V1. Plochy B6 se odvodněná území dotýkají pouze okrajově.
5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Lokalita B1 – vypuštěno. Lokalita B2 – vypuštěno. Lokalita B3 – bydlení. Nachází se při jihovýchodním cípu zástavby, při místní komunikaci vedoucí do Chromče. Současné využití je orná půda. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou a částečně i stávajícími technickými sítěmi. Lokality B4 a B5 – bydlení. Nacházejí se na východním obvodu zástavby, v záhumenní po obou stranách cesty spojující zemědělský areál a komunikaci do Chromče. Současné využití území je orná půda. Část ploch může být obsloužena komunikací směr Chromeč, zbývající části budou obslouženy navrženou místní komunikací a navrženou technickou infrastrukturou. Lokalita B6 – bydlení. Nachází se na jihozápadním obvodu zástavby, podél záhumenní cesty. Současné využití území je převážně orná půda. Plocha bude obsloužena navrženou místní komunikací v trase polní cesty a navrženou technickou infrastrukturou. Lokality B7 – bydlení. Jedná se o proluku v západní části zástavby. Současné využití je zahrada, plocha bude obsloužena stávající dopravní i technickou infrastrukturou. Lokalita R1 – není zábor. Lokalita V1 – fotovoltaická elektrárna. Nachází se při jihovýchodním cípu zástavby, při místní komunikaci vedoucí do Chromče. Současné využití je orná půda. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou. Vzhledem k postupu zpracování a projednání územního plánu, byla v době předání dokumentace ke společnému jednání (5/2009) stavba již zrealizována. Lokalita Kz1 – krajinná zeleň. Jedná se o izolační zeleň mezi zemědělským areálem a krajskou silnicí. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru
B1 B2 B3 B4
Vypuštěno Vypuštěno Bydlení Bydlení
Výměra SZÚO kultura (ha)
0,40 0,54
NE NE
Orná Orná
20
BPEJ
Stupeň přednosti v ochraně
5.32.01 5.58.00
III. I.
B5 B6 B7 D1
Bydlení Bydlení Bydlení Komunikace
0,53 0,33 0,29 0,25
NE NE NE NE
Orná Orná Zahrada Orná
V1
Výroba 0,18 -fotovoltaická elektrárna Krajinná zeleň 0,46
NE
NE
Kz1
Orná
5.32.01 5.47.02 5.47.02 5.32.01 5.58.00 5.58.00
III. IV. IV. III. I. I.
Trvalý travní porost
5.47.12 5.47.52
IV. IV.
Zábory celkem 2,98
5.1.6 Etapizace záborů ZPF Vzhledem k tomu, že je navrženo pouze několik ploch záborů, které mezi sebou nesouvisí a mají obdobné územní podmínky, etapizace záborů není navržena.
5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. Využily optimálních rozvojových možností obce. Využily území s nejnižšími stupni přednosti v ochraně ZPF. Půdy v zastavěném území a v přilehlé východní části katastru obce, v území, které je z technického hlediska nejvhodnější k zástavbě (rovinatý terén, dopravní a technická infrastruktura) patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru. Území přiléhající k západnímu okraji zástavby, kde jsou nižší bonity, je výše položené a je zde členitý reliéf. V takovém území jsou složitější technické podmínky pro zástavbu, nejsou zde dostatečně kapacitní sítě technické infrastruktury, výše položené objekty mohou narušit krajinný ráz. Západní část území obce se nachází v přírodním parku. V návrhu dochází v několika případech k záborů zvláště chráněných půd (I,II) především v současně zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: Lokalita B4 – nachází se v prostoru mezi zastavěným územím (na které bezprostředně navazuje) a plochami s nižší bonitou (plocha B5). Od ploch intenzivní zemědělské produkce je oddělena polní cestou. Nachází se ve vhodném, rovinatém terénu, technické sítě jsou v bezprostřední blízkosti. Lokalita D1 – jedná se o plochu místní komunikace, která bude obsluhovat plochu B4. Lokalita V1 – bezprostředně navazuje na současně zastavěné území, nachází se v klínu mezi stávající zástavbou, vodními toky a silnicí. Při návrhu této plochy se vycházelo z požadavku majitele pozemku, který zde plánuje realizaci fotovoltaické elektrárny. Plocha je pro tento účel vhodná, protože se nachází mimo území přírodního parku, ve vhodném rovinatém terénu, bude obsloužena ze stávajících komunikací, vysoké napětí, na které bude plocha napojena je v bezprostřední blízkosti.
21
5.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy.
22
