Zdeněk Velíšek Bude mít po dluhové krizi novou podobu? Evropa poEU Mohamedu Merahovi Evropské horizonty, strana 3
Dalibor Carda,Libor Petr Rouček Kajnar Rozvoj měst očima zástupců municipalit Co říká na výsledek slovenských voleb? Komentáře, strana 4 2 Europoslanci,
Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Jaroslav Palas Naši zástupci v EP ov regionu krizi eurozóny Dotace na ekologii Co na to europoslanci, Komentář, strana 4 strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 11 2011 3 / /2012
ročník98 ročník
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena €
Krize kosí evropské vlády Komise hrozí zavřením kohoutku
Publicistika, strana 4
Hřebčínmíří možná Loutky dotace získá do Unesco
Oldřich Vlasák, Jiříevropských Zimola, výkonný prezident Rady RegionálníSvazu rady obcí amístopředseda regionů, místopředseda NUTS II Jihozápad měst a obcí pro evropské záležitosti V programovém obdobíos2007Žádná z prioritních pro2013 jeROP proJihozápad města otevřena gramu se nemožnost dosáhnout dotace dotýká ochrany na životního v zásadě ve všech To operačních prostředí přímo. ale neprogramech. mohou čerznamená, že Města by podporované pat evropské dotace na moderprojekty rekonstrukcí budov, nizaci dopravnívozového infrastruktury, modernizace parku ochranu životního veřejných dopravců,prostředí, stavby zvyšování zaměstnanosti, podsilnic a turistické infrastrukporu a vzdělávání a výzkumu, tury mnoho dalších - ekologii podporu podnikání, rozvoj ces-z nezohledňovaly. U každého tovního ruchu, využití kulturprojektů je zohledňován jeho ního dědictví,udržitelný projekty sociální dlouhodobě rozvoj. integrace, sociální zdravotní Žadatelé, u nichž a orgán žislužby apod. Teoreticky je tak votního prostředí stanovil, že paleta evropských podléhají posouzenídotací vlivů na zlepšení prostředí, kvality života životní musí obyvaspolu ve městech téměř neomezestelžádostí předložit vyjádření ná, praktickyorgánu jsou však příslušného EIA města a stačasto omezena výnovisko orgánu vypsanými ochrany přírozvami, množstvím dy z hlediska vlivu prostředků, projektu na které jsou na jednotlivé proúzemí soustavy Natura 2000. jekty evropské alokovány, možnostmi Dále peníze z ROP kofinancování a hlavně tím, co pomáhají například s odstranějiž mají hotové a co potřebují ním starých ekologických zátěudělat. Městavýroby přitom energie stále po-z ží, zvýšením třebují financovat obnovitelných zdrojů,především snížením tzv. tvrdé, infrastrukturní emisí skleníkových plynů, prosníjekty. Potřebují silnice, žením hluku či opravit zvýšením rozchodníky, vybudovat lohy zelených ploch vparkovací sídlech. stání, zkrášlit náměstí, revitaKe snížení hluku dochází díky lizovat bývalé mostů průmyslové či rekonstrukcím či silnic. vojenské objekty, chát(Už z podstaty věcikteré je logické, rají, vyřešit čištění odpadních že žádá-li někdo finance napřívod, snížit hluk či zefektivnit klad na přestavbu brownfielodpadové hospodářství. Infra-i du na penzion a chce doložit struktura však zdaleka není udržitelnost projektu, bude se jedinou potřebou. ve svém definovanou vlastním zájmu snažit Na významu získávají měkké, rekonstruovaný objekt opravit „nadstavbové“ aktivity do podoby, ve které budenebo i v důraz na strategické následujících letech plánování. co nejméPrávě bez strategického ně energeticky náročný.) plánování budou evropské peníze utopeny v momentálním pocitu INZERCE potřebnosti té které investice. Města společně s venkovskými obcemi realizují necelou polovinu projektů (počátkem letošního roku to bylo 45,1 % projektů), na celkové alokaci se však podílí zhruba necelou pětinou prostředků (příjemcům z řad obcí bylo proplaceno 16,0 % ze všech proplacených prostředků). Evropské dotace jsou důležitou součástí kapitálových výdajů obcí a měst, přičemž tvoří zhruba třetinu těchto výdajů. (pokračování na straně 2)
Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi Evropské požadovala EU. že bude zastaven tok peněz, které Česká republika čerpá prostřednictvím evropských fondů, byla hlavním foto: REUTERS/Remo Casilli Hrozba komise, bodem setkání premiéra Petra Nečase s eurokomisaři Johannesem Hahnem a László Andorem. Předseda české vlády diskutoval s eurokomisaři o opatřeních, která budou přijata pro zvýšení transparentnosti čerpání a pro větší efektivitu využívání zdrojů z eurofondů. Více k tématu v článku „Hahn varuje…“ na straně 4. zdroj foto: vlada.cz
Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky OECD varuje: Opatření nestačí, životní prostředí se radikálně zhorší Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou ekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost a podporují vědu a výzkum. Trápí je ale také řada problémů: mnohdy neúnosnáživotního dopravní zatíženost, prostředí, Ochrana prostředí jeproblémové jednou ze životní stěžejních agend vytlačování sociálně slabých obyvatel určitých městských Evropské unie. Dokládá to nejen důraz,do který EU klade na boj částí či kriminalita. I tyto problémy chtějí řešitmasivní větším proti emisím skleníkových plynů, ale takéměsta poměrně zapojením do budoucí podoby EU. budov, odpodpora obnovitelných zdrojůkohezní energie,politiky zateplování straňování ekologických zátěží a dalších opatření souvisejících celkového rozpočtukterá na polis ochranou životního prostředí. Je ale tato podpora, se Že jde o velmi důležitou oblast cent tiku soudržnosti Evropskéevropunie. v České republice prostřednictvím podpory, dokládají projevuje i finanční hlavně ských opravdu dostatečná? částky, dotací, které byly na rozvoj měst Hlavní části z tohoto finančního vyčleněny v jednotlivých ope- objemu jdou na projekty obnovy a venkova také na ekolovotního prostředía je největší poračních Pro období Ochranaprogramech. životního prostředí úzce měst dopravu. Aemido zornost městskou věnována snižování 2007 2013 celková jako sumahlavvy- gičtější souvisí– s udržitelností oblastí nejčastějikroků investují sí. Jedním z posledních EU hrazená na tuto oblast překračuje ním požadavkem všech politik jakých v České mapa republice? Nejnáje tzv. cestovní k nízkouhlí21 miliardu eur v celéEU. Evropské regionálního rozvoje Z hle- města a nejčastější projekty kové ekonomice. Ta předpokládá unii. představuje dílčích přes šest pro- kladnější diskaTojednotlivých agend v rámci problematiky ochrany ži- snížení množství vypouštěných
jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzdělávání a samozřejmě zdravotnictví. Často se objevují také projekty emisí skleníkových plynů až o v95oblasti kultury jako40třeba procent během let. opraToho vy a kulturních památek chcedivadel společenství dosáhnout skrna území postupných měst. „Díkycílů evropským ze plnění pro jeddotacím se městůmV daří zlepšovat notlivá desetiletí. dokumentu, kvalitu života svých obyvatel, ale který v polovině března podpořil také celkového prostředí,“ prohláEvropský parlament, se mluví io sila Markéta Reedová, ředitelka zvyšování podílu obnovitelných Centra pro regionální rozvoj ČR, zdrojů a energetické účinnosti. které je hlasování zprostředkujícím sub„Dnešní v Evropském jektem pro Integrovaný parlamentu potvrdilo, žeoperačnaše ní program.leží „Opravená budoucnost ve vývojináměstí čistých a nové městské parky se rozvoje znovu technologií a udržitelného stávají přirozenými centry živovenkova,“ komentovala podpoření dokumentu slovinská europoslan-
ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i návštěvníci měst budou jistě rádi vracet do příjemného prostředí, kyně Romana Jordan. Takde mánebuagendouna muset kličkovat po rozbitých du starost v rámci Evropské chodnících a vyhýbat se neudržolidové strany. K dokumentu se povaným stavily křoviskům. vstřícně i všechny členské státy kromě Polska. To se nespokoIPRM KLÍČOVÉ, jilo ani JSOU s tím, že jednotlivé cíle neMÍNÍ budou MINISTERSTVO pro státy závazné. Evropská komisařka Connie Hedegaard, kteNa evropsképůvodně úrovni přišla, existuje rá s mapou to něale kolik pomáhají vnímá iniciativ, pozitivně. které „V Evropské unii městům v investování a zavádění je 26 zemí, které jasně daly najevo, té formule udrže kouzelné chtějí, abychom se „trvale v klimatické žitelný politice rozvoj“. a nízkouhlíkové ekonomice posunuli dál.“ (pokračování na straně 3)
NEVYSPYTATEĽNÁ VODA
Slovensko je krajinouBratislavský bohatou na micky najzdatnejší vodu. V obdobíkraj. dažďov až nechcesamosprávny Najaktívnejne bohatou. Povodne sa vyskytujú šími sú v Nitrianskom a Prešovkaždý kraji. rok, prevažne východskom Najmenej na sa darí Trnom Slovensku navskému kraju.a nezriedka prerastú do katastrofálnych rozmerov. Bratislava a priľahlé oblasti SÚ už PO NOVÝCH NÁMESTIACH dlhodobo žijú bezprostredne ohroAJ JESENNÉ PRECHÁDZKY zené Dunajom. Región vždy tŕpne ATRAKTÍVNEJŠIE pri jarnom roztápaní ľadovcov v Alpách, Pred vyše ktoré rokomzvyšujú začali hladinu v Spišeurópskeho do nebezpečskej Novej veľtoku Vsi s treťou etapou ných výšok. Ministerstvo životnérekonštrukcie námestia od ho prostredia (MŽP SR) uviedlo parku kpt. Jána Nálepku až po v tlačovej Hluk, správe:neporiadok, „Za posledných radnicu. iné
chování ve Francii Publicistika, strana 13
Podpora výtvarného umění z Valladolidu
(pokračování na straně 3)
Slovenské a obce sú krajšie Na ekológiumestá ide pätina európských dotácií najmä vďaka eurofondom
Životné prostredie sa pomaly, ale iste stáva poprednou témou na celom svete. Ekologické problémy ako globálne otepľovanie, zamorovanie pôdy, spodných vôd a ovzdušia či Stačí úbytok živočíšMestá a obce na Slovensku dostávajú novú tvár. vypracovať nych druhov sužujú celú planétu. z neschopnosti kvalitný projekt a peniaze z BruseluFrustráciu môžu prúdiť na námestia a dopehodnúť na spoločnom boji s klimatickými zmenami prehlbušie zóny sa v rámci Regionálneho operačného programu (ROP) v opaje aj fakt, že Kjótsky protokol vyprší tento rok a medzinárodné trení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo konferencie o svetovej klíme v Kodani 2009 aštatistiku Durbanečerpania 2011 sa pôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo skončili fiaskom. Istou útechou Tvorí je aspoň snaha580 Bruselu o poo nenávratný finančný príspevok. ju takmer zazmluvnekračovanie v boji s ekologickými problémami, inéhomá aj ných projektov. V aktuálnom programovom obdobíokrem 2007-2013 pomocou štrukturálnych fondov. samospráva k dispozícií takmer 514 mil. eur. Do konca septembra z tohto balíka nakontrahované projekty tvorili už 80 %. Tieto čísla prírodného prostredia, aj na Ministerstvo prostresvedčia o tom,životného že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú saale zmeniť. dia (MŽP SR) zastrešuje väčšinu odpadové hospodárstvo a budovanie povodňového varovného projektov na na ekoteda okrajové zóny. O penia-a Podmienkyzameraných ROP stanovujú čo sú predpovedného systému. Obzvlášť lógiu Slovensku. TieZveľaďudelí do ze z eurofondov súperia mestá možnona financie použiť. prevenciu šiestich prioritných osí zameraobce zozamerané siedmichnasamosprávjú sa presne definované centrál- aprojekty proti povodniam sú aktuálne. nýchčasti na ochranu vôd, ovzdušia, krajov. Mimo hry je ekonone sídiel. „Mimo záujmu“ nych
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je klenotem svého druhu nejenom východních Čech, jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel velmi nutně potřebuje peníze na rekonstrukci Tři kraje tvořící region soujednotlivýchSeverovýchod, objektů, kterétedy ho držnosti tvoří. Jeho předchozí žádost oa Pardubický, Královéhradecký evropské dotace, které by muo Liberecký, se spojily ve snaze opravyloutek umožnily a zároveň tak zápis na národní seznam pomohly v dědictví. dlouhodobém kulturního To jesnažeprvní ní o zápis seznamu krok, kterýhřebčína má vést do k tomu, aby dědictví byla vyřazena se loutkyUnesco, z východních Čech a kvůli chybámdostaly v přípravě. Teď se loutkářství na seznam ale naskýtádědictví šance přece jenomJasna světového Unesco. dotace dosáhnout. no o tom, zda se loutky dostanou na národní seznam, bude na konci letošního roku, pokud Zahraničí, strana 3 žádost tento krok bude úspěšný, o zařazení na světový seznam by Ekologické mohla přijít v roce 2014.
500 rokov sa na Dunaji vyskytlo 100 ničivých povodní, štatisticky sa teda vyskytne 1 povodeň ale za komplikácie a obmedzenia každých 5 rokov. Medzi najničivejstáli za to. Oprava cesty, veľkošie povodne patríširoký povodeň z roku rysý tri metre chodník 1965,peších, ktorá úprava spôsobila pretrhnupre parkovacích tie ochranných miest v centrehrádzí – to pri je obciach realita Čičov a Patince, vzniknuté škody dnešných dní, ktorú si užívajú boli vtedy vyčíslené na približne nielen miestni obyvatelia, ale aj 18 miliárd Kčs.“ Na primeranú pronávštevníci. tipovodňovú ochranu sa dlhodobo Výraznú finančnú pomoc – 85 % dostatok financií. znedokázalo celkovýchnájsť nákladov 1,65 mil. Avšak besniaci Dunaj v roku 2002 eur získali z eurofondov, desiatidosiahol výšku prispel 991 cmštátny a zatopil mi percentami rozobe nábrežia hlavného počet a mestov sacentre podieľalo zvyšmestapiatimi a obec Devín. nými percentami. (pokračovanie na strane 2)
Naše dopisovatelka z Francie Ilona Mádrová si vybrala jedno z hlavních témat nedávného summitu G20, který se kromě ekonomiky zabýval také životním prostředím. Právě pohledem ekologa se pokusila podívat na život Francouzůměstě a jejich chování V hlavním Kastilie vValladolidu tomto směru. jiné píše, vzniklMimo projekt CreArt, že propagace ekologického který do sítě vzoru podpory výtvarnéchování země ho uměnínaučila spojujeobyvatele celkem čtrnáct téměř automatickým evropských měst včetněekologicčeských kým gestům. Pardubic. Smyslem projektu je spustit speciální program na podporu výtvarného umění, jeINZERCE hož součástí budou putovní výstavy, konference, setkání autorů a vzdělávání. Projekt by měl odstartovat v květnu a trvat by měl až do roku 2017.
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
2
EN č. 3 / 2012
Na ekológiu ide pätina európských dotácií (pokračovanie zo strany 1)
Riešením na prevenciu pred veľkou vodou pri nedostatku financií sa stala možnosť čerpať europeniaze z Kohézneho fondu. Celkové investície presiahli sumu 31 milión eur, a tak od roku 2011 má Bratislava, ako jedno z mála miest na Slovensku, kompletnú protipovodňovú ochranu. „Všetky objekty stavby boli dokončené v dohodnutých termínoch a slúžia svojmu účelu. Mesto Bratislava je v súčasnosti ochránená na 1 000ročnú vodu s výnimkou mestských častí Karlova Ves, Devín a Devínska Nová Ves, kde je ochrana na 100ročnú vodu,“ povedal Daniel Kvocera, generálny riaditeľ Slovenského vodohospodárskeho podniku. No rok 2002 nebol zďaleka jediný, kedy voda vyliata z korýt riek devastovala krajinu. Veľké záplavy v roku 2010 zasiahli mnohé časti krajiny. Vyžiadali si ľudské životy a škody sa rátali v miliónoch eur. Vláda SR schválila výstavbu malých prí-
rodných hrádzok, ktoré majú za úlohu zdržiavať vodu v prírode počas výdatných zrážok. Hrádzky boli doteraz vybudované v 488 obciach a stáli 42 milióny eur, z čoho sa nadpolovičná časť hradila zo štátneho rozpočtu, zvyšok z Európskeho sociálneho fondu. No hrádzky budované z prírodných materiálov, najmä dreva a kamenia, sú podrobované veľkej kritike. Odborníkom sa nepozdáva systém záchytných jám, jazierok a drevených hrádzok. Nepovažujú to ako dostatočnú ochranu pred veľkou vodou stekajúcou z lesov, a preto sa prikláňajú skôr k výstavbe tradičných nádrží, hrázd či poldrov. I keď kritika odbornej verejnosti nezastavila budovanie týchto systémov, projekt sa stal ohrozeným. Bruselu sa totiž nepozdáva, že pri realizácii týchto projektov sa neskúmal ich vplyv na životné prostredie, a tak sa obišla smernica EÚ. Zmenu napredovania projektu okrem Bruselu môže stopnúť Bratislava má od roku 2011 kompletnú protipovodňovú ochranu, na ktorú mesto čerpalo europeniaze. aj výmena vlády. Smer stále nepotvrdil a ani nevyvrátil zámer ustúpiť od projektov. BOJ S ODPADOM Žiar nad Hronom je mesto s 20 tisíc obyvateľmi na strednom Slovensku. Mesto je známe svojím priemyselným charakterom, od päťdesiatych rokov minulého storočia tu stojí hlinikáreň. Pri vjazde do mesta udrie do očí masívna „červená kopa“ - odpad červeného až hnedého kalu z hlinikárne, ktorý dosahuje výšku 45 m. Kým nákladnú revitalizáciu odkaliska hradí súkromný sektor, mesto aj za pomoci štrukturálnych fondov EÚ vyhlásilo vojnu komunálnemu odpadu. Ako sa uvádza na webstránkach mesta, nové Centrum zhodnocovania odpadov prispeje k efektívnemu a komplexnému nakladaniu s odpadom. Čo je však najzaujímavejšie, všetky objekty a zariadenia centra budú zásobované obnoviteľnou energiou získanou práve z odpadov. Vyprodukovaný bioplyn bude použitý aj ako pohon zberových vozidiel, ktoré majú odpad do centra privážať. Okrem ekologického charakteru má projekt aj sociálny charakter, nakoľko vytvorí nové pracovné miesta aj pre znevýhodnené skupiny občanov. Okrem toho sa ráta aj s uzatvorením a rekultiváciou skládky odpadov v Horných Opatovciach, obci ležiacej blízko Žiaru nad Hronom. Prekrytá a zrekulti-
vovaná skládka sa vráti do prírodného prostredia ako trvalý trávnatý porast. Na boj s čistotou ulíc sa mesto rozhodlo zakúpiť zametacie a kropiace vozidlá. Z piatich majú byť dve na CNG pohon. Celkové investície do zlepšenia životného prostredia v Žiari nad Hronom a jeho okolí predstavujú viac ako 25 miliónov eur. DOBUDOVANIE KANALIZÁCIE Jeden z najaktuálnejšie schválených projektov v rámci Operačného programu Životné prostredie je vybudovanie skupinovej kanalizácie Ružomberka a čističky odpadových vôd v obciach Liptovská Teplá a Liptovské Sliače. „Hlavným cieľom tohto projektu je zabezpečenie odvádzania a čistenia komunálnych odpadových vôd v regióne Dolného Liptova a dosiahnutie minimálne 99,2percentnej napojenosti obyvateľstva na verejnú kanalizáciu,“ tvrdí Beatrice Hudáková z Odboru komunikácie MŽP SR a dodáva: „Vybuduje sa takmer 1 700 domových prípojok na kanalizáciu a tiež až vyše 40 km novej kanalizačnej siete.“ Suma projektu prevyšuje 17 miliónov eur. Nielen mestá a obce budujú kanalizáciu. Pýcha slovenských jaskýň, Dobšinská ľadová jaskyňa, taktiež dobudovala infraštruktúru. Prihliadalo sa na najvyšší stupeň ochrany prírody, do ktorého spadá samotná jaskyňa a jej okolie. Okrem kanalizácie boli vybudované aj nové
zdroj: 2x bratislava.sk
sociálne zariadenia, vodojem a vlastná čistička odpadových vôd. Prestavba sa nevyhla ani prístupovému chodníku či prístrešku pre návštevníkov. ZELENÁ DOPRAVA Nenávratné finančné príspevky z eurofondov sa dajú čerpať aj na projekty ekologickej dopravy. Niektoré mestá, ako napr. Banská Bystrica či Košice, za tieto peniaze obmieňa vozový park za modernejší a hlavne šetrnejší voči životnému prostrediu. V Bratislave sa realizovala výstavba novej trolejbusovej trate a ďalšia sa momentálne plánuje. Cestujúci vlakom si pomaly začínajú zvykať na príjemnú zmenu v podobe nových železničných súprav na regionálnych linkách. INVESTÍCIA DO BUDÚCNOSTI Celkový objem financií v Operačnom programe Životné prostredie dosahuje 2,14 miliardy eur, čo predstavuje zhruba 1/5 z dostupných eurofondov pre Slovensko v programovom období na roky 2007 - 2013. Keď už sa zvyšok sveta nevie dohodnúť na spoločnej stratégii boja s klimatickými zmenami, tak aspoň EÚ prostredníctvom dotácií sa snaží zmierniť dopady na životné prostredie v rámci svojich členských krajín. A tak slogan MŽP SR „Investícia do budúcnosti“ má predsa len niečo do seba. Ivan Belko
Úspech, ktorý nemá obdoby V nedeľu 11. marca sa Slovensko zobudilo do červeného rána. Parlamentné voľby, konajúce sa deň predtým, vyhrali s ohromujúcou prevahou sociálni demokrati strany Smer. So ziskom 44 % platných hlasov a 83 poslaneckých mandátov (zo 150 celkových) dosiahol Smer historický úspech, ktorý nemá v histórii Slovenska obdoby. Krajinu čaká vláda jednej strany, ktorá potrebuje na presadzovanie ústavných zákonov pomoc len siedmich opozičných poslancov. Príčinu výsledkov volieb však treba hľadať v roku 2010. Robert Fico vie, aké je to vládnuť krajine, premiérom už bol v rokoch 2006 - 2010. Pravica sa z opozičných lavíc letargicky prizerala politike vládnych strán (Smer, SNS a HZDS). Prívrženci pravice, povzbudení výsledkami parlamentných volieb 2010 v Českej republike, zmobilizovali svoje sily v slovenských voľbách, kedy aj napriek jasnému víťazstvu nebol Smer schopný zostaviť vládu. Štafetový kolík moci prevzali štyri pravicové strany na čele s premiérkou Ivetou Radičovou. Tento „zlepenec“ štyroch strán bol až natoľko hodnotovo odlišný, že rozpad vlády visel
vo vzduchu už po roku vládnutia. Napokon sa dožil roka a štvrť, keď ho pochovalo hlasovanie o účasti Slovenska v trvalom eurovale. Keďže hlasovanie bolo spojené aj s hlasovaním o vyslovení dôvery vláde a návrh nepodporili koaliční liberáli z SaS, Slovensko prišlo o svoju krehkú pravicovú vládu. Predčasné voľby boli vyhlásené na 10. marca 2012, no vtedy ešte nikto netušil, aké krušné časy krajinu pod Tatrami čakajú.
špinavšia aká kedy bola. Jednotlivé strany len málokedy prinášali svoje vízie a riešenia problémov, skôr sa uchyľovali k osočovaniu svojich protivníkov. (Anti)kampaň sa niesla aj pod drobnohľadom spoločnosti rozčarovanej korupčnou kauzou Gorila. Tá vyplávala na povrch v decembri minulého roka a bola tesne nasledovaná kauzou SaSanka. Politici naprieč celým politickým spektrom neboli schopní jednoznačne odpovedať na citlivé otázky o korupcii v politike a o ich účasti v rôznych kauzách. Protesty Gorila, ktoré vyhnali do ulíc slovenských miest tisíce ľudí, boli často označované za politicky motivované a podporované stranami za účelom údajnej diskreditácie konkurenčných politikov a politických subjektov.
GORILY PŘED VOĽBAMI
ZDECIMOVANÁ PRAVICA
Predvolebná kampaň 2012 sa dá bezpochyby označiť ako naj-
Hnev občanov sa premietol do výsledkov volieb. Mnohých
prekvapila vyššia účasť oproti minulým voľbám, prekonala hranicu 58 %. Mobilizácia pravicových voličov, tak ako v predošlých voľbách, sa nekonala. Smer sa stal absolútnym víťazom (44,41 %, 83 kresiel v parlamente), nasledovaný priepastným rozdielom, za ktorým sa vytvoril „pelotón“ pravicových strán: KDH (8,82 %, 16 kresiel), OĽaNO (8,55 %, 16 kresiel), MostHíd (6,89 %, 13 kresiel), SDKÚ (6,09 %, 11 kresiel), SaS (5,88 %, 11 kresiel). Pravica sa po zdrvujúcej porážke začala prikláňať k teórii, že jej voliči sú voči svojim stranám kritickejší než tí ľavicoví voči svojim. Dlhodobý líder pravice na Slovensku, SDKÚ-DS, vo voľbách pohorel, prepadol sa o 9 %. Predseda strany Mikuláš Dzurinda už oznámil svoj zámer nekandidovať v nasledujúcich straníckych primárkach na post predsedu strany. Liberálna SaS zaznamenala prepad o 7 %. V októbri 2011 sa
nich zniesla vlna kritiky a obvinenia za rozpad vlády. Neskôr sa prevalil škandál ministerstva obrany (pod patronátom SaS), ktoré odpočúvalo novinárov podozrivých z vynášania citlivých informácií z prostredia ministerstva. A napokon boli zverejnené prepisy SMS správ medzi kontroverzným podnikateľom Mariánom Kočnerom a predsedom liberálov Richardom Sulíkom. O niekoľko týždňov neskôr sa objavili aj videonahrávky zo stretnutí oboch spomínaných. Skompromitované SDKÚ a SaS otvárali možnosti pre KDH stať sa lídrom pravice. Ním sa napokon aj stalo, ale neprekročilo pre nich zakliatu hranicu 8 %. Podpredseda strany Daniel Lipšic pomýšľa na predsednícku stoličku, obzvlášť po tom, čo sa „prekrúžkoval“ pred aktuálneho šéfa hnutia Jána Figeľa. Matovičovi Obyčajní Ľudia a Nezávislé Osobnosti získali 8 %, Most-Híd okolo Bélu Bugára 6 %,
SMEROVANIE KRAJINY Slovensko tak čaká prvýkrát v ére samostatnosti vláda jednej strany. Roztrieštená opozícia, ktorá sa len s ťažkosťami dohodla na nomináciách na dva posty podpredsedov parlamentu, zrejme nebude spočiatku tvoriť vrásky na čele sociálnym demokratom. Tí ľuďom v predvolebnej kampani sľúbili istoty, avšak tie sa budú len ťažko realizovať v krajine, kde je systém výberu daní tesne pred kolapsom, štátna kasa takmer zíva prázdnotou a nespokojnosť občanov so spôsobom politiky za posledných 20 rokov predstavuje časovanú bombu. Fakt, že Ficov Smer tak jednoznačne vyhral voľby, ešte neznamená, že ho ľudia vnímajú ako spásu. Skôr by sa dalo povedať, že bol zvolený stabilnými voličmi ľavice, kým slovenská pravica dostáva od svojich priaznivcov lekciu z morálky v politike. Ivan Belko
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 3 / 2012 EN č. 11 / 2011
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
Města chtějí spolurozhodovat OECD varuje: Opatření nestačí, o budoucnosti politiky životní prostředí sekohezní radikálně zhorší
regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseda Svazu obcí a měst ČR Oldřich pro regionální rozvoj Markéta Jednou z takových je na- tra přesahem navazuje na předchozí program no 8,1 miliardyinfrastruktury korun. Šlo veřejných přede- služeb, projektůiniciativ s ekologickým příklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je je Evropský fond pro regionální vším o projekty rekonstrukcí čis- LIFE a zaměřuje se na podporu Zvýšená snaha je na místě. názvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Straprojektů nejenHlavní v členských tíren odpadních vod. Zamítnuta rozvoj. Právě z něj na naše OECD totiž publikovala zprávu konicích. fáze oprav státrva26 integrovaných plánů rozvoje typickým příkladem. Z nevzhledto projektu je kombinováno po- plyne tech EU, ale i v kandidátských byla například žádost o miliardoúzemí největší objem peněz. Ty k budoucímu vývoji životního skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi Náklady na přestavbu náalokace ústřední všech schválených se stávají promodernizované bytovéna činí rozvoj a obnovu měst s bankovzemíchtýdny. a třetích zemích, které leží vou dotaci přestavbu jsou následně rozdělovány prostředí. A v ní stojí, že situace a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a střednictvím operačních progra- čistírny v Praze. Vedení města na pobřeží Středozemního a Baltv roce 2050 by při zachováníními sou-půjčkami město na ni získalo z evropských níků z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? Pronež příští programobudeměsmusetPokud projekt realizovat mů. V případě ochrany životního časných podmínek nebyla právě fondů více polovinu. se podíváme na dvaského prů- moře. evropských dotací jetak pomoci iniciativy se kromě Komise podílí vací období má být tento program bez pomoci EU. „Okamžitě tedy prostředí v České republice jde příznivá. Fosilní paliva by mohtaké Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální MĚSTA SE BOJÍ operační programy, jak naŽipanelákových sídlišbanka Rady Evropy. pozměněn. Budou ho tvořit dva zahájíme činnost odborné komi-Severovýo Operační života program la pokrývat až 85 procent Rozvojová spo- především PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ v his- chod a Jihovýchod, najdeme I když podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě – jeden věnovastěžejním úkolem bude podprogramy votní prostředí a také o regionální se, jejímž třeby. „To bude mít za následek do jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů ný životnímu prostředí a druhý odborná diskuse, výběr a přípraoperační programy, které ale zpra50procentní růst emisí skleníoperačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím klimatu. Navíc dojde k navýšení va nejvhodnějšího řešení providla podporují projekty, u nichž je kových plynů a zhoršení ovzduší podpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stádiskutuje o v této oblasti V srpnu zde le živěji oblastech.“ Ukázkyjektu takových pro-finanční skrze Integrovaný finančních prostředků naevropských 3,2 mibez účastiBrno. fondů vstřícnost k životnímu prostředí ve městech,“ stojí ve zprávě. jekty A toprobíhá fondech i Podle na úrovni měst. Pro ty skončila oprava důležité liardy Još- korun. jektů projekje možné najít operační program a pak také přes cílům evropského EU,“například uvedl primátor Bohuslav spíše vedlejší k jiným není to nejhorší. Změny klimatu regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie tu. „Vzhledem k zaměření ROP Ji- Svoboda. Naopak schváleno bylo komisaře pro životní prostředí Jaby v takovém případě zapříčinily Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité neze Potočnika je program klíčový projektů, budou postouhovýchod je tzv. nedostatek vody a vymírání živojako pro kraje. V současnosti už s pomocí EU město investovalo jednotlivé13projekty. O které terstvo pro místní rozvoj, cílíekologičnost na popisuje vždy pomalu dobíhají výzvy, do opravyJde centrální Brnakoncipování ty je přitom velký peny zájem.dále Dosud města hned v několika priorit- nejsme lepšíposlední enviromendo Bruselu. napří-části pro pouze nadstavbou, přímo čišných druhů. Pokud tomu chtěkteré se na„Přetváříme rozvoj měst zaměřují. milionů. Sokolo„Lze říci, že tální cent- politiky. v oblasti regenerace pro- 747 ních osách. Stěžejní jena ale podporu prio- byloekologictento klad o čistírnu v Kolíně, zaměřeni jí elity zabránit, musí nejpozději ritní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních opeprogram tak, aby se mobilizací vě nebo ve Stráži nad Nežárkou. kých projektů,“ potvrdil například v roce 2013 přijmout potřebná grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce prostředků jiných zdrojů finanOvšem podpora OPŽPa ujá těchto ředitel Úřadu RR Jihovýchod Ar- téměř opatření. Ta současná jsou podle žádnézdalší výzvy neplánují. Velopravena mohu konstatokové hodnotě 2,5 miliarTedy konkrétními strategiemi, ké obavy zvětšího budoucnosti má Svaz jsem hrdý Koncovým příjemcům obsahově i dy korun. cování dosáhlo dopadu na výzev nekončí.vat,Z žepeněz EU na se všechny tur několik Zatloukal. A podobně na tom OECD zcela nedostatečná. které obsahují a obcí. Ten má strach, aby pracovníky, po několik let měst zatím vyplaceno 1,2 letos miliar- mimo časově provázaných projektů. Ty bylo operační základě integrovaného konceptu,“ bude jiné i kteří zateplojsou i ostatní regionální mají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky programy. Neznamená to ovšem, vat. Projekty za stovky milionů uvedl komisař. A co příklady česOPATŘENÍ FORMOU sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst a nibyly tímto korunnáměstí chystajístatoval kraje.primátor Například že by ochrana LEGISLATIVY I DOTACÍ stanoví. Důležitost koliv pouzekteré potřebám státu nebo Romankých On- projektů, zrekonstruována nástroježivotního in- níky,prostředí Bruselu. Podle Ovšem nutno že dokonce nebo revitalizovány na- derka. tegrovaných plánů rozvoje měst programem podpořeny? Je Oldřicha jich už Olomoucký chce zateplovat za říct, v regionálních projektech nebyla tenparky Vlasáka je důležité, aby města rozvojové projekty, příklad v Brně, Písku, ministerstvo celá řada. Agentura ochrany pří400Uherském milionů. Pokud uspěje ve vý-to nejsou „Dápro se říci, že většina Jakým způsobem Evropská zdůrazňuje unie zastoupena. místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do krajiny například realizuje jen 196 milionů. rody a podoby ekologic- zvě OPŽP, zaplatí bojuje proti zhoršování životního projektů generuje určité evropských fondů v příšIPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí projekttích za více 175 milionů na „Hejtmanství chvíli připraké přínosy,“ Kro- přímo prostředí dnes? Legislativa sedmletechnež a ideálně se i samy čásdesítky milionů korun najdena financování IPRM, tak vzatuto hájit důležitost a dosahdodává kohezní Zatloukal. podílet na rozhodování ochranutečně vzácných druhů motý-o me u bývalých okresních 25 projektových žádostí na měst. těchtak je Integrovaným k příjemcům, respekekologizace dopravy ROPy vujeoperačním advacítky například nařizuje politiky člen- ažmě struktuře investic. Zároveň ale Nejčastěji jde o oken obnovy parků podpořeno 41. Na tive obyvatelům měst, například která si o programem lů. Novou interaktivní mapu jepro zateplení objektů a výměnu přispívají na obnovu ským státům, aby u všech projektů tuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že hodnocení a využití prováděly hodnocení dopadů na ži- zeleně ve městech a obcích nebo a dveří,“ řekl hejtman Olomouc- plánování, vým příkladem může být na- se evropské fondy více zacílí. „Za uvedl první náměstek ministra města téměř 5 miliard korun. obnovitelných zdroTesařík. dva v jednotlivých brownfieldů, které kého kraje Martin votní prostředí. Nutný je taképro souodpovídajícího zapříklad opravaNa náměstí Hav- předpokladu místnírevitalizace rozvoj Daniel Braun. energie územífondy celéumožňují České škol za 45 milionů cílení na evropské zátěž. zateplení Brodě na Vysočině jů nebo hlas příslušných úřadů na ochranu mnohdy nesou ekologickou ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM dvoulíčkově zásadním způsobem třeba oprava náměstí I NÁMĚSTÍM IOPtoZLEPŠUJE IMAGE MĚST republiky připravuje ve motivovat spolui Liberecký kraj.v Lázních S pomocí peněz z ROPů kraje také chce žádat dotaci životního prostředí. A pak jsou Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využisamozřejmě dotace. V tomto ob- zateplují budovy ve svém majetku. „Budovy se dočkají kompletního práci s dalšími subjekty Česká A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) zemědělská Praze.že zateplení a výměny oken i dveří,projektu, dobí bylo na enviromentální podporovány? proaktiv,“ univerzita řekl Vlasák av dodal, ukončení nějakého IntegroTak například jsou podporovány pouze „Jak pro regiony a obce, tak pro cílem je především snížení náklaPRAŽSKÁ ČISTÍRNA gramy ve strukturálních fondech znalost skutečných rozvojových jde o revitalizace problémových vaným operačním programem, který zvelebuje infrastrukturu jednotlivých regiv obcích protože vy- potřeb země, sídlišť. „Tato podpory je ale také regionálními podnikatele vznikne nástroj, důoperačními na vytápění,“ uvedla městech, náměstek BEZoblast DOTACE a Fondu soudržnosti vyčleněno určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onů a měst je pro toto zacílení hejtmana Vít Příkaský. Průběž- jehož využití umožní efektivní téměř 100 miliard eur. To je třicet veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. nakládání s místními zdroji a ně na probíhá odstraňování Ty největší projekty procent všech prostředků alokoFilip Appl řekl vloni u příležitosti otevření center nebo vybra- také níkům bytových domů naekologické jejich městských (pokračování ze strany 1)
(pokračování ze strany 1)
vaných v těchto fondech a je to jsou však podávány do OP Život- ekologických zátěží. Aktuálně nejvíc financí, co kdy na tuto pro- ní prostředí. Tento druhý největší například v Kopřivnici. V lednu ZAHRANIČÍ blematiku šlo. A nejčastěji podpo- operační program na tom ale není odstartovaná likvidace skládky rované projekty? Jde především o z hlediska čerpání vůbec dobře. kalů za 70 milionů korun potrvá investice do infrastruktury týkající Na konci ledna tohoto roku bylo dva roky. se úpravy a čištění vod, odstraňo- rozděleno pouze 27,4 procenta nedávném summitu peněz. G20 uskutečněném v Cannes byly eko-I NENÁPADNÝ LIFE+ POMÁHÁ alokovaných Zda se finanvání ekologických zátěží, ale Na také nomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí stihnou vyčerpat, tak stále není o investice do ekologickýchhlavními do- ce tématy. Současný stav biologové považují za začátek které se nějakým způsojisté. Nepomáhají ani propravních systémů, obnovy měst a masivního nového výhynu jakotomu kdysi před stovkamiProjektů, milionů let. Retrospektivní pohledprojekty. do minulosti vyvolává obavy. bem podílejí na podpoře ochrany Řídící výbor venkova a ekoturistiky. Součástí je blematické také podpora obnovitelných zdrojů OPŽP na svém 23. zasedání roz- životního prostředí, je samozřejČlověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok hodoval o projektech podaných do mě víc. Patří mezi ně například energie. Na tu bylo vyčleněnonu přes půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se komunitární dvou výzev, na které bylo vyčleně- z mohutných 7 miliard eur. Stěžejní pro podporu vzpamatovává zá- program LIFE+. Ten poškodil ekosystém. Ekonomický
omezí nekontrolovanou či neefektivní výstavbu obnovitelných zdrojů energie,“ dodává koordinátor projektu Marek Záveský. Projekt bude stát bezmála 38 milionů korun. Dotaci z LIFE+ získal i Moravskoslezský kraj, a to na projekt jednotného informačního a komunikačního systému ochrany přírody v regionu. Rozpočet přesahuje 19 milionů korun. Filip Appl
Ekologické chování na denním pořádku
a průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů čet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vymínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, kteživotního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekpřepraví Hour. Letos se ventovanějším kojuječástky, obyvatele kraje Gironde,proprostředí no zveřejněných studií americobecních projektů (v(denně řádech jedschválena projektEarth Zlepšení pat pouhou třetinu této Největším operačním progra725 tisíc osob). Do roku 2020 přibližněpovodí 130 měst (Lyon, notek Paříž, či přihlíží zmenšování kých vědců je 5 500 živočišných desítek milionů korun) kvalitypláží vodo horního řeky takže, bude-li OPŽPkteřífungovat mem, z nějž plynou evropské druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení velizaměřených na třídění a recykMoravy II. fáze (1,26 mld. Kč), uspokojivě, bude jeho celkový finanční prostředky na ekologii konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. laci odpadů. Ovšemroku obnoveným následují projekty Čistá před řekaEiffelovou procentuální podíl vyšší. v ČR, je ve finančním období V září letošního oslavily vlaky byla spuštěna metrůOvšem za rok. linných druhů ztrácí svou původvysoké rychlosti třícáté výročí od Dnes patří k zemím ní velikostna a zmenšuje se (polární selhání politickým záměrem do budoucBečva II (1,20 věží mld.zaKč)přítomnosti a Rekon- ministrypozadí celkového stát-Francie 2007 - 2013 OP Životní prostřesvého vzniku a přepravily ně ekologie Nathalie Kosciusko s nejmenšími emisemi jeleni, želvy, ještěrky,a promeškané na je namísto toho(1981) investovat pestrukcesklenía dostavba kanalizace administrativy dí. Respektive donedávna byl,medvědi, ne- ní ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na boť v půli března vyhlášený stop příležitosti celé země evropské v Brně (980 mil. Kč). Pravděpo- níze z dané priority do několika nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučvelkýchnosti spaloven komunálních nějvětším využít. stav na proplácení výdajů mizí ope-předfinance letadel ohrožující obyvatele couzůindividuálním využívá služeb veřejné obyvatele téměř dobně automatickým očima a rozumně více jak dva blízkosti pařížských letišť Roissy odpadův s celkovými náklady ze hromadné dopravy. do Síť železnic projektem být investice Pravidelněměla Pokud o plánované rozdělenígestům. miliony ročnějde umírá na zá- ekologickým račních programů kvůli vážným a osob Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. a metra je vysoce rozvinutá a EU třídíprioritní odpad, šetrně hospodaří čističky važné nemoci způsobené strany kolem 6 miliard Kč. modernizace odpadních výdajů mezi znečišjednotlivé vládou zcela ignorovaným výhratěním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou nejúspěšnější dám k nedostatkům v kontrol- osy, se 40,4 % vede jednoznač- vod v Praze, kterou se ovšem Pravděpodobně ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních částí OPŽP jsou zatím investice Evropská komise po řadě perině Zlepšování vodohospodářské ních mechanismech se – zatím do Roissy hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany do úspor energie, kde byla petií (skandál tehdejšího minisinfrastruktury a snižování rizičervna – dotkl i tohoto operačnívyčleněvíce přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budounaprony investice do vyčerpána zvukových izolací V rámci praktiky ekologického ností snížila od podivné gramovaná alokace již Drobila, naprogramu ka poskytnout. povodní, následované osouo 3 %trav období ho programu. Podíl OPŽP naplaneta alo- může Téměř s pravidelností zasáhne 1997 do 2007), často nakupují vláda započala několik moderni- a zakáz používání nejhlučnějších Zkvalitnění nakládání s odpady pražském magistrátu, nedůvěry- v polovině finančního období. kovaných částkách z EU fondů některý z ničivých živlů i půvab- biopotraviny. Jsou uvědomělí i zací dopravního systému. Nejvý- letadel v noci (Airbus A310). Zde se potvrzuje velmi nákladů) a odstraňování starých ekologic- tedy na částce, kterou můžeme Ilona vysoká Mádrová z nich jerozautomatizace v otázce spotřeby hodné elektřiny.zdůvodnění Rok znamnější nou krajinu Francie. V roce 2009
K TÉMATU
v průběhu období 2007-2013 teoreticky získat - činí 18,4 % (5 miliard eur). Faktem však je, že ČR možná dokáže vyčer-
kých zátěží (15,8 %) a osou Udržitelné využívání zdrojů energie (13,7 %). Zatím nejvyšší podpora byla
hodla nepodpořit. V druhé nejvýznamnější oblasti - nakládání s odpady - byla dosud podpořena řada menších
absorpční kapacita veřejného sektoru a je velká škoda, že se do této oblasti, která vykazuje nejlepší multiplikační faktor pokud
Zlepšenie stavu životného prostredia a racionálne využívanie zdrojov dobudovaním a skvalitnením environmentálnej infraštruktúry na Slovensku, posilnenie efektívnosti environmentálnej zložky trvalo udržateľného rozvoja prostredníctvom fondov EÚ. O to sa spolu s kolegami a odborníkmi na eurofondy snažíme. Ministerstvo životného prostredia je riadiacim orgánom pre Operačný program Životné prostredie (OP ŽP), ktorého celková alokácia
predstavuje viac ako 2,14 miliardy eur. Našou prioritou je čistota a poriadok a zároveň transparentnosť vo všetkých sférach. Preto je zoznam prijímateľov v rámci projektov spolufinancovaných z OPŽP prístupný pre všetkých návštevníkov webového portálu OPŽP a dostupný 24 hodín denne na http:// www.opzp.sk/projekty/zoznamprijimatelov/. Aktualizujeme ho každý mesiac. Takýmto spôsobom sa zároveň snažíme zvýšiť úspeš-
nosť čerpania financií z verejných zdrojov a byť otvorení voči širokej verejnosti. Takto totiž verejnosť získa prehľad nielen o rozdeľovaní financií z prostriedkov EÚ, ale aj o realizácii projektov v ich blízkom okolí, ktoré môžu mať priamy dosah na ich život. Ďalšou podstatnou informáciou, ktorú portál www.opzp.sk verejnosti ponúka, je Mapa vzorových úspešne realizovaných projektov OPŽP. Mapa v interaktívnej forme informuje o úspešne realizo-
vaných projektoch podporených z prostriedkov OPŽP v programovom období 2007 – 2013. Interaktívnosť spočíva v ich zobrazení podľa miesta realizácie projektu a farebnom rozdelení podľa jednotlivých prioritných osí programu s cieľom bližšieho priblíženia dosahu pomoci fondov Európskej únie na konkrétnych prijímateľov v regiónoch Slovenska. Mapa aktuálne obsahuje 27 vybraných projektov realizovaných po celom Slovensku, tak aby boli zastúpe-
3
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKAVELÍŠKA Bude mít EU dluhové kriziMerahovi novou podobu? Evropa popo Mohamedu Francie a s ní Evropa ztrnuly minulý týden
Lidé v zemích Evropské unie, a asi v hrůze zprávami z měst Toulouse a nejvíc lidé vnad zemích eurozóny, otvíMontauban. Mohamed Merah, Francouz rají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéž se samozřejmě i s rodinnými kořeny v týká arabském světě, se televize a rozhlasu v časech zpravoz mladistvého pachatele drobných deliktů dajských relací. Není nic příjemného náhle povýšil nažemstitele svých islámských utvrzovat se denně, nelze čekat „bratří“, kteří – podle něho nic jiného než škrty (abych ty sou- – umírají vinou časné perspektivy vojáků vyjádřil co nejfrancouzských v zemích islámu a vistručněji). Ve svém uvažování jsou nou Izraelců v palestinsko-izraelském konteď lidé v mnoha evropských zemích fliktu. ponořeni Jeho děsivé gestoprofalešného „džiháhluboce do finanční disty“ stálo život tři děti a blematiky, a to hlavně do té, kteroučtyři muže. Jeho dluhová krize a způsob jejího samého nepočítaje. Teďřešení by mělo jít nejen ve trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni neFrancii, ale i jinde v Evropě o to, aby další obětí nebylo už tak dost narušené soužitušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si tí většinového obyvatelstva a onáboženkými nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň,s etnickými když na bojišti záchranu eura amenšinami ekonomické jak ve Francii, tak všude tam, kde už dávno není etnická a náboženská jednolitost základním stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla média se všínárodních pompou pohřbít vlády veTato Slovinsku, na je Slovensku, Řecku, Vždyť v Itálii, na ve norském ostrorysem komunit. starost zcela navmístě! Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu vě Utoya zabíjel Anders Breivik na protest proti snášenlivosti! Proti soužití většiny doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch s menšinami. Právě tak jako nedávno odhalená východoněmecká teroristická buňpadlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla ka, ale která máraději na svědomí mrtvých, včetně jedné policistky. být, teď už chce. Zatímdeset se celkem devět evropských zemí octlo kvůli pe-Možná si někdo něžní v politickém provizóriu. dalšísebe nepřibudou. když už řekne,krizi že tu - páté přes devátéDoufejme, – stavímže vedle zločinyAle islamistického terorismu jsem vyslovil slovoevropského provizórium, nacionalismu. rovnou poukážu naUdělal to, co jejsem asi ještě než Taktice podněa extrémního továžnější záměrně. pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie covatelů „džihádu“, namířeného proti západní civilizaci, vyhovuje jak terorismus a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři EvropBreivikův, ten amatérský, ale neméně děsivý, Meraha. Stratégové ské unie, ale itak ekonomičtí a finanční experti volají po novém Mohameda uspořádání poměrů uvnitř eurozóny. se má stát pevným jádrem Evropské unie, rozpočtovou džihádu, tedyTa islamistického terorismu, jako byl bins větší Ládin a jako je stále ještě jeho disciplinou hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálníchani politik. následníka Ajman Zawahrí, nepotřebují početná komanda tisícihlavé armády. Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory Teror může být a většinou je dílem nepočetných samostatně operujících buněk finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eunebo jednotlivců. Jeho účelem je zastrašit, oslabit a znejistit západní společnost rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých členských zemíji Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu.aZemě, a takovou pak vehnat do střetu civilizací. K zastrašení morálnímu oslabení které buď nechtějí vůbec, nebobrutální zatím nechtějí do eurozóny, se octnou společnosti mohou stačit zločiny jednotlivců jako na jsouokraji Breivik a Merah. A evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová to i tehdy, kdy – jako tito dva - páchají své činy z protilehlých pohnutek. část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požaK naplnění cílů, které snad bude i přes neúspěchy ještěamohou dovaný proces zpevnění eurozóny, hosvé zákonitě provázetstále rozvolnění pokles stratégové alvýznamu té hrstky států, kterése zůstanou mimo eurozónu.aTaMerahů skupinka bude jednak dost. Francie Kaidy chtít uskutečnit, naštěstí Breiviků „neurodilo“ početně méně významná, jednak ještě kesedmnáct všemu nesourodá. Vedlepodobný zemí, kteréakt do islamistického nezaznamenala za posledních let žádný eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní buterorismu, jakým bylo vraždění naplánované (a jen částečně provedené) Mohadou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozómedem Merahem! Žádný! A které francouzská muslimská komunita se dodnes nedala ny zatím nemají přepoklady, i země, budou postupně do EU přijímány: země vyprovokovat k radikalizaci ani sociální marginalizací, ke které západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když naji odsuzují franzačátku diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tu konfliktů nebo couzskélistopadu vlády,řekl aniv žádným vyhrocením palestinsko-izraelských budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou účastí francouzských jednotek na potlačování militantního islamismu v Afghádruhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, nistánu. Jediné,konfederace, co Franciejejíž na domácí půdě zaznamenává snad že s ideou evropské založení by uchránilo Evropskou unii předkaždoročně, jsou násilné projevy antisemitismu. Naštěstí dosud bez ztrát na životech. postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména Pro Francii nejsou typické ani pouliční, více či méně mohutné, manifestace radiu Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava kálního nacionalismu, jakými jsou v zemích střední Evropy pochody neonacistů Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? s nejrůznějšími symboly fašismu apředstava rasismubudoucnosti a se standardami To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická Evropské uniepřipomínajícími insignie SS. Francie v tomto ohledu může mluvit o štěstí. U nás a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eu- ve střední Evrozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna podobu. se pak stane pevnýmže už jen hrstka ropě dostala xenofobie otevřenější a davovější Škoda, jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, pamětníků nacistické okupace dovede v nebezpečném „folklóru“, jakým jsou pro vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési mladší generace v paramilitárních rozeznat předzvěst konfederace zmařímepochody v zárodkuskinů zřetelnou podporou jednotnéuniformách, Evropy s jednotnou stejných válečných hrůz a obludných genocid, k nimž byly na našem kontinentu měnou.
prvním mocným impulzem podobné demonstrace nesnášenlivosti a rasové nená-
Eurofon informuje visti v dobách hitlerismu a druhé světové války.
Jak pro střední Evropu, tak pro Francii, Norsko, Německo a vůbec celý národnostCo znamená zkratka IPRM? ně pestrý kontinent platí, že radikální nacionalismy, etnické náboženské střety IPRM označuje Integrované plányarozvoje měst. Jedná o soubor vzájemně mezi komunitami a proliferace násilných aktů se msty a zastrašování mezi nimi akcí,rizikům které jsounaší realizovájedním slovem šíření teroru - patříprovázaných k největším doby, která je dobou ny na vymezeném území nebo v rámci otevřeného a globalizovaného světa. Hradbu kolem své kultury, své demokracie a tématického přístupu ve městech a své prosperity už Evropa ani jednotlivé státy nikdy nevystaví. směřujíjejí k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. IPRM je jedním z nástrojů urbánní politiky a projekty v něm obsažené mohou být podporovány z operačních programů (OP) financovaných ze strukturálních fondů.oMěsto může předložit nebo více IPRM. ekologických opatření, jde společenské a jeden ekonomické
v této přínosy na investovanou korunu, souvislosti působí výdaje v dalV jakých operačních programech se IPRM uplatňují? jakož i rozprostření výdajů na- ších operačních programech, naIntegrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inpříklad programů opatření na efektivnější příč jednotlivými kraji, nenaprotervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních (ROP), Integrovaného operačního programu (IOP, oblast 5.2 týkající se řešenív průmyslu či využívání energie gramovalo několikanásobně víc intervence problematiky bydlení) doplňkově2,5 v tématických Mezi obnovaprogramech. vozového parku ve veřejprostředků, ale apouhá pro- operačních prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický centa z celkové alokace EU fondů né dopravě. rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobipro ČR. věcí veřejných. lita a správa Po pouhých 32 hodinách museJakých se IPRM týká? výzvu z lo MŽPměst uzavřít poslední 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby 29. února na podávání projektů mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dana mi- nositelů IPRM v rámci ROP). nýchvyčerpání měst (jedná se posledních o města zařazená2,5 na seznam liard korun z evropských fondů 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyvatel,úspory bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. na energie ve veřejných 3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím budovách. Částka nejenže byla IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. vyčerpána, ale sešly se dokon- Martina Finková, Eurofon ce žádosti za 5,84 miliardy, tedy Pavel Přibyl, 234 % z nabízené alokace. vedoucí programu Veřejné finance Jako poznámka pod čarou, poa životní prostředí Hnutí DUHA kud jde o objem investic do né všetky prioritné osi operačného programu. Postupne bude ich počet pribúdať . V uplynulých dňoch sme taktiež spustili vlastnú funpage pre Operačný program Životné prostredie aj na sociálnej sieti Facebook. Aj takto chceme verejnosti umožniť prístup k zaujímavým informáciám z oblasti implementácie prostriedkov Operačného programu Životného prostredia.
József Nagy, minister životného prostredia SR
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Co říkáte na výsledek voleb na Slovensku? Výsledek voleb na Slovensku představuje drtivé historické vítězství sociální demokracie a naopak totální kolaps pravice. Již první kroky nového ministerského předsedy Roberta Fico naznačují, že na Slovensku bude konec s (na Západě nikde neuskutečněnými) experimenty typu rovná daň a náš východní soused vsadí na osvědčenou finanční a ekonomickou politiku progresivního zdanění, výstavby velkých infrastrukturálních projektů a tvorby nových pracovních míst. Rovněž jeho zahraniční politika bude mířit na jistotu: silně proevropský přístup bude doplňován posilováním obchodních vazeb na Ukrajinu, Rusko a Čínu. Robert Fico, poučen svými minulými chybami, nebude chtít být premiér jen na jedno použití. Jeho uvážlivé
a státnické chování naznačuje, že nebude vyhledávat konfrontaci ani s novináři ani se svými jižními sousedy. Jinými slovy, Slovensko čeká v příštích několika letech klidné, stabilní a zřejmě i úspěšné období.
Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu
Je z evropského hlediska významné zvolení nového německého prezidenta Joachima Gaucka? Volbu vítám! Je to čestný a statečný člověk. Závidím Němcům prezidenta.
Richard Falbr, poslanec Evropského parlamentu
K TÉMATU Čerpání prostředků EU je pro Moravskoslezský kraj významným způsobem náhrady chybějících veřejných financí pro ty projekty našeho regionu, které mohou nastartovat jeho rozvojový potenciál. Nemalé finanční prostředky jsou věnovány na zlepšení situace v oblasti ovzduší a ekologie. Díky výborné spolupráci všech zainteresovaných složek a zodpovědné práci s vlastním operačním programem jsme v situaci, kdy dovedeme prostředky získat i řádně využít plně v souladu se stanovenými podmínkami a bez pochybností o jejich účelném vynaložení. Úřad Regionální rady Moravskoslezsko je řazen mezi nejlépe fungující úřady a Evropskou komisí jsme dáváni za příklad dobrého investora a správce evropských fondů. Dalším zdrojem evropských financí je pro náš kraj, jeho podniky a instituce tematicky zaměřený Operační program Životní prostředí. Je velmi významným stimulem ekologizace průmyslových podniků v kraji, nástrojem realizace energetických úspor a v neposlední řadě i prostředníkem vzdělávání obyvatel v environmentální politice. Pro Moravskoslezský kraj byla vyhlášena i zvláštní výzva v rámci tohoto programu, která umožní čerpání evropských finančních zdrojů v celkové výši až 6 mld. Kč na opatření ke zlepšení ovzduší. Tyto peníze jsou určeny zejména na ekologizaci průmyslových podniků, jež se právě z 1/3 podílí na špatném ovzduší oblasti. Kraj nemůže být v těchto případech příjemcem prostředků. Plní roli koordinátora a
toho subjektu, který podniky k předkládání projektů stimuluje. Tam, kde může být přímo příjemcem podpory, aktivně se o podporu uchází a realizuje celou řadu projektů. Jako příklad lze uvést snížení energetické náročnosti vlastních budov, zapomenout nelze na snižování prašnosti vlastních komunikací. Dalším typem projektů financovaných Evropskou unií v oblasti životního prostředí je řada tzv. měkkých projektů zaměřených na komunikaci a vysvětlování problematiky ochrany životního prostředí. Mimo operační programy je kraj velmi úspěšný také ve využívání komunitárních programů Evropské unie. Moravskoslezský kraj využívá též možnosti podílení se na spolufinancování projektů. Jedná se o projekty zaměřené na monitoring přírodního prostředí s důrazem na ovzduší a výzkumné projekty ve spolupráci s vysokým školstvím.
Hahn varuje: Peníze dostanou jen země s funkčním systémem čerpání Že jsou s čerpáním evropských financí problémy, není nic nového. Až dosud ale tyto problémy stíhaly spíše jednotlivé operační programy. Nyní už ovšem nejde o jednotlivé programy, ale o celý systém. Evropská komise totiž českou stranu varovala: Pokud vláda do konce června nenapraví kontrolu a audit dotačních programů, bude čerpání dotací úplně pozastaveno. Různé problémy s evropskými dotacemi provázejí čerpání prakticky už od začátku tohoto programovacího období. Naposledy se mluvilo o nedostatcích v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvu školství bylo kvůli chybám v programu pozastaveno vyplácení 1,2 miliardy korun. V čem je problém tentokrát? V kontrole. Systém čerpání má podle Evropské komise zásadní chyby. Výtky mají komisaři hlavně k auditnímu systému a ke způsobu kontroly, kterou vykonávají jednotlivé řídící orgány. „Hlavní problémové oblasti jsou nezávislost auditních institucí a zprůhlednění jejich funkce. Chybí také národní systém toho, jak odstranit nedostatky,“ uvedl eurokomisař Johannes Hahn. Pokud Česká republika nedostatky neodstraní, hrozí jí úplné zastavení evropských dotací. Poměrně kritický k počínání Evropské komise byl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj mění Komise pravidla během hry, protože ČR postupovala v souladu s tím, co bylo dříve dohodnuto. Podle ministra jsou v pozadí i jiné motivy než jen problémy na české straně. Pozastaveno je prý 35 procent všech programů EU. „Například Francie má pozastaveny všechny své regionální programy. Otázkou tedy je, zda Komise přitvrzuje pravidla,
nebo má problém s cash - flow a chtěla by něco proplatit později,“ prohlásil Kalousek. PROPLÁCENÍ STÁLE BĚŽÍ Ať je to jakkoliv, Česko požadavkům Unie vyhoví. Po setkání s evropskými komisaři oznámil premiér Petr Nečas, že už je na stole plán, jak dosáhnout co nejrychlejší nápravy. Systém auditů by měl být centralizován pod ministerstvo financí, což umožní jeho větší nezávislost. Ministerstvo pro místní rozvoj bude lépe vybírat zaměstnance ve strukturálních fondech a vzniknout má i speciální útvar, který bude pomáhat jednotlivým řídícím orgánům s uplatňováním zákona o veřejných zakázkách. Vyřešen by měl být i problém s častým střídáním úředníků. To EK kritizovala například
u ministerstva školství. „Informoval jsem komisaře, že v září vláda schválí nový zákon, který bude toto řešit systémově a legislativně,“ prohlásil Nečas. Jeho tým by si měl ale pospíšit. Ta nejdůležitější opatření chce mít Evropská komise na stole nejpozději v červnu. V opačném případě hrozí dokonce úplné pozastavení čerpání. V současnosti Česká republika přestala žádat o proplácení peněz. Programy ale pozastaveny nejsou a například vedení jednotlivých ROPů žadatele uklidňují: Proplácení projektů bude plynule pokračovat. „Kraj, primátoři a starostové, veřejné ani soukromé organizace se nemusí obávat, že by peníze v roce 2012 na projekty nedorazily nebo se zpozdily,“ upřesňuje David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. JDE I O PENÍZE NA PŘÍŠTÍ OBDOBÍ Na schůzce evropských komisařů s českou stranou se mluvilo i o dalších otázkách. Johannes Hahn například uvedl, že Evropská ko-
mise obecně není proti přesunům peněz mezi jednotlivými programy. To je dobrá zpráva pro ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu. Ten chce přesunout až 30 miliard z problematických programů na stavební projekty. S přesuny je ale nutné si pospíšit, protože se blíží nové programovací období a taková žádost by se už nemusela stihnout. I k období 2014 – 2020 se komisař vyjádřil. Podle něj se přísun dotací z EU v příštím programovém období bude odvíjet i od toho, jak kvalitní je současné čerpání. Tím se všechny problémy se systémem čerpání dostávají ještě na vyšší úroveň. Pokud se vládě nepodaří vše vyřešit ke spokojenosti Evropské komise, mohlo by se to odrazit i na objemu financí, které budeme moci získat v letech 2014 – 2020. V krajním případě by problematická země nemusela dostat dotace vůbec. „Chceme tedy vyslat jasný signál, že peníze budou k dispozici, pokud bude existovat jasný systém pro jejich využívání,“ dodal Johannes Hahn. Filip Appl
Ilustrační foto.
Východočeské loutky nastoupily dlouhou cestu do Unesco Zachovat regionální loutkářskou tradici – to je téma, které v současné době spojuje oba východočeské kraje. Společnými silami usilují o zápis loutek na národní seznam kulturního dědictví. To je nezbytnou podmínkou pro další krok, na který propagátoři tohoto fenoménu pomýšlejí, totiž o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Pardubický a Královéhradecký kraj proto zapomněly na jakoukoli rivalitu a připravily společnou nominační žádost. Výsledek posuzování pro národní seznam by měl být znám do konce letošního roku. Lidové loutkářství má na východě Čech výjimečnou tradici. Je živé od poloviny 17. století, kdy v regionu působily rodiny, které se věnovaly kočovnému divadlu a uměleckému řezbářství loutek. Na oblíbené zábavě vyrostly desítky generací dětí, z poetiky jednoho z největších loutkářů Matěje Kopeckého dodnes vychází světoznámé divadlo Drak v Hradci Králové. Tisíce návštěvníků zase láká Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, které má v popisu práce i sbírkotvornou činnost. Jde o snahu uchovat mimořádná umělecká díla tohoto oboru a zamezit například jejich vývozu do zahraničí. NUTNÉ JE DOPORUČENÍ
Jaroslav Palas, předseda Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko
EN č. 3 / 2012
Na projektu zapsání loutek na národní seznam kulturního dědictví se velkou měrou podílí Soubor lidových staveb Vysočina. Jeho ředitelka Ilona Vojancová má za sebou cennou, úspěchem korunovou
zkušenost, nedávno se jí podařilo dostat na prestižní světový seznam UNESCO masopustní obchůzky na Hlinecku. Nyní spolu s dalšími odborníky připravila pro loutky nominační žádost, která byla koncem února doručena ministerstvu kultury. „Teď začíná složitá cesta. Loutky u nás nejsou jediným zájemcem o zápis. Všechny nominační žádosti nejprve ministerstvo předá k posouzení Národnímu ústavu lidové kultury ve Strážnici. Pokud loutky získají jeho doporučení, bude se jím zabývat Národní rada pro tradiční lidovou kulturu, což je poradní orgán ministerstva kultury. Není výjimkou, že si rada vyžádá ještě posudek expertů,“ líčí náročný postup Ilona Vojancová. Aby mělo lidové loutkářství šanci na úspěch, spojily se oba východočeské regiony také s krajem Libereckým. Zejména loutky v Pojizeří přispívají ke kvalitní tradici velkou měrou. Iniciátorka celé myšlenky, radní Hradce Králové Lenka Jaklo-
vá, vidí v tomto spojení jen přínos. „Tady nejde o žádnou rivalitu. Nehledáme věci, které nás rozdělují, ale které nás spojují. Pokud naše regiony prokážou výjimečnost hloubky loutkářské tradice, máme větší šanci na úspěch,“ je přesvědčena Lenka Jaklová. Zápis na seznam kulturního dědictví by přitom rozhodně nebyl formálním oceněním. Velmi by pomohl i desítkám kvalitních amatérských loutkářských souborů, které si loutky a rekvizity také vyrábějí a potýkají se s velkými finančními problémy. Mohly by pak využívat bohatšího ministerského grantového fondu. JASNO BY MĚLO BÝT DO KONCE ROKU Projekt usilující o potvrzení výjimečné hodnoty loutkářství čeká dlouhá cesta. „Rozhodnutí o zařazení na národní seznam kulturní-
ho dědictví by mohlo být známo na konci letošního roku. V případě úspěchu je možno usilovat o zápis na seznam UNESCO. V tom případě by se mohla žádost podávat v roce 2014,“ informovala náměstkyně ministryně kultury Anna Matoušková. Naposledy přibyly do nehmotného kulturního dědictví UNESCO z Česka dva pojmy. Kromě hlineckých masopustních průvodů a masek také sokolnictví. Už dříve se to podařilo slováckému verbuňku – tanci mladíků odváděných na vojnu. Kandidující země se musí zavázat, že toto dědictví budou zhodnocovat a dále podporovat jeho přenášení z generace na generaci. Oceněných fenoménů se zároveň snaží využít dotčené regiony. Potvrzení kvality je šancí na rozvoj turistiky, dobrou prezentaci krajů a nárůst služeb v oblasti cestovního ruchu. Věra Hofmanová
zdroj: archiv Muzea loutkářských kultur Chrudim
NUTS II PRAHA
EN č. 3 / 2012
Praha obnovuje zeleň a šetří energii díky fondům EU Mateřská škola Nedvězská dostala nový plášť – zateplily se obvodové stěny, byla vyměněna okna a zrekonstruována a zateplena střecha, na ni pak přibyly solární panely, aby si školka mohla vyrábět vlastní elektrickou energii. EU přispěla na tento projekt prostřednictvím OPPK 17,46 milionu korun. Černá skládka s hromadami stavebního, komunálního a rostlinného odpadu v pražské Dubeči se proměnila ve 2,5hektarový přírodní park, revitalizace včetně obnovy náhonu a nových mostků se dočkal Říčanský potok. V parku vyrostl také nový mobiliář, amfiteátr a přírodní keřové bludiště. Z OPPK si tento projekt ukrojil 84,32 milionu korun. To jsou jen dva z mnohých projektů, které jsou vstřícné k životnímu prostředí hlavního města. „V rámci OPPK je na projekty z oblasti životního prostředí zaměřena prioritní osa 2 Životní prostředí – konkrétně jde o oblasti Revitalizace a ochrana území a Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu fondů EU na pražském magistrátu a dodává: „Cílem této prioritní osy je zkvalitnit životní prostředí, ochrana před přírodními riziky a úsporné využívání přírodních zdrojů.“ V prvním případě šlo o to, aby se snížila celková energetická náročnost provozu mateřské školy Nedvězská (podobných úprav se dočkaly mnohé školky a školy po celé Praze). Podobné projekty se zaměřují na úsporu a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů – v zásadě jde o veřejně přístupné objekty, ve kterých se kromě energetických úspor současně doplňkově využijí obnovitelné zdroje energie pro ohřev užitkové vody, vytápění nebo jako záložní či přídavný
energetický zdroj. „Povinnou přílohou u těchto projektů je energetický audit, který dokládá výchozí stav spotřeby energie i očekávaný efekt energetických úspor,“ dodává Jiří Netík. REGENERACE ZANEDBANÉHO ÚZEMÍ LAHODÍ SMYSLŮM PRAŽANŮ Přeměna černé skládky na upravený přírodní park je příkladem, jak využít a obnovit nevhodně využívané plochy v Praze. Kromě zmíněné revitalizace poškozené zelené plochy a vodního toku dostávají zelenou také projekty regenerace veřejných prostranství v obytných územích – například dětská hřiště, výstavba protihlukových zdí a zelených pásů nebo obnova nevyužívaných historicky cenných objektů a areálů. ŽÁDNÝ PROJEKT Z OPPK NESMÍ MÍT ŠPATNÝ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Prioritní osa Životní prostředí si z celkové částky 276,4 mi-
5
KRÁTCE • Praha nedostane dotaci EU na Ústřední čistírnu odpadních vod. Řídící výbor Operačního programu Životního prostředí totiž rozhodl, že neodešle žádost o dotaci na přestavbu a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově do Bruselu. Jednou z hlavních výtek evropských expertů je fakt, že Praha uplynulých 10 let předkládala jediný projekt místo toho, aby na počátku předložila alternativy, které by na základě konzultací a upozornění expertů EU přetavila do úspěšného projektu. Jako hlavní překážka evropské dotace se také nakonec potvrdil požadavek EU na tzv. podstatnou změnu smlouvy s provozovatelem. • Pražští studenti vzkazují: Ře-
Radní hlavního města Prahy Aleksandra Udženija loni při slavnostním otevření přírodního parku Dubeč. zdroj: udzenija.cz lionu eur, vyčleněné z fondů EU pro Operační program Praha – Konkurenceschopnost na období 2007 - 2013, ukrojila 25 procent – tedy 69,1 milionu eur. Zájem ze strany žadatelů je velký, v oblasti Revitalizace a ochrana území byly zatím
vyhlášeny tři výzvy, v oblasti Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů výzvy dvě – ze 103 žádostí bylo schváleno 46 projektů a přidělené prostředky jsou v podstatě vyčerpány. Všechny projekty, které žádají o dotaci z EU,
musejí obsahovat stanovisko o vlivu na životní prostředí a potvrzení, že neovlivní lokality Natura 2000.
Eva Potužníková
meslo je taky věda! Rozhodli se pokračovat v natáčení videoklipů v rámci projektu Řemeslo žije!, kterými chtějí přilákat více žáků do odborných škol v Praze. Projekt ŘEMESLO ŽIJE! II se zaměřuje na zkvalitnění výuky v oborech vzdělání s výučním listem prostřednictvím rozšíření spolupráce mezi podniky a střední školou tak, aby podniky jako budoucí zaměstnavatelé měly možnost ovlivnit obsah, metodiku i hodnocení výsledků výchovně-vzdělávacího procesu. Projekt byl zahájen v listopadu 2010 a potrvá do dubna 2013. Na jeho realizaci byly z prostředků OPPA vyčleněny více než 23 miliony korun.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Administrace ekologických projektů? Úřad Regionální rady by to uvítal
KRÁTCE • Středočeský kraj vystavoval v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu. Výstavu židovských památek tam odstartovali europoslanec Libor Bouček a středočeský hejtman David Rath. Akce se zúčastnilo na 250 hostů, kteří hodnotili akce pozitivně. Velký ohlas a spokojenost návštěvníků zaznamenala i doprovodná akce, kde nechyběla ochutnávka středočeských vín a lázeňských oplatek.
Snaha o podporu ekologičtější dopravy je v rámci ROPů zřejmá a je součástí prioritních os zaměřených přímo na dopravu. Jak je to ale s projekty z ostatních oblastí? Zde už situace tak jednoznačná není. ROP Střední Čechy, podobně jako ostatní operační programy, sice klade důraz na ekologické hledisko, projekty přímo zaměřené primárně na životní prostředí bychom v něm ale hledali marně. ROP Střední Čechy nabízí podporu ve čtyřech prioritních osách. Ty jsou zaměřeny na dopravu, cestovní ruch, integrovaný rozvoj území a technickou pomoc. Mimodopravní projekty s ekologickým přesahem je možné najít především ve třetí ose, která nabízí podporu v rámci rozvoje měst a venkova. „V ROP Střední Čechy hodnotíme v projektových žádostech hledisko ekologie, resp. vlivu na udržitelný rozvoj v rámci tzv. horizontálních témat,“ upřesnil ředitel Úřadu RR Střední Čechy Tomáš Novotný. Podle něj je tedy ekologický přínos projektů brán na zřetel, ale není rozhodně hlavním hlediskem při posuzování projektů. A to může být škoda. Podle Novotného je zde prostor v příštím programovacím období. Podoba programů a témata, na která se zaměří, je totiž stále otevřená. „Zde bychom vítali, kdyby v příštím programovém období ROPy administrovaly také projekty životního prostředí,“ řekl Evropským novinám Novotný. Nyní je tedy nutné hledat ekologické hledisko u projektů,
jako je zateplování budov, úpravy veřejných prostranství nebo regenerace brownfieldů. Právě regenerace brownfieldů má velký „zelený“ potenciál, protože lokality často hyzdí krajinu či přímo narušují životní prostředí. PŘES 600 EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ V loňském roce byl například revitalizován brownfield v obci Všenory. S pomocí dotace ve výši 21,3 milionu korun došlo k nahrazení dosud nevyužívané plochy multifunkčním centrem. Důležitou součástí ochrany životního prostředí je i odstraňování ekologických zátěží, které jsou mnohdy právě součástí jednotlivých brownfieldů a jejich sanace je tak nutná k úspěšnému dokončení projektu. Podle Systému evidence kontaminovaných míst je ve Středočeském kraji přes 600 ekologických zátěží. Rozhodně nejviditelnějším zástupcem je zamoření bývalých výrobních hal Spolany Nera-
Zahrada Jezuitské koleje v Kutné Hoře prochází velkou rekonstrukcí. Čekají ji zelená prostranství i jeviště na vodě. zdroj: www.gymspk.cz tovice, které patří mezi nejhůř postižená místa na světě a jejich sanace půjde do miliard. S pomocí OP Životní prostředí se dnes pracuje na areálu bývalé Poldi Kladno. Město nyní pozměňuje územní plán tak, aby mohla být zničená průmyslová oblast nahrazena prostorem pro podnikání, byty a zelení. Dalším krokům (především sanaci) předchází již druhá etapa analýzy ekologické zátěže. „Nyní budeme usilovat o získání dotace na odstranění této ekologické zátěže. Náklady mohou představovat zhruba 150 až 200 milionů korun,“ říká kladenský primátor Dan Jiránek. Peníze by měl poskytnout OPŽP. Z toho už město získalo šedesátimilionovou dotaci na zmíněné analýzy.
ZAHRADY V KUTNÉ HOŘE OŽIJÍ Mezi další projekty se zelenou nadstavbou patří opravy budov v majetku měst a krajů. Zpravidla jde o školní nebo nemocniční budovy, které jsou zateplovány a je tak dosahováno větší energetické šetrnosti. Nedávno tak byla dokončena například rekonstrukce v Bezbariérové zdravé škole T. G. Masaryka v Poděbradech. Velmi důležité jsou i rekonstrukce veřejných prostranství a revitalizace parků. Vloni začala například rekonstrukce zahrady Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Poničený prostor v zóně zapsané na seznam UNESCO se mění v plochu s netypickými přírodními prvky. Náklady projektu, který
by měl být dokončen na podzim, jsou téměř 100 milionů korun. A jak je to s penězi, které už šly na projekty s ekologickým přínosem? Objem finančních prostředků na tuto problematiku z ROP Střední Čechy lze jen těžko vyčíslit. Alespoň podle Tomáše Novotného. Hlavní hledisko u podaných projektů není ekologické. V případě brownfieldů lze navíc jen těžko identifikovat výši dotace, která se týká přímo brownfieldu a likvidace staré ekologické zátěže. „To proto, že tyto projekty se vyskytují ve výzvách i společně s projekty regenerace veřejných prostranství nebo může jít o projekty kombinované apod.,“ dodal Novotný. Filip Appl
• Projekt Propagace turistické destinace Příbramsko byl ukončen. V rámci projektu proběhly prezentace destinace na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR, Německu a Polsku a byly vydány propagační a mapové materiály regionu. Počet turistů v Příbrami se v loňském roce zvýšil. Projekt, který finančně podpořil ROP SČ, byl proto vyhodnocen jako úspěšný. • Byla slavnostně zahájena stavba čističky odpadních vod v obci Žilina. V obci stoupá počet obyvatel a současný stav čističky tak byl vyhodnocen jako nedostačující. Rozšíření čističky, která slouží k filtrování odpadních vod z celé obce, dotoval ze Středočeského fondu životního prostředí kraj. Přispěl částkou 3,39 milionu korun. K samotné čističce byly nakoupeny i dvě nové moderní nádrže.
6
PREZENTACE
EN č. 3 / 2012
V Lanškrouně v loňském roce vytřídili o dvě stě padesát tun papíru více než před deseti lety! Třídění odpadů se v posledních letech stává v českých domácnostech naprostou samozřejmostí a nejinak tomu je i v Lanškrouně. Město tu každoročně zvyšuje počty kontejnerů na tříděný odpad a obyvatelé je využívají stále více. Objem vytříděného odpadu od roku 2002 pravidelně stoupá, směsného komunálního odpadu je naopak rok od roku méně. Zatímco v roce 2002 lidé do popelnic vyhodili více než 2 tisíce tun komunálního odpadu, v loňském roce to bylo už „jen“ 1 700 tun. Zbývající odpad domácnosti vytřídily. Rekordmanem v této oblasti je papír – zatímco v roce 2002 tabulky ukazují objem vytříděného papíru pouhých 16 tun, v loňském
roce to byly až neuvěřitelné 272 tuny! Podobné je to u skla, kde objem za stejné časové období narostl přibližně o 90 tun na současných 177 tun či u plastů – v roce 2002 lidé vytřídili 41 tunu, v roce 2011 už 105 tun. Podobné je to také u kovů, kde došlo k prudkému nárůstu v roce 2005. Tehdy lidé odevzdali 387 tun kovového od-
padu, o rok dříve to bylo pouhých 36 tun. „Domnívám se, že zvyšování objemu tříděného odpadu je výsledkem správného přístupu domácností k jeho třídění, ale také výchovou ve školách a v neposlední řadě i snahou města poskytnout občanům vhodné podmínky. Proto se snažíme zvyšovat počty kontejnerů, poskytovat dostatek informací a podílet se na aktivitách ekologické výchovy,“ řekla starostka města Stanislava Švarcová. Kromě sběru plastů, papíru, barevného i bílého skla či kovů město uvažuje také nad zavedením sběru bioodpadu. K cel-
kovému počtu 159 kontejnerů tak v brzké době možná přibudou další. S dovybavením měst nádobami na tříděný odpad pomáhá autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která s Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje už od roku 2003 realizuje projekt „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky“. „Jde o projekt, jehož cílem je zahustit síť sběrných míst tak, aby byla snadno dostupná občanům. Díky tomuto projek-
tu bezplatně obcím zapůjčíme na dobu neurčitou kontejnery na tříděný odpad. Podmínka je jediná – aby obec byla zapojena do systému EKO-KOM,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Tento celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr a využití obalového odpadu vznikl před 13 lety. Systém EKO-KOM je založen na spolupráci měst, obcí a průmyslových podniků a zajišťuje, aby odpady byly spotřebitelem vytříděny, sběrovou technikou svezeny, následně profesionálně dotříděny a využity jako druhotná surovina.
V Ústí nad Orlicí úspěšně rozšiřují síť kontejnerů na tříděný odpad Ústí nad Orlicí patří k těm městům, která nepovažují třídění odpadů za zbytečnost. Naopak. Radnice postupně pracuje na rozšiřování sběrné sítě a vcelku se jí daří. Občané mají k dispozici již 184 barevné kontejnery. Statistiky říkají, že v roce 2011 občané Ústí vytřídili více než 127 tun papíru, 111 tun plastů a dohromady téměř 166 tun bílého a barevného skla. Město se tak řadí k těm, která třídění, a tedy i ochranu životního prostředí, neberou na lehkou váhu. „Máme ve městě přesně 184 kontejnery na 48 stanovištích. Nedávno jsme posílili tzv. zvonové místo na sídlišti Dukla a na dvou místech zpevnili plochy pro umístění zvonů. Také jsme na
vybraných stanovištích vyměnili zvony na plasty a papír za klasické kontejnery, od toho si slibujeme snazší manipulaci s odpadem,“ jmenuje starosta města Petr Hájek proběhlé úpravy a dodává: „Již během letošního února se nám podařilo na území města umístit čtyři stacionární kontejnery na vysloužilé elektrospotřebiče a dva na použitý textil. Rovněž bychom chtěli pokračovat s rozšiřováním sběrné sítě – nové zvonové hnízdo plánujeme
umístit, na žádost místního osadního výboru v Hylvátech.“ Město Ústí nad Orlicí se také zabývá myšlenkou zřídit komunitní kompostárnu k využití biologického materiálu z údržby veřejné zeleně a zahrad na území města. Ústí se věnuje i propagaci třídění odpadů – každoročně vydává brožuru s informacemi o možnostech odevzdávání jednotlivých odpadů, o přistavování velkoobjemových kontejnerů apod. Tento informační materiál je zdarma distribuován do všech domácností. „Ústí nad Orlicí je skutečně jedním z měst v kraji, které můžeme považovat za ukáz-
ku správného přístupu k třídění odpadů. Těší mne, že se třídění stává v mnoha domácnostech samozřejmostí, a to jistě také díky přístupu samosprávy. Třeba zrovna Ústí nad Orlicí bude městem, které díky svému úsilí letos zvítězí v naší soutěži obcí v třídění odpadů – O perníkovou popelnici,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Tato společnost vznikla před 13 lety a jako nezisková organizace vytvořila a provozuje celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr a využití obalového odpadu. Také v Pardubickém kraji je partnerem měst a obcí v oblasti sběru tříděného odpadu.
Město Svitavy investovalo miliony do třídění odpadů Svitavská radnice v rámci snahy o zlepšení výtěžnosti separovaného odpadu investovala přibližně pět a půl milionu korun do rekonstrukce sběrných míst na tříděný odpad. Za tyto finanční prostředky a s podporou Státního fondu životního prostředí město zrekonstruovalo a rozšířilo 24 sběrná místa a nakoupilo kontejnery na tříděný odpad. Při pohledu na množství vytříděného odpadu je zřejmé, že tato investice měla smysl. Od roku 2006 totiž kleslo množství směsného komunálního odpadu o přibližně 1 000 tun a naopak některé komodity tříděného odpadu za posledních pět let stouply. Např. u plastů lidé v roce 2006 vytřídili
122 tuny, v roce 2011 to byly již 183 tuny. Podíl vytříděných složek vzrostl o 23 %. „Zajímavé je, že v meziročním srovnání klesá množství vyprodukovaného odpadu jako takové. Za posledních pět let celkové množství odpadů kleslo o tisíc tun. Nechci spekulovat o
důvodech, ale možná je to odpovědnějším přístupem občanů k účelnému využívání věcí kolem nás,“ řekl Pavel Čermák z odboru životního prostředí Městského úřadu Svitavy. Snahu měst o zlepšování systému třídění odpadů podporuje také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která vznikla před 13 lety a jako nezisková organizace vytvořila a provozuje celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr obalových odpadů a jejich využití. Společnost EKO-KOM, a.s. ve spolupráci
s Pardubickým krajem a také Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje už od roku 2003 realizuje projekt nazvaný „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky“. Cílem tohoto projektu
je zahustit sběrnou síť na tříděný odpad tak, aby byla snadno dostupná občanům. „V rámci projektu dovybavujeme obce o kontejnery na tříděný odpad. Kontejnery obcím zapůjčujeme zdarma na dobu neurčitou. Podporujeme zejména obce, kde se
dosud netřídí nebo kde je současná síť sběrných míst nedostačující. Pro obec to znamená jediné – být členem systému EKO-KOM a mít možnost o kontejnery se postarat,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s.
Děti i dospělí v Žamberku každý rok vytřídí tuny odpadů V Žamberku meziročně stoupá množství vytříděného odpadu v řádech tun. Je to nejen díky husté síti sběrných míst, ale také kvůli osvětové kampani, kterou město i další instituce v Žamberku pravidelně realizují. „O třídění odpadů mají naši občané zájem, což se projevuje ve množství vytříděného odpadu. Snažíme se je v tom podporovat všemi možnými způsoby. Počet kontejnerů sice už nestoupá tak strmě jako dřív, ale každý rok jich několik nakoupíme. Prozatím je umísťujeme do nových lokalit, např. do nových sídlišť rodinných domů. Brzy už ale budeme muset začít s obnovou kontejnerů tam, kde mnohé z nich už slouží i dvacet let,“ řekl starosta Žamberku Jiří Dytrt. Ve městě je v současné době rozmístěn 121 barevný kontejner, další vytříděný odpad mohou obyvatelé odevzdávat také ve sběrném dvoře nebo ve výkupu druhotných surovin.
Osvědčil se i tzv. pytlový sběr, a to hlavně mezi majiteli rodinných domů. Informace o třídění odpadů, jednotlivých svozech nebo o akcích radnice získávají obyvatelé na webových stránkách města nebo v místním tisku, zejména ve čtrnáctideníku Žamberské listy. Každý rok město vydává také informační letáky. „Snaha města Žamberk se vyplácí. Podle informací, které máme k dispozici, výtěžnost tříděného odpadu každoročně stoupá, a to v řádech tun. Např. meziroční nárůst vytříděného odpadu mezi roky 2010 a 2011 v Žamberku činí téměř 3,5 tuny, u plastů přibližně 5 tun a u bílého skla to je dokonce tun 8!“ řekl Tomáš
Pešek, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Tato nezisková organizace vytvořila a provozuje celorepublikový systém zajišťující zpětný odběr obalového odpadu a jeho využití. Vznikla už před 13 lety a jejími největšími partnery jsou právě obce a města. „Obec zapojená do systému EKOKOM získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Odměna pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů,“ dodal Pešek. Zapojením do systému EKO-KOM má obec také právo účastnit se rozvojových projektů a možnost získat informační materiály a další produkty v oblasti poradenství nebo práce s veřejností. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. IN_EKOKOM_PCE_2011_PLAST_137x203.indd 1
10.10.2011 15:31:33
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 3 / 2012
Mezi ekologickými projekty jsou cyklostezky Díky penězům z evropských fondů vzniká na jihozápadě Čech celá řada ekologicky zaměřených projektů. Ke konkrétním oblastem, které mají vazbu na ochranu životního prostředí, patří například rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. „ROP Jihozápad se v rámci této prioritní osy zaměřuje mimo jiné na výstavbu a rekonstrukci turistických cest, jako jsou cyklo či hipostezky,“ říká Radek Polák, mluvčí ROP Jihozápad. V rámci 17. výzvy byla v únoru letošního roku podpořena výstavba a rekonstrukce hned několika cyklostezek. S příspěvkem ve výši téměř 13 milionů korun se počítá pro cyklotrasy v Železné Rudě a okolí. Přes 9,5 milionu korun půjde na II. etapu Vltavské cyklistické stezky z Litoradlic do Týna nad Vltavou a konečně více než 12 milionů korun podpoří cyklostezku „Formanská stezka“ Starý Smolivec - Dožice. Cyklostezka povede ze Starého Smolivce přes kopec Vražda, kolem kaple svaté Anny do Dožic. V minulosti tudy vedla stará formanská stezka, na které je i socha Podbrdského anděla, kterého obci Mladý Smolivec, na jejímž katastru se stezka nachází, věnoval jeho autor Václav Česák. Komunikace sloužila v 16. a 17. století formanům jako významná zemská stezka na trase z Příbrami nebo Dobříše na Klatovy a bavorské Řezno. Její dopravní význam postupně zanikal spolu s tím, jak se ze silničního provozu vytrácela potahová vozidla, neboť pro silniční motorová vozidla již vhodná nebyla. Ještě ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století ale po ní pravi-
delně chodívala procesí poutníků z Klatovska na Svatou Horu a zpět. Výjimečná je rovněž tím, že v západní části katastru Starého Smolivce kudy prochází, došlo během stavovského povstání, ke střetnutí císařských vojsk s armádou českých stavů. K úspěšně dokončeným příkladům cyklostezek pak patří pokračování již starší cyklostezky procházející novou průmyslovou zónou Pod Borem v Klatovech. Tato část trasy byla otevřena vloni na podzim. Nově vybudovaná cyklostezka propojila město Klatovy s cyklotrasami přilehlých příměstských rekreačních oblastní a sousedních venkovských mikroregionů ve směru do Klatovského boru, území mezi Štěpánovicemi a Točníkem, na Měčínsko a Švihovsko. Další z oblastí, kam investice na ochranu životního prostředí směřují, je veřejná doprava. Například v rámci 14. výzvy ROP Jihozápad byla s předpokládanou částkou 10 milionů korun podpořena jak modernizace vozového parku veřejné dopravy regionu společnosti ČSAD Autobusy České Budějovice, a. s., tak ČSAD Jihotrans, a. s. Součástí
této výzvy je rovněž modernizace motorového vozu M 27.001 pro společnost Jindřichohradecké místní dráhy s předpokládanou alokovanou částkou 7,7 milionu korun a projekt Moderní železniční vozidla pro Plzeňský kraj, kdy činí výše dotace 20 milionů korun. ZVĚTŠUJÍ SE ZELENÉ PLOCHY Přestože se žádná z prioritních os programu ROP Jihozápad nedotýká ochrany životního prostředí přímo, u každého z projektů se podle Radka Poláka zohledňuje jeho dlouhodobě udržitelný rozvoj. V rámci hodnocení přijatelnosti projektu se totiž posuzuje udržitelný rozvoj projektu. Žadatelé o příspěvek ROP Jihozápad,
u nichž orgán životního prostředí ve zjišťovacím řízení stanovil, že podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, musí navíc spolu se žádostí předložit vyjádření příslušného orgánu EIA a stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska vlivu projektu na území soustavy Natura 2000. A jak se dotace na životním prostředí projevují? „Například odstraněním starých ekologických zátěží, zvýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů, snížením emisí skleníkových plynů, snížením hluku či zvýšením rozlohy zelených ploch v sídlech,“ vyjmenovává Radek Polák. Ke snížení hluku tak například dochází díky rekonstrukcím mostů či silnic. Příkladem je rekonstrukce mostu postaveného v roce 1942, jenž převádí komunikaci přes řeku Otavu v
blízkosti centra města Písku. Most, který je vedený jako kulturní památka, byl díky prostředkům ROP Jihozápad opět uveden do provozu vloni na podzim. Nejvíce peněz na ekologické projekty poputuje letos do dopravy. Výbor Regionální rady Jihozápad v rámci své 18. výzvy, která je zaměřena na modernizaci silnic II. a III. třídy, letos schválil dva projekty za 807 milionů korun. Cílem prvního projektu je vybudování 2 km nové komunikace II. třídy, která představuje 1. etapu západního obchvatu města Plzně. Díky druhému projektu by měla být rekonstruována plzeňská silnice v úseku Roudné Chrástecká. Oba projekty přispějí ke snížení hluku v západočeské metropoli. Jana Bartošová
7
KRÁTCE • Na náměstí v Přimdě postavili nové informační centrum a hřiště. Informační stánek a oddychový prostor s dětským hřištěm vznikly díky projektu „Infocentrum Přimda - dokončení revitalizace centra města“. Projekt byl podpořen částkou téměř 2,1 mil. korun v rámci 6. výzvy ROP Jihozápad.
• Projekt „Sportovně relaxační centrum Rybník - multifunkční hřiště“ nacházející se v krásném prostředí Českého lesa představuje další etapu budování místního rekreačního centra. Jedná se o výstavbu multifunkčního hřiště s umělým povrchem a celoročním provozem.
• Na konci února byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce a modernizace Aquaparku Horažďovice, která byla vybrána k financování v rámci 11. výzvy ROP Jihozápad. V první etapě, během níž bude bazén až do dubna uzavřen, bude modernizována bazénová hala a vodní atrakce. Druhá etapa bude spočívat v rekonstrukci prostoru sauny.
• Projekt Výstavba cyklostezky
Ekologický podtext má i rekonstrukce mostu přes řeku Otavu na Písecku. Díky projektu podpořenému evropskými fondy byla výrazně snížena hlučnost provozu. zdroj: ROP Jihozápad
Pod Borem, Klatovy řešil výstavbu chybějícího úseku cyklostezky v městské části Klatov. Nová část navazuje na starší stezku pro cyklisty procházející průmyslovou zónou Pod Borem. Projekt byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou 1,6 milionu korun.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Dotace pomáhají likvidovat brownfields
KRÁTCE
„Pokud jde o ekologické projekty v Regionálním operačním programu Severozápad, uvedl bych například projekty, které řeší revitalizace nevyužitých území takzvaných brownfields. Jde například o projekt IPRM Chomutov, kde Severozápad podporuje výstavbu sportovních a kulturních zařízení v nevyužitém areálu bývalých kasáren,“ uvedl mluvčí ROP Severozápad Vojtěch Krump.
lové školy Ostrov zaujala odbornou komisi a postoupila do užšího výběru v soutěži TOP Invest 2011. Soutěž je každoročně vyhlašována Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR. Odborná porota v ní vybírá nejlepší realizovaný investiční záměr minulého roku. Zúčastnit se mohou všechny stavby, jejichž přínosem je dobrá ekonomická návratnost investice nebo společenský význam a obohacení kulturního, sportovního a společenského postavení města či regionu.
V bývalém objektu chomutovských vinohradských kasáren vznikne v příštím roce kompletní a moderní sportovně a kulturně společenský areál, který bude navazovat na areál Kamencového jezera a bude v blízkosti chomutovského Zooparku. Město tady přitom dosáhlo na rekordní dotaci. Na likvidaci starých kasáren a následnou výstavbu sportovního areálu přispěla Regionální rada částkou přes jednu miliardu korun. Přestože Krump uvedl, že projekty z oblasti ekologie jsou podporovány především z Operačního programu Životní prostředí, není Chomutov jediným městem v severozápadním regionu, které díky dotacím Evropské unie prostřednictvím ROP Severozápad buduje ekologické stavby. VOLNÁ RUKA PŘÍRODY V Karlových Varech otevřeli před dvěma lety nový městský park nazvaný Meandr Ohře, jenž stál přibližně 21 milion korun. Tradičním lázeňským parkům, jichž je ve městě několik, se příliš nepodobá a ani podobat nebude. Upravený je jen částečně a příro-
dě tady bude do jisté míry ponecháno volné pole působnosti. Město využilo pro vybudování parku řadu let nevyužité území nadregionálního biokoridoru. Proto tu nebylo možné provádět rozsáhlé stavební úpravy, ale jen částečně využít daných podmínek v oblasti u Ohře. A proto se také návštěvníci parku musí smířit třeba s tím, že na travnatých plochách po deštích mohou zůstávat louže. „Projekt Ekologické dílny Brno považujeme za zdařilý. Park je současně také naučná přírodovědná stezka,“ uvedl při otevření parku náměstek karlovarského primátora Petr Keřka. Přestože se jedná o ryze přírodní park, je do něj je umístěno několik hřišť. Dále je tu kolem padesáti různých hracích prvků určených hlavně pro děti. Podél parku vede okruh pro bruslaře dlouhý kilometr. Vznikla také cyklostezka spojující park s dalším rekreačním areálem na Rolavě. Vybudování stezky přišlo na dalších asi patnáct milionů korun. Z celkových nákladů 36 milionů korun představovala dotace z Regionálního operačního programu Severozápad 32 miliony korun. Meandr Ohře není přitom jedi-
• Nová budova Střední průmys-
• Do Národního parku České
Na místě Vinohradských kasáren v Chomutově vyroste vedle zimního stadionu ještě relaxační centrum. zdroj: ROP Severozápad ným parkem, který byl dokončen v Karlových Varech. Ve čtvrti Rybáře slouží veřejnosti nazvaný Malý rybářský. Patří mezi nejmenší v lázeňském městě a je první, jehož vznik iniciovali sami obyvatelé. EKOLOGICKÝM PROGRAMEM PROTI POVODNÍM Za zmínku stojí i projekty, které nejsou primárně ekologické, ale
souvisí s tím, jak se člověk dokáže sžít s přírodou. V Ústí nad Labem vloni dokočili projekt, který zahrnuje aktualizaci povodňového plánu pro celé území města Ústí nad Labem a rozšíření stávajícího varovného a informačního systému do obydlených částí města ležících v záplavovém území řeky Labe, jako Brná, Svádov nebo Vaňov. Systém tak umožní povodňovým orgánům provést včasné varování občanů města
i v nouzovém režimu s možností cíleného informování všech, kteří se nacházejí v ohroženém území, a to například pomocí instalace hlásičů a reproduktorů na sloupy veřejného osvětlení a nízkého napětí nebo pomocí systému rozesílání sms zpráv. Z celkových nákladů 2,27 milionu přispěl Operační program Životní prostředí téměř dvěma miliony korun. Marek Turek
Švýcarsko se po povodni v roce 2010 vrací turisté. Do parku loni přijelo zhruba tři čtvrtě milionu výletníků, což odpovídá návštěvnosti roku 2008. Za vyššími čísly stojí mimo jiné dobré počasí a zprovoznění soutěsek ve Hřensku. Počty návštěvníků se v parku měří od roku 2005. V současné době je míst s počítadly patnáct.
• Mariánské Lázně se zatím marně pokouší najít kupce pro památkově chráněnou vilu Lil, ve které kdysi pobýval císař František Josef I. nebo prezidenti Beneš a Masaryk. Aktuální nabídka zní zhruba 29 milionů korun. Cennou budovu se město pokoušelo prodat už několikrát, ale vždy bez úspěchu. Nyní se radnice spojila s pražskou realitní kanceláří, která chce vilu prodat ve výběrovém řízení.
PREZENTACE
8
EN č. 3 / 2012
Politika Evropské unie ve vztahu ke kultuře Je všeobecně známo, že Evropská unie je především obchodní organizací. Podpora kultury jako takové je proto vnímána jako doplňková činnost. Přesto nás ale zajímá, jak vnímá Evropská unie kulturu a jaká je její podpora v návaznosti na regionální rozvoj? Na otázky odpovídá Ing. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí pro evropské záležitosti. Jak již bylo v úvodu zmíněno, Unie je především obchodní organizací, nicméně i tak podporuje z evropských peněz kulturní rozvoj zejména v chudších regionech, čímž se snaží nastartovat místní ekonomiku, vytvořit pracovní místa v oblastech, jakými jsou například on-line služby či media, nebo usnadnit obcím přilákat turisty a podpořit cestovní ruch. Kromě tzv. klasických evropských fondů spravovaných jednotlivými členskými státy existuje v Unii ještě speciální komunitární program s názvem Kultura, který má pro období 2007 až 2013 k dispozici cca 400 milionů eur. Tyto peníze jsou na základě žádosti k dispozici na různé kulturní projekty, ochranu a rekonstrukce kulturních památek „evropského významu“, podporu pracovníků kulturního odvětví, kteří chtějí vycestovat ze své země, či na usnadnění mobility uměleckých děl. Každý rok jsou také dvě města jmenována Evropskými hlavními městy kultury. Letos je to portugalský Guimarães a slovinský Maribor. Z toho je vidět, že Evropská unie se na kulturu dívá hlavně jako na rozvíjející se segment ekonomiky. Jsou výdaje na kulturu pouze spotřebou nebo i investicí? Lze nějak adekvátně „spočítat“, jaký je v číslech tento přínos, např. studie v zahraničí? Každá oblast ekonomiky, která dává práci a vytváří pracovní místa, je svým způsobem investicí. V Evropské unii
pracuje v oblasti kultury a tzv. tvůrčích odvětví okolo 8 milionů lidí. V evropské sedmadvacítce je to v průměru 1,7 % zaměstnanců, Česká republika se pohybuje mírně nad tímto průměrem. V roce 2000 vyšla studie britského centra pro strategie a evaluace, podle které se kulturní a tvůrčí odvětví podílí na HDP 2,6 % s tím, že toto odvětví roste o 12 % rychleji než zbytek ekonomiky. V nejvíce prosperujících částech Evropy se tato oblast podílí na HDP téměř 10 %. Přestože se tak na první pohled může zdát, že kultura je čistě spotřební záležitostí, má i svůj nesporný ekonomický přínos. V tomto kontextu je zajímavé, že Češi patří mezi národy, které jsou na kulturu ochotni dávat také nemalé vlastní peníze. Po Dánsku a Finsku jsme třetí zemí, kde lidé z peněženek vydávají nejvíce na kulturu, u nás je to více než 5 % rozpočtů domácností. To je přibližně dvojnásobně více, než kolik jsme ochotni dát za alkohol a cigarety. Jaký je váš názor na podporu kulturních akcí ze strany obcí? Jaký je zpětný přínos pro obec, místní podnikatele, občany a návštěvníky? Města a obce mají mnoho možností, jak kulturu a tvůrčí odvětví podpořit. Pomineme-li pasivní přísun peněz ve formě dotací nebo grantů, je zde příležitost vytvářet jakési kulturní nebo tvůrčí inkubátory, obdobu podnikatelských inkubátorů. Samosprávy mohou tlačit na aktivní využívání památek, kde např. divák není jen pasivním pozorovatelem
výstavy, ale má možnost si z vystavených exponátů věci vyzkoušet, samozřejmě za úplatu. Myslet na celé rodiny, nejen na jednotlivce, je dnes v době baby boomu absolutní nutností. Pro památky, které obce vlastní, mohou samosprávy hledat takové komerční využití, které do jejich kraje přiláká nové lidi a život. To vše je jen útržek z toho, jak mohou být obce aktivní a nápady na svém území podpořit. Do jaké míry má být podporovatelem kultury také stát a kraje? Vidíte nějaké další možnosti v souvislosti s daňovým zvýhodněním pro podnikatele, pokud budou podporovat kulturu? A
váš názor na pobídky pro filmové společnosti ze zahraničí? Zastávám názor, že každý má podporovat to, s čím má něco společného. Je jasné, že třeba Národní divadlo, které objektivně není schopné zajistit svůj provoz z vlastních zdrojů a příjmů ze vstupného a které je divadlem celostátního formátu, má dostávat peníze od státu. Stejně tak kraje mají podporovat krajskou kulturu. No a obce se následně mají starat o místní památky a kulturní tradice. Různé výjimky ve formě daňových asignací apod. nepodporuji. Je to jenom další zaplevelení daňového systému, další prostor pro daňové úniky, další oblast,
kterou je třeba byrokraticky kontrolovat. Firmy a podnikatelé musí mít možnost se svobodně rozhodnout, že podpoří třeba místní filharmonii či divadlo nikoliv proto, že si svůj příspěvek odepíší z daní, ale proto, že to považují za nejlepší druh reklamy, chtějí, aby jejich jméno bylo spojováno s určitým kulturním žánrem nebo mají dostatek peněz na čistou filantropii. Stejně tak si město musí spočítat a rozhodnout se, že se mu vyplatí, když zadarmo uzavře celou ulici či most, přenechá ji filmařům a naštve pár lidí, ale naláká tím více turistů, kteří přijedou jenom proto, že viděli pěkné záběry na filmovém plátně.
54. ročník Mezinárodního operního festivalu 14. června – 8. července
MARCELLO
THOMAS
Generální partner festivalu
Galakoncert proslulého tenoristy - poprvé v ČR!
Světová premiéra písňového cyklu Sylvie Bodorové Lingua angelorum pro sólový hlas a velký symfonický orchestr
Neděle 17. 6. 19.30 hodin II. zámecké nádvoří
Středa 4. 7. 20.00 hodin II. zámecké nádvoří
Foto © Dario Acosta
Foto © Dario Acosta
GIORDANI HAMPSON
Hlavní mediální partneři festivalu
VSTUPENKY PRÁVĚ V PRODEJI www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 www.smetanovalitomysl.cz www.facebook.com/SmetanovaLitomysl
54. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund
LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE
EN č. 3 / 2012
9
Uber plyn!
Liberecký kraj spouští kampaň proti nepřiměřené rychlosti. Inspirace přišla z Německa
„Uber plyn!“ je název kampaně, kterou bude Liberecký kraj společně s partnery v letošním roce ovlivňovat řidiče. Kampaň reaguje z pohledu dopravní bezpečnosti na dlouhodobě nejzávažnější problém - nepřiměřenou rychlost. Statistiky poukazují na skutečnost, že právě nepřiměřená rychlost způsobuje nejvíce smrtelných zranění, a to nejen v našem kraji, ale v celé republice. V letech 2007 až 2011 zemřely jenom na silnicích v Libereckém kraji 152 osoby, 740 bylo zraněno těžce a 5 634 lehce. Nepřiměřená rychlost z tohoto počtu zavinila 62 úmrtí, 291 těžké zranění a 1 635 zranění lehkých. Z toho vyplývá, že nepřiměřená rychlost způsobí více než 40 % smrtelných zranění. Bohužel ve statistikách najdeme, v souvislosti s nepřiměřenou rychlostí, řadu mladých a začínajících řidičů. Mladí řidiči hledají vlastní hranice a hranice možností svého vozidla. Hůře předvídají možné následky svého jednání, protože jim chybí zkušenosti a respekt k ostatním účastníkům silničního provozu. Naopak sami chtějí respekt svým jednáním vzbuzovat. Výsledkem jsou těžká a smrtelná zranění. Primárním cílem kampaně je snížení počtu následků dopravních nehod způsobených vlivem nepřiměřené rychlosti v Libereckém kraji. Specifickými cíli je informovat o riziku nepřiměřené rychlosti jakožto o jednom ze zásadních témat dopravní bezpečnosti mladých lidí, podnítit změnu chování řidičů směrem k odpovědnějšímu chování a rozšíření spolupráce jednotlivých subjektů působících v oblasti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v Libereckém kraji. Kampaň „Uber plyn!“ není nová. Liberecký kraj se při její realizaci inspiruje u Deutscher Verkehrssicherheitsrat e.V. (DVR), společnosti, která takovou kampaň v minulých letech realizovala v SRN pod názvem „Runter vom Gas!“. V SRN dosáhla pozitivních výsledků ve statistikách dopravní nehodovosti a získala řadu ocenění, např. prestižní Social Effie za sociální komunikaci. Za tři roky své působnosti realizovala více než 100 dílčích projektů s 60 partnery. Celkem na ni v SRN bylo vynaloženo 9 milionů eur. Již po pěti měsících po zahájení kampaně ji znalo více než 50 milionů Němců. U každého pátého se kampaň stala tématem rodinného nebo přátelského rozhovoru. A konečně, 71 % dotázaných si bylo jisto, že kampaň podněcuje k opatrnější jízdě.
v kraji. Nebezpečné ale nemusí být jen chování účastníků silničního provozu, na komunikacích totiž existuje řada překážek a bezpečnostních rizik, které mohou řidiče přímo ohrožovat.
Z tohoto důvodu provedl v loňském roce Liberecký kraj pilotní bezpečnostní inspekci, která odhalila kolem tisíce závad, ty jsou postupně odstraňovány. Nejčastěji opakujícími se
Liberecký kraj přebírá určité prvky kampaně a ty adaptuje na prostředí Libereckého kraje. Na realizaci v průběhu a vyhodnocování kampaně budou dohlížet odborníci z německého DVR. „Kampaň ‚Uber plyn!‘ se zaměří na problém, který nám nejen zde v kraji ale v celé republice přináší řadu zbytečných úmrtí. Je jím nepřiměřená rychlost. Asi každý z nás si prošel jistým obdobím, kdy považoval vysokou rychlost za vzrušující a nedbal rizik, která může způsobit nejen sobě, ale i ostatním. Zejména u začínajících řidičů, kteří považují řidičský průkaz za symbol dospělosti, hrozí, že si udělají nesprávné návyky a na silnici jsou pak nebezpeční. Kampaní chceme dosáhnout změny celospolečenské tolerance tohoto chování. Rychlost na hranici možností nesmí být úsměvná součást historek, ale odsouzeníhodné chování, které nemůžeme tolerovat,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana pro resort dopravy. „Od kampaně si slibujeme, že významně sníží počty dopravních nehod a ovlivní přístup řidičů k odpovědnosti za volantem. Kampaň je naplánována na tento rok, s tím, že na její pokračování a rozvíjení v příštích letech, které je doporučeno, budeme hledat prostředky,“ dodává Sepp. „Mladí řidiči a nepřiměřená rychlost je problém, který nemůžeme nechávat na okraji zájmu. Kampaň ‚Uber plyn!‘ jde směrem zdůraznění tohoto problému a jsem rád, že bude realizována. Liberecký kraj v posledních letech věnuje pozornost v oblasti BESIPu podstatným problémům a kampaně, které realizuje, jdou koncepčním a tedy správným směrem. Liberecký kraj se rozhodl kampaň ‚Uber plyn!‘ převzít z Německa, kde velmi dobře zafungovala. BESIP kampaň podpoří svou záštitou,“ uvedl Miroslav Klásek, koordinátor BESIP ministerstva dopravy pro Liberecký kraj. Liberecký kraj s partnery v posledních letech realizuje řadu akcí zaměřených na bezpečnost v silničním provozu. Příkladem jsou kurzy bezpečné jízdy pro mladé řidiče na Autodromu v Sosnové, akce „Učme se přežít!“ pro motocyklisty, kurzy pro maminky řidičky, výuku v MŠ a ZŠ a systematicky podporuje dopravní hřiště
nedostatky jsou pevné překážky, jde převážně o poškozená nebo chybně osazená zádržná zařízení, špatně provedené autobusové zastávky, stromy apod. (jd)
Uber plyn!
Uber plyn
www.uberplyn.cz
Robert Dušek: Mezi evropským dovozem a vývozem zemědělských produktů by mělo být dosaženo rovnováhy Na svém březnovém plenárním zasedání schválil Evropský parlament nařízení o otevření autonomní celní kvóty pro dovoz vysoce jakostního hovězího masa, které reaguje na dlouhodobý spor mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně dovozu určitých druhů masa upravených růstovými hormony. V průběhu dvoustranných jednání mezi Evropskou unií, Spojenými státy a Kanadou byla dohodnuta memoranda o porozumění, která předpokládají postupné uvolňování sankcí, jež uvalily USA a Kanada na zemědělské produkty EU, výměnou za autonomní celní kvótu s nulovým
clem pro dovoz hovězího masa neošetřeného hormony. „Celkově podporuji mezinárodní obchod, ovšem na druhé straně je nutné, aby bylo mezi možným dovozem a vývozem zemědělských produktů dosaženo rovnováhy. Další navýšení dovozu komplikuje prodej hovězího dobytka evropských
chovatelů na vlastním trhu. Nesouhlasím s dalším otevíráním evropského zemědělského trhu produktům a potravinám ze třetích zemí, pokud jich již je v EU nadbytek,“ řekl europoslanec Robert Dušek (ČSSD), člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Tento spor týkající se hormonů v hovězím mase ovlivňuje transatlantické obchodní vztahy v oblasti zemědělských produktů již několik desetiletí. V roce 1988 zakázala EU dovoz hovězího masa ošetřeného
určitými hormony na podporu růstu a produktů z takového masa z důvodu ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin. V roce 1996 Spojené státy a Kanada napadly tento zákaz v rámci systému WTO pro řešení sporů a následně získaly povolení uvalit obchodní sankce na zemědělské produkty dovážené z EU. Od roku 1999 platí odvetná cla uvalená USA a Kanadou na širokou škálu evropských produktů.
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 3 / 2012
KRÁTCE • Na podzim snad začne jedna z nejvýznamnějších investic Královéhradeckého kraje. Jde o rekonstrukci Oblastní nemocnice Náchod. Projekt schválili krajští zastupitelé. Nejprve ale kraj musí získat evropskou dotaci. Ta by měla činit asi půl miliardy korun. „Infrastruktura vznikne pro 18 specializovaných vyšetřoven a pracovišť a pro více než 180 lůžek. Výstavba by měla skončit v polovině roku 2015,“ prozradil detaily projektu hejtman Lubomír Franc.
• Dalších 17 milionů korun na regeneraci svých veřejných prostranství mohou získat z Evropské unie sídliště Dukla a Višňovka v Pardubicích. Výzvu vyhlásil řídící výbor IPRM sídlišť Dukla a Višňovka. „Žádosti je možné podávat od 15. března letošního roku na podatelnu Magistrátu města Pardubic. Příjem žádostí končí 16. dubna,“ upřesnila Petra Harišová, vedoucí oddělení správy dotací na pardubickém magistrátu.
• Postupnými krůčky kráčí k realizaci důležitý projekt modernizace prostoru pardubického přednádraží. V současnosti jde především o to, zda se podaří získat dotaci z programu švýcarsko-české spolupráce. Na konci února si místo realizace projektu prohlédli švýcarští hodnotitelé projektu a zástupci ministerstev financí a životního prostředí. Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt za 135 milionů by mělo padnou zhruba za dva měsíce.
Stovky milionů na životní prostředí v regionu jdou hlavně z OPŽP Finanční podpora z ROP Severovýchod se primárně nezaměřuje na projekty, které si kladou za cíl přispívat k lepšímu životnímu prostředí. Ekologická stránka konkrétních projektů ovšem není při posuzování projektů opomíjena. Ty největší akce s ekologickým přesahem na území Libereckého, Pardubického a Královéhradeckého kraje ovšem nejsou podávány do regionálního operačního programu, ale do OP Životní prostředí. Ačkoliv se regionální operační programy obecně nezaměřují na ekologické projekty, nelze mluvit o tom, že by v nich problematika ochrany životního prostředí nebyla zastoupena. Podle tiskové mluvčí ROP Severovýchod Evy Jouklové především nejsou podpořeny projekty, které mají negativní dopad na životní prostředí. „Podporu mohou získat pouze projekty s neutrálním nebo pozitivním dopadem, přičemž projekty s pozitivním dopadem jsou zvýhodněny při hodnocení,“ uvedla tisková mluvčí. Podle ní platí, že projekty zaměřené na životní prostředí jsou podporovány z celostátního OPŽP. Přesto alespoň okrajově se životního prostředí dotýkají například projekty regenerace brownfields. V rámci NUTS II Severovýchod byla už s pomocí dotace obnovena řada zchátralých a opuštěných továren a dalších nemovitostí. V rámci ROP SV bylo možné tyto projekty podávat do prioritní osy Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání. Za peníze EU jsou tyto lokality opraveny a znovu osídleny firmami, které mohou vy-
užít jejich potenciál. Mezi největší podpořené projekty v této ose patří rekonstrukce objektu „Střelnice“ v Liberci. Jde o opravu a dostavbu kulturní památky. Stavba v centru Liberce bude navíc doplněna novou zelení. Projekt soukromé firmy vyjde na 90 milionů a měl by být dokončen nejpozději na začátku příštího roku. S EKOLOGICKÝMI ZÁTĚŽEMI POMÁHÁ OPŽP Nebezpečí mnoha brownfieldů spočívá v často ukryté ekologické zátěži, která může být nebezpečná pro životní prostředí i obyvatele. V některých případech jde ale pouze o ekologickou zátěž, která je nebezpečím pro lokalitu. To je i případ ekologické zátěže v Dolní Lipce. Pardubický kraj zde s pomocí dotace z OPŽP provede kompletní sanaci skládky. „Dojde k zabezpečení kalového pole a jeho následnému zrekultivování a odtěžení kontaminované zeminy skládky. Během sanace bude zajištěno průběžné čerpání a čištění podzemních vod,“ uvedl již dříve
Obyvatelé Turnova si mohli oddechnout. Rozsáhlý projekt Čistá Jizera vloni skončil. Půl miliardou ho podpořila EU. zdroj: www.vhsturnov.cz radní kraje Václav Kroutil. Projekt za 89 milionů je první ze čtyř sanací, které kraj odhalil provedenými analýzami. Letos by měla začít také sanace v areálu bývalé Transporty Chrudim. Nebezpečné látky tu pronikají do půdy, která pak zamořuje podzemní vodu. „Město Chrudim si najalo firmu na výběrové řízení a do poloviny letošního roku budeme znát dodavatele a mělo by se začít s odtěžováním,“ vysvětluje radní Kroutil. Z OPŽP půjde na projekt 158 milionů korun. Prozatím ve fázi příprav je projekt, který by měl přeměnit bývalou střelnici v libereckém Harcově na ekologické a vzdělávací centrum Vodní mlýn. Akce za 40 milionů by měla zbavit město zchátralého areálu s několika čer-
nými skládkami. I zde by měla pomoci dotace z OPŽP. JIZERA UŽ DEFINITIVNĚ ČISTÁ Z OP Životní prostředí jde podpora samozřejmě i na jiné projekty než je odstraňování ekologických zátěží. Vloni na podzim byl například definitivně zakončen projekt Čistá Jizera. Završilo se tak 2,5 roku prací na kanalizaci, vodovodech a čištění odpadních vod v Turnově, Semilech, Lomnici nad Popelkou, Rokytnici nad Jizerou a Jilemnici. Projekt byl nejnákladnější investiční akcí v oblasti. Stál přes miliardu korun. Dotace činila 540 milionů. Z uvedeného je zřejmé, že hlavní objem peněz na podporu život-
ního prostředí jde z OPŽP. ROP Severovýchod podporuje kromě regenerace brownfields například obnovu a výstavbu městských parků, a to v řadě měst. Jedním z posledních dokončených projektů je nový park v centru Hradce Králové. Díky dotaci 13,7 milionu zde vznikla zelená zóna s lavičkami, altánem či fontánou. Celkový objem peněz, které přispěly k lepšímu životnímu prostředí ve třech krajích v rámci ROP Severovýchod, lze jen těžko vyčíslit. „Vzhledem ke skutečnosti, že ekologický přesah je pouhou nadstavbou projektů, není možné jednoznačně vyčíslit, kolik peněz bylo využito pouze na aktivity s ekologickým přesahem,“ dodala Eva Jouklová. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Proběhla změna ve vedení Úřadu Regionální rady Jihovýchod. Martu Sargánkovou střídá ve funkci Artur Zatloukal, který byl až dosud pověřen vedením odboru řízení programu. A důvod výměny? Martu Sargánkovou čekají mateřské povinnosti. I přesto doufá, že se zapojí do diskuse o čerpání v příštím období. „Profesionální veřejné správy a efektivního využití peněz lze docílit i jinými způsoby, než centralizací a návratem k neosvědčeným modelům,“ uvedla.
• A u podoby čerpání v příštím období zůstaneme. Rada Jihomoravského kraje totiž podpořila další existenci regionálních operačních programů v letech 2014 – 2020. „Regionální operační programy patří k nejlépe čerpaným v rámci republiky,“ uvedl hejtman Michal Hašek. Podle něj je například ROP Jihovýchod na prvním místě v oblasti certifikovaných výdajů, tedy těch, co prošly kontrolou ministerstva financí a už putují na konkrétní projekty.
• V Jihlavě se staví zimní stadion. Staveniště veřejného sportoviště pro lední sporty - vedlejší haly zimního stadionu v Tyršově ulici bylo formálně předáno dodavateli v listopadu 2011. Hala by měla stát do osmnácti měsíců od začátku stavby. Výběrovým řízením vysoutěžená cena je 178,8 milionu korun. Většinu peněz poskytne ROP Jihovýchod.
Zelené projekty? Hlavně parky, zateplování či ekocentrum V rámci regionu NUTS II Jihovýchod samozřejmě najdeme projekty, které alespoň nepřímo přispívají k lepšímu životnímu prostředí. Ovšem pokud chtěli nebo chtějí žadatelé získat dotaci na ekologický projekt, musí využít jiný program než ROP Jihovýchod. Ten totiž nepodporuje projekty, kde je hlavním cílem ekologický přínos. Mezi priority Regionálního operačního programu Jihovýchod patří doprava, cestovní ruch a rozvoj měst a obcí. Zlepšování životního prostředí mezi cíle programu nepatří. Důvod? Tuto oblast má na starost celostátní OP Životní prostředí. „Tzv. ekologičnost je vždy pouze nadstavbou, nejsme přímo zaměřeni na podporu ekologických projektů,“ potvrdila tisková mluvčí Úřadu RR Jihovýchod Kateřina Dobešová. To však neznamená, že by na ekologickou stránku projektů vedení regionálního operačního programu rezignovalo. Podle Dobešové až dosud ROP Jihovýchod podpořil 596 projektů s celkovou částkou dotace cca 14 miliard korun. Proplaceno bylo již přes 10 miliard. Většina z podpořených projektů má určité ekologické přínosy. V některých případech jde o přínosy vyplývající ze zákona. Někteří příjemci jdou ale dál a jejich projekty vykazují prvky ochrany životního prostředí, a to i nad rámec zákona. Tento aspekt může mít pozitivní vliv při posuzování projektu. „U všech investičních staveb – školy, nemocnice, sociální zařízení, zohledňujeme
snižování energetické náročnosti, použití ekologicky šetrných materiálů apod.,“ uvedla příklad Kateřina Dobešová. V BYSTŘICI BUDE EKOCENTRUM A typy projektů, u kterých může být ekologičnost součástí? Revitalizace zanedbaných a nepoužívaných veřejných ploch, výsadba zeleně, budování hřišť, veřejných prostranství, tvorba klidových zón ve městech či revitalizace parků. Dotaci 63 miliony korun získalo Brno – střed na průběžnou revitalizaci svých parků. V Jihlavě byl zase revitalizován Park Gustava Mahlera s dotací 40 milionů a ve dvou etapách s rozpočtem 73 milionů prochází obnovou i park Malý Heulos. Jedním z nejvýznamnějších projektů v kraji je záměr vybudovat v Bystřici nad Pernštejnem Centrum zelených vědomostí. Zchátralý statek kousek od vlakového nádraží by se měl do konce roku 2015 proměnit na středisko ekologických technologií a skanzen s replikami původních staveb a ukázkami řemesel. Objekt za 130 milionů bude sloužit nejen
Mezi projekty, které nejvýrazněji přispívají k lepšímu životnímu prostředí, patří i obnovy parků. Jako například parku Malý Heulos v Jihlavě. zdroj: instrategy.cz jako turistické lákadlo, ale i jako ekologická osvěta. Návštěvníci si prohlédnou expozici ekologického hospodářství a podívají se i do čistírny odpadních vod. „Projekt ukáže rozvoj ‚zelených vědomostí‘ za uplynulá dvě století a příklady správného ‚zeleného‘ chování do budoucna,“ uvedl místostarosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Vojta. Dotace z ROP Jihovýchod by se měla vyšplhat na 115 milionů. KRAJE ZATEPLUJÍ NEMOCNICE Pak jsou tu samozřejmě projekty energetické úspory. Řeč je především o zateplování budov. V tomto
ohledu se snaží především města a kraje, které mají v majetku mnoho zastaralých budov. Dva projekty s dotací z OP Životní prostředí bude letos realizovat Kraj Vysočina. Jde o zateplení dvou nemocnic – v Jihlavě a v Třebíči. Celkové náklady na zateplení obou nemocnic se mají vyšplhat na 24 miliony korun, z toho 18 milionů v Nemocnici Jihlava a šest u pavilonu Nemocnice Třebíč. Kraj je v zateplování poměrně úspěšný. Od roku 2009 už s pomocí EU opravil 7 objektů za více než 167 milionů korun. Jihomoravský kraj zase na podzim dokončil zateplení nemocnice v Hodoníně. Projekt stál 35 milionů. „Díky zateplení budov se podaří ročně ušetřit až
tři miliony korun, které se budou moct použít na nákup přístrojové techniky a modernizaci vybavení jednotlivých oddělení nemocnice,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Žádné výzvy, které by nabízely možnost nedopravním projektům s ekologickým přesahem, už se podle tiskové mluvčí ROP JV nechystají. Program je téměř vyčerpán a chystají se tak poslední výzvy s omezenými finančními prostředky. V současnosti běží výzva v oblasti podpory Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. V rámci ní se pravděpodobně dočkáme další zeleně ve městech a obcích. Filip Appl
PREZENTACE
EN č. 3 / 2012
11
Atraktivní vlaky brázdí koleje v Pardubickém kraji Na koleje v Pardubickém kraji poprvé vyjely přitažlivější vlakové soupravy Regionova. Jejich povrch zdobí celoplošné polepy s regionálními motivy. Pardubický kraj společně s Českými drahami se tak rozhodl zatraktivnit cestování vlakem a využít tento pilotní projekt také k propagaci cestovního ruchu na východě Čech. Na koleje vyjely hned dvě soupravy Regionova, z nichž jedna byla Českými drahami zakoupena díky finanční podpoře z Regionálního operačního programu. Tato souprava bude nasazena na trať mezi Českou Třebovou a Moravskou Třebovou a také proto ji zdobí motiv z této oblasti. Zobrazuje ojedinělou expozici muzea v Moravské Třebové – mumii princezny Hereret. Na Chrudimsku, ale i na některých dalších tratích, pak bude
pravidelně jezdit vlak „loutkářský“. Jeho design je inspirován loutkářskou tradicí v regionu a stěny vlaku zdobí loutky z expozic Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. „Pro tuto myšlenku jsem se nadchl při své cestě ve Švýcarsku, kde podobně ‚ozdobené‘ vlaky již mají a kde slaví úspěch. Jsem velmi rád, že se nám jako prvnímu kraji v zemi podařilo tento projekt realizovat. Jsem totiž skutečně přesvědčen o tom, že se
podobným vlakem bude chtít svézt více cestujících a turistů – minimálně obyčejná lidská zvědavost veřejnost určitě přiláká,“ domnívá se iniciátor myšlenky projektu, hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Pardubický kraj s Českými drahami projekt zahájil již v loňském roce, kdy byly vytipovány motivy pro 10 souprav. Ty budou postupně přicházet do provozu v letošním a příštím roce. Asi polovina z nich bude zakoupena za přispění prostředků Evropské unie, konkrétně z regionálního operačního programu, na nákup kolejových vozidel. V létě loňského roku se také uskutečnila anketa, ve které veřejnost
mohla z dalších pěti variant vybírat svůj nejoblíbenější motiv. Zvítězilo téma Kunětické hory. „Motiv Kunětické hory bychom rádi použili v další fázi projektu. Chceme společně s Královéhradeckým krajem realizovat polep celkem pěti elektrických jednotek, které budou jezdit na trati Pardubice – Hradec Králové - Jaroměř. Také proto jsme přizvali na slavnostní předání našich Regionov i hejtmana Králové-
hradeckého kraje, abychom si o projektu mohli více promluvit a domluvit se na motivech z obou krajů, které na nové soupravy použijeme,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Dalšími motivy, se kterými Pardubický kraj pro své regionální tratě pracuje, jsou např. Smetanova Litomyšl, Jan Perner, Pardubický perník, Lidové tradice na Hlinecku, Rotunda sv. Kate-
řiny v České Třebové a další. „České dráhy vítají záměr takto oživit vlakové soupravy. Každý kraj je náš vážený smluvní partner, a tak vzájemnou spolupráci prohlubujeme ve všech otázkách, kde vidíme společný přínos pro zvýšení atraktivity železniční dopravy a samozřejmě vlakových spojů Českých drah,“ dodává ke společné aktivitě kraje i dopravce náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek.
Pardubické dostihy budou mít letos novou tvář S novým vedením Dostihového spolku přichází i nová koncepce pardubických dostihů. A nejen to. Na návštěvníky čeká celá řada novinek a pro koně a trenéry lepší zázemí a kvalitnější dráha. Na ní se prozatím prohání technika, ale už 8. května na ni budou letos poprvé odstartovány dostihy. Klasických dostihových dnů bude devět. Vrcholem sezóny bude tradičně dostih Velká pardubická, která má svou prestiž nejen u nás v České republice, ale i v zahraničí. Dobré jméno ale chtějí pořadatelé udržet i ostatním dostihům, a tak na pardubické závodiště přicházejí tzv. oborové dny. Nová koncepce Dostihy se mají stát nejen sportovní, ale i tradiční společenskou událostí. Znamená to zatraktivnit program pro diváky, a to včetně toho doprovodného, a zároveň nabídnout parterům a sponzorům dostihů „něco navíc“. Proto vznikla
koncepce tzv. oborových dnů, které mají za cíl vytvořit prostor pro setkávání osobností v daném oboru a pro prezentaci jejich aktivit široké veřejnosti. „Oborové dny jsou koncipovány jako podpůrná část dostihů, jako doprovodný odborný program. Každý oborový den je dle svého zaměření zaštítěn odborným garantem. Součástí doprovodného programu jsou také výstavní a prezentační prostory pro partnery dostihů s cílem oslovit nejen VIP hosty, ale také běžné návštěvníky dostihů. Pro odbornou veřejnost jsou plánovány odborné konference a semináře zaměřené dle oboru daného dostihového dne,“ vysvětluje základní teze koncepce předseda
představenstva Dostihového spolku Vladimír Tlučhoř. Na pardubických dostizích se tak sejdou odborníci v oboru dopravy, zemědělství, životního prostředí nebo třeba i školství. Ovšem v koncepci se nepočítá jen s komerčními oblastmi, připravuje se také Den regionů či Den Evropy. První dostihový den je věnován rodu Pernštejnů, kteří v Pardubicích zanechali znatelnou stopu. Navíc letošní rok je celorepublikovým Pernštejnským rokem. Ten je součástí meziresortního projektu prezentujícího kulturní dědictví České republiky nazvaného Po stopách šlechtických rodů. Novinky pro návštěvníky Nové služby čekají i na diváky dostihů. První změnu poznají už při vstupu na závodiště, kde budou instalovány turnikety s novým systémem vstupenek. Dobrá zprá-
va pak je, že na běžné dostihy zůstávají ceny vstupného na úrovni loňské sezóny. V areálu závodiště pro návštěvníky bude připraven různorodý doprovodný program a připojení na volnou wi-fi síť. Ovšem kromě dostihů se budou na závodišti konat i další akce – přes různé parkurové závody či mezinárodní výstavu Koně v akci až po dětský den či turnaj v extrémním golfu. „Rádi bychom zrekonstruovali kolbiště, parkoviště i tribuny, ale to je otázka financí. Snad se nám to v blízké budoucnosti podaří,“ doufá ředitelka Dostihového spolku Hana Jeníková. Co se daří už nyní, je zkvalitňování dostihové dráhy a rekonstrukce překážek. Nad těmito pracemi dohlíží zkušený „koňák“ a trenér Jiří Janda. Údržba dráhy Po nedávné rekonstrukci irské lavice se technika i lidé pustili do
úpravy oblouků, které již dlouho nevyhovovaly požadavkům Asociace steeplechase. Bylo nutné odstranit část zeminy na jejich vnitřním okraji, protože zatáčky byly klopené opačně. Finišují práce na předposledním oblouku a v zatáčce do cílové roviny. „Počasí nám přeje, a proto v těchto dnech také provzdušňujeme půdu pomocí tzv. vetidrainu, který nám zapůjčil Jockey Club. Následně dráhu zapískováváme. Písek se totiž díky provzdušnění půdy dostane ke kořenům a drží je v hloubce. Na povrch nám tak roste vyšší a kvalitnější tráva. Na příští týden plánujeme výsev nové trávy a samozřejmě nezbytné hnojení,“ popisuje aktuální práce na závodišti správce dráhy Jiří Janda. Tráva bude vyseta na přibližně 10 ha, což znamená hlavní dráhu, pasáž klasické steeplechase před tribunami a další nejsledovanější
úseky – např. mezi Taxisovým příkopem a Irskou lavicí. „Cílem je dráhu co nejvíce změkčit, abychom tak ulevili koním i jezdcům a nabídli jim kvalitní podmínky pro závod,“ dodává Janda. A ví o čem mluví. Sám je majitelem a trenérem několika koní, kteří po pardubické dráze také běhají. Díky podpoře města Pardubice by letos měla začít první etapa výstavby nového zavlažovacího systému. Ošetřit by se takto měl poslední kilometr kurzu Velké pardubické. Další části pak budou následovat příští rok. „Je to dobrá zpráva, protože už nebudeme muset před dostihy vyhlížet déšť a přát si, aby pršelo na správném místě,“ usmívá se Jiří Janda, který má v plánu realizovat ještě další nezbytné úkoly. Týkají se např. mírného zvýšení úrovně oranice, aby v nich již nevznikaly laguny a kurzy dostihů se kvůli tomu už v budoucnu nemusely měnit.
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 3 / 2012
KRÁTCE • Nové centrum služeb pro osoby s mentálním postižením bylo otevřeno v Šumperku. A s jeho financováním pomohl zásadní měrou ROP Střední Morava. Přispěl částkou 28 milionů korun. Osoby s mentálním postižením mají nově k dispozici nejen chráněné bydlení, ale i stacionář, agenturu podporovaného zaměstnávání či sociální rehabilitaci. Zázemí zde najde 8 klientů. V budoucnu tu bude mít uplatnění i 15 nových zaměstnanců.
• V projektech, které podpořil ROP Střední Morava, vzniklo už téměř 800 nových pracovních míst. Podle MMR je to nejvíc ze všech ROPů v České republice. „Jedná se zejména o projekty z cestovního ruchu, kde vzniká nejvíce pracovních míst. Jsou to místa provozních, recepčních, správců, vlekařů apod.,“ řekl ředitel Úřadu RR Ivan Matulík. Dobrá zpráva to je i proto, že nová pracovní místa jsou jedním z hlavních kritérií, které sleduje Evropská komise. • V rámci programu Inovační vouchery Zlínského kraje získají dotaci 33 projekty. O program, který podporuje spolupráci mezi univerzitními odborníky a podnikateli, byl velký zájem. Přišla celkem 51 žádost. Na podporu inovační spolupráce jde přes 4,5 milionu korun. Většinu činí dotace z ROP SM. „Vynaložené prostředky přispějí ke zvyšování konkurenceschopnosti a tím i stability ekonomiky regionu,“ řekl náměstek hejtmana Libor Lukáš.
Pomoc s brownfieldy, zelení či pasívními budovami Na konci února bylo z ROP Střední Morava vyplaceno příjemcům přes 8,7 miliardy korun. Podpořeno už bylo několik stovek projektů z oblasti dopravy, oprav budov a městských částí nebo rozvoje podnikání. Projekty přímo zaměřené na ochranu životního prostředí bychom ale v programu hledali marně. Podobně jako v ostatních regionálních operačních programech, i ROP SM má jiné priority. Životní prostředí na Střední Moravě je podporováno hlavně z Operačního programu Životní prostředí. Problematika životního prostředí a ekologie však není vedením ROP Střední Morava opomíjena. Podle tiskové mluvčí Úřadu RR Střední Morava Renaty Škrobálkové je toto téma u jednotlivých projektů řešeno dílčím způsobem: „Například použitím úsporných forem energií (tepelná čerpadla), zateplením budov a podobně.“ Ekologické tedy mohou být i projekty, které mají jiné primární cíle. Například v rámci obnovy městských čtvrtí i úseků silnic bývá vysazována nová zeleň, která má přispět k lepšímu prostředí ve městech. V Olomouckém a Zlínském kraji tak bylo v tomto programovacím období osázeno novou zelení na 68 hektarů plochy, a to v rámci 227 projektů. „Jednalo se o projekty jako byla úprava veřejného prostranství v obci Vysoké Pole nebo revitalizace parku v Citově,“ dodala Škrobálková. Náklady těchto projektů jdou dohromady do desítek milionů korun. ROP SM poskytuje dotace také na regenerace brownfields. Obnova zchátralých a opuštěných objektů dozajista přispívá k lepšímu životnímu prostředí. Objekty mo-
hou v některých případech navíc nést ekologickou zátěž, která může být nebezpečná prostředí i lidem. PODPOŘENY PASIVNÍ STAVBY Téměř půl miliardy bylo rozděleno na projekty regenerace brownfields v loňském roce. Podpořen byl například projekt v lokalitě Zlínských filmových ateliérů nebo revitalizace areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Ovšem ROP Střední Morava čas od času podporuje i projekty, kde je ekologický přínos zcela zjevný. Jde zpravidla o snahu o energetickou úspornost budov. Například projekt Mateřské školky Rooseveltova v Olomouci na první pohled nemá s ekologickými přínosy nic společného. Na budově je ovšem zajímavé, že je pasivní, tedy má velmi nízké provozní náklady a svou energetickou nenáročností je proto vstřícná k životnímu prostředí. „ROP Střední Morava na rozšíření prostor na pasivní úpravu budovy přispěl částkou 11,4 milionu korun,“ upřesňuje Renata Škrobálková a dodává, že to není jediný podpořený projekt
tohoto typu. „Druhým projektem je Kulturní dům v malé obci Lidečko na Zlínsku. Jedná se o nízkoenergetickou budovu celkem za 32 miliony korun, ROP Střední Morava přispěl částkou 28 milionů,“ popsala tisková mluvčí s tím, že budova byla zprovozněna už v roce 2010. MILIARDOVÝ PROJEKT NA VSETÍNSKU Dalšími „zelenými“ projekty jsou například obnovy parků. Ty jsou mnohdy prováděny v rámci IPRM jednotlivých měst. V loňském roce se pracovalo například
v Bezručových sadech v Olomouci. „Na celou tuto akci jsme získali dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava ve výši 34,6 milionu korun,“ uvedl tehdy primátor Martin Novotný. Otevřeny byly také sousední univerzitní zahrady, které město opravilo za 11,5 milionu korun. Velké plány má se svými parky Zlín. Rozsáhlá rekonstrukce čeká hlavně park Komenského v centru města. Postupně budou odstraňovány přestárlé stromy a vysazovány nové. S financováním pomůže v tomto případě OP Životní prostředí. Právě z něj jde na ekologické projekty v obou
krajích nejvíc peněz. Největším podpořeným projektem v regionu je ten s názvem Čistá řeka Bečva. Projekt je v současnosti ve své druhé fázi. Šestnáct obcí na Valašsku se dočká nové kanalizace. Náklady na realizaci se šplhají k částce 1,8 miliardy. V současnosti probíhá zadávací řízení na zhotovitele projektu. „Následovat bude hodnocení jednotlivých nabídek výběrovou komisí. Pokud vše proběhne bez problémů, samotné práce by mohly být zahájeny na podzim,“ uvedl místostarosta Vsetína Stanislav Pavelec. Filip Appl
Mezi nejčastěji zastoupené „zelené“ projekty patří obnova parků. Revitalizace se dočká i park Komenského ve Zlíně. zdroj: www.zlin.eu
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Evropská dotace 283 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko přispěje na rekonstrukci a přestavbu historických budov bývalého dolu Karolina v Ostravě na tzv. trojhalí. Vznikne tak místo pro společenské, kulturní a sportovní akce, které oživí centrum města v oblasti Nové Karoliny. Financování projektu schválila Regionální rada Moravskoslezsko.
• V Zoologické zahradě Ostrava vyroste nový Pavilon evoluce. Interaktivní výstavní a výukový pavilon s šimpanzi a další faunou vznikne přestavbou pavilonu vodního ptactva. Ostrava na stavbu uplatní evropskou dotaci 150 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Celkové náklady projektu jsou 183 miliony korun, rozdíl doplatí město z vlastního rozpočtu.
• Evropská dotace 14,5 milionu korun vybaví poradenská a speciální pedagogická centra v Moravskoslezském kraji. Na moderní vybavení šesti centrálních pedagogicko-psychologických poraden a devíti odloučených pracovišť přispěje bezmála 7,3 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Téměř stejná dotace pomůže vylepšit devět školských speciálně pedagogických center pro žáky s postižením.
Za ekologii jsou body navíc „Životní prostředí není stěžejní téma podpory z regionálních operačních programů. Peníze není možné získat přímo na projekty, které mají přednostně environmentální cíle. Šetrný vztah k životnímu prostředí a okolí je někdy podmínkou k uskutečnění záměru. Někdy jen výhodou, ale podstatnou,“ uvedl mluvčí Regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko Michal Sobek. Podle Sobka může ekologická šetrnost předkládaného projektu znamenat plusové body v hodnocení. Ve srovnání původního systému hodnocení s dnešním totiž nemůže žádný z projektů podpořených dotací z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na životní prostředí působit negativně. „Téma životního prostředí je spjaté hlavně s dopravou. Nové silnice znamenají nejen bezpečnější, ale také plynulejší dopravu. Přísné ekologické normy musí splňovat také vlaky, tramvaje a autobusy, které za evropské peníze v kraji pořizujeme,“ popisuje David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde hodnotí a proplácejí žádosti o evropské peníze. „Dalším významnou oblastí je vybavenost měst a obcí. Nové hřiště, sportovní areály a kulturní zařízení vznikají v místech, kde dříve chyběly a je po nich poptávka. Lidé tak často nemusí za sportem a zábavou dojíždět. Šetří tak svůj čas i okolí,“ dodal Sventek na adresu desítek projektů v menších městech a obcích v Moravskoslezsku.
EKOLOGICKÁ JSOU I ZATEPLENÍ A CYKLOSTEZKY Do školství, volného času a vybavenosti venkovských obcí vložila Regionální rada Moravskoslezsko 1,4 miliardy korun. Ve středně velkých městech je to zatím 1,3 miliardy korun s tím, že dalších 350 milionů korun má být ještě rozděleno. Když už se podle Sobka staví něco nového, často se dbá na udržitelnost projektu a náklady. Nová okna, zateplení objektů nebo výměny oken, například v mateřských a základních školách, nebývají výjimkou. I tyto projekty ve své podstatě šetří životní prostředí. V Moravskoslezském kraji také přibude sedm nových úseků cyklostezek za přispění Evropské unie. Dotace 76 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko propojí Ostravu s Poodřím, rozšíří cyklostezku údolím Lomné. Nové cyklostezky vzniknou také v okolí Kopřivnice, Hradce nad Moravicí, Krnova, v Ostravě-Porubě a Bohumíně. „U každého projektu posuzujeme, co za vynaložené peníze přináší. Při posouzení celospo-
Zrekonstruovaný Davidův mlýn je energeticky zcela soběstačný. lečenských přínosů zkoumáme také dopady projektu na životní prostředí,“ popsal systém dnešního hodnocení předložených projektů Sventek. Plusové body za kladný vliv na životní prostředí jsou proto podle něj běžné, často právě u projektů měst, obcí nebo škol. I když to nemůže hodnocení výrazně ovlivnit, často se takovéto body navíc v závěrečném hodnocení hodí. „Ne každý
této výhody ale využívá,“ dodal Sventek. Na druhou stranu to ale může být také dobře promyšlený podnikatelský záměr. Společnost Panství Morava investovala evropské miliony do vzniku sportovního a zábavního areálu, u kterého rovněž s přispěním ROP Moravskoslezsko vznikl nový hotel s ubytováním v pokojích a apartmánech z bývalého mlýna. Jednou z myšlenek
zdroj: ROP Moravskoslezsko při vzniku nové atraktivity a ubytování v areálu Davidova mlýna byla energetická soběstačnost. Vodní turbína na náhonu a solární panely to v podstatě zajišťují. „Návštěvníci si tak nejen užijí zábavu, relax a čerstvé rybí pochoutky ve stylovém prostředí, ale mohou odjet s pocitem, že navštívili místo, kde přemýšlí ekologicky,“ dodal Sobek. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 3 / 2012
13
Cameronovi přibývá starostí, hlavně s referendy Premiérovi Davidu Cameronovi přibývají starosti s referendy. To první o vztahu země k Evropské unii požaduje stále víc a víc lidí. Ti jsou nespokojení s tím, jakým způsobem EU zasahuje do suverenity země. To druhé referendum chystá Skotsko. Bude se v něm rozhodovat o tom, zda země kiltů a whisky opustí Spojené království. Ty hlasy se ozývají stále hlasitěji: Přehodnoťme náš vztah k Evropské unii. Na přelomu února a března tak nepřekvapil průzkum veřejného mínění skupiny YouGov – Cambridge, která se zaměřuje na zkoumání politických otázek souvisejících s Evropskou unií. Téměř dvě třetiny Britů uvedlo,
že by nebylo proti uvolnění vazeb mezi Velkou Británií a EU. Podle nich by vláda měla uspořádat národní referendum o vztahu země k Evropské unii. Ředitel YouGovCambridge Joel Faulkner Rogers výzkum komentoval slovy, že veřejnost volá po revizi vztahů Velké Británie a EU. „Výrazná většina
chce volnější vztah k EU, ve kterém by byly všechny oblasti politiky řízené v Londýně a nikoliv v Bruselu,“ řekl Rogers. Největší část občanů přitom nesouhlasí se zasahováním do oblasti spravedlnosti a vnitra a také do odborové problematiky. Průzkum se také ptal Britů, jakými slovy by popsali Evropskou unii. 56 procent z nich uvedlo „mnoho byrokracie“ a 28 procent „korupce“. Euroskeptické názory nejsou pouze britskou specialitou. I v dalších zemích přibývá lidí, kteří jsou s Unií nespokojeni. Nizozemsko uvažuje
o vystoupení z eurozóny a počet lidí, kteří nechtějí být v EU stoupá třeba i v České republice. SKOTSKO SI ROZHODNE O SAMOSTATNOSTI David Cameron ale nebude rozhodovat pouze o referendu o vztahu k EU. Velmi pečlivě musí volit své kroky i ve vztahu ke Skotsku. To totiž vážně přemýšlí o vystoupení ze Sjednoceného království. A rozhodne se nejspíš za dva roky v referendu. O jeho podmínkách a podobě diskutovali ke konci
února premiér David Cameron s prvním ministrem Skotska Alexem Salmondem. „Myslím, že tu máme jednoduchou otázku, na které bychom se měli dohodnout, a ta zní: Chce Skotsko zůstat ve Spojeném království? Doufám, že chce, doufám, že pro to lidé budou hlasovat,“ uvedl premiér David Cameron, jehož vláda už v lednu souhlasila s referendem. Skotská veřejnost zatím není jednotná. Na jednu stranu si obyvatelé uvědomují, že díky centrálním dotacím mají k dispozici bezplatné univerzity nebo péči pro seniory. Na
stranu druhou má země potenciál stát se energetickým tahounem Evropy. A to jak díky ropě a plynu v Severním moři, tak díky masivnímu rozvoji obnovitelné energie. „S náležitým podílem (na výnosu) z našich zdrojů by Skotsko bylo šestou nejbohatší zemí v rozvinutém světě,“ prohlásil první ministr Alex Salmond. A situace pokud by se země skutečně osamostatnila? Královna Alžběta II. by si nad Skotskem vládu ponechala. Skotsko by totiž získalo podobný status, jako má dnes například Kanada. Filip Appl
v Bruseli, kde sa po putovných výstavách uskutoční majestátna expozícia zostavená z najlepších diel od vybraných autorov. Celkový rozpočet projektu sa má pohybovať vo výške 3,5 milióna eur, čiže na zázraky – málo, na ambície v čase krízy – dosť. Ale aby to
nebolo len o peniazoch, tvorcovia CreArt-u nezabudnú vyhlásiť Európsky deň umeleckej kreativity a na rozdiel od predošlých plánov tento úkon by daňových poplatníkov nemusel stáť nič. Dana Miháliková, Valladolid
Umenie krízu (ne)pozná Európske mestá opäť našli spôsob ako byť k sebe o krôčik bližšie. V časoch zoštíhľovania rozpočtov a boja proti zadlžovaniu sa rozhodli podporiť sféru výtvarného umenia. Ktovie, možno sa aj ich zásluhou zrodia noví „picassovia“. Európska komisia z viac ako päťdesiatich návrhov pochádzajúcich z tridsiatich piatich krajín odobrila projekt, ktorý vypracovalo hlavné mesto Kastílska – Valladolid. Po definitívnom potvrdení zo strany Výkonnej agentúry pre vzdelávanie, audiovizuálnu oblasť a kultúru EK primátor Javier León de la Riva zhodnotil, že „s výnimkou fondu FEDER ide o najdôležitejšie uznanie vo sfére kultúry a umenia aké kedy španielske mesto získalo“. Niet sa čo diviť. Pod taktovkou Valladolidu bude prebiehať špeciálny program
určený na podporu výtvarného umenia a na dosiahnutí vytýčenej méty sa zúčastní ďalších trinásť miest. Londýn, Wroclaw, Aveiro (Portugalsko), Vilnius a Kaunas (Litva), Kristiansand (Nórsko), Linz (Rakúsko), Delft (Holandsko), Lecce a Siena (Taliansko), Harghita a Arad (Rumunsko) a české Pardubice sa tak v najbližšom období premenia priam na výtvarnícke oázy. UMELECKÁ PÄŤROČNICA Valladolidský projekt nesie názov CreArt a ide o sieť, ktorá má
spomenuté mestá združovať pod spoločným záujmom a tým je vytvorenie priestoru pre umelecký dialóg v podobe kultúrnych podujatí. Odštartovanie je naplánované na máj a až do roku 2017 bude CreArt zastrešovať putovné výstavy, s ktorými zároveň prebehnú konferencie, stretnutia autorov a tiež aktivity v oblasti vzdelávania. Šéfka európskeho programu Kultúra 2007-2013 Barbara Gessler projekt definovala ako: „naozajstnú európsku spoluprácu, ktorú rozvijú krajiny a mestá vo všetkých kútoch kontinentu“. Jedným z ďalších cieľov je vytváranie mestských ateliérov. Je ním poverená londýnska firma Futurecity, ktorá plánuje identifikovať umelecké hodnoty štrnástich bratských miest pod
spoločným poznávacím znamením. CREAART: IDEY V POKLADNIČKE Každý projekt niečo stojí, a tejto realite sa nevyhne ani ambiciózny CreArt. Rozpočet poskladaný z poplatkov členských miest a eurodotácie bude spravovaný, ako inak, v kastílskom Valladolide, ktorý prostredníctvom mestskej nadácie pre kultúru prevedie do spoločnej pokladnice 50 tisíc eur ročne a o niečo menšími sumami prispejú ostatné bratské mestá. Európska únia projekt zafinancuje v celkovej sume 1,7 milióna eur. Čiastočnou odmenou za štedrú podporu bude záverečné vyvrcholenie v roku 2017. Odohrá sa totiž
Francie: Klimatické změny a kontaminace pitné vody Následky globálního oteplování a s ním spojené změny klimatu trápí čím dál častěji Francii i ostatní evropské země. Už při pohledu do minulosti bychom zaznamenali, že „něco“ není v pořádku. Ať se jedná o zvyšující se hladiny oceánů, extrémní klimatické události v podobě ničivých vichřic a povodní, degradace pitné vody či migrace, v sázce je bezpečnost a zdraví obyvatel. K problematice Evropa přistoupila zodpovědně a se snahou spolupracovat se zeměmi, které nejvíce zatěžující ovzduší. Výsledky řady jednání jsou doposud zdlouhavé a s nízkým efektem. Nicméně členské země začaly aktivně pracovat na společném cíli snížit emise skleníkových plynů o 80 % do roku 2050. Jen v regionu Ile de France byly přibližně tři miliony obyvatel vy-
staveny špatné kvalitě ovzduší, výrazně překračující stanovené normy (bilance z poloviny března sdružení Airparif). Hlavní silniční osy, ale i Paříž, jsou nejvíce zasaženy pěti látkami znečišťujícími ovzduší – oxid dusíku, pevné či prachové částice (PM10 a PM2,5), ozon a benzen. Převážně v letním období se pobyt v historické metropoli stává utrpením. Řešení přichází v podobě zákazu
vjezdu do měst některým dieselovým vozidlům a při jeho porušení hrozí pokuta ve výši 135 eur za nákladní vozidlo a autobus, 68 eur za ostatní vozidla. Vedle Paříže se na seznamu měst se špatnou kvalitou ovzduší vyskytuje také Saint-Denis, Bordeaux, Lyon, Grenoble, Clermont-Ferrand, Nice, Aix-en-Provence. KONTAMINOVANÁ VODA V rámci Evropy je letošní rok určen rokem vody, jehož náplní je projekt na záchranu evropského vodstva v období let 2016 – 2030. Tvoří součást dlouhodobého plánu opatření ke
klimatu a životnímu prostředí v horizontu 2050. Situace vody ve Francii není vůbec příznivá. Před pár týdny Federální unie spotřebitelů UFC- Que Choisir určila kvalitu vody z kohoutků 1 760 000 osob nevhodnou. Kontaminace jsou způsobené škodlivými látkami bakteriologickými, hliníkem, radioaktivitou, pesticidy, nitráty a selenem. Oblasti s kontaminovanou vodou jsou převážně zemědělské zóny a 2 750 obcí (Pařížská pánev, sever a jihozápad Francie, Firminy v Loire, údolí Rhony, Champagne, obce Sens v Yonne, Lisieux v Calvados). Studie rovněž uvádí, že
zemědělství je zodpovědné za znečištění vody ze 69 %. 27 % se připisuje nedostatkům při úpravě vody a ze 4 % se jedná o případy radioaktivity. V souvislosti se studiemi kvality porvrchových vodních zdrojů byla Francie pokárána Evropskou komisí za nálezy dusičnanů. Jak bude vysoký postih za neprovedení dostatečných opatření v rámci nařízení z roku 1991 (členské země měly určit zóny, kde přesahuje koncentrace dusičnanů 50 mg/l, práce na zlepšení situace a kontrola každý třetí rok) ukáže rozhodnutí Soudního dvora. Z mezinárodního hlediska země
spolupracuje již několik let na programu zajištění přístupu k pitné vodě a jejímu čištění do roku 2030. Jedna miliarda lidí ve světě nemá přístup k vodě, což má za následky špatnou výživu a řadu onemocnění (více jak milion úmrtí dětí mladších 5 let). Výsledek francouzského angažmá představuje finanční pomoc při stavbě továrny na odsolení mořské vody v Gaze (1,6 milionu obyvatel bude mít přístup k pitné vodě) nebo zavedení vody ve vesnicích subsaharské Afriky.
ny preto vyslovene pracujú na rozbehnutí predaja a pri kúpe elektromobilu vyplácajú štátne podpory, ktoré sa konkrétne v Španielsku pohybujú do výšky 7 000 eur. Vláda počíta s tým, že do roku 2014 bude v obehu štvrť milióna „zelených“ vozidiel a s ohľadom na fakt, že v minulom roku bolo súkromným osobám predaných chabých desať kusov, má v tomto smere čo robiť. V motivovaní
motoristov sa snažia vypomôcť i regionální politici, takže medzi prvými, kto s vervou avizuje nákup elektromobilov, sú mestské úrady. Osud „zelenej“ premávky teda má v rukách hlavne štát, od ktorého sa očakávajú ďalšie masové investície. Automobilky sa snažia vyjsť v ústrety po svojom a poskytujú možnosť prenájmu batérií za mesačný poplatok, ktorý sa odvíja tiež od počtu najazdených kilometrov. Je tu však
ešte jeden problém, ktorý brzdí v rozhodnutí „presedlať“ na elektromobil a tým je praktická bariéra. Motoristi vedia, že elektromobily zatiaľ nevstúpili do svojho zlatého obdobia a tento fakt ich núti pozerať sa na ne podozrievavo. Vysoká cena a riziko vybitej batérie sú dosť silnými argumentmi, prečo si elektromobil zatiaľ nekupovať. Dana Miháliková, Valladolid
Ilona Mádrová, Paříž
Španielsko: Zelená doprava Až 70 percent dennej premávky Španieli môžu uskutočňovať na elektromobiloch. Vyplýva to zo štúdie, ktorú spolu s Vysokou školou podnikania IESE vypracovala spoločnosť Seat. V rámci „SEAT e-mobility Project“ sa na skúmaní kľúčových faktorov, ktoré vedú k používaniu eletromobilov v Španielsku podieľalo 60 študentov odboru strategické operácie, ktorý vedie profesor Marc Sachon. Jednotlivé tímy preanalyzovali úroveň a potreby rozšírenia in-
fraštruktúr, zdroje zelenej energie, úsporné fungovanie vozidiel a dospeli k záveru, že istú prekážku predstavuje ich vysoká nákupná cena. Návratnosť cenového rozdielu v porovnaní s automobilom so spaľovacím motorom sa pohybuje v rozmedzí 5 až 9 rokov, toto mínus je však do veľkej
miery ovplyvniteľné cenou ropy, výškou daní a možnosťou zredukovať výrobnú cenu najdrahšej zložky - batérie. STIMULOVANÝ PREDAJ Jednotlivé vlády sa zhodli na tom, že elektromobil predstavuje budúcnosť nielen z ekologických dôvodov, ale tiež kvôli naštartovaniu ďalšieho odvetvia v priemysle. Niektoré kraji-
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 3, vychází 30. 3. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
PUBLICISTIKA
EN č. 3 / 2012
V Hradci Králové začíná stavba digitálního planetária Hradecká hvězdárna se letos začne rozrůstat o novou budovu s digitálním planetáriem. Za 105 milionů korun získá jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu u nás, které návštěvníkům nabídne zcela nové pohledy nejen na vesmír. Zájemci se budou moci vydat i na cestu podmořským světem nebo lidským tělem. Královéhradecký kraj, který pro projekt získal stomilionovou podporu z Evropské unie a státního rozpočtu, si od novinky slibuje větší zájem mládeže o výsledky vědy a výzkumu. Nové digitální planetárium o celkové ploše přes 800 metrů čtverečních bude navazovat na prostory nynější hvězdárny na Novém Hradci Králové. Objekt bude mít kruhový sál s nakloněným hledištěm, až stovku sedadel a speciální projekční plochu ve tvaru polokoule. Tu zcela pokryje digitální systém, takže návštěvník si bude připadat například jako cestovatel kosmickou lodí. „I bez speciálních brýlí půjde o zážitek podobný 3D kinu. Promítneme barevný obraz na polokouli, která diváka obklopí a on si pomocí periferního vidění vytvoří téměř trojrozměrný vjem. Je to obrovský kvalitativní skok. Hlavní je pohyb, objekty se budou zvětšovat a přibližovat“, vysvětlil odborný pracovník hvězdárny Jan Veselý.
CESTA NEJEN MEZI HVĚZDY Návštěvník získá dojem, že se pohybuje v prostrou. Uvidí planetu tak, jako by ji viděl z meziplanetární sondy. Stejným způsobem budou zájemcům představeny i jevy v jiných přírodovědných i dalších oborech, například lékařství nebo architektuře. Cestovat bude možno i tepnou lidského těla nebo dnem oceánů. Dosud nevídaná názornost pomůže návštěvníkům lépe pochopit podstatu mnohých fyzikálních jevů nebo zákonitosti přeměn energií. „Na projekt jsme získali maximální dotaci z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Věříme, že se díky digitálnímu planetáriu zvýší zájem mladé generace i široké veřejnosti o výsledky vědy a
výzkumu, především v přírodovědných a technických oborech,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Současné hradecké planetárium začalo návštěvníků přibližovat hvězdnou oblohu v roce 1957 a sloužit bude nejméně několik dalších let. Pracovníci hvězdárny chtějí využít toho, že jde o úplně tmavý prostor, takže v planetáriu se mohou konat fyzikální experimentální pokusy, které vyžadují tmu. Přesto však hvězdárna téměř dvacet let usilovala o novou technologii. V roce 2002 koupila uvolněný sousední pozemek a vloni získala stavební povolení pro realizaci stavby, která bude zvenku připomínat létající talíř. Zároveň bylo vypsáno výběrové řízení na prováděcí projektovou dokumentaci. „První kvartál roku 2012 byl určen projektování a v létě začne samotná stavba. Zhruba za další rok přijde na řadu technické vybavení, na které padne zhruba polovina rozpočtu“, nastínil ředitel hvězdárny František Hovorka. „Přístroje chceme pořídit co nejmodernější. Technika se
Vizualizace hvězdárny a planetária v Hradci Králové. velice rychle vyvíjí a pro nás je důležitá rozlišovací schopnost projektorů a možnost dosáhnout maximálních kontrastů. Chceme návštěvníkům ukázat co nejtmavší noční oblohu, jak je vidět z nejodlehlejších a nejvyšších míst, kde se proto hvězdy zdají nejzářivější“, dodal František Hovorka.
VSTUPNÉ MÁ BÝT PŘIJATELNÉ Součástí nového digitálního planetária budou kromě projekční kopule o průměru přes dvanáct metrů také výstavní prostory. Na terase bude robotický, dálkově ovládaný dalekohled. Obraz z něj bude možno přenést do sálu. S dokončením prací a otevřením nového plane-
tária se počítá ve druhé polovině roku 2014. Výše vstupného ještě nebyla stanovena, ale hvězdárna ho chce udržet přijatelné pro všechny návštěvníky, včetně rodin s dětmi. Dnes platí dospělí šedesát a děti čtyřicet korun, vstupné do nového planetária by nemělo překročit dvojnásobek současné ceny. Věra Hofmanová
Františkánský klášter v Hostinném zpřístupněn V Hostinném na Trutnovsku finišuje jedna z nejnáročnějších investičních akcií v historii tohoto podkrkonošského města. Za 50 milionů korun tu z ruiny bývalého františkánského kláštera vzniklo kulturní a společenské centrum Podkrkonoší. Projekt je z převážné části financován z regionálního operačního programu. Nové využití původní stavby je o to zajímavější, že se jedná o jedinou dochovanou památku barokního stavitele Wolfganga Dientzenhofera na území Čech, která si do současnosti udržela téměř původní podobu. Zastupitelé Hostinného schválili zřizovací listinu kláštera jako organizační složky města s účinností od ledna letošního roku. Do areálu se přestěhovaly rozsáhlé sbírky, vztahující se k dějinám města a regionu. „V areálu najde své stálé místo expozice Městského muzea s téměř dvěma tisíci exponáty. Další výstavní sbírka obsahuje soubor odlitků soch Galerie antického umění a v neposlední řadě tu našla nové zázemí městská knihovna,“ dělila tajemnice úřadu Radka Lorenzová. Zrod nového zařízení ale nebyl snadný. Františkánský klášter v Hostinném je dnes zapsán v seznamu kulturních památek ČR. V 60. letech minulého století bylo přitom rozhodnuto o jeho demolici. Klášter chátral
od roku 1950, kdy odtud museli odejít poslední františkáni. Areál byl nějaký čas využíván jako skladiště, později měl být přestavěn na socialistický kulturní dům pracujících. Mezitím ale byla většina dřevěných konstrukcí napadena dřevomorkou. Zásadní problém pak nastal ve sklepních prostorech, kde hrozilo propadnutí stropů. Posledních 15 let stále nebylo jisté, jakým směrem se další osud kláštera bude ubírat.
rovská,“ podotkl starosta Hostinného Karel Klíma. Citlivou rekonstrukci kláštera, který od roku 2007 patří městu, pokryla z 90 procent dotace z oblasti podpory Rozvoj venkova, Hostinné doplatí ze svého rozpočtu okolo 3,5 milionu. Město našlo smysluplnou náplň pro každodenní využití areálu veřejností. Své místo pro veškerou činnost tu nacházejí zájmové spolky, neziskové organizace a díky novému koncertnímu sálu i Základní umělecká škola. Od 1. března je v nových prostorách otevřena městská knihovna. „Stěhování knih jsme zvládli i díky zvýšené výpůjčce ochotných čtenářů během ledna. Teď máme všech 22 tisíc svazků na svém místě, zájemcům je vše plně k dispozici“, ujistila vedoucí městské knihovny Milena Dulová.
HOSTINNÉ PLATÍ JEN 3,5 MILIONU
PLNĚ V PROVOZU OD DUBNA
K záchraně památky významně přispěla možnost čerpat pro její znovuoživení evropskou pomoc. „Je to pro nás mimořádná věc, konkurence byla ob-
Součástí muzejní expozice budou i historické sbírky, které Hostinné před časem získalo z trutnovského Muzea Podkrkonoší v rámci reorganizace toho-
to zařízení. V klášteře tak našel místo i unikátní soubor deseti reliéfně zdobených včelích úlů ze dřeva. Všechny sbírky jsou bezbariérově přístupné. Areál má potenciál stát se kulturním a vzdělávacím centrem celého podkrkonošského regionu. Do plného provozu bude uveden v dubnu.
Zároveň pokračují úpravy jeho okolí. U kláštera bude založena bylinná zahrada a ovocný sad. Společně s opraveným kostelem, který je součástí areálu, a přilehlým parkem tak vznikne klidová zóna přímo ve středu města. „Věříme, že celý areál přispěje ke zkvalitnění života nejen našich obyvatel, ale
obohatí i návštěvníky Hostinného, kteří městem zatím jen projíždějí. Protíná nás Labská cyklostezka č. 24, jejíž popularita rok od roku roste, a rekonstruovaný areál s parkem bude pro cyklisty určitě příjemnou zastávkou,“ dodal starosta Karel Klíma. Věra Hofmanová
foto: MÚ Hostinné
Němci a Češi vyhlásili boj proti přísunu drog V současné době došlo k viditelnému nárůstu prodeje a distribuce omamných látek, a to zvláště v oblasti kolem česko-německé hranice. Z tohoto důvodu došlo k prvnímu setkání zástupců české a německé strany v městě Hof. Největším problémem současnosti je droga zvaná „Crystal“, která se podle německých medií v Čechách vyrábí.
Ilustrační foto.
Je vyhledávanou drogou právě u lidí z hraničních regionů, a to Bavorska, Saska a Durynska. Německá policie a
celní orgány zaznamenaly v letech 2010 a 2011 nárůst (kdy byla tato droga objevena při běžných kontrolách, které se v příhraničních oblastech namátkově provádějí) až o 300%. Právě první dialog mezi spolkovým ministrem Hans-Petrem Friedrichem a jeho čes-
kým kolegou Janem Kubicou byl považován za úspěšný krok k boji s organizovaným zločinem. Konkrétně se obě strany dohodly, že v případě vážného podezření může německá policie zasáhnout i na českém území. „Jako příklad slouží Rakousko, kde se toto praktikuje již mnoho let,“ zdůraznil Hans-Peter Friedrich. V minulosti bylo možno zasáhnout v případě drog v hraničním pásmu jen po složité a papírově náročné domluvě s českými kolegy. Tento postup by tak měl být nově zjednodušen. „V následujících týdnech by měla být k tomuto vypracována i smlouva, která bude platit pro českou a německou stranu,“ uvedl Friedrich a dodal: „Také je nutné, aby na německé straně proběhla kampaň boje proti drogám a aby mladiství byli informováni o následcích
konzumace drog.“ Dále Friedrich vidí jako nutnost, aby se německé kontrolní orgány uměly domluvit česky. K tomuto účelu mají sloužit i společné německočeské kontroly. V současnosti ovládají spíše čeští policisté němčinu, a to by se mělo rychle změnit. Friedrich počítá také s posílením policejních sborů o 1 700 členů, a to zvláště v regionech Bavorsko, Sasko a Durynsko. Nově příchozí se mají zaměřit v první řadě na boj proti drogám. Jen v Sasku bylo v minulém roce zadrženo celkem patnáct kilogramů látky Crystal. Zde chtějí zavést přímo česko-německou vyšetřovací skupinu. „Obdobná forma spolupráce existuje již v současnosti, a to polskoněmecká“ uvedl saský ministr vnitra Markus Ulbig. Jana Lochmanová
EN č. 3 / 2012
Zusammenfassung
OECD warnt: Maßnahmen unzureichend, Umwelt verschlechtert sich radikal Umweltschutz und Nachhaltigkeit als Hauptforderung der gesamten regionalen Entwicklungspolitik der EU gehen Hand in Hand. In Hinblick auf einzelne Teilagenden im Rahmen des Umweltschutzes gilt das größte Augenmerk der Reduzierung von Emissionen. Einer der neuesten Schritte der EU ist der sog. Fahrplan für eine kohlenstoffarme Wirtschaft. Dieser sieht eine Minderung der Treibhausgasemissionen um bis zu 95 Prozent innerhalb der nächsten 40 Jahre vor. Stärkere Bemühungen sind von Nöten. Die OECD veröffentlichte nämlich einen Bericht zur künftigen Umweltentwicklung. Darin wird festgestellt, dass die Situation 2050 bei gleichbleibenden Bedingungen nicht gerade rosig wäre. Fossile Brennstoffe könnten bis 85 Prozent des Verbrauchs decken. Die Klimaveränderungen würden dann aber Wassermangel und ein Artensterben auslösen. Um das zu verhindern, müssten spätestens 2013 die erforderlichen Maßnahmen eingeleitet werden. Die heutigen sind nach Auffassung der OECD völlig unzureichend. In der aktuellen Periode wurden für Umweltprogramme in Strukturfonds sowie im Kohäsionsfonds fast 100 Mrd. EUR bereitgestellt. Von zentraler Bedeutung für die Unterstützung von Projekten mit ökologischer Dimension ist der Europäische Fonds für regionale Entwicklung. Gerade aus ihm fließen die meisten Gelder zu uns. Die größten Umweltprojekte werden im Operationellen Programm Umwelt beantragt. Bei diesem zweitgrößten operationellen Programm sieht es aber mit der Inanspruchnahme weniger gut aus. Bis Ende Januar waren lediglich 27,4 Prozent der vorhandenen Gelder verteilt. Projekte, die in irgendeiner Weise den Umweltschutz fördern, gibt es selbstverständlich viele. Dazu gehört u. a. das EU-Förderprogramm LIFE+. Es richtet sich nicht nur auf die Unterstützung von Projekten in EU-Mitgliedstaaten, sondern auch in Kandidaten- und Drittländern am Ufer des Mittelmeeres und der Ostsee. Im nächsten Programmzeitraum soll sich dieses Programm ändern. Es wird aus zwei Subprogrammen bestehen – eines für Umwelt und eines für Klima. Außerdem kommt es zur Erhöhung der finanziellen Mittel auf 3,2 Mrd. CZK. Filip Appl
OECD warnt: Maßnahmen unzureichend, Umwelt verschlechtert sich radikal Das Umweltministerium ist Schirmherr der meisten Umweltprojekte in der Slowakei. Diese verteilen sich auf sechs Prioritätsachsen mit Ausrichtung auf den Schutz der Gewässer, der Luft, des natürlichen Lebensraums, aber auch die Abfallwirtschaft und die Errichtung eines Systems zur Hochwasserwarnung und -vorhersage. Besonders aktuell sind die auf Hochwasserprävention gerichteten Projekte. Bratislava und die benachbarten Gebiete leben seit langem mit der unmittelbaren Bedrohung durch die Donau. Eine Lösung zur Prävention vor Hochwasser bei fehlenden Finanzen ist die Möglichkeit der Inanspruchnahme europäischer Gelder aus dem Kohäsionsfonds. Die Gesamtinvestitionen gehen über 31 Mio. EUR hinaus, sodass Bratislava als eine von wenigen Städten in der Slowakei einen kompletten Hochwasserschutz erhält. Eines der neuesten bewilligten Projekte im Rahmen des Operationellen Programms Umwelt ist die Errichtung der zentralen Kanalisation Ružomberok sowie einer Abwasserreinigungsanlage in den Gemeinden Liptovská Teplá und Liptovské Sliače. Die Projektsumme beläuft sich auf über 17 Mio. EUR. Der Gesamtumfang der Finanzen im Operationellen Programm Umwelt erreicht 2,14 Mrd. EUR, das ist rund 1/5 der verfügbaren EUFonds für die Slowakei in der Programmperiode 2007-2013. Wenn sich der Rest der Welt nicht auf eine gemeinsame Strategie im Kampf gegen den Klimawandel einigen kann, so bemüht sich zumindest die EU mit Hilfe von Fördermitteln, den Umweltauswirkungen im Rahmen ihrer Mitgliedsländer entgegenzuwirken. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
OECD warns: Measures are insufficient the environment will quickly deteriorate Protection of the environment is one of the key challenges for the European Union. This is clearly demonstrated, not only by the emphasis which is placed by the EU on combating emissions of greenhouse gases, but also by the relatively massive support for renewable energy sources, insulation of buildings, remediation of environmental damage and other measures related to the protection of the natural environment. Protection of the environment is closely related to sustainability as the principal requirement of all regional development policies of the Union. From amongst the individual topics within environmental protection, the greatest attention is devoted to reduction of emissions. One of the last steps taken by the EU in this area was the preparation of the “Roadmap for moving to a low-carbon economy”. The Roadmap envisages a reduction of the discharged emissions of greenhouse gases by up to 95 per cent over the next 40 years. These increased efforts are certainly appropriate. Indeed, the OECD has published a report on future trends in the quality of the environment. The report states that the situation in 2050 would be by no means favourable if the current conditions continue to prevail. Fossil fuels could provide for up to 85 per cent of the consumption. In that case, climate changes would necessarily result in a lack of water and extinction of animal species. If the decision-makers want to prevent this, they have to adopt the necessary measures in 2013 at the latest. According to the
OECD, the current measures are absolutely inadequate. Nearly EUR 100 billion have been allocated from the structural funds and the Cohesion Fund for environmental programmes over the last period. This corresponds to thirty per cent of all the money allocated from these funds and the highest amount ever dedicated to this area. And which projects were most often supported? Investment was directed particularly to water treatment infrastructure and remedying of environmental damage, as well as green transport projects, revitalisation of cities and rural areas, and green tourism. These projects also include support for renewable energy sources. Over EUR 7 billion have been allocated for this purpose. The European Regional Development Fund plays a crucial role in support for similar projects. This fund is also the greatest source of money for the territory of the Czech Republic. This money is then distributed through operational programmes. The largest environmental projects are processed within the Operational Programme “Environment”. However, this second biggest operational pro-
gramme has recorded poor results in terms of withdrawal of funds. Only 27.4 per cent of the allocated money was distributed by the end of January of this year. It is thus still unclear whether all the finances will be drawn in time. Problematic projects are no help in this respect. This year, EU funds will be invested, among other things, into insulation of buildings. Projects worth hundreds of millions of crowns are contemplated by the regions. For example, the Olomouc Region intends to spend 400 million for insulation projects. If it succeeds in the call for applications announced within the OPE, it will pay out only 196 million from its own pocket. Of course, there are many projects that contribute to environmental protection in some way. They include, for example, the EU’s LIFE+ programme. The latter follows up on the previous LIFE programme and concentrates on support for projects, not only in the EU member countries, but also in accession countries and third countries located along the Mediterranean and the Baltic Sea. This programme is to be modified for the next programme period. It will consist of two subprogrammes - one concerned with the environment and the other with the climate. Moreover, the amount of funds will be increased to CZK 3.2 billion. Filip Appl
One fifth of European subsidies are directed towards the environment The environment is slowly, but surely becoming a topical issue throughout the world. Environmental problems, such as global warming, pollution of soil, groundwater and the air, and loss of animal species, are affecting the whole planet. Frustration related to the inability to agree on a common means of combating climate change is also augmented by the fact that the Kyoto Protocol will expire next year and the international world climate conferences in Copenhagen in 2009 and in Durban in 2011 were fiascos. Some consolation is perhaps afforded by the EU’s efforts to continue combating environmental issues, among other things through structural funds. The Ministry of the Environment acts as an umbrella organisation for a majority of projects focused on the environment in Slovakia. These projects are divided into six priority axes aimed at protection of water, air protection and conservation of the natural environment, as well as waste management and development of the flood warning and forecast system. Projects concerned with flood prevention are especially topical. Slovakia is a country rich in water. Floods occur every year, mostly in eastern Slovakia, and they often grow to catastrophic dimensions. Bratislava and the adjacent areas have long lived under the direct threat of the Danube. For many years, it was deemed impossible to
find sufficient funds for appropriate flood protection. Yet in 2002 the raging Danube reached a height of 991 cm and flooded both banks in the centre of the capital and also the town of Devín. The possibility of drawing money from the Cohesion Fund became a solution for prevention of floods. The total investments exceeded EUR 31 million and, since 2011, Bratislava has thus been one of the few cities in Slovakia to have a complete flood prevention system. One of the latest approved projects within the Operational Programme “Environment” is the construction of a group sewerage scheme in Ružomberok and wastewater treatment plants in the towns of Liptovská Teplá and
Liptovské Sliače. Almost 1,700 household connections to the sewerage system and up to 40 km of new sewerage lines will be built. The sum of the project financing exceeds EUR 17 million. However, sewerage systems are not built only by cities and towns. Infrastructure has also been finished for the pride of Slovak caves, the Dobšínská ice cave. The project had to take into account that the area in question is subject to the strictest nature conservation requirements, applicable both to the cave itself and to its vicinity. The total amount of finances in the Operational Programme “Environment” attains EUR 2.14 billion, which corresponds to about 1/5 of the European funds available to Slovakia within the 2007-2013 programme period. When the remaining countries of the world are unable to agree on a common strategy of combating climate change, let at least EU be the one who attempts to use subsidies to mitigate the impact on the environment in its member countries. Ultimately, the motto of the Slovak Ministry of the Environment, “Investing into the Future”, has at least some rationale behind it. Ivan Belko
RÉSUMÉ
L’OCDE prévient : Les mesures ne suffisent pas, l’environnement se dégrade significativement La protection de l’environnement est étroitement liée à la durabilité, principale exigence que toutes les politiques de développement régional de l’UE doivent respecter. Pour ce qui est des différents points définis dans le cadre de la problématique de la protection de l’environnement, l’attention se porte essentiellement sur la réduction des émissions. L’une des dernières démarches entreprises par l’UE est la feuille de route vers une économie à faibles intensité de carbone. Celle-ci prévoit une baisse des quantités d’émissions de gaz à effet de serre de 95 % d’ici 40 ans. Il est donc temps d’intensifier les efforts. L’OCDE a en effet publié un rapport sur l’évolution future de l’environnement. Elle y indique que la situation ne serait pas franchement favorable en 2050 en cas de maintien des conditions actuelles. Les combustibles fossiles pourraient couvrir 85 % de la consommation. Dans un tel cas, le changement climatique entraînerait une pénurie d’eau et l’extinction d’espèces animales. Si les élites veulent empêcher ce phénomène, elles devront adopter les mesures nécessaires avant 2013. L’OCDE estime que les mesures actuelles sont tout-à-fait insuffisantes. Pour cette période de programmation, près de 10 milliards d’euros ont été alloués à des programmes environnementaux dans les fonds structurels et le Fonds de cohésion. Le Fonds européen de développement régional est un élément crucial du soutien aux projets présentant également un aspect écologique. C’est précisément de ce fonds que l’essentiel des fonds arrivent dans notre pays. Les plus grands projets écologiques sont classés dans le programme opérationnel Environnement. Mais ce programme, le deuxième plus grand, ne se porte pas bien en termes d’utilisation des fonds. Fin janvier 2012, seuls 27,4 % des ressources allouées avaient été distribués. Il existe bien sûr une multitude de projets contribuant d’une manière ou d’une autre à soutenir la protection de l’environnement. Le programme communautaire LIFE+ en fait par exemple partie. Il vise à soutenir les projets non seulement dans les États membres de l’UE mais aussi dans les pays candidats et dans les pays tiers situés sur les côtes de la Mer Méditerranée et de la Mer Baltique. Ce programme doit être modifié pour la prochaine période de programmation. Il sera composé de deux sous-programmes, l’un consacré à l’environnement et l’autre au climat. Ses moyens financiers seront par ailleurs relevés à 3,2 milliards de couronnes. Filip Appl
Un cinquième des subventions européennes alloué à l’écologie Le ministère de l’Environnement chapeaute la majorité des projets visant l’écologie en Slovaquie. Il les répartit entre les six axes prioritaires consacrés à la protection des eaux, de l’air, de l’environnement, mais aussi à la gestion des déchets et à la construction d’un système d’alerte et de prévision des inondations. Les projets visant la prévention contre les inondations sont particulièrement d’actualité. Bratislava et les régions adjacentes vivent depuis longtemps sous la menace directe du Danube. La solution pour se prémunir contre les inondations en l’absence de ressources suffisantes a été de recourir aux moyens financiers européens du Fonds de cohésion. Le total des investissements a dépassé la somme de 31 millions d’euros, et Bratislava est donc depuis 2011 l’une des rares villes de Slovaquie à disposer d’un système complet de protection contre les inondations. L’un des projets les plus récemment approuvés dans le cadre du programme opérationnel Environnement est la construction d’un réseau de canalisation groupé pour Ružomberok et d’une station de traitement des eaux usées dans les communes de Liptovská Teplá et Liptovské Sliače. Le projet s’élève à plus de 17 millions d’euros. Le volume total des fonds manipulés dans le cadre du programme opérationnel Environnement atteint les 2,14 milliards d’euros, soit environ 1/5e des fonds européens disponibles pour la Slovaquie pour la période de programmation couvrant les années 2007-2013. Si le reste du monde n’est pas capable de s’entendre sur une stratégie commune de lutte contre le changement climatique, l’UE s’efforce elle au moins, par le biais des subventions, d’en atténuer l’impact sur l’environnement dans le cadre de ses États membres. Ivan Belko
16
110161_Inzerce_brezen_KN.indd 1
INZERCE
EN č. 3 / 2012
7.3.11 15:00
