Obsah:
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem ...................................................... 3 2. Údaje o splnění zadání ........................................................................................................... 4 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .................................. 4 3.1 Vymezení pojmů .............................................................................................................. 4 3.2 Zastavěné území ............................................................................................................... 5 3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití .................................................... 5 3.4 Plochy výroby a plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území .... 6 3.5 Plochy občanského vybavení ........................................................................................... 7 3.6 Ochrana památek .............................................................................................................. 7 3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty ........................................................................... 7 3.8 Krajinný ráz ...................................................................................................................... 7 3.9 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 8 3.10 Lesy ................................................................................................................................ 8 3.11 Vodní hospodářství ........................................................................................................ 9 3.11.1 Vodní toky a nádrže ................................................................................................ 9 3.11.2 Záplavy, eroze ......................................................................................................... 9 3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma ............................................................................ 10 3.11.4 Zásobení vodou ..................................................................................................... 10 3.11.5 Odkanalizování...................................................................................................... 11 3.12 Elektrická energie ......................................................................................................... 11 3.13 Plyn ............................................................................................................................... 12 3.14 Jiné produktovody ........................................................................................................ 12 3.15 Telekomunikace ........................................................................................................... 12 3.16 Likvidace odpadů ......................................................................................................... 12 3.17 Doprava ........................................................................................................................ 12 3.17.1 Silnice .................................................................................................................... 12 3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava .............................................. 13 3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava .......................................................... 13 3.18 Ochrana nerostných surovin ......................................................................................... 13 3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu ........................................ 14 3.20 Řešení požadavků civilní ochrany................................................................................ 14 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území ............................. 17 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................................................... 18 5.1 Zábor ZPF ...................................................................................................................... 18 5.1.1 Použitá metodika ..................................................................................................... 18 5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území ............................................................................ 18 5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ....................................... 18 5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ........................... 19 5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF ........................................................................................ 19 5.1.6 Etapizace záborů ZPF.............................................................................................. 21 5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení .................................................................................. 21 5.2 Zábor lesních pozemků .................................................................................................. 22
1
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídelní struktuře regionu zůstává nezměněno. Vyhodnocení dokumentace s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR), schválené vládou ČR dne 20.7.2009 usnesením č. 929/2009: Rozvojová oblast OB3, jejíž vymezení bylo upřesněno Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje, se řešené obce nedotýká Obce se dotýká Rozvojová osa OS10 stanovená PÚR ČR. Úkoly pro územní plánování z toho vyplývající, konkrétně vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury jsou předloženým územním plánem respektovány Obce se dotýkají dopravní koridory VR1 (vysokorychlostní trať), ŽD1 (konvenční železnice) a VI. B – S (transevropský multimodální koridor – silniční) stanovený PÚR ČR. Samotné osy koridorů procházejí mimo katastr obce, obce však vzhledem dobré dostupnosti má silný potenciál rozvoje především bydlení, což bylo územním plánem zohledněno. Obec se nachází mimo Koridory technické infrastruktury a související rozvojové záměry Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území: Stávající napojení dopravní infrastruktury – silnic, cyklotras - je zachováno. Stávající napojení plynu STL a vodovodu od Pustiměře, telekomunikací a elektrické energie je zachováno. Stávající svedení kanalizace na Pustiměř je respektováno. Územním plánem je zajištěna vazba na prvky ÚSES na sousedních katastrech – zejména vedení a lokalizace nadregionálních, regionálních a lokálních prvků. Obec se nachází v území řešeném v nově zpracovaném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK).1 Z tohoto dokumentu vyplývají pro územní plán následující požadavky: Vodovod – v obci je vodovod, napojený na zdroj v Pustiměři. Respektování současné koncepce. Kanalizace – v obci je kanalizace svedená na ČOV v Pustiměři. Respektování současné koncepce. Požadavky jsou předloženou dokumentací respektovány. Obec leží v území, které bylo řešeno v platném územním plánu velkého územního celku Brněnské sídlení regionální aglomerace.2 Tato dokumentace v době vydání tohoto územního plánu již pozbyla platnosti. ÚP Zelená Hora je v souladu se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje vydanými dne 22. 9. 2011.
1 2
Aquatis, a.s.Brno, 2004 Schváleného usnesením vlády ČSSR č. 64 ze dne 13.3.1985
3
2. Údaje o splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené schváleným zadáním.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Vymezení pojmů 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 až §19. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s §3 odst. 4). Jsou to plochy krajinné, kterými jsou plochy, které nejsou ani zemědělské, lesní ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 11. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m2. 12. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 13. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 14. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat
4
podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v každém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 15. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 16. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 17. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 18. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách.
3.2 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou3 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu katastru nemovitosti ke dni 15. 9. 2010 (zjištěno dálkovým přístupem na www.cuzk.cz, mapový podklad poskytnutý pořizovatelem může být starší). Obec Zelená Hora má v současné době 230 obyvatel ve 111 bytech (SLDB 2001). Počet obyvatel v obci mírně roste (219 obyvatel v roce 2001).
3.3 Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití Do zastavitelných ploch jsou zahrnuty zpravidla návrhové lokality nacházející se mimo zastavěné území obce. Tab. 3.3.1.: Rozvojové a transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru
B1 B2 B3 B4 B5 B6 R1 R2 R3 V1 W1 Zs1
3
Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Rekreace Rekreace Zemědělská výroba Vodní plochy Zahrady
Výměra Počet (ha) účelových jednotek 0,84 5 1,47 7 1,21 3 0,54 3 1,12 6 0,86 10 1,60 0,29 0,09 0,50 0,22 0,68
§58 zákona 183/2006 Sb.
5
3.3.2.: Rekapitulace:
Bydlení celkem
6,04
Rekreace Zemědělská výroba Vodní plochy Zahrady
1,98 0,50 0,22 0,68
34
Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty všechny vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků a to ve všech vhodných lokalitách. Územní plán obce umožňuje výstavbu až 34 nových bytových jednotek, což může představovat bydlení pro dalších přibližně 100 obyvatel. Předpokládaná velikost obce v návrhovém období je následující: Obyvatel 330 Bytových jednotek 145
3.4 Plochy výroby a plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území V obci se nachází areál zemědělské výroby (bývalé středisko JZD). Na poměrně rozlehlé ploše stále probíhá poměrně intenzivní živočišná výroba. Vzhledem k bezprostřední blízkosti obytné zástavby, vytváří v případě intenzivnějšího využití, jisté riziko pro životní prostředí i veřejné zdraví. Stavby nevytvářejí výraznější estetickou závadu v obrazu obce. Na území obce bylo územním rozhodnutím4 vydáno Ochranné pásmo Zelená Hora. V obci je několik dalších provozoven drobných řemeslníků, umístěných do obytných ploch obvykle při bydlišti provozovatele. Jejich provoz nevytváří z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví žádné větší problémy. Územním plánem byla proto navržena následující opatření: Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace, popřípadě za hranice ochranného pásma stanoveného zvláštním rozhodnutím a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny. Podmínkami využití pro jednotlivé plochy je umožněna postupná transformace případných nevyužitých ploch zemědělské výroby na zónu drobné výroby.
4
Rozhodnutí MěÚ Vyškov č.j. MV 25042/2011 ze dne 13. 5. 2011
6
3.5 Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení v obci jsou dostačující a jsou dokumentací respektovány, nebyly navrženy žádné rozvojové plochy pro tuto funkční složku. Vzhledem k velikosti obce a předpokládanému charakteru a velikosti provozoven, lze jejich umístění respektovat i v jiných plochách, především v plochách bydlení.
3.6 Ochrana památek V řešeném území se nacházejí následující kulturní památky: 21129/7-3932 socha sv. Jana Nepomuckého Kulturní památky jsou zakresleny ve výkrese O2 Koordinační výkres. Lze konstatovat, že jsou dokumentací respektovány, neboť v plochách ve kterých se nacházejí, nejsou navrženy žádné změny ani asanace. Před zahájením zemních prací je investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto organizace patří např. Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Ochrana archeologických nálezů bude řešena v konkrétních případech výstavby a zemních prací.
3.7 Urbanistické a architektonické hodnoty Předložená dokumentace respektuje popsaný charakter a obraz sídla. Stávající zástavba, včetně historického půdorysu jádra obce je plně respektována. Rozvojové plochy navazují na zastavěné území a svým funkčním využitím podporují obytný charakter sídla. Rovněž je respektován současný obraz sídla. Nejsou navrhovány žádné nové dominanty, je zachována výšková hladina zástavby a pro všechny stavby – i ty nebytové - platí podmínka, že musí respektovat venkovský obraz sídla. Dokumentací je nadále navržena ochrana památek místního významu.
3.8 Krajinný ráz Pro ochranu krajinného rázu v zastavěném území a zastavitelných plochách platí následující zásady: Rozvojové plochy navazují na zastavěné území; Zastavěné území a navazující zastavitelné plochy tvoří kompaktní sídelní útvar; Výšková regulace zajišťuje zachování současné hladiny zástavby; Maximální intenzita zástavby zaručuje v okrajových částech individuální způsob zástavby s poměrně velkým podílem zeleně; Nová zástavba je navrhována tak, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz území obce.
7
3.9 Ochrana přírody a krajiny Na území obce nejsou registrovány žádné památné stromy, žádné přechodně chráněné plochy, nenachází se zde národní park, ani ochranné pásmo národního parku. Do území obce nezasahuje chráněná krajinná oblast, ani prvek soustavy NATURA. Na území obce není žádná národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka ani jejich ochranná pásma. Na území obce nebyla stanovena biosférická rezervace UNESCO, ani geopark UNESCO. Na území obce nebyla vymezena ptačí oblast. Všechny lesní pozemky a plochy krajinné v nezastavěném území jsou respektovány, jsou navržena další zatravnění, krajinná zeleň a členění orné půdy interakčními prvky. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability. Součástí dokumentace je plán územního systému ekologické stability (dále ÚSES): Jsou respektovány nadregionální biokoridor NK 132 (NRBK 06) a regionální biocentrum RBC 199 Vojenská. Jsou navrženy prvky lokálního ÚSES – biocentra, biokoridory a interakční prvky. Závazné podmínky pro koncepci ÚSES jsou stanoveny v oddíle 5.5 textové části územního plánu. Podrobný popis koncepce ÚSES je v samostatné příloze. Autorem koncepce ÚSES je Ing. Ludmila Bínová, CSc. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb ve. znění pozdějších předpisů5. Významné krajinné prvky na správním území obce ze zákona jsou: Všechny lesy; Údolní nivy; Všechny vodní toky; Rybníky. Na území obce nebyly orgánem ochrany přírody registrovány žádné významné krajinné prvky (VKP). Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Lze konstatovat, že limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny jsou dokumentací respektovány.
3.10 Lesy Zastoupení lesních pozemků je poměrně nízké, na katastru obce jsou dominantní plochy zemědělské půdy. Obec je však po severní a severovýchodní straně obklopena poměrně rozsáhlými lesními komplexy. Všechny lesní pozemky jsou dokumentací respektovány. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa nejsou dokumentací vymezeny žádné plochy zastavitelného území sloužící bydlení. V této vzdálenosti je navržena pouze plochy pro 5
Obecně jsou to lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
8
zemědělskou výrobu V1. O přípustnosti případné výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech. Ve vzdálenosti 50 m o okraje lesa je při hranicích s Vojenským újezdem příslušný orgán Vojenský lesní úřad Praha, v ostatních případech příslušný úřad obce s rozšířenou působností.
3.11 Vodní hospodářství 3.11.1 Vodní toky a nádrže Správní území obce náleží k úmoří Černého Moře a povodí řeky Hané (4-12-02-001). Vzhledem ke geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem. 6 Hydrografická situace je předurčena zejména reliéfní stavbou. Většinu katastru zaujímá náhorní plošina svažující se do údolí potoků, které vesměs protékají již po sousedních katastrech. Po jihozápadní hranici území obce protéká Pustiměřský potok, pramení v lesích vojenského újezdu a mimo území obce se zleva vlévá do Hané. Pustiměřský potok má na území obce bezejmenný levobřežní přítok, který pramení ve žlebu pod zvonicí v zastavěném území Zelené Hory a v celém úseku dotýkajícím se řešeného katastru je zatrubněn. Současným správcem Pustiměřského potoka je Povodí Moravy, s.p. Pustiměřský potok je ve vyhovujícím stavu, protéká ozeleněným údolím. Zatrubněná část jeho přítoku protéká zastavěným územím a jeho revitalizace není možná. Pustiměřský potok protéká částečně zastavitelnou plochou, ve které je respektován. Na území obce se v současnosti nachází požární nádrž, která se nachází v zastavěném území obce u požární zbrojnice. Vodní toky i nádrže jsou dokumentací respektovány. Dokumentací je navržena vodní nádrž W1, nacházející se v severním cípu katastru v silně podmáčeném žlebu. Další vodní nádrže jsou možné v rámci plochy R1. Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována.
3.11.2 Záplavy, eroze Území obce, vzhledem k tomu, že se nachází v mírně zvlněné oblasti pahorkatiny, není výraznějším způsobem ohroženo lokálními záplavami ani erozí. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují 6
V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984
9
konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami). Na území obce nebylo stanoveno záplavové území.
3.11.3 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nenacházejí žádné vodní zdroje veřejného vodovodu. Do území obce zasahuje ochranné pásmo: PHO jímací území vrtu HV 25 u Pustiměře - 2. stupně vnější7; Výše uvedené limity využití území jsou dokumentací respektovány. Obec se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na území obce se nenachází žádný přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody. Obec není lázeňským místem.
3.11.4 Zásobení vodou V obci je vybudován veřejný vodovod, který je součástí SV Pustiměř – Ivanovice. Jeho majitelem je VaK Vyškov a provozovatelem je VHP, s.r.o. Ivanovice na Hané. Zdrojem vody SV je HV 25 o vydatnosti 16 l/s, nacházející se v Pustiměři (mimo území obce). Odsud je voda, mimo jiné, čerpána do VDJ Zelená Hora o objemu 1x50 m3, s max. hladinou 398,00 m n. m., nacházejícího se na území obce, odkud je gravitačně zásobeno celé zastavěné území. V nově zpracovaném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK JmK)8 nejsou navrženy žádné koncepční změny. Kapacita vodojemu (1x50 m3), který zásobuje obec je kapacitně dostačující pro cca 280 obyvatel, což se ve výhledu nejeví jako vyhovující (návrh 330 obyvatel). Proto je v případě potřeby navrženo rozšíření kapacity vodojemu. Obec je součástí skupinového vodovodu, vodní zdroj se nachází mimo území obce a zásobuje i jiná sídla. Vydatnost zdrojů je proto třeba posuzovat pro skupinový vodovod jako celek, což přesahuje hranice území katastru i možnosti ovlivnění v územním plánu na této úrovni.
7 8
Rozhodnutí ONV Vyškov Vod/810/83-233/1 Aquatis, a.s.Brno, 2004
10
3.11.5 Odkanalizování Obec má vyhovující kanalizační síť pro odvádění splaškových vod. Úseky starší jednotné kanalizace byly podchyceny stokou splaškové kanalizace, přičemž jsou dešťové vody prostřednictvím oddělovacích komor svedeny do Pustiměřského potoka. Splaškové vody jsou prostřednictvím výtlaku přečerpávány do stokové sítě Pustiměře a likvidovány na ČOV v Pustiměři. Dokumentací je navrženo zachování stávající koncepce odkanalizování, přičemž je možné jednotlivé stoky jednotné kanalizace nahradit splaškovými a jednotnou kanalizaci nadále využívat jako dešťovou. Splaškové vody z rozvojových ploch budou rovněž svedeny na ČOV v Pustiměři, do vybudování kanalizace v těchto lokalitách je možný jiný, vhodný způsob jejich likvidace. Konkrétní způsob odkanalizování, vedení stok a jejich charakter bude předmětem podrobnější dokumentace. Podzemní zařízení kanalizace je možné umisťovat (dle kapitoly 6) téměř do všech ploch zastavěného území, zastavitelných ploch i volné krajiny. Dokumentace je v souladu s Plánem rozvoje vodovodu a kanalizací (PRVK JmK, Aquatis, s r.o. 2004).
3.12 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. V obci je v současnosti 1 distribuční trafostanice, včetně areálu býv. ZD. Dokumentace umožňuje v důsledku rozvoje výstavby na obvodu sídla 3 nové distribuční trafostanice. Zařízení jsou pro současnou kapacitu vyhovující. Všechny stávající distribuční trafostanice lze přebudovat min. na kapacitu 400 kVA. V návrhovém období se počítá v obci se 330 obyvateli. Na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek, celkem tedy v případě 4 trafostanic na 690 bytů což lze hodnotit jako více než dostatečné. Kapacita jednotlivých trafostanic bude předmětem podrobnější dokumentace. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení nízkého napětí. Rekonstrukci sítě a kabelizaci, která bude probíhat pravděpodobně v současných trasách, dokumentace umožňuje. Energetická zařízení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy, která jsou dokumentací respektována: Ochranné pásmo VN 22 kV – 7 (109)m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě; Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení elektřiny do 110 kV – 1 m od osy vedení;
9
Pro vedení umístěná územním rozhodnutím, které nabylo právní moc před 1.1.1995
11
3.13 Plyn Obec je plynofikována distribuční sítí STL. Vysokotlaký plynovod a regulační stanice se nacházejí mimo území obce, v Pustiměři. Koncepce zásobení plynem obce – včetně všech plynárenských zařízení - je dokumentací respektována. Ochranné pásmo plynovodu 4 m mimo zastavěné území a 1 m v zastavěném území. Vzhledem k obecnějšímu pojetí podmínek využití jednotlivých ploch (především výroby), nelze přesněji určit kapacitní potřeby. V případě výhledového nárůstu odběru je možné jednotlivé objekty a sítě nahradit zařízeními s vyšší kapacitou.
3.14 Jiné produktovody Na území obce se další produktovody nenacházejí, ani se s jejich umístěním neuvažuje.
3.15 Telekomunikace Obec je telekomunikačně napojena na zemní kabely, které pokrývají větší část zástavby. V částech obce, kde je případné nadzemní vedení je navržena jejich kabelizace, která pravděpodobně bude probíhat v současných trasách. V rozvojových plochách je možná realizace i nezakreslených telekomunikačních sítí, jejich vedení bude předmětem podrobnější dokumentace.
3.16 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu je prováděn mobilní cestou. Na správním území obce nebyla zjištěna žádná divoká skládka. Předloženou dokumentací je stávající způsob likvidace odpadů respektován. Nebylo nutné provádět rekultivaci žádné skládky.
3.17 Doprava Zájmy drážní ani lodní dopravy nejsou dokumentací dotčeny. Na území obec není žádné zařízení sloužící leteckému provozu. 3.17.1 Silnice V řešeném území nejsou žádné dálnice ani státní silnice I. třídy a s jejich výstavbou se ani do budoucna neuvažuje.
12
Po území obce procházejí následující silnice: III/37731 Pustiměř – Podivice – Brodek u Prostějova III/37732 Zelená Hora - Březina. Silnice III/37731 spadá do silničního tahu lokálního významu. Úsek procházející po území obce je ve své trase stabilizovaný a má vyhovující dopravně - technické parametry. Dle Kategorizace krajských silnic JmK je komunikace zařazena do kategorie S 6,5. Silnice má v průjezdním úseku obslužný charakter, intenzita provozu je nízká a nevytváří zvláštní rizika pro bezpečnost ani veřejné zdraví. Silnice III/37732 nemá pro obsluhu obce žádný význam a je zařazena do zbytných úseků krajských silnic. Její vyřazení ze sítě krajských silnic je přípustné. Intenzita provozu v obci je velice nízká, do 500 voz/24 hod. a proto hluková zátěž nebyla posuzována. Silnice III. tříd mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky; Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS JmK, pracoviště Vyškov.
3.17.2 Místní komunikace, parkování, hromadná doprava Zastavěné území je obslouženo místními komunikacemi 3. a 4. třídy. Dopravně technický stav u větší části místních komunikací je vyhovující, některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Přes uvedené nedostatky fakticky vyhovují a bez větších obtíží plní své poslání. Komunikace jsou vedeny v členitém terénu, v rostlé zástavbě a zúžení jsou v přehledných úsecích. Stávající síť místních komunikací je beze zbytku respektována. Pro obsluhu zastavitelných ploch jsou navrženy místní komunikace, vesměs v trasách stávajících cest. Další (nezakreslené) místní komunikace mohou být umístěny i v rámci jednotlivých ploch, v souladu s podmínkami pro jejich využití. Případné chodníky vedené podél pozemních komunikací jsou chápány jako součást těchto komunikací a proto nejsou dokumentací podrobněji řešeny. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady.
3.17.3 Účelové komunikace, nemotorová doprava Průběh účelových komunikací může být upraven, ty vyznačené však ve svých trasách musí zůstat zachovány Cyklistické trasy byly převzaty z turistických map.
3.18 Ochrana nerostných surovin Tímto dokumentem nejsou na správním území obce vymezeny žádné plochy přípustné pro dobývání ložisek nerostů ani plochy pro jeho technické zajištění.
13
3.19 Objekty důležité pro obranu státu, policií a civilní ochranu Na území obce nejsou žádné objekty důležité pro obranu státu civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. Na území obce se nachází objekt požární ochrany – požární zbrojnice, která je předloženou dokumentací respektována. Na území obce zasahují ochranná pásma – zájmová území AČR: Ochranné pásmo objektu důležitého pro obranu státu – radiolokačního zařízení (téměř celý katastr obce); Dráha nízkého letu (téměř celý katastr obce); Ochranné pásmo vojenského újezdu Březina (celý katastr obce);
3.20 Řešení požadavků civilní ochrany Tato kapitola je zpracována pro území obce Zelená Hora na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. - Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. - Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. - Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. - Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. - Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1.
14
Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) b) c) d) e) f)
a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není katastrální území obce Zelená Hora potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a složí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty
15
byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: -
prostory obecního úřadu,
Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být dále využity prostory a plochy OÚ. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Vyškov) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno.
16
g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -
-
-
výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily. Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Dle stanoviska dotčeného orgánu státní správy uplatněného k zadání tohoto územního plánu záměr nemůže mít významný vliv na žádnou navrhovanou EVL ani ptačí oblast. Návrh zadání nestanovil rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 níže uvedeného zákona. Územní plán obce proto nebyl posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.
17
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Zábor ZPF 5.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
5.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Obec se nachází ve výrobní oblasti bramborářské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady a trvalé travní porosty. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy dominantní. Nacházejí se z větší části ve zvlněné náhorní plošině ve scelených lánech. Pouze menší část zabírají plochy pro ornou půdu nevhodné - v blízkosti vodních toků. Trvalé travní porosty jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích, okrajích lesa a v okolí vodních toků. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Zahrady v současně zastavěném území obce jsou většinou součástí obytné funkce
5.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
18
Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. 26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách. Středně těžké, vyjímečně těžší obvikle štěrkovité s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. 27 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí, středně těžké, s malou vododržností. 37 mělké hnědé půdy na žulách, jsou lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina. Patří mezi ně výsušné půdy. V severní části katastru obce a v okolí zástavby jsou dominantní hnědé půdy, v jižní, členitější části katastru se vyskytují mělké půdy. Tab. 5.1.2.: Přehled BPEJ a tříd ochrany
BPEJ 5.12.00 5.27.14 5.37.16 5.37.56
Třída ochrany ZPF I. V. V. V.
Vysoce chráněné půdy jsou situovány zejména v severní, plošší části katastru. Půdy s nižší třídou ochrany jsou v jižní, členitější expozici a v zastavěném území. Ochrana ZPF není výrazným limitem pro rozvoj obce.
5.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy – odvodněná území - jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jedná se zejména o lokality na náhorní plošině severně od zastavěného území. Odvodněného území se dotýká pouze zábor W1.
5.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy mohou být vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). Lokalita B1 – bydlení – nachází se na jihovýchodním okraji zástavby, podél stávající komunikace. Současné využití území je orná půda. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro dopravní obsluhu rozvojové
19
lokality bude sloužit stávající komunikace a bude zde třeba vybudovat celkovou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita B2 – bydlení – nachází se podél stávající komunikace, na protější straně než plocha B1. Má obdobné rozvojové podmínky. Lokalita B3 – bydlení – nachází se na konci stávající komunikace, lemované plochami B1 a B2. Současné využití je orná půda, menší část trvalý travní porost. Plocha naváže na stávající chatovou osadu. Pro dopravní obsluhu rozvojové lokality bude sloužit stávající komunikace a bude zde třeba vybudovat celkovou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita B4 – bydlení – nachází se přibližně uprostřed v zastavěného území. Současné využití jsou zahrady. Bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B5 – bydlení – nachází se na severním okraji zástavby, podél stávající jednostranně obestavěné silnice. Současné využití území je orná půda. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Lokalita bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B6 – bydlení – nachází se na severozápadním obvodu sídla, při jednostranně obestavěné záhumenní cestě. Současné využití území je orná půda. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro dopravní obsluhu rozvojové lokality bude sloužit po nezbytných úpravách stávající komunikace a bude zde třeba vybudovat celkovou technickou infrastrukturu (ta se nachází v bezprostřední blízkosti). Lokalita R1 – není zábor. Lokalita R2 – rekreace. Jedná se o dodatečný zábor kolem zahradního domku (rekreační chaty). Lokalita R3 – rekreace. Plocha se nachází na okrajové části orné půdy, která navazuje na trvalé travní porosty a meze. Její návrh vychází ze záměru majitele pozemku, který zde uvažuje s výstavbou rekreační chaty. Plocha navazuje na obecní cestu, ze které bude obsloužena. Lokalita V1 – zemědělská výroba. Nachází se na jihovýchodním obvodu katastrálního území a je určena jako dodatečný zábor pod stávajícími hospodářskými objekty. Lokalita W1 – vodní nádrž. Nachází se v severní části katastru. Současné využití území je silně podmáčená orná půda. Plocha je určena pro vybudování menšího rybníku. Lokalita Zs1 – zahrady. Nachází se při severovýchodním obvodu zastavěného území a je ze tří stran obklopena stávající zástavbou a na zbývající straně rozvojovou plochou B5. Současné využití je orná půda, plocha je určena pro realizaci zahrad navazujících na přilehlé bydlení.
20
Tab. 5.1.3.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl. Účel záboru B1 B2
Bydlení Bydlení
Výměra SZÚO kultura (ha) 0,84 NE Orná 1,47 NE Orná
B3
Bydlení
1,21
NE
B4
Bydlení
0,54
ANO
Orná Trvalý travní porost Zahrada
B5
Bydlení
1,12
NE
Orná
B6 R2
Bydlení Rekreace
0,86 0,29
NE NE
R3 V1
Rekreace Zemědělská výroba
0,09 0,50
NE NE
W1
Vodní plochy
0,22
NE
Orná Trvalý travní porost Orná Orná Trvalý travní porost Orná
Zs1
Zahrady 0,68 Zábory celkem 7,82
NE
Orná
5.37.16 5.37.16 5.27.14 5.27.54 5.37.16 5.40.99
Třída ochrany ZPF V. V. V. V. V. V.
5.37.56
V.
5.27.14 5.12.00 5.27.14 5.37.56
V. I. V. V.
5.37.56 5.40.99
V. V.
5.08.52
III.
5.27.14
V.
BPEJ
5.1.6 Etapizace záborů ZPF Vzhledem k tomu, že je navrženo pouze několik ploch záborů, které mezi sebou nesouvisí a mají obdobné územně - technické podmínky, etapizace záborů není navržena.
5.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. Využily optimálních rozvojových možností obce. Využily území s nejnižšími stupni přednosti v ochraně ZPF.
Území katastru řešené obce je z hlediska kvality zemědělské půdy územím kontrastním. Jižní část katastru, včetně větší části zástavby, tvoří půdy s nízkou bonitou, vesměs třídou ochrany V. Severní část katastru na náhorní plošině, včetně přilehlého okraje zastavěného území je tvořena zvláště chráněnými půdami. V návrhu dochází k záborů zvláště chráněných půd (I). K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: Lokalita B5 – bydlení. Plocha navazuje na zastavěné území, je situována při jednostranně obestavěném úseku komunikace. Vysoce chráněné půdy zasahují pouze do její malé části (celkově cca 200 m2 a 2% z celkové výměry plochy), ohraničené půdami s třídou ochrany V. a komunikacemi.
21
Kromě ploch pro bydlení nacházejících se v současné zástavbě (B4, B5), byly navrženy plochy zastavitelné (B1, B2, B3 a B6). Plochy v zástavbě, kromě toho že mají ideální technické podmínky (při stávající dopravní a technické infrastruktuře), se za určitých okolností mohou jevit jako obtížně využitelné. Plocha B4 je v současné době využívána jako soukromé zahrady a bude záležet více než v ostatních případech na vůli jejich vlastníků, zda budou využity k výstavbě. Lokalita B3 – bydlení - byla navržena na základě požadavku majitele pozemku, který zde již plánuje výstavbu. Je situována na neintenzivně obhospodařované zemědělské půdě, mezi polní cestou, skupinou chat a lesem (oborou). Lokalita R3 –rekreace. Byla navržena na základě požadavku majitele pozemku, který zde hodlá realizovat rekreační chatu. I když se plocha jeví, že je zcela obklopena zemědělskou půdou, nenaruší její zábor výraznějším způsobem organizaci zemědělské půdy. Plocha se nachází na okraji sceleného lánu orné půdy, přiléhajícího k trvalému trávnímu porostu, od kterého je oddělen výraznou mezí. K lokalitě je vedena polní cesta na obecním pozemku.
5.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy
22
