Města chtějí spolurozhodovat

Zdeněk Velíšek Bude EU poúměry dluhové krizi novou podobu? Roky mít nepřímé Evropské 33 Evropskéhorizonty, horizonty,strana strana

Dalibor Carda, Petr Kajnar Pavel Poc a Milan Cabrnoch Nobelova cena pro EU? Rozvoj měst očima zástupců municipalit Co na to europoslanci, strana 2 Komentáře, strana 2

Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Tomáš Čoček, David Sventek, Ivan Matulík Naši zástupci EP o krizi eurozóny ředitel SFDI a vředitelé úřadů regionálních rad k tématu Co na to europoslanci, komentáře, strana 2 a 3strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 11 12 / 2011 2012

ročník 8 9

cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83  cena €

Krize kosí evropské Clintonová lobbovalavlády za Westinghouse

Publicistika, strana11 4 Publicistika, strana

Hřebčín možná Vize versus benefity dotace získá

Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj Oldřich Vlasák, výkonný prezident Rady evropských Již lednu vstupujeme poobcíva regionů, místopředsedadoSvazu sledního roku současného proměst a obcí pro evropské záležitosti gramového období, kdy budou řídící orgány operačních V programovém obdobíprogra2007mů ještě výzvy 2013 je moci pro vyhlašovat města otevřena na nové dosáhnout projekty. V naletošním možnost dotace se nám podařilo přenést vroce zásadě ve všech operačních se přes komplikace, které předprogramech. Města mohou čerstavovalo dočasné pat evropské dotacepozastavení na moderčerpánídopravní u některých operačních nizaci infrastruktury, programů životního ze strany prostředí, Evropské ochranu komise v  zaměstnanosti, březnu 2012. Díky zvyšování poddobře vzdělávání nastavenémua tzv. Akčníporu výzkumu, mu plánu,podnikání, který se zaměřil na podporu rozvoj ceszlepšení systému řízení akulturkonttovního ruchu, využití roly strukturálních fondů v  ČR, ního dědictví, projekty sociální se  podařilosociální čerpánía ve většině integrace, zdravotní operačních obnovit, služby apod.programů Teoreticky je tak a to ve evropských velmi krátkém termípaleta dotací na nu několika měsíců. Akční plán zlepšení kvality života obyvase soustředil zlepšení hlavtel ve městechna téměř neomezeně vprakticky oblastechjsou auditních proná, však města cesů, omezena systému vypsanými nesrovnalostí, často výřídící kontroly a otázek spojezvami, množstvím prostředků, ných s jsou administrativní kapacikteré na jednotlivé protou implementující evropské jekty alokovány, možnostmi fondy. V  souvislosti s  pochybekofinancování a hlavně tím, co nímimají u některých příjemců či již hotové a co potřebují na řídících orgánech Evropudělat. Města přitom sistále poská komise v  2. polovině roku třebují financovat především 2012tvrdé, vyžádala u některých opetzv. infrastrukturní proračníchPotřebují programů tzv. silnice, finančjekty. opravit ní opravy v  řádu procent jejich chodníky, vybudovat parkovací alokace. Jde o prostředky za restání, zkrášlit náměstí, revitaalizovanébývalé projekty, které nebulizovat průmyslové či dou refundovány EU vojenské objekty,z rozpočtu které chátzpět vyřešit do rozpočtu ČR.odpadních Nicméně rají, čištění je třeba zdůraznit, tyto finanvod, snížit hluk čižezefektivnit ce nejsou ztraceny - lze je využít odpadové hospodářství. Infraznovu, na nově prostruktura však připravené zdaleka není jekty. Ministerstvo místní jedinou definovanoupro potřebou. rozvoj jako Národní orgán pro Na významu získávají měkké, koordinaci situaciaktivity pečlivě moni„nadstavbové“ nebo toruje na a poskytuje řídícím orgádůraz strategické plánování. nům podporu a doporučení, pláaby Právě bez strategického se podařilo snížit rizika. Jednotnování budou evropské peníze livé kroky jsou koordinovány utopeny v momentálním pocitu tak, aby dopady na čerpání byly potřebnosti té které investice. co nejmenší. Města společně s venkovskými Od počátku programového obobcemi realizují necelou polovidobíprojektů k  7. listopadu si nu (počátkem2012 letošníČeširoku podali téměř45,1 90 % tisíc proho to bylo projekjektových žádostí v  hodnotě tů), na celkové alokaci se však 1,3 miliardy korun. Početpětinou schvápodílí zhruba necelou lených dotací(příjemcům je aktuálně 39 332, prostředků z řad což představuje finanční obcí bylo proplaceno 16,0objem % ze 635 miliard korun. Přidělené všech proplacených prostředků). dotace tedy pokrývají proEvropské dotace jsou 81,2 důležitou centa z  celkové alokace výdajů České součástí kapitálových republiky léta 2007-2013. obcí a měst,napřičemž tvoří zhruPříjemci ba třetinudostali těchtoproplaceno výdajů. přes 381 miliardu korun, tedy téměř (pokračování na straně 2) polovinu všech prostředků, které máme jako stát v rámci kohezní politiky nyní k dispozici. (pokračování na straně 2)

Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU. strávila při své bleskové návštěvě České republiky v Praze ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. foto: REUTERS/Remo Casilli Pouhých jedenáct hodin Ačkoliv s premiérem Petrem Nečasem jednali o situaci v Sýrii či Afghánistánu, hlavním důvodem příletu americké ministryně byl lobbing za americko-japonský koncern Westinghouse. Ten je jedním z uchazečů o dostavbu jaderné elektrárny Temelín a Clintonová v Praze naznačila, že by bylo pro ČR dobré v této věci spolupracovat s americkou firmou. „Máme transparentní postup pro výběr a nejlepší nabídka vyhraje,“ prohlásil v této souvislosti premiér Nečas. zdroj: vlada.cz

Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezníbude politiky Rozhodnuto: programů osm Podpora měst je dozajista jedním ze období stěžejních pilířůa kohezní Konec současného programovacího se blíží s  ním i politiky Evropské unie.operačních Není se čemu divit. Velká města jsou doba změn. Struktura programů projde změnou, ekonomickými centry,zrychlení, která vytvářejí zaměstnanost podpokterá může znamenat zjednodušení a větší atransparují vědu při a výzkum. ale takéZ řada problémů: mnohdy rentnost čerpání.Trápí Nebojenaopak. mnoha regionů zaznívá neúnosná dopravní zatíženost, problémovéoperační životní prostředí, velká kritika záměru sjednotit regionální programy vytlačování sociálněřízený slabých obyvatel do než určitých městských pod jeden společný, z Prahy. Ještě k tomu dojde, je částípřed či kriminalita. I tyto chtějí městaveřešit větším ale námi poslední rokproblémy aktuálního období, kterém se zapojením do budoucí podoby kohezní politiky EU. budou zodpovědné orgány snažit dočerpat zbývající finanční prostředky. Že jde o velmi důležitou oblast cent celkového rozpočtu na polisoudržnosti Evropské unie. sledního roku, bylo vyčleněno podpory, dokládajíkterá i finanční Kohezní politika, se týká tiku části z tohoto finančního 35,7 procenta celkového rozpoččástky, které ve byly rozvoj měst 268 regionů 27na členských stá- Hlavní jdouskoro na projekty obnovy tu EU, tedy 350 miliard eur. vyčleněny v jednotlivých ope- objemu tech, hraje v Evropské unii důleživenkova a se také na ekoloTrendazvyšujícího objemu proračních programech. Pro období měst tou roli už desítky let. V uplynulých dopravu. A doi středků městskou by mohl být zachován 2007 – 2013 celková suma vy- gičtější obdobích se objem peněz na tuto oblastí nejčastěji investují v  příštích letech. Nicméně sumhrazená na tuto oblast překračuje politiku zvyšoval. Na období 2007 jakých Českéevropští republice? mit, navkterém lídřiNejnájedna21 miliardu v celé Evropské – 2013, kteréeur vchází do svého po- města unii. To představuje přes šest pro- kladnější a nejčastější projekty

jsou ty do městské li o rozpočtu EU proinfrastruktury. příštích sedm Příliš nezaostává ani se výzkum let, ztroskotal a další koná aža inovace, životní prostředí, vzděláv lednu. Podle neschváleného návrvání a samozřejmě zdravotnictví. hu předsedy Evropské rady HermaČasto objevujíbytaké na VanseRompuye měl projekty rozpočet vpřesáhnout oblasti kultury jako třeba 970 miliard eur.opraKovy divadel a kulturních památek hezní politika si měla polepšit o na území11 měst. „Díky necelých miliard eur evropským oproti soudotacím městům daří zlepšovat časnémuse programovacímu období. kvalitu života svých obyvatel, ale Jenže Rompuyův návrh se nelíbil také celkového prohlářadě zemí v čele prostředí,“ s Británií a Němecsila Markéta Reedová, ředitelka kem, které chtějí větší škrty. Česká Centra prokterou regionální rozvojpředČR, republika, zastupoval které vlády je zprostředkujícím seda Petr Nečas, zase subkrijektem pro Integrovaný tizovala nedostatečný díl operačpeněz, ní program. náměstí který má jít na„Opravená politiku soudržnosa nové parky se znovu ti. Česko,městské které v současném obdostávají přirozenými centry živo-

ta může měst,čerpat kam až mohou občané eur, bez bí 26,7 miliardy obav trávit svůj volný čas.“ by přivyrazit schválení takového rozpočtu Podlek Reedové se i než návštěvníci mělo dispozici méně 20 miliměst budou vracet do ard eur. Což jejistě dánorádi hlavně postuppříjemného prostředí, kderegionů. nebuným bohatnutím českých dou muset rozbitých „Nikdy jsmekličkovat nepočítalipo s tím, že bychodnících a vyhýbat se neudržochom dosáhli nějaké závratné částvaným křoviskům. ky,“ prohlásil Petr Nečas. Podle něj není důležitá celková výše alokace, IPRM JSOU KLÍČOVÉ, ale hlavně to, aby peníze byly v příšMÍNÍ MINISTERSTVO tích letech efektivně využity. Efektivněji než v současném období. „O Na úrovni existujepolinětom,evropské že více peněz do kohezní kolik iniciativ, automaticky které pomáhají tiky neznamená větší městům v investování a zavádění přínos, jsme se bohužel poučili více, té formule „trvale udrnežkouzelné by bylo pro naši zemi zdrávo,“ žitelný dodal. rozvoj“. (pokračování na straně 3)

najmä vďaka eurofondom

do ktorého spadá len Bratislavský kraj. Toto rozdelenie môže byť pre rádových občanov zanedbateľné, no pociťujú ho práve obyvatelia Bratislavského kraja, micky najzdatnejší Bratislavský vsamosprávny ktorom sa eurofondy nemôžu kraj. Najaktívnejčerpať niektoré projekty, ako šími súna v Nitrianskom a Prešovnapríklad ciest. skom kraji.výstavba Najmenej sa darí Trnavskému kraju. ŠIROKOSPEKRTÁLNE VYUŽITIE PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ AJ JESENNÉ PRECHÁDZKY Európska únia vyčlenila pre SloATRAKTÍVNEJŠIE vensko na roky 2007-2013 takmer 11,5 eur. Tento pePred miliardy vyše rokom začalibalík v Spišňazí rozdelený do jedenástich skej bol Novej Vsi s treťou etapou operačných programov, bez ohľarekonštrukcie námestia od du na to, pod ktoré ciele spadajú. parku kpt. Jána Nálepku až po Operačné programy (OP) sa iné zaradnicu. Hluk, neporiadok,

chování ve Francii Publicistika, strana 13 Estonci spustili agenturu EU

(pokračování na straně 3)

Eurofondy veľké sústo, ktoré Slovenské– mestá a obce sú nevieme krajšie zjesť Na budúci rok končí súčasné programové obdobie Európskej únie, v ktorom členské štáty smú čerpať nemalé dotácie na projekty modernizujúce infraštruktúru a zvyšujúce kvalitu života obyvateľstva. Keďže Slovensko vstúpilo do Únie v máji 2004, zapojilo sa tak do už prebiehajúceho programového na roky 2000Mestá a obce na Slovensku dostávajú novú obdobia tvár. Stačí vypracovať 2006. Aktuálna je teda môžu pre Slovensko pri ktokvalitný projekt šesťročnica a peniaze z Bruselu prúdiť naprvou, námestia a perej sa podieľalo jej plánovaní a samotnom napĺňaní. šie zóny v rámcina Regionálneho operačného programu (ROP) v opatrení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo ritne sústredíštatistiku na regióny,čerpania ktorých pôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo Na koordináciu, implementáciu, hrubýjudomáci na obyo nenávratný finančný príspevok. takmerprodukt 580 zazmluvnemonitorovanie a hodnotenie eu- Tvorí vateľa za tri posledné roky pred ných projektov. V aktuálnom programovom období 2007-2013 má rofondov dohliada Centrálny nových nariadení nedosamospráva dispozícií takmer mil. eur. Do konca septembra koordinačný korgán. Býval ním 514prijatím siaholtvorili 75 % priemeru krajínčísla rozzNárodný tohto balíka nakontrahované už 80 %. Tieto strategický referenč-projekty šírenej EÚ. V prípade Slovenska svedčia o tom, že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú sa zmeniť. ný rámec (NSRR), od 1. januára 2011 ním je rezort dopravy. To je to celé jeho územie s  výnimBratislavského kraja,“ má tak na starosti riadenie na dotású teda okrajové zóny. O uvádza peniaPodmienky ROP stanovujú čo kou NSRR.súperia Druhoumestá čascií pre Slovensko na roky 2007- webstránka ze z eurofondov možno financie použiť. Zveľaďuje Cieľ konkuren2013. Tie súdefinované rozdelené centrálna dve ťou a obce zo Regionálna siedmich samosprávjú sa presne a zamestnanosť, časti. Cieľsídiel. Konvergencia prio- cieschopnosť nych krajov. Mimo hry je ekonone časti „Mimo „sa záujmu“

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je klenotem svého druhu nejenom východních Čech, jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel velmiregionálních nutně poV  listopadových třebuje vyhráli peníze v Katalánsku na rekonstrukci volbách najednotlivýchkteří objektů, ho cionalisté, chtějí které vyhlásit tvoří. Jeho na předchozí žádost o nezávislost Španělsku. Nezísevropské dotace, které by mu kali však většinu. Naše zpravoopravyz Pyrenejského umožnily a zároveň tak dajka poloostrova pomohly v dlouhodobém snažeDana Miháliková ale upozorňuní na o zápis do seznamu je jinou hřebčína věc – přestože naciodědictvívolají Unesco, byla vyřazena nalisté po osamostatnění, kvůli chybám v přípravě. se na druhou stranu jim to Teď nebráalepodílet naskýtásešance přece jenom na ní na čerpání evropské dotace dosáhnout. pomoci vyjednané právě Madridem. Příkladem jsou finanční prostředky, které region čerpá na Zahraničí, strana 3 které odstranění následků sucha, postihlo zdejší zemědělce a způEkologické sobilo jim velké škody.

meriavajú na rozvoj infraštruktúry v rôznych oblastiach: doprava, vzdelávanie, výskum a vývoj, životné prostredie, zdravotníctvo či informatizácia komplikácie a spoločnosti. obmedzeniaS neale zamestnanosťou a hospodárskou stáli za to. Oprava cesty, veľkosituáciou zápasiaširoký OP chodník Zamestrysý tri metre nanosť a sociálna a OP pre peších, úpravainklúzia parkovacích Konkurencieschopnosť miest v centre – to jea hosporealita dársky rast.dní, Regionálny dnešných ktorú sioperačný užívajú program sa zameriava na zvýšenie nielen miestni obyvatelia, ale aj kvality života v regiónoch a samonávštevníci. statný OPfinančnú Bratislavský kraj slúži Výraznú pomoc – 85 % na rozvoj najbohatšej z celkových nákladov časti 1,65krajimil. ny. program, Technická eur Posledný získali z eurofondov, desiatipomoc, má za prispel úlohu štátny zabezpečiť mi percentami rozefektívnu a účinnú koordináciu počet a mesto sa podieľalo zvyš-a implementáciu eurofondov. nými piatimi percentami. (pokračovanie na na strane 2) (pokračovanie

Naše dopisovatelka Na počátku prosince zbylaFrancie v  esIlona Mádrová vybralaagenjedtonském Talinu si spuštěna no hlavních témat informační nedávného turaz EU pro rozsáhlé summitu G20, bude který především se kromě systémy, která ekonomiky zabýval také životřídit IT systémy v  oblasti vnitním prostředím. Právě pohledem rostátní bezpečnosti. Agentura ekologa se pokusila podívat na má zabezpečovat činnost vízovéživot Francouzů a systému jejich chování ho informačního nebo vnapříklad tomto směru. Mimo jiné píše, systém shromažďože propagace vání otisků vzoru prstů ekologického EU-RODAC. chování naučila obyvatele Od začátku příštího roku země bude téměř agenturaautomatickým řídit druhou ekologicgenerakým gestům. ci Schengenského informačního systému, tedy nejpodrobnějšího seznamu údajů o hledaných osoINZERCE bách, nezvěstných atd.

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 12 / 2012

Eurofondy – veľké sústo, ktoré nevieme zjesť (pokračovanie zo strany 1)

Najväčší balík peňazí bol rezervovaný pre projekty v rámci OP Doprava, viac ako 3 miliardy eur. Aj napriek tomu, že sa z neho reálne vyčerpala len necelá tretina, stále ide o program, z ktorého odtiekol najväčší objem financií. Väčšinu z nich zhltli úseky diaľníc, rýchlostných ciest i niekoľko nových železničných jednotiek. Milióny eur neboli použité len na samotnú realizáciu stavieb a výrobu súprav, ale aj na projektové dokumentácie mnohých projektov, ktoré by sa mali zrealizovať v budúcnosti. Najlepšie percentuálnu štatistiku čerpania si drží OP Zdravotníctvo. Na projekty tohto programu už bolo odčerpaných takmer 60 % prostriedkov a kontrahovaných bolo 101 %, zväčša na rekonštrukcie oddelení a ambulancií nemocníc či nákup nového technologického zariadenia. Treba však dodať, že  na  projekty v oblasti zdravotníctva je vyčlenených len 250 miliónov eur, čo je oproti „najbohatšiemu“ OP Doprava až 12krát menej. S dotáciou štvrť miliardy je tretím najmenej dotovaným operačným programom. CHYBY A CHYBIČKY Schvaľovacie komisie operačných programov sú pri každej výzve zaplavené množstvom žiadostí o nenávratný finančný príspevok. Značná časť z nich je zo  schvaľovacieho procesu vylúčená, zväčša pre formálne nedostatky vo formulároch. Niekedy však komisia dá zelenú aj takýmto chybným projektom. Azda najznámejším prešľapom bol nákup nových počítačov a inej techniky pre školy v rokoch 2008 až 2010. Audit odhalil v projektoch chyby, a tak Brusel odmietol preplatiť svoj podiel. Problémom však bolo, že technika už bola zakúpená. Štát tak musel vrátiť Únii jej časť, čo predstavovalo päť miliónov eur. Každý zo zainteresovaných strán vinu za spôsobené škody odmieta.

Do vrecka si musela siahnuť aj radnica východoslovenského Humenného, ktoré pochybilo pri verejnom obstarávaní na výstavbu separačného dvora. Mesto musí vrátiť Únii a štátu 10 % z celkovej sumy zákazky, čo je približne 200 tisíc eur. „Radnica podala návrh na náhradu škody súdnou cestou. Peniaze chce vysúdiť od odborne spôsobilej osoby, ktorá verejné obstarávanie pre nich vykonala,“ uviedol na svojej stránke portál webnoviny.sk. Portál ďalej uvádza, že „humenská radnica nie je jediná, ktorá musí vracať peniaze do eurofondov. Podľa rezortu životného prostredia vrátenie financií pre pochybenia pri verejnom obstarávaní sa týka 19 miest a obcí, pričom rezort urobil 36 kontrol zameraných na obstarávanie.“ DO BUDÚCNOSTI VÄČŠIA EFEKTIVITA Finančná pomoc z Bruselu nepochybne pomáha Slovensku. Vďaka štedrým dotáciám pochádzajúcím predovšetkým z  daní bohatších krajín má tak krajina v srdci Európy možnosť sa úrovňou dotiahnuť na svojich donorov. Faktom však je, že Slovensko pri aktuálne nastavených pravidlách nedokáže využiť plný potenciál eurofondov. „Ukazuje sa, že dnes máme príliš veľa operačných programov, ťažkopádny systém riadenia implementácie projektov a ich finančného riadenia. Takéto neefektívne postupy zapríčinili súčasné problémy pri kontrahovaní a čerpaní eurofondov,“ uviedol dôvody problému štátny tajomník ministerstva dopravy František Palko pre časopis Eurokompas. K 30. novembru 2012 boli kontrahované takmer tri štvrtiny eurofondov. Niektoré operačné programy v tomto ukazovateli vykazujú aj hodnoty viac ako 100 %. Naopak, úroveň reálneho čerpania financií z Bruselu je po šiestich rokoch len o čosi viac ako tretinová, čo sa dá považovať za  málo efektívne využívanie pomoci. Príčinou je prílišná byrokracia a  dupli-

zdroj: Ministerstvo dopravy SR cita úkonov. Napríklad, ak  chce podnikateľ žiadať o  príspevok z eurofondov, musí absolvovať niekoľko návštev úradov a predkladať doklady a výpisy z rôznych registrov. V  internetovej dobe by bolo omnoho jednoduchšie a praktickejšie pre obe strany, pokiaľ by si úradník potrebné informácie mohol vytiahnuť z online registra príslušného úradu a následne ich použiť v  ďalšom procese

schvaľovania podnikateľovej žiadosti. No súčasný problém nie je len o rýchlosti rozhodovania. „Nový systém musíme nastaviť jednoduchšie. Cestu vidím v zjednotení postupov implementácie budúcich operačných programov, centralizácii metodiky a tiež v nastavení účinnej kontroly verejného obstarávania,“ tvrdí Palko v Eurokompase.

CO NA TO EUROPOSLANCI

K TÉMATU

Je dobře, že EU dostala Nobelovu cenu míru? Co říkáte na to, že předání se nezúčastnil žádný z vrcholných politických představitelů ČR?

(pokračování ze strany 1)

Osobně to vnímám především jako ocenění myšlenky  evropského sjednocení  a více než půlstoleté snahy tuhle myšlenku realizovat. Mír v Evropě není něco, co existuje samo sebou. Samozřejmě, že vyjádření Churchilla po válce se liší od Cameronovy rétoriky dnes. Churchill navrhoval vytvořit Spojené státy evropské, Cameron by chtěl někam zpátky k EHS a pokud možno bez společné měny.  Evropská unie potřebuje další jednotící momenty a cíle, jednotný trh, schengenský prostor, program ERASMUS

a tak dále. Ale základním cílem Unie, a je to ostatně zakotveno ve  Smlouvě o EU, je podporovat mír. Evropská unie jako ztělesnění evropské myšlenky proto dostala Nobelovu cenu za mír zcela oprávněně a je to moc dobře.   Nobelovu cenu  přebíral předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Komise José Barroso a předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Předseda van Rompuy se nicméně rozhodl pozvat také hlavy států a premiéry členských zemí. Neúčast našich představitelů se dala

podle jejich předchozích vyjádření očekávat. Byl bych raději, kdyby měla  naše země představitele s větší politickou noblesou. 

Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii nepokládám za šťastné rozhodnutí. Podle mého názoru je tato cena určena na prvním místě osobnostem, které svými životními aktivitami a postoji výrazně přispěly k obnovení nebo udržení míru. Udělování Nobelovy ceny míru společenství států je podle mne výrazem jistého chybění skutečně výrazných osobností nebo schopnosti si mezi těmito osobnostmi vybrat. Je pravda, že v Evropě již z historického pohledu nezvykle dlouho zažíváme velké štěstí života v míru. Pevně věřím, že budeme v míru žít i dále nejen my, ale i naše děti. Jsem si vědom toho, že spolupráce dnes již 27 států, pojmenovaná Evropská unie, má na udržení míru velký vliv. Zcela jistě je to výsledkem činnosti řady skutečných osobností, především těch, kteří

s myšlenkou smluvní spolupráce států v Evropě přišli a prosadili ji. Jsem přesvědčen, že dokončení jednotného vnitřního trhu, postaveného na volném pohybu zboží, kapitálu, osob a služeb, bude nadále posilovat spolupráci všech suverénních států, které se k Evropské unii již připojily nebo se k ní připojí. Sílící snahy po federalizaci a především po centrálním řízení na úkor suverenity členských států pokládám současně za velice nebezpečný trend. Stejně negativně vnímám existující společnou zahraniční politiku, navrhovanou společnou obrannou politiku či připravovanou centrální bankovní regulaci. Příklad evropského sociálního modelu, využívaný některými vládami jako argument pro zadlužování veřejných rozpočtů, podobně jako nepřiměřené preferování enviro-

mentálníchtémat,ukazuje dalšístinné stránky členství v Evropské unii. Nevidím žádný zásadní důvod, proč by se přebírání Nobelovy ceny míru měl účastnit jiný představitel než velvyslanec naší země. Velvyslanec plně reprezentuje naši zemi v zahraničí. Nobelovu cenu míru nezískala Česká republika, a proto není pro přítomnost prezidenta či předsedy vlády žádný důvod.

Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu

Momentálne sa o novom programovom období 2014-2020 rokuje. Zatiaľ nie sú známe jednotlivé operačné programy, a tak ani ich finančná kapacita. Takmer s istotou sa však dá hovoriť o  konci štedrých dotácií, ako tomu bolo doteraz. A to predovšetkým pre pretrvávajúcu finančnú krízu, ktorá sa usadila v krajinách Európy a eurozóny zvlášť, odkiaľ väčšina peňazí na projekty pochádza. Ivan Belko

Přípravy na příští programové období byly zahájeny včas, a to již na podzim 2010 v  souvislosti s  vydáním tzv. Páté kohezní zprávy Evropskou komisí. MMR-NOK se soustředilo na správné nastavení priorit budoucího období, které prospěje jak české ekonomice, tak společnosti jako celku. Klíčovými slovy při přípravě se staly koncentrace investic na nejpotřebnější oblasti a zjednodušování administrativních postupů. Zapojeni byli ekonomičtí experti, zástupci obcí, měst, regionů, podnikatelů, neziskových organizací nebo odborů. Klíčový materiál

MMR-NOK definující základní principy nadcházejícího programového období i novou strukturu operačních programů schválila vláda 28. listopadu 2012. Na straně domácí přípravy nového období má za sebou MMRNOK velký kus práce, ale stejný díl práce nás ještě čeká. Je potřeba vyjednat s Evropskou komisí nové programy i konkrétní podmínky a závazky, které budou mantinely pro roky 2014-2020. Výkop v  podobě pozičního dokumentu, který Evropská komise představila v  Praze 22. listopadu 2012 jako svůj vstup do vyjednávání, už probě-

hl. Popřejme si tedy hodně štěstí a úspěchů a do nového roku vykročme pravou nohou.

Rok 2013 bude z  hlediska finanční periody EU 2007 – 2013 sice rokem posledním, ale projekty budou moci dobíhat ještě další dva roky tj. až do konce roku 2015. Pro sektor dopravy bude tento rok ve znamení zahájení všech projektů, s  nimiž se počítá pro dočerpání současné finanční alokace. Dá se říci, že bychom se již s  Evropskou komisí neměli vzájemně překvapovat, pravidla jsou známa a časem odladěna, projekty v  maximální míře připraveny. V roce 2012 byly ukončeny hlavní audity EK na dosavadní průběh OP Doprava. Tyto audity vedly k  téměř desetimiliardové korekci, což bych nyní bral především jako výzvu, zda jsme schopni tyto pro-

středky znovu a lépe využít do konce roku 2015. Ze strany EK se potvrdil tvrdší postoj k  problematice výběrových a kvalifikačních kriterií v  zadávacích podmínkách, tak i k posuzování víceprací. Z  finančního hlediska musíme do roku 2015 ještě realizovat třetinu výdajů operačního programu, takže výzvy nejsou malé. Možná ještě podstatnější z  hlediska evropských prostředků bude v  roce 2013 příprava na rozpočtové období 2014 – 2020. V  roce 2013 by se měly připravit a s  EK projednat dokumenty na programové úrovni tj. příslušné operační programy. Zároveň však je nutné rychle postupovat v přípravě projektů jak pro samotné operační programy,

tak i pro komunitární programy EU, kde budeme o podporu přímo soutěžit s  ostatními členskými zeměmi.

Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj

Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 12 / 2012 EN č. 11 / 2011

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

Rozhodnuto: programů bude osm Města chtějí spolurozhodovat (pokračování ze strany 1)

VELKÉ PROGRAMY UŽ ČERPAJÍ Současné programovací období totiž přineslo spoustu problémů řadě operačních programů. Rozděleno mezi jednotlivé projekty bylo až dosud 635 miliard korun, což činí 81,2 procenta celkové alokace. Příjemcům stát proplatil 381,4 miliardy korun. Z  tohoto pohledu se prostředky nakonec zřejmě podaří rozdělit a vyčerpat. Problémy jsou ale s certifikací. Prozatím se podařilo předložit EU výdaje ve výši necelých 200 miliard korun, což je pouze 25 procent celkové alokace v  současném období. Důvodem pro takové zdržení jsou i problémy, se kterými se potýkají jednotlivé programy. Do října tohoto roku bylo kvůli chybám v  projektech, špatnému auditu a kontrole pozastaveno hned několik operačních programů. Teprve v  říjnu bylo obnoveno proplácení z  OP Doprava a OP Životní prostředí. V  obou programech byla certifikace zastavena od léta 2011. Nyní se znovu rozběhla a ministerstvo hned získalo na projekty 43 miliardy korun. Zároveň ale Evropská komise navrhla, že kvůli problémům neproplatí až 12,5 miliardy. „Operační programy tím nepřichází o žádné prostředky ze své alokace, budou však muset předložit nové projekty tak, aby celková částka byla vyčerpána,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. V listopadu pak došlo k uvolnění peněz v  OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zde EK stopla 762 miliony. Čerpání je stále pozastaveno třem regionálním programům: Severozápad, Severovýchod a Střední Čechy a zatím není jisté, kdy se je podaří odblokovat. ROK 2013 BUDE KLÍČOVÝ Českou republiku tak příští rok čeká pořádný kus práce, aby se podařilo vyčerpat všechny alokované prostředky. Rozděleno už přitom některé programy mají. Jako první to stihnul Operační program Doprava. Z regionálních operačních programů pak rozdě-

K TÉMATU Na Střední Moravě, v  Olomouckém a Zlínském kraji úspěšně realizujeme střednědobý rozvojový plán, kterým je regionální operační program, ke kterému jsme se v  roce 2007 zavázali. Patříme mezi operační programy v  ČR, které mají dostatek proplacených a certifikovaných prostředků. V roce 2012 byly schváleny další projekty za 5 miliard, které žadatelé nyní připravují k realizaci. Financování projektů v  Moravskoslezsku zatím funguje na jedničku. Možná s  malým puntíkem, pokud přihlédneme ke zpoždění v  realizaci některých větších projektů, zejména Moravskoslezského kraje a města Ostravy. Vše ale vynahrazujeme dosaženým výsledkem v  ekonomické návratnosti podpořených investic, která je průběžně 11%, a také spolehlivým, bezproblémovým čerpáním. Z  celkových 19 miliard korun, které máme v  letech 2007-2013 k  dispozici, zbývá rozdělit přibližně 3  mili-

3

o budoucnosti kohezní politiky

3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

Roky nepřímé úměry Bude mít EU po dluhové krizi novou podobu?

lení všech peněz hlásí ROP Severovýchod. „Vzhledem k tomu, že(pokračování jsou finanční pro uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseze strany 1) prostředky regeneraci,“ pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich Jednou z takových iniciativ je na- trajiž ROP NUTS II Severovýchod příklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je vyčerpány, nepředpokládáme vynázvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Strahlášení žádných dalšíchpo-výzev,“ typickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvato projektu je kombinováno ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi skytování podpor u programů na tiskořekla Evropským novinám a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu návározvoj mluvčí ROP SV Eva Jouklová. ními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a V ostatních ještěToněměsto na ni získalo z evropských potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? níků z bank. programech Na aktivitách této dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. iniciativy se kromě Komise podílí jaké prostředky zbývají a lzeevropských tak také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální příští rok očekávat další výzvy života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová banka Rady Evropy. zaměřené na rozvoje projekty tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ I když podpora měst v  je oblastorických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů jisté míry obsažena ve většině ti doregionální dopravy, školství operačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím nebo rozvoje měst a venkova. podpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stáNejhůř na tom je Integrovaný OP Životní oblastech.“ proUkázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských jekty probíhá skrze operačníkterý program a pak také středí, může mítpřesjakojektů je- je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie diný program reálné problémy Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité nejen vyčerpáním peněz, ale jednotlivé projekty. O s pomocí EU město investovalo jako pro kraje. V současnosti už terstvos pro místní rozvoj, cílí na popisuje dobíhají poslední výzvy, ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu hned rozdělením. v několika prioriti města s  jejich Ke konIlustrační foto: redakce ních osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace pro- 747 milionů. „Lze říci, že cent- které se na rozvoj měst zaměřují. krétním projektům bylo totiž až ritní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních opeuž dokonce infrastruktura je z velké žádostí cel- podíl grovanými plány rozvoje úkolčásti snížitračních početprogramech operačních provrhoval, abyv se evropské dosud přiděleno jen měst. 37,3 800 pro-projektových další výzvy neplánují. Veltéměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstatoTedy konkrétními strategiemi, kové hodnotě udělala to tím nejhorsnížil na 75 procent. Kolik gramů a žádné centa alokovaných prostředků. dotace které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti má Svaz ším způsobem, kterým ale1,2 budou české projekMŽP užprovázaných uvedlo, že v  současnosTen má mohla,“ strach, aby kteří po několik let měst a obcí. vyplaceno miliar-mítpracovníky, časově projektů. Ty bylo zatímpeněz budoucí hejtman podoba kohezní politiky usilovali o to, aby naše dy. Díky těmto finančním je prodané město k do-opatřeřeklměsto staronový Zlínskéty k dispozici nejasné. Přestože ti mají přijímá řaduposunout vnitřních které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst a ninísažení pro cílů, zrychlením administrace. Van Rompuyův návrh neprošel, ho kraje Stanislav Mišák a vyjádřil stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo většinyBruselu. regionů. odhadujeparky se snížení prostředků o tak „Stavební rokuměst 2013 je revitalizovány Podle Vláda Oldřicha Ovšem nutno říct,názor že dokonce nebo na- derka. tegrovanýchsezóna plánů rozvoje je důležité, aby města rozvojové schváprojekty, to nejsouza Vlasáka příklad v Brně, Písku, zdůrazňujejako ministerstvo pro dostasi však záměrem stojí. Podle ní 15 až 20 Uherském procent. Naopak vnímána klíčová pro místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do má program sloužit ke snižování lena už byla českou vládou potečné čerpání z OPŽP a také z IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příšregionálních rozdílů, maximálně dobapřímo nové struktury operačních důvodu naplnění a ideálně se i samy čásmilionů korun najde- tích letech na financování IPRM, tak za desítky hájit důležitost a dosahkritéria kohezní N+2/ tečně podílet na rozhodování me u bývalých okresních měst. místní těch je Integrovaným operačním politiky až k příjemcům, respek- MŽP využívat potenciál pro růst o programů. „Na základě praxe N+3,“ uvedl tiskový mluvčí tive obyvatelům měst, která si o programem podpořeno 41. Na Nejčastěji jde o obnovy parků struktuře investic. Zároveň je ale zaměstnanosti a posílit konkurenz období 2004-2006 a 2007-2013 Matyáš Vitík. Celkově za všechtuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že regionů. jsme prokorun. budoucívým programové nyuvedl programy mají příjemci fondy„IROP více zacílí.lze „Za příkladem můžeceschopnost být na- se evropské města téměř 5 miliard první náměstek ministra k disodpovídajícího příkladzákladní oprava náměstí v Hav- předpokladu pro místní rozvoj Daniel Braun.necelých považovat za speciálně zaměřenýzaobdobí definovali čtyři pozici v  příštím roce líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM regionální program. Bude se jedprincipy,“ uvedl ministr pro míst150 miliard korun k  rozdělení. třeba oprava náměstí v Lázních zásadním způsobem motivovat I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE IMAGE MĚST nat kraji. o intervence provýnosnost systémovou a akcelerovat a využiNa rok 2013 se připravují všich- ní rozvoj Kamil Jankovský. Bohdaneč vPodle Pardubickém telnost územních „Těší mě,stratekdyž mohu podporu přihlížet veřejné Ovšem rozvojové plányně měst ne- princip typy projektů z IOP klíčosprávy,(regionálních) zdravotněj mezi patří niAajaké všichni tuší, jsou že bude podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že nictví, cestovního ruchu,rozvojových kultugického programem, zaměření který a propojovávý.jdeOd Evropsképroblémových komise přichází znalost skutečných zvelebuje infrastrukturu vaným operačním o revitalizace potřeb země, jednotlivých regiv obcích a městech, protože vy- ve ale také regionálními operačními sídlišť. „Tato oblastmá podpory ry,“ stojí vládních materiálech. ní, princip podpory fungujícího iniciativa, která celoujeagendu život, onů a měst je pro toto zacílení Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro určena městům na revitalizaci programy. trhu, úřady regionálních rad princip podpory kvalitních Samotné evropských fondů zrychlit. Nová veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. se s  novou strukturou Filip smiřupří- už pravidla, kterádomů začnou platitměstských už projektů Appl řekl vloni u příležitosti otevření center neboanaprincip vybra- snadnější níkům bytových na jejich v  lednu, sníží administrativní pravy a realizace projektů, které jí. Ostatně pro regionální úřednízátěž při vyřizování žádostí o ev- mají zajistit účinné a efektivní ky se toho možná tolik nezmění. ZAHRANIČÍ ropské peníze. Zkrátit se mají i využívání všech fondů EU. Tyto Kapacity zůstanou zachovány, jen principy budou naplňovány skrze je místo regionů bude řídit minisvyřizovací lhůty. následujících osm programů: terstvo. „Jsme přesvědčeni, že zísa inovace pro konku- kané zkušenosti a znalosti úřadu MÍSTO 17 JEN 8 PROGRAMŮ Na nedávném summitu G20 uskutečněnémPodnikání v Cannes byly ekonomická krize eurozóny a alarmující situacerenceschopnost, životního prostředí Výzkum, vývoj budou využity i pro další období, hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek na což ve své pozici z října letoša vzdělání, Doprava, Životní proZabrat musí i všechny české orgánového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. ního roku upozorňuje i Evropská středí, Zaměstnanost, Integrovany.Retrospektivní A to včetněpohled těch do kontrolních. minulosti vyvolává obavy. NKÚ se chce zaměřit na kontroly ný regionální operační program, komise,“ řekla za Úřad RR StředČlověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok čerpání evropských dotací. V hle- Praha-pól růstu ČR a Technic- ní Morava tisková mluvčí Renata nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se Škrobálková. Další dáčku úřadu budou příští rokvzpamatovává OP ká pomoc. z mohutných zá- programy pak poškodil ekosystém. Ekonomický plav na jihu země. Podle odhadů oblast nadnáa průmyslový rozvoj, rostoucí po- nebo Evropská komise je podle Kamibudou zajišťovat Rybářství, Životní prostředí čet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až la Jankovského s  připravovanýrodní a mezinárodní spolupráce. Podnikání a inovace. vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vylinky č.spokojena. 1 pařížského metra, ktemi změnami Přesto volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje mínek jsou příčinou narušeného Ačkoliv zmíněný evropský sumpatří k nejstarším a nejfrekna podporu se životního tického oceánu. Situace znepoživotního prostředí. Podle nedávmožnárá nevyhneme zpoždění. ZPOŽDĚNÍ UŽ NAprogramu ZAČÁTKU? mit k rozpočtu skončil v hlavním no zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším (denně přepraví Vzhledem k  pomalému projednájednání fiaskem, některé kteří dílčípřihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, tisíc osob). Do roku 2020 Paříž, 725 kých vědců je 5 500 živočišných zdvojnásobení veliToulon…) vání ocitlo podmínek ve proběhnev  příštím jeden až tři za rok,pohled v ně- Strasbourg, druhů na vyhynutí. Do- Spolu období Nametry první nejvýraznější otázky se pokraji podařilo vyřešit. konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. s jinými zeměmi Česko prosadilo změnou (kromě snížení počtu pro- na české i evropské straně je dost byla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. že schvalování gramů) re- pravděpodobné, například míry spolutřícáté výročí aod věží za přítomnosti ministry- vysoké rychlosti Dnes patří Francieje ksloučení zemím jednotlivých ní velikost azachování zmenšuje se (polární vzniku odstartuje (1981) a přepravily Nathalie Kosciusko s nejmenšími emisemi operačních sklení- ně ekologie medvědi, jeleni, želvy, ještěrky, proplácenísvého projektů až gionálních programů financování projektů pro méně ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na roku 2014, nikoliv na To vytrvale kritizuje v  průběhuseznamu rozvinuté regiony ve výši 85 ekologického pro- do jednoho. je rovněž snížení hlučchování naučila nezůstává pozadu. Většina Frannepostradatelný pro ekosystém, začátku. Filipobyvatele Appl a regiony. „Vláda dala zaslužebjeho cent. Herman na- ČSSD nosti letadel ohrožující couzůsivyužívá veřejné téměř automatickým mizí před očima Van a více Rompuy jak dva obyvatele

mi skupinami. Je tu eurozóna jako jakási anvantgarda či pevné jádro – na pojmenování nezáleží - kolem evropské měny, která je velkou evropskou Eurofon informuje hodnotou. Ta formace potřebuje novou formu řízení (gouvernance). EuroCo znamená zkratka IPRM? zóna musí dostat politickou dimenzi (...) To nikoho nevylučuje. Státy, které IPRM označuje Integrované plány rozse chtějí připojit k eurozóně, voje se zúčastní měst. Jedná našich se o soubordebat. vzájemněAle některé země se provázaných akcí, jsouEvropa realizová-sedmadvaceti, brzo připojit nechtějí. Mají na to právo (...) Je tukteré ještě ny na vymezeném území nebo v rámci už osmadvaceti a do budoucna ještě většího počtu států. Je to politický protématického přístupu ve městech a stor, prostor pro solidaritu, jesměřují to rozsáhlý je v něm k dosaženítrh, společného cíle čivůle k ekonomické, cílů města, obce či lokality. IPRM je sociální a kulturní konvergenci... jedním z nástrojů urbánní politiky a Hollandova vize Evropy, či dvou Evrop, jehomohou fantasií, projekty v němnení obsažené být přesto, že je dost daleko od vize kompaktní Evropské unie, jakou stále ještě máme před očima podporovány z operačních programů financovaných ze strukturálních my. Je ale jen na nás, aby pro(OP) Českou republiku ty dvě vize opět splynuly fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. v jednu. Ve vizi silné Evropské unie se silnou evropskou měnou. To dnešní V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? „dvojí vidění“ Evropy je nemocí z krize. Přežije-li euro krizi, státníkům euIntegrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inrozóny brzo dojde, že ideu Evropy jako prostoru stability a míru eurozóna tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), bez „těch druhých“ (pokud(IOP, tooblast nebude jen 5.2 jeden či sedva) Integrovaného operačního programu intervence týkající řešeníneuskuteční a sama problematiky bydlení)jista, a doplňkově operačních Mezi si pak nebude zda av tématických kdy se do Evropyprogramech. vrátí dvacáté století. Najde se prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický státník s podobnou obavou také u nás? Zatím jakoby se některým po dvarozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobicátém století stýskalo. lita a správa věcí veřejných.

miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleněny smlouvy o poskytnutí dotace. dobí, na což ve své pozici z října Naplaneta začátku příštího roku bude ností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací může poskytnout. i EvJiž víme, že vláda vláda ČR započala na konci Výboru Regionální rady předzakáz upozorňuje používání nejhlučnějších několik letošního moderni- aroku 1997 do 2007), často nakupují Téměř s pravidelností zasáhne letadel v noci (Airbus A310). dopravního systému. Nejvý- komise. biopotraviny. Jsou uvědomělí i zací některý zaktualizace ničivých živlů i půvabropská Také proto jsme listopadu schválila operační proložena finančního Ilona Mádrová nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok znamnější z nich je automatizace

Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyprojednání. Důležité také bude vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. reagovat na problémy, 3) Města do 50 tisícaktuální obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím IPRM, pokud to pravidla programu umožňují. které kraje tíží, operačního a to také v  konMartina Finková, Eurofon

Ekologické chování na denním pořádku

plánu, na který bude navázán aktuální harmonogram výzev. Už teď předpokládáme, že v  příštím roce vyhlásíme výzvy v objemu přibližně jedné a půl miliardy korun. První výzvy by mohly být vyhlášeny v únoru a březnu tak, abychom do konce roku 2013 stihli s  příjemci uzavřít všech-

gramy, kde ROPy sjednotila do tzv. IROPu. Protože existují rozdílné potřeby jednotlivých regionů, bylo by logické, aby na tuto skutečnost reagoval i koncept operačních programů. Jsme přesvědčeni, že získané zkušenosti a znalosti Úřadu Regionální rady budou využity i pro další ob-

už v  tomto roce zahájili společně s  kolegy z  Olomouckého a Zlínského kraje práce na přípravě nové podoby kohezní politiky. Cílem je identifikovat specifické klíčové problémy obou krajů. Výsledkem pak bude návrh strategie rozvoje Olomouckého a Zlínského kraje, připravený k  dalšímu

ardy korun. Za již uskutečněné záměry jsme na účty příjemců zaslali přes 9 miliard korun. Hned v  jarních měsících příštího roku se dá očekávat zaokrouhlení na 10 miliard. A to už je objem prostředků, který se nedá jen tak přehlédnout. Ještě do konce tohoto roku má být zprovozněn jeden z  největších projektů a z  pohledu veřejnosti možná také ten nejočekávanější. Otevření moderního přestupního terminálu v Ostravě-Svinově usnadní život tisícům lidí, kteří tudy denně

jezdí a prochází. S pomocí evropských prostředků se také přetváří centrum Ostravy v oblasti Karoliny a podél řeky Ostravice, velké věci se odehrají v zoo – chystá se otevření návštěvnického centra, pavilonu evoluce a safari. Obdobně se kraj rozvíjí i v menších městech a obcích. Do provozu půjdou další dva vlaky CityElefant, dodávkou posledních autobusů bude cestování ve městech i mezi nimi pohodlnější. To je ale jen malý výčet očekávaných novinek. Velmi intenzivně se dnes připravujeme na budoucnost. Pro-

gram Chytřejší kraj připraví lidi v našem kraji na čerpání po roce 2014 a vzniknou také klíčové dokumenty, které by kraji měly přinést peníze. Z nedávného rozhodnutí vlády ČR vyplynulo, že ze sedmi regionálních operačních programů a integrovaného operačního programu vznikne jeden velký, Integrovaný regionální operační program. Pravomoci a rozhodovací kompetence se tak přenesou z úrovně regionů do Prahy, což je pro regiony špatná zpráva. Nakolik se tímto rozhodnutím naplní představa,

Lidé v zemích Evropské a asi 2012 byl rok, kdyunie, eurozóna usilovala o zanejvíc lidé v zemích eurozóny, otvíchování své soudržnosti a Evropská unie rají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéž setomu samozřejmě i úměrně svoutýkásoudržnost ztrácela. televize v časech zpravo-řečeno o roce 2012 Tím jea rozhlasu vlastně všechno dajských relací. Není nic příjemného v Evropě. Událostí samozřejmě bylo víc, ale utvrzovat se denně, že nelze čekat nic jiného nežjeden škrty (abych ty sou- nejmarkantnějších toto byl z  jejich časné perspektivy vyjádřil co nejvýznamů. A protože vývoj ani v eurozóně stručněji). Ve svém uvažování jsou anilidév Evropské uniizemích nedospěl do finálního teď v mnoha evropských hluboce do finanční pro- zároveň, jaký asi stadia,ponořeni říká ta první věta blematiky, a to hlavně do té, kterou bude pro Evropu rok příští. Nejspíš bude dluhová krize a způsob jejího řešení rokem zápasu o uvedení dovšem života všech systémových změn připratrápí přímo jejich rodiny. Snadno nám přitom uniká,nových že jsme vystaveni netušeným rizikům ještě ivv jiné rovině.konsolidace Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si vovaných letos zájmu eurozóny a záchrany ekonomik jejích nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické zadlužených členů. A znovu musím říci, že úměrně tomu, jak se eurozóna stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla mébude měnit v kompaktní, integrovanou bude se EU dia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku,nadnárodní v Řecku, v Itálii, formaci, ve Španělsku; na jaře v Portugalsku a vJednak únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu upevňování uniměnit opačným směrem. samovolně, následkem doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch tárních mechanismů řízení v rámci eurozóny, jednak v důsledku reakcí vlád padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla zemí, které se octnou sféru životních zájmů států být, ale teď už raději chce. Zatímmimo se celkem devět evropských zemí octlo kvůli pe- eurozóny a mimo něžní krizi v jejích politickém provizóriu. Doufejme, že dalšířízení nepřibudou. Ale governance, když už účinnost nových mechanismů (tedy slovo, které jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než bych moc nerad překládal nesprávně jako vláda, ale tuším, že se tak přepád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen Evrop-ač je poznamenáno kládat bude. Raději se nicméně uchyluji kepolitičtí slovulídři řízení, ské unie,významem ale i ekonomičtíz dob a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů svým komunismu). uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou Pro jistotu řeknu, že má předpověď z prvního odstavce disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. platí, samozřejmě Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji obraně společné měny před nápory jen pokud nepřijde kolapsk účinné zadlužených ekonomik dřív než realizace všech finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eutěch opatření, která proti současné i všem budoucím hrozbám kolapsu rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých z důvodu mají členských zemízadluženosti Evropské unie. Tedy i našibýt země.spolehlivou Jak se změní? Kpojistkou. horšímu. Země,Mluvím o fiskálním které buďbankovní nechtějí vůbec, nebo ESM zatím nechtějí do eurozóny, se octnou okrajigovernance chystapaktu, unii, a dalších krocích k té na nové evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová né pro eurozónu. Pokud eurozóna tento závod s časem neprohraje, prohrají část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požaty národy, které v eurozóně nejsou jejichžrozvolnění vlády do ní odmítají směřovat, dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitěaprovázet a pokles významu té hrstky států,vložený které zůstanou eurozónu. Ta skupinka bude jednak politický kapitál, domimo členství v Evropské unii. Završení jejího víc než početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do půl stoletého budování spouštěli evropští lídři letos ze zřetele, to by nám eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní bunemělo ujít! Jejich neboi země, spíš které novým cílem se zvolna stávalo zdodou země vyčkávající, až jakhlavním, to s eurem dopadne, na vstup do eurozóny zatím nemají eurozóny, přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: konalování organismu vybaveného vlastnízemě měnou a v budoucnu západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na vlastní legislativou, vlastní politikou. V chaosu dluhové krize už se i politozačátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tu logům stávalo, že termín Evropa jim splýval spíš s eurozónou než s Evropbudou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou druhouunií. se půjdeMá ke konfederaci Evropské unie”. Nemělo by námzemí, uniknout, skou to svou uvnitř logiku: v moderní historii které přešly na euro, že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před je třináctiletá příslušnost k měnové unii Mitterrand dostatečně obdobím k postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois hned dlouhým po tomu, abyopony. se ztotožňovaly s eurozónou než s celou pádu železné Předestřel ji přímospíš v Praze (červen 1991). Neuspěl. ZejménaEU. u Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas U Václava Tato tendence se dala letos vystopovat i veSarkozy? výrocích evropských lídrů. AngeKlause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? la Merkel si přeje federalizaci. Ale něco takového může chtít jen pro eurozóTo, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie a eurozóny. může zhatit jejíobjektivně uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eunu. EU jePrvní, procofederalizaci vzato nezralá. Hollande definoval svou rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným vizi Evropy letos v říjnu v interview otištěném sedmi evropskými deníky jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, takto: jakevropské Evropa (rozuměj počet členských států, měnivytěsněníTím, na okraj struktury. Nejlépe EU) tím, žeměnila (Sarkozyho) ideu jakési konfederace zmaříme v zárodku s jednotnou formaci, s různýla také svůj model. Já zřetelnou vidím podporou Evropujednotné jako Evropy vícerychlostní měnou.

textu hospodářského vývoje a nových směrů kohezní politiky.

Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava že čerpání v ČR bude jednodušší a více transparentní, ukáže čas. Důležitější než počet programů je, jací lidé evropské prostředky spravují, jak korektně a efektivně s nimi nakládají. A v tomto smyslu by bylo velkou ztrátou, pokud by se nevyužilo kvalitních týmů úředníků v regionech, kteří se v Praze mnohdy těžko hledají. Regionální operační program Moravskoslezsko jako jeden z  mála v Česku chválí Evropská komise. Osvědčili jsme se coby správci evropských prostředků na výbornou. I proto máme chuť se na

tvorbě budoucnosti nejen podílet, ale sami ji vytvářet. Věřím, že k tomu dostaneme příležitost.

David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko

4

NUTS II PRAHA

EN č. 12 / 2012

KRÁTCE • Koncem listopadu vyhlásilo Hlavní město Praha už 11. výzvu k předkládání projektů v rámci Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost (OPPK). Tentokrát půjde o podporu projektů ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy, rozvoje a dostupnost ICT služeb a rozvoje inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí. Pro projekty, které uspějí, je připraveno 710 milionů korun. • Z  Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost chce město čerpat finance na opravu parku u Vršovického nádraží. Práce by měly přijít až na 17 milionů korun. „Park je to zanedbaný, jsou tam rozbité lavičky, v chodnících jsou díry, nejsou tam přístupové komunikace, takže jsme se rozhodli ho rekonstruovat,“ uvedl místostarosta desáté městské části Vladimír Novák. V  současnosti je projekt připraven a čeká se na finance. • Hlavní budova bývalého nákladového nádraží na Žižkově je kulturní památkou. Rozhodlo o tom již potřetí ministerstvo kultury. Proti předchozím rozhodnutím se odvolaly České dráhy, které jsou vlastníkem budov. Nádraží pochází z let 1933 až 1936. Jeho prohlášením za kulturní památku by budova získala nejen označení pro potřeby cestovního ruchu, ale i zákonnou ochranu proti vnějším zásahům.

Praha se chystá na složitější období Praha se intenzivně připravuje na příští programové období 2014 – 2020, prioritou hlavního města je mít vlastní operační program OP Praha - pól růstu ČR, ze kterého bude možné čerpat prostředky jak z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak i z Evropského sociálního fondu. Program by měl podporovat hlavně vědu a výzkum, inovace a vzdělávání, které jsou v současném programovém období podfinancované. Praha chce ale získat také dost peněz na infrastrukturu, oproti současnému programovému období se však zpřísnily podmínky pro využívání zdrojů ze strukturálních fondů na infrastrukturní projekty pro kategorii více rozvinutých regionů, mezi které hlavní město jako jediný region v ČR patří. Do konce současného programového období nicméně ještě rok chybí a ve hře jsou stále nedokončené či dokonce nezapočaté projekty. Na konci listopadu bylo předloženo 26 žádostí o projekt v  rámci 10. výzvy OPPK, které se zaměřují na revitalizaci a ochranu území, EU na ně přispěje 170 miliony korun a magistrát žádosti posoudí v květnu příštího roku. Zároveň Praha vy-

hlásila poslední, jedenáctou výzvu na projekty podporující ekologicky příznivou povrchovou veřejnou dopravu – podpora je určena hlavně rozvoji sítě tramvajových tratí, modernizaci těch stávajících či zlepšení přestupů v systému veřejné dopra-

vy, patří sem ale i budování bezbariérových přístupů a větší bezpečnost provozu veřejné dopravy. Mimochodem už v deváté výzvě bylo na plánovanou výstavbu výtahu ve stanici Můstek z EU fondů uvolněno 150 milionů korun. A nesmíme zapomenout na výstavbu cyklostezek jako alternativní formu propojení bydliště a zaměstnání. Na tuto výzvu je vyčleněno 380 milionů korun. V rámci stejné výzvy se v  příštím roce má zlepšit efektivita veřejné správy a služeb pro veřejnost a zvýšit nabídka služeb a aplikací ICT pro občany, tj. zelenou dostanou zejména projekty zaměřené na metropolitní a místní sítě, zřizování přípojek do objektů, včetně zřizování veřejných internetových terminálů či rozvoj e-služeb

Čerpání dotací pro hlavní město bude v příštím období složitější, Praha jako jediný region v zemi patří z evropského hlediska mezi ty rozvinutější. foto: redakce

městské správy. Na výzvu je vyčleněno 70 milionů korun. Konečně budou v rámci 11. výzvy realizovány také projekty, které posilují spolupráci mezi výzkumem a vývojem a jeho praktickým využitím. Předkladateli budou zejména vysoké školy, Akademie věd ČR, výzkumné ústavy nebo podnikatelé a neziskové organizace. Rozpočet pro tuto oblast je 260 milionů korun. POSLEDNÍ VÝZVA OPPA MYSLÍ NA VŠECHNY Šestá výzva OP Praha - Adaptabilita pokryla všechny tři prioritní osy programu – podporu rozvoje znalostní ekonomiky, podporu vstupu na trh práce a modernizace počátečního vzdělávání. Až do 26. prosince můžou zájemci konzultovat své projektové záměry, žádost je třeba podat do 10. ledna 2013. První podporovanou oblastí je profesní vzdělávání pro zaměstnance, kteří jsou na trhu práce ohroženou skupinou. Patří sem vzdělávací programy a kurzy včetně stáží. A kteří zaměstnanci můžou být ohroženi ztrátou místa? Třeba postižení, staří či naopak příliš mladí zaměstnanci, lidé s nižším vzděláním a rodiče na mateřské či rodičovské dovolené. Na tuto část výzvy je vyčleněno celkem 129 mil. Kč. V oblasti podpory vstupu na trh práce čeká na projektové žadatele celkem 100 milionů korun, z  uvolněných peněz lze financovat rozvoj manažerských dovedností pracovníků v  organizaci,

vytváření fundraisingového plánu či zavedení supervize v organizaci. Modernizace počátečního vzdělávání se zaměřuje na lepší vzdělávání středoškoláků s  ohledem na požadavky trhu práce – at už jde o inovaci obsahu předmětů, rozšíření mezipředmětových aktivit a projektového vyučování nebo tvorby a inovace učebních materiálů. Podporovaná oblast ale také chce popularizovat vědu a technické a řemeslné obory a přechod z  těchto oborů na vysoké školy, důležitá je i lepší spolupráce středních škol s  podniky, univerzitami a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje. Na tyto aktivity je vyčleněno 100 milionů korun. Dalších 80 milionů má jít na začlenění žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, 73 miliony pak na rozvoj a zkvalitnění studijních programů na vysokých a vyšších odborných školách. ROZPOČTOVÉ OBDOBÍ POMALU KONČÍ Z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost dostalo hlavní město na období 20072013 zhruba 92,5 milionu eur (tj. asi 2,23 miliardy korun). V tuto chvíli jsou uzavřeny smlouvy ve výši 81,9 milionu eur. Také Operační program Praha – Adaptabilita už vyčerpal přes tři čtvrtiny přidělených evropských peněz – smlouvy jsou uzavřeny na 77 procent. Eva Potužníková

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • Soutěž studentů středních škol „Navrhni projekt“ už zná své vítěze. Odborná porota zvolila jako nejlepší projekt Řešení dopravní situace ve městě – systém sdílení jízdních kol pro Mladou Boleslav. „Realizace by představovala první celoplošný systém pronájmu kol v ČR v  rámci jednoho města, jaký mají v současnosti Vídeň nebo Berlín,“ ocenil vítězný projekt při slavnostním vyhlášení první náměstek ministra po místní rozvoj Daniel Braun. • Začátkem prosince byla slavnostně otevřena nově opravená komunikace Hrdlořezy – Debř. Zakázka spočívala ve výměně konstrukce vozovky a vybudování chodníku podél silnice. Součástí byla i rekonstrukce a výstavba opěrných zdí a také šířková úprava ani ne kilometr dlouhého úseku komunikace. Poměrně nákladnou stavbu podpořil dotací Regionální operační program Střední Čechy, a to 72,5 milionu korun. • Byla dokončena revitalizace náměstí V. B. Třebízského v Klecanech. V rámci projektu došlo k opravě náměstí i přilehlé požární nádrže. Hlavní změnou je rekonstrukce centrálního prostoru náměstí a celková úprava povrchů komunikací i chodníků. Projekt je spolufinancován z ROP Střední Čechy. Celková výše dotace je 12,8 milionu korun.

V regionu zbývá vyčerpat dvě miliardy Regionální operační program v letošním roce významně zasáhla kauza kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který čelí vážným podezřením z korupce. Od května je tak pozastavena certifikace prostředků a čeká se na audit, který má prověřit pochybnosti kolem podpořených projektů. Jenže letos už se audit nestihne a minimálně první měsíce příštího roku tak budou ve znamení řešení tohoto vážného problému. „Práce budou organizovány tak, aby byly kompletní výsledky auditů předány Evropské komisi dle jejího požadavku do konce dubna 2013,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Ministr Miroslav Kalousek přitom už v  minulosti prohlásil, že audit nejspíš dopadne neúspěšně. Program by v  takovém případě zřejmě čekala korekce finančních prostředků. Chyby v  projektech navíc v  minulosti našel i NKÚ. Kritiku veřejnosti ale odmítl ředitel úřadu Tomáš Novotný: „Ve vzorku kontrolovaném NKÚ bylo chybně vyplaceno 7,6 milionu korun, což představuje 1,4 procenta. EU přitom toleruje chybovost do dvou procent,“ uvedl s  tím, že při 660 schválených projektech lze jen těžko předpokládat, že se neudělala žádná chyba. Zatímco s  rozdělením peněz by problém být neměl, certifikace nasmlouvaných dotací tak rychle nejde. Na konci října bylo Evropské komisi předloženo k certifikaci 31,5 procenta alokovaných prostředků, což řadí program někam do středu pomyslného žebříčku.

NA POSLEDNÍ VÝZVY 2 MILIARDY Příští rok bude, kromě řešení problémů s  pozastaveným čerpáním, i ve znamení posledního rozdělování dotací a samozřejmě i jejich dočerpání ze strany Evropské unie. Podle údajů z konce listopadu bylo mezi příjemce rozděleno skoro 86 procent alokovaných prostředků. Tedy více než 12,3 miliardy korun. Různé subjekty přitom od roku 2007 žádaly o více než dvojnásobek. Kolik peněz tedy v  programu zbývá? „Do konce roku 2012 bude příjemcům proplaceno přes 7,5 miliardy korun (ERDF). Do konce programového období 2007 – 2013 zbývá vyčerpat zhruba 2 miliardy,“ upřesňuje aktuální stav čerpání vedoucí oddělení financí, technické asistence a publicity Martina Semelková. Z  výše uvedeného je zřejmé, že žadatelé z regionu mají stále možnost přihlašovat své projekty. K  dispozici jsou peníze na několik oblastí. V  současnosti jsou v  ROP Střední Čechy vyhlášeny výzvy (končící začátkem ledna) zaměřené na rekonstrukce místních a krajských komunikací nebo na domovy pro

seniory. Zároveň probíhají i kontinuální výzvy zaměřené na veřejnou infrastrukturu a služby cestovního ruchu či opět na rekonstrukce silnic. Další výzvy nedávno doběhly. 170 milionů si kupříkladu rozdělí zájemci o dotace na nákup autobusů na ekologický pohon. O dotaci má zájem celkem 14 projektů. I ROP SČ ČEKÁ ZRUŠENÍ Zatímco uvnitř programu se daří finance realokovat tak, aby došlo k jejich využití, z vnějšku žádné peníze navíc nejspíš nepřijdou. „Vláda zatím nenašla odvahu odebrat pro-

středky některým operačním programům ve správě ministerstev a posílit o ně ROPy,“ kriticky zhodnotila postup státu Martina Semelková. Podle ní tak musel program odmítnout řadu kvalitních projektů z  oblasti školství nebo městských center. „Téměř s jistotou bude ČR značnou část dotací ve správě ministerstev vracet do unijního rozpočtu,“ dodala Semelková. Úřad Regionální rady Střední Čechy se musí pomalu připravovat i na další programovací období. Nejen že prostředků pro Českou republiku bude pravděpodobně méně než nyní, ale především dojde ke zrušení regi-

onálních operačních programů. Ty nahradí jediný Integrovaný regionální operační program pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj. Ministr Kamil Jankovský však už v minulosti prohlásil, že nepůjde o program řízený čistě z  Prahy. Na rozhodování o projektech by se prý měly podílet i kraje. Co bude se současným Úřadem Regionální rady SČ, se zatím neví. „Variant budoucí práce týmu ROP SČ je několik, ale všechny jsou neoficiální. Doufáme, že bude fungovat dále, ale asi to bude v  jiné struktuře, jiném systému,“ uzavřela Martina Semelková. Filip Appl

Žadatelé mají díky vyhlášeným výzvám stále možnost žádat o dotaci. Ve hře jsou stále stovky milionů třeba na rekonstrukce silnic. zdroj: www.ropstrednicechy.cz

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 12 / 2012

ROP Jihozápad čeká poslední rok

KRÁTCE • Znovuotevřené klatovské katakomby slaví úspěch. Po roce provozu dosáhl počet návštěvníků této památky 50 tisíc. Řadí se tak mezi nejvíce navštěvované objekty v Plzeňském kraji. Rekonstrukce katakomb byla financovaná z 5. výzvy ROP JZ a kladla si za cíl dosáhnout stavu, v jakém byly katakomby v době, kdy jezuité opustili Klatovy.

Rok 2013 je posledním rokem programovacího období 2007 – 2013, byť v následujících letech bude nadále probíhat ukončování realizace projektů podpořených z ROP Jihozápad, proplácení žádostí o platby a konečné finanční i věcné uzavírání programu. Pro rok 2013 budou charakteristické následující aktivity: ukončení procesu hodnocení 21. a 23. výzvy, konzultace a hodnocení plánované výzvy na OP 1.1 (vyhlášení v prvním čtvrtletí 2013) a hodnocení dílčích projektů z kontinuální 15. a 22. výzvy (ukončení příjmu žádostí v červnu 2013); důsledná a kvalitní kontrola projektů schválených k realizaci, uzavření Smluv o podmínkách poskytnutí dotace s příjemci z výše uvedených výzev a uspořádání seminářů pro tyto příjemce; příprava podkladů souvisejících s 5. a dalšími certifikacemi a účast na přípravě dalšího programovacího období. „ROP Jihozápad se dále zaměří na vhodné vyhodnocení skutečného dopadu projektů podpořených z ROP Jihozápad, stejně jako na dopad prostředků alokovaných z tohoto programu do jednotlivých částí regionu soudržnosti Jihozápad. Za tímto účelem bychom rádi nechali zpracovat rozsáhlou externí evaluaci,“ říká Radek Polák, mluvčí ROP Jihozápad. Součástí kroků pro rok 2013 také bude podle Radka Poláka pokračování pozitivní publicitní kampaně zaměřené na představení úspěšných projektů. V plánu je uspořádat již 3. ročník novinové a internetové kampaně Tipy na výlet, prostřednictvím které ROP Jihozápad před-

stavuje zajímavé turistické projekty. Zvažuje se i příprava a vydání tištěné publikace tipů na výlet. Plánuje se rovněž netradiční workshop pro NNO, obce a města, zaměřený na best-practice, zkušenosti se strategickým plánováním a přípravou projektů na příští programovací období. JIHOZÁPAD OBSADIL TŘETÍ PŘÍČKU A jak je na tom ROP Jihozápad s dosavadním čerpáním dotací? Ze všech sedmi ROPů si drží ROP Jihozápad třetí příčku, co se týká čerpání dotací z EU. Nutno zde ještě podotknout, že ROP JZ měl druhou nejmenší alokaci ze všech sedmi ROPů. Z PO 1 Dostupnost center je smluvně zavázáno 95 % alokace a proplaceno 38 % celkových prostředků, z PO 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí 96 % alokace a proplaceno 64 % celkových prostředků, z PO 3 Rozvoj cestovního ruchu smluvně zavázáno 82 % alokace a proplaceno 49 % celkových prostředků. V dohledné době se však budou ještě podepisovat smlouvy z 23. výzvy zaměřené na cestovní ruch. Tím pádem bude již většina dotace vyčerpána. Celkem doposud prostřednictvím ROP JZ bylo vyplaceno již téměř 9 miliard korun z

Za dobu existence Regionálního operačního programu Jihozápad pomohly evropské dotace k rozvoji celé řady nemocnic. Například při dostavbě lůžkové části nemocnice ve Strakonicích. zdroj: ROP Jihozápad veřejných prostředků (8,9 mld. Kč), z nichž 8,1 mld. Kč již prošla i certifikací EK. ROP Jihozápad se řadí v rámci certifikovaných finančních prostředků k nejúspěšnějším operačním programům v České republice. Celkem bylo doposud certifikováno 6 770 304 395 korun z ERDF, což je více jak 40 procent alokace programu. V brzké se očekává schválení 4. certifikace na 459 milionů korun z ERDF. Certifikací uskutečněných výdajů se rozumí potvrzení správnosti údajů, které ROP Jihozápad předložil k prověření Platebnímu a certifikačnímu orgánu Minister-

stva financí ČR. Na základě potvrzení správnosti proplacených financí zašle Evropská komise tuto částku na účet Ministerstva financí ČR, čímž uzná proplacené prostředky za oprávněné a potvrdí tím efektivitu systémů řízení a kontrol na úrovni ROP Jihozápad. A jak se připravuje změna způsobu čerpání eurodotací, konec ROPů? Aktuální informací pro další postup přípravy příštího programovací období podle slov Radka Poláka je, že na konci listopadu vláda ČR přijala vznik jednoho Integrovaného regionálního operačního programu říze-

5

ného MMR ČR. „Z regionu však chceme přispívat našimi zkušenostmi nejen při přípravě mechanismů pro příští období, již nyní aktivně spolupracujeme na připomínkování centrálně připravovaných dokumentů. Ale předpokládáme, že týmy v našem regionu se budou dále podílet na implementaci dalších eurodotací. Dotační systém by pro budoucí období měl být jednodušší zejména pro budoucí příjemce dotací a měla by se snížit administrativní zátěž,“ říká o budoucnosti Radek Polák.  Jana Bartošová

• Výbor Regionální rady ROP Jihozápad má nové složení. O aktuálním obsazení výborů rozhodla nově zvolená zastupitelstva Jihočeského a Plzeňského kraje. Oba kraje mají ve VRR po osmi zástupcích. Předsedou VRR byl opět zvolen Ivo Grüner, funkci místopředsedy bude vykonávat Ing. Jaromír Slíva. VRR také schválil nové členy Monitorovacího výboru ROP Jihozápad. • Město Horažďovice n obdrželo více než 2 miliony korun z ROP Jihozápad na financování projektu Rekonstrukce a modernizace Aqvaparku. Městem realizovaný projekt stál celkem 16,6 milionu korun. • První místo celorepublikové soutěže Navrhni projekt, kterou pořádá ministerstvo pro místní rozvoj, získal tým Gymnázia ve Stříbře s projektem Modernizace autobusového nádraží ve Stříbře. Cílem soutěže je upozornit mladou generaci na možnosti čerpání financí z Evropské unie a přiblížit jí dotační problematiku.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Je třeba rozdělit zbývající čtyři miliardy Výbor Regionální rady Severozápad se 3. prosince v  Karlových Varech poprvé sešel v novém složení. Do funkce předsedy byl zvolen Petr Navrátil, funkci místopředsedy bude vykonávat Milan Pipal. Podle Navrátila nyní čeká výbor řada složitých úkolů, zejména to je řešení korekcí, které se týkají obou krajů a jejichž výše ještě není pevně stanovena. „Musíme také vybrat nového ředitele Úřadu Regionální rady. Nyní běží výběrové řízení a už jsme jmenovali výběrovou komisi, která dá výboru doporučení na jmenování nového ředitele,“ uvedl Navrátil. Poslední ředitel úřadu Pavel Markvart je, stejně jako jeho předchůdci, vyšetřován v souvislosti s údajnou ko-

rupcí při rozdělování peněz ROP Severozápad. V Ústeckém a Karlovarském kraji měl ROP rozdělit devatenáct miliard korun. Zhruba šestnáct miliard už rozdělil, z toho asi jedenáct miliard proplatil. Program je od letoška zastavený kvůli podezřelým finančním operacím a na rozdělení zbytku peněz je čas jen do konce roku

2013. Evropská komise navrhla pro schválené projekty sankci ve výši deseti procent dotace a dalších 12,4 procenta pro už proplacené projekty. PRVNÍ ÚKOL NOVÉHO ŠÉFA JE JASNÝ Nový ředitel by také měl podle Navrátila stabilizovat chod úřadu, z něhož řada odborníků v posledních měsících odešla. Dalším úkolem pro Regionální radu bude připravit rozdělení zbývajících peněz, které v ROP Severozápad ještě zbyly. Jde asi o čtyři miliardy korun.

„Kdy se podaří znovu obnovit chod úřadu a celého programu, není zatím jisté,“ řekl Navrátil. Stejně tak jako kdy se začnou znovu proplácet už hotové projekty. „Letos to už ale určitě nebude,“ dodal. Problém ale není jen dokončení rozdělování dotací. Řadě projektů hrozí, že budou muset peníze vracet kvůli nesplnění termínu udržitelnosti. Mezi ně patří například pobřežní promenáda u hlavního nádraží v Ústí nad Labem. Komerční prostory pod kolejištěm měly být už dva roky plné obchodů, zůstávají však prázdné. Obchodníkům se nechce do oblasti relativně vzdálené od centra – obzvlášť v době, kdy váznou obchody v celém městě. Do soutěže ústeckého magistrátu nabízejícího obchodní prostory u nádraží se v prvním kole nepřihlásil nikdo, ve druhém kole jeden zájemce. Město má ještě několik týdnů, aby stihlo před kontrolou prostory pronajmout. Jde mu až o 170 milionů, které z Regionálního operačního programu Severozápad na revitalizaci pobřežního prostoru dostalo. ROP ČEKÁ KONCENTRACE PRIORIT

Velkopryse zahájené přestavbě ústeckého nádraží a přilehlého okolí hrozí, že bude muset vracet evropské dotace. zdroj: st. město Ústí nad Labem

S přibližujícím se koncem současného programového období se zárověň do popředí zájmu dostává příprava nového progra-

mového období. Proces přípravy nového programového období započal již před několika lety, kdy se z původně teoretické debaty o podobě budoucí kohezní politiky vyvinula diskuse zcela zásadnější. V  té se začaly projevovat nejenom během let nabyté zkušenosti zemí Evropské unie a jejich regionů. Podobu této diskuse významně ovlivnilo vydání několika zásadních dokumentů, které nastínily architekturu budoucí kohezní politiky, včetně jejího víceletého finančního rámce. Ačkoliv by dle vydaných dokumentů měl být zachován stávající cíl současné kohezní politiky, tedy snaha o rovnoměrný hospodářský a sociální rozvoj a odstraňování regionálních rozdílů, lze očekávat, že budoucí kohezní politika dozná v  novém programovém období podstatných změn. Pro budoucí kohezní politiku ROP Severozápad by podle jeho vedení by měla být charakteristická zejména koncentrace finančních prostředků na omezený počet priorit a zjednodušení a zefektivnění systému čerpání finančních prostředků z  fondů Evropské unie. Takto navrhovaná podoba budoucí kohezní politiky by se však měla stát ještě předmětem živé diskuse, kterou by podle Navrátila měla v  příštím roce završit konečná rozhodnutí ze strany Evropské unie. Marek Turek

KRÁTCE • Budova Střední průmyslové školy Ostrov získala další významné ocenění. V  soutěži Stavba roku 2012 ji byla udělena Cena předsedy Senátu Parlamentu. Nová budova pro Střední průmyslovou školu Ostrov vznikla v  rámci projektu Centrum technického vzdělávání Ostrov, který byl z ROP Severozápad podpořen dotací ve výši 377 milionů korun. Nový objekt vznikl radikální přestavbou bývalé nevyužité základní školy Klínovecká. • Severočeská vodárenská společnost podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže porušila zákon při jedné své zakázce. ÚOHS jí za to vyměřil pokutu 5 milionů korun, společnost se proti ní odvolá. Jde o zakázku za zhruba 240 milionů korun, kterou Severočeská vodárenská společnost vyhlásila v lednu letošního roku na  modernizaci úpravny vody v Meziboří na Mostecku. Podle antimonopolního úřadu firma porušila zákon o veřejných zakázkách tím, že na jednu část zakázky žádala použití konkrétního vybavení. • V galerii vedle ústeckého zámečku Větruše probíhá výstava plakátů Corruption/Korupce. Vystavená díla jsou výběrem ze šestého ročníku soutěžní přehlídky výtvarného umění a designu, jíž se účastnili profesionální umělci a vysokoškolští studenti z 25 zemí světa. Expozice potrvá do 27. ledna.

6

PREZENTACE

EN č. 12 / 2012

Malá vesnička Jedlová navýšila počty barevných kontejnerů I malá vesnička s  přibližně tisícovkou obyvatel umí třídit odpad. Obec Jedlová, založená už v dobách krále Přemysla Otakara II. na českomoravském pomezí, se zapojila do systému třídění odpadů v Pardubickém kraji a nebere to na lehkou váhu. Jedlová dokazuje, že ani na malých obcích odpady nemusí nutně končit v  kamnech. Zlepšováním podmínek pro třídění odpadů, obec

zlepšuje dostupnost kontejnerů pro občany a zároveň bojuje o dobré umístění v soutěži O Perníkovou popelnici. Ve spolupráci se

společností EKO-KOM, a.s., která je partnerem měst a obcí v oblasti sběru tříděného odpadu, rozšiřuje Jedlová počty kontejnerů. „Každá vytříděná plastová láhev nebo nápojový karton má smysl. Proto jsme rádi, že se do systému třídění a sběru tohoto odpadu zapojují obce nejen v  Pardubickém

kraji a že to jsou i malé obce typu Jedlové. Tady se nám podařilo v obci instalovat celkem devět nových kontejnerů na papír a čiré i barevné sklo,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s. V  obci podle posledních údajů trvale žije 1 024 obyvatel, je tu

274 trvale obydlených domů a 88 rekreačních chalup a chat. V loňském roce se Jedlová zapojila do soutěže obcí O Perníkovou popelnici, kde v  přepočtu vytěženého sběru na počet obyvatel obsadila 116. místo v  kategorii malých obcí. „Bylo to v kategorii od 500 do 5 000 obyvatel, pro le-

tošní rok jsme toto rozpětí změnili na 300 – 2 000 obyvatel. Za první pololetí letošního roku je sice Jedlová v  celkovém hodnocení všech obcí bez ohledu na kategorii až na 307. místě, ale věříme, že se její výsledky zlepší a že k  tomu napomůže i rozšíření sběrné sítě,“ dodal Pešek.

Police nad Metují získala další kontejnery na tříděný odpad Už jedenáct let spolupracuje město Police nad Metují se společností EKO-KOM. Jeden ze stěžejních bodů této spolupráce je i zavádění nových sběrných nádob na tříděný odpad. Zatímco v  roce 2001 mělo město na patnácti stanovištích celkem 38 kontejnerů na sklo a plasty, dnes i díky EKO-KOMu lze ve městě najít na 33 místech celkem 111 nádob na plasty, papír, čiré a barevné sklo. Poslední bezplatná výpůjčka přinesla na podzim městu čtyři nové kontejnery na sklo. Kontejnery dnes občané najdou po celém městě. Několik jich stojí na sídlištním parkovišti, v ulici Smetanova, na parkovišti v  ulici Bělská, na ploše pod Havlatkou a na řadě dalších míst. Podle Jana Troutna-

ra, vedoucího odboru investic, majetku a životního prostředí, zapůjčila společnost EKO-KOM až dosud městu 31 kontejner. „Díky tomu došlo k  výraznějšímu rozšíření kapacity pro sběr papíru a především k  zavedení

odděleného třídění čirého a barevného skla. Napomohlo to i ke zlepšení vzhledu sběrných míst, neboť mohly být vyřazeny dosluhující méně vzhledné a málo kapacitní plechové nádoby,“ uvádí Troutnar. Spolupráci s EKO-KOMem si přitom pochvaluje a zmiňuje i další společné aktivity, jako je vydání informačního letáku nebo finanční podporu ze strany společnosti, která městu pokrývá zhruba 75 procent provozních nákladů spojených s tříděním. To vše podle něj obyvatelé města vní-

mají. „Občané si na třídění již zvykli a množství vytříděných odpadů nepatrně stoupá. Většina z nich si už dnes uvědomuje, že třídění je potřebné, že přináší společné snížení odpadových nákladů a třídění si spojuje s EKO-KOMem.“ Obyvatele Police nad Metují chválí i regionální manažer společnosti EKO-KOM Tomáš Pešek. „Dokladem úspěšnosti v  třídění i zisk titulu Čistá obec 2011,“ míní. „Jde o soutěž, kterou naše společnost každoročně pořádá společně s  Královéhradeckým

krajem. Police nad Metují zvítězila v  kategorii 500 – 5 000 obyvatel. Z  toho je patrné, že město nebere třídění a jeho význam pro životní prostředí na lehkou váhu.“ Finanční odměnu, kterou město za vítězství získalo, prý podle Jana Troutnara použije na další úpravu některých sběrných míst. „Úpravy navážou na vydláždění cca poloviny sběrných míst provedená před dvěma lety za finanční podpory kraje. Měly by napomoci lépe začlenit sběrná místa do městského prostoru a obča-

nům zpříjemnit třídění,“ dodává Troutnar. Trend zvyšování objemu vytříděného odpadu by tak podle všeho mohl pokračovat i v dalších letech. Informace k projektu společnosti EKO-KOM, a.s., který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na internetových stránkách www. cistykraj.cz. Se správným tříděním odpadu může pomoci web www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

V Radiměři třídí jen dva roky, ale o kontejnery je čím dál větší zájem V Radiměři na Svitavsku začali třídit odpad v roce 2011. Tehdy zrušili pytlový sběr odpadů a instalovali prvních 16 kontejnerů – deset na papír a šest na plast. A zájem o třídění odpadů tím vzrostl. Už o rok později musela radnice přidat další nádoby a nevylučuje, že bude potřebovat další. V  současné době mají v  obci se zhruba tisícovkou obyvatel čtrnáct sběrných míst. K  šestnácti kontejnerům z  roku 2011 přibylo v  roce 2012 dalších deset na plast a čtyři na papír. Už před zmiňovaným zrušením pytlového svozu tu měli ná-

doby na sběr bílého a barevného skla a základní škola pořádala sběr papíru, což dělá dodnes. Nejen učitelé totiž mají zájem na tom, aby děti již od útlého věku považovaly třídění odpadů nejen za správné, ale i samozřejmé. „Jsem starostou

dva roky. Jedním z  mých cílů ve volebním období bylo umožnit občanům třídit odpad a vytvořit jim k  tomu podmínky. Proto jsme začali spolupracovat s  firmou EKOKOM, od které jsme získali zdarma do výpůjčky kontejnery. Bylo to pro obec důležité po finanční stránce, důležité jsou také motivační bonusy, které od EKO-KOMu za vytřídění odpad získáváme,“ říká starosta obce Roman Satrapa. Obec v  současné době mapuje vytížení kontej-

nerů pro případné posílení sběrné sítě v roce 2013, na kdy má také přislíben kontejner na drobný elektroodpad. „Systém EKO-KOM se skutečně snaží obce motivovat k  budování sběrné sítě na tříděný odpad bezplatnými výpůjčkami kontejnerů a motivačními bonusy za množství vytříděného odpadu. Obce se také zapojují do soutěže O perníkovou popelnici, kde soutěží o co největší množství vytříděného odpadu

na osobu. Letošní ročník pomalu končí a i Radiměř je jedním ze soutěžících,“ prozradil regionální manažer EKO-KOMu Tomáš Pešek. Autorizovaná společnost EKOKOM byla založena před třinácti lety. Tato společnost vytvořila a také provozuje celorepublikový systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového materiálu. „V Pardubickém kraji spolupracujeme s  Regionální rozvojovou agenturou na projektu s názvem

Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů. V  rámci tohoto projektu se snažíme společně s obcemi zahustit sběrnou síť na tříděný odpad tak, aby byla snadno dostupná pro všechny občany. Kontejnery jsou kupovány na žádost jednotlivých obcí, které je pak získávají k bezplatnému zapůjčení,“ doplnil Pešek. Více lze nalézt na www.ekontejnery.cz.

Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

IN_EKOKOM_HK_2012_SKLO_137x203.indd 1

23.7.2012 13:20:55

IN_EKOKOM_PCE_2012_PLAST_137x203.indd 1

23.7.2012 11:41:58

PREZENTACE

EN č. 12 / 2012

7

Neonové srdce Václava Havla bude rozsvíceno na Evropském parlamentu Rozhovor s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem Evropský parlament a hlavní město Praha si v  Bruselu připomínají výročí úmrtí prvního porevolučního československého, resp. českého prezidenta Václava Havla (+18. 12. 2011). Nad vstupem do budovy Altiero Spinelli z prostranství Esplanade Solidarność bude do konce ledna 2013 svítit velkorozměrné neonové srdce, které bylo nainstalováno na Pražském hradě ke konci druhého prezidentského období Václava Havla v prosinci 2002. Akci osobně zaštítili místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák a primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Proč jste se rozhodli tuto instalaci znovu oživit? Osobnost našeho prezidenta Václava Havla je na celém světě velmi známá. Jeho odkazu si váží státníci po celém světě, Brusel nevyjímaje. Srdce je inspirováno malým ručně psaným srdcem, které bylo oblíbenou součástí Havlova podpisu. Instalací srdce na budově Evropského parlamentu jsme chtěli dát Havlovu odkazu nový rozměr a znovu ho dostat hlouběji do evropského povědomí. Potřeba trvale hájit lidská práva, svobodu, demokracii a nutnost postavit se totalitním režimům jakékoliv podoby byly hlavním důvodem pro Havlovu výraz-

nou podporu evropské integrace a členství České republiky v Evropské unii. Právě tyto hodnoty bychom oživenou instalací chtěli opět připomenout. Jak dlouho jste projekt připravovali? S  nápadem znovu instalovat srdce na budově Evropského parlamentu přišlo hlavní město Praha, resp. jeho zastoupení v  Bruselu v  říjnu letošního roku. Od té doby jsme vedli intenzivní jednání s různými úřady, které museli tento výjimečný projekt autorizovat. Certifikace zavěšení, povolení stažení žaluzií, pojištění odpovědnosti, překlady do vlámštiny, propustka pro řemeslníky, revize elektrického zapojení, souhlas místního starosty - to jsou namátkou jen některé kroky, které jsme museli absolvovat. Je svým způsobem malý zázrak, že se vše podařilo a srdce v Bruselu svítí. Musela se instalace nějak upravovat? Pražané znají srdce z konce roku 2002, kdy bylo na Hradě instalováno na pomyslnou rozloučenou s prvním českým porevolučním prezidentem. Mimochodem, před deseti lety ho rozsvítil přímo Václav Havel. Pro tento projekt se musela snížit jeho hmotnost. Výsledné srdce vizuálního umělce prof. Jiřího Davida má sedmnáct metrů na šířku, je téměř patnáct metrů vysoké a váží zhruba 275 kg. S  podpůrnou konstrukcí má instalace zhruba 600 kg.

Proč tuto akci organizuje zrovna politik z ODS? Nad instalací neonového srdce Václava Havla v Bruselu jsem převzal záštitu ve své funkci místopředsedy Evropského parlamentu. Po oslovení Pražským domem tato akce byla na můj návrh schválena předsednictvem Evropského parlamentu i za výrazné podpory předsedy EP Martina Schulze. Právě Evropský parlament budu během slavnostního rozsvícení reprezentovat. Formálně se tedy nejedná o aktivitu frakce či klubu ODS v EP. Památku prvního polisto-

padového československého a českého prezidenta však zcela jistě uctí každá z demokratických politických stran a jsem rád, že mohu touto cestou jako politik ODS odkaz Václava Havla připomenout. V Čechách srdce vyvolalo řadu otázek? Očekáváte něco podobného i v Bruselu? Máte pravdu, že srdce před deseti lety vyvolalo řadu kontroverzních reakcí. V době vystavení se před první volbou prezidenta Klause změnilo v otazník, zhaslo, přibyly k němu neonové sym-

boly karet, aktivisté ekologické mezinárodní organizace Greenpeace přímo do srdce vyvěsili v  souvislosti s  válkou v Iráku transparent s nápisem War?, pražští památkáři ho pak hodnotili jako nevhodné a nevkusné. Nic takového však v  Bruselu neočekávám. Naopak, jsem přesvědčen, že s  technicistní skleněnou fasádou Evropského parlamentu bude srdce velmi dobře ladit. Ve vánočním čase je toto srdce také vhodným připomenutím sametového odkazu naší novodobé historie.

Kdo má nakročeno k Perníkové popelnici? Letošní ročník soutěže O perníkovou popelnici Pardubického kraje 2012 se pomalu chýlí ke svému závěru. Vyhrát soutěž v  třídění odpadů může kterákoliv obec v  kraji. Průběžné výsledky jsou velmi těsné a rozhodovat budou poslední týdny roku 2012. V pořadí již 6. ročník soutěže vyhlásil Pardubický kraj společně se systémem EKO-KOM. Soutěž se stejně jako v  minulých letech snaží motivovat obce k  třídění odpadů. V průběhu celého kalendářního roku EKO-KOM shromažďuje informace o množství vytříděných odpadů v  jednotlivých obcích a v  dubnu následujícího roku vyhlašuje výsledky a uděluje ocenění spojené s  předáním finančních cen. „V Pardubickém kraji letos soutěží všech 452 obcí, které na území kraje leží. Pořadí v  čele soutěže je velmi těsné, a tak o vítězi budou rozhodovat výsledky ve čtvrtém čtvrtletí, které mohou ještě významně zamíchat kartami,“ prozradil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s., s tím, že v obcích, které jsou

v  průběžném vedení, se doposud podařilo vytřídit více než 100 kg odpadu na jednoho obyvatele za rok. Přitom celorepublikový průměr je vypočítán na 48 kg na osobu. „Již v  loňském ročníku se ale mnoha obcím v Pardubickém kraji podařilo vytřídit více než 70 kilogramů na osobu. Tato čísla mne velmi těší a ujišťují, že zájem obcí, ale především jejich občanů, o třídění odpadů rok od roku stoupá,“ dodal Pešek. Obce soutěží v kategoriích podle počtu obyvatel. Tyto kategorie doznaly od minulého roku drobných změn, a tak se soutěží ve skupinách do 300 obyvatel, do 2 000 obyvatel a nad 2 001 obyvatel. V  rámci letošního ročníku jsou také zařazeny nové kategorie ve spolupráci s  kolektivními systému ELEKTROWIN, a.s.,

a ASEKOL, a.s., zabývajících se odběrem elektrozařízení, např. domácích spotřebičů, nářadí, počítačů, hraček a dalších. Oceňován je také absolutní vítěz a skokan roku, který se v meziročním hodnocení posunul o nejvíce příček směrem nahoru. „Kritéria hodnocení v jednotlivých kategoriích spočívají např. v celkové výtěžnosti sběru papíru, plastů, bílého i barevného skla a nápojových kartonů za rok v přepočtu na jednoho obyvatele. Počítá se také celková výtěžnost nebezpečných odpadů v daném roce či sběru bioodpadů, opět v přepočtu na jednoho obyvatele obce, a zapojení obce do kolektivního systému pro zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení,“ vysvětlil pravidla hodnocení Tomáš Pešek. Soutěž O perníkovou popelnici je jeden z  projektů, kterými společnost EKO-KOM, a.s., podporuje obce v třídění odpadů. EKO-KOM společně s  Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje již od roku

2003 realizuje projekt nazvaný Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů. Jeho cílem zlepšit podmínky

pro třídění odpadů v obcích Pardubického kraje a nastavit dlouhodobě udržitelný a efektivní systém recyklace a využití odpadů.

Další informace o soutěži najdete na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

Dolní Újezd má vlastní sběrný dvůr, přesto navyšuje počty kontejnerů Obec Dolní Újezd na Svitavsku již několik let provozuje vlastní sběrný dvůr, přesto i nadále rozšiřuje síť kontejnerů na tříděný odpad. Vychází tak vstříc především starším a imobilním občanům, kteří nemají možnost odvézt odpad na sběrný dvůr. A samozřejmě také proto, že sběrné nádoby jsou na rozdíl od sběrného dvora přístupné čtyřiadvacet hodin denně. V malé obci v současné době mají na čtrnácti sběrných místech 18 kontejnerů na sklo, 11 nádob na plasty a pět na papír. Tuto síť navíc díky spolupráci se systé-

mem EKO-KOM rozšiřují o dalších jedenáct nádob. „Množství vytříděného odpadu se u všech komodit rok od roku mírně zvyšuje. Největší nárůst jsme za-

znamenali v loňském roce, a to u papíru a bílého skla,“ řekl starosta obce Stanislav Hladík a dodal, že se sběrem papíru pomáhá několikrát do roka i místní základní škola. „Ke třídění odpadů má obec i finanční motivaci. Od společností zabývajících se zužitkováním vytříděných odpadů totiž dostáváme odměnu. Vloni to bylo 185 tisíc korun. Tyto finanční prostředky plně vkládáme zpět

do odpadového hospodářství a kryjeme jimi především rozdíl mezi náklady na sběr a likvidaci odpadů a částkou, která je hrazena občany v rámci poplatku za odpady,“ dodal Hladík. Zřízení sběrného dvora je obyvateli Dolního Újezdu vnímáno jako nejužitečnější a nejvítanější investice v oblasti služeb. „Dolní Újezd je jednou z  obcí, kde berou třídění a sběr odpa-

du velmi vážně a my jsme tomu rádi. Snažíme se obcím a městům v  celém regionu vycházet vstříc a pomáháme rozšiřovat sběrnou síť bezplatným pronájmem kontejnerů a také se snažíme motivovat obce ke sběru tříděného odpadu soutěžemi a finančními odměnami. Velmi rád slyším, že tato motivace je účinná,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

EKO-KOM je celorepublikový systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. Vznikl před 13 lety. Systém je založen na spolupráci měst, obcí a průmyslových podniků a zajišťuje, aby odpady byly spotřebitelem vytříděny, svezeny, následně profesionálně dotříděny a využity jako druhotná surovina nebo jako zdroj energie. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

8

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 12 / 2012

KRÁTCE • ROP Severovýchod má nové vedení. V  čele Regionální rady Severovýchod stojí od 7. prosince liberecký hejtman Martin Půta. Jeho místopředsedy se stali hejtmani Martin Netolický a Lubomír Franc. Výbor zároveň pověřil Zdeňka Vašáka vedením Úřadu Regionální rady, a to až do jmenování nového ředitele. Termín však zatím nebyl stanoven. • Náměstek pardubického hejtmana Roman Línek se zúčastnil jednání předsednictva a plenárního zasedání Výboru regionů v  Bruselu. Program se zaměřil hlavně na problémy kolem neschváleného rozpočtu pro příští období. „Odjíždím z  Bruselu s  pocitem, že nejdéle do května příštího roku bude nalezen na vrcholové evropské úrovni dobrý a obhajitelný kompromis všech zainteresovaných,“ řekl po jednání Roman Línek. • Silnice z  Hradce Králové do Slatiny projde rekonstrukcí. V  příštím roce se bude opravovat Kladská ulice, a to za 30 milionů korun. Většinu peněz získal kraj z  Evropské unie. „Zároveň s opravou silnice by mělo město Hradec Králové dát do pořádku přilehlé chodníky a osvětlení přechodů,“ řekl náměstek hejtmana Karel Janeček, který má na starosti oblast dopravy. Se stavebními pracemi by se mělo začít v březnu.

Všechny prostředky v regionu rozděleny Integrovaný regionální operační program. Tak by se měl jmenovat program řízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, který od roku 2014 nahradí dosavadní ROPy včetně Severovýchodu. ROP SV přitom patří mezi programy, kterým se nevyhnuly problémy s chybovostí projektů. Přestože má program v současnosti pozastaveno financování ze strany EU, stane se zřejmě prvním ROPem, který rozdělí všechny alokované prostředky. K  začátku listopadu bylo v rámci  ROP Severovýchod kryto smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace 99,1 procenta všech alokovaných prostředků. I ve srovnání již proplacených prostředků je na tom program nejlépe ze všech ROPů. K  příjemcům se dostalo už 69 procent alokovaných peněz. Podle zástupce ředitele Úřadu Regionální rady Zdeňka Vašáka tak bylo až dosud proplaceno 10,6 miliardy korun. Letos to má být 1,7 miliardy. Samotná certifikace prostředků a jejich reálné proplacení ze strany EU už probíhá pomaleji. Až dosud se podařilo vyčerpat něco přes 47 procent financí. V  současnosti je navíc čerpání kvůli chybovosti projektů pozastaveno. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ROP SV neoprávněně proplatil dotace za 27,4 milionu korun. Pozdější kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ovšem nedostatky u vybraných projektů nenašla a chybovost by se tak podle zástupců ROP SV měla dostat pod dvě procenta. Zatímco na čerpání peněz bude nutné dále

pracovat, z  uvedených čísel je patrné, že rozdělovat už není co. „Téměř všechny prostředky z  ROP Severovýchod už jsou rozděleny, proto se v  příštím roce   nepočítá s  vyhlášením   dalších výzev,“ řekl Zdeněk Vašák. RADU VEDE PŮTA Je tak otázkou, jakou činnost bude vykonávat nový Výbor Regionální rady, který byl zvolen začátkem prosince. Podle informací z úřadu bude výbor, který nově vede hejtman Libereckého kraje Martin Půta, místo schvalování projektů především dohlížet nad plněním pravidel spojených s  čerpáním unijních dotací. Čekají ho však zásadní rozhodnutí spojené například s  obnovením proplácení unijních prostředků pro ROP Severovýchod. Je také otázkou, zda nedojde k  rošádám s  penězi uvnitř programu. Problémy mají totiž například města s  IPRM. Liberec, Pardubice a Hradec musí do konce příštího roku požádat o proplacení 75 procent z  celkové částky vyčleněné na IPRM. „Pokud

krajská města nevyčerpají vyčleněné prostředky v  daných termínech, hrozí jim, že Výbor Regionální rady rozhodne o převedení nevyčerpaných peněz na další projekty,“ dodal Zdeněk Vašák. Naopak nelze čekat nějaké další peníze z  jiných programů. V  minulosti takto program získal stovky milionů korun z  OP Technická pomoc nebo díky navýšení prostředků Evropskou unií. Další navýšení je ale nepravděpodobné. A to podle Evy Jouklové i s ohledem na rozhodnutí vlády, že v  příštím období již nebudou zachovány regionální operační programy. „Proto nelze očekávat převod nějakých dalších finančních prostředků pro ně ve stávajícím období,“ dodala Jouklová. ÚŘEDNÍCI ZŮSTANOU Právě nahrazení regionálních operačních programů jedním programem, který bude řídit ministerstvo pro místní rozvoj, je nejvýraznější změnou struktury čerpání pro příští období. V něm má ČR čerpat z osmi programů místo ze 17. „Zatím neobsahuje tento návrh prioritní osy programu ani samotné návrhy struktury programu. Tyto programy budou rozpracovány řídícími orgány v souladu s příslušnými nařízeními EU,“ prohlásil premiér Petr Nečas. V současnosti ještě není jisté, jaké finanční prostřed-

Města budou mít možná problém s vyčerpáním peněz na IPRM. Liberec například vyčerpal zatím jen 85 milionů z 1,2 miliard. zdroj: Wikimedia Commons ky bude mít tento program k dispozici. Určitý vliv na to, jaké projekty budou v  Libereckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji schvalovány, by však i nadále měly mít kraje. Zachovány by měly být také úřednické struktury. „Ministerstvo pro místní rozvoj nás ujistilo, že s úředníky z regionů, kteří působili na úřadech regionálních rad ve stávajícím

programovacím období, počítá i do budoucna,“ poznamenala Eva Jouklová. Je také otázkou, jakým tématům se bude IROP věnovat. Zdeněk Vašák už dříve řekl, že věří v zachování tématu regionální dopravní infrastruktury. K  ní by se mohla přidat témata, jako je zdravotnictví, životní prostředí nebo vzdělanost. Filip Appl

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Už po dvanácté se na konci listopadu projednávaly projekty česko-rakouské přeshraniční spolupráce. Schváleno bylo celkem jedenáct projektů. Do tří z nich jsou zapojeny jako vedoucí partneři i organizace z  Kraje Vysočina. Rozpočet těchto tří akcí dosahuje 2,7 milionu eur. Realizované akce se zaměřují na vzdělávání, modernizaci vozovky v  Telči a na spolupráci v  oblasti odpadového hospodářství. • Dva miliony z  evropské dotace má vrátit radnice v  Přibyslavi. K tomu by navíc měla zaplatit pokutu 50 tisíc korun. Takto jí potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kvůli chybě ve výběrovém řízení na stavbu cyklostezky do Sázavy. Město pochybení odmítá, ale odvolávat se proti rozhodnutí nebude. Téměř deset kilometrů dlouhá cyklostezka z Přibyslavi do Sázavy  po náspu zrušené železniční trati stála celkem 31 milion korun. • Výzkumný tým Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR se stal vítězem jedné z kategorií prestižní soutěže Werner von Siemens Excellence Award 2012. Ocenění získala patentovaná metoda pro bezkontaktní laserové kalibrace délky koncových měrek. „Využití nalezne především v  oblastech přesného strojírenství, mikroelektroniky nebo jemné mechaniky a  optiky,“ popsal metodu vedoucí týmu Ondřej Číp.

Úřad by mohl přejít pod kraj Současné programovací období se už za několik týdnů přehoupne do svého posledního roku, a jak se zdá, bude to rok stěžejní. Až na jeho konci se definitivně dozvíme, zda se podařilo úspěšně čerpat evropské peníze, nebo zda v tomto směru české řídící orgány selhaly. V případě Regionálního operačního programu Jihovýchod je však už nyní zřejmé, že se rozdělování i čerpání evropských peněz daří velmi dobře. Dokonce lze říci, že ROP JV patří k  nejúspěšnějším programům současného období. Z hlediska certifikace je na tom dokonce nejlépe. K  začátku listopadu se programu podařilo reálně vyčerpat 58,6 procenta všech alokovaných prostředků. I v  ostatních ukazatelích si stojí dobře. Na účty příjemcům bylo až dosud proplaceno 62,6 procenta všech financí. Rozděleno pak bylo přes 92 procenta, a to znamená, že pokud nenastane nějaký závažný problém, stihnou se včas proplatit a vyčerpat všechny peníze. Otázkou je, zda se na obzoru nerýsuje nějaká možnost získání dalších finančních prostředků z  programů, které mohou mít problémy s vyčerpáním alokovaných peněz. Podle zástupců úřadu tomu tak bohužel není. „V září tohoto roku se vláda rozhodla ignorovat naši snahu o realokaci z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost do základních a středních škol,“ dala tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Dobešová příklad odmítnutého návrhu na realokaci. Program tak další prostředky už neočekává, a to i přesto, že

některé tematické operační programy mají s čerpáním viditelné problémy. „Přestože jsme avizovali, že máme možnost pojmout dalších až 6,5 miliardy korun, prostředky do ROP Jihovýchod převedeny nebyly. Je to veliká škoda, v regionu Jihovýchod bychom je účelně uplatnili,“ dodala Dobešová. K VYČERPÁNÍ 1,64 MILIARDY Peníze však k rozdělení stále nějaké zbývají a úřad tak musí pokračovat ve vyhlašování výzev. V  plánu je jich hned několik. Projekty bude možné předkládat v  celé řadě oblastí. Finance bude možné získat na silnice, prostředky hromadné přepravy osob, marketing a propagaci v  oblasti cestovního ruchu, revitalizace městských území nebo regionální školství. „Ve výzvách je připraveno zhruba 1,64 miliardy korun k  vyčerpání,“ upřesnila Kateřina Dobešová. Podle ní půjde o tzv. závěrečné projekty. Alokace u nich bude stanovena v  eurech, peníze ale proplatí úřad v korunách. Od toho se odvíjí i úprava vzájemných smluv se žadateli o

dotaci.   „Závěrečné výzvy jsou pro region Jihovýchod jednou z  posledních šancí, jak zkvalitnit život jeho obyvatel, ať už jde o dopravu nebo rozvoj měst a obcí,“ řekl před časem předseda Výboru Regionální rady Jihovýchod Jiří Běhounek. Některé výzvy v současnosti už běží. Do konce ledna je možné přihlašovat projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Běží i kontinuální výzva zaměřená na silniční projekty a projekty IPRM Brna a Jihlavy. Žadatelé se mohou inspirovat u řady kvalitních projektů, mezi které patří digitalizace nemocnice v  Blansku nebo přístavba ZŠ Speciální Březinova v  Jihlavě. Právě tyto projekty vyhrály u veřejnosti v  soutěži Projekt mého srdce. ÚŘAD BY MOHL PŘEVZÍT KRAJ Už nyní se vedení programu připravuje na příští programové období. Klíčovým dokumentem je v  tomto případě Strategie Jihovýchod. Text představuje klíčové oblasti, na které je potřeba se v  letech 2014 – 2020 zaměřit. Novou strukturu programů už schválila i vláda. Regionální programy nahradí tzv. IROP, mezi jehož hlavní témata bude patřit vzdělanost, doprava, sociální služby, veřejná správa, životní prostředí, zdravotnictví, cestovní ruch a kultura.

Poslední peníze jsou v ROP JV připraveny na rekonstrukce silnic. V minulosti program podpořil například opravu silnice z Brtnice do Zašovic. zdroj: www.jihovychod.cz ROP JV se připravuje i na technické řešení nového uspořádání. Úřednické kapacity by totiž měly být zachovány. „Řešíme variantu, kdy bychom fungovali jako příspěvkové organizace krajů, nicméně toto je otázka domluvy s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR,“ řekl EN vedoucí odboru řízení programu Viktor Jaroš.

Částku alokovanou pro celou ČR i pro IROP zatím není možné určit. „Vyjednavači České republiky v EU pracují s číslem přibližně 20 miliard eur, z toho plyne, že podpora bude muset být v území koncentrovanější do míst, kde bude mít největší efekt,“ dodává Jaroš. Filip Appl

EN č. 12 / 2012

INZERCE

9

10

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 12 / 2012

KRÁTCE • Hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil se stal předsedou Výboru Regionální rady Střední Morava. Jeho zástupcem zůstává hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Členové Výboru Regionální rady také nominovali zástupce do Monitorovacího výboru programu. Za olomouckou komoru jimi jsou Jiří Rozbořil, Michal Symerský a Pavel Šoltys. Za tu zlínskou pak Stanislav Mišák, Jaroslav Drozd a Ladislav Kryštof. • Celkem 32 podnikatelé v  cestovním ruchu z  Jesenicka a Rožnovska využili formu žádosti o drobný příspěvek z  ROP Střední Morava, což dokazuje velký zájem o tuto podporu. Jde o pilotní aktivitu, kterou Úřad RR SM vyhlásil už v polovině srpna tohoto roku. Žadatelé díky ní mohli žádat o příspěvek 50 – 500 tisíc korun na rekonstrukci pokojů, výstavbu dětských hřišť, odpočinkových posezení, venkovních přístřešků či parkovacích ploch. • Olomoucký kraj za podpory ROP Střední Morava nabízí podnikatelům z  regionu možnost rozvoje svého inovačního potenciálu prostřednictvím univerzit. Jde o projekt „Inovační vouchery v Olomouckém kraji“, do kterého je zapojeno 12 vysokých škol z ČR.  Na spolupráci s  nimi mohou podnikatelé získat z  ROP Střední Morava  až 149 tisíc korun. Zažádat o dotaci si mohou podnikatelé začátkem příštího roku na Úřadu Regionální rady.

Žadatelé se dočkají výzev i příští rok Ani v Regionálním operačním programu Střední Morava ještě s  rozdělováním dotací úplně nekončí. Program přitom patří mezi ty, kterým se vyhnuly aféry nebo problémy s  čerpáním související s přílišným množstvím chyb v projektech. Úředníci se tak v příštím roce mohou soustředit na rozdělení a dočerpaní zbývajících peněz a samozřejmě i na přípravu na nadcházející programové období.  Rok 2013 bude nepochybně stěžejním pro to, aby se do úspěšného konce dotáhlo čerpání dotací z  ROP Střední Morava. K  tomu má přispět i nové složení Výboru Regionální rady. „Hlavním úkolem výboru v  příštím roce bude vyhlásit výzvy na zbývající alokaci v programu, dokončit přibližně 200 projektů, které jsou aktuálně v administraci a v neposlední řadě se připravit na nadcházející programové období po roce 2013,“ řekl nově zvolený předseda Výboru Regionální rady SM a hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Jeho zástupcem se stal hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Pro současné období (2007 – 2013) je na rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje vyčleněno kolem 17,5 miliardy korun. Podle aktuálních informací z  Úřadu RR Střední Morava byly až dosud schváleny projekty za cca 16,3 miliardy korun. Jde o více než 880 projektů, ze kterých jich je 565 za 8,6 miliardy již ukončeno. Proplaceno příjemcům bylo dosud přes 56 procent všech financí. Velmi dobře si stojí program v  žebříčku certifikovaných prostředků. Řadí se totiž na

druhé místo (za ROP JV) s  celkem 53 procenty certifikovaných prostředků. K ROZDĚLENÍ AŽ 1,5 MILIARDY

rok žadatelé k  dispozici, jakákoliv, nelze už počítat s jejím navýšením skrze převod prostředků z  jiných operačních programů. Alespoň v  současnosti nejsou žádné informace o tom, že by se nějaký takový krok chystal. Naopak informací o příštím programovém období přibývá. Vláda před časem schválila návrh implementační struktury, který počítá se zrušením regionálních operačních programů. ÚŘAD BY MĚL POKRAČOVAT

K  rozdělení už tak moc peněz nezbývá. „Prozatím předpokládáme, že v příštím roce budeme moct vyhlásit ještě výzvy za přibližně jednu miliardu korun,“ řekla Evropským novinám tisková mluvčí Úřadu RR Střední Morava Renata Škrobálková. Podle ředitele Úřadu RR Střední Morava Ivana Matulíka probíhá v  současnosti aktualizace zůstatků v  jednotlivých oblastech. V prosinci doběhly poslední výzvy zaměřené na modernizace sportovišť olomouckých základních škol nebo podnikatelskou infrastrukturu v  některých oblastech. „Do konce roku budeme mít aktualizovaný finanční plán na další období a budeme tak moct předložit i aktuální harmonogram výzev pro příští rok,“ uvedl ředitel Matulík. On sám přitom odhaduje částku k rozdělení v  příštím roce dokonce na 1,5 miliardy. Ať už bude výsledná suma, kterou budou mít příští

A právě fakt, že se ROP Střední Morava s  velkou pravděpo-

dobností za rok zruší, vyvolává mnoho nesouhlasných reakcí z regionů. Ty poukazují na to, že dojde ke zrušení nejlépe čerpajících programů. „Střední Morava vždycky prošla auditem bez výhrad, s  chybovostí pod dvě procenta,“ upozornil na kvalitní práci programu zlínský hejtman Stanislav Mišák. Podle něj přistoupila vláda k  počtu snižování programů tím nejhorším způsobem, kterým mohla. Otázkou navíc je, jak se situace změní či nezmění pro zaměstnance Úřadu Regionální rady. „Jsme přesvědčeni, že získané zkušenosti a znalosti úřadu budou vy-

užity i pro další období, na což ve své pozici z října letošního roku upozorňuje i Evropská komise,“ podotýká Renata Škrobálková. Podle ní je přítomnost úřadu přímo v  území výhodou nejen z  pohledu znalosti toho daného regionu, ale i z pohledu žadatele. Rýsují se už i témata, kterým se bude nový Integrovaný regionální operační program věnovat. Zachována zůstane pravděpodobně regionální doprava a školství. Dotace půjdou prostřednictvím tohoto programu i do životního prostředí nebo památek a kultury. Filip Appl

Z IROP má být dotována i kultura a památky v regionech. Dočkat se tak můžeme dalších projektů, jako byl ten na zámku v Lipníku nad Bečvou. zdroj: www.rr-strednimorava.cz

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • Dopravní experti z moravskoslezského regionu poznali příklady fungování veřejné dopravy a plánování v dopravě v Evropě. Nyní se uchází o prostředky z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na jejich uskutečnění. Stalo se tak díky účasti v evropském projektu PIMMS CAPITAL, jehož projektovým partnerem je Regionální rada Moravskoslezsko. Projekt oficiálně skončil na konci listopadu 2012, jeho první přínosy mají být viditelné již v příštím roce. • Lyžařský areál pod Vysokou horou ve Vrbně pod Pradědem čeká rozšíření. Dvojnásobně se prodlouží sjezdovka s vlekem, přibude objekt s restaurací a parkovištěm, návštěvníci budou moci přijet za zábavou i v létě. Vše má být připraveno už na zimní sezonu 2013/2014.  Evropskou dotaci 32,4 milionu korun na projekt dnes schválila Regionální rada Moravskoslezsko. • Laser namísto rukou budou používat žáci tří stavebních středních škol v Ostravě, Havířově a Opavě. Umožní to modernizace devíti zkušebních laboratoří pro výuku stavebních a geodetických oborů. Nové vybavení laboratoří umožní evropská dotace 6,9 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Dalších bezmála 1,5 milionu korun dodá Moravskoslezský kraj, který je zřizovatelem škol a nositelem projektu.

Smyslem je vytvoření jádra ostravské aglomerace Moravskoslezský kraj se svými pěti statutárními městy patří mezi největší příjemce evropských dotací v současném programovém období prostřednictvím svých integrovaných plánů rozvoje měst. Zástupci těchto měst již zahájili také diskuzi k budoucí formě čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů v příštím programovém období. Hlavním motivem tohoto kroku byl návrh Evropské komise zaměřit evropské dotační prostředky do vymezených území na základě definovaných integrovaných strategií územního rozvoje. „Smyslem je vytvořit jádro ostravské aglomerace, ve kterém leží všech pět statutárních měst, a ve spolupráci se zainteresovanými partnery  rovněž integrovanou strategii rozvoje napříč různými sektory, která bude zacílena na prioritní oblasti rozvoje tohoto území,“ uvedla Lucie Žurková z ROP Moravskoslezsko. Nástrojem k integrované realizaci územních strategií jsou integrované územní investice, které umožňují naplánovat a provést investice ve vymezeném území komplexně bez ohledu na to, ze kterého operačního programu nebo prioritní osy jsou financovány. „Na integrované územní investice ve městech bude vyčleněno minimálně pět procent prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Navíc tyto prostředky bude možné kombinovat i s neinvestičními prostředky Evropského sociálního fondu a s prostředky Fondu soudržnosti,“ uvedla Žurková. V porovnání se

současnými IPRM tak bude zaručena alokace pro město z více operačních programů.

Cílem Moravskoslezského paktu je připravit takový integrovaný plán, který bude odpovídat požadavkům Evropské komise a stane se integrální součástí nového programovacího období Evropské unie jako účinný nástroj regionální i národní politiky v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání.

V HLAVNÍ ROLI SPOLEČNÝ AKČNÍ PLÁN

PŘÍNOS DOTACÍ UKÁZAL PRŮZKUM

Vloni na podzim Evropská komise představila první návrhy nových legislativních nařízení, které definují směřování politiky soudržnosti v blížícím se novém sedmiletém programovém období 2014 - 2020. Komise navrhla několik mechanismů na podporu integrovaných přístupů. Mezi těmito mechanismy významnou úlohu sehrává Společný akční plán. „V Moravskoslezském regionu bude první počin pro nové programové období 2014 až 2020 směřující k vytvoření Společného akčního plánu pro zaměstnanost a vzdělávání strategické partnerství podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí Moravskoslezského paktu zaměstnanosti,“ uvedla Žurková. To již v současnosti realizuje Integrovaný program rozvoje zaměstnanosti, zahrnující sadu integrovaných projektů s cílem zvýšit zaměstnanost a reagovat na potřeby trhu práce v regionu.

Příprava nového programového období však nezačíná plá-

nováním nových projektů. V  souvislosti s přípravou nového programového období 2014 – 2020 provedl Úřad Regionální rady v závěru loňského roku rozsáhlé dotazníkové šetření. Cílem bylo především zjistit, jaký postoj zaujímá široká veřejnost k současnému programovému období 2007–2013 a jak vnímá přípravu nového programového období. Jeho výsledky úřad zveřejnil na svých webových stránkách. Za účelem zjištění, jak je vnímána přínosnost projektů realizo-

Cílem pro příští programové období je vytvoření jádra ostravské aglomerace.

vaných za finančního přispění z fondů Evropské unie, byla respondentům položena otázka, zdali tyto projekty považují za přínosné. Velmi pozitivně lze podle vedení Regionální rady hodnotit to, že většina respondentů uvedla, že projekty realizované za finančního přispění z fondů Unie přispěly nebo stále přispívají k rozvoji jejich regionu či kraje. V tomto smyslu se vyjádřilo devadesát procent dotazovaných. Desetiprocentní menšina byla opačného názoru. Marek Turek

zdroj: st. město Ostrava

PUBLICISTIKA

EN č. 12 / 2012

11

Zabudnite na výstavbu, radí Brusel Výstavba diaľnic a železníc pôjde bokom. Krátko predtým ako Španieli znovu potvrdili svoje prvenstvo s najvyššou nezamestnanosťou v EÚ, dostali avízo z Bruselu. Namiesto investícií do rozvoja infraštruktúr majú podporovať zamestnanosť a trh práce. Miestami zdvojené diaľničné úseky, supermoderné rýchlovlaky AVE, prebytočné letiská, prázdne byty a viac ako 50percentná nezamestnanosť mladých. Tento kontrast sa stal súčasťou španielskej reality a  primäl Brusel k  odporúčaniu využívať eurofondy na oživenie pracovného trhu. Európska komisia písomne vyzvala Madrid, aby časť poskytnutých prostriedkov skoncentroval na vytváranie pracovných miest ako

aj modernizáciu sektora pre malých a stredných podnikateľov na zvýšenie konkurencieschopnosti. Tým Brusel otvára debatu o  racionalizácii vo využívaní prostriedkov z  eurofondov, ktoré budú poskytnuté v blízkej budúcnosti. AKTUÁLNE NEDOSTATKY Pri  snahe oživiť ekonomiku obmedzené finančné možnos-

ti nútia Španielov spoliehať sa v  novom programovom období 2014-2020 na podpory z eurofondov. Pri zohľadňovaní potrieb členských štátov však Európska komisia vyžaduje garantovanie, že fondy budú využité pri  projektoch, ktoré pomôžu nájsť východisko z  krízy. V  aktuálnom programovom období Španielsko podľa oficiálnych údajov odčerpalo nezanedbateľné 44 miliárdy eur, teda približne 4 percentá z  HDP, určených na podporu vidieka a  rozvoja zamestnanosti. Brusel žiada, aby znižovanie nezamestnanosti prešlo do zóny

hlavnej priority, pričom  Madrid sa má zamerať predovšetkým na mladých ľudí do 25 rokov. Komisia nepokladá doterajšie úsilie za dostatočné, kritizuje slabú mobilitu pracovnej sily a tiež nerovnováhu medzi ponukou na trhu práce a  vzdelanostnými možnosťami uchádzačov o zamestnanie. Naďalej chýbajú vyučení pracovníci, tŕňom v  oku zostáva predčasný odchod zo škôl, ktorý sa pohybuje na úrovni 26,5 percenta ako aj zvýšenie počtu obyvateľstva balansujúceho na hranici chudoby. Situáciu neuľahčuje slabá konkurencieschopnosť malých a  stred-

ných podnikateľov. Keďže banky sprísnili limity na poskytovanie kreditov, financovanie sektora prechádza komplikovaným obdobím. Pomôcť má nový spôsob v prerozdeľovaní prostriedkov z  európskych zdrojov a  Komisia odporúča zvýšenie prostriedkov z eurofondov na  boj proti nezamestnanosti ako aj na pomoc malým a stredným podnikateľom. Výnimkou sú projekty venované doprave, ktoré v  získavaní podpory z  eurofondov majú uvoľniť terén novším tendenciám. Napriek týmto skutočnostiam, budovanie infraštruktúr bolo dô-

ležitým elementom v  modernizácii, ktorý pomáhal udržiavať stabilitu na pracovnom trhu. Brusel prišiel s  návrhom prispôsobiť sa aktuálnym podmienkam a preorientovať sa na iniciatívy dlhodobejšieho charakteru. Pre Španielov teda nastal čas zabudnúť na tradičný model ekonomického rastu založený na výstavbe a príbuzných odvetviach. Veľkým otáznikom preto zostáva sektor výskumu a nových technológií, paradoxne, jedna z prvých obetí reštriktívnych opatrení centrálnej vlády. Dana Miháliková, Valladolid

Vízie verzus benefity Na jednej strane agitácie za nezávislosť, a  zároveň vyvíjanie tlaku na centrálnu vládu, aby v Bruseli hájila spoločné záujmy autonómií pod španielskou vlajkou. Taká je tvár Katalánska, zmietajúceho sa pod náporom vlastnej rétoriky. Hoci v novembrových regionálnych voľbách vyhrali nacionalisti volajúci po  vyhlásení samostatnosti, nezískali väčšinu a Španieli si neodpustia ironické pripomienky. Dostatočne provokovali nielen predvolebné silácke vyjadrenia Artura Masa, ale i  holá skutočnosť, že podporu z  eurofondov Katalánsko získava i zásluhou nacionalistami toľko kritizovaného Madridu. Najnovšie odškodnenie katalánskych poľnohospodárov potvrdzuje pravidlo, že v jednotne prepracovanom prístupe sa skrýva väčšia šanca získať dotácie zo spoločných európskych zdrojov.

Z EUROFONDOV RADŠEJ SPOLOČNE Po októbrových rokovaniach centrálnej vlády s  Európskou komisiou bude Katalánsku pričlenených 110,9 milióna eur na preklenutie poľnohospodárskych strát spôsobených tohtoročným suchom. Na základe mimoriadnej žiadosti ministerstvo poľnohospodárstva dosiahlo, že polovica spomínanej sumy bude poskytnutá expresne, čím dodalo ďalšiu tému do predvolebných diskusií. Za posledné roky Katalánsko získalo bohaté podpory

zo spoločných fondov určených na agrárne programy, rybárstvo, rozvoj vidieka a  konkurencieschopnosti. Len z fondu FEAGA, financovaného zo zdrojov EÚ a poskytujúceho priame platby v  rámci spoločnej poľnohospodárskej politiky a pomáhajúceho regulovať situáciu na trhu s poľnohospodárskymi produktmi Katalánsko získava 5,26 percenta z prostriedkov poskytovaných španielskym poľnohospodárom. V  rozmedzí rokov 2009-2011 tak odčerpalo 967,3 milióna eur. Ďalšie peniaze získava z  fondu FEDER pre podporu programov zameraných na rozvoj vidieka. V  tomto prípade Katalánci ťažia zo španielskeho balíčka 6,84 percenta a za rovnaké obdobie získali 229,4 milióna eur.

TOHTOROČNÉ SUCHO Čerstvo prerozdelené financie pomôžu naštartovať poľnohospodárstvo po dlhodobo pretrvávajúcom suchu, ktorého dôsledky región pocítil už začiatkom roka. Medzi najstratovejšie odvetvie patria pestovatelia obilnín, ktorí v  dôsledku suchej zimy prišli o 38 miliónov eur. Rekordné straty oznámili viaceré oblasti, Segriá a  Urgell až 90 percent. Ďalšie poškodené odvetvie predstavujú pestovatelia olív, ktorí pozbierali len niečo cez 60 percent očakávanej úrody. Svoje straty vyčíslili na 14,3 milióna eur a  medzi najpostihnutejšie oblasti patrí Tarragona a  Lleida. V  septembri boli vodné nádrže naplnené ledva do polovice a  začiatok jesene sprevádzali nedo-

zdroj: autorka statočné zrážky po dlhých mesiacoch extrémneho sucha. V porovnaní s minulým rokom majú vodné nádrže úbytok o sedemnásť percent a kata-

lánska vláda pravdepodobne čoskoro pristúpi k mimoriadnym opatreniam. Dana Miháliková, Valladolid

V Sušici vzniklo moderní komunitní centrum V  Sušici bylo díky evropským dotacím otevřeno nové moderní komunitní centrum. V rámci projektu podpořeného z prostředků ROP Jihozápad se tak do nového přestěhovala městská knihovna, vznikl krásný sál pro pořádání kulturních akcí a rovněž několik kluboven. Ty se využijí například jako mateřské centrum. Své místo v komunitním centru najde také sdružení zdravotně postižených. Horní patro i se společenským sálem má na starosti Středisko volného času. Předpokládá se, že se v prostorném sále nebudou konat jen společenské akce, ale také besídky všemožných sušických sdružení, vystoupení základní umělecké školy a podobné další aktivity. Středisko

volného času v novém komunitním centru nabízí celou řadu aktivit. Kupříkladu se zde nalézá lezecká stěna, kuchyňka, kde se mohou dívky učit vařit nebo počítačová učebna. Budou zde i kluby pro dospělé. Projekt myslel i na postižené, kteří mohou využít toho, že je v komunitním

centru vybudován bezbariérový přístup. Největším plusem nového zařízení je však dostupnost pro děti. Do komunitního centra je totiž díky poloze v blízkosti městského centra blízko ze všech škol a děti se sem tak snadno dostanou, což v případě dosavadního Domu dětí a mládeže neplatilo. Původně měl v komunitním centru vzniknout ještě jeden velký sál srovnatelný se sušickou sokolovnou. Z  tohoto záměru však nakonec sešlo a na jeho místě vyrostl venkovní amfiteátr, který nemá v celém širokém dalekém okolí obdoby.

Nové prostory přináší dosud nepoznaný komfort i pracovníkům a návštěvníkům městské knihovny. Veškeré zařízení je nové a prostory jsou šity knihovně přímo na míru. Doposud knihovna obývala adaptované prostory starého domu u hřbitova. Projekt komunitního centra trval tři roky, v roce 2009 byl schválen městským zastupitelstvem, stavba byla dokončena v  září letošního roku. Tento jedinečný ucelený areál vznikl na místě starého brownfieldu po vojenské divizi, hyzdícího hranice památkové zóny

v centru města Sušice. V místech se původně nacházel klášter školských sester řádu De Notre Dame, jehož hlavní původně výstavní neorenesanční budova pocházela z roku 1898. V době, kdy v  areálu působilo divizní velitelství armády, byl tento objekt zvýšen o patro a přestavěn. V  jeho sousedství pak vyrostla dlouhá přízemní budova, na jejímž místě vzniklo nyní nové komunitní centrum. Hlavní budova bývalého kláštera slouží od 90. let minulého století základní umělecké škole. Jana Bartošová

Estónci spustili činnosť agentúry EÚ Čerstvo upečený croissant a  kapučíno namiesto zaschnutého obloženého chlebíka, studeného čaju a krivého úsmevu predavačky. Takto Rusi vnímajú rozdiel medzi Moskvou a Tallinom, a niet divu. Po rozpade Sovietskeho zväzu sa Estónsko pružne zeuropeizovalo a v tejto tendencii zanietene napreduje. Prvého decembra Tallin naplno rozbehol prevádzku agentúry EÚ pre rozsiahle informačné systémy. Ako oznámil generálny riaditeľ Krum Garkov: „Hlavnou úlohou bude operatívne riadenie IT-systémov v  oblasti vnútroštátnej bezpečnosti.“ Agentúra bude zabezpečovať činnosť vízového informačného systému (VIS) ako aj systém zhromažďovania odtlačkov prstov EU-

RODAC, ktorý je v  prevádzke od roku 2003 a  predstavuje základnú súčasť spoločného azylového systému.  Šlo o  prvý nástroj prijatý v  oblasti azylu a ide o hlavný biometrický informačný systém pomáhajúci zabezpečiť vykonávanie dublinského nariadenia, lebo prispieva k  identifikácii štátnych príslušníkov tretích krajín, ktorí zvyčajne nemajú doklady totožnosti. Hlavnou

náplňou je určenie členského štátu zodpovedného za posúdenie žiadosti o azyl a  tiež predchádzanie tomu, aby osoba viacnásobne podala žiadosť o azyl v niekoľkých členských štátoch. Začiatkom roka 2013 bude agentúra riadiť druhú generáciu Schengenského informačného systému (SIS II), ktorá obsahuje najpodrobnejší európsky zoznam  údajov o  vyhľadávaných osobách, nezvestných, nelegálnych migrantoch ako aj o odcudzených automobiloch a iného majetku. Nová agentúra bude zodpovedná za záležitosti vzťahujúce sa na bezpečnosť spomenutých systémov a  tiež za

rôzne aktivity, ako je monitorovanie a  podávanie správ, štatistika a  odborná príprava pre národné orgány. Rozhodnutie o  zriadení agentúry v  Talline bolo prijaté v októbri 2011 a slávnostné otvorenie sa uskutočnilo ešte v  marci za prítomnosti komisárky pre vnútorné záležitosti Cecilie Malmström. Spusteniu plnej prevádzky predchádzali intenzívne prípravy, zabezpečenie odborného personálu, infraštruktúr a metodológie. V oblasti moderných technológií za pomerne krátke obdobie Estónci dostihli najvyspelejšie štáty. Od roku 2000 má každý

občan zákonné právo na prístup k internetu, podľa prieskumov je k sieti pripojených viac ako 80 percent domácností a vďaka vládnemu programu patrí internet k bežnej výbave každej estónskej školy. Internetové služby po celej krajine sprístupňujú verejné stanovištia, na ktoré upozorňujú špeciálne dopravné značky. Estónska vláda sa ako prvá na svete podujala na prevratné úsporné opatrenie a svoje zasadania realizuje za pomoci výlučne elektronických dokumentov, čím ročne dokáže ušetriť až 200 tisíc eur za nákup papiera a kopírovanie. Dana Miháliková

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 12, vychází 14. 12. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

12

EN č. 12 / 2012

120849_INZERCE_ZimniVybava_KN.indd 1

INZERCE

20.11.12 10:12