01_mh1109
16.11.2009 13:11
Stránka 1
REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY
LISTOPAD 2009
HLAVNÍ TÉMA FINANCE
ZAOSTŘENO NA ENERGETICKÉ ÚSPORY
Pasivní domy
Rozhovor se Zdeňkem Zajíčkem
8–9
Extreme Golf CUP Moravského hospodářství
10
14
Obce: Stejné rozpočty jako v roce 2006 VĚTŠINA OBCÍ A MĚST PŘIŠLA KVŮLI RECESI O PATNÁCT PROCENT PŘÍJMŮ. MINISTERSTVO FINANCÍ PREDIKUJE V ROCE 2010 NÁRŮST DAŇOVÝCH VÝNOSŮ AŽ O JEDENÁCT PROCENT OPROTI AKTUÁLNÍMU STAVU. VEDENÍ MĚST A OBCÍ NA TYTO RADY NEREAGUJE. ROZPOČTY VĚTŠINOU SESTAVÍ STEJNĚ JAKO V ROCE 2006. Veronika Hrdá Morava – Pfierov‰tí úfiedníci dostali od svého vedení jednoznaãn˘ úkol: sniÏte provozní v˘daje. Jednotlivé odbory pak zaãaly spoleãnû nakupovat materiál nebo napfiíklad sníÏily náklady na energie. Úspora: 10,3 milionu korun. Vedení mûsta ale musí vyfie‰it daleko hlub‰í propad. Oproti pfiedpokladu v roce 2008 se pfiíjmy mûsta zfiejmû ke konci roku sníÏí o 86 milionÛ korun. „NemÛÏeme realizovat v‰e, co by obãané potfiebovali. Pfiesto jsme ale schopní platit v‰echny závazky a dokonãit zapoãaté akce,“ uvádí vedoucí finanãního odboru pfierovského magistrátu Oldfii‰ka Sedláãková.
)) než otočíte list
Veronika Hrdá šéfredaktorka
Nový kabát dobře hřeje Milé ãtenáfiky, milí ãtenáfii, Moravské hospodáfiství má nov˘ kabát. S norkov˘m a li‰ãím svrchníkem ale nemá témûfi nic spoleãného. Snad jen jediné: mûl by Vás zahfiát. A to aÈ z pocitu uspokojení nebo ze zvedlé hladiny adrenalinu. Moravské hospodáfiství si totiÏ uÏ témûfi dva roky klade za cíl jít pod povrch. Potápûãi mi dosvûdãí: v hloubkách je svût úplnû jin˘. Krásn˘ a ãist˘. KdyÏ vyplujete na hladinu, máte pak plnou hlavu záÏitkÛ, o kter˘ch si chcete povídat. Diskutovat. Právû takov˘ má b˘t nበmûsíãník. Pln˘ ãist˘ch informací. Nepfiibarven˘ch ani ãernobíl˘ch. Takov˘ch, které ale nutí k diskuzi a následné reakci. Na‰í novou tváfií jsme Vám chtûli unadnit jejich ãtení, ne jejich chápání. Víme totiÏ, Ïe Vy to umíte nejlíp.
[email protected]
V podobné situaci jako je Pfierov, se nachází vût‰ina mûst na Moravû. V prÛmûru kaÏdé okresní mûsto pfiedpokládá, Ïe mu ke konci roku klesnou daÀové pfiíjmy o 42 milionÛ korun. Podle Svazu mûst a obcí ale bankroty obcí nehrozí. Zástupci Svazu ale potichu dodávají: zatím. „PrÛmûrnû klesnou pfiíjmy o patnáct procent. Proto Svaz mûst a obcí doporuãuje nastavit samosprávám rozpoãty na úroveÀ roku 2006,“ fiíká ãlen pfiedsednictva Svazu mûst a obcí Franti‰ek Lukl. Pokud by tak postupovalo napfiíklad mûsto Hranice, muselo by se uskromnit o témûfi ãtyfiicet milionÛ korun. Pro pfiedstavu: jedna z nejvût‰ích investiãních akcí posledních dvou let – rekonstrukce centra Hranic – stála podobnou ãástku.
Porovnání rozpočtů z let 2006 a 2009
)) Třinec 2006 – 670 mil. Kč 2009 – 723 mil. Kč Rozdíl: 53 miliony Kč
Podíl 2010/2009 kraje obce
Daň z přidané hodnoty
107,10%
107,20%
Daň z příjmů právnických osob celkem
108, 2 %
106,00%
Daň z příjmů fyzických osob celkem
106, 6 %
118, 9 %
Daň z nemovitostí
–
150 %
Správní a místní poplatky
–
101, 3 %
Poplatky za znečišťování životního prostředí
–
100 %
107, 3 %
110, 9 %
DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM
Zdroj: Ministerstvo financí, Svaz měst a obcí ČR
Parkovat v ulicích je stále větší problém
Morava – Mûsta postupnû prodávají svÛj bytov˘ fond. KaÏdé na to jde ale jin˘m zpÛsobem. Napfiíklad v Hodonínû prodávají jednotlivé byty, ve Fr˘dku-Místku zase nabízí celé domy.V Karviné se rozhodli prodat ‰est tisíc bytÛ za pakatel pfies realitní kanceláfi. Jedno ale v‰echna mûsta spojuje: byty prodávají nájemníkÛm za niωí cenu neÏ na trhu s nemovitostmi. Napfiíklad v Brnû tak mohou noví majitelé bydlet v dvoupokojovém bytû za pÛl milionu korun. Na trhu s nemovitostmi by pfiitom zaplatili i o dva miliony více. Více na stranû 4
)) Vizovice Rok 2006 – 108 mil. Kč Rok 2009 – 108,5 mil. Kč Rozdíl: 0,5 milionu Kč
Daňový příjem
Mûsta proto stojí pfied otázkou, kolik penûz uvolní pfií‰tí rok na nové projekty. „JiÏ v tuto chvíli víme, Ïe na‰e vlastní investiãní zdroje budou nejchud‰í za mnoho posledních let a budou spí‰e v desítkách milionÛ korun,“ podot˘ká starosta ·umperku Zdenûk BroÏ. I v ·umperku chtûjí získat peníze pfiedev‰ím z úspor v provozních nákladech. „Budeme ménû ãistit, sekat trávu, ‰etfiit na mzdách i energiích. Snad nám pomohou i dotace z evropsk˘ch fondÛ,“ fiíká BroÏ. Pokraãování na stranû 2
Jak se prodávají obecní domy
)) Zlín 2006 – 1,5 miliard 2009 – 1,6 miliard Rozdíl: 100 milionů Kč
Jak porostou příjmy v příštím roce
Chudé investice
Morava – Témûfi v‰echny obce a mûsta na Moravû fie‰í problém s parkováním. Napfiíklad v Znojmû se tak rozhodli svûfiit parkovací systém firmû. Ta tam za tfiicet milionÛ korun postaví nûkolik parkovi‰È a parkovací dÛm. Mûsto ale budování ideálního systému plánuje aÏ na tfiicet let dopfiedu. Zatím je málo mûst, které spolupracují s podnikateli. Vedení radnic ale ví, Ïe se tomu do budoucna nevyhnou. Jen v Ostravû spoãítali, Ïe by potfiebovali parkovací místa za ãtyfii miliardy. Projekt na principech PPP vzniká napfiíklad v Jihlavû. Radnice na základû koncesního fiízení svûfiila stavbu parkovacího domu soukromému investorovi.
)) Hranice Rok 2006 – 386,477 mil. Kč Rok 2009 – 424,140 mil. Kč Rozdíl: 38 milionů Kč
Majetného developera hledají také v Brnû. Vedení mûsta si rozmyslelo postavit parkovací dÛm pod Janáãkov˘m divadlem za pÛl miliardy.
Hledá se investor Mûsta sází také na vznikající obchodní centra. Napfiíklad v Karviné majitel nákupního domu postaví parkovací dÛm, kde mÛÏou obyvatelé parkovat zdarma. Îe jde o dobr˘ byznys, pochopili podnikatelé v Olomouci. ¤idiãi se mÛÏou tû‰it na nová místa v Hynaisovû ulici a v relaxaãním centru ·antovka. âtûte na stranû 5
Města zdražují nájemné až o polovinu Morava – ZdraÏení nájemného aÏ o padesát procent ãeká obyvatele bytÛ s regulovan˘m nájemn˘m od ledna pfií‰tího roku. Vût‰ina mûst a obcí totiÏ pfiistoupila k zv˘‰ení cen na maximum. „Musíme se chovat jako fiádn˘ hospodáfi a nemÛÏeme dotovat bydlení, zvlá‰tû kdyÏ na nájmech vybereme ménû, neÏ kolik postaãí na údrÏbu a opravy bytÛ a domÛ. Postupná úprava nájmu je rozhodnû vhodnûj‰í, neÏ její odkládání. Dfiíve nebo pozdûji pak musí pfiijít skokové nav˘‰ení, které je mnohem bolestivûj‰í,“ fiíká napfiíklad Radek Tulis, mluvãí mûsta Jihlavy, které vyuÏilo moÏnosti maximálního nav˘‰ení nájmu.
SdruÏení nájemníkÛ pfiitom pfied deregulací varuje a poÏaduje její zmraÏení. Na vy‰‰í poptávku po pfiíspûvcích na bydlení se pfiipravují také na ministerstvu práce a sociálních vûcí. Více na stranû 6
)) deregulace Kde se bude zdražovat nejvíce měsíční nájem bytu s 60m2 BŘECLAV
57,7 %
3 360 Kč
OPAVA
51,8 %
3 000 Kč
ŠUMPERK
50,4 %
2 820 Kč
JESENÍK
45,3 %
2 470 Kč
Zoufalí zemědělci
Ostrý start datových schránek
Konference pro úřady
Oslavany – Zemûdûlci kvÛli nízk˘m cenám mléka ze zoufalství vylili na konci fiíjna na pole tisíce litrÛ mléka. „Pokud to takhle pÛjde dál, budeme muset vybít stádo,“ upozorÀoval Bohumír ¤ezáã z druÏstva Agrochema Studenec. Více na stranû 7
Morava – UÏ Ïádné úlevy ani v˘mluvy. Úfiady musí od prvního listopadu komunikovat s ostatními pouze prostfiednictvím rozhraní datov˘ch schránek. Podle mnoh˘ch starostÛ je systém nepfiipraven˘. Soudy si stûÏovaly na dvoudenní kolaps. Pfiesto si ale úfiady zaãínají zvykat. „V‰ichni zamûstanci pro‰li nûkolika ‰koleními. Zahájení provozu nám proto neãinilo Ïádné potíÏe,“ uvedla napfiíklad Vûra Streichsbierová z Kanceláfie úfiadu Vala‰ské Klobouky. âtûte na stranû 12
Brno – Jak bude vypadat ekonomická situace v pfií‰tím roce? Nejen na tuto otázku odpoví konference Moravské obce a mûsta 2009, která se uskuteãní ve ãtvrtek 3. prosince 2009 v Brnû, v hotelu VoronûÏ. Více na www.magnusregio.cz
02_mh1109
16.11.2009 13:10
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 2
P R O PA D M Ě S T S K Ý C H P Ř Í J M Ů
Okresní města přišla o tři miliardy korun )) propad rozpočtů Ostrava –846 mil. Brno –750 mil. Olomouc –260 mil. Zlín –135, 2 mil. Přerov –86 mil. Jihlava –80 mil. Frýdek-Místek –72 mil. Opava –61,5 mil. Znojmo –58 mil. Hodonín –40 mil. Třebíč –40 mil. Otrokovice –39 mil. Břeclav –37 mil. Bruntál –36,9 mil. Žďár nad Sázavou –36 mil. Vyškov –35 mil. Nový Jičín –33 mil. Kroměříž –32 mil. Blansko –30 mil. Havlíčkův Brod –30 mil. Šumperk –30 mil. Prostějov –28,8 mil. Vsetín –25 mil. Pelhřimov –20 mil. Jeseník –14 mil. Uherské Hradiště –12, 5 mil.
O kolik korun letos klesly sdílené daňové příjmy jednotlivým okresním městům oproti předpokladu při sestavování rozpočtu na rok 2009
Jeseník –14 mil. Bruntál –36,9 mil.
Šumperk –30 mil.
Opava –61,5 mil.
Havlíčkův Brod –30 mil. Pelhřimov –20 mil.
OLOMOUC –260 mil. Žďár n. S. –36 mil.
JIHLAVA –80 mil.
Třebíč –40 mil.
Blansko –30 mil.
Vyškov –35 mil.
BRNO –750 mil.
Znojmo –40 mil.
Prostějov –28,8 mil.
Břeclav –37 mil.
Nový Jičín –33 mil.
Karviná OSTRAVA –846 mil. Frýdek-Místek –72 mil.
Přerov –86 mil.
Kroměříž –32 mil.
Hodonín –40 mil.
Vsetín –25 mil. ZLÍN –135,2 mil.
Uherské Hradiště –12,5 mil. Zdroj: Okresní města
CELKEM 2,83 miliardy korun
Největší investice příštího roku: Přestavba Plotní ulice v Brně Moravská mûsta navzdory krizi investují pfií‰tí rok do rozvojov˘ch projektÛ. Podívejte se, jaké nejv˘znamnûj‰í akce si naplánovala vedení moravsk˘ch mûst. Nejvût‰í investice má jiÏ tradiãnû Brno. V Brnû se letos zaãne stavût dlouho pfiipravovaná akce Tramvaj – Plotní za více neÏ dvû miliardy korun. V˘znamnou investici plánuje i Nové Mûsto na Moravû. Tam chtûjí vybudovat s pomocí dotace z ROP Jihov˘chod regeneraãní centrum za tfii sta milionÛ korun.
)) Brno 1. Pokraãování rekonstrukce vodohospodáfiské infrastruktury – v roce 2010 480 milionÛ korun. 2. Tramvaj Plotní, vãetnû retenãní nádrÏe Jeneweisova – 246 milionÛ korun (v roce 2010). Celkové náklady 2,2 miliardy korun. 3. Rekonstrukce haly Rondo 213 milionÛ korun (v roce 2010 ). Celkové náklady 458 milionÛ korun.
)) Ostrava
)) Bruntál
)) Vsetín
)) Bílovec
1. PrÛmyslová zóna Mo‰nov – 300 milionÛ korun 2. Centrum bezpeãné jízdy – 42,5 milionÛ korun 3. Rekonstrukce Vítkovického stadionu – 30 milionÛ korun
1. Wellness centrum Bruntál: rekonstrukce a pfiístavba krytého plaveckého bazénu – 92,3 milionÛ korun 2. Regenerace mûstského parku: II. etapa – 14 milionÛ korun 3. Zateplení budovy základní ‰koly – 15 milionÛ korun
1. Dostavba logistického centra odpadÛ – 80 milionÛ korun 2. Integrovan˘ plán rozvoje mûsta: regenerace vefiejn˘ch ploch a bytov˘ch domÛ – 60 milionÛ korun 3. Rekonstrukce sportovi‰È – 60 milionÛ korun
1. Zateplení budov ‰kol a nástavba jedné z nich (v pfiípadû pfiidûlené dotace) – 25 milionÛ korun 2. Cyklostezka Bílovec, místní ãást Stará Ves – 6 milionÛ korun 3. Demolice objektÛ na ulici âeskoslovenské armády – 3 miliony korun
)) Třebíč
)) Blansko
)) Bystřice n. Pern.
1. Regenerace zóny Horka – Domky – 86 milionÛ korun 2. Obnova a adaptace objektÛ Pfiedzámãí – 63 milionÛ korun 3. Tûlocviãna v základní ‰kole Václavské námûstí – 53 milionÛ korun Projekty jsou plánované na nûkolik let dopfiedu
1. Opatfiení na úsporu energie ‰kolsk˘ch zafiízení – 65 milionÛ korun 2. V˘stavba pro vyuÏívání biologicky rozloÏiteln˘ch odpadÛ – 40 milionÛ korun 3. V˘stavba sbûrného stfiediska odpadÛ – 50 milionÛ korun
1. Odbahnûní Domanínského rybníka – 25 milionÛ korun 2. Zpfiístupnûní zfiíceniny hradu Zub‰tejna – 9 milionÛ korun 3. Bytov˘ fond, cyklostezky, zateplení ‰kol – 12 milionÛ korun
)) Hodonín
)) Nové Město na M.
)) Otrokovice
1. Investice v bytovém a tepelném hospodáfiství – 20 milionÛ korun 2. Rekonstrukce chodníkÛ na Národní tfiídû – 10 milionÛ korun 3. V˘kupy nemovitostí a pozemkÛ – 8 milionÛ korun
1. V˘stavba regeneraãního centra – 300 milionÛ korun 2. âistota povodí fieky Dyje (rekonstrukce a v˘stavba kanalizace) – 80 milionÛ korun
korun. Propad vÛãi schválenému rozpoãtu ke konci fiíjna ãinil 13,5 procent. Tedy více neÏ 846 milionÛ korun.
Brno přišlo o 750 milionů korun
)) Šumperk 1. Dokonãení rekonstrukce ulice Jifiího z Podûbrad – 140 milionÛ korun 2. Centrum sociálních sluÏeb (v pfiípadû pfiidûlení dotace) – 45 milionÛ korun 3. Zateplení základní ‰koly (v pfiípadû pfiidûlení dotace) – 30 milionÛ korun
)) Znojmo 1. Rekonstrukce Komenského námûstí – více neÏ 100 milionÛ korun 2. Hrad: oprava krovu – 6 milionÛ korun 3. Kino Svût: digitalizace – 6 milionÛ korun
Města: Stejné rozpočty jako v roce 2006 Dokonãení ze strany 1 JenÏe právû evropské peníze pfií‰tí rok rapidnû klesnou. V návrhu rozpoãtu vláda poãítá s tím, Ïe napfiíklad ministerstvo pro místní rozvoj dostane o ãtyfiicet procent ménû neÏ letos. Do jeho pokladny vláda po‰le osm miliard korun oproti leto‰ním tfiinácti. Ministerstvo také pfierozdûlí pût miliard korun z Bruselu. Letos to bylo 9,5 miliard. „My bychom dokázali utratit dvakrát tolik. Obce mají podané obrovské mnoÏství projektÛ,“ fiíká vedoucí odboru rozpoãtu Stanislav Cysafi. Pfiesto ale vedení ministerstva slibuje: zjednodu‰íme podmínky ãerpání. Îadatelé budou mít vût‰í ‰anci peníze získat. Podle Lukla bude Svaz mûst a obcí prosazovat zmûnu proplácení dotací. Svaz bude usilovat o to, aby stát zavedl protikrizové opatfiení, které umoÏní dotace vyplácet dopfiedu, a ne zpûtnû. „Velmi by nám to pomohlo. Takto musíme vytáhnout nejdfiív v‰echny peníze z vlastní kapsy a nemáme pak na dal‰í potfiebné projekty,“ konstatoval Lukl.
Mûsta proto hledají i jiné recepty, neÏ jen ãekání na dotace. Napfiíklad v Hodonínû se podafiilo u‰etfiit sto tisíc za telefonní úãty po uzavfiení smlouvy s jin˘m operátorem. Nové projekty vedení mûsta schvaluje jen tehdy, pokud projekt nebude vyÏadovat Ïádné provozní v˘daje a je u nûj ‰ance získat dotace. Mûsto se také rozhodlo stopnout zámûr na ãerpání úvûru. PÛvodnû si chtûlo pÛjãit 34,5 milionÛ korun. Jen v nûkolika jin˘ch mûstech vedení navrhuje vzít si na hor‰í ãasy pÛjãku od bank. Tímto smûrem se vydá napfiíklad Vsetín a Znojmo. „Nechceme v Ïádném pfiípadû sniÏovat v˘daje na investice. Jen tak mÛÏeme pomoci rozh˘bat ekonomiku ve mûstû. Dát firmám i obãanÛm práci,“ fiíká starosta Znojma Petr Nezveda. I pfies nepfiízniv˘ trend jsou zástupci mûst optimistiãtí. „Byly i hor‰í doby. Je zapotfiebí b˘t trpûliví a krizi zvládnout s nadhledem a maximální ‰etrností,“ zhodnotila situaci starostka Bílovce Sylva Kováãiková.
1. Vefiejnû sportovní areál BaÈov – 73 milionÛ korun 2. Dostavba pfiestupního terminálu – 21 milionÛ korun
)) propad roku
Lukáš Ženatý náměstek ostravského primátora
Největší škrty v historii Ostravy Ostrava – Ostrava ‰krtá nejvíc penûz ve své historii. „Provedli jsme vÛbec nejvût‰í zásah do rozpoãtu, kter˘ pamatujeme. Ov‰em také fie‰íme nejvût‰í krizi v souãasné historii," fiíká LukበÎenat˘. Ostrava totiÏ musí fie‰it témûfi miliardov˘ schodek. Jaká byla predikce daÀov˘ch pfiíjmÛ a jaká je realita? KdyÏ jsme loni sestavovali rozpoãet, oãekávali jsme, Ïe v˘nos ze sdílen˘ch daní v roce 2009 bude témûfi 6,3 miliardy
S jakou ãástkou poãítáte na rok 2010? Do rozpoãtu poãítáme s daÀov˘m pfiíjmem ve v˘‰i témûfi 5,7 miliardy korun. Kolik penûz jste vyãlenili na investice? Statutární mûsto Ostrava oãekává pro rok 2010 s celkov˘mi zdroji rozpoãtu ve v˘‰i 6,2 miliardy korun. Na kapitálov˘ rozpoãet je vyãlenûno 1,2 miliardy korun. To je 19,2 procent z celkového rozpoãtu. BûÏné v˘daje tak budou ãinit pût miliard korun. Jak fie‰íte pokles pfiíjmÛ? V roce 2009 jsme krátili bûÏné i kapitálové v˘daje odborÛ magistrátu. ·krtali jsme i dotace mûstsk˘m obvodÛm a obchodním spoleãnostem s majetkovou úãastí mûsta. Mohli jsme zapojit i pfiebytek hospodafiení roku 2008. U‰etfiili jsme tak více neÏ 1, 19 miliard korun. Návrh rozpoãtu na rok 2010 jiÏ v sobû obsahuje sníÏení pfiíjmÛ i v˘dajÛ ve stejné v˘‰i. (hrd)
Zdroj: Jednotlivá mûsta
Brno – Co v‰echno znamená ãástka 750 milionÛ korun? Pfiíjmy âeské televize z roãní reklamy, ‰est kilometrÛ Ïelezniãního koridoru nebo o dvû stû milionÛ niωí rozpoãet Olomouce. Právû o tuto ãástku pfii‰lo kvÛli recesi mûsto Brno. Mûsto loni pfiedpokládalo, Ïe do pokladny získá z daní témûfi osm miliard korun. Brno se v‰ak musí smífiít s tím, Ïe bude mít o 750 milionÛ korun ménû. „Pfiitom jsme poãítali s meziroãním poklesem daÀov˘ch v˘nosÛ o 1,7 procent. Skuteãnost v‰ak bude minimálnû o deset procent niωí,“ upozorÀuje primátor Brna Roman Onderka. Onderka pfiedpokládá, Ïe zastupitelé schválí rozpoãet na rok 2010 ve v˘‰i dvanáct miliard korun. Jednu tfietinu pfiitom budou tvofiit kapitálové v˘daje. Brno zatím nemuselo pfiistoupit k razantním ‰krtÛm. Letos se mu totiÏ nepodafiilo proinvestovat v‰echny naplánované peníze. (hrd)
03_mh1109
16.11.2009 13:14
Stránka 1
LISTOPAD 2009
Rozdělování daní je nespravedlivé MALÉ OBCE DOSTÁVAJÍ MÉNĚ PENĚZ NEŽ TROJKOVÁ MĚSTA. NA ROZDÍL OD OBCÍ S MENŠÍM POČTEM OBYVATEL PROTO MĚSTA NEVOLAJÍ PO ZMĚNĚ. VYPLÝVÁ TO Z PRŮZKUMU MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.
)) návrhy z obcí
Starostové: Zrušte dotace Podle zástupcÛ mûst jsou jedním z problémÛ také pfiebujelé dotaãní tituly. Nejradûji by peníze, které tam stát posílá, rozdûlili mezi obce podle poãtu obyvatel. Podle nich rozdûlování dotací jen podporuje korupãní prostfiedí. )) Miroslav Dosoudil
Veronika Hrdá Pfii sestavování rozpoãtu v loÀském roce pfiedpokládalo vedení mûsta Kojetína, Ïe do mûstské pokladny získá z daní více neÏ 81 milionÛ korun. Ve Slavkovû u Brna, mûstû, ve kterém Ïije témûfi stejn˘ poãet obyvatel, poãítali se zisky o 26 milionÛ niωími. DÛvod? Slavkov má o polovinu men‰í katastrální území. To je jen jeden z bodÛ ze souãasného nastavení zákona o rozpoãtovém urãení daní, kter˘ zástupcÛm obcí vadí. „Kritérium vazby na katastrální území obce je velmi nespravedlivé. Není v nûm Ïádná logika. Obce pfiece investují pfieváÏnû v zastavûném území. Byl bych pro, aby se váha kritéria katastru velmi sníÏila,“ uvedl starosta obce Nedvûdice Pavel Vejrosta. K nûmu se pfiidávají i dal‰í starostové. Zejména ti, ktefií jsou ve stejné situaci, jako je Slavkov. O tom, Ïe zákon o rozpoãtovém urãení daní je nespravedliv˘ vÛãi men‰ím obcím, je pfiesvûdãeno témûfi devadesát procent obcí a mûst. Vedení vût‰ích mûst je ale se souãasn˘m stavem spokojeno. Zákon je pro nû totiÏ nastaven˘ v˘hodnû. Zástupci mal˘ch obcí ale nejãastûji upozorÀují na prosazování ãtyfi nejvût‰ích mûst v âesku. „Ze sdílen˘ch daní ãtyfii nejvût‰í mûsta získávají polovinu v‰ech prostfiedkÛ. Zb˘vá pak je‰tû 6600 obcí a mûst,“ ohrazuje se napfiíklad starosta obce Babice u ·ternberka Alfons Mynafiík. Má podobn˘ názor
STRANA 3
RO Z P O Č TOV É U R Č E N Í DA N Í
VÍCE MALÝM, MÉNĚ VELKÝM 250 starostů loni v lednu založilo Sdružení místních samospráv. Nelíbí se jim diskriminace malých obcí. Svaz obcí a měst České republiky letos i na jejich popud zahájil jednání o novele zákona o rozpočtovém určení daní. Foto: Jiří Sláma jako SdruÏení místních samospráv. To se loni v lednu vymezilo vÛãi Svazu mûst a obcí a zaãalo tvrdû obhajovat zájmy mal˘ch obcí. Zástupci metropolí ale jejich iniciativu vnímají jako neopodstatnûnou. „Rozdílné postavení ãtyfi nejvût‰ích mûst oproti ostatním mûstÛm a obcím povaÏuji za opodstatnûné. Praha, Brno, Ostrava a PlzeÀ reprezentují pfiibliÏnû dvacet procent populace âeské republiky. Pûtatfiicet procent pracovního trhu. Na celostátním HDP se podílejí témûfi ãtyfiiceti procenty,“ brání velká mûsta primátor Brna Roman Onderka. SdruÏení místních samospráv v‰ak navrhuje, aby mûsta jako Ostrava a Brno získala o tfiicet procent ménû neÏ doposud. Podle jejich propoãtÛ by tak Brno získalo aÏ o 2,2 miliardy korun ménû, Ostrava
)) lobbing metropolí
Vojtěch Adam starosta Ivančic a poslanec „Když si odmyslíme tu omáčku kolem, tak nespravedlivé nastavení zákona o rozpočtovém určení daní je způsobeno jednoznačně lobbingem velkých a statutárních měst. Připomínám ale, že až tak jednoduché to není, vzhledem k nadregionálnímu významu těchto sídel.“
o 1,7 miliard korun. To se ale nelíbí Svazu mûst a obcí. „Podílíme se na pfiípravû nového zákona. NemÛÏeme si ale myslet, Ïe je reálné, abychom Praze ãi Brnu vzali tolik penûz, Ïe by to ohrozilo napfiíklad fungování mûstské dopravy,“ fiíká Lenka Zgrajová ze Svazu mûst a obcí. Nov˘ zákon by poãítal s tím, Ïe by se zastavil nárÛst financí pro velká mûsta. Men‰í mûsta by naopak získávala více. Navíc by se zavedla nová kritéria. Napfiíklad i poãet ÏákÛ ve ‰kolách.
PŘIJĎTE O TOMTO TÉMATU DISKUTOVAT 3. 12. na konferenci Moravské obce a města 2009
Hlubočky Zákon by se mûl narovnat tak, aby na kaÏdého obãana pfiipadla stejná ãástka. Vy‰‰í nároky na financování vût‰ích center bych fie‰il na základû trÏního mechanismu. Napfiíklad v oblasti ‰kolství, kdy by obec, která nemá ‰kolu, pfiispívala sousední obci na Ïáka jistou pau‰ální ãástkou. Úplnû bych také odboural dotace. Jejich rozdûlování je neprÛhledné, funguje na základû známostí. )) Josef Daněk
Valašská Polanka K tomu, aby bylo rozpoãtové urãení daní pfiínosem pro venkov, je nutné vyfie‰it, jak hustá má b˘t síÈ ‰kolsk˘ch, zdravotnick˘ch a jin˘ch zafiízení. Stát pak bude podporovat pouze ta zafiízení, která budou v této síti. Jinak si je obec bude udrÏovat v chodu pouze za své prostfiedky. )) Pavel Vejrosta
Nedvědice SníÏil bych váhu kritéria v˘mûry katastru. Zavedl bych kritérium hodnoty nemovitého obecního majetku a váhu tohoto kritéria naopak postavit velmi dominantnû. Zohlednil bych také poãet rekreaãních chat, chalup a ubytovacích kapacit. DÛleÏitá by mûla b˘t také náv‰tûvnost sídla. Mûla by se vytvofiit turistická pásma.
INZERCE
CRA_Wimax_268x185_brno.indd 1
10/8/09 11:32 AM
04_mh1109
16.11.2009 13:03
Stránka 1
LISTOPAD 2009 )) městské byty )) Hlučín Cena: 8 tisíc korun za m2 (480 tisíc korun za byt) Kolik: asi 200 bytů v ulici Dukelská Domy jsou ve ‰patném technickém stavu. NájemníkÛm vadí nedofie‰ené majetkové vztahy a rozdílná cena oproti minulosti. ObyvatelÛm se také nelíbí, Ïe se bezplatnû podíleli na jejich v˘stavbû a teì by mûli za byty platit radnici.
)) Frýdek-Místek Cena: 5500 korun za m2 (330 tisíc korun za byt) Před rokem 1992 vlastnilo město 6700 bytů. Dnes jich vlastní 2070. Do roku 2010 jich chce mít 1350. Zastupitelé odsouhlasili prodej
cel˘ch domÛ. Zatím nenastal pfiípad, Ïe by nájemníci nemûli o koupi domu zájem.
STRANA 4
PRODEJ OBECNÍCH DOMŮ
Co město, to jiná privatizace MNOHÁ OKRESNÍ MĚSTA SE ROZHODLA PRODAT VĚTŠINU SVÝCH BYTŮ. V KAŽDÉM REGIONU VYMYSLELI JINÝ SYSTÉM. Veronika Hrdá Jen si to pfiedstavte: Ïijete v bytû v hodonínské Brandlovû ulici, za kter˘ jste zaplatili 1,2 milionu korun. Vበsoused má podobné bydlení za dvû stû tisíc korun. Jak je to moÏné? Koupil si byt od mûsta, zatímco vy jste nakupovali pfies realitní kanceláfi na volném trhu. „PfiestoÏe vût‰ina mûst uÏ pfiistoupila na v˘poãet cen podle ceny obvyklé – tedy trÏní, vedení radnic zohledÀuje ãasto zanedban˘ technick˘ stav domÛ. Od nov˘ch majitelÛ pak oãekávají, Ïe zaãnou
do svého majetku investovat. Navíc se ãasto chtûjí pfiizpÛsobit lidem, ktefií Ïijí v nájmu nûkolik desítek let a na byt za klasickou cenu by nemûli,“ vysvûtluje jihomoravsk˘ radní Pavel Bfieza, kter˘ se bytovou problematikou zab˘vá. Napfiíklad v Hodonínû proto rozli‰ují mezi „starousedlíky“ a nov˘mi nájemci. Ti za nemovitost zaplatí ‰edesát procent z trÏní ceny, zatímco druhá skupina dvacet. Vût‰ina okresních mûst se rozhodla prodat vût‰inu svûfien˘ch bytÛ. Peníze pak radûji investuje do oprav chodníkÛ, silnic nebo zvelebování ulic. Zatímco nûkterá mûsta si najala realitní kanceláfie, které mají za úkol prodat byty podle schválen˘ch pravidel, jiná zaúkolovala své úfiedníky nebo mûstské firmy. Dal‰í rozdíl je také v systému prodeje. Nûkterá mûsta prodávají celé domy, jiná nabídla nájemníkÛm pouze byty.
„Prodej bytÛ zaji‰Èuje správce bytového fondu Mûstská bytová správa. Tento systém prodeje je pomûrnû pracn˘ pfii pfiípravû, ale je v˘hodn˘ pro kupující. Navíc prodávající nemá problém s vefiejnou podporou,“ vysvûtlila hodonínská mluvãí Petra Kotásková. PfiestoÏe se vedení nûkter˘ch mûst rozhodlo delegovat prodej na realitní kanceláfie, neznamená to, Ïe by chtûlo získat co nejvíce penûz. Napfiíklad v Karviné letos vypukla jedna z nejvût‰ích privatizací. „Dnes máme okolo 8000 bytÛ. Do dvou let jich chceme prodat asi ‰est tisíc,“
)) předkupní právo Předkupní právo je dané ze zákona. Vztahuje se na byt, ale ne na nemovitost. Pokud se tedy města rozhodnou prodat celý dům, nemusí brát ohled na nájemníky.
potvrdila mluvãí karvinské radnice ·árka Schwiderová. ZájemcÛm pfiitom nabízejí metr ãtvereãní za symbolick˘ch 2000 korun. ·edesátimetrov˘ mûstsk˘ byt tak vyjde na 120 tisíc korun. Pro srovnání: na trhu se karvinské byty prodávají v prÛmûru za 8500 korun. O prodej se stará firma Isa Consult, která si vezme 6,5 procent z v˘tûÏku. Pokud se jí podafií prodat v‰echny byty, získá na provizích témûfi 55 milionÛ korun. Naopak ve Fr˘dku-Místku se rozhodli prodávat celé domy. „V˘hodou prodeje do podílového spoluvlastnictví je, Ïe mûsto prodá cel˘ dÛm najednou a nezÛstává spoluvlastníkem domu. Nenastal pfiípad, Ïe by obytn˘ dÛm nájemci bytÛ nekoupili,“ pochvaluje si systém mluvãí fr˘deckomístecké radnice Jana Matûjíková. Stejn˘ systém se vyplatil i v Brnû.
)) Karviná Cena: 2000 korun za m2 (120 tisíc korun za byt) Radnice vypsala výběrové řízení, ve kterém hledala realitní kancelář. Firma Isa Consult si vezme 6,5 procent z v˘tûÏku. Tedy témûfi 55 milionÛ korun. Radnice chce do dvou let prodat více neÏ ‰est tisíc bytÛ.
)) Kopřivnice Cena: 2800 korun za m2 (168 tisíc korun za byt) Systém: Tržní odhad snížen o 60 procent násobeného koeficientem prodeje ve výši 0,7. Město prodává celé domy. Z pÛvodních 1281 bytÛ si mûsto chce ponechat 855 bytÛ. Do roku 2010 chce mûsto prodat je‰tû 137 bytÛ. Prodej zaji‰Èuje realitní kanceláfi. Ta byty nejen prodává, ale pomáhá nájemníkÛm se zakládáním druÏstev a s dal‰ími formalitami.
)) Hodonín Cena: průměrně 240 tisíc korun za byt. Mûsto uÏ prodalo témûfi osmdesát procent svého bytového fondu. Ve svém bydlí uÏ více neÏ 3300 Hodonínsk˘ch. Dal‰ích 412 bvtÛ je‰tû nabídne radnice k prodeji. Mûsto si pak ponechá 446 bytÛ.
)) Slavkov u Brna Město prodává jednotlivé byty. Cena: až 15 tisíc korun za m2 (900 000 korun za byt) Mûsto prodává jen v tûch domech, které opravilo. Nájemníci se zaãali boufiit poté, co vedení radnice oznámilo nabídkovou cenu. Ta se blíÏí témûfi cenû trÏní. Radnice se zavázala, Ïe neprodá byty tfietím osobám.
)) Brno-Královo Pole Městská část se rozhodla privatizovat byty, ale měla vůči magistrátu dluh 2200 korun. KvÛli tomu nûkolik mûsícÛ nájemníci platili nejen hypotéku, ale i nájem.
Poznámka: cena platí pro byt o výměře 60 m2.
KOUPIT, NEBO PLATIT NÁJEM? Obyvatelé městských domů začali slyšet na to, že nájem v obecních bytech poroste k téměř tržní ceně, zatímco jejich byty jsou na prodej za nižší cenu, než nabízejí realitní kanceláře. FOTO: Jiří Sláma
Prodej domů v Brně se rozjel až po roce Brno – Druhá vlna privatizace vypukla v Brnû pfied dvûma lety. Mûsto se rozhodlo prodat více neÏ pût set domÛ, ve kter˘ch Ïije více neÏ deset tisíc rodin. Brno za byty mÛÏe utrÏit aÏ ãtyfii miliardy korun. „Prodej máme uÏ z poloviny za sebou. Do roku 2011 chceme mít domy prodané,“ uvedl námûstek brnûnského primátora Oliver Pospí‰il, kter˘ je za privatizaci odpovûdn˘. Nájemníci zpoãátku nemûli o domy pfiíli‰ velk˘ zájem. Po roce fungování se situace otoãila. V jednotliv˘ch domech se
lidé domluvili na spoleãném postupu, zaloÏili druÏstva a poÏádali o prodej. Obyvatelé mûstsk˘ch domÛ totiÏ zaãali sly‰et na to, Ïe nájem v obecních bytech poroste k témûfi trÏní cenû, zatímco jejich byty jsou na prodej za niωí cenu, neÏ je na trhu. V prÛmûru se kupní cena pohybuje u panelového domu kolem sedmi tisíc korun, u cihlového 8 500 korun. PrÛmûrn˘ byt v panelovém domû, kter˘ má ‰edesát metrÛ ãtvereãních, tak stojí pfiibliÏnû 420 tisíc korun. Podobn˘ byt ve zdûném domû stojí prÛmûrnû pÛl milionu. (hrd)
Jak se privatizuje v Brnû 1. Kdo mÛÏe dÛm koupit – DÛm mohou koupit pouze platící nájemci v pfiípadû, Ïe se dohodne minimálnû nadpoloviãní vût‰ina obyvatel jednotliv˘ch bytÛ. 2. Vefiejná podpora – Poskytnutá sleva nesmí pfiesáhnout pût a pÛl milionÛ korun. Této ãástky lze snadno dosáhnout u velk˘ch domÛ. Proto se musí nájemníci zavázat k tomu, Ïe zaloÏí druÏstvo, které pak nechají do pÛl roku rozpadnout. 3. Zmûna v˘poãtu ceny – Dfiíve se cena vypoãítávala z v˘nosÛ nájemného. V takové cenû se pak neodráÏel technick˘ stav domu ani lokalita, ve které stojí. Nová pravidla proto s tûmito aspekty poãítají. Nûktefií lidé se tak doãkali zlevnûní, jiní zdraÏení. V prÛmûru se ale ceny v˘raznû nemûnily. 4. Slevy – Nájemníci mají moÏnost uplatnit odpoãet slev. Prvních dvacet procent se odeãte z ceny domu v pfiípadû, Ïe kupující sloÏí peníze pfied podpisem kupní smlouvy. Cena domu mÛÏe b˘t aÏ o ãtyfiicet procent men‰í v pfiípadû, Ïe se nov˘ majitel rozhodne dÛm opravovat a spravovat.
Nájemníci v Ostravě: Starostka nedodržela slib UTRŽIT VÍC PENĚZ, NEBO DODRŽET SLIB? VEDENÍ OSTRAVSKÉ MĚSTSKÉ ČÁSTI MARIÁNSKÉ HORYHULVÁKY SE ROZHODLO PRO LEPŠÍ BYZNYS. Veronika Hrdá Ostrava – Paní Jana z ostravské ulice 28. fiíjna se uÏ nemohla dívat na staré radiátory v mûstském bytû, kde bydlí patnáct let. A tak si je vymûnila na vlastní náklady. Mûla k tomu dÛvod. Starostka mûstské ãásti Mariánské Hory-Hulváky Liana Janáãková (Nez.) totiÏ nájemcÛm letos v dubnu slíbila, Ïe nájemníkÛm dÛm prodá.
„A teì jsem pfii‰la nejen o peníze, ale nikdo neví, jestli nepfiijdu i o stfiechu nad hlavou,“ kroutí hlavou paní Jana. Radnice se totiÏ rozhodla místo nájemníkÛm dÛm prodat místnímu podnikateli Simonu Pelikánovi. Pfiitom na jafie prodej domu nájemníkÛm radnice slíbila pokud splní ãtyfii podmínky. KdyÏ v létû obyvatelé pfii‰li s tím, Ïe v‰e dodrÏeli, vedení mûstské ãásti jejich nabídku odmítlo. „Prodali jsme dÛm tfietí osobû. Nov˘ majitel nabídl o osm set tisíc korun více, neÏ dali na stÛl nájemníci,“ uvedl místostarosta ostravské mûstské ãásti Mariánské Hory-Hulváky Jifií Boháã. Radnice tak prodala dvaatfiicet bytÛ za jedenáct milionÛ korun. Jeden byt nového majitele stál témûfi 350 tisíc korun. Realitní kanceláfie pfiitom nabízejí dvoupokojové byty v podobné lokalitû za milion korun.
)) hulvácký prodej
Liana Janáčková starostka Starostka Liana Janáčková slíbila, že prodá obecní byty nájemníkům, pokud splní čtyři podmínky. Například museli zaplatit odhad ceny nemovitosti, založit družstvo a nemít vůči radnici žádný dluh. Nakonec dům zastupitelé prodali místnímu podnikateli, který nad nájemníky zvítězil o osm set tisíc korun vyšší nabídkou.
Podle nûkter˘ch zastupitelÛ se pfiitom radnice nechovala k nájemníkÛm férovû. „Nejen Ïe bylo po‰lapané pfiedkupní právo. Navíc se vedení mûstské ãásti ani nepodivilo nad tím, Ïe nov˘ majitel získal od úfiedníkÛ znalecké posudky, které si nechali nájemníci zpracovat. Pro Pelikána pak nebylo sloÏité nabídnout vy‰‰í cenu, kdyÏ vûdûl, kolik nabízí druhá strana,“ upozorÀuje opoziãní zastupitel Radomír Michniak (ODS). Na popud nájemníkÛ se pfiípadem zab˘val i primátor Ostravy Petr Kajnar. Podle nûj ale samotn˘ prodej nebyl v rozporu se zákonem. „Zjistili jsme, Ïe zastupitelé se na mimofiádném zasedání zastupitelstva dopustili nûkter˘ch procesních nedostatkÛ. V samotném prodeji ale radnice nepochybila,“ uvedl Kajnar.
05_mh1109
16.11.2009 13:05
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 5
AU TA V U L I C Í C H
Zaparkovat? Stále větší problém NEKONEČNÉ HLEDÁNÍ VOLNÉHO MÍSTA. TAK POPISUJÍ ŘIDIČI PROCES PARKOVÁNÍ V CENTRECH A NA SÍDLIŠTÍCH VĚTŠINY MĚST.
Jihlava: Koncesní řízení Cestou koncesního fiízení, kdy parkovací dÛm postaví a bude provozovat soukrom˘ investor, se vydali v Jihlavû. „Mûsto tak nebude zatíÏené investicí nebo nutností brát si úvûr. Odhadované náklady jsou 120 aÏ 150 milionÛ korun,“ uvedl tiskov˘ mluvãí Jihlavy Radek Tulis. Parkovací dÛm bude mít kapacitu 400 vozidel a první auta by v nûm mohla zaparkovat na konci roku 2013. S nedostatkem parkovacích míst bojují také v Opavû. Pro potfieby centra vybudovalo mûsto parkovací dÛm, kde mohou na první dvû hodiny fiidiãi zaparkovat svá auta za pouh˘ch pût korun za hodinu.
Obyvatelé nechtějí bioplynovou stanici STÁLE MÁLO MÍST Problém s nedostatkem míst neřeší snad jen v Kroměříži. Tam dokonce občané sepsali petici proti vzniku parkoviště na úkor zeleně. Foto: Jiří Sláma „Kromû toho upravilo mûsto nûkteré ulice na jednosmûrky, takÏe auta mohou parkovat na jedné stranû silnice. Soustfiedili jmse také v‰echny úfiady státní správy z rÛzn˘ch míst v centru do nového úfiedního kampusu mimo centrum a s velk˘m parkovi‰tûm,“ uvedl opavsk˘ mluvãí Jan ·indler. KvÛli nedostatku parkovacích míst zaãali za stání v centru platit letos i fiidiãi v Bruntále. „A pomûrnû v˘raznû to pomohlo. Díky v˘nosÛm z placeného parkování letos navíc opravíme plochy hned vedle námûstí, kde vznikne sedmaãtyfiicet parkovacích míst,“ fiekl mluvãí bruntálské radnice Jifií Ondrá‰ek. Nedostatek parkovacích míst naopak netrápí KromûfiíÏ. Zato v‰ak musí mûsto fie‰it jejich nerovnomûrné rozmístûní.
„Lidé chtûjí parkovat pokud moÏno pfied vchodem svého domu, coÏ je zejména v centru mûsta ãi na sídli‰tích nemoÏné,“ uvedl tiskov˘ mluvãí KromûfiíÏe Pavel Zrna.
Zpět na kola To, Ïe fie‰ení vût‰inou není jednoduché, ukázalo napfiíklad dûní kolem petice za roz‰ífiení poãtu parkovacích míst, kterou pfied dvûma lety sepsala ãást obãanÛ ze sídli‰tû Bûlidla. „Na jejich v˘zvu mûsto nechalo vypracovat studii, která ov‰em podnítila jinou ãást obyvatel stejného sídli‰tû k sepsání druhé petice, tentokrát proti roz‰ífiení poãtu parkovacích míst. Nelíbilo se jim, Ïe ãást
Ve Znojmě vybudují nový parkovací systém Znojmo – Zlep‰it dopravní situaci ve mûstû, sníÏit poãet ‰patnû zaparkovan˘ch aut a eliminovat dlouhodobé parkování v centru mûsta. To si od nového parkovacího systému slibuje znojemská radnice, která vybudováním systému povûfiila na základû vefiejné soutûÏe soukromou firmu Versia Holding.
)) jak na to – investiční náklady: 130 milionů Kč – provoz parkovišť s různým typem parkování – instalace moderních parkovacích automatů – závorové systémy – parkovací dům se 128 místy
Bruntál má nový park Bruntál – Procházky v Bruntále budou zase o nûco pfiíjemnûj‰í. Bruntál‰tí zde totiÏ tento mûsíc dokonãili rekonstrukci mûstského parku. Projekt je unikátní zejména tím, Ïe na nûj vedení radnice získalo peníze spoleãnû s partnersk˘m polsk˘m mûstem Prudnik. „Mûsta uspûla se sv˘m spoleãn˘m projektem, na jehoÏ realizaci získala dotaci z Evropské unie ve v˘‰i témûfi 1,8 milionÛ euro,“ uvedl mluvãí bruntálské radnice Jifií Ondrá‰ek. Mûstu Bruntál pfiipadne z uvedené celkové sumy pfiibliÏnû ãtrnáct milionÛ korun, coÏ pfiedstavuje devadesát procent celkov˘ch nákladÛ bruntálské ãásti projektu.
Hana Nečasová Napfiíklad v Ostravû chybí tfiicet tisíc parkovacích míst. „Proto mûsto pfied sedmi lety zavedlo pro parkování v centru karty pro obãany a pro firmy. To ale fie‰í problémy jen zãásti,“ uvedla ostravská tisková mluvãí Andrea Vojkovská. Poãet parkovacích míst v‰ak roste pomalu. „Tempo se odvíjí od mnoÏství penûz v rozpoãtu mûsta, coÏ není jiÏ del‰í dobu na poÏadované úrovni. Nechali jsme si zpracovat studii, ze které vypl˘vá, Ïe pokrytí poptávky po parkovacích místech by stálo ãtyfii miliardy korun,“ dodala Vojkovská.
)) ve zkratce
„Souãástí projektu je provoz parkovi‰È s rÛzn˘m typem parkování, instalace nov˘ch moderních parkovacích automatÛ a instalace závorov˘ch systémÛ na parkovi‰tû pro dlouhodobé parkování,“ uvedla mluvãí spoleãnosti Alexandra Kostfiicová. Kromû toho vznikne v ulici Jana Palacha men‰í parkovací dÛm se 128 místy. Investice na vybudování systému v prvních dvou letech pfiev˘‰í tfiicet milionÛ korun a pfiedpokládá se, Ïe za tfiicet let provozu dosáhnou investiãní náklady aÏ sto milionÛ korun. Termín zahájení budování první etapy se kvÛli odvolání vylouãeného úãastníka tendru posunul z ãervna 2009 témûfi o pÛl roku. „Doufáme, Ïe budeme moci zahájit práce zaãátkem roku 2010,“ fiekla Kostfiicová. (haa)
navrÏen˘ch parkovacích míst by musela vzniknout na úkor zelenû,“ fiekl Zrna. KromûfiíÏská radnice nakonec vybudovala kompromisních ãtyfiicet parkovacích míst a poskytla dotované parkování v kryt˘ch garáÏích. „Problémy s parkováním tam v‰ak pfietrvávají,“ dodal Zrna. ¤e‰ení k vylep‰ení problémÛ s parkováním ve mûstech je kromû budování nákladn˘ch nadzemních a podzemích parkovi‰È podle Jindfiicha Friãe z Centra dopravního v˘zkumu nûkolik. „Lidé by se mûli vrátit k MHD nebo cyklistice, pokud jezdí autem, mûlo by v nûm jezdit více lidí. Mûsta by zase mûla budovat systémy záchytn˘ch parkovi‰È na okrajích mûsta s návazností na vefiejnou dopravu,“ uvedl Friã.
Otrokovice – V Otrokovicích nechtûjí mít bioplynovou stanici v areálu teplárny. Firma Biosolar se tak bude muset zfiejmû smífiit s tím, Ïe její investici budou stát v cestû nejen podpisy nespokojen˘ch obãanÛ, ale i radních. Ti totiÏ poslali na krajsk˘ úfiad dopis, ve kterém upozorÀují na nedostatky v dokumentaci EIA a dÛraznû nesouhlasí se schválením takového materiálu. Nová bioplynová stanice by mûla podle plánÛ investora zpracovávat dvacet tisíc tun praseãí kejdy a padesát tisíc tun kukufiiãné siláÏe roãnû.
České dráhy opraví nádražní budovy
Olomouc – Mûsto plánuje pfií‰tí rok vybudovat 130 parkovacích míst v mûstské ãásti Nové Sady a vytipuje dal‰í drobné plochy. Dal‰í parkovací místa by mûli nabídnout také soukromí investofii – v polyfunkãním domû v ulici Hynaisova a relaxaãním centru ·antovka.
Morava – âeské dráhy opraví do konce pfií‰tího roku vytipovaná nádraÏí. Chtûjí investovat témûfi 250 milionÛ korun. Nejvût‰í a nejzásadnûj‰í opravy se chystají na nádraÏích v Telãi, Bfieclavi, Moravském Krumlovû a Letovicích. Dokonãují se projekty na rekonstrukce budov ve Îìáru nad Sázavou a Chrlicích u Brna, kde by mûly b˘t práce zahájeny je‰tû v leto‰ním roce. Dráhy budou také modernizovat nádraÏní haly v Hole‰ovû, Bojkovicích, Olomouci, Ostravû, Jeseníku nebo Fr˘dlantu nad Ostravicí.
KromûfiíÏ – Na místû b˘valého vojenského nástupi‰tû buduje mûsto po odchodu armády nové Hanácké námûstí – poãítá se se stovkou nov˘ch parkovacích míst. Mûsto také plánuje roz‰ífiení parkovacích míst na sídli‰ti Zachar.
Evropské peníze získají dopředu
Jak to fie‰í v jin˘ch mûstech
Karviná – V roce 2012 zaãne slovensk˘ developer stavût multifunkãní centrum s byty a obchody. Nabídne také parkování zdarma. Bfieclav – Mûsto fie‰í parkování ve spolupráci se soukromou firmou, která spravuje chod zóny placeného stání a která v rámci mandátní smlouvy investuje pfií‰tí rok do roz‰ífiení parkovací plochy u polikliniky a do v˘stavby nového parkovi‰tû na sídli‰ti Valtická. Fr˘dek-Místek – Letos mûsto vybudovalo mimo jiné 56 stání v ulici V. Nezvala a 36 stání v ulici Fibichova. Dal‰í místa postupnû pfiib˘vají v rámci revitalizace ulice 8. pû‰ího pluku, kde vznikne aÏ 300 parkovacích míst.
Moravskoslezsko – Faktury vám zaplatíme ihned. UÏ nebudete muset evropské projekty hradit ze svého. Takov˘ je vzkaz Regionální rady Moravskoslezsko v‰em ÏadatelÛm. „Podmínkou provedení platby je pfiednostní uhrazení pfiíjemcova podílu spolufinancování na speciální úãet. Regionální rada Moravskoslezsko následnû pfievede ãást penûz z vefiejn˘ch zdrojÛ a banka provede platbu celé ãástky faktury – pfiímo na úãet dodavatele,“ uvedl David Sventek, fieditel Úfiadu Regionální rady Moravskoslezsko.
INZERCE
OPD
Lépe se vám pojede Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury. Například v Kroměříži byla z OPD financována modernizace tamější železniční stanice. Díky projektu MODERNIZACE ŽST. KROMĚŘÍŽ vzniklo komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a kvalitním osvětlením. Cestující tak mohou nastupovat a vystupovat mnohem pohodlněji a bezpečněji. Došlo také ke zvýšení technické úrovně sdělovacích a zabezpečovacích zařízení. Nové uspořádání kolejiště přispělo i ke zlepšení bezpečnosti v okolí stanice a díky účinným protihlukovým opatřením se snížila hluková zátěž obyvatel žijících poblíž.
www.OP D.cz inz_MorHospodarstvi_268x90.indd 1
3.11.2009 16:09:39
06_mh1109
16.11.2009 13:08
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 6
DEREGULACE NÁJEMNÉHO
Města zdražují nájemné až o polovinu K d e
r e g u l a c e
k o n ã í
v
r o c e
2 0 1 0
K d e
r e g u l a c e
2009 Kã/m2
2010 Kã/m2
nárÛst cen %
Ostrava
34,60
50,02*
44,6
48**
Pelhfiimov
34,67
49,46
42,7
Lí‰eÀ
57,7
Prostûjov
31,60
47
48,7
Kohoutovice
2009 Kã/m2
2010 Kã/m2
nárÛst cen %
Blansko
30
56/39
26,8
Bruntál
23,96–26,02
35,94–38,05
Bfieclav
35,52
56
32,64
50,02/40
22,5
Pfierov
36
47
30,5
Bystrc
Havífiov
31,80
50,02/37,52
17,9
·umperk
31,26
47
50,4
Kr. Pole
HavlíãkÛv Brod
34,69
49,46
42,6
Tfiebíã
34,82
49,46
42
Hodonín
35,52
56/42
18,2
Uherské Hradi‰tû
Jeseník
28,36
41,20
45,3
Vsetín
Karviná
31,80
50,02/36,43
14,6
KromûfiíÏ
36,76
55
49,6
Opava
32,95
50,02
51,8
37
43–57
35,22**
50
37,9
Vy‰kov
35,47
56/44,80
28,5
Znojmo
35,52
35,52
0
Îìár nad Sázavou
42,20
49,46
36**
v
r o c e
2 0 1 2
2009
maximum v roce 2010
2012
45,85
50,40
92,5
38
43,50
92,5
BRNO
Fr˘dek-Místek
36,26
k o n ã í
JIHLAVA
40
44
92,5
66,90
79,30
111,20
43,39
51,72
73,42
OLOMOUC ZLÍN
52
61,34
82
54,12
62,78
84,53
/ ãíslo za lomítkem znamená nájemné po uplatnûní slevy * ‰est ostravsk˘ch obvodÛ bude z této ãástky poskytovat slevy za podmínek odsouhlasen˘ch jednotliv˘mi mûstsk˘mi obvody ** prÛmûrné zv˘‰ení
Lidé v obecních domech zaplatí méně než na trhu s byty OBYVATELÉ BYTŮ S REGULOVANÝM NÁJEMNÝM BUDOU MUSET PŘÍŠTÍ ROK SÁHNOUT HLOUBĚJI DO KAPSY. VĚTŠINA MĚST SE TOTIŽ ROZHODLA VYUŽÍT POSLEDNÍ MOŽNOSTI KE ZVÝŠENÍ NÁJEMNÉHO. Hana Nečasová Maximální nájemné budou od ledna platit nájemníci vût‰iny obecních bytÛ. „Pfievládla obava, Ïe s nájmy zase po dlouhou dobu mûsta nebudou moci h˘bat,“ uvedl tajemník bfieclavského mûstského úfiadu Dalibor Nedûla.
Kromû Bfieclavi tak stanovili nejvy‰‰í moÏné ceny napfiíklad také v Tfiebíãi, ·umperku, Jihlavû ãi Olomouci. „Nájemné jsme nav˘‰ili ze dvou dÛvodÛ – aby se zmen‰il rozdíl mezi trÏním a regulovan˘m nájemn˘m,
kter˘ je v trÏním hospodáfiství dlouhodobû neudrÏiteln˘, a také abychom získali více penûz na údrÏbu a rekonstrukci obytn˘ch domÛ v majetku mûsta,“ uvedl námûstek olomouckého primátora Ladislav ·nevajs.
Jak se stanovuje nájemné? Cílové nájemné (tj. ãástku, kterou budou nájemníci platit po skonãení deregulace) stejnû jako maximální moÏné nav˘‰ení nájmu na pfií‰tí rok stanovuje na základû údajÛ ministerstva financí ministerstvo pro místní rozvoj. Nov˘ v˘mûr nájemného na rok 2010 si mohou nájemníci snadno zkontrolovat pomocí kalkulaãky, která je k dispozici na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Pokud po skonãení deregulace nedojde k dohodû mezi pronajímatelem a nájemcem pfii stanovení nové v˘‰e nájmu, bude rozhodovat soud, kter˘ urãí tzv. v místû obvyklé nájemné.
Na nûkter˘ch radnicích, jako napfiíklad v Jeseníku nebo ve Vsetínû, zákonem povolená maxima nevyuÏili. „Nav˘‰ení o více neÏ dvacet korun na metr ãtvereãní by pro nájemníky pfiedstavovalo mûsíãní nárÛst minimálnû ‰est aÏ osm set korun. V tûchto bytech Ïijí pfieváÏnû sociálnû znev˘hodnûné rodiny, proto se radní shodli na ãástce 50 korun místo 57,50 za metr ãtvereãní,“ vysvûtlila vsetínská starostka Kvûtoslava Othová. V jin˘ch mûstech zase sice vyuÏili moÏnost stanovit maximální nájem, ale z ãinÏe pak nájemníkÛm nabízejí slevy. „Vzhledem k ekonomické situaci obyvatel a vysoké nezamûstnanosti se radní rozhodli o poskytnutí dvacetiprocentní slevy na rok 2010,“ uvedla fr˘decko-místecká mluvãí Jana Matûjíková. Slevy nabízí také napfiíklad Karviná ãi Blansko. Bfieclavská radnice zase dala kaÏdému nájemníkovi ‰anci koupit si byt za zlomek
Neplatičů ubývá. Taky díky důslednému vymáhání a soudům. POČET LIDÍ, KTEŘÍ BUDOU MÍT PROBLÉM ZAPLATIT NÁJEM, PODLE SDRUŽENÍ NÁJEMNÍKŮ OD NOVÉHO ROKU PŘIBUDE. UŽ TEĎ MÁ PRÝ S PLACENÍM NÁJEMNÉHO PROBLÉMY VÍCE NEŽ 171 TISÍC DOMÁCNOSTÍ. Podklady ministerstva financí, na základû kter˘ch se vytváfií cílové hodnoty nájemného, nejsou podle zástupcÛ nájemníkÛ vûrohodné. „Vycházejí z nedostateãného mnoÏství dat a navíc jsou omezena na segment dat z prodejÛ realitních kanceláfií pro úzkou ‚horní pfiíjmovou vrstvu‘ spoleãnosti.
Vzniká tak fale‰né vûdomí o cenách,“ fiíká Pavel Bfieza, pfiedseda krajské organizace SdruÏení nájemníkÛ v Brnû. Podle vût‰iny mûst v‰ak zatím dluÏná ãástka za nájemné postupnû klesá. „Za poslední dobu se morálka nájemníkÛ zlep‰ila. Jednak díky systematické práci domovní správy, ale také díky rychlej‰ímu jednání soudÛ, které ãasto vedlo k vystûhování problémového nájemníka,“ fiíká bfieclavsk˘ tajemník Dalibor Nedûla. „NeplatiãÛ ub˘vá,“ potvrzuje znojemská tisková mluvãí Denisa ·ipo‰ová. Hlavním dÛvodem je podle ní dÛsledné vymáhání pohledávek. „Zatímco na konci roku 2006 byly dluhy na nájemném asi osm a pÛl milionu korun, na konci minulého roku byly o dva miliony niωí,“ dodala ·ipo‰ová. (haa)
Zdražujeme, abychom mohli opravovat zdevastované domy Jaroslav Horák náměstek primátora Opavy Opava – Ze tfiiatfiiceti na padesát korun za metr ãtvereãní. Témûfi dvaapadesátniprocentní nav˘‰ení nájemného ãeká obyvatele obecních domÛ v Opavû. U dvoupokojového bytu v centru mûsta to znamená zdraÏení nájemného z 1 812 korun na 2 750 korun, tedy témûfi o tisícovku. „Vím, Ïe pro nûkoho to mÛÏe b˘t mnoho, trÏní nájemné je v‰ak mnohonásobnû vy‰‰í,“ fiíká námûstek opavského primátora Jaroslav Horák. Proã se mûsto rozhodlo zv˘‰it nájemné o maximální moÏnou ãástku? Jedním z hlavních dÛvodÛ jsou náklady na opravy bytÛ a domÛ, které
jsou v Opavû opravdu vysoké, a nájemné na jejich pokrytí zdaleka nestaãí. Kromû toho se snaÏíme stáhnout rozdíl mezi trÏním a regulovan˘m nájemn˘m. V Opavû jsou trÏní ceny o 62 procent vy‰‰í, coÏ je i v porovnání s jin˘mi mûsty obrovsk˘ rozdíl. Kam budete peníze ze zv˘‰eného nájemného investovat? Mûsto má v majetku asi 600 bytÛ, z nichÏ vût‰ina nutnû potfiebuje nová okna, fasády ãi jiné opravy. Renovujeme postupnû, zatím vlastnû jen hasíme ty nejvût‰í problémy. Zv˘‰ení nájemného nám ãásteãnû pomÛÏe tento postup urychlit. Neobáváte se zv˘‰ení poãtu dluÏníkÛ? Myslím, Ïe k tomu nedojde. Nájemníci, jejichÏ náklady na bydlení pfiesáhnou tfiicet procent mají nárok na pfiíspûvek na bydlení. V katastrofick˘ch pfiípadech mÛÏe pomoci i mûsto.
Kolik dluží nájemníci moravským městům mûsto Brno-stfied Bruntál Fr˘dek-Místek Olomouc Hodonín Znojmo Blansko Tfiebíã Brno-Kohoutovice Jeseník Îìár n. Sázavou Opava Pelhfiimov
poãet bytÛ
kolik nájemníci dluÏí
7 000 1400 1535 2270 870 4 000 822 570 1 800 450 534 610 562
110 mil. 11,9 mil. 9,5 mil. 7,5 mil. 7,5 mil. 8,5 mil. 6 mil. 4,5 mil. 3 mil. 2,1 mil. 1, 75 mil. 1,3 mil. 980 tis.
Cenu nezvýšíme kvůli krizi. Lidé by na to neměli Petr Nezveda starosta Znojma
i na bûÏné obyvatele, pro které by skokové nav˘‰ení nájemného mohlo znamenat velk˘ zásah do rodinn˘ch rozpoãtÛ. Nechtûli jsme prohlubovat uÏ tak sloÏitou situaci.
Znojmo – Obyvatelé obecních bytÛ ve Znojmû zaplatí pfií‰tí rok za nájemné stejnû jako letos. Cena za metr ãtvereãní tak zÛstane na ‰estatfiiceti korunách. „Nájemné se pfiitom dÛchodcÛm a nûkter˘m sociálnû slab˘m nezvy‰ovalo ani letos,“ fiíká starosta Znojma Petr Nezveda.
Nebudou Znojmu peníze, které by mohlo získat zv˘‰ením nájemného, chybût? V‰echny peníze investujeme zpût do oprav bytÛ a domÛ. V této oblasti podle odhadÛ uÏ nyní chybí asi jedna miliarda korun. Patnáct milionÛ korun, které bychom získali zv˘‰ením nájemného, by situaci nevyfie‰ilo.
Proã se mûsto rozhodlo nájemné vÛbec nezvy‰ovat? Znojmo uÏ na poãátku tohoto roku rozhodlo, Ïe pro rok 2010 nájemné zvy‰ovat nebude. Hlavním dÛvodem byla souãasná ekonomická krize, která doléhá nejen na firmy ãi nadnárodní podniky, ale
Jaká je asi trÏní cena u srovnateln˘ch bytÛ ve va‰em mûstû? TrÏní cena je asi tfiikrát vy‰‰í. Pfied dvûma lety jsme zvy‰ovali nájemné na maximální moÏnou míru, teì nás ale ve srovnávání cen zastavila krize. (haa)
trÏní ceny – metr ãtvereãní asi za tfii a pÛl tisíce korun. „Cena prÛmûrného bytu tak vychází asi na dvû stû aÏ tfii sta tisíc korun, coÏ je minimálnû pûtkrát ménû neÏ trÏní cena starého bytu v Bfieclavi,“ uvedl tajemník Dalibor Nedûla. Nabídky podle nûj zatím vyuÏilo témûfi 1 250 nájemníkÛ a mûstu tak zbylo jen asi 250 bytÛ. „Ti, ktefií nabídku odkoupit byt nevyuÏili, se budou muset smífiit se zv˘‰en˘m nájemn˘m,“ dodal Nedûla. Zatímco deregulace konãí pro vût‰inu mûst pfií‰tím rokem, v moravsk˘ch krajsk˘ch mûstech kromû Ostravy se nájmy uvolní aÏ v roce 2013. „Nájemné v tûchto lokalitách pfiesáhlo ãástku 40 korun za metr ãtvereãní a jednorázové nav˘‰ení na cílové nájemné by znamenalo vysoké sociální zatíÏení nájemníkÛ,“ vysvûtlil Pavel Rakou‰, fieditel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj.
)) byty ve zkratce
Více peněz na příspěvek V souvislosti s deregulací také ministerstvo práce a sociálních vûcí poãítá s tím, Ïe na pfiíspûvky na bydlení bude v pfií‰tím roce zapotfiebí více penûz. „Proto v návrhu státního rozpoãtu 2010 poãítalo s nav˘‰ením prostfiedkÛ, a to ve srovnání s leto‰ním rokem o 600 milionÛ korun,“ uvedla mluvãí ministerstva práce a sociálních vûcí ·tûpánka Filipová. V návrhu rozpoãtu tak ministerstvo poãítá s 2,7 miliardami korun.
Dotace na sociální byty odstartovaly Od zaãátku listopadu jsou dostupné dotace na v˘stavbu sociálního nájemního bydlení. „Byty postavené pomocí této dotace jsou urãeny domácnostem s nízk˘mi pfiíjmy, zdravotnû postiÏen˘m a seniorÛm, na které má deregulace nájemného nejvût‰í dopad,“ uvedl fieditel odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Pavel Rakou‰. Státní fond rozvoje bydlení pfiijímá Ïádosti od 15. fiíjna a zatím byl poÏádán o podporu v˘stavby na 124 sociálních bytÛ.
Největší investice do bytového fondu Ostravsko – Investovat tfii miliardy korun do oprav bytového fondu plánuje v následujících tfiech letech realitní skupina RPG Real Estate. „Za posledních pût let modernizací pro‰ly tisíce bytÛ. Nyní se zamûfiujeme na komplexní regenerace cel˘ch blokÛ,“ uvedl generální fieditel Tony Aksich. RPG Real Estate je zapojena do realizace Integrovan˘ch plánÛ rozvoje mûst v Karviné a Orlové, kde se spolu s mûsty podílí na regeneraci sociálnû vylouãen˘ch lokalit, a to zãásti i s vyuÏitím dotací z fondÛ EU.
07_mh1109
16.11.2009 16:08
Stránka 1
LISTOPAD 2009
KB: Úvěry od obcí vzrostly o dvacet pět procent OBCE A MĚSTA JSOU PRO BANKY STÁLE LUKRATIVNÍMI KLIENTY. POTVRZUJÍ TO I STATISTIKY KOMERČNÍ BANKY. SAMOSPRÁVY I PŘES VÝPADEK PŘÍJMŮ DOKÁŽOU SPLÁCET, CO SI PŮJČILY. Jaké jsou va‰e prognózy makroekonomického v˘voje pro v˘voj financí ve vefiejném sektoru pro následující rok? Odhady ekonomického v˘voje se v souãasné dobû v˘raznû odli‰ují. Komerãní banka v tuto chvíli poãítá pro rok 2010 s rÛstem ekonomiky o 1,3 procenta. To je srovnatelné s pohledem âeské národní banky, která pfiedpokládá 1,4 procenta. Pesimistiãtûj‰í je naopak prognóza ministerstva financí, která poãítá s rÛstem pouze o 0,3 procenta. Z toho vypl˘vá, Ïe plán rozpoãtu na rok 2010 z dílny ministerstva financí je tentokráte zaloÏen na velmi konzervativních pfiedpokladech. Jak by ovlivnil vefiejné rozpoãty vበscénáfi? Pokud by se naplnil nበoptimistiãtûj‰í scénáfi, znamenalo by to dodateãn˘ch zhruba deset miliard korun na pfiíjmové stranû, a tedy o to niωí deficit ve srovnání s plánem ministerstva financí. Vefiejné finance v‰ak i tak budou hospodafiit se schodkem, státní zadluÏení se tedy bude nadále zvy‰ovat.
STRANA 7
AKTUÁLNĚ
OvlivÀuje hospodáfiská recese schopnost splácení úvûrÛ samospráv? Subjekty z vefiejného sektoru patfií mezi „nejvzornûj‰í“ klienty banky a jejich disciplína pfii splácení úvûrÛ zÛstává i pfies nepfiíznivou ekonomickou situaci dobrá. Poãty ohroÏen˘ch úvûrÛ jsou v tomto segmentu naprosto marginální. Bûhem posledního roku jejich poãet dokonce klesl. Obrací se na vás obce s Ïádostí o upravení splátek? Obce se na banku témûfi neobrací, a to i pfies pokles jejich pfiíjmÛ. Pfiedpokládáme, Ïe dÛvodem je obezfietn˘ pfiístup k úvûrovému finacování a nastavení dluhové sluÏby v minul˘ch letech. Zaznamenali jste pokles Ïádostí o úvûry ze strany obcí a mûst? V loÀském a leto‰ním roce poptávka po financování v˘raznû vzrostla v porovnání s rokem 2007. Jen za poslední rok narostl objem ãerpan˘ch úvûrÛ municipalit v Komerãní bance o pûtadvacet procent. Hlavním tahounem poptávky je nabídka evropsk˘ch dotací, která v souãasné dobû dosahuje svého vrcholu a je pravdûpodobné, Ïe v souãasné mífie se jiÏ nebude opakovat. Promûnila se nûjak i struktura úãelÛ úvûrÛ? Investiãní zámûry obcí do znaãné míry kopírují priority dané dotaãními programy a legislativními poÏadavky. Lze fiíci, Ïe mimo tyto
Protest zemědělců: Ceny mléka nás zničí
oblasti je realizováno jen minimum projektÛ. Mezi nejãastûj‰í projekty patfií investice do infrastruktury jako jsou: ãistiãky odpadních vod, kanalizace, vodovody, dopravní komunikace, rekonstrukce a zateplování budov, jako jsou ‰koly a nemocnice. Mûsta si pÛjãují také na obnovu vefiejn˘ch prostranství, staví cyklostezky a infrastrukturu pro voln˘ ãas. Rozdíl oproti minul˘m letÛm je viditeln˘ zejména v nárÛstu poãtu projektÛ v˘stavby a rekonstrukce ãistíren odpadních vod a kanalizací. Celkov˘ nárÛst investiãní aktivity obcí je pak dán ãasovû omezenou a zfiejmû neopakovatelnou moÏností ãerpat velké objemy dotací ze strukturálních fondÛ. Jak mají obce reagovat v pfiípadû, Ïe nebudou schopny doãasnû splácet úvûr? Naprosto jednoznaãnû lze doporuãit vãasnou komunikaci. Pokud klient informuje banku o hrozících potíÏích se splácením vãas, je velmi pravdûpodobné, Ïe bude moÏné dohodnout se na restrukturalizaci úvûru a úpravû splátkového kalendáfie. Obec tak bude moci své závazky uhradit, aniÏ by byla zároveÀ ohroÏena realizace projektÛ.
Jan Vejmělek analytik Komerční banky
RADĚJI VYLÍT NEŽ VYPÍT Zemědělci na konci října protestovali na čtyřech místech na Moravě proti nízkým výkupním cenám mléka. Aby upozornili na zoufalou situaci, začali na pole vylévat ranní várku nadojeného mléka. Jen za Oslavanami na Brněnsku vylili na pole přes padesát tisíc litrů (na snímku). Mlékárny nyní za litr mléka platí producentům kolem 5,50 korun. Podle farmářů se reálná cena pohybuje kolem deseti korun. Od roku 1993 v Česku podle údajů Agrární komory klesl počet dojnic z milionu na zhruba 380 tisíc. Podle farmářů se tak brzy může stát, že Česko nebude v produkci mléka soběstačné. FOTO: Jiří Sláma
INZERCE
"2.ë.3+Ƭ#!-053¬ -¬026.·¬.*%-#%¬ %PCB LEZTFOPWxQPTUBWFOlBENJOJTUSBUJWOxPCDIPEOpLPNQMF YZQSPEeWBMZBQSPOBKpNBMZUlNx¤TBNZ KFQSZi¥JSPLeOBCpELB EOFTVNP°VKFOeKFNDµN BCZCZMJWZCpSBWp5x°p[UPIPQ¤FEF W¨pNQSPKFLUZTW¹SB[OPVQ¤JEBOPVIPEOPUPV+FEOpN[OJDIKF J$BNQVT4DJFODF1BSLW#SOx EPOxIP°TFKJ°OBTUxIPWBM QSWOpOeKFNDF TQPMFiOPTU"55#SOP
$BNQVT4DJFODF1BSLOBCp[pGMFYJCJMOpQSPTUPSZU¤FUpHFOFSBDF,BODFMe¤TLlCVEPWZU¤pEZ"KTPVLPODJQPWeOZUBL BCZVNP°OJMZ QSPWP[PWeOpW¨FDIUZQµPCDIPEOpDIBLUJWJUWiFUOxW¹[LVNO¹DIBW¹WPKPW¹DIMBCPSBUP¤p ¨LPMpDpDITU¤FEJTFL UFDIOPMPHJDL¹DI DFOUFSBDFOUFSQSPW¹[LVNBW¹WPKWPCMBTUJ*5
,OKALITA S P£IDANOU HODNOTOU ¦2OLI DNES NEHRAJE JEN KVALITA PROVEDENo A VYBA VENo PROSTOR DOSTUPNOST LOKALITY FLEXIBILITA BUDOV NEBO T£EBA BEZPROBLkMOVk PARKOVdNo TEDY VwCI KTERk JSOU U §PIhKOV¸CH PROJEKT´ SAMOZ£EJMOS To £oKd 7 $ACKIW Z DEVELOPERSKk SPOLEhNOSTI !)',).#/,. ¦0OTENCIdLNo NdJEMCI STdLE hASTwJI ¯dDAJo PRVOT£oDNo LOKALITY A DYNAMICKk INSPIRATIVNo PROST£EDo KTERk POZITIVNw P´SOBo JAK NA ZAMwST NANCE TAK NA ZdKAZNoKY 3 ToM JAK SE CHARAKTER PODNIKATELSK¸CH ZdMwR´ VE ST£EDNo %VROPw MwNo VE PROSPwCH SOFISTIKOVANwJ§oCH VZdJEMNw PROVd ZAN¸CH OBOR´ S ORIENTACo NA SLU¯BY A V¸ZKUM SE SPOLEhNOSTI SNA¯o P´SOBIT TAM KDE MOHOU NEJEN P£ITdHNOUT §PIhKOVk ZAMwSTNANCE ALE TAKk VYU¯oT SYNERGIo KTERk SE V TwCHTO OBORECH NABoZEJo 0RdVw TO PAT£o MEZI NEJVwT§o V¸HODY PROJEKT´ JAKO JE BRNwNSK¸ #AMPUS 3CIENCE 0ARK .wKDE KDE TO ¯IJE &IRMY DNES U¯ NEHLEDAJo JEN VYHOVUJoCo KANCELd£E NEBO MALOOBCHODNo PROSTOR URhIT¸CH PARAMETR´ ALE MoSTO KDE JEJICH PROVOZOVNA hI SoDLO BUDOU SOUhdSTo §IR§oHO SMYSLUPLNkHO KONTEXTU ¦.dJEMCI STdLE hASTwJI ZVA¯UJo TO JAK SE JEJICH ZAMwSTNANCI DOSTANOU DO PRdCE KAM BUDOU CHODIT NA OBwDY ZDA SI BUDOU MoT KDE NAKOUPIT KDE ZASPORTOVAT KDE V KLIDU POSEDwT :EJMkNA U NADNdRODNoCH SPO LEhNOSTo JSOU TYTO OTdZKY STANDARDNo SOUhdSTo FIREM No KULTURY POTVRZUJE 7 $ACKIW .E NdHODOU TEDY VELKk MEZINdRODNo FIRMY TYPU $(, )"- !CCENTURE 3ONY (ONEYWELL NEBO $ELL VYHLEDdVAJo KOMPLEXNw £E§ENk PROJEKTY JAKO JE 4HE 0ARK KTER¸ SPOLEhNOST !)',).#/,. VYBUDOVALA V 0RAZE NA #HODOVw NEBO BRNwNSK¸ #AMPUS 3CIENCE 0ARK ¦+DY¯ JSME HLEDALI IDEdLNo KANCELd£SKk PROSTORY PRO NA§E DYNAMICKY SE ROZVoJEJoCo CENTRUM MwLI JSME NwKOLIK PODMoNEK £oKd /LD£ICH 'RULICH 3ECURITY -ANAGER SPOLEhNOSTI !44 "RNO ¦.E§LO NdM POUZE O TO ABY SoDLO !44 V "RNw BYLO DOSTATEhNw REPREZENTATIVNo TO JSME BRALI JAKO SAMOZ£EJMOST ALE P£EDEV§oM ABY KANCELd£SKk PROSTORY SPLOVALY V§ECHNY NA§E
NdROKY JAKO NAP£oKLAD DOSTATEK KONFERENhNoCH MoSTNOSTo hI PROSTOR PRO §KOLENo ZAMwSTNANC´ VhET Nw LABORATO£E $´LE¯IT¸M FAKTOREM KTER¸ HRdL ROLI P£I NA§EM ROZHODOVdNo BYLA CELKOVd VYBAVENOST #AMPUSU V¸BORNd DOSTUPNOST AUTEM I -($ DOSTATEK RESTAURACo OBCHODNo ST£EDISKO A TAK DdLE *EDNODU§E V§E CO NA§IM ZAMwSTNANC´M NABoZo MAXIMdLNo KOMFORT NEJEN BwHEM PRACOVNo DOBY ALE I PO JEJoM SKONhENo DOPLUJE / 'RULICH +ANCELd£E LABORATO£E 2$ .E NOVd hTVR½ ¦#AMPUS 3CIENCE 0ARK JE KROMw SVk POLOHY V BLoZ KOSTI CENTRA I VELETR¯NoHO AREdLU "66 UNIKdTNo ToM ¯E NA ROZDoL OD IZOLOVAN¸CH DEVELOPERSK¸CH PRO JEKT´ JE ORGANICKY PROPOJEN¸ SE SV¸M NEJBLI¯§oM OKOLoM -ASARYKOVOU UNIVERZITOU &AKULTNo NEMOC NICo "OHUNICE A SOUSEDoCoMI OBYTN¸MI hTVRTwMI £oKd NA ADRESU BRNwNSKkHO PROJEKTU 7 $ACKIW Z !)',).#/,. .AVoC NABoZo MNOHEM VoC NE¯ JEN KANCELd£E LABORATO£E NEBO 2$ +ROMw #AMPUS 3CIENCE 0ARK JE SOUhdSTo PROJEKTU I NdKUPNo CENT RUM #AMPUS 3QUARE S NABoDKOU OBCHOD´ SLU¯EB A OBhERSTVENo 4AKk DoKY TOMU Md TENTO KOMPLEX SE SV¸MI VE£EJN¸MI PROSTRANSTVoMI A NAVR¯ENOU PARKOVOU uPRAVOU AMBICI STdT SE P£IROZEN¸M OBCHODNoM PRACOVNoM A SPOLEhENSK¸M CENTREM PRO P£ILEHLk BRNwNSKk hTVRTI "OHUNICE A ,oSKOVEC
*ANA 6OJTOVd VOJTOVA AIGLINCOLNCZ
08-09_mh1109
16.11.2009 13:10
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 8–9
PA S I V N Í D O M Y
Zájem o pasivní domy v Česku roste. Pomůže i program Zelená úsporám Žít bez radiátorů PETR MAREČEK SI SPLNIL SEN. POSTAVIL SI KRÁSNÝ DŮM A ZA PROVOZ V NĚM PLATÍ PATNÁCT SET KORUN MĚSÍČNĚ. JEHO FIRMA TOTIŽ V ŽIDLOCHOVICÍCH U BRNA POSTAVILA ULICI PASIVNÍCH DOMŮ. A ON BYDLÍ V JEDNOM Z NICH. Veronika Hrdá Îidlochovice – Venku je pût stupÀÛ nad nulou. KdyÏ vkroãíte pfies práh domu Petra Mareãka, je vám ihned teplo. V ob˘váku, kde vás pfiivítá, je pfiíjemn˘ch dvacet stupÀÛ. Do hledání radiátorÛ se v‰ak nepou‰tûjte. Nacházíte se totiÏ v pasivním domû. „Tady topím na principu vûtrání. Na stfie‰e mám solární kolektor, kter˘ ohfiívá vzduch a ten se pak pomocí ventilace vhání dovnitfi. Systém je udûlan˘ tak, aby vzduch cirkuloval a teplota se udrÏela na konstantní hodnotû,“ fiíká Mareãek. Pûtipokojov˘ dÛm vypadá na první pohled stejnû jako kaÏd˘ jin˘. KdyÏ se ale majitel zaãne chlubit tím, jak jeho dÛm vznikal, pochopíte rozdíl. NejdÛleÏitûj‰í je izolace. „Nûkteré firmy vsadily na dfievo. Já vûfiím betonu. TakÏe celá skofiápka domu je z tohoto materiálu. Od základÛ aÏ po stfiechu,“ vysvûtluje jednatel firmy Passive house. Cel˘ dÛm je pak obloÏen˘ je‰tû tfiiceticentimetrovou vrstvou polystyrenu. Stfiecha pûtatfiiceticentimetrovou. Pfii klasickém zateplování se pfiitom upevÀují patnáct centimetrÛ ‰iroké desky. „Paradoxnû pak samotná zeì vyjde levnûji neÏ klasická,“ upozorÀuje majitel. Stavba pasivního domu ale nakonec stojí o patnáct procent více neÏ bûÏné domy.
Lidé, ktefií se rozhodnou bydlet v takovém domû, se musí pfiipravit napfiíklad na vût‰í investici do oken. Ta jsou o dvacet procent draωí neÏ „normální“ eurookna. V pasivním domû totiÏ musí b˘t naisntalována trojskla s vzácn˘m plynem argonem. Navíc by mûla b˘t vybavená elektrick˘mi Ïaluziemi. To aby se dÛm v létû nepfiehfiíval. Obyvatelé si musí pfiiplatit také za masivní dvefie. PfiestoÏe se Mareãek rozhodl pro vytápûní a ohfiev vody na solární panely, jeho sousedé si nechali do zemû v zahradû vybudovat tepelné ãerpadlo. „Cenovû to ale pak vyjde stejnû. Tady na jiÏní Moravû solární panely nejsou ‰patné,“ vysvûtluje Mareãek.
Majitel domu byl sám pfiekvapen˘, jak dlouho teplo v místnostech zÛstane. „Pfied rokem jsem v tûch nejvût‰ích mrazech odjel do zahraniãí. V‰echno jsem vypnul, a kdyÏ jsem se po ãtrnácti dnech vrátil, v místnostech bylo devatenáct stupÀÛ. Zatímco venku bylo mínus deset, uvnitfi klesla teplota o jeden stupeÀ,“ fiíká Mareãek. Sám si vytápí dÛm na dvacet stupÀÛ. Teplomilní lidé si v‰ak mÛÏou jednodu‰e „pfiiloÏit“. „KaÏd˘ stupeÀ navíc uÏ ale znamená o sedm procent více nákladÛ,“ upozorÀuje Mareãek. PfiestoÏe uÏ má za sebou desítky postaven˘ch pasivních domÛ, pfiiznává, Ïe svoji techniku stále zdokonaluje a hledá nové principy. „V âesku jsme teprve na zaãátku. V Rakousku jsou pasivní domy uÏ standard,“ fiíká. Teì napfiíklad vym˘‰lí, jak decentralizovat teplo v domû. „Je jasné, Ïe napfiíklad v dûtském pokoji chcete mít více tepla neÏ v ob˘váku. To zatím pasivní domy neumí. Ale pracujeme na tom,“ smûje se.
Hana Nečasová Novû si tak budou moci zájemci zaÏádat o dotaci na jakékoliv úsporné opatfiení. Tedy za pfiedpokladu, Ïe dosáhnou kvalitativních kritérií a poÏadované úspory roãní mûrné potfieby tepla o minimálnû dvacet procent. PÛvodnû ministerstvo poÏadovalo
kombinaci nûkolika opatfiení najednou. Teì mají ‰anci i ti, ktefií si nemohou vût‰í investici dovolit. „Îádost podalo pfies tisíc zájemcÛ. Zatím bylo schváleno ve dvou dávkách 636 Ïádostí celkem za více neÏ 105 milionÛ korun,“ uvedl tiskov˘ mluvãí programu Michal Uryã. Ministerstvo pfiitom letos plánovalo rozdûlit deset miliard korun. První Ïadatelé nyní dostávají smlouvy, na jejichÏ základû dostanou na úãet peníze. Nejvût‰í zájem je o dotace na zateplování a o solární kolektory. „Postupnû nabíhají také bytové domy postavené panelovou technologií a máme první Ïádosti o v˘stavbu pasivních domÛ,“ dodal Uryã. Nejvût‰í zájem podle nûj projevují zejména fyzické osoby, postupnû ale zaãínají také nabíhat Ïádosti od bytov˘ch domÛ, tedy od druÏstev ãi spoleãenství vlastníkÛ.
Deset mýtů o pasivních domech sou draωí neÏ obyãejné domy
J
Nejsou. Pokud bychom srovnali stejnû vypadající dÛm postaven˘ v pasivním standardu a dÛm postaven˘ podle souãasn˘ch norem, není rozdíl v cenû více neÏ deset procent. Rozhodující v‰ak je, co mÛÏe b˘t v pasivním domû draωí? Jsou to o nûco vût‰í náklady na materiál a vy‰‰í náklady na kvalitnûj‰í práci. Pro dÛm je potfieba více izolací, pasivní dÛm je pfiibliÏnû dvakrát aÏ tfiikrát lépe izolován neÏ dÛm standardní. Dále jsou to tûsnící pasky a profily, aby dÛm neztrácel energii unikajícím tepl˘m vzduchem, a hlavnû kvalitnûj‰í okna a dvefie ve fasádû. Pokud mluvíme o vy‰‰ích nákladech na kvalitnûj‰í práci, jsem pfiesvûdãen, Ïe to nejsou náklady navíc, ale Ïe kvalitnûj‰í práce by mûla b˘t provedena a zaplacena i na ostatních novû stavûn˘ch domech. Pfii kalkulaci nákladÛ nesmíme zapomenout na odeãtení nákladÛ na chybûjící systém topení. To je v pasivním domû nahrazeno vûtráním s rekuperací tepla, které mÛÏe b˘t podstatnû levnûj‰ím. Zajímavé je, Ïe pasivní dÛm mÛÏe b˘t i levnûj‰í, neÏ je standardní dÛm podle pÛvodní pfiedstavy klienta. Je totiÏ kompaktní, bez zbyteãn˘ch v˘ãnûlkÛ a objemov˘ch „ozdob“ v podobû ark˘fiÛ, vik˘fiÛ a podobnû. Ty jsou drahé a zpravidla potfiebují údrÏbu a opravy.
V Česku jsme na začátku, v Rakousku je to standard
Zelená úsporám: Získat dotaci je teď mnohem jednodušší ŠANCI ZÍSKAT DOTACI Z PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM MAJÍ OD LÉTA TÉMĚŘ VŠICHNI. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TOTIŽ UPRAVILO PODMÍNKY A OTEVŘELO PROGRAM I MENŠÍM INVESTICÍM.
V ČESKU JICH STOJÍ NĚKOLIK DESÍTEK. Můžete v nich uspořit až devadesát procent nákladů na vytápění. To jsou pasivní domy. „Návrhy na další desítky domů leží zatím nezrealizované na papírech architektů. Zájem o pasivní domy stoupá,“ říká ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. Zdražování energií a také politické excesy s plynem podle něj další zájem lidí o pasivní domy ještě podnítí. „Novým impulsem se může stát také program Zelená úsporám,“ dodává Bárta.
edostatek ãerstvého vzduchu
N
Infografika a fota: Centrum pasivního domu
Na co je moÏné získat dotaci Oblast A: Úspora energie za vytápûní – celkové nebo dílãí zateplení rodinn˘ch nebo bytov˘ch domÛ (panelové i nepanelové technologie) – v pfiípadû dílãího zateplení obytn˘ch budov je základním poÏadavkem pro poskytnutí podpory dosaÏení dvacetiprocentní úspory energie na vytápûní, a to realizací alespoÀ jednoho z pfiedepsan˘ch opatfiení – v˘mûnou nebo úpravou oken, zateplením stfiechy, zateplením vnûj‰ích stûn atd. – v pfiípadû celkového zateplení je podmínkou pro poskytnutí podpory dosaÏení energeticky úsporného standardu, tedy roãní mûrné potfieby tepla nejv˘‰e 70 kWh/m2 u rodinn˘ch domÛ a nejv˘‰e 55 kWh/m2 u bytov˘ch domÛ, a zároveÀ sníÏení potfieby energie na vytápûní o ãtyfiicet procent Oblast B: V˘stavba v pasivním energetickém standardu – v˘stavba nov˘ch rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ splÀujících pasivní energetick˘ standard, podporována je i zmûna stavby stávajících obytn˘ch domÛ na energeticky pasivní domy – podmínkou pro pfiidûlení podpory je v obou pfiípadech dosaÏení mûrné roãní potfieby tepla nejv˘‰e 20 kWh/m2 u rodinn˘ch domÛ respektive 15 kWh/m2 u bytov˘ch domÛ – dotace se pfiidûluje jako pevná ãástka na jeden rodinn˘ dÛm (250 000 korun) nebo jednu bytovou jednotku v bytovém domû (150 000 korun) Oblast C: VyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro vytápûní a pfiípravu teplé vody – v˘mûna stávajících neekologick˘ch zdrojÛ vytápûní (uhlí, kapalná fosilní paliva, elektfiina) za nízkoemisní zdroje na biomasu a úãinná tepelná ãerpadla v rodinn˘ch a bytov˘ch domech. – podmínkou pro získání podpory je dosaÏení pfiedepsané úãinnosti zdroje a emisních parametrÛ
)) jak postupovat )) Najděte si odborníka na zpracování projektu Odborník vám zpracuje projekt a takzvané energetické hodnocení a pomÛÏe s vyplnûním krycího listu technick˘ch parametrÛ k Ïádosti. Odborníka najdete v databázi âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ (vyhledávání na www.ckait.cz) nebo v seznamu âeské komory architektÛ (www.cka.cc). )) Vyberte si dodavatele a výrobek Vámi vybranou investici musí provést firma zafiazená v Seznamu odborn˘ch dodavatelÛ. V˘robky ãi technologie, které chcete pouÏít, musejí b˘t zaregistrovány v Seznamu v˘robkÛ a technologií. Oba seznamy jsou dostupné na stránkách www.zelenausporam.cz. Pokud si chcete vybrat firmu, která v seznamu není, poÏádejte ji, aby se nechala do seznamu zapsat.
Opak je pravdou. V dobû, kdy nelze bez pl˘tvání energií vûtrat okny, pracuje jednoduch˘ vûtrací systém s rekuperátorem. V nûm se teplo z ven vyfukovaného vyd˘chaného vzduchu
)) Vyplňte žádost o podporu Formuláfi získáte na kaÏdém krajském pracovi‰ti Státního fondu Ïivotního prostfiedí nebo na webov˘ch stránkách programu www.zelenausporam.cz. Fyzické osoby nepodnikající mohou formuláfi získat také na poboãkách bank, které jsou do programu zapojeny. Spolu se Ïádostí je tfieba pfiiloÏit vyplnûn˘ formuláfi krycího listu. )) S vyplněnými formuláři přijďte na pracoviště SFŽP Fyzické osoby nepodnikající s krycím listem a projektem vãetnû energetického posudku v oblastech A a B musejí nejprve nav‰tívit krajské pracovi‰tû SFÎP, kde pfiedloÏené dokumenty posoudí a potvrdí, coÏ bude trvat nanejv˘‰e tfiicet pracovních dnÛ. K posouzen˘m dokumentÛm pfiidáte vyplnûnou Ïádost vãetnû ostatních poÏadovan˘ch pfiíloh a pfiedáte je pracovníkovi ve vybrané bance, ãímÏ se podání Ïádosti zavr‰í. Pfii podávání Ïádosti o podporu v oblasti C je postup jednodu‰‰í – v‰echny dokumenty pfiedloÏíte pouze v bance. Naopak fyzické osoby podnikající a právnické osoby musejí Ïádost vãetnû projektu a v‰ech pfiíloh odevzdávat na krajském pracovi‰ti SFÎP.
pfiedá do ãerstvého vzduchu nasávaného do domu. Úãinnost pfiedání tepla pfiesahuje devadesát procent. DÛsledkem je, Ïe dÛm je stále perfektnû vyvûtrán a pln˘ ãerstvého vzduchu, a to i v dobû, kdy bychom okny nevûtrali vÛbec nebo jen krátce.
normálnû okny. V zimû je vûtrání okny nesmysln˘m vypou‰tûním energie, tedy penûz. Proto je v domû jednoduch˘ vûtrací systém, kter˘ vûtrá v období, kdy je venku chladno. Zajímavé je to, Ïe ãerstv˘ vzduch jde pfies filtry a nepfiiná‰í do domu prach a pyly. Pfiíjemné pro alergiky a ty, co utírají prach.
evydrÏí dlouho funkãní
N
ávislost na pfiírodních zdrojích. V létû je teplo, v zimû chladno
Z
Slovo „pasivní“ v názvu samo o sobû znamená, Ïe pro funkci domu je rozhodující jeho základní pasivní vlastnost – minimální ztráta tepla. Tato vlastnost se v prÛbûhu let nemûní. Jde o to, aby dÛm energii nepotfieboval, ne o to, aby ji prostfiednictvím nûjakého zafiízení pofiídil levnûji. Domy ve kter˘ch jsou sniÏovány náklady na energii rÛzn˘mi zafiízeními jsou závislé na Ïivotnosti tûchto zafiízení. V pasivním domû je jedin˘m opravdu nezbytn˘m zafiízením vûtrací jednotka s rekuperátorem. Vûc jednoduchá, ve které se toho mnoho pokazit nemÛÏe.
V˘kyvy teplot v domû jsou naopak men‰í. Pasivní dÛm je velmi dobfie izolován, teplo nemÛÏe v zimû ven a v létû dovnitfi. V chladn˘ch obdobích chceme, aby slunce svítilo do domu a ohfiívalo jej. Proto je dÛm navrÏen tak, aby nízko stojící slunce prosvûtlovalo co nejvût‰í ãást domu. Naopak letní a vysoko stojící slunce je odstínûno a do domu nemÛÏe. sou nevzhledné, nemÛÏou vypadat podle pfiedstav
J
Pasivní dÛm nemÛÏe navrhovat kaÏd˘. Zpravidla jej projektuje autorizovan˘ architekt, kter˘ má v estetice a hlavnû v „holistickém – celostním“ pohledu na vûc patfiiãné vzdûlání. Pfii návrhu pasivního domu je tfieba usilovat o co nejmen‰í povrch „obálky“ domu, správnou orientaci místností ke svûtov˘m stranám a správnou velikost oken, aby okny energie neunikala, ale naopak tepelné zisky ze slunce dÛm ohfiívaly. Samozfiejmû dÛm musí b˘t správnû izolován. V‰e ostatní je na invenci architekta a estetické vyzrálosti klienta.
lasit˘ provoz vûtrání
H
Vûtrací jednotka má ventilátory podobné tûm, které máme na záchodech. Je umístûna mimo obytné prostory. Na vzduchovodech mohou b˘t osazeny jednoduché tlumiãe, které brání ‰ífiení zvuku rozvodem. Vût‰inou to v‰ak není nutné. Pohyb vzduchu v potrubí je velmi pomal˘, syãení známé z kin a zasedacích místností zde není. ûtrání není moÏné
V
omem vedou nevzhledné trubky
D
Naopak, pasivní dÛm je zaloÏen na vûtrání, ale bez ztráty tepla. Na jafie, v létû i na podzim je moÏné vûtrat zcela
)) Do 10 týdnů od podání obdržíte vyrozumnění Poskytovaná ãástka podpory nemÛÏe pfiekroãit v˘‰i investiãních nákladÛ. S realizací investice samozfiejmû nemusíte ãekat deset t˘dnÛ, mÛÏete zaãít tfieba ihned po podání Ïádosti. Na provedení plánovaného opatfiení máte od data vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory tyto lhÛty: 9 mûsícÛ v oblasti opatfiení C, 18 mûsícÛ v oblasti A a 24 mûsícÛ v oblasti B. )) Prokažte ukončení projektu Po dokonãení akce zajdûte do banky, kde se prokáÏete vyrozumûním o poskytnutí podpory, pfiedloÏíte faktury s takzvan˘m poloÏkov˘m rozpoãtem a potvrzením o jejich zaplacení a doloÏíte, Ïe realizace projektu byla dokonãena. )) Za čtyři týdny obdržíte smlouvu ve třech kopiích V‰echny tfii kopie smlouvy podepi‰te. Jeden podpis nechte úfiednû ovûfiit notáfiem. Dvû kopie smlouvy (jednu s ovûfien˘m podpisem) za‰lete Státnímu fondu Ïivotního prostfiedí âR. Podpora pak bude pfiibliÏnû do mûsíce pfievedena na vበúãet.
Nepovedou – pokud nebudete chtít. V pasivním domû není rozvod topení,
)) pracoviště SFŽP – JIHOMORAVSK¯ KRAJ: ·umavská 31, Brno – MORAVSKOSLEZSK¯ KRAJ: âeskobratrská 7, Ostrava – OLOMOUCK¯ KRAJ: Wellnerova 7, Olomouc – VYSOâINA: Havlíãkova 111, Jihlava – ZLÍNSK¯ KRAJ: J. A. Bati 5520, Zlín
)) pověřené banky – – – – – – – –
âeská spofiitelna âSOB Hypoteãní banka Komerãní banka LBBW Bank Modrá pyramida Po‰tovní spofiitelna UniCredit Bank
viditelné trubky a radiátory, na které jsme z vût‰iny domÛ zvyklí, chybí. Vûtrací systém je velmi jednoduch˘ a lze jej zabudovat do podlahy nebo nad dnes bûÏné podhledy. Jinou vûcí je, Ïe fiada klientÛ vzduchov˘ rozvod vidût chce, povaÏuje jej za deklaraci odpovûdného pfiístupu k Ïivotnímu prostfiedí a zajímav˘ technick˘ prvek interiéru.
J
en pro ekologické nad‰ence
To také není pravda. Jsou pro v‰echny, ktefií pfiem˘‰lejí dále neÏ na rok dopfiedu. Cena energie na svûtû roste a její zdroje a pfienos jsou pfiedmûtem sporÛ. Pasivní dÛm, kter˘ ji potfiebuje na vytápûní pouh˘ch deset procent ve srovnání s domem standardním, dává majiteli velkou míru nezávislosti na okolních podmínkách a umoÏní mu normální provoz domu i v krizov˘ch podmínkách.
P
fiinutí nás zmûnit zpÛsob Ïivota
Nepfiinutí. Pravdûpodobnû zaãnete pfiem˘‰let o zpÛsobu vûtrání a v chladném období nebudete chtít otevírat okna. Jinou vûcí je, Ïe va‰e úãty za elektfiinu na svícení, vafiení a provoz ostatních spotfiebiãÛ vás v porovnání s nízk˘mi úãty za topení pravdûpodobnû povedou k úvahám o efektivitû uÏívání a energetické nároãnosti tûchto spotfiebiãÛ.
Ing. arch. Dalibor Borák autorizovaný architekt ČKA www.dobrydum.cz
)) dotační bonus Îadatele, kter˘ provede vybranou kombinaci opatfiení (napfiíklad celkové zateplení a instalaci ekologického zdroje vytápûní), ocení program Zelená úsporám dotaãním bonusem ve v˘‰i 20 000 korun u rodinného domu a 50 000 korun u bytového domu.
)) podpora na projekt Program Zelená úsporám podporuje také zpracování projektu a odborného posudku, pfiípadnû dal‰ích souvisejících prací, a to ve v‰ech oblastech podpory.
)) kdo může žádat – fyzické osoby podnikající i nepodnikající – spoleãenství vlastníkÛ bytov˘ch jednotek – bytová druÏstva – mûsta a obce – podnikatelské subjekty – pfiípadnû dal‰í právnické osoby
10_mh1109
16.11.2009 16:16
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 10
ROZHOVOR MĚSÍCE
Zajíček: Opustil jsem „nenarozené“ dítě DATOVÉ SCHRÁNKY UŽ ŽIJÍ SVÝM ŽIVOTEM. BÝVALÝ NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK, KTERÝ STÁL U JEJICH ZRODU, SE ALE NA NĚ DÍVÁ JIŽ Z DÁLKY.
MÛÏe vበodchod ohrozit nebo zastavit nûkteré projekty? V tuto chvíli jsou na ministerstvu lidé, ktefií dané problematice rozumí. Je tam plno projektÛ, které jsou rozjeté a které se musí dokonãit. Na nich záleÏí fungování nebo nefungování státu. Klíãem jsou ãtyfii základní registry. Dal‰í vûc je elektronick˘ obãansk˘ prÛkaz nebo napfiíklad projekt elektronická legislativa a elektronická sbírka zákonÛ. Bylo by mi velmi líto, kdyby práce na tûchto projektech vy‰la vniveã.
Veronika Hrdá KdyÏ letos v bfieznu padla vláda, tváfiil se námûstek ministra vnitra pro informatiku a e-Govermnent Zdenûk Zajíãek sebevûdomû. „Moje funkce je nepolitická. VydrÏím a v‰echny projekty dotáhnu do konce,“ tvrdil. Mûsíc pfied startem datov˘ch schránek ale architekt ãeského eGovernmentu skonãil. „Odcházím s pocitem, Ïe stát jde zmûnit. A to je úÏasné,“ tvrdí Zajíãek v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodáfiství.
Jak na vás ve funkci námûstka reagovali starostové? KaÏdá novinka se chytne jen tehdy, kdyÏ se dobfie vysvûtlí. Vybavbuje se mi jedna pfiíhoda ze Snûmu starostÛ. Mûl jsem padnáct minut na to, abych vysvûtlil, co je ãeká a co nemine. Mluvil jsem samozfiejmû pÛl hodiny. Pak jsem najednou zaregistroval ‰um v sále a nepfiíjemné mruãení. A najednou se ze sálu ozvalo: kterej blb tohle vymyslel? A já jsem hrdû prohlásil: Já. Pak nûkdo povídá: A mÛÏete mi fiíct, ve kterém státû tohle funguje? Odpovûdûl jsem naprosto klidnû: V takovém mûfiítku nikde. Budeme naprosto první. Nemusíme b˘t první pouze v hokeji. Pak jsem je v‰echny vyzval, aby zvedl ruku ten, kdo pouÏívá internetové bankovnictví. V‰echny ruce byly nahofie. ¤íkám jim: Tak vidíte. Pokud umíte pfiistupovat do internetového bankovnictví, pak budete umût ovládat i datovou schránku.
Jak jste se cítil, kdyÏ jste fiekl ministrovi vnitra, Ïe nenastoupíte na novû vytvofiené místo námûstka pro informatiku? Najednou jsem se zastavil a v hlavû mi zaãal bûÏet film. Cítil jsem se pak stejnû, jako kdyÏ odcházím z kina a ten film na mû pozitivnû zapÛsobil. Proã? AÈ se to zdá jakkoli divné, tak stát jde zmûnit. Stojí to ale obrovské úsilí, ãas a nervy. Skonãil jste tûsnû pfied tím, neÏ jste si stihl uÏít tu sladkou teãku. Nemrzí vás to? To víte, Ïe mû to mrzelo. Cítil jsem se, jako kdybych mûl mûsíc pfied porodem a ode‰el od dítûte, které je v uvozovkách nenarozené. Bolí to. Lidé ale pfiicházejí a odcházejí. A ministfii a jejich námûstci o to víc.
NÁMĚSTCI ODCHÁZEJÍ... Řekl jsem Pecinovi, ať mně raději odvolá, ale ať nic nedělí. Nakonec to udělal a já nemohl pokračovat. Foto: Jiří Sláma
Ministr vnitra Pecina tvrdí, Ïe jste nezvládal koordinovat lidi pod sebou. Proã získal ten dojem? To opravdu nevím. Mûli jste nûjaké osobní nesympatie? Já jsem je necítil. Nevím, kde je ten dÛvod. Od samého poãátku jsem Pecinovi fiíkal: po v‰ech sv˘ch zku‰enostech, které jsem nabyl, vím, Ïe pokud oddûlí‰ procesy od nástrojÛ, tak systém pfiestane fungovat. NemÛÏe b˘t oddûlená legislativa, vzdûlávání úfiedníkÛ ãi archivace. Tenkrát jsem mu fiekl, aÈ mû radûji odvolá, ale aÈ proboha nic nedûlí. Proto jsem se rozhodl nepfiijmout novou funkci, která byla rozdûlená pfiesnû tak, jak jsem to nikdy nechtûl dopustit.
Zmûny na ministerstvu vnitra K prvnímu fiíjnu zru‰il ministr vnitra funkci svého námûstka pro vefiejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Kompetence pak rozdûlil do dvou funkcí: Projekt datov˘ch schránek a projektÛ e-Governmentu má na starosti námûstek ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslav Ch˘lek, MBA Navazující projekty, pfiedev‰ím národní datov˘ archiv, za‰tiÈuje námûstek ministra vnitra pro vefiejnou správu, legislativu a archivnictví RNDr. Richard Nouza, CSc.
Dûlali jste si statistiku, kolik tûch obálek s modr˘m a ãerven˘m pruhem vlastnû stát posílá? Nûdûlali. A to je právû zvlá‰tní – stát neví, co dûlá. Víme z údajÛ Po‰ty, Ïe roãnû vefiejná správa utratí dvû miliardy korun za po‰tovné. Samozfiejmû tu nejvût‰í ãást tvofií obálky s ãerven˘m a modr˘m pruhem. Jen ministerstvo spravedlnosti utratí roãnû 400 milionÛ korun. Z prÛzkumu Moravského hospodáfiství také vyplynulo, Ïe o datové schránky nestojí zejména malé obce. SnaÏil jsem se to v‰em starostÛm vysvûtlit. Jejich role ve vefiejné správû je nezastupitelná. Dokonce oni budou do systému e-Government zakládat tak dÛleÏité údaje, Ïe se bez znalosti práce s poãítaãem neobejdou. Zejména ty nejmen‰í obce pláãou nad tím, Ïe nemají informace z evidence obyvatel. Îe nemohou zjistit, kolik lidí na jejich území bydlí, protoÏe to tam zadává nûkdo v Praze, koho neznají. Proto chceme zavést systém tak, Ïe adresy budou zadávat ti, ktefií rozhodují o pfiidûlení ãísla popisného.
INZERCE
Společnost Kapsch nabízí řešení integrace Datové Schránky České pošty do klientských informačních systémů INTEGRACE ZAHRNUJE:
T E C H N O L O G I C K É PA R A M E T R Y:
■ automatické stahování datových zpráv z úložiště Datových Schránek,
Nabízené řešení bude vytvořeno na míru dle požadavků a stavu klientova IS.
■ pravidelnou kontrolu Datových Schránek, ■ kontrolu stavu odeslaných zpráv, ■ archivaci přijatých a odeslaných zpráv, ■ nastavení pravidel zacházení z přijatými zprávami, ■ systém upozornění na různé typy prodlení a nekonzistence, ■ nastavení přístupových pravidel a delegace zpřístupnění dalším osobám, ■ monitoring operací v systému a přístupu ke zprávám.
Archivace může být řešena ukládáním datových zpráv ■ do databáze (MS SQL server) ■ do FileSystemu (MS Windows server, NAS) ■ do FileNetu (IBM) ■ do MailBoxu (MS Exchange) ■ do dalších výše neuvedených úložišť
Jste pfiesvûdãen˘ o tom, Ïe e-Government jim nepfiinese vût‰í administrativní zátûÏ? Samozfiejmû. I kdyÏ se to v první fázi nezdá. Systém je nastaven˘ tak, Ïe kaÏd˘, kdo je drÏitelem datové schránky, má právo zmocnit asistentku ãi sekretáfiku, úãetní nebo advokáta. Prostû kohokoli. TakÏe ta osoba, která doposud vyfiizovala agendu v papírové podobû, je tou, která bude ovládat datovou schránku. Takov˘ ãlovûk se prostû bude muset nauãit novou vûc. A kdyÏ to nebude umût dûlat v elektronické podobû, tak se holt nedá nic dûlat a bude si v‰echny dokumenty tisknout a vyfiizovat je papírovû. Sám ale zjistí, Ïe tak jako se nauãil ovládat mobilní telefon, tak se nauãí ovládat datovou schránku a v‰e potfiebné. Kolik systém CzechPointÛ stál penûz? Jeden terminál CzechPoint stojí zruba sto tisíc korun. Na nûj jsme vyuÏili i podstatnou ãástku ze strukturálních fondÛ. TakÏe kdyÏ si tuto ãástku vynásobíte poãtem obcí 6444, tak se dostáváme k ‰esti stovkám milionÛ korun. UÏ víte, co teì budete dûlat? Je‰tû pofiád pfiem˘‰lím. Jen doufám, Ïe budu mít stále moÏnost se pohybovat v prostfiedí, které jsem pomáhal pfiivést na svût. Mám pfied sebou ale jeden obrovsk˘ úkol – rozptylovat pochybnosti a obavy lidí.
)) kdo je
Mgr. Zdeněk Zajíček Narodil se 10. května 1967. Vystudoval právo na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1993 byl rok ředitelem odboru privatizace zemědělství na Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Od roku 1999 pracuje tři roky jako ředitel Magistrátu hlavního města Prahy. V září 2006 je jmenován do funkce náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Odchází v říjnu 2009 poté, co nový ministr vnitra zrušil jeho funkci a rozdělil ji na dvě části. Je zakládajícím členem sdružení eStat.cz – EFEKTIVNÍ STÁT a je předsedou basketbalové asociace.
11_mh1109
16.11.2009 13:05
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 11
RHK BRNO
KOMERČNÍ PREZENTACE
REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA BRNO
Otázky pro místopředsedu RHK Brno Miloš Škrdlík, MBA místopředseda RHK Brno Servisních ãinností poskytuje RHK Brno celou fiadu. A co zastupování zájmÛ firem? V lednu probûhne dal‰í jednání vedení mûsta v ãele s primátorem s vedením RHK, kde se bude jednat o rozvoji podmínek pro podnikání v Brnû. KaÏdá na‰e
firma se mÛÏe podílet na pfiípravû tohoto jednání sv˘mi návrhy. Jaké jsou moÏnosti roz‰ífiení spolupráce uvnitfi ãlenské základny? Celkov˘ obrat v‰ech 638 ãlenÛ RHK Brno je témûfi 150 mld. korun. Je snahou vedení komory podporovat vzájemn˘ obchod sv˘ch ãlenÛ. Jak je vidût i z v˘‰e uveden˘ch aktivit. )) Vzkaz pro členy: „Pfieji úspû‰né zvládnutí úkolÛ tohoto roku a úspû‰né vykroãení snad uÏ do posledního krizového roku 2010. Tû‰íme se na shledání s nov˘mi ãleny.“
WWW.RHKBRNO.CZ
Sto stavebních firem vyškolí RHK Brno v rámci svého operačního programu MINIMÁLNĚ TENTO POČET VYŠKOLÍ RHK BRNO V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Vybran˘ projekt se právû rozjíÏdí a celá ‰kála ‰kolení probûhne do poloviny roku 2012. Firmy, které projevily zájem, jsou od mal˘ch firem
s fiádovû desítkami zamûstnancÛ aÏ po velké a nadnárodní skupiny (napfi. OHL ÎS, Skanska, Subterra). Oãekávan˘ poãet realizovan˘ch kurzÛ a semináfiÛ bude 109 a poãet vy‰kolen˘ch pfiesáhne 6800 osob. V‰echna ‰kolení budou probíhat jak v prostorách komory, tak i pfiímo ve firmách. Velkou v˘hodou pro úãastníky a firmy zapojené v projektu je prakticky nulová administrativa, potfiebné je jen si vybrat z nabídky ‰kolení a samozfiejmû také
Podpora pro malé a střední firmy na dosah ruky HLEDÁTE NOVÉ OBCHODNÍ PARTNERY? VSTUPUJETE NA ZAHRANIČNÍ TRH? POTŘEBUJETE DOŠKOLIT NEBO PORADIT? Jsme souãástí celoevropské informaãní poradenské sítû Enterprise Europe Network, ve které Vám 600 partnerÛ ve více neÏ 40 zemích na podporu mal˘ch a stfiedních firem nabízí pomoc. Na základû profilu a poÏadavkÛ Va‰í firmy Vám napfiíklad domluvíme obchodní
schÛzky bûhem v˘znamn˘ch veletrhÛ nebo v rámci obchodních misí po celé Evropû. Nabízíme aktualizované databáze zahraniãních poptávek a nabídek. Poradíme Vám, kde je najít, jak je získat pfiímo na Va‰i e-mailovou adresu nebo roz‰ífiit v EU. Zprostfiedkujeme Vám informace o podmínkách pro podnikání ãi legislativû v jednotliv˘ch zemích a jedineãné, ovûfiené informace o exportních pfiíleÏitostech na zahraniãních trzích. Po roce a pÛl síÈ pod hlaviãkou 11 partnerÛ z celé âR uskuteãnila 183 informaãních
akcí (semináfiÛ, workshopÛ, konferencí atd.), kter˘ch se zúãastnilo cca 6.000 úãastníkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe síÈ Enterprise Europe Network je v âR zaji‰Èována projektem BISONet, kter˘ je spolufinancován z Rámcového Programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a prostfiedkÛ Ministerstva prÛmyslu a obchodu âR, je vût‰ina na‰ich sluÏeb poskytována bezplatnû.
)) Zajímá Vás víc? Ing. Šárka Kusáková 532 194 927
VYUŽIJTE MOŽNOSTI BIOPLYNU
Zajímá Vás alternativní zdroj energie, jehož výroba je považována za trh budoucnosti a praktické zkušenosti z provozu bioplynových stanic v ČR a v Rakousku? Zatímco například v Německu, Dánsku nebo Švédsku jsou bioplynové stanice poměrně běžným a žádaným zdrojem výroby energie, v ČR nastává jejich větší rozmach teprve nyní.
Regionální hospodářská komora Brno aktuálně zve všechny zájemce o tuto problematiku, zemědělce, zemědělská družstva, obce, PROVOZOVATELE NEBO INVESTORY BIOPLYNOVÝCH STANIC, apod. na seminář:
„Rámcové podmínky pro realizaci zařízení produkujících bioplyn v příhraničí" Určeno pro: provozovatele nebo investory bioplynových stanic, řešitele jednotlivých projektů v rámci Future Energy, laickou veřejnost se zájmem o problematiku a další zájemce Termín:
1. prosince 2009
Místo: Pavilon RHK Brno, Výstaviště 1 Cena: ZDARMA – hrazeno z dotace projektu ENERGY FUTURE AT-CZ, „spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.“ Cíl: udržitelná spolupráce v oblasti efektivního využití energie a obnovitelných zdrojů energie s využitím vysokého realizačního potenciálu a dostupného technického know-how, výměna zkušeností během vývoje společných bioenergetických projektů v příhraničních regionech Dolního Rakouska, Jižních Čech, Jižní Moravy a Vysočiny Více informací: Oto Hrdlička, 532 194 918
PROGRAM 9.00 – 9.30 9.30 – 9.45 9.45 – 10.00 10.00 – 10.30 10.30 – 11.00 11.00 – 11.30 11.30 – 12.00 12.00 – 13.00 13.45 – 15.00
Registrace účastníků Zahájení semináře ENERGY FUTURE AT-CZ – krátké představení projektu Mag. Manuela Krendl, Wirtschaftskammer Niederösterreich Základní orientace v problematice bioplynu Ing. Emil Širůček, Ústav využití plynu Brno, s.r.o. Bioplyn v Rakousku: vývoj a současný stav DI (FH) Gertrud Anzengruber, ARGE Kompost & Biogas Österreich Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Ing. Luděk Kamarád, IFA Tulln Přestávka – občerstvení Praktické zkušenosti z provozu bioplynových stanic v ČR ing. Ivo Horák, bioplynová stanice Čejč Možnost návštěvy bioplynové stanice v Brně-Černovicích
v podstatû bezplatná úãast. Cel˘ projekt je realizovan˘ pro stavební firmy, které projevily zájem. Vzhledem k nestabilnímu podnikatelskému prostfiedí se v‰ak dají oãekávat zmûny ve firmách a tím i zmûny v úãasti. Proto vítáme projeven˘ zájem (nejen) stavebních firem o úãast v projektu a ãerpání dotace. )) Bližší informace: Libor Kejda (532 194 912)
I vy se staÀte ãlenem RHK Brno do 04/2010 bez poplatku! Více informací:
532 194 911
[email protected] )) Člen RHK Brno referuje:
Ing. Vít Padûra, obchodní fieditel DSB EURO s.r.o.: „Na základû na‰í úãasti na obchodní misi Jihomoravského kraje do britského Leedsu, organizovanou RHK Brno / Enterprise Europe Network, jsme od spoleãnosti GAC Engineering obdrÏeli objednávku na 2 velké odlitky ve v˘‰i 60.000 €, kterou jsme úspû‰nû zrealizovali. Od tfií dal‰ích nav‰tíven˘ch firem dostali poptávky na odlitky a o jedné stále jednáme.“
)) RHK Brno
Protikrizová opatření RHK Brno jsou tu i pro Vás )) Poradenské centrum POMOC ZDARMA A IHNED obslouÏeno: 840 zákazníkÛ Czech Point, Asistenãní centrum, Datové schránky, Mediaãní fiízení (532 194 923) )) Bezplatná právní pomoc fie‰eno: 98 pfiípadÛ Help linka 532 194 923 )) „Členové pro členy“ ZLEVNùNÍ VSTUPÒ uspokojeno: 1200 zájemcÛ )) Podnikatelská setkání NOVÉ KONTAKTY registrováno: 450 úãastníkÛ Hvûzdárna, Kofienec, Pivovar )) Zapojení do mezinárodní kontaktní sítě NOVÉ ZAKÁZKY pfiipraveno: 275 jednání Brno, Stuttgart, Hannover Mense, Jönköping, PoznaÀ … )) Semináře MINIMALIZACE ZTRÁT realizováno: 40 akcí pro 900 úãastníkÛ Hodnocení pracovníkÛ, propou‰tûní, obchodní dovednosti, vymáhání pohledávek… )) Obchodní mise ZAHRANIâNÍ ZAKÁZKY zorganizováno: 9 obchodních misí Obchodní mise Velká Británie, Rusko, Maìarsko… )) Posouzení bonity OVù¤ENÍ PARTNERÒ zpracováno: 56 finanãních anal˘z Z vefiejn˘ch zdrojÛ, zdrojová anal˘za na vyÏádání, vã. návrhÛ na zlep‰ení ekonomiky firmy )) Poradenství pro začínající NOVÍ PODNIKATELÉ konzultováno: se 162 podnikateli Kurz Start pro zaãínající podnikatele, doplÀující poradenství v zaãátku podnikání
12_mh1109
16.11.2009 13:12
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 12
D AT O V É S C H R Á N K Y
Datové schránky zatím komplikují chod soudů DATOVÉ SCHRÁNKY ZAHÁJILY SVŮJ PROVOZ. ÚŘADY S NIMI VĚTŠINOU PROBLÉM NEMAJÍ. NELÍBÍ SE JIM ALE CHAOTICKÝ ZAČÁTEK A FAKT, ŽE MINISTERSTVO VNITRA NENECHALO BĚŽET OSTRÝ START S PŮLROČNÍ ZKUŠEBNÍ DOBOU. Na problémy poukazovaly zejména soudy. „Musíme kaÏd˘ dokument stejnû tisknout, abychom jej mûli k dispozici v papírové podobû,“ upozorÀuje tisková mluvãí brnûnského krajského soudu Miroslava Sedláãková. Firmy, které se státními úfiady komunikují ãasto, si na novinku zvykly také rychle. Pfiesto je v‰ak více neÏ polovina spoleãností, které do schránky je‰tû nevstoupily. ANKETA: Jaká byla va‰e první datová zpráva? Jak jste si na systém datov˘ch schránek zvykli?
)) právník radí DaÀová poradkynû mi pfiipraví podklady pro daÀové pfiiznání v papírové podobû. Musím pak podat pfiiznání skrz datovou schránku? Pokud jej budu chtít podat elektronicky, jak to mám udûlat? Zákon ukládá daÀov˘m subjektÛm povinnost podávat daÀová pfiiznání na pfiedepsan˘ch tiskopisech. Tato podání lze uãinit i elektronicky, a to datovou zprávou ve struktufie a tvaru zvefiejnûném správcem danû, která je opatfiena zaruãen˘m elektronick˘m podpisem, nebo která je odeslána prostfiednictvím datové schránky. DaÀové pfiiznání vycházející z papírové podoby lze nejjednodu‰eji elektronicky odeslat datovou schránkou, postaãí jeho naskenování. Jin˘ zpÛsob elektronického podání, umoÏnûn˘ zákonem o elektronickém podpisu, je sloÏitûj‰í: pfiedpokládá vyplnûní elektronického formuláfie dostupného na portálu daÀové zprávy, jeho podepsání zaruãen˘m elektronick˘m podpisem a odeslání do e-podatelny správce danû. Pfiiznání lze ale i nadále podávat i v papírové podobû. Povinnost doruãovat prostfiednictvím datové schránky se vztahuje v˘hradnû na orgány vefiejné moci.
Mgr. Marek Šimka ROWAN LEGAL
Marie Malíková, tajemnice Městského úřadu Otrokovice
Věra Streichsbierová, referentka Kanceláře úřadu Valašské Klobouky
Jiří Hrabovský, tiskový mluvčí holdingu SYNOT
Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Krajského soudu v Brně
Datovou schránku jsme aktivovali 21. fiíjna. První zprávy pfiicházely jiÏ po zahájení provozu a jednalo se pfiedev‰ím o zprávy z jin˘ch úfiadÛ. Pfied tímto datem probíhala rozsáhlá pfiíprava v oblasti konfigurace a nastavení jednotliv˘ch poãítaãÛ – pro vytváfiení PDF souborÛ a elektronické podepisování. ZároveÀ byli v‰ichni uÏivatelé pro‰koleni na tento nov˘ systém a byla jim nabídnuta testovací verze spisové sluÏby s testovací datovou schránkou pro vyzkou‰ení celého systému je‰tû pfied ostr˘m spu‰tûním. I díky dlouhodobé a peãlivé pfiípravû nemáme nyní s nov˘m systémem problémy a v‰e funguje v pofiádku.
První zprávu jsme do datové schránky pfiijali hned nûkolik dnÛ po její aktivaci, a to 30. fiíjna. Jednalo se o úfiední sdûlení ze sousedního mûstského úfiadu. Spu‰tûní provozu samozfiejmû doprovázelo vyjasÀování postupÛ a zpÛsobu práce s nov˘m informaãním systémem, dnes uÏ v‰ak pfiijímání i odesílání zpráv na podatelnû bûÏí bez problémÛ. Nበúfiad je v tomto smûru aktivní, odesílá totiÏ více zpráv neÏ pfiijímá. V‰ichni zamûstnanci pro‰li nûkolika ‰koleními, tudíÏ zahájení provozu neãinilo Ïádné vût‰í potíÏe. Práce s datovou schránkou je jednoduchá a její ovládání intuitivní.
Jádro na‰ich obchodních aktivit spoãívá v loterijním prÛmyslu, takÏe komunikace se státní správou je pravidelná. Navíc datové schránky vyuÏíváme jiÏ del‰í dobu. Aktivace probûhla je‰tû dfiíve, neÏ bylo pouÏívání uloÏeno zákonem. Holding SYNOT je uskupením desítek spoleãností, coÏ znamená, Ïe kaÏdá z nich má svoji datovou schránku a také povûfieného pracovníka, kter˘ ji má na starost. Probûhlo k tomu speciální interní ‰kolení. Podle mého názoru pfiispûjí datové schránky k zefektivnûní komunikace – sníÏí náklady, zv˘‰í spolehlivost doruãení a sníÏí riziko zneuÏití.
První zpráva do datové schránky nám pfii‰la 30. fiíjna ve 14:20 hod, byla z trestního úseku Okresního soudu v Olomouci. Jinak nám do datové schránky prÛmûrnû chodí za den kolem osmdesáti zpráv. Z datové schránky nad‰ení nejsme, prozatím nám spí‰e práci komplikuje. O ãasovou úsporu se nejedná. Trvá vyhledání datové schránky adresáta, pfieformátování dokumentu a podobnû. Navíc je potfieba kaÏd˘ dokument stejnû tisknout, abychom ho mûli k dispozici v papírové podobû. Zatím je to ale pomûrnû krátká doba na nûjaké hodnocení, systém zaãal fungovat nedávno a teprve se s ním seznamujeme.
)) ESSOX
rejstfiíku byla zmûna zanesena 7. fiíjna 2009. Ve spoleãnosti ING Investment Management (C.R.) pÛsobí od loÀského roku, kdy nastoupil na pozici fieditele investic.
)) PLZEŇSKÝ PRAZDROJ
S úãinností od 1. prosince se stane nov˘m fieditelem pro finance a provoz ve spoleãnosti ESSOX Jan Kotík. Nahradí Petra Kohouta, kter˘ od poãátku listopadu fiídí v rámci skupiny Société Générale aktivity vietnamské spoleãnosti SG Viet Finance.
)) ARCELORMITTAL
Nov˘m ãlenem pfiedstavenstva ArcelorMittal Ostrava byl na konci fiíjna zvolen personální fieditel spoleãnosti Ctirad Lolek (36). Poãet ãlenÛ pfiedstavenstva se tak roz‰ifiuje ze tfií na ãtyfii. Ctirad Lolek pracuje pro spoleãnost ArcelorMittal Ostrava od kvûtna 2008. Do hutní spoleãnosti pfii‰el ze spoleãnosti Timken âR, která se zab˘vá v˘robou loÏisek.
)) DELOITTE
Poradenská firma Deloitte pov˘‰ila na pozici fieditele pût manaÏerÛ. David Batal a Pavel Kod˘tek budou fiediteli v oddûlení Audit, Jakub Sova a Michal ·indeláfi v oddûlení Consulting a koneãnû Daniel Bican v oddûlení forenzních sluÏeb. Budou nyní novû ‰éfovat nûkolika pracovním t˘mÛm.
))
Do funkce generálního fieditele a pfiedsedy pfiedstavenstva spoleãnosti PlzeÀsk˘ Prazdroj byl jmenován Doug Brodman, a to s úãinností od 16. listopadu tohoto roku. Doug Brodman nahradí Mika Shorta, kter˘ po 4,5letém pÛsobení v ãele PlzeÀského Prazdroje ode‰el do lond˘nské centrály SABMiller.
)) DEUTSCHE BANK
âtyfiiaãtyfiicetilet˘ Martin Bartyzal byl jmenován fieditelem Deutsche Bank pro âeskou republiku (Chief Country Officer). V této funkci vystfiídal Vladimíra ·olce, kter˘ z firmy ode‰el. Bartyzal nyní zodpovídá za ve‰keré aktivity banky v âesku. Deutsche Bank je pfiední globální investiãní bankou.
firmy v pohybu )) ČSOB
âlen pfiedstavenstva âSOB zodpovûdn˘ za retail/SME Philippe Moreels oznámil, Ïe k 15. listopadu chce odejít z funkce a od 16. listopadu bude viceprezidentem âesk˘ch aerolinií (âSA) pro oblast marketingu a prodeje. Divizi retail/SME pfievezme Petr Hutla, ãlen pfiedstavenstva âSOB, kter˘ je dosud zodpovûdn˘ za lidské zdroje a transformaci.
)) ING INVESTEMENT
Nov˘m generálním fieditelem a pfiedsedou pfiedstavenstva spoleãnosti ING Investment Management (C.R.) se stal Róbert Bohyník (31). Nadále bude zároveÀ zodpovídat za fiízení investiãních procesÛ a vedení t˘mu portfolio manaÏerÛ. Do nové funkce byl zvolen letos 31. srpna, v obchodním
)) ČBA Kamil Hofrichter pfiichází do spoleãnosti âD – Telematika ze spoleãnosti IDS Scheer. Pfiedchozí pracovní zku‰enosti sbíral i ve firmû SAP a v rámci své samostatné podnikatelské ãinnosti v oblasti informaãních systémÛ a technologií.
Pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel âeské spofiitelny Gernot Mittendorfer se stal nov˘m viceprezidentem âeské bankovní asociace (âBA). Zaujal tak místo uvolnûné Laurentem Goutardem, kter˘ s odchodem z Komerãní banky ukonãil ãinnost v âeské republice. O jeho zvolení rozhodlo prezidium âBA.
)) MODRÁ PYRAMIDA
)) SEZNAM.CZ
)) ČD – TELEMATIKA
Komerãní banka, která je souãástí Société Générale, nominovala Jana Pokorného na pozici pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele Modré pyramidy stavební spofiitelny. Od 15. listopadu 2009 bude Jan Pokorn˘ pÛsobit v MPSS jako poradce generálního fieditele a od ledna 2010 pfievezme funkci pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele.
Do vedení obchodní sítû Seznamu pfiichází z brnûnské poboãky Martina Fuksová. Nahrazuje Martina Fukse (shoda jmen je jen náhodná). Nová manaÏerka pracuje v Seznamu od roku 2003, kdy zaãínala jako marketingová poradkynû sítû v Jihomoravském kraji. V roce 2006 se stala regionální manaÏerkou Moravy a Vysoãiny.
)) aktuálně
Nastavte si upozornění na veřejné zakázky Ostrava – Krajská hospodáfiská komora Moravskoslezského kraje poskytuje podnikatelÛm zdarma novou sluÏbu „TENDER ALERT“. Firmám tak chce usnadnit pfiístup k vefiejn˘m zakázkám. Na základû zadan˘ch vyhledávacích kritérií si podnikatelé mohou u Komory objednat zasílání upozornûní na vyhlá‰ené vefiejné zakázky. Upozornûní jsou zasílána nejen na vefiejné zakázky v âesku, ale i v ostatních státech EU. SluÏbu mohou vyuÏít firmy z Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
ROWAN LEGAL je partnerem volejbalu Brno – Advokátní kanceláfi ROWAN LEGAL se stala partnerem t˘mu RWE Volejbal Brno. Volejbal Brno patfií k tradiãním úãastníkÛm extraligy, intenzivnû se vûnuje i práci s dûtmi a mlad˘mi sportovci. „Volejbal vÏdy patfiil k ba‰tám ãeskoslovenského sportu. Sport není jen otázkou zábavy, ale je to i nástroj boje proti drogám a mládeÏi na ulicích,“ fiíká Martin GerÏa, generální fieditel klubu RWE Volejbal Brno.
Vánoce bez Vánoc Hatû u Znojma – Vedení outletového centra Freeport v Hatích u Znojma se rozhodlo v adventním ãase neinstalovat Ïádnou vánoãní v˘zdobu. U‰etfiené peníze chtûjí obchodníci investovat do slevov˘ch akcí. Jejich poutaãe budou slibovat aÏ sedmdesátiprocentní slevy.
INZERCE
Institute for International Research GmbH Vánoãní nabídka pro milovníky a znalce vín SAUVIGNON BLANC, pozdní sběr 2006 PINOT GRANDE CUVÉE, pozdní sběr 2006 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v dřevěné dárkové kazetě.
Běžná ceníková cena 407 Kč Speciální vánoční sleva 25% 305 Kč GEWÜRZTRAMINER, pozdní sběr 2007 SVATOVAVŘINECKÉ CLARET, kabinet 2007 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v kartonové odnosné kazetě.
Běžná ceníková cena 325 Kč Speciální vánoční sleva 20% 260 Kč
Krásně nazrálý a výrazný Sauvignon Blanc společně s cuvée PINOT, který je kombinací burgundských odrůd Chardonnay, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Dvě skvělá vína vhodná nejen pro Váš slavnostní stůl.
Aromatický a dokonale vyvážený tramín v kombinaci s křehkým, ovocným a lehce nasládlým růžovým vínem z odrůdy Svatovavřinecké. Vhodný dárek pro ženy, které milují aromatická a růžová vína.
Vyberte si z naší nabídky konferencí:
3 dny pro banky 2009, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Plynárenství v ČR a SR, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Pojišťovnictví ČR & SR, 24. – 25. listopadu 2009, Praha Fórum personalistů 2009, 1. – 2. prosince 2009, Praha Know how to achieve
Institute for International Research
www.reisten.cz
REISTEN s. r. o., âeská ulice 187, Pavlov
[email protected] | 515 531 920 | 725 016 881
www.konference.cz • +420 222 074 555 •
[email protected]
IIR
Kombinovaná spotřeba 5,3–8,1 l/100 km, emise CO 2 125–193 g/km.
www.hyundai.cz
boční airbagy, hlavové airbagy • imobilizér • el. ovládání předních oken • centrální zamykání • autorádio s CD a připojením pro AUX, USB, iPod
Výbava Start obsahuje: • ABS • airbagy řidiče a spolujezdce,
239 412 Kč bez DPH.
Hledáte optimální vůz do vašeho vozového parku? Už nemusíte! Hyundai i30cw má vše, na čem opravdu záleží!
16.11.2009 13:10
Cena od
13_mh1109 Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 14
SPORT
EXTREME GOLF CUP posunul hranice možností Paragliding, rafting, ski alpinismus. To jsou sporty, které tradičně patří k takzvaným extrémním sportům. Těžko si ale představit, že bychom mezi ně mohli zařadit i poklidný golf. Přesto se to v případě letošního Golf Cupu Moravského hospodářství nebojíme tvrdit.
Vítězové v kategorii 37 – 54. Zleva Petr Vobejda III. místo, Nikola Plhoňová I. místo a Vladislav Drda II. místo
Čtrnáctého října byl první letošní den, kdy si počasí řeklo, že léto je za námi. Dva stupně nad nulou, vítr převracející golfové vozíky. To jsou podmínky, které posunuly golf daleko za hranice nenáročného vycházkového sportu. Golf Cup Moravského hospodářství prověřil nejen hráčské schopnosti, ale i vytrvalost, zvláštní odolnost jedinců proti vichru, dešti i sněhu. Nevídané bylo i odhodlání, s jakým se hráči vydali na zmrzlé hřiště. Jak už to tak bývá, výjimečné situace dávají lidi dohromady. A právě to se stalo i na letošním turnaji, který byl po všech stránkách výjimečný.
Vítězové kategorie 18,1–36,1. Zleva Tomáš Kratochvil III. místo, Jiří Štor I. místo, Jaromír Klanica II. místo
Vítězové kategorie 0–18. Zleva Milan Slanina II. místo, Ludvík Štefánek III. místo, Václav Provazník I. místo.
Dilema pořadatelů, zda jít všech osmnáct jamek, nebo je zkrátit na polovinu, vyřešili sami golfisté. Svorně si odhlasovali osmnáctijamkovou túru bez ohledu na nepřízeň počasí. Tak se poznají praví golfoví hráči.
Dobrá nálada se hráčů držela i na hřišti.
Podívejte se, jak EXTREME Golf Cup probíhal.
Ředitelka společnosti Magnus Regio Magda Slaninová se sama vydala na hřiště podpořit hráče.
P A R T N E R
Proč hrajete golf a co Vás na něm baví? Golf hraji, protože to je příjemná kombinace sportu a relaxace. Navíc při jeho provozování s kamarády, známými, obchodními partnery ale často i zcela neznámými lidmi dojde více i na komunikační složku – což je rozdíl proti dalším sportům. Na golfu mne baví fakt, že díky geniálnímu hendikepovému systému člověk hraje sám proti sobě, respektive je veden k dalšímu zdokonalování a rozvíjení sebe sama. Jaká je Vaše oblíbená značka golfového oblečení, čím Vás oslovila? Těžko jmenovat jednu značku. Jsem rád, když se perfektní technická funkcionalita a komfort kombinuje s atraktivním vzhledem. Mezi značkami, které mám takto zařazené jsou Chervo, FootJoy a Nike - bezesporu je takových značek ale více.
Po náročném sportovním výkonu následovaly příjemné chvíle u vynikajícího vína vinařství Kovacs a Reisten.
P A R T N E Ř I
NIKOLA PLHOŇOVÁ
JIŘÍ ŠTOR
Kde je vaše oblíbené hřiště a čím si Vás získalo? Mým nejoblíbenějším hřištěm je jednoznačně Kaskáda. Je takové brněnské a dobře ho znám, takže se tam cítím jako doma. Ale zpočátku to bylo mezi mnou a Kaskádou jako s olivami: nějaký čas trvá, než jim přijdete na chuť, ale pak je máte prostě rádi.
Jaká je Vaše oblíbená značka golfového oblečení. Čím Vás oslovila? Co se týká oblečení, spíše kupuji, co je zrovna potřeba, a to od různých výrobců. Pokud bych měl někoho jmenovat tak asi Ashworth. Jejich zboží je funkční, vypadá dobře a dost často je i za slušnou cenu.
Proč hrajete golf a co vás na něm baví? Původně jsem si myslela, že chci prostřednictvím golfu získat mentalitu sportovce – disciplínu, soustředění a schopnost systematicky se zlepšovat. Ve skutečnosti hraji golf proto, abych znovu a znovu zažívala ten pocit, kdy se mi podaří dobrá rána. Je to iracionální.
Kde je Vaše oblíbené hřiště a čím si Vás získalo? Poslední dobou asi Slavkov – je to hřiště na výborné úrovni a mám to tam blízko z práce. Jinak se vždy těším, pokud si mohu zahrát na nějakém hřišti, kde jsem ještě nehrál.
INZERCE
www.businessclothes.cz
kontakt: V Lipkách 781/25, Praha 5 - Slivenec, 154 00
[email protected]
VÁCLAV PROVAZNÍK
Pro každého byl připravený pořádný svařák, čaj i něco tvrdšího na zahřátí.
na konzultaci s módním stylistou na Vámi určeném místě
H L A V N Í
Nenechte se zmást, jedná se skutečně o golfového hráče. Opatření proti zimě však byla různá.
VOUCHER
Velké poděkování patří především našim partnerům: společnosti Oracle, která byla hlavním partnerem turnaje, dále společnosti ČKD group, Sapcon, Rowan Legal, Techniserv IT a společnostem Business clothes, Tomtom, vinařství Kovacs, vinařství Reisten a restauraci Rialto, kteří věnovali ceny do turnaje.
15_mh1109
16.11.2009 13:09
Stránka 1
LISTOPAD 2009
STRANA 15
AKTUÁLNĚ
Územní samosprávy a PPP KRAJE, MĚSTA A OBCE V ČESKÉ REPUBLICE STÁLE VÍCE ŘEŠÍ FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÝCH A INVESTIČNĚ NÁROČNÝCH PROJEKTŮ FORMOU PPP. PPP JE OBECNĚ UŽÍVANÝM POJMEM PRO PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU. Podle statistik ministerstva financí ãinila ke konci záfií tohoto roku pfiedpokládaná hodnota PPP smluv uzavfien˘ch ãi pfiipravovan˘ch na projekty na úrovni krajÛ a obcí ãástku ve v˘‰i cca 13 miliard korun. V této ãástce jsou zahrnuty projekty, na které jiÏ byla uzavfiena smlouva se soukrom˘m partnerem nebo u nichÏ je jiÏ alespoÀ pfiipravován proces v˘bûru soukromého partnera. V na‰em prostfiedí územní samosprávy realizují PPP projekty pfieváÏnû formou takzvan˘ch kvazikoncesí. Kvazikoncese je v právním smyslu nadlimitní vefiejnou zakázkou, na jejíÏ zadání se v‰ak mimo zákona
o vefiejn˘ch zakázkách pouÏijí i vybraná ustanovení koncesního zákona. Znakem kvazikoncese je, Ïe smlouva na realizaci projektu je uzavfiena nejménû na dobu pûti let (princip dlouhodobosti) a Ïe soukrom˘ partner nese nûkterá ekonomická rizika spojená s realizací projektu, která obvykle nese zadavatel (princip pfienosu rizik). Pfiíprava PPP projektu není zcela jednoduch˘m procesem. V iniciaãní fázi se zpravidla zpracovává studie proveditelnosti, která posuzuje základní právní, ekonomické a technické aspekty zámûru. Je-li zvolena cesta PPP, musí zadavatel zajistit vypracování takzvaného koncesního projektu.
§
§§§ § §
právní poradna Koncesní projekt vymezí základní ãinnosti soukromého partnera a související právní vztahy a ekonomické podmínky. Souãástí koncesního projektu je téÏ posouzení v˘hodnosti zaji‰tûní potfieb zadavatele formou PPP. Zastupitelstvo kraje
nebo obce následnû rozhoduje, zda koncesní projekt schválí ãi nikoliv. Je-li koncesní projekt schválen, pfiistupuje se k pfiípravû zadávací dokumentace pro zadávací fiízení na v˘bûr soukromého partnera. Souãástí této dokumentace musí b˘t vzor smlouvy na realizaci projektu. Povinnou náleÏitostí takové smlouvy je pak stanovení pravidel k pfiedãasnému ukonãení smlouvy a vymezení právních vztahÛ smluvních stran k majetku pro pfiípad vzájemného vypofiádání pfii ukonãení smlouvy. Smlouva pochopitelnû obsahuje i dal‰í, ãasto specifická ustanovení, jejichÏ obsah je urãen povahou konkrétního PPP projektu. DÛleÏité je ve smlouvû klást dÛraz zejména na otázku rozdûlení rizik a odpovûdností mezi vefiejného a soukromého partnera, na vztah stran k pfiípadn˘m penûÏit˘m pfiíjmÛm od tfietích osob, dále na nastavení poÏadavkÛ a specifikace poÏadovaného plnûní, vãetnû jeho mûfiení, kontroly a hodnocení kvality, rovnûÏ téÏ na platební a sankãní mechanismus a otázku vlastnick˘ch a uÏívacích práv. NedÛslednost pfii definování tûchto pravidel totiÏ mÛÏe osud PPP projektu znaãnû zkomplikovat. Po zadávacím fiízení a v˘bûru
V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Jaké nejdůležitější události zažily obce, města a firmy
v roce 2009 )) Dozvíte se, jaké významné firmy působí v moravských
regionech )) Přehledně zmapujeme městské firmy )) Přiblížíme schválené rozpočty krajů, měst a obcí pro
příští rok )) Zavedeme vás na pohádková vánoční místa )) Zjistíte, kde se dá v zimě nejlépe sportovat a odpočívat
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Prosincové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 15. prosince 2009
vítûzného soukromého partnera smlouvu posuzuje v rámci rozpoãtového dozoru Ministerstvo financí âR. Po obdrÏení stanoviska ministerstva smlouva podléhá koneãnému schválení zastupitelstvem pfiíslu‰né územní samosprávy. Ze zahraniãní i tuzemské zku‰enosti plyne, Ïe pro územní samosprávy mohou b˘t modely PPP vhodné pro financování a realizování projektÛ, které souvisejí napfiíklad se zaji‰tûním v˘stavby a provozu vodohospodáfiské nebo dopravní infrastruktury, zafiízení pro poskytování sociálních sluÏeb a nemocnic, parkovacích domÛ a ubytovacích ãi administrativních prostor nebo jin˘ch obecnû prospû‰n˘ch objektÛ. Pokud zadavatel ví, jak PPP projekty vyuÏít a správnû pfiipravit, mohou se pro nûj stát úãinn˘m nástrojem, jak hospodárnû a efektivnû zabezpeãit vefiejné potfieby.
VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] • www.magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail:
[email protected] redaktorka: Bc. Hana Nečasová, e-mail:
[email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail:
[email protected] Milan Slanina, tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail:
[email protected] Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 138 e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail:
[email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz
Mgr. Bc. Jan Strelička ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o.
Czech TOP 100 ocenilo firmy ze severu Ostrava, Kopfiivnice – Moravskoslezsk˘ kraj je sice pro investory podprÛmûrnû zajímav˘, ale patfií k nejdynamiãtûj‰ím regionÛm. S takovou zprávou pfiijeli zástupci SdruÏení Czech TOP 100 do Ostravy a Kopfiivnice. Tam se totiÏ ãtvrtého a pátého listopadu konalo jiÏ ãtvrté moravské Setkání osobností pofiádané SdruÏením Czech TOP 100. Fakt, Ïe v regionu severní Moravy patfií mezi podnikatelskou ba‰tu, potvrdil i velk˘ poãet úãastníkÛ obou setkání. „Moravskoslezsk˘ kraj trápí nepfiíznivé faktory jako vysoká míra nezamûstnanosti, odlehlost regionu a nedokonãená kvalitní dopravní síÈ. Na druhou stranu je zde Ostrava, která má obrovsk˘ potenciál. A to jak v oblasti vûdy a v˘zkumu tak moÏná paradoxnû i v nevyuÏit˘ch areálech – brownfieldech,“ uvedl Milan Damborsk˘ z katedry regionálních studií Vysoké ‰koly ekonomické v Praze. O tom, Ïe právû ãasto kritizované chátrající budovy a areály mÛÏou mít potenciál pro byznys, pfiesvûdãil pfiítomné generální fieditel RPG Real Estate Anton Aksic. Spoleãnost pod jeho vedením zaãne v pfií‰tích tfiech let investovat do pûtaãtyfiiceti tisíc bytÛ, ve kter˘ch Ïije více neÏ sto tisíc
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 6. 11. 2009
REGISTRACE: MK ČR E 18141
REJSTŘÍK FIREM:
nájemníkÛ. Odhadovaná investice: tfii miliardy korun. „Po realizaci tohoto plánu koncem roku 2012 bude mít napfiíklad 48 procent na‰ich bytÛ nová plastová okna a 77 procent bytÛ bude v domech dotãen˘ch programem Bezpeãnost,“ uvedl mluvãí skupiny RPG Real Estate Petr Handl. Na setkání pfiedstavila ‰éfredaktorka Moravského hospodáfiství Veronika Hrdá tento mûsíãník a diskutovala s úãastníky o mediální situaci. SdruÏení Czech TOP 100 ocenilo v kaÏdém mûstû tfii v˘znamné firmy. (hrd)
)) oceněné firmy
Agrární komora 7; Agrochema Studenec 1; ArcelorMittal 12; Ashworth 14; Biosolar 5; Business clothes 14; Centrum dopravního výzkumu 5; Centrum pasivního domu 8, 9; Chervo 14; ČD - Telematika 12; České dráhy 5; Česká spořitelna 9, 12; ČKD group 14; ČKA 9; ČKAIT 9; ČNB 7; ČBA 12; ČSA 12; ČSOB 9, 12; Deloitte 12; Dobrý dům 9; Deutsche Bank 12; Essox 12; eStat.cz 10; FootJoy 14; Freeport Hatě u Znojma 12; Hypoteční banka 9; IDS Scheer 12; ING Investment Management 12; Isa Consult 4; Kaskáda 14; KHK MSK 12; Komerční banka 7, 9, 12; Kovacs 14; LBBW Bank 9; Nike 14; Modrá pyramida 9, 12; Oracle 14; Passive house 8; Plzeňský Prazdroj 12; Poštovní spořitelna 9; Regionální rada Moravskoslezsko 5; Reistein 14; Rialto 14; ROP Jihovýchod 2; Rowan Legal 12, 14, 15; SAB Miller 12; SAP 12; Sapcon 14; Sdružení Czech Top 100 15; Sdružení místních samospráv 3; Sdružení nájemníků 6; Seznam.cz 12; SFŽP 8, 9; SG Viet Finance 12; Svaz měst a obcí 1,2,3; Synot 12; Techniserv IT 14; Timken ČR 12; Tomtom 14; UniCredit Bank 9; Versia Holding 5
SEZNAM INZERENTŮ:
OSTRAVA Dalkia OKD Tchas AT Computers ArcelorMittal
AIG/Lincoln CZ, s. r. o. – 7 Asistenční centrum, a. s. – 15 Bussiness clothes – 14 České radiokomunikace, a. s. – 3 Hyundai Motor Czech, s. r. o. – 13 Institute for International Research GmbH – 12 Kapsch – 10 Operační program Doprava – 5 Regionální hospodářská komora Brno – 11 Vinařství Reisten – 12
KOPŘIVNICE Třinecké železárny Sochorová válcovna Biocel Paskov
INZERCE
Profesionální zpracování úspěšných žádostí o dotace Na peníze EU s námi dosáhnete
www.dotace-fondy.eu Proč právě Asistenční centrum, a.s.?
Dotace pro města a obce
Dotace až 60 % na investiční záměry firem v oblastech
Asistenční centrum, a.s.
ç
ç
ç
Sportovní 3302, 434 01 Most Brno – 775 764 731 Olomouc – 725 027 870 Ostrava – 775 764 748
[email protected] www.asistencnicentrum.cz
ç ç ç ç
Vysoká úspěšnost – více než 80 % námi zpracovaných projektových žádostí o dotace úspěšných Zpracovali jsme přes 700 úspěšných projektů, které přinesly našim klientům více než 5 miliard Kč dotací Odborný tým 50 specialistů Provizní odměna za zpracování žádostí je závislá až po vašem úspěšném získání dotace Pomůžeme s výběrem dotace, se zpracováním žádosti a realizací projektu
ç
Investiční dotace pro města a obce v oblasti zkvalitňování životního prostředí – vodohospodářská infrastruktura, ekologické zdroje energie, zateplování budov, sběrné dvory, recyklační linky, sanace skládek, … Investiční dotace do venkovského prostoru – kvalita vod, infrastruktura obcí, veřejné budovy, rozvoj cestovního ruchu na venkově, rozvoj podnikání
ç ç ç
Nákup, výstavba, rozvoj a rekonstrukce výrobních areálů Pořízení moderních výrobních strojů a zařízení do stávajících či nových areálů a provozoven Realizace projektů výzkumu a vývoje nových výrobků, materiálů a služeb Budování zázemí pro výzkum a vývoj – laboratoře, technologická centra
ç ç ç ç
Investice do informačních a komunikačních technologií (ICT) Investice do úspor energií u stávajících objektů (zateplování objektů, výměna rozvodů a energetických zařízení) Budování zázemí pro vzdělávání zaměstnanců – školící střediska Pořízení technologie na výrobu energií z obnovitelných zdrojů (vodní, větrné elektrárny, spalování biomasy, ...)
Můžete kontaktovat naše poradce z regionálních pracovišť po celé ČR.
6321=25 1ª58%5,.<
16_mh1109
16.11.2009 13:06
Stránka 1
Odborná konference
MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2009 Termín konání čtvrtek 3. 12. 2009 od 9 hodin Místo konání Brno, hotel Voroněž, Křížkovského 47 Tematické bloky Financování krajů, měst a obcí Datové schránky a ICT řešení
●
Kraje v období hospodářské recese – Mgr. Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR
Záštita konference Asociace krajů ČR Mgr. Michal Hašek, hejtman JMK Ing. Jaroslav Palas, hejtman MSK Roman Onderka, primátor Statutárního města Brna Ing. Jaroslav Chýlek, MBA, náměstek ministra vnitra pro informatiku Ing. Rostislav Vondruška, Ministr pro místní rozvoj ČR
●
Makroekonomický výhled na rok 2010 z pohledu financování obcí – Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA; Mgr. Jan Hanuš – analytici Komerční banky
●
Propad daňových příjmů v rozpočtech obcí a měst a jeho vliv na kofinancování projektů s podporou evropských fondů – Ing. Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj
●
Novinky v daňových zákonech od r. 2010 a jejich dopad na rozpočty měst a obcí
●
Právní aspekty vypisování veřejných zakázek – Mgr. Jan Strelička, ROWAN LEGAL
Společenská část 2. prosince od 19 hod., v předvečer konference, v Moravské Chalupě
●
Aktuální výzvy Operačního programu Životní prostředí. Ohlednutí za uplynulým obdobím a nástin dalšího vývoje OPŽP – Ing. Arch. Petr Štěpánek, ředitel SFŽP
Moderátor Zbyněk Loucký
Účastnický poplatek: 700 Kč/osoba 500 Kč/2 a více osob z jednoho úřadu GENERÁLNÍ PARTNEŘI
REGISTRUJTE SE NA
PROGRAM KONFERENCE Dopolední blok – Financování krajů, měst a obcí
●
www.magnusregio.cz nebo e-mailem
[email protected]
Odpolední blok – Datové schránky a ICT řešení ●
Start datových schránek z pohledu MVČR – Ing. Jaroslav Chýlek, MBA, náměstek ministra vnitra pro informatiku
●
Datová zpráva. A co dál? Archivace a zálohování datových zpráv v praxi – T-Systems
●
Nejčastější problémy s používáním spisové služby. Praxe v obcích třetího, druhého a prvního typu – IDS Scheer
●
Efektivní administrativa a ekonomika krajů, měst a obcí – Gordic
●
Panelová diskuze na téma „Start datových schránek v praxi“
Panelová diskuze: Novela zákona o rozpočtovém určení daní. P O Ř A D A T E L :
Magnus Regio s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno více informací vám poskytnou
Kamila STRMISKOVÁ telefon: 542 425 210, mobil: 774 262 488 Nela PARMOVÁ telefon: 542 425 231, mobil: 774 112 139 HLAVNÍ PARTNEŘI
PARTNER
MEDIÁLNÍ PARTNER
INZERCE
ODBORNÍ GARANTI
