Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 13.11.2009 Realitní obchod roku za 2,8 miliardy korun REALITY Sto deset milionů eur, čili 2,8 miliardy korun zaplatil německý fond Deka Immobilien za kancelářské centrum Gemini v Praze. Uvedla to realitní poradenská společnost King Sturge, která fond zastupovala. Dvě budovy na Pankráci, v nichţ sídlí pobočky nadnárodních firem, jako jsou Volksbank, Novartis, Unipetrol, Rossmann či ProLogis, prodávala rakouská Sparkassen Immobilien AG, developerem projektu byla společnost Immorent ČR. Tato realitní transakce je letos v Česku největší. Zdvojnásobila objem letošních investic na 263 milionů eur. Dosud se v zemi prodaly objekty za 153 milionů eur. Deka má na kontě i druhou největší letošní akvizici, nákup komplexu Jungmannova Plaza za 40,6 milionu eur. Prodej Gemini vylepšil letošní tragickou bilanci, i tak jsou ale realitní investice v Česku oproti loňsku o 75 procent niţší.
Zdroj: Právo Datum vydání:
13.11.2009
Velké developerské projekty ožijí nejdříve za rok Nachystané velké developerské projekty v Moravskoslezském kraji nemohou být realizovány, protoţe banky jsou stále velmi opatrné a nechtějí půjčovat peníze. Oţivení developerské výstavby by mohlo přijít na podzim příštího roku. Developeři nyní realizují menší projekty. Vyplynulo to z konference Developers to Region, kterou ve čtvrtek v Ostravě organizovala krajská Agentura pro regionální rozvoj (ARR). „S nástupem krize se téměř okamţitě zmrazila jednání o odkupu významných lokalit na území města Ostravy. Zablokování přístupu developerů k finančním zdrojům rovněţ způsobilo zastavení prací na projektu Nová Karolina,“ uvedl ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD). Developeři však své aktivity nezastavili úplně, např. finišuje projekt výstavby bytového domu Městská brána v centru Ostravy, dalším příkladem je nově zahájená výstavba bytového domu Vítězná nedaleko centra krajské metropole. Podle Jana Hospodáře ze společnosti CB Richard Ellis krize postihla všechna odvětví developmentu, nejvíce zasaţen byl průmyslový. „Pokud jde o kancelářský development, několik projektů, coţ se dotklo i Ostravy, bylo pozastaveno,“ řekl. Nizozemský developer CTP Invest má v CTParku v Ostravě, kde první objekty postavil v roce 2005 a nyní v prostorách o celkové ploše 706 tisíc m2 uţ působí řada firem s 3500 zaměstnanci, k dispozici 38 tisíc m2. „Kolem 26 tisíc m2 ještě není zcela dokončeno, nechceme to stavět, dokud nemáme nájemníky jisté, takţe je to přerušeno. Banka není ochotna poskytovat financování, dokud nemáme nájemníky,“ řekl Remon L. Vos ze společnosti CTP Invest.
V developerské výstavbě bytů, jak řekl Hospodář, se přestalo pracovat na monstrózních projektech a developeři se orientují na projekty menší, do stovky bytových jednotek, aby byli schopni uspokojit banky poţadující předprodej části bytů. „Mírné oţivení trhu by mohlo přijít koncem roku 2010 nebo začátkem roku 2011,“ doplnil. Velké projekty má nachystané společnost TRIMEX Reality. „Kdyţ budu velkým optimistou, stavět by se mohlo začít ve druhém čtvrtletí 2010,“ řekl před novináři předseda představenstva TRIMEX Reality Robert Švec. Nastává oţivení „Nové byty se kupují ve velmi omezené míře, ale proti tomu, co se dělo před půl rokem, mám mírný optimismus. Pokud by to takto pokračovalo, má smysl začít jednat s bankami,“ doplnil. Jak dále uvedl, TRIMEX Reality má nachystaný např. projekt výstavby rodinných domků ve Velké Polomi uţ i se stavebním povolením, územní rozhodnutí má pro projekt výstavby asi 130 bytů v Havířově, pracuje na projektu 60 aţ 80 bytů v OstravěPorubě. Jako další z větších projektů Švec zmínil výstavbu řadových, rodinných a bytových domů ve Frýdku-Místku. Podle generální ředitelky ARR Pavly Břuskové ze čtvrteční konference vyplynulo, ţe brzdou je bankovní sektor. „Naším přáním je, aby bankovní sektor nás netrestal za to, co jsme my v regionu nezpůsobili,“ prohlásila. Regionální mutace| Právo - Severní Morava
Zdroj: ČT 1 Datum vydání:
12.11.2009
Developeři bilancují důsledky krize Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka -------------------Developeři bilancují důsledky krize. Projekty stojí, kupci nekupují, nájemci nejsou, banky nefinancují. Extrémním příkladem je Ostrava. Loni to bylo město velkých nadějí, kde stáli zájemci o investování ve frontě. Letošní rok přinesl kruté vystřízlivění. Jak zní poučení? Půjde to, ale pomalu a s co nejmenší mírou rizika. Marta PILAŘOVÁ, redaktorka -------------------Ostravská Karolina je doslova symbolem dopadu krize na developery. Místo velkolepého projektu tady zeje jáma. Banka Morgan Stanley měla jiné starosti neţ investovat miliardy ve střední Evropě. Radnice by mohla developerovi kvůli nedodrţení termínu vypovědět smlouvu. Stále ale doufá, ţe nové centrum bude. Lukáš ŢENATÝ, náměstek primátora Ostravy /ODS/ --------------------
Představitelé společnosti Multi nás ubezpečují, ţe jsou před dokončením všechna jednání o moţném pokračování té stavby, které by Ostraváci mohli vidět uţ moţná začátkem příštího roku. Marta PILAŘOVÁ, redaktorka -------------------O kilometr dál zeje další jáma. Měl tady stát kancelářský mrakodrap. Také jeho developer mluví o začarovaném kruhu ve vztahu k bankám. Remon L. VOS, generální ředitel, CTP Invest, s. r. o. -------------------Doufáme, ţe do roka najdeme nájemce a pak budeme moci začít stavět a dostavět v roce 2011 nebo 12. Pavla BŘUSKOVÁ, generální ředitelka, Agentura pro regionální rozvoj, a. s. -------------------Tvrdit, ţe je nějaké světlo na konci, je těţké, ale já věřím, ţe se ten světový bankovní sektor vzpamatuje v nějaké té dohledné době. Těţko říct, jestli rok, dva, ale budeme muset potom ještě dlouho, bych tak řekla, uklízet. Marta PILAŘOVÁ, redaktorka -------------------Téměř jediné, co jede dál, jsou menší projekty a projekty financované ze strukturálních fondů. Dál se staví i nové byty. Stále nenasycený trh krize nezastavila. Levnější uţ nebudou, říká prodejce. Robert ŠVEC, předseda představenstva, Trimex Reality, a. s. -------------------Pokud ta slova uţ dneska na tom trhu je, tak se dá říct, ţe je to opravdu skoro maximum toho, co ten developer je schopen poskytnout těm klientům v rámci té slevy nebo bonusu nebo jakkoliv to nazveme. Marta PILAŘOVÁ, redaktorka -------------------Čekáme na lepší časy a kdo na to má, nakupuje pozemky. Shodnou se developeři. Podle statistik jejich ceny klesly o desítky procent. Příklad - Seidlerovo nábřeţí, loni se o něj prali tři kupci, letos v dubnu město prodej zastavilo pro nezájem. A v listopadu developeři zase krouţí kolem. Marta Pilařová, Česká televize.
Zdroj: ČT 24 Datum vydání:
12.11.2009
Realitní obchody v Praze Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Německý realitní fond Deka Immobilien koupil kancelářský komplex v Praze. Investice v přepočtu téměř tří miliard korun z něj udělal realitní obchod roku.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Tak vypadá administrativní centrum Gemini na Praze 4, které si nový majitel cení na 110 milionů eur. Obchod roku představuje asi 40 % z celkového objemu všech letos uzavřených realitních investic. Od ledna do října totiţ investoři v Česku utratili pouze 130 milionů eur. Experti proto doufají, ţe jde o první známky oţivení. Jan KOVAŘÍNSKÝ, investiční konzultant King Sturge -------------------Investor musel mít důvěru v ten trh a my pevně věříme, ţe to pochopí další investoři a přijdou na trh, protoţe těch investičních příleţitostí je tady určitě více a za daleko zajímavější ceny. Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Majitelé kanceláří ale zatím čelí propadu nájemného. V Praze v těch nejkvalitnějších budovách za poslední rok kleslo v průměru asi o 10 %. Záleţí ale na lokalitě. Výjimkou nejsou ani pětinové propady. Jan KOVAŘÍNSKÝ, investiční konzultant King Sturge -------------------V porovnání třeba se západní Evropou je to vyloţeně marginální oproti třeba řekněme Rusku nebo i Londýnu, kde to bylo třeba 20 aţ 30 %. Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka -------------------Koncem října byla v hlavním městě asi volná desetina z celkové plochy moderních administrativních komplexů. V kancelářích ve starých činţovních domech to ale často zeje prázdnotou. Nepronajatá je téměř třetina. Hana Vorlíčková, Česká televize
Zdroj: Ekonom Datum vydání:
12.11.2009
Golf Resort se potýká se žalobami KAUZA Ve sporu kolem golfového a rezidenčního areálu Golf Resort v Berouně, který provází pře mezi investorem a hlavním dodavatelem, padlo první soudní rozhodnutí. Středočeský krajský soud vydal předběţné opatření, které investorovi zakazuje cokoliv prodávat nebo pronajímat. Soud tak vyhověl návrhu stavební firmy Jeţ, která se s investorem projektu, společností Tifanny’s, soudí o část údajného dluhu. Pohledávka dosahuje 120 milionů korun. Společnost Tifanny’s dluh neuznává a uklidňuje své klienty, ţe jí nehrozí ani konkurz, protoţe ji vlastní prosperující jihokorejský podnik KosWire. Naopak Jan Jeţ, majitel firmy Jeţ, tvrdí, ţe lidé, kteří uzavřeli smlouvy o smlouvě budoucí na koupi zdejších rodinných domů a apartmánů, by o vyhlédnuté nemovitosti mohli přijít.
Spor s firmou Jeţ ale není jediný, který společnost Tiffany’s nyní vede. Soudí se s ní také firma Exkluzivita CZ, která byla aţ do letošního února výhradním prodejcem rezidencí v berounském golfovém areálu. Firma tvrdí, ţe i jí Tifanny’s dluţí peníze za prodej většiny bytů a rodinných domů v golfovém areálu. Odmítá však s ohledem na pokračující soudní spor sdělit, o jakou částku se jedná. Ministerstvo obrany a berounský městský úřad navíc zjistily, ţe část areálu vznikla jako černá stavba. Jde o kus trávníku, elektrické sítě a část cesty, jeţ jsou na pozemcích ministerstva obrany bez jeho souhlasu. Případem se uţ zabývá vojenská policie.
Zdroj: Ekonom Datum vydání:
12.11.2009
Hotelová apokalypsa Stovky hotelů v Česku jsou na prodej. Potenciální investoři zvažují i jejich přestavbu na byty. UBYTOVACÍ SLUŢBY Otevřít si luxusní hotel v centru Prahy? Donedávna záruka rychlého zisku. Dnes spíše projev nezřízeného optimismu. I kdyţ se většina hotelových zařízení potýká s váţnými potíţemi, najdou se přesto odváţlivci, kteří otevírají nová. Naposledy 135 lůţky hotelový trh obohatil pětihvězdičkový Kings Court, jenţ vznikl rekonstrukcí jedné z budov na náměstí Republiky. Letos je to uţ čtvrtá nová pětihvězda v Praze. V metropoli je jich 37. Praha - levná destinace Luxusní hotely se sice zatím drţí, platí za to ale krvavou daň. S cenami za ubytování šly nezřídka aţ o polovinu dolů. »Tyto částky často nestačí ani na pokrytí nákladů na pronajatý pokoj. Navíc se tak Praha stává zbytečně levnou destinací,« upozorňuje Filip Remenec z agentury CzechTourism. Mnohem hůř jsou na tom zařízení na méně atraktivních adresách. Majitelům řady z nich nezbývá neţ je prodat. Jedním z nejčerstvějších příkladů je prodej praţského hotelu Twin Opatov. Původní majitel - společnost Horst, a. s. - ubytovací zařízení s 202 pokoji prodal zlínské společnosti WAYP, a. s. Ta ho prvního listopadu zavřela, propustila zaměstnance a v tuto chvíli není jasné, k jakému účelu bude budova dále slouţit. Netýká se to jen metropole. V celé republice je na webech realitních společností v nabídce kolem 400 hotelových budov, další se podle realitek nabízejí neoficiálně a o prodejích vědí jen zasvěcení. Určeno k bydlení »Za posledních osmnáct měsíců ceny ubytovacích zařízení klesly o 20 aţ 50 procent,« upozorňuje Adrian Flueck z poradenské společnosti CB Richard Ellis. Zájem o tyto objekty zaznamenaly realitní firmy nejen z řad hoteliérů, ale i mezi developery a soukromými investory.
»Z hotelů na dobrém místě, které měly špatného provozovatele, se opět stávají kvalitní zařízení. Ostatní se přestavují,« tvrdí Jiří Rejn, majitel mladoboleslavské realitní společnosti Erge, jeţ se specializuje na prodej hotelů. Podle jeho zkušeností přestavbu plánuje asi padesát procent těch, kdo se o koupi hotelů zajímají. Deset procent z potenciálních kupujících počítá s jejich přebudováním na rezidenční nemovitosti. »Na byty se přestavují hlavně nemovitosti, které se vracejí ke svému původnímu účelu,« naráţí Rejn na paneláky, které se v hotely proměnily zejména v průběhu 90. let minulého století a jeţ k bydlení slouţily uţ dříve. Kupříkladu nyní jeho realitka prodává panelovou budovu v Doksech, která slouţí jako motorest s restaurací. Za 780 metrů čtverečních zastavěné plochy zájemce zaplatí šest milionů korun. Inzerát napovídá, k jakému účelu můţe být potenciálně vyuţita - provozování hotelu, vybudování administrativní budovy nebo bytových jednotek. Hotely by vzhledem k dispozicím, které mají, mohly být vyuţíty i jako malé sociální byty. O jejich nákupu stát ale neuvaţuje. »Přebudovat hotely na byty není jednoduché. Je to příliš nákladné a nevyplatilo by se to,« tvrdí Jan Wagner, ředitel Státního fondu pro rozvoj bydlení. Nejlépe ještě na papíře Při přestavbě větších a luxusnějších hotelů na byty pak investoři musí počítat s tím, ţe to nepůjde tak lehce. »S myšlenkou předělat hotel na rezidenční projekt se setkáváme, ale k její realizaci zatím nedošlo. Důvodem jsou vysoké náklady, které by do projektu developer musel vloţit,« říká Markéta Miková, zástupkyně realitní poradenské společnosti King Sturge. Přestoţe King Sturge sleduje zájem investorů o komorní rezidenční projekty v prvotřídních lokalitách například v Praze 1 a Praze 2, odborníci jim přestavbu současných hotelů rozmlouvají. »Reálnou moţnost změny vyuţití z hotelu na rezidenční bydlení mají podle našeho názoru pouze projekty, které jsou v rané fázi příprav, de facto na papíře,« domnívá se Miková. Krize za vším nestojí Mají zejména praţské hotely, kde je pokles poptávky největší, šanci přeţít? Hoteliéři téměř jednohlasně tvrdí, ţe v metropoli uţ je nadbytek lůţek a krachy jsou nezbytné. Tento názor vyznává i zástupce nejmladší praţské pětihvězdy, jeţ zahájila provoz v říjnu. »Praha jiţ nové hotely neunese. Výjimečný snad ještě můţe být projekt, který je v něčem unikátní. Taková pravděpodobnost je však velice nízká,« domnívá se Jaroslav Kepka, obchodní ředitel hotelu Kings Court. CzechTourism ve spolupráci s praţským magistrátem letos od června do září podporoval kampaň na on-line rezervačních portálech Expedia.com a Hotels.com. Akce stála 200 tisíc dolarů a zapojilo se do ní 36 hotelů, které se na ní podílely i finančně. »V období kampaně přijelo do Prahy přes Expedii téměř 40 tisíc klientů, coţ je o osmnáct procent více neţ loni ve stejném období,« upozorňuje Remenec. Toto jednání příliš neoceňuje zástupce Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura, který je povaţuje za poněkud krátkodeché. Moţná překvapivě kontruje i hoteliérům. »Nevěřím tomu, ţe tu uţ není místo pro další hotely. Tímto tvrzením se hoteliéři snaţí odlákat moţnou konkurenci,« konstatuje. Za současným propadem přijíţdějících turistů není podle jeho názoru jen krize.
»Ta jen dublovala efekt, který přinesl uţ tři roky stagnující počet lidí přijíţdějících k nám ze západních zemí,« dodává. Tato čísla podle jeho názoru prozrazují, ţe česká metropole ještě do poloviny tohoto desetiletí těţila z nálepky kdysi zapovězeného a poněkud exotického regionu. »Hlavní město uţ ale skoro všichni viděli a přesvědčit turisty ke druhé návštěvě se nám příliš nedaří. Příčinou jsou především nedostatečně rozvinuté regiony,« domnívá se Okamura a jako příklad uvádí město Litomyšl. »Má řadu turistických lákadel. Problémem je, ţe má jediný čtyřhvězdičkový hotel, jehoţ kapacita stačí na ubytování maximálně jednoho zautobusu,« vysvětluje. Česká republika má podle jeho názoru větší potenciál a je srovnatelná například s Rakouskem, kam loni přijelo 22 milionů zahraničních turistů. Podle Okamury za současný stav nese vinu to, ţe dosud neexistovala jasná koncepce podpory cestovního ruchu a laxní zůstávaly jak vlády, tak praţský magistrát i krajské úřady. »Je třeba, abychom konečně začali táhnout za jeden provoz. Krize nás k tomu snad konečně donutí,« uzavírá Okamura.
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 12.11.2009 Krize ztížila rozprodej kasáren INVESTICE HAVLÍČKŮV BROD V Havlíčkově Brodě ztíţila hospodářská krize prodej pozemků pro podnikání v bývalých armádních kasárnách u letiště. Zatímco před dvěma lety musela radnice odmítat desítky uchazečů, nyní nemůţe najít vhodného kupce pro zbývajících asi šest nemovitostí. Uţ dva váţní zájemci od investice odstoupili se zdůvodněním, ţe nesehnali úvěr, řekl ČTK místostarosta Čeněk Jůzl. „Zvaţujeme, ţe je budeme dál inzerovat. Uvidíme, jaká bude cena v nabídkách,“ řekl Jůzl. Vedení radnice uţ debatovalo také o tom, zda by nemělo povolit přestavbu někdejších převáţně administrativních budov na byty. Jůzl má ale za to, ţe by to nebylo vhodné vzhledem k jejich začlenění v průmyslovém areálu. Záměr na budování bytů v této lokalitě uţ také město dříve zamítlo. Opuštěná kasárna s rozlohou přes 20 hektarů dostalo město od armády předloni. Uţ tam fungují provozy s drobnou výrobou, prodejci stavebnin, sklady, garáţe i autoopravny. Parcely město prodávalo ve výběrovém řízení a byl o ně mimořádný zájem. Na 29 dílů bylo podáno 431 nabídek. Za prodej měla radnice utrţit kolem 150 milionů korun od přibliţně dvou desítek vítězných firem. Zatím dostala asi 130 milionů. Radnice ale také investuje do zlepšení podmínek v zóně. Nyní provádí rekonstrukci komunikací zhruba za 22 milionů korun. Na tuto akci má slíbený příspěvek od ministerstva pro místní rozvoj. Chystá se dostavba technických sítí v zadní části areálu.
Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 12.11.2009
Výměna pozemků: pole už v ní není Firma dostane za parcelu u akvaparku trojnásobek Olomouc - Uţ nikoliv supervýhodný kurz 6 : 1, ale stále ještě hodně zajímavých 3 : 1. Tak nově vypadá připravovaná výměna pozemků mezi městem Olomouc a stavební společností Gemo. Poté, co původní verzi směny, o níţ před týdnem informovala MF DNES, dostali na stůl radní, rozhodli se ji „seškrtat“. Zastupitelům poté navrhli, aby Gemo za svoje parcely u akvaparku dostalo „pouze“ trojnásobně rozlehlé pozemky v Okruţní ulici v Neředíně. Naopak laciné pole a zahrady v městské části Lazce z celé transakce vypadly. Jak tedy nyní celá transakce vypadá? Kdyţ výměnu schválí i zastupitelé, město získá od stavební firmy 11 486 metrů čtverečných u akvaparku, které chce jako rezervu pro případné rozšíření atrakce. Opačným směrem pak půjde celkem33 780 metrů čtverečných pozemků v Okruţní ulici. Původní návrh, který radní v úterý projednávali, zahrnoval ještě dalších více neţ 28 tisíc metrů v Dlouhé ulici v městské části Lazce. „Rozhodli jsme se, ţe vyrovnaná směna bude akvapark jen za Okruţní ulici,“ řekla náměstkyně primátora Hana Kaštilová Tesařová, která má majetkoprávní otázky na starosti. Proti zahrnutí pozemků v Dlouhé ulici se navíc peticí ohradili místní obyvatelé a nesouhlasila s ní ani komise městské části Lazce. Oproti původnímu návrhu výměny, který připravoval majetkoprávní odbor magistrátu, to však nejsou jediné změny. Výrazně niţší je teď například hodnota samotné parcely u akvaparku. Zatímco v první verzi to bylo asi 32 milionů, coţ vycházelo aţ na 2800 korun za metr čtverečný, v nynější variantě je cena pozemku Gema uţ jen 26 milionů, tedy o více neţ 500 korun za metr niţší. Jak je to moţné? „Měli jsme k dispozici tři znalecké posudky a rozhodli jsme se přihlédnout k tomu, který cenu určil takto. Původní cena byla stanovena podle posudku, který si nechala zpracovat firma Gemo,“ vysvětluje změnu Kaštilová Tesařová. Verze, kterou nyní budou posuzovat zastupitelé, obsahuje i další úpravy. Z pozemku u akvaparku například radní „papírově“ vyjmuli veškerou infrastrukturu v hodnotě asi 7 milionů, takţe výměna se týká pouze samotné parcely za 19,2 milionu (v aktuální výměně tak má tedy metr pozemku hodnotu 1715 korun). Necelých 34 tisíc metrů v Okruţní ulici tak Gemo dostane jen za půdu a oněch zbývajících 7 milionů tak bude město firmě dluţit dál. „Podle dohody jim tuto částku musíme kompenzovat do roku 2011. V úvahu teď připadá například finanční plnění,“ řekla Kaštilová Tesařová. Levnější jsou však nyní i pozemky v Okruţní ulici. V původním návrhu zde měl metr stát 600 korun, nyní je to při rozloze 33 780 metrů a celkové ceně 19,7milionu ještě o 17 korun na metr méně. Pozemky v této části města přitom jsou v nabídkách realitních kanceláří k mání i za 1500 korun za metr. I v této části se radní opírají o znalecké posudky. Nejkritizovanější část původního návrhu transakce - přes 28 tisíc metrů extrémně levného pole v Dlouhé ulici - která se nelíbila místním či organizaci Transparency International, nakonec neprošla ani u radních. Co bude s pozemky, které jsou v územním plánu jako plochy pro parky, tak budou politici řešit aţ v budoucnu. „Pole s kukuřicí v centru města se asi nelíbí nikomu,“ podotkla náměstkyně. Změnit pole na stavební parcely a prodat je za nejvyšší nabídku, aby v současné krizi vylepšili městský rozpočet podobně jako plánovaným prodejem domů v centru, však podle ní město neplánuje.
Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 12.11.2009 V centru Ústí se staví, ale „vymírá“ Vysoké ceny nájmů vyhánějí obchodníky, mnozí navíc míří do nového paláce a prostory ve starších domech zůstávají prázdné Ústí nad Labem - Mrtvý prostor. To bude moţná zanedlouho připomínat střed krajské metropole. Uţ nyní na ústeckém Mírovém náměstí přibývá jedna opuštěná prodejna s přelepenou výlohou za druhou. Silní obchodníci, kteří si chtějí udrţet prestiţ a zákazníky, míří do dnes otevíraného obchodního centra Forum. Nic proti nákupnímu paláci, v Ústí byl jistě potřeba, zatím zde byla nákupní centra rozeseta po periferiích, ovšem jeho otevření můţe svým způsobem městu také uškodit. „Slepá“ uţ je výloha Humaniku, v obchodě Galex regály v pondělí zely prázdnotou. Skončit má na staré adrese i T-Mobil a pojišťovna Generali. Změní se i sportovní prodejna A3. Novinky bude prodávat ve Foru, ze současného krámku se stane outlet. „Stěhujeme se do Fora. V naší staré prodejně chystáme velký výprodej, přijde různé zboţí z doprodejů na celou sezonu,“ říká prodavačka Galexu. Všichni chtějí do jednoho z největších nákupních center v kraji, Forum je nyní prostě nejsilnějším hráčem. Jenţe střed města pomalu vymírá. Realitní kanceláře v centru města nabízejí desítky volných prodejen. A nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku. V Ústí totiţ v posledních měsících vyrostlo hned několik nových obchodních a kancelářských domů - například Jordan, Zdar, Falk, Hocke a nyní obří Forum. A další přibudou za pár měsíců. Pod kinem Hraničář uţ roste CPI City Center, usilovně buduje ve vykopané proluce mezi palácem Zdar a domem Hocke na Mírovém náměstí také společnost UDES, finišuje dům s obchody a kancelářemi pod divadlem. Záchrana paláců Naplnit všechny volné domy uţ tak lehké není. Jako první to „na vlastní kůţi“ poznal investor CPI Group. Jeho projekt se zpozdil o rok právě kvůli tomu, ţe neměl nájemce. „Přišla krize a investoři byli opatrní a rozhodli se vyčkat. Situaci komplikovalo i to, ţe v Ústí najednou vyrostlo tolik nových domů,“ sdělila Michaela Winklerová, mluvčí společnosti CPI Group. Dnes uţ je prý většina polyfunkčního domu CPI City Center obsazena, hlavním tahounem bude obří prodejna Teska. Přesto i zde stále chybí nájemci pro 5 700 metrů čtverečních prodejních ploch. Podle Winklerové má ale jejich centrum něco víc proti konkurenci. „Je zde velké parkoviště, pro firmy kongresové zázemí a navíc i hotel,“ vypočítává výhody. Nájemce stále hledají i domy Falk nad ústeckou prodejnou Antic nebo palác Zdar. „Některé kanceláře a prodejny jsou stále volné,“ přiznává Eva Šartnerová z firmy AZ Sanace, která je investorem Zdaru. A nájemci tu chybí i přesto, ţe palác byl otevřen jiţ začátkem roku. Do dolní části domu Falk se přestěhovala GE Money Bank, horní patro plné kanceláří je stále prázdné. A prázdný je i rohový dům v Paříţské ulici, který GE Money Bank opustila. A „škatulata hýbejte se“ pokračuje. Zbrusu noví zákazníci téměř nejsou a ti movitější odcházejí do lepšího. A jejich stará sídla osiří.
Nové projekty tak zachraňují silní partneři. U Zdaru je to banka ČSOB, která opustila své pár metrů vzdálené sídlo na Mírovém náměstí. Zdravotní pojišťovna VZP se v únoru stěhuje do domu Hocke. „My jsme naše domy, Falk i Hocke, stavěli pro konkrétní zájemce. Dům „jen tak“ dnes asi nikdo nestaví,“ říká Vladimír Vydra z firmy IBS Náchod. Se „stěhovací“ strategií počítá i CPI City Center. „Zaměřujeme se i na místní firmy. Kdyţ si spočítají náklady na provoz a energie ve starých domech a ţe u nás budou mít za téměř stejnou cenu mnohem komfortnější zázemí s novými technologiemi, budeme přitaţlivější,“ míní Michaela Winklerová. Špatná strategie Centrum města tak bude zanedlouho plné kanceláří a poloprázdných domů. Na začátku devadesátých let všichni majitelé své domy v centru předělávali z bytů na kanceláře a lidé odešli. Při budování nových paláců měla podle odborníků na trh s nemovitostmi radnice dohlédnout na to, aby v horních patrech byly byty. To by zaručovalo, ţe lidé zůstanou ve středu města i večer, případně se sem budou vracet. Ve městě by bylo ţivo. To se ale nestalo. „Ústí vlastně ţádné centrum města nemá. Lidé zde nebydlí, chodí sem hlavně kvůli zastávkám autobusů. A kdyţ odjedou z práce, je tu pusto a obchodníci nemají práci,“ míní Jiří Renner z realitní kanceláře Renner. A bez lidí obchody opravdu nepřeţijí. I v Praze, kde je kupní síla mnohonásobně vyšší a míří sem tisíce turistů, některé nákupní galerie nejsou naplněné a zavírají i celá poschodí. A průmyslové Ústí není a nikdy ani nebude lákadlem pro movité turisty. Zbývá jen slabá kupní síla severu, kraje s nejvyšší nezaměstnaností i největším počtem zadluţených lidí. Přitom ti movitější často utrácejí v levnějším Sasku. A odliv peněz uţ řada obchodníků pocítila. O přeţití bojuje například obchodní dům Labe. Dnes zde zůstalo jen oblíbené papírnictví, potraviny a nábytek. Zbytek zaplnili trhovci s levným zboţím. Podobně je na tom interhotel Bohemia nebo obchodní dům Sever. Ten doufá, ţe nedaleké Forum jim pomůţe. „Očekáváme, ţe se s otevřením Fora centrum města konečně zalidní, lidé budou mít kde zaparkovat a budou mít důvod do centra jít. To by mohlo být pozitivní i pro nás,“ míní Vlasta Kaslová ze společnosti Amadeus, jeţ v Ústí provozuje obchodní centrum Sever. Ceny pronájmů jsou vysoké Otevření Fora by ale obchodníkům mohlo i pomoci. Hlavně ve sníţení na ústecké poměry přemrštěných cen za pronájmy, které si mohou dovolit dotovat jen velké nadnárodní řetězce. Nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku a podle realitních makléřů cena musí jít dolů. „Nájem 1 000 korun za metr čtvereční na měsíc je moc. Kdyţ si k tomu připočítáte DPH a energie, které jsou 800 Kč za metr na rok, tak za prodejnu velkou jen 67 m2 dáte přes 100 tisíc měsíčně,“ míní Renner. Výhodou nyní je, ţe prodejních prostor je tolik, ţe zájemci mají velký manévrovací prostor k licitování. Jak střed města bude vypadat, záleţí na majitelích obchodních center. Buď ceny sníţí a nájemci zůstanou, nebo ne a lehce se můţe stát, ţe zanedlouho budou plné levného zboţí trhovců. „Ti si vysoké nájmy mohou dovolit a klidně se to můţe stát. Ale nevěřím, ţe majitelé domů to dovolí. Nicméně v Severu nebo Labi se to uţ stalo, protoţe prostě musí přeţít,“ říká Leoš Janáček z firmy VIP reality.
Další variantou je, ţe obchodníci vysoké nájmy v megacentrech neustojí a vrátí se zpět. „Navíc dnes je lepší mít obchod v přízemí s velkou výlohou, aby zákazníky přilákala. Šplhat do obchodů v patrech se dnes uţ lidem nechce,“ dodal Renner.
Zdroj: Sedmička Datum vydání:
12.11.2009
Koupě rybníka: vypuštěný řekne víc Rybníky mohou lidé využít k podnikání. Například na chov ryb nebo provozování rekreačních sportů. Kupující ale musí pečlivě vybírat. Koupit si rybník, vysadit do něj ryby a na Vánoce vylovit kádě plné kaprů. Podobně asi vypadá obecná představa o tom, jaké to je mít svůj vlastní rybník. Vidina rychlého a snadného zbohatnutí by v tomto případě ale byla podle odborníků lichá. Úspěšně hospodařit na rybníku není tak jednoduché. „Vlastnictví s sebou nese rizika, které si lidé při koupi většinou neuvědomí. Ryby ještě nějak nasadí, ale kdyţ přichází čas výlovů a prodeje, nevědí si rady,“ říká ředitel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha, jehoţ rybářství drobní majitelé často ţádají o pomoc. Vlastník potřebuje nejen techniku, ale také spoustu povolení. A to i kdyţ chovat ryby ani nechce. „Rybník musí mít zejména dva důleţité dokumenty, a to manipulační řád a nakládání s vodami. To jsou oprávnění, ţe ho majitel můţe napouštět a vypouštět. Je to takový technický průkaz rybníka,“ pokračuje Pecha. Koupání dovoleno S rybníkem si totiţ ani majitel nemůţe dělat, co se mu zlíbí. „Většinou slouţí k chovu ryb, v dnešní době je ale i významným krajinným prvkem. Například v některých chráněných oblastech je omezená produkce i druh ryb, které se mohou na rybník vysadit. Odbory ţivotního prostředí to přísně kontrolují,“ upozorňuje Pecha. Vodní díla, jak se rybníkům také říká, se můţou pouţívat jen k předem daným účelům. „Ty určuje například stavební povolení. Majitel má také řadu povinností. Třeba nesmí lidem zamezit v jeho uţívání pro vlastní potřebu, jako je koupání nebo bruslení na zamrzlé hladině,“ upozorňuje tiskový mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. „Pro soukromníka má význam rybník, na kterém se dá podnikat. Obvykle se zaměří na komerční rybolov a související aktivity,“ říká analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil. Podle něj pak na regionu prakticky nezáleţí. „Jako lákadlo lokální turistiky se můţe ujmout v kaţdém regionu. Zájem investorů vidím především u malých ploch o velikosti několika hektarů. Provozovat fungující model rybníku a restaurace ostatně lze i u vodní plochy pod jeden hektar,“ pokračuje Potměšil. Cena záleţí na lokalitě, kvalitě vody, pouţití rybníka nebo jeho velikosti. „Určit velikost bývá obtíţné, protoţe se mění s výškou vodní hladiny. Nejlepší je vycházet z výměry katastrálního zakreslení,“ radí rybářský hospodář Josef Haláček. Podnikání na vodě
Mezi nejdraţší lokality patří jiţní Čechy a Morava. „Rybníky v třeboňské pánvi stojí většinou od třiceti pěti do osmdesáti korun za metr čtvereční, výjimečně i více. Cenu udává také stabilita přítoku či míra zabahnění. Rybník, který nemá zaručen přítok vody po celý rok, bývá levnější. Naopak kvalitní menší rybník ve známé rekreační oblasti můţete prodat za sto padesát korun za metr čtvereční nebo i více,“ uvádí majitel specializovaného serveru na hospodářské pozemky bioreality.cz Jiří Loskot. Cena zahrnuje součet nákladů za stavební dílo. „Tedy za postavení hráze, kbelu a stavidel a ceny pozemku. Trţní cenu určují především uţitné vlastnosti rybníka,“ radí Loskot. Podle něj je dobré porovnat cenu rybníka s moţností postavit si nový. „Osobně bych kupoval rybník aţ po té, co bych jej viděl po vypuštění. Jedině tak poznáte stupeň zabahnění a detaily stavebních částí,“ dodává Loskot.
Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 11.11.2009 Vily jako za 1. republiky REALITY Mít vlastní vilu a bydlet v klidné čtvrti třeba jako za 1. republiky je snem mnoha Čechů. Na jejich touhy reaguje v současné době řada developerů, zejména v okolí Prahy. Moderní verze vil. Současné vilové projekty navazující na prvorepublikovou výstavbu přejímají princip soliterní stavby obklopené soukromým pozemkem, jak bylo u předválečných domů zvykem. Z ekonomických důvodů ale neobsahují jen dva, ale šest, deset i dvanáct bytů. Jde o viladomy, moderní verze vil. „Jde sice o okrajovou část trhu bydlení, vyhovuje však lidem, kteří chtějí bydlet v podstatě individuálně, nikoli masově. Touţí na zahradě zasadit vlastní stromy, potřebují prostor pro své zvířecí miláčky. Naše viladomy navazují na původní vilové čtvrtě, odpovídají charakteru lokality,“ vysvětlil Evţen Korec, šéf developerské společnosti Ekospol. Ze 136 bytů projektu Viladomy Uhříněves, který začne Ekospol stavět příští rok v lednu, je pětina prodaná. Podobně intenzivní zájem je o Viladomy u Vinořského zámku, který Ekospol začne stavět v únoru. „Lidé se vracejí k tomu, co bylo populární před lety. V Praze a okolí však existuje několik desítek menších vilových projektů. Tento segment byl krizí postiţen jen minimálně a slušná poptávka pořád existuje,“ uvedl Tomáš Duda, ředitel realitní společnosti Professionals. Projekt Jana Kaplického Charakteru lokality odpovídají i tři viladomy projektu Nové vily Hanspaulka. Funkcionalistickým výrazem navazují na jiţ existující zástavbu nejslavnější rezidenční praţské čtvrti. Kaţdý z domů má tři byty, investorem byla firma Podzimek a synové, architektem ateliér Ladislava Lábuse. Energeticky úsporné viladomy staví společnost JRD. Viladomy u Obory či Viladomy Dolní Měcholupy se čtyřmi aţ šesti byty jsou v současné době většinou prodané. Unikátní jedno- aţ dvougenerační objekty připravuje developer Resort Living v projektu Konopiště resort. Tamní domy navrhlo jedenáct špičkových architektů
včetně zesnulého Jana Kaplického. Projekt zahrnuje 21 vil, 15 rodinných domů a dva apartmánové domy. Historická tradice I kdyţ většina Čechů (tři ze čtyř dospělých) bydlí podle průzkumu GE Money Bank ve vlastním, řada z nich by místo bytu uvítala vlastní dům či vilu. Průzkum je sice nový, ale jen potvrdil staletí trvající názor. S výjimkou Prahy tvořily bytové, činţovní domy vţdy jen úzké centrum města. Větší prostor zaujímaly vilové čtvrtě. Například Ruprechtice v Liberci, Čeřovka v Jičíně, Česká čtvrť v Trutnově, Doubravka nebo Újezd v Plzni. V kaţdém městě jich bylo několik. Za socialismu se prvorepublikové dvougenerační vily rozdělily na dva, čtyři i šest bytů. Pokud šlo o nové stavby, stavěly se jednogenerační „rodinné domky“ či „řadové domky“, většinou s dispozicí 3 + 1. Z dálky připomínaly víc středověké hradby neţ vilové čtvrtě. Princip řadových domků, které pro investora generovaly rychlý a vysoký zisk, převzal i kapitalismus po roce 1990. Vznikla satelitní sídliště, která se prezentovala jako bydlení v zeleni, ovšem s vilovou zástavbou neměla nic společného. KONOPIŠTĚ RESORT - Projekt 11 významných architektů. Na návrzích se podílel i Jan Kaplický. NOVÉ VILY HANSPAULKA - Moderní viladomy navazující na funkcionalistickou zástavbu z první republiky. VILADOMY UHŘINĚVES - 136 bytů projektu začne stavět Ekospol v lednu. VILADOMY U OBORY - Společnost JRD staví viladomy, které jsou i energeticky úsporné.
Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 11.11.2009 Češi na pojistky proti vodě nevěří I přes opakované ničivé záplavy zůstává až polovina majetku v České republice nepojištěná Většina Čechů zřejmě věří, ţe se narodila pod šťastnou hvězdou a přírodní ţivly jsou na ně krátké. Jedině tak lze vysvětlit jejich vlaţný přístup k pojištění nemovitosti a domácnosti. Takovou pojistkou je totiţ podle odhadů pojišťoven chráněna jen zhruba polovina majetku v Česku. Navíc mnozí z těch, kteří pojistku mají, ji uzavřeli jiţ před lety a dodnes ji drţí beze změny. Jsou tak nyní podpojištění. Podle České asociace pojišťoven (ČAP) se pojištění majetku podílí více neţ pětinou na trhu neţivotního pojištění, a tvoří tak jeho druhou nejvýznamnější část. Za posledních deset let tento segment sice dosáhl růstu o 66 procent, ale za zbytkem pojišťovacího trhu výrazně zaostává. Celkové předepsané pojistné totiţ ve stejném období vzrostlo o 177 procent, a ţivotní pojištění dokonce téměř o 330 procent. Na mnoţství uzavřených pojistek paradoxně nemá prakticky ţádný vliv nedávno proţitá katastrofa, ať jiţ vlastní, nebo u souseda. Navzdory očekávání odborníků nedošlo ke zvýšení zájmu lidí o pojištění domů a domácností po povodních v srpnu
2002. Ty se sice staly nejničivějšími v novodobé historii České republiky a napáchaly škody za zhruba 73 miliard korun, ale nevybičovaly lidi k větší zodpovědnosti. „Přestoţe mnoho obyvatel tehdy nemělo sjednáno pojištění, došlo v některých druzích pojištění po roce 2002 dokonce k nepatrnému poklesu u nových pojistných smluv,“ uvádí ředitel divize neţivotního pojištění ČSOB Pojišťovny Michal Kaněra. Podle něj tehdy mnoho lidí propadlo klamné iluzi, ţe stoletá voda právě proběhla a nyní bude na dalších sto let klid. Bez většího překvapení tak v letošním roce odborníci přijali fakt, ţe ani kvůli červnovým povodním si lidé cestu do pojišťoven nenašli. Povodně sice napáchaly škody za více neţ sedm miliard a staly se třetími nejničivějšími v historii Česka, ale na počet uzavřených pojistek opět vliv neměly. „Tyto majetkové pojistky nijak nevybočují ze svého dlouhodobého trendu - zájem o ně kaţdoročně pozvolna roste,“ potvrzuje zavedenou praxi Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny. Některé pojišťovny dokonce v období bezprostředně po letošních katastrofických záplavách opět zaznamenaly pokles zájmu o majetkové pojistky. „U pojištění domů a domácností pozorujeme menší zájem neţ v minulých letech,“ konstatuje Michal Kaněra z ČSOB Pojišťovny. Ta na konci září v tiskové zprávě oznámila, ţe za měsíce červen aţ srpen klesl podle jejich informací zájem lidí o pojištění domů oproti stejnému období minulého roku v průměru o 19 procent. I nedostatečná pojistka můţe přinést problémy Po ničivých záplavách v srpnu 2002 se ceny pojistek v postiţených oblastech zvýšily v průměru zhruba o deset aţ dvacet procent. Některým lidem se však vyšší pojistné zdálo příliš drahé, a proto se rozhodli pro zdánlivě levnější variantu - vyjmutí rizika povodně a záplav z pojistné smlouvy. I kdyţ po letošních záplavách podobná situace s největší pravděpodobností nehrozí, neboť pojišťovny zvýšení pojistného ve většině případů neočekávají, je rizikům nedostatečného pojistného vystaven nezanedbatelný počet lidí. Mnozí pojištění totiţ mají zastaralé smlouvy. Výše pojistného plnění ve starších smlouvách ve většině případů jiţ dávno neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. „Lidé si neuvědomují, ţe se cena majetku s léty mění - své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat a vystavují se tak zbytečnému riziku,“ říká Marcela Kotyrová, manaţerka vzdělávání a komunikace ČAP. Hodnota majetku se neliší jen dodatečnými investicemi do nemovitosti a nákupem nových spotřebičů či elektroniky. Samotný dům nebo byt totiţ vzhledem k boomu českého realitního trhu v posledních letech mohl svoji hodnotu i několikrát zvýšit. Stará pojistka tak v případě poškození majetku uhradí škodu jen do původně sjednané výše. Navíc lidé většinou chtějí platit co nejniţší pojistné, a proto se často snaţí pojišťovny přesvědčit, ţe jejich majetek má niţší hodnotu. Takové pojištění jim však neumoţní plně nahradit vzniklou škodu. Rozdíly v cenách pojištění podle hodnoty majetku se přitom obvykle pohybují v řádech desítek korun měsíčně. Někteří lidé si také neuvědomují rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Většinou si sjednají jen pojištění domu či bytu, které potřebují například pro získání hypotéky. Pojistit si vybavení domácnosti však buď zapomenou, nebo ţijí v mylné představě, ţe i to je součástí pojištění nemovitosti. Také při sjednávání pojištění majetku se lidé dopouštějí klasické chyby při uzavírání smluv - nečtou je. Některé pojišťovny například v podmínkách rozlišují povodně, tedy vylití řek mimo koryto, a záplavy, které mohou způsobit například přívalové
deště. Nepřečtení si smluvních podmínek pak v případě škodné události můţe pro pojištěnce znamenat nepříjemné překvapení a nulovou náhradu škody.
Zdroj: Právo Datum vydání:
11.11.2009
Pasívní bydlení uspoří několik tisíc měsíčně, největší zájem mají mladí Dnes kaţdý šetří, kde se dá. A kaţdý svým způsobem. Někdo nakupuje ve slevách, někdo nejede na dovolenou a jiný investuje do nízkoenergetického bydlení. Takových kasiček v podobě úsporných bytů v hlavním městě přibývá. Stěhují se do nich hlavně mladí Praţané. Pasívní rodinné domy nejsou v České republice uţ nic výjimečného, ale pasívní byty jsou stále ojedinělé. I kdyţ jejich nabídka není v Česku příliš široká, jejich počet v posledních letech přesto stoupá, především v hlavním městě. Energeticky úsporné byty staví třeba společnost Skanska, která jich má na kontě několik desítek. „Nízkoenergetické bydlení nabízíme na projektu Milíčov-jih, je to celkem 66 jednotek. Ze strany klientů je značný zájem,“ řekla Právu Naděţda Ptáčková z realitní kanceláře Skanska. Upřesnila, ţe na moţnosti úsporného bydlení se v kanceláři informuje zhruba jeden klient týdně. V nízkoenergetické třídě A, tedy v té nejvyšší, v Praze staví ale zatím pouze jedna developerská společnost, kterou je JRD. A na nezájem si nemůţe stěţovat. Čtyři bytové komplexy, nacházející se v praţských Měcholupech, uţ mají své zabydlené nájemníky, další se staví. „Například v případě viladomů u Obory v Praze-Uhříněvsi je na začátku stavby prodáno 80 procent bytů,“ sdělila Barbora Kuklová z JRD s tím, ţe největší zájem mají mladí lidé a rodiny s dětmi. Výhodou úsporných bytů není totiţ jen jejich energetická šetrnost, ale také fakt, ţe jsou jakousi oázou pro alergiky a věčné nepřátele prachovky či vysavače. „Jsem sám alergik a výrazně mi to pomohlo. Taky potřeby na úklid se sníţily, uklízíme méně a sáček do vysavače neměníme tak často jako dřív, kdyţ jsme bydleli v normálním bytě,“ popsal výhody bydlení v nízkoenergetickém bytě sedmadvacetiletý Michal Honěk, který v pasívním bytovém domě v Dolních Měcholupech bydlí se svou přítelkyní uţ dva roky. „Jsem stavař, takţe jsem chtěl vyzkoušet něco nového,“ upřesnil Honěk, který za byt 3+kk zaplatil 3 milióny 700 tisíc. Okna v bytech mají trojskla a vodu ohřívají solární kolektory. Úsporné byty jsou také vybaveny automatickým větráním. To přivádí čerstvý vzduch, který prochází ještě přes prachový filtr. Ten se mění zhruba kaţdé tři měsíce a stojí pár korun. Není tedy třeba vůbec větrat okny. „Od září do března vůbec neotvíráme okna. Přitom se spí lépe a nemáte pocit suchého vzduchu,“ doplnil Honěk. Podle jeho slov mu jeho byt ušetří aţ padesát procent výdajů proti předešlému stejně velikému, ve kterém bydlel. Dnes dává za všechny poplatky (voda, elektřina, topení atd.) kolem dvou tisíc korun měsíčně. Nejvíc populární jsou podle JRD mezi zájemci byty o velikosti 3+kk a 4+kk. Přestoţe je výstavba pasívních bytových domů materiálově i technologicky finančně víc nákladná, vyţadují totiţ nadstandardní zateplení, neţ poţaduje norma u klasických
domů, a problémem je také fakt, ţe pouze menší část projektantů a dodavatelů má zkušenosti s řešením nízkoenergetických domů. Cena bytů se příliš neliší od těch klasických v novostavbách. Dají se pořídit od tří a půl miliónu korun.
