Města chtějí spolurozhodovat

Zdeněk Velíšek Bude mít EU po dluhové krizi zvlášť, novou podobu? V zahraniční politice každý nebo společně? Evropské 33 Evropskéhorizonty, horizonty,strana strana

Jiří Maštálka, Rouček Dalibor Carda,Libor Petr Kajnar a Oldřich Vlasák Rozvoj Jak městseočima zástupců dívá Evropa namunicipalit amnestii? Komentáře, strana 2 Co na to europoslanci, strana 2

Jiří Havel, Šulc Andrea Češková a Robert Dušek Naši zástupci v EP oprojekty krizi eurozóny Důležité jsou tvrdé Co na to europoslanci, strana komentář k tématu, strana 3 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 11 2011 1 / /2013

ročník10 8 ročník

cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83  cena €

Krize evropské vlády Zaujalkosí Evropu, ale nepostoupil

Publicistika, strana 4

KOMENTÁŘ Hřebčín možná dotace získá

Oldřich Vlasák, výkonný prezident Rady evropských obcí a regionů, místopředseda Svazu měst a obcí pro evropské záležitosti V programovém Daniel obdobíBraun, 20072013 je pro ministra města pro otevřena 1. náměstek místní možnost dosáhnout narozvoj dotace ČR v zásadě ve všech operačních programech. období Města mohou čerProgramové 2007–2013 pat evropské dotace nafáze modervstoupilo do závěrečné a v nizaci dopravní mnoha oblastech infrastruktury, se již dosahuje ochranu životního prostředí, stanovených věcných cílů. Přesto zvyšování zaměstnanosti, podexistuje několik oblastí, ve kterých poru stanovené vzdělávánícílea nebyly výzkumu, zatím dopodporu podnikání, saženy. Právě na ty se rozvoj chce v  cesroce tovního ruchu, využití kultur2013 ministerstvo pro místní rozvoj ního dědictví,soustředit. projekty sociální (MMR-NOK) Podmínintegrace, sociální aje zdravotní kou ale samozřejmě realistický služby apod. Teoreticky je tak potenciál pro dokončení stávajících paleta evropských dotací na projektů a realizaci nových projektů kvality života obyvavzlepšení těchto oblastech. tel ve městech neomezeJednou z oblastí, téměř kde by v roce 2013 ná, prakticky jsou všakpokroku, města mělo dojít k výraznějšímu často omezena výje oblast výzkumuvypsanými a vývoje (VaV). zvami, množstvím prostředků, Operační program (OP) Výzkum které jednotlivé proa  vývojjsou pro na inovace byl schválen jekty možnostmi s  ročnímalokovány, zpožděním oproti ostatkofinancování a hlavně tím, co ním OP programového období již mají hotové co potřebují 2007–2013, tomua také odpovídá udělat. přitom stále postav jehoMěsta realizace. třebují financovat OP Výzkum a vývoj propředevším inovace zatzv. tvrdé,v posledních infrastrukturní proznamenal dvou letech jekty.nárůst Potřebují silnice, velký počtuopravit schválených prochodníky, parkovací jektů, které vybudovat dosahují téměř 100 % stání, zkrášlit náměstí, revitacelkové alokace OP. Ve věcném pllizovat bývalé průmyslové či nění cílů se však pokrok zatím provojenské objekty, které chátmítá především u závazků příjemců rají, vyřešit odpadních (zatím ne tedyčištění v  reálných dosaževod, výsledcích). snížit hluk či zefektivnit ných odpadové hospodářství. Infra-v V  osmi  centrech excelence, např. struktura CEITECu, však zdaleka není brněnském který se bude jedinouvývojem definovanou potřebou. zabývat pokročilých mateNa významu získávají měkké, riálů a nanostruktur pro medicínu, „nadstavbové“ aktivity nebo energetiku a informační a komunidůraztechnologie, na strategické plánování. kační a  40  regionálPrávěcentrech bez strategického plá-v ních by mělo vzniknout nování letech budou4,7  evropské peníze příštích tis.  pracovních utopeny v momentálním pocitu míst, v  současnosti je vytvořena potřebnosti investice. třetina, tj. 1,5tétis.které pracovních míst. Města V  oblastispolečně výzkumus avenkovskými vývoje je důobcemi ukazatelem realizují necelou poloviležitým počet studennu zapojených projektů (počátkem tů do  činnostiletošnícentra hovyužívajících roku to bylo 45,1 % projeka  vybudovanou infratů), na celkové alokacise se však strukturu VaV. Příjemci zavázali podílí zhruba necelou pětinou k  zapojení 5,6  tis.  studentů, zatím prostředků (příjemcům z řad se zapojuje necelých 500. Skutečobcí bylo 16,0 % vyze ností je, žeproplaceno některá centra jsou všech proplacených prostředků). budována a začíná v nich výzkumná Evropské dotace jsou činnost, v průběhu roku důležitou 2013 presoučástí kapitálových dikce předpokládají zvýšení výdajů skutečobcí a měst, přičemž zhruně realizovaných aktivittvoří a přiblížení bahodnotám, třetinu těchto výdajů. se ke kterým se příjemci v oblasti VaV zavázali. na straně 2) (pokračování Významný pokrok z hlediska naplnění stanovených cílů je nutný také v případě OP Životní prostředí. (pokračování na straně 2)

Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnilrepublice vznik vlády národní jednoty podprvní vedením Maria Montiho.volby. Rezignaci podmínil přijetím reformních zákonů, kterékandidát po zadlužeLeden je v České ve znamení historicky přímé prezidentské V ní Berlusconi Evropu a zbytek světa asi nejvíc zaujal „ilustrovaný“ na né zemi požadovala EU. foto: REUTERS/Remo Casilli prezidenta, výtvarník a skladatel Vladimír Franz. Tomu se sice povedlo porazit i profesionální politiky a první kolo pro něj skončilo pátým místem, do kola druhého ale nepostoupil. Češi tak budou vybírat mezi někdejším premiérem Milošem Zemanem a současným ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. foto: REUTERS/Petr Josek

Města chtějí spolurozhodovat Největší projekty najdeme o budoucnosti kohezní politiky ve vědě a dopravě Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou ekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost a podporují vědu Trápí je ale také řadaprogramovacího problémů: mnohdy Rok 2013 ajevýzkum. posledním rokem současného obneúnosná dopravní problémové životní prostředí, dobí Evropské unie azatíženost, lze očekávat, že se stát, kraje i obce budou vytlačování sociálně slabých obyvatel do určitých městských snažit vytěžit maximum z  evropských fondů, ve kterých pro částí či kriminalita. I tyto problémy chtějí města řešit větším Českou republiku stále zůstává poměrně velká částka. Možná zapojením do budoucí podoby kohezní politiky EU. řady proaž příliš velká. A ačkoliv se chystá začátek realizace jektů, ty největší a nejdůležitější v jednotlivých regionech pokračují roku.oblast cent celkového rozpočtu na poliŽe jde oz minulého velmi důležitou podpory, dokládají i finanční tiku soudržnosti Evropské unie. tohotoschválenými finančního pracovatčásti s zlimity částky, které bylyprojektů na rozvojv měst S  financováním jed- Hlavní jdou na projekty obnovy ve finančním rámci pro dané obvyčleněny v jednotlivých notlivých členských státechopese objemu venkova takésina ekolodobí. aPro letošnía rok dala Evračních programech. Pro na období samozřejmě počítá vždy celé měst městskou A do ropská unie za cíldopravu. investovat 2007 – 2013 období celková (vsuma vy- gičtější programovací současnejčastěji K  investují růstu aoblastí zaměstnanosti. dispohrazená na tuto oblastOrgány překračuje nosti 2007 – 2013). Ev- jakých České bude republice? Nejnázici na vzávazky mít EU přes 21 miliardu eur v celé Evropské ropské unie ovšem schvalují také města a nejčastější projekty 150 miliard eur, na platby pak unii. To představuje přeskde šestmusí pro- kladnější rozpočet pro každý rok,

jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzdělávání samozřejmě 132,8a miliardy eur.zdravotnictví. Původně naČasto objevují projekty vržený se rozpočet byltaké přitom nižší. vHrozilo oblastiale, kultury jako třeba opraže by mohly chybět pevy a kulturních památek nízedivadel na proplácení účtů ze strukna území fondů měst. a„Díky evropským turálních ohroženo bylo i dotacím se městům daří zlepšovat financování programu Erasmus. kvalitu životatomu svých obyvatel, ale Hlavně kvůli byly peníze nataké prostředí,“ prohlákoneccelkového navýšeny. Meziročně má sila Markéta jít větší částkaReedová, například ředitelka na vědu Centra prona regionální rozvoj praČR, a výzkum, tvorbu nových které zprostředkujícím covníchjemíst nebo do výstavbysubtzv. jektem pro Integrovaný transevropské dopravní sítěoperač(TEN ní „Opravená T). program. Miliardy eur by opět náměstí měly jít apřímo novédoměstské parky se znovu takových projektů, jako stávají přirozenými centryprojekt živoje Galileo nebo ITER (tedy

ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i návštěvníci měst budou jistě rádi vracet do termonukleárního experimentálpříjemného prostředí, nebuního reaktoru, který bykde mohl vydou kličkovat po rozbitých ústitmuset ve schopnost komerčního chodnících a vyhýbat se neudržovyužití jaderné fúze k výrobě elekvaným křoviskům. trické energie). Další investice putují na území členských států skrze IPRM JSOU KLÍČOVÉ, jednotlivé projekty. Během prvníMÍNÍ MINISTERSTVO ho pololetí 2012 obdržela Česká republika z  rozpočtu EU celkem Na ně30,9evropské miliardy úrovni korun existuje na jednotlikolik iniciativ, které vé projekty a dotace. Dopomáhají Unie přiměstům a zavádění tom bylov z investování Česka odvedeno přes té formule „trvale 24 kouzelné miliardy korun. Čistá poziceudrČR žitelný rozvoj“. vůči rozpočtu EU tak byla pozitivní. (pokračování na straně 3)

Veľké projekty naa poslednú chvíľu Slovenské mestá obce sú krajšie najmä vďaka eurofondom Výbuchom ohňostrojov v prvých sekundách nového roku 2013 vkročili krajiny Európskej únie do posledné etapy programového obdobia 2007-2013. Koniec šesťročnice sa nenávratne blíži, a je tak najvyšší čas schváliť posledné projekty kým nepríde ďalší nebude uždostávajú neskoro.novú Na Slovensku plánuje MestáSilvester a obce naa Slovensku tvár. Stačí sa vypracovať na poslednú chvíľu rozbehnúť niekoľko veľkých investičných kvalitný projekt a peniaze z Bruselu môžu prúdiť na námestia a peprojektov, najmä v doprave. operačného programu (ROP) v opašie zóny v rámci Regionálneho trení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo čerpania „V tomto roku sa na Slovensku Úseky diaľníc štatistiku a rýchlostných ciest o nenávratný finančný takmerdopravy 580 zazmluvnerozostavia bezmála 80 príspevok. kilomet- Tvorí plánujeju rezort rozostavať ných projektov. V aktuálnom programovom období 2007-2013 má rov diaľnic. Ide rádovo o násobky vo viacerých regiónoch. Samozrejsamospráva k dispozícií mil. eur. Do konca toho, čo sa bežne podarilotakmer začať v 514mosťou sú časti diaľniceseptembra D1, ktorá zpredchádzajúcich tohto balíka nakontrahované tvorili už 80 %. Tieto čísla rokoch. Aj vďakaprojekty by sa mala po svojom dokončení stať svedčia o tom,optimisticky že slovenskétvrdiť, mestá a obce sú aktívne chcú sa krajinou. zmeniť. tomu môžem cestnou tepnou anaprieč že spojenie Bratislavy a Košíc bude Tieto úseky sa zväčša nachádzajú za priaznivých podna teda severnom a  severovýchodnom okrajové zóny. O peniaPodmienky ROPoptimálnych stanovujú na čo sú mienok v roku 2018,“ na- ze Slovensku. Cestári sa však dajú do z eurofondov súperia mestá možno hotové financieužpoužiť. Zveľaďupísal Ján Počiatek nielen na tejto prioritnej diaľobce zo siedmich samosprávjú saminister presne dopravy definované centrál- apráce pre Hospodárske nici. Nové úseky by sahry malijerozostakrajov. Mimo ekonone denník časti sídiel. „Mimonoviny. záujmu“ nych

vať aj na Kysuciach, kadiaľ má viesť diaľnica D3 spájajúca D1 s Českom a Poľskom. Nové rýchlostné cesty by sa mali začať stavať aj na strednom Slovensku, východne od Zvolena. micky najzdatnejší Bratislavský Vláda si sľubuje od Najaktívnejrozostavania samosprávny kraj. nových diaľníc aa rýchlostšími sú úsekov v Nitrianskom Prešovných ciest viac ako len zlepšenie skom kraji. Najmenej sa darí doTrpravnej prepojenosti dotknutých navskému kraju. území so zvyškom dopravnej siete krajiny. Výstavba sa má realizovať PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ v regiónoch veľkou neAJ JESENNÉtrpiacich PRECHÁDZKY zamestnanosťou. Investície by tak ATRAKTÍVNEJŠIE mali vygenerovať na krátke obdobie pracovné miesta tam,začali kde ichv jeSpišnajPred vyše rokom viac treba. PoVsi ich dokončení nová skej Novej s treťou by etapou infraštruktúra mohla byť veľkým rekonštrukcie námestia od plusomkpt. pri lákaní parku Jána potenciálnych Nálepku až inpo vestorov. Hluk, neporiadok, iné radnicu.

„V tomto roku plánujeme dramaticky zvýšiť objem peňazí, ktorý sa použije na budovanie diaľníc a rýchlostných ciest,“ uvádza ďalej komplikácie obmedzenianoviale Počiatek pre aHospodárske stáli za to. Oprava cesty, veľkony. Výstavba prakticky všetkých rysý triúsekov metre bude široký chodník nových spolufinanpre peších, úprava parkovacích covaná z eurofondov. Slovensko miest v centre to jelenrealita tak zaplatí za nové– cesty 15 % dnešných ktorú si užívajú z  celkovýchdní, oprávnených stavebnielen miestni Minister obyvatelia, alepre aj ných nákladov. ďalej návštevníci. denník píše, „ak sa budú stavebné Výraznú finančnú odvolávať pomoc – 85 % firmy nezmyselne proti zvýsledkom celkovýchsúťaže, nákladov 1,65 mil. tak rozbehnueur získali z eurofondov, tie výstavby jednoducho desiatinebude mi percentami štátny rozv  našich rukáchprispel a všetci budeme počet mestonasavýsledky podieľalojednotzvyšmusieťa čakať nými percentami. livýchpiatimi odvolaní. (pokračovanie na strane 2)

Národní hřebčín v Weberová, Kladrubech Ivana nad Labem je klenotem svého poslankyně, členka Výboru pro druhu nejenomEvropské východních Čech, záležitosti jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel velmi nutně EvpoČerpání dotací z prostředků třebuje unie peníze rekonstrukci ropské je na komplexní projednotlivých ho blematika a jeobjektů, většinoukteré obtížné tvoří. Jeho předchozí žádost oa z  ní vyjmout jeden projekt evropské dotace, které by mu ten označit za nejdůležitější. opravy pro umožnily zároveň tak Přesto tento arok jako nejpomohly v dlouhodobém významnější, a to jak co dosnažeobjení odotace, zápis hřebčína seznamu mu tak co dododůležitosti dědictví z hlediska Unesco, byla vyřazena projektu zvýšení konkvůli chybám v přípravě. Teď ČR se kurenceschopnosti i prestiže naskýtá šance přecez jenom na valezahraničí a rovněž hlediska dotace dosáhnout. tvorby nových pracovních míst, to bude bezesporu projekt šesti ústavů Akademie věd ČR BIOZahraničí, strana 3 jehož CEV ve Vestci u Prahy, cílem je realizace vědeckého cenEkologické tra excelence v oblastech biotechnologií Jeho chovánía biomedicíny. ve Francii celková hodnota je předpokládaná na 3,1 mld. Kč a podíl dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je odsouhlasen ve výši 2,3 mld. Kč. Dalším takovým velkým a významným projektem za 1,8 mld. Kč, jehož realizace je plánována na tento a příští rok je projekt ostravského superpočítače v rámci projektu IT4Innovations, rovněž částečně financovaného z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Velice důležité z  pohledu objemu zůstávají také aktivity financované prostřednictvím největšího operačního programu, který u nás máme – tedy Operačního programu Doprava, jehož celková alokacez jeFrancie téměř Naše dopisovatelka 6 miliard eur a kde jsou tudíž Ilona Mádrová si vybrala jed-i nejobjemnější a nejrozsáhlejší no z hlavních témat nedávného investice. G20, který se kromě summitu ekonomiky zabýval také životJe třeba si uvědomit, že právě ním prostředím. Právě naše pohledem v letošním roce bude situekologa pokusila podívat na ace, tedysepozice ČR, ale vlastně život všechFrancouzů čerpajícícha jejich států chování ještě o vněco tomto směru. Mimo jiné píše, těžší. Nacházíme se totiž že propagacefázi vzoru ekologického v  poslední programového chování naučilaje obyvatele země období, která charakteristictéměř automatickým ekologická nárůstem objemu realizovakým nýchgestům. projektů a samozřejmě na druhé straně i výdajů. (pokračování na straně 3) INZERCE

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 1 / 2013

Veľké projekty na poslednú chvíľu (pokračovanie zo strany 1)

Na túto situáciu, okrem samotných firiem, najviac doplatia ľudia, ktorí budú musieť stále cestovať po starých cestách.“ ZÁCHRANA BRATISLAVSKEJ HROMADNEJ DOPRAVY Problémom dopravnej infraštruktúry na Slovensku nie je len nevybudovaná sieť diaľníc či nevyhovujúci stav cestných komunikácií. V mestách sa snaží individuálnej automobilovej doprave konkurovať doprava hromadná. Tá si však len ťažko nachádza nových klientov. Najvypuklejší problém s MHD je v hlavnom meste krajiny. Cesty Bratislavy síce brázdia už vo väčšine prípadov nové autobusy, no tie sú tak či tak uväznené spolu s autami v dopravných zápchach. Električky, ktoré sú azda najspoľahlivejším spôsobom dopravy v  hlavnom meste, sú však zase morálne a technicky zastaralé. Bratislava je doteraz jediným hlavným mestom v regióne, kde nejazdí ani len jedna moderná nízkopodlažná električka. Zastarané trolejbusy neustále prechádzajú opravami a modernizáciou, nehovoriac o fakte, že ich má mestský dopravný podnik akútny nedostatok. To by sa však malo zmeniť. Zavrhnutím veľkolepého projektu stavby železničného tunela a následne aj podzemnej stanice na jednom z dopravných uzlov v širšom centre mesta sa tak finančné prostriedky chystajú kompetentní využiť na  nákup nových dopravných prostriedkov MHD. Dokopy by malo ísť o 30 električiek a 80 trolejbusov. Všetky nové vozidlá by mali spĺňať najprísnejšie kritéria na bezpečnosť a komfort cestujúcich. Taktiež je v pláne zrekonštruovať

niektoré električkové úseky a postaviť nové trolejbusové trate prostredníctvom štrukturálnych fondov EÚ. Eurofondy by mali vdýchnuť nový život aj Starému mostu, ktorý je momentálne otvorený len pre peších a cyklistov. Ten by sa mal postupne rozobrať a upraviť podľa nových požiadaviek. Tie počítajú s jeho budúcim využitím pre električky, ktoré by mali jazdiť do Petržalky. Obnova mosta je vyčíslená na desiatky miliónov eur. No dôvodov na prílišný optimizmus obyvatelia Bratislavy nemajú. Úrad pre verejné obstarávanie eviduje námietky k vypísaným tendrom na nové vozidlá, čo môže celú obchodnú súťaž v hodnote viac ako sto miliónov eur zdržať, v horšom prípade úplne zrušiť a bude sa musieť vypísať nanovo. Faktom je, že dodacia lehota na nové električky a trolejbusy má tiež svoje hranice: prvé vozidlá sa majú najneskôr zaradiť do premávky dva roky od zadania zákazky, posledné stroje až koncom desaťoročia. Bratislavčania tiež vedia, že predčasne sa tešiť z nového riešenia dopravy v Petržalke je skôr risk, nakoľko plánov a vyhlásení o metre, električke či aspoň oprave najstaršieho mosta cez  Dunaj si vypočuli za posledné roky niekoľko. A ani jeden sa nenaplnil. VÝSKUM NA ÚROVNI Veľké projekty sa však budú realizovať aj mimo dopravy. Stovky miliónov eur by sa mali investovať aj do inak podvyživenej vedy a výskumu. „V rámci programu Výskum a vývoj plánujeme ukončiť schvaľovanie a začať jedenásť projektov vysokých škôl a Slovenskej akadémie vied na budovanie univerzitných vedeckých parkov a  výskumných

centier v Bratislave, Trnave, Nitre, Žiline, Košiciach v celkovej sume 373 miliónov eur,“ povedal hovorca ministerstva školstva Michal Kaliňák pre Hospodárske noviny. Slovenská technická univerzita (STU) už odovzdala na ministerstve školstva konkrétne návrhy projektov. Škola plánuje zriadiť dohromady tri univerzitné vedecké parky so špičkovými laboratóriami. Dva z nich by mali byť v Bratislave a mali by byť zamerané, okrem iného, na  informačné a  komunikačné technológie, nanoelektroniku či priemyselnú biotechnológiu. Tretí by mal stáť v Trnave, kde by sa študenti a výskumníci zaoberali materiálovým inžinierstvom, iónovými či plazmovými technológiami. „Očakávame, že realizácia týchto projektov môže mať priamy pozitívny vplyv na viac ako 10 tisíc ľudí,“ tvrdí rektor STU Robert Redhammer na univerzitnej webstránke. Súčasťou projektu je aj tzv. podnikateľský inkubátor pre študentov. Tí by mohli pomocou školy robiť na inovatívnych a perspektívnych projektoch. „Pre Slovensko je veľmi dôležité, aby mladí inžinieri sami začínali podnikať, inak zostaneme len krajinou dcérskych spoločností. Aby tu vznikali firmy založené na inovatívnych technológiách, s  vysokou pridanou hodnotou a bez veľkých nárokov na suroviny a  energiu,“ tvrdí Redhammer na  webstránke STU. NA POSLEDNÚ CHVÍĽU Rok 2013 je posledným rokom súčasného programového obdobia. V priebehu necelých 12 mesiacov musia byť vyhodnotené a schválené projekty, pri realizácii ktorých sa musia zazmluv-

Ilustrační foto. nené finančné prostriedky vyčerpať najneskôr do roku 2015. Slovensko momentálne vyčerpalo viac ako tretinu všetkých alokovaných peňazí zo štrukturálnych fondov. Vo vzduchu tak ešte visí približne 8 miliárd eur a môže sa stať, že o ne krajina zbytočne príde.

CO NA TO EUROPOSLANCI

SLOVO

Projeví se podle vašeho názoru novoroční prezidentská amnestie v pohledu evropských států na naši zemi?

(pokračování ze strany 1)

Ze všech informací, které mám, určitě ne. Ani v Bruselu, ani ve Štrasburku, kde právě jednáme, toto téma nikdo nikde nezmínil a to ani v kuloárech. Evropa má svoje problémy a aktuální témata, ať už je to bankovní unie, regulace ratingových agentur nebo vyjednávání o budoucím rozpočtu. Předmětem diskusí na evropské úrovni je také do značné míry neúspěšná vojenská intervence Francouzů v Mali či politická krize ve Slovinsku. Pro řadu států se navíc nejedná o nic neobvyklého, protože amnestie je

standardní součástí některých demokratických právních pořádků a uděluje se pravidelně, například před Vánoci nebo při zvolení hlavy státu. Ze zahraničních novin, které jsem měl možnost číst či jimi listovat, vím, že mezinárodní média přinesla skromné informace o naší prezidentské amnestii. Většinou média popsala základní fakta a upozornila na protesty a spory, které u Čechů amnestie vyvolala. Slovenská média pak srovnávala zejména rozsah naší amnestie s amnestiemi prezidenta Gašparo-

viče. Ten totiž napodobil Klause a v omezenějším rozsahu amnestie také udělil. V amerických konzervativních médiích jsem také zaregistroval zajímavé srovnání, že ve Spojených státech je více než třikrát více vězňů v přepočtu na obyvatele. Zaujal mě přitom jeden článek, podle kterého by si američtí úředníci Obamovy administrativy měli vzít z kroku prezidenta Václava Klause příklad, a to i proto, že téměř polovina amerických federálních vězňů sedí za drogové přestupky, u kterých nejsou poškození. Obama

Každá amnestie je jistě pro sousední státy jistou výstrahou. V Evropské unii o to více, že jde o otevřený systém. Je známo, že zahraniční úřady, zejména v Sasku, po vyhlášení amnestie preventivně zvýšily kontroly. Nárůst kriminality lze předpokládat ve dvou vlnách. První bezprostředně po propuštění,

protože velká část amnestovaných nebude mít dostatečné finanční zázemí. Druhá vlna se může týkat těch, kteří se možná zapojí do organizovaného zločinu. Bude tedy velmi záležet, jak se podaří českým úřadům amnestované integrovat. Přesnější názor si bude možné udělat, až budou zveřejněna

data o typech trestaných činů, které byly amnestovanými způsobeny, ale domnívám se, že významné škody vzniknou České republice v souvislosti s hospodářskou kriminalitou.

Novoroční amnestie prezidenta Klause se v pohledu evropských států na naši zemi bohužel již projevila. Stačí nahlédnout do novin našich sousedů. Vedle obav z možného nárůstu kriminality, které se objevily hlavně v sousedním Rakousku, Bavorsku či Sasku, vzbudilo největší pozornost prominutí trestů či zastavení stíhání v případech hospodářské kriminality. Evropa se tak nadále utvrdila v názoru, že naše ekonomika je do velké míry provázána s korup-

cí a podvody, že na našem hospodářském hřišti se dělají fauly a nehraje se fair. A to je špatná zpráva pro vnímání naší země jak z kulturně civilizačního, tak i z ekonomického hlediska. Česká republika tak bude i na dlouhou dobu dopředu dále považována za ‚východní‘ zemi, která má ve svém chování a jednání mnohem blíže například k Rumunsku či Ukrajině než k vyspělým státům typu Německa nebo Švédska. Nemůžeme se potom divit, že se nám již roky

vyhýbají noví zahraniční investoři a ekonomika, na rozdíl třeba od sousedního Slovenska, Polska či Rakouska v této souvislosti klesá. Václav Klaus postavil celou svoji polistopadovou ekonomickou filosofii na nerozlišování mezi čistými a špinavými penězi a upozadňování práva před trhem. Jeho závěrečná amnestie hospodářských trestných činů je smutnou tečkou za jeho více než dvacetiletým působením v české politice a pokraču-

je totiž často kritizován za to, že dosud udělil pouze jedno zmírnění trestu.

Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu

Jiří Maštálka, poslanec Evropského parlamentu

jícím zaostáváním naší země za vyspělou Evropou.

Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu

Úradníci by tak nemali nechávať schvaľovanie ďalších projektov na poslednú chvíľu. Existuje celkom reálna hrozba, že ďalšie programové obdobie už nebude také štedré voči krajinám EÚ. Vrátane Slovenska. Ivan Belko

Řídící orgán předpokládá realizaci aktivit, které doposud byly uskutečňovány jen minimálně. To se týká například zlepšování vodohospodářské infrastruktury, konkrétně čističek odpadních vod (ČOV). Ke konci roku 2012 se příjemci OP zavázali k  rekonstrukci třetiny z  tohoto počtu (109 ČOV), skutečně postaveny, rekonstruovány nebo intenzifikovány pak byly pouze 54 ČOV. Řídící orgán vyhlásil v létě 2012 výzvu v této oblasti podpory, v  rámci které byl předložen dostatek projektových žádostí, aby byly nastavené cíle splněny. Tyto předložené projekty by měly v roce 2013 vstupovat do realizace. Obdobná situace je také v  oblasti zlepšování kvality ovzduší a  snižování emisí, v této oblasti bude MŽP více motivovat žadatele k  podání projektových žádostí. V  současné chvíli jsou další projekty ve schvalovacím procesu a v roce 2013 se začnou realizovat. Potřebu zrychlení plnění cílů vidíme také v  oblasti podpory podnikatelského prostředí. Pomaleji je stanovených cílů dosahováno v oblasti vzniku nových firem a  rozvoje firem. Z  OP Podnikání a inovace byl doposud podpořen vznik 182 malých firem, cíl pro programové období 2007–2013 je 450 firem. Pomalejší plnění zaznamenává také cíl vytvořit 1  500 nových vytvořených pracovních míst v  těchto firmách, i když zde samozřejmě hrála velkou roli hospodářská krize. Roli také hraje pozastavení programu Start, u kterého ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá znovuspuštění programu v  roce 2013. V  návaznosti na to by mělo dojít k pokroku i v plnění cílů. Stejně tak

by se měla vyvíjet situace u aktivit zaměřených na rozvoj firem, kde se předpokládá opětovné spuštění programu Záruka. Například cíl podpořit 11,5 tis. malých a středních podniků může znamenat velký impuls pro ekonomiku, v  současnosti se plní z více než třetiny, očekáváme tedy významný nárůst podpory v  této oblasti. S  tím souvisí i vytváření nových pracovních míst, kterých dosud vzniklo 11,4 tis. Tímto počtem byl stanovený cíl naplněn na přibližně 42 %, v letošním roce tedy očekáváme další nárůst v této oblasti.

Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj ČR

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2013

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 11 / 2011

Největší projekty najdeme ve vědě Města chtějí spolurozhodovat a dopravě o budoucnosti kohezní politiky né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseinfrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Stra26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvaměst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu náplánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských příklady konkrétních projektů? Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. běžně nejúspěšnější regionální operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ řadu menších i větších projektů operačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím podpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stáSILNIC PŘIBUDE VÍC oblastech.“ Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských jekty probíhá skrze Integrovaný operační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty NEŽ V LONI regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité Mezi nejproblematičtější nej- jednotlivé projekty. O s pomocí EU město investovalo jako pro kraje. V současnosti už terstvo pro místní rozvoj, cílí na a popisuje je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední výzvy, města hned v několika prioritdiskutovanější oblasti patřítydoních osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace pro- 747 milionů. „Lze říci, že cent- které se na rozvoj měst zaměřují. pravní infrastruktura. České letošním roce se síť rální dálnicčást a rychlostních silnic rozroste o 40 kilometrů. OteV některých regionálních opeměsta a její dopravní podáno téměř ritní osa 5, která se zabývá inte- blémovýchVsídlišť račních programech už dokonce je z R7. velké částizdroj: 800 projektových grovanými totiž plány stále rozvojechybí měst. klíčorepublice vřen byžádostí měl býtv iceldalšíinfrastruktura úsek veledůležité Wikimedia Commons konkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. VelvéTedy dopravní stavby. Problémem které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti má Svaz A co let evropské projekty jiných hejtmanpracovníky, s tím, žekteří takpo několik jsou nejen finance, ale iTyvýkupy měst a obcí. Ten máv strach, aby bylo zatímpravu,“ vyplacenořekl 1,2 miliarčasově provázaných projektů. koheznípráce politiky usilovali o to, na aby naše město budoucí pro- kolik mají dané město do- dy. Díky těmto městech? V Brněpodoba pokračují lze jenfinančním spekulovat, peněz pozemků neboposunout spory ks ochránci sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst a niživotního prostředí. V  letošním R6 nakonec zbyde. Nejvýznam- na dvoumiliardové rekonstrukstanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo kanalizace. v  tomto nějším projektem na železnici roce by se s  podporou Bruselu. Podle Oldřicha Ovšem nutnociříct, že dokonceDotace nebo revitalizovány parky na- derka. tegrovaných plánů rozvoje městEvropVlasákaz je aby proměsta rozvojové projekty, to nejsou přišla příklad v Brně, Uherském zdůrazňuje ministerstvo případě OPdůležité, Životní budePísku, letos modernizace traťovéské unie měla síť dálnicproa rychmístní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do středí. V Plzni, evropském městě ho úseku mezi Rokycany a Plzní, lostních silnic v České republice IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příškultury zasea ideálně EU podpořila na kterou bylatakschválena rozrůst o 40 kilometrů. K tomu tích letech se i samy čásza desítkydotace milionů korun najde- 2015, na financování přímo IPRM, hájit důležitost a dosah kohezní tečně podílet na rozhodování me u bývalých okresních měst.nového těch je Integrovaným politiky až k příjemcům, respekstavbu divadla. V Hradci o z OPD veoperačním výši 6,2 miliardy korun. mají přibýt další desítky kilometive obyvatelům měst, která si o programem podpořeno 41. Na Nejčastěji jde o obnovy parků struktuře investic. Zároveň je ale trů nově rekonstruovaných že- Součástí stavby, která by mohla Králové bude největší akcí podtuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že revitalizace sídlišbýt5 miliard hotová v roce 2015, má být imůžepořenou lezničních A toministra je řeč pouze se evropské fondy více zacílí. „Za vým příkladem být na- IOP města téměř korun. uvedl prvnítratí. náměstek předpokladu Předměstí odpovídajícíhoza zapříklad oprava náměstí Hav-Moravském místní rozvoj Daniel Braun. tě v na tunel. o pro státních projektech, z nichž je nový čtyřkilometrový líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM 200 milionů a ve Zlíně budou většina realizována právě s  podtřeba oprava náměstí v Lázních zásadním způsobem motivovat I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE IMAGE MĚST s pomocí rekonstruovat a akcelerovat výnosnost apodvyužiporou EU, konkrétně skrze Ope- DOTACE POMÁHAJÍ Bohdaneč v Pardubickém kraji. EU telnost územních (regionálních) přihlížet Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu chod A jaké typy projektů jsou z IOP na náměstí Práce za 68 miI MĚSTŮM rační program Doprava. Otevřen podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že lionů. bude úsek dálnice vaným D3. operačním programem, který zvelebuje infrastrukturu znalost skutečných rozvojových jde onapříklad revitalizace problémových jednotlivých regiv obcích a městech, protože vy- potřeb země, také regionálními Na připravované projekty lze nasídlišť. „Tato oblast je ale A jak naoperačními tom budou s evropskýKomunikace by sepodpory ještě před letonů a měst je pro toto zacílení život,také Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro určena městům na revitalizaci programy. mi optikou jednotlivých investicemi naše města? Praha hlížet ními prázdninami měla prodlouveřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. operačních prograhospodaří miliardy žitníkům o nových 25domů kilometrů. o letos Filip Appl řekl vloni u příležitostiregionálních otevření městských center nebo na vybra- s 44,3 bytových na jejich Jde (pokračování ze strany 1)

(pokračování ze strany 1)

NEJDRAŽŠÍ JSOU VĚDECKÁ CENTRA Podívejme se na konkrétní projekty, které se budou letos realizovat na území České republiky. Těm největším, financovaným z  celostátních operačních programů, vládnou investice do dopravní infrastruktury a samozřejmě pokračující výstavba miliardových vědeckých center. Ta rostou na několika místech České republiky. V současnosti v zemi vzniká celkem šest obřích vědeckých projektů celkem za 21 miliardu korun. Dotace jdou v tomto případě z  OP Výzkum a Vývoj pro Inovace. Program se podle informací z  ministerstva školství dostal za poslední rok a půl z pozice rizikového programu mezi ty úspěšné. „OP VaVpI v tuto chvíli již skutečně přináší první hmatatelné výsledky. Několik projektů center je dokončeno a na dalších finalizují stavební práce,“ řekl v  prosinci ministr školství Petr Fiala. A které projekty letos pokračují? Je mezi nimi třeba superlaser ELI v Dolních Břežanech, který má stát až sedm miliard. Zřejmě až letos na jaře začnou také práce na vědeckém centru Biocev ve Vestci u Prahy. Stavbu za 2,3 miliardy realizuje Akademie věd a Karlova univerzita. Projektů je ale mnoho po celé zemi, nejen ve středních Čechách. V  Hruškových Dvorech v  Jihlavě roste za necelou půl miliardu Centrum pro transfer technologií. Práce by měly být dokončeny ještě letos. Dokončena by měla být i výstavba Regionálního centra pokročilých technologií a  materiálů (RCPTM) v  Olomouci a za téměř tři čtvrtě miliardy realizuje ČVUT v  areálu bývalého Poldi Kladno stavbu výzkumného centra zaměřeného na energetickou náročnost budov. Hned několik velkých akcí probíhá v  Brně. Jde hlavně o Středoevropský technologický institut (CEITEC), kde se budou zkoumat biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích. Z  letos dokončovaných projektů v  jihomoravské metropoli lze jmenovat část superpočíta-

3

regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen-

Jednou z projektu takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta čového IT4Innovatipříklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o měons. Hotova by měla být stavba názvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je Výzkumného centra informačto projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhledných paneláků z dob komunismu skytování podpor u programů na tímto ních technologií. „VUT se rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové výzkumným centrem zapíše, ními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. společně To potvrzuje i Reedová. „Cílem níků z bank.s Naostravskou aktivitách této Vysoevropských dotací je pomoci měsiniciativy se kromě Komise podílí kou školou báňskou, na světotaké Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu vou mapu superpočítačových života jak na panelákových sídlišRozvojová banka Rady Evropy. center,“ prohlásil rektor tích,vtak ve staré zástavbě v hisI když podpora rozvoje měst jeVUT do jisté míry obsažena Brně Karel Rais. ve většině torických centrech měst. Tím lze

nový úsek, který se v Táboře na- na výdajové stránce rozpočtu. Na mů. Třeba pro ROP Střední Mopojí na zprovozněnou část dálni- investice půjde z této částky cel- rava bude letošním (a v  tomto ZAHRANIČÍ ce a přes Soběslav povede až do kem 9,28 miliardy korun. Zhruba případě i historicky) nejnákladVeselí nad Lužnicí. Cena by měla polovina bude určena na výstav- nějším dokončeným projektem překročit 10,5 miliardy korun. bu tunelu Blanka, který město Baťův institut ve Zlíně. „Z býbezekopodpory Evropské valých budov areálu firmy Baťa Dalším úsekem, který tento financuje Na nedávném summitu G20se uskutečněném v Cannes byly nomická krize eurozóny situaceunie. životního prostředí „Naším úkolem je dokon- vznikne Krajská knihovna Franrok otevře, bude částa alarmující rychlostní hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek čit velké stavby nasmlouvané v tiška Bartoše, Krajská galerie silnice R7, která v budoucnu spojí nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. minulém volebním období. Přes výtvarného umění a Muzeum Prahu se severočeským ChomuRetrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy. tovem. Stavba by měla být do- všechny úspory počítá rozpočet jihovýchodní Moravy ve Zlíně,“ Člověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok končena v září. Pokud zůstane i s prostředky na opravy škol, re- uvedla tisková mluvčí ROP nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se vitalizaci náplavek či na investi- Střední Morava Renata Škrocena v  původněEkonomický zamýšlených vzpamatovává z mohutných zápoškodil ekosystém. Podle odhadů infrastruktury,“ a průmyslový rozvoj, rostoucí bálková. Zatímco v  některých cezemě. do cyklistické mantinelech, měla by popřijítplav nana jihu čet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až regionálních operačních prograřekl již dříve primátor města Bo4,4 miliardy korun. V plánu jsou vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vylinky č. 1 pařížského metra, ktemech už se pomalu končí, jinde roku se Francie volává zvyšování Atlan- I od mínek jsou příčinou narušeného huslavhladiny Svoboda. v  dalších in- zúčastňuje i méně nákladné stavby. V  Liberá patří nejstarším a nejfrekprogramu na podporu životního Situace životního prostředí. nedávletošní rokk z  pohledu otevesticích (aťznepouž to je pavilon pro bude reckém kraji je toPodle třeba novátického ko- oceánu. no zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším (denně přepraví vírání a rozdělování slony v pražské nebo dopravmunikace z 5Bílého Kostelakteří dopřihlíží 725 tisíc osob). Do roku 2020 130 měst (Lyon, Paříž, projektů zmenšování pláží zoo o přibližně kých vědců je 500 živočišných proběhne zdvojnásobení veliToulon…) peněz ocitlo vevelmi jeden až tři za rok, vMalovanka) ně- Strasbourg, druhů nanad pokraji vyhynutí. bohatý. Mezi takonímetry dispečink nehraHrádku Nisou a ve DoZlínském konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. kraji dokončení úseku Malenovi- jí roli dotace z Evropské unie. vé programy patří i ROP Moravbyla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. který má k rozdělení Pokračovat ale budou na skoslezsko, cení–velikost Otrokovice. Přestože rychlosti třícáté výročí od věží izapráce přítomnosti ministry- vysoké Dnes patří Francie k zemím a zmenšuje se (polárníse letos svého vznikuLetos (1981) by a přepravily ně ekologie s nejmenšími emisemi sklení- ochraně medvědi, více jeleni, kilometrů želvy, ještěrky,velkých ještě tři miliardy. měla protipovodňové a Nathalie dů- Kosciusko dokončí ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na ležitý posun by měl letos přijít být otevřena asi stovka projeksilnic než v  loňském roce, řada nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hluč„Mezi nosti ty největší bude patřit metra D, kdy se využívá má roz-služebtů.veřejné důležitých staveb je stále na mrtletadel ohrožující obyvatele couzů obyvatele ohledně téměř automatickým mizí před očima a více jak dva v blízkosti pařížských letišť Roissy železnic chirurgického ekologickým gestům. Pravidelně miliony osob Například ročně umírá naR6 zá- v  Karpavilonu hodnout o konečnéhromadné podobědopravy. pro- Síťvýstavba vém bodě. važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. lovarském kraji. Podle hejtmana jektu. Výstavba by mohla začít za v nemocnici ve  Frýdku-Místku těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou a řada dopravních v řádu dvaproroky. stavbu úseku bezdomovců Josefa Novotného silnice zařazprovozněny staveb nové dráhy nočních sebevražda ko výzkumu studiePeníze a pozo-nanebo ních katastrof a hrůznéjenásledky vzletů ze západní Roissy častéchce v zimních měsí- milionů rování životních podmínek se (velice hovoří spotřebováváme stovek korun,“strany přiblíPankrác – Depo Písnice zena do jasně: mezinárodní sítě TEN-T, více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleněžil předseda RR Moravskoslezměsto získat právě z evropských naplaneta kterou posílá EU peníze právě ností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací může poskytnout. a krajský Miroslav fondů.častoMoc jiných skrze Doprava. „Ty ale budou a zakázhejtman používání nejhlučnějších vláda možností započala několik sko moderni1997 do 2007), nakupují TéměřOP s pravidelností zasáhne zací dopravního systému. Nejvý- letadel v noci (Airbus A310). biopotraviny. Jsounáklady uvědomělí některý z ničivých živlů i půvabNovák. není, sei odhadují na zámuset být rovnoměrně rozděleny Ilona Mádrová nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok znamnější z nich je automatizace Filip Appl na silnice, železnice a vodní do- vratných 24 – 29 miliard korun.

Ekologické chování na denním pořádku

3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

V zahraniční politicekrizi každý zvlášť, nebo společně? Bude mít EU po dluhové novou podobu? Lidé Evropské unie, a asi Už vv zemích debatách kandidátů před prvním nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvíkolem prezidentské volby jsme tu a tam rají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéžotázku, se samozřejmě týkáEvropská i slyšeli zda unie má televize a rozhlasu v časech zpravomít vlastní evropskou zahraniční polidajských relací. Není nic příjemného tiku, nebo zda máčekat doména zahraniční utvrzovat se denně, že nelze nic jiného nežzůstat škrty (abych ty soupolitiky v kompetenci národních časné perspektivy vyjádřil co nejvlád. Ve druhém kole – i když postoj stručněji). Ve svém uvažování jsou obou teď lidé v kandidátů mnoha evropskýchk EU zemíchnení protichůdný hluboce ponořeni do finanční pro- otázka diskuto– může se tato „štěpná“ blematiky, a to hlavně do té, kterou vat znovu. Ona ale není tak „štěpná“ jak dluhová krize a způsob jejího řešení vypadá. Vůbec to není buď a nebo! Zahraniční politika jednotlivých trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni netušeným rizikůmstátů ještě i v jiné rovině.aPolitické. Média už na ni přecházejí, jen myse si vzájemně nevyčlenských Unie zahraniční politika Unie nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické lučují. Ta unijní začíná za vnější hranicí Unie; ta národní, například stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla méčeská, hned za českými humny. Jenomže tam nemá moc práce! Ať dia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve Španělsku; na jařeunie v Portugalsku a v nedokonalá, únoru v Irsku. Loni je na zadluženost státu je Evropská jakkoli pro své členské země prostodoplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch rem klidu a míru. Nevyskytují se tu zahraničněpolitické problémy, padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla které by měly i bezpečnostní aspekty a vyžadovaly si příslušnou rebýt, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli peněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už akci v oblasti obrany. jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než Zato zahraničněpolitická rizika,jakkterá jsou nebo pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, se zdá, také Evropská uniese mohou kdykoli a především jejíza finančně-ekonomický pilíř,Evropské eurozóna. Nejen političtíjsou lídři Evropvyklubat vnější hranicí unie, často takového řádu, ské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů že i velmoci proti nim hledají konsensus. Jednotlivý evropský stát, uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou třeba fundovaný, proti nimfiskálních sám politik. o sobě obranu nenadisciplinoui amocensky hlavně s větší koordinací až uniformitou národních Eurozónu třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory jde. Užjeproto, že téměř žádný - včetně Česka – ani seriózně samofinančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eustatnou obranu nebuduje. Spoléhá na členství v NATO. Takže, když rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých se to domyslí, každý jednotlivý členských zemí Evropské tak unie. Tedy i naši země. Jak se změní?členský K horšímu. stát Země, předpokládá, že které buď nechtějí vůbec,který nebo zatím eurozóny, se octnou na okrajibránit, bude také národní zájem, bynechtějí mohldobýt jednou nucen evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová zájmem těch ostatních. Že bude identický se zájmem euroatlanticčást Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požakého celku. Tahle dedukce mi připadá pozoruhodná proto, že člendovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak co političtí lídři ské státy tímto postojem vlastně realizují něco, početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do některých z  nich, například ti současní čeští, odmítají: sdílenou eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní busuverenitu. Jestliže se tedy tento a pro evropskou zadou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne,pro i země, které napojem vstup do eurozóny zatím nemají přepoklady, vysloví i země, kteréve budou postupně dokole EU přijímány: hraniční politiku druhém českézemě prezidentské volby západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na jeden či oba kandidáti, nebude to nic tak převratného oproti dosazačátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tu vadní praxi. Zejména na poli české bezpečnostní politiky. budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou druhou půjde ke konfederaci uvnitř zahraničněpolitický Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, Je tu seale přece jen jeden aspekt, který si zaslouže s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před ží vážnou debatu, a to v celé Unii, nikoli jen postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand tam, hned pokde prezidentské pádu železné opony. Předestřel v Prazepostojů (červen 1991). Neuspěl. volby znovu otvírajíji přímo otázky státu a Zejména veřejnosti k  evropské u Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava integraci. Jestliže je nepopiratelnou skutečností, že jednadvacáté Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? století a dnes globalizace ekonomiky politiky vytvářejí nové situace, To, co jsem tu načrtl, je jen hypotetická představa ibudoucnosti Evropské unie a eurozóny. První, co nová může zhatit její uskutečnění, ztroskotáníby eurabyly a rozpadmalé eu- izolované státnová napětí, rizika, proti jekterým rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným ní celky bezbranné, je stejně nepopiratelnou skutečností, že proti jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, některým z evropské těch nových situací, rizik vytěsnění na okraj struktury. Nejlépe tím, že napětí (Sarkozyho)aideu jakési by ani Evropská konfederace zmaříme zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnoumechanismy, a už unie jako celekv zárodku neměla dostatečné bezpečnostní měnou.

vůbec ne dostatečnou vojenskou sílu. Taky ona už dlouho spoléhá na větší celek, na auroamerickou alianci! Bohužel dlouho spoléhala Eurofon informuje i na to, že vojenské síly nebude vůbec třeba, protože vnější rizika Co znamená zkratka IPRM? na sebe hned tak nevezmou podobu akutní bezpečnostní hrozby. IPRM označuje Integrované plány rozJe to dodnes nenapravená voje lehkomyslnost! Stačí jet prstem po mapě měst. Jedná se o soubor vzájemně akcí,jednoho které jsou realizováseverní polokoule světem provázaných islámu od ohniska napětí a konny na vymezeném území nebo v rámci frontace ke druhému a zjistíme, že přístupu mezi západním tématického ve městech a pobřežím Afriky a Pákistánem nám prst opíše kolem jihovýchodního boku Evropy směřují k dosažení společného cíle či cílů města,jeobce či lokality. IPRM je rozervaný souobrovský půlměsíc. Svět islámu dnes tak vnitřně jedním z nástrojů urbánní politiky a časným přerodem, že představuje hrozbu pro být své okolí. Vždyť už projekty v něm obsažené imohou podporovány operačních programů hranici baterie dnes postavilo proti ní NATO na zturecko-syrskou (OP) financovaných ze strukturálních „patriotů“! Už dnes - preventivně –zasahují v Mali Francouzi vofondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. jensky proti islamistickým ozbrojencům. A mimochodem: od prvV jakých operačníchzjišťují, programech IPRMco uplatňují? ního okamžiku žesemají do činění s lépe vyzbrojeným a Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na invycvičeným protivníkemi, než předpokládali. Islamismus se protervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), bouzí z letargie, do níž(IOP, upadl ze zklalmání Integrovaného operačního programu oblast intervence 5.2 týkající nad se řešenínezdarem Bin Láproblematikystrategie bydlení) a doplňkově v tématických programech.Evropu. Mezi dinovy teroru , který operačních měl rozvrátit Pád despotů prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický v Arábii a slabost nových afrických demokracií nabízí džihádistům rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobinová bojiště i naději na oživení protizápadního teroru. Tomuto rilita a správa věcí veřejných. ziku je Evropa geograficky nejblíž. A jsou i jiná. Například v rovině Jakých měst se IPRM týká? ekonomické odolnosti a energetické bezpečnosti. My všichni v Ev1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby ropě ta rizika sdílíme, alepodpory ne všichni jsmenaochotni mohla čerpat prostředky v rámci oblasti ROP zaměřené rozvoj da- sdílet suvereninýchv zájmu měst (jedná sezahraniční o města zařazenápolitiky, na seznam nositelů rámci ROP). tu kteráIPRM byvnás, tj. Evropu, proti nim 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obychránila! Jestliže prezidentské volby v ČR pomohou ukončit tuto vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. absurditu, získá ČR zpět respekt, který ztrácela v Evropské unii a 3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím IPRM, pokud tounie pravidlabude operačního programu umožňují. Evropská mít šanci získat zpět respekt, který ztrácela u Martina Finková, Eurofon ostatních aktérů světové politiky.

K TÉMATU (pokračování ze strany 1)

Zároveň se spolu s  tímto nárůstem zvyšuje i počet kontrol ze strany kontrolních orgánů, které mohou odhalit nedostatky v  realizaci operačních programů (nebo u příjemců dotace) různého stupně významnosti. Jak již ČR na vlastní kůži zažila, tato identifikovaná zjištění a nedostatky mohou vést až k  poměrně zásadním nápravným prostředkům ve formě pozastavení certifikace operačních programů na národní úrovni, pozastavení platební lhůty nebo pozastavení plateb Evropskou komisí. Čerpání eurodotací tedy právě letos projde zatěžkávací zkouš-

kou a až na jeho konci budeme moci odpovědně vyhodnotit, jak moc jsme byli úspěšní. S  ohledem na neblahé zkušenosti z  loňského roku budeme letos muset bezesporu zlepšit výběr kvalitních projektů s větším důrazem na efektivitu čerpaných prostředků a efektivitu a přínos projektů jako takových a ne jen na rychlost čerpání. I když i rychlost čerpání bude hrát roli, vzhledem k  tomu, že se blíží závěr programovacího období a vzhledem k  aplikaci pravidla n+3. Lepší bude muset být i kontrola čerpání, která byla také ze strany Evropské komise velmi kritizována.

Pro vládu i parlament je rok 2013 také rokem, kdy je nutné připravit kvalitní právní prostředí ČR na příští programovací období tak, aby od 1. ledna 2014 mohla být zahájena jeho plynulá implementace.

Ivana Weberová, poslankyně, členka Výboru pro Evropské záležitosti

V dnešní hospodářské recesi doprovázené současně značnými úsporami ve veřejných rozpočtech, které měly být provedeny zejména v běžné spotřebě ale nikoliv v investicích, jsou podle mne nejdůležitější pro ekonomické oživení, tzv. tvrdé projekty, zkráceně investice do betonu a cihel. Investice v oblasti infrastruktury např. dopravní mají jednoznačně největší multiplikační efekt. Okamžitý efekt jde do materiálové výroby, střednědobý pak v oblasti dalšího rozvoje. Ani jakékoliv další investice do vědeckovýzkumné, vzdělávací, turistické či sociální infrastruktury na úrovni krajů a

obcí nejsou na škodu. Miliardy korun, které v současnosti leží ladem v evropských fondech, mohou již na jaře letošního roku zaměstnat desetitisíce lidí na stavbách a opravách silnic, škol, domovů důchodců, ústavů, nemocnic, náměstí, stadiónů, koupališť apod. Některé tzv. měkké projekty(jako jsou např. školení, kurzy, PI apod.) jsou mrháním nedostatečných financí a v dnešní krizi skoro zločinem........ Měli bychom proto realokovat okamžitě prostředky z těch programů resp. priorit, které čerpají finance jen pomalu a obtížně nebo nečerpají v oblasti účelných investic,

do programů a priorit, kde lze zajistit okamžitý efekt oživení zaměstnanosti, výroby a rozvoje. Všichni odpovědní politici a úředníci, ale i neodpovědní politici by měli udělat vše proto, aby se prostředky z evropských fondů racionálně spotřebovaly a nevracely zpět do kasy EU.

Jiří Šulc, poslanec, člen Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj

4

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

EN č. 1 / 2013

KRÁTCE • V  čele Výboru Regionální rady Střední Čechy je od prosince nový hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Zároveň byly schváleny tři projekty rekonstrukce krajských silnic u obcí Kbílek, Mcely a Šestajovice v celkové výši dotace 98 milionů korun, projekty měst Kladna a Mladé Boleslavi s  dotací 70,8 milionu nebo projekt Středočeského kraje na podporu cestovního ruchu s  dotací 7,7 milionu. • Nový hejtman Středočeského kraje objíždí projekty. V  první polovině ledna se byl například podívat na výstavbu areálu sportovně-rekreačního centra Vrchbělá, kde práce úspěšně pokračují. „Nepochybuji, že toto rekreační centrum přitáhne velké množství návštěvníků a přispěje k  růstu turistického ruchu v  našem regionu,“ řekl hejtman Josef Řihák při prohlídce areálu, jehož výstavbu podpořila dotací Evropská unie. • V průběhu prosince byly v rámci projektu ministerstva pro místní rozvoj odvysílány na regionálních stanicích ČRo spoty o různých projektech, které podpořil mimo jiné i Regionální operační program Střední Čechy. Z projektů podpořených z  ROP SČ byla prezentována například rekonstrukce azylového domu v  Mělníku, modernizace městské nemocnice v  Čáslavi nebo revitalizace Vítkova náměstí Sedlec – Prčice.

Velké investice čekají kulturu a cestovní ruch Ve středních Čechách dojde v  letošním roce k  útlumu investic. Alespoň ze strany Středočeského kraje, který podle slov hejtmana Josefa Řiháka přehodnocuje velkou část naplánovaných projektů. Přesto však i letos budou pokračovat některé projekty podpořené Evropskou unií. A to jak z Regionálního operačního programu Střední Čechy, tak z  některého z  celostátních operačních programů. Regionální operační program má přitom většinu finančních prostředků už rozdělenou. V  letošních výzvách zbývá rozdělit 1,3 miliardy. Peníze by měly jít na domovy důchodců, silnice nižších tříd a cestovní ruch. Větší práce čeká program s  proplácením peněz. Až dosud proplatil Úřad Regionální rady SČ na dotacích více než 10 miliard korun. Městům a obcím, kraji a soukromým subjektům však stále zbývá proplatit kolem 6,5 miliardy korun, což je nutné stihnout do konce roku 2015, kdy má být podle pravidel EU ukončena realizace projektů. V  loňském roce vévodily investicím podpořeným z ROP Střední Čechy silnice. Na jejich opravy šla z  programu 1,1 miliardy korun. Mezi největší projekty se řadí rekonstrukce mostu v Brandýse nad Labem celkem za 224 miliony korun. Loni program podpořil i zatím vůbec nejnákladnější projekt. Šlo o nákup modernizovaných vlaků Regionova a CityElefant pro Středočeský kraj. Celková hodnota vlaků překročila miliardu. Dotace z ROP SČ se vyšplhala na 379 milionů korun. Letos by měl Středočeský kraj získat na opravy

krajských silnic kolem půl miliardy. Takže zatímco v loňském roce ovládly pomyslný žebříček nejnákladnějších projektů ty v  dopravní infrastruktuře a dopravní obslužnosti, v tom letošním musíme za největšími investicemi do jiných oblastí. PROJEKTY PODPOŘÍ CESTOVNÍ RUCH Podle vedoucí oddělení Financí, technické asistence a publicity Martiny Semelkové patří mezi nejvýznamnější letos dokončované projekty například rekonstrukce v kladenské nemocnici. V nově zrekonstruovaném monobloku nemocnice by měla být umístěna lůžka, vyšetřovny, porodnice, laboratoř, transfúzní stanice a řada dalších funkcí nemocnice. „Projekt by měl být ukončen v roce 2013 a dotace z ROP by měla dosáhnout přibližně 260 milionů korun,“ řekla Evropským novinám Martina Semelková. Otevřou se také významné projekty kultury a cestovního ruchu. Právě pro potřeby cestovního ruchu byly upraveny Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Díky rozsáhlým pracím by měly vzniknout nové prosto-

I letos budou pokračovat Evropskou unií podpořené investice do dopravní infrastruktury. Mezi ty největší loňské patří i oprava mostu v Brandýse nad Labem. zdroj: ROP SČ ry sloužící turistům a nabízející například výstavy s  tématikou působení Jezuitského řádu a vinařství. Dotace činila v tomto případě 116 milionů korun. Dalším významným projektem letošního roku bude i rekonstrukce zámku v  Králově Dvoře na multifunkční využití a zázemí pro veřejnou knihovnu s  dotací přesahující 15 milionů korun. „Záměrem je nabídnout nové veřejné služby pro místní obyvatele v objektu zámku a zvýšit tak jejich kvalitu společenského života,“ dodala Martina Semelková. Podle ní se v nových prostorách budou konat výstavy, besedy či koncerty.

STAVÍ SE VĚDECKÁ CENTRA Projektům podpořeným z  celostátních operačních programů suverénně vévodí ty vědecké. Nejnákladnější stavbou, která bude pokračovat i v roce 2013 je stavba laserového centra ELI v  Dolních Břežanech za sedm miliard korun. „ELI Beamlines umožní další zapojení české vědy do mezinárodního prostředí a vytváří pro náš fyzikální výzkum obrovskou příležitost k růstu,“ řekl při slavnostním zahájení stavby premiér Petr Nečas. Akce však není jediným vědeckým projektem. Z OP Výzkum a vývoj pro inovace byla podpo-

řena i stavba vědeckého centra Biocev, které má vyrůst ve Vestci u Prahy. Stavba za 2,3 miliardy by měla začít letos. Za další tři čtvrtě miliardy pak ČVUT realizuje v areálu bývalé Poldi Kladno stavbu výzkumného centra zaměřeného na energetickou náročnost budov. S  dopravními projekty to bude letos složité. Nechystá se žádná nová obří stavba, ale mělo by se začít opravovat a modernizovat na těch stávajících. A to jak na D1, kterou čeká velká generální rekonstrukce na její celé délce, tak třeba na železničním traťovém úseku Praha – Beroun. Filip Appl

NUTS II JIHOZÁPAD KRÁTCE • V  prosinci loňského roku obdrželo českokrumlovské Regionální muzeum druhou část dotace ROP Jihozápad z celkových více než 12 milionů korun. Finance jsou určeny na projekt Rekonstrukce budovy Regionálního muzea v Českém Krumlově. Náročná rekonstrukce probíhala v letech 2008 až 2011. Cenná historická budova muzea se tak díky evropským dotacím dočkala opravy po více než 30 letech. Projekt byl předložen v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad. • Strakonice obdržely dotaci za rekonstrukci ZŠ F. L. Čelakovského. ROP Jihozápad zaslal na účet města více než 14 milionů korun za realizovaný projekt Modernizace ZŠ F. L. Čelakovského. Rekonstrukce se týkala budovy školy v Chelčického ulici, kde sídlí 1. stupeň ZŠ. Celkem město do opravy školy investovalo téměř 18 milionů korun. U této školní budovy půjde už o druhou etapu rekonstrukce. Po oknech přišly na řadu hydroizolace, střecha, venkovní prostory a nové vybavení specializovaných učeben. • Od loňského srpna se mohou turisté opět procházet po zrekonstruovaných cestách v anglickém parku zámku Lázeň v Chudenicích. Jeho obnova trvala tři roky a vyšla na necelé tři miliony korun, přičemž více než 70 % financí pokryla dotace z ROP Jihozápad. Projekt , který byl předložen v rámci 11. výzvy ROP Jihozápad, umožnil zpřístupnění několikahektarového arboreta poprvé po několika desetiletích.

Na Jihozápadě se dočkají nových silnic i cyklostezek Za uplynulý rok 2012 proplatil ROP Jihozápad finanční prostředky na projekty v Jihočeském kraji ve výši 1 229 milionů korun a v Plzeňském kraji 1 033 milionů. Také v letošním roce budou na jihozápadě Čech evropské peníze pomáhat. V Jihočeském kraji bude dokončena přístavba a rekonstrukce strakonické nemocnice. Svého dokončení se dočká druhá a třetí etapa tohoto významného projektu. První etapa - Dostavba lůžkové části nemocnice - byla dokončena v roce 2010. Druhá etapa - Přístavba a rekonstrukce operačních sálů a multioborové JIP a třetí etapa - Rekonstrukce lůžkového fondu byly zahájeny v říjnu 2012 a jejich ukončení se předpokládá v  srpnu letošního roku. Dotace ROP Jihozápad

představovala v  případě druhé etapy více než 90 milionů korun. Třetí etapa si vyžádala téměř 57 milionů korun. Celková výše investice činí cca 304 miliony Kč. V roce 2013 zbývá k dofinancování 295 milionů korun. Součástí této částky je kromě stavebních úprav i dodávka lékařské technologie obou etap.

Výsledkem první etapy tohoto velkého projektu bylo otevření nového pavilonu operačních oborů, ve kterých nyní sídlí oddělení neurologie a chirurgie. Další etapy se týkají rekonstrukce pavilonu, na který je napojena nová budova. „Mezi těmito objekty by měla vzniknout hlavní vstupní dvorana a proběhnou také přestavby operačních sálů, přestavba centrální jednotky intenzivní péče operačních oborů, přestavba anesteziologicko-resuscitačního oddělení a přestavba centrální sterilizace,“ přibližuje projekt jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Díky evropským dotacím se pacienti mohou těšit z nového vybavení nemocnice ve Strakonicích. zdroj: ROP Jihozápad

POKRAČUJE PŘELOŽKA SILNIC U NÁDRAŽÍ

jinde,“ uvádí mluvčí ROP Jihozápad Michaela Biňovcová.

Mezi významné stavební akce financované skrze ROP Jihozápad patří také Přeložka silnic II/156 a II/157. Jedná se o 4.etapu takzvané Zanádražní komunikace v Českých Budějovicích. V letošním roce by měly být zahájeny stavební práce a dokončeny budou v roce 2014. Na tento projekt je již uzavřena smlouva s ROP NUTS II Jihozápad na částku celkových způsobilých výdajů 332,4 milionu Kč – ROP NUTS II JZ by měl přispět z této částky 85 % plus nezpůsobilé výdaje projektu. „Skutečné výdaje zatím neznáme, v současné době probíhá výběrové řízení na zástupce zadavatele a další výběrová řízení na způsobilé výdaje budou následovat. V letošním roce bude profinancováno tak maximálně 40 % z celkové částky. Jedná se o nový úsek v celkové délce dvou kilometrů,“ říká hejtman Jiří Zimola. V Českých Budějovicích budou také dokončeny dva další významné projekty. A sice v dubnu Hotelový dům pro seniory, jenž si vyžádal dotaci ve výši téměř 31,6 milionu korun, v  únoru pak regenerace části panelového sídliště Máj. V tomto případě představovala dotace 28 milionů korun. „Vedle těchto finančně nákladných akcí budou dokončeny i menší projekty, například rekonstrukce několika místních komunikací - v Nepomuku, v Kaplici a

ROKYCANY SE DOČKAJÍ OBCHVATU Mezi finančně nejnákladnější projekty v Plzeňském kraji patří rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy.  Konkrétně se jedná o rekonstrukci silnice vedoucí skrze Bor u Tachova, rekonstrukci silnice Nepomuk – Přeštice a obchvat Rokycan. „Další dva významné projekty, které budou mít dopad na celý Plzeňský kraj, se týkají nákupu sedmi železničních kolejových vozidel,“ říká Michaela Biňovcová. V současné době již v Plzeňském kraji jezdí tři nové soupravy RegioShark, ale pouze ve zkušebním provozu. V tomto roce by měly naskočit do ostrého provozu a na tratích se objeví i zbývajících pět vlaků financovaných z projektů ROP Jihozápad. Podobná situace je i v Jihočeském kraji. Zde zatím jezdí pouze jedna vlaková souprava RegioPanter, v roce 2013 by však měly být nasazeny zbývající tři soupravy.  Milovníky cykloturistiky jistě potěší nové cyklostezky a cyklistické trasy na území Železné Rudy, nebo cyklostezka Formanská stezka ze Starého Smolivce do Dožic. Své revitalizace se díky evropským financím dočká také Masarykovo náměstí v městské památkové zóně Stříbro. Akce bude dokončena v polovině roku 2013 a dotace v tomto případě činila 46,3 milionu korun. Jana Bartošová

NUTS II SEVEROZÁPAD

EN č. 1 / 2013

Kraje chtějí dálnici a zoologickou zahradu Zatímco v ostatních regioench už mají jasno, na jaké největší investiční akce se letos vrhnou, v Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad panuje jiná situace. „Vzhledem k tomu, že Regionální operační program Severozápad je v současné době pozastaven a probíhají jednání o obnovení jeho činnosti, nedokážeme specifikovat objem finančních prostředků, které bude v letošním roce rozdělovat ani konkretizovat podpořené projekty,“ řekl mluvčí rady Vojtěch Krump. „Musíme zjistit, jak velký bude v případě obnovení činnosti ROP Severozápad zájem o dotace. Mimo jiné i  proto, že Evropská komise i ministerstva nás ujistila, že prostředky z  případné korekce by v Regionálním operačním programu Severozápad zůstaly a rozdělovaly by se v  rámci regionu. Pokud neprokážeme schopnost vyčerpat všechny zbývající i budoucí finance, budou finanční prostředky převedeny do jiných operačních programů,“ řekl předseda Regionální rady Petr Navrátil. Pokud prostředky z korekce v operačním programu zůstanou, byly by pro podporu projektů k  dispozici přibližně čtyři miliardy korun navýšené o případnou korekci. Přesto už je dnes jasné, jaké velké projekty se chystají v obou krajích regionu rozjet. Ústecký kraj souhlasí s požadavkem měst na pokračování výstavby rychlostní komunikace R7 a bude dokončení této klíčové komunikace aktivně podporovat. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček se rozhodl iniciovat schůzku s novým ministrem dopravy. Jedním z hlavních důvodů je i výstavba R7 a dokončení D8.

HEJTMAN PODPOŘIL STAROSTY A PRIMÁTORY „Rozvoj Ústeckého kraje je výrazně postižen skutečností, že stále není dokončené dálniční spojení s Německem, největší evropskou ekonomikou. Stát by měl prioritně investovat do staveb, které přinesou rychlou ekonomickou návratnost. Pro náš kraj to je právě D8 a R7,“ uvedl Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje. Bubeníček plně souhlasí s  názorem starostů měst Louny, Žatec, Postoloprty, Slaný a primátory Chomutova a Mostu, že pokud nebude dostavěna R7, už tak nepříznivá situace v nezaměstnanosti, sociální oblasti, v kvalitě životního prostředí a dalších ohledech se může ještě více zhoršovat. Zatím poslední rozestavěný úsek mezi Chomutovem a sjezdem na Velemyšleves dlouhý 16 kilometrů se má podle ŘSD otevřít v září 2013. Napojí se na už hotových 6,3 kilometru u průmyslové zóny Triangle a hotovou silnici k hranicím s Německem. Celkem má stavba stát asi 4,5 miliardy korun.

V rámci oslav deseti let své existence vyhlásil Karlovarský kraj v roce 2010 soutěž Nejlepší nápad desetiletí. V soutěži zvítězil projekt  Zoologická zahrada Karlovarského kraje. Za účelem posouzení možností realizace odbor regionálního rozvoje zadal zpracování Vyhledávací studie regionální zoologické zahrady. Dále vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem byla spolupráce při zpracování vyhledávací studie.

Ke spolupráci při hledání vhodných pozemků byly vyzvány také obce Karlovarského kraje. Jako nejvhodnější, vzhledem k vlastnictví pozemů, umístění a velikosti, byla vytipována lokalita Cheb – Maškov. Aby bylo možné pokračovat v přípravných pracích pro realizaci vlastního projektu byl projekt zařazen do Akčního plánu Programu rozvoje Karlovarského kraje. Plánovaný finanční objem na projekt je čtyři

miliony korun. Obsahem projektu je zpracování studie proveditelnosti a dalších studií nutných pro zahájení realizace. Vlastní stavba zoologické zahrady by měla vyjít asi na 200 milionů korun. Počítá se s pokrytím části těchto nákladů z prostředků regionálního operačního programu. Záleží ale na tom, kdo bude zřizovatelem zahrady. Marek Turek

Některé úseky rychlostní komunikace R7 jsou již hotové. Na další tlačí hejtman i starostové okolních obcí. foto: Pragoprojekt

5

KRÁTCE • Historický hlavní pavilon bývalé ústecké Masarykovy nemocnice má opět šanci, že se vyhne demolici. Zbourat budovu plánuje její nynější vlastník, ústecká univerzita. Ministryně kultury Alena Hanáková však zahájila přezkumné řízení, které by mohlo zvrátit rozhodnutí jejího ministerstva neudělit budově status kulturní památky. • Ústecký Krajský výbor TOP 09 vyzval k rezignaci své spolustraníky, náměstka primátora Ústí nad Labem Pavla Bočka a radního Miroslava Krále. Do funkcí se totiž nechali zvolit hlasy komunistů, což je podle představitelů severočeské TOP 09 nepřijatelné. Předsedové regionálních výborů na Teplicku, Lounsku, Litoměřicku, Chomutovsku a Mostecku ale podepsali společné memorandum, že je nepřijatelné, aby zastupitelé spolupracující s komunisty zůstávali i nadále členy TOP 09. • V ústecké Krajské zdravotní skončil ze dne na den náměstek ředitele Jiří Madar, který měl v pěti největších severočeských nemocnicích na starosti léčebnou péči. Jeho odchod údajně souvisí se změnou ve vedení Ústeckého kraje po volbách, které odstavily od moci ODS. O jeho konci se sice mezi lékaři spekulovalo, vedení Krajské zdravotní ale ještě pár dnů před jeho odchodem zaměstnance ujišťovalo, že Madar nekončí.

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Velkých investic se dočká hned několik nemocnic Regionální operační program Severovýchod vydal před časem zprávu o chystaných výzvách v  letošním roce. Dokument, kde se uprostřed smutně krčí pouze jedna plánovaná výzva, ve které bude ještě možné získat dotaci, je ve skutečnosti pozitivním vysvědčením. Značí to totiž, že se podařilo rozdělit všechny alokované peníze. To ale neznamená, že by letos na území regionu neprobíhaly realizace projektů podpořených ať už z regionálního, tak z některého z celostátních operačních programů. V  loňském roce se v  rámci ROP Severovýchod podařilo nejen rozdělovat peníze, ale i proplácet finance na účty příjemcům. Těm přišly z programu zhruba dvě miliardy. Od roku 2007 už bylo proplaceno 11,8 miliardy. „Z  unijních prostředků tak zbývá v ROP Severovýchod k proplacení 5,5 miliardy korun,“ uvedl Zdeněk Vašák, pověřený vedením Úřadu Regionální rady Severovýchod. Celkem byly v  loňském roce dokončeny 102 dotované projekty. Mezi ty největší patřila rekonstrukce civilní části pardubického letiště s  dotací 252 milionů korun, rekonstrukce areálu krytého bazénu v Liberci s dotací 152 milionů nebo nákupy vlaků pro všechny tři kraje, které ROP SV podpořil dohromady více než 580 miliony korun. Od roku 2007 přišlo na Úřad RR celkem 1 200 žádostí o dotaci, podporu zatím získalo 537 projektů. V současnosti je kvůli chybovosti nad dvě procenta pozastaveno financování programu ze strany EU. Snaha o jeho rozběhnutí ovšem není jediným úkolem nového vedení programu v  čele s  Martinem Půtou. Bude

také potřeba kontrolovat letos realizované projekty. STAMILIONY DO NEMOCNIC Nejvýznamnější (respektive nejnákladnější) letošní projekty podpořené z  ROP Severovýchod najdeme v  oblasti zdravotnictví. Pardubická krajská nemocnice postaví multioborový pavilon, na který program přispěl částkou 258,7 milionu korun a opravy se dočká i budova bývalého kláštera, kde sídlí psychiatrické oddělení svitavské nemocnice. Po opravách za 165 milionů korun vznikne nové zařízení pro ambulantní, lůžkovou a intermediální péči. „Peníze jsou připravené v rozpočtu. Akce musíme předfinancovat, peníze z EU dostaneme později, bude to velká finanční zátěž. Jde to ale dobrým směrem, přípravy jsou rozběhnuté, letos stavby zahájíme,“ řekl první náměstek pardubického hejtmana Roman Línek. Dotaci z programu získala i největší akce tohoto roku, rekonstrukce náchodské nemocnice. Ta má stát kolem miliardy korun. „Náchodská nemocnice je páteřní nemocnicí našeho zdravotního

Letošnímu roku vládnou investice do dopravy a nemocnic. V Pardubicích se například začne stavět nový multioborový pavilon. zdroj: Pardubický kraj holdingu a její role se ještě zvyšuje tím, že dochází k faktickému sloučení náchodské a rychnovské nemocnice,“ prohlásil královéhradecký hejtman Lubomír Franc, který ostře odmítá výtky, že jde o zbytečně megalomanský projekt. Letošní investice do zdravotnictví uzavírá modernizace pavilonu Panochovy nemocnice v Turnově. Zde Regionální operační program Severovýchod přispěje celkem 25 miliony korun. STÁT CHYSTÁ DOPRAVNÍ AKCE Nejen zdravotnictví pomůžou letos evropské dotace. V  Hradci

se například bude opravovat náměstí 28. října a některé ulice. „Díky 45 milionové dotaci z 80,7 milionu korun celkových nákladů na projekt se oživí zanedbaná zóna, kterou prochází každý, kdo cestuje z  vlakového či autobusového nádraží v  krajském městě,“ uvedla tisková mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová. Realizovat se budou i významné akce v  dopravní infrastruktuře. ROP Severovýchod podpořil například opravy dvou klíčových silnic v Pardubicích. Celková cena projektu je 115 milionů korun. Největší dopravní investice ale plánuje stát, který zároveň u většiny z nich

usiluje i o evropské peníze. Konečně by se tak měl začít stavět obchvat Chrudimi za 1,5 miliardy. Dva nové silniční úseky chce ŘSD zprovoznit v Libereckém kraji (jde o silnici do Frýdlantského výběžku a trasa z Chrastavy do Hrádku nad Nisou) a otevřít se má i poslední chybějící úsek čtyřpruhové silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Jeho náklady také překračují miliardu korun. Mezi dvěma krajskými městy by se také měla budovat nová kolej. První etapa z Opatovic do Stéblové má oproti původním odhadům 400 milionů korun stát pouze 250 milionů. Filip Appl

KRÁTCE • Tradiční putovní plakátová výstava pokračuje. Tentokrát se mohou zájemci seznámit celkem s devatenácti nafocenými projekty z Libereckého kraje, které dotoval ROP Severovýchod. Výstava je k vidění od začátku ledna až do konce února, a to v  libereckém obchodním centru Nisa. Snímky profesionálních fotografů doplněné texty lze najít ve vstupním prostoru před obchody. • Vicehejtman Roman Línek byl čestným hostem valné hromady České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Podle něj regionální stavebnictví v současnosti zachraňují evropské fondy kofinancované krajem. „Z našich zkušeností investora vyplynulo, že se prodloužil proces zadávání a hrozba nedočerpání evropských prostředků a podstatně se zvýšila administrativní zátěž,“ popsal Línek i stěžejní problémy čerpání evropských peněz. • Závěrečný workshop projektu Hodnocení kvality vzdělávání v  Libereckém kraji se uskutečnil v  sídle Krajského úřadu Libereckého kraje. Cílem projektu, který trval celkem tři roky, byla standardizace procesu řízení a evaluace škol za účelem zajišťování a zlepšování kvality vzdělávání. Rozpočet projektu se pohyboval kolem 18 milionů korun. Většinu prostředků poskytla EU prostřednictvím OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

6

PREZENTACE

EN č. 1 / 2013

Cesta tříděného odpadu v kontejneru nekončí, naopak teprve začíná Pro běžného člověka je odpad něčím, co doma překáží a musí se vyhodit. Pokud je takový člověk společensky odpovědný, odpad vytřídí a odloží do příslušných kontejnerů. A tím to pro něj končí. Ovšem pro odpad cesta teprve začíná. Většina odpadů, které vyprodukují domácnosti, se dá recyklovat a znovu využít. Netýká se to jen papíru či skla, ale také plastů a nápojových kartonů. Každý z  obyvatel České republiky vytřídí za rok průměrně 48 kilogramů odpadů a energie, kterou k  třídění vynaložil, se mnohonásobně vrátí. Tříděním odpadu nejen že umožníme jejich další využití, ale ušetříme obrovské množství vody a energií, které by byly potřeba na zpracování přírod-

ních surovin, které recyklací nahradíme. „Tříděním dáváme odpadům druhou šanci na život. Není složité oddělit od sebe papíry, plasty či sklo a donést je do barevných kontejnerů. Takto vytříděné odpady se nám dříve či později vrátí v podobě předmětů denní potřeby. Mnoho z  nás si ani neuvědomuje, že drtivá většina věcí, které denně používáme je vznikla za použití recyklátu,“ vysvětluje Tomáš Pešek, regionální mana-

ger společnosti EKO-KOM, a.s. Tato společnost už třináct let vytváří celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového materiálu. Spolupracuje na tom nejen s průmyslovými podniky, ale i s městy a obcemi. „Zajišťujeme, aby odpady byly vytříděny, svezeny svozovou technikou, dotříděny ve specializovaných firmách a následně využity jako druhotná surovina nebo jako zdroj energie. K tomu, aby tento systém byl provozně a ekonomicky dlouhodobě udržitelný, potřebujeme pomoc od veřejnosti,“ dodává Pešek. A protože veřejnost občas tápe v systému třídění a neví, co se děje s odpadem dál, vytvořila společnost

EKO-KOM i speciální internetové stránky www.jaktridit.cz. „Na těchto stránkách se každý, kdo odpad třídí nebo třídit začíná, dozví, kam putují jednotlivé vytříděné komodity a co se s nimi děje dál,“ prozrazuje Pešek. Každý se tak může např. dočíst, že nejznámější recyklovaný materiál – papír se třídí už od padesátých let minulého století a setkat se s  ním můžeme doma nebo v  kanceláři. Jedná se o noviny, lepenkové krabice, školní sešity nebo toaletní papír. Méně se už možná ví, že z recyklovaného papíru firmy vyrábějí třeba papírové brikety nebo stavební izolaci. Téměř každá domácnost v České republice už třídí PET lahve. Plastové-

ho materiálu je ovšem daleko více a jeho recyklace má široké využití. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic nebo lehčeného betonu, z plastů se vyrábí ploty, zatravňovací dlažba nebo protihlukové zábrany. Ale plasty si můžete dokonce i obléct – např. z padesáti PET lahví se dá vyrobit jedna fleecová bunda. Průměrná česká domácnost vytřídí za rok 25 kilogramů skla. V novém výrobku může být obsaženo až 100 % recyklovaného skla. Jde nejenom o nové lahve na minerálky nebo pivo, ale také o skelnou vatu či pěnové sklo. Recyklovaný materiál může být využit jako přísada do spe-

ciálních druhů betonu nebo do brusných hmot. Stále ještě novinkou jsou oranžové kontejnery na kartonové obaly třeba od džusů nebo mléka. Věděli jste, že z 30 tisíc nápojových kartonů lze vyrobit stavební desky na jeden rodinný dům? „Recyklací odpadů se zabývají i firmy z  našeho regionu. Třeba v  Lázních Bohdaneč je společnost, která se tímto odvětvím zabývá už dvacet let a produkuje výrobky zejména z  recyklovaných plastů. Ale není zdaleka jediná. A to je důkaz, že Češi skutečně třídí a že si uvědomují, že třídit a dávat odpadům druhou šanci je správná cesta,“ dodává Tomáš Pešek.

Kde je pravda o třídění odpadů, aneb bouráme mýty Taky jste viděli, jak svozová firma vysypala vytříděný odpad na jednu hromadu? Taky to máte ke kontejnerům na tříděný odpad daleko? Anebo netřídíte, protože to stejně nikdo nedělá? Omyl! My vás o tom přesvědčíme. Proč bych třídil, když to nikdo nedělá? V  České republice aktivně odpady třídí dvě třetiny obyvatel. Většina Čechů tak považuje třídění za běžnou součást každodenního života. Nemusíme ihned třídit vše, stačí projevit dobrou vůli a začít třeba jen s plasty či papírem. Mám to daleko ke kontejneru Nemáte. Průměrná vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad je v  současné době 106 metrů, ale stále se zkracuje. Podle průzkumů jsou lidé ochotni jít k  barevným kontejnerům i o čtyřicet metrů dál. Sběrná síť se neustále zhušťuje, k  dispozici je už téměř 215 tisíc kontejnerů na tříděný odpad! A navíc nemusíte ke kontejneru chodit účelově – vezměte psa

IN_EKOKOM_HK_2012_SKLO_137x203.indd 1

na procházku, nebo se tam stavte při cestě do práce. Nemám doma místo na tolik odpadkových košů Nemusíte mít vyčleněnou místnost na odpadky! Ani nemusíte pořizovat speciální nádoby, i když dnešní moderní kuchyňské linky už dělené koše na tříděný odpad mají. Stačí třeba jen papírová krabice na papír a igelitová taška na plasty. Anebo dejte prostor dětem. Jejich fantazie nezná mezí a třeba u vás doma vznikne originální a účelný prvek. Třídit je jen móda, brzy to skončí Myslíte? Odpady se vlastně třídí už od nepaměti. Především na vesnicích se odpad, zejména z  kuchyně, využíval

v  zemědělství. Od padesátých let minulého století jsme pak začali třídit a sbírat papír ve školách, v  sedmdesátých letech se objevily první kontejnery na sklo a o dvacet let později pak i na plasty. Třídění odpadů se rozmáhá v posledních dvaceti letech ne proto, že je to módní záležitost, ale proto, že je to způsob úspory energií, jejichž spotřeba stále stoupá. Svozové firmy stejně odpad vysypou na jednu hromadu Proč by to dělaly? Připravovaly by se o peníze. Za každou uloženou tunu odpadů na skládce totiž musí platit, a tak je pro ně výhodnější jednotlivé komodity předat dál. V  České republice je dostatek zpracovatelů, kteří vytříděný odpad umí zpracovat jako druhotnou surovinu nebo ji recyklovat na hotové výrobky, se kterými se běžně setkáváme.

23.7.2012 13:20:55

Proč tedy popeláři sesypávají všechny kontejnery do jednoho vozu? Protože některá auta mají přepážku – podobně jako kontejnery na bílé a barevné sklo – a mají možnost odvést více odpadů najednou. Znehodnotit vytříděný odpad tak může jen jedinec, který

IN_EKOKOM_PCE_2012_DEKUJEM_137x203.indd 1

např. vylije olej do kontejneru na papír. Ale to už je o zodpovědnosti každého z nás. Více informací na www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s

23.7.2012 13:10:38

PREZENTACE

EN č. 1 / 2013

7

Byli ve správný čas na správném místě aneb Návštěva Evropského parlamentu a předvánočního Štrasburku Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva navštívila skupina občanů z Královéhradeckého kraje, kterou tvořili z větší části starostové, místostarostové, zastupitelé obcí a měst. Zařadili se tak mezi mnoho dalších lidí, kteří na pozvání místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka zavítali v uplynulých letech do Štrasburku, aby se zde seznámili s činností evropských institucí. Tato dvoudenní pracovní návštěva Štrasburku ležícího na řekách Rýn a Ill byla spojena  i s jeho prohlídkou. Právě po řece Ill měli královéhradečtí možnost při projížďce na výletní lodi zhlédnout malebná zákoutí historické části města s jeho kouzelnými hrázděnými stavbami i té nové, kde se nacházejí moderní prosklené stavby evropských institucí. První zastavení naší výpravy patřilo Evropskému soudu pro lidská práva. Návštěvníci se dozvěděli řadu zajímavých informací včetně různých statistik, týkajících se rozhodnutí tohoto soudního orgánu zajištujícího plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na tento soud se může obrátit každý občan členské země, tedy i České republiky, když se domnívá, že země nerespektuje jeho práva. Soud vznikl v roce 1959 při Radě Evropy, v roce 1998 byl pak založen nový Evropský soud pro lidská práva, jenž navazuje na činnost předchůdce. Díky své reformě by měl výrazně urychlit a zjednodušit svou činnost. Soud je nyní jednoinstanční, jedinec může žalovat zemi nebo její státní orgány (parlament, správní orgán, soud atd.), ne však jednotlivce nebo soukromé subjekty. O přijetí stížnosti občana vůči jeho státu už smějí rozhodovat pouze nezávislí soudci. Každou z členských zemí zastupuje jeden soudce zvolený poslanci Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Na starostku Staré Paky Věru Hlostovou udělal Evropský soud pro lidská práva velký dojem. „Jsem ráda, že jsem se podívala do míst, kam bych se jinak sama nikdy nedostala. Ovšem po diskusi s přednášející, která nám osvětlila fungování, legislativní procesy a vše s  tím spojené, jsem nabyla dojmu, že i když podání žalob osob i národů, které si zde stěžují, jsou průběžně vyřizovány, u samotné exekutivy vlastně neexistuje zpětná vazba. Vymahatelnost práva v mnoha případech ani neexistuje. Vše je tedy pouze na dobrovolnosti jednotlivých států, jak se k rozsudku Evropské-

ho soudu postaví,“ řekla nám své dojmy po návštěvě této instituce starostka Věra Hlostová. Prohlídka Evropského parlamentu a přednáška o historii a fungování tohoto kolosu je také zaujala. Získali informace o počtech členů a politickém složení Evropského parlamentu, jednotlivých orgánech a o současném postavení tohoto shromáždění. Na obecné informace pak navázala beseda s místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem a jeho kolegou z  frakce EKR (Evropští konzervativci a reformisté) Janem Zahradilem. Kromě podrobností o principu europoslanecké práce a hlasování v Evropském parlamentu byl skupině přiblížen program právě probíhajícího plenárního zasedání EP. Sledovat jednání a rozpravy europoslanců z tribuny byl pro mnohé z nich nevšední zážitek. Na plenárním zasedání EP ve Štrasburku došlo konečně ke schválení rozpočtu Evropské unie. Balíček, který formálně schválil Parlament, zahrnuje rozpočet na rok 2013 ve výši 132,8 miliardy eur v platbách a 150,9 miliardy eur v závazcích. Šest miliard eur na zaplacení účtů v roce 2012, růst a zaměstnanost jako priorita rozpočtu na příští rok a strategie pro řešení výpadků v platbách v roce 2013 - to jsou hlavní součásti tohoto rozpočtového balíčku. Na základě požadavků poslanců byly částky v oddíle „konkurenceschopnost“ navýšeny o 4,8 % oproti úrovni závazků pro rok 2012. Zejména byl navýšen 7. rámcový program pro vědu a výzkum (o 6,4 %), transevropské sítě (nárůst o 6,3 %) a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (nárůst o 9,6 %). Rozpočet pro zahraniční věci je také vyšší, o 1,9 % v závazcích oproti roku 2012. V  Evropském parlamentu se předávala také Sacharovova cena za svobodu myšlení, která v roce 2012 patří dvěma Íráncům - právničce Nasrín Sutúde a režisérovi Džafaru Panahímu. Ani jednomu z nich ale íránský režim nepovolil převzít cenu osobně, a tak ji 12. prosince z rukou předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze převzalo pět laureáty vybraných zástupců. Podle předsedy EP je situace v

Íránu kritická. Kořenem problémů, jimiž trpí tito hrdí lidé, je fanatický režim. V této zemi neexistuje žádná politická odpovědnost: každodenně jsou tu lidé zavíráni za to, že řeknou svůj názor. Zástupci evropských občanů to považují za nespravedlivé. Íránský režim by měl vědět, že tato instituce stojí na straně utlačovaných. Udělovala se i Nobelova cena míru, kterou tentokrát získala samotná Evropská unie. Ta patří všem občanům EU, proto ji zástupci institucí EU symbolicky předali zástupcům občanů, 20 Evropanům různého věku i národností. „Důvodem toho, že máme mír, je to, že máme EU,“ uvedl Martin Schulz ve svém projevu během slavnostního ceremoniálu a připomněl, že bychom mír v Evropě neměli brát jako samozřejmost. Zaznělo zde také, že být Evropanem dnes znamená být součástí společného celku vybudovaného na hodnotách a zásadách a založeného na lidské důstojnosti, svobodě a spravedlnosti. Přestože ve světě dochází každý den k  bojům a lidé umírají, v  naší zemi současná generace válečný konflikt nezažila. Podle slov dalšího účastníka cesty do Štrasburku Daniela Rady, zastupitele Trutnova, má Evropský parlament potažmo Evropská unie ohromný vliv na bezpečnost v celé Evropě. „Myslím si, že je docela opomíjená úloha Evropského parlamentu u nás v České republice a mnozí lidé si to vůbec neuvědomují. Většinou vidíme jen negativní vlivy činnosti Evropského parlamentu, jako například rušení žárovek a jiná opatření, ale ty globální efekty si příliš neuvědomujeme. A to třeba i ve vztahu k mezinárodnímu obchodu. Když jsem byl přítomen plenárnímu zasedání a poslouchal ze sluchátek překládacího zařízení vystoupení poslanců z jednotlivých států, uvědomil jsem si, že Evropská unie nemůže být unitárním státem. Dokud nebudou všichni hovořit jedním jazykem a my jim budeme schopni rozumět, nemáme šanci stát se jednotným státem v rámci celého Společenství. Mohli jsme pozorovat, jak poslanci - například Katalánci - zde vystupují ve své mateřštině a hájí svoji identitu a svoji nezávislost. Někteří politici, kteří bojují za rychlou federalizaci, vlastně mohou tomuto procesu i uškodit, což může vést spíše k rozpadu Evropské unie,“ míní student práv Daniel Rada. Evropský parlament překvapil nejen Věru Hlostovou, ale i ostatní účastníky pracovní cesty svojí

velikostí. „Pozastavila jsem se nad negativem, který zahrnuje rozdělení této instituce do dvou států – do dvou měst. Tato duplicita jistě není dobrá a v rámci šetření bych v  pozici europoslance prosazovala sloučení plenárních zasedání do jednoho města a zrušení existence dvou objektů Evropského parlamentu,“ uvedla Věra Hlostová po besedě s místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem. „Boj za jediné sídlo Evropského parlamentu je doslova nekonečný. První skutečná změna nastala až v loňském roce, kdy naše skupina EKR v tajném hlasování prosadila ‚technické‘ snížení počtu stěhování. Namísto dvanácti plenárních zasedání EP se jich konalo jen jedenáct. Vlastně ono těch zasedání bylo ve skutečnosti také dvanáct, ale odpadlo jedno stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem. Může to vypadat malicherně, ale je to obrovský krok kupředu, protože i takový ‚detail‘ byl desítky let zcela nepředstavitelný. Lavina odporu proti neustálému stěhování se tak dala do pohybu a v souvislosti s ekonomickou krizí a potřebou šetřit získala nový politický impuls. Zrušením všech cest do Štrasburku by se ušetřilo až 250 milionů eur ročně. Každé stěhování se totiž týká 750 poslanců, více než 3 000 zaměstnanců a 25 nákladních aut materiálů. Obě města jsou od sebe vzdálena 420 km, což je pět hodin autem či dvě hodiny speciálním vlakem TGV. V době krize musí šetřit každý a omezení či úplné zrušení

stěhování, které plně podporuji, by bylo pro politiky i občany tím nejméně bolestným škrtnutím zbytečně vysokých veřejných výdajů,“ zdůraznil v  diskusi s  občany Oldřich Vlasák. Podle Věry Hlostové má Evropská unie své opodstatnění, a to zejména při prosazování požadavků a legislativy v  celosvětovém rámci: „V Evropském parlamentu jsme byli přítomni například projednávání evropských patentů, což je dobrý krok. Pokud totiž Evropa bude mít proti velkým mocnostem ukotvené patenty a uzákoněné předpisy, není možné, aby nám pak třeba Čína mohla mnohé okopírovat a vzít za své, jako se to dosud děje.“ Starostka Staré Paky se domnívá, že musíme být v  celosvětovém měřítku kvalitním soupeřem proti velkým hráčům. Veronice Bartošové, manažerce z  Častolovic, přednáška o Evropské unii a následná beseda s  europoslanci Oldřichem Vlasákem a Janem Zahradilem otevřela v mnoha směrech oči. „Seznámení se samotnými institucemi, schvalovacími procesy a podobně, to vše pro mne byly zcela nové a zajímavé informace. Zaujalo mě například i současné schvalování rozpočtu EU,“ uvedla Veronika Bartošová k  přednášce v  Evropském parlamentu. Působily na ni přímo monumentálně i samotné budovy evropských institucí: „Dávám ale přednost před touto moderní architekturou spíše historickým stavbám, což jsem si vy-

chutnala pří prohlídce historické části Štrasburku z  pohledu z  výletní lodi. Líbilo se mi, že obě architektury byly oddělené a jedna nerušila druhou. Zatímco středu Štrasburku dominuje historická Petit France, okrajové části a periferie města se jakoby omlazují novodobou moderní architekturou. Uchvátila mě katedrála Notre-Dame a celková vánoční atmosféra, výzdoba a osvětlení, to vše bylo přímo dokonalé. Účastníci si z návštěvy evropských institucí, kam se jen tak „normální smrtelník“ nedostane, odnesli řadu poznatků. Příjemné dojmy v nich však jistě zanechala také samotná prohlídka Štrasburku, který se v  adventním čase doslova rozsvítil vánoční výzdobou. Předvánoční trhy na náměstích lákaly svojí vůní skořice, perníku, svařeného vína a dalších tradičních pochoutek. Místní obyvatelé se předháněli ve zkrášlení svých domů, obchůdků a restaurací. Za předvánoční atmosférou se do tohoto francouzského města každoročně vypraví tisíce lidí z celé Evropy, také naše skupina si to zde jaksepatří užila. Všichni se shodli na tom, že pracovní cesty do Štrasburku pořádané místopředsedou EP Oldřichem Vlasákem jsou vynikající příležitostí k  poznání problematiky, o které se jinde příliš nedozvědí. Navíc osobní účast na plenárních zasedáních a možnost být přímo u zdroje tvorby evropské legislativy je pro každého vždy silným zážitkem. Eva Veselá

Komora veterinárních lékařů ČR zná několik témat, ke kterým má co říct Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) nedávno prošla obměnou svého vedení. Novým prezidentem se stal MVDr. Jan Bernardy. Svou osobu a některé své kolegy ve vedení profesní organizace veterinářů představil na tiskové konferenci. Ta ovšem měla témat mnohem více. Týkala se nejen situace v České republice, ale měla vazbu i na evropskou politiku. Hned prvním tématem tiskové konference byla politika Evropského parlamentu. Do jeho potřebného a v zásadě správného usnesení o zamezení nárůstu nových typů bakterií, které jsou rezistentní na antibiotika, se přidal bod s číslem 16, který by v budoucnu mohl v krajním případě ohrozit zdraví zvířat. Dvě poslankyně totiž předložily pozměňovací návrh, podle kterého by veterinář směl antibiotika pouze předepisovat, ale nikoli ihned apliko-

vat. „V praxi by to znamenalo, že veterinář předepíše antibiotika a chovatel si je pojede koupit do lékárny. Často je tam dostane ve zbytečně velkém množství a zbytek balení pak méně zodpovědný chovatel může bez doporučení veterinárního lékaře aplikovat sám, třeba v  mylné představě, že jde o prevenci. A právě tato praxe nejvíce přispívá k  vytváření rezistentních bakterií,“ vysvětlil situaci prezident KVL Jan Bernardy.

Na tiskové konferenci byla řešena také problematika onemocnění prasečí (mexickou) chřipkou. Prasečí chřipka je ve skutečnosti respirační onemocnění zaviněné podkmenem H1N1 chřipky typu A. Tento typ chřipky se vyskytuje jak u lidí, tak u zvířat. Tyto skupiny se mohou vzájemně infikovat, proto jsou názvy jako prasečí, ptačí či mexická chřipka hrubým mediálním zjednodušením, protože řeší pouze prvotního nositele nákazy. „Současná vlna onemocnění prasečí chřipkou poškozuje chovatele prasat a prodejce vepřového masa. Onemocnění nemá u nás, ale ani v Polsku s  prasaty a tím méně s  vepřovým masem nic společného. Virus nebyl do-

posud v  živých prasatech izolován, což potvrzuje i Český svaz zpracovatelů masa,“ upozornil prezident Bernardy. Veterináři také upozornili na nutnost povinného očkování proti pseudomoru drůbeže, který se nedávno v  České republice objevil. Toto onemocnění, někdy nazývané jako Newcastleská choroba, postihuje domestikovanou drůbež, slepice, krůty, bažanty, holuby nebo křepelky. Vnímavé jsou i kachny a husy, i když jen výjimečně, a dokonce také pštrosi a mnoho volně žijících ptáků. Povinnost očkovat proti tomuto onemocnění prozatím mají v  České republice všechny reprodukční chovy kura domácího a všechny chovy nosnic pro produkci konzumních vajec nad 500 kusů ptáků.

V ostatních chovech je provedení vakcinace pouze doporučována. S ohledem na závažnost nákazy však veterinární komora doporučuje i drobným chovatelům vakcinaci neopomíjet. Dalšími tématy byly například rady, jak se postarat o živá zvířata, která mohly některé děti objevit pod vánočním stromečkem či diskuze o zákazu některých psích plemen z  důvodu jejich agresivity. Komora veterinárních lékařů také připomněla, že se v  letošním roce v Praze uskuteční Světový veterinární kongres, kterého se zúčastní několik tisíc veterinárních lékařů z celého světa. Světová veterinární organizace v  roce 2013 slaví 150 let své existence.

8

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č.1 / 2013

KRÁTCE • V  závěru loňského roku dokončili v  kampusu VUT pod Palackého vrchem výstavbu moderního vzdělávacího komplexu budov pro Fakultu elektrotechniky a  komunikačních technologií. Náklady projektu dosáhly 1,12 miliardy korun. Většinu tvořily příspěvky EU. „Splní se tak dávný sen nás absolventů, že  se jednou fakulta elektrotechniky sestěhuje na  jedno místo,“ komentoval událost rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. • Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek se setkal s Bernardem Bauerem, výkonným členem představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory a jeho pracovním týmem. Bauer ocenil kvalitu odborného vzdělávání v regionu a vyjádřil přání řešit zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných zaměstnanců na širší úrovni. Spolupracovat by prý měly české, německé a rakouské kraje. • Iktové centrum jihlavské nemocnice získalo nové vybavení a lůžka. Za 20 milionů korun nakoupila nemocnice potřebné typy lůžek, monitory s  EEG modulem, ultrazvuky a další přístroje nebo rehabilitační pomůcky. Podle primáře neurologického oddělení jihlavské nemocnice Ondřeje Škody projde ročně jeho oddělením až 750 pacientů s  cévní mozkovou příhodou.

Nejnákladnější projekty najdeme v Brně Ačkoliv se čerpání evropských peněz chýlí programově ke konci, v  Regionálním operačním programu Jihovýchod se budou i letos čerpat peníze na celou řadu projektů. Ovšem ty největší akce podpořené Evropskou unií získaly peníze z  celostátních operačních programů. Řeč je hlavně o výzkumných centrech, které rostou v  Brně a které by jihomoravskou metropoli mohly a měly dostat na špičku v oblasti evropské vědy. Zůstaňme ale nejprve u Regionálního operačního programu Jihovýchod. K loňskému listopadu byla v  tomto programu rozdělena už 92 procenta všech alokovaných peněz. V letošním roce by tak neměl být problém s  rozdělením zbývající sumy. Proplacených a certifikovaných prostředků už je ale méně. Podle informací z  Úřadu RR jsou pro letošní rok v  programu k  dispozici pro žadatele celkem 2,6 miliardy korun. Projektů, které se letos na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje realizují, je celá řada. Tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Dobešová Evropským novinám řekla, že je těžké nějaké akce podtrhovat jako nejvýznamnější. „Všechny projekty mají své opodstatnění, pro dané místo a čas jsou důležité a přínosné,“ uvedla mluvčí. Hlavní část investic půjde do dopravní obslužnosti, zdravotnictví, školství, sociální oblasti nebo cestovního ruchu. Při vyzdvihnutí některých projektů je nutné začít letos realizovaným rozvojem technické a dopravní infrastruktury kolem Pasohlávek. Projekt má pomoci s rozvojem území, ze kterého chce kraj udělat centrum lázeňství na jižní Moravě. V  září byl projekt podpořen téměř stomilionovou dotací.

OPRAVY SILNIC I BAZILIKY Investice navazuje právě na výstavbu lázeňských objektů. „Významným projektem, který zde již od loňského roku probíhá a letos bude ukončen, je výstavba komplexu Moravia THERMAL, multifunkčního aquaparku s wellness službami,“ dodává Kateřina Dobešová. V  září schválil Výbor RR Jihovýchod celkem pět projektů silnic za téměř 270 milionů korun. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce silnice Ivančice – Polánka. Mezi další očekávané projekty patří také nový přestupní terminál v Břeclavi. Město je významným dopravním uzlem regionu a na moderní terminál se zde čekalo už několik let. Až dosud to bylo z  vlaku na autobus půl kilometru. Po dostavbě nového terminálu se vzdálenost sníží na několik desítek metrů. Kompletně hotový bude terminál v roce 2014. Podle místostarosty Břeclavi Jaroslava Parolka počítá město s cenou stavby 120 milionů korun, ve finále by ale mohla být nižší. „Výstavba terminálu podpoří zvyšování podílu veřejné dopravy vzhledem k individuální dopravě na celé jižní Moravě,“ vysvětlila Kateřina Dobešová hlavní význam projektu. I

Největším projektem na území Jihomoravského kraje zůstává výstavba objektů centra excelence CEITEC. zdroj: www.brno.cz na Vysočině budou letos realizovány investiční projekty dotované ROP JV. V Ledči nad Sázavou bude například vybudován nový dům sociálních služeb a v  Třebíči bude zase zregenerována románsko-gotická bazilika, která je na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. POKRAČUJÍ VĚDECKÁ CENTRA Hned několik velkých akcí probíhá v  Brně. Město se pomalu blíží ke svému vysněnému cíli – stát se

vědeckým centrem nejen České republiky, ale i střední Evropy. I v letošním roce pokračuje výstavba objektů Středoevropského technologického institutu (CEITEC), kde se budou zkoumat biomateriály a robotické systémy. Už letos má být dokončena část dalšího výzkumného projektu IT4Innovations. Hotova by měla být stavba Výzkumného centra informačních technologií. „VUT se tímto výzkumným centrem zapíše, společně s ostravskou Vysokou školou báňskou, na světovou mapu superpočítačových center,“ prohlásil rektor VUT

v Brně Karel Rais. Z obřích dopravních projektů na území Brna by se letos mělo začít se stavbou dalšího úseku velkého městského okruhu za tři miliardy korun a pokračovat bude i v loňském roce započatá rekonstrukce kanalizace za 2,2 miliardy korun. „Čtyřicet jedno procento ze všech kapitálových výdajů města je vyčleněno na obnovu kanalizací a vodárenské infrastruktury,“ řekl primátor Roman Onderka. Nové kanalizace se dočkají městské části Bohunice, Tuřany, Žebětín a Ivanovice. Filip Appl

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA KRÁTCE • O příspěvek na spolupráci s  některými vysokými školami mohou žádat podnikatelé z Olomouckého i Zlínského kraje. Jde v  principu o příspěvek z  Regionálního operačního programu Střední Morava na spolupráci podnikatelů a škol v oblasti inovací. Každý podnikatel, který míří k  vytvoření nějakého nového či inovovaného produktu za účelem posílení konkurenceschopnosti či zisku nových trhů, může získat až 5 milionů korun. • Výzvy na rok 2013 jsou naplánovány a schváleny. A mezi nimi i možnost získat dotaci na projekty v cestovním ruchu. Ovšem pouze v případě, pokud žadatelé předloží do konce února kvalitní projektové záměry. „Prostřednictvím sběru projektových záměrů ještě před vyhlášením výzvy jsme se rozhodli ověřit absorpční kapacitu v regionu tak, abychom mohli podpořit co nejefektivnější projekty,“ upřesnil ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík. • Školy, neziskové organizace či hospodářské komory na území Zlínského kraje mohou žádat o dotace na projekty rozšiřující možnosti celoživotního vzdělávání. Radní schválili vyhlášení výzvy k podávání žádostí o dotace z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Úspěšní žadatelé mohou na jeden projekt získat až sedm milionů.

Největší evropský projekt v regionu? Baťův institut Na území Olomouckého a Zlínského kraje budou letos pokračovat investice podpořené ze strukturálních fondů Evropské unie. Peníze půjdou na rekonstrukce silnic nižších tříd nebo na projekty v kultuře či sportu. Vůbec největším projektem (a to nikoliv pouze letos, ale i v historii Regionálního operačního programu Střední Morava) je přestavba bývalých budov areálu firmy Baťa na tzv. Baťův institut. V něm bude nejen sídlo krajské knihovny, ale i galerie a muzeum. Na území obou krajů letos vyroste celkem osmdesát projektů za více než dvě miliardy korun. A to je řeč pouze o projektech podpořených z ROP Střední Morava. Program má přitom ještě co rozdělovat. Na rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje bylo v  tomto programovacím období vyčleněno celkem 17,5 miliardy korun. Do konce roku 2012 bylo schváleno 885 projektů za 16 miliard a na účty příjemců dotací už bylo posláno deset miliard korun. Letos by se mělo rozdělit na přihlášených výzvách cca 1,5 miliardy. Hlavními realizátory akcí budou hlavně velká města – Olomouc a Zlín. Podle ředitele Úřadu RR Ivana Matulíka čerpají tato města peníze z  ROP SM skrze integrované plány rozvoje měst. „Města Olomouc i Zlín měla k  dispozici přibližně po půl miliardě korun, kterou investovala do svých rozvojových aktivit,“ uvedl Matulík. Kromě celé řady akcí na silnicích, náměstích nebo sportovních a kulturních areálech, je největší letošní akcí stavba Baťova institutu. „Z bývalých budov areálu firmy Baťa (budova 14 a 15) vznikne Krajská knihov-

na Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně,“ řekla tisková mluvčí ROP Střední Morava Renata Škrobálková. Podle ní jde o největší investiční akci s dotací programu.

pořená 287 miliony z ROP SM) je stěžejní kvůli tomu, že vede k největší krajské průmyslové zóně, která až dosud trpěla spíše nezájmem investorů. Nová a snad i kvalitní silnice by tak měla nejen pomoci se zaplněním průmyslové zóny, ale i s odlehčením centru Holešova, přes který teď přejíždí velké množství aut. Stavební práce by měly být dokončeny letos na podzim. Z  dalších dopravních projektů Zlínského kraje lze jmenovat zamýšlenou rekonstrukci silnice z Dubu do Tovačova. ROP SM podpoří akci částkou 77 milionů korun.

STIHNE SE NÁDRAŽÍ V OLOMOUCI? Samozřejmě řadu projektů realizují letos i další města. Tak například ve Velkých Losinách na Šumpersku letos dostaví krytý víceúčelový sportovně-rekreační areál s názvem Areál zdraví. Řadu projektů realizují v  Rožnově pod Radhoštěm. Jde například o varovný systém či nový rekreační bazén. Ve Velehradě zase dokončí turistické centrum či novou silnici s parkováním. Z  nákladných projektů, které podpořil některý celostátní operační program, lze jmenovat rekonstruk-

ci vlakového nádraží v  Olomouci. Projekt je kvůli zdržení na samém začátku a kvůli evropským pravidlům musí být dokončen do roku 2015. Opravit se má podchod, modernizovat nástupiště a zrekonstruovat mosty. Akce řízená Správou železniční dopravní cesty je podpořena z  OP Doprava a měla by stát více než 3,2 miliardy korun. „Cestujícím přinese výrazné zvýšení komfortu. Dojde k výstavbě nového nástupiště a rekonstrukci těch stávajících. Stavební firmy zároveň opraví starý podchod,“ řekl již dříve náměstek generálního ředitele SŽDC Petr Šlegr. Filip Appl

KOMPLEX SKORO ZA MILIARDU Není se čemu divit. Dotace na tento projekt, jehož náklady šplhají k  900 milionům korun, činí celkem 486 milionů. Část prostor, do kterých už byly v prosinci umístěny největší muzejní exponáty, by se měla otevřít už na jaře. Zbytek pak na podzim. A co další projekty? Významnou akcí v Olomouci bude dostavba areálu Výstaviště Flóra. Opravena bude i příjezdová komunikace a parkoviště. Vítězná firma nabídla cenu 175 milionů korun, původně se přitom počítalo s  částkou kolem 300 milionů. Velká část oprav má být dokončena letos. Z dokončovaných dopravních projektů je nutné zmínit především dostavbu jihovýchodního obchvatu Holešova ve Zlínském kraji. Stavba za 340 milionů (pod-

Největším projektem podpořeným z ROP Střední Morava je přestavba dvou budov na Baťův institut, kde bude sídlit knihovna, muzeum a galerie. zdroj: www.14-15.cz

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2013

9

Francie: bilance loňského roku Zatímco se píše rok 2013 a jeho hlavním tématem je aktuálně v  Čechách volba nové hlavy státu, naše zpravodajka z Paříže Ilona Mádrová se ohlédla za rokem předcházejícím tak, jak ho viděla v zemi galského kohouta. I v ní loni patřila k důležitým událostem volba nového představitele země. Na začátku loňského roku slavila francouzská kinematografie obrovský úspěch. Černobílý, němý film „The Artist“, „L’Artiste“ neboli „Umělec“, získal pět holywoodských Oscarů za nejlepší film, režii, herecký výkon, hudbu a kostýmy. Po jeho představení na Filmovém festivalu v  Cannes v  roce 2011 byl film následně distribuován do celého světa. To jeho tvůrce Michel Hazanavicius ještě netušil, že shrábne více než stovku ocenění, včetně tří Zlatých Glóbusů, sedm ocenění BAFTA, šest Césarů a koncem února loňského roku pět Oscarů, a tím vstoupí do dějin francouzského filmu. Succes story vypráví příběh George Valentina (Jean Dujardin), herce němého filmu, který se nemilosrdně střetává se začátkem mluveného filmu na konci 20. let. Do jeho života vstoupí Peppy Miller (Bérénice Bejo), mladá herečka na počátku hvězdné kariéry mluveného filmu. Abych zjistila jak příběh skončí, zúčastnila jsem se jeho premiéry. Dav diváků nadšeně aplaudoval s výkřiky „bravo“ a film se stal miláčkem Francouzů. TEROR NA JIHU V  březnu v  zemi panoval strach, neklid a zármutek. Islámský extremista Mohammed Merah chladnokrevně střílel ze skútru na jihu Francie (Toulouse a Montauban). Za devět dnů si jeho řádění vyžádalo sedm lidských životů, z toho tři vojáci, jeden učitel židovské školy, tři děti ve věku 3, 6 a 8 let, přičemž jednu osobu ve věku 17 let vážně zranil. Pro dopadení čtyřiadvacetiletého delikventa alžírského původu vláda musela nasadit elitní jednotky policie RAID. Drama ukončily 22. března usmrcením teroristy. Vzhledem k  tomu, že krveprolití proběhlo pouhé dva měsíce před prezidentskými volbami, strach Francouzů z nárůstu islámských menšin vyvolalo silné nepokoje. Vypadalo to, že pravicová strana s Nicolasem Sarkozym v čele, který ihned zvýšil bezpečnost v zemi, bude výrazně podpořena. Také kandidátka Marine Le Pen a vůdkyně ultrapravicové Národní fronty okamžitě vyzvala k „válce“ proti fundamentalistům. Podle IFOP (Francouzský Institut veřejného mí-

nění) mají Francouzi o islámu čím dál horší představu. Přibližně každý druhý Francouz mu nedůvěřuje (43 % považuje za „hrozbu“) a dvě třetiny z nich vytýká muslimům špatnou intergraci do francouzské společnosti. Způsob, kterým se proplétají sociální problémy (výrazná koncentrace muslimů ve vybraných čtvrtích a školách, ekonomické potíže a nedostatek pracovních příležitostí, rasismus, nedostatečné přijetí některých Francouzů,...) s nábožestvím, způsobuje zapeklitý případ. SOCIALISTÉ ZPĚT V  neděli 6. května proběhlo druhé kolo prezidentských voleb a současně konec napjaté atmosféry v hexagonu. Francouzským prezidentem, v  pořadí čtyřiadvacatým, byl zvolen pro pětileté funkční období François Hollande, a to se skórem 51,64 hlasu. Po sedmnáctileté pauze se socialistická strana dostala znovu k  moci (François Mitterrand). Podle IFOP zvolilo Françoise Hollanda ve druhém kole 86 % muslimů (7 % volilo pravicovou stranu), což není překvapivé, poněvadž islám představuje druhé náboženství v  zemi. Mimo jiné to vychází i z  historie Francie (levicová strana důrazněji bojovala o zrušení kolonií, rasismu a otevřenější postavení v otázkách mnohokulturnosti). K oficiálnímu „au revoir, Sarkozy“, předání funkce a složení slibu došlo 15. května v Elysejském paláci. V porovnání se svým předchůdcem, Hollande chce být „normálním prezidentem“ a žít jako ostatní Francouzi. Cestuje vlaky TGV, nakupuje v  nákupních centrech, zajde na kávu na terasu kaváren, zkrátka nemá důvod se stranit svým občanům. Aby jim byl ještě blíž, snížil si plat o 30 %, a taktéž i svým spolupracovníkům. Zato pravicová strana UMP se třásla v základech. Po odchodu jejího vůdce Nicolase Sarkozyho se o jeho křeslo divoce až kuriózně rvali Jean-François Copé a François Fillon. Až po měsíci zakopali válečnou sekeru a našli prozatimní řešení. Do čela strany byl zvolen Jean-François Copé, ovšem jen do příštích voleb, které proběhnou v období od 1. července do 30. září letošního roku. Hlav-

ním a nezbytným úkolem pro letošní rok je navrátit straně důvěru. Oba politici již podepsali dohodu o hloubkové reformě stanov a vnitřního řízení. SNÍŽENÍ RATINGU Snad nikdy neprojevila místní média mezinárodním ratingovým agenturám takovou pozornost jako právě v loňském roce. Zejména Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch, jejichž výsledky patří k nejspolehlivějším. Nejvyšší udělenou známkou úvěrového hodnocení je „AAA“ a odráží schopnost země uhradit své dluhy, tzn. čím nižší je známka, tím hůře bude trh zemi důvěřovat. Dopadem pak může být vzlétnutí úrokových sazeb za vypůjčený kapitál na trhu, následné snížení státní hotovosti a nárůst dluhu. Nejlepší známkou tří áček se může pochlubit dvanáct zemí, z  toho v  Evropě Švédsko, Norsko, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí, Finsko, Lucembursko. Začátkem roku snížila agentura Standard & Poor‘s Francii rating o jeden stupeň, posléze agentura Fitch upozornila na zranitelnou pozici Francie v  případě zesílení krize. Na podzim padlo úvěrové hodnocení agentury Moody’s, a to snížení na AA1. Rozhodnutí zdůvodnila postupnou ztrátou konkurenceschopnosti, ztuhlostí pracovního trhu, majetku a služeb. Uvedla rovněž nejisté rozpočtové perspektivy z důvodu zhoršení budoucnosti francouzské ekonomiky (Francie má státní dluh kolem 90 % HDP a je kapitálově provázaná s ohroženou Itálií a Španělskem). Agentura Moody‘s požádala francouzskou vládu už v květnu, aby podala jasnější obrázek svého programu, zavedla potřebná rozpočtová a ekonomická opatření ke snížení dluhu. O šest měsíců později Moody‘s sice ocenila vynaložené úsilí nové vlády, ale bohužel k udržení tří áček to nestačilo. Ministr financí Pierre Moscovici ke snížení známky dodal: „Přijímám takové rozhodnutí, i když toho lituji. Jedná se především o potrestání situace, kterou jsme zdědili, a která se za posledních deset let nepřestala zhoršovat“. K  významným událostem loňského roku patří zavedení daně z finančních transakcí. V lednu s nápadem přišel Nicolas Sarkozy, a to ve výši 0,1 % na transkakce s  akciemi a dluhopisy, a 0,01 % pro další finanční produkty. Zákon o nové dani byl ve Francii přijat 1. srpna, a to ve výši 0,2 %. Navýše-

Elysejský palác zažil v loňském roce střídání stráží. Do čela země se v osobě Françoise Hollanda vrátili socialisté. zdroj: Wikimedia Commons ní sazby umožní získat 1,5 miliardy eur, a zároveň jít příkladem pro ostatní evropské země. Nápad inspiroval hned několik evropských zemí i Brusel. Pokud by daň byla uplatňována v rámci EU, mohla by přispět do evropského rozpočtu až 57 miliardami eur. Protože se ale evropská sedmadvacítka společně nedohodla, v říjnu byla vůbec poprvé podána Evropské komisi žádost o tzv. zesílené spolupráci jedenácti členských států EU (podmínkou je účast minimálně devíti členských zemí). Jedná se o Francii, Německo, Belgii, Portugalsko, Slovinsko, Rakousko, Řecko, Itálii, Španělsko, Slovensko a Estonsko. V  prosinci dal Evropský parlament nové dani zelenou (533 hlasy, proti bylo 91 hlas a 32 poslanci se zdrželi hlasování).

A jaké jsou vyhlídky pro letošní rok? Ministr financí Pierre Moscovici potvrdil, že vláda bude v letošním roce intenzivně pracovat na snížení veřejného deficitu na 3 % (do konce letošního roku), i když ekonomové předpovídají jeho propad na 4,5 %. Kriticky vypadá i situace na pracovním trhu. Během příštího půl roku bude zrušeno 75 tisíc pracovních míst. Prezident François Hollande aktuálně řeší osud rafinérské společnosti Petroplus, která zaměstnává 470 osob. Loňský rok předložila obchodnímu soudu v Rouenu bilanci a do 5. února se „musí“ najít nový majitel k převzetí společnosti. Úkolem pro letošní rok je snížení nezaměstnanosti, rozvoj pracovního trhu a profesionálního vzdělání. Ilona Mádrová, Paříž

Nové možnosti cestovního ruchu (nejen) v Krkonoších Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období let 2014-2020. Koncepce byla koncem minulého roku prezentována na Krkonošském fóru cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně. Stát počítá s přímým spolufinancováním projektů zaměřených na rozvoj turismu a s jejich „zabalením“ do podob příběhů, které budou pro návštěvníky atraktivnější. Češi a Poláci, tradiční partneři a sousedé v Krkonoších, uplatňují nové principy v praxi. Smyslem státního návrhu koncepce cestovního ruchu roky je, aby příjemcem financí byly v  budoucích letech destinační managementy. Doposud přichází část peněz, určených na rozvoj cestovního ruchu, od státu a od kraje. „Podle nové koncepce by destinace rozhodovaly na svém území o budoucím uspořádání i marketingu, aby peníze mířily ze zákona přímou cestou do regionů, nikoli jen přes krajské úřady. Takto přijaté peníze budou muset být ze strany regionů v jistém poměru dorovnávány, což vytvoří tlak na větší kooperaci. Na práci v destinacích se bude muset začít víc spolupodílet podnikatelský sektor,“ vysvětlil na Krkonošském fóru Aleš Hozdecký, ředitel odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj. Na návrh nové koncepce se snaží reagovat i státní agentura Czech Tourism. V následujících šesti letech hodlá zemi prezentovat pod titulem „Česko – země příběhů“. Agentura připravila čtyři základní produkty jako hlavní pilíře marketingové strategie: Cesty poznání, Cesty krajinou, Cesty pro zdraví a Kongresy a velké akce. Nový

směr přiblížil ředitel odboru marketingové komunikace Czech Tourismu Marek Mráz: „Přicházíme s ucelenou strategií, jak nově prezentovat ČR doma i v zahraničí. Sdělení o destinaci smícháme do „koktejlu zážitků“, ve kterém zájemce nalezne balíček s ucelenou nabídkou památek, geografických zvláštností, výstav, sportovních aktivit, ale i možností nákupů a podobně. Musíme se v  konkurenci středoevropských destinací zásadně odlišit, proto začneme potenciálním návštěvníkům předkládat zpracované příběhy, které dokážou zaujmout. Ať historické nebo moderní, ať o zrození měst nebo osobností.“ PŘÍBĚH PRODÁVÁ Cílem nové strategie je tedy vytvořit linku motivu k  návštěvě, která bude hosta provázet při celém jeho pobytu. Příběh prodává. Právě v Krkonoších, kde byl nový směr strategie cestovního ruchu prezentován, je přitom množství hledaných příběhů neodmyslitelně spojeno s  polskými sousedy. Toho si jsou vědomi například pracovníci

Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Z hlediska územní působnosti i charakteru sbírek dlouhodobě spolupracují s  muzeem Karkonoskim v  Jelení Góře. Nové projekty, založené právě na principu očekávaných „příběhů“, se daří už uvádět v život s muzeem v polském Boleslawci. „Všechno začalo tím, že jsme před lety chtěli poznat slavnou boleslaweckou kameninu, která se tam po staletí vyrábí a kdysi se dovážela i do Čech, mimo jiné do Krkonoš. Naše spolupráce pak po několika letech vyústila ve velký projekt o cestě řemeslných tradic,“ vypráví ředitelka Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Olga Hájková. LYŽE, BAČKORY NEBO KERAMIKA Stokilometrová cesta vede z  Vrchlabí do Boleslawce a zahrnuje jedenáct zastavení. Každé se vyznačuje určitou řemeslnou aktivitou, tradiční v daném místě. Na české straně v muzeu v Jilemnici je to vývoj lyžování a lyžařského náčiní. Pro vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou je typická výroba bačkorářská a Šindelka v Harrachově se zaměřuje na lesnictví. Pro české turisty je Polsko země méně známá, ale díky této řemeslné cestě mohou poznat u sousedů opravdu zajímavá místa. Například Szklarska Poreba má výrobu skla i v názvu. V Boleslawci je zrekonstruováno muzeum keramiky a je tu stálá expo-

foto:  Správa KRNAP zice věnovaná dějinám výroby kameniny. Všude se přitom návštěvníky snaží do prohlídek aktivně zapojit, tradiční řemesla si sami vyzkouší. Kdo chce trasu projet autem, výlet zabere dva až tři dny. Polskou část cesty je ale lépe absolvovat na kole, tamní krajina je přímo stvořená pro cykloturisty. Kdo by se snad obával, že na trase zabloudí, dobře mu poslouží informační brožura s  popisem jednotlivých zastavení i přehlednou mapou. Projektem řemeslných tradic se vzájemná spolupráce českých a polských krkonošských muzejníků teprve rozbíhá

k vyšším metám: „Volně na něj navazujeme projektem Zahrady živé kultury. Snažíme se oživit tradice prezentované v muzeích. Vybrali jsme pět nejvýznačnějších svátků /Vánoce, masopust, Velikonoce, svatý Jan, dožínky/, které se objevovaly v tradičním církevním a zemědělském roce. Návštěvníkům představíme, jak se tyto svátky slaví u nás a v Polsku. Některé rysy máme společné, další jsou naopak zcela odlišné. Domníváme se, že to bude pro návštěvníky překvapivé a velmi zajímavé,“ shrnuje Olga Hájková. Věra Hofmanová

10

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 1 / 2013

KRÁTCE • Nový dopravní terminál vyroste v Nádražní ulici v Bruntálu. Bude mít tvar prohnutého křídla, pod které se schová čekárna s občerstvením a informačním centrem. Nového  řešení se dočkají autobusová nástupiště  a okolní komunikace, přibude parkoviště, odpočinková zóna a zeleň. Vznik terminálu zajistí evropská dotace 63,2 milionu korun, která pokryje většinu z plánovaného rozpočtu 74,7 milionu korun. Rozdíl doplatí město Bruntál.  • Dopravní experti regionu poznali nové příklady fungování veřejné dopravy a plánování v dopravě v Evropě. Nyní se uchází o prostředky z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na jejich uskutečnění. Stalo se tak díky účasti v evropském projektu PIMMS CAPITAL, jehož projektovým partnerem je Regionální rada Moravskoslezsko. Projekt oficiálně skončil na konci roku 2012, jeho první přínosy mají být viditelné již letos. • Lyžařský areál pod Vysokou horou ve Vrbně pod Pradědem čeká rozšíření. Dvojnásobně se prodlouží sjezdovka s vlekem, přibude objekt s restaurací a parkovištěm, návštěvníci budou moci přijet za zábavou i v létě.  Vše má být připraveno už na zimní sezonu 2013/2014. Evropskou dotaci 32,4 milionu korun na projekt schválila Regionální rada Moravskoslezsko.

Největší projekt je i nejočekávanější Rok 2013 je také posledním, v němž se budou schvalovat dotace na projekty. V moravskoslezském regionu jsou k dispozici ještě přibližně 3 miliardy korun. Doposud volné prostředky poslouží například na modernizaci silnic II. a III. třídy, rozvoj ostravského letiště nebo na investice do rozvoje cestovního ruchu a výstavby cyklostezek. Zda se v roce 2013 podaří uskutečnit také projekt Trojhalí Karolina, záleží hlavně na harmonogramu prací, které komplikují spodní vody. „Nejen díky výši schválené dotace jde o jeden z  největších projektů financovaných z ROP Moravskoslezsko. Je také jedním z těch nejsledovanějších a nejočekávanějších,“ uvedl mluvčí Regionální rady Michal Sobek. Historické objekty takzvané elektrocentrály a ústředny čeká proměna v  zastřešené náměstí, které bude lákat k  odpočinku, na bohatý kulturní program i ke sportovnímu vyžití. „Je to další krok ke zvelebení a oživení centra Ostravy v  oblasti Nové Karoliny. Trojhalí dodá místu společenský rozměr, bude příjemným místem pro setkávání, kulturu a sport. Projekt zachová původní technický vzhled budov podle architekta Josefa Pleskota, dění a náplň objektu budou pestré,“ představil budoucí podobu kulturní památky při schválení projektu primátor Ostravy Petr Kajnar. Záměr obnovy trojhalí je součástí integrovaného plánu rozvoje města Ostrava – Pól regionu, na který má město vyčleněno přes 900 milionů korun

z ROP Moravskoslezsko. Kromě tohoto záměru peníze využívá například na zmíněné cyklostezky podél Ostravice nebo přeměnu Porážkové ulice. „Mám za to, že je to jeden z klíčových projektů Ostravy, nejen svým finančním rozměrem. Trojhalí přímo navazuje na ostatní aktivity v  oblasti Nové Karoliny. Věřím, přispěje k  přívětivější tváři při přeměně centra Ostravy,“ řekl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde přijímají, hodnotí a proplácejí žádosti o evropské dotace. PŮVODNÍ CENA SPADLA NA POLOVINU Celkový rozpočet byl původně stanoven na téměř 340 milionů korun, cena vzešlá z  veřejné zakázky sníží náklady o více než polovinu. Úměrně tomu bude nižší také dotace, původně schválená ve výši 283 milionů korun. Původní harmonogram projektu počítal se začátkem prací ještě v roce 2012. Spodní vody ale mají za následek změny v  projektu, oddálení stavebních prací i otevření, se kterým se původně počítalo v  srpnu 2013. „Jestli to

Historické objekty Trojhalí čeká proměna v zastřešené náměstí, na kterém se budou pořádat i kulturní akce. zdroj: Regionální rada Moravskoslezsko bude ještě letos, zatím není zcela zřejmé,“ dodal Sobek. Také další z projektů, které se letos mají otevírat, jsou nepřehlédnutelné. Jako třeba poslední dvě ze čtyř souprav City Elefant, které budou od března jezdit zejména na trati z  Bohumína do Mostů u Jablunkova. Nebo také nové návštěvnické centrum ostravské zoo, které kromě centra ekologické výchovy nabídne návštěvníkům zahrady také občerstvení v  doposud chybějící restauraci. Pokračovat bude pro-

měna Ostravy, ať už podél břehů Ostravice v  podobě objektů na řece a visutých galerií, otevřením Komenského sadů po revitalizaci, nebo v  dalším řešení dopravního propojení. Hotová by měla být rekonstrukce Porážkové ulice a okolních komunikací a napojení na ulici Českobratrskou. Velmi očekávané je také otevření dalšího úseku cyklostezky Bašky do Ostravice a Čeladné. Znamená, že by se cyklisté mohli už v  létě dočkat zprovoznění dlouho očekávané stezky, po níž se

pohodlně dostanou z krajské metropole Ostravy do Beskyd. Cyklostezku zamýšlenou od devadesátých let se nyní podaří uskutečnit s  pomocí evropských peněz. Stavba se odehrává v  několika fázích. Již loni byl otevřen úsek z  Vratimova do Sviadnova, na stávající úseky přes FrýdekMístek do Bašky navazuje chystaná část. Další úsek realizovaný rovněž s přispěním evropské dotace, protne Ostravu podél řeky Ostravice. Marek Turek

Prílev Rumunov chcú mať Španieli pod kontrolou Európska komisia Španielom odsúhlasila predĺženie sprísnených opatrení pre imigrantov z  Rumunska z  dôvodu zložitej situácie na pracovnom trhu. Po 1. januári 2014 ich voči Rumunom aj Bulharom však musia všetky členské štáty ukončiť. Čas ekonomickú situáciu nevyriešil. Európsky komisár pre zamestnanosť a sociálne záležitosti László Andor priznal, že od zavedenia reštrikcií pre pracovníkov z  Rumunska kríza na španielskom pracovnom trhu problémy ešte viac prehĺbila. Voči pracovníkom z iných krajín, vrátane nových členských štátov Španielsko presadzovalo ústretovú politiku. Príležitosť preniknúť na španielsky pracovný trh Rumuni dostali v roku 2009, po čase ale Španieli svoje optimistické riešenie prehodnotili a v lete 2011 požiadali obmedziť svoj trh práce pre rumunských pracovníkov v  dôsledku jeho vážneho narušenia krízou. Európska komisia im vyšla v ústrety a s platnosťou do konca uplynulého roka umožnila dočasne uložiť obmedzenia na prílev rumunských imigrantov a  pomohla tým odľahčiť beztak presýtený trh práce. Reštriktívne opatrenia sa uplatňovali na pracovné činnosti vo všetkých

odvetviach a  regiónoch, no nevzťahovali sa na rumunských štátnych príslušníkov, ktorí boli zapojení do španielskeho trhu práce pred schválením nariadenia. Štvorpercentný pokles hrubého domáceho produktu v  rokoch 2008 až 2010 Južanov doviedol k  najvyššej miere nezamestnanosti v  EÚ, v  ktorej si odvtedy držia trpké prvenstvo. V  novembri sa pohybovala na úrovni 26,6 percenta, a  hoci predvianočné obdobie prinieslo mierny pokles, možno hovoriť o zlepšení krátkodobého charakteru. NAĎALEJ POD DOHĽADOM V  uplynulých rokoch Španielsko Rumunov lákalo pracovnými príležitosťami najmä v  stavebníctve a  poľnohospodárstve. Bonusom bola tiež skutočnosť, že vďaka vzájomnej jazykovej príbuznosti nemusia rumunskí imigranti

zápasiť s prílišnou komunikačnou bariérou. Po osudnom roku 2009, kedy vláda José Luis Zapatera uľahčila cudzincom prístup na pracovný trh, sa počet Rumunov v  krajine rapídne zvyšoval. Zatiaľ čo v  januári 2006 ich úrady zaznamenali 388 tisíc, v  rovnakom mesiaci o štyri roky neskôr počet vzrástol na 823 tisíc. V  Španielsku momentálne žije približne 913 tisíc Rumunov, čo predstavuje 17 percent z celkového počtu cudzincov a  ide o  najpočetnejšiu prisťahovaleckú komunitu. K  decembrovému rozhodnutiu Španielov pokračovať v  kontrolovanom príleve Rumunov viedli praktické skutočnosti. Miera zamestnanosti rumunských imigrantov vo veku 15 až 64 rokov je 50,8 percenta. Podľa prieskumu zápasia s  pomerne vysokou nezamestnanosťou, až 36,4 percenta si po stratení zamestnania opätovne nemôže nájsť prácu. Pri hľadaní východiska Španieli spoločne s  rumunskou vládou v  máji prezentovali možnosť návratu nezamestnaných Rumunov do vlasti. Rumunskí

predstavitelia apelovali dopytom po zamestnancoch najmä v  textilnom sektore a doprave. Otcom myšlienky o motivovaní nezamestnaných cudzincov, aby si zbalili kufre, bol nedávny premiér Zapatero, no táto možnosť sa týkala občanov pochádzajúcich z  neeurópskych štátov.

Záujemcovia o návrat do vlasti mohli požiadať o  príspevok na spiatočnú letenku, 40 percent z  podpory v  nezamestnanosti im malo byť vyplatených v Španielsku a zvyšok – v domovine. Na oplátku, do Španielska nesmeli pricestovať po dobu troch rokov. Podobné metódy však

rumunskú otázku vyriešiť nepomôžu. Nie žeby si rumunskí imigranti spomenuté výhody nenárokovali, avšak ako európski občania sa môžu pohybovať voľne, čiže do Španielska môžu nanovo zavítať kedy chcú. Dana Miháliková

Ilustrační foto

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 1, vychází 18. 1. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

Zusammenfassung Größte Projekte in Wissenschaft und Verkehr 2013 ist das letzte Jahr des aktuellen Programmzeitraums der Europäischen Union. Der Staat, die Bezirke und Gemeinden werden daher sicher bemüht sein, die EU-Fonds maximal auszuschöpfen. Für die Tschechische Republik steht immer noch ein relativ hoher, möglicherweise zu hoher Betrag zur Verfügung. Obwohl der Start zahlreicher neuer Projekte geplant ist, werden die größten und wichtigsten in den einzelnen Regionen aus dem Vorjahr fortgeführt. Bei den umfangreichsten, aus landesweiten operationellen Programmen finanzierten Projekten handelt es sich um Investitionen in die Verkehrsinfrastruktur und selbstverständlich die sich fortsetzende Errichtung milliardenteurer Wissenschaftszentren. Diese wachsen an mehreren Standorten förmlich aus dem Boden. Gegenwärtig entstehen in der Tschechischen Republik insgesamt sechs riesige Wissenschaftsprojekte für insgesamt 21 Milliarden Kronen. Und welche Projekte werden in diesem Jahr fortgeführt? Eines ist beispielsweise der Superlaser ELI in Dolní Břežany, der bis zu 7 Milliarden Kronen kosten soll. Offenbar erst im Frühjahr beginnen auch die Arbeiten am Wissenschaftszentrum Biocev in Vestec bei Prag. Den Bau für 2,3 Milliarden Kronen realisiert die Akademie der Wissenschaften der Karlsuniversität. In Hruškovy Dvory, einem Ortsteil von Jihlava, entsteht für fast eine halbe Milliarde Kronen das Zentrum für Technologietransfer. Zu den problematischsten und meistdiskutierten Bereichen zählt die Verkehrsinfrastruktur. In der Tschechischen Republik fehlen nämlich nach wie vor Verkehrsbauten mit Schlüsselfunktion. Problematisch ist nicht nur die Finanzierung, sondern auch der Erwerb von Grundstücken und Streitigkeiten mit Umweltschützern. In diesem Jahr soll mit Unterstützung der Europäischen Union das Autobahn- und Schnellstraßennetz Tschechiens um 40 Kilometer anwachsen. Hinzu kommen weitere Dutzende Kilometer neu rekonstruierter Bahnstrecken. Dabei sprechen wir nur von staatlichen Projekten, die meist gerade mit EU-Unterstützung realisiert werden, konkret mithilfe des Operationellen Programms Verkehr. Vor der Eröffnung steht beispielsweise ein Abschnitt der Autobahn D3. Dieser Verkehrsweg soll noch vor der Urlaubssaison um weitere 25 Kilometer verlängert werden. Filip Appl

Großprojekte im letzten Moment Mit dem Feuerwerk in den ersten Sekunden des neuen Jahres 2013 traten die EU-Länder in die letzte Etappe des Programmzeitraums 2007–2013 ein. In der Slowakei ist im letzten Augenblick noch der Anlauf einiger großer Investitionsprojekte, insbesondere im Verkehr, geplant. „In diesem Jahr wird in der Slowakei mit dem Bau von fast 80 Autobahnkilometern begonnen. Das ist ein Mehrfaches dessen, was in den Vorjahren gewöhnlich in Angriff genommen wurde. Auch deshalb können wir mit Optimismus feststellen, dass die Verbindung zwischen Bratislava und Košice unter günstigen bzw. optimalen Bedingungen bereits 2018 fertig sein wird“, schrieb Verkehrsminister Ján Počiatek für die Tageszeitung Hospodárske noviny. Den Bau von Autobahn- und Schnellstraßenabschnitten will das Verkehrsressort in mehreren Regionen in Angriff nehmen. Dazu gehören selbstverständlich auch Teile der Autobahn D1, die nach ihrer Fertigstellung zu einer Verkehrsader quer durch das Land werden soll. Das Problem der Verkehrsinfrastruktur in der Slowakei ist nicht nur die Errichtung des Autobahnnetzes oder der unzulängliche Zustand der Verkehrswege. In den Städten konkurriert dem individuellen Autoverkehr der öffentliche Nahverkehr, welcher aber nur schwer neue Klientel findet. Am größten ist das Problem mit dem öffentlichen Nahverkehr in der Landeshauptstadt. Bratislava ist die einzige Hauptstadt der Region, in der bislang keine einzige moderne Niederflurstraßenbahn verkehrt. Veraltete Oberleitungsbusse durchlaufen fortwährend Reparaturen und Modernisierungen, ganz zu schweigen von der Tatsache, dass es den städtischen Verkehrsbetrieben akut an ihnen fehlt. Das soll sich durch den Kauf von 30 Straßenbahnen und 80 O-Bussen bald ändern. Große Projekte werden aber auch außerhalb des Verkehrsbereichs umgesetzt. Hunderte Millionen Euro sollen zudem in die ansonsten unterfinanzierte Wissenschaft und Forschung fließen. Die Slowakische Technische Universität (STU) hat bereits konkrete Projektentwürfe beim Schulministerium eingereicht. Die Schule plant die Errichtung von insgesamt drei universitären Wissenschaftsparks mit auf Spitzenniveau ausgestatteten Labors. 2013 ist das letzte Jahr des aktuellen Programmzeitraums. In der Luft hängen noch ca. 8 Milliarden EUR, die das Land möglicherweise unnötig einbüßt. Die Beamten sollten die Bewilligung weiterer Projekte daher nicht auf die lange Bank schieben. Ivan Belko

11

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

EN č. 1 / 2013

Largest projects can be found in science and transport As 2013 is the last year of the current programme period of the European Union, it can be anticipated that the central government, regions and municipalities will strive to draw European funds as fast as possible. Indeed, relatively large amounts of money are still available. Actually – maybe too large. While many new projects should commence this year, the regions still continue to implement the largest and most important ones that were initiated in the past years. What specific projects will be implemented in the Czech Republic this year? The largest projects, financed from central operational programmes, include primarily investments into transport infrastructure and, of course, the ongoing construction of scientific centres worth billions of crowns. Several such centres are being built in the Czech Republic. Six huge scientific projects are currently under development at a total cost of CZK 21 billion. And which projects will continue this year? For example – the ELI superlaser in Dolní Břežany, costing up to seven billion crowns. Work is also expected to commence this spring on the construction of the Biocev science centre in Vestec u Prahy. This construction project, worth 2.3 billion crowns, is managed by the Academy of Sciences and Charles University. The Technology Transfer Centre is being constructed in Hruškovy Dvory in the city of Jihlava at a cost

of almost half a billion crowns. The work should be completed this year. Completion of the Regional Centre of Advanced Technologies and Materials (RCATM) in Olomouc is also envisaged; a research centre focused on the energy performance of buildings is being built by the Czech Technical University within the complex of the former Poldi Kladno industrial enterprise. The most problematic and most discussed areas include transport infrastructure. Indeed, the Czech Republic still lacks key transport structures. The problem lies not only in finances, but also in the acquisition of land and disputes with environmental protection organisations. The Czech network of motorways and high-speed highways is expected to be extended by 40 kilometres with the assistance of the European Union this year. A further dozens of kilometres of newly refurbished railway tracks will also

be put into operation. And these are only government projects, most of which are implemented with support from the EU, specifically through the Operational Programme “Transport”. Among other things, a new section of the D3 motorway will be opened this year. The motorway should be extended by 25 kilometres before the summer holidays. The projects under preparation can also be viewed through the prism of the individual regional operational programmes. For example, the Bata Institute in Zlín will be the most expensive project completed within the Central Moravian Regional Operational Programme this year. “The former buildings of the Bata enterprise will be transformed into František Bartoš Regional Library, the Regional Gallery of Fine Arts and the Museum of Southeast Moravia in Zlín,” said Renata Škrobálková, the spokesperson for the Central Moravian Regional Operational Programme. While some regional operational programmes are slowly being wound up, for others this year will be rich in new projects and allocation of money. These programmes include, for example, the Moravian-Silesian ROP, which still has three billion crowns available for allocation. Filip Appl

Last-minute major projects The fireworks celebrating the first seconds of New Year 2013 also marked the beginning of the last stage of the 2007-2013 programme period in the countries of the European Union. Slovakia plans to begin several major investment projects, mainly in transport, in the dying minutes of this period. “The construction of almost 80 kilometres of motorways will be commenced in Slovakia this year. This is many times what we managed to begin in the previous years. Thus, we can optimistically claim that, under optimum conditions, the interconnection of Bratislava and Košice could already be finished in 2018,” said Ján Počiatek, the Minister of Transport, for the Hospodárske noviny daily. The Ministry intends to commence construction of various sections of motorways and high-speed highways in several regions. Of course, they include parts of the D1 motorway – once completed, this motorway should become the backbone highway route in Slovakia. “This year we plan to dramatically increase the amount of money allocated for the construction of motorways and high-speed highways,” Mr Počiatek further noted for Hospodárske noviny. The construction of practically all the new sections will be co-financed from European funds. Slova-

Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel

kia will thus pay only 15 % of the total eligible construction costs of the new routes. However, the problems of the Slovak transport infrastructure lie not only in the incomplete motorway network and unsuitable condition of roads. Public transit systems strive to compete with individual transport in cities, but they have so far been struggling to find new clients. The most pressing public transport issues are those in the Slovak capital. Bratislava is currently the only capital in the region that operates no modern low-floor trams. The obsolete trolleybuses are constantly being repaired and refurbished, not to mention that the fleet of these vehicles available to the public transport company is absolutely inadequate. However, this is about to change. Thanks to abandoning the spectacular project of construction of a railway tunnel and, consequently, also an underground station in one of the transport nodes in the broader city

centre, funds are available for acquisition of new means of transport for the public transit system. Altogether, this should include 30 trams and 80 trolleybuses. Major projects will, however, also be implemented outside the transport sector. Hundreds of millions of Euros should be invested in the otherwise underfunded science and research. The Slovak University of Technology (SUT) has already submitted draft projects to the Ministry of Education. The university plans to establish a total of three university science parks with topnotch laboratories. Two of them should be in Bratislava and should focus, among other things, on information and communication technology, nanoelectronics and industrial biotechnology. It is anticipated that the third one will be located in Trnava, where students and researchers would deal with material engineering, ion and plasma technologies. 2013 is the last year of the current programme period. Approximately 8 billion Euros remain to be allocated and the country could easily lose this sum. Officials should not leave the approval of further projects until the last moment. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Křižíkova 1/332, 186 00 Praha 8 | metro Florenc B C Tel +420 224 815 856 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ Les plus grands projets concernent la science et les transports L’année 2013 est la dernière année de la période de programmation actuelle de l’Union européenne, et l’on peut penser que l’État, les régions, mais aussi les communes s’efforceront de puiser un maximum dans les fonds européens dans lesquels une somme relativement élevée est encore disponible pour la République tchèque. Une somme peut-être même trop élevée. Et même si le lancement de toute une série de projets s‘approche, les plus grands et les plus importants dans les différentes régions étaient déjà en cours l’année dernière. Les projets les plus gros, financés dans le cadre des programmes opérationnels nationaux, sont dominés par les investissements dans les infrastructures de transport et, naturellement, la poursuite de la construction des centres scientifiques à hauteur de plusieurs milliards. Ceux-ci poussent en plusieurs endroits en République tchèque. À l’heure actuelle, dans le pays, six énormes projets scientifiques au total, pour un budget de 21 milliards de couronnes tchèques (CZK), sont en cours de création. Et quels sont les projets qui se poursuivent cette année? Citons par exemple le superlaser ELI, à Dolní Břežany, qui doit coûter près de sept milliards de CZK. Ce n’est probablement que cette année au printemps que seront aussi initiés les travaux pour le centre scientifique de Vestec, près de Prague. Le chantier de 2,3 milliards de CZK est réalisé par l’Académie des sciences et l’Université Charles. En outre à Hruškové Dvory, à Jihlava, le Centre pour le transfert des technologies (Centrum pro transfer technologií), d’un peu moins d’un demi-milliard de CZK, est en cours d’édification. Parmi les domaines les plus problématiques et les plus discutés figurent les infrastructures de transport. La République tchèque manque en effet toujours d‘infrastructures clés. Le problème est non seulement de trouver les moyens financiers de les réaliser, mais aussi de racheter les terrains nécessaires ou encore de gérer les litiges avec les défenseurs de l’environnement. Cette année, avec le soutien de l‘Union européenne, le réseau des autoroutes et voies rapides devrait s’agrandir de 40 kilomètres en République tchèque. Sans oublier plusieurs dizaines de kilomètres de voies ferrées restaurées. Pour ne parler que des projets d’État, dont la majorité est réalisée précisément avec le soutien de l’UE, et concrètement par le biais du programme opérationnel Transports. Une nouvelle section sera par exemple ouverte sur l’autoroute D3. Avant les vacances d’été, la route devrait être prolongée de 25 kilomètres. Filip Appl

De grands projets à la dernière minute Avec les détonations du feu d‘artifice dans les premières secondes de la nouvelle année 2013, les pays de l’Union européenne sont entrés dans la dernière étape de la période de programmation 2007-2013. En Slovaquie, il est prévu de lancer au dernier moment plusieurs grands projets d’investissement, en particulier dans les transports. « Cette année, en Slovaquie, quelque 80 kilomètres d’autoroute vont être construits. C’est plusieurs fois ce qui a pu généralement être commencé au cours des années précédentes. Et de ce fait, je peux avec optimisme annoncer que la liaison entre Bratislava et Košíce sera, sous réserve de conditions optimales et favorables, achevée dès 2018 », a indiqué le ministre des Transports Ján Počiatek au journal Hospodárske noviny. Le ministère des Transports prévoit de construire des sections d’autoroute et de voies rapides dans plusieurs régions. Les sections de l’autoroute D1 sont bien sûr concernées, l’autoroute devant, une fois achevée, être l’artère routière traversant le pays. Les infrastructures de transport en Slovaquie ne souffrent pas uniquement du non achèvement du réseau d’autoroutes ou de l’état insatisfaisant des routes. Dans les villes, les transports en commun s‘efforcent de concurrencer le transport automobile individuel. Mais les nouveaux clients sont difficiles à trouver. Le problème majeur dans les transports en commun municipaux concerne la capitale du pays. À ce jour, Bratislava est en effet la seule capitale de la région où pas même un seul tramway moderne à plancher bas ne circule. Les vieux trolleybus sont en permanence soumis à réparation et modernisation, sans oublier que la société des transports en commun municipaux en dispose en nombre vraiment insuffisant. Cela devrait toutefois changer avec l’achat de 30 tramways et 80 trolleybus. De grands projets vont en outre être réalisés également dans d’autres secteurs que celui des transports. Des centaines de millions d’euros devraient être investis aussi dans la science et la recherche, deux branches habituellement sous-alimentées. L’Université technique slovaque (Slovenská technická univerzita) a d’ores et déjà présenté au ministère de l’Éducation des propositions concrètes de projets. L’école envisage de créer trois parcs scientifiques universitaires dotés de laboratoires de pointe. L’année 2013 est la dernière année de la période de programmation actuelle. Quelque 8 milliards d’euros sont encore disponibles, et il se peut que l’État passe bêtement à côté. Les fonctionnaires ne devraient donc pas attendre le dernier moment pour valider les nouveaux projets. Ivan Belko

12

EN č. 1 / 2013

130015_Inzerce_276x409_ZIMA_KN.indd 1

INZERCE

16.1.13 9:25