Obsah:
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem .....................................................3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................3 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území..................................3 3.1 Vymezení pojmů ...........................................................................................................3 3.2 Zastavěné území ...........................................................................................................4 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití ..................................................4 3.3 Plochy výroby ...............................................................................................................6 3.4 Plochy občanského vybavení ........................................................................................7 3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ..............................7 3.6 Ochrana památek ..........................................................................................................7 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty .........................................................................8 3.8 Krajinný ráz ..................................................................................................................8 3.9 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................8 3.10 Lesy ............................................................................................................................9 3.11 Vodní hospodářství .....................................................................................................9 3.11.1 Vodní toky a nádrže .............................................................................................9 3.11.2 Záplavy, eroze .................................................................................................... 10 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ..........................................................................10 3.11.4 Zásobení vodou .................................................................................................. 11 3.11.5 Odkanalizování .................................................................................................. 11 3.12 Elektrická energie ..................................................................................................... 12 3.13 Plyn .......................................................................................................................... 12 3.14 Jiné produktovody..................................................................................................... 13 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................ 13 3.16 Likvidace odpadů......................................................................................................13 3.17 Doprava .................................................................................................................... 13 3.17.1 Silnice ................................................................................................................ 13 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava ............................................. 14 3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava ........................................................ 15 3.17.4 Letecká doprava ................................................................................................. 15 3.18 Ochrana nerostných surovin ...................................................................................... 15 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ....................................... 15 3.20 Řešení požadavků civilní ochrany ............................................................................. 16 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 19 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................... 19 5.1 Zábor ZPF .................................................................................................................. 19 5.1.1 Použitá metodika .................................................................................................. 19 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ..........................................................................19 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ......................................20 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .......................... 21 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF ..................................................................................... 21 5.1.6 Etapizace záborů ZPF........................................................................................... 23 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení ............................................................................... 23 5.2 Zábor lesních pozemků ............................................................................................... 24
1
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídlení struktuře regionu zůstává nezměněno. Z hlediska širších vztahů dokumentace navrhuje: Zachování stávající napojení dopravní infrastruktury. Zachování stávajícího napojení plynu, telekomunikací a elektrické energie. Místní vycházkovou trasu do Boškůvek. Obnovou polních cest je navrţeno zprůchodnění zemědělské krajiny a přímé propojení s okolními sídly. Obec leţí v území, které je řešeno v platném územním plánu velkého územního celku Brněnské sídlení regionální aglomerace.1 Z tohoto dokumentu pro území obce nevyplývají ţádné poţadavky.
2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly v zásadě zohledněny poţadavky kladené zadáním.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami vyuţití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky vyuţití jsou vztaţeny k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny) jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres - koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky vyuţití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je uţívána jedním uţivatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou tvořit území stabilizovaná nebo návrhová. Stabilizovaná území jsou území, jejichţ způsob vyuţití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 5. Návrhová území (lokality) jsou území, která územní plán určuje ke změně způsobu vyuţití a/nebo prostorového uspořádání. Návrhová území mohou být přestavbová, rozvojová nebo transformační. 1
Schváleného usnesením vlády ČSSR č. 64 ze dne 13.3.1985
3
6. Přestavbové území leţí v zastavěném území2 a můţe v něm dojít ke změně způsobu vyuţití a/nebo prostorového uspořádání. 7. Rozvojové území zahrnuje zpravidla zastavitelné plochy3, můţe však leţet i v zastavěném území. 8. Transformační území leţí v nezastavěném území4 a můţe zde dojít ke změně způsobu vyuţití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 9. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního vyuţití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 10. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je moţné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v kaţdém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 11. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrţenými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 12. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov drobných hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 13. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 14. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáţe, které se nacházejí mimo zónu pro bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garáţována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.
3.2 Zastavěné území Zastavěné území bylo vymezeno před vydáním této dokumentace úřadem územního plánování postupem dle § 59 Stavebního zákona. Obec Rybníček má v současné době 276 (k. 31.12. 2006) obyvatel ve 107 bytech (SLDB 2001). Počet obyvatel v obci je stabilizovaný.
3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce. Tab. 3.3.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Funkční využití
Výměra Počet účelových jednotek (ha) (RD)
B1
Bydlení
0,73
2
B2
Bydlení
0,17
1
B3
Bydlení
1,08
6
2
§ 2, odst. (1), písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., dále Zákona § 2, odst. (1), písm. j) Zákona 4 § 2, odst. (1), písm. f) Zákona 3
4
B4
Bydlení
0,11
R1 R2 R3 Pz1 Pz2 Pz3 V1 V2 V3 T1
Rekreace Rekreace Rekreace Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Výroba Výroba Výroba Technická infrastruktura ČOV Vodní nádrţ Zahrada Krajinná zeleň
0,33 0,43 1,25 0,66 0,28 0,13 2,59 0,19 9,73 0,20
VO1 Zs1 Kz1
1
1,70 0,10 0,21
3.3.2.: Rekapitulace:
Bydlení celkem
2,09
Sport a rekreace celkem Urb. zeleň a veřejná prostranství celkem Výroba celkem Technická infrastruktura celkem Vodní plochy celkem Zahrady celkem Krajinná zeleň celkem
2,01 1,07
10
12,51 0,20 1,70 0,10 0,21
Většina zastavitelných a návrhových ploch slouţí bydlení, čímţ je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty všechny vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout ţe novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a ţe tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umoţňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků a to ve všech vhodných lokalitách. Územní plán obce umoţňuje výstavbu aţ 10 nových bytových jednotek, coţ můţe představovat bydlení pro téměř 30 obyvatel. Vyuţití všech rozvojových ploch není reálné (větší počet umoţňuje variabilní přístup) a proto je předpokládaná velikost obce v návrhovém období následující: Obyvatel 300 Bytových jednotek 115
5
3.3 Plochy výroby V obci se nachází značně rozlehlý areál zemědělské výroby – středisko VKK Rybníček, který zasahuje na území dalších dvou obcí (Hoštice – Heroltice a Prusy – Boškůvky). V areálu probíhá i nadále poměrně intenzivní ţivočišná výroba, i kdyţ její kapacity nejsou jiţ tak velké jako v 70. a 80. letech. Na jihovýchodním okraji zástavby byla po roce 1990 vybudována menší rodinná farma, která nezpůsobuje výraznější potíţe. Na území obce bylo stanoveno Pásmo hygienické ochrany (PHO - střediska VKK Rybníček);5 Zatíţení chovem je vykázáno v následující tabulce: Tab. 3.3.1.: Výpočet zatíţení chovu Rybníček
a b
OCHZ
c d e f (d*e) g h i (g*h) j k l m1 m2 n o p r s t u v x
KAT STAV 0 ŢH C ŢH T Cn En TECH PŘEV ZEL VÍTR OST CEL EKn Ln EKn*Ln LES αn EKn* αn αes rop
D1 aţ D3 D 210 x 3 600 378000 756 0,005 3,78 0 0 -10% 0 0 -10% 3,402
J1 aţ J3
Rybníček VP1
J 150 x3 500 225000 450 0,005 2,25 0 0 -10% 0 0 -10% 2,025
VP 800 110 88000 1257 0,0033 4,14 0 0 -10% 0 0 -10% 3,726
251,14 m
186,85 m
264,51 m
VP2 VP 800 110 88000 1257 0,0033 4,14 0 0 -10% 0 0 -10% 3,726
PP 120 200 24000 120 0,006 0,72 0 0 -10% 0 0 -10% 0,648
301,64 m
y Kategorie zvířat (řádek c): D = dojnice - průměrná hmotnost 600 kg J = jalovice – konečná ţivá hmotnost 500 kg PP = prasnice se selaty VP = výkrm prasat DS = dochov selat 5
Rozhodnutí ONV Vyškov č.j. Výst. 522/83 ing. Vá ze dne 26.8.1983
6
DS 300 25 7500 107 0,0033 0,353 0 0 -10% 0 0 -10% 0,317
Technologie (řádek j): – ustájení stelivové bez denního odvozu nebo na hluboké podestýlce. Na základě výše uvedených skutečností můţeme konstatovat ţe: PHO stanovené rozhodnutím ONV Vyškov z roku 1983 zasahuje pouze okrajově do stabilizovaných ploch pro bydlení, návrhové plochy pro bydlení, rekreaci nebo občanskou vybavenost v PHO stanoveny nejsou. Výhledový dosah vlivu ţivočišné výroby vyčíslený v tabulce 3.3.1 nepřesahuje výše uvedené PHO a nezasahuje ani do stabilizovaných ploch bydlení. Územním plánem byla proto navrţena následující opatření: Do podmínek vyuţití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, ţe negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace (popřípadě mimo ochranné pásmo stanovené zvláštním rozhodnutím) a nesmí zde být umisťovány funkce vyţadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.
3.4 Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení v obci jsou dostačující a jsou dokumentací respektovány, nebyly navrţeny ţádné rozvojové plochy pro tuto funkční sloţku. Vzhledem k velikosti obce a předpokládanému charakteru a velikosti provozoven, lze jejich umístění respektovat i v jiných plochách, především v plochách bydlení.
3.5 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Na území obce se nenacházejí ţádné znehodnocené plochy („brownfieldy“). Podmínkami vyuţití pro jednotlivé plochy je umoţněna postupná transformace případných nevyuţitých ploch zemědělské výroby na zónu drobné výroby.
3.6 Ochrana památek Na správním území obce jsou následující kulturní památky zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Výklenková kaplička - poklona (46970/7-3819). Kulturní památka se nachází při jiţním okraji zástavby, je zakreslena v Koordinačním výkrese a dokumentací je respektována. Celé území katastru je prostorem s moţným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umoţnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.
7
3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Předloţená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídla. Stávající zástavba, včetně historického půdorysu jádra je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním vyuţitím podporují obytný charakter sídla. Rovněţ je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány ţádné nové dominanty, je zachována výšková hladiny zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, ţe musí respektovat venkovský obraz sídla. Dokumentací je nadále navrţena ochrana památek místního významu.
3.8 Krajinný ráz Pro katastrální území Rybníček byly schváleny komplexní pozemkové úpravy, které zpracovala společnost Gepus, a.s., Komenského 213, Podivín, září 2003, jejíţ výsledky jsou v dokumentaci zohledněny6. Pro ochranu krajinného rázu v zastavěném území a zastavitelných plochách platí následující zásady: Rozvojové plochy navazují na zastavěné území; Zastavěné území a navazující zastavitelné plochy tvoří kompaktní sídelní útvar; Jsou situovány vesměs na dně a svazích údolí. Nezastavěné horizonty krajinného rámce jsou respektovány; Výšková regulace zajišťuje zachování současné hladiny zástavby; Maximální intenzita zástavby zaručuje v okrajových částech individuální způsob zástavby s poměrně velkým podílem zeleně; Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz území obce.
3.9 Ochrana přírody a krajiny Na území obce nejsou registrovány ţádné památné stromy, ţádné přechodně chráněné plochy, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast. Na území obce není ţádná národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyla stanovena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO. Na území obce nebyly vymezeny ţádné prvky soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Většina ploch krajinných jsou respektovány, jsou umoţněna další zatravnění, zalesnění a členění orné půdy interakčními prvky. Součástí dokumentace je územní systém ekologické stability. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů7. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: Všechny plochy určené pro plnění funkce lesa; Údolní nivy; Všechny vodní toky; Rybníky a jezera.
6 7
Ve smyslu §2, zákona č. 139/2002 Sb.
Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
8
Na území obce byly orgánem ochrany přírody registrovány následující významné krajinné prvky: VKP 281 Pruský potok, VKP 289 Starý potok, VKP 291 Topolina. Významné krajinné prvky jsou zakresleny do Koordinačního výkresu. Do VKP Topolina byl v nedávně době umístěn objekt slouţící rekreaci a tenisové kurty. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Vyuţívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohroţení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Součásti závazné části je koncepce ÚSES. Vymezení prvků – biocenter a biokoridorů- a jejich charakteristika byla v souladu s §2, zákona č. 139/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů převzata ze schválených pozemkových úprav.
3.10 Lesy Na území obce nejsou ţádné lesní pozemky. Dokumentace umoţňuje zalesnění svaţitých partií orné půdy ohroţených erozí.
3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Správní území obce náleţí k úmoří Černého Moře a povodí řeky Hané (4-12-02-001). V zhledem k geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem. 8 Západní části území obce protéká Pruský potok, který odvodňuje celou přilehlou část katastru, východní část katastru je odvodněna Boškůvským potokem (pravobřeţním přítokem Pruského potoka) a jeho bezejmenným pravobřeţním přítokem. Vodní toky pramení mimo katastr, na území obce postupně vytvářejí jediný a mimo území obce se vlévají zprava do Hané. Současným správcem vodních toků je Zemědělská vodohospodářská správa. Území obce (zejména pak zastavěné území) je díky konfiguraci terénu, geologické stavbě a nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích od jihu potencionálně ohroţeno přívalovými dešti. Vodní toky protékající zemědělskou krajinou a zastaveným územím byly upravovány, vesměs jsou lemovány doprovodnou zelení, často nevyhovující kvality. Úseky v zemědělské krajině jsou lemovány intenzivní zelení, úseky v zástavbě jsou zpevněny a zatravněny. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulaci některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný reţim průtoku v tocích.
8
V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrţe, Praha 1984
9
V obci se v době zpracování průzkumů a rozborů nenacházely ţádné vodní nádrţe. V budoucnu se dle výsledku pozemkových úprav uvaţuje s realizací dvou vodních nádrţí na Boškůvském potoce nad zastavěným územím (plocha Vo1 a další menší těsně nad zastavěným územím) Vodní toky jsou chráněny manipulačními pásmy: Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována.
3.11.2 Záplavy, eroze Zastavěné území obce, umístěné v údolí, je ohroţeno přívalovými dešti a přívaly bahna. Díky konfiguraci terénu a případně nevhodnému hospodaření na zemědělských pozemcích mohou vydatné deště způsobit zvětšený průtok v místních tocích, místní záplavy a splach půdy z okolních polí, který můţe mít za následek přívaly bahna. Přes uvedené skutečnosti přívalové sráţky v minulosti nevytvářely výraznější problémy. Z výše uvedených důvodů byla dokumentací navrţena následující opatření: Revitalizace vodních toků; Vodní nádrţ Vo1 s případnou retenční rezervou; Protierozní opatření v plochách Zo/III; Další protierozní opatření vyplývající z komplexních pozemkových úprav. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyţadují konkrétní podobu navrţeny v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umoţňují realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění a zalesnění nejohroţenějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo dle výsledku pozemkových úprav). Na území obce nebylo stanoveno záplavové území.
3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nenacházejí ţádné vodní zdroje slouţící veřejnému zásobení vodou, ani jejich ochranná pásma. Obec se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce se nenachází ţádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem.
10
3.11.4 Zásobení vodou Koncepce zásobení vodou byla převzata z Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004). Obec má vybudovaný vodovod, jehoţ provozovatelem a majitelem je VaK Vyškov. Hlavními zdroji SV Moravské Málkovice-Medlovice-Rybníček jsou dva vrty HV 6 a HV 7 a studna Hačky. Vrt HV 6 a studna má celkovou vydatnost Q = 1,5 l/s, vrt HV 7 má vydatnost Q = 0,7 l/s. Celková vydatnost zdrojů je 2,2 l/s. Ze zdrojů, vrtu HV 6 a studny je voda čerpána do VDJ Málkovice, o objemu 1x50 m 3, s maximální hladinou 302,8 m n.m. a z vrtu HV 7 je voda čerpána do VDJ Medlovice, o objemu 1x150 m3, s max. hladinou 303,50 m n.m. Vlastní zásobování obce je gravitačně z VDJ Medlovice, pomocí zásobovacího řadu, jehoţ určitá část je společná i pro zásobování obce Medlovice. Od místa rozbočení vedou pro obě obce samostatné zásobovací řady, které jsou ukončeny u obcí, v místech napojení na rozvodné sítě. Z těchto zdrojů je zásobována i třetí obec Moravské Málkovice. Vodovodní síť pokrývá celé současně zastavěné území obce, je kapacitně vyhovující a v dobrém technickém stavu. Sítě byly zakresleny dle digitálního podkladu poskytnutého provozovatelem. Vodní zdroje skupinového vodovodu i vodojemy jsou mimo území obce a nemohou být územním plánem Rybníčku ovlivněny. Vydatnost vodního zdroje bude do budoucna zajištěna napojením na skupinový vodovod. Kapacita vodojemů na katastru Moravských Málkovic (celkově 200 m3 ), které zásobují obce Moravské Málkovice, Medlovice, Rybníček a do budoucna i Orlovice je kapacitně dostačující pro cca 1100 obyvatel, coţ se ve výhledu nejeví jako vyhovující, přesto PRVK JmK neuvaţuje s jejich rozšířením. V případě nedostatečné kapacity je moţné současné objekty rozšířit ve stávající ploše nebo vyřešit vybudování nových vodojemů na katastru sousedních obcí, které jsou nebo budou z tohoto vodovodu zásobeny.
3.11.5 Odkanalizování V obci je stávající jednotná kanalizace. Na stávající kanalizaci je napojena většina obyvatel obce. Kanalizace v obci je zkolaudována a obec má povolení k vypouštění podle NV 82/99 Sb. Sítě byly zakresleny dle podkladů poskytnutých obcí. Recipientem je Pruský potok. V nově zpracovaném Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o.Brno, 2004) je navrţeno vyuţití stávajících stok napojených na vlastní kořenovou ČOV pod obcí. Územní plán je v zásadě v souladu s touto dokumentací. Vzhledem k časovému horizontu budování kanalizace a obecnějšími pojetí územního plánu, není závazná část koncepce odkanalizování determinována v takové míře, jako je tomu v PRVK. Územní plán připouští moţnost, jak vyuţití stávajících stok, tak i vybudování nové splaškové kanalizace, přičemţ stávající jednotná můţe slouţit jako dešťová. Typ ČOV bude předmětem podrobnější dokumentace. Plocha T1 je dimenzována tak, aby umoţňovala i vybudování kořenové ČOV.
11
V koordinačním výkrese je zakresleno pouze předpokládané ochranné pásmo ČOV o rozsahu 50 m od hranice plochy. V případě realizace ČOV bude stanoveno zvláštním rozhodnutím ochranné pásmo, které bude reflektovat skutečnou velikost plochy, kapacitu a technologii zařízení. Nesmí však přesahovat ochranné pásmo zakreslené v odůvodnění této dokumentace.
3.12 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. Trasy VN 22 jsou vedeny od rozvodny Vyškov, od jihovýchodu a severozápadu a jsou ukončeny trafostanicemi. Obec je v současnosti zásobena celkem 3 trafostanicemi, 2 distribuční a 1 pro středisko VKK Rybníček. Na území obce se nachází pouze jedna distribuční stanice (na jihovýchodním okraji zástavby), zbývající 2 se nacházejí na území sousední obce Hoštice - Heroltic. Trafostanice nacházející se mimo území obce zásobují odběratele pouze na území obce Rybníček a areál VKK. Trafostanice jsou územním plánem Hoštice – Heroltice respektovány. Všechny trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA. V návrhovém období se počítá v obci se 300 obyvateli ve 115 bytových jednotkách. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit aţ 115 bytových jednotek, celkem tedy v případě 2 trafostanic 230 bytů coţ lze hodnotit jako více neţ dostatečné. V případě potřeby je moţná realizace dalších vedení VN a trafostanic a to v souladu s podmínkami vyuţití pro jednotlivé plochy (kapitola 6 textové části). Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Stávající elektroenergetická zařízení jsou dokumentací respektována. Rekonstrukci sítě, objektů a kabelizaci, která bude probíhat pravděpodobně v současných trasách, dokumentace umoţňuje. Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována: Ochranné pásmo VN 22 kV – 7 (109)m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stoţáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se můţe měnit. Aktuální rozsah je proto vţdy třeba určit na místě;
3.13 Plyn Koncepce zásobení plynem obce – včetně všech plynárenských zařízení - je dokumentací respektována. Ochranné pásmo plynovodu 4 m mimo zastavěné území a 1 m v zastavěném území. Vzhledem k obecnějšímu pojetí podmínek vyuţití jednotlivých ploch (především výroby), nelze přesněji určit kapacitní potřeby. V případě výhledového nárůstu odběru je moţné jednotlivé objekty a sítě nahradit zařízeními s vyšší kapacitou.
9
Pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moc před 1.1.1995
12
3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvaţuje.
3.15 Telekomunikace Obec je telekomunikačně napojena na zemní kabely, které pokrývají větší část zástavby. Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je nadzemní vedení je navrţena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách.
3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváţí specializovaná firma. Komunální odpad je sváţen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných sloţek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna ţádná divoká skládka. Předloţenou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci ţádné skládky.
3.17 Doprava Zájmy dráţní ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny. Nad území obce zasahuje 3.17.1 Silnice V řešeném území nejsou ţádné dálnice ani státní silnice I. třídy a s jejich výstavbou se ani do budoucna neuvaţuje. Po území obce procházejí následující silnice: III/4285 Heroltice – Rybníček – Medlovice III/4287 Rybníček - průjezdná. Krajské silnice mají lokální význam. Jejich zatíţení je minimální a nevytváří ţádné ekologické ani bezpečnostní problémy. Mají stabilizované trasy a jejich majitel ani správce nepočítá se zásahy do stávajícího dopravního skeletu. Dokumentace umoţňuje případné převedení silnice III/4287 do sítě místních komunikací. Výpočet hlukové zátěţe Pro výpočet výhledové hlukové zátěţe ze silnice III/4285 byly pouţity údaje z Generelu krajských silnic JmK (UDIMO s.r.o., schválen Radou Jihomoravského kraje 18.12.2006).
13
Silnice: III/4285 v úseku Heroltice - Medlovice Intenzita k roku 2030. Vozidel celkem 340/ 24 hod Z toho maximální hodina 10% n = 34 Počet nákladních vozidel N = 10% Max. stoupání 5% (při výjezdu směr Medlovice) Povrch asfalt Prům. rychlost v = 50 km/h F1 = (1 + N/100) * 10 (v-58)/60 + N/100 * (v – 10)/5 = (1+0,1) * 10 (50-58)/60 + 0,1 * (50-10)/5 F1 = 1,61
vliv nákladních automobilů a rychlosti
F2 = 105/34 F2 = 1,38
vliv stoupání (5%)
F3 = 1
vliv povrchu (asfalt)
Y = 10 log (F1*F2*F3*n) + 40 = 10 log (1,61 * 1,38 * 1 * 34) + 40 Y = 58,78 dB(A) Útlum vzdáleností: Vzdálenost d = 11 m Výška bodu H = 2 m (okno ve zvýšeném přízemí) V=8,75 log d2 + (H+3)3/17(H+3) V=8,75 log 112 + (2+3)3/17(2+3) V= 4,03 dB(A) Izofona 55 dB se nachází 11 m od osy komunikace, prostor mezi komunikací a touto izofonou se nazývá hlukové pásmo. V hlukovém pásmu nejsou ţádné rozvojové plochy vyţadující ochranu před hlukem (např. bydlení, občanská vybavenost, rekreace…) Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS JmK, pracoviště Vyškov. Silnice III. tř. mají mimo zastavěné území ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky, které je dokumentací respektováno.
3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava Zastavěné území je obslouţeno místními komunikacemi 3. a 4. třídy. Dopravně technický stav u větší části místních komunikací je vyhovující, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Přes uvedené nedostatky fakticky vyhovují a bez větších obtíţí plní své poslání. Komunikace jsou vedeny v členitém terénu, v rostlé zástavbě a zúţení jsou v přehledných úsecích. Stávající síť místních komunikací je beze zbytku respektována. Pro obsluhu zastavitelných ploch jsou navrţeny místní komunikace, vesměs v trasách stávajících
14
cest. Další místní komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich vyuţití. Případné chodníky vedené podél pozemních komunikací jsou chápány jako součást těchto komunikací a proto nejsou dokumentací podrobněji řešeny. Dopravní zátěţ místních komunikací je minimální a nevytváří ţádné dopravní ani hygienické závady. Na území obce jsou dvě zastávky veřejné autobusové dopravy – Rybníček a Rybníček, statek. V době zpracování územního plánu zastavovaly autobusy v obou směrech na nevymezeném rozšíření jízdního pruhu silnice. Dokumentace vymezuje plochy pro výstavbu zastávkových pruhů v obou směrech včetně příslušného vybavení.
3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava Dokumentace umoţňuje realizaci i nezakreslených účelových komunikací v souladu s podmínkami vyuţití pro jednotlivé plochy. Komunikace zakreslené v dokumentaci (výkres č.3) stávající i návrhové musí ve svých trasách zůstat zachovány; Cyklistické trasy byly převzaty z turistických map. Pro obyvatele obce byla navrţena místní vycházková trasa.
3.17.4 Letecká doprava Na území obce se nenachází ţádné zařízení souţící leteckému provozu, ani se s jejich umístěním nepočítá. Nad území obce zasahují ochranná pásma: Ochranné pásmo letiště Vyškov; Ochranné pásmo letištního dálničního úseku. Ochranná pásma se nacházejí vysoko nad uvaţovanou hladinou zástavby.
3.18 Ochrana nerostných surovin Tímto dokumentem nejsou na správním území obce vymezeny ţádné plochy přípustné pro dobývání loţisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění.
3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou ţádné objekty důleţité pro obranu státu, civilní ochranu, ani objekty důleţité pro plnění úkolů Policie České Republiky. Celé k.ú. obce nachází v ochranném pásmu letiště Vyškov, je proto nutné, aby všechny výškové stavby, vodní plochy, výsadba vzrostlých dřevin (větrolamy apod.), vysílače a venkovní vedení VN v k.ú. byly předem konzultovány s VUSS Brno. K.ú. obce nachází v ochranném pásmu objektu důleţitého pro obranu státu (dvou radiolokačních zařízení) proto případná výstavba především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a
15
základnových stanic mobilních operátorů na daném území musí být nutně předem projednána s VUSS Brno Na území obce se nachází objekt poţární ochrany – poţární zbrojnice, která je předloţenou dokumentací respektována.
3.20 Řešení požadavků civilní ochrany Tato kapitola je zpracována pro území obce Rybníček na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě poţadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závaţných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. - Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. - Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. - Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1. Poţadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) b) c) d) e) f)
16
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroţeno průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřeţením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není katastrální území obce Rybníček potencionálně ohroţeno haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těţiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se vyuţívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohroţení státu a v době válečného stavu slouţí stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a sloţí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva vyuţít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s vyuţitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro moţné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohroţených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy:
17
-
prostory obecního úřadu, hasičská zbrojnice
Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohroţení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být dále vyuţity prostory a plochy OÚ f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŢP ORP (Vyškov) nevede v seznamu ţádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdrţel od ţádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, ţádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního vyuţití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvaţováno. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -
-
-
výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obsluţných komunikacích je řešena tak, aby umoţnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těţké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúţené profily. Šířka důleţitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v 1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle moţností zaokruhovány a umoţňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
18
h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu záměr nemůţe mít významný vliv na ţádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níţe uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na ţivotní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva ţivotního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady, trvalé travní porosty a vinice. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Velkou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svaţitějších pozemcích ohroţených vodní erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů
19
vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohroţení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemoţňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Trvalé travní porosty jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svaţitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby a na svazích údolí na pravém břehu místního potoka. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce.
5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového reţimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 01 Černozemě typické i karbonátové na spraši, středně těţké s převáţně příznivým vodním reţimem. 02 Černozemě degradovane na spraši, středně těţké s příznivým vodním reţimem 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vţdy však erodované, převáţně na spraších, zpravidla ve vyšší svaţitosti, středně těţké.
20 Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše, těţké aţ velmi těţké, málo vodopropustné. 58 nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, středně těţkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. 60 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Na katastru obce jsou dominantní černozemě, místy prostřídané rendziny. Dno údolí místního potoka zabírají nivní půdy a černice.
20
Půdy v severní části katastru obce, včetně přilehlého okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto bude ochrana ZPF významným limitem při plošném šíření zástavby tímto směrem. Půdy ve zbývající, jiţní a větší části zastavěného území a přilehlých honech mají vesměs niţší stupeň ochrany. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany
BPEJ 3.01.00 3.60.00 3.58.00 3.08.10 3.20.11 3.08.50
Třída ochrany ZPF I. I. II. III. IV. IV.
Vysoce chráněné půdy jsou situovány zejména v severní, rovinatější části katastru, v současně zastavěném území i v jeho bezprostředním okolí. Půdy s niţším stupněm ochrany jsou na svaţitějších expozicích. Zastavěného území a jeho bezprostřední okolí patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není moţné vyhnout jejich záboru. Striktní aplikace legislativní ochrany ZPF by téměř zcela zamezila demografickému, společenskému i ekonomickému rozvoji obce.
5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy – odvodněná území - jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jsou ve velké vzdálenosti od zastavěných a zastavitelných ploch.
5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha).
Lokalita B1 – bydlení – nachází se ve středu obce, je sevřena mezi zástavbou a místním potokem. V současné době plocha leţí ladem. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Lokalita bude obslouţena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B2 – bydlení – nachází se na severozápadním okraji obce, jedná se o zahradu mezi zástavbou a ornou půdou. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Lokalita bude obslouţena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B3 – bydlení – nachází se na západním obvodu obce, jedná se o záhumenky mezi zástavbou a ornou půdou. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsluhu lokality bude třeba vybudovat kompletní dopravní i technickou infrastrukturu.
21
Lokalita B4 – bydlení – nachází se na severním okraji obce, jedná se o zahradu mezi zástavbou a ornou půdou. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Lokalita bude obslouţena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokality R1, R2, R3 – rekreace – nacházejí se po okrajích zástavby – severním, východním a jiţním. Současné vyuţití území jsou záhumenky a zahrady. Rozvojová plocha přímo naváţe na zastavěné území a umoţní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha je určena pro zahrady se zahradními domky, popřípadě rekreačními chatami, včetně oplocení. Lokalita Pz2– veřejná zeleň. Nachází se v zastavěném území. Jedná o se o menší plochy po obou stranách silnice ve středu obce. Lokalita Pz3– veřejná zeleň. Jedná se o menší plochu na svahu zářezu mezi silnicí a polem, vedenou jako zahrada. Na ploše je navrţena menší plocha zeleně kolem kříţku. Lokalita V1 – výroba. Nachází se na východním okraji zastavěného území a bude slouţit pro rozšíření rodinné farmy. Bude obslouţena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita V2 – výroba. Nachází se na severozápadním okraji zastavěného území, při krajské silnici. Menší plocha orné půdy obklopena zástavbou a komunikacemi jen určena pro vybudování malé výrobní zóny. Lokalita V3 – výroba. Nachází se severně od zastavěného území, při dálnici D1. Jedná se o obecní pozemek a další pozemky, na kterém je rozjednaná výstavba fotovoltaické elektrárny. Lokalita T1 – technická infrastruktura. Nachází se při potoce pod zastavěným územím a bude slouţit pro vybudování čističky odpadních vod. Lokalita Kz1 – krajinná zeleň. Jedná se izolační zeleň mezi plánovanou ČOV a stávající obytnou zástavbou. Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru
Výměra SZÚO kultura (ha)
B1 B2
Bydlení Bydlení
0,73 0,17
NE NE
Orná Zahrada
B3 B4 R1
Bydlení Bydlení Rekreace
1,08 0,11 0,33
NE NE NE
R2
Rekreace
0,43
NE
Orná Zahrada Orná Zahrada Zahrada
R3
Rekreace
1,25
NE
Orná
Pz1 Pz2
Veřejná zeleň Veřejná zeleň
0,28
ANO
Není zábor Zahrada
Pz3
Veřejná zeleň
0,13
NE
Zahrada
22
3.60.00 3.01.00 3.08.50 3.02.00 3.60.00 3.08.10
Stupeň přednosti v ochraně I. I. IV. I. I. III.
3.58.00 3.20.11 3.01.10 3.58.00 3.08. 50
II. IV. II. II. IV:
3.01.00 3.60.00 3.08.10
I. I. III.
BPEJ
V1
Výroba
2,32
NE
Orná
V2 V3
Výroba Výroba
0,19 9,73
NE NE
Orná Orná
T1
Technická 0,20 infrastruktura ČOV Krajinná zeleň 0,21 Zábory celkem 17,16
NE
NE
Kz1
Orná
3.01.00 3.08.10 3.01.00 3.01.00 3.60.00 3.60.00
I. III. I. I. I. I.
Orná
3.60.00
I.
b) Transformační plochy ZPF Lokalita Zs1 – zahrada. Bude mít izolační funkci mezi stávající obytnou zástavbou a výrobní plochou V1. Tab. 5.1.4.: Transformační plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel Výměra SZÚO kultura transformace (ha) Zs1
Zahrada 0,37 Transformační 0,37 plochy celkem
NE
Orná
BPEJ
3.08.10
Stupeň přednosti v ochraně III.
5.1.6 Etapizace záborů ZPF Vzhledem k tomu, ţe je navrţeno pouze několik ploch záborů, které mezi sebou nesouvisí a mají obdobné územní podmínky, etapizace záborů není navrţena.
5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby
Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. Vyuţily optimálních rozvojových moţností obce. Vyuţily území s nejniţšími stupni přednosti v ochraně ZPF.
Půdy na katastru obce, včetně bezprostředního okolí současně zastavěného území, patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I.a II.) a proto se při plošném rozvoji zástavby není moţné vyhnout jejich záboru. Striktní aplikace legislativní ochrany ZPF by téměř zcela zamezila demografickému, společenskému i ekonomickému rozvoji obce nebo by měla za následek vytvoření zastavitelného území v pahorkatině v jiţní části katastru obce, coţ by představovalo výrazné narušení krajinného rázu. V návrhu dochází v několika případech k záborů zvláště chráněných půd (I,II) především v současně zastavěném území a v jeho bezprostředním okolí. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: Lokalita B1 – bydlení – jedná se o izolovanou parcelu orné půdy, která v současnosti jiţ není zemědělsky vyuţívána. Je po třech stranách obklopena zastavěným územím,
23
po čtvrté straně protéká potok. Je obslouţena stávající technickou a dopravní infrastrukturou. Lokalita B2 – bydlení – jedná se o malou zahradu mezi zastavěným územím a sceleným lánem orné půdy, která není vyuţívaná k intenzivní zemědělské produkci. Do větší části plochy zasahují méně kvalitní půdy (třída ochrany IV). Je obslouţena stávající technickou a dopravní infrastrukturou. Lokalita B3 – jedná se o záhumenky, na kterých jiţ vznikají zahradní domky. Parcely nejsou součástí intenzivní zemědělské produkce a navazují na zastavěné území. Lokalita B4 – bydlení – jedná se o malou zahradu mezi zastavěným územím a sceleným lánem orné půdy, která není vyuţívaná k intenzivní zemědělské produkci. Je obslouţena stávající technickou a dopravní infrastrukturou. Lokalita R2 – jedná se o zahrady mezi břehem místního potoka a terénní hranou, která je odděluje od větších ploch orné půdy. Lokalita navazuje na zastavěné území a vysoce chráněné půdy zasahují pouze do části plochy. Na ploše zastavitelného území budou vznikat pravděpodobně zahradní domky. Lokalita R3 – jedná se o záhumenky na svahu nad břehem místního potoka. Lokalita navazuje na zastavěné území a vysoce chráněné půdy zasahují pouze do části plochy. Na ploše zastavitelného území budou vznikat pravděpodobně zahradní domky. Lokalita Pz2 – menší lokality v zastavěném území. Lokalita V1 – plocha, která vychází z podnětu provozovatele zemědělské výroby, bude tvořit rozšíření stávající rodinné farmy, bude, tedy slouţit zemědělské výrobě. Plocha navazuje na zastavěné území, vysoce chráněné půdy zasahují pouze do části plochy. Lokalita V2 – drobná výroba. Nachází se na menší, neintenzivně obhospodařované ploše, je sevřena mezi zastavěným územím, silnicí a polní cestou. Lokalita V3 – fotovoltaická elektrárna. Jedná se o obecní pozemek, na kterém má obec jiţ rozjednanou výstavbu fotovoltaické elektrárny. Jedná se o mírně svaţitý pozemek s vhodnou expozicí v bezprostřední blízkosti VN (na sousedním katastru). Na ploše bude vybudován ekologicky nezávadný zdroj energie. Lokalita T1 – čistička odpadních vod. Její lokalizace je předurčena konfigurací terénu a koncepcí odkanalizování. Lokalita Kz1 – krajinná zeleň. Nachází se sevřená mezi místním potokem, zastavěným území, terénní hranou a plochou T1. Bude tvořit izolační zeleň mezi čističkou odpadních vod a stávající zástavbou.
5.2 Zábor lesních pozemků Územním plánem nejsou navrţeny ţádné zábory lesních pozemků.
24
