Obsah:
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem ...................................................... 3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................... 3 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 4 3.1 Vymezení pojmů .............................................................................................................. 4 3.2 Zastavěné území ............................................................................................................... 5 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití .................................................... 6 3.4 Plochy výroby .................................................................................................................. 8 3.5 Plochy občanského vybavení ........................................................................................... 8 3.6 Ochrana památek .............................................................................................................. 8 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................................... 9 3.8 Krajinný ráz .................................................................................................................... 10 3.9 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................. 10 3.10 Lesy .............................................................................................................................. 11 3.11 Vodní hospodářství ...................................................................................................... 11 3.11.1 Vodní toky a nádrže .............................................................................................. 11 3.11.2 Záplavy, eroze ....................................................................................................... 12 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ............................................................................ 12 3.11.4 Zásobení vodou ..................................................................................................... 12 3.11.5 Odkanalizování...................................................................................................... 12 3.12 Elektrická energie ......................................................................................................... 13 3.13 Plyn ............................................................................................................................... 13 3.14 Jiné produktovody ........................................................................................................ 14 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................... 14 3.16 Likvidace odpadů ......................................................................................................... 14 3.17 Doprava ........................................................................................................................ 14 3.17.1 Silnice .................................................................................................................... 14 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava .............................................. 15 3.18 Ochrana nerostných surovin ......................................................................................... 16 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ........................................ 16 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 17 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...................................................................................... 17 5.1 Zábor ZPF ...................................................................................................................... 17 5.1.1 Použitá metodika ..................................................................................................... 17 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ............................................................................ 17 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ....................................... 18 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti........................... 19 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF........................................................................................ 19 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení .................................................................................. 21 5.2 Zábor lesních pozemků .................................................................................................. 21
1
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Obec je situována v podhorské venkovské, zemědělsko - lesnaté krajině s výrazným zastoupením zemědělské funkční složky. Severovýchodní část území obce se nachází v přírodním parku Jevišovka. Sídelní strukturu charakterizuje středně hustá síť středně velkých sídel venkovského typu s kompaktním zastavěným územím, mezi které patří i řešená obec. Obec je obklopena sídly venkovského typu srovnatelné velikosti a charakteru. Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Z hlediska vazeb veřejné infrastruktury obec realizuje následující širší územní vztahy: • Dokumentací je respektováno napojení plynovodu STL; • Dokumentací jsou respektována elektrická vedení VN 22 kV procházející nad územím obce; • Dokumentací je respektováno napojení obce na skupinový vodovod; • Dokumentací je respektován výtlak kanalizace směr Znojmo • Dokumentace respektuje všechny stávající vazby v dopravní infrastruktuře – napojení na silniční síť i účelové komunikace; • Dokumentací jsou respektovány vazby v Územním systému ekologické stability. • Dokumentace respektuje napojení telekomunikační sítě. Dne 22.9.2011 usnesením č. 1552/11/Z25 byly vydány Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR), které byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu dne 21. 6. 2012 zrušeny. V současné době se nejedná tedy o závazný dokument. Z tohoto dokumentu vyplývaly pro řešené území následující požadavky: •
Obec se nachází v rozvojové ose N-OS1 Znojemská – zásady uvedené na str. 7 a 8 výrokové části ZÚR jsou respektovány následujícím způsobem: Silnice I/38 a I/53 jsou vedeny mimo katastr obce. Dále je to podpora rozvoje bydlení a hospodářských aktivit. Koridor vymezený ZÚR - výtlak kanalizace je již realizován a do územního plánu zakreslen dle skutečného stavu. Tyto požadavky byly v dokumentaci zohledněny, jedná se o obecné principy zajišťující trvale udržitelný rozvoj, a které by územní plány měly obsahovat bez ohledu na existenci ZÚR. Koridory dopravní a technické infrastruktury jsou odůvodněny níže.
•
Odkanalizování TV26 je již realizováno a zakresleno dle skutečnosti.
2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly v zásadě zohledněny všechny požadavky kladené zadáním a všechny připomínky dotčených orgánů k tomuto zadání.
3
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy , popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 až 19§. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s §3 odst. 4 ). Jsou to plochy zeleně, které jsou nutné pro vymezení sídlení zeleně. Potom jsou tam plochy vyhrazené zeleně, které funkčně souvisejí s přilehlými stavbami, přitom neslouží zemědělské produkci, abychom je zahrnuli do ploch zemědělských ani nejsou vhodné pro zástavbu, abychom je přiřadili k přilehlé funkci (např. bydlení). Dále byly vymezeny plochy krajinné, kterými jsou plochy které nejsou ani zemědělské, lesní, ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 11. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m2. 12. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 13. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 14. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. 15. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které 4
kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 16. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov drobných hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 17. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 18. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.
3.2 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 15.12.2011. Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1.9. 1966) a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společním oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Obec Plenkovice má v současné době 363 (12/ 2012) obyvatel v 162 domech. Demografická situace v obci je příznivá, počet obyvatel od roku 2001 výrazně vzrostl (dle SLDB 2001 bylo v obci 328 obyvatel). Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitosti a z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, výroby a skladování, smíšeně výrobní. Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy vodní a vodohospodářské zemědělské, lesní a krajinné, při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy – krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter. 1
§58 zákona 183/2006 Sb.
5
3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce, popřípadě stavební proluky. Tab. 3.3.1.: Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
Účel záboru
B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 R1 Z1
Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Veřejná zeleň Hřbitov Výroba Výroba
Z2 V1 V2
Výměra Počet (ha) účelových jednotek 3,50 20 0,64 4 0,94 5 0,47 5 0,25 2 0,16 2 0,38 3 1,05 2 0,03 1 0,14 1 1,60 0,21 0,05 1,52 1,01
Navržené plochy jsou v souladu s požadavky obce: • Plocha B1 - bydlení. Jedná se o hlavní rozvojové území sídla na severovýchodním okraji zástavby, které obec již dlouhodobě sleduje a na kterou již bylo vydáno územní rozhodnutí. Jedná se o zaplnění prostoru mezi stávající zástavbou a územím, kde v současné době výstavba rodinných domů. Jedná se o svažité území, nevhodné pro zemědělství, většinu tvoří ostatní plochy. V lokalitě byla v nedávné době realizována trafostanice, vedou přes ní všechny sítě technické infrastruktury. Plocha byla z větší části převzata z předchozího ÚPO. • Plochy B2 a B3 jsou situovány oboustranně podél silnice směr Hluboké Mašůvky. Dojde zde k logickému prodloužení zástavby podél stávající komunikace, ze které plochy budou obslouženy. Směrem z obce budou prodlouženy sítě technické infrastruktury. Plochy byly z větší části přebrány z předchozího ÚPO a jeho změn. • Plocha B4 bydlení je situována na západním okraji zástavby při záhumení cestě. Plocha bude prodloužením právě probíhající výstavby podél stávající komunikační osy - záhumení cesty. Plocha byla z větší části převzata z předchozího ÚPO.
6
•
•
•
•
• •
• • •
•
Plocha B5 bydlení je situována na západním okraji zástavby podél silnice směr Kravsko. Dojde zde k logickému prodloužení zástavby podél stávající komunikace, ze které plocha bude obsloužena. V komunikaci rovněž vedou všechny sítě technické infrastruktury. Plocha byla převzatá z předchozího ÚPO. Plochy B6 a B7 bydlení je situována na severním okraji zástavby při komunikaci směrem k mlýnu. Plochy budou prodloužením právě probíhající výstavby podél stávající komunikační osy, ze které bude obslužena. Plochy byly z větší části převzaty z předchozího ÚPO. Plocha B8 bydlení je situována na západním okraji zástavby v proluce při místní komunikaci. Plocha logicky zaplní zahrady v zadní části zastavěných stavebních pozemků. Bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha B10 bydlení se nachází na severním okraji zastavěného území podél cesty vybíhající do krajiny. Plocha je určena pro vybudování jednoho rodinného domu a bude obsloužena prakticky stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha B9 je prolukou na východním okraji zástavby a logicky dotvoří území, kde v současné době probíhá výstavba. Plocha R1 – víceúčelový rekreační areál na břehu Plenkovického rybníka. Jedná se o plochu vhodnou pro tento účel – bezprostřední blízkost vodní nádrže a mimo obytnou zástavbu. Jedná se o obecní pozemek na kterém obec uvažuje s realizací plochy pro volnočasové aktivity obyvatel a pro podporu cestovního ruchu. Plocha Z1 – veřejná zeleň je navržena jako izolační zeleň kolem stávajícího i navrženého hřbitova. Plocha byla převzata z předchozího ÚPO. Plocha Z2 je navržena pro rozšíření stávajícího hřbitova. Navazuje na stávající pohřebiště, které v brzké době nebude kapacitně dostačující. Plocha V1 je určena pro lehkou, nerušící výrobu. Nachází se na severním okraji sídla, kde bude navazovat na výrobní areál na sousedním k.ú. Kravsko. Jedná se o vhodný rovinatý terén, budova budou skryty za stávající zástavbou a zelení kolem hřbitova. Plocha byla převzata z předchozího ÚPO. Plocha V2 je určena pro zemědělskou výrobu. Jedná se o brownfield, který byl v minulosti využíván jako drůbežárna. Na ploše je navržena zemědělská výroba. Vzhledem k tomu, že plocha není obsloužena dostatečně kapacitní infrastrukturou, jiná než zemědělská výroba zde není žádoucí. Plocha byla převzata z předchozího ÚPO
3.3.2.: Rekapitulace:
Bydlení celkem
7,56
Rekreace celkem Sídelní zeleň celkem Výroba celkem
1,60 0,26 2,53
45 RD
Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Počet rodinných domů není stanoven závazně, jedná se o odborný odhad pro účely bilance. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků. Předpokládaná velikost obce je 450 obyvatel v 207 bytech.
7
Obec
Počet obyvatel stav Plenkovice 363
Obec
Počet objektů s č.p. stav Plenkovice 162
Počet obyvatel přírůstek 87
Počet objektů přírůstek 45
Počet obyvatel – návrh celkem 450
Počet objektů – návrh celkem 207
3.4 Plochy výroby Na území obce se nachází několik monofunkčních ploch výroby. Jsou jimi: • Plocha zemědělské výroby severně od zastavěného území. Je na ní několik objektů, plocha není intenzivně využívaná. • Na území obce nejsou žádné objekty, ve kterých je provozována intenzivní živočišná výroba. • Dokumentací jsou navrženy plochy pro výrobu V1 a V2, které byly převzaty z předchozího ÚPO. Územním plánem byla navržena následující opatření: • Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. • Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.
3.5 Plochy občanského vybavení Na území obce je několik ploch a zařízení občanské vybavenosti. Jsou to: • Obecní úřad; • Farní kostel; • Prodejna smíšeného zboží; • Pohostinství. Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Rozvoj komerční občanské vybavenosti je určen vývojem místního trhu a v případě řešené obce je vyhovující. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné v případě potřeby jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení, nebo jiných plochách.
3.6 Ochrana památek Na území obce se nachází následující kulturní památka: • 36422 / 7-6487 – kostel sv. Vavřince Celé území obce je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2
8
zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.
3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Obec je poprvé zmiňovaná v roce 1343. Pravděpodobně již středověké jádro můžeme identifikovat podél komunikace stoupající od rybníka ke kostelu. Nasvědčuje tomu jednak první vojenské mapování (1764-1768 a 1780-1783), na kterém je zakreslen právě tento úsek zástavby a rovněž urbanistická struktura tvořená pravidelnou řadou usedlostí. Jádrem obce je tedy poměrně úzká stoupající ulice lemovaná oboustranně řadou usedlostí. V nejvyšším bodě je umístěn kostel se středověkým jádrem, původně obklopen hřbitovem. V obci je ve středověku uváděna tvrz, zpustošená za husitských válek, která později zanikla. Pravděpodobně se nacházela na návrší v blízkosti kostela. Na sklonku středověku byl v obci vybudován dodnes existující rozlehlý rybník. Od konce 18. století vzniká drobná chalupnická zástavba na příkrém svahu severně od kostela, během 19. století se postupně řadí domy podél cesty k dnešnímu hřbitovu. Zřejmě až na přelomu 19. a 20. století se začínají stavět drobné domky od svahem podél Plenkovického potoka. Pravděpodobně až ve 20. století se začínají řadit rodinné domy podél silnic směrem na Kravsko, Hluboké Mašůvky i Přímětice. Nejdůležitějšími urbanistickými hodnotami jsou: • Umístění obce na návrší nad rybníkem; • Kompaktní forma sídla a drobná struktura venkovské zástavby; • Výšková hladina zástavby; • Historické jádro tvořené souvislou ulicovkou; • Drobná struktura chalupnické zástavby na svahu pod kostelem v údolí potoka; V zástavbě obce převládá nově upravená obytná zástavba, forma však ve starších částech obce zůstává tradiční (usedlosti, domky). Předložená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídla. Stávající zástavba je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním využitím podporují obytný charakter sídla. Rovněž je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány žádné nové dominanty, je zachována výšková hladiny zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, že musí respektovat venkovský obraz sídla. Na území obce se nacházejí následující architektonicky cenné stavby a soubory (některé z nich jsou uvedenými kulturními památkami): • Farní kostel sv. Vavřince; • Pomník padlým před kostelem; • Kříž před kostelem; • Boží muka u hráze rybníka; • Kříž při polní cestě do Hlubokých Mašůvek; • Kříž při silnici do Hlubokých Mašůvek; • Kříž při silnici do Přímětic;
9
Uvedené architektonicky cenné stavby a soubory jsou dokumentací respektovány, některé z nich jsou chráněny jako památky místního významu.
3.8 Krajinný ráz Obec se nachází v hodnotném krajinném rámci (částečně přírodním parku), který nesmí být novou zástavbou narušen. Rozvojové plochy proto navazují na zastavené území, vesměs na svazích údolí. Nezastavěné horizonty, zejména pak izolované vrchy, jsou respektovány. Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz obce. V souvislosti zejména s umísťováním staveb bude třeba respektovat ust. § 12 zákona a dle ust. § 12 odts.2 zákona bude k povolování a umísťování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody – zejména s ohledem na skutečnost, že část řešeného území se nachází v přírodním parku Jevišovka.
3.9 Ochrana přírody a krajiny Na katastrálním území obce nebyly vymezeny žádné prvky nadmístního územního systému ekologické stability (ÚSES) Součástí územního plánu je Plán místního územního systému ekologické stability obsahující navržené prvky ÚSES – biocentra, biokoridory a interakční prvky. Je popsán v samostatné příloze. Část území obce leží v území přírodního parku Jevišovka. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavěné území. Všechny lesní pozemky (kromě dodatečného záboru pod stávající místní komunikací) a většina ploch krajinných jsou respektovány, jsou umožněna další zatravnění a členění orné půdy interakčními prvky. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů2. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: • Všechny lesy (viz oddíl 3.10 této přílohy); • Všechny vodní toky – jsou dokumentací respektovány; • Všechny rybníky – jsou dokumentací respektovány; • Údolní nivy – jsou dokumentací respektovány; Na území obce se nevztahují žádné další limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Všechny limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny jsou dokumentací respektovány. Do dokumentace byly zakresleny dle podkladů poskytnutých pořizovatelem, kromě lokálního ÚSES, který byl upraven. Plochy biocenter jsou zahrnuty do ploch přírodních.
2
Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
10
3.10 Lesy Pro vymezení všech lesních pozemků, vyznačených v grafické části byly použity mapy katastru nemovitostí. Druh pozemku Výměra (ha) Podíl z celého katastrálního území % Lesní půda 19 4 Celkem k.ú. 437 100 Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Území obce je nepatrně zalesněným územím. Dokumentací je navržen zábor lesního pozemku pod stávající místní komunikací v severovýchodní části obce. Všechny ostatní lesní pozemky jsou dokumentací respektovány. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa jsou dokumentací vymezeny plochy zastavěného zastavitelného území. O přípustnosti výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech.
3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Správní území obce leží v povodí drobných vodních toku Plenkovického potoka (4-14-03024) Mramotického potoka (4-14-03-025). Mramotický potok se do Plenkovického potoka vlévá na katastru obce v místech Plenkovického rybníka. Vodní toky jsou vesměs v přirozeném a vyhovujícím stavu a jsou dokumentací respektovány. Výjimkou jsou úseky protékané zástavbou, kde chybí doprovodná zeleň, a mohou být problémy s kapacitou koryta. Koryta vodních toků mimo zastavěné území jsou ve vyhovujícím stavu, případné další revitalizace dokumentace připouští.. Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: • Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována. Na území obce jsou následující vodní nádrže: • Plenkovický rybník. • Rybník u Plenkovického mlýna. Vodní nádrže jsou dokumentací respektovány. Údaje byly zjištěny doplňujícími průzkumy a rozbory.
11
3.11.2 Záplavy, eroze Území obce není výrazně ohroženo erozemi ani lokálními záplavami. Na katastru obce se nacházejí svažitější expozice orné půdy, zde je umožněno zatravnění. Na území obce nebylo stanoveno záplavové území. Obec se nenachází ve zranitelné oblasti.
3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nenacházejí.
3.11.4 Zásobení vodou Obec má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, který je zásoben ze skupinového vodovodu Znojmo. Na území obce se nachází vodojem Hluboké Mašůvky 2x250 m3, 360 m n.m. Z tohoto vodojemu je zásobena jak obec Plenkovice, tak i Hluboké Mašůvky. Vodojem je pro současný odběr dostačující, distribuční síť pokrývající celé zastavěné území obce je vyhovující. Nejsou navrženy žádné koncepční změny. Distribuční síť bude prodloužena na rozvojové plochy. Kapacita vodojemu celkem 500 m3 je dostatečná pro téměř 3000 obyvatel, což v návrhovém období Plenkovic i Hlubokých Mašůvek vyhovuje. Navržené řešení je v souladu Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Vodovodní řady jsou chráněny následujícími ochrannými pásmy: • Do DN 500, včetně - 1,5 m Z platné legislativy ani správních rozhodnutí nevyplývají žádná ochranná pásma vodojemu.
3.11.5 Odkanalizování Obec má kompletní kanalizační síť, vybudovanou v nedávné době. Pokrývá celé území obce a je po všech stránkách vyhovující. Splaškové vody jsou prostřednictvím výtlaku přečerpávány do Mramotic a následně na ČOV města Znojma. Nejsou navrženy žádné koncepční změny, kanalizační stoky budou prodlouženy na rozvojové plochy. Navržené řešení je v souladu Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Kanalizační stoky mají následující ochranná pásma: • ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí • ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí
12
3.12 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí následující nadzemní vedení elektrizační soustavy: • VN 22 kV – průběžné trasy zásobující obec, s odbočkami ukončenými v trafostanicích VN/NN Vedení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy: • Ochranné pásmo VN 22 kV – 10(7) m od krajního vodiče; Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení na sloupech. Na území obce se nachází celkem 2 trafostanice VN/NN, obě distribuční Kapacita trafostanic je pro současný odběr dostatečná. Trasy vysokého napětí protínají zastavitelné plochy B1, B2, B3 a B9. Z toho důvodu byla navržena přeložka trasy vysokého napětí s podmínkou zachování napojení stávající trafostanice. Elektrické stanice mají následující ochranná pásma: • Stožárové elektrické stanice – 7 m; • Zděné elektrické stanice – 2 m. Zbývající trafostanice i vedení VN jsou dokumentací respektována. Z důvodu plánované výstavby a posílení příkonu dokumentace umožňuje v případě potřeby realizaci dvou distribučních trafostanic VN/NN u ploch B1 a B6. Trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA, při čemž na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek. Obec BJ - návrh Počet DTR celkem - návrh BJ – návrh (při TR 400 kVA) Plenkovice 207 4 460 Navržený výkon distribučních trafostanic pro současný i výhledový odběr vyhovuje.
3.13 Plyn Obec je plynofikovaná rozvody STL v celém rozsahu zastavěného území. Plynofikace je z technického i kapacitního hlediska vyhovující. Vysokotlaké plynovody, ani regulační stanice se na území obce nenacházejí. Na území katastru jsou následující ochranná a bezpečnostní pásma: • Ochranné pásmo plynovodu – mimo zastavěné území - 4 m • Ochranné pásmo plynovodu v zastavěném území - 1 m Stávající plynárenská zařízení, včetně ochranných pásem jsou dokumentací respektována. Územním plánem je navržena distribuční síť v rozvojových plochách, která může být upravena podrobnější dokumentací.
13
3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvažuje.
3.15 Telekomunikace V řešeném území se nachází sdělovací zemní kabely – telefonní siť, které pokrývají část zástavby kolem hlavní silnice. Ve zbývající částech jsou kabely nadzemní. Telefonní kabely mají ochranné pásmo: • 1,5 m na obě strany od půdorysu Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je nadzemní vedení je navržena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách a bude řešena podrobnější dokumentací.
3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná divoká skládka. Předloženou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci žádné skládky, ani nebylo navrhnuto žádné zařízení pro likvidaci odpadů.
3.17 Doprava Zájmy drážní, letecké ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny.
3.17.1 Silnice Na území obce se nachází následující krajské silnice III. třídy: • III/408 32a Kravsko - Plenkovice; • III/408 31 Znojmo – Plenkovice – Hluboké Mašůvky; Silnice III/408 31 od křižovatky s 408 32a směrem k Znojmu (Příměticím) dle Generelu krajských silnic neplní funkci krajské silnice a proto je možné jejich vyřazení ze sítě krajských silnic. Ostatní silnice jsou ve svých trasách stabilizovány. Silnice mají v průjezdním úseku obslužný charakter. Intenzita provozu není velká, a proto nevytváří žádná výraznější rizika pro bezpečnost, životní prostředí ani veřejné zdraví.
14
Silnice jsou vedeny v členitém terénu, a proto by zásadní zásahy do jejích trasování vyvolaly neúměrné náklady. Parcely silnic III. tř. mají vesměs dostatečnou šířku, z majetkově právního hlediska je tedy možné jejich rozšíření na požadovanou kategorizační šířku. S přihlédnutím k členitému terénu je možné závady ve výškovém vedení komunikací na území obce tolerovat. Všechny silnice jsou dokumentací respektovány. Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS Jihomoravského kraje, pracoviště Znojmo. Silnice III. třídy mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky;
3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava a) Místní komunikace: Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obec nemá zpracovaný paspart místních komunikací. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou označeny jako komunikace účelové. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajské silnice. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Proto se zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací neuvažuje. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy v zastavěném území. Všechny místní dokumentace jsou dokumentací respektovány. Jejich úseky vedoucí po parcelách vedených v katastru nemovitosti jinak než komunikace jsou navrženy k dodatečnému záboru pro tento účel. Dokumentací jsou navrženy komunikace obsluhující rozvojové plochy. b) Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech.
15
Pro potřeby tohoto dokumentu budou jako účelové komunikace určeny všechny komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. c) Statická doprava Vzhledem k malé rozloze sídla jsou potřeby parkovacích a odstavných stání poměrně malé. V obci je několik ploch sloužících jako parkoviště. Průzkumem bylo zjištěno, že jsou současné kapacity za běžného provozu dostačující. Kromě uvedených parkovišť parkuji vozidla v profilech a rozšířeních komunikací po celém území obce; Dokumentací jsou stávající parkoviště respektována a navržena jsou další potřebná (viz závaznou část dokumentace). d) Autobusová doprava Jedinou složkou hromadné dopravy v obci je meziměstská autobusová doprava zajišťována specializovanou organizací. Obec je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, obsloužena linkami 805 a 815. Na území obce se nachází následující zastávky: • Plenkovice, u rybníka. Zastávka je po všech stránkách vyhovující (mimo jízdní pruh, včetně vybavení) a zůstane včetně točny zachována. • Plenkovice, Jednota. Zastávka směr Kravsko je umístěna v jízdním pruhu, nachází se však ve stísněných podmínkách a vybudování zastávkového pruhu by vyvolalo neúměrné náklady. Zastávky v opačném směru se nachází mimo jízdní pruh komunikace.
3.18 Ochrana nerostných surovin Na území obce se nachází: • Chráněné ložiskové území kaolinu 13710000 Plenkovice • Výhradní ložisko kaolinu 3137100 Plenkovice • Poddolované území 3300 Plenkovice-Přímětice Limity vyplývající z horního zákona jsou respektovány. Nacházejí se daleko mimo ochranné pásmo stávající i navrhované zástavby.
3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou žádné objekty důležité pro obranu státu civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky Na území obce se nachází objekt požární ochrany – požární zbrojnice, která je předloženou dokumentací respektovány.
16
Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany – Ochranné pásmo radiolokačního zařízení. Celé správní území obce je situováno v zájmovém území Ministerstva obrany – letovém koridoru pro létání v malých a přízemních výškách. Uvedená zájmová území Ministerstva obrany a jejich ochranné podmínky je nutné v dalších řízeních respektovat.
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území V zadání této dokumentace nebyl stanoven požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k § 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona pozdějších předpisů.
5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází v řepařské výrobní oblasti. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvalé trávní porosty. Orné půdy jsou svou výměrou na katastru obce dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách na náhorních plošinách. Méně vhodné lokality orné půdy jsou v údolních nivách a v blízkosti vodních toků a nádrží. Menší plochy jsou na svažitých, erozně ohrožených partiích. Do budoucna je třeba uvažovat o případném dalším zatravňování těchto pozemků. Trvale zatravněné plochy, vzhledem k charakteru krajiny, jsou v oblasti zemědělské půdy zastoupeny poměrně velikou výměrou. Jsou situovány zejména na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků a nádrží.
17
Zahrady a ovocné sady jsou situovány v současně zastavěném území a jeho bezprostředním okolí. Podstatná část těchto pozemků je součástí obytné funkce. Pedologická charakteristika a kvalita zemědělského půdního fondu jsou popsány v samostatných kapitolách.
5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek (HPJ): HPJ 12 hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, příznivé vláhové poměry HPJ 29. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 37. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 59 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vodní poměry méně příznivé, při odvodnění příznivější. Sledujeme – li poměry katastru řešené obce, můžeme konstatovat následující: V členitých partiích hornatiny jsou převažující kambizemě, prostřídané sklonitými půdami. Pouze v údolích vodních toků se vyskytují gleje. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) příslušné třídy ochrany ZPF. V územním plánu jsou posuzovány zejména půdy v okolí současně zastavěného území obce, kde může dojít k záboru ZPF Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany:
BPEJ 4.12.00
Třída ochrany I.
18
4.12.10 4.29.11 4.59.00 4.29.04 2.37.15 4.29.54
II. III. III. IV. V. V.
Katastr řešené obce je z hlediska kvality zemědělské půdy územím kontrastním. Na náhorních plošinách ve východní části katastru jsou dominantní půdy s vyšší třídou ochrany, v členitější západní části, kde se nachází zástavba i větší část zastavitelných ploch jsou půdy méně kvalitní.
5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy jsou v řešeném území zastoupeny k celkové výměře ZPF velmi malou rozlohou. Jedná se zejména o lokality ve východní části katastru, daleko od stávající a navrhované zástavby. Návrh nepředpokládá zábor těchto ploch.
5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). a) Zábory ZPF Lokalita B1 – bydlení – jedná se o hlavní rozvojové území obce. Nachází se v severovýchodní části zástavby. Současné využití je orná půda, trvalý travní porost a přibližně polovina je ostatní plocha. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již z větší části součástí předchozího územního plánu. Lokality B2 a B3 – bydlení – jedná se o plochy po obou stranách silnice směrem na Hluboké Mašůvky. Současné využití je orná půda a trvalý travní porost. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou, technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plochy byly již z větší části součástí změny předchozího územního plánu. Lokalita B4 – bydlení – Nachází se podél záhumení cesty na západním okraji zastavěného území, podél které se již rozvíjí zástavba. Současné využití jsou zahrady. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již z větší části součástí předchozího územního plánu. Lokality B6 a B7 – bydlení – jedná se o plochy podél cesty od obce k mlýnu. Současné využití je orná půda a trvalý travní porost. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou, technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Rozvojová plocha přímo
19
naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plochy byly již z větší části součástí změny předchozího územního plánu. Lokalita B8 – bydlení – Nachází se podél komunikace na západním okraji sídla v zadní části zastavěných stavebních pozemků. Současné využití jsou zahrady. Rozvojová plocha se nachází v zastavěném území. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B9 – bydlení – Je prolukou podél komunikace na východním okraji zástavby. Současné využití je trvalý travní porost. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B10 – bydlení – Nachází se podél komunikace na severozápadním okraji v zadní části zastavěných stavebních pozemků. Současné jsou zahrady. Rozvojová plocha se nachází v zastavěném území. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita R1 – rekreace – nachází se na břehu rybníka v západní části katastru obce. Jedná se o obecní pozemek, na kterém obec zamýšlí vybudovat víceúčelový sportovně rekreační areál. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plochy B5, Z1, Z2, V1 a V2 nejsou zábory. Zábory zemědělské půdy za účelem realizace prvků ÚSES jsou uvedeny v příloze „Plán místního ÚSES“. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
Účel záboru
Výměra SZÚO (ha)
kultura
BPEJ
Třídy ochrany půdy
B1
Bydlení
2,31
ANO NE
B2
Bydlení
0,64
NE
B3
Bydlení
0,94
B4
Bydlení
B6
2.29.14 2.37.15
IV. V.
2.12.00 2.37.15
II. V.
ANO částečně
NE
Orná Trvalý trav. porost Zahrada Orná Trvalý trav. porost Orná
NE
Zahrada
II. III. V. III.
ANO částečně
0,47
2.12.00 2.29.11 2.37.15 4.29.11
Bydlení
0,16
NE
Orná
Bydlení Bydlení Bydlení
0,38 1,05 0,03
NE ANO NE
B10
Bydlení
0,14
NE
Orna Zahrada Trvalý trav. porost Orná
II. V. I. IV.
ANO částečně
B7 B8 B9
4.12.10 4.29.54 4.12.00 4.29.04 nebonitováno
R1
Rekreace
1,60
NE
4.12.10 4.29.04 2.59.00 4.29.11
II. IV. III. III.
Trvalý trav. porost 20
Plocha obsažená v ÚPO a jeho změnách ANO z větší části
ANO částečně
ANO částečně NE NE NE NE
Zábory celkem
7,72
5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby • Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. • Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. • Využily optimálních rozvojových možností obce. V návrhu dochází k záboru zvláště chráněných půd v následujících lokalitách: • B2 a B3 – bydlení. Zvláště chráněné půdy zasahují pouze do malé části lokality. • B6 a B7 - bydlení. Jedná se o proluky podél stávající komunikace. Plochy byly z větší části obsaženy již v původním územním plánu obce.
5.2 Zábor lesních pozemků Lokalita Z3 - plocha dopravní. Jedná se o dodatečný zábor pod stávající místní komunikací a v jejím bezprostředním okolí, jako součást ploch dopravních ve východní části obce. Tab. 5.1.5.: zábory lesních pozemků jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
Účel Výměra SZÚO kultura transformac (ha) e
Z3
Místní komunikace Zábory celkem
0,10
NE
Les
0,10
21
