1.Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1.Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1 Soulad s politikou územního rozvoje Návrh územního plánu Ţichlínek je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), schválenou Vládou České republiky usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009 Z pohledu PÚR ČR 2008 leţí správní území obce Ţichlínek mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy, koridory, plochy dopravy a technické infrastruktury. Návrh územního plánu Ţichlínek je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území, obsaţených v čl. 14 aţ 32 PÚR ČR 2008. Ve vyhlášeném záplavovém území řeky Moravské Sázavy, které zasahuje do zastavěného území obce jsou nové zastavitelné plochy pouze podmíněně přípustné, podmínkou je souhlas vodoprávního úřadu s umístěním konkrétní stavby a realizace případných opatření k zabezpečení stavby. Tato opatření však nesmějí zvýšit hladinu záplavy u sousedící stávající zástavby. 1.2Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Obec Ţichlínek spadá do řešeného území Územního plánu VÚC Pardubického kraje, který byl schválen 14. prosince 2006. Řešeného území se dotýká následující navrhovaný prvek: - přeloţka silnice I/43 kolem Lanškrouna, která by měla probíhat severně od řešeného území a zlepší dopravní dostupnost obce - výhledová trasa ţelezničního propojení Letohrad – Lanškroun ( tento záměr je v nesouladu s vyjádřením Správy ţelezniční dopravní cesty Praha k územním plánům sousedních obce – Albrechtice, Sázava, v kterém tato organizace sděluje, ţe řešené území je situováno mimo stávající i výhledové zájmy ţelezniční dopravy) V územním plánu VÚC Pardubického kraje jsou vyznačeny následující limity vyuţití území, které se dotýkají obce Ţichlínek: -

ţelezniční trať

-

primerní el. vedení 400 kV a 110 kV do rozvodny Krasíkov

-

poldr Ţichlínek

-

jiţně od řešeného území se nachází evropsky významná lokalita – Rychnovský vrch

Výše uvedené prvky a limity jsou v předkládaném územním plánu respektovány. Projednávané Zásady územního rozvoje Pardubického kraje lokalizují západně od zastavěného území obce Ţichlínek dopravní koridor o šířce cca 300 m pro umístění stavby označené D22 – přeloţka silnice I/43 v trase Mladějov – Lanškroun – Albrechtice. Na základě projednávání návrhu územního plánu Ţichlínek byly nové zastavitelné plochy navrhované západně od zastavěného území obce podstatnou měrou omezeny. 1.3 Širší vztahy UMÍSTĚNÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ

1

Obec Ţichlínek leţí v nivě Moravské Sázavy, západně od Zábřeţské vrchoviny a v blízkosti hranice Pardubického kraje s krajem Olomouckým. Je jedním ze tří stavebně srostlých zastavěných území obcí Albrechtice, Sázava, Ţichlínek, které vytvářejí významný pás osídlení východně od města Lanškroun. Blízkost tohoto města, které mělo v roce 2001 podle výsledků SLBD 10 027 obyvatel, je z hlediska nabídky občanského vybavení a pracovních příleţitostí velmi významná pro kvalitu ţivota v obci. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST INFRASTRUKTUROU

OBCE

A

JEJÍ

VYBAVENÍ

TECHNICKOU

Doprava - území je obsluhováno silniční i ţelezniční dopravou -

v budoucnosti lze předpokládat zlepšení dopravní dostupnosti obce z hlediska regionu vzhledem k navrhovanému vedení silnice I/43 v blízkosti řešeného území Konečnému umístění a realizaci přeloţky komunikace I/43 bude předcházet předloţení podrobné akustické studie s uvedením počtu exponovaných obyvatel, hodnocením zdravotních rizik a návrhem protihlukových opatření. V úvahu bude vzata i navrhovaná zástavba v blízkosti této komunikace.

Zásobování vodou – obec je členem skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Ţichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice Odvádění a čištění odpadních vod - obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizaci, jedná se o neucelený systém, který byl budován svépomocí občanů dle potřeb jednotlivých částí obce - koncepční záměr čištění odpadních vod předpokládá výstavbu splaškového systému skupinové kanalizace se společným čerpáním obcí Albrechtice, Sázava, Ţichlínek na ČOV Lanškroun. Zásobování el. energií

- zásobování elektrickou energií je řešeno z systémem 35 kV, odbočkami z nadzemního vedení VN 263, výkonově zajištěného z TR 110/22 kV Lanškroun, výraznější rozšíření v územním plánu se nepředpokládá Zásobování plynem - středotlaký plynovod je veden celým zastavěným územím obce Telekomunikace – v obci je vybudována telekomunikační síť, na kterou je moţno napojit všechny objekty v obci ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - v řešeném území územního plánu se nacházejí pouze prvky lokálního významu, které jsou jiţ funkční

2.Údaje o splnění zadání Předkládaný návrh územního plánu respektuje pokyny obsaţené v Zadání Územního plánu Ţichlínek. Toto zadání bylo schváleno dne 9. října 2007 Usnesením č.X 686 Zastupitelstva obce Ţichlínek.

2

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1 Podrobnější charakteristika zastavitelných ploch Číslo lokality: 1-Bm ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 2- Bm Název lokality: K Lanškrounu II Podrobnější popis : -

- výstavba cca 15 rodinných domů

navrhována je změna trasy přívodního vedení k TS 177 a rozvojové lokality

tím částečné uvolnění

Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: -

v území je třeba respektovat průběh primerního el. vedení a jeho ochranného pásma, zachovat volný přístup k předmětnému vedení, v rámci územní studie navrhnout v dané ploše veřejné komunikace, veřejnou zeleň, apod.

- při umisťování jednotlivých objektů je třeba respektovat průběh STL plynovodu ve východní části lokality, případně přistoupit k jeho přeloţení Číslo lokality: 3a, 3b, 3c-D Podrobnější popis : realizace nové místní komunikace po západním okraji zastavěného území obce Číslo lokality: 4- Bv + D Název lokality: Severozápadní okraj I Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 5- Bm Název lokality: K Sázavě I Podrobnější popis :

- výstavba cca 8 rodinných domů

Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: -

v území je třeba respektovat průběh primerního el. vedení a jeho ochranného pásma

Číslo lokality: 6- Bv Název lokality: K Sázavě II Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění

3

hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 7-Bv Název lokality: Severozápadní okraj II Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - v západní části lokality je třeba při umisťování objektů respektovat ochranné pásmo lesa Číslo lokality: 8- Bv + D Název lokality: Severozápadní okraj III Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - výstavbou nesmějí být dotčeny památkové stromy, které se nacházejí v dané lokalitě Číslo lokality: 9-Bm Název lokality: Severozápadní okraj IV Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 10-Bm ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 11-Bm Název lokality: Severozápadní okraj V Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 12-Bm Název lokality: U krajské silnice I Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 13-Bm Název lokality: Severozápadní okraj VI Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 14-Bm Název lokality: Pískovna II Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení

4

Číslo lokality: 15-Bm +D Název lokality: U krajské silnice II Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 16-Bm Název lokality: Severovýchodní okraj I Podrobnější popis : výstavba cca 8 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 17-Bm Název lokality: Pískovna III Podrobnější popis : výstavba cca 3 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 18-Bm Název lokality: Severozápadní okraj VII Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 19-Bv Název lokality: Severozápadní okraj VII Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 20-Bv Název lokality: Severovýchodní okraj II Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování objektů je třeba respektovat průběh primerního el. vedení včetně jeho ochranného pásma Číslo lokality: 21-Bv Název lokality: Severozápadní okraj VIII Podrobnější popis : výstavba cca 4 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování objektů je třeba respektovat ochranné pásmo lesa

5

Číslo lokality: 22-Bm Název lokality: Střed obce I Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 23-Bv Název lokality: Střed obce II Podrobnější popis : výstavba cca 2 objektů pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 24-Bm Název lokality: Střed obce III Podrobnější popis : výstavba cca 6 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 25-Bm Název lokality: Střed obce IV Podrobnější popis : výstavba cca 6 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 26-Bm ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 27-Om Název lokality: U nové obytné zástavby v centru Podrobnější popis : výstavba objektů občanského vybavení, zejména zařízení pro obchod, nevýrobní a opravárenské sluţby, sluţby motoristům, veřejné stravování, apod. Číslo lokality: 28-Vd( na základě projednávání návrhu vypuštěna)

Číslo lokality: 29-Om Název lokality: U obecního úřadu Podrobnější popis : výstavba objektů občanského vybavení, zejména zařízení pro obchod, nevýrobní a opravárenské sluţby, sluţby motoristům, veřejné stravování, apod. Číslo lokality: 30-Bm Název lokality: Střed obce VI Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě:

6

- při umisťování jednotlivých objektů je třeba respektovat průběh a ochranné pásmo el. vedení v dané lokalitě Číslo lokality: 31-Bm Název lokality: Nad školou I Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení Číslo lokality: 32-Bv +D Název lokality: Nad školou II Podrobnější popis : výstavba cca 3 objektů pro rodinné bydlení s moţností jejich doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování jednotlivých objektů je třeba respektovat průběh a ochranné pásmo el. vedení v dané lokalitě Číslo lokality: 33-Os Název lokality: Za školou Podrobnější popis : realizace sportovišť zejména pro rekreační tělesnou výchovu a sport Číslo lokality: 34-Bm Název lokality: Střed obce VI Podrobnější popis : výstavba cca 25 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 35-Bm Název lokality: Střed obce VII Podrobnější popis : výstavba cca 20 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 36-D Podrobnější popis : realizace nové místní komunikace ve středu obce a následně po jihozápadním okraji zastavěného území obce Číslo lokality: 37-Om Název lokality: Za kovárnou Podrobnější popis : výstavba objektů občanského vybavení, zejména zařízení pro nevýrobní a opravárenské sluţby Číslo lokality: 38-Vz Název lokality: K Lubníku I

7

Podrobnější popis : -

rozšíření stávajícího zemědělského areálu východním směrem

Číslo lokality: 39-Vz ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 40-Bv +D Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – I Podrobnější popis : výstavba cca 5objektů pro rodinné bydlení s moţností jejich doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 41-Bv Název lokality: Jihozápadní okraj obce – I Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 42-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – II Podrobnější popis : výstavba cca 5 objektů pro rodinné bydlení s moţností jejich doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 43-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – III Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání

Číslo lokality: 44-Bm Název lokality: Jihozápadní okraj obce – II Podrobnější popis : výstavba cca 5 objektů pro rodinné bydlení Číslo lokality: 45-Bv Název lokality: Jihozápadní okraj obce – III Stávající funkční vyuţití : trvalé travní porosty Navrhované funkční vyuţití : bydlení – venkovského typu Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 46-Bv +D

8

Název lokality: Jihozápadní okraj obce – IV Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 47-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – IV Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 48-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – V Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování jednotlivých staveb je třeba respektovat průběh primerního el. vedení jihovýchodním okrajem lokality (včetně jeho ochranného pásma)

Číslo lokality: 49-Bv ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 50-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – VI Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 51-Bv Název lokality: Jihovýchodní okraj obce – VII Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování objektů respektovat ochranné pásmo lesa Číslo lokality: 52-Bv Název lokality: Jihozápadní okraj obce – VI Podrobnější popis : výstavba cca 1 objektu pro rodinné bydlení s moţností jeho doplnění hospodářským zázemím nebo stavbou pro podnikání Číslo lokality: 54-Va

9

Název lokality: U Asanace I Podrobnější popis : -

rozšíření stávajícího areálu společnosti ASANACE severním směrem k trati ČD

-

územím prochází primerní el. vedení, z důvodu zlepšení vyuţití dané lokality pro novou zástavbu je navrhováno přeloţení tohoto vedení severním směrem

Limity vyuţití území stanovené v době zpracování územního plánu v dané lokalitě: - při umisťování objektů respektovat ochranné pásmo dráhy Číslo lokality: 55-Va ( na základě projednávání návrhu vypuštěna) Číslo lokality: 56-D Podrobnější popis : doplnění zemědělské komunikace na severozápadním okraji řešeného území Číslo lokality: 57-D Podrobnější popis : doplnění zemědělské komunikace ve střední části obce Číslo lokality: 58-D Podrobnější popis : doplnění zemědělské komunikace na jihozápadním okraji řešeného území Číslo lokality: 60-D Podrobnější popis : doplnění zemědělské komunikace v jihovýchodní části řešeného území

3.2 Zdůvodnění koncepce dopravy Širší dopravní vztahy Řešená obec se rozkládá jiţně od Lanškrouna, jiţně od státní silnice I. třídy č. 43 (Svitavy - Lanškroun - Štíty) a západně od silnice II. třídy č. 315 (Ústí nad Orlicí - Lanškroun – Zábřeh). V řešeném území je provozována doprava silniční a ţelezniční, na trati č.270 je umístěna ţelezniční zastávka. Silnice I.-III. tříd Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území rozhodující úlohu. Přes řešené území jsou vedeny silnice III. třídy: III/31517 Ţichlínek – Lubník III/36810 Lanškroun – Ţichlínek – Rychnov na Moravě – Staré Město

10

III/36818 Ţichlínek – Luková - Damníkov Silnice zpřístupňují centra menšího osídlení, zajišťují přímou obsluhu objektů. Parametry těchto komunikací odpovídají významu komunikace a přenášené intenzitě. Obec se rozprostírá převáţně při silnici III/36810, která je trasována ve směru severojiţním. V roce 2005 byla provedena v úseku od křiţovatky se silnicí III/31517 po okraj obce ve směru na Lanškroun obnova krytových vrstev silnice III/36810, zbývající část (ve směru jiţním) je v nevyhovujícím stavu. U dalších komunikací v území se jedná o komunikace místní, resp. účelové. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Na silnicích III. třídy v zájmové oblasti dopravní sčítání prováděno nebylo. Silnice mají pouze místní význam a intenzity na nich jsou z hlediska celostátní silniční sítě zanedbatelné. Lze důvodně předpokládat, ţe intenzity nepřekročí průměrné hodnoty 700 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce v obou směrech. Místní komunikace Převáţná část zástavby v obci se rozkládá při silnici III/36810 a souběţných místních komunikací trasovaných ve směru severojiţním. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 2,5 - 3 m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od nových ţivičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních, popř. lesních cest, které umoţňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce. Řešeným územím protéká ve směru severojiţním řeka Moravská Sázava, která je překlenuta několika mosty a můstky rozdílných parametrů, na několika místech jsou brody. Dopravní závady a návrhy řešení Severní okraj zájmového území zasahuje uvaţovaná přeloţka silnice I/43 (jihovýchodní obchvat Lanškrouna). V rámci řešení přeloţky je uvaţováno mimoúrovňové kříţení se silnicí III/36810 (s obousměrnou rampou ze silnice I/43). Trasa přeloţky dle návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje je zakreslena ve výkresové části. Dopravní závady vykazuje průtah silnice III/36810 obcí, v roce 2006 byl zpracován na vlastní průtah bezpečnostní audit (Ing. Novotný Pardubice), tento audit byl v rámci zpracování územně-plánovací dokumentace zohledněn. Nedostatečné rozhledové poměry v místě napojení místních komunikací na silnici III/36810 jsou při obou výjezdech z obytné zóny v severní části obce (poblíţ zastávky BUS), při napojení místní komunikace od mostu u objektu firmy Obstas a při výjezdu naproti

11

objektu pohostinství Nosek. Navrţeno je, pokud tomu tak dosud není, osazení DZ „P6“ (Stůj, dej přednost v jízdě!) a osazení silničního zrcadla. Při vjezdu od Lanškrouna je umístěna autobusová zastávka s oboustrannými předimenzovanými zastávkovými pruhy, tyto pruhy je navrţeno zmenšit. Jako největší dopravní závadu lze hodnotit prostor u hostince v centru obce, kde jsou nevyhovující rozhledové parametry napojení na silnici III/36810 silnice III/31517 a obou sjezdů ke škole kolem objektu restaurace, nevyhovující jsou rovněţ vzdálenosti křiţovatek a umístění zastávky BUS v křiţovatce, bez nástupiště, přechodu pro chodce a pěšího napojení. Navrţeno je zrušení samostatného vjezdu ke škole podél objektu restaurace, tento sjezd je navrţeno nahradit novým napojením na silnici III/31517 na úrovni objektu školy. Dále je navrţeno zrušit vjezd ke škole od stávající autobusové zastávky, toto propojení by mělo být zachováno pouze pro pěší a cyklisty. Autobusovou zastávku je navrţeno přesunout (při zachování rozhledových poměrů) z oblasti křiţovatky jiţněji do volného prostoru při jihovýchodním kvadrantu křiţovatky silnic III/36810 a III/31517 (obratiště BUS). V místě přechodu pěších přes vozovku je navrţeno vybudování dělícího ostrůvku. Za dopravně závadné lze povaţovat směrové a šířkové parametry některých místních komunikací, vadné (příliš ostrý úhel napojení, nedostatečný rozhled, malý poloměr nároţních oblouků) je rovněţ napojení některých místních komunikací na silnici III/36810. Parametry místních komunikací jsou však přizpůsobeny konfiguraci terénu, omezující je rovněţ rozsah stávající zástavby. Na jednopruhových místních komunikacích souběţných se silnicí III/36810 je navrţeno dobudovat normové výhybny. Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající sítě místních komunikací o obsluţné komunikace, zpřístupňující rozvojové plochy v obci. Navrţena je místní obsluţná komunikace trasovaná souběţně se silnicí III/36810 při západním okraji stávající i navrhované zástavby, propojená se stávajícími úseky místních komunikací (viz výkresová část). V severní i jiţní části obce je navrţeno nové přemostění namísto stávajícího brodu pro jiţní propojení západní souběţné místní komunikace se silnicí III/36810. Ke kaţdé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat poţadavky na dopravní obsluţnost, parkování a přístup poţární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodrţet poţadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehoţ součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku sníţit aţ na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace.

12

Kategorizace silnic a funkční třídy Pro silnice III. tříd v řešeném území není (dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ - zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) kategorie stanovena. S ohledem na dopravní význam a zatíţení je uvaţována kategorie S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obsluţných komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funkční skupina stávajících průtahů silnic III. tříd je skupina B aţ C, místní komunikace mají funkční skupinu C a D. Komunikace pro pěší Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Chodníky v obci prakticky nejsou vybudovány, kromě několika krátkých úseků. Chodník chybí především při průtahu silnice III/36810. U některých autobusových zastávek nejsou vybudována nástupiště a prakticky u všech zastávek není zajištěno bezpečné přecházení přes vozovku. Navrţeno je chodník dobudovat v plném rozsahu při průtahu silnice III/36810, včetně normových nástupišť a přechodů s dělícím ostrůvkem u autobusových zastávek. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické poţadavky, zabezpečující uţívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Z důvodů terénních a kompaktní zástavby existuje v obci několik pěších spojení v samostatných trasách, které umoţňují zkrácení cest. Cyklistická doprava Oblast je vhodná pro cykloturistiku, optimální je spojení s pěší turistikou. V oblasti je mnoţství silnic a zpevněných cest s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze pro účely cykloturistiky vyuţít. Podpora cyklodopravy je zdůvodnitelná pro její naprosto zřejmá pozitiva – umoţňuje mobilitu bez ohledu na stáří a výši příjmu, je cenově výhodná, bezhlučná, přátelská k ţivotnímu prostředí a má malé plošné nároky. Cyklisté nemají problém s hledáním parkovacích míst, s dopravními kolapsy a zácpami. Významný je i přínos cyklistiky pro relativně nerušící mobilitu návštěvníků v přírodním i městském prostředí, a tím i pro rozvoj cestovního ruchu. Garantem cyklistického značení na území ČR je Klub českých turistů. Metodika KČT rozděluje cyklistické trasy na dvě základní skupiny - cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasou se rozumí cesta vedená po silnici, která je z hlediska bezpečnosti silničního provozu vhodná pro cyklistický provoz, nebo která vyuţívá místní komunikaci s povrchem, umoţňujícím bezpečné projetím běţným kolem. Značení těchto cyklotras je prováděno jednotně cykloznačkami, schválenými vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. 13

Cykloturistickou trasou se rozumí cesta vedená v terénu převáţně po místních komunikacích, polních a lesních cestách, příp. stezkách a to zpevněných i nezpevněných, které jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny vhodné pro cyklistický provoz. Silnice jsou pouţívány jen v případech, kdy není v poţadovaném směru moţno pouţít jinou vhodnou cestu. Značení cykloturistických tras je prováděno cykloturistickými značkami, kterými jsou: směrovka, pásová značka a směrová tabulka. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Ty jsou tvořeny samostatnou komunikací, určenou pro cyklistický provoz. Často jsou vedeny v souběhu se silniční komunikací, zatíţenou nadměrným automobilovým provozem a proto nevhodnou aţ nebezpečnou pro pouţití cyklistou. Po takto vybudované cyklostezce pak můţe být a obvykle je vedena cyklotrasa, značená cykloznačkami. Řešeným územím prochází regionální cyklotrasa: č. 4221 v trase Lanškroun – Ţichlínek – Tatenice Pro propojení s blízkým Lanškrounem je navrţena v extravilánu z důvodu zvýšení bezpečnosti provozu samostatná obousměrná cyklostezka v souběhu se silnicí III/36810 . Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je zastoupena pouze autobusovou dopravou. Nejbliţší ţelezniční stanice je v Lanškrouně. Autobusová doprava je provozovaná firmou ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. na linkách : 700986 Lanškroun – Ţichlínek – Krasíkov – Třebařov – Moravská Třebová 700988 Lanškroun – Rychnov – Moravská Třebová 700992 Lanškroun – Cotkytle – Janoušov - Štíty 720307 Brno – Moravská Třebová - Lanškroun – Ţamberk - Říčky Zastávky jsou v obci umístěny v dostatečném počtu, problematické je umístění zastávky u restaurace v centru obce, u většiny zastávek není dořešen bezpečný přístup pěších. Zastávky jsou částečně vybaveny zastávkovými pruhy a přístřeškem pro cestující. Autobusovou zastávku v centru obce u restaurace je navrţeno přesunout jiţněji do volného prostoru při jihovýchodním kvadrantu křiţovatky silnic III/36810 a III/31517 (bude slouţit zároveň jako obratiště BUS). Zároveň s přesunem zastávky je třeba dobudovat chodník s přechodem přes silnici III/31517. U ostatních zastávek je navrţena úprava stávajících předimenzovaných zastávkových pruhů a dobudování nástupišť. Statická doprava Parkování a odstavování vozidel je uskutečňováno převáţně na soukromých pozemcích a v profilu komunikací. Větší mimouliční parkovací plocha je vybudována v prostoru při objektech restaurace a ZŠ v centru obce (cca 40 stání pro osobní vozidla), před areálem a v areálu ZD, před objektem Obecního úřadu (cca 10 stání), před areálem firmy Rawela (cca 20 stání) a u kostela (5 stání). Parkovací plochu pro cca 30 osobních vozidel je navrţeno dobudovat u fotbalového hřiště. 14

Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garáţovací stání jsou reprezentována garáţemi na vlastním pozemku, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Poblíţ bytového domu v severovýchodní části obce jsou vybudovány řadové garáţe (8 stání). Ţelezniční doprava Při jiţní hranici řešeného území, mimo zastavěné území obce, prochází ţelezniční trať mezinárodního a celostátního významu č.270 Česká Třebová - Zábřeh - Olomouc Přerov, která je součástí III. tranzitního ţelezničního koridoru. V zájmovém území byla v roce 2005 provedena modernizace trati na návrhovou rychlost 160 km/hod, součástí modernizace byla i rekonstrukce ţelezniční zastávky Ţichlínek, kde jsou vybudovány dvě nástupiště, přístup k druhému nástupišti je řešen podchodem. Trať je dvoukolejná, trakce elektrická, s mimoúrovňovým kříţením se silnicí III/36810. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouţí k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice III. třídy (III/36810, III/31517, III/36818) ....... 15 m od osy vozovky Ţeleznice Ţelezniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehoţ hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem dráţního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údrţby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překáţek omezujících provozování dráţní dopravy.

3.3 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství

15

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav Obec Ţichlínek má vybudován vlastní systém zásobování vodou. Voda je přiváděna zásobovacím řadem DN 150 mm z vodovodního systému města Lanškroun. Dle informací VaK Lanškroun je potřeba vody v Ţichlínku průměrně 5 000 m 3/měs (167 m3/d), z toho má samotný závod Asanace s.r.o. potřebu 50 m3/d, tj. 1500 m3/měs. Zdroje vody Vodní zdroje na k.ú. Albrechtice vyuţívají 2 zvodně kvartérních sedimentů, a to s vyuţitím pásma přípovrchového rozpojení puklin masívu Krystalinika (pramenní jímky 26) a štěrkopískového kolektoru Moravské Sázavy (studny). Vydatnost pramenišť je evidována Důl umučených Kulina

7 l/s 4 l/s

Dodávka vody ze zdrojů Důl umučených se pohybuje v mnoţství cca 4 000 m3/měs, tj. cca 1,5 l/s. V nivě toku Moravská Sázava se nachází vodní zdroj s čerpací stanicí o kapacitě 3,0 l/s. Z čerpací stanice je voda čerpána potrubím DN 100 do dvou vodojemů. Povolení k odběru vody vydal referát ŢP pod č.j. ŢP/9893/2000/231.8-Dř/33 dne 20.2.2001 pro zdroje Širokoprofilová studna Důl umučených

4,0 l/s, 55 000 m3/r 7,0 l/s, 190 000 m3/r

Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem I. stupně. Tlakové poměry Tlakové poměry v obci jsou ovlivňovány vodojemem Albrechtice (250 + 400 m3, dno 436,30, hl. 439,00 ) a ČS Albrechtice ( Q = 240 l/min, H = 67,0 m ). Z ČS Albrechtice vede zásobní řad DN 200 do Lanškrouna, z něhoţ je provedena odbočka DN 150 mm směr Sázava a Ţichlínek. Rozvodné řady Rozvodné řady po obci jsou provedeny z DN 150, 100 mm z litiny a PVC. Procento napojení obyvatel je poměrně vysoké, cca 80 % . Dimenze řadů vyhovují z kapacitního hlediska i z hledisek poţární zabezpečenosti objektů dle ČSN 730873. Dle informací provozovatele nedochází k zásadním problémům v dodávkách vody a systém vykazuje patřičnou stabilitu. V letních měsících dochází k dotaci vody ze systému Lanškrouna (vodní zdroje H. Čermná). Návrh 16

Koncepce zásobování vodou obce pro návrhové období zůstane zachována. V současné době ţije v Ţichlínku 856 obyvatel (stav 2007), pro návrhové období je uvaţováno s rozvojem zejména bytové výstavby, včetně rozvoje lehkého průmyslu a drobného podnikání. Urbanistický návrh vytváří předpoklady pro výstavbu převáţně izolovaných RD a objektů pro podnikání i průmysl. Pro technický návrh je uvaţováno s návrhovým počtem obyvatel 1200. Orientační výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody je zpracován dle vyhlášky č. 428/2001Sb., koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby a odhad potřeb pro občanskou a technickou vybavenost je řešen dle směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 s vazbou na směrnici č.9/73. Ve výpočtu je uvaţováno s občanskou vybaveností samostatně. Uvaţované potřeby vody nebudou pravděpodobně dosaţeny, neboť v řadě nemovitostí budou vyuţívány pro potřeby vody uţitkové vlastní studny. Procento napojení obyvatel na vodovod je pro výhledové období uvaţováno 100%.

-

A. Potřeba vody pro bytový fond dle vyhlášky č. 428/2001Sb. 3

1200 ob. á 153 l/ob.den

-

183,60 m /d

B. Potřeba vody pro obč. a tech. vybavenost v současné době je známa náplň navrhované občanské vybavenosti pouze rámcově, potřeba vody je orientačně uvaţována dle směrnice č.9/73 v kategorii obec nad 1000 obyvatel 3

1200 ob. á 30 l/ob.den

-

36,00 m /d

C. Potřeba vody pro průmysl v současné době nelze specifikovat druh průmyslové výroby a podnikání, lze předpokládat drobnou podnikatelskou činnost obyvatel obce, řemesla a zemědělské druhy podnikání. Potřeba vody je uvaţována dle směrnice č. 428/2001Sb. pro provozovny místního významu, poloţka 45, pro počet pracovních dnů 260/rok. podnik ZOD Ţichlínek Kovo - Dřevo Urban H.S.T. Záměčnictví Šenkýř Mimini Autoopravna Rawela

poč. prac.

specif. potř. (l/os.sm.)

470 97 20 18

120 120 120 120

7 8

56,40 11,64 2,40 2,16

50 120

70

Qd (m3/sm)

0,35 0,96

120

8,40

17

návrh celkem

50

154

7,70 90,01 m3/sm

D.Potřeba vody pro zemědělství - pro navrhovanou zástavba se neuvaţuje, lze uvaţovat s potřebou vody pro zemědělské podnikání (např. agroturistika apod.). pro potřeby rezerv je uvaţováno 10,0 m3/d Nerovnoměrnost spotřeby vody Nerovnoměrnost spotřeby vody je uvaţována dle Směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 pro obec do 2 000 obyvatel. součinitel denní nerovnoměrnosti součinitel hodinové nerovnoměrnosti

kd = 1,35 kh = 1,80

Celkové bilance potřeby vody druh spotřeby obyvatelstvo vybavenost průmysl zemědělství Celkem

Qd (m3/d) 183,60 36,00 90,01 10,00 319,61

3

(m /d) 247,86 48,60 90,01 10,00 396,47

Qd max (l/s) 2,86 0,56 1,04 0,11 4,57

Qh max (l/s) 5,16 1,01 0,72 0,11 7

Dle orientačních výpočtů vzroste potřeba vody obce na cca 396,50 m3/d. Tato celková potřeba nebude pravděpodobně dosaţena, neboť nebude dosaţeno 100 % napojení, zástavba v dolní části obce je totiţ velmi rozptýlená. Tuto potřebu je nutno uvaţovat jako maximální při maximálním vyuţití území. Moţnosti vodních zdrojů jsou dány maximální kapacitou vodního zdroje (11,0 l/s), jenţ je nutno posoudit v rámci skupinového vodovodu Lanškroun (Lanškroun, Sázava, Albrechtice, Ţichlínek). Dle ČSN 736650 by měl obsah akumulace odpovídat 60 – 100 % denního maxima, v případě obce Ţichlínek se jedná o cca 238 - 397 m3. Stávající akumulaci 250 + 390 m3 v Albrechticích lze hodnotit jako podmíněně dostatečnou pro navrhovaný rozvoj, zejm. ve vztahu na kapacitní moţnosti vodních zdrojů skupinového vodovodu. V případě 100% realizace navrhovaných investičních aktivit bude nutno posoudit stabilitu celého skupinového vodovodu a nevylučujeme výstavby další akumulace (cca 2x250 m3) např. v prostoru stávající akumulace. Celkově lze konstatovat, ţe v území jsou dostatečně kapacitní vodní zdroje, avšak jejich vyuţití při rozsáhlých investičních aktivitách je nutno posoudit v širším hledisku skupinového vodovodu. Současnou akumulaci obce společně s Albrechticemi a Sázavou (650 m3) je nutno posoudit také v rámci studie skupinového vodovodu Lanškroun. Rozvodné řady V lokalitách navrhovaných investičních aktivit jsou navrţeny zaokruhované zásobovací řady. V dalších stupních dokumentace budou vodovodní řady navrţeny dle z.č.

18

274/2001Sb. § 11, vyhl. č. 428/2001Sb., ČSN 755401, TNV 755402. Jsou navrţeny řady profilů DN 90 – 110 mm zaokruhované na stávající řady příslušných profilů jednoho tlakového pásma. Navrhovaná doplnění vodovodních systémů je nutno podrobněji rozpracovat samostatnou dokumentací při konkrétním investičním záměru. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry poţárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udrţovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a poţárních nádrţí - dle ČSN 736639. Dle z.č. 274/2001Sb.,O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. Poţární zabezpečenost V intravilánu obce Ţichlínek budou vodovodní řady navrhovány i dle ČSN 730873 – zásobování poţární vodou. Dle konkrétního investičního záměru bude volena i dimenze zásobovacího potrubí. V případě návrhu větších podnikatelských celků, bude nutno poţární zabezpečenost posuzovat individuelně s ohledem na členění poţárních úseků. V případě návrhu většího rozsahu bude nutno přistupovat k návrhu poţárních nádrţí. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrţe Typ zástavby

1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší neţ 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. poţ.

potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v =0,8m/s

odběr Q l/s pro v =1,5m/s

obsah nádrţe m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

19

zatíţením větší neţ 2500 m2 Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu / mezi sebou Typ zástavby

hydrant

výtokový stojan

plnící místa

vodní tok nebo nádrţ

1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší neţ 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. poţ. zatíţením větší neţ 2500 m2

200/400

600/1200

3000/5000

600

150/300

400/800

2500/5000

400

120/240

300/600

2000/4000

300

100/200

200/400

1500/3000

200

80/160

120/240

1000/2000

150

Pozn.: u poloţek 1 aţ 4 se nemusí k poţárnímu zatíţení přihlíţet KANALIZACE Současný stav Obec Ţichlínek nemá vybudovánu soustavnou kanalizaci. Místně jsou provedeny úseky převáţně dešťové kanalizace s vyústěním do řeky Moravské Sázavy. V místech soustředěné novější zástavby je osazeno několik DČB (např. ČOV Biofluid 100 EO v horní části obce a DČB 30 EO u bytového domu u obecního úřadu a DČB u nemovitosti na pozemku kat.č. 367 u jezu na M. Sázavě). Další stoky jsou budovány jako dešťové, pravděpodobně s častým zaústěním přepadů za septiků, ev. ţump.

20

V r. 1998 byl zpracován Kanalizační řád obce Ţichlínek (projekce Veselý & V.P. Choceň), na jehoţ základě bylo OÚ vydáno povolení k vypouštění odpadních vod do Moravské Sázavy. Návrh Koncepčně lze řešit likvidaci odpadních vod v obci Ţichlínek v několika variantách. Koncepčním řešením odkanalizování obce se zabývá PRVK Pardubického kraje. Dle PRVK je uvaţováno s výstavbou centrálního systému splaškové kanalizace jako kombinace gravitačních a tlakových úseků. Odpadní vody by byly sváděny k centrální čerpací stanici a přečerpány na ČOV Lanškroun. Variantním řešením je likvidace OV u zdroje, tzn. osazení domovních mechanicko biologických ČOV a stávající kanalizaci vyuţít jako dešťovou a pro svod vyčištěných OV. Tato varianta je finančně dostupná, lze ji řešit etapově a postupně. Určité problémy jsou způsobeny pouze a administrativou (jednotlivá vodohospodářská povolení, kontroly provozu – vzorky apod.).Tuto variantu lze modifikovat v místech vhodných spádových poměrů a soustředěné zástavby moţností soustředěného čištění OV sídlištními ČOV pro několik objektů. Konečný návrh Koncepčním předpokladem pro centrální systém likvidace odpadních vod v Ţichlínku je jejich převod na centrální ČOV Lanškroun (společně s OV ze Sázavy a Albrechtic). Pro potřeby územně plánovací dokumentace doporučujeme územně hájit prostor pro výstavbu kmenového sběrače podél řeky M.Sázavy pro převod odpadních vod k centrální ČS Ţichlínek. Dále doporučujeme územně hájit prostor pro moţnou výstavbu dílčích ČS v intravilánu obce, popř. čerpacích stanic, včetně tras výtlačných řadů a kmenových sběračů. Do doby výstavby centrálních systémů a v lokalitách soliterních, popř. technicky velmi obtíţně napojitelných na centrální systémy, doporučujeme likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. převáţně v jímkách na vyváţení s atestem nepropustnosti dle ČSN 750905 a domovních ČOV. Jejich vyváţení je moţno smluvně zajistit na nejbliţší ČOV. U novostaveb doporučujeme osazení domovních ČOV. Při budování splaškových systémů je nutno navrhovat i dešťovou kanalizaci, přičemţ je nutno hydrotechnickým výpočtem ověřit moţnost odlehčení dešťových vod z nově navrhovaných ploch do stávajících recipientů Dle z.č. 274/2001Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. VODNÍ TOKY A PLOCHY Obec se nachází v povodí Moravské Sázavy, která pramení na svazích Bukové hory mezi městy Lanškroun a Červená voda. Protéká jiţním směrem, míjí Lanškroun a ve směru

21

sever - jih protéká Ţichlínkem, stáčí se východním směrem k Zábřehu na M. a jako pravostranný přítok se vlévá do Moravy. Obec je situována v tomto povodí tok Moravská Sázava

č. hydrolog. pořadí 4 - 10 - 02 - 011

plocha povodí 6,397 km2

správce toku PM

Koryto toku je převáţně přirozené, místně mírně upravené, zejm. u objektů na toku (mosty), svahy zatravněné bez tvrdé stabilizace. V profilu nad ústím Lukavského potoka má průměrný roční průtok 1,09 m3/s, přísluší jí povodí o ploše 100,14 km2 s průměrnou roční sráţkou 752 mm a prům. odtokovým součinitelem 0,46. Velké vody a M- denní průtok: Q1 = 22 m3/s Q2 = 37 m3/s Q5 = 56 m3/s Q10 = 66 m3/s

Q20 = 77 m3/s Q50 = 85 m3/s Q100 = 96 m3/s Q355 = 0,15 m3/s

Kvalita vody v toku se v současné době radikálně zlepšila vybudováním ČOV Lanškroun. Dle ČSN 757221 se orientačně kvalita vody zvýšila z tř. III. - IV. na tř. II. Obec Ţichlínek však podstatnou část svých odpadních vod do Sázavy vypouští, pod obcí se kvalita vody opět zhoršuje. Kvalita vody v toku byla hodnocena v těchto kategoriích (r. 2005 – zdroj Povodí Moravy s.p. Brno, provoz Šumperk): CHSKcr (mg/l) 20

BSK5 (mg/l) 6,5

NL (mg/l) 5

Ve střední části obce je vybudován stupeň o šířce 28,0 m a spádu 2,6 m. Pro jeho další provoz je nutná pravidelná údrţba. Jez slouţí pro výrobu elektrické energie na malé vodní elektrárně a je ve vlastnictví majitele této elektrárny. Koryto vodního toku Moravské Sázavy není v zájmovém území upravené s výjimkou ř. km. 32,820-32,827 a je tedy přirozeným vodním tokem, který nedosahuje zlepšených parametrů pro zajištění bezpečného převádění zvýšených průtoků. V obci by měl tok splňovat podmínku ČSN ochrany na Q50 - Q100. V současné době tato úprava neodpovídá. Aby byla splněna podmínka ČSN, bylo by nutno provést stavební úpravy koryta, coţ je z ekologického a krajinářského hlediska neţádoucí. Pokud budou způsobovat kulminační průtoky v toku problémy inundačního charakteru, bylo by vhodné přistoupit k těmto ochranným opatřením: - vybudování záchytných nádrţí ( rybníků, poldrů ) v horních částech povodí - řešit USES a pozemkové úpravy v horních částech povodí takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel, prodlouţily odtokové vzdálenosti a zvětšil se ochranný vliv vegetace ( v souvislosti s příslušnou metodikou ) - zemědělské obhospodařování pozemků v rámci moţností podřídit půdně ochranným aspektům ( doplnění o průlehy, meze, střídání plodin apod. ) - dle moţností doplnit zalesnění a popřípadě zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a velmi nepříznivých spádových poměrů

22

Pro návrhové období doporučujeme respektovat vymezený profil inundačního území (aktivní i pasivní část) s respektováním jeho uvolněného prostoru. Záplavové území Moravská Sázava má v řešeném území vyhlášeno záplavové území KÚ Pardubického kraje ze dne 17.3.2004 č.j. OŢPZ 19635/03/Vt v rozsahu Q5, Q20 a Q100. V grafické části územního plánu – příloze koordinační výkres je zakresleno záplavové území při Q20 a hranice záplavy při Q100. Pro návrhové období bude uvaţováno s výstavbou kanalizace tak, aby se zamezil přísun komunálně znečištěných odpadních vod do vodních toků Rozsáhlé stavební úpravy koryt nebudou navrhovány. Stavební úpravy je moţno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objektů (mostky, retenční nádrţe, odlehčovací stoky), popř. v rámci oprav stávajícího opevnění. Ve volných plochách a v extravilánu doporučujeme zejména vegetační opevnění koryta v souvislosti s prvky ÚSES. Pro potřeby správy a údrţby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku Moravské Sázavy pro moţnost uţívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8,0 m, u ostatních vodních toků 6,0 m od břehové čáry dle z.č. 254/2001Sb. § 49 ve znění z.č. 20/2003 Sb, ve znění pozdějších předpisů a seznam celostátně platných limitů vyuţití území vydaném Ústavem územního rozvoje Brno v r. 1995 , (část 1.7.801.). Břehové hrany vodního toku neomezovat a podle moţností je postupně uvolňovat k umoţnění růstu stromového břehového porostu, který by se měl postupně převádět z průtočného profilu koryta na břehové hrany. Podle z.č. 114/1992 Sb., resp. z.č. 132/2001 Sb. " O ochraně přírody a krajiny" jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru a nejsou moţné bez souhlasu správce vodního toku a souhlasu vodoprávního úřadu, případně orgánů ochrany přírody a krajiny a obecního úřadu. Veškeré stavby a činnost v záplavovém území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle z.č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemoţňovat povinnosti správce toku dle z.č. 254/2001 Sb. a vyhl. 470/2001Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Povrchový odtok a jeho retardaci doporučujeme řešit krajinotvornými prvky a úpravou hospodaření na zemědělských pozemcích. Doporučujeme obnovy a opravy stávajících funkčních i nefunkčních vodních ploch z důvodu vyuţití jejich retenčních schopností k retardaci povrchového odtoku. Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavbě jako před ní (tzn. odtok ve stejném mnoţství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níţe na tocích. Doporučujeme moţnost hydrogeologického posouzení likvidace neznečištěných dešťových vod vsakem do podloţí. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků a pod. doporučujeme projednávat přímo s patřičným závodem správce toku.

23

Další vodní toky V řešeném území se dále nacházejí následující vodní toky a HOZ: 4-10-02-011 ................LP Moravské Sázavy, PP Moravské Sázavy, přítok na náhon HOZ 1,2,3,4 a 5 4-10-02-023/1................Lubnický potok, PL Lubnického potoka 4-10-01-016/1................Lukovský potok 4-10-02-015...................Květná, HOZ – 1,2,3 4-10-02-014/2 ...............LP Lukávky Uvedené toky jsou ve správě ZVHS Pracoviště Svitavy.

3.4 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií Řešené území: Provozovatel el. sítě:

k.ú. Ţichlínek (návrh) ČEZ Distribuce, a.s. Děčín

Obec Ţichlínek je zásobována elektrickou energií z transformovny 110/22 kV Lanškroun s moţností výkonového zajištění z TR Mor.Třebová Z hlediska zásobování el. energií je tato situace pro řešené území příznivá, neboť umoţňuje v případě mimořádných situací zajistit zásobování z výše uvedených napájecích bodů. Rozvodný systém VN zásobující řešené území je provozován napětím 22 kV, odbočkami z vedení VN 240. V současné době zajišťuje zásobování el. energií 12 transformačních stanic (TS) celkovým instalovaným transformačním výkonem 3720 kVA. Z uvedeného počtu připadá na zásobování obyvatelstva a drobných sluţeb (ČEZ a.s.) 9 TS (2220 kVA). V majetku podnikatelského odběru jsou 3 TS (1500 kVA). Přehled stávajících TS je uveden v následující tab. Číslo TS

Název

Druh TS

Rok výstavby

177 380 381 382 584 585 690 863 864 920 1372 1388

Ţichlínek Ţichlinek l Ţichlinek ll Ţichlinek - u ZD Ţichlinek – u OÚ Ţichlinek – u řeky Ţichlinek - Rawela Ţichlinek - ČD Ţichlinek - kafilerie Ţichlinek – u poţární Ţichlínek - pískovna Ţichlínek – U zastávky

zděná 2sl.-bet. zděná 2sl.-bet. příhradová 2sl.-bet. 2sl.-bet. zděná zděná 2sl.-bet. 1sl.-bet. 1sl.-bet.

1978 1992 1926 1976 1978 1978 1994 1959 1989 1988 2005

Transformátor (kVA) Majitel instalovaný výhledový 100 400 100 400 160 400 400 100 1000 400 160 100

400 630 400 630 400 400 630 400 1000 400 160 160

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí cizí cizí ČEZ ČEZ ČEZ

24

Celkový instalovaný transformační výkon v kVA

2220/1500 3580/2030 ČEZ/ci zí

Stávající stav Rozvod systému VN je řešen výhradně nadzemním vedením. Kabelový rozvod VN systému není v řešeném území realizován. Z provozního hlediska je stav vedení VN po přenosové i technické stránce plně vyhovující. Zásobovací vedení VN 240 je provedeno v úseku od TR 110/22 kV Lanškroun aţ po severní okraj obce Ţichlínek, na společných stoţárech s vedením VN 263. V severní části obce Ţichlínek je provedeno rozdělení předmětného vedení 2x22 kV, do směru na město Králíky (VN263) a na Mor. Třebovou (VN240). Síť VN je výkonově plně dostačující a umoţní rozšíření o další stanice bez nároků na posílení napájecího vedení VN 240. Mimo zmíněná kmenová vedení VN (263 a 240) a odboček VN systému k jednotlivým stanicím, prochází jihozápadní stranou obce nadzemní vedení 400 kV (V 453) Krasíkov – Neznášov. Jiţní okraj katastrálního území, protínají nadzemní vedení 400 kV (V 401-2) a dvě vedení 2x110 kV (V1126-1 a V 1124-3). Rozvodný systém NN je provozován normalizovanou soustavou 3+PEN, AC, 50Hz, 400V/TN-C-S. Je proveden z podstatné části nadzemním a částečně i zemním kabelovým vedením, především u nové bytové výstavby a dále v některých úsecích podél hlavní komunikace. Z hlediska současného odběru el. energie a potřeb je stávající rozvod sítě NN v obci nedostatečný. V okrajových částech obce se projevuje omezený stav v zásobování el. energií, který nedovoluje v současné době výraznější zvýšení. Východiskem z této situace je provedení komplexní obnovy rozvodů NN, včetně posílení transformačního výkonu. S ohledem na rozsah místní sítě NN, lze předpokládat, ţe obnova rozvodného systému NN bude řešena etapově. Na současném el. příkonu řešeného území ve výši cca 1480 kW, podílí se odběr podnikatelského sektoru 810 kW, obyvatelstvo a sluţby 670 kW Návrh Předloţený návrh rozvoje obce předpokládá etapovou realizaci cca 190 rodinných domků s odhadovaným počtem 230 bytů. Mimo jiné zahrnuje prostor rozvoje zemědělské výroby u stávajícího střediska a rozšíření fy ASANACE Ţichlínek. Pro podchycení drobné řemeslné výroby je reservována plocha ve střední části obce. Při stanovení výhledového příkonu řešeného území, vychází se z předpokladu měrného soudobého zatíţení 1 bytové jednotky a jejího výkonového podílu v nebytovém odběru. V souladu s vývojovými pravidly provozovatele energetického systému, je uvaţován výhledový soudobý příkon jedné bytové jednotky, včetně podílu na nebytovém odběru k roku 2020 ve výši 3,35 kW/bj,. U stávajícího bytového odběru předpokládá se 1,3 % výkonový nárůst (k =1,182) a 1,1% (1,152) u podnikatelského odběru. V souladu s výše uvedenými předpoklady, vyţádá si řešené území v jednotlivých lokalitách nesoudobý el. příkon: řešené území Ţichlínek

odhadovaný výhledový příkon řešeného území stávající bytový a sluţby nová výstavba podnikatelský 800 kW 770 kW 930 kW

celkový el. příkon 2500 kW

Do výše uvedené výkonové bilance není zahrnut el. příkon navrhované drobné výroby vzhledem k tomu, ţe není blíţe specifikována. El. příkon u jednotlivých odběrů, můţe být výhledově ovlivněn vyšší vybavenosti, případně zájmem o el. vytápění. 25

Zajištění výhledového příkonu Zásobování řešeného území el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno tj. systémem 22 kV z vedení VN 240. Předpokládaný výhledový nesoudobý el. příkon 1570 kW pro zásobování obyvatelstva a sluţeb, vyţádá si při 70% vyuţití transformace a účiníku 0,9 instalovaný transformační výkon 2500 kVA. Vzhledem k příznivému situování stávajících stanic v rámci obce a jejich technické dispozici, která umoţňuje zvýšit instalovaný transformační výkon na 3580 kVA, bude rozvoj obce v odběru obyvatelstva a sluţeb z podstatné části zajištěn ze stávajícího rozvodného zařízení. Výkonové posílení tj. realizaci další stanice (T1), vyţádá zásobování odběru při západním okraji obce. Rozvoj podnikatelského sektoru, který je zásobován z vlastních stanic (690, 863 a 864), nevyţaduje mimo případného zvýšení transformačního výkonu další opatření. Vzhledem k tomu,ţe návrh územního plánu zahrnuje celý prostor území obce, je pro přehlednost k způsobu zásobování el. energií zaujato k jednotlivým lokalitám samostatné stanovisko, uvedené v kapitole č.3 Textové části A.1 této dokumentace. Rozvod systému VN Situaci v síti VN lze shrnout konstatováním, ţe rozvodné zařízení bude pouze obnovováno a rozšiřováno v minimálním rozsahu v souladu s územním plánem obce. K rozšíření vedení VN dojde pouze v případě realizace nové stanice T1 v délce cca 600m. Vzhledem k tomu, ţe řešené území se nachází v těsné blízkosti TR 110/22 kV Lanškroun, lze zásobování el. energií z hlediska technických parametrů označit za velmi dobré. U některých lokalit ovlivňuje navrhovanou výstavbu současný rozvod systému VN. Vzhledem k této situaci a pro uvolnění zájmového prostoru k výstavbě, navrhuje se provést pouze úpravu (přeloţku) stávající VN přípojky pro TS 177 a v prostoru fy ASANACE. Technické podmínky přeloţky stanoví provozovatel energetického systému v době realizace. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o vyvolanou investici, bude provozovatel energetického systému postupovat v souladu se zákonem č.458/2000, Sb., §47. Průchod vedení 2x22 kV (VN 263 a 240) procházející dalšími lokalitami výstavby zůstane nezměněn.

Rozvod systému NN Stávající rozvod sítě NN provedený nadzemním vedením bude zachován. Při realizaci nové výstavby budou dodrţovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD realizovaných v rámci stávající zástavby, bude řešeno ze stávající NN sítě. Způsob napojení na rozvodnou síť a pouţití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení), určí provozovatel rozvodného zařízení - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD), na rozvodnou síť NN, bude řešeno zemní kabelovým rozvodem. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od 1.1.2001, dle §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb,

26

§19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení nadzemní vedení nad 220 kV do 400 kV nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stoţárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

25 15 10

20 12 7

20 12 7

1 30 10

1 20 7

1 2 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udrţuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

3.5 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability Dle ÚTP NR a R ÚSES ČR ( MMR, MŢP, 1996) není veden řešeným územím ţádný regionální nebo nadregionální prvek ÚSES. Generel místních SES, který byl zpracován Zemědělskou vodohospodářskou správou Hradec Králové ( ing. Vondrušková) v roce 1997 zahrnuje následující prvky:

Pořadové číslo:

LBC 3

Název: Nad úvozem Katastrální území: Ţichlínek Geobiocenologická typizace : 3BC4, 3BC5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: funkční lesní BC tvořené izolovaným smíšeným lesem v orné půdě v horní části s jehličnatým porostem, níţe habřina přecházející v olšinu, ve střední části s vodní plochou. Cílový stav: Lesní společenstvo jasanových olšin s přirozenou druhovou skladbou dřevin ( OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DR 10%, JML, SMZ. Návrh opatření: Odstranit trnovník akát a křídlatku japonskou z břehových porostů. Extenzivně vyuţívat luční

27

porost bez obnovy a intenzivního hnojení. Pořadové číslo:

LBC 4

Název: Na hranicích Katastrální území: Lanškroun, Ţichlínek, Sázava Geobiocenologická typizace : 3B3 Rozloha: 3ha Charakteristika ekotopu a bioty: orná půda Návrh opatření: Zaloţení lesního porostu s přírodě blízkou druhovou skladbou (DBL 30%, BKL 20%, LPS 20%, JUN20%, HBO 10%, JSZ) s vytvořením porostního pláště Poznámka: V současné době jiţ zaloţeno. Kultura: les Pořadové číslo:

LBC 5

Název: U soutoku s Rudoltičkou Katastrální území: Ţichlínek, Luková Geobiocenologická typizace : 3BC 4-5 Rozloha: 3ha Charakteristika ekotopu a bioty: Z větší části funkční smíšené biocentrum zahrnující rozsáhlou střechovou olšinu protáhlého tvaru s cenným mokřadem v terénní depresi a navazující luční porost v nivě Lukovského potoka. JZ část BC uzavírá tok Lukovského potoka se vzrostlými převáţně zapojenými břehovými porosty bohaté druhové skladby. Lokalita mokřadu je silně ohroţena černou skládkou. Cílový stav: Společenstva bylinné vodní a pobřeţní křovinné vegetace v návaznosti na luční a travinná společenstva. V lesních porostech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s druhovou skladbou dřevin OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DR 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

ochrana mokřadu ( asanace skládky)

-

extenzivní vyuţívání lučního porostu v ploše BC

Pořadové číslo:

LBC 6

Název: Na tvrzi Katastrální území: Ţichlínek

28

Geobiocenologická typizace : 3BC 4-5 Rozloha: 3ha Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně funkční, antropicky podmíněné BC tvořené rozsáhlou nivou Moravské Sázavy při jiţním okraji obce. Zahrnuje hydrofilní luční porost ohraničený mezí na západě lokality, v SZ výběţku s původním odstavením koryta řeky lemovaným zapojenými vzrostlými dřevinami. Na východě BC prochází tok Moravské Sázavy s občasnými břehovými porosty. Cílový stav: Polokulturní hydrofilní louky s mokřady a skupinami dřevin v ploše i při obvodu. V lesních společenstvech se přirozené vyskytují jasanové olšiny s druhovou skladbou dřevin OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DR 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

pomístní dosadby břehového porostu vhodnými druhy (STO, JSZ, DBL, JML, JMH, JVK, bre, kro, kol, vrp)

-

extenzivní vyuţívání lučního porostu v ploše BC

-

likvidace agresivních a zavlečených druhů pravidelným sečením (netýkavka Royleova)

Pořadové číslo:

LBC 7

Název: Soutok s Moravskou Sázavaou Katastrální území: Ţichlínek, Rychnov na Moravě Geobiocenologická typizace : 3BC 4-5, 3B3 Rozloha: 3ha Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně funkční smíšené biocentrum při soutoku nově vybudované přeloţky trasy Moravské Sázavy a Lukovského potoka jiţně od obce Ţichlínek. Kromě toku (v směrově upraveném, značně zahloubeném, ve dně a v patách svahu zpevněném korytě)náleţí do plochy BC severní výběţek lesního porostu na prudké mezi a zamokřená lada v terénní depresi mezi lesíkem a tokem Lukovského potoka – tyto dva segmenty leţí jiţ mimo řešené území. Cílový stav: Bylinná vodní společenstva s navazujícími mokřady přecházející ve svahová lesní společenstva. V lesních porostech se přirozeně vyskytují: -

pro STG 3B3 typické dubové bučiny s druhovou skladbou dřevin BKL 70%, DBL 30% HBO

-

pro STG 3BC 4-5 jasanové olšiny s druhovou skladbou dřevin OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DR 10%, JML, SMZ

Návrh opatření: -

mimo souvislé porosty ostřic pravidelné sečení bylinného patra mokřadu s cílem eliminace ruderálních druhů

-

doplnění břehových porostů s cílem vytvoření nepravidelných skupin střídavě po obou

29

stranách -

v lesním porostu podpora cílových dřevin

Pořadové číslo:

LBC 9

Název: V rovinách Katastrální území: Ţichlínek, Krasíkov Geobiocenologická typizace : 3BC 4-5 Rozloha: 3ha Charakteristika ekotopu a bioty: Nedostatečně funkční, smíšené biocentrum situované severně od rozvodny el. energie při soutoku Lubnického potoka a jeho LP. Oba toky jsou v současné době upravené s prizmatickými profily, břehové porosty na přítoku jsou zcela a na Lubnickém potoce částečně redukovány. Podél LP se vyskytují na části silně ruderalizovaná mokřadní bylinná společenstva a na části dřevinná společenstva. Cílový stav: Vodní bylinná a navazující pobřeţní křovinná vegetace s přechodem v hydrofilní louky. V lesních společenstvech se potenciálně vyskytují jasanové olšiny s druhovou skladbou dřevin OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DR 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

dosadba břehových porostů Lubnického potoka a skupinami dřevin střídavě po obou stranách toku

-

zatravnění orné půdy při soutoku obou toků do výsledné výměry BC 3ha s následným extenzivním vyuţíváním

-

omezení ruderálních druhů bylin pravidelným sečením bylinného patra břehových porostů a bylinných lad

Pořadové číslo:

jeho přítoku nepravidelnými

LBK 2-3

Název: Katastrální území: Ţichlínek Geobiocenologická typizace : 3B3 , 3BC 4(5) Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Omezeně funkční antropicky ovlivněný biokoridor, spojující lesík západně od obce s biokoridorem Moravské Sázavy. Trasa BK je vymezena údolnicí podél pravostranného přítoku M. Sázavy, procházejícího zastavěnou částí obce, nad obcí je údolnice zatravněna. Krátká část BK směrem od údolnice k lesíku přechází přes ruderalizovaná bylinná lada. Cílový stav: Kombinovaný BK, tvořený vodní a mokřadní vegetací vodního toku a navazujících lučních a

30

dřevinných porostů. V lesních porostech se přirozeně vyskytují: -

pro STG 3B3 typické dubové bučiny s druhovou skladbou dřevin BKL 70%, DBL 30% HBO

- pro STG 3BC 4-5 jasanové olšiny s druhovou skladbou dřevin DBL50%, JSZ 30%, JML 10%, OLL Návrh opatření : -

omezení rozšiřování zástavby do plochy vymezené BK v šíři 15m

-

zatravnění části bylinných lad v trase BK

Pořadové číslo:

LBK 2-4

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Sázava u Lanškrouna Geobiocenologická typizace : 3B3 , ( 3BC 4-5) Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: navrhovaný biokoridor, trasu určuje katastrální hranice mezi oběma obcemi, orná půda Cílový stav: Heterogenní BK ekotonového charakteru tvořený kombinací křovinné a travinné formace. Zaloţen BK výsadbou stromovitokřovitého pásu dřevin v šíři 15m, vhodné dřeviny BKL, DBL, LPS, JUN, JVK, HBO, lso, tro, rţš, aj. Návrh opatření : -

zaloţení BK výsadbou stromovitokřovitého pásu dřevin v šíři 15 m

Poznámka : V současné době jiţ zaloţeno. Pořadové číslo:

LBK 2-6

Název: Katastrální území: Ţichlínek Geobiocenologická typizace : 3B3 , 3BC 4(5) Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně funkční mírně antropicky ovlivněný biokoridor Moravské Sázavy procházející obcemi Sázava a Ţichlínek. V převáţné části trasy je tok v širokém, mírně meandrujícím, přirozeném korytě s hustě zapojenou, prostorově i věkově diverzifikovanou břehovou dřevinnou vegetací. Jen místy je šířka BK redukována z intravilánu zasahujícími oplocenkami a zástavbou.

31

Cílový stav: Homogenní vodní a mokřadní biokoridor. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření : -

omezení rozšiřování zástavby směrem k toku

-

zachování přirozeného charakteru toku

-

v místech absence doplnění břehových porostů vhodnými druhy dle STG

-

likvidace zavlečených druhů (netýkavka Roylerova)

Pořadové číslo:

LBK 2-12

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Sázava u Lanškrouna, Lanškroun Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: částečně funkční BK, vymezený přírodě blízkým tokem Moravské Sázavy s vyspělými porosty při průchodu obcemi Sázava a Ţichlínek. I kdyţ je šíře toku v těchto místech poměrně značná (10m), v některých částech trasy jsou parametry omezeny zástavbou. Severní část nad obcí Sázavou je funkční s bohatě vyvinutými břehovými porosty. Cílový stav: Společenstva vodního toku a navazující pobřeţní křovinné vegetace. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

zachování přirozeného charakteru toku

-

zabránění rozšiřování zástavby obce směrem k toku

-

ochrana břehových porostů včetně keřového patra

Pořadové číslo:

LBK 3-5

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Luková Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Převáţně nefunkční antropicky silně ovlivněný BK spojující izolovaný lesík v západní části Ţichlínka s tokem Lukovského potoka, probíhající rozsáhlými plochami orné půdy. Trasa BK je určena nejdříve upraveným a zpevněným korytem LP Rudoltičky. Dále pokračuje krátkým 32

úsekem Rudoltičky – i v této části trasy je BK nefunkční – toky jsou upravené, zpevněné, s občasným výskytem náletových dřevin. V letech 1993 – 5 byla na tocích v trase biokoridoru realizována levobřeţní liniová výsadba. V době průzkumů zjištěn značný úhyn. Cílový stav: Smíšený biokoridor zahrnující vodní a mokřadní společenstva toku a navazující polokulturní hydrofilní louky. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

revitalizační zásahy na tocích

-

zaloţení oboustranných travnatých pásů – doplnění do cílové šíře BK, s extenzivním vyuţíváním

-

dosadba v místech absence břehových popř. doprovodných porostů v nepravidelných skupinách, střídavě po obou stranách toku

-

pravidelné sečení bylinných částí BK

Pořadové číslo:

LBK 5-7

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Luková Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně funkční, antropicky ovlivněný biokoridor JV od obce Luková sledující tok Lukovského potoka od objektu kafilerie po soutok s Moravskou Sázavou. Směrem od kafilerie je tok lemován vzrostlými, vyspělými zapojenými břehovými porosty, převáţně po obou stranách toku. Břehy i svahy jsou zde hustě porostlé ruderální bylinnou vegetací, koryto je široké cca 10 m s bahnitým dnem. Mimo objekt závodu (zde je oplocenka aţ k břehovému porostu) navazují na tok střídavě louky a orná půda. V další trase má koryto široké, jemně kamenité aţ bahnité dno, břehy jsou hustě zarostlé rákosem, výskyt dřevin je sporadický. Orná půda většinou zasahuje aţ k břehové hraně toku s výjimkou levobřeţně navazující vrbové olšiny a podmáčené lady. Cílový stav: Homogenní vodní a mokřadní biokoridor. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

v zapojených břehových porostech pouze izolované zásahy, jinak ponechat přirozenému vývoji

-

omezit ruderalizaci břehu sečením

-

doplnit chybějící břehový porost ve skupinách oboustranně

-

v olšovém náletu výchovný zásah

33

-

zalučnění pásů podél toku k ochraně před splachy (alespoň v šíři 3m)

-

likvidace zavlečených druhů (netýkavka Roylerova)

Pořadové číslo:

LBK 6-7

Název: Katastrální území: Ţichlínek Geobiocenologická typizace : 3 BC 4(5) Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Antropicky ovlivněný, jako celek nefunkční biokoridor, zajišťující propojení BK Moravské Sázavy s BK Lukovského potoka. Zahrnuje kromě částečně zregulovaného koryta Moravské Sázavy s vyvinutými břehovými porosty téţ část toku v přeloţené trase s napřímeným, značně zahloubeným, zpevněným prizmatickým korytem s novou oboustrannou výsadbou dřevin v pravidelném sponu. Kromě toku je vhodné do návrhu BK začlenit téţ mez porostlou různověkými dřevinami, přiléhající k toku v krátkém úseku jiţně od kříţení Moravské Sázavy s ţelezniční tratí. Cílový stav: Bylinná vodní a navazující stromovitokřovitá vegetace s cílovými společenstvy jasanových olšin s potenciální druhovou skladbou - OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

podpora samovolné revitalizace nezpevněné části toku

-

cílená revitalizace zpevněného koryta

-

doplnění břehových porostů v místech absence vhodnými druhy

-

zalučnění přilehlé části nivy s cílovým extenzivním vyuţíváním

-

asanace invazivních druhů (křídlatky japonské a netýkavky Roylerovy)

Pořadové číslo:

LBK 7-8

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Rychnov na Moravě Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně funkční antropicky ovlivněný BK toku Moravské Sázavy, situovaný jiţně od ţelezniční trati mezi obcemi Ţichlínek a Krasíkov. V celé trase biokoridoru je koryto směrově upravené, značně zahloubené a zpevněné makadamovým pohozem, V části jsou břehové porosty tvořeny čerstvou výsadbou v pravidelném sponu, v části (směrem k BC ) je zapojený prostorově i druhově diverzifikovaný porost. Na tok navazuje oboustranně orná (jiţ mimo parametry BK).

34

Cílový stav: Homogenní vodní a mokřadní biokoridor. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

na části toku s novou výsadbou doplnit vhodnými druhy do souvislých břehových porostů

-

začlenit pruh orné přiléhající k toku – vytvoření ochranné zóny

-

asanace invazivních druhů (netýkavky Roylerovy)

Pořadové číslo:

LBK 8-9

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Krasíkov Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Nefunkční, antropicky silně ovlivněný BK Lubnického potoka východně od rozvodny. Koryto toku je v celé trase upraveno s lichoběţníkovým profilem, zpevněno betonovými dlaţdicemi, se sporadickým náletem středně vzrostlých dřevin. V návaznosti na tok oboustranně nasedá orná půda. Cílový stav: Smíšený biokoridor tvořený vodními a mokřadními společenstvy toku a navazujícími hydrofilními loukami. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

dosadba břehových porostů (střídavě oboustranně v nepravidelných skupinách) vhodnými dřevinami

-

zalučnění pozemků podél toku v šíři min 3m

-

pravidelné sečení bylinných částí BK

Pořadové číslo:

LBK 9-10

Název: Katastrální území: Ţichlínek, Tatenice Geobiocenologická typizace : 3 BC 4-5 Rozloha: Charakteristika ekotopu a bioty: Nefunkční antropicky silně ovlivněný BK vymezený trasou Lubnického potoka jiţně od obce Lubník. V převáţné části trasy je koryto směrově upravené, s prizmatickým profilem, 35

zpevněno betonovými dlaţdicemi, s ojediněle, místy skupinovitým výskytem středně vzrostlých náletových dřevin. Výjimku tvoří krátká část toku protékající při okraji lesíka , tvořící pravostranný břehový porost toku. V této krátké části je BK relativně funkční. Cílový stav: Smíšený biokoridor tvořený vodními a mokřadními společenstvy toku a navazujícími hydrofilními loukami. V lesních společenstvech se přirozeně vyskytují jasanové olšiny s přirozenou druhovou skladbou OLL50%, JSZ 30%, JVM 10%, DB 10%, JML, SMZ Návrh opatření: -

dosadba břehových porostů (střídavě oboustranně v nepravidelných skupinách) vhodnými dřevinami

-

zalučnění pozemků podél toku v cílové šíři BK

-

pravidelné sečení bylinných částí BK

3.6 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany Varování a informování obyvatelstva Obyvatelé v Ţichlínku jsou o hrozícím nebezpečí vyrozuměni veřejným rozhlasem, ale hlavně osobním oznámením, které se v těchto situacích nejvíce osvědčilo a je vzhledem k rozloze obce realizovatelné. K varování obyvatel slouţí siréna, která je umístěna na budově obecního úřadu. Evakuace obyvatel Shromaţdiště evakuovaných obyvatel je v prostoru sportovišť u základní školy, tělocvična školy, třídy a společenský sál sousedního objektu pohostinství mohou slouţit pro ubytování evakuovaných osob. Uskladnění kontaminovaného materiálu Pro přechodné uskladnění kontaminovaného materiálu budou vyuţívány velkoobjemové kontejnery, které budou po obci rozmísťovány dle potřeby a okamţitě po naplnění z území odváţeny na řízenou skládku. Nouzové zásobování pitnou vodou Zásobování vodou v nouzových případech bude řešeno přistavením cisteren v lokalitě u obecního úřadu. Plochy pro zasahující techniku a laboratoře V případě potřeby budou pro umístění podobných zařízení vyuţita sportoviště u základní školy.

4.Výsledky vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na ţivotní 36

prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Hodnocení nebylo v zadání poţadováno.

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami ( BPEJ) , v územním plánu jsou tyto charakteristiky uvedeny jak v grafické příloze, tak v textu, uvedena je také třída ochrany ( I - V) podle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva ŢP ze dne 1.10. 1996. V řešeném území – katastrálním území Ţichlínek - se nacházejí půdy s následujícími kódy BPEJ: kód BPEJ

třída ochrany

kód BPEJ

třída ochrany

7. 11. 00

I.

7. 44. 00

II.

7. 14. 00

II.

7. 54. 11

V.

7. 14. 10

II.

7. 54. 41

V.

7. 43. 00

II.

7. 58. 00

II.

7. 43. 10

II.

7. 67. 01

V.

V řešeném území se nacházejí převáţně kvalitní zemědělské půdy, které patří do II. třídy ochrany. Charakteristika ochrany půd podle tříd je následující: I. třída - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převáţně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je moţno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída - zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chránění, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svaţitých, hydromorfních, štěrkovitých aţ kamenitých a erozně nejvíce ohroţených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití. Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ţivotního prostředí

37

Podrobnější charakteristiky vyskytujících se BPEJ: ** 11 **

hnědozemě ( typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách; středně těţké s těţší spodinou, vodní reţim příznivý aţ vlhčí

** 14 **

ilimerizované půdy s hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těţké s těţkou spodinou, vláhové poměry příznivé

**

hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách; středně těţké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření

43 **

** 44 **

oglejené půdy na sprašových hlínách; středně těţké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření

** 54 **

oglejené půdy a hnědé půdy, oglejené na různých jílech, včetně slinitých, na jílech limnického terciéru; těţké aţ velmi těţké, bez štěrku, s velmi nízkou propustností a špatnými fyzikálními vlastnostmi, obvykle dočasně zamokřené

** 58 **

nivní půdy glejové na nivních uloţeninách; středně těţké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé

** 67 **

glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těţké aţ velmi těţké, zamokřené, po odvodnění vhodné převáţně pro louky

Územní plán Ţichlínek navrhuje celkem 55 rozvojových ploch, z toho je 51 zastavitelných, u 4 se jedná o změnu funkčního vyuţití v nezastavěném území. Nejvíce ploch – cca 39 je určeno pro bydlení. Návrhové plochy pro tuto funkci v platném územním plánu jsou jiţ vyčerpány. Zájem o výstavbu v klidném venkovském prostředí v sousedství významného městského centra (Lanškroun) trvá i nadále. V předkládaném územním plánu se jedná v převáţné většině o menší plochy – stavební proluky v zastavěném území nebo na jeho okraji. Větší rozvojové plochy pro bydlení jsou navrhovány na severním okraji obce v přímém sousedství Lanškrouna (lokality 2-Bm, 5-Bm). K dalšímu většímu rozvoji bydlení by mělo dojít ve středu obce v sousedství ploch občanského vybavení (lokality 34-Bm a 35Bm). Ve středu obce jsou také v menším rozsahu rozšiřovány plochy pro občanské vybavení komerčního charakteru (27-Om, 29-Om, 37-Om). Na východním okraji obce je rozvíjen areál zemědělské výroby s tím, ţe dojde k vymístění a změně funkčního vyuţití dvou menších areálů zemědělské výroby situovaných na západním okraji obce v sousedství obytné zástavby (přestavbové plochy PP1 a PP4). Vedle zemědělské výroby je územně rozvíjena v jedné lokalitě veterinární asanace (v návaznosti na stávající areál tohoto zařízení). Do rozvojových ploch jsou zařazeny také místní a účelové komunikace, jejichţ doplnění je navrhováno v rámci pozemkových úprav. K záboru ZPF v daném případě nedojde, dotčené pozemky byly zařazeny do ostatních ploch. Podrobný popis vyuţití jednotlivých lokalit je uveden v tabulkách v kapitole 3.2 Textové části A.1 územního plánu. Nároky na zábor ZPF pro jednotlivé rozvojové lokality jsou vyčísleny v následujících tabulkách a vyhodnoceny podle BPEJ, kultur, výměr a vztahu k zastavěnému území. Celkem je pro realizaci záměrů navrhovaných v územním plánu obce poţadován zábor 46,59 ha zemědělské půdy, z toho je 35,41 ha mimo zastavěné území obce.

38

V roce 1997 byl pro obec Ţichlínek zpracován Generel místních SES (zpracovatel Zemědělská vodohospodářská správa HK – ing. Vondrušková). V současné době jsou prvky tohoto systému jiţ funkční. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Realizací rozvojových lokalit navrhovaných územním plánem dojde k záboru 0,03 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Dojde k tomu v případě dvou navrhovaných přemostění řeky Moravské Sázavy v severní a jiţní části obce . Číslo lokality

Dotčený pozemek

Výměra záboru

15-Bm +D

671/1 část

0,02 ha

46-Bv + D

115/1část

0,01 ha

Ke skutečnému záboru lesních porostů v daném prostoru nedojde. Pozemky jsou v současné době trvale zatravněné s břehovým porostem podél řeky. Ochranné pásmo lesa je třeba respektovat při umisťování objektů v lokalitě 7-Bv, 21-Bv a 51-Bv.

Příloha č. 1 1. Sousoší Nejsvětější Trojice – umístěné v jiţní části řešeného území u krajské silnice ve směru do Rychnova na ppč. 3484 - rokoková práce z roku 1778 - plastika je lokálně narušená

39

2. Socha sv. Jana Nepomuckého – umístěná na jiţním okraji zastavěného území obce na ppč. 3354 - datovaná rokem 1824, 2x opravovaná

40

41