Zdeněk Velíšek Bude mít EU po podobu? Kdo vlastně mádluhové v ruce krizi osudnovou Evropy? Evropské horizonty, strana 3
Dalibor Kajnar RomanCarda, Línek aPetr Ivo Grüner Rozvoj politici měst očima zástupců municipalit Regionální k evropskému partnerství Komentáře, K tématu, strana 2 3
Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Oldřich Vlasák a Zuzana Roithová Naši zástupci v EP oa Bulharska, krizi eurozóny Kritika Rumunska spor na Balkáně Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 11 2011 8 / /2012
ročník98 ročník
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena €
Krize evropské vlády 21 let kosí pro Breivika
Publicistika, strana Publicistika, strana13 4
Hřebčín možná Lanovka zbourána, ať žije lanovka dotace získá
Oldřich Vlasák, Vojtěch Belling, výkonný prezident Rady evropských státní tajemník pro obcí a regionů, místopředseda Svazu evropské záležitosti měst a obcí pro evropské záležitosti V programovém období 2007Evropská unie představuje z hle2013 právního je pro města otevřena diska úzce provázané možnost dosáhnout na dotace společenství států, z hlediska obv zásadě však ve všech operačních čanského její pojem v prvé programech. mohou čerřadě zahrnujeMěsta svobody vyplývapat zevropské dotace na moderjící volného pohybu osob, tedy nizaci dopravní infrastruktury, svobody, jimiž jsou občané členochranu životního prostředí, ských států na základě obecně zvyšovánípravidel zaměstnanosti, podplatných nadáni. Právě poru vzdělávání a výzkumu, aktivity občanů dodávají projekpodporu rozvoj cestu, jemužpodnikání, je často předhazována tovního ruchu, využití kulturjeho technokratická povaha, poního dědictví, projekty sociální třebný lidský rozměr. Dalo by se integrace,říci, sociální a zdravotní dokonce že Evropu každoslužbyinterakcí apod. Teoreticky tak denní na místní a je regiopaletaúrovni evropských dotací nální zpřítomňují. Pro na žizlepšení kvalityevropského života obyvavotaschopnost protel ve je městech téměř neomezejektu tato spolupráce neméně ná, prakticky jsou však města důležitá než úspěchy mezinárodčasto omezena výní politiky. Česká vypsanými republika proto zvami, množstvím prostředků, přeshraniční aktivity a projekkteré jednotlivé proty mezijsou kraji,na obci a městy přirojekty podporuje. alokovány,Naše možnostmi zeně výjimečkofinancování a hlavně co ná zeměpisná poloha v tím, samém již mají hotové a co potřebují srdci Evropy i blízkost sousedudělat. Města stále poních zemí toto přitom naše úsilí pochotřebují usnadňuje. financovat především pitelně tzv. tvrdé, infrastrukturní proPro navazování přeshraničních jekty. Potřebují opravit silnice, vztahů a spolupráce mezi příchodníky, vybudovat parkovacív hraničními regiony znamenal stání, zkrášlit případě České náměstí, republiky revitazásadlizovat bývalé průmyslové či ní zlom pád železné opony, který vojenskéznovu objekty, které umožnil otevřít našecháthrarají, vyřešit čištění odpadních nice a obnovit dříve existujívod, snížit hluk cí přirozené vazbyčisezefektivnit sousedícíodpadové hospodářství. Inframi státy. Druhý zásadní přelom však zdaleka vstruktura kvalitě přátelských vztahů není přejedinou definovanou potřebou. kračujících státní hranici přinesl Na významu získávají nejen v symbolické roviněměkké, vstup „nadstavbové“ aktivity nebo České republiky do EU, resp. zadůraz nadostrategické plánování. členění schengenského proPrávě bez plástoru. Toto strategického opatření umožninování budou lo, aby se dosudevropské relativněpeníze izoloutopeny momentálním hledispocitu vané, a zvhospodářského potřebnosti té které investice. ka tak i handicapované regiony Městahranic společně s venkovskými podél začaly více propojoobcemi realizují necelou polovivat a jejich obyvatelé se stali skunu projektů (počátkem letošnítečnými sousedy. ho roku to bylo 45,1 % sprojekPřeshraniční spolupráce sebou tů), na vedle celkové alokaci sea však přináší kulturního spopodílí zhruba neceloui pětinou lečenského obohacení nezaneprostředků (příjemcům z řada dbatelná ekonomická pozitiva obcí bylo proplaceno 16,0 ze příležitosti, a napomáhá tak%celvšech proplacených prostředků). kovému zvyšování životní úrovEvropské dotacedůvodů jsou důležitou ně. Z uvedených předstasoučástí kapitálových výdajů vuje evropská územní spolupráobcí a měst, tvoří zhruce také jedenpřičemž ze tří hlavních cílů ba třetinu těchto výdajů. unijní politiky soudržnosti. (pokračování (pokračovánína nastraně straně 2)
Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU. foto: REUTERS/Remo Casilli
Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky Na přeshraniční projekty měst a krajů posílá EU miliardy korun
Vynesením rozsudku pro Anderse Breivika, který příštích nejméně 21 let prožije v kriminále, skončil v Oslu soud s norským extrémistou, který loni na ostrově Utoya a v centru hlavního města zabil 77 lidí. Soud odmítl, že by atentátník trpěl psychózou a vynesl nejvyšší možný trest. Jednadvacetileté vězení totiž může opakovaně prodlužovat o pět let a extremista tak může v cele zůstat na doživotí. foto: REUTERS/Stoyan Nenov
Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou ekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost a podporují vědu a výzkum. Trápí je ale také řada problémů: mnohdy neúnosná problémové prostředí, Jedním ze dopravní stěžejníchzatíženost, pilířů a agend Evropskéživotní unie je bezpochyvytlačování sociálně slabých obyvatel donejen určitých městských by možnost efektivní územní spolupráce uvnitř jednotličástí států, či kriminalita. I tytonapříč problémy města řešit větším vých ale především celouchtějí Evropou. Pro roky 2007 do budoucí podoby kohezní stala politiky EU. samostat–zapojením 2013 se Evropská územní spolupráce dokonce ným Cílem strukturálních fondů a jednotlivé spolupracující centprostřednictvím celkového rozpočtu na polisubjekty tak získaly nástroj, mohou fiŽe jde o velmi důležitou oblastjehož tiku soudržnosti Evropské unie. nancovat Jak toho využívá Česká republika? podpory, společné dokládají projekty. i finanční částky, které byly na rozvoj měst Hlavní části z tohoto finančního území České republikyobnovy v souSpolupráce objemu jdou na projekty vyčleněny se v zahraničními jednotlivých partope- Do zasahujea patnáct nery je vprogramech. ČR v největším měst a venkova také nanadnáekoloračních Pro rozsahu období časnosti přeshraničních celků. Ty realizována v rámci tzv. euroregiogičtější městskou dopravu. A do 2007 – 2013 celková suma vy- rodních vznikají už jakoinvestují tzv. Evnů. Jde ona velké celky, nejnovější jakých oblastí nejčastěji hrazená tutopřeshraniční oblast překračuje pro územní spojejichž cílem je pomoci ropská města vseskupení České republice? Nejná21 miliardu eurpředevším v celé Evropské (ESÚS), což je nová právhraničním regionům, které kladnější a nejčastější projekty unii. To představuje přes šestčasto pro- lupráci doplácí na svou periferní polohu. ní forma, která umožňuje efektiv-
jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzdělávání a samozřejmě zdravotnictví. ně spolupracovat bez sepisováČasto se objevujíi také projekty ní mezinárodních dohod. obv oblasti kultury jako třebaNaopralast evropské územní spoluprávy divadel a kulturních památek ce ČR v měst. tomto„Díky období vyhradina vúzemí evropským la Unie celkem 389daří milionů eur dotacím se městům zlepšovat (tedy 9,6svých miliardy korun). kvalitupřes života obyvatel, ale Největší objem prostředí,“ peněz je určen na také celkového prohlátzv. spolupráci“, do sila „Přeshraniční Markéta Reedová, ředitelka které zařazeno nyní pět prograCentraje pro regionální rozvoj ČR, mů na spolupráci se kterézaměřených je zprostředkujícím subSaskem, Bavorskem, Rakouskem, jektem pro Integrovaný operačSlovenskem Polskem. Podle mísní program.a „Opravená náměstí topředsedy EP Oldřicha je a nové městské parky Vlasáka se znovu podpora přeshraničnícentry spolupráce stávají přirozenými živoobzvlášť důležitou součástí evrop-
ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i návštěvníci měst budou jistě rádi vracet do ského dotačního systému. příjemného prostředí, kde„Obnonebuvila infrastrukturu, oddou dopravní muset kličkovat po rozbitých stranila řadu ekologických škod, chodnících a vyhýbat se neudržopodporuje rozvoj hospodářských vaným křoviskům. kontaktů či nastartovala spolupráci kulturních a sociálních IPRMškol, JSOU KLÍČOVÉ, organizací,“ vyjmenoval přínosy MÍNÍ MINISTERSTVO český europoslanec. Menší prostředky pak jdou naexistuje spolupráci Na evropské úrovni něnadnárodní a meziregionální. V kolik iniciativ, které pomáhají současnosti se aktivněa zavádění diskutuměstům v investování je o podpoře Evropté především kouzelné formule „trvale udrské územní spolupráce po roce žitelný rozvoj“. 2014. (pokračování na straně 3)
micky práce najzdatnejší Bratislavský náplni europoslanci, ktorí žijú kraj.Stredoeurópana Najaktívnejvsamosprávny Bruseli z pohľadu sú v Nitrianskom a Prešovzšími privysokých platov. Európska únia skom kraji. Najmenej sa adarí Trpriniesla mnoho zákonov regulánavskému kraju. spotrebiteľom cií, ktoré pomáhajú kupovať a užívať služby i tovary na PO NOVÝCH SÚ vysokej úrovni.NÁMESTIACH No taktiež si občas AJ JESENNÉ PRECHÁDZKY pošramotila povesť prijímaním záATRAKTÍVNEJŠIE konov, napríklad o stanovení správneho zakrivenia banánov či uhoriek už našťastie Pred(tento vyše jerokom začalizrušený), v Spišalebo zákazom fľašiskej Novej Vsiuvádzania s treťou na etapou ach balenej vody, že voda pomáha rekonštrukcie námestia od proti A to kvôli až nedoparkudehydratácii. kpt. Jána Nálepku po statku dôkazov. síce vyvolávainé na radnicu. Hluk,To neporiadok,
Zahraničí, strana 3 Publicistika, strana 13
Ekologické
Projekt cestování chování ve Francii seniorů
(pokračování na straně 3)
Slovenské mestá a obce pohraničie másúkkrajšie dispozícii najmä vďaka eurofondom viac ako pol miliardy eur Európska únianajeSlovensku bezpochyby jednýmnovú z najznámejších globálne Mestá a obce dostávajú tvár. Stačí vypracovať uznávaných politických spoločenstiev na svete. európskej kvalitný projekt a peniaze z Bruselu môžu prúdiťProjekt na námestia a peintegrácie sa zrodil v povojnových rokoch aprogramu jednou z jeho nosných šie zóny v rámci Regionálneho operačného (ROP) v opamyšlienok bolo spojiť národy sa tak predišlo ďaltrení 4.1. Regenerácia sídiel. kontinentu, Koordinátor aby projektov ministerstvo ším ničivým vojnám. A vskutku, okrem vojny naštatistiku Balkáne včerpania posledpôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo nom desaťročífinančný uplynulého storočia sa Európa zmietala iba v jedo nenávratný príspevok. Tvorí ju takmer 580 zazmluvnenom v studenej vojne. Po páde komunizmu v krajinách ných konflikte projektov.– V aktuálnom programovom období 2007-2013 má východného sa naštartovala éra Európy. Spoločný trh samospráva kbloku dispozícií takmer 514nová mil. eur. Do konca septembra a spoločná mena sa stali snom projekty a métou do budúcnosti. finančz tohto balíka nakontrahované tvorili už 80 %. No Tieto čísla ná krízaoodhalila aj odvrátenú stranu predaktorou svedčia tom, že slovenské mestá a obcemince, sú aktívne chcú saniektorí zmeniť. experti varovali. Únia sa tak pomaly dostáva do bodu, kedy čoraz viac Európanov strácať jej schopnosti a zmysel. súvteda okrajové zóny. O peniaPodmienky ROP začína stanovujú na čovieru možno financie použiť. Zveľaďu- ze z eurofondov súperia mestá a obcevystriedali zo siedmich samosprávjú sa presne centrál-z rópy, Prvotný pocitdefinované eufórie a hrdosti kritické otázky. nych krajov. hry je ekonone časti sídiel. „Mimo záujmu“ toho, že sme súčasťou vyspelej Eu- Napríklad, čo Mimo v skutočnosti majú v
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je klenotem svého druhu nejenom východních Čech, jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel nutněkrkopoNejvyšší vrchol velmi republiky, třebuje hora penízeSněžka, na rekonstrukci nošská je dočasjednotlivých objektů, ně bez lanovky. Stavba,které která ho od tvoří. Jeho předchozí o konce čtyřicátých let žádost umožňoevropské dotace, které by mu vala turistům výhled z nejvyššíopravy umožnily a zároveň tak ho vrcholu země, aniž by je bolepomohly v dlouhodobém snažely nohy, byla rozebrána. Zároveň ní ozačala zápis hřebčína do seznamu ale stavba nové lanovky, dědictví Unesco, byla vyřazena která by měla první turisty svézt kvůli roku chybám v přípravě. se zjara 2014. VýstavbaTeď přijde ale 299 naskýtá šancekorun přece bez jenom na na milionů DPH, dotace dosáhnout. sedmdesát procent nákladů bude přitom hrazeno z fondů EU.
väčšine tvárí úsmev, no taktiež klakomplikácie a obmedzenia ale die otázku, je toto len nepodarený stáli za to.čiOprava cesty, veľkovtip veľametre peňazí.široký chodník rysýzatri pre peších, úprava parkovacích miest v centre – to je realita KONTROVERZNÉ KROKY EÚ dnešných dní, ktorú si užívajú nielen miestni ale aj Začiatkom tohtoobyvatelia, roka sa podarilo návštevníci. Únii rozšíriť tábor euroskeptikov Výraznú finančnú pomoc – 85mal % návrhom zákona ACTA, ktorý z celkových nákladov 1,65 mil. údajne riešiť internetové pirátstvo eur získali praktík, z eurofondov, desiatinasadením hraničiacich so mi percentami prispel štátny rozšpionážou vlastného obyvateľstva. počet a mesto podieľalo zvyšNapokon ACTAsaneprešla aj vďaka nými piatimi percentami. početným protestom a petíciám. (pokračovanie (pokračovaniena nastrane strane 2)
Naše dopisovatelka z Francie Ilona Mádrová si vybrala jedno z hlavních témat nedávného summitu G20, který se kromě ekonomiky zabýval také životNaše zpravodajkaPrávě z Pyrenejskéním prostředím. pohledem ho poloostrova Danapodívat Mihálikoekologa se pokusila na vá píšeFrancouzů v srpnovém vydáníchování o proživot a jejich jektu, který umožňuje cestovat v tomto směru. Mimo jiné píše, iželidem ve vyšším věku. Jedná propagace vzoru ekologického se o projekt Europe Senior země Touchování naučila obyvatele rism, běží už ve čtvrté setéměřkterý automatickým ekologiczóně, a jak se ukazuje, náklady kým gestům. do něj vložené se vrací zpět v podobě nových pracovníchINZERCE míst i zisků. I přesto počítají ve Španělsku se snižováním kapacity v podobě omezení míst, kam lidé cestují. Důvodem je zadluženost některých autonomních oblastí.
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 8 / 2012
Slovenské pohraničie má k dispozícii viac ako pol miliardy eur (pokračovanie zo strany 1) Vôľa ľudu síce odmietla jeden kontroverzný zákon, no ďalší ešte kontroverznejší je na ceste. Momentálne sa testuje a pripravuje spustiť do ostrej prevádzky európsky projekt INDECT, ktorý má pomocou bezpečnostných kamier na uliciach rozpoznávať tváre ľudí v dave a sám vyhodnocovať podozrivé chovanie. Tieto informácie má prepojiť s dátami získanými z činnosti človeka na internete. Na oficiálnej stránke projektu autori priznávajú, že etická hranica INDECTu bude vždy diskutabilná, no je potrebná v záujme bezpečnosti občanov. Takýto ostrý zásah do súkromia jednotlivcov môže byť ľahko zneužitý na iné, nečestné účely. Až mrazivo pripomína Orwellov román 1984.
SPOLOČNE SO SUSEDMI Našťastie len málo z projektov realizovaných v rámci EÚ je takých kontroverzných a väčšina z nich prináša úžitok miliónom ľudí. Slovensko je zapojené do piatich programov cezhraničnej spolupráce. Slovensko a Česko mali k sebe vždy veľmi blízko. Spoločná história a štát, veľmi podobný jazyk a mentalita obyvateľov predurčuje tieto dve krajiny k priateľskej spolupráci aj po rozdelení Československa. Program cezhraničnej spolupráce oboch krajín operuje s dotáciou takmer 93 miliónov eur. Zatiaľ sa z neho vyčerpal najväčší podiel fondov zo všetkých programov (takmer 45 %). Projekty sú zamerané na spoluprácu v oblasti turizmu, kultúry, obnovy dopravnej infraštruktúry a výmeny poznatkov v rôznych oblastiach,
Výzanmným projektom cezhraničnej spolupráce je stavby cyklomostu prepájajúceho Devínsku Novú Ves s rakúskym Schlosshofom. zdroj: slovakia.travel
ale taktiež pokrýva aj vzdelávanie, šport, zdravotníctvo, rozvoj technológií a zachovávanie tradícií i ľudových remesiel. NAJVIAC DO SPOLUPRÁCE S MAĎARSKOM Najväčší rozpočet, viac ako 207 miliónov eur, získal na roky 2007 - 2013 program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Maďarská republika. Medzi projekty patria najmä kultúrne projekty, ale i prevádzkovanie kompy cez staré koryto Dunaja medzi obcami Gabčíkovo a Dunaremete. Zaujímavosťou tohto programu je aj jeho netradičná propagácia, kedy jeden z pracovníkov koordinačného orgánu v auguste tohto roka dosiahol vrchol Mont Blancu, najvyššieho štítu v Európe, kam so sebou zobral aj vlajku s logom programu cezhraničnej spolupráce. Program cezhraničnej spolupráce s Poľskom funguje medzi tromi poľskými a dvomi slovenskými krajmi. Na svoje aktivity majú k dispozícii 157 miliónov eur. Keďže slovensko poľské pohraničie je situované do hornatého a na prírodné krásy bohatého územia, nie je žiadnym prekvapením, že väčšina projektov rozvíja turistické a kultúrne predispozície obcí. Taktiež sa nemalé finančné prostriedky využívajú na vzdelávanie či rekonštrukciu a budovanie novej infraštruktúry. V časoch zimnej olympiády sa ozývajú nostalgické hlasy, ktoré pripomenú neúspešnú kandidatúru slovenského Popradu i poľského Zakopaného. A
tak sa čoraz častejšie objavuje neoficiálny návrh spoločných zimných olympijských hier na oboch stranách Tatier. Na spoluprácu s Rakúskom je vyčlenených najmenej peňazí z programov cezhraničnej spolupráce – takmer 60 miliónov eur. Medzi projektmi sa dá nájsť opäť kultúrna a turistická kooperácia, ale i podpora ženských podnikateliek, zdravotnícky výskum či spoločná regionálna televízia. Nad všetky projekty, a nielen tie z programu cezhraničnej spolupráce Slovensko - Rakúsko, vyčnieva stavba cyklomostu, ktorý po desiatkach rokov opäť prepája Devínsku Novú Ves s rakúskym Schlosshofom. Trochu odlišným programom cezhraničnej spolupráce od ostatných je spojenie pohraničia štyroch krajín: Slovenska, Maďarska, Rumunska a Ukrajiny. Z necelých 70 miliónov, alokovaných v tomto programe, čerpajú najviac projekty zamerané na ochranu prírody, vzdelávanie, rozvoj extrémnych športov ale i budovanie diaľnice medzi Ukrajinou a Rumunskom. SPOLUPRACUJÚCA BRATISLAVA „Bratislava má vzhľadom na svoje postavenie hlavného mesta členskej krajiny EÚ, geografickú polohu, ekonomický potenciál a bohatosť na kultúrne a historické hodnoty všetky predpoklady na dynamický rozvoj a prehlbovanie medzinárodnej spolupráce. Strategickou víziou mesta je byť modernou a konkurencieschopnou me-
tropolou,“ uvádza sa v dokumente Prehľad a hodnotenie medzinárodnej spolupráce Bratislavy za rok 2011. Vzhľadom na svoju polohu je Bratislava, takpovediac, nútená spolupracovať so susedným Rakúskom a Maďarskom. Dopravný podnik Bratislavy zaviedol autobusové linky spájajúce centrum hlavného mesta s pohraničnými obcami Wolfstahl (Rakúsko) a Rajka (Maďarsko). Vyššie spomenutý cyklomost spája odľahlú bratislavskú mestskú časť s dolnorakúskym vidiekom. Osobitnou kapitolou v medzinárodnom partnerstve Bratislavy je Viedeň. Obe metropoly predstavujú najbližšie k sebe situované hlavné mestá na svete, delí ich len 60 kilometrov. Medzi oboma mestami sú frekventované železničné i autobusové spojenia. Počas letnej sezóny premáva po Dunaji obzvlášť obľúbený katamarán Twin City Liner, spájajúci osobné prístavy v centrách obidvoch miest. PARTNERI V časoch rastúcej neistoty a možného kolapsu iných vymožeností EÚ, ako napríklad spoločná mena alebo zrušené hraničné kontroly, naberá spolupráca medzi krajinami, regiónmi, mestami či obcami, a zďaleka nielen pohraničnými, hlbší význam. Pripomínajú nám všetkým, ktorí žijeme v Únii, že partnerstvo s ostatnými je omnoho výhodnejšie, ako raziť si cestu sám. A to nielen po stránke materiálnej, ale predovšetkým po stránke ľudskej. Ivan Belko
K TÉMATU (pokračování ze strany 1)
Česká vláda bude proto i v nadcházejícím období po roce 2013 podporovat pokračování stávajících projektů přeshraniční spolupráce se Slovenskem, Polskem, Německem (v konkrétní rovině Saskem a Bavorskem) i Rakouskem.
V poslední době se rovněž objevuje nový koncept pro spolupráci v regionální politice EU, představovaný tzv. makroregionálními strategiemi. Ty by se měly zaměřit na společné řešení problémů, které svou povahou či dopady překračují hranice jednotlivých států, avšak pro uchopení na celoevropské úrovni jsou příliš
specifické. Konkrétní příklady už existujících iniciativ představují Baltská strategie, zaměřující se mj. na problematiku znečištění Baltského moře, či Podunajská strategie, usilující krom dalšího o efektivnější a šetrnější využití potenciálu Dunaje coby významné středoevropské dopravní tepny. Uvedené stra-
tegie přitom vycházejí z principu lepšího využití stávajících nástrojů, aniž by docházelo k vzniku nových institucí či zvyšování finančních nákladů. Česká republika se k myšlence makroregionálních strategií staví otevřeně, a pokud se v praxi osvědčí, bude podporovat jejich případné rozšíření do dalších regionů.
Prozatím se aktivně podílíme na Podunajské strategii, v níž se společně s Maďarskem soustředíme především na oblast energetiky.
Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záležitosti
TÉMA - ZAHRANIČÍ
POCTEP: Synonymum ibérskeho priateľstva Program cezhraničnej spolupráce Španielsko-Portugalsko 2007-2013 (POCTEP) priniesol ďalšie výsledky. Tie budú hlavnou témou septembrového seminára, ktorý sa uskutoční v portugalskom mesto Braga, kde sa zároveň uskutočnia slávnosti Dňa európskej spolupráce. Seminár prebehne v dvoch sekciách a cieľom je zhodnotenie dosiahnutých výsledkov z 31 projektov pod záštitou programu POCTEP venovanému šestnástim španielsko-portugalským pohraničným regiónom. Celkový rozpočet programu bol stanovený na 354 milióny eur, na ktorom sa sumou 267 miliónov podieľa
Európsky fond pre regionálny rozvoj (FEDER). Program zahŕňa pohraničné regióny s medzištátnou hranicou v dĺžke 1 234 kilometrov, kde zamestnanosť dosahuje takmer desať percent z celkovej zamestnanosti na Pyrenejskom polostrove a každoročne sa tu vyprodukuje takmer osem percent z celkového HDP.
K hlavným prioritám spolupráce patrí vytváranie pracovných miest, zvyšovanie konkurencieschopnosti regiónov, ekonomická a sociálna integrácia, rozvoj infraštruktúr, ochrana životného prostredia v súlade s novými technológiami a zachovanie kultúrneho dedičstva. VÝSLEDNÉ PLUSY V rámci programu POCTEP bol zrealizovaný projekt Altercexa, ktorý bol rozpracovaný v autonómnom kraji Extre-
madura. Venovaný je boju proti klimatickým zmenám prostredníctvom využívania energie z obnoviteľných zdrojov a jeho hlavným cieľom je hľadanie nových riešení vo využití syntetických palív. Pod záštitou projektu spolupracuje celý rad portugalských a španielskych inštitúcií, medzi ktorými nechýba Univerzita Évora a Polytechnický inštitút Portalegre. K tohtoročným letným aktivitám programu POCTEP patrí tiež podpora umelcov. Expozície pod názvami „Neuveriteľná krajina“ a „Zname-
nia hranice“ zostavené z obrazov a fotografií od mladých umelcov boli koncom júna predstavené vo Valladolide, v priebehu augusta si ich návštevníci majú možnosť pozrieť v Salamanke a na jeseň v mestách León a Guarda. Tematicky zamerané expozície pripravuje Mestské divadlo v Guarde a kastílska Rada pre kultúru a turizmus, ktorá pre tieto účely každoročne venuje takmer 455 tisíc eur. Dana Miháliková, Valladolid
„Řešili jsme čerpání dotací pro přeshraniční spolupráci,“ říká předseda české delegace ve Výboru regionů Stanislav Eichler Od konce roku 2010 je hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler předsedou české delegace ve Výboru regionů. Jako takový hájí zájmy českých a moravských regionů. Mezi nimi je mimo jiné i přeshraniční spolupráce a čerpání evropských fondů pro tuto oblast. Co je vlastně náplní práce vedoucího české delegace? Tato role je zejména manažerská. V rámci nejrůznějších názorových směrů jednotlivých členů se snažím o prosazení všech vhodných návrhů k dobru nejen Libereckého kraje, ale zejména k dobru České republiky. V praxi to například znamená, že během mnoha vyjednávání koordinujete a slaďujete zájmy všech zúčastněných stran a snažíte se o shodu přijatelnou pro všechny.
Co přináší vaše práce ve Výboru regionů Libereckému kraji a České republice? V dnešní době, kdy naše republika ztrácí na váze v rámci komunity evropských národů, je naše aktivita ve Výboru regionů absolutně zásadní. Výbor má poradní charakter, který neustále posiluje na důležitosti. Jeho stanoviska jsou respektovaným zdrojem informací jak pro Evropský parlament a Radu ministrů, tak i pro Evropskou komisi. Výbor
totiž reprezentuje důležité názory regionálních a místních samosprávných celků. Výbor se také vyjadřuje a přijímá usnesení k důležitým politickým otázkám z oblasti školství, zdravotnictví, dopravy, sociálních věcí apod. Podařilo se nám například prosadit, aby jedno promile finančních výnosů z bankovního sektoru plynulo do sociálního fondu třeba na podporu v nezaměstnanosti. Jak Výbor regionů vůbec funguje? Jak už jsem uvedl, Výbor je instituce konzultativní, svými doporučeními ovlivňuje rozhodnutí dalších orgánů Evropské unie. Tím, že Výbor hájí regionální zájmy, zmírňuje nebo zcela
rozbíjí unijní centralizované rozhodování. Výbor je rozdělen do šesti komisí. Každá komise se specializuje na jinou tematickou politickou oblast, jsou tedy komise zaměřené na přírodní zdroje, sociální politiku, životní prostředí a další. Obecně lze říci, že se komise vyjadřují k předloženým legislativním návrhům, které jim předložily ostatní instituce (Evropská komise, Parlament, Rada) ke konzultaci. Komise po několika jednáních vydá stanovisko k předloženému návrhu, které je dále konzultováno na plenárních zasedáních. Pokud získá toto stanovisko většinovou podporu, je následně přijato jako oficiální rozhodnutí Výboru.
V jakých komisích ve Výboru působíte? Jsem členem Komise pro hospodářskou a sociální politiku (ECOS) a Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku (ENVE). Můžete uvést příklady konkrétních stanovisek Výboru regionů? Například na posledním plenárním zasedání jsme prosadili český návrh k příštímu programovému období. Ten určuje, jakým způsobem budou členské státy EU čerpat prostředky na přeshraniční spolupráci od roku 2014 po dobu sedmi let. Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj, jehož jsem hejtmanem, přímo sousedí se
Saskem (Německá spolková republika) a Dolním Slezskem (Polská republika), je pro nás toto stanovisko zásadní. Z minulosti mohu například zmínit české stanovisko k jaderné energii, které jsme podpořili i na půdě Výboru regionů. Jedním z témat do budoucna, kterým se Výbor bude zabývat je „Úloha místních a regionálních orgánů při podpoře růstu a posilování tvorby pracovních míst“. Ročně Výbor zpracovává desítky stanovisek. Práce ve Výboru je pro komunálního politika velmi zajímavá a přínosná, je totiž přímo spjata s místem, ve kterém žijete a jehož zájmy na evropské půdě hájíte.
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 8 / 2012 EN č. 11 / 2011
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
Města chtějí spolurozhodovat Na přeshraniční projekty měst a krajů budoucnosti kohezní politiky posílá EUomiliardy korun
regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseJednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich ní bude koordinovat. Například příklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je Jihočeský nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Stranázvem JESSICA.seVujme rámci témat toho- turismu to projektu je kombinováno po- typickým a dopravy. Nejnovějším Evrop-příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvapaneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi skytování u programůúzemní na nýchsposkýmpodpor seskupením rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu nálupráce má být TRITIA. Region ními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a území této z Česka, Pol- i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? město na ni získalo z evropských To potvrzuje níkůbudou z bank.tvořit Na aktivitách evropských iniciativy kromě Komise ska aseSlovenska a podílí centrem jejich dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální spojení se stane katovicko-ostživota jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová banka Rady Evropy. ravská aglomerace s asi mi-ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ tích, tak I když podpora rozvoje měst je osmi do jisté míry obsažena veCílem většině je torických liony obyvatel. společ-centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů operačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím né čerpání evropských peněz na podpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stáživotní dopravu nebo Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských oblastech.“ jekty probíhá prostředí, skrze Integrovaný i na úrovni měst. Pro ty je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech operační program a pak také přesby jektů cestovní ruch. Aktivně se mělo Ilustrační foto: sxc.hu v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie regionální operační na programy. začít pracovat propojení vodSamotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité ní turisty.jako Každý rok se konají takéuž kraje,projekty. které dohromady uskutečníchprocest Dunaj – Labejednotlivé pro kraje. V současnosti město investovalo O s pomocí EU terstvo místní rozvoj, –cílíOdra na popisuje různé veletrhy cestovního ruchu, nily už desítky nadnárodních akcí. pomalu dobíhají poslední výzvy, nebo na propojení dálnice mezi do opravy centrální části Brna ty je přitom velký zájem. Dosud města hned v několika prioritkteré se na rozvoj zaměřují. milionů. „Lze centv oblastiJen regenerace pro- 747projektů níchBohumínem osách. Stěžejní je prio- byloTeprse navzájem zvou měst partnerské česko-polských byloříci, žekam a ale Polskem. ritní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních opeve na začátku jsou pak úvahy Li- až dosud podpořeno přes 60. EU kraje. Nejtypičtějším zástupcem grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce tohoto typu se pomaně 2,5 poskytla než 1,6a miliarbereckého kraje o vytvoření žádné propagace další výzvy neplánují. Velopravena já mohu konstatokové dalhodnotě na téměř miliar- více Tedy konkrétními strategiemi, obavy zEuroregion budoucnosti má Svaz vat, může že jsembýt hrdý dy korun. příjemcům které obsahují několik obsahově lu stává ké veletrh Tour, dy korun. Příkladem re-na všechny šího seskupení ESÚS. iZapojit by Koncovým časově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik let měst a obcí. Ten má strach, aby se do něj mělo také Sasko a Dol- konstrukce několika silnic v Králo- který se koná každý rok v Jablonmají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky ci konnad Nisou. „Hodláme veletrkraji noslezské a cílem má bylyvéhradeckém odpovídala potřebámzměst a nibylo zase krásné a hezké,“ středkům opraveny chod-a Pardubickém sažení cílů, které vojvodství si v rámci IPRM koliv pouze potřebám státu nebo statoval níky, evzrekonstruována náměstí stanoví. Důležitostrealizace nástroje in-větších hu OnEuroregion Tour postupně vyza desítky milionů nebo primátor podporaRoman být hlavně tegrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky na- derka. Ovšem nutno říct, že dokonce Bruselu. Podle Oldřicha ropských projektů. Radní Dolno- českých a polských záchranářů. Na tvořit veletrh nadregionálního výzdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města znamu,“ už dříve nájejich vybavení už šlo města. slezského vojvodství Jerzy Tutaja řadě obce měly možnost mluvit do pouze velká krajská Na- azdůraznila Hradišti dalších měst. a spolupráci místní rozvoj: „Právě na příkladu evropských fondů v příšVětšinu investičních akcí podoby městkyně libereckého hejtmana bychompřes se měli podívat opak. 90 milionů. V Karlovarském IPRM je možné dobřeprojekt ob- Pokud uvádí jakovelmi příklad novétích letechSvé a ideálně se i samy čásza desítky milionů najde-Vajnerová. přímozase IPRM,ve tak společném hájit a dosahKrkonošsky. kohezní na financování partnery mají projek-korunLidie hodůležitost centra Rynk „Jde kraji politiky až k příjemcům, respek- těch je Integrovaným operačním me u bývalých okresních měst. tečně podílet na rozhodování o samozřejmě i jednotlivá města. tu česko-saské spolupráce postaví o začlenění příhraničních regiotive obyvatelům měst, která si o programem podpořeno 41. Na Nejčastěji jde o obnovy parků struktuře investic. Zároveň je ale kromě a cestovního mateřskou a v Ústectak, podpory aby turisté mohlirealizaci do to-svýchnovou podlekultury europoslance v pořádku, že rekonstrukce náměstí.Zde Takoplánů už získala aškolu tutonůformu zažádala,“ se evropské více zacílí. „Za výmkraji příkladem může být na- probíhá městapřitéměř 5kém miliardakorun. uvedl prvnívybudovaného náměstek ministracentra ruchu i fondy výměna zkušeLibereckém jednotlihoto příklad oprava náměstí v Hav- předpokladu odpovídajícího zapro místní rozvoj Daniel Braun. ností s městskou hromadnou dová města pracují se svými saskými jíždět nejméně na týden ROPY a pořád líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují POMÁHAJÍ PARKŮM pravou čizásadním sociálnízpůsobem oblastí.motivovat Třeba obrovskou nabíd- partnery na odstraňování třeba opravapovodnáměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM IOPměli ZLEPŠUJE IMAGE rekreační MĚST a akcelerovat a využiBohdanečsev ovšem Pardubickém kraji. větší Praha či menšívýnosnost měrou spoluňových škod. Nejčastěji ku činností a aktivit,“ řekl Tutaj. A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) jednotlivá partnerství projevují ve pracuje s 35 městy z celého světa. Z podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že mezi ně patří meškolství. Děti majíkterý možnost učitinfrastrukturu se těch evropských znalost skutečných rozvojových zvelebuje programem, jde HLAVNĚ o revitalizaceŠKOLSTVÍ problémových vaným operačním potřeb země,Berlín jednotlivých regiv obcích vy- jako operačními sídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními tropole Paříž, nebo Lulépe cizím jazykům neboa městech, rovnouprotože a měst je pro totoovšem zacílení tváří lepší regiony, prostředí procemburk. život, onů programy. prostředky zspřátelené určena městům na oblasti revitalizaci Spolupráce je to navštěvovat Přestože jsou zájmu u jed- Finanční veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. spíše formální a omezuje se většiměsta školy. být otevření notlivých poměrně široké, center Filip Appl řekl vlonimůže u příležitosti neboana vybra-Příkladem níkům bytových celků domů na jejich městských (pokračování ze strany 1)
(pokračování ze strany 1)
Prozatím navrhuje EU pro období 2014 – 2020 navýšení finančních prostředků pro tuto politiku o 3,48 procenta (na 11,7 miliardy eur pro všechny členské země). Zároveň se ale připravují některé změny, které mohou zkomplikovat čerpání a administraci. EU chce klást větší důraz na monitoring, zvýšit nároky na míru spolupráce v projektech a navrženo je i užší zaměření programů a snížení kofinancování z 85 na 75 procent. Zástupci českých částí euroregionů v minulosti vyjádřili nespokojenost s některými z těchto změn. „Pokud by byl návrh v této podobě schválen, bránil by většímu rozvoji spolupráce mezi sousedícími státy,“ řekl například sekretář české části Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek. SÁZKA NA VELKÉ REGIONY
V souvislosti s postupnými změnami pravidel a s nástupem nového nástroje ESÚS dochází průběžně ke vzniku nových regionálních uskupení. Nejnovější ESÚS celek na našem území vznikl letos v červnu. Jde o Euroregion Dunaj – Vltava, do kterého se k německým a rakouským partnerům přidalo za českou stranu území Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Podle radního Horního Ra- existují v některých případech spe- nový projekt „Škola a firma ruku nou na různé kulturní akce. Celou kouska Viktora Sigla jde vlast- cializace. Například v regionu Cen- v ruce“, který společně zpracoval řadu partnerů má i Brno. Kromě ZAHRANIČÍ ně jen o pokračování dosavadní- trope, kde spolupracuje Jihomo- Kraj Vysočina a francouzský regi- francouzského Rennes, nizozemho partnerství. „Pokračování ve ravský kraj s regiony ze Slovenska, on Champagne-Ardenne. Projekt ského Utrechtu nebo britského spolupráci na trilaterální úrovni Maďarska a Rakouska, se snaží je součástí evropského komunitár- Leedsu je to třeba i Bratislava. S tou by mohlo opět nastartovat život maximálně podporovat výzkum ního programu Comenius Regio. uzavřelo město novou dohodu v Na nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly eko„Zaměří se zejména na oblast ka- květnu. Spolupráce se zaměří hlava vývoj. Podle jihomoravského a spolupráci v dnes vylidněném nomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí tématy. Současný stav má biologové za začátek riérového poradenství, metody ně na dopravu, kulturu, vzdělávání hejtmana Michala Haška Cen- považují pohraničí,“ uvedl Viktor Sigl. S hlavními masivního výhynu jako kdysi před stovkami let. nové nástroje hodnebo sociální oblast. „V rámci Cenpovolání, trope potenciál stát se vůdčím zna- volbymilionů tím souhlasí i hejtman Jihočes- nového Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy. kého kraje Jiří Zimola. Podle něj lostním regionem v Evropě. „Troj- nocení a kooperace škol a firem,“ trope se navíc mezi Brnem a Bratislavou otevírá jedinečná šance vyuvedla krajská úhelník Vídeň, čelilaGyör zuřivé vichřici Klaus, o rok radní Marie Kruje potřeba v příhraničních oblas- Člověk dokázalBratislava, přeměnit polovivichřicižíková. Xynthia a nyní se půdy na Zemi a mimořádně tím závažně později tvářet společný ekonomický proekonotech obnovit tradiční a přiroze- nu představuje poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných zástor, který propojuje celý přeshramicky silný celek. Pokud přidáme i né vazby, přerušené ve 20. sto- a průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů niční region,“ řekl primátor statuNEJVÍC PARTNERŮ staneme se ještě významnějletí. „Problémy se nezastavují na čet Brno, obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až Nové obavy vya požadavky životních pod- 800 miliard tárního města Brna Roman OnMÁ PRAHA ekonomicko-politickým teri- eur. hranicích. Oblast bývalé železné vykyším mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, ktederka. Zřejmě nejvýznamnějším toriem,“ doplnil ho starosta Vídně opony by měla být preferovanou životního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekpartnerem Plzně je pak německý Samozřejmostí je vzájemná podzemský hejtman Michael Häupl. oblastí i po roce 2013, kdy skončí no azveřejněných (denně přepraví se ventovanějším studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos osob). Do roku 2020 přibližně 130ruchu. měst (Lyon,Regensburg Paříž, 725 tisíc kteří přihlíží zmenšování pláží o cestovního vědcůjde je 5ale 500 živočišnýchevropských a čtveřici největších pora v oblasti o realizaci financování současných přeshra- kýchJinak na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení veliprojektů napříč oblastmi. Hlav- Vzniká řada kulturních akcí či ma- českých měst uzavírá Ostrava. Ta ničních projektů,“ doplnil Zimo- druhů konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. spolupracuje například Katowinímidruhů žadateli o evropské la. A forma spolupráce? Každý re- linných V září letošního rokusoslavily vlaky byla spuštěna měspřed Eiffelovou metrů zazrok. teriálů, které v jednotlivých ztrácí svou původ- dotace vysoké rychlostiCoventry. třícáté výročí od věží za přítomnosti cemi nebo britským patří Francie k zemím partnerské a zmenšuje se spolupráce (polární Dnes tech propagují regio- ministryOP Přeshraniční a dalgion bude mít na starosti dvě te- ní velikost a přepravily Nathalie Kosciusko svého vzniku (1981)Filip nejmenšími sklení- ně jeleni, želvy,jsou ještěrky, Appl a upozorňují na ekologie ně potenciálších programů obce, směsta a nyemisemi matické oblasti, jejichž zlepšová- medvědi,
Ekologické chování na denním pořádku
K TÉMATU V nadcházejících měsících uplyne deset let spolupráce Pardubického kraje s partnerskými regiony z Německa, Polska, Slovenska a Francie. S italským Abruzzem se tohoto výročí dočkáme o rok později. Někomu mohou instituce Evropské unie a spolupráce s evropskými regiony připadat jako příliš vzdálené téma. Na první pohled se to tak skutečně může zdát. Skutečností však
V oblasti přeshraniční spolupráce Plzeňský kraj již několik let úzce spolupracuje s bavorskými regiony Horní Falc a Dolní Bavorsko. Cílem této vzájemné spolupráce je prohloubení hospodářské, demografické a komunální spolupráce v rámci společného přeshraničního prostoru. Hlavní přínos této naší spolupráce spatřujeme v upevnění přeshraničních kooperačních struktur a v možnosti řešit aktuální otázky spo-
ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučmizí před očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany časté vkažzimníchsvědčí měsí- skutečnost, životních hovoří spotřebováváme že jsem seRoissy stal rokupodmínek 2004 v se této(velice souvislosti je, žejasně: spolupráce s regionyrování přinávíce přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleněší konkrétní výsledky a otevírá doročně prostřednictvím zvlášt- členem předsednictva tohoto výností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací planeta může poskytnout. znamného orgánu. Tak nejhlučnějších se mi lépe ního mezinádalší rozvoje nejenom a zakáz používání vláda započala několik moderni1997 do 2007), častograntu nakupujípodporuje Téměř s příležitosti pravidelností zasáhne v noci (Airbus A310). dopravního systému.daří NejvýJsou uvědomělí i zací některý z ničivých živlů i půvabhájitletadel zájmy územních samospolupráci obcí, sdružení Pardubického kraje, ale ibiopotraviny. obcí či rodní Ilona Mádrová nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok znamnější z nich je automatizace
občanských sdružení z regionu. Pozitivní výsledky jsou vidět například v oblasti regionálního rozvoje a zemědělství, kde se daří efektivně využívat především výměny zkušeností s financováním projektů a čerpáním prostředků z fondů Evropské unie. Náš kraj od
dobrovolných hasičů i škol. Od roku 2004 se aktivně snažím prosazovat zájmy Pardubického kraje ve Výboru regionů EU, který je významným poradním orgánem Evropské unie. Za tu dobu se podařilo vybudovat poměrně silnou pozici, o čemž
správ u všech připravovaných legislativních či jiných opatření přímo na půdě evropských institucí. Region se v evropském prostředí prezentuje také za pomoci stálého Zastoupení Pardubického kraje při EU v Bruselu. Jeho pro-
lečného regionu s cílem přispět k jeho trvale udržitelnému a vzájemně koordinovanému rozvoji. S výše uvedenými bavorskými regiony Plzeňský kraj realizuje menší i větší projekty nejen v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007 2013, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ale i projekty, které jsou financovány z vlastních zdrojů.
Naše možnosti v oblasti přeshraniční spolupráce jsou nově posíleny vznikem Evropského regionu Dunaj-Vltava. Tento česko - německo - rakouský region, který byl založen 30. 6. 2012, zatím jako pracovní uskupení bez právní subjektivity, nám pomůže vytvořit základ pro intenzivní trojstrannou přeshraniční spolupráci v oblastech hospodářského vývoje, výzkumu, vědy, technologie a inovací, turismu, vzdělávání a do-
sahování kvalifikace, sociálních a zdravotních služeb, pracovního trhu, mobility a regionálního plánování. Cílem všech zúčastněných regionů bude společně vyvíjet a ovlivňovat budoucnost celého dotčeného území, společně zachovat a posilovat neporušený životní, přírodní i kulturní prostor, prostřednictvím spolupráce univerzit a škol vybudovat výzkumné a vzdělávací možnosti, ve spolupráci s podniky vytvořit
3
3
EVROPSKÉ HORIZONTY EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKAZDEŇKA VELÍŠKA VELÍŠKA Bude EU po dluhové kriziosud novouEvropy? podobu? Kdo mít vlastně má v ruce Lidé v zemích Evropské unie, a asi Nedávno měeurozóny, zaujalotvíhlavní titulek na nejvíc lidé v zemích rají už hodně dlouhov noviny s úzprvní straně International Herald Trikostí. Totéž se samozřejmě týká i bune: Evropané, seznamte se se svým televize a rozhlasu v časech zpravonovým „bossem“ (víkendové vydání IHT, dajských relací. Není nic příjemného utvrzovat že nelze čekat 4. a 5.se8.denně, 2012). V článku se tvrdilo, že nic jiného (abych ty sou-„bossů“ přestěhomoc senežodškrty politických časné perspektivy vyjádřil co nejvala doVerukou „bankéřů“, ba ještě hůř, stručněji). svém uvažování jsou do rukou „traderů“, tedy finančních exteď lidé v mnoha evropských zemích hluboce do finančníspekulace. propertůponořeni na bankovní Preferenčblematiky, a to hlavně do té, kterou ním předmětem jejich zájmu dnes nejsou dluhová krize a způsob jejího řešení akcieuniká, obchodních a průmyslových spotrápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom že jsme vystaveni netušeným rizikům rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, my si lečností, aleještě trhi vsjiné dluhopisy států eurozóny. Jejichjen„sázky“ například na nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické úspěch či neúspěch jednotlivých společně přijatých rozhodnutí ministrů stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla méfinancí nebo pohřbít i šéfůvlády vládvestátů eurozóny – cituji – „mohou dia se vší pompou Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve způsobit pád ceŠpanělsku; v Portugalskuiaovpřetrvání únoru v Irsku.nebo Loni na zadluženost státu lých vládnaa jaře rozhodnout zániku eura“. doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch Něco podobného jsem před nějakým časem našel i ve Financial Times. padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla V tomto na první, ale na poslední stránce. Jeden z banbýt, ale teď užpřípadě raději chce.ještě Zatímne se celkem devět evropských zemí octlo kvůli pekovních expertů tam v lehkém tónu odhaloval dnešní „osvědčené“ metoněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už jsem provizórium, poukážuve nasvé to, cohře je asi sještě vážnější než politiky. Neřídí dy, vyslovil které slovo bankovní světrovnou používá evropskými pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie se čísly, která státy či jejich banky vykazují ve své zoufalé snaze „uklidnit“ a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evroptrhy, ně nejsou určující faktory. Oni sami, poměrů svou premeditovanou ské unie,to alepro i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání uvnitř eurozóny. Ta se má státvyhlášení pevným jádrempolitiků Evropské unie, s větší rozpočtovou reakcí na jednotlivá eurozóny určí, jaký bude úspěch disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. či neúspěch opatření, k nimž se eurozóna rozhodla sáhnout. Jsou také Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory schopnitrhů, předjímat zoufalé které přijde příště, zařífinančních domnívají sekaždé experti. další My ale bychom měliopatření, vědět, že změní-li se eurozóna v takzvané jádrobyl Unie, automaticky situaceve těchfinančních zbylých dit, aby i jehopevné osud v změní jejichse tím rukou. Pro nás, spekulacích členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, neškolené laiky, je tohle naprosto objevný obrázek současného boje evkteré buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji ropského Davida s globálním Goliášem evropské struktury, mimo(EU) její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým(ssefinančními ta okrajová trhy, potažmo část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se vsEvropské unii tenstátů dnes tak naléhavě poža-International Hes „tradery“ obchodujícími dluhopisy eurozóny). dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles rald Tribune ten obrázek ještě dokresluje svědectvím jednoho z „traderů“, významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak které je ještě víc alarmující než to, co mu v článku předcházelo: spekulanpočetně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do ti specializovaní na obchody s obligacemi států eurozóny už jsou (ze své eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní budou země zmateni vyčkávající, až to s eurem dopadne, které na vstup moci) a jak dostávají strach.i země, Uvědomují si,dožeeurozóžonglují s bezpreceny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země dentní peněžní hodnotou při bezprecedentním riziku. Tu peněžní hodnozápadního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na tu vyčisluje článku v IHT sumouuniverzity: rovnající se celkové výši státních začátku listopaduautorka řekl v diskusi se studenty štrasburské „Nakonec tu budou rychlosti. Tou jednou půjdeme ksivětší uvnitř eurozóny, tou dluhůdvě eurozóny. Převedeme-li to integraci do politických důsledků, musíme dojít druhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, k závěru, že osud lidí v eurozóně či dokonce osud celého evropského prože s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před jektu, tedy i náš osud, závisípřišel na finančích institucích postkomunistickými adepty na členství, už Francois Mitterrand hnedapona osobách, které pádu opony. Předestřel (červen 1991). Neuspěl. Zejména za osudy miliojsouželezné kvalifikovány proji přímo něcov Praze jiného, než je odpovědnost unůVáclava Středoevropanů. Uspěje Nicolas Václava lidí. Havla Navíca dalších nekoordinují navzájem své Sarkozy? kroky, Umají leckdy i protichůdKlause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? né zájmy a rozdílné strategie; a ještě ke všemu se v hloubi To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie duše bojí, že něz nich nemají potřebné zkušenosti a znalosti na to, aby správně akteří eurozóny. První,ani co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eurozóny. Ale buďme (euro)optimisty: se udrží a eurozóna se pak stane pevným analyzovali signály, kteréeuro k nim vysílají evropští lídři. jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, Přečíst si pár takových článků v tak prestižních novinách, člověku rozvytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési hodně nepřidá klidu. Zejména, když si uvědomí, že k tomu všemu přikonfederace zmaříme vna zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou měnou. stupuje, nebo spíš to vše završuje ještě jedna okolnost: nesouměřitelnost
možností, které mají finanční trhy na jedné a Evroská unie na druhé straEurofon informuje
ně, a to minimálně ve dvou aspektech. Finanční trhy jsou globální. Jejich znamená zkratkajejich IPRM? akční radius se neomezuje naCoEvropu. Úspěch manévrů není závisoznačuje Integrované plány rozlý jen na evropských zdrojích.IPRM Rovněž jejich moc je globální. Naproti tomu voje měst. Jedná se o soubor vzájemně Evropská unie je pouze regionální (a dodnes nehotový) provázaných akcí, které jsou realizová-útvar. Dosah moci i objem zdrojů, jimiž diponuje, jsou také jen regionální. ny na vymezeném území nebo v rámci Druhý aspekt: fipřístupubleskově ve městechstavět a nanční trhy reagují bleskově,tématického jsou schopné Evropu před směřují k dosažení společného cíle či nové překážky (třeba už jen postřednictvím ortelů ratingových agentur). cílů města, obce či lokality. IPRM je EU a eurozóna mají těžkopádné rozhodovací mechanismy, závislé na nájedním z nástrojů urbánní politiky a projekty v něm obsažené mohou býtnovým tahem firodních vládách. Takže neustále zaostávají za každým podporovány z operačních programů nančích trhů. Nebude to jinak, nestanou-li se eurozóna i Evropská unie (OP) financovaných ze strukturálních kompaktními útvary schopnými rozhodovat jednotně a rychle v zájmu fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. celku a nevnutí-li politická sféra – ať už v evropském nebo globálním měV jakých operačních programech se IPRM uplatňují? řítku - sféře finanční, to jest bankovnímu světu a jeho aktérům takový Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inřád, který byrozvoje vylučoval hazard se svěřenými penězi a spekulaci na bantervence v oblasti měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkajícíměřítcích, se řešení krot. Zvlášť když jde o bankrot v tak kolosálních jaké předstaproblematiky bydlení) asdružené doplňkově v v tématických operačních programech. Mezi vují ekonomiky eurozóně a v Evropské unii. prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobilita a správa věcí veřejných.
Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daných měst (jedná se o města zařazená nadůležiseznam nositelů IPRM v rámci ROP). střednictvím získáváme 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyté informace, které přispívají k vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. zapojení kraje k mezinárodním 3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím IPRM, pokud to pravidla programu umožňují. projektům a tímoperačního podporují jeho Martina Finková, Eurofon
další rozvoj.
Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje a člen předsednictva Výboru regionů Evropské unie
zajímavá pracovní místa, podporovat konkurenceschopné podniky atd. Vznikem Evropského regionu Dunaj-Vltava tedy začíná nová éra trilaterální přeshraniční spolupráce. Věřím, že tato spolupráce bude úspěšná a ku prospěchu všem občanům v tomto evropském regionu. Ivo Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje a člen řídícího výboru Evropského regionu Dunaj-Vltava
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Může podle vás zabránit Slovinsko Chorvatsku kvůli sporu o vklady Chorvatů v Ljubljanské bance ve vstupu do Evropské unie? Odpověď je poměrně jednoduchá. Ano, může. Se členstvím Chorvatska v Evropské unii totiž musejí souhlasit všichni současní členové EU, Slovinsko nevyjímaje. Slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec se přitom nedávno nechal slyšet, že jejich parlament by nemusel přístupovou smlouvu Chorvatska ratifikovat, pokud nebude tento spor jednou provždy vyřešen. Stojí za to si také připomenout, že Slovinsko zablokovalo přístupový proces Chorvatska už v roce 2009 kvůli sporu o námořní hranice a nebylo by to tak poprvé, kdy by využilo svého práva veta. Hraje se přitom o poměrně velkou částku – 172 miliony eur - tedy téměř 4,4 miliardy korun. Právě o úspory odpovídající této částce přišlo 130 tisíc Chorvatů, kteří měli ještě před rozpadem Jugoslávie uloženy své peníze ve zkrachovalém slovinském finančním ústavu Ljubljanska banka. Její nástupnická organizace - Nova Ljubljanska Banka – se přitom k těmto dluhům nehlásí a odmítá je vyplatit. Jako protiopatření tak chorvatská vláda v rozporu s principem volného pohybu kapitálu brání, aby slovinská banka mohla fungovat i na chorvatském finančním trhu a podporuje své občany při uplatňování věřitelských nároků u mezinárodních institucí. Celou situaci je potřeba vidět také v širším kontextu finanční krize. Nova Ljubljanska banka je totiž, podobně jako jiné slovinské banky, v současné době „ve velmi špatném stavu“ a slovinská vláda do ní před prázdninami musela nalít 382 miliony eur (tedy více než dvojnásobek dlužné částky). Touto
finanční injekcí však problémy nejsou zdaleka vyřešeny. Po nedávném snížení ratingu Slovinska o tři stupně agenturou Moody's, největší slovinské banky nyní usilují o státní finanční podporu v objemu až 8 % HDP. Určitě tak není podle mého názoru vhodný čas na to, znovu otevírat toto bolestivé téma. Nevidím ani prostor pro to, aby ve sporu intervenovaly mezinárodní instituce. Ostatně Evropská komise již oběma zemím vzkázala, že je na nich, aby si svůj spor rozhodly.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
Souhlasíte s Evropskou komisí, která kritizovala Rumunsko a Bulharsko kvůli korupci, porušování principu právního státu a za nedostatky při reformách justice? Komise musí proti těmto jevům bojovat a obě země se musí v těchto oblastech dostat cestou reforem na standardy běžné v ostatních evropských zemích. Důležité je, že Komise má dnes nástroje, jak omezit a v řadě případů i zastavit čerpání evropských fondů, v situacích, kdy odhalí jejich zneužívání. Kdyby podobné mechanismy platily i v 80. letech, tak by nikdy nedošlo k finanční krizi v Řecku. Nebo blíže k domovu - možnost Bruselu pranýřovat zcela zásadní pochybení a pravděpodobně trestně stíhatelné manipulace při čerpání ze strukturálních fondů např. v severních Čechách jistě povede k pročistění i naší politiky a veřejné správy. To, co se v regionálních i národních poměrech daří pomocí organizovaných sítí dobře skrývat a zneužívat, je po vystavení celoevropské kontrole a regulaci snáze postižitelné. K současné politické krizi v Rumunsku je můj názor jednoznačný - postup socialistického premiéra (přeběhlictví desítek poslanců, odvolání velké části členů ústavního soudu či povýšené a arogantní
pohrdání ústavou z pozice silnějšího podkopává demokracii a právní stát) je šokující a v Evropě 21. století nepřípustný. Pokud bude po horkém létě následovat i horký podzim, bude podle mého názoru Rumunsko čelit obrovskému mezinárodnímu tlaku.
Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu
EN č. 8 / 2012
Ministerstvo finišuje s přípravami nové energetické koncepce Státní energetická koncepce. Dokument, o kterém řada běžných lidí nic neví, ale který je přitom poměrně zásadním strategickým materiálem vytvářeným v současné době ministerstvem průmyslu a obchodu. Koncepce má především stanovit vývojové trendy a preference v české energetice v příštích třiceti letech. V souvislosti s tím se mluví i o energetickém využití odpadu, které má nová koncepce podporovat. Evropská unie ale dala jasně najevo, že spalování je v dotační politice EU na předposledním místě. Strategii České republiky v oblasti energetiky do roku 2040 představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba koncem července. Podle něj má tento dokument přispět k modernizaci zastaralé energetické infrastruktury a ke stabilní elektřině za přijatelnou cenu. „Současně má garantovat investorům bezpečné prostředí pro jejich investice do energetiky,“ vysvětlil ministr. Jde přitom už o několikátý návrh. Žádný z těch předchozích ovšem nenašel širší podporu napříč politickým spektrem i u odborné veřejnosti. Ten současný má zatím asi největší šance. Například místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj prohlásil, že je prezentovaný návrh pro jeho organizaci přijatelnější než ty předešlé. „I proto, že jsme byli přizváni k diskusi při přípravě a řada našich připomínek do návrhu byla zapracována,“ uvedl Rafaj. A co vlastně v návrhu najdeme? Dokument se zabývá současnými trendy v energetice a v návrzích do budoucna klade důraz především na výrobu elektřiny z jádra. Po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany vzroste podíl tohoto způsobu získávání energie na 30 až 35 procent v roce 2040. Výrobu elektřiny z jaderných zdrojů považuje ministerstvo za nejlepší cestu k nízkoemisní energii. Naopak uhelných elektráren má ubývat a stát také bude preferovat elektřinu před domácím topením uhlím.
OZE BEZ STÁTNÍCH PENĚZ Další klíčový bod je rozvoj obnovitelných zdrojů bez výrazné finanční pomoci státu. Podpora státu má mířit už jen do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje. Budoucnost je podle ministerstva i v malých solárních zdrojích, které mohou mít domácnosti na střeše. „Státní energetická koncepce počítá s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů, ale pouze tam, kde je to ekonomicky udržitelné,“ uvedl ministr a dodal, že obnovitelné zdroje nedokážou zajistit energii pro český průmysl. V posledním bodě se tak SEK rozchází s energeticko-klimatickým cílem EU. Ta chce formou podpory obnovitelných zdrojů jejich podíl zvýšit do roku 2020 o dvacet procent. O stejná
procenta chce EU zvýšit energetickou účinnost a snížit uhlíkové emise. Dále návrh SEK počítá také s rozvojem spaloven odpadu a argumentuje tím, že jde o efektivní systém, kdy jedním procesem vznikne energie a zanikne odpad. Po vytřídění by mělo být podle návrhu možné tímto způsobem využít 80 procent odpadu. Jenže to může podle některých kritiků snižovat motivaci ke třídění a navíc by to mohlo znamenat problémy s evropskými dotacemi v příštím programovacím období. EU už totiž dala najevo, že chce investovat do odpadového hospodářství v těch zemích, kde svou koncepci postaví hlavně na předcházení vzniku odpadu a případné recyklaci. STRATEGII POTŘEBUJÍ I ODPADY Spalovny nemají podporu v Bruselu ani u ekologů. „Ministr musí zásadně přehodnotit českou odpadovou politiku. Stavba menších recyklačních zařízení zaměstná více lidí a je jednodušší je financovat,“ řekl Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. EU přitom se stavem odpadového hos-
podářství v České republice není spokojená dlouhodobě. Nedávno vydala Evropská komise zprávu, ve které hodnotí pokroky s nakládání odpady v jednotlivých členských státech. ČR se umístila až na šestnáctém místě. Máme sice určité pokroky s tříděním a produkujeme málo odpadu, ale zároveň ukládáme příliš mnoho odpadu na skládky a chybí nám i ucelená koncepce. Skládkování kritizoval i evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Podle něj je stále příliš rozšířené. „A to i přesto, že existují lepší alternativy a že mohou tyto lepší možnosti financovat ze strukturálních fondů, které jsou za tím účelem k dispozici,“ prohlásil. EU už v minulosti uvedla, že důsledné provedení jejích předpisů o odpadech by přineslo roční úspory ve výši 72 miliard eur a vytvořilo do roku 2020 přes 400 tisíc pracovních míst. Špatná odpadová politika pak naopak znamená ztrátu cenných zdrojů i ekonomického zisku. „V odvětví nakládání s odpady se nevytvářejí pracovní příležitosti a trpí zdraví lidí i životní prostředí. A to je za naší současné ekonomické situace neobhajitelné,“ dodal Janez Potočnik. Filip Appl
zdroj: Wikipedie
Jaderná elektrárna Temelín.
Projekt Galileo spustí svou pražskou centrálu. Navigace bude za rok Už za pár dní odstartuje svou činnost řídící centrum nového navigačního systému Galileo a Česká republika může být v očích zahraničních států zase o něco prestižnější. Sídlo regulačního orgánu pro evropské programy družicové navigace (GSA), který bude Galileo řídit, bude totiž sídlit v Praze. Jde o první instituci Evropské unie, jejímž domovským státem bude Česká republika.
všech 30 plánovaných družic. Signál tak začne být využitelný například v geodézii, letecké navigaci nebo v mýtných systémech.
toristy, který by měl být o poznání přesnější než v současné době využívaný systém GPS. „GPS se třeba nemůže používat v letecké nebo železniční dopravě, protože není certifikován. U GPS se může změnit přesnost nebo vypadnout satelity a člověk se to nedozví,“ vyjmenoval další nedostatky amerického systému vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš. Doprava však není jedinou oblasti, kde bude možné Galileo využít. Součástí bude i signál pro pátrací a záchranné akce nebo kódovaná služba určená pro zajišťování bezpečnostních úkolů států, která bude využívána například při teroristických hrozbách. Využití bude mít systém i v lékařství nebo v zemědělství. Nejpozději v roce 2019 by pak měly přibýt další možnosti. Na oběžné dráze by totiž mělo být už
Provoz systému má zajišťovat administrativní centrum GSA (Galileo Supervising Authority), které bude na základě rozhodnutí Rady Evropské unie nakonec sídlit v pražských Holešovicích v bývalé budově České konsolidační agentury. V té v současnosti finišují přípravy na spuštění řídícího centra, které platí částečně Česká republika a částečně GSA. Uvedení do provozu by mělo nastat už 3. září. O pár dní později pak bude zřejmě následovat oficiální otevření a s tím spojená oslava. Až poté začne GSA svou činnost naplno. Agentura, pro kterou by mělo pracovat i několik českých odborníků, bude hlavně prodávat služby poskytované systém a vydávat certifikáty pro klienty, kteří budou na Galileo napojení. Význam pro Českou republi-
Nový navigační systém Galileo bude nezávislou obdobou amerického systému GPS nebo ruského GLONASS. Kořeny projektu sahají do roku 1999, kdy se mluvilo o možnosti kombinace veřejného sektoru a soukromé sféry formou tzv. PPP projektu. Nakonec se Galileo dočká spuštění až letos. Umožnilo to vyčlenění celkem 3,4 miliardy eur z rozpočtu EU. Obrovská suma putuje hlavně na vypouštění satelitů na oběžnou dráhu. První dva byly vyslány na orbitu vloni na podzim a další dvojice odstartuje z francouzské Guyany letos v říjnu. Dohromady už tyto družice umožní systému Galileo kalkulovat pozici. Do roku 2014 počítá GSA s vypuštěním celkem 18 umělých družic. Díky nim by už v příštím roce mohlo dojít ke spuštění navigačního systému pro mo-
PRVNÍ EVROPSKÁ INSTITUCE V ČR
ku, která je členem Evropské kosmické agentury od roku 2008, je však mnohem širší. Premiér Petr Nečas řekl, že Česko by přítomnosti GSA mělo využít k rozvoji průmyslu v oblasti technických inovací. „Přesun agentury řídící Galileo do Prahy znamená přítomnost první evropské nebo celoevropské instituce na území České republiky,“ uvedl Nečas. Rozvoj kosmických technologií je podle něj podnětnou částí průmyslu, který má velkou perspektivu. To potvrdil i ministr dopravy Pavel Dobeš, který za Českou republiku podepsal smlouvu o přesunu GSA do Prahy. Podle ministra to znamená zásadní dopad na naši pozici na světové mapě kosmických aktivit. „Již pouhé rozhodnutí Rady EU o umístění GSA v Praze v prosinci 2010 výrazně zvýšilo zájem klíčových kosmických hráčů o Českou republiku,“ uvedl Dobeš a dodal, že zájem přichází z celého světa, a to i od firem globálního formátu, jako jsou EADS Astrium nebo Honeywell. Ty si v ČR zřídily své pobočky. Filip Appl
NUTS II PRAHA
EN č. 8 / 2012
Praha je členem mnoha sdružení, Eurocities jsou ale prioritou Hlavní město České republiky se řadí k více než 140 městům EU, která mezi sebou spolupracují, aby tak lépe prosadila své zájmy. Jde o skupinu Eurocities, kromě ní je ale Praha v dalších uskupeních s podobným cílem. Česká metropole je členem POLIS, LHC (The League of Historical Cities), IRE (Institut der Regionen Europas) a pozorovatelem v OWHC (Organisation of World Heritage Cities). Ale jednotlivá fóra Eurocities jsou prioritní. „Na těchto setkáních se prezentují projekty, které zástupci jednotlivých měst realizují, na seminářích se zástupci měst často dozvědí o možných zdrojích prostředků na projekty a také jsou informováni o dění na evropské úrovni v souvislosti s tématy, která města zajímají,“ říká Jana Příkopová z odboru fondů EU na pražském magistrátě. „Skupina funguje též jako prostředník při hledání zahraničních partnerů pro různé projekty,“ dodává. TÉMATICKÉ RECIPROČNÍ VÝMĚNY V rámci partnerství probíhají také reciproční výměny, většinou formou kulturních prezentací a prezentací cestovního ruchu, spolupracují na jednorázových kulturních akcích a výměně zkušeností v konkrétních oblastech městské samosprávy.
Díky spolupráci v rámci skupiny Eurocities tak byl např. v letech 2008 - 2011 realizován projekt s názvem Active Age, financovaný z programu Urbact II. Kromě Prahy byla partnery také města Maribor, Edinburgh, Soluň, Dobrich, Sevilla, Starogard Gdański a Wolverhampton, realizátorem byl italský Řím. V projektu šlo hlavně o výměnu zkušeností mezi jednotlivými městy na téma stárnutí populace – stáří a ekonomika, stáří a systémy péče a stáří a nejistota.
5
KRÁTCE ● Díky dotaci z Operačního programu Praha - Adaptabilita se budou vzdělávat zaměstnanci z ohrožených skupin v Národní bance vín. Ta vypsala výběrové řízení, jehož cílem je vybrat dodavatele profesního rozvoje odborných znalostí a kompetencí jejích zaměstnanců. Nabídky je možné předkládat do 13. září, kurzy pro zaměstnance by měly probíhat od října letošního roku do října roku příštího. Zakázka je limitována celkovou cenou 2,2 milionu korun.
ZAHRANIČNÍ PARTNER JE CESTOU K ČERPÁNÍ DOTACÍ
● Srpnem skončil příjem projektových žádostí v páté výzvě Operačního programu Praha - Adaptabilita. Formální posouzení projektů bude hotovo na začátku školního roku, expertní pak v polovině října. Koncem prosince letošního roku pak o výsledku výběru projektů bude jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.
Podobnými projekty byly např. Dny Prahy v Madridu nebo Viva Europa 2011. Jak řečeno, různé platformy uskupení měst a regionů fungují krom jiného jako prostředník při hledání partnerů pro různé projekty. Při čerpání prostředků z EU v rámci evropské územní spolupráce a různých iniciativ je zpravidla vyžadován určitý počet projektových zahraničních partnerů. V rámci desátého evropského týdne regionů a měst, který se
● Ke konci července letošního roku byla v rámci Operačního programu Praha - Adaptabilita ukončena realizace 292 projektů, v realizaci bylo 300 projektů. V rámci Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost to byly 173 ukončené a 26 realizovaných projektů. V něm je také vyčerpáno více finančních prostředků, konkrétně 55 %, zatímco v rámci OPPA to je 46 %.
V rámci Dnů Prahy v Madridu na začátku listopadu loňského roku se představila i hudební skupina The Tap Tap složená z handicapovaných muzikantů. zdroj: MZV chystá na začátek října v Bruselu, proběhne i mnoho akcí v jednotlivých evropských městech. „Opendays“ v Praze nabídnou Veletrh evropských informačních sítí, který zaštítí Zastoupení Evropské komise v České
republice ve spolupráci s Europe Direct a Úřadem vlády ČR. Kromě Prahy budou veletrhy v dalších třech krajských městech. Pracovníci jednotlivých informačních center seznámí návštěvníky veletrhu například
s možnostmi zaměstnání v zemích EU, se studijními příležitostmi na evropských univerzitách, s podmínkami podnikání v evropských zemích či s právy spotřebitelů napříč EU. Eva Potužníková
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Tématům spolupráce dominují školství, kultura a cestovní ruch Území Středočeského kraje není vzhledem ke své poloze součástí žádného euroregionu, což jsou největší mezinárodní celky (kromě států samozřejmě), které společně pracují na projektech podpořených Evropskou unií. To ovšem neznamená, že by Středočeský kraj nespolupracoval se zahraničními partnery. Naopak. Mezinárodní spolupráce je důležitá nejen pro kraj, ale i pro města, obce a další subjekty na jeho území. Podle hejtmanky Zuzany Moravčíkové přikládá vedení Středočeského kraje meziregionální i mezinárodní spolupráci dlouhodobě velkou důležitost. „Již od počátku své existence usiluje o dobré zahraniční vztahy, které by byly prospěšné pro občany i rozvoj kraje,“ uvedla hejtmanka Zuzana Moravčíková u příležitosti podpisu nové smlouvy o obchodně-ekonomické, vědecko-technické a kulturní spolupráci s Astrachaňskou oblastí v Rusku. Kraj má samozřejmě uzavřená partnerství i s řadou evropských regionů. Vůbec první dohodu uzavřelo tehdejší vedení v roce 2001 s francouzským Burgundskem. O dva roky později se k Burgundsku přidalo německé Porýní-Falc a Opolské vojvodství. Dnes už má region partnerů daleko víc. Výčet se rozšířil o Västra Götaland ve Švédsku, italské Benátsko, Mazowiecké vojvodství v Polsku a Bratislavský samosprávný kraj. Z mimoevropských regionů přibylo partnerství čínského Sečuánska a ruské Moskevské oblasti. Z hlediska oblastí, ve kterých probíhá spolupráce, dominují kultura, školství a cestovní ruch. Ve vzdělá-
vání je to hlavně možnost zahraničních praxí pro středočeské studenty nebo aktivity v rámci projektu Partnerství Comenius Regio, který se snaží o zlepšování kvality a možností ve vzdělávání. Kraj a jednotlivé školy zde spolupracují s protějšky z Opolského vojvodství. PŘÍKLADNÁ SPOLUPRÁCE ŠKOL Důležité jsou i aktivity jednotlivých škol. Příkladem je v tomto směru spolupráce SOŠ a SOU Kladno s učňovskou školou v Boppardu. Pochválil ji i prezident spolkové země Porýní-Falc Joachim Mertes. Samozřejmostí je výměna zkušeností na různých seminářích, poznávacích cestách nebo výměnných pobytech. Před dvěma lety se například byli podívat zástupci středočeských vědecko-technických parků v regionu Porýní – Falc. Delegace nasbírala řadu poznatků hlavně díky návštěvě deseti německých vědecko-technických parků. S některými projekty pomáhají i peníze ze strukturálních fondů EU. Kraj se například zapojil do tzv. projektu LABEL. Jde o
Náměstek hejtmanky Miloš Petera zastupoval kraj na konferenci k projektu LABEL, který se zaměřuje na prevenci před povodněmi. zdroj: Středočeský kraj formát nadnárodní spolupráce při prevenci rizik v polabských oblastech ohrožených povodněmi. S pomocí evropské dotace Středočeský kraj pořídil studii, která určuje, kde by mohly být vybudovány přístavy a kotviště. To pomůže i turistickému ruchu. „Díky pomoci EU se podařilo vybudovat mnoho kilometrů cyklostezek – nyní bychom se měli zaměřit na využití samotné řeky. Veřejná přístaviště jsou prvním a velmi důležitým krokem,“ řekl už dříve náměstek hejtmanky Miloš Petera. Závěrečná konference projektu LABEL proběhla v červnu a zúčastnilo se jí skoro 300 zástupců ze šesti evropských zemí.
PŘÍBRAM SLAVÍ VÝROČÍ Průběžně probíhají aktivity i na úrovni měst a obcí, potažmo jednotlivých organizací a institucí, jako jsou zmíněné školy nebo neziskové organizace. I zde jde nejčastěji o kulturní akce, které mají umožnit občanům seznámit se partnerským městem. Například Příbram letos slaví dvacáté výročí partnerství s nizozemským Hoornem. V průběhu roku se tak ve městě konaly výstavy, výměnné pobyty mezi žáky základních škol a přijela i nizozemská delegace. „Spolupráce se rozvíjí v mnoha oblastech, především
ve školství, kultuře, zdravotnictví, sportu a dalších. Řada vztahů již probíhá samostatně a na velmi dobré úrovni,“ uvedl tiskový mluvčí města Jiří Kubík. Kladno se může pochlubit zase dlouhodobou spolupráci s francouzským městem Vitry sur Seine nebo německými Cáchy. Rekordní počet partnerství má Kutná Hora, která až dosud spolupracovala s městy v Itálii, Ukrajině, Rusku, Francii, Dánsku, Polsku či Velké Británii. A další město přibylo nedávno. Na konci května byla podepsána dohoda o vzájemné spolupráci s německým městem Bingen. Filip Appl
KRÁTCE ● V kraji se staví nové mosty. Kromě rekonstrukce mostů v Bohosticích nebo Voznicích jde hlavně o opravu známého mostu v Zadní Třebáni. Většinu peněz na novou železobetonovou stavbu získal kraj prostřednictvím ROP SČ. Náklady byly 8,6 milionu oproti původně předpokládaným 17 milionům. „Jak je vidět, otevřená výběrová řízení výrazně šetří finančními prostředky,“ sdělila hejtmanka Zuzana Moravčíková. ● Začátkem srpna doběhly v Kladně dva projekty podpořené z ROP Střední Čechy. Jde o úpravu a výstavbu dětských hřišť a sportovišť. V rámci prvního projektu vznikla tři nová moderní dětská hřiště za 8 milionů korun. Druhý projekt přinesl Kladnu tři nová bezbariérová sportoviště určená pro míčové sporty a atletiku. Celkové náklady v tomto případě přesáhly 14,5 milionu korun. Dotace z ROP SČ činila přes 11 milionů. ● Nový Spolkový dům otevřeli v Kutné Hoře. Budova, jejímž vlastníkem je město Kutná Hora, byla před projektem v téměř havarijním stavu. Nikdo ji nevyužíval a chátrala. Po rekonstrukci zde naleznou nové prostory žáci základní umělecké školy a objekt bude sloužit také jako zázemí pro přilehlý kostel sv. Jana Nepomuckého. Celý projekt stál skoro 50 milionů korun. 19,6 milionu poskytl ROP Střední Čechy.
6
INZERCE
EN č. 8 / 2012
Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
IN_EKOKOM_HK_2011_PAPIR_137x203.indd 1
inzerce_ciaf2012_Evr_noviny7.indd 1
20.7.2012 15:54:14
IN_EKOKOM_PCE_2012_PAPIR_137x203.indd 1
23.7.2012 11:32:07
22.08.12 15:23
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 8 / 2012
KRÁTCE
Kraje a města Jihozápadu spolupracují především s Němci a Rakušany Na jihozápadě Čech probíhá spolupráce především s německými a rakouskými sousedy. Partnerství s nimi udržují oba kraje tvořící region soudržnosti Jihozápad. „Formální deklarace či memoranda o spolupráci máme podepsány s několika evropskými regiony. Nejvíce samozřejmě spolupracujeme s německými sousedy, konkrétně s Horním Falckem a Dolním Bavorskem,“ říká plzeňský hejtman Milan Chovanec. Jihočeský kraj udržuje na regionální úrovni úzkou spolupráci především se sousedními regiony Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Dolní Bavorsko. S těmito regiony uzavřel písemné dohody o spolupráci, které vytváří potřebný institucionální rámec a definují oblasti, ve kterých bude tato spolupráce prioritně probíhat. Plzeňský kraj má své partnery i v dalších částech Evropy. Jsou mezi nimi provincie Bergamo v Itálii, hrabství Northamptonshire v Anglii, region Franche-Comté ve Francii, župa Caras-Severin v Rumunsku a Bjelovarsko-bilogorska župa v Chorvatsku. Nejvýchodnějším regionem v rámci Evropy je pak Sverdlovská oblast v Rusku. Nedávno se Plzeňský kraj stal součástí nového Evropského regionu Dunaj - Vltava, ve kterém kromě českých a německých regionů bude více spolupracovat i s rakouskými partnery: Horním Rakouskem a dolnorakouskými Mostviertelem a Waldviertelem.Vedle toho je Plzeňský kraj členem Institutu regionů Evropy (IRE) - sdružení regionů z různých částí Evropy. Samostatnou kapitolou je pak působení zástupce kraje v Bruselu. „Co se týká oblastí spolupráce, neocenitelná, i když pro veřejnost ne tak atraktivní, je určitě výměna zkušeností mezi regionálními úředníky i politiky. Často také spo-
lupracujeme v oblasti cestovního ruchu,“ uvádí hejtman. Spolupráce v oblasti cestovního ruchu funguje podle něj velice dobře s francouzským regionem, který je pravidelným vystavovatelem na veletrhu ITEP. Kromě toho zde funguje spolupráce na úřednické bázi, kdy krajští úředníci z oblasti IT byli v říjnu 2011 v regionu načerpat zkušenosti francouzských kolegů v tomto oboru. Kromě toho se kraj snaží podporovat studenty středních škol v programu Rok ve Francii. Vedle toho je kraj mediálně zapojen také do projektu „Šprechtíme německy“, který má přilákat studenty ke studiu jazyka našich sousedů - němčiny. „I s chorvatským regionem Bjelovarsko-bilogorská župa je prioritní spolupráce v cestovním ruchu, kromě toho hledáme možnosti, jak pomoci české menšině v tomto kraji,“ dodává hejtman. Spolupráci v oblasti uchování tradiční kultury má kraj navázanou například s muzeem v San Michele All Adige v Itá-
● V rámci oslav 740 let šumavských Dešenic byla na konci července slavnostně předána do užívání rekonstruovaná historická památka místní tvrze. Památka byla podpořena v rámci 6. výzvy ROP Jihozápad.
lii. S bavorskými regiony kraj realizuje menší i větší projekty v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007-2013, který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. KRAJE SI PŘEDÁVAJÍ ZKUŠENOSTI Sousední Jihočeský kraj vedle již zmíněných regionů podepsal také memorandum o spolupráci s Košickým samosprávným krajem na Slovensku a s kantonem Bern ve Švýcarsku. Tato memoranda jsou deklarací vůle signatářů podporovat nastartování spolupráce a její rozvoj v rámcových oblastech. Jihočeský kraj je hostitelskou organizací sítě Europe Direct centrum a v červnu 2012 se stal společně s dalšími šesti regiony Čech, Německa a Rakouska spoluzakladatelem Evropského regionu Dunaj-Vltava. Hlavními cíli spolupráce s těmito regiony je předávání si zkušeností, odstranění ekonomických rozdílů a využití potenciálu v daných územích. A spolupracuje také při čerpání evropských dotací. „V rámci programů Cíle III. česko-bavorské a česko - rakouské územní spolupráce spolupracuje Jihočeský kraj právě s partnery obou sousedních regionů, v rámci dalších evropských programů, jako například operační program Central Europe byl zapojen Jihočeský
Na jihozápadě Čech spolupracují především v cestovním ruchu. Oba kraje mají co nabídnout. K zajímavostem Plzeňského patří například městečko Úterý. foto: Jana Bartošová kraj v projektu SONORA - podpora a prosazování stěžejních dopravních projektů, především propojení jihu a severu EU (tzv. South-North Axis),“ říká hejtman Jiří Zimola. PARTNERSTVÍ I MEZI MĚSTY Se zahraničními partnery spolupracují i města v obou krajích. Mezi partnerská města Tábora tak patří Kostnice v Německu, Škofja Loka ve Slovinsku, Wels v Rakousku, Nové Zámky na Slovensku a Dole ve Francii. S dalšími městy Tábor spolupracuje neformálně. „Řada kontaktů je odrazem husitské minulosti, jinde je to dáno společnými věcnými problémy a potřebou vzájemné inspirace v oblasti veřejné správy, jinde je větší důraz na kulturu, či cestovní ruch, či společné projekty. Snažíme se ‚otevírat dveře‘, umožnit kontakty ve
7
druhém sledu společenským organizacím, nevládnímu sektoru, minimalizovat oficiality a celé to stavět spíše na přímých kontaktech lidí, obyvatel měst,“ říká o spolupráci starosta města Jiří Fišer. České Budějovice udržují partnerství s pěti zahraničními městy, Plzeň pak především s partnerskými městy a s dalšími v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Jedná se především o města, která již titul obdržela a města kandidátská. „S řadou evropských měst jsme spolupracovali také na různých projektech nadnárodní a mezinárodní spolupráce,“ uvádí primátor Martin Baxa. V čerpání dotací spolupracuje Plzeň v současné době především s Regensburgem, a to na projektech týkajících se EHMK 2015 v rámci programu přeshraniční spolupráce. Jana Bartošová
● Nový městský park, a to přímo v samotném centru Rokycan, začal v červenci plnit nejen běžné funkce, ale ukazuje i památkové hodnoty v místě bývalého hřbitova. Cílem rekonstrukce původního parku bylo jak jeho rozšíření, tak zkvalitnění a zpřístupnění prostor „Starého hřbitova“. ● V polovině července se v Nových Homolích u Českých Budějovic slavnostně otevřela mateřská škola, která prošla v posledních 18 měsících rekonstrukcí a rozšířením kapacity. Díky přislíbené dotaci ROP Jihozápad ve výši necelých 13 milionů korun a dalším prostředkům z obecního rozpočtu, které se pohybovaly ve výši okolo 1 milionu korun, se mohou místní děti od září těšit na nový pavilon, volnočasové centrum a přírodní zahradu.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Severozápad se zhlédl v Číně
KRÁTCE ● Ředitel Úřadu Regionální rady Pavel Karel Markvart vyzval bývalého zaměstnance pana Lea Steinera, aby přestal používat znaky publicity Regionálního operačního programu Severozápad na svých mediálních vystoupení. Prozatím úřad zvolil mírnější cestu ve formě upozornění prostřednictvím e-mailu. Pokud bude i nadále bývalý zaměstnanec, který sám podal výpověď, používat publicitu ROP Severozápad, úřad použije právní kroky.
Težko bude v České republice region, který udržuje partnerství na větší vzdálenost. S čínské provincií Anhui má Ústecký kraj uzavřenou Smlouvu o spolupráci od roku 2009. Cílem je vytvořit aktivní spolupráci v oblasti zemědělství. V srpnu čínská delegace dorazila do regionu. „Jsem rád, že se ukazuje, že naše partnerství není jen formální, ale naplňuje se v konkrétní oblasti, kterou je zemědělství. Věřím, že Ústecký kraj má co nabídnout. Důkazem jsou naši zemědělci, kteří přinášejí jasnou vizi budoucí spolupráce v oblasti ovocnářství, chovu masného skotu či pěstování řepky a pšenice,“ řekl náměstek Arno Fišera během setkání. Zde se prezentovala Krajská agrární komora, ale také zástupci společností Agrokomplex, Sempra Litoměřice či Agrocom Hrušovany. Čínská delegace měla o veškeré informace velký zájem, stejně jako o prohlídku zemědělských podniků v praxi. Místní zemědělci měli zájem o výměnu nových odrůd hrušek či skotu a také o zprostředkování zkušeností z intenzivního pěstování pšenice a řepky. KRAJ ZAČAL U NEJBLIŽŠÍHO SOUSEDA Karlovarský kraj se od počátku své existence logicky zaměřil v oblasti mezinárodních vztahů na svého bezprostředního souseda - na Německo. Společná hranice Karlovarského kraje s Německem měří přes dvě stov-
ky kilometrů a region spojuje s Německem celkem osm mezinárodních silničních hraničních přechodů. Stejně jako se Saskem a Bavorskem, tak také s městem Moskva byl podepsán protokol o spolupráci. Kontakty Karlovarského kraje s Moskvou jsou dlouholeté. Karlovy Vary a okolí měli Rusové rádi již v carských dobách. Zájem o návštěvu lázní, ale i o investice ve městě se znovu projevil v 90. letech minulého století. S cílem upevnit vzájemné vztahy a úspěšnou spolupráci byl v říjnu 2006 podepsán Protokol o rozvoji spolupráce. Ale i v Karlových Varech sdílejí partnerství s Čínou. Kraj podepsal partnerskou smlouvu o vzájemné spolupráci s městskou částí čínského Pekingu názvanou Changping. Pro hlavní město jedné ze světových velmocí se kraj rozhodl mezi několika nabídkami, které obdržel v uplynulých dvou letech z čínské strany. „V rámci této spolupráce jsem se před lety podíval i do Pekingu. Udělal na mne velký dojem,“ řekl náměstek hejtmana Miloslav Čermák s tím, že by Karlovarský kraj vzhledem k rostoucímu zájmu turistů z Číny podpořil zřízení navazující le-
V červenci přijela do Karlovarského kraje delegace z čínského Pekingu vedena Yang Liuyinem. zdroj: Karlovarský kraj tecké linky, aby cestující nemuseli přestupovat například v Amsterodamu. Podle vedoucího čínské delegace Yang Liuyina by se nejprve měla zlepšit propagace. „Číňané, kteří ještě nebyli v Evropě, si napoprvé vybírají například Francii nebo Velkou Británii. Podruhé už ale chtějí jet jinam a v tom
vidím velkou příležitost pro Českou republiku a Karlovarský kraj,“ uvedl během setkání Yang Liuyin. Partnerství s čínskou provincíí však není jediným svého druhu v severozápadním regionu. „Regionální operační program Severozápad má uzavřeno partnerství s některými městy a in-
stitucemi z Karlovarského a Ústeckého kraje. Předmětem spolupráce jsou především informační a propagační aktivity, například distribuce tiskovin, související s projekty, které získaly dotaci z ROP Severozápad,“ uvedl mluvčí Regionální rady Severozápad Vojtěch Krump. Marek Turek
● Dotační úřad v Ústí nad Labem dává výpověď z domu, který patří šedým eminencím ODS. Úřad se do domu přestěhoval za minulého vedení z prostor, kde platil ani ne poloviční nájem. Nynější vedení připouští, že prostory jsou zbytečně drahé a pro úřad nevyznívá dobře ani to, komu nájem platí. Vypovězení smlouvy ale nebude snadné. Nové vedení úřadu až teď přišlo na to, že je ve smlouvě uvedená nadstandardní desetiměsíční výpovědní lhůta. ● Odpůrci větrných elektráren v Krušných horách získali silné spojence. Proti plánovanému elektrárenskému parku v Moldavě se postavila německá města Pirna a Freiberg. Osmnáct větrných elektráren tam chce postavit firma EP Renewables, které šéfuje jedna z nejvýraznějších postav českého byznysu Daniel Křetínský.
PREZENTACE
8
EN č. 8 / 2012
Hodinky značky PRIM se staly synonymem pro zlaté olympijské medaile. Jsme hrdi, že jsme mohli být u toho. Hodinky PRIM se staly synonymem pro zlaté olympijské medaile. Všichni čtyři čeští olympijští vítězové - Mirka Knapková, Bára Špotáková, David Svoboda a Jaroslav Kulhavý - si odvezli z Londýna speciální model PRIM Diplomat. Společnost ELTON hodinářská z Nového Města nad Metují, jediný český výrobce hodinek značky PRIM s více než 60 lety tradice, je oficiálním dodavatelem Českého olympijského týmu pro letošní hry v Londýně. Po sportovním modelu PRIM CZECH TEAM I., který byl veřejnosti představen loni na podzim, přichází nyní společnost ELTON hodinářská s dal-
šími modely z olympijské kolekce. Dalším modelem pro tuto výjimečnou sportovní událost je PRIM IGEN 45 v limitované edici OH 2012 LONDON o počtu pouhých 50 kusů. Model vychází z tradičního sportovního modelu, pouzdro o průměru 45 mm je vyrobeno z oceli a osazen je mechanickým strojkem PRIM, kalibr 98, který může majitel obdivovat přes průhledné zadní víko. Opravdovým unikátem je pak limitovaná edice modelu PRIM Diplomat 40 OH 2012 LONDON, která vznikla v počtu 100 kusů. Hodinky byly odměnou i pro medailové sportovce z olympiády v Londýně. PRIM Diplomat patří mezi nejexkluzivnější modely značky. Ocelové pouzdro v nadčasovém elegantním designu, s průhledem na mechanický strojek PRIM, kalibr 98 nabízí, stejně jako model IGEN, možnost vyfrézovat jméno majitele, nebo jiné individuální sdělení. 50 kusů z limitované edice je určeno pro volný prodej – tyto hodinky jsou ideálním tipem na luxusní a zároveň unikátní dárek pro všechny fanoušky
českého sportu. I vy si můžete koupit nebo objednat hodinky českých olympioniků!
Více informací naleznete na www.prim.cz.
Oldřich Vlasák ve finále o nejlepšího regionálního europoslance Europoslanci mezi sebou vybírají ty nejlepší. Mezi finalisty soutěže MEP Awards se probojoval i Oldřich Vlasák, který se stal jedním ze tří europoslanců, kteří soutěží v kategorii regionální rozvoj. Právě tato kategorie pokrývá u nás tak problematické téma čerpání evropských fondů. Vlasák byl jako jediný Čech nominován za zlepšení spolupráce mezi Evropským parlamentem a regionálními organizacemi a za hluboké porozumění potřeb samospráv a velké znalosti v této oblasti. Oldřich Vlasák zaznamenal v Evropském parlamentu další úspěch, když byl nominován na cenu o nejlepšího europoslance MEP Awards, který se věnuje problematice regionálního rozvoje. Z celkem 754 europoslanců evropské organizace vybrali 55 finalistů, ze kterých budou sami europoslanci vybírat 18 nejlepších. „Jsem potěšen, že jsem se dostal až do finále soutěže. Finalisty totiž vybírají samy organizace, kterých se evropská politika a legislativa dotýká, společně s nezávislou publicistickou organizací, což je pro mne zárukou spravedlivosti soutěže. Je to úspěch nejenom pro mne a pravicovou politickou skupinu, kterou reprezentuji, ale i pro Českou republiku“, řekl místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který je druhým Čechem, který se dostal do finále v osmileté historii této soutěže. Europoslanci soutěží v celkem 18 kategoriích. Stejně jako je různorodá jejich práce, jsou různorodé i tyto kategorie, které pokrývají jak ekonomické, tak sociální či environmentální otázky. Europoslanci tak soutěží například v oblasti ochrany spotřebitelů, vzdělávání či rybolovu. Cena v kategorii
regionální rozvoj, kde je finalistou Vlasák, je přitom udělována za významné ovlivnění regionální politiky včetně využívání strukturálních fondů. „Právě v loňském roce, za který je cena udělována, se rozhodovalo, kam se budou evropské fondy ubírat. V Bruselu jsme začali vést nekonečná jednání o tom, na co a za jakých podmínek bude možné peníze využívat. V této debatě se mi podařilo přesvědčit kolegy, že musíme posílit postavení místních samospráv při rozhodování o těchto fondech, protože právě starostové mají nejblíže k řešení skutečných problémů,“ uvedl Vlasák, který je koordinátorem skupiny Evropských konzervativců a reformistů ve Výboru pro regionální rozvoj a působí jako stínový zpravodaj u všech hlavních legislativních nařízení k evropským fondům. Ve finále soutěže má proti sobě Oldřich Vlasák ve své kategorii dva silné soupeře. Loňského vítěze nizozemského lidovce Lamberta Van Nistelrooije a polského lidoveckého kolegu, vítěze z roku 2007, Jana Olbrychta. „Kolegy rozhodně nevnímám jako soupeře, jsou to mí přátelé, jejichž názorů si velmi vážím. Právě s nimi nejčastěji uzavírá-
me koalice, právě s nimi si nejvíce rozumím. Lambert je uznávaný pro reálné zkušenosti s evropskými fondy, Jan současně pro širší filozofické vidění politiky soudržnosti zaměřené na ty nejpotřebnější oblasti a témata. Ať už se stane vítězem kdokoliv z nás, bude to vždy výhra pro samosprávy a pro další směřování regionální politiky,“ konstatoval Ing. Vlasák, který má jako místopředseda Evropského parlamentu na starosti právě spolupráci s regiony, městy, obcemi a jejich organizacemi. (om)
Jak soutěž o nejlepšího europoslance funguje? Soutěž „MEP Awards“ organizuje nezávislá společnost Dods’EU, která vydává časopis „The Parliament“. Ta oslovuje evropské organizace, aby vybraly ze 754 europoslanců své kandidáty, o kterých jsou přesvědčeni, že nejvíce přispěli rozvoji v oblasti, která se jich bezprostředně dotýká. Tyto nominace musí evropské organizace vždy zdůvodnit s použitím 250 slov. Nominace probíhají v následujících 18 kategoriích – ekonomické a monetární věci, vnitřní trh a ochrana spotřebitelů, obchod, energie, doprava, zaměstnanost a sociální věci, regionální rozvoj, zemědělství a rozvoj venkova, rybolov, životní prostředí, kultura a vzdělání, rozvoj, digitální agenda, rovnost pohlaví, práva zvířat, zdraví, soudnictví a výzkum a inovace. Vyhlašovatel soutěže následně na základě síly argumentů a významu tématu vybere v každé kategorii tři finalisty. Sami europoslanci pak rozhodují, kdo se stane vítězem soutěže. Hlasování bylo zahájeno 27. srpna a bude otevřené do 7. září 2012. Vyhlášení vítězů proběhne na ceremoniálu 25. září 2012. Více informací na http://www.mepawards.eu
LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE
EN č. 8 / 2012
9
Vše důležité o výběru nových autobusových dopravců Co výběrová řízení na autobusové dopravce zahrnují? Výběrová řízení zahrnují veřejnou linkovou autobusovou dopravu, netýkají se ale městské hromadné dopravy ve městech, která ji provozují (Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov). Proč musí kraj vybrat nové dopravce? Evropská legislativa klade velký důraz na posilování konkurenčního prostředí ve veřejné autobusové dopravě a již několik let platí nařízení, které se promítlo i do české legislativy. Staré smlouvy s autobusovými dopravci končí rokem 2014, je tedy nejvyšší čas vybrat dopravce na další období a vytvořit nový systém smluvních vztahů s nimi. Proč vypsal kraj výběrová řízení již nyní, když začnou smlouvy platit až za dva roky? Celý proces zadání je velmi komplikovaný – přece jen se jedná o dlouhodobý kontrakt a spoustu peněz z veřejných zdrojů. Přibližně tři čtvrtě roku se zpracovávala zadávací dokumentace a nyní běží lhůta pro podání nabídek. Je běžné, že již v průběhu lhůty pro podání nabídek podávají zájemci námitky, a především po výběru vítězných uchazečů budou s velkou pravděpodobností následovat odvolání od neúspěšných uchazečů. Na to mají neúspěšní uchazeči právo a prakticky vždy jej využijí. S tím je nutné počítat. A i vítězní uchazeči musí mít dostatek času se na plnění zakázky připravit. Slušné vůči vítězným uchazečům bude, pokud výsledky budou mít potvrzené v polovině roku 2013. Není nic horšího, a již se to v jednom kraji stalo, když je vítězný uchazeč potvrzen Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže až několik měsíců před
zahájením poskytování služby. Rozběh je pak velmi hektický a většinou ho odskáče cestující. Celé zadávací řízení je rozprostřeno do dvou volebních období, kontrakt samotný pak bude platný ještě po další 2 volební období. V čem jsou výběrová řízení nová a novátorská? Přístup týmu tvořícího zadávací řízení je opravdu jiný, než na který byli doposud dopravci zvyklí. Snahou je vytvořit stabilní, oboustranně výhodný smluvní vztah, který na jedné straně dává dopravci jistotu neměnných základních parametrů, na druhé straně dává objednateli Libereckému kraji možnost flexibilně měnit podmínky podle sociálních a ekonomických vlivů. Je nutné si uvědomit, že doba 10 let je velmi dlouhá a během ní může dojít k významným makroekonomickým změnám (před 6 lety ještě trval významný ekonomický růst a všichni očekávali, že bude nepřetržitý, ještě před 4 lety nikdo nevěděl o krizi, Řecko byla pro nás pouze prázdninová destinace a Španělsko či Irsko považovány za ekonomické tygry, …). Je nutné si uvědomit, že dopravce na jednu stranu získává dlouhodobý vysoce stabilní kontrakt, na druhou stranu ale i on musí nést určitou míru podnikatelského rizika. Takto či daleko rizikověji to funguje ve všech oblastech podnikání a není důvod, aby oblast veřejné dopravy byla výjimkou. Nejsou kvalifikační kritéria příliš tvrdá? Veřejná doprava hraje v životě převážné části obyvatel Libereckého kraje i občanů v kraji studujících a pracujících velmi důleži-
tou roli. Nesmí se stát, že dojde k zásadnímu výpadku služby, tím by byl ohrožen běžný život občanů. Stačí si vzpomenout, jaké problémy přinesly například stávky ČD. Proto se Liberecký kraj snaží již v průběhu zadání eliminovat riziko, že se vítěznými uchazeči stanou dopravci sice s nejvýhodnější nabídkou, kteří ale z organizačních, nebo jiných důvodů nezvládnou plnit svoje závazky. Je nutné si uvědomit, že poskytování služeb veřejné dopravy není jen o ceně za km a autobusech. Vozidla musí někdo řídit, vozidla musí být někde přes noc parkována a celá doprava musí být kvalitně a zkušeně organizována. Proto má kraj přísné požadavky na management i na personální obsazení dopravců, na zajištění parkovacích ploch, na velikost dopravce ve formě dlouhodobě poskytovaných dopravních služeb obdobné velikosti.
to jak pro řidiče, tak i dispečery a další personál. O jakém objemu peněz se v souvislosti s touto zakázkou jedná? Dopravci nabídnou cenu, která je aritmetickým součinem stávajícího počtu km s rezervou 20 % a jimi stanovenou cenu dopravního výkonu za 1 km. To vše vynásobeno 10 lety. Proto se nyní mluví o 4miliardovém kontraktu. Ale pozor! Autobusy nebudou jezdit prázdné, budou vykazovat tržby. Od nákladové ceny se tedy odečtou vybrané tržby od cestujících, které jsou dlouhodobě ve výši 1/3 nákladů. Výši tržeb ovlivňuje především to, jak je veřejná doprava organizována (jak na sebe navazují jízdní řády, zdali vyhovují poptávce cestujících), jaké jsou ekono-
mické možnosti rozpočtu kraje. Ačkoliv tržby může ovlivnit i dopravce kvalitou jím poskytovaných služeb, chce si Liberecký kraj ponechat možnost plně řídit dopravní obslužnost kraje. Celkový požadavek na veřejný rozpočet Libereckého kraje se dá odhadnout při stávajícím počtu objednaných km a odhadované ceně uchazečů v jednotlivých oblastech na cca. 240 mil. Kč ročně, což je srovnatelné se stávajícími náklady. Cenové nabídky však budou teprve podány, proto je nyní zcela předčasné hovořit o výši kontraktu. Lze očekávat významný nárůst kvality vozového parku, stejně jako tomu bylo u železnice? Z atímco vlaky v Libereckém kraji ještě nedávno pamatovaly sedmdesátá léta a nová vozi-
dla Jizerskohorské železnice či Trilexu znamenala generační skok, u autobusů se toto nedá očekávat. Již nyní je vozový park dopravců poskytujících služby ve veřejné linkové dopravě na velmi slušné úrovni. Proto jsou požadavky na vozidla směřovány spíše do ekologie, bezpečnosti a k podpoře lidí s omezením (vysoké procento nízkopodlažních vozidel usnadňujících nástup hendikepovaným, starším lidem či maminkám s kočárky, tlačítka pro výstup dosažitelná i pro školní děti) a pro vyšší informovanost cestujících. Je nutné poznamenat, že požadavek na průměrné šestileté stáří vozového parku a nejstarší vozidlo ne více než 12 let je sám o sobě požadavek znamenající nárůst kvality.
Je vůbec možné, aby ve veřejné soutěži uspěl i úplně nový uchazeč „odjinud“? Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 27 subjektů, je tedy zřejmé, že o veřejnou zakázku usilují i dopravci, kteří zatím v našem kraji nepůsobí. Samozřejmě, stávající dopravci mají velkou výhodu ve znalosti území. Na druhou stranu v České republice i v zahraničí operuje mnoho dopravců disponujících dostatečným zázemím k tomu, aby služby bez větších problémů začali poskytovat i na území Libereckého kraje. A není nutné se obávat zemětřesení v podobě nezaměstnanosti stávajících zaměstnanců dopravců – ti mohou být tím nejcennějším, co si vítězný uchazeč odjinud „nakoupí“, aby získal znalost místního prostředí. A platí
Řidiči hazardují se životy. Uber plyn! Ani během letošních prázdnin se dveře na traumatologii Krajské nemocnice Liberec netrhnou. Podle přednosty liberecké traumatologie MUDr. Richarda Lukáše, Ph.D., i přes četné reportáže o tragických dopravních nehodách, které doslova plní televizní zpravodajství, lidé na silnicích neustále riskují a neuvědomují si, jak moc hazardují nejen se životy svými, ale i těch ostatních. V roce 2007 se množství usmrcených při dopravních nehodách v České republice ustálilo na počtu 12 na 100 000 osob. V porovnání s řadou Evropských zemí to není špatný výsledek. Například pro Polsko nebo Slovensko uváděly statistiky údaje vyšší (přes 15 na 100 000). „Přesto není možné se s tímto stavem spokojit. Každá tragická nehoda a každé zranění se nedozírným způsobem dotýká jak samotných obětí, tak i řady dalších lidí. Medicína v poslední době v mnohém pokročila, ale ani dnes není všemocná. Řidiči aut, cyklisté a chodci by měli
mít na paměti, že i poměrně malá rychlost může být životu nebezpečná,“ řekl přednosta Traumacentra KNL MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. V liberecké nemocnici je sice neustále připravený tým obětavých, vzdělaných a technicky vybavených zdravotníků, ale bohužel existují i poranění neslučitelná se životem a existují a dlouho ještě budou existovat následky, které nelze odstranit. „Liberecké traumacentrum ošetřuje každoročně přibližně 180 pacientů se zraněními, která bezprostředně ohrožují život, jedná se o takzva-
né polytrauma,“ uvedl MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. Nemocnice proto začátkem prázdnin uspořádala společně s resortem dopravy Libereckého kraje tiskovou konferenci, jejímž cílem bylo jediné, informovat veřejnost prostřednictvím médií o nebezpečích, která hrozí na silnicích, ale také například při letních sportech. Zároveň nemocnice podpořila kampaň Libereckého kraje s názvem Uber plyn! A jakými pravidly je potřeba se řídit? „Pro všechny platí jediný recept: dodržování dopravních předpisů a především opatrnost,“ dodal přednosta. V rámci kampaně Uber plyn! připravil Liberecký kraj putovní výstavu, kterou mohli zájemci vidět v srpnu v NC Géčko v Liberci. V těchto dnech je k vidění v prostorách semilské radnice. Kampaň
Výstava Uber plyn! v NC Géčko. do této chvíle podpořila řada měst Libereckého kraje, například Turnov,
Železný Brod, Jilemnice, Česká Lípa, Nový Bor, Tanvald, Frýdlant a Liberec.
Azylová politika vyžaduje velkou solidaritu, které se však v EU nedostává Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) se na svém posledním zasedání zabýval důležitým sdělením Evropské komise o posílení vnitřní solidarity EU v oblasti azylu. Toto sdělení je důležité také proto, že v roce 2012 má být dokončeno zavedení Společného evropského azylového systému (CEAS) vytvořením společného prostoru ochrany a solidarity založeného na společném azylovém řízení a jednotném právním postavení osob, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana. V této souvislosti výbor LIBE vyzval Komisi, aby zahrnula také „EU distribuční klíč“ pro přemístění osoby požívající mezinárodní ochrany do svého legislativního návrhu o povolení k tr-
valému přesídlení v rámci EU. Tento systém by pak na základě objektivních údajů, jako je HDP členských států, počet obyvatel, rozloha, přerozděloval tyto azylanty.
„Zajištění řádného fungování společného evropského azylového systému je zejména důležité v dobách, kdy migrační toky v důsledku mezinárodních událostí rostou. Současně však není možno přenášet větší náklady bez skutečné solidarity na menší členské země EU, jako je například ČR, které nemá takové zkušenosti a finanční možnosti jako vyspělejší státy EU,“ řekl europoslanec Robert Dušek (ČSSD), náhradník člena Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE).
Společný evropský azylový systém je založen na třech pilířích: • harmonizaci norem v oblasti ochrany, dalším slaďování právních předpisů členských států v oblasti azylu; • účinné, dostatečně zabezpečené praktické spolupráci; • vyšší solidaritě a pocitu odpovědnosti, nejen mezi členskými státy EU, ale rovněž mezi EU a nečlenskými zeměmi.
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 8 / 2012
KRÁTCE ● Vedení Královéhradeckého kraje dokončuje projekt, který se týká zefektivnění krajského úřadu, zlepšení práce úředníků a jejich další vzdělávání. Kraj na projekt Smart, který přinese zlepšení managementu, optimalizaci řídicích systémů a další rozvoj a efektivitu vzdělávání úředníků a členů zastupitelských orgánů, získal 20 milionů z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Celá akce bude letos na podzim zakončena odbornou konferencí. ● Po dvouleté rekonstrukci se otevřela památková rezervace Betlém v centru Hlinska. „Hlinecký skanzen patří spolu s Veselým kopcem do Souboru lidových staveb Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji,“ řekl ředitel Úřadu RR Severovýchod Zdeněk Semorád s tím, že dotace tak prospěla cestovnímu ruchu. Z ROP SV čerpalo město celkem 29,2 milionu korun. Ze svého rozpočtu přidalo tři miliony korun. ● Ve středu 12. září proběhne v královéhradeckém Novém Adalbertinu ROPFÓRUM 2012. Na něm se bude diskutovat o budoucnosti severovýchodních Čech, rozvoji regionu a možnostech evropské pomocí v příštím programovacím období. Všichni zájemci o účast se mohou registrovat do 5. září a to emailem na adresu
[email protected].
Zahraniční partnerství? Formální podpora i důležité projekty Pokud se na území NUTS II Severovýchod řekne spolupráce se zahraničními partnery, myslí se ve většině případu přeshraniční spolupráce s Německem a Polskem. Do té se pouští nejčastěji města a obce, kraje, ale i školy, podnikatelé, neziskové společnosti nebo vědecké ústavy. Jednotlivé subjekty jsou navíc velmi často zařazeny pod tzv. euroregiony. V rámci Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje jsou zde hned dva. Vůbec nejstarším euroregionem ve střední a východní Evropě je Euroregion Nisa. Vznikl už v roce 1991 jako sdružení měst, obcí a dalších organizací a za více jak dvacet let jeho fungování se jeho české části podařilo na dotacích získat přes dvě miliardy korun. Většina peněz přišla z evropských programů Intereg IIIA, Phare CBC nebo Cíl 3 Přeshraniční spolupráce. A nejčastěji podporované projekty? Čistírny odpadních vod a s nimi spojené kanalizace v obcích a také silniční spojení. V současnosti se tento euroregion, do kterého patří řada měst a obcí z Libereckého kraje, Liberecký kraj, Krajská hospodářská komora Liberec nebo Sdružení Český ráj, chce zaměřit hlavně na lepší provázání podnikatelské sféry z české, saské i polské strany. Euroregion má navíc problémy s úbytkem obyvatel. „Chtěli bychom připravit projekty, které by pomohly mladé lidi udržet v regionu,“ řekl jednatel české části euroregionu Jaroslav Zámečník. Rozšířit by se podle něj měla například možnost studia v rámci Univerzity Nisa. Druhým euroregionem v oblasti je Euroregion Glacensis,
do kterého spadá území Královéhradeckého a Pardubického kraje (a s nimi také území Olomouckého kraje). Euroregion je zaměřen výhradně na česko-polskou spolupráci a i zde najdeme samozřejmě řadu dílčích partnerství jednotlivých měst a krajů.
příklad letošní Euroregion Tour v Jablonci Nad Nisou. Spolupráce probíhá i při silničních projektech. Nedávno byla opravena například silnice z Olešnice v Orlických horách do Sedloňova v Královéhradeckém kraji za 47 milionů či silnice z Pastvin do Mladkova v Pardubickém kraji za 54 miliony korun. V obou případech byly investory kraje a Evropská unie přispěla dotacemi. Polští partneři pak realizovali navazující projekty na svém území. PARTNERY MAJÍ I MĚSTA
časné době spolupracuje hned s několika městy – německým Augsburgem, nizozemským Amersfoortem a dalšími. V dubnu podepsala primátorka města Martina Rosenbergová nové memorandum o spolupráci s primátorem německé Žitavy Arndem Vogtem, který vyjádřil víru ve zlepšení vzájemného cestovního ruchu. „Přispívá k tomu také poměrně rychlé dopravní spojení mezi oběma městy, které se ještě zlepší po otevření nové silnice,“ řekl Voigt. Obě města také spolupracují na zřízení nových školek, jejichž výstavbu také podpoří EU. Ostatní města jsou na tom s mezinárodním partnerstvím podob-
ně. Hradec Králové spolupracuje s italskou Alessandrií, francouzským Metzem, nizozemským Arnhemem a dalšími. Pardubice mají uzavřené partnerství se švédským městem Skelleftea, bulharským Pernikem nebo nizozemským Doetinchemem. Stejně tak i všechny tři kraje spolupracují s celou řadou vzdálenějších evropských i mimoevropských regionů. Většinou jde ale spíše o formálnější spolupráci, finanční podporu při katastrofách, kulturní akce či výměnu zkušeností. Nákladnější a složitější projekty se realizují nejvíce s přeshraničními partnery z Polska a Německa. Filip Appl
KRAJ CHCE NOVÝ ÚZEMNÍ CELEK
Své projekty mají i jednotlivá krajská města. Liberec v sou-
Realizovaných projektů v rámci evropské mezinárodní spolupráce v regionu už je několik desítek. V současnosti vzniká s dotací z OP Přeshraniční spolupráce 2007 – 2013 nová strategie spolupráce pro příští programovací období, která má říci, v jakých oblastech by kraje mohly spolupracovat. „Naší snahou také do budoucna bude vytvořit Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), které by mohlo účinně a efektivně čerpat dotace z EU,“ řekl už dříve královéhradecký hejtman Lubomír Franc. Velká spolupráce probíhá i na úrovni podpory cestovního ruchu. Regiony se vzájemně propagují a zvou se na veletrhy, jako byl na-
V rámci Euroregionu Glacensis se uskutečnila i modernizace silnice od známé přehrady Pastviny do Mladkova. Investorem byl Pardubický kraj. zdroj: www.euro-glacensis.cz
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE ● ROP Jihovýchod má po několika měsících obnovené proplácení finančních prostředků a už i získalo první peníze na svůj účet. Jde o platbu ve výši téměř 759,5 milionu korun. „Peníze jsou určitým měřítkem pro kvalitu operačního programu a ROP Jihovýchod se díky nim staví do čela pomyslného žebříčku bezproblémových programů,“ komentoval Artur Zatloukal, ředitel Úřadu Regionální rady Jihovýchod. ● Jižní křídlo hradu Špilberku prochází už druhou etapou rozsáhlé rekonstrukce. Jejím cílem je především rehabilitace dosud neopravené a veřejnosti nepřístupné části hradu. „Nejvýznamnější brněnská historická památka se v současnosti stává živoucím kulturním centrem i přitažlivým cílem turistického ruchu,“ uvedl primátor Brna Roman Onderka. Celkem přijde rekonstrukce na 155 milionů. Přes 40 milionů jde z dotace ROP JV. ● Na Masarykův okruh v Brně se po roce vrátily nejprestižnější a nejrychlejší motocyklové závody na světě. Na závodní trati zde totiž proběhlo Grand Prix České republiky 2012. S letošním ročníkem to přitom dlouho vypadalo špatně, protože nebyly peníze na poplatek, který musí pořadatelé uhradit promotérské organizaci. Ten činil 70 milionů korun. Nakonec se ale s pomocí státu, kraje i města podařilo peníze sehnat.
Mezinárodní spolupráce funguje na několika úrovních Velmi důležitou součástí politiky Evropské unie je úzká spolupráce mezi jednotlivými regiony a městy napříč všemi členskými státy. Také v rámci ROP Jihovýchod najdeme celou řadu partnerství, které lze považovat za velmi přínosná a úspěšná. Kromě celé řady cest a výměnných pobytů přináší taková spolupráce hlavně výměnu zkušeností, ale i společné projekty, podporu cestovního ruchu a ekonomickou spolupráci. Spolupráce se zahraničními partnery se v rámci Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina odehrává na několika úrovních. V té nejvyšší se bavíme o tzv. euroregionech. Řada měst a obcí z obou krajů spadajících do NUTS II Jihovýchod patří pod Euroregion Pomoraví. V rámci něj spolupracují na celé řadě projektů od budování sítě spolupracujících měst, přes integraci zdravotnické péče mezi Dolním Rakouskem a Jihomoravským krajem, až po projekt „Ramsar-SKAT“, jehož cílem je ochrana přírodního prostředí v nivách Moravy a Dyje. Subjekty v Jihomoravském kraji jsou také členy Euroregionu Centrope, do kterého dále patří regiony ze Slovenska, Maďarska a Rakouska. Nedávno došlo k posílení další spolupráce těchto partnerů. Zaměřit se chtějí hlavně na výzkum. „Podpoříme hlubší přeshraniční spolupráci. Lidé budou moci využívat mnohem většího počtu pracovních příležitostí v high-tech odvětvích a mladí získají lepší možnosti vzdělání,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Podle něj panuje shoda i v tom, že podpora společných vědeckých týmů a center přiláká do regionů vrcholné výzkumníky a talentované lidi.
SPOLUPRÁCE POMÁHÁ POHRANIČÍ Území Kraje Vysočina se nedávno zařadilo do nově vzniklého celku ESUS Dunaj – Vltava. Cílem partnerství je spolupráce na řadě oblastí od školství, přes cestovní ruch až po energetiku a dopravu. „Díky trilaterální spolupráci se můžeme dobře postavit budoucím výzvám, jako jsou např. demografické změny v našich regionech nebo změny na pracovním trhu,“ uvedl radní Kraje Vysočina Martin Hyský. Jednotlivé kraje, města a obce už si přitom v mnoha případech různé způsoby spolupráce vyzkoušely na bilaterální úrovni. „Vznikla řada projektů pro zlepšení dopravního spojení, v sociální oblasti i školství. Pokračování ve spolupráci by mohlo opět nastartovat život a spolupráci v dnes vylidněném pohraničí,“ řekl radní jednoho z partnerských regionů Horní Rakousko Viktor Sigl. Partnery mají i jednotlivé kraje. Ten Jihomoravský má v současnosti 17 partnerských regionů, mezi které patří například provincie Bergamo, provincie Utrecht nebo třeba i Leningradská oblast. Vy-
Letos byl slavnostně založen nový superregion. S rakouskými a německými regiony se v něm potkává Vysočina, Plzeňský a Jihočeský kraj. zdroj: www.silvanortica.com sočina má čtyři klíčové partnery. Z nich jen Zakarpatí není z EU. V rámci mezinárodní spolupráce byla v uplynulých pěti letech realizována už řada projektů, které financovala EU. Z těch letošních jde například o projekt Škola a firma ruku v ruce, který společně zpracoval Kraj Vysočina a region Champagne-Ardenne. Projekt je financovaný v rámci Programu Celoživotního učení. BRNO SI PODALO RUKU S BRATISLAVOU V přeshraničí se spolupracuje také na zlepšení dopravního spo-
jení. Letos tak došlo k modernizaci komunikace na trase Jaroměřice nad Rokytnou – Dědice. Na projektu spolupracoval Kraj Vysočina se Spolkovou zemí Dolní Rakousko a z OP EÚS Rakousko – ČR přišlo na projekt kolem 70 milionů korun. Dolní Rakousko je velmi důležitým partnerem pro oba kraje. Všechny tři regiony si v minulosti zkusily spolupráci hlavně při projektech Zdraví bez hranic nebo NewMarkets (projekt zaměřený na přilákání rakouských turistů na Vysočinu). I města a obce mají samozřejmě své zahraniční partnery. Brno spolupracuje například s Utrechtem, Vídní
nebo v poslední době stále aktivněji s Bratislavou. V květnu podepsali primátor Brna Roman Onderka a primátor Bratislavy Milan Ftáčnik dohodu o spolupráci. Ta se zaměří na celou řadu aktivit v různých oblastech od vědy po cestovní ruch. „V rámci Centrope se navíc mezi Brnem a Bratislavou otevírá jedinečná šance vytvářet společný ekonomický prostor, který propojuje celý přeshraniční region,“ řekl Roman Onderka. Partnery má i řada dalších měst. Například Jihlava spolupracuje s nizozemským Purmerendem, německým Heidenheimem nebo ukrajinským Užhorodem. Filip Appl
PUBLICISTIKA - ZAHRANIČÍ
EN č. 8 / 2012
11
Občania, uskromnite sa! O letnej sezóne sa hovorí ako o uhorkovej. Nič sa nedeje, polovica národa sa kúpe v Jadranskom mori a tá druhá chalupárči v slovenských horách. Aj poslanci Národnej rady si každé leto doprajú prázdniny, ktoré sú spravidla dlhšie ako tie, ktoré dostávajú školáci. No tento rok tak neurobili. Do parlamentu sa chodí na rozpravy ako na hodiny klavíru. Majú totiž na práci mimoriadnu úlohu. Stlačiť deficit krajiny pod 3 %. A toto je ten správny čas, kedy pri chabom záujme médií a ľudu môžu prijímať likvidačné zákony. Podpisom prezidenta vchádza do platnosti od januára 2013 nový zákon o výške odvodov pre ľudí pracujúcich na dohodu. Starobní a výsluhoví dôchodcovia budú odvádzať z platu okrem dane ešte ďalších 23,8 %. Študenti, invalidní a výsluhoví invalidní dôchodcovia budú platiť 29,8 %. Študenti mladší ako 18 rokov budú platiť len garančné a úra-
zové poistenie, tak ako tomu bolo doteraz. Pokiaľ teda neprekročia hranicu 66 eur mesačne. Zvyšní pracovníci na dohodu budú platiť všetky zdravotné a sociálne odvody, tak ako zamestnanci na trvalý pracovný pomer, čo predstavuje 48,6 % z platu. Zmenám neuniknú ani živnostníci, ktorým sa posunie hranica mi-
nimálneho vymeriavacieho základu zo 44,2 % na 50 % priemernej mzdy, čím minimálne sociálne a zdravotné odvody stúpnu zo 160,24 eura na 185,30 eura. Na určenie vymeriavacieho základu sa použije pomerná časť základu dane neznížená o zaplatené poistné, pričom doteraz sa suma o poistné znižovala. Zachová sa strop pre paušálne výdavky na úrovni 40 %, ale maximálny mesačný paušál bude od januára 2013 už len 420 eur, čo ročne predstavuje 5 040 eur. ZMENY AJ U DÔCHODKOV Medzi januárom 2013 až decembrom 2017 sa budú dôchodky zvyšovať
o pevnú sumu. Dôchodcovia poberajúci menší než priemerný dôchodok, ktorý je na úrovni 375 eur, si prilepšia viac ako po minulé roky, a naopak tí, čo majú nadpriemerné dôchodky si pohoršia. Od roku 2014 sa bude postupne znižovať doterajší model, v ktorom sa berie do úvahy v rovnakom pomere zmena miery inflácie a rastu priemernej mzdy. Do úvahy sa začne viac brať inflácia. Tento proces by mal byť zavŕšený v roku 2017, kedy by sa mali dávky valorizovať už len o dôchodcovskú infláciu. Už od septembra 2012 začnú platiť významné zmeny v druhom dôchodkovom pilieri. Opätovne sa systém otvára od ok-
tóbra na dobu 3 mesiacov. Vstup do druhého piliera už nebude povinný ale len dobrovoľný. Mení sa aj odvod zo súčasných 9 % na 4 %. K nim si môžu sporitelia prispieť nimi zvolenou sumou, no daňovo zvýhodnené budú len 2 % navyše. Tento nedávno prijatý balík opatrení sa zaraďuje k ostatným, ktoré majú zvýšiť príjmy štátu na úkor občanov. Je síce pochopiteľné, že sa v ťažkých časoch treba uskromniť, no je nepochopiteľné, prečo sa štátny aparát nesnaží ušetriť na svojom fungovaní. Napríklad tým, že by si tých 150 poslancov, ktorí najviac kážu o uskromnení sa, sami sebe znížili mzdy. Utópia. Ivan Belko
Rozpustilé autonómie alebo „Káva pre všetkých“ Madrid začal konať. V priebehu augusta chce odštartovať kontrolu verejných financií v autonómnych krajoch. Odhodlaniu predchádzalo plytvanie verejnými prostriedkami, megalomanická výstavba, chýbajúca transparentnosť, korupčné škandály, ktoré neminuli ani kráľovskú rodinu, a napokon drzý počin najbohatších a zároveň najzadlženejších regiónov - Valencie, Murcie a Katalánska. Žiadosť o finančnú pomoc centrálna vláda predýchala, ale faktom zostáva, že autonómie zaujali pózu roztopašných detí. Výhody chcú všetky, zodpovednosť – nijakú. Proces decentralizácie, naštartovaný po Francovej diktatúre aj pomocou zľudoveného sloganu „Káva pre všetkých“, práve kulminuje. Rastúce právomoci, absencia striktných kontrol z centrály spôsobila stratu transparentnosti a stvorila miništáty, s ktorými je stále ťažšie
pokračovať v dialógu. Španielska vláda sa zúfalo pokúša dobehnúť zameškané. Presadzuje zákon, ktorý by regiónom zabránil vo zvyšovaní rozpočtových sklzov bez súhlasu Madridu. „Autonómie dlhé roky systematicky neplnili svoje hospodársko-finančné programy, v dôsledku
čoho narastal dlh, ktorý jednotlivé vlády zhovievavo prehliadali a či už z politických dôvodov alebo jednoducho z laxnosti zabúdali bezpodmienečné vyžadovanie deficitných záväzkov,“ pomenoval situáciu premiér Mariano Rajoy krátko potom, ako o pomoc požiadalo bohaté Katalánsko. Ústredným prvkom by sa teda mala stať kontrola a reformovanie systému financovania autonómií. Paradoxne, práve s reformami sa Rajoy neponáhľa a vláda sa touto otázkou bude zaoberať až potom, čo jeho kabinet problematiku dôkladne preštuduje. Podľa posledných správ na väčšie zmeny do úvahy pripadá až rok 2015.
NESPOKOJNÝ BRUSEL Ešte v máji Európska komisia požiadala Španielsko o obmedzenie investícií do projektov, ktoré nie sú opodstatnené výrazným dopytom. Práve neracionálne hospodárenie s peniazmi pri výstavbe infraštruktúr sa prejavilo ako jedna z hlavných príčin nadmernej zadlženosti. Brusel žiada spoplatnenie diaľnic a zvýšenie poplatkov na už spoplatnených úsekoch. Madrid zožal ostrú kritiku tiež za výstavbu letísk. Celkový počet, ktorý dosiahol číslo 48, bije do očí, no ich nevyťaženosť ešte viac. Napríklad valencijská vláda investovala 150 miliónov eur do le-
tiska v Castellóne vzdialeného iba 75 kilometrov od hlavného mesta Valencia. Letisko bolo slávnostne inaugurované v marci 2011, no doteraz nezrealizovalo ani jeden komerčný let a dnes patrí k fenoménu, ktorý domáci nazývajú „letiská duchov“. Podobné skutočnosti vzbudzujú podozrenia z korupcie a ani túto tému Brusel vo svojich tvrdých konštatovaniach nevynechal. Iné logické argumenty na otázku ako je možné nabaľovať investície do stámiliónových až miliardových rozmerov bez dôkladného preskúmania trhu, zo strany španielskych politikov zatiaľ nikto nevyslovil. Dana Miháliková, Valladolid
Španielsko: Európski seniori pocestujú. Aj keď menej V poradí štvrtá sezóna programu Europe Senior Tourism bude v porovnaní s predošlými citeľne skromnejšia, a to aj napriek pôvodne plánovanému zvyšovaniu kapacity. Pre obdobie 2012 - 2013 Španieli počítajú s polovičným počtom miest a dôvodom razantného škrtu je zadlženosť, s ktorou bojujú zainteresované autonómie. 20 tisíc miest namiesto doterajších 45 tisíc. Taký je výsledný počet európskych seniorov, ktorí budú môcť cestovať do Španielska v rámci ambiciózneho projektu zameraného na podporu európskej seniorskej turistiky. Ide o iniciatívu španielskeho Inštitútu turizmu (Turespaña). V roku 2009 tak rozvil princíp udržateľného rozvoja o myšlienku tzv. sociálneho cestovného ruchu, čiže sprístupnenia cestovania všetkým osobám. Program realizuje štátna spoločnosť Segittur a podľa vyjadrenia ministerstva priemyslu, energie a turizmu je venovaný občanom EÚ starším ako 55 rokov, žijúcim v Česku, Slovensku, Poľsku, Bulharsku, Rumunsku a Litve, ktorí sú ochotní cestovať mimo hlavnej sezóny. V rokoch 2011 - 2012 španiel-
ska vláda prispievala žiadateľom programu sumou 90 eur na ubytovanie v štvorhviezdičkovom hoteli s polovičnou penziou v konkrétnych destináciách a podľa zverejnených údajov sa tieto náklady vrátili v podobe nových pracovných miest i ziskov. ZMENY A INOVÁCIE Program financovaný španielskou centrálou cestovného ruchu a z polovice tiež autonómiami vyniesol počas prvých dvoch rokov viac ako 68 miliónov eur. Vďaka nemu bolo vytvorených takmer 1 700 pracovných miest, ale ani pozitívne výsledky neumožňujú v investíciách pokračovať v pôvodnom tempe. Autonómie, ktoré donedávna so zápalom kandi-
dovali na začlenenie do projektu, nemajú prostriedky, do úvahy teda prichádza aktívnejšia účasť jednotlivých miest, obcí i súkromného sektora. Pre nasledujúce obdobie bol Segittur nútený upraviť podmienky a pôvodný model rozšíril o niekoľko možností. Hlavným cieľom je stimulácia cestovného ruchu mimo letného obdobia a preferované sú oblasti s nízkou sezónou od októbra do apríla, ktoré zároveň disponujú dostatočným počtom vysoko kapacitných štvorhviezdičkových hotelových komplexov. Zvažuje sa ponuka zvýhodnených balíčkov služieb a tiež blízkosť medzinárodného letiska schopného zabezpečiť charterové lety mimo letnej sezóny. Do programu Europe Senior Tourism sa majú možnosť zapojiť mestá a obce, pričom musia splniť niekoľko požiadaviek. Za samozrejmosť sa pokladá začlenenie do turistickej siete, rovnako zviditeľňovanie a podpora projektu v podobe navýšenia štátnej bonifikácie vyplácanej seniorom a schopnosť poskytnúť zľavy.
Mestá a obce teda môžu zabojovať tam, kde si štát v zložitej ekonomickej situácii netrúfa. Každopádne, šanca preklenúť hluché obdobie a zároveň oživiť miestne ekonomiky sa cení. A
nielen zo strany turistov, ktorí vďaka podobným iniciatívam objavujú nové horizonty. Dana Miháliková, Valladolid
Náklady do projektu zameraného na podporu európskej seniorskej turistiky sa podla zverejnených údajov vrátili. zdroj: autorka
Olympiáda nakopne turismus, věří britská vláda Olympijské hry jsou kromě sportovního svátku také obrovskou ekonomickou příležitostí. Příležitostí, která se ale může při špatné připravenosti a organizaci proměnit v ekonomickou pohromu. Před letošními hrami v Londýně se objevila spousta prognóz. Od těch negativních, které hrozily ekonomickým propadem a dluhy, po ty optimistické, které hovořily o miliardových výdělcích. Jaká je výsledná realita? „Byly to nejen hry, které tvořily historii, ale také hry, jež pomáhaly utvářet naši budoucnost. My, Britové, jsme se v posledních několika týdnech dívali do zrcadla a může nás těšit, co jsme tam viděli,“ prohlásil premiér David Cameron po skončení her. Velká Británie získala celkem 65 medailí. To je jistě slušná bilance. Jenže olympiáda už dávno není pouze sportovní záležitostí. Naopak. Je důležitou událostí pro cestovní ruch, stavebnictví a ekonomiku jako takovou. A jaké jsou tedy první ekonomické výsledky a očeká-
vané dopady her? Podle prvních odhadů některých analytiků pomohla olympiáda britské ekonomice několika desetinami procenta hrubého domácího produktu. Finanční náklady na olympiádu dosáhly 9,3 miliardy liber (přes tři sta miliard korun). Jen zahajovací a ukončovací ceremoniály stály dohromady kolem 2,6 miliardy korun. Do budování infrastruktury se zapojily desítky tisíc firem, naprostá většina z Velké Británie. Největší příležitostí byly hry pro stavební firmy. Ty získaly především zakázky týkající se přestavě-
ní velkého londýnského brownfieldu na olympijskou vesnici, z jejíž rezidenční části se má nyní stát čtvrť se skoro třemi tisícovkami bytů. Pracovních míst vytvořených díky olympiádě by nakonec mohlo být až přes 60 tisíc. Hry se také neobešly bez masivních vojenských manévrů. Pokud byla tato sportovní událost označována za „pohodovou“, může za to hlavně kolem 18 tisíc vojáků, kteří hlídali všechny prostory z lodí, aut i letadel. „Ozbrojené síly se zapojily do zajištění bezpečnosti a ochrany her více, než se původně plánovalo, ale splnily své úkoly s profesionalitou,“ uvedl ministr obrany Philip Hammond. Vojáci totiž museli doplnit nedostatečné síly bezpečnostní agentury G4S, kterou si organizátoři najali v přepočtu za 9 miliard korun, aby udržela pořádek.
PŘILÁKÁ OLYMPIÁDA TURISTY? Důležitá je i finanční návratnost investic. Tu britská vláda odhaduje na zhruba 13 miliard liber (tedy přes 421 miliardu korun). Některé odhady ale predikují ještě lepší výsledek. Například Banka Lloyds, jeden z hlavních partnerů her, očekává návratnost během dalších pěti let až 16,5 miliardy liber. Největší část z těchto peněz skončí v pokladnách hotelů a retailových prodejců. Jenže existují i náznaky, že to s pozitivními dopady nebude tak skvělé. Očekávalo se například, že hry pomohou turistickému ruchu nejen v Londýně, ale v celé Británii. Jenže počet turistů v červenci a srpnu naopak poklesl a ti, kteří přijeli přímo na olympiádu, moc neutráceli. Ministr kultury Jeremy Hunt ale prohlásil, že dopady na cestovní ruch musí být
posuzovány v dlouhodobém horizontu. Samotné hry totiž řadu turistů odrazují. „Návštěvníci se městu pořádajícímu olympijské hry vyhýbají. Je pro ně příliš rušné,“ řekl Hunt s tím, že se přínos her teprve ukáže. Už jen oba ceremoniály prý vytvářejí velmi pozitivní obraz země a v nadcházejících letech by tak podle Hunta mohlo přijet až o 4,5 milionu návštěvníků víc. A jaké dopady měla olympiáda na veřejné mínění? Podle průzkumu společnosti ComRes zvedla olympiáda národní hrdost. 71 procento Britů uvedlo, že jsou hrdí na svou národnost a více jak polovina si myslí, že bude mít olympiáda pozitivní ekonomický efekt. Nijak ale hry nepomohly v popularitě politikům a politickým stranám. Například, že je David Cameron dobrý premiér, si stále myslí pouze 27 procent voličů. Filip Appl
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 8 / 2012
KRÁTCE ● Proplácení evropských peněz bylo Regionálnímu operačnímu programu Střední Morava obnoveno. Podle vedení programu je to signál, že ROP SM nepatří mezi tzv. rizikové programy. A peníze se i nadále velmi rychle rozdělují. Výbor Regionální rady Střední Morava totiž schválil další projekty za skoro 1,5 miliardy korun. Posílena budou sociální zařízení, silnice, cyklostezky, základní a střední školy v regionu a projekty v oblasti cestovního ruchu. ● Zlínský kraj získal dotaci z ROP Střední Morava na stavbu dvou nových domovů pro seniory. Dočkají se tak ve Vsetíně a ve Valašském Meziříčí. „Mám radost, že se nám po několikaletém úsilí podařilo dosáhnout tak významné dotace. ROP přispěje na tyto domovy částkou 100 milionů korun,“ uvedla krajská radní pro oblast sociálních věcí Taťána Nersesjan a dodala, že by obě nová zařízení mohla být v provozu už koncem roku 2014. ● Na drobné projekty podnikatelů vyčlenil ROP Střední Morava celkem devět a půl milionu korun. Podnikatelé z Jesenicka a Rožnovska mají možnost získat drobný příspěvek na rekonstrukci pokojů, parkovacích ploch, dětských hřišť nebo venkovních posezení. Tato forma dotace je podle ředitele Úřadu RR Ivana Matulíka především jednodušší. „Důraz je kladen především na snížení administrativní náročnosti,“ řekl Matulík.
Meziregionální spolupráce? Hlavně podpora cestovního ruchu a kultura Subjekty na území Olomouckého potažmo Zlínského kraje logicky nejčastěji spolupracují se slovenskými nebo polskými partnery. Ovšem kraje i většina měst spolupracují i s partnery ze vzdálenějších evropských zemí. A úspěšně. Za dobu, kdy tuto spolupráci podporuje finančně Evropská unie, už bylo zrealizováno několik desítek společných projektů. Zpravidla jde o menší nebo středně nákladné akce. V zájmu snazší a efektivnější spolupráce na společných aktivitách se příhraniční regiony sdružují do tzv. euroregionů. Pod jejich hlavičkou tak probíhá řada dílčích aktivit, které mají na starosti jednotlivá města nebo kraje. Do území NUTS II Střední Morava zasahují v současné době celkem tři euroregiony. Zlínský kraj spadá územně pod Euroregion Bílé Karpaty. Olomoucký kraj pak pod ER Praděd a pod ER Glacensis. A činnost euroregionů? Kupříkladu správa a rozdělování finančních zdrojů z fondu mikroprojektů. Z toho jde na ER Praděd v tomto období přes 9 milionů eur a na ER Glacensis skoro 12 milionů eur. V obou regionech navíc probíhá spolupráce s polskými partnery, která cílí hlavně do podpory cestovního ruchu. V případě ER Praděd jde hlavně o jednotlivé aktivity zaměřující se na podporu turismu v Jeseníkách, kde stále pozvolna klesá počet návštěvníků. „Chtěli bychom do roku 2015 zvýšit návštěvnost Jeseníků proti současnosti o deset procent, to představuje přibližně 40 tisíc turistů,“ řekl tajemník Rady pro cestovní ruch Eu-
roregionu Praděd Michal Blaško. Cestovní ruch podporuje řada dílčích projektů jednotlivých krajů či obcí. Například Jeseník získal v minulosti dotaci na projekt interaktivního poznávání jesenicko-nyského pohraničí. S podporou EU také vyšla i řada propagačních materiálů. KRAJ HLEDÁ PARTNERY PRO POUTNÍ STEZKU
Deset let spolupráce letos slaví Olomoucký kraj a Opolské vojvodství. Při této příležitosti proběhla řada setkání a kulturních akcí. zdroj: Olomoucký kraj
A co partnerství jednotlivých krajů? Zlínský kraj má hned několik partnerů. Spolupracuje s Trenčínským samosprávným krajem, italským regionem Piemonte, s maďarskou župou Vas a dalšími. I na této úrovni jde o spolupráci hlavně v oblasti kultury či cestovního ruchu. Mezi nejzajímavější plány patří vytvoření Evropské kulturní stezky svatých Cyrila a Metoděje s těžištěm na Velehradě, jehož bazilika by se mohla stát cílem poutní trasy. V současnosti shání vedení kraje partnery, aby bylo možné stezku certifikovat. „Jednáme s regiony na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Itálii, Makedonii, Albánii, Řecku a v dalších zemích, s nimiž chceme společně navázat na cyrilo-
metodějskou ideu,“ řekl náměstek hejtmana Jindřich Ondruš. Plodná je spolupráce s Trenčínským krajem například v oblasti vzdělávání, inovací a podpory podnikání. Strany spolupracují nebo spolupracovaly v projektech Trenčiansko – zlínská inovační platforma, Spoločne pre inovácie a Vzdělávání, inovace, partnerství. Všechny akce podpořil OP přeshraniční spolupráce SRČR. Mezinárodní spolupráci se nevyhýbají ani města. Například Zlín má v současnosti osm partnerských měst v sedmi zemích. Patří mezi ně německý Altenburg nebo belgický Chorzow. Spolupráce probíhá hlavně v rámci výměny zkušeností se správou města nebo kulturních akcí.
SPOLUPRÁCE I NA OBNOVĚ SILNIC Ani Olomoucký kraj v mezinárodní spolupráci neztrácí. Komunikuje třeba s Jižním Dánskem, Opolským vojvodstvím, italskou provincií Reggio Emilia a dalšími regiony. Spolupráce se vzdálenějšími evropskými regiony opět funguje spíše na bázi formálních návštěv, výměny zkušeností a menších projektů jednotlivých měst, obcí a škol. Velmi aktivně kraj spolupracuje s Opolským vojvodstvím. Vzájemná spolupráce letos slaví desetileté výročí a oba regiony také letos zakončily společný propagační projekt
Cestování časem, který byl podpořen z OP Přeshraniční spolupráce. Jedním z dílčích částí projektu je i unikátní Expozice času v šumperském muzeu, jejíž vybudování stálo 63,5 milionu korun a bylo podpořeno z ROP Střední Morava. Velmi důležité jsou i příhraniční projekty zaměřené na obnovu komunikací. Za desítky milionů korun a díky dotacím tak byla opravena silnice v úsecích Nysa – Rejvíz nebo Vidnava – Paczków. Hlavní město kraje Olomouc má samozřejmě také své partnery. Jde například o francouzské Antony, finské Tampere nebo nizozemský Veenendaal. Filip Appl
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE ● Na rozvoj školství a volného času měst v Moravskoslezském kraji přispěje evropská dotace 488 miliony korun. Nejvíc peněz se uplatní v Třinci. Místní oceláři získají 126 milionů korun na novou WERK ARENU. Město přes 53 miliony na rekonstrukci knihovny. Dalších 24 miliony korun pomůže s další etapou rozšíření chráněné dílny Ergon. Regionální rada Moravskoslezsko podpořila dohromady 18 projektů ve středně velkých městech s 5 až 50 tisíci obyvateli. ● Nový pětipatrový pavilon chirurgických oborů vyroste v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Přestěhují se do něj oddělení chirurgicko-traumatologické, ortopedické a urologické. Většinu nákladů obstará evropská dotace ve výši 526 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Další 93 miliony korun z Evropské unie přispěje na rekonstrukci a vybavení infekčního pavilonu Nemocnice s poliklinikou v Havířově. ● V Jeseníkách vrcholí borůvková sezona a do hor i přes přísný zákaz trhání plodů v národních přírodních rezervacích míří množství komerčních sběračů. Kvůli rychlému zisku ničí porosty v přísně chráněných oblastech. Proti devastování hor bojují ochranáři i policisté, kteří sběrače pokutují. Dopadený sběrač může dostat až tisícikorunovou pokutu od strážce a další tisíce mu hrozí v přestupkovém řízení.
Spolupráce zlepšuje dopravu i ekologii Svou roli na rozvoji kraje vnímáme zodpovědně a šířeji, proto se zapojujeme také do dalších zajímavých projektů partnerství a spolupráce, které jsou pro náš kraj přínosné. Jde například o mezinárodní projekt PIMMS Capital. Na úrovni kraje lze zmínit také projekt Evropského společenství územní spolupráce (ESÚS) s názvem Tritia. Aktivní jsou také města a obce. Takto vidí partnerskou spolupráci Regionální rady Moravskoslezsko mluvčí Michal Sobek. Dodal, že v projektu PIMMS Capital (Capitalising on Partner Initiatives in Mobility Management Services), který je financován evropskými penězi z programu INTERREG, sehrává Regionální rada roli koordinátora. Jeho smyslem je snížení dopravní a s ní související ekologické zátěže ve větších městech prostřednictvím úspěšných praktik ověřených v jiných regionech. Z místních partnerů jsou do projektu zapojeni také Moravskoslezský kraj, města Ostrava a Opava a Koordinátor ODIS. Ze zahraničních partnerů pak anglický region West Midlands, irský Limerick, švédský Stockholm a německý Frankfurt nad Mohanem. Na základě dosavadních aktivit vznikly dopravní vize udržitelné dopravy Ostravy a Opavy do roku 2025. K jejich naplnění připravují města mimo jiné také integrované plány mobility s výhledem na nejbližších 10 až15 let, na jejichž vznik jsou vyčleněny peníze z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. „Hlavní výho-
dou plánů je propojení územního a dopravního plánování a zapojení veřejnosti, státní správy a samosprávy při jejich přípravě,“ uvedl Sobek. Další z partnerů projektu, Kodis, pak získané znalosti využije v nových metodách propagace veřejné dopravy zejména vůči dětem ve školách. Moravskoslezský kraj pak nabízí zkušenost s krajským integrovaným systémem veřejné dopravy. SPOLUPRACUJÍ I POLSKÁ VOJVODSTVÍ Na úrovni regionu Moravskoslezského kraje funguje partnerství s různými dalšími regiony. Příkladem může být ESÚS TRITIA, které vzniká za účasti Moravskoslezského kraje, Slezského vojvodství, Opolského vojvodství a Žilinského samosprávného a má usnadnit financování společných projektů těchto sousedících regionů. „Proces založení ESÚS sestává dle nařízení Evropského parlamentu a rady ze dvou fází,“ uvedl Sobek. V první fázi musí budoucí členové ESÚS jasně definovat cíle založení seskupení a sestavit zakládací doku-
Mezi zahraniční partnery moravskoslezského regionu patří také irské město Limerick. menty, jako je úmluva a stanovy. V druhé fázi pak musí dojít ke schválení a registraci Seskupení na národní úrovni členských států, na jejichž území se budoucí členové nacházejí. První fázi má ESÚS TRITIA již úspěšně za sebou. V tuto chvíli již také ministerstvo pro místní rozvoj a slovenské ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka vyjádřily svůj souhlas s přistoupením krajů do ESÚS TRITIA. Zbývá pouze vyjádření polského ministerstwa Spraw
Zagranicznych, které se dá očekávat v nejbližší době. Na projekty meziregionální spolupráce v těchto oblastech fungují evropské programy přeshraniční spolupráce s vlastními rozpočty a podporovanými aktivitami (například OP ČR - Polsko, OP ČR - Slovensko). „Spolupráce v oblasti kultury je doménou obcí, protože převážná část aktivit obcí v rámci evropských partnerství se odehrává v kultuře, výměně uměleckých souborů, spor-
zdroj: Limerick City
tovních utkáních a podobně,“ dodal Sobek. Tyto aktivity jsou financovány převážně obcemi, jen v příhraničních oblastech obce využívají malých grantů ze zmíněných programů přeshraniční spolupráce. Do spolupráce ve vzdělávání jsou zapojeny obce, ale i jednotlivé školy, přitom školy kromě programů přeshraniční spolupráce využívají i komunitárních programů jako jsou Comenius a Leonardo. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 8 / 2012
13
Chrudimsko přestanou ohrožovat jedy v podzemí V areálu bývalého podniku Transporta Chrudim začíná sanace starých ekologických zátěží. V průmyslové lokalitě jsou tři ohniska zamořená rakovinotvornými chemikáliemi po předchozí průmyslové výrobě. Chrudimská radnice v soutěži vybrala sdružení firem, které starou zátěž zlikviduje. Sanační práce za 165 milionů korun jsou na samém počátku a jejich časový harmonogram počítá se čtrnácti měsíci práce. Celý projekt se daří realizovat díky evropské dotaci z Operačního program Životní prostředí. Staré ekologické zátěže v bývalé Transportě jsou problémem, který celý region řešil přes deset let. Chlorované uhlovodíky z odmašťovadel, které se tu kdysi vyráběly, ohrožovaly vodní zdroje. Pardubický kraj proto každoročně platil osm milionů za hydrogeologickou bariéru, která bránila kontaminaci spodních vod. „Problém je v tom, že kontaminanty v podzemí migrují. Škodlivé látky registrujeme až tři kilometry od ohnisek znečištění. Nebezpečí znamenaly například pro nedaleké Medlešice a Dřenice,“ vy-
světlil zástupce dodavatele sanačních prací Jiří Unčovský. Přestože se o problému vědělo, dlouhodobě se nedařilo pro jeho řešení nalézt finanční zdroj. Potíže také působily neshody chrudimské radnice s majiteli některých pozemků v dnešní průmyslové zóně. Společnou řeč našly všechny zainteresované strany až vloni, kdy byly jasně definovány veškeré požadavky na odstranění zamořeného podloží a radnice mohla vypsat tendr na sanační práce. Vítěz vzešel ze sedmi uchazečů, po projektové přípravě se do vlastní sanace
pustí s koncem prázdnin. „Kontaminovaná zemina bude do hloubky sedmi metrů odtěžena a v souladu se zákonem zlikvidována. Dalších pět metrů podloží vyčistíme chemicky. Následně bude na místo navezen neškodný inertní materiál. Podle mého názoru nebude nic bránit majitelům pozemků, aby lokalitu začali využívat ke svým podnikatelským aktivitám,“ dodává Jiří Unčovský. „Začátek sanace znamená velkou úlevu pro město i pro majitele pozemků. Zmizí stará ekologická zátěž v průmyslové zóně a tudíž i obavy obyvatel. Vlastníkům se tím také zhodnotí jejich majetek,“ připomíná místostarosta Chrudimi Miroslav Tejkl. Naráží na fakt, že na zamořeném území jsou polorozbořené stavby, které mohou být svému okolí nebezpečné. Jejich demolice v rámci sanace je za současné-
ho stavu už jediným možným řešením. Na projektu přitom může vydělat celý region. Vlastníci plánují pozemky znovu aktivně využívat. Potvrzuje to například Miroslav Lelek, ředitel společnosti, která v chrudimské průmyslové zóně podniká v oboru kovárenství a jeden z kontaminovaných pozemků vlastní: „Je to skutečně naším záměrem. Po sanaci našeho území chceme investovat do nové výrobní haly. Obnášelo by to vznik několika desítek nových pracovních míst.“ Likvidaci zamořených ohnisek pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí z 90 procent. Ostatní náklady ponese Pardubický kraj. Ten na celém projektu přesto ušetří, protože už nebude muset každoročně platit za technická opatření, která obyvatelům regionu zajistila zdravou pitnou vodu. Pokud vše půjde bez
problémů, měla by být stará ekologická zátěž v bývalé Transpor-
tě zlikvidována do konce příštího roku. Věra Hofmanová
zdroj: autorka
EU chystá jednotný bankovní dohled. Ovlivní i ČR? Už jen dny chybějí do chvíle, kdy Evropská komise představí návrh jednotného bankovního dohledu v EU, který by se měl stát důležitou součástí nově vznikající bankovní unie. Tu chápou evropští lídři jako jeden ze stěžejních nástrojů v boji s hospodářskou krizí. Ať už ale bude výsledný návrh jakýkoliv, už nyní je jisté, že se kolem něj strhne bouřlivá diskuse. Už v červnu přitom předseda Evropské komise José Barroso potvrdil, že zřizování bankovní unie nemusí dlouho trvat. „Bankovní unii lze vytvořit velmi rychle, návrh můžeme připravit do podzimu. A udělat to můžeme i bez změny smluv,“ prohlásil. Prezident EU
Herman Van Rompuy k tomu dodal, že celý mechanismus by měl vzniknout do konce letošního roku. „Priorita se klade na otázku bankovní integrace a v té jsme schopni, a to dříve než v jiných otázkách, dosáhnout dohody o hlubší centralizaci a jednotnějším dohledu,“
řekl Van Rompuy. Hraje se přitom o hodně. Záměr počítá s vytvořením společného orgánu dohledu nad evropskými bankami, zavedením společných záruk za bankovní depozita a vznikem zvláštního záchranného fondu pro banky v potížích. Ten by měl nahradit řadu dílčích fondů určených pro záchranu krachujících bank, což by celou záležitost s finanční pomocí velmi usnadnilo. Otázkou je, jakou variantu nakonec Evropská komise zvolí. Zda se přikloní k názoru Velké Bri-
tánie, že má ECB sdílet maximum pravomocí s národními bankami, nebo zda bude souhlasit s ekonomickými úředníky EU, kteří prosazují co největší dohled a pravomoci ECB. Ředitel centrální banky Mario Draghi už v minulosti uvedl, že ECB očekává nějaký kompromisní návrh. Důležité podle něj je, aby si banka zachovala nezávislost a dobrou pověst. Za zavřenými dveřmi se ale neřeší pouze to, jaké pravomoci bude mít v novém systému Evropská centrální banka a komu bude
odpovědná, ale také to, zda se bude dohled vztahovat jen na eurozónu, nebo na celou Evropu. Zastáncem druhé možnosti je v rámci EU hlavně Nizozemsko, které by chtělo dosáhnout sdílení nákladů záchrany bank v rámci celé EU. To se logicky nelíbí zemím, které dnes nejsou v eurozóně, a tedy nepřispívají do záchranných balíků. Největším odpůrcem rozšíření na celou sedmadvacítku je Velká Británie. Proti je i Česká republika. „Jakékoliv oslabení národního regulátora bychom
viděli jako velmi komplikovanou věc,“ uvedl už v červnu premiér Petr Nečas. Podle něj by některé kroky mohly vést k narušení jednotného trhu. Vláda se obává, že by nová pravidla umožňovala mateřským bankám v případě problémů „vysávat“ kapitál z českých dceřiných společností, což by prý mohlo narušit stabilitu českého bankovnictví. Vše je ale zatím ve fázi dohadů. Definitivní stanoviska lze čekat až po 11. září, kdy EK představí svůj návrh. Filip Appl
Lanová dráha na Sněžku dojela Unikátní sedačkové lanovce na nejvyšší českou horu odzvonila hrana. Poslední turisté se s ní svezli druhého září, a to jen do mezistanice na Růžové hoře. Na Sněžku už přestala jezdit před letní sezónou. Všichni zájemci o výhled z jejího vrcholu teď musí šlapat pěšky. Zařízení z roku 1949 bude zcela rozebráno a skončí zčásti v muzeu, zčásti poslouží na jiné lanovce, většina ale míří do šrotu. Zároveň začala výstavba nové lanovky, která bude v provozu od března 2014. Projekt získal výraznou evropskou podporu, 70 procent nákladů pokryje dotace z Regionálního operačního programu Severovýchod. Je to trochu smutný okamžik, zvlášť pro techniky, kteří lanovou dráhu léta obsluhovali a celé zařízení znali do posledního šroubku. Náčelník Lanové dráhy Sněžka Jiří Martinec tu pracoval 15 let. „Není to pro mě lehké, jsem strojař a mám k lanovce vztah, přirostla mi k srdci. Je to perfektní technické zařízení. Pokrok se ale zastavit nedá,“ zamýšlí se Martinec. Otevřená sedačková lanová dráha byla původně projektována na 17 let, končí však až po 63 letech provozu, čímž drží bezkonkurenční český primát. Za svou éru vyvezla na vrchol Sněžky 7 milionů lidí. Teď už ji dělníci rozebíra-
jí. Začali v nejvyšším úseku, kde z horního nástupiště postupně zmizela střecha, nosné konstrukce a veškeré zařízení. Rozebrány byly také podpěrné sloupy, které snesl vrtulník do údolí. Vyklizena je rovněž stanice na Růžové hoře. Na všechny práce v první zóně Krkonošského národního parku se vztahují přísné ekologické požadavky, takže stavbaři jsou při práci velmi limitováni. Že jde o mimořádnou zakázku, potvrzuje ředitel stavební firmy BAK z Trutnova Dušan Čížek. „Výběr zaměstnanců se odvíjel od jejich zkušeností s výstavbou objektů v horském prostředí a ztížených klimatických podmínkách. Pře-
devším na vrcholu Sněžky jsou extrémní. Počítáme proto s delší výstavbou, než je běžné. Nicméně termín pro dokončení díla je dostatečný,“ potvrdil Čížek. Lanovkáři o práci nepřicházejí, spolupracují se stavební společností. „Novou lanovou dráhu budou tvořit čtyřmístné kabinky, takže hlavně ve špatném počasí to bude pohodlnější, což ocení zejména rodiny s dětmi nebo školní zájezdy. Lanovka pojede dvakrát rychleji, než bývalé zařízení, na prvním úseku se doba jízdy zkrátí na 6 minut, na druhém na 8 a půl,“ uvedl technik lanové dráhy Jiří Brož. Kapacita lanovky zůstane zachována, bude to stále 250 osob za hodinu. Neměnný počet lidí, kteří se v daný okamžik mohou dostat lanovkou na Sněžku, byl jednou ze zásadních podmínek Správy Krkonošského národního parku. A přestože všechny zúčastněné strany v průběhu let vyjednávání o nové podobě lanovky udělaly řadu kompromisů, v tomto bodě zůstali správci národního
parku neoblomní. „Vrchol nejvyšší české hory není Václavské náměstí. Z hlediska ekologie nemůžeme vyšší hodinovou návštěvnost připustit. I tak jsme na maximu,“ konstatoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. „Vyšší přepravní kapacitu jsme původně požadovali proto, abychom měli dostatečné finanční zdroje na splácení úvěru za novou lanovku. Jsme malé město a peníze bychom neměli ani na likvidaci stanic původní lanové dráhy. Protože jsme uspěli se žádostí o dotaci z fondů Evropské unie, nejsme pod takovým ekonomickým tlakem a mohli jsme snáze přistoupit na požadavky ze strany správců parku“, vysvětlil starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek. Nová lanová dráha bude stát 299 milionů korun bez DPH, z čehož 70 procent pokryjí evropské dotace/ROP, Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury/. Zbytek půjčí městu Pec pod Sněžkou banka, která poskytla úvěr na 20 let. Přínos projektu pro region, potažmo celou zemi,
je v tomto případě jasný. Lanová dráha zajišťuje nejen dostupnost nejvyšší české hory, ale také zásobování pitnou vodou, odvoz odpadů a splašků a rychlý přístup pro záchrannou a horskou službu. Nová lanová dráha bude znovu dvouúseková, přičemž spodní úsek bude prodloužen blíže k městu, k tamní chatě Lesovna. V Peci pod Sněžkou tak vznikne zcela nová, turistům lépe dostupná stanice. Podlahy odpojitel-
zdroj: autorka ných kabinek budou v úrovni stanic, takže lidé ocení pohodlnější nástup a výstup. „Oba úseky lanovky budou na sobě nezávislé s tím, že je lze spojit. Takže pokud budou v provozu, lidé nastoupí v Peci a vystoupí až nahoře. Nová lanovka také lépe odolá výkyvům počasí, bude provozuschopná i za většího větru nebo sněžení. Návštěvníci se mají na co těšit“, uzavírá náčelník Jiří Martinec. Věra Hofmanová
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 8, vychází 31. 8. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
PREZENTACE
EN č. 8 / 2012
Neuvěřitelný Trezor ovládl další kvalifikaci Osmiletý hnědák TREZOR s žokejem Liamem Treadwellem v tropickém počasí opět ovládli Pardubice. Po triumfu v květnové kvalifikaci se mohla tato dvojice radovat i ve III. kvalifikaci na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou. Dostih na 5 800 metrů dokončili v čase 07:25:18 s výrokem lehce a nechali za sebou početné startovní pole plné favoritů. Do dostihu odstartovalo celkem sedmnáct koní, čtyři z nich trenéra Josefa Váni. Ten do dostihu přihlásil i dvojnásobnou vítězku Velké pardubické a držitelku nejrychlejšího času tohoto dostihu SIXTEEN. Tato bílá královna krosových steeplerů, jak je někdy nazývána, se dlouhou dobu držela v čele startovního pole. Nejstarší účastnice kvalifikačního dostihu, v sedle s žokejem Josefem Bartošem, ale nakonec doběhla na sedmém místě. Na vítězného Trezora ztrácela 11 vteřin. Trezor je osmiletý tmavý hnědý valach
ze stáje Epicos, z chovu SK Moszna. „Dnešní dostih jsem si velmi užíval a mám ohromnou radost, že se nám podařilo znovu vyhrát. Bylo to těžké, ale úžasné,“ komentoval své pocity po dostihu vítězný Liam Treadwell. „Jsem strašně ráda, opravdu moc, že to Trezor dokázal. Věděla jsem, že je na tom dobře, ale až v takový úspěch jsem nedoufala. Je to satisfakce pro celou naši maštal, ale zase na druhou se už teď bojím, aby byl Trezor v budoucnu zdravý. Teď bude odpočívat, pak tvrdě trénovat a pak – pokud bude v pořád-
„Bílá královna“ Sixteen v souboji s Orphee des Blins.
autor: Hana Vytopilová
ku – nás čeká už ‚jen‘ Velká,“ doplnila Liamova slova trenérka Trezora Hana Kabelková. Do cíle jako druhý doběhl další velký favorit dostihu sedmiletý KLAUS(POL), který se do Velké pardubické kvalifikoval už v červnu čtvrtým místem v dostihu. Do jeho sedla se vrátil osvědčený žokej Jaroslav Myška. Třetí došla desetiletá hnědka ORPHEE DES BLINS(FR) v sedle s žokejem Dušanem Andrésem. Pro čtvrtého ASPIRANTa to byl první dostih sezóny, ale společně s Ondřejem Velkem jej zvládli na výbornou. Pátý cílem prošel šestiletý HIPO JAPE s žokejem Jiřím Kouskem. Dalšími účastníky, kteří dostih dokončili, jsou MANDARINO, UNIVERSE OF GRACIE(GER), READY FOR SMILE a CABERNET. Naopak nedokončili NIKASKA, SORBETIERE(FR), IMÁGO, NIGHT KING(AUT), GRILIAS, BREMEN PLAN(POL) a LE JACKPOT(FR). Nejvíce koní v startovním poli, celkem čtyři, měl trenér Josef Váňa, trenéři Radek Holčák, Stanislav Popelka a také trenérka Zdena Havlíčková postavili každý po dvou svých svěřencích. Napínavé a dramatické byly ale i další rámcové dostihy. Bylo jich osm, z nichž pravděpodobně nejkurióznější byl ten třetí v pořadí. Všichni jeho účastníci byli totiž kvůli nedodržení kurzu diskvalifikováni. Druhým nejprestižnějším dostihem dne pak byla steeplechase cross country I. kategorie, ve kterém po tvrdém boji zvítězil již kvalifikovaný účastník 122. Velké pardubické s Českou pojišťovnou NIKAS.
Dvojnásobný vítěz kvalifikací Liam Treadwell přijímá gratulace.
autor: Milan Křiček
Trenérka vítězného Trezora Hana Kabelková rozhodně neskrývala své nadšení. autor: Pavel Balek
Dostihový Den regionů byl plný zábavy, módy a soutěží Srpnový dostihový mítink Slovenský den – DEN REGIONŮ byl nejen ve znamení kvalifikace na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou, ale byl bohatý také ve své společenské části. Součástí dne byla totiž i Velká pardubická rodinná pouť s programem pro děti a dospělé. Nechyběla ale ani módní přehlídka večerních šatů a klobouků. A své fanoušky tu našla i bronzová olympionička Zuzana Hejnová. Olympijský bronz na závodišti Medailistka z londýnské olympiády Zuzana Hejnová v běhu na 400 metrů překážek dekorovala vítěze čtvrtého dostihu dne – Ceny vinařského půlmaratonu a cestovního ruchu Pardubice. V tomto dostihu zvítězil sedmiletý Kasim, reprezentující Stáj Kejlzar. Gratulace Zuzany Hejnové patřila také žokeji Marcelu Novákovi, pro kterého to bylo první ze tří vítězství tohoto dne. „Jsem v absolutním v tranzu, když vidím v jaké rychlosti
ti koně přeskakují překážky! Na dostihy chodívám, ale tady jsem naprosto nadšená a do budoucna budu na dostihy určitě chodit častěji,“ prohlásila Zuzana Hejnová. Fotografie z dostihového zákulisí V prostorách Dostihového klubu byla zahájena výstava fotografií Petra Kleinera. Jeho černobílé snímky zachycují příběhy ze zákulisí dostihů a jak sám Kleiner při vernisáži prozradil, musel na inspiraci čekat. „Jeden čas jsem
měl pocit, že tu nevidím nic inspirujícího. Pak jsem se ale za čas vrátil a objevil atmosféru tohoto prostředí, která mě ovlivnila,“ řekl Petr Kleiner. Výstava jeho fotografií je první vlaštovkou v takových počinech. „Chceme společně s Dostihovým klubem oživit společenskou část dostihů a pořádat krátkodobé i dlouhodobější výstavy,“ komentovala důvody výstavy ředitelka Dostihového spolku Hana Jeníková. Její slova potvrdil i prezident Dostihového klubu Jiří Skalický. Móda na dostizích Nádhernou podívanou byla módní přehlídka modelů návrhářek Dominiky a Jaroslavy Sedláčkových spojená s přehlídkou klobouků a kožešinových doplňků. Přehlídku oživily známé tváře
Inspirací pro dámy byla módní přehlídka modelů návrhářek Dominiky a Jaroslavy Sedláčkových. autor: Miloš Kolesár
Bronzová medailistka z londýnské olympiády Zuzana Hejnová dekorovala vítězného Kasima.
autor: Luboš Jeníček
– moderátorka Nikol Moravcová a II. česká vicemiss roku 2005 Michaela Štoudková. Zpěvem módní přehlídku doplnila Kateřina Mátlová. „Šaty i klobouky, které k dostihům určitě patří,
jsou nádherné. Přijely jsme sice na dostihy, ale za takovéto oživení programu jsme vděčné,“ chválily si přehlídku Jana a Zdenka, dámy, které do Pardubic přijely až z Liberce.
Zusammenfassung
Eine halbe Milliarde Euro für das slowakische Grenzgebiet Nach dem Fall des Kommunismus in den Ostblockländern brach für Europa eine neue Ära an. Die Slowakei ist in insgesamt fünf Programme der grenzübergreifenden Zusammenarbeit eingebunden, vier davon sind bilateral (Tschechien, Österreich, Ungarn und Polen), eines multilateral (Grenzgebiete der Slowakei, Ungarns, Rumäniens und der Ukraine). Für die Projekte in allen fünf Programmen stehen über 580 Mio. EUR bereit. Die meisten Projekte betreffen die Entwicklung von Tourismus und Kultur, Instandsetzung und Errichtung neuer Infrastruktur, Forschung und Bildung. Herausragend ist in diesem Zusammenhang der Bau einer Radbrücke, die nach vielen Jahren wieder die slowakische Gemeinde Devínska Nová Ves mit dem österreichischen Schlosshof verbindet. In Anbetracht seiner Lage ist Bratislava quasi gezwungen, mit den Nachbarn Österreich und Ungarn zu kooperieren. Der Verkehrsbetrieb Bratislava hat Buslinien eingeführt, die das Zentrum der Hauptstadt mit Grenzgemeinden in beiden Nachbarländern verbinden. Eine besondere Rolle im Rahmen der internationalen Partnerschaft von Bratislava spielt Wien. Beide Metropolen sind die am nächsten beieinander gelegenen Hauptstädte der Welt. Zwischen beiden Städten gibt es frequentierte Bahn- und Busverbindungen. Während der Sommersaison verkehrt auf der Donau der besonders beliebte Katamaran Twin City Liner und verbindet die Passagierhäfen in den Zentren beider Städte.
Für grenzübergreifende Projekte der Städte und Bezirke Milliarden Euro von der EU Die Möglichkeit einer effektiven territorialen Zusammenarbeit quer durch Europa ist wichtiger Bestandteil der EU-Politik. Für den Zeitraum 2007–2013 wurde die Europäische territoriale Zusammenarbeit sogar zum eigenständigen Ziel der Strukturfonds. Den einzelnen kooperierenden Subjekten steht damit ein Instrument für die Finanzierung von Gemeinschaftsprojekten zur Verfügung. Wie nutzt die Tschechische Republik das? Die Zusammenarbeit mit ausländischen Partnern wird in der Tschechischen Republik größtenteils im Rahmen sog. Euroregionen umgesetzt. Neue Verbünde entstehen nunmehr als sog. EVTZ, eine Rechtsform, welche die Zusammenarbeit auch ohne Abschluss internationaler Abkommen möglich macht. In diesem Jahr entstand beispielsweise die Euroregion Donau-Moldau. Über einen neuen Verbund denken außerdem der Mährisch-schlesische Bezirk oder der Bezirk Liberec nach. Für die territoriale Zusammenarbeit in der Tschechischen Republik hat die EU insgesamt 389 Mio. EUR bereitgestellt. Der Löwenanteil ist für die sog. „Grenzübergreifende Zusammenarbeit“ bestimmt. Diese erachtet der Stellvertreter des Präsidenten des Europäischen Parlaments Oldřich Vlasák für besonders wichtig. „Sie erneuerte die Verkehrsinfrastruktur, behob zahlreiche Umweltschäden, unterstützt die Entwicklung von Wirtschaftskontakten und leitete die Zusammenarbeit von Schulen, Kultur- und Sozialorganisationen ein“, erklärte der Europaabgeordnete. Und Projektbeispiele? Allein tschechisch-polnische Projekte gibt es bereits über 60. Dazu zählen u. a. die Instandsetzung von Straßen im tschechisch-polnischen Grenzgebiet oder die Unterstützung tschechischer und polnischer Rettungskräfte. Im Bezirk Karlovy Vary entstehen zusammen mit sächsischen Partnern Kindergärten, in den Bezirken Ústí nad Labem und Liberec werden Hochwasserschäden beseitigt. Die Region Vysočina wiederum kooperiert mit der Region Champagne-Ardenne am Projekt „Schule und Firma Hand in Hand“, das Bestandteil des Programms Comenius Regio ist. „Es richtet sich in erster Linie auf die Karriereberatung, Methoden der Berufswahl, neue Beurteilungsinstrumente und die Kooperation von Schulen und Firmen“, erklärte das Ratsmitglied Marie Kružíková. Filip Appl
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 8 / 2012
EU sends billions of crowns for crossborder projects of cities and regions There can be no doubt that effective territorial co-operation, not only within the individual countries, but primarily throughout Europe, is one of the fundamental pillars and agendas of the EU. For the 2007-2013 period, European territorial co-operation even became a separate objective of the structural funds and the individual collaborating entities were thus provided with a new instrument for funding their joint projects. How is this tool used in the Czech Republic? Co-operation with foreign partners is mostly implemented in the Czech Republic within “euroregions”. These are large crossborder structures established particularly to aid border regions, which often suffer because of their peripheral location. The new units are established as EGTC, which is a legal form enabling effective collaboration even in the absence of international treaties. The Danube – Moldau euroregion was thus established this year; a new grouping is also contemplated by the Moravian-Silesian Region and by the Liberec Region. The reasons for creating these super-regions are clear: a stronger voice in Brussels and access to subsidies for large projects. The EU allocated a total of EUR 389 million (i.e. more than CZK 9.6 billion) for the area of European territorial co-operation in the Czech Republic throughout this period. The largest amount is earmarked for “Cross-border Co-operation”. According to EP Vice-President Oldřich Vlasák,
this support is an important part of the European system of subsidies. “It has enabled renewal of transport infrastructure and remediation of numerous instances of environmental damage; it has supported the development of economic contacts and has initiated co-operation among schools and cultural and social organisations,” stated the Czech MEP. A lively debate is also concerned with the future of this support within the next programme period. While the EU proposes to increase the allocation for this area by 3.48 per cent, it simultaneously intends to introduce certain stricter measures. “If the proposal was approved in this form, it would prevent greater development of co-operation between neighbouring countries”, said the secretary of the Czech part of the Glacensis euroregion, Jaroslav Štefek, expressing his scepticism related to the current plan. Regions and cities are the main driving forces of the individual projects supported from the Operational Programme “Cross-bor-
der Co-operation” and from other programmes within territorial collaboration. Almost all of them have not one, but several foreign partners, both in the EU and in other countries of the world. Prague is the city with most partners – 35 in total – including, for example, Paris, Rome and Berlin. Dozens of partnership projects have already been implemented throughout the country. Over 60 of them have been supported within Czech-Polish relationships alone. They include reconstruction of roads in the Pardubice and Hradec Králové Regions and support for Czech and Polish rescue teams. Karlovy Vary Region has been building kindergartens together with Saxon partners and the Ústí and Liberec Regions have been co-operating in remedying flood damage. From among educational projects, we could mention the one implemented in Vysočina. Together with the Champagne-Ardenne region, the Vysočina Region has been developing the project of “Schools and Companies Hand in Hand”, which is part of the Comenius Regio programme. “The project will focus on the area of career consultancy, methods of job selection, new tools for evaluation and co-operation between schools and companies,” said Marie Kružíková, a member of the regional council. Filip Appl
More than half a billion Euros is available to Slovak border regions A new European era began in the countries of the Eastern block after the fall of the communist regime. Dreams of a common market, the Euro and Schengen have come true. However, the financial crisis also revealed the other side of the coin. More and more Europeans are now losing faith in the abilities and sense of the Union. At the beginning of this year, the EU actually succeeded in fostering the “eurosceptics” camp by proposing the debatable ACTA law. And while the public has rejected one controversial bill, another one, even more controversial, is on the way. The European “INDECT” project, which should itself evaluate suspicious behaviour of individuals with the use of camera surveillance systems in streets, is currently being tested and prepared for launch. Information yielded by the system would be interconnected with data obtained from one’s activities of the Internet. Freedom will thus become only a relative term. Fortunately, very few projects implemented in the EU are so controversial; the majority of them bring
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
benefits to millions of people. Slovakia is involved in a total of five programmes of cross-border cooperation, four of which are bilateral (Czech Republic, Austria, Hungary and Poland) and one is multilateral (the border areas of Slovakia, Hungary, Romania and the Ukraine). Altogether, more than EUR 580 million is allocated for projects within these five programmes. A majority of projects are concerned with the development of tourism and culture, renewal and building of new infrastructure, research and education. Above all, there is the project of construction of a cyclist bridge, which once again interconnects the Slovak village of Devínska Nová Ves with Austrian Schlosshof.
Bratislava co-operates In view of its location, Bratislava is virtually forced to cooperate with the neighbouring countries of Austria and Hungary. Bratislava’s public transit company has introduced bus lines connecting the centre of the capital with border villages in both these neighbouring countries. The aforementioned cycling bridge links a remote city ward of Bratislava with rural areas in Lower Austria. A special chapter in Bratislava’s international co-operation is represented by the city of Vienna. The two capitals are the closest capitals in the world, located only 60 kilometres apart. The cities are linked by busy railway and bus connections. A popular catamaran, Twin City Liner, runs between the passenger ports in the centres of the two cities during the summer season.
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Křižíkova 1/332, 186 00 Praha 8 | metro Florenc B C Tel +420 224 815 856 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
Plus d’un demi-milliard d’euros à disposition des régions frontalières slovaques Après la chute du communisme dans les pays du Bloc de l’Est, une nouvelle ère a commencé en Europe. Au total, la Slovaquie est impliquée dans cinq programmes de coopération transfrontalière, quatre programmes bilatéraux (avec la République tchèque, l’Autriche, la Hongrie et la Pologne) et un programme multilatéral (entre les régions frontalières de la Slovaquie, de la Hongrie, de la Roumanie et de l’Ukraine). Un total de plus de 580 millions d’euros est alloué aux projets dans le cadre de ces cinq programmes. La majorité des projets visent le développement du tourisme et de la culture, la rénovation et la construction de nouvelles infrastructures, la recherche ou encore la formation. Le projet qui se distingue de tous les autres est celui de la construction du pont cyclable reliant à nouveau, après des décennies, la commune slovaque de Devínska Nová Ves à celle de Schlosshof en Autriche. Étant donné sa position, Bratislava est pour ainsi dire contrainte de coopérer avec l’Autriche et la Hongrie voisines. La société de transport de Bratislava a donc mis en place des lignes de bus reliant le centre de la capitale slovaque avec un certain nombre de communes frontalières de ces deux pays voisins. La ville de Vienne constitue à elle seule un chapitre spécifique des partenariats internationaux noués par Bratislava. Les deux métropoles sont en effet, dans le monde, les capitales les plus proches géographiquement. Les liaisons ferroviaires et par car entre elles sont intensément utilisées. Pendant la saison estivale navigue par ailleurs sur le Danube le catamaran particulièrement apprécié Twin City Liner, qui relie les ports de passagers situés dans les centres de ces deux villes.
L‘UE envoie des milliards de couronnes pour les projets transfrontaliers des villes et des régions La possibilité d’une coopération territoriale efficiente à travers l’Europe est un élément important de la politique européenne. Pour la période 2007-2013, la coopération territoriale européenne a même été définie comme un objectif des fonds européens à part entière, et les différentes entités coopérantes disposent désormais ainsi d’un outil leur permettant de financer des projets communs. Quel usage en fait la République tchèque ? La coopération avec des partenaires étrangers se fait essentiellement, en République tchèque, dans le cadre des eurorégions. De nouveaux ensembles se constituent en tant que groupements européens de coopération territoriale (GECT), une forme juridique leur permettant de coopérer même en l’absence de tout accord international. C’est par exemple ainsi qu’a vu le jour cette année l’eurorégion Danube-Vltava, les régions de Moravie-Silésie et de Liberec envisageant elles aussi la création d’une telle entité. L’Union a alloué un total de 389 millions d’euros à la coopération territoriale en République tchèque, la majorité des fonds étant destinée à la « Coopération transfrontalière » qu’Oldřich Vlasák, vice-président du Parlement européen, considère comme très importante. « Elle a permis de rénover les infrastructures de transport, de remédier à de nombreuses nuisances écologiques, elle soutient le développement des contacts économiques ou initie la coopération entre les écoles, les institutions culturelles et sociales », a indiqué l’eurodéputé. Des exemples de projets ? Les projets tchéco-polonais sont à eux seuls plus de 60. Ils visent par exemple la reconstruction de routes dans la région frontalière tchéco-polonaise ou encore le soutien aux secouristes tchèques et polonais. Dans la région de Karlovy vary, ils ont pour objectif la construction d’écoles avec les partenaires de la région de Saxe, et dans la Région d’Ústí nad Labem ou dans la région de Liberec, visent la réparation des dégâts causés par les inondations. La région Vysočina travaille pour sa part avec la région Champagne-Ardenne sur le projet intitulé « L’école et l’entreprise main dans la main », qui fait partie du programme Comenius Regio. « Ce projet a notamment pour objectif d’apporter des conseils en matière de carrière professionnelle, il porte sur les méthodes de choix d’un métier, les nouveaux outils d’évaluation et la coopération entre les écoles et les entreprises », a indiqué Marie Kružíková, conseillère municipale. Filip Appl
16
120581_INZ_Veletrh_Nabidka_Priroda_KN_OK.indd 1
INZERCE
EN č. 8 / 2012
17.8.12 12:06
