Zdeněk Velíšek Bude mít EU po dluhové krizi novou podobu? žargonu O novém neblahém termínu evropského Evropské horizonty, strana 3
Dalibor Carda, PetrPutnová Kajnar Vladimír Nekvasil, Anna Rozvoj měst očima zástupců municipalit Akademik a politička k tématu měsíce Komentáře, K tématu, strana 2 3
Libor Rouček, Oldřich Vlasák Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek a Jaroslav Naši zástupci vPaška EP o krizi eurozóny Co na to europoslanci, 4 Skotska Nobelova cena pro EU astrana odtržení Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 11 10 / 2011 2012
ročník 8 9
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena €
Krize kosí evropské Nejvýkonnější laser vlády bude u nás
Publicistika, strana44 Publicistika, strana Archeopark vyroste Hřebčín možná ve Všestarech dotace získá
Oldřich Vlasák, výkonný prezident Rady evropských obcí a regionů, místopředseda Svazu měst a obcí pro evropské záležitosti Marcel Chládek, V stínový programovém obdobíza2007ministr školství ČSSD 2013 je pro města otevřena možnost dosáhnout na dotace v zásadě ve téměř všech každý operačních Média jsou den programech. Města plná toho, jaké mámohou Česká čerrepat evropské dotace při na moderpublika problémy čerpánizaci infrastruktury, ní těchdopravní eurodotací, které adochranu životního prostředí, ministruje ministerstvo školzvyšování zaměstnanosti, podství, mládeže a tělovýchovy poru vzdělávání a výzkumu, (MŠMT). Jedná se tedy jak podnikání, rozvoj cesopodporu Operační program Vzdělátovního využití kulturvání proruchu, konkurenceschopního dědictví, sociální nost (OP VK),projekty tak Operační integrace,Výzkum sociální aa vývoj zdravotní program pro služby apod. Teoreticky tak inovace (OP VaVpl). Obajetyto paleta evropských na operační programydotací vykazuzlepšení kvality obyvají vysokou míru života neúspěšnostelave městech téměř ti základních chyb neomezepři jejich ná, prakticky jsou však města administraci. Česká republičasto vypsanými ka takomezena – v případě OPVK vý– s zvami, množstvím prostředků, velkou pravděpodobností příkteréo desítky jsou na miliard jednotlivé projde korun. jektyje,alokovány, Kde jak se říká,možnostmi zakopaný kofinancování a hlavně tím, co pes? Jsem přesvědčen, že na již mají hotovéškolství, a co potřebují ministerstvu které udělat. Městanečerpá, přitom stále poeurodotace jak má, financovat atřebují to zřejmě proto, především že je čertzv. tvrdé, pat neumí.infrastrukturní Za bývalého promijekty. Potřebují opravit se silnice, nistra Josefa Dobeše lidé chodníky, vybudovat parkovací na odboru, který eurodotastání, zkrášlit náměstí, revitace administrativně zastřešulizovat bývalé či je, střídali jakoprůmyslové svatí na orvojenské které Petra chátloji. Dnes,objekty, za ministra rají, vyřešit odpadních Fialy to neníčištění o nic lepší. A přivod, snížit znám se, žehluk jsemčidozefektivnit něj vkláodpadové Infradal určité hospodářství. naděje. Abych byl struktura však není spravedlivý, je zdaleka řada projekjedinou definovanou potřebou. tů, které se povedly. NapříNa významu získávají měkké, klad výzkumné středisko pro „nadstavbové“ nebo superlaser ELI,aktivity biomedicíndůrazcentrum na strategické plánování. ské Akademie věd Právě bez strategického ČR BIOCEV a řada dalších.pláJe nování budoužeevropské peníze však škoda, nebýt eurodoutopeny v momentálním tací, mohli bychom si pocitu o popotřebnosti té které investice. dobných projektech na území Města společně s venkovskými České republiky nechat jen obcemiPravicové realizují necelou polovizdát. vlády od roku nu projektů (počátkem letošní2006 pravidelně snižují přího roku to bylo 45,1 % projeksun peněz ze státního roztů), nado celkové se však počtu vědy aalokaci výzkumu, což podílí zhruba necelou pětinou je citelně znát. Eurodotace prostředků (příjemcům z řad jsou tedy velmi významnou obcí bylo proplaceno 16,0 % ze podporou, která umožňuje, všechvynikající proplacených prostředků). aby jméno a meziEvropskévěhlas dotace české jsou důležitou národní vědy nesoučástí kapitálových výdajů zanikly. obcí a měst, přičemž tvoří zhruba třetinu těchto výdajů. (pokračování na straně 2)
Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU. kámen začala v říjnu stavba vědeckého centra, které vyroste v Dolních Břežanech u Prahy. Součástí foto: REUTERS/Remo Casilli Poklepáním na základní centra, jehož stavbu odstartoval premiér Petr Nečas, bude i nejvýkonnější světový laser pro výzkum ELI Beamlines. Tento projekt je spolufinancován za pomoci evropských prostředků a předpokládá se, že první výzkumné plody by přinesl už za dvaapadesát měsíců. zdroj: vlada.cz
Města chtějí spolurozhodovat Staví se vědecká centrapolitiky za miliardy o budoucnosti kohezní Podpora vědy, výzkumu a inovací samozřejmě patří mezi stěPodpora městEvropské je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní žejní témata unie, protože jde oodvětví velmi důlepolitiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velkáa města jsou žité pro hospodářský růst, konkurenceschopnost zaměstnaekonomickými centry, vytvářejí zaměstnanost a podponost. V souvislosti s tímkterá by podle současných dokumentů sedmrují vědu aměly výzkum. Trápí je nejpozději ale také řada problémů: mnohdy advacítky členské státy do roku 2020 začít inneúnosnádodopravní problémové životní prostředí, vestovat výzkumuzatíženost, a rozvoje tři procenta svého HDP. Třetina vytlačování sociálně slabých obyvatel určitých by přitom měla jít z veřejných rozpočtů do a dvě třetinyměstských pak z pročástí či kriminalita. tyto problémy chtějí města řešit větším středků soukroméhoIsektoru. zapojením do budoucí podoby kohezní politiky EU. Takový cíl (zařazený do projektu statistického úřadu sice celkové cent celkového na polina vědu rozpočtu v ČR v loňském Že jde o velmi důležitou oblast výdaje lakonicky nazvaném Unie inovatiku vzrostly soudržnosti Evropské o jednu pětinu,unie. ale v podpory, dokládají i Evropské finanční roce cí) by měl podle odhadů Hlavní částis ostatními z tohoto finančního evropskýčástky,přinést které byly na 3,7 rozvoj měst porovnání unie kolem milionu objemu projekty obnovy státy,jdou dávánaČesko do této obvyčleněnypracovních v jednotlivých ope- mi nových míst. Roční měst podprůměrné a venkova a také na ekoločástky. Souračníchbyprogramech. Pro období HDP pak mělo narůst až o lasti gičtější firmy městskou dopravu. A do sice vědu podporu2007miliard – 2013 suma vy- kromé 800 eur.celková Pokud chce Česká jakých oblastí nejčastěji investují ale financují hlavně sektory, na hrazená nacíl, tuto oblast překračuje republika který jí dala Evrop- jí, města v se České republice? Nejnádá nějakým způsobem 21 miliardu eur bude v celé Evropské ská unie, splnit, muset ještě kterých kladnějšíVloni a nejčastější tak poslalyprojekty do tounii. To Podle představuje přes šest pro- vydělat. zabrat. informací Českého
hoto odvětví 43 miliardy korun. jsou ty doškoly městské Vysoké pakinfrastruktury. 15 miliard a Příliš nezaostává ani která výzkum ústavy Akademie věd, bojujea životní prostředí, vzdělásinovace, osekáváním rozpočtu, něco přes vání a samozřejmě 12 miliard korun. „Zezdravotnictví. zahraničních Často na se vědu objevují také poprvé projektyv zdrojů a výzkum v oblasti jako třebazdroje opraroce 2011kultury převážily veřejné vy divadel a kulturních památek (6,1 miliardy) nad soukromými na území „Díky evropským zdroji (4,7 měst. miliardy korun), což nadotacím se městům daříčerpání zlepšovat svědčuje vydatnějšímu fikvalitunaživota obyvatel, ale nancí vědu asvých výzkum ze struktaké celkového prohláturálních fondůprostředí,“ EU,“ stojí ve zprásilaČSÚ. Markéta Reedová, ředitelka vě Je zřejmé, že peníze z evCentra pro strukturálních regionální rozvoj ČR, ropských fondů které nyní je zprostředkujícím jsou stěžejním zdrojemsubfijektem pro vědeckých Integrovanýprojektů. operačnancování ní program. „Opravená Ačkoliv byl loňský nárůstnáměstí peněz a nové parky se znovu na věduměstské poměrně vysoký, stále stávají přirozenými životo nestačí na splněnícentry evropských
cílů. V současnosti tvoří výdata na měst, kam jen mohou občané bez je výzkum necelá dvě proobav vyrazit trávit navíc svůj volný čas.“ centa HDP. Pokud vezmeme Reedové se i návštěvníci vPodle potaz, že se objem evropských měst budou jistě rádi vracet do dotací sníží, je zřejmé, že vytáhpříjemného prostředí, kdeprocennebunout podporu vědy na tři douHDP muset kličkovat rozbitých ta bude v doběpo škrtů velmi chodnících a vyhýbat se neudržotěžké. vaným křoviskům. V NOVÉM PROGRAMU IPRM JSOU KLÍČOVÉ, 80 MILIARD EUR MÍNÍ MINISTERSTVO Různorodé reakce navíc způsobil Na evropské úrovni existuje návrh výdajů státního rozpočtuněna kolik pro iniciativ, které pomáhají vědu příští rok. Ten sice počítá v investování a zavádění směstům posílením aplikovaného výzkuté kouzelné „trvale udrmu, ale také sformule výrazným rozpočtožitelný rozvoj“. Akademie věd. vým oslabením
Národní v Kladrubech Do koncehřebčín letošního roku bude nad Labem je klenotemVšestasvého ve východočeských druhuunejenom Čech, rech Hradce východních Králové otevřen jeho význam pravěku. přesahujeJeho i hranice Archeopark vystátu. Bohužel pobudování přijdevelmi na nutně 45 miliotřebuje peníze na rekonstrukci nů korun, přičemž téměř čtyřijednotlivých objektů, které ho cet milionů půjde z evropských tvoří. Jeho předchozí o fondů. Archeopark mážádost zajímaevropské které na by jeho mu vou histoiidotace, – s nápadem opravy umožnily zároveňa tak vybudování přišli astudenti pepomohly v katedry dlouhodobém snažedagogové archeologie ní o zápis hřebčína do seznamu Univerzity Hradec Králové, kteří dědictví Unesco, bylabudou vyřazena se na provozu parku také kvůli chybám v přípravě. se podílet. V parku si budouTeď moci ale naskýtá šance přece jenom na návštěvníci prohlédnout pravědotace dosáhnout. kou jeskyni, pohřební komoru, prohlédnout si repliky nástrojů z té doby nebo studovat kopie arZahraničí, strana cheologických nálezů. 3
Ekologické chování ve Francii
Publicistika, strana 13 Chorvatská překážka – Lublaňská banka
(pokračování na straně 3)
zdroj: Dragan Matić - CROPIX
Slovenské veda mestá a obce sú Slovenská a výskum je krajšie na vzostupe najmä vďaka eurofondom História dokazuje, že viacero slovenských vedcov stálo za veľkými objavmi svojej doby. Mnohé vynálezy a princípy ich fungovania predstavovali odrazový mostík pre ešte dokonalejšie Jozeftvár. Petzval, Mestá a obcetechnológie. na SlovenskuNapríklad dostávajú novú Stačí konštrukvypracovať tér fotografických objektívov, zákony, ktorými sa kvalitný projekt a peniaze z Bruseluobjavil môžu prúdiť na námestia a periadi optika dodnes. Ján Bahýľ už na konci 19. storočia exšie zóny v rámci Regionálneho operačného programu (ROP) v opaperimentoval s prvými prototypmi helikoptéry. Jozef Murtrení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo gaš bol prvým človekom svete, ktorý uskutočnil prenos pôdohospodárstva a rozvojana vidieka zverejnilo štatistiku čerpania hovoreného slova rádiovým spôsobom. A asi 580 najznámejším o nenávratný finančný príspevok. Tvorí ju takmer zazmluvneslovenským vynálezom je programovom padák skonštruovaný Štefanom ných projektov. V aktuálnom období 2007-2013 má Baničom. samospráva k dispozícií takmer 514 mil. eur. Do konca septembra z tohto balíka nakontrahované projekty tvorili už 80 %. Tieto čísla svedčia tom,že žezlatá slovenské mestá a obce aktívne a chcú sa zmeniť. nickejsú finančnej podvýživy nie Môže saozdať, éra slovenského výskumu dávno pominula. je najvhodnejším prostredím pre naOSlovensú teda pôsobiacich okrajové zóny. peniaMožno je toROP spôsobené spoločenPodmienky stanovujú na čo vedcov Prostriedky súperia vyčlenené na ze z eurofondov mestá skými politickými premenami možno afinancie použiť. Zveľaďu- sku. výskum v minulom roku a obcea zo siedmich samosprávpočas uplynulého storočia. Ale vývoj jú sa presne definované centrálúroveň 0,68hry % HDP. Tzv. nych krajov. Mimo je ekonoani dnešný stav „Mimo slobodyzáujmu“ a chro- dosiahli ne časti sídiel.
Lisabonská stratégia odporúčala do roku 2010 dosiahnuť úroveň financovania na úrovni 3 % HDP. aj napriek nepriaznivémickyNo najzdatnejší Bratislavský mu stavu financovania tohto násamosprávny kraj. Najaktívnejkladného odvetvia je slovenská šími sú v Nitrianskom a Prešovveda výskum na vzostupe. skomakraji. Najmenej sa darí Trnavskému kraju. EUROPOMOC ZA VIAC AKO MILIARDU PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ AJ JESENNÉ PRECHÁDZKY Vedecký výskum je finančne ATRAKTÍVNEJŠIE veľmi náročný. Slovensko má možnosť pomoc Pred vyšečerpať rokom začaliprostredv Spišníctvom v etapou rokoch skej Novejeurofondov Vsi s treťou 2007 - 2013 v objeme približrekonštrukcie námestia od ne 1,2 kpt. miliardy na podporu parku Jánaeur Nálepku až po výskumných projektov v rámci radnicu. Hluk, neporiadok, iné
Operačného programu Výskum a vývoj. Operačný program je rozdelený do viacerých opatrení zameraných na apodporu vývojaalea komplikácie obmedzenia výskumu a budovanie infraštrukstáli za to. Oprava cesty, veľkotúry a vysokých škôl na rysý inštitúcií tri metre široký chodník území celéhoúprava Slovenska. pre peších, parkovacích Využitie naozaj miest vfinančnej centre –pomoci to jejerealita rozsiahle. dnešnýchVeľká dní,časť ktorú si užívajú prostriedkov je nielen miestni obyvatelia, ale aj alokovaná na výskum v zdravotnícnávštevníci. tve, ale nájdu sa medzi nimi aj proVýraznú finančnú pomoc – jadro85 % jekty zvyšovania bezpečnosti zvoenergetických celkových nákladov mil. zariadení1,65 pri seizeur získali z eurofondov, desiatimickej aktivite, výskum tréningomi percentami prispel štátny rozvých metód pilotov s využitím lepočet sa podieľalo teckýcha mesto simulátorov či vývojzvyšuninými piatimi percentami. verzálnej HD video platformy. (pokračovanie na strane 2)
Obě jsou to země bývalé federativní dopisovatelka republiky Jugoslávie. Naše z Francie Zatímco Slovinsko už v EUjedje, Ilona Mádrová si vybrala Chorvatsko se témat snaží stát se členo z hlavních nedávného nem. JehoG20, snahukterý ale může zmasummitu se kromě řit spor, který tyto dvě ekonomiky zabýval takébalkánživotské země mezi sebou Příním prostředím. Právěvedou. pohledem činou sporu je Lublaňská banka, ekologa se pokusila podívat na konkrétně penízeado ní kdysi vloživot Francouzů jejich chování střadateli. Slovinsko převžené tomto směru. Mimo jiné píše, vedlo její majetek Nové Lubže propagace vzorudo ekologického laňské banky a závazky bankovchování naučila obyvatele země ního domu mimo jeho území zůtéměř automatickým ekologicstaly gestům. „na staré adrese“. O peníze kým tak přišlo zhruba 130 tisíc Chorvatů a mezi oběma zeměmi vzniINZERCE kl spor. Bližší podrobnosti o něm a jeho vliv na případné přijetí Chorvatska do EU přináší článek naší balkánské spolupracovnice Sanely Kurtek.
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 10 / 2012
Slovenská veda a výskum je na vzostupe (pokračovanie zo strany 1)
Výška dotácií na schválené projekty sa pohybuje vo väčšine prípadov v miliónoch eur. Medzi úspešnými žiadateľmi o eurofondy sú aj školy. Kým Univerzita Komenského získala 6 miliónov eur na zriadenie Kompetenčného centra pre výskum a vývoj v oblasti molekulárnej medicíny, Slovenská technická univerzita v Bratislave získala 6,7 milióna eur na zriadenie Kompetenčného centra inteligentných technológií pre elektronizáciu a informatizáciu systémov a služieb. ÚRODNÁ AKADEMICKÁ PÔDA Výskum vedy a techniky je na Slovensku pomerne úzko spätý s univerzitami. Korene technického terciárneho školstva na Slovensku siahajú až do 18. storočia. Už v roku 1762 bola v Banskej Štiavnici založená Banská akadémia. Stala sa tak vôbec prvou vysokou školu v Európe, kde sa aj technické vedy vyučovali univerzitným spôsobom. Slávna akadémia vydržala v banskom meste 150 rokov. Dnes tu má detašované pracovisko Slovenská technická univerzita v Bratislave (STU). Práve STU sa dá pokladať za jednu z najpokrokovejších univerzít na Slovensku. Tento rok sa ako vôbec prvá slovenská vysoká škola umiestnila v rebríčku najlepších 200 univerzít v oblasti počítačových vied. STU spravuje viacero výskumných centier nazývaných Centrá excelentnosti. V nich sa, okrem iného, vyvíjajú SMART technológie, služby a systémy na zlepšenie ochrany zdravia a diagnózu chorôb; diagnostikujú a obrábajú sa v nich materiály; skúmajú sa obnoviteľné a trvalo udržateľné zdroje; skúmajú a vyvíjajú špeciálne biochemikálie. Slovenská technická univerzita v Bratislave je taktiež zapojená do
viacerých medzinárodných programov. Medzi ne patrí aj COST, najväčší európsky koordinačný orgán pre výskumné aktivity v 35 krajinách starého kontinentu. STU sa tu zapája do projektu Európske prístupy k odhadu návrhových prietokov, na ktorom spolupracuje viacero inštitúcií a univerzít z viac ako tucta krajín. Okrem tradičného „rivala“ v podobe najstaršej a najväčšej slovenskej univerzity, Univerzity Komenského, má STU aj jedného menej nápadného konkurenta. Fakulta priemyselných technológií Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka so sídlom v Púchove je svojím spôsobom unikátom. „Vznik fakulty iniciovala výrobná sféra regiónu Púchova, ktorý je jednou z najpriemyselnejších oblastí Slovenska s koncentráciou strojárskeho, gumárenského, sklárskeho, textilného a automobilového priemyslu. Deficit v zabezpečovaní ľudských zdrojov v spomenutých odborných oblastiach mala vyplniť prípravou odborníkov práve Fakulta priemyselných technológií v Púchove,“ uvádza vysoká škola na svojej internetovej stránke. Prioritou fakulty je úzka spolupráca s miestnymi podnikmi, ku ktorým sa radia Matador, Makyta a niekoľko ďalších. „V rámci tejto spolupráce sa riešia projekty pre potreby výrobných podnikov, pričom každý docent a profesor fakulty je zodpovedným riešiteľom aspoň jedného projektu. Témy všetkých diplomových prác sa zadávajú na základe požiadaviek z podnikateľskej praxe,“ píše sa ďalej na webe fakulty.
šia pod skratkou CERN. Účasť na tomto projekte bola v minulom roku spomedzi všetkých ostatných finančne najnáročnejšia. Slovensko prispelo na chod inštitúcie čiastkou necelých 6 miliónov švajčiarskych frankov, čo predstavuje 0,55% podiel z celkového rozpočtu. Tým sa Slovensko stalo druhým najmenej prispievajúcim štátom spomedzi dvadsiatich členských krajín. Menej v tom roku prispelo už len Bulharsko. Malý podiel na financovaní je však v nepriamej úmere s tým,
akú prácu naši zástupcovia v CERNe odvádzajú. Slovenskí vedci, inžinieri i študenti sa dovedna podieľali na piatich hlavných programoch vedeckého bádania. Tri z nich sú už ukončené, pri dvoch programoch ešte prebieha výskum. Ide o projekty ATLAS a ALICE, ktoré sú zamerané na skúmanie častíc, resp. podmienok, ktoré pravdepodobne nastali v prvých okamihoch po veľkom tresku. Slovenská účasť v CERNe nespočíva len v tímoch vedcov. Pre po-
treby spomínaných projektov vyvinuli slovenské firmy dva prototypy komôr a ďalšie dva prototypy technických zariadení. Okrem toho slovenskí informatici vyvinuli viac ako dve desiatky softvérových produktov na analýzu dát. VZOSTUP VEDY O slovenských vedcoch možno nie je toľko počuť, to však neznamená, že by ich vedecká práca bola zanedbateľná. Naši výskumníci skôr pracujú na pro-
jektoch, ktoré sú súčasťou väčších celkov a slúžia ako podklad pre vývoj nových technológií. No nájdu sa aj slovenské vynálezy, ktoré dosiahli svetové uznanie. Medzi ne určite patrí odmínovací systém Božena, ktorý pomáha ženistom vo viacerých kútoch sveta. Vzhľadom na vývoj situácie vo svete sa dá očakávať, že nová Božena Riot upravená na potláčanie demonštrácií a nepokojov, bude ešte veľkým komerčným úspechom. Ivan Belko
MEDZINÁRODNÁ SPOLUPRÁCA Slovensko je zapojené do viacerých medzinárodných výskumných organizácií. Najprestížnejšou z nich je Európska organizácia nukleárneho výskumu, známej-
Ilustrační foto.
zdroj: Wikimedia commons
K TÉMATU - POHLED ZA HRANICE
Veda bez hraníc Kanárske ostrovy vychádzajú za rámec kultovej turistickej destinácie pre dovolenkujúcich Európanov. Deje sa tak za podpory Európskej komisie, ktorá presadzuje myšlienku o rozvoji vedy a výskumu v odľahlých regiónoch. Pri vytváraní prestížnych vedeckých centier sa Európska komisia špeciálne zameriava na ultraperiférne oblasti ako sú Azorské a Kanárske ostrovy. V auguste bola na Tenerife započatá výstavba Centra pre biomedicínsky výskum, v tomto roku jediného španielskeho projektu financovaného zo 7. rámcového programu Regpot 2012-2013. Dokončenie stavebných prác je naplánované na koniec roka 2014. Projekt, ktorý bol predstavený
pod názvom „Inovácie biomedicínskeho výskumu“, zastrešuje kanárska Universidad de La Laguna a jeho hlavným garantom je riaditeľ Univerzitného inštitútu biomedicínskych technológií Rafael Alonso. Jedným z cieľov projektu je vytvorenie novej alternatívy pre výmenné pobyty určené vedeckým pracovníkom z Nemecka, Francúzska, Talianska, Holandska a Anglicka, ktoré by zvýšili potenciál európskej vedeckej spolupráce.
Rovnako dôležitým sa javí možnosť začlenenia nových výskumníkov do spoločných projektov. Skúsení vedeckí pracovníci získajú nové príležitosti v možnosti spolupracovať, prípadne garantovať nové projekty. Ďalšou ambicióznou víziou sú dodatočné koncepcie vo sfére pre ochranu intelektuálneho vlastníctva. Profesor Alonso v tomto smere vyzdvihuje pozitíva amerického prostredia, kde patentový úrad funguje bez zbytočných prieťahov. Hlavnou misiou nového vedeckého centra sú metódy kombinujúce biomedicínu s klinickým výskumom a medicínskou chémiou v oblasti zameranej na
mentálne, genetické, chronické a infekčné ochorenia, ktoré postihnutým znižujú kvalitu života. V ZNAMENÍ BIOCAPS Moderná veda zažíva boom i v Galícii. Jeden z najodľahlejších regiónov Únie dokázal, že obstojí v konkurencii s poprednými vedeckými inštitúciami. Ústav biomedicíny vo Vigu v spolupráci s tamojšou univerzitou a univerzitnou nemocnicou získal z európskych fondov 4,6 milióna eur na realizáciu projektu Biocaps. Odštartovaný bude vo februári a finančné prostriedky majú
byť využité na rozšírenie vedeckých tímov a nákup potrebných prístrojov a materiálu. Cieľom projektu je rozvoj inovačných stratégií v neurochirurgii, endokrinológii, diagnostike, imunológii a v oblasti kardiovaskulárnych ochorení. Riaditeľka projektu África González upozorňuje, že Biocaps prichádza v dobe, kedy sa po dlhoročnom úsilí Európa dopracovala k jednotnej patentovej politike. Pokusy zaviesť v členských krajinách systém, v ktorom bude stačiť nechať si patent schváliť v jednej krajine s platnosťou na celom území EÚ, sa tiahli dlhé obdobie a tímy začlenené do Biocapsu môžu toto
plus postupne zúročiť. Ústav biomedicíny počíta s podporou niekoľkých tútorských inštitúcií, nechýba medzi nimi Laboratórium biológie v Cambridge, z ktorého vzišlo pätnásť Nobelových cien. Za ďalšie pozitívum možno pokladať zvýšenú snahu o zviditeľnenie vedy, aby aj širšia verejnosť získala predstavu, na akých úlohách spolupracujú špičkové vedecké tímy. Pri schvaľovaní programu komisia kládla dôraz na vedeckú i technickú kvalitu výskumu, strategické postupy a tiež infraštruktúry, ktorými je univerzitný komplex prepojený s okolitými regiónmi. Dana Miháliková, Valladolid
boli podrobne prekonzultované na januárovom a májovom stretnutí v Egypte. Základným poslaním spoločného projektu je prispieť k obohacovaniu akademického prostredia, výmena poznatkov a vzájomné prepojenie ibéroamerického, stredozemného, subsaharského a ázijského regiónu. Španielsko-egyptský projekt v rámci svoj-
ho strategického plánu 2012-2015 realizuje Fundácia CEI Studii Salamantini. Bola založená s víziou sformovať multidisciplinárny akademický komplex, ktorý sa zaoberá rozvíjaním vzťahov so zahraničnými vzdelávacími inštitúciami s akcentom na sociokultúrny priestor Ibérskeho polostrova. Dana Miháliková, Valladolid
V Egypte: po španielsky a za európske Univerzita v španielskej Salamanke, šesť egyptských univerzít, Inštitút islamských štúdií a Asociácia egyptských hispanistov. Všetky tieto inštitúcie dokázal zjednotiť spoločný záujem popracovať na vzdelávaní španielčinárov v Egypte. Hlavným koordinátorom projektu je prestížna Universidad de Salamanca (USAL), založená v roku 1218, na ktorej študuje viac ako tridsať tisíc študentov. Spolu s ďal-
šími ôsmymi španielskymi univerzitami sa zúčastňuje na realizácii programu TEMPUS, ktorý od roku 1990 podporuje modernizáciu vysokoškolského vzdelá-
vania. Jeho cieľom je zbližovanie systémov univerzitného vzdelávania partnerských krajín a EÚ prostredníctvom inštitucionálnej spolupráce. V tomto školskom roku USAL ako jedna z najstarších európskych univerzít realizuje päť európskych projektov, medzi ktorými nechýba zameranie na vzdelávanie učiteľov španielčiny. Z eu-
rofondov získala 893 tisíce eur na vytvorenie magisterského programu pre budúcich španielčinárov v Egypte. S predstaviteľmi univerzít Káhira, Helwan, Al-Azhar, Alexandria, Ain-Shams, Minia bola podpísaná dohoda o vzájomnej spolupráci pod názvom „Rozvoj španielčiny ako druhého jazyka“. Spoločné ciele a metodologické postupy
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 10 / 2012 EN č. 11 / 2011
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
Města chtějí spolurozhodovat Staví se vědecká centra za miliardy o budoucnosti kohezní politiky
ny příjemcům, ta situace stále pří- stor pro uplatnění jak zahraničních ním jeho provozu proběhnou v doA nejen jí. Ministerstvo průmyslu liš dobrá není. Podle údajů z konce vědců, tak českých výzkumníků, hodnutém časovém rámci a v poeuroposlanec předsené prioritní oblasti, rozvoj náměstí regeneraci,“ uvedla Cen-odcházeli stranypříjemcům 1) srpna zebylo proplaceno kteříředitelka by jinak z ČR,“ řekljako ježadované kvalitě,“ naráží aminispřijde v součtu institucionálních a (pokračování z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich 30 procent z celkové alokace. Z hle- Petr Fiala, který se účastnil jak ote- tr Fiala na problémy, které má proúčelových prostředků o 870 milio- Jednou příklad poměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je diskaJESSICA. kontroly a proplacení vřeníměst, ICRC, základníjekt s dodržováním termínů. Hrozí nů na vývoj, ministerstvo školství názvem oprava Velkého náměstí ve Straší. V rámci ROPů je realizováno se tváři českých tototak je položení V rámci toho- nícídotakonicích. Hlavní fáze oprav trva26 integrovaných plánů totiž, rozvoježe se typickým příkladem. Z nevzhledpo- certifikací z EU jenakombinováno účet státu (tzv. ho kamene projektu CEITEC. Vědci kvůli průtahům nepodao 350 milionů a Akademie věd o to projektu la dva roky a skončila před třemi měst. Podle ných paneláků komunismu podpor programů na ce) je na tomuprogram dokonce nej- zz dob tohoto centra přitom už zprávy zazna-ministerstva ří vyčerpat celou dotaci. Stát by tak 419 milionů korun. „Pro zástupce skytování rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu náze všech. Unie zatím Česku pomenali úspěchy. Například, když v v nejhorším případě doplatit akademie to bylo v radě těžké roz- nímihůř činily 82musel miliony korun a půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí jen něco málo přes čtyři prorámci neurologického výzkumu při350 milionů korun. hodnutí; v zásadě mezi špatnou a níkůslala město na ni získalo z evropských z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? fondů více než polovinu. Pokud podíváme prů-projekty je pomoci kromě Velmi Komisezajímavě podílí evropských centasepeněz. tak vy- dotací šli na to, co měsvyvolává tzv.sedéjà vu. na dva Další velkých výzkumných horší variantou,“ prohlásil už před iniciativy také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální padajíbanka alespoň projekty, které byly center ovšem najdeme i v dalších časem místopředseda Rady pro vý- Rozvojová života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rady Evropy. z programu podpořeny. Dominuje městech zkum, vývoj a inovace Karel Aim. I když NEJVĚTŠÍ PROJEKT MÁ České republiky. podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ Technictorických měst. Tím lze řadu menších i větších projektů obsažena ve většině jim míry několik velkých vědeckých cen-centrech Na druhou stranu si polepší dvě do jisté ZPOŽDĚNÍ ká univerzita Liberec staví výzkumprogramů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím ter dohromady za více než 21 miligrantové a dotační agentury – Gran- operačních né středisko za více než 1,2 miliarpodpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stáDíky nim by měla ČR v nadtová agentura ČR dostane o 286 mi- jektyardu. dy. zde Podobně je na tom ZápadočesPoložení základního kamene už má le živěji diskutuje o evropských probíhá skrze Integrovaný oblastech.“ Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu fondech i na úrovni měst. roku Pro ty skončila centrum, oprava důležité jektů je možné například programletech a pak také přes z cházejících poskočit hledislionů víc a Technologická agentura operační ká Jošuniverzita v Plzni. Do konce za najít sebou i superlaserové publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie operační programy. ka vědecké prestiže o velkývkus dál. které vyroste nedaleko Prahy. Pro- 2014 zde vyroste nové miliardové ČR o 386 milionů víc. Polepší si i mi- regionální Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité Pozornost jerozvoj, zaměřena najednotlivé nisterstvo zdravotnictví. To by mělo terstvo centrum jako zaměřené jekt ELI, jehožO další dvě centra vy-investovalo pro kraje.naV výzkum současnostiinuž s pomocí EU město popisuje projekty. pro místní cílí na hlavně pomalu dobíhají poslední výzvy, střední Čechy v čele s Prahou a také do opravy centrální části Brna ty je přitom velký zájem. Dosud na vědu a výzkum dostat o 112 mi- města formačních technologií a materirostou v Maďarsku a Rumunsku, je hned v několika prioritkteré se na rozvoj měst zaměřují. „Lze říci, že cent- výzkum. oblastivýsledkem regenerace spolupráce pro- 747 milionů. je ale Brno,Stěžejní které by se priomohlobylo stát vdolionů víc. Vláda zároveň před pár níchnaosách. álový „Zásluhou projek40 výzkumritní osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních opekonce významným evropským věměsíci schválila priority, na které grovanými tů budeme mít kvalitní zázemí pro ných institucí ze 13 zemí Evropské plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce centrem. se výzkum v příštích letech zaměří. Tedydeckým výchovu uplatnitelných absolvenunie. I díky tomu se na projekt pokonkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. Velz budoucnosti má Svaz že jsem hrdý na všechny Patří mezi ně zvyšování konkuren- které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým tů nejen ké proobavy výzkumnou a vývojodařilo příjemcům získat z OPvat, VaVpI neuvěřičasově provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik let měst a obcí. Ten má strach, aby ceschopnosti ekonomiky, udržitel- VĚDECKÁ CENTRA OŽÍVAJÍ vou základnu fakulty, ale také pro telných 7 miliard korun. Centrum mají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky nost energetiky nebo zdraví popu- sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům bylyseopraveny pokrytí požadavků průmyslu a zaměří například na léčbu rakonichod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst ainpouze potřebám státu nebo statoval primátor On- v koliv náměstí in- v níky, VelkéDůležitost vědeckénástroje projekty Brně zrekonstruována se viny nebo lace a bezpečnost společnosti. S roz- stanoví. stitucí regionu,“ uvedla rektorka astrofyziku. Cílem je vy-Roman plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky na- derka. Ovšem nutno říct, že dokonce Bruselu. Podle Oldřicha přitom hýbou a žijí. 12. října zde víjet technologie a aplikace napří- Ilona Mauritzová. Popsání méně vojem všech těchto oblastí by i na- tegrovaných zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města bylorozvoj: otevřeno cent-a řadě dále měly pomáhat evropské fondy. místní nákladných projektů by vydalo kladdalších z oblastí pro města. měly možnost mluvitna do pouze technik velká krajská Na- a obce měst.nových „Právě naMezinárodní příkladu Hradišti podoby evropských fondůZv OP příšopak. aVětšinu investičních akcí bychomlékařské se měli podívat je možné velmi výzkumu dobře ob- vePokud rum klinického FakultEU navíc připravuje pro příští pro- IPRM další stohy popsaného papíru. zobrazování diagnostitíchtotiž letechbyly a ideálně se i samy čásdesítky najde- jich na VaVpI financováníku. přímo tak za a dosah nemocnici u sv.kohezní Anny. OP gramovací období nový program hájitnídůležitost podpořeny už „S IPRM, projektem ELI jsou milionů spojenakorunVaVpI politiky až k příjemcům, respek- těch je Integrovaným operačním me u bývalých okresních měst. tečně podílet na rozhodování o Horizon 2020. Z něj má být finan- tivena desítky. velká očekávání a já pevně věřím, něj přispěl částkou 2 miliardy obyvatelům měst, která si o programem podpořeno 41. Na Nejčastěji jde o obnovy parků struktuře investic. Zároveň je ale cován výzkum a inovace až do roku tutokorun. výstavba centraa spolu se zahájecentruzažádala,“ bude probíhat vý-svýchžeplánů Applže v pořádku, rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance Filip realizaci už získala formu Vpodpory vým příkladem může být na- se evropské fondy více zacílí. „Za města téměř 5 miliard korun. první náměstek ministra a neurolo2020. Finance (celkem více než uvedl zkum kardiovaskulárních příklad oprava náměstí v Hav- předpokladu odpovídajícího zapro místní rozvoj Daniel Braun. 80 miliard eur) budou moci čerpat gických onemocnění, kteréROPY mohou líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují POMÁHAJÍ PARKŮM univerzity, výzkumné ústavy nebo IOPzaZLEPŠUJE dvě třetiny úmrtí v rozvinutých třeba oprava náměstí v Lázních zásadním způsobem motivovat I NÁMĚSTÍM IMAGE MĚST Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využiinovativní soukromé společnosti. zemích. Pracoviště má tak velký poA jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) tenciál přicházet s novými léčebnýpodporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že OP VAVPI MÁ TÉMĚŘ postupy, problémových které mohou vaným pomoci operačním programem, který zvelebuje infrastrukturu znalost skutečných rozvojových jde mi o revitalizace ale světě. také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb země, jednotlivých regisídlišť. oblast podpory je i ve ROZDĚLENO řadě„Tato lidí nejen v ČR, ale určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onů a měst je pro toto zacílení „Projekt vznikl na základě intenzivveřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. V tomto programovacím obdo- níkům níchbytových kontaktů mezi českýmiměstských a ame- center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření Filip Appl domů na jejich bí bylo a je možné čerpat evropské rickými vědci. Spolupráce s prestižpeníze okrajově hned z několika ní Mayo Clinic je nejen příslibem ZAHRANIČÍ evropských dotačních titulů – OP dosažení cílů projektu, ale významPodnikání a inovace, OP Přeshra- ným způsobem také napomáhá inniční spolupráce, pražské operační ternacionalizaci našeho výzkumnéprogramy a částečně i některé další. ho prostředí,“ řekl o projektu minisNa nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekoOvšem programem přímo zaměře- nomická tr školství Petr Fiala. Také projekt krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí tématy. Současný biologové ným na vědu je OP Výzkum a vývoj hlavními CEITEC, o kterém užstav jsme infor- považují za začátek masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. pro inovace. V něm bylo připrave- nového movali, se hýbe. Koncem září došlo Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy. no přes dvě miliardy eur. K začátku k položení základních kamenů stavčelila září bylo už z tohoto programu roz- Člověk dokázal přeměnit poloviby nového vědeckého centra. Nazuřivé něj vichřici Klaus, o rok vichřici Xynthia a nyní se půdyz na a tím děleno kolem 93 procent všech fi- nu šlo OPZemi VaVpI 5,2závažně miliardypozději korun. poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných zánančních prostředků. „Po počáteč- a průmyslový V rámci rozvoj, projektu budou vybudovárostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů ním zpoždění se program dostává čet ny moderní s nejmoderškody představují částku 600 až obyvatel, nové laboratoře stravovací ná800 miliard eur. Nové obavy vya požadavky životních pod-vybavením, do požadované ‚provozní teploty‘, vykynějším přístrojovým mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, ktecož se odráží nejen v počtu realizo- životního unikátními technologiemi a zázeprostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekvaných projektů, ale také v objemu no mím, které zajistí kvalitní podmínzveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším (denně přepraví kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 5 500 živočišných finančních prostředků, které putují kýchkyvědců pro je provádění základního i aplina pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení velina účty příjemců dotací,“ řekl před druhů kovaného výzkumu v celé řadě obkonce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. časem náměstek ministra škol- linných lastí.druhů „Očekáváme, že budemetrů vědecbyla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky za rok. ztrácí svou původpatří Francie k zemím věží za přítomnosti ministry- vysoké rychlosti třícáté výročí od a zmenšuje se (polární ství Michal Zaorálek. Jenže z hle- ní velikost kou institucí, která obstojí Dnes v mezisvéhoWikimedia vzniku (1981)commons a přepravily ně ekologie Nathalie Kosciusko zdroj: s nejmenšími emisemi skleníjeleni, želvy, aještěrky, diska peněz, které byly proplace- medvědi, národní soutěži vytvoří zde pro- Ilustrační foto. (pokračování ze strany 1)
Ekologické chování na denním pořádku
K TÉMATU Hlavní zdroj dotací vědy a výzkumu z rozpočtu EU – rámcové programy (RP) pro výzkum a inovace – nepředstavují více než 5 % z celkových veřejných výdajů v členských zemích. Ve finančním období 2007–2013 je to celkem 50,5 mld. eur. V letech 2014– 2020 má být tato částka navýšena pro Horizont 2020 (8.RP) o téměř 50 %. Důležitost rámcových programů pro členské země včetně ČR je však mnohem větší, než plyne z výše finanční alokace. Na rozdíl od většiny národních zdrojů např. umožňují financovat přeshraniční spolupráci ve výzkumu a mobilitu mladých vědců; zásadním způsobem pak „zvyšují laťku“ při podpoře excelence – již několik let se o granty v oblasti tzv. hraničního výzkumu, financované Evropskou výzkumnou radou, soutěží na celoevropské úrovni. Výše dotací pro týmy i jednotlivce z ČR je zcela v jejich rukou a hlavách, žádné „národní kvóty“ neexistují. Pra-
ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučmizí před očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních vzletů zeletech západníjsme stranysvědRoissy v zimníchV měsíživotních podmínek se (velice hovoří jasně: spotřebováváme středky využity mj. k časté budování coviště Akademie věd ČR rování v minuposledních více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčlenělém roce řešila 153 projekty z 6. a a obnově dlouhodobě podfinan- ky masivní investice do oblasností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací planeta může poskytnout. cované infrastruktury výzkumu 7. RP za zhruba 8 mil.1997 eur.doS2007), ti vědy aa zakáz výzkumu, a nejhlučnějších to předepoužívání vláda započala několik moderničasto nakupují Téměř s pravidelností zasáhne letadel v noci (Airbus A310). systému.vším Nejvý- díky biopotraviny. (je Jsounauvědomělí i zací některý z ničivých živlů i půvab-spokojeni, škodu věci, žedopravního fondy nelze tímto stavem nejsme evropským dotacím. Ilona Mádrová z nich je automatizace elektřiny. Rok znamnější nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby využít v Praze). Laserové cent-
ve spolupráci s ústavy hledáme cesty, jak účast v RP významně zvýšit, a to nejen v programech podpory excelence. Výstupy z RP do praxe jsou napříč EU považovány za neuspokojivé. Lékem se má stát v roce 2008 založený Evropský inovační a technologický institut (European Institute of Innovation and Technology – EIT). Činnost EIT se rozbíhá jen váhavě, Česká republika (i AV ČR) opakovaně upozorňuje na diskriminační charakter fungování tzv. Znalostních a inovačních společenství (Knowledge and Innovation Communities – KIC), financovaných EIT. Vedle RP jsou zvláště pro méně ekonomicky rozvinuté členské státy EU k dispozici nemalé částky ze strukturálních fondů, zahrnujících i podporu výzkumu a inovací. V Česku jsou tyto pro-
rum ELI, první výzkumná infrastruktura celoevropského významu na východ od bývalé „železné opony“, je budováno konsorciem vedeným Fyzikálním ústavem AV ČR. Mimořádný aplikační potenciál má plánované Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV).
Ing. Vladimír Nekvasil, DrSc., člen Akademické rady AV ČR
Vždyť jenom v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) bylo v letech 2007 – 2013 k dispozici 60,7 miliardy korun. Bohužel program je poněkud zpožděný a není zřejmé, nakolik se podaří vyčerpat celou částku. Každopádně se jedná o významnou finanční injekci pro českou vědu. Ta si vytýčila několik prioritních os. První z nich se týká center excelence. Jejich cílem je získat špičkové evropské i světové vědce a podpořit české odborníky v takových oblastech, které mají nadnárodní význam. Jedná se například o ELI Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Podporuje také spolupráci vysokých škol, AV ČR a dalších výzkumných institucí. Mezi další priority patří vytváření regionálních VaV center, které
3
3
EVROPSKÉ HORIZONTY EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKAZDEŇKA VELÍŠKA VELÍŠKA Bude mít EUneblahém po dluhovétermínu krizi novou podobu? žargonu O novém evropského Lidé v zemích Evropské unie, a asi Evropské záležitosti se nevyvíjejí takonejvíc lidé v zemích eurozóny, otvírají hodně dlouho aby novinynestálo s úzvouuž rychlostí, zato vrátit se kostí. Totéž se samozřejmě týká i po týdnu k poslednímu summitu Evroptelevize a rozhlasu v časech zpravoské unie. tentokrát dajských relací.Mám Není nic příjemného tu výhodu – i neutvrzovat že nelze výhoduse–denně, podívat se čekat na summit a na jeho nic jiného nežspíš škrtyz(abych ty sou-běžného Francouvýznam pohledu časné perspektivy vyjádřil co nejze než Ve běžného Čecha.jsouJsem už totiž dva stručněji). svém uvažování týdny ve Francii. Mohu říci, že běžný teď lidé v mnoha evropských zemích hluboce ponořeni do finanční proFrancouz vnímal ten poslední summit řekl blematiky, a to hlavně do té, kterou bych ... okrajově. Je plně soustředěn na to, dluhová krize a způsob jejího řešení zda muž, na něhož většina Francouzů vsatrápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni netušeným ještěprezidentských i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si národa. François dila v rizikům jarních volbách, splní očekávání nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické Hollande a jeho vláda se teprve nyní po letní pauze doopravdy pouštějí do stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla mérealizace některých slibů z Hollandovy volební kampaně, dia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, vetedy slibů starých Španělsku; napůl jaře vroku Portugalsku a v únoru v do Irsku. Loni nanovými zadluženost státu už víc než a odsunutých pozadí prioritami. Novými jen doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch zdánlivě, neboť prioritami se staly jen díky naléhavosti problémů ještě starpadlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla ších, vynořily v závěruzemí Sarkozyho být, alenež teď užbyly radějity, chce.které Zatím se se celkem devět evropských octlo kvůli pe-vlády a v průběhu krize evropské měny. Jen namátkou vybírám stále akutnější nedostatečněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už jsem slovo provizórium, rovnou poukážuana-to,ovšem co je asi ještě vážnější než se zhoršující sinostvyslovil francouzského zdravotnictví – dlouhodobě pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie tuaci nezaměstnaných a sociálně slabých, nemluvě už ani o trvale neřešea především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evropné unie, situaci sociálněavyloučených francouzských problémových „předměstí“. ské ale i ekonomičtí finanční experti zvolají po novém uspořádání poměrů uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou mnoho neřekl. K těmto věcem toho summit Evropské unie Francouzům disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. Vlastně řekl, ale nepřímo a nesrozumitelně. Jak sami dobře víme, evropEurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory ské summity jsou pro laickou veřejnost finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom mělitěžko vědět, žepochopitelná změní-li se eu- tématika. Tenrozóna v takzvané pevné jádro změní sepojmy tím automaticky situace těch zbylých tokrát například šlo Unie, o takové jako bankovní dohled, rekapitalizačlenských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, ce bank, bankovní unie... Nezasvěcený člověk neposoudí, jak se do jeho které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji života struktury, promítnou o takovýchto záležitostech, evropské mimo usnesení její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajovánebo dokonce zda část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se životem v Evropské unii ten dnes naléhavě poža-Média tohle vědí, mají s jeho každodenním vůbec co tak společného.. dovaný eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles i tentokrát k a tak proces se - zpevnění ve Francii, a možná i jinde v Evropě - uchýlila významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak osvědčenému triku, nebo abych to přece jen zjemnil: k osvědčenému receppočetně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do tu. Vylíčila summit jako souboj v ringu. Samozřejmě, že mezi Françoisem eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní budou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozóHollandem a Angelou Merkelovou. Tohle schéma spolehlivě odvádí pony zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země zornost od jádra věci, zejména když je nestravitelné, jako tentokrát, svou západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na příliš odbornou podstatou. Francouzi si rádi vyslechli, začátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tuže Hollande Merbudou rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci eurozóny, tou byla řeč leda v tikelovédvěneustupoval, a ani si nevšimli, že o uvnitř Evropské unii druhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, tulcích článků nebo v headlinech televizního zpravodajství a že vše ostatže s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před ní bylo o eurozóně. postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po pádu železné opony. Předestřel ji přímo 1991). Neuspěl. Všimnout bychom si toho alev Praze měli(červen my! Pročež se odZejména pohledu běžného Franucouze Václava a dalších Uspěje Nicolas Sarkozy? naHavla dění v EUStředoevropanů. rychle vracím k zornému úhluU Václava běžného Čecha. Neboť Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? uznávám, že Francouz se nemusí vzrušovat tím, že To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropskése uniemu pojem Evropa zvolna smršťuje do pojmu eurozóna. Žije v ní, je to jeho a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eu-svět, jeho problerozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným matika. Ale našince by takové smršťování pojmu Evropa nemělo nechat jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, vvytěsnění klidu.naŽije mimo eurozónu, ale v hranicích Evropské unie. Její osud pro okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési něho má význam. O jejím vývoji čeká zprávu od bruselských summitů. konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou měnou. Vypadá to jako teoretické filozofování, ale má to i tvář konkrétních udá-
lostí a výroků: Francouze nemusí alarmovat, Eurofon informuje
když prezident jeho země řekne, že vidí evropskou realitu takto: „Teď je důležíté rozhodovat rychCo znamená IPRM?Ale i tomu, že Unie le. Právě proto přikládám velký významzkratka eurozóně. IPRM označuje Integrované plány rozje vícerychlostní. Všichni víme, že je vícerychlostní. A že někteří jedou... voje měst. Jedná se o soubor vzájemně na zpátečku. Jsou takoví v Unii“. Ano, tohle François Hollande řekl na své provázaných akcí, které jsou realizovátiskové konferenci v Bruselu. ny A na já vymezeném viděl ve francouzské televizi to malé výúzemí nebo v rámci přístupu ve použil městech termín a znamné zaváhání a ten výraztématického v jeho tváři, než „na zpátečsměřují k dosažení společného cíle či ku“. Vzápětí Hollande dodal cílů ještě něco, co bychom také neměli brát na města, obce či lokality. IPRM je lehkou váhu: „My půjdeme dál s těmi, kteří se budou chtít angažovat“, jedním z nástrojů urbánní politiky a projekty v něm obsaženépřeslechnout. mohou být řekl. Tyto věty mohl běžný Francouz s klidem Ale ani on je podporovány z operačních programů nepřeslechl, jak mě pár Francouzů přesvědčilo. A ta slova jejich preziden(OP) financovaných ze strukturálních ta mohou sehrát dějinnou roli, když na to přijde. Už jednou dokázala část fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. francouzského politického spektra nasměrovat veřejné mínění k ovlivněV jakých operačních programech se IPRM uplatňují? ní vývoje v Evropě. Bylo to v r. 2005, kdy většina Francouzů, zneklidIntegrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inněhýchv oblasti rozšířením Evropské unie o osm postkomunistických zemí, vyjádtervence rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající řešení řila na popud oportunistických politiků (bylo předseprezidentským volbaproblematiky bydlení)odmítnutím a doplňkově v tématických mi) své pocity návrhu operačních evropsképrogramech. ústavy vMezi referendu. prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobilita a správa věcí veřejných.
Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daných měst (jedná se o města zařazená na seznam v rámci ROP). eurodotace jako jeIPRM třeba vnímat podporuje řešení lokálních vý-nositelů 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obynáročnou přípravu pro plnění zkumných problémů. vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. světových výzkumných kritérií. Nikoliv 3) Města do nevýznamným 50 tisíc obyvatel mohouprogračerpat prostředky OP prostřednictvím IPRM, pravidlakomercializace operačního programu umožňují. mempokud je totaké a Je to správná cesta, a chceme-li Martina Finková, Eurofon
popularizace vědy a výzkumu. Vždyť zvýšení prestiže výzkumného a vědeckého pracovníka je nutným předpokladem pro to, aby si mladí talentovaní lidé vybrali svoji profesi, která je spíše řeholí. Poslední z prioritních os je zaměřena na podporu infrastruktury na vysokých školách, spojenou s výzkumem. Nabízí se obrovská příležitost, aby česká věda byla podpořena na několika úrovních. Je to současně i obrovský závazek do budoucna. Vždyť finanční podpora je pouze první částí celé koncepce. Navazovat na ni bude udržitelnost projektů, tzn. vytváření takových výsledků vědy, které budou nejenom po dobu financování projektů, ale také po jeho skončení mezinárodně konkurenceschopné. Z tohoto pohledu
prosperitu České republiky založit na inovacích a na výsledcích v oborech s vysokou přidanou hodnotou, i cesta jediná.
Anna Putnová, předsedkyně Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Co si myslíte o udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii? Európska únia sa už tretí rok trápi s vážnymi hospodárskymi problémami a ocenenie Nobelovou cenou za mier prichádza do Bruselu práve v čase, keď Únia začala pochybovať sama o sebe. Je pravdou, že dobyvačné vojny, revolúcie či rozličné povstania po dlhé stáročia charakterizovali Európu ako krvavý kontinent. Z tohto uhla pohľadu je preto možné prijať aj odôvodnenie Nobelovho výboru, ktorý ocenil politiku EÚ za jej podiel na obnove západnej Európy po druhej svetovej vojne a za šírenie stability v bývalých komunistických krajinách po páde Berlínskeho múru. V uvedenom kontexte by však Nobelova cena za mier mala patriť skôr pôvodným ideovým vodcom európskej spolupráce, stojacim pri zrode EZVO a EHS, akými boli Jean Monnet, Robert Schuman, Altiero Spinelli, Paul-Henri Spaak či Konrad Adenauer a až v druhom rade pozdejšie inštitucionalizovanej Európskej únii. Pri posudzovaní angažovanosti súčasnej EÚ však zrejme Nobelov výbor preh-
liadol „drobnú“ skutočnosť, že vojaci členských štátov Únie boli neraz s pochybným mandátom zapojení v rozličných ozbrojených konfliktoch vo svete. Preto vnímam ocenenie Európskej únie Nobelovou cenou za mier najmä ako pripomenutie užitočnosti tohto politického zoskupenia v období, keď narastá množstvo tých, ktorí stále viac pochybujú o schopnosti riešiť problémy európskych občanov orgánmi EÚ. Výbor Nobelovej ceny teda týmto rozhodnutím, podľa môjho názoru, vyjadril len svoju obavu o súdržnosť Európskej únie v ťažkom období a o jej politickú budúcnosť.
Jaroslav Paška, podpredseda EFD group v EP
Dojde podle vašeho názoru za dva roky k odtržení Skotska od Velké Británie? Jsem přesvědčen že k odtržení nedojde. Jsem přesvědčen, že naprostá většina Skotů si uvědomí, že v současné unii s Angličany, s Walesem a se severním Irskem všechny tužby a přání Skotů mohou být naplněny. Co je však důležité, je možnost vyjádřit se k této otázce v referendu. Tuto možnost, podíváme-li se přes oceán, dostali například frankofóní Kanaďané v Quebecu. Tuto možnost nyní dostávají ve Velké Británii Skotové. A tak to má v demokracii být. Většina rozhodne, zda chce současný stav nebo zda tento stav změní. Tady si nemohu nedovolit poznámku, protože letos si připomínáme 20 let od rozdělení Československa. Naše země bohužel tímto demokratickým procesem rozdělena nebyla. Politici na obou stranách nedostali k rozdělení Československa mandát od voli-
čů. Politici na obou stranách se neobtěžovali zeptat se veřejnosti, zda si tento krok přeje či nikoliv. A toto nedemokratické rozdělení Československa, ke kterému došlo před dvaceti lety, na rozdíl od Quebecu, Kanady, Skotska a Velké Británie stále poznamenává i kvalitu demokracie v naší zemi.
V první řadě musím říci, že toto téma Bruselem rozhodně nehýbe. Pokud se totiž v Evropském parlamentu hovoří o rozpadu některého z členských států, pozornost se soustředí zejména na Katalánsko a jeho odtržení od Španělska. Situace těchto regionů je přitom poměrně odlišná. Zatímco Katalánci usilují o zahájení rozhovorů na téma možné autonomie, Skotové již mají termín právně závazného referenda o nezávislosti. Vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska přitom odtržení Skotska nebude blokovat, pokud se pro něj tamní obyvatelé rozhodnou. Skotské království již bylo nezávislým státem, a to až do roku 1707, kdy skotský parlament schválil Zákon o unii vedoucí k vytvoření jednotného Království Velké Británie. V roce 1922, kdy se od Británie odtrhlo Irsko, Skotové tento krok nenásledovali. Myslím si, že ani v roce 2014, kdy se bude referendum o nezávislosti Skotska konat, k tomuto kroku nedojde. Myšlenku osamostatnění totiž podporuje v posledních letech jen zhruba třetina Skotů. Všechny tři hlavní britské strany – konzervativci, labouristé i liberální demokraté – jsou navíc proti odtržení a před referendem povedou silné kampaně. Možnost odtržení však nelze podceňovat. Alex Salmond, jehož Skotská národní strana ve volbách v roce 2011 získala pohodlnou kontrolu nad skotským parlamentem, věří, že se mu v nadcházejících dvou letech podaří pro svou věc získat většinu obyvatel. Sa-
mostatné Skotsko by si podle jeho představ zachovalo britského panovníka jako hlavu státu, platilo by librami a v zahraniční politice by rádo blíže spolupracovalo se skandinávskými zeměmi. Premiér Cameron věří, že referendum dopadne ve prospěch zachování celistvosti Unie. Pokud se v referendu Skoti rozhodnou zůstat v Unii, vláda nevylučuje souhlas s přesunem dalších pravomocí v jejich prospěch. Výsledek referenda zcela jistě bude záviset na aktuální ekonomické situaci. Nezaměstnanost a recese může zvednout počet protestních hlasů. Bude se také hrát o potenciální zisky z nerostného bohatství, protože u skotských břehů se naházejí ložiska 95 procent současných britských zásob ropy a 58 procent zásob zemního plynu. Mnohé také ovlivní, na kterou stranu se přikloní různí známí Skotové jako Andy Murray nebo Sean Connery. Na to, zda bude Skotsko 47. státem na evropském kontinentě a zda se stane 29. státem Evropské unie, pokud do Unie vůbec vstoupí, si však budeme muset počkat.
Ve Všestarech bude otevřen Archeopark pravěku Navštívit jeskyni i pohřební komoru pravěkých lidí, prohlédnout si repliky jejich nástrojů z kamene, dřeva či keramiky nebo studovat kopie archeologických nálezů z doby kamenné i bronzové. To vše budou moci návštěvníci v Archeoparku pravěku, který vyrostl ve Všestarech u Hradce Králové. Vznik unikátního vědeckého prostoru a turistické atrakce zároveň podpořil Regionální operační program NUTS II Severovýchod a Královéhradecký kraj. Hybnou silou projektu je katedra archeologie Univerzity Hradec Králové. Archeopark bude otevřen do konce letošního roku. Archeopark ve Všestarech, to jsou budovy vnitřní i venkovní expozice, sklad archeologického materiálu i modelová „pravěká vesnice“, která ukazuje život od mladší doby kamenné až po období před příchodem Keltů. Vesnici tvoří pravěká obydlí, řemeslnický areál s pecemi, studna, pravěké dílny i zemědělské zázemí. Na vyvýšeném místě se tyčí pohřebiště s mohylami. Ve vnitřní expozici jsou zahloubené objekty a model pravěké krajiny, který připomíná to nejzajímavější z dávné historie Čech a Moravy. „Skutečný vstup do dávných dob zprostředkují prostorové projekce v kinosálu archeoparku. Návštěvníci zažijí atmosféru jeskyní s malbami lovců, nahlédnou do pravěkých hrobů i důlních šachet z pozdní doby kamenné. Muzeum pak zájemce provede pravěkou společností se vším všudy – jejím náboženstvím, obchodem, technologiemi i uměním,“ popsal Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové, který je odborným garantem projektu. OD SNŮ K REALITĚ „Celý projekt je téměř neuvěřitelným příběhem. Na začát-
Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
EN č. 10 / 2012
ku byl nápad studentů a učitelů katedry archeologie, který se podařilo uvést do reality,“ připomíná prorektor Univerzity Hradec Králové Petr Grulich. Na provozu archeoparku se také sami studenti budou podílet tak, jak činí od roku 1998, kdy ve Všestarech začínali v Centru experimentální archeologie. Tehdy budovali první pravěké přístřešky a díky teoretickým vědomostem zvládali výrobu replik různých historických nástrojů, ale i roli průvodců. Brzy sem totiž začaly mířit školní výpravy s učiteli dějepisu, kteří nechtěli o dávné minulosti učit jen podle učebnic. Už tehdy se zrodila hlavní idea budoucího archeoparku - nabídnout zájemci lákavější expozici, než je běžné. „Klasické vystavení archeologických nálezů v muzejních policích dává neúplnou představu o životě lidí v pravěku,“ je přesvědčen Radomír Tichý. Zatímco jinde jsou vidět torza nástrojů, ozdob či zbraní, ve Všestarech jsou jejich používané repliky. Nové expozice budou zajímavé jak pro studenty historie, tak pro zájemce o obor archeologie. „Ukazujeme svět, který je pod povrchem a s nímž se ar-
zdroj: www.archeoparkvsestary.cz cheologie při výzkumu setkává. Zároveň přibližujeme práci, kterou obnáší rekonstruovat archeologickou vykopávku,“ přiblížil archeolog Milan Slezák. TÉMĚŘ CELÝ ARCHEOPARK ZAPLATÍ EU Partnery projektu jsou vedle odborníků z Univerzity Hradec Králové také obec Všestary, která poskytla pozemky, a hradecké Muzeum východních Čech. „Archeopark se staví více než rok, hlavní budova expozic je zkolaudována. Celkem vyjde realizace tohoto projektu na 45 milionů korun a Evropská unie na něj přispěje bezmála čtyřiceti miliony,“ řekl mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi. Bezbariérový archeopark by se měl po svém otevření zařadit také k významným turistickým cílům Královéhradeckého kraje. Kromě nové přístupové cesty a parkoviště sem vede tzv.
archeocyklotrasa. Má jednotlivá zastavení u archeologických nalezišť. Vede například přes Svobodné Dvory, kde byly nalezeny ostatky mamuta, nebo Plotiště, kde bývalo neolitické pohřebiště. Ve východních Čechách je projektů spojených s různým historickým obdobím více. Experimentální archeologii se věnují nadšenci ve středisku Villa Nova Uhřínov v Orlických horách, kde stojí kopie české středověké vesnice. V Nasavrkách v Pardubickém kraji zase vzniká archeopark zaměřený na období Keltů. Ve Všestarech bude jediná stálá expozice pravěku, u které by ráda předvedla to nejlepší ze svého oboru i archeologie. „Je škoda, že veřejnost tento obor vnímá většinou pouze jako překážku stavebních prací. Hodláme návštěvníkům tuto představu vyvrátit,“ uzavírá Radomír Tichý, vedoucí katedry archeologie Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Věra Hofmanová
V Krkonoších vzniká nové centrum vědy a vzdělávání Správa KRNAP buduje u svého hlavního sídla ve Vrchlabí středisko environmentálního výzkumu a vzdělávání. Moderní ekocentrum obsáhne komplexní program zaměřený na osvětu v oblasti ochrany přírody Krkonoš, ale i obecně ochrany životního prostředí a kulturního dědictví regionu. Výstavba v mnoha ohledech unikátního střediska byla zahájena před rokem a dokončena bude v polovině roku 2013. Správa KRNAP na projekt za 90 milionů korun získala dotaci ve výši 85 % nákladů z Operačního programu Životní prostředí. Vzdělávací aktivity nového environmentálního střediska navážou na mnohaletou dosavadní práci oddělení ekologické výchovy Správy KRNAP. Už však nepůjde jen o programy pro školáky a studenty. K vybavení bezbariérové budovy bude patřit přednáškový kinosál, knihovna, učebny s chemicko-biologickou laboratoří i výstavní prostory. Nové centrum nabídne program pro zájem-
ce všech věkových skupin. „Chtěli bychom, aby se tu vytvořilo kulturně-vzdělávací centrum, které přispěje k rozvoji celého regionu,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Naším cílem je, aby byl objekt otevřen od rána do večera celý týden, po celý rok. Nechystáme ale žádnou přednáškovou nudu. Budou tu vzdělávací aktivity a dílny, které osloví širokou veřejnost - návštěvníky hor,
zdroj vizualizace: Správa KRNAP
seniory, rodiče s dětmi, odbornou veřejnost i firmy. Na stážích tu budou pracovat vysokoškoláci. Všechny programy, které budou připravovat ochranáři i externí odborníci, počítají s aktivní spoluprací zúčastněných,“ vysvětluje Jan Hřebačka. OMEZENÍ BUDOU MINULOSTÍ Krkonoššské středisko výzkumu a vzdělávání bude k dispozici také dalším horským obcím v regionu. „Využívat ho budou moci i naši další partneři včetně kolegů z polského národního parku,“ upřesnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Pro Krkonoše zprovozněním tohoto ekocentra nastává v resortu vědy a vzdělávání historicky nová etapa. Tamní ochranáři dosud měli jen omezené možnosti. Potýkali se s nedostatkem prostor, protože dřívější objekt v roce 2008 vyhořel. Za zájemci o environmentální výchovu většinou docházeli a program museli přizpůsobit vnějším podmínkám. Brzy budou mít k dispozici zcela originální budovu, která i svým vzhledem evokuje hlavní obsah připravovaných aktivit. Tvar objektu vychází z geometrie štítů Krkonoš. Po zatravněné střeše se bude možno prochá-
zet. „Atmosféru veřejného prostoru dokresluje prosklená boční stěna, skrze kterou je možné sledovat ruch v budově a nepřímo se účastnit přednášek. Objekt je energeticky nenáročný a měl by příkladně vyjadřovat filosofii správy parku o ochraně krajiny,“ konstatují autoři stavby na webu studia Petr Hájek – Architekti. Díky evropským finančním prostředkům ochranáři také oživí vrchlabskou klášterní zahradu. V PROVOZU OD POLOVINY PŘÍŠTÍHO ROKU Středisko enviromentálního výzkumu a vzdělávání mělo být původně zprovozněno od konce letošního roku. Kvůli průtahům s výběrovým řízením při zahájení stavby bude otevřeno o půl roku později. Ochranáři teď děkují vlastní předvídavosti, že na počátku celý projekt rozjeli s předstihem. „Příští rok oslavíme 50 let od založení Krkonošského národního parku a s tím bude spojena řada akcí připomínajících nutnost ochrany horské přírody. Jsme si jisti, že na hlavní část programu k tomuto výročí už budeme moci návštěvníky do nového centra pozvat,“ dodává mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Věra Hofmanová
NUTS II PRAHA
EN č. 10 / 2012
EU podporuje v Praze vzdělávání vědců i modernizaci pracovišť Věda a výzkum v Praze čerpají poměrně úspěšně peníze z obou operačních programů, metropole se ale stává centrem vědy a výzkumu i nad rámec obou programů – svou centrálu v Praze otevřel Navigační systém Galileo a jen malý kousek za Prahou vyroste tzv. „český Hubble“ – nejvýkonnější laser na světě. OPPA, konkrétně osa Podpora rozvoje znalostní ekonomiky, rozvíjí lidské zdroje ve vědě a výzkumu. Pomáhá zakládat centra výzkumu a vývoje, podporuje pracovníky v malých a středních podnicích v oblasti výzkumu a vývoje a soustřeďuje se také na know-how a výměnné stáže. Žadateli o projekty jsou nejčastěji podnikatelé, ale také profesní a zájmová sdružení, neziskové organizace, veřejné instituce nebo školy. Typickým projektem bylo třeba vzdělávání vědeckých pracovníků v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, aby lépe uplatnili výsledky základního výzkumu v biomedicíně (šlo třeba o právní ochranu výsledků vědeckého výzkumu, preklinické hodnocení výsledků základního výzkumu, kontrolu kvality v biomedicíně atd.). OP Praha Adaptabilita přispěl na tento projekt 3,74 milionu korun. Evropské peníze ale skrze OPPA plynou tak trochu „oklikou“ i do zdravotnictví – pražské operační programy zdravotnictví jako takové nepodporují, ale mohou financovat právě např. výzkum-
nou činnost nemocnic. Příjemcem dotace tak byl v roce 2011 a v první polovině roku 2012 pražský IKEM, kde probíhalo manažerské vzdělávání pro zdravotnické pracovníky. Projekt měl hlavně víc provázat odborné schopnosti řídících pracovníků IKEM s nutností ekonomických výsledků či dobré komunikace s podřízenými i navenek společnosti. Celkem bylo vyškoleno 60 zdravotníků na řídících postech, projekt dostal z evropských fondů 2,7 milionu korun.
ných organizací a soukromého sektoru. OPPK žádají v této oblasti o dotace nejčastěji vědeckovýzkumné organizace, podnikatelé, neziskové organizace či profesní a zájmová sdružení. Ústav makromolekulární chemie AV ČR tak například získal evropskou dotaci ve výši 64,66 milionu korun na vznik centra polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle – stávající objekt byl rekonstruován a modernizován, část peněz šla na nákup přístrojů.
SUPERLASER U PRAHY Evropské peníze hrají roli i v plánovaném projektu superlaseru, který má vyrůst v Dolních Břežanech. „Beamlines Facility“ bude vytvářet sekundární zdroje pro následné využití ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách a s dalšími dvěma centry, která vzniknou v Maďarsku a Rumunsku, spadá do projektu ELI (Extreme Light Infrastructure). Mluví se ale i rizicích projektu – třeba jeho realizace je plánována
KRÁTCE
na 52 měsíce, což schválila i Evropská komise, přitom podobné projekty ve Velké Británii, USA nebo Francii čekaly na první experimenty i sedm let. Například stavba francouzského „Laser MegaJoule“, který má vyrůst v Bordeaux, byla zahájena v roce 2003 a doposud nebyla dokončena. Řešením by mohlo být přemostění projektu do dalšího programového období, tak aby byly potřebné prostředky dostupné i po roce 2015. Eva Potužníková
OPPK MODERNIZUJE VYBAVENÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ ČI POSILUJE SPOLUPRÁCI S PODNIKY Z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost čerpá věda a výzkum v rámci prioritní osy Inovace a podnikání, Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí; znamená to pořizování či modernizaci přístrojového a laboratorního vybavení, rozvoj informačních, poradenských a výzkumných center, důležitá je také síť vědeckovýzkum-
5
Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle – Ústav makromolekulární chemie AV ČR. zdroj: archiv MHMP
● Praha vyhlásila desátou výzvu k předkládání projektových žádostí v rámci OPPK, prioritní osa Životní prostředí, oblast podpory Revitalizace a ochrana území. Žádosti bylo možné předkládat už od 19. září do 29. 11. do 14 hodin. Cílem je revitalizace opuštěných či poškozených ploch, zlepšit kvalitu přírodního prostředí a obnovit zeleň ve městě. ● Na pražském Karlově náměstí se počátkem října představila řemesla coby obory učňovského školství. Veletrh řemesel je aktivitou magistrátu, který dlouhodobě podporuje rozvoj malých a středních podnikatelů v hlavním městě. Vzhledem k tomu, že je o učební obory malý zájem, snaží se město zatraktivnit a přiblížit řemeslo především mladým lidem. ● Od konce září fungují v centru Prahy dva páry nových zastávek na speciální autobusové lince H1. Hlavním důvodem změny je dlouhodobá uzavírka stanice metra Národní třída včetně bezbariérového výtahu. Zastávky jsou u dnešních tramvajových zastávek Václavské náměstí a Vodičkova. Plně bezbariérové přístupy do metra se v centru nacházejí ve stanicích Florenc (B i C), Hlavní nádraží (C), Muzeum (A i C) a Vyšehrad (C). Linka H1 je provozována v různých modifikacích již od první poloviny 90. let a pokrývá místa s největší koncentrací lidí s omezenou schopností pohybu a orientace jako například komplex bezbariérových bytů Bryksova na Černém Mostě, Patýrkova na Jižním Městě, Jedličkův ústav, krčskou nemocnici a další důležité instituce pro běžný život tělesně postižených spoluobčanů.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Nová vědecká centra mají pozvednout vědu na světovou úroveň Společně s Brnem a některými dalšími krajskými městy patří střední Čechy k nejvýznamnějším vědeckým lokalitám. To je dáno samozřejmě hlavně blízkostí Prahy, která je pro mnoho vědeckých projektů velmi důležitá. Ovšem je to i zásluha evropských peněz, které putují do regionu na řadu menších a některé větší vědecké projekty. Náklady na ně se pohybují od stovek tisíc korun po miliardy. Stěžejním cílem investic do vědy v regionu je zajištění konkurenceschopnosti. S dosažením tohoto cíle pomáhají v první řadě dva programy. OP Podnikání a inovace a OP Výzkum a vývoj pro inovace. První jmenovaný se ve svém programu Prosperita zaměřuje hlavně na zlepšení spolupráce mezi oblastí výzkumu a podnikatelskou sférou. Díky programu se zakládají a rozvíjí vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory nebo centra pro transfer technologií. Z programu už šlo na území regionu několik miliard korun. Už název přitom napovídá, že jde hlavně o projekty soukromých podnikatelů a firem. Příkladem úspěšného projektu je vznikající vědeckotechnický park v Milovicích. Jde o společnou akci Energoklastru, ČVUT a Centra pro výzkum, vývoj a inovace. Za 533 miliony vznikne v Milovicích park zaměřený na inovace pro malé a střední podnikání. „Zázemí ve VTP mohou najít nově vznikající i existující inovační firmy, které pak díky transferům technologií mohou uvést výsledky do praxe,“ ocenil pro-
jekt ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. A předseda správní rady VTP Milovice Oldřich Starý k tomu dodává, že park nabídne laboratorní, administrativní a testovací plochy. Firmy budou moci využít například unikátní aerodynamický tunel. „Předpokládáme, že park bude zajímavý zejména pro automobilový průmysl a udržitelnou energetiku s důrazem na úspory a efektivní využívání energií.“
Největší výzkumný projekt v ČR najdeme už brzy v Dolních Břežanech u Prahy. Jde o laserové centrum ELI za sedm miliard. zdroj: www.extreme-light-infrastructure.eu
NEJVĚTŠÍ PROJEKT V ČR? ELI Možná ještě důležitější pro samotný výzkum je druhý jmenovaný program: OP VaVpI. Ten se zaměřuje přímo na podporu výzkumných center a projektů. Velmi nákladných projektů najdeme kolem Prahy hned několik. V první řadě jde o tzv. ELI. Začátkem října se v Dolní Břežanech u Prahy začalo stavět centrum ELI Beamlines, které bude zahrnovat dosud nejvýkonnější laser na světě. Většinu nákladů, které se šplhají na sedm miliard korun, uhradí Evropská unie. Pracoviště by mělo zaměstnat na 300 lidí a
svým významem přesahuje nejen hranice ČR, ale i Evropy. Provádět by se v něm měl základní i aplikovaný výzkum zaměřený na laserovou fyziku a astrofyziku, materiály či lékařství. „Vidím to jako nesmírně důležitý podnět pro českou vědu, pro její mezinárodní integraci již proto, že se jedná o největší a nejvýznamnější vědeckou instalaci, která bude v ČR umístěna,“ prohlásil premiér Petr Nečas. Centrum, které by mělo přilákat špičkové zahraniční vědce, začne fungovat v roce 2016. Už nyní má ale zpoždění. Rozjezd projektu totiž dlouho brzdilo rozhodo-
vání evropských komisařů a také odklady na ministerstvu školství. Pokud by se nepodařilo centrum dobudovat včas, hrozí, že bude muset stát vrátit Evropské unii až 350 milionů korun. PROJEKTŮ JE CELÁ ŘADA Trochu ve stínu obřího projektu ELI, jehož další dvě centra vyrostou v Maďarsku a Rumunsku, jsou další akce. V prvé řadě jde o více než dvoumiliardový BIOCEV. Toto centrum excelence se zaměří na aplikovaný výzkum v oblasti biomedicíny a biotechnologie.
Podílí se na něm týmy ze dvou fakult Univerzity Karlovy a šesti ústavů Akademie věd ČR. K již zmíněným se přidává celá řada dalších akcí za menší částky. Z projektů za menší finanční sumy lze dále zmínit podnikatelský inkubátor v Nymburku a „VTP Zlatníky – Hodkovice“, Technologický park Řež, Vědeckotechnický park ITC-VÚK v Panenských Břežanech, Technologický park a Inkubátor Březno u Mladé Boleslavi, Vědeckotechnický park Vlašim či Mstětice nebo špičkové laboratoře za 174 miliony, které vznikají v Liběchově. Filip Appl
KRÁTCE ● Nemocnice v Příbrami dokončila rekonstrukci monobloku D1. Cílem akce byla rekonstrukce stávající budovy D včetně nezbytné přístavby komunikační vertikály schodiště a výtahu na konci budovy, souvisejících inženýrských sítí, obslužných komunikací, zpevněných ploch, okolních terénních a sadových úprav. Pacienti najdou v budově nové přístroje, gastrocentrum, operační sál nebo oční ambulanci a stacionář. Dotace z ROP SČ činí 196 milionů. ● A průběžně se investuje i do silniční infrastruktury. V první polovině října bylo dokončeno několik akcí Středočeského kraje. Za více než 60 milionů korun byla například opravena silnice mezi Divišovem a Vlašimí. Součástí byla i oprava mostu přes řeku Blanici v obci Libež. Mezi další dokončené projekty patří oprava mostu v Postupicích za 31,4 milionu nebo oprava silnice ve Zbraslavici či na hranici okresů Mladá Boleslav – Nymburk. ● V Brandýse nad Labem mají nově opravené náměstí. Po více než dvou letech se tak brandýští obyvatelé i návštěvníci města mohou těšit z revitalizovaného centra města. Pod povrchem byly realizovány nové inženýrské sítě, na povrchu kromě dlažby byl umístěn nový městský mobiliář, kašna symbolizující Golema, navrátila se socha sv. Jana Nepomuckého a byla obnovena zeleň. Projekt podpořila dotace z ROP SČ ve výši 33,7 milionu korun.
6
PREZENTACE / INZERCE
EN č. 10 / 2012
Nové Město nad Metují rozšiřuje síť barevných kontejnerů Další desítka kontejnerů na tříděný odpad přibyla na území Nového Města nad Metují. Celkem už mohou občané využívat 297 kontejnerů na 53 místech. Společnost EKO-KOM, která na zavádění nádob s městem spolupracuje, bezplatně zapůjčila už celkem 126 kontejnerů určených pro sběr papíru a plastů a od začátku roku 2012 také kontejnery pro sběr bílého a barevného skla a oranžové kontejnery pro sběr nápojových kartonů. Na sedmi místech pak mohou občané najít červené kontejnery na odběr malých elektrozařízení a jeden kontejner na použitý textil a obuv. Podle vedoucího odboru životního prostředí Jaroslava Rohulána, patří Nové Město nad Metují v třídění mezi nejúspěšnější města odpadů z Královéhradeckého kraje. „V loňském roce jsme v Novém Městě nad Metují vytřídili 270 tun papíru, 125 tun plastů, 5 tun nápojových kartonů, 130 tun skla a 940 tun kovů. Přesto ale i u nás máme ještě v třídění komunálních odpadů rezervy. Týkají se zejména sídlišť panelových domů, kde bývají často kontejnery na směsný komunální odpad plné papíru a plastů,“ uvedl Jaroslav Rohulán. Vytříděný odpad je přitom důležitou součástí příjmů městského rozpočtu. Díky příspěvku 1,5 milionu korun, který město obdrželo za rok 2011 od společnosti EKO-KOM, mohlo celý
systém nakládání s tříděným komunálním odpadem dotovat částkou pouhých 150 tisíc korun. Bez spolupráce s EKO-KOMem by tato částka překročila dva miliony korun. „Nové Město nad Metují patří v třídění na špičku, což dokládají stovky tun vytříděného papíru, plastů, nápojových kartonů, skla i kovů. Stále více jeho obyvatel chápe, že snižovat dopad činnosti člověka na životní prostředí lze nejjednodušeji právě správným tříděním,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, která již třináct let podporuje třídění a využití vytříděných odpadů. Náplní činnosti společnosti je spolupráce s kraji, městy a obcemi na provozování celorepublikového systému třídění, recyklace a využití obalového odpadu.
Informace o projektu společnosti EKO-KOM, a.s., je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.
cz. Se správným tříděním odpadu pak může pomoci web www.jaktridit.cz.
Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
Kontejnerů na tříděný odpad v Litomyšli přibývá Z hlediska třídění odpadu se v Litomyšli nemusí vůbec za nic stydět. Naopak. Městu se daří pomalu zlepšovat povědomí o třídění a především tuto činnost občanům usnadňovat. To lze kupříkladu prostřednictvím zlepšení dostupnosti a navýšení počtu kontejnerů na tříděný komunální odpad. Až dosud jsme mohli na území Litomyšle najít 239 kontejnerů na papír, plasty a bílé či barevné sklo. Nedávno ovšem přibyla díky společnosti EKOKOM další desítka nádob a souhrnné číslo se tak přiblížilo k magické hranici 250 kontejnerů. „Do našeho systému je
kromě Litomyšle zapojeno dalších 419 měst a obcí v kraji. Společnost EKOKOM, a.s., dlouhodobě a systematicky podporuje zhuštění sběrné sítě kontejnerů na třídění odpadů. V současnosti jich v Pardubickém kraji je více než 10
tisíc,“ řekl regionální manažer společnosti EKO-KOM Tomáš Pešek. A s přibývajícími kontejnery roste i množství vytříděného odpadu. Podle Pavla Jiráně, vedoucího litomyšlského odboru místního a silničního hospodářství, se město trvale umísťuje na čelních pozicích v soutěžích v třídění. V roce 2012 se probojovalo do finálového kola v soutěži „O křišťálovou popelnici“. „Plast je odvážen 2 až 3x týdně, papír 1 x týdně, sklo podle potřeby. Nápojové kar-
tony se ukládají společně s plasty do žlutých kontejnerů a jsou odváženy k dalšímu dotřídění,“ přiblížil postupy města Jiráň. Spolupráce se společností EKO-KOM, která podporuje systém třídění odpadu, ovšem nespočívá pouze v bezplatném zapůjčování sběrných nádob, ale i ve finanční podpoře nebo v propagací správného třídění. Systémy třídění a následného využití odpadů společnost EKO-KOM podporuje už více než 13 let.
Kromě zajišťování sběrných nádob a dalších aktivit spolupořádá také zmíněnou soutěž „O křišťálovou popelnici“ nebo její regionální kolo „O perníkovou popelnici“. Více informací o projektu společnosti EKO-KOM lze najít na www.cistykraj.cz. Další informace o třídění pak nabízí web www.jaktridit.cz.
Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
IN_EKOKOM_HK_2011_PAPIR_137x203.indd 1
20.7.2012 15:54:14
IN_EKOKOM_PCE_2012_KARTONY_137x203.indd 1
23.7.2012 11:45:00
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 10 / 2012
Zkvalitňuje se vybavení fakult a podporuje hospodářský rozvoj regionu Na jihozápadě Čech pomáhají rozvíjet vědu peníze z řady projektů a grantů. Například Západočeská univerzita má šest projektů v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se o projekty: NTIS - Nové technologie pro informační společnost (celková výše dotace 822 mil. Kč), CTPVV - Centrum technického a přírodovědného vzdělání a výzkumu (377 mil. Kč), RICE - Regionální inovační centrum elektrotechniky (625 mil. Kč), RTI - Regionální technologický institut (455 mil. Kč), CENTEM - Centrum nových technologií a materiálů (324 mil. Kč), RIPO - Rozšíření informační podpory výzkumu a vývoje (189 mil. Kč). A jaký přínos budou pro univerzitu tyto projekty mít? „Jednotlivé projekty Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace zkvalitní vybavení fakult Západočeské univerzity a promítnou se do jejich práce,“ říká plzeňský hejtman Milan Chovanec. Cílem projektu NTIS je výstavba a vybavení nového objektu centra excelence Fakulty aplikovaných věd a vybudování týmů pro výzkum a vývoj zaměřený do dvou prioritních směrů - Informační společnost a Materiálový výzkum. Cílem projektu CTPVV je výstavba a vybavení nového objektu pro posílení a zkvalitnění výuky studentů Fakulty aplikovaných věd. Absolventi se uplatní ve výzkumu i v průmyslových podnicích a institucích regionu. Cílem projektu RICE je realizovat výzkumný program „Inteligentní průmyslové systémy“ a pokrýt kompletní výzkumný řetězec od počátečního teoretického výzkumu a modelování až po výrobu vzorků / proto-
typů a jejich testování v jednotlivých definovaných výzkumných oblastech. Výstavba centra RICE je rozšířením stávající budovy Fakulty elektrotechnické. Cílem projektu RTI je vybudování moderního strojírenského a technologického výzkumného ústavu. RTI zabezpečí provoz nových laboratoří a zkušeben pro podporu moderních výzkumných programů. Laboratoře a zkušebny budou umístěny v přístavbě stávajících halových laboratoří Fakulty strojní. Hlavním strategickým cílem projektu CENTEM realizovaného výzkumným centrem Nové technologie je být významným zdrojem výzkumných kapacit vybavených moderní přístrojovou technikou pro potřeby průmyslových a výzkumných subjektů v regionu i mimo něj za účelem rozvoje nových technologií. Projekt RIPO realizuje rekonstrukci a rozšíření stávající univerzitní knihovny, přestavbu serverovny a její infrastruktury podle nejnovějších poznatků a vybudování archivu.
Na jihozápadě Čech pomáhají operační programy rozvoji vědy. NA JIHU GRANTY POMÁHAJÍ ROZVOJI STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ Peníze na rozvoj vědy putují i v sousedním Jihočeském kraji. „Pokud se budeme na vědu a výzkum dívat z pohledu vzdělávání, pak je velmi významným počinem Grantový program kraje na Zavádění nových technologií do středních škol a vyšších odborných škol,“ říká Kateřina Koželuhová z oddělení informací a styku s veřejností Jihočeského kraje. Technologie představují různé moderní učební pomůcky, které ve svém konečném důsledku mohou pomoci žákům k lepšímu vědění a novým informacím. Poslední dva
roky je podobný grantový program na technologie i pro ZUŠ, neboť i oblast umělecká se rozvíjí a používá moderní metody výuky a práce učitelů. V každém případě se pak školy zapojují svými projektovými žádostmi do výzev v rámci Globálních grantů v OPVK, které kraj vyhlašuje a které jsou vždy zveřejňovány na webu kraje. Při některých středních školách v kraji navíc fungují elokovaná pracoviště vysokých škol, což dokládá, že mnohé krajské střední školy participují na spolupráci nejen s Jihočeskou univerzitou, ale i dalšími VŠ a mohou se tak podílet společně na vědě a výzkumu například pro středoškolské odborné činnosti. Zajímavým poči-
zdroj: Czech Tourism nem v oblasti vědy je také zřízení Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice (JVTP), jehož cílem je podpořit hospodářský rozvoj regionu, jeho konkurenceschopnost a prosperitu, podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu s důrazem na progresivní a inovační technologie a přenos výsledků výzkumu a vývoje do produkční praxe. Základním dokumentem, který vymezuje principy fungování JVTP, je Statut JVTP, který byl společně vydán a podepsán Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Jihočeskou agenturou pro podporu inovačního podnikání o.p.s. Jana Bartošová
7
KRÁTCE ● Začátkem měsíce se uskutečnilo slavnostní otevření nové budovy praktického vyučování Střední školy Horní Bříza. V novém objektu v sousedství stávající školní budovy bude nyní realizována veškerá praktická výuka řemeslných oborů, která doposud probíhala v zastaralých objektech. V nové budově byla zřízena především kamnářská laboratoř pro obor kamnář, dále pak vybavení dílen ostatních řemeslných oborů, interaktivní tabule a soubor výpočetní techniky. Projekt, který je spolufinancovaný z 5. výzvy ROP Jihozápad, čeká na finanční ukončení. ● V průběhu letošního září se podařilo příjemcům dotací z ROP Jihozápad dokončit řadu projektů v Plzeňském kraji. Jedná se o projekty napříč celým programem. Na domažlické trati byly například nasazeny moderní vlakové jednotky RegioShark pořízené v rámci projektu financovaného z ROP Jihozápad. Žáci 1. ZŠ v Plzni se v září dočkali rekonstruovaného víceúčelového hřiště. Centrum Plzně oživil relaxační park Štruncovy sady. Díky evropským dotacím také otevřelo nové prostory občanské sdružení Totem, které se zaměřuje zejména na práci se seniory. V Litohlavech byla otevřena rekonstruovaná budova terapeutické komunity Vršíček, v Sušici pak zrekonstruované kino.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Ústecký kraj chce mít více vědců Vloni se na Krajském úřadě Ústeckého kraje odehrála konference nazvaná Výzkum-vývoj-inovace: transfer technologií do regionu konaná při zahájení projektu Propojení výzkumu a vývoje pro malé a střední podniky v sasko-českém příhraničí. Ten je podpořen z programu Cíl 3. Ústecký kraj je motorem projektu a spolupracuje na něm s Krajskou hospodářskou komorou Ústeckého kraje. Na území Ústeckého kraje se podle kraje tradičně nacházela výzkumná a vývojová pracoviště vázaná na místní průmyslovou ekonomiku, zejména v oblasti těžebního a chemického průmyslu. „Hospodářská restrukturalizace je významně zredukovala, později však došlo k opětovnému růstu počtu výzkumných a vývojových pracovníků. Přesto však, jak všichni víme, zaujímá Ústecký kraj co do počtu výzkumných pracovníků v kraji a výdajů, které do výzkumu a vývoje plynou, spodní příčky mezi ostatními kraji České republiky,“ řekl Ivo Perna, předseda Rady pro vědu, výzkum a inovace Ústeckého kraje. Hlavním cílem projektu je navázání spolupráce mezi institucemi, vysokými školami a aplikační sférou, tedy intenzivnější přenos technologií a znalostí do praxe a následné zvýšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti příhraničního regionu. Další úkol představuje přínos v zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků pro oblast vývoje, výzkumu a inovace ve firmách.
V Karlovarském kraji chtějí pomocí vědy zvýšit konkurenceschopnost podnikatelů v regionu. „Jednou z našich významných aktivit ke zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení ekonomické situace Karlovarského kraje jsou takzvané Inovační vouchery. Cílem tohoto nového dotačního titulu je podpořit spolupráci regionálních firem a vědeckovýzkumných institucí, jako jsou vysoké školy, výzkumné ústavy a pracoviště Akademie věd za účelem lepšího poznání a posílení těchto vazeb,“ říká karlovarský hejtman Josef Novotný. Podnikatelé z regionu mohli podávat v rámci veřejné soutěže návrhy svých projektů na využití výsledků vědy a výzkumu pro zlepšení své konkurenceschopnosti. Celkově se uchází o dotaci jedenáct žadatelů, jejichž požadavky jsou ve výši 1,655 milionu korun. Nejvíce je firem z oboru výroby stavebních materiálů, ale také ze strojírenské, chemické a potravinářské výroby a z oblasti cestovního ruchu a služeb. Z krajského rozpočtu je pro ně vyčleněna částka asi 1,7 milionu korun pro
tento rok. Jednotlivé vouchery mohou dosáhnout hodnoty až 170 tisíc korun. PARK BUDE VĚDECKÝM INKUBÁTOREM Dalším projektem, který by mohl pomoci k dalšímu rozvoji severozápadního regionu je výstavba Vědeckotechnického parku. Ta předpokládá postupné vybudování tří shodných dvoupodlažních pavilónů a hlavního vstupního pavilónu s konferenčním sálem. Mezi objekty vzniknou jednopodlažní komu-
nikační koridory, které zabezpečí propojení jednotlivých pavilónů. Součástí výstavby bude i vybudování technické infrastruktury – inženýrských sítí a komunikací nutných pro uvedení objektů do provozu. Předpokládané náklady na projekt areálu VTP jsou 300 milionů korun. Část z celkové ceny ve výši 75 procent, tedy 225 milionů, bude tvořit dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Podnikání a inovace, zbylá část ve výši 25 procent, to jest 75 milionů, bude hrazena z rozpočtu Karlovarského kraje.
KRÁTCE V návrhu projektu Vědeckotechnického parku Karlovarského kraje se počítá s plochou asi 1 800 metrů čtverečních pro nové a začínající firmy nebo podnikatele, neboli inovační inkubátor, a s plochou asi 3 400 metrů pro firmy, které se již inovacemi a výzkumem zabývají. Počet firem i lidí, kteří budou Vědeckotechnický park využívat, bude záležet na velikosti těchto subjektů. Může to být více malých firem, ale také jeden nebo dva velké podniky z České republiky nebo zahraničí. Marek Turek
● Moderní železniční vozidla, elektrickou jednotku RegioPanter a motorovou jednotku RegioShark, v Chomutově slavnostně pokřtili náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek, hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a předseda ROP Severozápad Jaroslav Komínek. Motorová jednotka řady 844 RegioShark začne na podzim vozit cestující na společné lince s Karlovarským krajem Chomutov – Karlovy Vary. ● České dráhy od března navýší počet spojů své kategorie SuperCity, které z Prahy zajíždějí na západ Čech. Od března mají jezdit Pendolina z Prahy do Františkových Lázní i v neděli, nově také bude zajíždět jeden vlak v neděli večer do Plzně a v pondělí ráno zpět.
Vloni se na Krajském úřadě Ústeckého kraje odehrála konference nazvaná Výzkum-vývoj-inovace. zdroj: Ústecký kraj
● Nový dopravní terminál pro autobusy a trolejbusy v těsné blízkosti vlakového nádraží v Mariánských Lázních je k dispozici cestujícím pro plynulý přestup mezi všemi druhy veřejné dopravy ve městě. Terminál vznikl díky podpoře Regionálního operačního programu Severozápad. „Celkové náklady projektu činily 67,5 milionu korun“, uvedl zástupce ředitele Úřadu Regionální rady Jiří Červinka. Díky stavbě terminálu prošly rekonstrukcí a úpravami také okolní plochy.
ROZHOVOR
8
EN č. 10 / 2012
„Zaznamenali jsme zvýšený zájem o pardubické letiště.“ říká předseda představenstva společnosti EBA Jiří Skalický Civilní část pardubického mezinárodního letiště prošla v minulých měsících rozsáhlou modernizací. Projekt realizovala společnost East Bohemian Airport (EBA), která si teď slibuje zvýšení prestiže letiště Pardubice. A vypadá to, že se záměr daří. Hovoří o tom i předseda představenstva společnosti EBA Jiří Skalický. Před nedávnem byl na pardubickém letišti dokončen rozsáhlý projekt modernizace technického zázemí. Co pro letiště takový projekt znamená? V rámci projektu jsme modernizovali a budovali především technické zázemí letiště. Rozšiřovali jsme a tím zkvalitňovali technické a servisní služby, vystavěli jsme také nový areál leteckých pohonných hmot a zásobníků paliva. Rozšířili jsme i letištní pohybové plochy. Všechny tyto práce trvaly šestnáct měsíců, ale jejich výsledkem je zvýšení renomé pardubického letiště. Vzrostla tím bezpečnost letového provozu a můžeme poskytovat vyšší úroveň služeb pro obsluhu letadel, kterých nyní můžeme přijímat více než před realizací projektu. Zaznamenali jsme zvýšený zájem o naše letiště, a to je dobrá zpráva. Tento projekt znamená, že je položen dobrý technický základ pro to, abychom začali připravovat výstavbu terminálu a tím dokončili kompletní výstavbu klasického, moderního a prestižního regionálního letiště. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií. Předpokládám, že bez jejího přispění by akcionáři asi jiné zdroje nenašly... Stavební náklady projektu byly ve výši 266 milionů korun, téměř 233 miliony korun nám pomohla dotace z regionálního operačního programu. Tyto zdroje bychom skutečně jen velmi těžko hledali, kdybychom neuspěli v rámci dotačních titulů Evropské unie.
Projevilo se již zmodernizované zázemí na provozu letiště? Vzrostl například zájem leteckých společností o Pardubice? Zvýšený zájem o pardubické letiště jsme zaznamenali, a to jak v osobní, tak i nákladní přepravě. Rozšiřují se destinace, jednáme s cestovními kancelářemi o dalších cílech linek z pardubického letiště. Projevuje se zájem leteckých společností, tedy dopravců, a to nejen z východní Evropy. Z Pardubic létají pravidelné linky především do Ruska, v turistické sezoně se k nim přidávají charterové lety do rekreačních oblastí. Kam všude se vlastně létá? A plánujete rozšíření destinací? Pardubické letiště je oblíbenou destinací především ruských leteckých společností. Kromě pravidelných linek do Moskvy a nově do Petrohradu mohou cestující z Pardubic zamířit ale také do Bulharska, Turecka, Řecka či na Mallorku. Jednáme o Kanárských ostrovech a pro příští rok i o rozšíření destinací v Bulharsku, Turecku, Řecku a Španělsku. Počítáme s nárůstem nabídky pro české turisty na dovolenou v roce 2013. Na konci října očekává pardubické letiště stotisícího cestujícího v letošním roce. Je to běžné číslo, nebo jste tím zaznamenali nějaký rekord? Číslo 100 000 cestujících za rok, kterého dosáhneme někdy na přelomu října a listopadu, je rekord pardubického letiště. Zájem cestujících rok od
roku stoupá a věřím, že díky modernímu zázemí bude i nadále stoupat. Běžné číslo to ale rozhodně není. V historii EBA je to poprvé, kdy je překonána hranice 100 tisíc. Doposud nejúspěšnější rok byl rok 2007, kdy jsme odbavili téměř 93 tisíce cestujících. Věřím, že číslo 100 tisíc bude pro budoucí roky již běžnou záležitostí. Hovořil jste o tom, že zmodernizované technické zázemí umožňuje poskytovat leteckým společnostem kvalitnější zázemí a že se pardubické letiště může srovnávat s mezinárodními letišti. Ale co cestující? Domníváte se, že zázemí
pro ně je dostačující a na moderní úrovni? Vůči cestujícím cítíme tak trochu dluh. Nyní, kdy zájem a počty cestujících stále stoupají, nenabízíme úplně stoprocentní servis pro cestující. Schází nám totiž moderní letištní terminál, kde by mohli nejen turisté pohodlně trávit čas při odbavení. Projekt nového terminálu již existuje, pracuje se na projektové dokumentaci a dalších důležitých materiálech. Potřebujeme nyní zajistit finanční krytí projektu, ale snad se nám to v dohledné době podaří. Ale i ve stávajících prostorech neustále zlepšujeme zázemí a služby – v poslední době to bylo
např. rozšíření nabídky free shopu či nabídky občerstvení v letištním baru při odletu. Pardubický kraj je dlouhodobě hluboko na žebříčku návštěvnosti, cestovnímu ruchu se tu příliš nedaří. Není škoda, že není letiště více využíváno s cílem podpořit cestovní ruch v regionu? Určitě to škoda je. Do Pardubic přilétají stovky cestujících každý týden, bohužel se většinou okamžitě přesouvají do Prahy nebo dokonce do Karlových Varů. Je to tím, že v našem regionu neexistují atraktivní nabídky ubytování a programů pro turisty. Domnívám se však, že ve spolupráci kraje, měst v regionu i turistických lokalit a památek by se dalo více na nabídce turistického ruchu pracovat a že by bylo co nabídnout. Opakovaně jsme jednali s cestovními kancelářemi a našimi akcionáři, což je město Pardubice a Pardubický kraj, ale doposud nebyl nikdo schopen a možná ani ochoten zpracovat konkrétní nabídku, která by udržela cestující alespoň na krátký čas v regionu. My neustále mluvíme o osobní přepravě a letech na dovolenou. Ale využívají vaše služby třeba i výrobní podniky a velké firmy? Ano, využívají. Máme tu několik businesses letů větších firem z regionu – např. Iveco Vysoké Mýto nebo TPCA Kolín. Jsme také schopni přijmout nákladní letadla větších rozměrů jako jsou například letouny AN – 124 Ruslan a IL – 76. V této oblasti ještě není kapacita letiště úplně využitá, ale předpokládáme, že v souvislosti s moderním technickým zázemím zájem firem poroste. Na začátku října se ruzyňské letiště změnilo na Letiště Václava Havla, v Pardubicích se objevují nápady na pojmenování letiště po pardubickém rodákovi a průkopníkovi letectví Janu Kašparovi. Jaký je váš názor? Myšlenka pojmenovat letiště po známé osobnosti je jistě dobrá. U nás se ale o tom stále diskutuje. V tuto chvíli to vypadá, že jméno pardubického rodáka Kašpara by mohl nést nový terminál, který chceme vybudovat. Hrdě bychom se tím přihlásili k rozvoji aviatiky a letectví a třeba to i využili v nabídce pro cestovní ruch.
ROZHOVOR
EN č. 10 / 2012
9
Kraj je v dobré kondici, ve změnách musí pokračovat Když Radko Martínek nastupoval do funkce hejtmana Pardubického kraje, měl za sebou kariéru učitele, starosty Moravské Třebové i ministra pro místní rozvoj. Chtěl se vrátit z vysoké politiky do svého kraje. Po čtyřech letech tuto etapu otevřeně hodnotí. Jaké to vás bylo období? Rozhodně zajímavé, ale náročné. Je pravdou, že jsem se na práci v kraji velmi těšil. Problémy mi nevadí, nakonec způsob, jakým jsme se vypořádali s ekonomickou krizí a zásadním poklesem příjmů, o tom svědčí. Co mi vadilo a vadí, je zkreslování skutečností i vyslovené lži, kterými se mnozí snažili zabránit tomu, co bylo nutné udělat. Je v podstatě jedno, jestli některé věci nebyly uskutečněny nyní, protože budou muset být provedeny později. Jen to bude trvat déle, bude to stát více peněz a možná to bude více bolet. Stál jste u zakládání krajů, jak se na ně díváte po čtyřleté osobní zkušenosti? Jsem stále přesvědčen, že kraje mají své nezastupitelné místo v systému uspořádání České republiky. Pořád platí a bude platit to, že při pohledu z Prahy asi těžko pochopíte, co trápí lidi třeba v malých obcích na Svitavsku. Jako hejtman jsem měl možnost při svých cestách po kraji hovořit možná s tisícovkami lidí.Vím, jak se jim žije, kde není problém sehnat práci a kde o ní téměř nezavadíte. Když v Praze povídám, že u nás žijí rodiny s příjmem 12 tisíc korun i menším, nechce tomu nikdo věřit. A jak tito lidé pak mají rozhodovat? V čem tedy spatřujete přínos? Hlavní přínos v existenci krajů vidím v tom, že jejich představitelé mají na problémy regionální pohled. Proto například my tlačíme na stát, aby co nejdříve dokončil rychlostní silnici R35, která je nezbytná pro další rozvoj a konkurenceschopnost kraje. Tendence omezovat rozpočty krajů může skončit v brzké budoucnosti tak, že kraje nebudou moci provádět samostatnou regionální politiku. Poté by se mohly stát pouze institucí bez reálných pravomocí, kde hejtman bude chodit po recepcích a oficiálních akcích. Pak by kraje ztratily smysl. Věřím, že k tomu nedojde. Byl jste hejtmanem v období, které umožňovalo největší čerpání z evropských fondů. Jak kraj tuto jedinečnou šanci využil?
Kraj využil maximálně evropských prostředků. Udělali jsme celou řadu opatření, aby se čerpání zrychlilo a bylo pro příjemce přívětivé. Evropské peníze v příštím období zcela jistě přinesou v kraji rozvoj v celé řadě oblastí. Problémem je, že jsou prakticky vyčerpány, nové prostředky jsou v nedohlednu a navíc není ani jasné, na co a jak mohou být použity, pokud vůbec nějaké budou. Kraje, ostatně jako celá republika, má velký problém s tím, že evropské prostředky nahradily celou řadu národních prostředků. Pokud Česká republika, tedy i Pardubický kraj, v budoucnu nebudou mít přístup k evropským dotacím, obávám se vážných komplikací, nepodobných tomu co dnes prožívají někteří bývalí příjemci, Řecko, Itálie, Portugalsko či Španělsko. Změny ve veřejné dopravě vám na popularitě moc nepřidaly. Pokud jsme nechtěli jen škrtat spoje, změny byly nutné. Náklady rostou a stát neustále omezuje dotace. Osobní regionální dopravu zachránilo pouze memorandum uzavřené mezi státem a kraji. Na provedení změn ve veřejné dopravě jsme najali odbornou firmu OREDO. Nečekal jsem, že se v našem kraji dopustí takových fatálních chyb v návaznosti spojů a délce jízdních dob. Stálo nás velké úsilí, aby se alespoň ty největší nedostatky odstranily. Nicméně systém jako takový je bezesporu správný a mělo by se v jeho modernizaci pokračovat, například zavedením jednotné karty pro oba kraje. Velkým tématem byla spalovna v Semtíně… Jsem stále přesvědčený, že speciálně Pardubicko je oblast, která je zatížená více než dost a pro zmíněnou spalovnu tady není místo. Kraj bude muset do budoucna hledat cesty, jak řešit problémy s komunálním odpadem, nicméně variant je více a nejdříve je třeba využít stávajících možností. Paradoxní je, že například v Práchovicích je možné spalovat, nicméně odpad tam míří z Prahy, nikoliv z obcí Pardubického kraje. Proč už třetí vedení kraje nevyřešilo problémy nemocnic?
K nejasné vládní koncepci zdravotnictví jsme v našem kraji zdědili nesmyslné pronajmutí lukrativních oborů soukromníkům a
zcela zpozdilou teorii, že nemocnice by si měly konkurovat. Něco sice postupně vylepšujeme, ale zdravotnictví je zralé k zásadním
krokům ze strany státu a zdravotních pojišťoven. Stát neustále snižuje prostředky na sociální služby, jak vidíte jejich budoucnost? Při vzniku krajů panovala představa, že stát převede peníze na kraje. Nicméně trvaly obavy, že kraje finanční prostředky použijí na něco jiného, proto zůstaly v „bezpečném“ státním rozpočtu. Dnes přichází od státu pouze třetina peněz, což samozřejmě na chod sociálních služeb nestačí. Stát proto uvažuje, že převede všechny prostředky na kraje, aby se zbavil horké brambory. Obávám se, že tento systém není typický jenom pro sociální služby, ale platí i v celé řadě ostatních oblastí. V nejbližších letech očekávám v sociální oblasti velké problémy, které vyřeší až „osvícenější“ vláda. Paradoxní je, že z jedné strany peníze ubývají, na druhé straně ministerstvo na sociální věci klade nové a nové požadavky, které služby zcela jistě zdraží, aniž by přinesly nějaké zásadní zlepšení.
V jaké ekonomické kondici budete předávat kraj? Myslím, že se nemáme za co stydět. Kraj díky maximálnímu využití evropských fondů investoval za uplynulé období více než kdykoli předtím. Pro budoucnost je pozitivní, že jsme nestrkali hlavu do písku a snažili se řešit i velmi nepopulární věci ve zdravotnictví, školství, sociální oblasti a dopravní obslužnosti. V příštích letech nečeká kraj jednoduché období, úsporné možnosti jsou téměř vyčerpány a příjmy budou spíše stagnovat. Bez rozumné spolupráce mezi státem a kraji nejsou některé problémy řešitelné. Udělal byste dnes něco jinak? Vždy, když něco děláte, nacházíte v průběhu práce nová a někdy lepší řešení. Myslím, že celkově jsme dělali to, co jsme dělat měli. Že jsme přitom udělali i chyby, mnohdy bohužel zbytečné, je také faktem.
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 10 / 2012
KRÁTCE ● Nové motorové vlaky míří na regionální dráhy v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. České dráhy představily dva nové vlaky RegioPanter nasazené na trať Pardubice – Hradec Králové. Na pět vlaků společných pro oba kraje vyčlenil ROP SV 274 miliony korun, jejich cena je 680 milionů korun. Další nový motorový vlak řady 841 RegioShuttle zase jezdí mezi Lanškrounem a Českou Třebovou. Také byl pořízen z dotace programu. ● Po roční rekonstrukci, kterou podpořil Regionální operační program Severovýchod částkou 19 milionů korun, se otevřela dělostřelecká tvrz Hůrka. Podle Úřadu Regionální rady zavedou návštěvníky nové prohlídkové okruhy do míst, která nebyla přístupná od konce druhé světové války. Po rekonstrukci je tvrz Hůrka největším muzeem s vojensko-historickou expozicí československého opevnění u nás. ● Další peníze z ROP SV pomohly s rekonstrukcí budovy královéhradecké filharmonie, která se začátkem října otevřela veřejnosti. Nákladnými opravami, které částkou 8,3 milionu korun podpořil ROP SV, prošla budova během prázdnin. „Ve filharmonii je nový portál, podlaha jeviště i odrazové desky. Dovybavil se světelný a zvukový park, prostor nad hledištěm a jevištěm propojila lávka,“ řekla Zuzana Hovorková, koordinátorka dotací z magistrátu města.
Do vědy v regionu posílá EU miliardy Evropské projekty zaměřené na vědu bychom v Pardubickém, Libereckém a Královéhradeckém kraji mohli rozdělit do dvou skupin. V té první jde o projekty vysokých škol a vzdělávacích institucí. V té druhé pak o projekty firem, které s pomocí evropských peněz investují do inovací a průmyslových technologií. Pro obě tyto skupiny je tu tematický operační program. Prvním z programů, které poskytují dotační podporu vědeckým projektům, je OP Výzkum a vývoj pro inovace. Program už rozdělil desítky miliard korun. Na větší projekty do krajů, které spadají pod NUTS II Severovýchod, šla z těchto peněz částka pohybující se kolem 3,5 miliardy korun. Naprostou většinu získaly vzdělávací instituce na budování vědeckých center, laborato-
ří a spouštění specializovaných výzkumných programů. Významné projekty podpořené z tohoto programu najdeme například v Liberci. Technická univerzita zde kupříkladu postavila výzkumné centrum zaměřené na nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Tzv. budovu „L“ převzala univerzita od dodavatele v květnu. Slavnostní otevření se pak konalo v první půlce června.
Pracoviště za 655 milionů korun se může pochlubit špičkovým vybavením i spoluprací se zahraničními experty. Výzkum se zde bude soustředit na práci na exkluzivních komerčních technologiích pro potřeby průmyslu. Škola navíc v rámci projektu spolupracuje s řadou podniků včetně boleslavské škodovky. SVŮJ PROJEKT MÁ I PARDUBICKÁ DOPRAVNÍ FAKULTA Podle rektora TUL Zdeňka Kůse je dále velmi důležité, že bude centrum spojovat výzkum a výuku. „Je to integrující prvek, proto-
že se tu setkává základní vědecký výzkum a jeho výsledky se mohou bezprostředně předávat našim studentům,“ prohlásil rektor. A konkrétní projekty nového libereckého pracoviště? Například práce na technologiích, které zlepší bezpečnost a ekologickou šetrnost automobilů nebo výzkum nových vlastností materiálů pro textilní průmysl. Také v Pardubicích najdeme projekty podpořené z OPVaVpI. K těm nejvýznamnějším patří stavba moderního Výukového a výzkumného centra v dopravě, které vzniká v Technologickém areálu Univerzity Pardubice v Doubravicích. „Centrum vytvoří unikátní moderní výukové a výzkumné zázemí, které má pro rozvoj Dopravní fakulty Jana Pernera strategický význam a na něž Univerzita Pardubice dlouho čekala,” řekl k projektu za více než 266 milionů rektor univerzity Miroslav Ludwig. Druhým programem, který podporuje výzkum, je OP Podnikání a inovace. Už z názvu je zřejmé, že se zaměřuje hlavně na soukromý výzkum a inovace v průmyslových technologiích. Vědeckých projektů je z tohoto programu ovšem podporováno méně než z OPVaVpI. INOVACE I V OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Nejnákladnějším projektem posledních let je nové centrum pro nanomateriály v Liberci.
zdroj: tuni.tul.cz
I příklady vědeckých projektů podpořených z OPPI ale v
regionu najdeme. Za všechny lze jmenovat projekt výzkumného a vývojového centra pro lékařské nanobiotechnologie společnosti ContiproBiotech, který byl podpořen z programu Potenciál. Ten je právě součástí OPPI. „Globálním cílem Operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. Projekt rozšíření a dobudování výzkumného a vývojové centra pro lékařské nanobiotechnologie je toho důkazem,“řekl o projektu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Kvalitu projektu potvrdilo i získané druhé místo v soutěži Podnikatelský projekt roku 2010. Investice do výzkumného a vývojového centra se sídlem v Dolní Dobrouči v Pardubickém kraji činila 117 milionů korun. Vědu podporují například i programy přeshraniční spolupráce. V případě OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko jde o nejrůznější programy zaměřené na výměnu zkušeností a inovace. Těm se věnuje i jeden z nejnovějších projektů, který vede občanské sdružení z Rychnova nad Kněžnou a který bude formou čtvrtletníku informovat o inovacích zejména z podnikatelského prostředí na obou stranách hranic. V plánu jsou i schůzky realizátorů projektů zaměřených na inovace a výzkum. Projekt bude probíhat až do roku 2015. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE ● Centrum excelence Telč bylo slavnostně otevřeno hejtmanem Jiřím Běhounkem. Nové pracoviště se zaměří na studium životnosti stavebních materiálů a kovů, které se používají hlavně na památkách. „V období plné funkčnosti bude centrum připraveno k zapojení do mezinárodní spolupráce a do systému evropských výzkumných infrastruktur,“ řekl hejtman. Náklady na výstavbu centra dosáhly 238 milionů korun. Většina šla z OP VaVpI. ● A u vědy zůstaneme. Centrální laboratoř pro Gymnázium Vídeňská byla pořízena díky dotaci z ROP Jihovýchod. V rámci projektu vznikne centrální laboratoř přírodních věd, v níž bude umístěn laboratorní měřící systém a prezentační systém. „Projekt přispěje nepochybně k nárůstu zájmu našich absolventů o uplatnění v oblasti přírodních věd a technických oborů. V tom vidím hlavní přínos projektu,“ řekl ředitel gymnázia Pavel Faltýsek. ● Projekty podpořené z ROP Jihovýchod soutěží o titul Projekt mého srdce 2012. Na stránkách www.jihovychod.cz se lze seznámit s projekty a také jim dát hlas. Cílem je ukázat lidem, jaké akce už ROP JV podpořil. „Letošní rok je startovním ročníkem této soutěže. Nominace 25 projektů z obou regionů probíhala na základě našeho výběru, pro další ročníky soutěže bychom rádi zapojili i veřejnost,“ uvedl ředitel Úřadu RR Jihovýchod Artur Zatloukal.
ICRC se dočkalo slavnostního otevření, CEITEC už se staví Brno se pomalu ale jistě stává hlavním centrem vědy a výzkumu. Tedy alespoň z hlediska objemu dotací, které plynou na podporu vědy na jeho území z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Právě ten je stěžejní pro realizaci velkých investičních akcí, jako jsou vědecká centra a nákladné výzkumné programy. A právě takových projektů už jsou v Brně desítky. Jak důležitý je OP VaVpI dokládají i čísla. V absolutní hodnotě byl totiž pro Jihomoravský kraj schválen největší objem prostředků právě z OP VaVpI. Nejdražší projekty v regionu podpořil právě tento program. Konkrétní čísla hovoří o tom, že do Jihomoravského kraje by mělo dorazit z evropských a státních peněz skrze tento program zatím kolem 17,5 miliardy korun. Suverénně nejčastějšími příjemci jsou univerzity – celou řadu projektů realizuje Masarykova univerzita v Brně nebo brněnská VUT. Podnikatelé a firmy mohou zase žádat o dotaci z OP Podnikání a inovace. I v čerpání z tohoto programu patří Jihomoravský kraj na špičku. Co se týká počtu žádostí, těch přichází z jižní Moravy dokonce nejvíc. V loňském roce přes 500. Program se zaměřuje kromě podpory podnikání i na pomoc při průmyslovém výzkumu a vývoji nových technologií.Určitá míra inovací a propojení s oblastí výzkumu a vývoje znamená pro přihlášený projekt vždy velkou výhodu. „Za rok 2011 bylo z Operačního programu Podnikání a inovace na konta žadatelů vyplaceno zhruba
10,7 miliardy korun,“ uvedl před časem ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Letos ovšem rozdělování dotací z OPPI, vzhledem k pomalu končícímu programovacímu období, končí. CEITEC UŽ MÁ PRVNÍ ÚSPĚCHY Vlajkovou lodí brněnské vědy by se do budoucna měl stát technologický institut CEITEC. Projekt se stává jediným výzkumným centrem v ČR, které umožní propojení věd o živé a neživé přírodě. V druhé polovině září se začalo s výstavbou budov ve dvou brněnských lokalitách: v Univerzitním kampusu Bohunice Masarykovy univerzity (MU) a v kampusu Vysokého učení technického (VUT) Pod Palackého vrchem. CEITEC, který podpořil OP VaVpI částkou 5,24 miliardy korun,chce být mezinárodní, a proto nabízí práci i zahraničním vědcům ze západních univerzit. „Očekáváme v nejbližších měsících nástup zahraničních manažerů, vědeckého ředitele i výkonného ředitele“ řekl Martin Bareš, který v pozici ře-
V září začala stavba dvou center projektu CEITEC. Přítomen byl ministr Petr Fiala i hejtman Michal Hašek. zdroj: www.ceitec.cz ditele projektu nahradil Tomáše Hrudu. V laboratořích CEITEC, které se staví, najde práci až tisíc vědeckých pracovníků. Kromě Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického se na budování institutu podílí také Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů Akademie věd. Jednotlivé výzkumné programy směřují například do oblasti nanotechnologií, molekulární medicíny či výzkumu mozku. V poslední disciplíně přitom vědci z institutu CEITEC už zaznamenali úspěchy. Podařilo se jim rozklíčovat, co pravděpodobně může za tzv. déjà vu.
NOVÉ CENTRUM BUDE ZKOUMAT I LÉČBU INFARKTU Druhým nejnákladnějším projektem je Mezinárodní centrum klinického výzkumu, které najdeme ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Na projekt, který byl začátkem října slavnostně otevřen, šly z OP VaVpI 2 miliardy korun. „Projekt FNUSA-ICRC vznikl na základě intenzivních kontaktů mezi českými a americkými vědci. Spolupráce s prestižní Mayo Clinic je nejen příslibem dosažení cílů projektu, ale významným způsobem také napomáhá internacionalizaci našeho výzkumného prostředí,“ řekl o projektu ministr školství
Petr Fiala. Centrum se skládá ze dvou klinik. Jedna je zaměřená na kardiovaskulární choroby a druhá na neurologii. Programy, kterými se vědci v ICRC zabývají, se snaží o snížení výskytu infarktů, srdečních selhání či mozkových příhod v populaci. V prostorách centra tak najdeme laboratoře, které jsou unikátní i ve světovém měřítku. ICRC bude samozřejmě stěžejní pro výzkum, ale zároveň nabídne i možnost profesního rozvoje celé řadě vědců. A to také těm mladým, kteří především potřebují uplatnění. Samozřejmostí pak bude spolupráce na mezinárodních projektech pod vedením zkušených zahraničních kapacit. Filip Appl
PREZENTACE
EN č. 10 / 2012
11
Druhý ročník fotografické soutěže Vyfoť projekt zná své vítěze Letní fotografická soutěž Vyfoť projekt, kterou vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, byla úspěšná i tentokrát.
Po loňském úspěchu celostátní fotografické soutěže se MMR rozhodlo tento projekt zopakovat také v letošním roce. Prázdninová soutěž tak proběhla v termínu od 1. července do 31. srpna 2012. Soutěžící měli za úkol vyfotografovat realizované projekty spolufinancované z fondů EU a nahrát je přes jednoduchý formulář přímo na web soutěže www.vyfotprojekt.cz. Soutěžící měli rozhodně z čeho vybírat. Za pouhý jeden rok se s přispěním Evropské unie podařilo v České republice zrealizovat přes 4 000 nových projektů a celkem tak mohli fotografo-
vé dokumentovat více než 14 000 realizovaných projektů. Ve vyhledávání projektů pomáhala soutěžícím i online mapa projektů www.mapaprojektu.cz. Mezi téměř šesti tisíci přihlášenými fotoalby, tedy více než šestnácti tisíci fotografiemi, vybrala porota vítěze hlavní kategorie Nejtalentovanější fotograf/ka. Stejně tak jako v minulém ročníku se i tentokrát soutěžilo také ve vedlejší kategorii Nejaktivnější fotograf/ka. Aby šanci vyhrát měl skutečně každý, probíhalo během celé doby trvání soutěže pravidelné losování o hodnotné ceny. 1. místo, Petr Luňák, Mělník - Revitalizace centra města Mělníka - ROP NUTS II Střední Čechy.
2. místo, Jaroslav Jirásek, Cheb - Infrastruktura amfiteátru města Loket - Projekt ROP NUTS II Severozápad.
Nejvíce porotce zaujalo fotoalbum, které do soutěže přihlásil Petr Luňák z Mělníka a na kterém zachytil Revitalizaci centra města Mělníka, která byla podpořena z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Druhé místo získalo fotoalbum projektu Infrastruktura amfiteátru města Loket, které do soutěže přihlásil Jaroslav Jirásek z Chebu. Projekt byl podpořen z Regionálního operačního programu Severozápad. Třetí nejtalentovanější fotografkou se stala Nikola Liberdová z Bohumína. Ta do soutěže přihlásila projekt Dopravní hřiště Odry, které získalo dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezko.
3. místo, Nikola Liberdová, Bohumín - Dopravní hřiště Odry - Projekt z ROP NUTS II Moravskoslezsko.
Oldřich Vlasák: Jednání o rozpočtu Evropské unie ohrožují dotace i zemědělce Na říjnovém Plenárním zasedání Evropského parlamentu se projednává rozpočet Evropské unie na rok 2013. Toto rozhodování je důležité, protože předznamená vyjednávání o víceletém finančním rámci pro období 2014 - 2020, kde České republice půjde o hodně. Bude se totiž rozhodovat, zda úspory postihnou evropské dotace, zemědělce či bruselskou administrativu. Návrh rozpočtu EU činí 151 miliardu eur v prostředcích na závazky (tj. +2 % oproti rozpočtu na rok 2012) a 138 miliard eur v prostředcích na platby (tj. +6,8 % oproti rozpočtu na rok 2012). Hospodářské problémy eurozóny společně s tlakem členských států, které do evropského rozpočtu přispívají nemalé peníze, donutily Evropskou komisi učinit částečné ústupky. Na příští rok proto předložila rozpočet, který počítá s určitými škrty. Snad nejvíce diskutované je snižování administrativy. Pro budoucí rok totiž Komise počítá se snížením počtu bru-
selských úředníků o jedno procento, do roku 2020 pak o celých pět procent. V situaci, kdy v České republice uvažuje vláda o krácení rozpočtu ministerstev v řádech desítek procent, působí podobný návrh Evropské komise velmi úsměvně. Navíc si musíme uvědomit, že v celkovém objemu prostředků Evropské unie tvoří platy úředníků jen okrajovou položku.
Můžeme hodně získat, ale i ztratit Rozpočet Evropské unie na rok 2013 navíc už příliš ovlivnit nepůjde, jelikož je součástí dojednaného víceletého finančního rámce. V příštím roce tak Unie musí dostát dříve nasmlouvaným závazkům. Mnohem důležitější dopad budou mít probíhající jednání určující finanční toky pro období 2014-2020. Tady zůstává ve hře spousta otazníků. Jasné je pouze jedno. Jednání nebudou jednoduchá a Česká republika na nich může hodně získat, ale také mnohé ztratit. V tomto ohledu plně podporuji postup předsedy vlády Petra Nečase a jeho snahu o získání více peněz na kohezní politiku při současném snížení celkové výše rozpočtu Evropské unie. Zařadíme se do skupiny čistých plátců Česká republika mezi léty 20142020 pravděpodobně překročí hranici 75 % HDP na obyvatele vůči průměru EU. Po roce 2020 by se v takovém případě zařadila do skupiny čistých plátců, kteří kladou důraz na úspory a účelnost vynakládaných prostředků, jelikož do rozpočtu EU přispívají více, než kolik z něho pak zpětně vyčerpají. Pro nadcházející období po roce 2013 ale nutně potřebujeme dotace z Bruselu na dobudování základní infrastruktury a podporu ekonomického
růstu. Z toho důvodu nechceme omezovat evropské strukturální fondy. Popsaný postup je výhodný pro Českou republiku a navíc zcela reálný. Podnikání svazuje bezpočet regulací Z rozpočtu Evropské unie jsou přerozdělovány finanční prostředky vedle kohezní politiky mimo jiné na společnou zemědělskou nebo na zahraniční politiku. Z toho důvodu je možné získat více peněz na silnice a další prorůstové projekty, pokud dojde
k omezení výdajů Bruselu v jiných oblastech. Z pohledu České republiky však v žádném případě nesmí dojít ke snížení objemu investic určených na politiku soudržnosti. Největší možnost škrtů vidím v oblasti přímých zemědělských plateb. Právě zemědělská politika Evropské unie patří mezi nejméně efektivní výdajové kapitoly, byť ji Francie spolu se Španělskem nebo Itálií do značné míry preferují. Čeští zemědělci naopak v absolutních číslech i v přepočtu na hlavu dostávají méně. Souboj se zemědělci z okolních zemí, kteří sice vyrábí
dráž, díky dotacím z Bruselu jsou ale na evropském trhu přesto konkurenceschopnější, prohrávají především čeští producenti masa. Česká republika navíc dováží stále více potravin ze zahraničí. Čeští zemědělci prošli po revoluci úspěšnou transformací a evropské dotace nejen všeobecně svazují jejich podnikání bezpočtem regulací, ale především pokřivují celý trh systémem dotací, který nemůže trvat věčně. Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Evropského parlamentu
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 10 / 2012
KRÁTCE ● Z dotace ROP Střední Morava byla nakoupena nová nízkopodlažní vozidla pro vozový park města Olomouc. Do konce roku 2013 by ve městě mělo jezdit 14 nových a 4 modernizované tramvaje a 16 nových autobusů. ROP SM na projekt přispěl částkou 272 milionů korun. „Nákup nových či modernizovaných vozidel městské a příměstské dopravy je standardní oblastí podpory ROP Střední Morava v regionu,“ řekl ředitel Úřadu RR Ivan Matulík. ● Výbor Regionální rady schválil na začátku října v Přerově podporu dalším projektům. Celkem si přijdou na 593 miliony korun. Posílen bude hlavně cestovní ruch ve městech a obcích, Jeseníkách, na Luhačovicku a Olomoucku. „Jedná se zejména o expozice a muzea, které podtrhují zajímavosti v regionu,“ uvedl ředitel Úřadu RR Ivan Matulík. Na své projekty v rámci IPRM získá 90 milionů také Zlín. ● Dvacet kilometrů nových povrchů na silnicích nižších tříd budou moci využívat řidiči ve Zlínském kraji. Výbor RR Střední Morava schválil poskytnutí dotace 318 milionů korun na opravy silnic. Rekonstrukcí projde například silnice z Horní Lapače do Fryštáku, z Uherského Hradiště do Jarošova nebo z Ústí u Vsetína do Hovězí.
Nová vědecká centra mají v Olomouci i ve Zlíně Výzkum a vývoj je i v rámci NUTS II Střední Morava úzce spjat s konkurenceschopností a ekonomickým zdravím regionu. Finanční podpora Evropské unie, která má právě s těmito cíli pomáhat, se ale neomezuje jen na podporu výstavby nových vědeckých center. Podporovány jsou komunikační kampaně zaměřené na výměnu zkušeností a informací nebo třeba i tzv. inovační vouchery, které se snaží podpořit spolupráci podnikatelských subjektů s vybranými vysokými školami. ROP Střední Morava podporuje vědu spíše okrajově a inovační vouchery jsou jedním z nástrojů v této podpoře. Podnikatelé ve Zlínském a nyní také v Olomouckém kraji mohou získat inovační voucher v hodnotě 60 – 149 tisíc, který využijí k nákupu služeb o větší hodnotě. Podmínkou ale je, aby daný podnik směřoval k vytvoření nového či inovovaného produktu. Podstatně větší podpora přímo na projekty se zacílením na vědu a výzkum přichází z OP Výzkum a vývoj pro inovace. Ten posílá peníze především jednotlivým vysokým školám na území celé České republiky. V případě Olomouckého kraje je to Univerzita Palackého. S pomocí dotace z OPVaVpI až dosud realizovala nebo realizuje projekty s celkovou dotací přesahující 3,5 miliardy korun. Dva největší získaly dotaci přesahující 800 milionů. V první řadě jde o Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, které už funguje. Cílem projektu je obnova tradice a dobrého jména šlechtitelství a zemědělství, které má na střední Moravě silnou tradici. A to se daří. Nedávno se povedlo vědcům z centra získat americký patent na nově objevenou sloučeninu,
která by mohla zlepšit výnosy zemědělských plodin. „Nyní ji testuje významná nadnárodní agrochemická společnost na užitkových rostlinách,“ řekl Právu mluvčí univerzity Radek Palaščák. VE ZLÍNĚ ZKOUMAJÍ NANOVLÁKNA Druhým významným projektem je tzv. BIOMEDREG, tedy Biomedicína pro regionální rozvoj. Nové centrum molekulární a translační medicíny stálo skoro 900 milionů. Sloužit bude hlavně k poskytování praktických zkušeností studentům. V nových špičkových laboratořích se vědci zabývají například vývojem léků proti rakovině. Několik projektů realizovala nebo realizují i jednotlivá pracoviště Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Suverénně nejdražší stavební akcí je nové Centrum polymerních systémů. Univerzita na něj získala dotaci ve výši 754 milionů korun. „Výzkum polymerních materiálů má ve Zlíně dlouholetou tradici a za tuto dobu jsme v jejich výzkumu dosáhli mezinárodní úrovně,“ uvedl rek-
Jedním z nejdražších projektů v Olomouci je Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. zdroj: www.olstavby.cz tor univerzity Petr Sáha. Výzkum v novém centru se zaměří na pokročilé polymerní systémy, jako jsou nanovlákna, ale i materiály pro medicínské aplikace apod. Druhým nejnákladnějším projektem na zlínské univerzitě je rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku na lékařské fakultě. V tomto případě poskytnou EU a stát celkem 689 milionů korun. PROJEKT PERSPEKTIVA UKONČEN Výzkum a vývoj je úzce spjat s průmyslem a ekonomickou kon-
kurenceschopností. Pro lepší komunikaci mezi soukromou sférou a vědou je tu podpora z OP Podnikání a inovace. Z programu bylo letos vyčerpáno už deset miliard korun. Dohromady nabízí program přes 90 miliard. Část je přitom určená na program Prosperita, který je zaměřen právě na průniky podnikání a vědy. Z podpořených projektů lze jmenovat podnikatelský inkubátor Technologického inovačního centra ve Zlíně. Zaměřený je na podporu malého a středního podnikání a je určen hlavně pro společnosti zaměřené na inovace v oblasti služeb.
Dotační pomoc, která pomáhá i v oblasti vědy a výzkumu, lze získat i z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dokládá to i známý projekt PERSPEKTIVA, který se tři roky snažil o propojení akademické sféry, firem a veřejného sektoru. „Cílem našeho projektu bylo ukázat univerzitu jako instituci, která je otevřená komunikaci, ochotná přijímat nabídky spolupráce a umožňovat studentům pracovní stáže ve firmách tolik potřebné pro jejich uplatnění v praxi,“ popsala před časem ukončený projekt jeho garant Kateřina Kropáčová. Filip Appl
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE ● Obec Bílá získá evropskou dotaci osm milionů korun na vznik lanového centra a vybudování cyklostezky a obory pro lesní zvěř. K dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko dodá Bílá 1,6 milionu korun z vlastního rozpočtu. Výsledkem projektu má být atraktivnější zázemí pro turisty v obci, zejména rodiny s dětmi. Záměr je součástí integrovaného plánu rozvoje území, na který mají obce a místní subjekty až 158 milionů korun z EU. ● Ostrava uplatní evropskou dotaci 327 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko při zatraktivnění a dopravním řešení centra města. S přispěním dalších 52 milionů korun z EU v Ostravě vnikne safari a nové parkování v zoo. Financování sedmi projektů města evropskými prostředky schválila Regionální rada Moravskoslezsko. Ostrava tím významně pokročí v čerpání evropských prostředků. ● Speciální vydání zpravodaje Apropó se věnuje přípravám na budoucí období po roce 2014. Představuje program Chytřejší kraj, který má lidi a instituce v Moravskoslezském kraji připravit na lepší a chytřejší využití evropských prostředků. Dozvíte se více také o aktualizovaných strategiích Moravskoslezského kraje, socioekonomickém pohledu na vývoj regionu, třech pilířích strategie Evropa 2020 nebo o inteligentním přístupu v inovačním rozvoji regionů.
Podpora výzkumu pro podniky je novinka Podniky a podnikatelé na severu Moravy mohou získat až 400 tisíc korun na výzkum a inovace. Své žádosti o evropské peníze mohli předkládat do letošního října. K dispozici je celkem jedenáct milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Podpora má pomoci zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost podnikání v Moravskoslezském kraji. „V případě ROP Moravskoslezsko jde o novinku a také výjimku. Program disponuje v letech 2007 až 2013 celkem devatenácti miliardami korun a drtivá většina prostředků z programu přitom směřuje zejména do výstavby chybějící infrastruktury, pořízení vybavení a tech-
niky,“ uvedl mluvčí Regionální rady Michal Sobek. Dodal, že se jedná například o silnice, nové dopravní prostředky, rekonstrukce a vybavení škol, zařízení sociálních služeb a nemocnic a podobně. „Aktuálně vyhrazená částka jedenácti milionů korun na inovační vou-
chery tedy není nijak závratná, ale podnikatelům může výrazně pomoci,“ dodal Sobek. Jak inovační vouchery fungují v praxi? Podle Sobka si podniky a podnikatelé z Moravskoslezského kraje mohou zažádat maximálně o 400 tisíc korun na výzkum a inovace. Minimální rozpočet projektu je sto tisíc korun. Dotace pro malé podnikatele pokryje až 80 procent z nákladů projektu, střední podniky dosáhnou na 70 procent a velké podniky maximálně na 40 procent nákladů. „Podpora je dostupná pro podniky, které se účastnily kraj-
ského programu podpory vědy a výzkumu v roce 2012 a nebyly v losování vybrány,“ upřesnil Sobek a dodává, že program slouží také všem podnikům z Moravskoslezského kraje, které chtějí využít služeb místních univerzit a výzkumných organizací v oblasti výzkumu a vývoje. Podmínkou předložení žádosti o dotaci je uzavřená smlouva s univerzitou nebo výzkumnou organizací na konkrétní službu v oblasti výzkumu a vývoje. Předkládání žádostí o dotaci i hodnocení projektů je maximálně zjednodušeno, takže přidělená dotace bude dostupná v řádu týdnů od podání žádosti. Prvé dvě žádosti podnikatelů jsou již schváleny, další se připravují. Společnost Codea získá peníze na vývoj zařízení pro analýzu stavu měřiče spotřeby vody založeného na principu zpracování obrazu. Top Function uplatní dotaci při na výzkum využití mobilního komunikátoru pro ovládání a sledování dodatečných funkcí v automobilu. KRAJ PODPOŘÍ ŠPIČKOVÉ STUDENTY
Kraj podpoří také špičkové studenty Slezské univerzity Opava.
zdroj: SLU
Moravskoslezský kraj se rozhodl dát peníze přímo studujícím. Studenty a absolventy doktorského studia podpoří dotací zaměřenou na vědu a výzkum.
Studenti doktorského studia nebo absolventi, kteří jsou na vysoké škole zaměstnaní, mohou získat až 70 tisíc korun. „V letošním roce budou podpořeny tři vysoké školy, které si žádost o příspěvek podaly – Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě,“ uvedla krajská mluvčí Šárka Vlčková. Na podporu špičkových studentů a absolventů doktorského studia bylo na tento rok v rozpočtu Moravskoslezského kraje vyčleněno 1,5 milionu korun. „Z dotace budou podpořeni celkem 34 studenti a 13 absolventů doktorského studia,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Marian Lebiedzik a dodal, že dotaci obdrží studenti nebo absolventi doktorského studia, kteří mají excelentní výsledky vědecké práce a podílí se na řešení významných vědeckých úkolů. „Naším cílem je, aby talentovaní a vzdělaní mladí lidé zůstali v našem kraji a přispěli tak svými znalostmi k jeho dalšímu rozvoji,“ doplnil Lebiedzik. Stipendium či příplatek ke mzdě je maximálně ve výši 70 tisíc korun za rok. Náklady projektu hradí ze svého rozpočtu Moravskoslezský kraj, maximálně ve výši 90 procent uznatelných nákladů. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 10 / 2012
13
Nová politika Nizozemska Bezprostředně po druhé světové válce bylo Nizozemsko zemí křesťanskou. V někdejších deseti milionech obyvatel se mísilo 40 procent katolíků s 42,5 procenta protestantů. Nyní má Nizozemsko 16,8 milionu obyvatel, z nichž je pouze 25 procent katolíků a 15 procent protestantů. Pokles víry lze pozorovat i mezi zástupci křesťanských stran ve vládách. Téměř před 30 lety získala CDA - Christen Democratisch Appel (kompilace katolické strany KVP s dvěmi protestantskými - ARP, CHU) 54 křesla ve stopadesátičlenném senátu. V posledních zářijových volbách dosáhla CDA jen taktak na 13 křesel, což bylo o osm méně než před dvěma roky, kdy Nizozemci také museli volit. Země jde ve šlépějích Británie, skandinávských zemí či USA: křesťanské strany už nehrají v národní politice roli. „Moc“ převzala liberální VVD (Lidová strana pro svobodu a demokracii) a sociálně demokratická strana práce PvdA. Bezprostředně po II. světové válce dosáhla VVD jen na osm křesel, PvdA na 29; v posledních volbách v daném pořadí už na 41 a 38. Dnes tedy liberálové spolu se sociálními demokraty sestavují vládu. Nebude ledajaká, musí se jí podařit ušetřit horentní sumy! Největším problémem je základní stra-
nický rozdíl: VVD chce šetřit Nizozemce vyznačující se vysokými příjmy, PvdA chce úlevy pro ty s příjmy nejnižšími. Kdo bude rozhodovat, kdo jsou „hlavy“ vedoucích stran? KDO JE KDO? Mark Rutte (45) pochází z Haagu, věčného rivala Amsterdamu. Studoval historii na univerzitě v Leidenu, jakémsi nizozemském Oxfordu. Mezi lety 1991 a 2001 pracoval pro nadnárodní společnost Unilever; v roce 2002 byl minis-
trem sociálních věcí a poté školství. V roce 2006 byl zvolen politickým vůdcem VVD o čtyři léta později se stal premiérem. Je stále svobodný, řekla bych, díky ženské logice, že má vyhráno u všech holandských žen, které vládnou pevnou rukou v každé domácnosti. Mám i pocit, že jeho oblibu lze přirovnat k té Karla Gotta u nás – dbá na svůj outfit, vysílá stejný model úsměvu v jakkékoli situaci, hovoří jak lid chce slyšet, projde mu i zamlčení faktů z Bruselu či z vlastního jednání vlády…bude stále jediný, božský. Diederik Samsom (41) pochází z Groningenu, daleko od politického dění, v široširé zeleni a jakési oáze klidu. Když hovoří, lid má pocit, že problémy neexistují, že všechno je v naprostém pořádku, že tu „Evropu“ nějak zvládneme včetně tvrdých, úsporných opatření, kterými se musí naplnit státní pokladna. Studoval fyziku na Technické univerzitě v Delftu, která sice
není „Oxfordem“, ale vynikající technickou Mekkou! Pracoval pro Greenpeace (má trestní rejstřík dost popsán, byl totiž několikrát zatčen…) a Studentskou unii. Založil soukromou energetickou společnost „zelené“ elektřiny a v roce 2003 usedl do poslaneckého křesla. Letos byl zvolen do čela PvDA. Samsom , mj. vegetarián, je ženatý a má dvě děti. WILDERS PROPADL Po volbách v roce 2010 se kabinet, tvořen s VVD a CDA a podporován Wildersovou Stranou pro svobodu (PVV), rozhodl, že do roku 2015 musí našetřit 18 miliard eur. Což znamenalo zvýšení daní, snížení sociálních dávek, zdražení zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, státním zaměstnancům přestaly růst platy. Počátkem roku PVV upustila od podpory, nesouhlasila s tím, že drahota zasáhne nejvíce nemajetné a penzisty. Vzhledem k tomu, že bylo státně důležité rozpočet schválit,
semkly se s vládou leví liberální demokraté, zelení a malá protestantská strana a extra plán pro „vyždímání“ dalších 12 miliard byl na světě. V letošních předčasných volbách CDA, D 66, Zelení, Křesťanská unie i PVV u voličů naprosto propadly! Speciálně Geert Wilders byl zklamán. Právě on si myslel, že volby má v kapse, že dostane podporu seniorů, navíc doufal, že jeho kritika Evropské unie a přistěhovalců by mohla u voličů pozitivně zabrat. Nestalo se. Voliči se momentálně zaobírají jenom jediným: „přežít“, udržet si pracovní místo a se stále vyzáblejší peněženkou udržet hlavu nad vodou. A tak ve volební místnosti masově hlasovali bohatí pro VVD, chudí pro PvDA. BUDE POLDRMODEL FUNGOVAT? Kabinet složený z VVD a PvdA nizozemské království ještě nikdy v historii země nemělo, horentní úspor-
ná opatření také ne! Je otázkou, zdali nizozemská poradní tradice, tzv. „poldr model“, kdy vláda, odbory a organizace zaměstnavatelů schůzují tak dlouho, dokud nenajdou kompromis, který zabrání případným sociálním nepokojům, stávkám a protestům, bude úspěšná. Obě zvolené strany zájem na dohodě mají, ekonomie se i v nehostinné době musí točit - zaměstnavatelé chtějí vyrábět a vydělávat, odbory požadují aby lidé měli práci. Nikdo si netroufne odhadnout, kdy nová vláda zavládne. Každopádně, i v těžké době dali voliči důvěru těm, od kterých čekají pomoc a ne Geertu Wildersovi, který je po profesoru Pim Fortuynovi (2002 byl zavražděn) a bývalé ministryni Ritě Verdonkové třetím extrémně pravicovým vůdcem. Zažil teď bleskový propad u hord, které ho ještě nedávno slepě následovaly; zřejmě pocítily, že jejich zájmy v čase krize jsou momentálně někde jinde než v Bruselu či u přistěhovalců. Zuzana Goseling
Spor so Slovinskom ohrozuje ratifikáciu vstúpu Chorvátska do EÚ Rozpadom Juhoslavie sa začali rozpadávať vzťahy medzi bývalými bratskými krajinami. I keď si medzi sebou pomáhali vystúpiť zo skrachovanej Socialistickej federatívnej republiky Juhoslávie (SFRJ) a po výstupe aj prežiť, vzťahy medzi Chorvátskom a Slovinskom sa stále kolíšu. Za čias Juhoslávie si občania svoje úspory ukladali aj do slovinskej Ljubljanskej banky (LB). Po zániku bývalej SFRJ štátne orgány Slovinska prijali rozhodnutie o uzavretí LB. Majetok tejto banky bol prevedený do novovytvorenej Novej Ljubljanskej banky (NLB), pričom jej dlhy a záväzky voči zákazníkom mimo územia Slovinska zostali v starej banke, kým všetci slovinskí vkladatelia prešli do novej banky. Takto bez svojich peňazí (okolo 172 miliónov eur) zostalo viac ako 130 000 Chorvátov a skoro rovnako toľko Bosniakov. Začali sa mnohé súdne procesy proti LB a jej nástupkyne NLB. Dve chorvátske banky (Privredna banka Zagreb a Zagrebačka banka) podali žaloby na NLB, aby penia-
ze získali späť. Slovinsko ale trvá na tom, že by táto otázka mala byť vyriešená podľa dohody o takzvanej sukcesii, čiže následníctve bývalej SFRJ, z roku 2001. Túto dohodu podpísalo aj Chorvátsko. Podľa nej nástupnícke štáty sa o prevzatí záruk pre vklady v cudzej mene majú dohodnúť pod záštitou Banky pre medzinárodné platby (BIS) v Bazileji. SLOVINSKO: CHORVÁTSKO NEMÔŽE VSTÚPIŤ DO EÚ KÝM SA SPOR NEVYRIEŠI Zdravko Rogić, bývalý zástupca guvernéra Chorvátskej národnej banky, ktorý sa zúčastnil všetkých rokovaní doteraz v súvislosti s LB, pre chorvátsky Novi
list povedal : „Chorvátsko trvá na tom, aby Ljubljanska banka uznala povinnosti, ktoré má voči chorvátskym vkladateľom záhrebskej pobočky Ljubljanskej banky a Slovinsko sa braní argumentom, že devízové vklady v bývalom štáte garantovala federácia.“ Slovinsko zastáva názor, že Chorvátsko nemôže vstúpiť do EÚ kým sa tento spor nevyrieši. Považujú to za problém týkajúci sa ratifikácie a hrozia tým, že nedovolia svojmu susedovi vstúpiť do Únie. „Až keď táto otázka bude vyriešená v súlade s už prijatými medzinárodnými predpismi, začneme s procesom ratifikácie Zmluvy o pristúpení Chorvátska do EÚ," povedal pre slovinskú tlačovú agentúru Jožef Horvat, prezident slovinského výboru pre zahraničnú politiku. Začiatkom októbra sa zdalo, že sa problém začína riešiť. Chorvátska ministerka zahraničných veci Vesna Pusič vyhlásila, že sa
spor bude riešiť v Bazileji. „Môžeme sa opäť pokúsiť vyriešiť problém pred Súdnym dvorom v Bazileji pre medzinárodné platby, môžeme diskutovať o tom, ako vyriešiť tieto problémy, ale náš názor je, že problém s Ljubljanskou bankou nemá žiadnu súvislosť s ratifikáciou zmluvy o pristúpení Chorvátska v slovinskom parlamente“ povedala pre t-portal.hr Pusič. Slovinci to akceptujú, ale s podmienkou, že chorvátske banky máju zrušiť žaloby, ktoré podali na LB. Podľa ich „nie je možné súdiť sa a rokovať“. Chorvátsko však odmieta odňať povolenia, ktoré dalo Zagrebačkej banke a banke PBZ, ktoré pred chorvátskymi súdmi žalujú slovinské banky. Slovinsko sa strachuje záverov týchto súdnych procesov, pretože po vstupe Chorvátska do EÚ bude musieť realizovať rozhodnutia chorvátskych súdov v tejto otázke, akékoľvek oni budú.
EÚ: JE TO BILATERÁLNA OTÁZKA Čo si o tom mysli Európska únia? Vyzerá to tak, že súhlasí s chorvátskym stanoviskom. Európska komisia pre Reuters uviedla, že je na týchto dvoch krajinách aby vyriešili spor a dúfajú, že vec nebude zdržiavať členstvo Chorvátska v EÚ. „Vidíme tento problém ako bilaterálny problém medzi Slovinskom a Chorvátskom. Aj naďalej budeme podporovať obe strany aby našli riešenie,“ povedal hovorca Komisie Peter Stano. Objavuje sa tu aj iný problém. Nova Ljubljanska banka je v zlej finančnej situácii. Banka v júli dostala výpomoc od slovinskej vlády vo výške 382,9 miliónov eur, čo je viac ako dvojnásobok sporného dlhu. Situáciu ešte viac komplikuje fakt, že Chorvátsko v rozpore s princípom voľného kapitálu bráni NLB vo fungovaní na chorvátskom finančnom trhu, ako protiopatrenie k už existujúcemu dlhu.
Oldřich Vlasák, podpredseda Európskeho parlamentu, pre Evropské noviny v auguste povedal: „Po nedávném snížení ratingu Slovinska o tři stupně agenturou Moody's, největší slovinské banky nyní usilují o státní finanční podporu v objemu až 8 % HDP. Určitě tak není podle mého názoru vhodný čas na to, znovu otevírat toto bolestivé téma. Nevidím ani prostor pro to, aby ve sporu intervenovaly mezinárodní instituce. Ostatně Evropská komise již oběma zemím vzkázala, že je na nich, aby si svůj spor rozhodly.“ Určite nie je v záujme EÚ riešiť každý jeden susedský spor medzi jej členmi, a preto pochopiteľne očakáva, že si tento spor vyriešia inkriminované štáty medzi sebou. Čo by sa len stalo, keby všetci členovia začali vyťahovať susedské spory a dávali ultimáta v rámci EÚ? Prinajmenšom by to narušilo celú priateľskú atmosféru. Sanela Kurtek, Jelisavac
ských lavíc, aby zvýšili šancu uplatniť sa na trhu práce.
žuje potenciál krajiny na ceste k obnoveniu ekonomickej prosperity a tiež oživujú diskusie o jednom z najpálčivejších problémov španielskej súčasnosti. Pomerne nedávno sa v sociológii udomácnil výraz „generácia ni-ni“ a slúži na pomenovanie mladých, ktorí neštudujú ani nepracujú. Štvrtina mladých si po zanechaní školy prácu nehľadá a podobne je na tom pätina maturantov. Počas minulého roka bolo v Španielsku 51,4 percenta ľudí vo veku 20-24 rokov bez práce a nezamestnanosť mladých tak prerastá do celoeurópskeho
problému. Vytváranie pracovných miest na pozadí vysokého percenta mladých neschopných ukončiť vzdelanie odborníci pokladajú za neproduktívne, pretože Európa potrebuje kompetentných pracovníkov ovládajúcich prácu s modernými technológiami. Španieli svoj veľký vzor vidia v Nemecku, kde sa z odbornej praxe v podnikoch stala tradícia. Autonómie v rámci európskych fondov rozbiehajú rôzne programy, ktoré mladým poskytujú možnosť pracovného štartu. Dana Miháliková, Valladolid
Vzdelanosti na chvoste Inštitút Unesco zverejnil výsledky zo štúdie „Vzdelanie pre všetkých“ a Španieli musia zabojovať s nepríjemnou skutočnosťou. Stali sa totiž živým príkladom toho, ako vzdelávací systém reformovať netreba. Školské fiasko. Toto slovné spojenie je v Španielsku súčasťou takmer každej debaty o výsledkoch, ktoré (ne)dosahujú tunajší školáci, ale nielen slabé vedomosti sú horúcou témou početných diskusií. Od roku 1970 Španieli prijali dvanásť školských zákonov, povinné vzdelanie postihli štyri reformy a na rade je opäť ďalšia, ktorá má vyriešiť pro-
blémy neľútostne pomenované v medzinárodnej štúdii. Jeden z troch mladých Španielov vo veku 15 až 24 rokov nedokončil povinnú školskú dochádzku, zatiaľ čo európsky priemer tvorí jeden z piatich. Podľa autorov ide o znepokojujúce číslo, a to aj napriek miernemu poklesu v porovnaní s predchádzajúcim obdobím. V roku 2010 školu predčasne opusti-
lo 28,3 percenta žiakov a hoci v minulom roku tak učinilo o dve percentá menej, naďalej ide o alarmujúce číslo v krajine, kde nezamestnanosť mladých presahuje 50 percent. Príčiny nezáujmu dokončiť základné vzdelanie sú Španielom chronicky známe. Donedávna prekvitajúci trh s nehnuteľnosťami a nedostatok pracovnej sily umožnil prácu ľuďom bez vzdelania a mladí nadobudli pocit, že ako pomocní pracovníci či čašníci sa dokážu zamestnať aj bez výučného listu. Po „období bonanzy“ sa mnohým otvorili oči a opäť zasadajú do škol-
GENERÁCIA „NI-NI“ Hodnota vzdelania v očiach mládeže upadla a škody napáchané umelo napumpovaným pracovným trhom vyplávali na povrch po prasknutí realitnej bubliny. Mnoho ľudí nepokladá vzdelanie za dôležité, respektíve nevidí v ňom zvýšenú šancu na pracovnú príležitosť. Autori štúdie „Vzdelanie pre všetkých“ upozorňujú, že nedovzdelaná mládež zni-
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 10, vychází 26. 10. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
INZERCE
EN č. 10 / 2012
Zusammenfassung
Milliardenteure Wissenschaftszentren im Bau Die Förderung von Wissenschaft, Forschung und Innovationen gehört selbstverständlich zu den Schwerpunktthemen der Europäischen Union, da es sich um einen für das Wirtschaftswachstum, die Wettbewerbsfähigkeit und Beschäftigung äußerst wichtigen Zweig handelt. In diesem Zusammenhang sollen die Mitgliedstaaten einem Dokument der EU-27 zufolge bis spätestens 2020 damit beginnen, drei Prozent ihres BIP in Forschung und Entwicklung zu investieren. Will die Tschechische Republik das von der Europäischen Union gesteckte Ziel erreichen, muss sie noch einiges tun. Wenngleich der Anstieg der Wissenschaftsgelder im vergangenen Jahr relativ hoch war, reicht das zur Erfüllung der europäischen Ziele immer noch nicht aus. Gegenwärtig betragen die Forschungsausgaben weniger als zwei Prozent des BIP. Unterschiedliche Reaktionen haben außerdem die für das nächste Jahr vorgeschlagenen Wissenschaftsausgaben des Staatshaushalts ausgelöst. Der Entwurf sieht zwar eine Stärkung der angewandten Forschung vor, gleichzeitig aber auch deutliche Kürzungen für die Akademie der Wissenschaften, die Ministerien für Industrie und Schulwesen. Mit Besserungen dürfen andererseits zwei Förderagenturen rechnen: die Stipendienagentur der Tschechischen Republik (Grantová agentura ČR) und die Technologische Agentur der Tschechischen Republik (Technologická agentura ČR). Eine wichtige Hilfe stellen europäische Fördermittel dar. Für den jetzigen Programmzeitraum wurden über zwei Milliarden Euro bereitgestellt. Besonderes Augenmerk gilt Mittelböhmen mit Prag an der Spitze und Brno, das sich sogar zu einem bedeutenden europäischen Wissenschaftszentrum entwickeln kann. Im Oktober wurde in Brno das Internationale Zentrum für klinische Forschung am Universitätsklinikum St. Anna eröffnet. Das Operationelle Programm Forschung und Entwicklung für Innovationen (OP VaVpI) steuerte hierfür 2 Milliarden Kronen bei. Ende September wurde der Grundstein für ein neues Wissenschaftszentrum des Projekts CEITEC für 5,2 Milliarden gelegt. Das in der Nähe von Prag entstehende Superlaserzentrum hat die Grundsteinlegung bereits hinter sich. Die Beschreibung weniger kostenintensiver Projekte würde ganze Papierstöße füllen. Aus dem Operationellen Programm Forschung und Entwicklung für Innovationen wurden nämlich bereits Dutzende Vorhaben unterstützt. Filip Appl
Slowakische Wissenschaft und Forschung im Aufstieg Wie Geschichte belegt, standen mehrere slowakische Wissenschaftler hinter großen Entdeckungen ihrer Zeit. Es mag den Anschein haben, dass das Goldene Zeitalter der slowakischen Forschung längst vorbei ist. Die Forschungs- und Entwicklungsausgaben lagen im vergangenen Jahr bei 0,68 % des BIP. Doch ungeachtet der schwierigen Finanzierung dieses aufwendigen Zweigs befindet sich die slowakische Wissenschaft und Forschung im Aufstieg. Im Allgemeinen ist die wissenschaftliche Forschung äußerst kostenintensiv. Die Slowakei hat in diesem Zusammenhang die Möglichkeit, im Zeitraum 2007-2013 über EU-Fonds Fördermittel für Forschungsprojekte aus dem operationellen Programm Forschung und Entwicklung in einer Größenordnung von 1,2 Milliarden Euro in Anspruch zu nehmen. Die wissenschaftliche und technische Forschung ist in der Slowakei relativ eng mit Universitäten verbunden. So konnte sich die Slowakische Technische Universität in Bratislava (STU) in diesem Jahr als allererste slowakische Hochschule unter den 200 besten Universitäten im Bereich der Computerwissenschaften platzieren. Die STU verwaltet mehrere sog. Spitzenforschungszentren. Die Slowakei gehört mehreren internationalen Forschungsorganisationen an. Am renommiertesten ist die Europäische Organisation für Kernforschung, besser bekannt als CERN. Der geringe Anteil der Slowakei an der Finanzierung der CERN steht in keinem Verhältnis dazu, welche Arbeit die slowakischen Vertreter im Rahmen der CERN leisten. Slowakische Wissenschaftler, Ingenieure und Studenten haben sich insgesamt an fünf Hauptforschungsprogrammen beteiligt. Drei sind bereits abgeschlossen, zwei Programme laufen noch. Dabei handelt es sich um die Projekte ATLAS und ALICE mit Ausrichtung auf die Teilchenforschung bzw. die in den ersten Momenten nach dem Urknall wahrscheinlich eingetretenen Bedingungen. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 10 / 2012
Scientific centres costing billions are being built. Support for science, research and innovations is, of course, amongst the key interests of the European Union, because this is a branch that is very important for economic growth, competitiveness and employment. In this connection and on the basis of current documents of the EU-27, the Member States should begin to invest three per cent of their GDP into research and development by 2020 at the latest. Simultaneously, one third of this should come from public budgets and two thirds from the private sector. The Czech Republic will have to try much harder if it wants to meet the targets set by the European Union. Although there was a substantial increase in funds invested in science last year, this is still not enough to meet the European targets. At the present time, expenditures for research correspond to less than two per cent of GDP. In addition, the proposed expenditures for science from the state budget next year has met with various reactions. The draft budget anticipates an increase in applied research but also a substantial decrease in funds allocated to the Academy of Science. And not only the Academy of Science. In the sum of institutional and special-purpose funds, the Ministry of Industry will lose 870 million for development, the Ministry of Education will receive 350 million less and the Academy of Science 419 million less. On the other hand, two grant and subsidy agencies will be better off – the Czech Science Foundation will receive 286 million more than last year and the Technology Agency of the Czech Republic will receive 386 million more.
In this programme period, it was and is possible to draw European funds marginally from several European subsidy programmes – OP Business and Innovation, OP Cross-border Cooperation, Prague operational programmes and, to a certain degree, also other programmes. However, OP Research and Development for Innovation is the programme concerned directly with science. Over CZK two billion were prepared in this programme. At the beginning of September, about 93 per cent of all finances had been distributed from this programme. The greatest attention is focused on Central Bohemia, led by Prague, and also on Brno, which could even become an important European scientific centre. The International Clinical Research Centre in the St. Anna Faculty Hospital was ope-
ned in Brno in October. OP Research and Development for Innovation contributed CZK 2 billion to this project. The CEITEC project is also underway. At the end of September, the corner stones were placed for the construction of a new scientific centre. A total of CZK 5.2 billion was allocated to this programme from OP Research and Development for Innovation. The corner stone has also been put in place for the super laser centre, which is to be built close to Prague. The ELI project, with a further two centres soon to be built in Hungary and Romania, is the result of cooperation amongst 40 research institutes in 13 countries of the European Union. This was one of the reasons why the unbelievable sum of CZK 7 billion was obtained for this project from OP Research and Development for Innovation. In fact, other projects for large research centres can also be found in other cities of the Czech Republic. The Technical University in Liberec is building a research centre for more than CZK 1.2 billion. The University of West Bohemia is in a similar situation. It would require piles of paper to describe less expensive projects. Indeed, dozens of projects have already received support from OP Research and Development for Innovation. Filip Appl
Research and development is on the increase in Slovakia. Throughout history, a number of Slovak scientists were responsible for the great discoveries of their time. A great many inventions and the principles of their functioning became the starting points for even better technology. It might seem that the golden age of Slovak research is a thing of the past. Funds set aside for research and development corresponded to 0.68% GDP last year. However, in spite of the unfortunate state of financing of this expensive area, Slovak science and research is on the rise. Scientific research is very expensive. Slovakia can draw assistance through European funds in 2007-2013 in the amount of approximately EUR 1.2 billion to support research projects in the context of Operational Programme Research and Development. Only a quarter of this amount had been allocated by the end of September 2012. Research and development are relatively closely connected with universities in Slovakia. This year, the Slovak University in Bratislava (STU) was the first Slovak university to be included in the list of the best 200 universities in the area of the
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
computer sciences. STU administers a number of research centres called Centres of Excellence. Here, amongst other things, SMART technologies, services and systems are being developed to improve health protection and diagnosis of diseases; they establish diagnoses and process materials in this area; renewable and sustainable resources are investigated; special biochemicals are examined and developed. Slovakia is connected with a number of international research organizations. The most prestigious of them is the European Organization for Nuclear Research, generally
known as CERN. Participation in this project was the most expensive of all projects last year. Slovakia contributed almost 6 million Swiss francs to the functioning of this institution, corresponding to 0.55% of the total budget. Thus, Slovakia became the second-last country in the amount contributed amongst the twenty member countries. The small contribution to financing is, however, inversely proportional to the amount of work contributed by Slovak representatives at CERN. Together, Slovak scientists, engineers and students participated in five main programmes of scientific research. Three of them have already been completed, while research is still continuing in two programmes. These are the ATLAS and ALICE programmes, which are concerned with investigating particles or the conditions that probably occurred in the first moments after the Big Bang. Ivan Belko
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Křižíkova 1/332, 186 00 Praha 8 | metro Florenc B C Tel +420 224 815 856 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
Des milliards pour la construction de centres scientifiques Soutenir la science, la recherche et les innovations fait naturellement partie des objectifs centraux de l’Union européenne car il s’agit d’une branche très importante pour la croissance économique, la compétitivité et l’emploi. À cet égard, il ressort des documents actuels de l’Union des 27 que les États membres devraient, au plus tard pour 2020, commencer à investir dans la recherche et le développement 3 % de leur PIB. Si la République tchèque veut atteindre l’objectif que lui a fixé l’Union européenne, elle va devoir continuer sur sa lancée. Même si l’augmentation des fonds alloués à la science l’année dernière fut relativement importante, elle ne suffit toujours pas à atteindre les objectifs européens, les dépenses de recherche représentant à l’heure actuelle seulement moins de 2 % du PIB. Le projet de dépenses pour la science pour l’année prochaine, pris sur le budget de l’État, a par ailleurs suscité des réactions variées. Il intègre certes le renforcement de la recherche appliquée, mais aussi un affaiblissement marqué du budget alloué à l’Académie des sciences ainsi qu’aux ministères de l’Industrie et de l’Éducation. D’un autre côté, deux agences accordant des aides subventions s’améliorent, l’Agence des subventions de la République tchèque (Grantová agentura ČR) et l’Agence technologique de la République tchèque (Technologická agentura ČR). Les subventions européennes apportent une aide significative. Pour la période de programmation actuelle, plus de deux milliards d’euro ont été préparés. L’attention est portée essentiellement sur la Bohême centrale, avec en son cœur Prague, ainsi que sur Brno qui pourrait même devenir un centre scientifique européen important. En octobre, le Centre international de recherche clinique a ouvert à Brno, dans l’hôpital universitaire Sainte-Anne. Le Programme opérationnel Recherche et développement pour l’innovation y a contribué à hauteur de 2 milliards de couronnes. Fin septembre, les premières pierres du nouveau centre scientifique du projet CEITEC d’un coût de 5,2 milliards ont été posées, de même que la première pierre du centre superlaser édifié dans les environs de Prague. Parler ici d’autres projets moins couteux nécessiterait encore de longues lignes. Ils sont en effet déjà des dizaines à avoir été soutenus dans le cadre du programme opérationnel Recherche et développement pour l’innovation. Filip Appl
La science et la recherche slovaques en progression L’histoire montre que plusieurs scientifiques slovaques furent à l’origine de grandes découvertes en leurs temps. Il semble peut-être que l’âge d’or de la recherche slovaque s’est éteint il y a longtemps. Les ressources allouées au développement et à la recherche l’année dernière ont atteint 0,68 % du PIB. Cependant, bien que l’état du financement de ce secteur coûteux ne soit pas favorable, la science et la recherche slovaques progressent. La recherche scientifique coûte très chère. La Slovaquie a la possibilité d’obtenir de l’aide par le biais des fonds européens entre 2007 et 2013 à hauteur d’environ 1,2 milliards pour soutenir les projets de recherche dans le cadre du programme opérationnel Recherche et développement. La recherche scientifique et technique est en Slovaquie assez liée aux universités. Pour la première fois dans l'histoire des établissements supérieurs slovaques, l’Université technique slovaque de Bratislava (STU) figure cette année parmi les 200 meilleures universités dans le domaine des sciences informatiques. La STU gère plusieurs centres de recherche dénommés Centres d’excellence. La Slovaquie fait partie de plusieurs organisations de recherche internationales. La plus prestigieuse d’entre elles est l’Organisation européenne pour la recherche nucléaire, mieux connue sous son acronyme CERN. La Slovaquie contribue un peu, de manière indirecte, au financement du CERN par le travail que nos représentants au CERN réalisent. Les scientifiques, ingénieurs et étudiants slovaques ont, au total, participé à cinq programmes centraux de recherche scientifique. Trois d’entre eux sont déjà achevés, la recherche se poursuivant encore pour deux programmes. Il s’agit des projets ATLAS et ALICE, qui portent sur l’étude des particules, ou plutôt des conditions probablement apparues dans les premiers instants ayant suivi le Big Bang. Ivan Belko
16
100XXX_INZ_ZIMA_budik_KrajskéNoviny.indd 1
INZERCE
11 / 2012 2011 EN č. 10
11.10.10 8:50