Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA 19. 10. 2010 Jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU 20. 10. 2010 v Bruselu Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA Program: 1. Přijetí programu a schválení zápisu z minulého zasedání 2. Příprava na jednání poradní skupiny při Komisi 2.1. Výměna názorů na současný stav sektoru vína (sklizeň – množství, ceny) 2.2. Výměna názorů na změny nové SOT s vínem (národní programy, klučení, značení vína atd.) 3. Příspěvek pracovní skupiny „Víno“ k debatě o budoucnosti SZP
Jednání proběhlo v době od 14,30 do 18,00 hod. 19. 10. 2010 v sídle sekretariátu COPACOGECA (rue de Tréves 61). Jednání vedl předseda Thierry Coste (F). Po schválení zápisu z minulého zasedání následovalo „kolečko okolo stolu“ o situaci vinařství v jednotlivých členských státech: Francie: Sklizeň bude vyšší než minulý rok asi o 2 %. Ceny červených stolních vín stoupají (nyní kolem 50 Eur/hl), u bílých během roku 2010 stále klesají (nyní 37 Eur/hl). Mírně vzestupný trend cen je patrný u vín CHOP a červených CHZO, bílá vína CHZO v ceně stagnují. Zásoby vína jsou asi o 2 % nižší oproti předcházejícímu roku. Dovoz vína se zvýšil v objemu o 2 %, ale v hodnotě o 5 % poklesl. Itálie: Vlivem klimatických podmínek a provedenému klučení nižší sklizeň asi o 11 % oproti minulému roku i pětiletému průměru. Ceny všech druhů vín si udržují stálou a nízkou úroveň. Sudové víno bez původu se pohybuje cenově nad 2,- Eur/oalk./hl (6,- Kč/l), víno s CHZO nad 2,50 Eur/oalk./hl (7,50 Kč/l) a víno s CHOP okolo 6,- Eur/oalk./hl (18,- Kč/l). Červená vína jsou dražší. Existují poměrně velké zásoby z minulých let, zvýšil se dovoz a taky asi o 5 % vývoz vína. Spanělsko: Sklizeň ještě probíhá, bude přibližně o 4 % vyšší než v minulém roce a o 3 % nižší v porovnání s pětiletým průměrem. Cena vína bez chráněného původu poklesla na nejnižší úroveň za posledních 15 let. Množství exportovaného vína se zvýšilo, finanční hodnota stagnuje. Zvětšila se produkci hroznové šťávy jako alternativního nápoje místo vína. Negativně se projevila krize v Rusku. Řada vinařských podniků končí. Slovinsko: Předpokládaná sklizeň bude asi o 25 % nižší oproti minulému roku, přesto cena hroznů meziročně klesla. Cena červeného vína bez původu poklesla o 50 % na 45 Eur/hl, bílého jen o 5 % na 65 Eur/hl. Naopak cena červeného vína s CHZO se zvýšila o 1/3 na 145 Eur/hl a bílého o 15 % na 100 Eur/hl. Obdobný nárůst cen zaznamenalo i víno s CHOP – červené téměř o 60 % na 270 Eur/hl a bílé o 15 % na 205 Eur/hl. Dovoz vína se snížil asi o 5 % v objemu a 15 % v hodnotě, vývoz v objemu narostl o 20 %, avšak ve finančním vyjádření poklesl o 5 %. Bilance dovozu a vývozu je téměř vyvážená. Řecko: Letošní sklizeň bude o 8 % menší ve srovnání s minulým rokem a o 20 % menší oproti pětiletému průměru. Cena všech kategorií vín se zvýšila o necelých 10 %. Asi 80 % produkce vína se spotřebuje v zemi, zbytek se vyváží. Spotřeba vína mírně klesla. Zavedené klučení vinic se neosvědčilo jako prostředek stabilizace trhu s vínem. Rakousko: Sklizeň bude asi o 30 % nižší ve srovnání s již podprůměrnou sklizní minulého roku, ale kvalita bude vysoká. Cena hroznů stoupá až k hodnotě 1,- Eur/kg. Ceny všech kategorií vín mají mírně stoupající tendenci. Bílá vína jsou dražší než červená. Běžné samozásobení tuzemským vínem z 80 % se z letošní sklizně nepodaří zajistit, zvýší se dovoz
levných vín. V roce 2009 se zvýšil export vína v objemu i jeho hodnotě, zatímco import poklesl. Slovensko: Sklizeň přibližně o 60 % nižší v porovnání s minulým rokem, zásoby jsou nízké. Přitom i ceny vína jsou nízké. Červená vína mají vyšší cenu oproti bílým. Předpokládá se vyšší dovoz vína. Česko: Oproti dlouhodobému průměru sklizeň o 50 % nižší, ceny hroznů stouply až k 1,Eur/kg. Na trhu s vínem se vyšší ceny hroznů a jejich menší množství zatím v cenách neodrazily. Lucembursko: Rovněž nižší sklizeň, ale jenom o 15 %. Ceny vína jsou stabilní, zemské sudové víno kolem 170 Eur/hl, CHOP přes 300 Eur/hl, ceny červeného jsou vyšší než bílého. Dovoz vína v roce 2009 se mírně snížil, export naopak zvýšil. Německo: Sklizeň se předpokládá asi o 20 % nižší oproti minulému roku a o 25 % nižší ve srovnání s pětiletým průměrem. Ceny sudového vína se zvýšily asi o 25 %. V supermarketech se zvýšila cena přibližně o 0,30 Eur/l. Vyšší ceny jsou u červených vín. Objem dovozu vína se v roce 2009 zvýšil o 4 % při stejné ceně, množství vývozu se snížilo o 3 % při snížení hodnoty o 7 %. Portugalsko: Letošní sklizeň je asi o 10 % vyšší oproti minulému roku a je na úrovni pětiletého průměru. Velmi nízké ceny hroznů – kolem 0,15 Eur/kg. Dovoz vína se meziročně zvýšil v objemových jednotkách o 10 %, ale poklesl ve finanční hodnotě o 7 %. Export se snížil v objemu (o 20%) i v hodnotě (o 5 %). Maďarsko (dle souhrnů C/C, EK a diskuse se zástupcem v poradní skupině): Sklizeň je o 30 % nižší proti minulému roku. Ceny hroznů se zvýšily. Ceny vína jsou zatím téměř konstantní. V důsledku klučení vinic se snížil produkční potenciál tak výrazně, že Maďarsko se stane letos a v dalších letech spíše dovozcem vína než jeho vývozcem. Bulharsko (dle údajů EK): Sklizeň bude o 14 % vyšší ve srovnání s minulým rokem a o 12 % nižší oproti pětiletému průměru. Celková sklizeň přesáhne 1.400 tis. hl (téměř čtyřnásobek sklizně ČR). Kypr (dle údajů EK): Sklizeň bude o 25 % nižší ve srovnání s minulým rokem a o 15 % nižší oproti pětiletému průměru. Celkem se sklidí asi 110 tis. hl (třetina sklizně ČR). Jednání pokračovalo dalším bodem – poznatky z fungování SOT s vínem. Úvodem předseda sdělil, že při sekretariátu C/C bylo zřízeno jedno místo na trvalý úvazek pro sledování trhu s jednotlivými zemědělskými komoditami, mezi nimi i s vínem. V diskusi bylo konstatováno, že chybí pravidelné sledování trhu s vínem v rámci EU, ale i v rámci světa. Statistiky sice existují, ale obsahují jen data z poměrně dávné minulosti, nejsou použitelná pro přítomnost a už vůbec ne pro odhad budoucnosti. Existuje nebezpečí, že si aktuální data bude zjišťovat jen obchodní sféra v neprospěch producentů. Spotřebitelské ceny vína na rozdíl od producentských neklesají. Ve Francii vznikl zákon o cenách, kde se sleduje vztah producent hroznů – producent vína – obchodník. Návrh v rámci reformy SOT s vínem – zrušit po roce 2015 registr vinic je nesmyslný, vedl by k chaosu a k větším přebytkům vína v rámci EU, které by bylo nutné za značné finanční prostředky z trhu stáhnout. Jinak by to vedlo k sociálním nepokojům ve více regionech. Poslední bod tohoto jednání byl diskutován už vícekrát – předem byla zaslána již 4. varianta návrhu za víno k SZP po roce 2013. Přesto téměř každý zástupce měl potřebu se k němu znovu vyjádřit. Většinou šlo o prázdná slova, exceloval španělský zástupce, který s návrhem nesouhlasil, protože měl na něj málo času (asi jen 1 rok) a přitom ho před několika měsíci sám připomínkoval. Španělé by rádi viděli v materiálu zavedení finanční podpory na rektifikovaný moštový koncentrát z prostředků EU, mimo národní balíčky, tedy ukrojit předem z toho, co se bude pro víno rozdělovat státům, protože pro sektor tu částku nikdo nenavýší. S tím mimo Italů nikdo nesouhlasil. Přesto se jim po diskusi v pracovní skupině podařilo spolu s Italy „uhrát“ vypuštění celého bodu o podporách různým formám moštu. Je to spojeno s možností užití cukru pro zvýšení cukernatosti, takže připravovaný materiál C/C
by se celé této problematiky neměl dotýkat. Italové přišli s návrhem zrušení povinnosti zapisovat každé ošetření vína SO2 do sklepní evidence (dle nařízení Komise č. 436/2009). Protože existují limity pro víno stejně jako pro ostatní potraviny, které se týkají až konzumace, má tento návrh opodstatnění. Je věcí každého producenta vína, jak se s tím vypořádá, podstatné je výsledné množství obsahu SO2 ve víně při uvedení na trh. Evidence jednotlivých přídavků SO2 během zpracování zbytečně zvyšuje administrativní zatížení producenta. Proto s tím všichni souhlasili. Jiné zásadní změny dokumentu nebyly navrženy, prakticky všichni souhlasili se stávajícím zněním. Bylo jen konstatováno, • že není jisté, zda Komise svůj návrh nové SZP zveřejní 17. 11. 2010, • že nejdříve by měl být zveřejněn rozpočet pro zemědělství, kde se očekává o 15 % méně prostředků, následně příděl pro víno a teprve pak opatření v sektoru, • že v navrženém dokumentu chybí provázanost na celkovou SZP, ale to souvisí s předcházející odrážkou.
Poradní skupina „Víno“ při Komisi EU Program: 1. Přijetí programu a schválení zápisu z minulého zasedání 10. 2. 2010 2. Situace na trhu s vínem 3. Nová SOT s vínem (národní programy, klučení, značení vína atd.) 4. Programy podpor vinařství v roce 2009 5. Zlepšení potravinového řetězce v Evropě 6. Bilaterální obchodní dohody (USA, Kanada, Indie) 7. Alergeny 8. Různé
Jednání se uskutečnilo v době od 9,30 do 13,00 hod. 20. 10. 2010 v budově DG Agri na Rue de la Loi 130. Jednání zahájil předseda skupiny Alejandro Garcia-Gasco (ES). Program byl přijat se změnou v bodě 4, kde původně měla být legislativa pro kvalitu. Zápis z minulého jednání byl bez připomínek přijat. K trhu s vínem byly prezentovány informace ze včerejšího jednání C/C. Shrnuto – střední Evropa má nižší sklizeň, Itálie rovněž, především Sicílie. Stav zásob je poměrně vysoký, proto ceny vína neklesají. Padl i názor, že jde dlouhodobě o produkty laboratoří, rostliny révy jsou přešlechtěné a málo odolné, výnosy pak značně kolísají. Diskuse se točila kolem prioritní potřeby trvalého sledování vývoje trhu s vínem. V současnosti nikdo nezná důsledky nové SOT s vínem. Neznáme ještě stavy zásob k 31.7.2010. Například ve Španělsku poklesla cena vína v gastronomii meziročně o 35 %. Na Sicílii se výrazně klučily vinice a byla zavedena „zelená sklizeň“, což vedlo ke značné redukci produkovaných hroznů, ale na cenách hroznů se to neprojevilo. V Portugalsku se zvýšil import vína, zvláště stolního, ze Španělska kupují víno za 0,22 Eur/l. Obávají se situace po roce 2013, kdy skončí podpora na RMK (rektifikovaný moštový koncentrát). V Řecku poklesla cena hroznů, někteří vinaři ani nesklízeli. Všechna tato data nikdo neshromažďuje, nepracuje s nimi v reálném čase.
Statistické informace, byť sebevíce vědecké, přichází pozdě. V USA a Austrálii mají aktuální data, mohou si z nich vytvářet relevantní prognózy. Ve Francii se o to taky podle nového zákona pokouší. Ve Francii jsou vyšší ceny za stolní víno, ne proto, že by bylo lepší, ale proto, že producenti jsou jinak organizováni než ve Španělsku či Itálii. Snížená produkce v Německu je nahrazena dovozem, o cenách rozhodují supermarkety. Prodávají si svá známková vína, které obsahují různým podílem německé víno nebo víno z dovozu. V Německu spotřeba vína velmi mírně klesla, ceny hroznů stouply, ale cena vína z těchto hroznů ne. Také se zvyšuje množství vína, od kterého se začíná sledovat převoz (prodej) mezi státy uvnitř EU. To zkresluje statistiky. Tím je přesun čím dál většího množství vína neevidován. Do toho rozhodnutí Komise o uvádění odrůdy a ročníku na etiketě stolního vína je posuzováno jako špatné. Například v Itálii se odrůdová vína (stolní) nechytila, konzumenti se řídí místem původu. Komise předpokládá produkci vína v EU ze sklizně 2010 ve výši 165,5 mil. hl. Je to naprosto nejnižší roční produkce během posledních deseti let. Většinový podíl připadá na vína s CHOP, následují vína ostatní a asi ¼ je vyhrazena pro víno s CHZO. Ceny stolního červeného sudového vína jsou poslední rok poměrně stabilní ve Francii a Itálii, ve Španělsku během posledního půlroku značně klesly. Cena sudového červeného stolního vína z Francie se pohybuje kolem 11 Kč/l, italské začíná na 7,- Kč/l a španělské kolem 6,30 Kč/l. Ceny bílého stolního sudového vína meziročně klesly a francouzské se přiblížilo cenou italskému. Francouzské bílé je k mání za 9,- Kč/l, italské za 7,50 Kč/l a španělské za 5,- Kč/l. Obecně platí, že se snížila produkce, hrozny jsou dražší, to nemělo ale vliv na cenu vína. Víno místo produkce z vyklučených a dotovaných vinic se doveze ze třetích zemí. Proto se cena vína nezvyšuje. Prostředky vynaložené na klučení nebyly smysluplně investovány. K nové SOT s vínem bylo jen ze strany Komise konstatováno, že se data a analýzy opírají o OIV a data získaná z členských států EU. Generální ředitel OIV F. Castellucci oznámil, že novým členem OIV se letos stala Bosna a Hercegovina a že příští kongres v roce 2011 bude v portugalském Portu. Jinak k tomuto bodu nebyla žádná diskuse. Programy podpor 2009 – v 18 členských státech bylo rozděleno celkem 794 milionů Eur, z toho 43,7 % na restrukturalizaci, 37,5 % na destilaci, 11,3 % na podporu produkce zahuštěného moštu, 4,7 % na podporu odbytu vína ve třetích zemích a 2,5 % na investice. Nově zavedlo zelenou sklizeň Slovinsko a Maďarsko destilaci. • Restrukturalizaci nejvíce využily Itálie (82,8 mil. Eur), Španělsko (57,9 mil. Eur), Francie (55,5 mil. Eur) a Rumunsko (41,7 mil. Eur). • Destilaci na potravinářský alkohol využily nejvíce Španělsko (100 milionů Eur) a Itálie (43,4 mil. Eur). • Čerpání prostředků podle států na podporu odbytu vína ve třetích zemích – viz obrázek:
Předseda pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA požadoval rozšíření programu i na trh uvnitř EU. Komise se tím bude zabývat. • Podpor na pojištění sklizně bylo nejvíce čerpáno ve Francii (980 tis. Eur), Bulharsku (525 tis. Eur) a Rumunsku (323 tis. Eur). • Během tří let (2008/9 – 2010/11) bylo v EU vyklučeno 177 tisíc ha vinic (odpovídá ploše vinic Německa + Rakouska + Česka + Slovenska) za náhradu ve výši 1,074 miliardy Eur. Zájem byl přitom dvojnásobný oproti finančním možnostem – viz tabulka:
Zástupce Španělska konstatoval, že Španělsko se obětovalo a vyklučilo nejvíce vinic, ale teď bude problém s využitím této půdy. Mělo by se podle něj nyní nějak pomoci těm, kteří vyklučili vinice. Výzva zůstala bez jakéhokoliv ohlasu.
Závěr k tomuto bodu: Zavedení národních obálek s možností výběru programu podpory je podstatnou předností reformy. Bohužel jen polovina prostředků je čerpána na zlepšení struktury do budoucna, druhá polovina stále končí při řešení problémů daného roku. Klučení si vyžádalo ohromné finanční prostředky a minulo se účelem, jak ukazuje situace na trhu s vínem (ceny vína) i po vyklučení tak velké plochy vinic. Potravinový řetězec v EU. Nejdříve byla předvedena prezentace a po ní následovala diskuse. Zajímavé byly např. údaje o podílech jednotlivých částí potravinového řetězce na celkové ceně. Z průměrného potravinářského produktu získal v roce 1995 zemědělec 31 % ceny, dalších 31 % ceny získal potravinářský průmysl, 11 % velkoobchod a 27 % maloobchod. V roce 2005 zemědělec už dostal jenom 24 % ceny, potravinářský průmysl 33 %, velkoobchod 13 % a maloobchod 30 %. Ceny jednotlivých částí řetězce na sebe nenavazují nebo navazují s velkým zpožděním, takže se nestihnou do následující změny ani projevit. Při poklesu ceny zemědělské komodity cena z ní získané potraviny ještě asi půl roku roste a spotřebitelská cena pak roste ještě další půlrok. V diskusi bylo reagováno na pokus Komise srovnávat mléko s vínem. Bylo jasně konstatováno, že trh s mlékem se chová úplně jinak než trh s vínem. Víno je zbytný produkt a nepodléhá zkáze. Liberalizace trhu je možná u základních potravin, ne u vína. Zrušení výsadbových práv by výrazně ohrozilo trh s vínem. Příkladem je klučení, které i přes tak velký rozsah nepomohlo zvýšit cenu vína prostřednictvím jeho snížené nabídky. Bilaterální dohody EU. Z časových důvodů byla krátce prezentována jen dohoda s USA, které považují tradiční názvy za odporující dohodám TRIPPs a WTO. Mají svoji vlastní definici pro tradiční názvy a podle ní se již některé chrání. Dochází k podvodům i ze strany evropských firem exportujících do USA. Například bylo exportováno francouzské víno pod názvem Pinot noir, přitom o pinot nešlo. Nebo jiným příkladem bylo ledové víno z Katalánie (Španělsko). Bylo navrženo zaměřit se mimo USA, Kanadu apod. i na Brazílii. Je to země s velkým potenciálem spotřebitelů. Alergeny ve víně a jejich značení. Bylo oznámeno, že do 30. 6. 2012 byla prodloužena výjimka na možnost neuvádět albumin a kasein na etiketě vína. Do té doby má být dokončena studie o jejich obsahu ve víně. Různé – zástupkyně C/C informovala o tom, že byla vydána brožura o specifikách evropského vína, zatím jen ve francouzštině a španělštině.
Jiří Sedlo, 25. 10. 2010
