Ladislav Steinhauser. V Bruselu špatně chápou zákruty české politiky. V květnu klesl schodek zahraničního obchodu na 0,9 miliardy korun

7/2004

 Co bylo vyjednáno v Moskvě?  Zákonem proti zneužívání dominantního postavení na trhu  Slovo předsedy – Hmotnost jatečně upravených těl prasat po vychlazení  Výrobce drůbežího masa Xaverov snížil ztrátu  Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1980 až 2003  Ruský trh s netradičními druhy masa LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Ročník XII. • 20. července 2004 • Cena 12 Kč

Peníze vyhozené komínem Je nejen moderní, ale ve většině případů zcela na místě, když si firma najme nějakou reklamní agenturu a začne o sobě dávat víc vědět. Není ani od věci, když velká firma má tiskového mluvčího, který pravidelně sděluje médiím vše, co se za poslední měsíc ve firmě událo. Jako dlouholetý deníkář mohu ale říci, že skutečně dobrých „píáristů“ nebo tiskových mluvčí je poskrovnu. Buď příslušné redaktory z deníků a odborných periodik otravují čistě reklamními články, které žádný redaktor v zájmu svého setrvání v místě nezveřejní a nebo neuměle poskytují informace a fotky, které jsou zcela špatně vytvořené. Nejlépe hovoří příklady a tak jich pár uvedu. Jedna velká zpracovatelská firma otevřela nový provoz a pozvala si reklamní společnost, která vytvořila na dvě stě snímků, z nich se doslova ani jeden nedal použít. Proč? Nevypovídaly nic o akci, ale za to na snímcích nechyběli politici jak hodují, hovoří a bratří se, aniž bylo patrné při jaké příležitosti. V provozu zase reklamní fotograf zabíral hru světel a stínů, aniž si všiml nové linky, nezabral třeba lidi při práci u nového zařízení. Při pohledu na štos fotek jsem si vzpomněla na nešťastnou cestovní kancelář, která si vzala za účelem nafotografování hotelů z různých destinací uměleckého fotografa. Majitelce cestovky až vhrkly slzy do očí, když namísto hotelů, které chtěla umístit do katalogu dostala západy a východy slunce v mnoha variantách se sdělením, že to má tu pravou dynamiku na co jedině může turisty nalákat. Obdobný dojem jsem měla nedávno z jiné velkolepé akce, kde se předváděla nová výrobní hala a „profesionální fotograf“ snímal švédské stoly s občerstvením, své kamarády z branže a v hale vždy vypudil zaměstnance od linky a zabral nějaký detail, který může uplatnit jen jediný odborný časopis toho specielního oboru. Pro deníky a různé typy časopisů to bylo zcela nepoužitelné. Jelikož to byl ale nejen zručný fotograf, ale posléze se z něj prostřednictvím mailu vyklubal i redaktor, stejně přistoupil i k článku, který byl opět zcela nepoužitelný. A co teprve když nějaká „piárová“ agentura pošle messengera a ten v potu tváře doručí CD, na němž je podle předběžného sdělení vše. A vy jen zíráte. Z deseti fotek je použitelná jen hlava ředitelky, protože bude v novinách malá a nedá se na ní tolik pokazit. Potom ale na dalších snímcích především vidíte smeták, kýbl a několik zad pracovníků, kteří tak jak stáli k fotografovi zády, byli i zachyceni. Redaktor netuší z jaké je to výroby, kde se fotka přihodila a co se tam tak zajímavého stalo, že to někdo vůbec ztvárnil. Když se potom odesilatele optáte proč to vůbec spěšně rozeslal, diví se, proč chcete nějaké údaje, když rozeslal fotky. Nepřeháním ani nelžu, ale nedávno se mi to osobně stalo při přejímání zásilky od jedné renomované nadnárodní společnosti, která živí a platí takovéto neumětele. Měsíčně taková společnost vyhazuje statisíce a diví se, proč se o ní tak málo píše. Nebo máte tiskového mluvčího a ten naráz oslovuje v redakci pro jistotu od šéfredaktora, jeho zástupce i redaktory z různých rubrik aniž má snahu zjistit, kdo se v daném periodiku danou tematikou živí, na níž je specializován. Každý deník, rozhlas i televize má své specialisty a ti jsou nerudní, když svého kolegu třeba z domácí nebo kulturní rubriky potkají na tiskovce, která se týká jeho oboru. Snaživý tiskový mluvčí totiž pozval raději celé spektrum redaktorů téhož deníku a ti se potom většinou shodnou na tom, že nedají do novin nic, nebo v horším případě se pohádají a výsledek opět není nejlepší. Nebo máte tiskového mluvčího, který jde s vámi do provozu porážky, má lodičky na jehle, mnoho řetězů na rukách i krku, nabízí ty nejstupidnější záběry a svěří se s faktem, že on není ve firmě od nějakého psaní, ale řeší jen velké věci jako je reklama a styk s médii. Předá několik reklamních letáků a má vystaráno. Opět ročně zcela vyhozené statisíce, protože takový lumen nejen něco stojí, ale hodně i pokazí. Navíc svou nadutostí a naprostou neznalostí práce, kterou hrdě vykonává vzbudí u redaktora při nejlepším soucit, většinou ale nastaví jeho „zabremzování“. Efekt je potom opačný a ředitel firmy se může jen dohadovat, čím si zasloužili kritiku. A tak na závěr rada. Nepodceňujte roli tiskového mluvčího nebo své reklamní agentury a pečlivě si je vybírejte a prověřujte. Možná totiž ani netušíte, jakou veš nosíte v kožichu. E. Línková

BRUSEL (dra) – S údivem a rozpaky reagují činitelé Evropské unie v Bruselu na zprávy z Prahy o odstoupení premiéra Vladimíra Špidly. Špatně chápou, že k tomuto kroku dochází v důsledku vnitrostranických třenic, nikoli například vyslovením nedůvěry v parlamentu. Koaliční vláda v čele s ČSSD měla v Bruselu dosud dobrou pověst jako tým, který dovedl Česko do EU, prosadil úspěšné referendum o vstupu a začal provádět nepopulární, ale nezbytné reformy, ke kterým Evropská komise dlouho vybízela. O napětí ve vedení ČSSD se vědělo, teprve výsledek voleb do Evropského parlamentu však odhalil hloubku krize. „Zatímco v Polsku vedl volební debakl k uvědomění si reality a tudíž k vyslovení důvěry pro premiéra Marka Belku, v Česku naopak urychlil masochistický rozklad ČSSD a perspektivně otevřel dveře dokořán ODS,“ soudí bruselský politolog Jean-Michel De Waele. Podobně komentují poslední vývoj v Česku znalci v Evropské komisi, ovšem zásadně anonymně – EK nikdy nehodnotí vnitřní dění v členských státech. Podle jednoho z nich lze jen těžko rozumět straně, která celkem dobře vládne, ale přitom se sama nesmírně oslabuje. „Za dané situace by bylo normální semknout

V Bruselu špatně chápou zákruty české politiky

Čím doplníme naši energii při zvýšených pohybových aktivitách v létě? Samozřejmě, že kvalitními trvanlivými výrobky.

se kolem premiéra, zapomenout načas na vnitřní spory a pokusit se vyplavat zpět na hladinu. Zvolena však byla jiná strategie – přímo ke dnu.“ Zasvěcenci z EK nyní očekávají, kdy bude jmenována nová vláda a zda zachová českého komisaře Pavla Teličku nebo bude mít snahu ho vyměnit – už vzhledem ke známé nelibosti vedení KDU-ČSL s touto volbou. Poukazují na to, že Teličkovy akcie v Bruselu stojí vysoko, a že nový předseda EK Manuel Barroso bude sotva srozuměn s nějakým střídáním. Tím spíše, že podle mluvčího portugalského zastoupení při EU Jaima Leitaa chce mít tým komisařů hotov tak, aby ho mohl představit Evropskému parlamentu už 22. července. „Pokud nebude do jednoho měsíce v ČR nová vláda, nebude jiná možnost, než nominovat Teličku,“ poznamenal další zdroj z EK. „Netřeba také zapomínat, že Brusel si dobře pamatuje na peripetie s českým komisařem. Navrhovat už třetího by působilo nutně trapně.“ „Česká situace opět ukazuje, že volby do EP nelze považovat za druhořadé,“ řekl de Waele. „Způsob, jak to ČSSD uchopila, jen umocní přesvědčení českých voličů, že zemi nemůže vládnout nikdo jiný než ODS – se všemi důsledky, které to bude mít pro Evropu a české členství v ní.

V květnu klesl schodek zahraničního obchodu na 0,9 miliardy korun PRAHA – Podle analytiků kompenzuje dobrý květnový výsledek nepříznivý deficit v dubnu. „Na nízkém schodku se podepsal i vstup do EU. Před vstupem do EU se totiž prodejci předzásobili některým zbožím, u něhož očekávali růst cel. Červnová statistika proto nebude tak růžová jako květnová. Nízký deficit je jen jednorázový,“ řekl analytik Volksbank Vladimír Pikora. Obchod drží nad vodou stroje Meziročně se v květnu 2004 vývoz zvýšil o 33,9 procenta, dovoz o 32,1 procenta, schodek tak byl o 1,3 miliardy nižší než v květnu předchozího roku.

Na bilanci podle ČSÚ v květnu příznivě působil obchod se stroji, především s výpočetní a telekomunikační technikou, a s dopravními prostředky, aktivní část bilance se tady zvýšila o 9,5 miliard korun. Naopak se zhoršil obchod s průmyslovým spotřebním zbožím. Nový systém výpočtů Se vstupem ČR do EU se změnil systém výpočtů dat o dovozu a vývozu. ČSÚ nově vychází z informací Intrastat. Hlášení o obchodu se zeměmi EU musí tímto způsobem každý měsíc podávat všechny firmy, které do zemí EU vyvážejí zboží za více než 4 milióny korun nebo dovážejí za více než dva milióny.

Nový způsob výpočtu znatelně ovlivnil podobu schodků u jednotlivých zemí. „Zejména v dovozu ze zemí EU je nyní značná část zboží původem z jiných teritorií. Obchodní bilance se státy EU tak skončila aktivem jen 0,7 miliardy Kč,“ uvedl ČSÚ. Výrazný schodek, 12,9 miliard, byl například v obchodu s Německem. Naopak výrazně aktivní byla bilance s ostatními vyspělými tržními ekonomikami, evropskými tranzitivními ekonomikami a s rozvojovými ekonomikami. Pasivní bilanci má ČR i nadále s Čínou a Ruskem. Podle Pikory se údaje budou ještě dál revidovat, protože stávající statistika vychází z údajů asi 85 procent firem. ČSÚ

Ladislav Steinhauser * 17. 4. 1928 + 24. 6. 2004

„Hijóó, hijóó,“ křičeli vesele dva kluci s vlasy rozcuchanými větrem a frčící lesem na drkotajícím vozíku naplněném uzeninami. Dva hafani táhli jak o život. Na pátek se těšili všichni – kluci i psi. Katov, Křižinkov, Nová Ves – maličké vesničky s hospodským čekajícím na nový příděl čerstvého masa a uzenin z Deblína. Povinnost, ale hlavně volnost, klukovské dobrodružství – mládí. Odmalička s mámou v prodejně, později s tátou v dílně. Jak jinak? Živnost řeznická potřebovala každou ruku. Po vyučení šel do světa – do Brna a pak – krásná léta v Praze. Charismatický ředitel Novotný dával klukům to, co potřebovali – nadšení pro obor, umění vzít za práci a nebát se rozhodnout. A kolik jich také z Fofrovy líhně uspělo v praxi! Táta na pražskou mistrovskou školu vždy rád vzpomínal – na skvělou partu řeznických kluků, na noblesní plesy, na atmosféru ve škole. Doma – to byla ze dne na den jen kuchyň a ložnice. Nebyla dílna, nebyla porážka, v prodejně cizí výrobky i prodavačky. Šel ze školy zase do školy. Ta mu učarovala. „Učil jsem kluky a děvčata tomu co mne naučili doma a v Praze – dobrému řemeslu.“ Smál se, když vzpomínal, a oči mu vlhly dojetím. Z učňovského střediska

na Mojmírově náměstí v Brně odcházeli ti, kteří znali a uměli. Jako by už tehdy tušil, že si vytváří kolektiv svých budoucích spolupracovníků. „Ladíku, co tady pohledáváš? Tady výrobák vydrží rok a utíká honem pryč!“ Přivítal ho v roce 1961 na brněnských jatkách vedoucí veterinární služby dr.Tichý. Nepořádek v areálu postupně narůstal spolu s objemy výroby. Viděl ho. Pustil se do práce s obrovskou vervou. Ve čtyři do Brna, v sedm zpět. Den co den. Mladí z Mojmíráku začali brát v Brně opratě do svých rukou a výsledky se nedaly brzy přehlédnout. Brno byl kolos starých jatek, zestátněných soukromých podniků po celém městě, s řadou satelitních provozů v okolí. Přesto se závod rozběhl a jako stařičký stroj podával neuvěřitelné výkony – především díky skvělému kolektivu lidí. Ředitel Vlach, výrobák Steinhauser – dvojice mnoha let. V roce 1970 se však stává ředitel generálním ředitelem a výrobák dostává pověření k řízení brněnského závodu. Až po několika letech je oficiálně jmenován ředitelem. Velkoryse se usmál. Jistě věděl, že mezi lidmi byl šéfem už dávno. Spouštění nového masozávodu, rekonstrukce jatek a plánované nárůsty výroby, produktivity práce, chybějící lidé, finance, technika – těžké období. „Víš, kolikrát jsem v životě klečel?“ zpovídal se čas od času u skleničky vína. „Musíš ale zase vstát! Někdy to bolí, ale musíš! Nečekej na pomocnou ruku, vstaň rychle sám!“ Miloval jižní Moravu, kamarády z Mikulovska, Hradišťska, krásná setkání u jiskrného vínka v zeleném moři buchlovských lesů, hřející pohárek prvního burčáku ve staletých sklepích. Tam nacházel svoji energii,

tam se vždycky rád vracel, tam měl i své celoživotní kamarády. Jeho poslední láskou byl Tišnov. Podnik vybudovaný z trosek sanitních jatek. Chtěl být u všeho! Našel zde místo, kde mohl zúročit své celoživotní zkušenosti. Byl navíc dobrým duchem podniku. K němu jsme chodili na rady, k oponenturám nápadů, pro kritiku i pochvalu. Nemohl mezi námi zestárnout! Nemohl a hlavně – strašně nechtěl! Měl radost z každého našeho společného krůčku kupředu a zlobil se nad každou naší nerozvážností. Ráno co ráno procházel podnikem, usmíval se na děvčata u narážek, očima ještě rychleji roztáčel mísu kutru, poštuchoval bourače – jestli si má vedle nich stoupnout a vzít nůž do ruky, obdivoval energii mladých kluků na jatkách. Byl stále jedním z nich. Vozíček, který táhl celým svým životem, však byl stále těžší a těžší. Přesto ale stále nacházel vnitřní energii a sílu znovu a znovu vstát a jít kupředu. 24. června se však najednou, zcela překvapivě a nečekaně sklouzl na okraji hrany života a rozletěl se prudce dolů. Nezachytil se, nehrnul před sebou ani hlučně kamení, nelámal stromy okolo, padal lehoučký jako pírko kamsi do propasti a potichu krájel náhlou tmu probouzejícího se dne. Všem nám chybíš! Jsme hrdí, jakého jsme měli tátu. Jdeme dál Tvojí cestou. Láďa a Jaromír Děkujeme všem, kteří si na našeho tátu vzpomněli.

2

Z D O M O VA

Co bylo vyjednáno v Moskvě? 24. 6. 2004 skončilo v Moskvě dvoudenní jednání mezi EU a Ruskou federací o vzájemném obchodu, kterého se zúčastnil též Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR. Šlo o to, za jakých podmínek se mohou uplatňovat produkty živočišného původu z EU na ruském trhu.

Zákonem proti zneužívání dominantního postavení na trhu Praha (egi) – Schválení novely zákona, která by měla omezit zneužívání ekonomické závislosti dodavatelů zboží na obchodnících, tuzemští podnikatelé vítají. „Už jsme bez zalistovacích a mnoha dalších poplatků ani nemohli své zboží řetězcům nabízet. Velké nadnárodní řetězce zneužívaly svého dominantního postavení na trhu a snažily se k ceně zboží, která je často pod úrovní nákladů z nás vytáhnout další peníze na různé poplatky,“ řekl manažer jedné velké mlékárenské společnosti, který nechtěl být jmenován. Zároveň ale dodal, že kontrola bude velmi obtížná. „Je to krok k narovnání odběratelsko dodavatelských vztahů,“ uvedl poslanec Ladislav Skopal, předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny.“ Návrh ještě musí projít senátem a vyjádří se k němu prezident republiky. Určitě dojde ještě k nějakým úpravám, ale věřím, že by na podzim mohl vstoupit v platnost,“ dodal. „Je jistě přínosné, že je vytvořen nový zákon, který by měl ochránit menší výrobce. Faktem ale je, že dokud nebude striktně kontrolováno dodržování těchto paragrafů, pak jsou zbytečné,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže 30. 6. 2004, která za zneužívání ekonomické závislosti označuje praktiky, kdy velké firmy požadují po menších výrobcích peníze nebo jiné výhody za zařazení jejich zboží do prodeje. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Obchodní řetězce úpravu naopak odmítají s tím, že jde o nepřiměřené a neodůvodněné zasahování do obchodních vztahů. Odmítání novely ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je podle mluvčí společnosti Ahold ČR Kateřiny Černé jasným důkazem, že podobné zákony jsou zcela nežádoucí, v rozporu s evropským duchem a svědčí buď o neznalosti problematiky, nebo o snaze řešit problémy určité skupiny podnikatelů na úkor jiné skupiny. „Praktiky většiny obchodních řetězců, které zneužívají dominantního postavení na trhu a vyžadují od dodavatelů různé poplatky, příspěvky na akce, první do-

dávky zdarma nebo nepřímé plnění formou vysílání pracovníků na vybalování a vyskladňování zboží, se v posledních letech stupňují,“ Oponuje předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner, který uvedl konkrétní příklady zneužívání dominantního postavení. „V obecných zákonech již taková ochrana zanesena je, ovšem stát, ani antimonopolní úřad na její dodržování až na výjimky nedohlíží,“ upozornil Drábek. Těmi výjimkami bývají podle něj jen největší obchodní řetězce, i u nich se však kontrola provádí zřídka a neefektivně. „Že jde o skutečný problém dokládá fakt, že český výrobce se velmi těžko přes „zvyklosti“ velkých řetězců dostává na trh,“ podotkl. Potravinářská komora se k novele zákona staví rozporuplně. Do novely zákona se podle manažera legislativy komory Josefa Sajdla dostaly věci, které v ní být neměly a které budou komplikovat život. Jako příklad uvedl přímé nebo nepřímé požadování peněžních a nepeněžních plnění. „Tam bych to viděl asi tak, že kde není žalobce, není soudce. A já bych skutečně chtěl vidět někoho, kdo by s tímhle šel k soudu. Je to otázka prokazování a dalších věcí,“ řekl. Novela také vyjmenovává, v jakých případech se obchodníci dopouštějí zneužívání ekonomické závislosti. Jde nejen o přímé nebo nepřímé požadování peněžních nebo nepeněžních plnění za umístění zboží do sortimentu prodeje, ale i o příspěvky na úhradu nákladů na propagaci nebo požadování delší doby splatnosti kupní ceny, než je lhůta pro odvod spotřební daně. Zákon popírá princip rovnosti před zákonem, protože předem omezuje práva obchodníků, zatímco jiné podnikatele takto neomezuje, míní Jiří Navrátil z právního oddělení Aholdu. Zákon podle něj vychází z falešného předpokladu, že ekonomicky silní jsou jen obchodníci. Zákon však nechrání žádné obchodníky před ekonomickou silou velkých výrobců a dodavatelů, dodal.

Odpoledne zavřeno Ten kdo cestoval v pátek 18. 6. 2004 okolo 16. hodiny Úpicí v Podkrkonoší, proklínal novou objížďku. Kdyby ale tušil, že za zákazem vjezdu se podávají zdarma párky a hraje místní vyhlášená kapela, asi by zastavil a v příjemném prostředí počkal, až ceduli místní policie sundá. Co se to tam stalo? Vyhlášený úpický uzenář měl narozeniny. Podruhé již slavil třicet pět. Poprvé to prý bylo v takovém fofru, že si to pořádně neužil. A tak proč ne ještě jednou? Pivo teklo proudem, klobásky voněly až do sousedních ulic a na prkénkách se krájel vyhlášený maxilovec, čabajka a krkonošské pršuto. Vidím jak se řada z Vás usmívá. Protože už dobře ví, kdo to z našich řad slavil. Samozřejmě – vtipálek a stále usměvavý

Eduard Kazda. „Já se řezníkem už narodil. Táta byl řezník s obchodem na hlavní ulici a prapor úpických řezníků visel vždycky u nás doma.“ začíná vyprávění u roštu, na kterém se škvíří nakládaná krkovička. „Po převratu byl schovaný ve skříni a nikdo jsme o tom nesměli ani ceknout!“ Pak se zasměje a bez ochoty k diskuzím pokládá před

Jednání šéfů veterinárních správ nových členských států, které mimo Slovinsko, Maltu a Kypr jeví zájem o obchodování s Ruskou federací se zbožím podléhajícím veterinárnímu dozoru, navazovalo na jednání představitelů Evropské komise a členských států skupiny pro vyjednávání s Ruskou federací (Francie, Dánsko, Litva a Estonsko) s představiteli veterinárního a fytosanitárního dozoru Ruské federace. Podle Josefa Holejšovského bylo úspě-

chem středečního jednání to, že Ruská federace ustoupila od svého původního požadavku, aby zásilky z členských států certifikovala Evropská komise anebo předsedající členský stát a nyní tedy akceptovala to, že zásilky budou certifikovány veterinární autoritou členských států původu zboží. Vezmeme-li v úvahu obtíže, které bylo třeba překonat, lze toto považovat za úspěch, který umožnil následné čtvrteční jednání se šéfy veterinárních služeb nových členských států. Toto jednání, ve čtvrtek 24. 6., se již týkalo programu schvalování jednotlivých závodů z jednotlivých členských států, a to závodů, které o toto schválení projevily oficiálně zájem a jejichž seznam členské státy předaly Evropské komisi, která ho ve středu 23. 6. oficiálně předložila zástupcům Ruské federace.

Závody totiž musejí být schváleny do konce srpna, neboť podle rozhodnutí ruské veterinární a fytosanitární služby bude možné od 1. 9. 2004 vyvážet do Ruské federace jen z těch závodů všech členských států EU, které mají přístup na komunitární trh, tj. mají oválné razítko, a které budou během těchto dvou měsíců navíc schváleny Ruskou federací. To bude podle Josefa Holejšovského pro ruskou veterinární službu nelehký úkol, protože zatímco z ČR požádalo o toto schválení jen 14 závodů, například z Polska požádalo několik stovek. Josefu Holejšovskému se v Moskvě podařilo dohodnout, že vzhledem k malému počtu požadovaných schválení by tento proces schvalování mohl proběhnout ještě v červenci. Dále pak už půjde jen o to, zda se naši producenti dokáží na ruském trhu cenově prosadit.

O ptačí chřipce po vstupu ČR do EU Vstupem naší republiky prvního květnového dne do EU se změnilo mnohé i v tom smyslu, že není nutné, aby Státní veterinární správa vydávala rozhodnutí kopírující rozhodnutí Evropské komise, a to i pokud jde o omezení dovozu drůbeže ze zemí s výskytem aviární influenzy, neboli ptačí chřipky. Znamená to tedy, že dosavadní omezení jsou stále v platnosti. Zatím nebyla přijata žádná „změkčující“ rozhodnutí. A případné nové zákazy, které Evropská komise vysloví, platí logicky pro všechny členské země. Jde například o zákazy dovozu drůbeže ze Severní Ameriky. Evropská komise však rozhodla v souvislosti s výskytem ptačí chřipky v USA a Kanadě o regionalizaci, a proto se zákaz týká jen určitých území, kde byla tato nemoc zjištěna. Zákaz se dále týká i asijských států, kde se ptačí chřipka vyskytla, a jsou zde s určitými prodlevami hlášeny další případy. Jde o následující státy: Jižní Koreu, Vietnam, Japonsko, Taiwan, Kambodžu, Indonésii, Laos, Pákistán a Hong Kong. Thajsko bylo již dříve ze zákazu vyjmuto, protože zde byla situace zvládnuta. Ovšem nyní je opět hlášen výskyt, takže je logický návrat k zákazu. V případě Číny pak platí též rozhodnutí Evropské ko-

mise zakazující dovoz drůbeže (zákaz již trvá delší dobu). Je třeba říci, že všechny zmíněné, popřípadě dále vyslovené zákazy dovozu v souvislosti s ptačí chřipkou se týkají dovozu a tranzitu všech ptáků (exotických, okrasných i volně žijících), domácí drůbeže (vodní i hrabavé), příslušníků řádu běžců a dovozu živočišných produktů pocházejících z nich, a to tepelně neopracovaných. Zákaz se vztahuje i na dovoz a tranzit násadových a konzumních vajec. Z hlediska nebezpečnosti pro člověka lze s jistotou říci, že člověk může onemocnět ptačí chřipkou výjimečně, a to pouze pokud by šlo o vysoce virulentní kmen a jedině při přímém kontaktu s nemocnými zvířaty. Maso samotné nebepečné není, nicméně z důvodu eliminace možných rizik je zakazován dovoz tepelně neopracovaného masa z míst s výskytem aviární influenzy. Ptačí chřipka je tedy nebezpečná zejména pro ptáky, člověk onemocní výjimečně a výjimečně také může toto onemocnění končit jeho smrtí. Přenos z člověka na člověka dosud nebyl prokázán. Vědci mají největší obavy z tzv. „shiftu“, to znamená ze zkřížení ptačí chřipky s chřipkou, která napadá lidskou populaci a mohl by tak vzniknout nový zmutovaný a nebezpečnější kmen. Proto se přijímají tak přísná bezpečnostní opatření. Před-

pokládá se, že by takováto mutace mohla proběhnout například v tělech prasat či lidí již „normální“ chřipkou napadených, kteří by byli zároveň infikováni virulentní ptačí chřipkou. Aviární influenza přináší problémy především samotným chovatelům, neboť jim způsobuje obrovské ztráty. Evropa má již s ptačí chřipkou své zkušenosti, v uplynulých letech byla zaznamenána v zimě 2002 v severní Itálii v provincii Veneto a pak v roce 2003 v Nizozemí, kde i byla jedna lidská oběť – veterinární lékař, který se podílel na jejím zlikvidování, dále se v tomto období vyskytla i v Belgii a v některých přilehlých spolkových zemích Německa. Nyní je však v EU situace stabilizovaná, a to právě díky přísným ochranným opatřením – podmínkám pro dovoz drůbeže a drůbežího masa. Proto si mohou být zákazníci jisti, že se na pultech obchodů objevuje jen to, co bylo do EU povoleno dovézt a co bylo veterinárně vyšetřeno. To se týká samozřejmě i dovozů ostatního veterinárního zboží, ať už jde o dovozy masa hovězího, vepřového, skopového, či mořských plodů a ostatních komodit. V souvislosti s ptačí chřipkou, neboli aviární influenzou připomínáme, že na našem území nebyla dosud nikdy diagnostikována.

BSE nedá spát, ale neděsí Do konce školního roku, tedy do letošního 30. června bylo u nás na bovinní spongiformní encefalopatii, neboli BSE, čili nemoc šílených krav vyšetřeno od 1. 2. 2001 celkem 606 049 vzorků z mozku krav starších třiceti měsíců, popřípadě kusů uhynulých či nutně poražených nad 24 měsíců. Celkové skóre je zatím dvanáct nemocných na více než 600 000 vyšetřených. To je opravdu malé množství v porovnání s ostatními zeměmi s výskytem BSE, kde jde v lepším případě o desítky, popřípadě stovky případů. V Británii pak jde o tisíce.

každého z nás dva voňavé kusy masa. „Dneska je v muzeu, ale bylo by mu jistě lépe v muzeu řeznickém,“ a kývá na mne vyzývavě bradou. Listujeme v kůži vázaném velkém albu. S hrdostí vzpomíná na březhradský masozávod – první velký český masokombinát, na své první kroky mistra v masném průmyslu. „Rozbíhal jsem tady výrobu od samého počátku v roce 1960, mladý kluk plný elánu! Pak Trutnov, Česká Skalice a Police nad Metují.“ Bere do rukou svůj vyhlášený lovecký salám v maxi provedení ověnčený řadou ocenění a chvíli ho hýčká v rukou. „Tam jsem se syrovými trvany začal a v devadesátém jsem už rozbíhal výrobu doma! Podnikám patnáct let a slavím třicet pět.“ Pocukne mu v koutcích, „ale podruhé, ve svém, byla oslava přece jen lepší,“ dodává rozesmátý od ucha k uchu. Co přát člověku viditelně spokojenému, rozzářenému každodenními drobnostmi života? Zdraví a štěstí! Myslím, že vše ostatní jsou schopni Kazdovi zvládnout sami. Vše nejlepší Edo! Stálý optimismus, elán a radost ze života! Ladislav Steinhauser

Okolo mnohdy až démonizované nemoci BSE je stále mnoho neznámého, zejména pak pokud jde o způsob nakažení, když se masokostní moučky u nás nepoužívaly a navíc se od roku 1991 používat pro přežvýkavce ani nesmějí. Přitom nebezpečné byly podle dosavadních poznatků zejména ty britského původu vyrobené za neodpovídajících bezpečnostních parametrů. Dosud se předpokládá, že přestože byl v Evropě vydán zákaz obchodování rizikovými moučkami, zřejmě se ještě v polovině devadesátých let podařilo uplatnit její větší množství na trhu a tudíž se tak mohla dostat do různých krmných směsí. A zpravi-

dla při nedostatečném vyčištění mísicích zařízení mohla kontaminovat i směsi pro skot. Další cesty zatím nejsou známy a lze je stěží s odstupem několika let po nakažení diagnostikovaného zvířete ověřit. Proto je na místě postupovat proti všem potenciálním rizikům velmi obezřetně a bránit tak lidi před případným onemocněním novou variantou Creutzfeldt Jakobovy nemoci. Proto si mohou být ti, kdo rádi hovězí, jisti, že orgány státního veterinárního dozoru pro ně dělají všechno, aby se případná nebezpeční eliminovala. SVS ČR

Místo nože řeže tužkou Každý řezník potřebuje k práci ostrý nůž. Znám však jednoho, který místo nože nosí po jatkách a bourárnách jenom tužku. Říkáte, že se jedná o veterináře, nebo o ředitele? Máte pravdu! A ptáte se, kterého mám na mysli?

MVDr. Petra Gayera

– veterinárního lékaře, ředitele Výzkumného ústavu masného průmyslu, šéfredaktora časopisu Maso. Ano, celý život se točí okolo masa. Spolu s Dr. Zlámalovou stál u zrodu našeho prvního trvanlivého tepelně neopracovaného masného výrobku se startovací kulturou. Herkules, Poličan, ale i slovenský Nitran – je skloňováno mnohonásobně i v jeho kandidátské dizertační práci. Řekneme-li Gayer dnes, myslíme tím Maso v velkým M. Má schopnost naslouchat lidem z provozů, dívat se kolem sebe a hlavně umí vzít tužku a psát. Nestudoval žurnalistiku, stal se redaktorem přes noc. Již v květnu 1990 vyšlo především jeho zásluhou první číslo

časopisu Maso. Navázalo na tradici Zpravodajů masného průmyslu vydávaných do té doby na VÚMP. V roce 1992 dostává časopis novou tvář, impulzy, k podnikání tak důležité vize i finance. Maso se stává součástí německého odborného vydavatelství ve Frankfurtu. Petr Gayer zúročuje své znalosti němčiny, odborné kontakty, rozhled v oboru. Na skvělou úroveň našeho oborového časopisu jsme si rychle zvykli stejně jako na přátelskou atmosféru každoročního semináře na Skalském dvoře. Za každým novým číslem, za každým seminářem je však spousta práce. Nevím, kolikrát jsme kdokoli z nás z praxe vyslovili chválu na úroveň časopisu Maso nahlas. Přiznávám, že v poradním sboru jsme na našeho šéfredaktora spíše přísní a šťouraví než milí a chváliví. Dovolte mi proto, abych dr. Gayerovi, který slaví své šedesátiny, za celou řeznickou a uzenářskou rodinu vyslovil hrdost nad úrovní našeho oborového časopisu. Přeji Ti Petře především zdraví, spokojenost v soukromém životě a radost nad zalistováním v každém právě vydaným číslem našeho Masa. Jako pilnému redaktorovi stálé nápady, dveře našich podniků otevřené dokořán a místo řeznického nože dobře nabroušenou tužku. Ladislav Steinhauser

3

Z D O M O VA – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E

Z 6. jednání představenstva a dozorčí rady, které se konalo dne 30. 6. 2004 ve Větrném Jeníkově, vybíráme: Novelizace vyhlášky č. 326/2001 Sb. V současné době není patrná ochota ze strany oslovených představitelů MZe ČR a PS PČR jednat o stanovisku ČSZM k této vyhlášce. Představenstvo pověřilo výkonného ředitele k dalšímu jednání s MZe ČR a PK ČR za účelem zjištění aktuálního stavu příprav novelizace uvedené vyhlášky. Odsouhlasení postupu ČSZM v této záležitosti bude předmětem příštího jednání představenstva. Projekt Historie pokrmů Členské subjekty svazu byly vyzvány k účasti na tomto projektu formou zápisu z předchozího jednání P a DR a článku v ŘU novinách č. 5/2004. Termín nahlášení pro případné zájemce je prodloužen o tři měsíce, tj. do konce měsíce srpna 2004. (e-mail: [email protected], tel.: 244 092 405) Informace z valné hromady Evropského svazu zpracovatelů masa (CLITRAVI) Jan Katina, výkonný ředitel ČSZM, podal informace o průběhu VH CLITRAVI, která se uskutečnila ve dnech 26. – 28. 5. 2004. Do funkce prezidenta CLITRAVI byl na této valné hromadě zvolen pan Jan Heemskerk, holandský zástupce společnosti UNILEVER.

Novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže Na základě dlouhodobého vývoje diskuze na toto téma ČSZM nepodporuje úpravu zákona, jelikož problematiku zákazu prodeje zboží za podnákladové ceny dostatečně řeší zákon o cenách. ČSZM navrhuje řešit navazující problematiky přijetím nezávazného kodexu „správné obchodní praxe“. Vývoz masa do Ruské federace Dle informací SVS ČR bylo pro vývoz potravin podléhajícím veterinární kontrole do Ruské federace vybráno pouze 14 závodů. Představenstvo z těchto informací vyvozuje závěr, že v případě výběru závodů určených pro schválení byla provedena neodůvodněná selekce bez předchozího stanovení pravidel, čímž došlo k diskriminaci odmítnutých uchazečů. Představenstvo pověřuje výkonného ředitele k jednání s MZe ČR, PK ČR a SVS ČR v této záležitosti. Katalog výrobních a výsekových mas Výrobní sekce v současné době dokončuje práce na přípravě tohoto katalogu. Publikace bude vydána v průběhu července 2004.

Příručka GMP/GHP ČSZM připravuje vydání II. aktualizace příručky správné výrobní a hygienické praxe pro masnou technologii. Tím budou do původního znění příručky zapracována ustanovení novelizovaných veterinárních předpisů. Klasifikační maska Nákupní sekce jedná se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě o přípravě společné klasifikační masky pro jatečně opracovaná těla prasat. V souvislosti s tím bude ČSZM jednat s MZe ČR o možnosti zohlednění národních zvyklostí v této oblasti. Nákupní sekce dále upozorňuje členské subjekty ČSZM na možnost využití platného znění nařízení EHS č. 3220/84, které uvádí 2 způsoby provádění klasifikace JUT: 1. ve vychlazeném stavu, 2. v „teplém“ stavu se současným odpočtem 2% hm. Veletrh InterMeat Ve dnech 26. – 29. 9. 2004 se v německém Düesseldorfu bude konat veletrh InterMeat. ČSZM organizuje prezentaci svých členských subjektů formou

společného stánku – zastoupené firmy se podílejí na finančních nákladech spojených s touto akcí. Skalský dvůr 2004 Ve dnech 7. – 8. září 2004 proběhne 6. ročník semináře „Údržnost masa a masných výrobků“. Představenstvo odsouhlasilo pro rok 2004 udělení 3 ocenění „Čestné členství“ zasloužilým pracovníkům v oboru zpracování masa a 1 ocenění v kategorii „Mistr oboru pro rok 2004“. Studijní cesta ČSZM Představenstvo odsouhlasilo konání studijní cesty členských subjektů ČSZM do Francie v termínu 11. – 16. září 2004. Více informací je k dispozici na sekretariátu ČSZM (e-mail: [email protected], tel.: 244 092 405). Výstava masa a uzenin v rakouském Walesu Ve dnech 23. 8. – 31. 8. 2004 se koná Výstava masa a uzenin ve Walesu. Rakouský republikový svaz zpracovatelů masa srdečně zve všechny členy ČSZM. Zájemcům o prezentaci zašle sekretariát ČSZM směrnice pro konání výstavy (e-mail: [email protected], tel.: 244 092 405).

Slovo předsedy Hmotnost jatečně upravených těl prasat po vychlazení Cesta mezi podniky zaběhnuté v systémech EU je složitá. Víme to již všichni. Po splnění veterinárních hygienických parametrů jsme získali jen povolení k provozu – technický průkaz. Nových pravidel je však celá řada. Detaily, které nás posunují mezi ty, kteří se v pravidlech EU zabíhali před desíti, patnácti lety. Nařízení Rady (EHS) číslo 3220/84, Nařízení Komise (EHS) 2967/85. Kdo z nás je detailně sledoval před půl rokem!? Cílem těchto opatření bylo vytvořit v EU jednotný systém nákupu jatečných prasat. Obchodování s jatečnými zvířaty a výsledky zatřídění přece musí být srovnatelné, využitelné k hodnocení jatečných zvířat, k plemenářské práci bez ohledu na to, kde byla prasata chována a kde poražena. Tedy kde byly získány výsledky a kde použity. Výsledné zatřídění, zpeněžení jatečných prasat se skládá ze dvou měřitelných parametrů – hmotnosti jatečně upravených těl (JUT) a kvality JUT dané procentuálním podílem libové svaloviny.

První parametr – hmotnost je závislá na přesném popisu JUT, vzpomeňme jen na současnou změnu od 1. 5. 2004 – odstranění plstního sádla a bránice. Popis JUT je dnes u nás dán vyhláškou MZe 194/2004 plně sladěnou s vyhláškami EU. Chci jen dodat, že jsme si ve Svazu vědomi problémů, které v mnoha jatečných provozech odstranění plstí z půlek před vážením a chlazením způsobuje. Snažíme se získat stejnou výjimku, která je v mnoha zemích EU – možnost klasifikace JUT s plstí a následné odečítání hmotnosti plstí z klasifikační hmotnosti JUT. Prozatím je jednání otevřené a s výsledkem budete seznámeni. Vlastní vážení JUT se provádí po ukončení veterinární prohlídky na konci porážecích linek – tedy v teplém stavu. Ale pozor! Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84, o kterém jsem se na začátku zmínil nebere v potaz hmotnost JUT na konci porážky, ale hmotnost JUT po vychlazení. Znamená to, že z každého jatečně upraveného těla poraženého prasete se v EU automaticky odečítají 2% hmotnosti JUT – tedy ztrátu chlazením. Podmínkou je, aby bylo vážení provedeno do 45 minut od vykrvovacího vpichu. Pokud je čas delší, odečítá se za každou započatou čtvrthodinu 0,1% – tedy z pra-

Dluh Setuzy by měla podle ministra Sobotky pohlídat vláda PRAHA (li) – Vláda by si měla pohlídat dluh ústecké potravinářské firmy Setuza, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Pohledávka je největší z balíku dluhů, které chce vláda převést na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Další v pořadí je dluh Kosteleckých uzenin. Podmínkou ministra Sobotky je, aby fond nemohl bez souhlasu vlády s touto pohledávkou samostatně nakládat. „Je to kategorická podmínka,“ doplnil Sobotka. Ministr financí požaduje, aby vláda omezila nakládání s touto pohledávkou, aby fond nemohl dluh zcizit, kapitalizovat nebo jakýmkoli způsobem zatížit bez souhlasu vlády. Kabinet by měl také podle Sobotky vědět, jak se nakládá s pohledávkou vůči firmě, která čerpá dotač-

ní prostředky. PGRLF má v této firmě už svůj podíl. Několik měsíců se debatuje o tom, že by se z dluhů zemědělských subjektů vytvořil nějaký balík, který by se převedl na PGRLF. Ministerstvo zemědělství projevovalo zájem o osud některých těchto subjektů. Podmínkou ministra financí je, aby to nebyla ztrátová operace pro ČKA. Projekt obchodu s dluhy potravinářských firem připravují ministerstva financí a zemědělství. Stát chce z jedné své instituce na druhou přesunout staré nesplácené dluhy asi 160 zemědělských firem, celkem v hodnotě 5,3 miliardy korun. Tento krok Sobotka vysvětlil tím, že se snaží urychlit ukončení činnosti ČKA a snažní se jí zbavit pohledávek, které v ní jsou soustředěny.

MPO chce více podpořit a sjednotit ekonomickou diplomacii PRAHA (li) – Ministerstvo průmyslu a obchodu se chce do budoucna více zaměřit na podporu exportu českých firem. Pomoci by tomu měly důraz na prioritní odvětví a oblasti, podpora vytváření aliancí exportujících podniků a větší podpora ze strany zastupitelských úřadů. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Ministerstvo chce napříště převzít nad ekonomickými zahraničními zájmy České republiky záštitu. „Chceme zastřešit všechny státní instituce a vládní či nevládní agentury a vytvořit jeden tým, který bude

V červnu mi moje odjela na dovolenou do Krahulčí a eště se nevrátila. (sch)

prosazovat obchodní ekonomické zájmy v zahraničí,“ uvedl ministr. Důraz chce klást úřad na prioritní oblasti. V první fázi vybral Rusko a Čínu, do konce roku chce pro vybraná teritoria vypracovat konkrétní strategii. Tím by se pak měly řídit obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů či jiné vládní agentury. Podle ministrova náměstka Martina Tlapy je dobrou cestou pro proniknutí na ruský trh spíše než export výrobků a služeb kapitálový vstup do firem či vytváření společných podniků. Mezi prioritními obory, ve kterých vidí ministerstvo potenciál pro české exportní podniky, jsou například technologie na čištění a zpracování vody, odvětví těžební techniky či oblast potravin a strojírenství. Podporu a odlišnou činnost očekává úřad od zastupitelských úřadů. „Je důležité, aby se pracovníci na obchodně - ekonomických úsecích věnovali více asistenci firmám při vstupu na trh a prosazování ekonomických zájmů než zpravodajství o tom, jaká je tam situace,“ uvedl Tlapa. Podle něj je větší část takových informací veřejně odstupná na internetu. Pracovníci úřadů by se měli spíše více orientovat na firmy a umět podnikům otevřít dveře při jejich pronikání na zahraniční trhy. Zahraniční obchod České republiky končil v minulých letech vždy schodkem. Za loňský rok byl vývoz zboží a služby o 71,2 miliardy korun nižší než dovoz. Meziročně loni vývoz i dovoz stouply téměř shodně o 117 miliard korun. Vývoz na 1371,4 miliardy a dovoz na 1442,6 miliardy korun.

sete klasifikovaného z jakýchkoli důvodů například za 1,5 hodiny po zabití je to odpočet 1,7%, za jednu hodinu 1,9% atd. Klasifikace před limitem 45 minut se ale nezohledňují, zůstávají na úrovni 2%. Odchylka od zmíněné dvouprocentní srážky však musí být na konkrétních jatkách povolena Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Ano, snížení hmotnosti samozřejmě ovlivňuje výslednou cenu jatečného prasete, bude s nevolí přijímána našimi dodavateli. Ale nezapomínejme, že se nyní změnily i regresní rovnice klasifikačních přístrojů, které ony dvě procenta podle zkušeností řady podniků nadhazovaly – tedy prodělávali jsme na nich. Divil bych se, kdyby jatečné provozy k tomuto systému nákupu ihned nepřistoupily. Nejen, že od změny regresních rovnic ztrácí svoje peníze, ale navíc ještě pro celostátní monitoring zpeněžování jatečných zvířat vykazují špatné – nadhodnocené výsledky. Druhý parametr pro zpeněžování jatečných prasat je procento libové svaloviny. Zde je hlavní kámen úrazu v přístrojích, které jsou u nás povoleny. Většina velkých podniků má ty, které jsou vyhláškou MZe 194/ 204 povoleny, je však ale řada těch, kteří mají i pří-

stroje jiné – například české DOT. Je věcí každého výrobce těchto přístrojů, aby schválení doložili. Testace není jednoduchá ani levná. Svaz samozřejmě podporuje, aby i tato otázka byla co nejdříve vyřešena. Ale opakuji, je to úkol pro výrobce těchto přístrojů. V ČR vznikla při ÚKZÚZ skupina pověřená kontrolou provádění klasifikací jatečných zvířat. Myslím, že již všichni z nás jsme měli možnost se s příslušnými regionálními pracovníky setkat. Je dobře, že tento úřad u nás vznikl. Jsem přesvědčen, že vyčistí občasné obecné i konkrétní nevraživosti dodavatelů na náš obor. Jistě, problémy v obchodě byly a budou. Ale bezesporu je to zase jeden z krůčků k naplňování našeho programu z roku 2000 – Rovné podmínky pro všechny. Obchod přece musí mít své jasné mantinely a nesmí být postaven na tom, kdo si co ve své odvaze či nevědomosti až dovolí. Znění všech zmíněných nařízení a vyhlášek najdete na internetových stránkách ČSZM v odkazech „Sekce pro nákup jatečných zvířat“ a „Legislativa ČR“. Ladislav STEINHAUSER

PGRLF zřejmě převezme dluhy Setuzy a Kosteleckých uzenin PRAHA (egi) – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond loni podpořil zemědělce částkou 6,088 miliardy korun úvěrů, což je proti předchozímu roku pokles o 17 procent. Od roku 1994 činily fondem zprostředkované úvěry do zemědělství téměř 88 miliard korun. Největších objemů, nad 14 miliard korun, dosahovaly v letech 1996 a 1997. Vyplývá to z údajů, které fond zveřejnil na tiskové konferenci. PGRLF především poskytuje dotace k úrokům a vydává garance na části úvěrů, které si žadatelé vezmou u obchodních bank. Za dobu činnosti dal garance za 27,5 miliardy korun a dotace 17,9 miliardy korun. Loni dostal fond ze státního rozpočtu dotaci 720 milionů korun. Na konci roku vykázal zisk 147 milionů korun. V letošním roce fond zavedl některé zvláštní tituly, například příspěvky na zemědělské pojištění. Letos také začal podporovat zemědělce při nákupu půdy. Podpora má formu dotací na úroky k hypotečním úvěrům na koupi pozemků. Na programu spolupracují GE Capital Bank, Česká spořitelna, Komerční banka a nově také Waldviertler Sparkasse von 1842. Fond zatím přijal v rámci titulu Půda 53 žádostí.

Podle ředitele PGRLF Lubomíra Netolického se nyní jedná pod záštitou ministerstev financí a zemědělství o tom, aby byl z České konsolidační agentury převeden balík pohledávek se zemědělskými a potravinářskými firmami na PGRLF. Dluhy se tak mají dostat do rukou, které je budou spravovat s ohledem na zájmy agrárního sektoru. Tisk dříve uvedl, že za pohledávky v hodnotě 5,3 miliardy korun by měl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond ČKA zaplatit jen něco přes miliardu korun. Součástí balíku jsou například dluhy Kosteleckých uzenin nebo Setuzy. Nominální výše pohledávky za Setuzu je přitom nejvyšší. Převod se nemá uskutečnit za běžnou tržní cenu, ale je navržen tak, aby konsolidační agentuře nevznikla ztráta, uvedl Netolický. Operaci musí schválit vláda. „Za management Setuzy vítám tento krok vlády. Situace kolem Setuzy by se uklidnila a i banky by k nám měly pozitivnější vztah,“ uvedl František Janů, generální ředitel Setuzy. Andrej Babiš řekl, že v případě vyhlášení veřejné soutěže by se Agrofert, který je akcionářem Kosteleckých uzenin o koupi pohledávky přihlásil. PGRLF byl založen v roce 1993. Je akciovou společností a všechny akcie vlastní ministerstvo zemědělství.

Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin

P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR:

ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice

tel.:

387 412 761

Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle Praha 9 - Újezd nad Lesy

tel./fax: tel./fax: tel.:

387 412 481 461 632 813 281 970 443

4

Z D O M O VA – M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Rabbit Trhový Štěpánov zvýšil výkony TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV (Benešovsko) (zub) – Rabbit Trhový Štěpánov, který patří mezi největší české zpracovatele drůbeže a králíků, loni zvýšil celkové výkony o 17,3 procenta na 1,4 miliardy korun. Hospodařil se ziskem 15 milionů korun, z nichž po přídělu do rezervního fondu a výplatě tantiém zůstane zbytek nerozdělený. Rozhodla o tom řádná valná hromada. Tržby za vlastní výrobky a zboží loni vzrostly o 222 milionů Kč, na 1,362 miliardy Kč. Největší podíl na tom měly tržby za králičí a drůbeží maso. Tržby za králičí maso se zvýšily o 64,5 milionu Kč, tedy o 93,5 procenta. Firma loni nakoupila a zpracovala téměř 24.300 tun jatečných kuřat, to byl nárůst o 9,8 procenta. Díky mírnému nárůstu nákupní a poklesu prodejní ceny se výroba kuřat posunula opět k rentabilitě. Podnik nakoupil a zpracoval téměř 2180 tun králíků, to bylo o 66,4 procenta víc než v roce 2002. Prodejní cena králičího masa vzrostla téměř o čtvrtinu na 121 Kč za kilogram.

Výrobce drůbežího masa Xaverov snížil ztrátu PRAHA (egi) – „Výrobce drůbežího masa a.s. Xaverov loni snížil ztrátu na zhruba 30,7 milionu korun z předchozích 64 milionů korun. Na záporném výsledku se stejně jako v roce 2002 podílela více než 65 miliony korun opravná položka k nabytému majetku po předloňské fúzi, kdy se k 1. červenci sloučily společnosti Xaverov, Libuš a Drůbež Moravské Budějovice.“ Uvedl to předseda představenstva a.s. Xaverov Miroslav Kojan. Majetek nabytý z fúze představoval asi 910 milionů korun a opravná položka k němu bude ovlivňovat hospodářský výsledek po dobu 15 let. Bez jejího započtení by loňský zisk společnosti před zdaněním činil 34,7 milionu korun. Loňské výkony se meziročně snížily na 1,82 miliardy korun z 2,4 miliardy korun. Podle Kojana je pokles zejména způsoben tím, že firma pronajala jatky Moravské Budějovice a v loňském roce z nich dostá-

vala jen nájem. Účetní závěrku Xaverova a podnikatelský plán pro letošní rok schválila páteční valná hromada společnosti. Ta zároveň rozhodla o snížení počtu členů představenstva z pěti na tři. Xaverov se zabývá rozmnožováním rodičovských párů drůbeže a produkcí jednodenních kuřat a krůťat. Provozuje vlastní výkrm a porážku, přičemž má několik desítek provozů po celé ČR. Rozhodujícím závodem, který zpracovává veškerou vyrobenou i od zemědělců nakoupenou surovinu, je Libuš. „XAVEROV, a.s. v roce 2003 investoval desítky miliónů korun do technologií zpracování drůbežího masa a splnil přísné veterinární požadavky pro obchod v EU. XAVEROV, a.s. v roce 2004 navýšil výrobu o 30% . Zpracovatelský závod v Praze – Libuši patří mezi nejmodernější v Evropě,“ uvedl Zdeněk Štěpánek místopředseda představenstva a generální ředitel XAVEROV, a.s.

Masokombinátu Písek klesly loni tržby kvůli nižším cenám masa ČESKÉ BUDĚJOVICE/PÍSEK (li) – Především kvůli nižším cenám surového masa na tuzemském trhu poklesly vloni tržby společnosti ZŘUD – Masokombinát Písek CZ. Zatímco v roce 2002 činily 1,107 miliardy korun, vloni to bylo 1,063 miliardy. O zhruba deset milionů korun klesl firmě zisk po zdanění, který vloni dosáhl 31,7 milionu korun. Uvedl to ekonomický ředitel společnosti Jiří Glazer. Podle Glazera měly na propad zisku vliv vyšší investice do veterinárních opatření, které přinesl nový zákon o veterinární péči. Současně se do něj promítly investice do veterinárních technologií nutné pro splnění požadavků Evropské unie.

Podle Glazera je společnost většinově orientována na tuzemský trh, který také nejvíce ovlivňuje její výsledky. Základní kapitál a.s. ZŘUD – Masokombinát Písek CZ činí 308,3 milionů korun. Firma zaměstnává 385 lidí. ZŘUD – Masokombinát Písek je součástí skupiny ZŘUD, která byla založena v roce 1996. Do skupiny patří dále s.r.o. Masokombinát Polička, a.s. Krahulík – Masozávod Krahulčí a a.s. Masný průmysl Cheb. Její součástí jsou také zemědělské podniky Statek Dalovice, Šumavský statek Dlouhá Ves, Odeřský statek, plemenářský podnik Reprogen Planá nad Lužnicí a servisní firma ŘEZPOF, která zajišťuje služby pro řezníky.

Kladenští strážníci prodávají škodolibého koně

Rabbit loni zvýšil výrobu uzenin o 2,8 procenta na 1683 tun. Podařilo se mu zároveň rozšířit síť vlastních maloobchodních prodejen. Jejich tržby se zvýšily o víc než 22 procent na 443 milionů Kč. Stagnaci nezaznamenala ani žádná naturální výroba, kterými se firma zabývá. Právě propojení s prvovýrobou je jedním ze základních cílů firmy. V současné době je kapitálově propojena s zemědělskými podniky hospodařícími na 16.700 hektarech zemědělské půdy a s obratem kolem 1,6 miliardy Kč.

KLADNO (li) – Jeden ze čtyř koňů kladenské městské policie je na prodej. Jediným důvodem, proč se zvíře nadobro rozloučí s policejním sborem, je podle mluvčího kladenského magistrátu Ladislava Pavlíka překvapivě jeho povaha. Kůň je totiž vyloženě škodolibý a nic ho nepotěší víc, než když může shodit ze sedla jezdce a na rozloučenou ho ještě nakopnout. „Ale jinak je to velmi hodné a klidné zvíře. Nebojí se výstřelů a umí zatlačit i demonstranty,“ omlouval chyby koňského strážce zákona mluvčí. Kupce na svéhlavého vraníka však magistrát zatím nemá. Neslavný osud koňů, kteří nakonec skončili na pultech obchodů s masem, ho však jistě nepotká. „Nejspíš ho dáme protiúčtem za nového koně. Je to tak trochu jako leasing,“ odhalil taje obchodu s koňmi primátor Dan Jiránek.

Pokles produkce masa Zatímco v Německo ukazují statistická čísla na zvyšování produkce masa, v ČR je situace opačná. Český statistický úřad oznámil květnová čísla, podle kterých klesla výroba masa meziročně o 5 %. Celkem se u nás v tomto posledním jarním měsíci vyrobilo 41 182 tun „červeného“

masa. Z toho vepřového masa 32 785 tun (pokles o 3,7 %), hovězího 8 380 tun (pokles o 9,5 %). Zvýšila se výroba skopového masa, a to o 76,3 % na 10 tun. Od počátku roku dosáhlo snížení výroby masa 3,1 % (vepřového 2,2 %; hovězího 6,4 %). (red)

Zlínský kraj rozdělí šesti chovatelům ovcí jeden milion korun ZLÍN (li) – Zlínský kraj rozdělí šesti zemědělcům jeden milion korun na rozšíření velkochovu ovcí. Příspěvek kraj přidělí těm, kdo založí stádo s nejméně 30 ovcemi. Podmínku nesplnili dva žadatelé z osmi. Krajský radní Vojtěch Jurčík (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že nové chovy přispějí především k zachování a zlepšení stavu přírodně nejcennějších oblastí kraje. Stejnou sumu rozdělil kraj chovatelům poprvé loni. Chovatelé podle radního za poskytnuté

dotace pořídí až 430 bahnic nebo plemenných beranů. Před osmi lety se na pastvinách v regionu páslo zhruba 17.000 ovcí. V roce 2000 jich ale bylo už jen 9.000. Cena jedné ovce se pohybuje od 4.500 do 6.000 korun. Kraj chovatelům uhradí 70 procent celkových pořizovacích nákladů. Ve Zlínském kraji je nyní zhruba 5.000 hektarů neobdělávané půdy. „Hlavním důvodem poskytování podpory je tedy zastavení dalšího nárůstu neobdělávaných zemědělských pozemků na území kraje,

celkové zlepšení prostředí venkovských sídel a také vznik nových pracovních příležitostí v podhorských a horských oblastech regionu,“ dodal radní. Nejvíce, téměř 200.000 korun, získají chovatelé z Poteče a Ostraty na Zlínsku. Dotaci ve výši téměř 186.000 korun obdrží zemědělské družstvo ze Slušovic na Zlínsku. Chovatelka z Francovy Lhoty na Vsetínsku dostane 136.500 korun. Stádo ovcí pořídí také další dva chovatele ze Slušovic a Poteče na Zlínsku.

Chebský masokombinát skončil loni se ztrátou CHEB (zub) – Chebský masokombinát ukončil loňský rok se ztrátou 5,07 milionu korun. V roce 2002 vykázal zisk 10,2 milionu Kč. Na ztrátě se podílel hlavně výpadek v příjmech z odbytu zboží i investice, které masokombinát v posledních letech prováděl. Tržby byly loni 510 milionů korun, zatímco o rok dříve 592 milionů Kč. Řekl to po valné hromadě společnosti ekonomický náměstek masokombinátu Jiří Nesládek. Do ztráty se Chebský masokombinát, největší zpracovatel masa v Karlovarském

kraji, dostal po několika letech ziskového hospodaření. Podle Nesládka je cílem společnosti pro letošní rok vrátit se do černých čísel. „I když se prvních pět měsíců letošního roku nevyvíjelo nepříznivě, rok plánujeme skončit se ziskem tři miliony korun,“ řekl. Masokombinát loni investoval 31 milionů korun. Investice z velké části směřoval do přizpůsobení technologií předpisům Evropské unie. Masokombinát hledá cesty na nové trhy zejména v sousedním Německu. „Za-

tímco dosud nás hranice uzavíraly, do budoucna bychom chtěli blízkosti hranic využít. Zatím ale hledáme kontakty a vývoz je jen sporadický,“ doplnil Nesládek. Masokombinát v současné době zaměstnává zhruba 250 zaměstnanců a má základní jmění 49,5 milionu korun. V loňském roce byly zaknihované akcie Chebského masokombinátu převedeny na listinné. Podnik také rozšířil svou činnost o dvě živnosti, které jsou ale pro hospodaření společnosti okrajové.

Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1980 až 2003

Území: Česká republika

Sektor: Zemědělství úhrnem

1980

1981

1982

1983

1984

1985

v kusech

1986

1987

1988

1989

Skot celkem

3 428 954

3 498 765

3 556 073

3 546 340

3 547 453

3 602 741

3 462 392

3 482 282

3 467 316

3 480 582

z toho krávy

1 318952

1 317096

1 316 641

1 309 536

1 301 789

1 285 867

1 273 254

1 264 656

1 255 680

1 247 567

Prasata celkem

4 796 932

5105489

4 724 608

4 557 879

4 506 701

4 299 037

4 332 653

4 410 674

4 617 748

4 685 333

z toho prasnice

364 620

368414

319 788

317 481

288 625

281 647

293 915

302 333

312 179

312 414

290134

307711

324 482

342 617

364 109

372 941

389 361

408 664

404 225

399 023

Ovce celkem Drůbež celkem

31 926 096

31 472 029

31 408 377

32 082 943

34 191 794

31 898 564

30 887 493

32 127 294

31 662 497

32 479 404

z toho slepice

14590711

14925553

14 809 058

15091 001

16556242

16 069 626

1 5336 063

15 278 193

15 347 527

15 699 434

Skot celkem

3 506 222

1990 z toho krávy

1991

1992

3 359 976

2 949 574

1993

1994

2511 737

2 161 438

1995

1996

1997

1998

1999

2 029 827

1 988 810

1 865 902

1 700 789

1 657 337

1 236218

1 195 429

1 036 276

932 454

829 729

768 236

750 593

702 301

646 838

642 026

Prasata celkem

4 789 898

4 569 304

4 609 149

4 598 821

4 070 898

3 866 568

4 016 246

4 079 590

4 012 943

4 000 720

z toho prasnice

310 869

313 006

326 277

324 245

294 610

295 328

317 517

321 832

319 664

316 599

Ovce celkem

429 714

429 106

342 069

254 301

196 030

165 345

134 009

120 921

93 557

86 047

Drůbež celkem

31 981 100

33 278 468

30 756 308

28 219 580

24 974 149

26 688 376

27 875 356

27 572 714

29 035 455

30 222 187

z toho slepice

15 437 483

15 215 376

1 4893 818

13 385 218

12 555 655

12 028 561

12 030 460

11 833 185

12 279 959

11 901 600

2000

20011)

20021)

20031)

1 582 285

1 520 136

1 473 828

Skot celkem z toho krávy

1 573 530 614787

611 395

596 295

590 322

Prasata celkem

3 687 967

3 469 802

3 440 925

3 362 801

z toho prasnice

296811

287 933

289 195

282 722

84108

87 539

96 286

103 129

Drůbež celkem

30 784 432

28 864 561

29 946 846

26 873 408

z toho slepice

11 739179

6 999 406

6 837 737

7 044 423

Ovce celkem

1) bez „hobby aktivit obyvatelstva“

ČSÚ

Prosil bych asi takhle velkej kousek bůčku.

(sch)

5

ZE ZAHRANIČÍ

Ruský trh s netradičními druhy masa K druhům masa, které se z hlediska obliby u spotřebitelů a podílu na trhu řadí mezi netradiční, patří v Rusku maso skopové, jelení, koňské a králičí. Jejich podíl na ruském trhu s masem je zanedbatelný: 0,3 %, 0,14 %, 0,2 %, resp. 0,004 %. V posledním období bylo zaznamenáno, že ruští spotřebitelé začínají uvedené druhy stále více vyhledávat. Výroba jehněčího masa v r. 2003 byla 4 899 t, což představovalo pokles o 12,3 % ve srovnání s předchozím rokem. Nejvíce jehněčího masa se vyrábí v Jižním regionu (65 %), pak v Sibiřském (21 %) a Privolžském (14 %). V r. 2003 bylo dovezeno 3 097 t především z Moldávie (27 %), Norska (17 %), Litvy (12 %). Jehněčí se do Ruska dováží také z Austrálie, Ukrajiny a Nového Zélandu (po 10 %), Francie (8 %) a ostatních států (6 %). Průměrná roční spotřeba na obyvatele se pohybuje okolo 0,9 kg. Jelení maso vyhledávají spotřebitelé především v Německu, Jižní Koreji, Kanadě, Velké Británii, Japonsku, Norsku, Švédsku a Finsku. Také v Rusku byl zaznamenán zájem spotřebitelů, u některých původních národů a národností v severních oblastech Ruska je jelení maso nejvýznamnější součástí jídelníčku. U jeleního masa produkce v r. 2003 dosáhla 2 310 t, produkce se soustřeďuje do Severozápadního regionu Ruska (62 %), Uralského (27 %) a Dálněvýchodního (11 %). Nehledě na zřetelný pokles počtu koní v Rusku se počet kusů chovaných ve stádech nezměnil a v současné době představuje 20 % populace koní. Odhady rozvoje chovu koní na maso jsou optimistické, neboť rozlehlé a někdy i nedostupné pastviny, které se nevyplatí využívat jiným způsobem, jsou dostačující zásobárnou krmiva pro stáda koní. V r. 2003 bylo vyrobeno 3 657 t koňského masa (nárůst 4,9 %), dodávky pocházely především ze Sibiřského (45 %) a Privolžského (26 %) regionu. Podíl ostatních regionů (Dálněvýchodního – 10 %, Centrálního 7 %, Severozápadního a Jižního – po 5 % a Uralského 2 %) je méně významný. V r. 2003 bylo vyrobeno 70 t králičího masa, což představovalo celkový pokles produkce o 24,7 %. Téměř 90 % králičího masa je produkováno ve třech ruských regionech (Jižním 47 %, Severozápadním 27 % a Uralském 14 %). Na základě analýz spotřeby výše zmíněných druhů masa se odborníci domnívají, že zvýšený zájem spotřebitelů bude i nadále přetrvávat.

ZAVEDENÍ KVÓT NA DOVOZ MASA DO RUSKA Otevření ruského trhu bez dostatečných ochranných opatření představovalo pro ruský zemědělsko průmyslový sektor pohromu, která v krizovém období znamenala téměř plnou závislost na dovozu potravin. Zajištění soběstačnosti v potravinách je vnímáno ruskou vládou jako jeden z jejích strategických cílů. V posledních letech se vyostřily problémy v oblasti zabezpečení soběstačnosti v potravinách především díky chybných rozhodnutím v oblasti agrární a ekonomické politiky státu. Výsledkem bylo zrušení nebo výrazné omezení výroby v řadě odvětví a ohrožení surovinové základny pro potravinářský průmysl (snížení genetického potenciálu zvířat, nedostatečné obdělávání půdy, snížení stavu hospodářských zvířat a sníže-

Telička složil „komisařskou“ přísahu LUCEMBURK/BRUSEL (dra) – Český komisař Pavel Telička složil 28. 6. u Evropského soudního dvora v Lucemburku slavnostní „komisařskou“ přísahu. Spolu s ním se k nezávislému výkonu funkce zavázalo devět komisařů z nových členských zemí a francouzský komisař Jacques Barrot. Ten v úřadě nedávno nahradil Michela Barniera, který se stal ve Francii ministrem zahraničí. „Těchto jedenáct komisařů skládalo slib každý ve svém rodném jazyce, já tedy v češtině,“ řekl Telička. „Slavnostní akt zahájil předseda soudu (Evropského soudního dvora), který pak přiblížil procedurální stránku věci,“ vysvětlil komisař. „Poté vystoupil předseda komise Romano Prodi, který hovořil o rozšíření. Kromě jiného konstatoval, že je tato nová komise akceschopná. Vyjádřil přesvědčení, že to bude funkční orgán,“ uvedl Telička. Komisaři mimo jiné slíbili, že při plnění svých úkolů nebudou vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády a že se vyvarují jednání neslučitelného s jejich funkcí. Zavázali se také, že poté, co opustí své křeslo, budou zdrženliví při přijímání některých funkcí nebo některých výhod. Nynější Evropská komise, v jejímž čele stojí Ital Romano Prodi, zůstane v úřadu do konce října. Poté nastoupí na další pětileté období nový tým, který prakticky jistě povede současný portugalský premiér José Barroso. Česká vláda schválila pro Teličku mandát do roku 2009, zároveň se ale ozvaly hlasy, zejména z tábora lidovců, že do nové komise by měl nastoupit někdo jiný. Telička sám počítá s mandátem do roku 2009.

ní plochy obdělávané zemědělské půdy). Revitalizace ruského zemědělství se v současnosti považuje za významný úkol celonárodního významu. Pro zajištění stálého rozvoje zemědělského sektoru Ruské federace na období do r. 2010 a stabilizaci ruského trhu s potravinami vydala vláda Ruské federace dne 23. 1. 2003 řadu vyhlášek: č. 48 „Opatření na ochranu ruského drůbežářského průmyslu“, č. 46 a č. 50 „O změnách cel Ruské federace“. V souladu se zmíněnými legislativními kroky byly od 1. dubna 2003 zavedeny kvóty na dovoz hovězího, vepřového a drůbežího masa. Podle nařízení Ministerstva ekonomiky a rozvoje RF a Ministerstva zemědělství z 18. 2. 2003 č. 52/80 byly v r. 2003 zavedeny následující dovozní kvóty: 774 tis. t drůbežího, 337,5 tis. t. vepřového a 315 tis. t hovězího masa. Cla na dodávky nad rámec povolených kvót byla zvýšena z 15 % na 60 % pro hovězí maso, z 15 % na 80 % pro vepřové maso a z 25 % na 35 % pro drůbeží maso. V r. 2004 a 2005 bude povolen dovoz 1 050 tis. t drůbežího, 450 tis. t. vepřového a 420 tis. t hovězího masa. Zpřísnění dovozních kvót představitel Ministerstva zemědělství RF obhajoval nutností ochránit ruský trh před „masivními dovozy masa a masných výrobků za dumpingové ceny“. Podle ekonomických odhadů se situace v r. 2003 v ruské živočišné výrobě ve srovnání s r. 2002 prakticky nezměnila. Produkce masa vyjádřená v porážkové hmotnosti dosáhla 4,5 mil. t, což bylo o 0,3 mil. t méně než v r. 2002. Rok 2004 bude v podstatě kopírovat situaci v r. 2003, očekává se produkce opět okolo 4,5 mil. t. V souvislosti s omezením dovozu masa není vyřešeno, jak se podaří kompenzovat pokles dovozu v r. 2004 o 45 % ve srovnání s r. 2002. Analytici očekávají nedostatek masa na ruském trhu a s tím související nárůst cen finální produkce. Navíc se rýsuje další problém – omezení dovozu je zcela evidentně výhodnější pro velké dovozce, kteří operují na trhu již tři roky. Systém nově zavedených kvót znemožňuje vstup na trh i novým firmám. Odhaduje se, že nejméně 10 % kvót naplní právě velké dovozní firmy. S konkurencí mezi dovozci nelze v nejbližším období počítat. Nárůst cen masných výrobků se projevil již v roce 2003, ačkoliv ministr zemědělství RF prohlašoval, že zavedení kvót maloobchodní ceny neovlivní. Zavedení kvót je podle některých odborníků nevýhodné – nechrání ruskou

živočišnou výrobu a vzhledem k vyšším cenám masných výrobků nepotěší ani ruské spotřebitele.

RUSKÝ TRH S UZENINAMI V posledním období se ruský trh s uzeninami jeví jako velmi dynamicky se rozvíjející sektor potravinářského průmyslu. Konkurence příznivě ovlivnila jakost a sortiment výrobků, na trh se snaží proniknout i nově vznikající malé a střední potravinářské firmy. Ruští výrobci pracují ve velmi složitých podmínkách, potýkají se především s nedostatkem surovin. Řada z nich řeší situací uzavřením smluv na přímé dodávky se zahraničními partnery. Z hlediska preferencí spotřebitelů bylo možné pozorovat ztrátu zájmu o levnou nekvalitní produkci a nárůst zájmu o jakostní i když dražší uzenářské výrobky. Za poslední tři roky se výroba uzenin domácí produkce neustále zvyšovala, objem výroby v r. 2003 byl o 69,3 % vyšší než v r. 1999 (viz obr.).

Podíl hlavních ruských regionů na výrobě uzenin v Rusku (Centrálního, Privolžského, Severo - západního a Sibiřského) dosáhl 83 % v r. 2003 (viz. obr.).

KRÁTCE ZE SVĚTA EU neuznala Čínu za tržní ekonomiku Evropská unie předběžně odmítla přidělit Číně známku Market Economy Status (MES), která potvrzuje, že jde o tržní ekonomiku. Uvedla to Evropská komise s tím, že Čína má i nadále ve čtyřech významných oblastech nedostatky, které se týkají dumpingu a dotací. Čína o hodnocení požádala loni v červnu. Komise dodala, že se nález týkal pouze obchodních bariér a že jde jen o předběžné vyjádření. Čína po loňské červnové žádosti dodávala dodatečné údaje v září a poté opět v letošním roce. Čtveřici oblastí, kde musí Čína pro získání statutu splnit podmínky unie, tvoří vliv státu, řízení korporací, legislativa o vlastnictví a bankrotech a nakonec finanční služby. Aby Čína získala od unie status MES, má zajistit, aby všechny podniky měly stejné podmínky a zásahy státu se omezily. Týká se to například i vývozu a limitů cen surovin. Podobně má Čína zajistit všem firmám stejné podmínky při konkurzním řízení a dodržovat práva týkající se duševního vlastnictví. Bankovní služby má Čína podřídit tržním podmínkám jako takové. V minulém roce se jen na půl procenta čínského vývozu vztahovala antidumpingová opatření. Toto množství však na známku MES nemá vliv, podle toho se počítají protidumpingová cla. (dra)

Spolupracovníci Paula McCartneyho nesmějí maso Pracovníci, kteří zajišťují stavbu pódia, ozvučení a osvětlení scény a jiné práce při koncertech bývalého člena skupiny Beatles Paula McCartneyho, nesmějí v práci konzumovat maso. McCartney je přísný vegetarián a přesvědčený zastánce práv zvířat. „Je to úplně šílené“, řekl jeden člen personálu norskému deníku Aftenposten při koncertování McCartneyho v Oslu v Norsku. „Pracujeme od osmi od rána do osmi večer prakticky každý den a nedostáváme k jídlu nic jiného než saláty a vegetariánskou stravu. Já tuhle fyzicky namá-

Nejvyšší nárůst výroby byl zaznamenán v následujících regionech: Jižním, Uralském a Sibiřském. Z hlediska správních oblastí je produkce soustředěna do čtyřech oblastí (Moskvy 23,8 %, Moskevského 8,3 %, Petrohradského 4,5 % a Krasnodarského kraje 4,1 %), které vyprodukují až 41 % celkové produkce uzenin v Rusku. V roce 1999, kdy byly dopady krize ruského potravinářského průmyslu nejtíživější, výrazně poklesl objem dovozu a vývozu uzenin. Propad dovozu v r. 1999 ve srovnáním s r. 1997 byl 88 % a vývozu 58 %. Od r. 2001 opět dochází k postupnému nárůstu dovozu, v r. 2001 se zvýšil objem dovozu uzenin ve srovnání s r. 1999 2,3 krát a objem vývozu 3,5 krát. V r. 2002 byl zaznamenán zřetelný nárůst poptávky po domácích produktech a došlo ke snížení dovozu o 7 % ve srovnání s r. 2001 a rovněž i ke snížení exportu o 21,4 %. V r. 2003 se zvýšil dovoz o 15 %, což analytici vysvětlují růstem zájmu o výrobky ve vyšších cenových kategoriích, např. o fermentované salámy ze Španělska. Vzrostl také objem vývozu o 20 %. Do Ruska se dováží uzeniny z téměř třiceti států, na 7 hlavních dovozců připadá 68 % (viz obr.).

Z hlediska struktury dováženého sortimentu převládají párky a vuřty ve vakuových obalech a měkké salámy z Polska, Finska a Německa. Dalším typem dovážených produktů jsou fermentované salámy z Německa, Španělska, Finska, Francie a Itálie. Játrové paštiky se dovážejí z Belgie, Německa, Nizozemí, Maďarska a Litvy. Na exportu ruské produkce se podílejí přední ruské podniky „Caricynskij“, „Mikcjanovskij“, „Kompomos“ a „Čerkizovskij“. Podle odhadu analytiků v r. 2003 byl podíl ruské produkce uzenin na trhu 97,8 % a dovážené 2,2 %. Při hodnocení tohoto údaje je však třeba vzít v úvahu, že převážná část surovinové základny pro výrobu uzenin v Rusku představuje dovážené maso. Roční spotřeba uzenin v Rusku byla v r. 2003 11,3 kg na osobu, což bylo o 1,1 kg více než v r. 2002. Ceny v r. 2003 vzrostly u všech typů uzenin – u párků a vuřtů o 4,5 %, u zauzených salámů o 3,1 %, měkkých salámů o 3,1 % a u jakostních měkkých salámů o 3,6 %, což souviselo s nárůstem cen vstupních surovin – o 2,2 % u hovězího a 3,8 % u drůbežího masa. Ceny vepřového masa se nezměnily. Podle údajů z konce listopadu r. 2003 byla průměrná cena párků 78,90 rublů/kg, zauzených salámů 112,60 rublů/kg, měkkých salámů 103,80 rublů/kg. M. Macháčková, ÚZPI

• KRÁTCE ZE SVĚTA

havou práci nemůžu dělat bez masa. Nebudu se ohlížet na zákaz a budu si nosit vlastní oběd s masem.“ Podle článku z jiného norského deníku má McCartneyho personál zákázáno též nosit kožené pásky a boty. „Nemůžeme kontrolovat, co dělají ve svém volném čase,“ řekl na tiskové konferenci novinářům McCartneyho mluvčí. „Pokud jsou však uvnitř areálu stadionu, kde se koncert koná, je správné, že mají zakázáno konzumovat maso.“

Koňské maso v Kanadě Podle celonárodního průzkumu většina Kanaďanů (64 procent) odmítá porážku koní na maso pro lidskou spotřebu. Existují ale určité geografické rozdíly. Většina Kanaďanů žijících v atlantických provinciích v Ontariu a Britské Kolumbii je proti, zatímco z obyvatelů žijících v Quebecu je proti jen 47 procent. V Kanadě jsou čtyři koňské jatky – po jedné v Ontariu a Albertě a dvě v Quebecu. Podle vládních statistických údajů bylo v roce 2003 v Kanadě poraženo a zpracováno na maso pro lidskou spotřebu nebo zasláno živých na porážku a zpracování k témuž účelu do Spojených států a Japonska více než 61 000 koní. Z hlediska pohlaví jsou porážce koní ke konzumním účelům méně nakloněny ženy než muži. Také mladí lidé ve věku 18–34 jsou většinou proti. Lidé s vyššími příjmy spíše podporují odvětví zpracování koňského masa, na druhou stranu ale v každé příjmové kategorii je většina respondentů proti porážkám koní na maso. Sinikka Crosland, skupina, která průzkum prováděla, je přesvědčená, že kanadská veřejnost musí vědět, že ne všichni koně, kteří jsou posíláni na jatky, jsou staří nebo chromí. „To je omyl. Řada z nich jsou hříbata ve stáří do tří měsíců, březí klisny i hřebci, kteří jsou vedlejším produktem chovu koní pro PMU (Pregnant Mare‘s Urine – chov je zaměřen na produkci na estrogeny velmi bohaté moči březích klisen. Moč se odebírá katetrizací od klisen do šestého měsíce březosti a slouží jako surovina pro farmaceutický průmysl k výrobě přípravků pro hormonální substituční terapii). Hříbata, klisny i hřebci vyřazení při obměně stáda potom končí na jatkách.“

FreshMax – nový absorbent kyslíku

Společnost Multisorb Technologies uvedla na trh nový absorbent kyslíku FreshMax, který udržuje barvu a aroma čerstvě baleného masa a zároveň brání růstu hnilobních a patogenních bakterií. Multisorb Technologies Inc., dodavatel komponent pro aktivní balení, uvedl na trh nový absorbent kyslíku FreshMax, který udržuje čerstvost a jakost baleného masa a prodlužuje jeho trvanlivost. Společnost absorbent FreshMax označuje za „vnější přísadu“ (out - gredient), protože udržuje chuť a barvu masa, aniž by byla do něj inkorporována. FreshMax chrání balené masné výrobky (krájenou šunku, salámy, nářezy), ale i ořechy, pekařské a mléčné výrobky před růstem hnilobních a patogenních bakterií a plísní. Snižuje nebo zcela eliminuje nutnost použití aditiv a konzervačních prostředků. FeshMax je přilnavý absorbent kyslíku obsažený v pytlíčcích libovolné velikosti, které jsou navinuty na cívce a umožňují aplikaci pomocí běžných značkovacích přístrojů. Balíčky FreshMax lze aplikovat na vnitřní povrch většiny obalů. Aktivita kyslík pohlcujícího materiálu uzavřeného v pytlíčku brání růstu aerobních mikroorganismů. Oxidační chemické reakce, ke kterým při porušení obalu normálně v mase dochází, jsou v přítomnosti FreshMaxu omezeny na minimum. Podle tvrzení společnosti FreshMax redukuje obsah kyslíku v atmosféře v obalu pod koncentraci 0,01 procenta. FreshMax může být použitý též při vakuovém balení anebo při balení v regulované atmosféře. Odstraňuje kyslík, který do výrobku difunduje skrz obal. Odstranění kyslíku zajistí udržení přirozené barvy balené potraviny a udržení její nutriční hodnoty. FreshMax pohlcuje kyslík, který proniká do obalu, kontinuálně, takže prodlužuje trvanlivost výrobku a minimalizuje použití konzervačních činidel BRA, BHT, siřičitanů, sorbátů, benzoátů a jiných aditiv. FreshMax je tvořený výhradně pevným materiálem, takže i při protržení pytlíčku se nevysype do zabaleného výrobku a neznehodnotí jej. T. Oldřichová, ÚZPI

6

M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Komoditní zpravodajství VÝVOJ CZV JATEČNÝCH ZVÍŘAT V průběhu 25. týdne (14. 6. – 20. 6.) se ve sledovaných podnicích (28) porazilo o 55 ks jatečného skotu méně než v předchozím týdnu. Porážky byly nižší o 67 ks mladých býků, a o 66 ks jat. býků. Naopak více se porazilo volů o 22 ks, krav o 13 ks a jalovic o 28 ks. Průměrná cena se ve 25. týdnu zvýšila u všech kategorií kromě mladého skotu a mladých býků. CZV telat se zvýšila o 1,77 Kč/kg ž. hm. na 38,85 Kč/kg ž. hm. (64,50 Kč/kg v mase). CZV mladého skotu klesla o 5,76 Kč/kg ž. hm. na 27,10 Kč/ kg ž. hm. (48,77 Kč/kg v mase). CZV mladých býků

stagnovala na 38,05 Kč/kg ž. hm. (67,73 Kč/kg v mase). CZV jat. býků také stagnovala a to na 37,75 Kč/ kg ž. hm. (67,20 Kč/kg v mase). CZV jat. volů stoupla o 7,81 Kč/kg ž. hm. na 34,09 Kč/kg ž. hm. (60,68 Kč/ kg v mase). CZV jat. krav se zvýšila o 0,86 Kč/kg ž. hm. na 24,79 Kč/kg ž. hm. (47,10 Kč/kg v mase). CZV jat. jalovic stoupla o 0,79 Kč/kg ž. hm. na 28,65 Kč/kg ž. hm. (53,00 Kč/kg v mase). U telat a mladého skotu bylo nejvíce poraženo jatečných zvířat ve tř. O, u ostatních kategorií se nejvíce porazilo shodně ve tř. R. V denním sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve 24. týdnu v průměru 38,50 Kč/kg ž. hm. (68,53 Kč/kg v mase),

ve 25. týdnu 38,83 Kč/kg ž. hm. (69,12 Kč/kg v mase). V první polovině července očekáváme další růst cen jatečného skotu. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K vzrostla od 24. týdne o 1,76 Kč/kg ž. hm. na 34,31 Kč/kg ž. hm. (42,20 Kč/kg v mase). Ve 31 sledovaném podniku se porazilo o 599 ks jatečných prasat méně. Nejvíce se porazilo jatečných prasat ve tř. E, (49 % z celkových porážek), tj. o 1 % více než v předchozím týdnu. Ve srovnání s předchozím týdnem klesla nejvíce porážka ve tř. R (-869 ks). Do tříd SEU bylo zařazeno 89,38 % prasat za průměrnou cenu 35,10 Kč/kg ž. hm. (43,17 Kč/kg v mase). Zmasilost v jednotlivých tří-

dách stagnovala kromě tř. O, kde se zvýšila o 0,40 % a naopak ve tř. P klesla o 0,39 %. Průměrná porážková hmotnost v živém se ve většině jakostních tříd nezměnila, o 1 kg se snížila ve tř. S a o 2 kg ve tř. P. Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU 17ti vybraných podniků je patrné, že ve 24. týdnu cena činila 33,51 Kč/kg ž. hm. (41,22 Kč/kg v mase) a ve 25. týdnu 34,86 Kč/kg ž. hm. (42,88 Kč/kg v mase). V průběhu první poloviny července očekáváme další růst cen jatečných prasat. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.

TIS ČRSZIF

7

S E R I Á LY

J

ihočeský průmysl masný byl dosti perspektivní podnik, zejména z důvodu relativně vysoké produkce jatečných zvířat. V Písku se v té době dostavoval vůbec první masokombinát a začalo se jednat o výstavbě nového kombinátu v Táboře. Uvažovalo se, zda bude napojen na nové mrazírny, nebo se postaví „na zelené louce“. K vlastní výstavbě nového závodu došlo mnohem později v Plané nad Lužnicí. K táborskému závodu byla také přičleněna koňská výrobna U Čadilů. Ta byla v domě rodiny v historické části Tábora, hned za starou radnicí. Do této provozovny jsem rád chodil, protože jsem se mimo jiné zajímal též o starý Tábor. Byli jsme rádi, že koňské maso může být zpracováno na výrobky v místně oddělené provozovně. Vedoucí provozovny pan Čadil plnil své úkoly samostatně s velkým přehledem, jako velký odborník. Byli jsme s ním velmi spokojeni a snažili jsme se jeho prostorově malou výrobnu trochu technicky zlepšit, aby se mu lépe vyrábělo. V době mé činnosti v Táboře přijel nečekaně do kraje a zastavil se u nás náměstek ministryně potravinářského průmyslu Štěpán Horník. Byl to vedoucí pracovník, o kterém jsem slyšel, že je hlavní osobou na ministerstvu. Měl pověst velmi chytrého člověka, který rozumí bilancím masa a má velké pochopení pro rozvoj masného průmyslu. Prohlédl si táborskou mlékárnu, naši masnou výrobu a požádal mě, abych s ním jel do Českých Budějovic, kde se chce setkat s některým představitelem kraje a současně navštívit při cestě další mlékárnu. To bylo moje první setkání s prvním náměstkem ministryně potravinářského průmyslu. Strávil jsem s ním několik hodin při cestování v autě. Vyptával se mě na některé věci a já, pokud jsem měl znalosti, tak jsem mu odpovídal. Celkově jsem měl dojem, že jsem u něj z hlediska mých znalostí, zejména o Jihočeském průmyslu masném, dosti uspěl. V roce l953, za mého působení v jihočeském podniku, bylo zrušeno lístkové hospodářství., což nebylo žádné překvapení, protože přechod k volnému trhu byl již dlouhodobě plánován. Velmi se nám ulevilo, zejména zrušením náročné administrativní práce. Velkou pozornost jsme byli nuceni věnovat národohospodářskému plánování. Pří sestavě plánu jsme museli kvalifikovaně určovat proporce mezi celoročně plánovanou výrobou a spotřebou hlavních surovin a pomocného materiálu a dále stavem pracovníků. Bylo to pro nás dosti těžké. Dominantní postavení v procesu plánování měly ceny, a to jak velkoobchodní, tak maloobchodní a tzv. „pecky“ – plánované ceny vlastních nákladů. Problémem bylo vyhovět celé řadě požadavků, jako je stav pracovníků v návaznosti na plánovanou produktivitu práce, sortiment výrobků, který jsme museli odsouhlasovat s vnitřním obchodem. Ten musel obsahovat určité procento tzv. „lidových výrobků“, jako jsou špekáčky, párky či točený salám. To jsme nesměli zanedbávat, protože se tím zabývaly krajské komise pro zásobování trhu. Byly s tím velké potíže, protože hlavní správa nám určovala základní ukazatel „normovanou výtěžnost“, která vycházela z celkové bilance masa. Podle úrovně sestaveného plánu a jeho plnění jsme byli hodnoceni. Samozřejmě, že největší odpovědnost za celý proces nesl vedoucí pracovník, to jest ředitel. Na úseku plánování jsem získal dosti zkušeností také proto, že jsem byl celý týden od rodiny a měl jsem dostatek času všechno si důkladně prostudovat. Zhruba po půl roce od návštěvy ná-

Vybíráme ze vzpomínek emeritního generálního ředitele masného průmyslu Josefa Kohouta – II městka Horníka přijel kádrový náměstek z hlavní správy a jednal o něčem na okresním stranickém sekretariátu. Návštěva proběhla bez mého povšimnutí. Uplynul snad měsíc nebo dva a přijel znovu i s pracovníkem z kádrového oddělení ministerstva. Na orgánech již jednali dosti veřejně. Ptali se na úroveň mé práce a podobně. To jsem již vycítil, že se něco připravuje, nejspíše můj odchod z Tábora. Věděl jsem, že se připravuje nová organizace masného průmyslu, jak v celé republice, tak v krajích. Jednalo se o částečnou decentralizaci. Netrvalo to dlouho a bylo mi oznámeno, abych se dostavil na hlavní správu k řediteli Skotnicovi. Tam mi bylo sděleno, že mám přejít z Jihočeského průmyslu masného na podnik Pražské jatky, který byl rok předtím ustaven jako samostatný podnik mimo Pražského průmyslu masného. Měl jsem navrhnout svoji náhradu a provést potřebná opatření abych mohl opustit táborské pracoviště. Samozřejmě, že jsem toto přeložení uvítal protože jsem byl již dosti dlouho odloučen od rodiny. O problematice Pražských jatek jsem nic nevěděl, ani o úkolech, které mě čekají. Podrobnosti jsem se dozvěděl až po obdržení výsledků prověrky, která byla provedena Ministerstvem potravinářského průmyslu. Zatím jsem nad novými úkoly příliš neuvažoval. S podnikovými pracovníky Jihočeského průmyslu masného jsem se rozloučil hezkou zábavou. Bývalí spolupracovníci mi popřáli hodně štěstí, při čemž mě informovali o tom, že budu mít dosti nelehké práce na novém působišti, což jsem si začal uvědomovat i já. V březnu roku l954 jsem tedy nastoupil do podniku Pražské jatky jako ředitel. O mém jmenování byli předem informováni vedoucí pracovníci podniku, zřejmě dříve než jsem byl informován já, takže nebylo nutné nějaké velké představování. Představil jsem se pouze v sekretariátu a požádal, aby bylo svoláno vedení podniku včetně představitelů závodního výboru ROH a celozávodního výboru strany. Účelem porady bylo zhruba seznámit vedoucí pracovníky s úkoly, kterými jsem byl pověřen a které vyplývají z revizní správy. Úkoly se týkaly všech úseků práce v podniku a bylo nutné, abychom se na nich různým podílem všichni účastnili. Celý týden jsem věnoval prohlídce jednotlivých provozů, seznamoval jsem se s návazností jednotlivých pracovišť a také jsem se chtěl seznámit s jednotlivými mistry, pohovořit s pracovníky aby mě poznali. Prohlídka byla dosti namáhavá, protože jednotlivé pracovní úseky byly od sebe odděleny. Byl jsem vůbec rád, že jsem se v tak velkém podniku orientoval abych vůbec nezabloudil. Nepřál jsem si jakýkoliv doprovod. Chtěl jsem si vše pečlivě prohlédnout a při tom promýšlet jednotlivé kroky, které by mohly být provedeny ve stávající organizaci. Po týdnu prohlídky provozů jsem se sešel s vedoucím oddělení práce Rudolfem Charvátem a po dlouhé debatě jsem se dozvěděl, že nízká produktivita práce je zapříčiněna starými, již překonanými výkonovými normami. S podivem jsem se dozvěděl, že normy má vedoucí oddělení Charvát připraveny, že byly již dávno naměřeny, ale že žádný z vedoucích pra-

covníků je dosud na svém pracovišti neuplatnil. Dlouho jsem také uvažoval nad požadavky plánu. Rozhodl jsem se, že se musíme zaměřit na zajištění plnění plánu ve všech jeho ukazatelích. To znamená od dubna až do konce roku plnit plánované úkoly v objemových ukazatelích včetně produktivity práce. Připravoval jsem celou řadu opatření. Nejméně l4 dnů jsme potřebovali na to, abychom na jednotlivých pracovištích i jednotlivých výborech zahájili provádění určitých úprav na úseku výkonových norem na dvou velkých pracovištích – hovězí a vepřové porážce. Tam podle mého průzkumu, který jsem si udělal, byla největší brzda, která zapřičiňovala neplnění plánu výroby v měsících. Bylo nutné provést některá opatření, která jsem projednal s celozávodními výbory. Požádal jsem jak předsedy, tak i členy výborů, aby mi byli při projednávání úkolů na pracovištích nápomocni. S termíny jednání na těchto dvou stěžejních pracovištích byli seznámeni i příslušní mistři. Ještě jednou jsem projednal celou organizaci na schůzi dílenských předsedů, mistrů a vedoucích pracovníků podniku. Důkladné projednání bylo nutné proto, že se jedná o velký podnik, koncentrovaný na jednom místě, dosti konzervativně založený a choulostivý na jakékoliv změny. Do konce prvního pololetí jsem chtěl mít zajištěné plnění plánu jak ve výrobě, tak v produktivitě práce. V té době totiž existovalo takové opatření ministerstva a HS, že se mzdové fondy pro jednotlivé měsíce mohou čerpat z pobočky státní banky jedině tenkrát, kdy jsou splněny důležité ukazatele státního plánu. Kolik jich bylo přesně dáno pobočce banky jsem nevěděl, ale věděl jsem, že nejdůležitější pro uvolnění fondů je plnění plánu výkonů a produktivity práce. Velkou pozornost jsme věnovali projednávání potřebného zvýšení výkonů na pracovištích, zejména na hovězí a vepřové porážce. Samozřejmě, že jsme se setkávali často s nesouhlasem. Pracovníkům jsme na schůzích vysvětlovali, že se nejedná o snižování mezd, ale o zajištění vyššího výkonu. Výkonové normy na těchto dvou pracovištích byly velmi zastaralé a prakticky již dlouhou dobu neplatily. Přes skutečnost, že jsem nebyl při jednání zrovna chválen, jsem ze svých požadavků neustoupil. Několikrát jsem byl pozván na jednání celozávodního výboru strany, kde mi bylo vytýkáno, že postupuji dosti rychle. Já jsem trval na tom, že máme určený termín, do kterého musíme zajistit splnění

“ m ů n á m r u „Řezníci g Plněná telecí pečeně Suroviny pro 4 – 6 osob: 1 kg telecího z kýty (máme-li možnost, požádáme řezníka, aby uřízl co nejtenčí plát), sůl, pepř, sladká paprika, 100 g cibule, 1 polévková lžíce strouhaného křenu, 1/2 balíčku zmrazených bylinek, 30 g přepuštěného másla, 50 g cibule, 3/8 l masového vývaru, 1/8 l bílého vína, zakysaná smetana (asi 200 g). Na náplň: 100 g očištěného párku, 100 g očištěné mrkve, 70 g toustového chleba, 6 polévkových lžic mléka, 1/2 balíčku mražených bylinek, 1 vejce, 1 polévková lžíce strouhanky, 20 g změklého másla, kousek šunky. Příprava: Maso po jedné straně okořeníme paprikou. Cibuli oloupeme, nakrájíme najemno a společně s křenem a bylinkami natřeme na po-

vrch. Omytou a očištěnou zeleninu na náplň rozdělíme na dvě poloviny. Jednu si odložíme stranou na přípravu omáčky, druhou nakrájíme na drobné kostičky. Na kostičky nakrájíme i šunku. Toustový chléb rovněž pokrájíme na kostky a necháme v mléce změknout. Vše dohromady promícháme s rozšlehaným vejcem, strouhankou a máslem, podle chuti okořeníme a natřeme na masový plát. Maso srolujeme a roládu svážeme kuchyňskou nití. Přepuštěné máslo zahřejeme v kastrolu a maso na něm zprudka opečeme. Přidáme cibuli a kostičky zeleniny a orestujeme. Podléváme podle potřeby vývarem a vínem. Dusíme pod poklicí na mírném ohni asi 1 1/2 hodiny. Pak pečeni vyjmeme. Základ omáčky zjemníme smetanou.

plánu. Proto jsme do funkcí byli jmenováni, abychom plánované úkoly plnili. Mohu říci, že přes uvedené obtíže jsme nové výkonové normy uplatnili a za druhou polovinu roku l954 jsme plán v hlavních ukazatelích splnili. V některých měsících byl dokonce plán druhého pololetí překročen a to jak v objemu výroby, tak v produktivitě práce. Z toho důvodu jsme neměli potíže s čerpáním finančních prostředků na výplatu pracovníků podniku a nemuseli jsme podstoupit nepříjemné jednání na Ministerstvu potravinářského průmyslu, kde o mzdových fondech rozhodoval náměstek Horník, nebo jeho zástupce, vedoucí oddělení práce a mezd pan Trávníček. Kolektiv pracovníků na Pražských jatkách byl dosti revolučně naladěn. Jeho síla spočívala mimo jiné ve velké centralizaci na jednom místě. Často jsem musel vyslechnout názory, že peníze si dělníci zaslouží a že je nikdo nebude zdržovat řešením problémů s uvolňováním finančních prostředků. Já jsem jim oponoval argumentem, že by to byla do jisté míry jejich vina, kdyby se peníze musely takovým drastickým způsobem při eventuálním neplnění plánu získávat, tj. chodit se strachem na ministerstvo a bát se, že se

výplaty o den nebo více dnů opozdí. Vyplacení prostředků na mzdy bankou bylo podmíněno příslušným písemným souhlasem ministerstva. Musím říci, že z našich výsledků měli radost vedoucí pracovníci jak hlavní správy, tak i ministerstva. Stálá hrozba stávkou z důvodu zdržení výplat byla vyřešena. Perné dny jsme prožívali také při řešení obdobných problémů s výkony na ostatních pracovištích jatek. Dominantní však bylo vyřešení produktivity práce na hovězí a vepřové porážce. Za třetí čtvrtletí jsme obdrželi za vítězství v soutěži mezi podniky masného průmyslu prapor Ministerstva potravinářského průmyslu. Soutěž byla řízena přímo Ministerstvem práce a mezd. Za úspěšné plnění plánu ve čtvrtém čtvrtletí jsme obdrželi vládní prapor, což bylo vůbec nejvyšší vyznamenání, které jsme mohli získat. V té souvislosti jsem se stal středem zájmu jak ostatních potravinářských podniků, tak i sdělovacích prostředků. Samozřejmě, že jsem nikomu nesděloval potíže, které mě při cestě za hospodářskými výsledky potkávaly a budou stále potkávat, protože pracující porážek mi nechtěli odpustit, že jsem provedl taková opatření v uplatnění nových výkonových norem a provedl to v tak krátké době. Plněním úkolů v roce 1954 jsme splnili i požadavky úvodní revizní zprávy, z které jsem při své práci vycházel. Celý rok byl pro nás úspěšný a já jsem byl jako jeden z nejlepších hospodářských pracovníků pozván na Hrad na takzvané silvestrovské ukončení roku mezi nejvyšší představitele našeho státu. (Pokračování)

Akciová společnost Maso Planá nabízí k odprodeji: Název odštětinovač mízdřička

Cena 3 000,00 Kč 5 000,00 Kč

zchlazovač drobů kruponovačka

40 000,00 Kč 20 000,00 Kč

překlapěč sudů Langen + masírovací zařízení frankomat

20 000,00 Kč 60 000,00 Kč

umyvadlo nerez tenderizér MYAC 65

2 000,00 Kč 70 000,00 Kč

nastřikovačka Injekt-star MBI (2 kusy - cena celkem:) depaletizátor Scanio narážka 159 narážka 159 bizerba PVT narážka odblaňovač EWM 437 MAJA kotletovačka TREIF nerez řezačka Laska typ 2862 kutr SM 200 sekačka hovězích hlav pásový teleskopický dopravník střevárenská linka Stridhs skluz na plechovky dopravní pás destičkový automatická plnička PLA 11/E dvoušroubový zvedák překlapěč US 250 plnička Vemag FKF uzavíračka VZK 210 uzavíračka KEAV 100/1 uzavíračka KEAV 100/1 chladící vitrína ARREDCCIAIO masírka H2S MEAT MASTER 1000 l + řídící jednotka bez pumpy, 2 sudy jednoramenný překlapěč plnička 501 (Choceň) brus na nože nerezový vozík pod přepravku masírovací zařízení „Langen“ zařízení na opracování mukózy řezačka mraženého masa vyvíječ kouře „VEMAG“ zavíračka „Clemens & Vogel“ plnička „HEMA“ pila na kosti parní kotel 150 l myčka na nádobí bourárenská pila tlakové mytí PLATZ COMPAKT CE 180 kotoučová pila EFA 50 ALFA LAVAL včetně ovládání + 4 ks celonerezových tanků a cisterna po GO

390 000,00 Kč 100 000,00 Kč 40 000,00 Kč 20 000,00 Kč 5 000,00 Kč 20 000,00 Kč 50 000,00 Kč 20 000,00 Kč 500 000,00 Kč 20 000,00 Kč 1 000,00 Kč 10 000,00 Kč 20 000,00 Kč 15 000,00 Kč 1 000,00 Kč 25 000,00 Kč 5 000,00 Kč 5 000,00 Kč 40 000,00 Kč 15 000,00 Kč 25 000,00 Kč 5 000,00 Kč 50 000,00 Kč 250 000,00 Kč 15 000,00 Kč 10 000,00 Kč 1 500,00 Kč 300,00 Kč 20 000,00 Kč 2 000,00 Kč 2 000,00 Kč 30 000,00 Kč 200 000,00 Kč 5 000,00 Kč 3 000,00 Kč 5 000,00 Kč 30 000,00 Kč 50 000,00 Kč 10 000,00 Kč 15 000,00 Kč 1 100 000,00 Kč

V případě zájmu o koupi kontaktujte prosím vedoucí správy majetku pí.Hernychovou na tel.č.: 602/564 019. Na požádání je možné zaslat fotodokumentaci nebo dohodnout prohlídku stroje přímo ve skladu společnosti.

8

NABÍDKY – INFORMACE

v areálu firmy VESA TRADE s.r.o. ve Zlíně Prštném:



PRONÁJEM MRAZICÍCH KOMOR

Jedna mrazicí komora 17 x 8 m

 možnost skladování do výše 4 m při teplotě -18o C

Tři mrazicí komory 8 x 8 m

 možnost skladování do výše 4 m, teplota -18oC  prostory lze provozovat i jako chladírenské při teplotách 0 až +5oC



ZAMRAŽOVÁNÍ

 zamražování čerstvého masa v zamražovacím tunelu

Bližší informace: Ing. Karel Kašparec [email protected] Tel.: 737 286 771

Tesař Zdeněk – Chrudim

Prodej, montáž a servis potravinářských strojů nabízím:

 nové i repasované udírny  střední a generální opravy udíren  dodání řídících jednotek s výstupem RS 232 (typ Aditec) pro vizualizaci programu a záznam dat (k jednotkám je dodáván certifikát o schválení provozu v EU)  náhrada za jednotky KPF 92 apod.  komorové a vpichové teploměry PT 100 s kalibračním protokolem  pneuválce a jejich příslušenství  elektromagnetické ventily pro rozvod vody  dveřní silikonová těsnění a veškeré kování (dveřní závěsy a uzavírací kladnice)  dodání plynových hořáků a výměníků do udíren  dodání intenzivních zchlazovacích komor

Kontakt: tel./fax: 469 631 724, mobil: 602 474 617, dílna 469 622 816 e-mail: [email protected] Ing. František Kruntorád, CSc.

infak

P O T R AV I N Á Ř S K Á P O R A D E N S K Á AG E N T U R A

· ··· ·· ··

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4 revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.