Obsah:
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem ...................................................... 3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................... 4 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 4 3.1 Vymezení pojmů .............................................................................................................. 4 3.2 Zastavěné území ............................................................................................................... 4 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití .................................................... 5 3.3 Plochy výroby .................................................................................................................. 6 3.4 Plochy občanského vybavení ........................................................................................... 7 3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ............................... 7 3.6 Ochrana památek .............................................................................................................. 7 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................................... 8 3.8 Krajinný ráz ...................................................................................................................... 8 3.9 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 8 3.10 Lesy ................................................................................................................................ 9 3.11 Vodní hospodářství ...................................................................................................... 10 3.11.1 Vodní toky a nádrže .............................................................................................. 10 3.11.2 Záplavy, eroze ....................................................................................................... 11 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ............................................................................ 11 3.11.4 Zásobení vodou ..................................................................................................... 12 3.11.5 Odkanalizování...................................................................................................... 12 3.12 Elektrická energie ......................................................................................................... 13 3.13 Plyn ............................................................................................................................... 13 3.14 Jiné produktovody ........................................................................................................ 14 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................... 14 3.16 Likvidace odpadů ......................................................................................................... 14 3.17 Doprava ........................................................................................................................ 14 3.17.1 Silnice .................................................................................................................... 14 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava .............................................. 16 3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava .......................................................... 16 3.18 Ochrana nerostných surovin ......................................................................................... 16 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ........................................ 16 3.20 Řešení požadavků civilní ochrany................................................................................ 16 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 20 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................................................... 20 5.1 Zábor ZPF ...................................................................................................................... 20 5.1.1 Použitá metodika ..................................................................................................... 20 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ............................................................................ 20 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ....................................... 20 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ........................... 21 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF ........................................................................................ 22 5.1.6 Etapizace záborů ZPF.............................................................................................. 23 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení .................................................................................. 23 5.2 Zábor lesních pozemků .................................................................................................. 24
1
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Vyhodnocení dokumentace s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR), schválené vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením č. 929/2009: Obce se dotýká Rozvojová oblast OB3 stanovená PÚR ČUR. Úkoly pro územní plánování ad a) jsou lokalizovány jiţně od dálnice D1 a území obce se tedy nedotýkají, úkoly ad b) – rozvoj rekreačního potenciálu v okolí Brna je dokumentací respektovány (respektování rekreačních ploch, pěších tras, cyklostezek a další); Obce se dotýká Rozvojová osa OS10 stanovená PÚR ČUR. Úkoly pro územní plánování z toho vyplývající, konkrétně vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury jsou předloţeným územním plánem respektovány Obce se dotýkají dopravní koridory VR1 (vysokorychlostní trať), ŢD1 (konvenční ţeleznice) a VI. B – S (transevropský multimodální koridor – silniční) stanovený PÚR ČUR. Samotné osy koridorů procházejí mimo katastr obce, obce však vzhledem dobré dostupnosti má silný potenciál rozvoje především bydlení, coţ bylo územním plánem zohledněno. Obec se nachází mimo Koridory technické infrastruktury a související rozvojové záměry Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území: Stávající napojení dopravní infrastruktury – silnic, cyklotras a turistických tras- je zachováno. Stávající napojení plynu STL od Ruprechtova a Podomí, vodovodu od Račic a dále směr Ruprechtov a Podomí, telekomunikací a elektrické energie je zachováno. Územním plánem je zajištěna vazba na prvky ÚSES na sousedních katastrech – zejména vedení a lokalizace nadregionálních, regionálních a lokálních prvků. Obnovou polních cest je navrţeno zprůchodnění zemědělské krajiny a přímé propojení s okolními sídly. Obec se nachází v území řešeném ve zpracovaném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK).1 Z tohoto dokumentu vyplývají pro územní plán následující poţadavky: Vodovod – obec je součásti skupinového vodovodu se zdrojem na k.ú. Račice, vlastním vodojemem na katastru, odkud je voda vedena směrem k Ruprechtovu a Podomí. Protoţe se nepředpokládají koncepční změny, jsou stávající zařízení respektována. Kanalizace – v obci jsou úseky jednotné kanalizace zaústěné do místního potoka. Počítá se s vybudování samostatné ČOV. Dokumentací respektováno. Obec leţí v území, které bylo řešeno v platném územním plánu velkého územního celku Brněnské sídlení regionální aglomerace.2 Tato dokumentace v době vydání tohoto územního plánu jiţ pozbyla platnosti. Poţadavky jsou předloţenou dokumentací respektovány. 1 2
Aquatis, a.s.Brno, 2004 Schváleného usnesením vlády ČSSR č. 64 ze dne 13.3.1985
3
2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny poţadavky kladené schváleným zadáním.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami vyuţití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky vyuţití jsou vztaţeny k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky vyuţití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je uţívána jedním uţivatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrţenou změnou vyuţití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichţ způsob vyuţití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu vyuţití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leţí v zastavěném území a můţe v něm dojít ke změně způsobu vyuţití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však leţet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leţí v nezastavěném území a můţe zde dojít ke změně způsobu vyuţití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení ploch s rozdílným vyuţitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 aţ 19§. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s §3 odst. 4 ). Jsou to plochy krajinné, kterými jsou plochy které nejsou ani zemědělské, lesní ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 11. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční vyuţití byly vymezeny o rozloze menší neţ 2 000 m2. 12. Hlavní využití je převaţující vyuţití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není moţné stanovit. 13. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního vyuţití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 14. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je moţné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení
4
podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v kaţdém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 15. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrţenými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 16. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 17. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 18. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáţe, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garáţována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.
3.2 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou3 v době vydání této dokumentace. Je vztaţeno k stavu katastru nemovitosti ke dni 15.9.2009 (zjištěno dálkovým přístupem na www.cuzk.cz, mapový podklad poskytnutý pořizovatelem můţe být starší). Obec Ježkovice má v současné době 368 (k. 31.12. 2008) obyvatel ve 170 bytech (SLDB 2001). Počet obyvatel v obci je stabilizovaný.
3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce. Tab. 3.3.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Funkční využití
B1 B4 B5 B6 B7 B8 B9 Bz2 Bz3 Bz4 Pz1 Pz3 Pz4 T1 3
Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení a zeleň Bydlení a zeleň Bydlení a zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Technická
Výměra Počet (ha) účelových jednotek (RD) 0,44 3 0,70 3 1,15 11 2,43 20 1,73 8 0,14 1 0,34 2 0,44 0,51 0,84 0,19 0,54 0,40 0,24
§58 zákona 183/2006 Sb.
5
infrastruktura 3.3.2.: Rekapitulace:
Bydlení celkem
8,72
Veřejná zeleň Technická infrastruktura celkem
1,13 0,24
48
Většina zastavitelných a návrhových ploch slouţí bydlení, čímţ je podpořen sídelní charakter obce. Plochy B2, B3, Bz1 a Pz2 byly během společného jednání vypuštěny. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty všechny vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout ţe novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a ţe tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umoţňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků a to ve všech vhodných lokalitách.. Územní plán obce umoţňuje výstavbu aţ 48 nových bytových jednotek, coţ můţe představovat bydlení pro téměř dalších 150 obyvatel. Vyuţití všech rozvojových ploch není reálné (větší počet umoţňuje variabilní přístup) a proto je předpokládaná velikost obce v návrhovém období následující: Obyvatel 400 Bytových jednotek 200
3.3 Plochy výroby V obci se nachází následující areál zemědělské výroby (bývalé středisko JZD). Poměrně rozlehlá plocha jiţ neslouţí zemědělské výrobě (nejsou zde chována ţádná zvířata), a v současné době je prázdná. V zhledem k bezprostřední blízkosti obytné zástavby, vytváří v případě intenzivnějšího vyuţití, jisté riziko pro ţivotní prostředí i veřejné zdraví. Stavby nevytvářejí výraznější estetickou závadu v obrazu obce. Na území obce bylo územním rozhodnutím4 vydáno Ochranné pásmo střediska JZD v k.ú. Jeţkovice. Platnost rozhodnutí nebyla časově omezena, zanikne li důvod jeho vyhlášení, rozhodne o ukončení platnosti stavební úřad samostatným rozhodnutím. V ochranném pásmu je vyloučena výstavba obytných, občanských a sportovních staveb a objektů. Ochranné pásmo zasahuje pouze do nepatrného cípu stabilizovaných ploch pro bydlení, které jsou touto dokumentací respektovány. V ochranném pásmu nejsou navrţeny ţádné rozvojové plochy pro bydlení. V obci je několik dalších provozoven drobných řemeslníků, umístěných do obytných ploch obvykle při bydlišti provozovatele. Jejich provoz nevytváří z hlediska ţivotního prostředí a veřejného zdraví ţádné větší problémy. Územním plánem byla proto navrţena následující opatření: 4
Rozhodnutí MěstNV Vyškov ze dne 29.7.1988
6
Do podmínek vyuţití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, ţe negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace, popřípadě za hranice ochranného pásma stanoveného zvláštním rozhodnutím a nesmí zde být umisťovány funkce vyţadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.
3.4 Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení v obci jsou dostačující a jsou dokumentací respektovány, nebyly navrţeny ţádné rozvojové plochy pro tuto funkční sloţku. Vzhledem k velikosti obce a předpokládanému charakteru a velikosti provozoven, lze jejich umístění respektovat i v jiných plochách, především v plochách bydlení.
3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Podmínkami vyuţití pro jednotlivé plochy je umoţněna postupná transformace případných nevyuţitých ploch zemědělské výroby na zónu drobné výroby.
3.6 Ochrana památek V řešeném území se nacházejí následující kulturní památky: 30227/7-3657 Památník II. sv. války u lesa 19040/7-3658 Archeologické hradisko „Na zbitých“ 19439/7-3659 Keltské oppidum v trati „Černově“ 22716/7-3660 Stavení č.p. 27 Na území obce bylo vyhlášeno ochranné pásmo stavení č. 27. Kulturní památky a ochranné pásmo jsou zakresleny ve výkrese O2 Koordinační výkres. Lze konstatovat, ţe jsou dokumentací respektovány, neboť v plochách ve kterých se nacházejí nejsou navrţeny ţádné změny ani asanace. Na území obce se nacházejí následující území s archeologickými nálezy 1. typu: Hradiště Černov Pařízky Hradiště „Na Zbitých“ Středověké a novověké jádro obce Padělky Dlouhý díl Jezírko – Spodní padělky Zbývající území katastru obce je územím s archeologickými nálezy 3. typu. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umoţnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum.
7
Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.
3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Předloţená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídla. Stávající zástavba, včetně historického půdorysu jádra obce je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním vyuţitím podporují obytný charakter sídla. Rovněţ je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány ţádné nové dominanty, je zachována výšková hladiny zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, ţe musí respektovat venkovský obraz sídla. Dokumentací je nadále navrţena ochrana památek místního významu.
3.8 Krajinný ráz Pro ochranu krajinného rázu v zastavěném území a zastavitelných plochách platí následující zásady: Rozvojové plochy navazují na zastavěné území; Zastavěné území a navazující zastavitelné plochy tvoří kompaktní sídelní útvar; Jsou situovány vesměs na dně a svazích údolí. Nezastavěné horizonty krajinného rámce jsou respektovány; Výšková regulace zajišťuje zachování současné hladiny zástavby; Maximální intenzita zástavby zaručuje v okrajových částech individuální způsob zástavby s poměrně velkým podílem zeleně; Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz území obce.
3.9 Ochrana přírody a krajiny Na území obce nejsou registrovány ţádné památné stromy, ţádné přechodně chráněné plochy, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast. Na území obce není ţádná, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyla stanovena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO. Na území obce nebyla vymezena ptačí oblast. Na území obce zasahuje prvek soustavy NATURA2000: CZ0620245 - EVL Rakovecké údolí; Všechny lesní pozemky a plochy krajinné v nezastavěném území jsou respektovány, jsou navrţena další zatravnění, krajinná zeleň a členění orné půdy interakčními prvky. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability (dále ÚSES): Jsou respektovány regionální biokoridor RK 1498 a regionální biocentrum RBC 205 Černov. Jsou navrţeny prvky lokálního ÚSES – biocentra, biokoridory a interakční prvky. Závazné podmínky pro koncepci ÚSES jsou stanoveny v oddíle 5.5 textové části územního plánu. Podrobný popis koncepce ÚSES je v samostatné příloze. Autorem koncepce ÚSES je Ing. Ludmila Bínová, CSc. Na území obce byly registrovány následující památné stromy:
8
Dub letní – v lesním porostu v Rakoveckém údolí; Lípa malolistá – u vjezdu do zahrady u č.p. 41;
Památné stromy mají základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena ţádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů5. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: Všechny yesa; Údolní nivy; Všechny vodní toky; Rybníky. Na území obce byly orgánem ochrany přírody registrovány následující významné krajinné prvky (VKP): VKP 23 Nad rybníčky; VKP 40 Kóta 440. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Vyuţívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohroţení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Lze konstatovat, ţe limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny jsou dokumentací respektovány. V plochách ve kterých se nacházejí památné stromy (včetně jejich ochranných pásem) jsou navrţeny k ponechání. Nejsou navrţeny ţádné zásahy do významných krajinných prvků.
3.10 Lesy Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce poměrně velký. Jedná se o převáţně zalesněné území (celkem 828 ha, čili 70,82% výměry k.ú.). Obec se nachází ve 3. a 4. vegetačním stupni. Kvalita lesního porostu je vesměs vyhovující. Z důvodu nadstandardní lesnatosti katastru a proto ţe na území obce nebyly vytipovány ţádné další vhodné pozemky nebyly dokumentací navrţeny ţádné plochy k zalesnění. Druhová skladba lesa a postup jeho těţby není předmětem územního plánu. Všechny lesní pozemky jsou dokumentací respektovány. V ochranném pásmu lesa je navrţena plocha T1 určená pro čističku odpadních vod. Její umístění je podmíněno konfigurací terénu a vzdáleností od stávající i navrţené zástavby. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa nejsou dokumentací vymezeny ţádné další plochy zastavitelného území. O přípustnosti případné výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech.
5
Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
9
3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Správní území obce náleţí k úmoří Černého Moře, severovýchodní část povodí Malé Hané (4-12-02-004) – povodí vodárenského toku, střední a východní část katastru, včetně celého zastavěného území povodí Drnovky (4-12-02-16). Jihozápadní část území katastru spadá do povodí Podomice (4-15-03-068) a Rakovce (4-15-03 -067).6 Na území obce jsou následující vodní toky: Drnůvka – pro obec nejvýznamnější vodní tok. Pramení v polích ve ţlebu nad zastavěným územím. V horní části protéká místními rybníky a poté zastavěným územím, kde je zatrubněna. Pod zástavbou protéká údolím v zemědělské krajině, upraveným korytem, lemovaným intenzivní zelení. Poté odtéká do zalesněného údolí a tvoří hranici mezi Drnovickým a Pístovickým katastrem. Její koryto je mimo zastavěné území ve vyhovujícím stavu, zatrubněnou část v zástavbě z důvodů stísněných poměrů nelze revitalizovat. Malá Haná – na území obce vzdutá do VN Opatovice. Černov do Malé Hané (Laţánský potok). Pramení v intravilánu obce Ruprechtov. Tvoří severovýchodní hranici katastru. Protéká zatravněnou údolní nivou a lesem a má na katastru obce 2 pravobřeţní přítoky (lesní potoky). Vlévá se do VN Opatovice (zprava do Malé Hané). Koryta potoka a jeho přítoků nebyla upravována a jsou ve vyhovujícím stavu. Podomice – pramení v polích na území Ruprechtova. Protéká zalesněným a zatravněným údolím západní části katastru, koryto nebylo upravováno a je ve vyhovujícím stavu. Na území Jeţkovic má 2 levobřeţní občasné přítoky (lesní potoky). Podomice vytéká na území Račic, kde se zleva vlévá do Rakovce. Černov do Rakovce. Protéká zalesněným údolím na západní hranici katastru. Koryto nebylo upravováno a je vyhovující. Pramení v lesích na Ruprechtovském katastru a na území račic se zleva vlévá do Rakovce. 2 Bezejmenné pravobřeţní přítoky Malé Hané – pramení v zatravněných (zalesněných) ţlebech ve východní části katastru. Protékají zalesněnou částí katastru, jejich koryta nebyla upravována a jsou vyhovující. Vlévají se bezprostředně do VN Opatovice. Na území obce se nacházejí následující vodní nádrţe: Rybníky na Drnůvce nad zastavěným územím Jeţkovice. Jsou ve správě obce Jeţkovice a vyţadují celkovou rekonstrukci. Mají zásadní význam pro regulaci hydrologických poměrů na území obce a pro ochranu zástavby před přívalovými dešti. Vodní nádrţ Opatovice. Zasahuje do východní části katastru a vznikla vzdutím Malé Hané. Vodní nádrţ je jedním z vodních zdrojů SV Vyškov. Rybník na Podomici, bezprostředně pod Ruprechtovem. Nachází se v zalesněném údolí a je v majetku fyzické osoby. Na území obce se nachází několik dalších méně významných vodních nádrţí – na Drnůvce pod zastavěným územím a v bývalých lomech jihozápadně od zástavby a v lese na návrší severozápadně od zastavěného území. Dokumentací byla navrţena následující opatření: Všechny vodní toky a vodní nádrţe jsou dokumentací respektovány;
6
ZVM 1:50 000
10
V části katastru spadajícího do povodí Malé Hané, kde jsou pouze zemědělské, lesní a popřípadě krajinné a vodohospodářské plochy nejsou navrţeny ţádné změny, jsou doporučena zatravnění svaţitých expozic orné půdy a případné nazatravněné nivy a břehy potoků. Revitalizace vodních toků – všechny potřebné úseky v nezastavěném území. Podmínky pro jednotlivé plochy umoţňují zásahy i mimo současná koryta (meandry a jiné úpravy vodních toků);
Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována.
3.11.2 Záplavy, eroze Území obce, vzhledem k tomu, ţe se nachází v mírně zvlněné oblasti pahorkatiny, není výraznějším způsobem ohroţeno lokálními záplavami ani erozí. Pro ochranu před erozí a lokálními záplavami jsou navrţena následující konkrétní opatření: Zatravnění ţlebu kolem prameniště Drnovky – nad zastavěným územím (Zo/III); Zachování a rekonstrukce rybníků nad zastavěným územím; Zachování ochranných příkopů na jihozápadním obvodu zástavby a jejich nahrazení novými v zastavitelných plochách. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyţadují konkrétní podobu navrţeny v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umoţňují realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění a zalesnění nejohroţenějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami). Na území obce nebylo stanoveno záplavové území.
3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Do východní části území obce zasahuje VN Opatovice, která je jedním z vodních zdrojů SV Vyškov. Vodárenská nádrţ Opatovice je chráněna ochranným pásmem7: OP I. stupně; OP II. stupně. OP vodárenské nádrţe Opatovice jsou na katastru obce tvořena několika samostatnými plochami: ochranné pásmo 1.stupně (OP I) ochranné pásmo 2. stupně (OP II), ve kterém je stanoven systém zón: 7
Rozhodnutí KÚ JmK č.j. JMK 89286/2006
11
zóna bezprostřední ochrany ZBO; zóna zemědělské diferencované ochrany ZDO 11; zóna údolní nivy – ZÚN F.2. Vodní tok Černov; silniční zóna – parcela;
Na území obce se zasahuje další ochranná pásma vodních zdrojů: OP II. stupně jímacího území Račice8. Ochranná pásma jsou zakreslena v Koordinačním výkrese. V plochách v ochranných pásmech nejsou navrhovány ţádné plochy určené ke změně vyuţití území. Obec se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce se nenachází ţádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem. Obec se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce se nenachází ţádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem.
3.11.4 Zásobení vodou Zásobení vodou - v obci je vodovod, napojený na skupinový vodovod Jeţkovice-RuprechtovPodomí. Hlavním zdrojem je jímací území Račice - vrt RV 12, o vydatnosti Q = 6,0 l/s (na k.ú. Račice). Odsud je voda přečerpávána nejprve do vodojemu Jeţkovice, odsud potom do vodojemu Ruprechtov (na k.ú. Ruprechtov), ze kterého jsou zásobeny obce Ruprechtov a Podomí. Samotná obec Jeţkovice je zásobena z vodojemu Jeţkovice (2x150 m3, s max. hladinou 462,10 m n.m). Na území obce se nachází odstavený původní vodní zdroj (při Drnůvce pod zastavěným územím) a mezi současným vodním zdrojem a vodojemem je odstavená čerpací stanice. Dokumentace umoţňuje v případě potřeby obnovení provozu těchto zařízení. Dle plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004) jsou vodní zdroj i vodojem pro současnou potřebu vyhovující a nepřepokládají se koncepční změny. Vodní zdroj se nachází mimo katastr řešeného území a tedy i nad rámec této dokumentace. Vodojem o celkovém objemu 300 m3 zásobující pouze Jeţkovice je kapacitně dostačující pro téměř 1700 obyvatel, coţ je v případě řešené obce více neţ dostačující. Rozvodná síť pokrývající celé zastavěné území obce je v poměrně dobrém technickém stavu. Proto je navrţeno respektování stávající koncepce, případná postupná rekonstrukce stávajících sítí a rozšíření na rozvojové plochy.
3.11.5 Odkanalizování V obci jsou větve jednotné kanalizace které odvodňují převáţnou část zastavěného území samotné obce. Jsou zaústěny do Drnůvky – do zatrubněné nebo otevřené části jejího koryta. Dokumentací je navrţeno vybudování splaškové kanalizace, svedené na navrţenou ČOV, která bude umístěna na ploše T1. Vyčištěné vody budou vypouštěny do Drnůvky. Stávající jednotná kanalizace můţe po případné rekonstrukci slouţit jako kanalizace dešťová. Ve stísněných poměrech zastavěného území dokumentace umoţňuje vyuţití i stávající jednotné kanalizace i do budoucna pro odvedení splaškových vod (s oddělovacími komorami do
8
Rozhodnutí ONV Vyškov Vod/36/85-233/1
12
potoka). Odpadní vody na plochách, které není moţné napojit na kanalizační síť (chatová oblast) budou likvidovány v jímkách na vyváţení. V koordinačním výkrese je zakresleno pouze orientační ochranné pásmo ČOV o rozsahu 50 m od hranice plochy, ve kterém nebyly navrţeny ţádné chráněné prostory. V případě realizace ČOV bude stanoveno zvláštním rozhodnutím ochranné pásmo, které bude reflektovat skutečnou velikost plochy, kapacitu a technologii zařízení. Nesmí však přesahovat ochranné pásmo zakreslené v odůvodnění této dokumentace. Dokumentace je v souladu s Plánem rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004).
3.12 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN 22 přichází směrem od jihozápadu (od rozvodny Vyškov a Račic). Z hlavní trasy jsou k jednotlivým trafostanicím vedeny přípojky. V obci jsou v současnosti celkem 4 trafostanice, pouze 2 distribuční (obě po jihozápadním obvodu zástavby, 1 pro zemědělský areál a 2 pro jednotlivé samoty. Dokumentace umoţňuje v případě potřeby vybudování dalších 3 distribučních trafostanic na jihovýchodním okraji zástavby, kde jsou navrţeny rozvojové plochy. Všechny trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA. V návrhovém období se počítá v obci se 400 obyvateli ve 200 bytových jednotkách. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit aţ 115 bytových jednotek, celkem tedy v případě 5 trafostanic 575 bytů coţ lze hodnotit jako více neţ dostatečné. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stávající elektroenergetická zařízení jsou dokumentací respektována. Rekonstrukci sítě, objektů a kabelizaci, která bude probíhat pravděpodobně v současných trasách, dokumentace umoţňuje. Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována: Ochranné pásmo VN 22 kV – 7 (109)m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stoţáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se můţe měnit. Aktuální rozsah je proto vţdy třeba určit na místě;
3.13 Plyn Obec je plynofikována distribuční sítí STL. Vysokotlaký plynovod a regulační stanice se nacházejí mimo území obce, v Podomí, distribuční siť je vedena z Podomí přes Ruprechtov do Jeţkovic, kde je ukončena. Koncepce zásobení plynem obce – včetně všech plynárenských zařízení - je dokumentací respektována. Ochranné pásmo plynovodu 4 m mimo zastavěné území a 1 m v zastavěném území. 9
Pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moc před 1.1.1995
13
Vzhledem k obecnějšímu pojetí podmínek vyuţití jednotlivých ploch (především výroby), nelze přesněji určit kapacitní potřeby. V případě výhledového nárůstu odběru je moţné jednotlivé objekty a sítě nahradit zařízeními s vyšší kapacitou.
3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvaţuje.
3.15 Telekomunikace Obec je telekomunikačně napojena na zemní kabely, které pokrývají větší část zástavby. Kabely nebyly doposud poskytovatelem předány, a proto nejsou do dokumentace zakresleny (viz ÚAP ORP Vyškov, stav ke dni 17. 8. 2009). V částech obce, kde je nadzemní vedení je navrţena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách. V rozvojových plochách je moţná realizace i nezakreslených telekomunikačních sítí, jejich vedení bude předmětem podrobnější dokumentace. Na území obce se nachází telekomunikační stoţár, který je dokumentací respektován.
3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváţí specializovaná firma. Komunální odpad je sváţen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných sloţek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna ţádná divoká skládka. Předloţenou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci ţádné skládky.
3.17 Doprava Zájmy dráţní ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny. Na území obec není ţádné zařízení slouţící leteckému provozu. 3.17.1 Silnice V řešeném území nejsou ţádné dálnice ani státní silnice I. třídy a s jejich výstavbou se ani do budoucna neuvaţuje. Po území obce procházejí následující silnice: II/379 Velká Bíteš – Tišnov – Blansko - Vyškov; III/379 25 Račice – Ruprechtov;
14
Silnice II/379 spadá do silničního tahu krajského významu. Úsek procházející po území obce je ve své trase stabilizovaný a má vyhovující dopravně - technické parametry. Dle Kategorizace krajských silnic JmK je komunikace zařazena do kategorie S 7,5. Silnice má v průjezdním úseku sběrný charakter, vzhledem k její frekventovanosti a vyhovujícím parametrům svádí k vyšší neţ povolené rychlosti. Z toho důvodu je průjezdní úsek silnice výrazným rizikovým jevem pro bezpečnost i ţivotní prostředí. Silnice III/379 25 prochází zalesněnou části katastru, je málo frekventovaná a pro obsluhu obce nemá prakticky ţádný význam. Silnice II. a III. tříd mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky; Výpočet hlukové zátěže Pro výpočet hlukové zátěţe ze silnice II/379 byly pouţity údaje z Generelu krajských silnic JmK pro úsek Ruprechtov – Jeţkovice, výhled pro rok 2030. Vozidel celkem 3710/ 24 hod Z toho maximální hodina 10% n = 371 Počet nákladních vozidel N = 10% Max. stoupání 5% Povrch asfalt Prům. rychlost v= 50 km/h F1 = (1 + N/100) * 10 (v-58)/60 + N/100 * (v – 10)/5 = (1+0,1) * 10 (50-58)/60 + 0,1 * (50-10)/5 F1 = 1,61
vliv nákladních automobilů a rychlosti
F2 = 105/34 F2 = 1,38
vliv stoupání (5%)
F3 = 1
vliv povrchu (asfalt)
Y = 10 log (F1*F2*F3*n) + 40 = 10 log (1,61 * 1,38* 1 * 371) + 40 Y = 69,16 dB(A) Útlum vzdáleností: Vzdálenost d = 52,5 m Výška bodu H = 1,0 m (okno v přízemí) V=8,75 log d2 + (H+3)3/17(H+3) V=8,75 log 52,52 + (1,0+3)3/17(1,0+3) V= 14,16 dB(A) Izofona 55 dB se nachází 52,5 m od osy komunikace, prostor mezi komunikací a touto izofonou se nazývá hlukové pásmo.
15
V hlukovém pásmu silnice jsou situována veřejná prostranství obsahující komunikace obsluhující rozvojové plochy a dále zahrady (Bz), ve kterých je moţná realizace chráněných prostor pouze za účinných protihlukových opatření. Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS JmK, pracoviště Vyškov.
3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava Zastavěné území je obslouţeno místními komunikacemi 3. a 4. třídy. Dopravně technický stav u větší části místních komunikací je vyhovující, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Přes uvedené nedostatky fakticky vyhovují a bez větších obtíţí plní své poslání. Komunikace jsou vedeny v členitém terénu, v rostlé zástavbě a zúţení jsou v přehledných úsecích. Stávající síť místních komunikací je beze zbytku respektována. Pro obsluhu zastavitelných ploch jsou navrţeny místní komunikace, vesměs v trasách stávajících cest. Další (nezakreslené) místní komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich vyuţití (např. plocha B6). Případné chodníky vedené podél pozemních komunikací jsou chápány jako součást těchto komunikací a proto nejsou dokumentací podrobněji řešeny. Dopravní zátěţ místních komunikací je minimální a nevytváří ţádné dopravní ani hygienické závady.
3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava Průběh účelových komunikací můţe být v rámci pozemkových úprav upraven, některé však ve svých trasách musí zůstat zachovány (viz závaznou část, kapitolu 4). Cyklistické a turistické trasy byly převzaty z turistických map.
3.18 Ochrana nerostných surovin Tímto dokumentem nejsou na správním území obce vymezeny ţádné plochy přípustné pro dobývání loţisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění.
3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou ţádné objekty důleţité pro obranu státu civilní ochranu, ani objekty důleţité pro plnění úkolů Policie České republiky. Na území obce se nachází objekt poţární ochrany – poţární zbrojnice, která je předloţenou dokumentací respektována. Na území obce zasahují ochranná pásma – zájmová území AČR: Ochranné pásmo objektu důleţitého pro obranu státu – radiolokačního zařízení (celý katastr obce);
3.20 Řešení požadavků civilní ochrany
16
Tato kapitola je zpracována pro území obce Jeţkovice na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě poţadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závaţných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. - Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. - Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. - Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1. Poţadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) b) c) d) e) f)
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroţeno průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřeţením vod, procházejících územím obce.
17
b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není katastrální území obce Jeţkovice potencionálně ohroţeno haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těţiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se vyuţívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohroţení státu a v době válečného stavu slouţí stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a sloţí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva vyuţít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s vyuţitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro moţné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohroţených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: -
prostory obecního úřadu, sokolovna
Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci.
18
Obecní úřad vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohroţení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být dále vyuţity prostory a plochy OÚ a sokolovny. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŢP ORP (Vyškov) nevede v seznamu ţádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdrţel od ţádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, ţádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního vyuţití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvaţováno. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -
-
-
výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obsluţných komunikacích je řešena tak, aby umoţnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těţké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúţené profily. Šířka důleţitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle moţností zaokruhovány a umoţňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).
19
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu záměr nemůţe mít významný vliv na ţádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níţe uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na ţivotní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva ţivotního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti bramborářské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé travní porosty. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy dominantní. Nacházejí se z větší části ve zvlněné náhorní plošině ve scelených lánech. Pouze menší část zabírají plochy pro ornou půdu nevhodné - v blízkosti vodních toků. Trvalé travní porosty jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svaţitých pozemcích, na mezích, okrajích lesa a v okolí vodních toků. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Zahrady v současně zastavěném území obce jsou většinou součástí obytné funkce
5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
20
1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového reţimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vţdy však erodované, převáţně na spraších, zpravidla ve vyšší svaţitosti, středně těţké. 12 hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těţké s těţší spodinou, příznivé vláhové poměry 15 Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těţké s příznivým vodním reţimem. 26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách. Středně těţké, vyjímečně těţší obvikle štěrkovité s dobrými vláhovými poměry aţ stálým převlhčením. 27 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké aţ lehčí, středně těţké, s malou vododrţností. 37 Mělké hnědé půdy na ţulách, jsou lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité aţ pevná hornina. Patří mezi ně výsušné půdy. Na náhorní plošině jsou dominantní hnědé půdy, hnědozemě, prostřídané Illimerizovanými půdami. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany
BPEJ 5.12.00 5.12.10 5.26.11 5.08.50 5.27.11
Třída ochrany ZPF I. II. II. III. IV.
Vysoce chráněné půdy jsou situovány ve vyšších částech území katastru, na svazích nad prameništěm místního potoka a na náhorní plošině.
5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
21
Území s investicemi do půdy – odvodněná území - jsou v řešeném území zastoupeny poměrně velkou rozlohou. Jedná se zejména o lokality ve vrchovině severně od zastavěného území a na svazích jihozápadně od zástavby. Odvodněného území se dotýkají zábory v lokalitě B7 – bydlení.
5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha).
Lokalita B1 – bydlení – nachází se na severozápadním okraji zástavby. Současné vyuţití území jsou záhumenky navazující na stávající zástavbu, od souvislého lánu orné půdy oddělené polní cestou. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokality B2 a B3 – vypuštěny Lokality B4 a B5– bydlení – nacházejí se na severovýchodním obvodu zástavby, podél jednostranně obestavěné silnice. Současné vyuţití území jsou zahrady a okrajová část orné půdy. Rozvojové plochy přímo naváţí na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu lokalit bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i částečně technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita B6– bydlení – je prolukou v jiţní části zástavby. Současné vyuţití území jsou zahrady a trvalé travní porosty (záhumenky). Rozvojové plochy zaplní proluku mezi plochami zastavěného území umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i částečně technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita B7 – bydlení – nachází se na jihozápadním obvodu zástavby, podél polní cesty. Současné vyuţití území jsou zahrady, trvalé travní porosty a okrajová část orné půdy. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu rozvojové lokality bude třeba vybudovat dopravní (místní komunikace) i veškerou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokality B8 a B9 – bydlení – nachází se na jiţním okraji zástavby podél stávající místní komunikace. Současné vyuţití území jsou zahrady, menší plochy trvalých travních porostů a orné půdy. Rozvojové plochy budou obslouţeny stávající dopravní i technickou infrastrukturou. Lokalita Pz1 – není zábor ZFP. Lokalita Pz2 – vypuštěna. Lokalita Pz3 – je situována mezi rozvojovou plochou B5 a silnicí a je určena pro realizaci veřejných prostranství obsahující komunikace pro obsluhu plochy B5. Lokalita Pz4 – veřejná zeleň. Nachází se na jiţním okraji zástavby v místech zasypaného koupaliště. Větší část plochy tvoří naváţka (ostatní plocha), po okrajích do plochy zasahují zahrady a trvalé travní porosty.
22
Lokalita T1 – čistička odpadních vod. Nachází se jihozápadně od zástavby v bezprostřední blízkosti místního potoka. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru
Výměra SZÚO kultura (ha)
B1 B4
Bydlení Bydlení
0,44 1,14
NE NE
B5 B6
Bydlení Bydlení
1,66 3,27
NE ANO NE
B7
Bydlení
1,73
NE
B8
Bydlení
0,14
NE
B9
Bydlení
0,34
NE
Pz3 Pz4 T1
Veřejná zeleň Veřejná zeleň Technická infrastruktura Zábory celkem
0,54 0,03 0,24
NE NE NE
Orná Orná Zahrada Orná Zahrada Trvalý travní porost Orná Zahrada Trvalý travní porost Orná Zahrada Trvalý travní porost Zahrada Orná Zahrada Trvalý travní porost
5.26.11 5.12.00
Stupeň přednosti v ochraně II. I.
5.27.11 5.08.50 5.27.11
IV. III. IV.
5.27.11
IV.
5.08.50
III.
5.08.50 5.27.11 5.27.11 5.08.50 5.08.50
III. IV. IV. III. III.
BPEJ
9,53
5.1.6 Etapizace záborů ZPF Vzhledem k tomu, ţe je navrţeno pouze několik ploch záborů, které mezi sebou nesouvisí a mají obdobné územně - technické podmínky, etapizace záborů není navrţena.
5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. Vyuţily optimálních rozvojových moţností obce. Vyuţily území s nejniţšími stupni přednosti v ochraně ZPF.
Půdy v horní části současně zastavěného území a jeho bezprostředním okolí patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I, II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není moţné vyhnout jejich záboru.
23
V návrhu dochází v několika případech k záborů zvláště chráněných půd (I, II) především v současně zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: Lokalita B1 – bydlení. Bezprostředně navazuje na stávající zástavbu. Trojúhelníková plocha je ze dvou stran obklopena zastavěným územím, po třetí straně probíhá polní cesta, která jí odděluje od lánů orné půdy. Plochu zaujímají neintenzivně obhospodařované záhumenky. Návrh vychází z poţadavku majitele pozemku, který zde váţně uvaţuje se zástavbou. Ve srovnání s ostatními lokalitami, které se nacházejí na půdách s niţší třídou ochrany má tato lokalita ideální podmínky pro zástavbu, neboť se nachází v bezprostřední blízkosti dopravní i technické infrastruktury. Lokalita B4 – bydlení. Jedná se o proluku mezi stávající zástavbou, podél komunikace, která je na opačné straně souvisle obestavěna. Ve srovnání s jinými rozvojovými lokalitami má tato plocha ideální podmínky pro zástavbu, neboť bude zcela obslouţena stávající technickou i dopravní infrastrukturou (účelovou komunikací).
5.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrţeny
24
