1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1 Politika územního rozvoje Z pohledu Politiky územního rozvoje ČR, vydané vládou České republiky je území situováno mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy, koridory, plochy dopravy a technické infrastruktury. 1.2 Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Obec Petrovice spadá do řešeného území ÚP VÚC Pardubického kraje, který byl schválen dne 14.12.2006. Tento dokument lokalizuje ve severovýchodní části řešeného území průběh regionálního biokoridoru RK 871 Les u Hrklice – Sutice. Tento biokoridor je v návrhu Územního plánu Petrovice respektován. 1.3 Umístění obce ve struktuře osídlení Obec Petrovice leţí ve východní části Pardubického kraje, v blízkosti měst Letohrad a Lanškroun. Přes řešené území je vedena silnice II. třídy č. 314 Dolní Dobrouč – Petrovice – Dolní Čermná – Horní Čermná. Silnice zabezpečuje potřeby dopravy regionálního charakteru. Při severní hranici řešeného území jsou vedeny prvky územního systému ekologické stability regionálního významu. Jednou parcelou do řešeného území zasahuje také EVL Tichá Orlice. Východní okraj obce leţí v přírodním parku Orlice. Z hlediska technické infrastruktury regionálního významu je jihovýchodním okrajem obce veden středotlaký plynovod, který z regulační stanice ve Verměřovicích zásobuje plynem sousední obec Dolní Čermná. Obec je součástí skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Ţichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice. 1.4 Navrhované řešení územního plánu z pohledu širších vztahů Funkční plochy - u hranice s obcí Dolní Čermná v jiţní části obce je navrhována zastavitelná plocha pro funkci venkovského bydlení (6-BV). Komunikační napojení k této ploše bude realizováno jiţ ve správním území Dolní Čermné. - při zpracování územního plánu Dolní Čermná by bylo vhodné řešit přímé pěší a cyklistické propojení obou obcí prostorem kolem Jansovy kapličky Technická infrastruktura - nové propojení systémů není navrhováno 1.5 Výhledové záměry - dle sdělení Povodí Labe je do východní části řešeného území navrţena dle platné publikace SVP č.34 výhledová vodní nádrţ Verměřovice v kategorii územně evidovaná
2.Údaje o splnění zadání Předkládaný návrh územního plánu respektuje pokyny obsaţené v Zadání pro vypracování Územního plánu Petrovice. Toto zadání bylo zastupitelstvem obce dne 16. října 2008 usnesením č. 53/2008.
1
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1 Zdůvodnění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území V současné době není zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky ţádný objekt v obci Petrovice. Celé správní území obce je územím s archeologickými nálezy s prokázaným výskytem archeologického dědictví. V územního plánu je navrţena ochrana některých objektů v rámci zachování historických a kulturních hodnot v území. V hlavním výkrese grafické části jsou vyznačeny jako objekty památkově hodnotné. Jedná se o následující stavby zejména církevní architektury: Mariánský pramen s kaplí v Hůře. Vzhledem k okolnímu přírodnímu prostředí nevhodně zvolený materiál stavebních prvků – beton, kov.
Kostel sv. Františka Xaverského – bezslohová stavba na návrší v centru obce Krucifix před kostelem – sochařsko – kamenická práce datovaná rokem 1851 - v čele volutového těla Panna Marie Bolestná, na bocích sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi - v čele soklové patky sv. Rozálie, na bocích sv. Roch a sv. Šebestián - doplněn litinový krucifix pravděpodobně nepůvodní - v Koncepci památek Pardubického kraje doporučena iniciace prohlášení za památku
2
3
Krucifix u silnice II. třídy v obytné zástavbě – datován 1814 resp. 1874? - postaven na památku dvou uhořelých osob - v současné době se nenachází na svém původním místě, nevhodně přemístěn z parcely ppč.23 na parcelu ppč. 20 z důvodu záměru výstavby garáţe, který se zatím nerealizoval Krucifix v obytné zástavbě na východním okraji obce Litinový krucifix u silnice II. třídy v prostoru U Lípy
Mariánský obrázek u zemědělské cesty v západní části obce
4
Krucifix - v obytné zástavbě u cesty k poţární nádrţi Památník obětem I. světové války u kulturního domu – v sousedství nevhodně umístěna garáţ a kontejnery na tříděný odpad
3.2 Podrobnější popis zastavitelných ploch Číslo lokality:1-BV Na základě projednání návrhu byla lokalita vypuštěna. Číslo lokality:2a-BM, 2b-BM, 2c-BM Název lokality: Pustina Podrobnější popis : výstavba cca 3 rodinných domů, doplnění soustředěné zástavby v lokalitě Pustina - lokalitou 2b-BM a 2c-BM prochází zásobovací řad veřejného vodovodu, z důvodu optimálního využití území je navrženo jeho přeložení do veřejného prostranství Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - při umisťování objektů v lokalitě 2a- BM respektovat ochranné pásmo lesa zasahující západní část lokality Číslo lokality: 3-DS Název lokality: Za mateřskou školou Podrobnější popis :
zajištění kratšího pěšího propojení soustředěné zástavby v lokalitě Pustina s centrem obce
5
Číslo lokality:4-BV Navrhované funkční vyuţití : bydlení – venkovského typu Podrobnější popis : výstavba cca 8-12 rodinných domů, nová obytná skupina na jižně orientovaném svahu ve střední části obce - okrajem řešené lokality je vedeno primerní el. vedení k TS 385, toto vedení omezuje využití dané lokality. Pro uvolnění prostoru je doporučováno přeložení vedení VN v délce cca 250 m na jižní okraj dotčené lokality s možností volného přístupu v šíři 4 m k vedení Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - při umisťování objektů ve východní části lokality bude respektováno ochranné pásmo lesa Číslo lokality:5- BV Název lokality: Petrovice – pod kostelem Podrobnější popis : výstavba cca 2-3 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na východně orientovaném svahu ve středu obce Limity využití území zasahující lokalitu v době zpracování územního plánu: - severovýchodním okrajem řešené lokality je vedeno primerní el. vedení k TS 385, při umisťování objektů v dané lokalitě je třeba respektovat toto vedení včetně jeho ochranného pásma Číslo lokality:6- BV Název lokality: K Dolní Čermné Podrobnější popis : výstavba cca 2 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím ve střední části obce Číslo lokality:7- BV Název lokality: Nad požární nádrží Podrobnější popis : výstavba cca 2 rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na jihozápadním okraji obce Číslo lokality: 8-VD Název lokality: U zemědělského areálu Podrobnější popis : -
zřízení cca 1 provozovny výrobních služeb
Číslo lokality: 9a -DS Název lokality: Zapadní okraj zastavěného území Podrobnější popis : zajištění komunikačního napojení rozvojových lokalit 9b-BV, 9c-BV a 9d-BV
6
Číslo lokality: 9b- BV. 9c-BV, 9d-BV Název lokality: Petrovice – západ Podrobnější popis : výstavba cca 3rodinných domů s možností jejich doplnění hospodářským zázemím na západním okraji obce
3.2 Zdůvodnění koncepce dopravy Silnice I.-III. tříd Přes řešené území je vedena silnice II. třídy č. 314 Dolní Dobrouč – Petrovice – Dolní Čermná – Horní Čermná. Silnice zabezpečuje potřeby dopravy regionálního charakteru, je trasována ve směru západovýchodním a propojuje významnější silniční tahy trasované severojiţně (silnice II/311, II/313). Silnice zajišťuje přímou obsluhu objektů. Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy. Intenzita silniční dopravy na silnici II/314 v zájmovém území (sčítací úsek 5-3920, Petrovice) je dle Sčítání dopravy prováděného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR následující: Nákladní
Osobní
Moto
Celkem
1995
134
313
11
458
2000
183
703
26
912
2005
176
644
18
838
2020
187
831
18
1036
Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR. Počty vozidel na silnici II/314 jsou minimální, intenzity odpovídají spíše silnici III. třídy. Místní komunikace Pro místní dopravu je vyuţíván průtah silnice II/314, tato komunikace umoţňuje přímou obsluhu objektů. Na tuto silnici jsou napojeny další obsluţné komunikace k zástavbě různých délek a různých parametrů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem v šířce kolem 2,5 - 3 m vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od ţivičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních cest.
7
Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Dopravní závady a návrhy řešení Za dopravně závadné lze povaţovat směrové a výškové parametry silnice II/314 v některých úsecích v zájmovém území, trasa silnice II/314 je však fixována zástavbou a náročnou konfigurací terénu. Závadné (nevyhovující rozhled, úhel kříţení) je napojení některých místních komunikací a sjezdů na silnici II/314. Rozhledové závady jsou řešeny návrhem silničních bezpečnostních zrcadel, případně fyzickými úpravami křiţovatek. Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající sítě místních komunikací o obsluţné komunikace, zpřístupňující rozvojové plochy v obci. Ke kaţdé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat poţadavky na dopravní obsluţnost, parkování a přístup poţární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodrţet poţadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace. Kategorizace silnic a funkční třídy Kategorie silnice II/314 je dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ - zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) S 7,5/60. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími po komunikaci. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funkční skupina stávajícího průtahu silnice II/314 má úroveň B aţ C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Chodníky v obci nejsou vybudovány, navrţeno je vybudování chodníku při průtahu silnice II/314 obcí. 8
Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické poţadavky, zabezpečující uţívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Z důvodů terénních a kompaktní zástavby existuje v obci několik pěších spojení v samostatných trasách, které umoţňují zkrácení cest. Vzhledem k vazbě na Dolní Čermnou by bylo vhodné navrhnout v rámci aktualizace územně plánovací dokumentace obce Dolní Čermná stezku pro pěší a cyklisty mezi oběma obcemi v propojení kolem Jansovy kapličky, která by navazovala na stávající místní komunikaci ve střední části Petrovic. Cyklistická doprava Zájmovým územím prochází několik značených cyklotras: - regionální cyklotrasa č. 4253 v trase Petrovice – Verměřovice – Bystřec Čenkovice - regionální cyklotrasa č. 4072 v trase Horní Čermná – Dolní Čermná – Petrovice Letohrad Vzhledem k významné vazbě na Dolní Čermnou by měla být navrţena stezka pro pěší a cyklisty mezi oběma obcemi v propojení kolem Jansovy kapličky – poţadavek obce Petrovice při zpracování ÚP Dolní Čermná. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je prováděna autobusovou dopravou provozovanou ČSAD Ústí nad Orlicí. Zastávky jsou v zájmovém území dvě: Petrovice Petrovice rozc. 1,0 Statická doprava Parkování vozidel je uskutečňováno převáţně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garáţovací stání jsou reprezentována garáţemi na vlastním pozemku, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Jiné druhy dopravy V řešeném území není provozována doprava ţelezniční, letecká ani vodní. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouţí k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost,
9
která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. třídy (II/314) ....... 15 m od osy vozovky
3.3 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 3.3.1Zásobování vodou Stávající stav Obec Petrovice má vybudován systém zásobování vodou. Obec je součástí skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Ţichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice. Provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Zdroje vody Skupinový vodovod vyuţívá několik zdrojů vody, na katastru Horního Třešňovce se nachází studna V3 s jímacími zářezy. Skupinový vodovod dále vyuţívá zdroje V2 – V5a v Horní Čermné a pramenní jímku a studnu v Albrechticích. Vyuţitelná vydatnost studny v Horním Třešňovci je cca 1 l/s, jímacích zářezů přibliţně 0,5 l/s. Celková vydatnost zdrojů skupinového vodovodu je cca 60 l/s. Tlakové poměry a akumulace Zástavba Petrovic je napojena v tlakovém pásmu vodojemu Horní Čermná. Vodojem má objem 250 m3 (max. hladina 460,00 m n. m.,min hladina 456,00 m n. m.). Zástavba je zásobována v jednom samostatném tlakovém pásmu. Voda je přepouštěna z hlavních vodojemu skupinového vodovodu Lanškroun na k.ú. Horní Třešňovec. Rozvodné řady Hlavní zásobovací řad DN 100 je veden z Dolní Čermné podél příjezdové komunikace. Rozvodné řady jsou vybudovány v podstatě po celé obci z litiny DN 100, 80, v okrajových částech z DN 60, 40 mm, řady novější z PVC 110, 90 mm. Řady vyšších profilů vyhovují ČSN 730873. Návrh V současné době (sčítání 2008) ţije v Petrovicích 249 trvale bydlících obyvatel. Urbanistický návrh uvaţuje s návrhovým počtem 300 trvale bydlících obyvatel. Orientační výpočet potřeby vody
10
Výpočet potřeby vody je zpracován dle metodiky Ministerstva Zemědělství z června 1993, specifické potřeby vody, resp. bilanční potřeby jsou uvaţovány dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby a odhad potřeb pro občanskou a technickou vybavenost, je řešen dle směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 s vazbou na směrnici č.9/73. Ve výpočtu je uvaţováno s občanskou vybaveností samostatně. Uvaţované potřeby vody nebudou pravděpodobně dosaţeny, neboť v řadě nemovitostí místních částí budou vyuţívány pro potřeby vody uţitkové vlastní studny. Potřeby vody pro průmysl a zemědělství je optimisticky uvaţována s mírným nárůstem. Procento napojení obyvatel na vodovod je pro návrh uvaţováno 100%. A. Potřeba vody pro bytový fond -
dle vyhlášky č. 428/2001Sb.
300 ob. á 153 l/ob.den
3
45,90 m /d
B. Potřeba vody pro obč. a tech. vybavenost -
v současné době je známa náplň navrhované občanské vybavenosti pouze rámcově, potřeba vody je orientačně uvaţována dle směrnice č.9/73 v kategorii obec do 1 000 obyvatel
300 ob. á 20 l/ob.den
3
6,00 m /d
C. Potřeba vody pro průmysl -
v současné době nelze specifikovat druh průmyslové výroby a podnikání, lze předpokládat drobnou průmyslovou výrobu, podnikatelskou činnost obyvatel, řemesla
-
potřeba vody je uvaţována pro přírůstek pracovníků dle směrnice č. 428/2001 pro provozovny místního významu, poloţka 45, pro počet pracovních dnů 260/rok. 30 pracovníků á 154 l/prac. sm
4,62 m3/d
D.Potřeba vody pro zemědělství -
pro navrhovanou zástavba se rozvoj neuvaţuje, lze uvaţovat s potřebou vody pro zemědělské podnikání (agroturistika apod.). pro potřeby rezerv je uvaţována potřeba s rezervou cca 20,0 m3/d. Nerovnoměrnost spotřeby vody
Nerovnoměrnost spotřeby vody je uvaţována dle Směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 pro obec do 500 obyvatel.
11
součinitel denní nerovnoměrnosti součinitel hodinové nerovnoměrnosti
kd = 1,50 kh = 1,80
Celkové bilance potřeby vody druh spotřeby obyvatelstvo vybavenost průmysl zemědělství Celkem
Qd (m3/d) 45,90 6,00 4,62 20,00 76,52
3
(m /d) 68,85 9,00 4,62 20,00 102,47
Qd max (l/s) 0,79 0,10 0,05 0,23 1,17
Qh max (l/s) 1,43 0,18 0,32 0,23 2,16
Při uvaţovaném urbanistickém rozvoji obce bude nutno zajistit pro návrhový počet obyvatel cca 1,17 l/s max. denního mnoţství vody. Dle ČSN 736650 by měl obsah akumulace odpovídat 60 – 100 % denního maxima, v případě obce Petrovice se jedná o cca 60 - 100 m3. Vodní zdroje skupinového vodovodu Lanškroun jsou schopny zvýšený nárok na odběr vody pokrýt. Celkový objem akumulace skupinového vodovodu pokryje i zvýšený nárok na akumulaci v případě realizace urbanistických předpokladů. Rozvodné řady V lokalitách navrhovaných investičních aktivit jsou navrţeny zaokruhované zásobovací řady. V dalších stupních dokumentace budou vodovodní řady navrţeny dle z.č. 274/2001Sb. § 11, vyhl. č. 428/2001 Sb., ČSN 755401, TNV 755402. Jsou navrţeny řady profilů DN 90 – 110 mm zaokruhované na stávající řady příslušných profilů příslušného tlakového pásma. Navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru. Řady niţších dimenzí je nutno rekonstruovat dle poţadavků ČSN 730873. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry poţárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udrţovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a poţárních nádrţí - dle ČSN 736639. Dle z.č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. Požární zabezpečenost V intravilánu obce jsou vodovodní řady navrhovány i dle ČSN 730873 – zásobování poţární vodou. Dle konkrétního investičního záměru bude volena i dimenze zásobovacího potrubí.
12
Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrţe Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší neţ 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. poţ. zatíţením větší neţ 2500 m2
potrubí DN mm
odběr Q l/s pro v =0,8m/s
odběr Q l/s pro v =1,5m/s
obsah nádrže m3
80
4
7,5
14
100
6
12
22
125
9,5
18
35
150
14
25
45
200
25
40
72
Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu / mezi sebou Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší neţ 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. poţ. zatíţením větší neţ 2500 m2
plnící místa
200/400
výtokový stojan 600/1200
3000/5000
vodní tok nebo nádrž 600
150/300
400/800
2500/5000
400
120/240
300/600
2000/4000
300
100/200
200/400
1500/3000
200
80/160
120/240
1000/2000
150
hydrant
Pozn.: u poloţek 1 aţ 4 se nemusí k poţárnímu zatíţení přihlíţet 3.3.2.Kanalizace Stávající stav V Petrovicích není vybudován soustavný kanalizační systém s čištěním odpadních vod. V zástavbě jsou vybudovány pouze krátké účelové úseky jednotné kanalizace z trub betonových. Povrchové odvodnění je řešeno systémem příkopů, struh a propustků.
13
Čistění odpadních vod je řešeno převáţně septiky, jímky, v obci je 1 domovní ČOV pro 4EO. Návrh V souladu s PRVK Pardubického kraje je ve výhledovém období navrhována výstavba splaškové kanalizace s výstavbou centrální ČOV Petrovice v dolní části obce u vodoteče. V lokalitách investičních aktivit bude doplněno vedení splaškové kanalizace a doplněn stokový systém dešťové kanalizace vyústěný do místních vodotečí. Pro potřeby územně plánovací dokumentace doporučujeme územně hájit prostor pro výstavbu hlavních kanalizačních sběračů a vlastní ČOV. Do doby výstavby centrálního systému a v lokalitách soliterních, popř. technicky velmi obtíţně napojitelných na centrální systémy, doporučujeme likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. převáţně v jímkách na vyváţení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905 a domovních ČOV. Jejich vyváţení je moţno smluvně zajistit na nejbliţší ČOV. U novostaveb doporučujeme osazení domovních ČOV. Při budování splaškových systémů je nutno navrhovat i dešťovou kanalizace, přičemţ je nutno hydrotechnickým výpočtem ověřit moţnost odlehčení dešťových vod z nově navrhovaných ploch do stávajících recipientů Dle z.č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. 3.3.3 Vodní toky a plochy Zájmové území se nachází v základním povodí Tiché Orlice (1 – 02 - 02), zájmové území odvodňuje levostranný přítok potoka Čermná, který je pod Verměřovicemi levostranným přítokem Tiché Orlice. V zájmovém území se dále nachází mnoţství drobných vodních toků, které jsou převáţně ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, pracoviště ZVHS Ústí n.O.. Základní povodí : tok Tichá Orlice
č. hydrolog. pořadí 1 – 02 – 02 - 022
plocha povodí 17,015 km2
správce toku PL
Vodní tok pod obcí je údolnicová vodoteč odvodňující přilehlé polnosti a lesní komplexy. Tok v zájmovém území má bystřinný charakter s kapacitou koryta cca Q2 – Q5. Má velmi rozkolísané průtoky, v letních obdobích můţe mít minimální průtoky. Tok působí jako centrální recipient zástavby, jsou do něj vyústěny jak vody dešťové, tak přepady ze septiků a jímek přilehlých nemovitostí. Kvalita vody ve vodním toku je vzhledem k poloze a přísunu znečištění dobrá. Dle ČSN 757221 je orientačně hodnocena kvalita vody tř. II – III. při niţších vodních stavech.
14
Pro výhledové období je uvaţováno s výstavbou kanalizace tak, aby se zamezil přísun komunálně znečištěných odpadních vod do vodních toků. Pro ochranu zastavěného území před povodní realizovat v rozvojové ploše 10-NSvp poldr Petrovice. Rozsáhlé stavební úpravy koryt toků nebudou z krajinářských důvodů navrhovány. Stavební úpravy je moţno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objektů (mostky, retenční nádrţe, odlehčovací stoky), popř. v rámci oprav stávajícího opevnění. Ve volných plochách a v extravilánu doporučujeme zejména vegetační opevnění koryta v souvislosti s prvky ÚSES. Pro potřeby správy a údrţby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách řeky Tiché Orlice 8,0 m a ostatních vodních toků 6,0 m od břehové čáry dle z.č. 254/2001Sb. ve znění z.č. 20/2003 Sb, ve znění pozdějších předpisů a seznam celostátně platných limitů vyuţití území vydaném Ústavem územního rozvoje Brno v r. 1995 , (část 1.7.801.). Podle z.č. 114/1992 Sb., resp. z.č. 132/2001 Sb. " O ochraně přírody a krajiny" jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru. Veškeré stavby a činnost v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle z.č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemoţňovat povinnosti správce toku dle z.č. 254/2001 Sb. a vyhl. 470/2001Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Povrchový odtok a jeho retardaci doporučujeme řešit krajinotvornými prvky a úpravou hospodaření na zemědělských pozemcích. Doporučujeme obnovy a opravy stávajících funkčních i nefunkčních vodních ploch z důvodu vyuţití jejich retenčních schopností k retardaci povrchového odtoku. Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavbě jako před ní (tzn. odtok ve stejném mnoţství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níţe na tocích. Doporučujeme moţnost hydrogeologického posouzení likvidace neznečištěných dešťových vod vsakem do podloţí. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků a pod. doporučujeme projednávat přímo s patřičným správcem toku.
3.4 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií Řešené území:
k.ú. Petrovice u Lanškrouna
Obec Petrovice je zásobována elektrickou energií z transformovny TR 110/22 kV Jablonné n.Orl. Z hlediska zásobování el. energií je tato situace pro řešené území s ohledem na blízkost napájecí transformovny výhodná. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 22 kV odbočkami z vedení VN 262. V současné době zajišťují řešeného území el. energií 2 transformační stanice (TS) 22/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 260 kVA. Přehled stávajících TS je uveden v následující tab.
15
Číslo Název Druh TS Rok Transformátor (kVA) Majitel TS výstavby instalovaný výhledový 385 Petrovice (obec + ZD) 3sl.-bet. 1966 160 630 ČEZ 567 Petrovice - RD příhradová 1981 100 630 ČEZ Celkový instalovaný transformační výkon v kVA 260 kVA 1260 kVA ČEZ Provozovatelem elektrického systému VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín. Rozvod systému VN v řešeném území je proveden nadzemním vedením. Mimo VN přípojek k výše uvedeným stanicím, neprochází územím ţádná další vedení VN ani VVN. Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3 N, 50Hz, 230/400V. Podstatná část stávající nadzemní sítě NN vyţaduje celkovou obnovu. U nové bytové výstavby především v prostoru u TS 567, je uplatněn zemní kabelový rozvod sítě NN. Současný příkon území Stanovení současné příkonu řešeného území je řešeno odhadem vzhledem k tomu, ţe nejsou k dispozici měření o maximálním zatíţení v jednotlivých TS. Současný příkon odběru obyvatelstva a sluţeb je odvozen z bytového fondu s vyuţitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr el. výkonu ve výši 1,6 kW/byt a 0,35 kW/byt pro sluţby. Dle sčítání lidu, domů a bytů bylo v oblasti řešeného území 238 trvale bydlících obyvatel s celkovým počtem 72 trvale obydlených bytů. Menší část bytového fondu 15 bj byla vyuţívána k individuelní rekreaci. Na celkovém odběru el. energie ze systému sítě NN, podílejí se mimo bytového odběru, drobné řemeslné sluţby a zemědělská výroba. řešené území Petrovice celkem
byty 140 kW
odhadovaný el. příkon řešeného území podnikatelský odběr sluţby (odhad) 30 kW
celkem 170 kW
Odhadovaný el. příkon řešeného území je předpokládán ve výši cca 170 kW. Posouzení stávajícího stavu Z hlediska současného odběru el. výkonu je instalovaný transformační výkon ve stávajících stanicích (TS), na hranici 70% vyuţití. Případný výkonový nárůst v odběru obyvatelstva a sluţeb, vyţádá si zvýšení transformačního výkonu, které lze provést u obou stávajících stanic. Předpokladem rozvoje obce je obnova stávající sítě NN. Zásobování řešeného území nadzemním vedením 22 kV zůstane i ve výhledu zachováno. Současný rozvod VN, který je řešen na dřevěných podpěrách a spadá do počátku elektrifikace území vyţádá si rovněţ celkovou obnovu. Kabelizace VN systému se nepředpokládá Návrh Předkládaný územní plán řeší v rozvojových plochách především bytovou výstavbu cca 13-20 RD a řemeslné provozovny drobných sluţeb. Návrh rozvoje bytového fondu je soustředěn především v centrální části obce. V souladu s pravidly vydanými provozovatelem energetického systému pro odběr obyvatelstva a sluţeb, vychází výkonová bilance řešeného území z podílu nových odběrů bytového fondu (2 kW/bj) a občanské vybavenosti (0,35 kW). Předpokládaný výkonový poţadavek je vztaţen na zatíţení instalovaného transformačního výkonu v TS (VN/NN). Podnikatelských záměrů, které nelze v současné době blíţe specifikovat, předpokládá se zásobování el. energií řešit ze sítě NN. Vzhledem k tomu, ţe navrhovaná nová výstavba neurčuje počet bytových jednotek, výkonová bilance vychází
16
z předpokladu 1,3 bj/RD, tj. nárůst bytového fondu o 17 bj. Roční výkonový nárůst u stávající bytové zástavby je uvaţován ve výši 2%. řešené území Petrovice stávající zástavba nová výstavba (RD) sluţby řemeslné provozovny (návrh - odhad) celkový nesoudobý příkon území
odhadovaný el. příkon v kW 190 35 35 30 290 kW
Odhadovaný výhledový nesoudobý el. příkon řešeného území cca 290 kW. Zajištění výhledového příkonu Zásobovaní řešeného území el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno systémem 22 kV z vedení VN 262, které je výkonově zajištěno z transformace 110/22 kV Jablonné n.Orl. Předpokládaný výhledový el. příkon pro zásobování odběru obyvatelstva a sluţeb (290 kW) vyţádá, si při 70% vyuţití instalovaného transformačního výkonu a účiníku 0,9, instalovaný transformační výkon ve výši 460 kVA. Vzhledem k situování stávajících TS a jejich výhledové výkonové kapacitě (1260 kVA), nevyţaduje navrhovaný rozvoj obce realizaci další stanice. Výhledově je moţná výměna technicky doţité stanice TS 385 (3 - sloupová betonová, rok realizace1966) za výkonově vyšší typ. Napojení jednotlivých lokalit na rozvodný systém vyţádá si rozšíření stávající sítě NN. Navrhovanou lokalitou bytové výstavby ve střední části obce, prochází trasa VN vedení k TS 385, které omezuje bytovou výstavbu a v případě zastavění i přístup k vedení VN. Pro uvolnění prostoru, navrhuje se přeloţit vedení VN v délce cca 250 m na jiţní okraj dotčené lokality s moţností volného přístupu v šíři 4 m k vedení VN. V souladu se zákonem č.458/2000 Sb, §46 musí být dodrţeno ochranné pásmo od nadzemního vedení VN. Rozvod systému NN V souladu s poţadavky provozní sloţky energetického systému, budou při realizaci nové výstavby dodrţovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD), bude provedeno ze stávajících TS po jejich případné technologické úpravě. Způsob napojení na rozvodnou síť a pouţití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení), určí provozovatel rozvodného zařízení. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb. ze dne 28.listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s platností od 1.1.2001, dle §46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma.
17
Zařízení nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice stoţárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV
Dle zákona č. 79/1957
Dle zákona č. 222/1994
Dle zákona č.458/2000
10
7
7
1 30 10
1 20 7
1 7
Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.
3.5 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability Dle ÚTP NR a R ÚSES ČR (MMR, MŢP, 1996) zasahuje do řešeného území regionální biokoridor RK871 Les u Hrklice – Sutice. Jeho trasa je v předkládaném dokumentu zapracována v souladu s aktualizovaným RÚSES Pardubického kraje – (EKOTOXA, 2007). Generel ÚSES místního územního systému ekologické stability (Generel ÚSES k.ú. Petrovice a k.ú. Verměřovice) byl zpracován v roce 1998 ing. O. Stejskalem z Lesprojektu Hradec Králové s.r.o. Místní územní systém ekologické stability doplňuje v řešeném území tři lokální biokoridory, dva jsou vedeny lesními porosty, které se nacházejí při jiţní a východní hranici řešeného území, třetí lokální biokoridor je veden podél toku Čermné, která tvoří východní hranici katastru. Podrobnější popis prvků ÚSES včetně návrhu opatření je uveden v následujících tabulkách: Pořadové číslo:
RBK 871
Název: Les u Hrklice – Sutice Katastrální území:
Dolní Dobrouč, Kunčice u Letohradu, Petrovice u Lanškrouna, Verměřovice
Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor převáţně veden lesními porosty v členitém terénu. Prudké zalesněné svahy různých expozic. V dřevinné skladbě převládá smrk, zastoupeny i listnáče, často v porostních okrajích. V krátkém úseku přetíná RBK nivu Tiché Orlice a pokračuje strmými zalesněnými stěnami na RBC Sutice. Návrh opatření: V částech se zastoupením buku a klenu podrostní hospodaření. Preference listnáčů při výchově včetně ponechání příměsi méně hospodářsky významných dřevin (BR, OS, aj.). Vnášet jedli. Pořadové číslo: Název:
LBK 7 Hůra
18
Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna Geobiocenologická typizace: 4 BD 3, 4 BC 3, 4 BC 4, 4 B 4, 4 B 3, 4 AB 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní biokoridor vedený lesními porosty v dolní části svahu Hůry. Bohatá stanoviště, převáţně velmi prudký svah, erozní rýhy spadající k Čermence. Dřevinná skladba blízká přirozené, bohaté a pestré bylinné patro. Spojuje Hůru a lesní porosty na k.ú. Dolní Čermná s RBK Sutice – Les u Hrklice. Návrh opatření: Při obnově porostů respektovat přirozenou dřevinnou skladbu a stanovištní podmínky. Pořadové číslo: Název:
LBK 8 Na Roháči
Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna Geobiocenologická typizace: 4 BD 3, 4 B 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor prochází lesními porosty na prudkém krátkém svahu nad údolím Petrovického potoka Průběţně jsou obnovovány pruhovými sečemi po svahu. V dřevinné skladbě převaţuje SMZ, dále je zastoupen BKL, JDB, MDO, BOL, JVK, LPS, BŘB Návrh opatření: Pokračovat v postupné obnově porostu, dřevinnou skladbu a stanovištní podmínky. Pořadové číslo:
LBK 9
Název:
Čermná
v obnovním cíli respektovat přirozenou
Katastrální území: Petrovice u Lanškrouna, Verměřovice Geobiocenologická typizace: 3 BC 4, 3 BC 5, 4 BC 3 Charakteristika ekotopu a bioty: Čermenský potok od katastrální hranice s Dolní Čermnou po soutok s Tichou Orlicí, pobřeţní a vodní společenstva. Tok jen mírně znečištěn odpadními vodami z domácností z obcí Dolní Čermné a Petrovic a splachy ze zemědělských pozemků. V úseku asi 600 m od katastrální hranice s Dolní Čermnou tok napřímen a regulován, ale s vegetačním porostem. Jinde přírodní koryto meandrujícího potoka se souvislým břehovým porostem. Návrh opatření: Doplnit alespoň z jednoho břehu chybějící dřevinný břehový porost. Údržba stávajících břehových porostů. Zachování přírodního koryt a toku s meandry. Dbát na maximální čistotu vody.
19
3.6 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany Varování a informování obyvatelstva Obyvatelé v Petrovicích jsou o hrozícím nebezpečí vyrozuměni veřejným rozhlasem, ale hlavně osobním oznámením, které se v těchto situacích představitelům obce nejvíce osvědčilo a je vzhledem k rozloze obce realizovatelné. K varování obyvatel slouţí siréna umístěná v hasičské zbrojnici u obecního úřadu. Evakuace obyvatel Shromaţdiště evakuovaných obyvatel je u kulturního domu, jehoţ společenský sál bude zároveň slouţit k ubytování evakuovaných osob. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace Výše uvedené práce budou prováděny v prostoru sportoviště na východním okraji zastavěného území obce. Uskladnění kontaminovaného materiálu Pro přechodné uskladnění kontaminovaného materiálu budou vyuţívány velkoobjemové kontejnery, které budou po obci rozmísťovány dle potřeby a okamţitě po naplnění z území odváţeny na řízenou skládku. Nouzové zásobování pitnou vodou Zásobování vodou v nouzových případech bude řešeno přistavením cisteren v zasaţené lokalitě. Skladování materiálů CO a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálů CO a humanitární pomoci bude vyuţíván víceúčelový objekt obecního úřadu.
4.Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Hodnocení nebylo v zadání poţadováno.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ), v řešeném území se nacházejí půdy s následujícími kódy: kód BPEJ
třída ochrany
7. 31. 11
III
kód BPEJ 7. 40. 67
třída ochrany V.
20
7. 31. 14
IV.
7. 40. 68
V.
7. 31. 41
V.
7. 40. 89
V.
7. 31. 51
V.
7. 50. 11
III.
7. 37. 15
V.
7. 67. 01
V.
7. 37. 45
V.
Z tabulky vyplývá, ţe v řešeném území převládají půdy s niţší ochranou. Charakteristika ochrany půd podle tříd je následující: III. třída - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno v územním plánování vyuţít event. pro výstavbu IV. třída - půdy s převáţně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, vyuţitelné pro výstavbu V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svaţitých, hydromorfních, štěrkovitých aţ kamenitých a erozně nejvíce ohroţených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití. Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ţivotního prostředí Podrobnější charakteristiky vyskytujících se BPEJ: ** 31 **
hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách; bez štěrku aţ středně štěrkovité; vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních sráţkách
** 37 **
mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité aţ pevná hornina; výsušné půdy ( kromě vlhkých oblastí)
** 40 **
svaţité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké aţ středně těţké , s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách
** 50 **
hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách ( hlavně ţulách a rulách); zpravidla středně těţké , slabě aţ středně štěrkovité aţ kamenité dočasně zamokřené
** 67 ** glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné převáţně na louky Územní plán obce Petrovice navrhuje celkem 8 zastavitelných ploch. Šest z nich by mělo umoţnit rozvoj obytné zástavby v obci, jedna lokalita ve stavební proluce v zastavěném území obce by měla být vyuţita pro umístění řemeslné provozovny. Zbývající rozvojová lokalita bude zajišťovat přímé pěší propojení středu obce (zastávka autobusu) a obytné zástavby v lokalitě Pustina. Podrobný popis vyuţití jednotlivých lokalit je uveden v kapitole 3.2 Textové části A.1 územního plánu. Nároky na zábor ZPF pro jednotlivé rozvojové lokality jsou vyčísleny v následujících tabulkách a vyhodnoceny podle BPEJ, kultur, výměr a vztahu k zastavěnému území.
21
V grafické části jsou zakresleny hranice BPEJ předané pořizovatelem územního plánu – MÚ Lanškroun v rámci územně analytických podkladů, zábor byl počítán dle údajů katastru nemovitostí. Celkem je pro realizaci záměrů navrhovaných v územním plánu obce poţadován zábor 7,60 ha zemědělské půdy, z toho je 6,93 ha mimo zastavěné území obce. Do předpokládaných záborů ZPF je zařazena také lokalita 10-NSpv, navrhovaný prostor poldru Petrovice v nezastavěném území obce. Předpokládaný zábor u této 0,75 ha bude výrazně niţší, bude představován pouze vlastní hrází poldru. . Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Realizací rozvojových lokalit navrhovaných územním plánem nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo lesa je třeba respektovat při umisťování objektů v rozvojových lokalitách 1-BV, 2a-BM a 4-BV.
22
