SV ČR Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 8. a 9. 2. 2011 v Bruselu Program: 1. Přijetí programu a schválení zápisu z minulého zasedání 2. Informace a výměna názorů k budoucnosti SZP 3. Výměna názorů na vytvoření evropské pozorovatelny trhu s vínem 4. Diskuse s Jesúsem Zorrillou, vedoucím oddělení „víno“ EK 5. Příprava na jednání poradní skupiny při Komisi 5.1. Profesní organizace 5.2. CHOP, CHZO 5.3. Výměna názorů na stav hospodářství v sektoru vína (produkce, ceny) Jednání proběhlo v době od 14,30 do 18,00 hod. 8. 2. 2011 v sídle sekretariátu COPACOGECA (rue de Tréves 61) a 9. 2. od 10,15 do 13,00 hod. Jednání vedl předseda Thierry Coste (F). Neúčastnili se zástupci z vinařských zemí Bulharska, Kypru, Malty, Rumunska a Slovenska, ačkoliv druhý den následovalo jednání poradní skupiny Víno při Komisi EU, které je hrazené ze strany EU. Druhého dne na Komisi byl z „nových zemí“ přítomen také zástupce Maďarska a Slovinska. Po schválení zápisu z minulého zasedání E. Corral seznámila přítomné s činností sekretariátu za poslední půlrok. Letos bude Komisí zřejmě znovu otevřena otázka biovína. Dále předseda zahájil diskusi ke SZP po roce 2013 (2014, 2015). Francouzští zástupci oznámili, že Komise vážně uvažuje o prodloužení stávající SOT o dva roky. Jednal o tom francouzský prezident s německou kancléřkou. Jako priorita pro SOT s vínem byla všemi účastníky označena výsadbová práva. V současnosti probíhají dvě národní studie k výsadbovým právům – francouzská a německá. C/C navrhuje vytvořit na jaře vlastní pracovní skupinu, která bude zvažovat dopady pro celou EU. Například v Rakousku jsou pozemky, kde může být pěstována réva, pevně vymezeny. Nejde jenom o vinařství, ale zohledňuje se i turistika. V oblasti podpor se většina shodla na následujících podporách: Odbyt vína, ve třetích zemích, ale i v rámci EU Restrukturalizace vinic Investice do sklepního hospodářství Prodloužení SOT s vínem o dva roky (do r. 2015) je vítáno, dokonce se hovoří o dalších pěti letech. Ale kdoví kde je pravda. Rozpočet je stanoven do konce r. 2013. Pak se hovoří o krácení, pravděpodobně plošně u všech komodit. Evropská pozorovatelna pro trh s vínem – je nezbytné, aby Komise tuto instituci zřídila. Požadujeme to již desetiletí, je nutné se spojit s Comiteé Vins a konečně ji prosadit. V každém případě by nemělo jít o pouhé sledování cen. Josef Pleil vzpomněl kauzu zvýšení možnosti přicukření moštu z minulého roku, kdy Komise vydala rozhodnutí po sezoně. Předtím si vyžádala řadu různých informací. Právě průběžné shromažďování těchto informací by mohlo být náplní této instituce a bylo by to vše pod Komisí, bez obtěžování členských států. Protože vedoucí oddělení pro víno při DG AGRI měl zpoždění, byla podána informace o jednání vedení pracovní skupiny s předsedou zemědělského výboru EP. Pan předseda neměl příliš času a ke skutečné diskuzi došlo až po angažování člena zemědělského výboru ze
stejného státu (I) H. Dorfmanna, který byl v minulém období generálním tajemníkem AREV (Sdružení evropských vinařských regionů). Debata, které se účastnil vedoucí oddělení pro víno při DG AGRI Jesús Zorrilla (ES). Byla z pléna vznesena řada dotazů, ale v převážné většině nebyly uspokojivě odpovězeny. Účastníci především chtěli znát rozdíl proti dosavadnímu stavu a při přijímání usnesení v rámci „delegované pravomoci Komise“. Konkrétně šlo o to, jak se posílí pravomoce Komise na úkor členských států v SOT s vínem. Odpověď byla tak vyčerpávající, že z toho nikdo nic nepochopil. Obdobně tomu bylo další den na poradní skupině při Komisi, kde k odpovědi pan Zorrilla vyzval jiného zaměstnance oddělení pro víno. Na dotaz, zda bude prodloužena SOT s vínem následovala negativní odpověď, že to není v zájmu Komise a o jiných jednáních nic neví. Profesní organizace – jaká pravidla pro ně platí, k čemu slouží? Co je nutné pro zapsání do seznamu Komise? Odpověď: Bude o tom řeč zítra. Vlastní kritéria nemáme, závisí to na členských státech. Mají odpovídat předpisu (č. 1234/2007), ale i když neodpovídají, jsou zapsány v seznamu Komise, pokud hrají důležitou roli v členském státě. Síra jako biocid – řeší se s DG ENVI. Měď – Komise ji chce zakázat, ale bez ní není možná produkce biovína (J. Pleil, A). Nejednoznačná odpověď. Celkem je nyní 1.800 geografických označení. Ve specifikaci je nutná kontrola v rámci geografického označení. Zástupce Itálie se zeptal, zda je možná finanční podpora ze strany Komise na kontrolu. Odpověď: Ne, podle SOT s vínem ne. Nezná ale možnosti programu rozvoje venkova. Zatím Komise obdržela z těch 1.800 označení jen 35 specifikací. Komise spolupracuje s členskými státy, uspořádala seminář s Francouzi, Portugalci, Němci, Rakušany, Španěly, připravují se s Maďary a Italy. Účelem těchto seminářů je zjednodušit členským státům vytváření specifikací. Na dotaz jak je to s krácením finančních prostředků po roce 2013 následovala opět nejednoznačná odpověď. 9. 2. 2011: Příprava na odpolední jednání poradní skupiny. Nejdříve podal zaměstnanec C/C informaci o připravované změně nařízení o SZP. Ochrana označení se bude týkat produktu. V programu poradní skupiny jsou profesní organizace. Komise chce získat názory na ně. Ale není jasné k čemu. V každém státě je to jinak. Bylo dohodnuto, že předseda na odpoledním jednání sdělí, že C/C zatím nemá jednotný názor. Jednání k tomu by mělo být odloženo na příště. Opět byla otevřena otázka CHOP a CHZO. Italové se obávají, že nestihnou termín pro předložení specifikace. Francouzi a Španělé je podpořili. V některých italských CHOP nejsou vytvořeny profesní organizace. Situace ve vinařství EU: Německo – sklizeň meziročně o 25 % nižší, ceny sudového vína se pohybují mezi 85 a 95 Eur/hl, bílé je dražší. Rakousko - sklizeň oproti 2009 o 25 % nižší, ceny sudového CHOP se pohybují od 80 do 150 Eur/hl, CHZO od 70 do 120 Eur/hl, červené je levnější. Je málo tuzemského vína, vysoké ceny. Česko – sklizeň meziročně o 31 % nižší, ale oproti desetiletému průměru na ½. Dva po sobě jdoucí slabé roky co do množství hroznů. Meziroční nárůst ceny hroznů o 30 % na 0,65 Eur/kg. Itálie – meziroční pokles sklizně hroznů o 8 %, cena hroznů mírně klesla, cena vína je stabilní, zvýšil se export, zvláště do USA. Portugalsko – meziročně vyšší sklizeň o 21 %, ceny hroznů poklesly.
Řecko – meziroční pokles produkce o 8 %, snížily se zásoby i spotřeba vína, zvláště v restauracích. Snížila se cena vína i hroznů. Roste spotřeba levného vína v domácnostech. Export se zvýšil. Španělsko – meziroční produkce je o 3 % vyšší, zásoby se mírně snížily, import dokonce o 30 % a export se naopak zvýšil o 14 %. Ceny hroznů byly stejné jako v roce 2009, v restauracích je zakázáno kouření, takže potenciální hosté sedí doma a popíjí levnější víno. Spotřeba se mírně snížila. Slovinsko – sklizeň byla o ¼ menší, zásoby bílého vína jsou stabilní, červeného se zvýšily. Ministerstvo zdravotnictví zahájilo kampaň proti alkoholu a vínu. Spotřeba vína v posledních dvou letech klesla o 20 %. Některé podniky končí, vinice se klučí. Francie: Sklizeň byla nižší než předcházející rok asi o 2 %. Byl to již třetí rok s nižší sklizní. Ceny vín stoupají. Lucembursko - sklizeň o 1/5 nižší. Ceny vína i jeho odbyt jsou stabilní. CHOP bílé kolem 400 Eur/hl, červené 350 Eur/hl. Celkem bylo sklizeno 135 tis. hl vína (1/3 sklizně ČR). Maďarsko - sklizeň byla o ¼ nižší proti předcházejícímu roku. Ceny hroznů se zvýšily. Ceny vína jsou zatím téměř konstantní. Slovensko (dle přehledu EK) - sklizeň přibližně poloviční v porovnání s dlouhodobým průměrem. Bulharsko (dle údajů EK) - sklizeň byla meziročně o 14 % nižší. Kypr (dle údajů EK) - sklizeň byla o 25 % nižší ve srovnání s minulým rokem. Celkem bylo sklizeno 150 tis. hl vína (40 % produkce ČR). Rumunsko (dle údajů EK) - sklizeň byla meziročně o 27 % nižší. Malta (dle údajů EK) - sklizeň byla meziročně o 15 % vyšší. Celkem bylo sklizeno 37 tis. hl vína, tedy asi 10 % sklizně ČR.
Jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU v Bruselu Program: 1. Přijetí programu a schválení zápisu z minulého zasedání 20. 10. 2010 2. Informace a výměna názorů na budoucnost SZP 3. Situace na trhu s vínem 4. Nová SOT s vínem (národní programy, značení vína atd.) 5. Role producentských a profesních organizací v členských státech 6. Informace a výměna názorů na legislativu kvality, pravidla pro marketing 7. Bilaterální obchodní dohody (Kanada, Indie) 8. Různé Jednání se uskutečnilo v době od 14,30 do 18,00 hod. 9. 2. 2011 v budově DG Agri na Rue de la Loi 130. Jednání zahájil a řídil předseda skupiny Alejandro Garcia-Gasco (ES). Program byl přijat s tím, že se přesunuly jednotlivé body v pořadí: 1, 2, 3, 7, 6, 4, 5, 8. Zápis z minulého jednání byl bez připomínek přijat. Budoucnost SZP po vstupu nových členských zemí 2004/2007 se rozšířil počet zemědělců, především díky Polsku a Rumunsku rozpočet pro zemědělství končí rokem 2013 nejsou a nebudou stejné platby pro všechny
(Graf uvádí průměrné přímé platby v € na hektar podle členských států – tečky udávají maximální hranici na podnik)
podporováni budou aktivní producenti, ne zemědělci bez produkce ekologizace V polovině roku 2011 by měl být zveřejněn text nové SZP. Zástupce spotřebitelů mluvil o tom, že malí zemědělci často nemají nástupce. Předseda skupiny pro víno C/C zase o tom, že C/C nesouhlasí s tím, aby velká družstva nebyla podporována. Výsadbová práva by měla být ponechána pro všechna vína. S tím nesouhlasil zástupce obchodníků, ale souhlasil s požadavkem na zřízení evropské pozorovatelny cen vína. Zástupce Portugalska hovořil o tom, že nemůže být podporována jenom produkce, ale taky krajina… K trhu s vínem byly prezentovány informace jednání C/C. Shrnuto – střední Evropa má nižší sklizeň. Ceny vína v Evropě byly nízké, nyní se vrátily na normální hodnotu. Ve střední Evropě jsou ceny přijatelné, ale jsou likvidovány levnými dovozy ze Španělska a Itálie. Například Chile má vyšší ceny vína než Evropa (může to být i zemětřesením a tím menší nabídkou). Sklizeň 2010 byla v EU o 20 % nižší než rekordní sklizeň posledního desetiletí – 2004. Ve vinařském roce 2009/2010 se meziročně snížil dovoz vína do EU v objemu o 3 % a finančně o 6 %, zatímco export se v objemu zvýšil o 12 % a finančně o 7 %. Nejvíce vína mimo EU vyvezla Itálie následovaná Španělskem a Francií. Největší objem vína se vyvezl do USA a Ruska.
2010-2011 Wine Must Production versus 2009-2010
and versus 5 year Average
20.0%
10.0%
Slo vaq uie
Tc hé qu ie
Ro um an ie
Ch yp re
Au tric he
All em ag ne
Ho ng rie
Gr èce
Ita lie
Lu xem bo urg
To tal EU R2 7
-20.0%
Fra nc e
Ma lte
Es pa gn e
Po rtu ga l
Bu lga rie
Slo vén ie
-10.0%
2)
0.0%
-30.0%
-40.0%
-50.0%
vs 2009-10
vs 5y AVG
-60.0%
-70.0%
Bilaterální dohody – Indie: Poslední jednání proběhlo v lednu, další se připravuje na březen. Indie má vysoké požadavky v oblasti zemědělství, chce vyvážet do EU, ale víno ne. Jde především o levné produkty, pro víno jsou to do budoucna strategické rozhovory. Kanada: Jedná se také o státním monopolu, Kanada chce získat pro své víno a lihoviny jiné zacházení než je v EU obvyklé. Legislativa kvality – jednání se točilo kolem změn souvisejících s delegovanou pravomocí Komise. J. Pleil pak na příkladu povolování zvýšení přicukření moštu poukázal na těžkopádnost některých rozhodování Komise. Nová SOT s vínem – zástupce Itálie požádal o možnost posunutí termínu pro specifikaci CHOP. Podpořili jej Francouzi. Zástupce Komise to ale zamítl s tím, že členské státy na tom mohly pracovat od roku 2008. Zatím podle Komise vše běží dobře. Zástupce Comité Vins se zeptal, k čemu má posloužit případné vymazání CHOP v případě nedodání specifikace. Byly tam i názory, že když jsme se bez toho obešli dosud, šlo by to i nadále. R. Nickenig oznámil, že na spolkovém ministerstvu zemědělství to personálně blokuje značnou část zaměstnanců příslušného oddělení. Na žádost Německa se změnila možnost zpracování specifikace tak, že ji může zpracovávat přímo ministerstvo. Zástupce Komise sdělil, že každému státu, který o to takto požádá, bude vyhověno. Dále byly vyhodnocovány programy podpor v roce 2010. Nejvíce prostředků, 37 %, bylo využito na restrukturalizaci vinic. Následovala destilace, marketing ve třetích zemích, užití zahuštěného moštu a investice. Minimálně byla využívána např. zelená sklizeň (2 % - Itálie, Kypr, Slovinsko). V 18 členských státech bylo rozděleno celkem přes 1 miliardu Eur. ČR nevyčerpala 125 tisíc Eur. O profesních organizacích se diskutovalo jen na obecné úrovni, žádný závazný závěr nepadl. V různém zástupce Komise oznámil, že DG AGRI řeší s DG životního prostředí další možnost používání sulfitů k dezinfekci sudů. Jiří Sedlo, 15. 2. 2011
