PROJEKTY PRO LIBERECKÝ KRAJ
Ateliér Radka Suchánka a Petra Janoše
Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury
projekty pro Liberecký kraj Ateliér Radka Suchánka a Petra Janoše Technická univerzita v Liberci Fakulta umění a architektury
Recenzent: Mgr. A. Zdeňka Němcová Zedníčková, Ph.D. © Technická univerzita v Liberci, 2014 ISBN 978-80-7494-072-9 2
Projekty pro Liberecký kraj
ÚVOD Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci byla založena v roce 1994. Přes své mládí je považována za jednu z nejlepších architektonických škol v České republice.
Naše fakulta pro to má veškeré předpoklady: – od své přiměřené velikosti, kdy povědomí o společném díle a nadšení z něj je rychle infiltrováno všemi směry každému z nás,
Vyrostla na tradici avantgardy šedesátých let, kdy se nedaleko Liberce realizovala skvělá stavba televizního vysílače s hotelem na vrchu Ještěd. Dnes zde studuje 200 studentů v oboru architektura a urbanismus a 100 studentů v oborech design prostředí a vizuální komunikace. Fakulta nabízí čtyřleté bakalářské programy a dvouleté navazující magisterské programy.
– přes existenci naší společné učebny, pracovny, kreativního prostoru, kde všichni pracujeme a kde proudící myšlenky nemusí překračovat tlusté zdi,
Do této školy jsem vstoupil před sedmi lety a nyní – jako její děkan – prosazuji takový program, který by její budoucí zaměření více vyhranil, otevřel ji světu a zapojil ji do globálního dění. K tomu by nám mohl mimo jiné dopomoci i projekt Architektura mimo centra.
4
– až po společného ducha školy, který je všemi vnímán a je hnacím impulzem veškeré naší tvořivosti a zdravé rivality, probouzení fantazie, chuti objevovat a především radosti z naší tvorby.
prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek děkan Fakulty umění a architektury Technická univerzita v Liberci
Projekty pro Liberecký kraj
I n trod u ctio n The Faculty of Architecture of the Technical University of Liberec was established in 1994. Although new, it is considered to be one of the best schools in the Czech Republic. It grew on a tradition of the avant-garde of the 1960s, when a brilliant construction of the TV tower and a hotel were built on the top of Ještěd mountain near Liberec. Number of students reached 200 at the architecture and urbanism department and 100 students at the environmental design and visual communication. The faculty offers 4-year bachelor programmes and 2-year master programs. I started working at this university seven years ago, and now – as a dean – I implement the programme that will take make it more distinct, open it to the world, and integrate it into the global world. The Architecture outside the centres programme is one of the projects that should help us make our goals happen.
6
Our faculty has all the necessary preconditions: – it is of the appropriate size that enables to share the awareness of the common work and enthusiasm for it spreads among all of us rapidly; –
we have a common classroom, study, creativity supporting space, in which we all work and the ideas do not have to penetrate any thick walls;
–
there is a common spirit of the school, which is perceived by everybody and which is the actuating stimulus of all our creativity, healthy rivalry, imagination, urge to discover, and which is the source of our joy of our creation.
prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek Dean of Faculty of Art and Architecture Technical University of Liberec
Projekty pro Liberecký kraj
O projekt u
Ex-centric - Architektura mimo centra
V médiích oslovujících jak odbornou, tak laickou veřejnost je významná architektura nejčastěji asociována s velkými realizacemi ve světových metropolích a ekonomicky silných regionech. Pozornost je upřena především na spektakulární díla, působící nejen svojí architektonickou podstatou, ale také (a často hlavně) svými fyzickými a finančními rozměry. S nimi jsou spojena zpravidla jména velkých mezinárodních hvězd, hýčkaných mediálním světem. Tento zkreslený dojem pak snadno získávají i studenti architektury při listování časopisy či brouzdání na internetu. V reálném světě ale existuje široká škála staveb a jiných objektů různého zaměření, jež vznikají v podstatně skromnějších podmínkách, a přesto, či právě proto nepostrádají sílu a působivost. Často jsou zasazeny do periferních lokalit nebo do čistě přírodních souvislostí. Na své okolí proto reagují bezprostředněji než jejich slovutnější a okázalejší protějšky. Je možno je číst mnohem snadněji a získávat z nich zřetelná poučení a inspiraci.
8
Jejich tvůrci většinou nepřitahují zájem médií, a o to více si zaslouží povšimnutí a prostoru pro prezentaci vlastních názorů. Projekt „Budování partnerství a rozvoj spolupráce v oblasti architektury mimo tradiční centra“ se snaží tuto situaci analyzovat a napravit. Je první prací takovéhoto zaměření, rozsah a finančního rozměru na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Fakulta na tomto projektu spolupracuje s ostatními projektovými partnery – občanským sdružením Architectura, společností SPEV a architektonickými kancelářemi Kamil Mrva a Knesl+Kynčl. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. prof. Ing. arch. Akad. arch. Jiří Suchomel Fakulta umění a architektury Technická univerzita v Liberci
Projekty pro Liberecký kraj
A bo u t
the Ex-centric projectArchitecture outside the centres
In media that address both professional and non-professional audience, distinguished architecture is more than frequently associated with large constructions in big cities of the world and in economically strong areas. This attention is primarily focused on spectacular works, that impress not only by their architectural essence, but also (often mainly) by their physical dimensions and considerable budgets. These projects are usually associated with media-pampered names of international stars of architecture. This is also the impression students of architecture get when they browse magazines and Internet. However, in real world, there is a large number of buildings and constructions of various purposes, that are created in incomparably unostentatious conditions and in spite of that (or sometimes for that reason) they do not lack potency and great impression. They are often set in peripheral locations or purely natural context. That is why they react more naturally to their surroundings than their more prestigious and splendorous counterparts. They can be perceived 10
more easily gaining distinct guidance and inspiration from them. Although their creators often do not draw the attention of media, they and their points of view deserve to be presented and seen. The project “Maintaining partnership and develop ment of co-operation in architecture out of the traditional centres” is trying to analyze and improve the situation. It is the first project of this orientation, extent and size of the budget at the Faculty of Architecture of Technical University of Liberec. The faculty co-operates with other partners on the project i.e. Architectura citizen action, SPEV association, and architectonic studios Kamil Mrva and Knesl+Kynčl. The project is party financed by European Social Fund and state budget of the Czech Republic. prof. Ing. arch. Akad. arch. Jiří Suchomel Faculty of Art and Architecture Technical University of Liberec Projekty pro Liberecký kraj
projekty pro L iberecký kraj „Snad jsme tu jen, abychom řekli: dům, most, studna, brána, džbán, strom, okno, - dokonce: sloup a věž…“ Rainer Maria Rilke Ateliér pro Liberecký kraj byl školním ateliérem zaměřující se na hledání výrazných krajinných prvků (objekty, aleje, topografie…) vytvářejících Genius Loci míst a na formulaci rozvojových zásahů do malých měst či obcí, obcí jejichž hlavním problémem není překotný rozvoj, ale právě naopak, je jím stagnace či úpadek. Zadání směřovalo do dvou směrů: hledání místa a jeho Genia Loci a zásah do obce pomocí typologie (stavby, prostory…) iniciující život v místní komunitě. V první fázi projektu jsme se zaměřovali na hledání krajinných prvků, jejichž význam přesahuje hranice jedné samostatné obce. Toulali jsme se krajinou, hledali ve starých mapách atd. s cílem vizuálně a textově formulovat Genius Loci místa či krajinného fenoménu. Byla to fáze rozhovorů, četby a především otvírání očí. Druhou fází projektu byla 12
tvorba konkrétních zásahů, jež mohou iniciovat rozvoj a život v místní komunitě, zásahy reagující na analýzu konkrétní obce a hledání základních rozvojových idejí, formulovaných na základě přímého kontaktu s místní komunitou. Cílem naší semestrální snahy bylo, mimo jiné, utvrdit se v přesvědčení, že má smysl se věnovat malým sídlům a krajině, jakožto místům nabízející alternativu k životu v centrech. Alternativu, která má svou jasně deklarovanou hodnotu v úzkém sociálním kontaktu obyvatel a v sepětí s krajinou. Je možné, že je jednou z možných alternativ, které lze označit za udržitelné… a trvalé jako krajina sama. Radek Suchánek Vedoucí architektonického ateliéru na FUA TUL Projekty pro Liberecký kraj
projekty pro L iberecký kraj
Česká republika oplývá nádhernou přírodou. O naší architektuře se bohužel často takto vyjádřit nemůžeme. Přestože naše země dala světu několik slavných architektů, řada lidských děl krajinný ráz značně kazí. Kvalitní architektura vede bezesporu ke zvyšování sounáležitosti obyvatel s místem jejich bydliště. Není určitě náhoda, že řada patologických jevů rozvíjejících se v naší společnosti především mezi mládeží se nejvýrazněji projevuje v místech s nejhorší architekturou. Hlavní myšlenkou Projektů pro Liberecký kraj je iniciace života místních komunit prostřednictvím
14
kvalitních architektonických děl. Výstupy praktické projekty studentů architektury - usilují o zvyšování kvality života na našich vesnicích. Myslím, že to je jedna z cest vedoucí k rozvoji venkova, ke zvyšování zájmu mladých generací o život na vesnici. Přeji naší republice řadu kvalitních architektů. Architektům pak spoustu inovativních nápadů a dostatek finančních prostředků na jejich realizaci. Josef Jadrný náměstek hejtmana Libereckého kraje pověřený řízením resortu životního prostředí a zemědělství
Projekty pro Liberecký kraj
Objekty pro komunitu obce Rádlo Rádlo je typickou příměstskou obcí v jádrovém území Liberecké aglomerace mezi městem Libercem a Jabloncem nad Nisou v těsném sousedství Rychnova nad Nisou. Linearita Rádla dala vzniknout jedné hlavní vozovce, která ale nekopíruje hlavní spojnici Rádla, kterou využívají místní občané.
TEREZA
SCHEIBOVÁ
Můj pozemek se nachází právě na této cestě, která není nejfrekventovanější, ale zároveň je to hlavní trasa pro místní obyvatelé. Na pomyslném středu mezi starou a novou zástavbou vytvářím nový veřejný prostor definovaný třemi budovami: denním stacionářem pro důchodce, dětskou skupinou (alternativa klasické mateřské školky) a sálem pro veřejnost. Navržené domy navazují na charakter tradiční historické zástavby obce, kdy kamenná část budovy tvoří její střed Projekty pro Liberecký kraj
17
a jádro. Navržená konstrukce vychází z tohoto principu, pouze přesunuje tuto centrální část do lineární formy, na kterou navazují další potřebné prostory, jejichž konstrukce bývá obvykle již dřevěná. Dům je tedy stále tradiční, ale zároveň moderní. Funkce domů jsou pro tuto chvíli pevně dané, vycházející ze současné potřeby obce, avšak forma domu nebrání následné změně využití. Náměstí, které je vymezeno zmíněnými třemi budovami, stromem poskytujícím stín, stávající pumpou a cestou, je nedílnou součástí celkového návrhu. Jeho vnitroblok je třeba chápat jako další obytný prostor, ve kterém se prolínají všechny funkce navržené v okolních domech. Navrhované funkce vycházejí ze současné potřeby obce, kdy její obyvatelstvo každým rokem přibývá. Navrhuji denní stacionář pro důchodce, dále pak ve vedlejším domě tzv. dětskou skupinu. Na východě zpracovávaného pozemku se nachází veřejný sál, který přes den funguje jako kavárna, večer jako prostor pro společenskou zábavu. Je otevřen do přilehlého sadu, návštěvníci si tedy mohou vybrat, zda chtějí sedět venku nebo vevnitř. Jako poslední se na pozemku nachází veřejná moštárna. Jde o prostor, který je veřejnosti přístupný a náleží k přilehlému sadu.
schéma konstrukce Projekty pro Liberecký kraj
19
Projekty pro Liberecký kraj
sál s kavárnou
denní stacionář
1. NP studovna, pracovna, jídelna
1. PP dětská skupina
21
podélný řez sálem
příčné řezy - stacionář, dětská skupina Projekty pro Liberecký kraj
23
Kaskáda veŘejný prostor pro obec Rádlo Voda stéká z kopců dolů. Soustava přirozených i člověkem vytvořených hrází vytváří úžasný rytmus, střídání tekoucí a stojaté vody. Od tůňky po bývalé koupaliště, všemožné nádrže jsou navěšeny na potocích, které tečou po svazích Rádla. Je to nepatrný a přesto velmi silný fenomén. Kaskáda.
STANISLAV
PECH
V tomto prostředí má vzniknout nový rybník, čtyři hektary veliký. Od začátku jsem věděl, že musím udělat stavbu, která se k němu vztáhne, která ho podpoří. Rybník jako veřejný prostor, nové centrum. A pak tu byla otázka, jestli objekt na hranici intravilánu může být centrem. Jak naplnit ambici vytvořit veřejný prostor v Rádle a ne vedle něj. Z jednoho domu se nakonec staly tři, kaskáda veřejných prostorů od hlavní pěší osy až k rybníku. Je to sestupování k vodě, ale ve skutečnosti jste součástí vody již na začátku.
Projekty pro Liberecký kraj
25
podélný řez knihovnou
podélný řez - pavilon na rybníce
příčný řez - pavilon na rybníce Projekty pro Liberecký kraj
27
objekt jeviště - brána - půdorysy a řezy
Projekty pro Liberecký kraj
29
kaskáda – sekvence veřejných prostorů – knihovna – jeviště / brána – pavilon na rybníce
Projekty pro Liberecký kraj
31
POD KORIDOR S KORIDOREM Centrální prostor v Šimonovicích Šimonovice patří mezi jednu z těch příměstských obcí postižených vysokým nárůstem obyvatel, díky vznikající „satelitní zástavbě“. Na schůzi zastupitelstva obce zaznělo, že tato obec má díky tomuto nárůstu nárok se považovat, co se potřeb týče, za město. Závěrem vyplynulo, že zde chybí centrální prostor, obsahující nejlépe školku, školu, lékaře, obchod, kavárnu, kanceláře, obecní úřad a jiné. Prostory pro volnočasové aktivity taktéž. (V mém návrhu jsou tyto funkce obsaženy ve hmotě objektu, ale také v exteriéru.)
KLÁRA
JANČOVÁ
Chopila jsem se místa, nacházejícího se prakticky ve středu dění, jednoho z mála stále prázdného, ve kterém má vzniknout v „blízké“ době změna železničního koridoru. Místa potenciálního vzhledem k propojení se zeleným koridorem s potokem (ke kterému chybí přístup) a s částí Minkovic. Projekty pro Liberecký kraj
33
Hmota mé zvolené zástavby má funkci určitých “hradeb” - využití této parcely je s ohledem k nezastavění této plochy - obepíná centrální prostor zády k zástavbě rodinných domů i k hlavní komunikaci, nezapomíná však tyto části propojovat a otevírá se směrem k přírodě. Projekty pro Liberecký kraj
35
Zeleň z biokoridoru v mém návrhu vtahuji do centra dění a vzniká mi zde zalesněný park prolínající se až k náměstí. Přírodním centrem prochází železniční koridor nadzdvižený v tubusu na nosné podpoře. Odpad zeminy je přesunut k východní hmotě domu a částečně použit k vytvarování terénu. Návrh nastoluje otázku, čím by zde mělo centrum být, co by mělo obsahovat. (Téma koní bylo do návrhu zahrnuto po absolvování schůze zastupitelstva, kdy jsem po několikáté zaslechla nadšenou větu: “Dáme tam koně.” K vytvoření nové atmosféry obce, mi nepřišlo na škodu zahrnout zde tedy i jednu z mála zbývajících kladných vlastností těchto míst.
řez příčný terénem
řez podélný - železniční tubus Projekty pro Liberecký kraj
37
Náves Rakousy KAPLE – KNIHOVNA – DIVADLO Obec Rakousy leží v malebném přírodním meandru několik kilometrů severně od Turnova. Střetává se zde přirozená křivka údolí s rovnými liniemi železniční trati a silnice, které vymezují vesnici vůči jejímu okolí. Mezi místními se traduje, že kdysi býval v místech vesnice klášter rakouských jeptišek. Ve svém návrhu, kde se zabývám definováním centra obce, aplikuji téma jasně vymezeného dvora obklopeného jednotlivými funkcemi.
VOJTĚCH
ŠAROUN
Kaple - knihovna - divadlo. Kombinace sakrálního a profánního. Kaple na ose silnice jako definující prvek návsi. Funkci knihovny a společenského sálu přesouvám z budovy obecního úřadu ležícího mimo strukturu vesnice. Stavbu doplňuji o sál pro divadelní spolek, který ve vsi aktivně působí. Projekty pro Liberecký kraj
39
řez divadlo
řez knihovna Projekty pro Liberecký kraj
41
řez kaple
Projekty pro Liberecký kraj
43
40
pohled JV
pohled SV
pohled JZ
pohled SZ
Projekty pro Liberecký kraj
45
OvČí dvŮr farma v Rakousích Pohled na zapadlý venkov zdánlivě bez pracovních příležitostí, jako na znovuobjevenou šanci k bohatému životu pro ty, kdo se nebojí stát na vlastních nohách. Návrh je zasazen do Rakous, nejmenší obce Libereckého kraje. V malebném údolí řeky Jizery umisťuje farmu rodinného typu, která přináší pracovní příležitosti místním obyvatelům a zároveň se stává lákavým turistickým cílem na obcí procházející páteřní cyklostezce.
JIŘÍ
GULBIS
Návrh se z pohledu urbanistického soustředí především na udání svěžího kulturního impulzu, motivujícího severovýchodní partii obce k pochopení a zužitkování v místě přítomných kvalit, které byly na nějaký čas zapomenuty. Projekty pro Liberecký kraj
47
od jihu / od trati
POHLEDY OBYTNÝ DŮM
od východu / z ulice
od západu / z pastviny
od jihu / od trati
Projekty pro Liberecký kraj
od západu / ze dvora
od severu / od obecního úřadu
POHLEDY HOSPODÁŘSKÝ DŮM
od severu / od obecního úřadu
od východu / ze dvora
49
půdorys podkroví
půdorys přízemí
Projekty pro Liberecký kraj
51
podélný řez hospodářským domem
příčné řezy obytný dům
A-A TOALETY A UBYTOVÁNÍ
B-B SCHODY DO PODKROVÍ
C-C OVČÍN
D-D BYDLENÍ MAJITELE
C-C CHLADÍCÍ BOX
D-D SENÍK
PŘÍČNÉ ŘEZY HOSPODÁŘSKÝ DŮM
A-A JEDNACÍ MÍSTNOST
Projekty pro Liberecký kraj
B-B VÝROBA TEPELNÉ IZOLACE
53
Experimentální prostor Rakousy Návrh malého kulturního prostoru pro všemožné využití vyplývá z tradice obce, kterái přes svůj nízký počet obyvatel vede od roku 1923 kulturní spolek Jizeran, zabývající se všemožným kulturním vyžitím. Potenciál a síla místa mě zaujala natolik, že jsem kvalitu krajiny propojil s děním obce, přenesením kulturního centra do objektu více využívající zdejší krajiny.
ROMAN
BALŠÁN
Nynější prostory ve staré budově obecního úřadu splňovaly podmínky nízkých nároků obyvatel na kulturní prostředí Rakous a však já jsem si kladl za úkol prosadit prostory, které více budou vyplývat ze samotného kulturního a uměleckého aktu. Objekt je koncipován jako konstrukčně velice jednoduchý, jelikož jsem vycházel z reálných limitů, aby návrh mohl být tématem konstruktivní debaty o možnosti výstavby tohoto měřítka v krajině. Konstrukční systém je uzpůsoben tak, aby byl jednoduchý na výstavbu samotnými obyvateli, což považuju za cestu k tomu, aby obyvatel v určité lokalitě byl schopen pochopit záměr a smysl, jenž architekt zamýšlel. Projekty pro Liberecký kraj
55
půdorys 1.NP
půdorys 2.NP
Projekty pro Liberecký kraj
57
řez
Projekty pro Liberecký kraj
59
detaily konstrukce
schéma konstrukce
Projekty pro Liberecký kraj
61
Bezový háj Bzí je ideální vesnice
ONDŘEJ
PCHÁLEK
Bzí znamená jít v debatě o dnešní vsi o krok dál. Má dobré základy, na kterých lze stavět. V Bzí totiž žije aktivní komunita činorodých lidí. Je zde obnoveno určité sepětí, spojení, společenství, ze kterých dříve vznikala obec, architektura. Bzí spolky, akce, koncerty, slavnosti, maškarády. Skupina nadšených třicátníků a všech dvě stě obyvatel obce v masopustním průvodu. Mnoho zábavy, smíchu, dobrého jídla dobrých lidí. Hrdost vesničanů na své místo. Všechny záležitosti obce řeší u jednoho stolu všichni, které cokoli zajímá. Ideál dnešního uvažování o vesnici. Ptal jsem se co zde mohu dělat? Kam se lze posunout? Jak mohu tento stav prohloubit, utvrdit, zapečetit, stmelit? Chodil jsem vesnicí a kolem, navštívil výroční schůzi a seznámil se s mnoha obyvateli. Přemýšlel jsem o historii a vzniku obce, četl pověsti. Při jedné z nich se píše, že při stavbě dnešního kamenného kostela se v bezovém křoví za humny a také jednoho rána - našly ztracené kostelní zvony. Bez = bzí, bezoví, bezové Projekty pro Liberecký kraj
63
keře, bez! Běž! A svůj návrh jsem postavil na bezu černém. Sambucus nigra. Zjistil jsem, že má tisíceré využití jako zvláště léčivá bylina. Bzí víno, bezová šťáva, sirup, marmeláda, zábal, květy, výluh, bobule, bezinky, praslovanská bezová flétna, bezový čaj, z listů i květů. Nervy, bolesti, záněty, průdušky, trávení, atd.. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni. bezovna na návsi - pohledy
bezovna - řezy Projekty pro Liberecký kraj
V přízemí je (do svahu se zakusuje) venkovní manufakltura na zpracování bezu a výrobu bylinných produktů, nahoře se suší bez. Ve výsuvných rámech. Na návsi stojí Bezovna, bezová kavárna, nabízí čaj a šťávu a další místní produkty. Obsahuje malý ateliér. Může být útulnou při poutích. Je nenáročná a kromě barové části zcela otevřena. Obě stavby slouží lidem, sušárna více obyvatelům, bezovna více navenek, mají tisíceré využití. 65
sušárna
Projekty pro Liberecký kraj
67
bezovna na návsi - půdorys a řez Projekty pro Liberecký kraj
69
DŮM S VÝHLEDEM obEC BZÍ Bourám starý krám, který je příliš slabý na život v družině silných domů bzovského náměstí, náměstí vesnice, jež již není schopna sama sebe živit.
JAN
STIBRAL
Bzí již není vesnice, jedná se o jedno z dalších jabloneckých sídlišť. Na místo starého krámu stavím krám nový. Reflektuji současnost. Podtrhávám specifikum Bzí – souhluk solitérních domů bez plotů. Navrhuji tedy nový solitér, solitér, který svojí hmotnou i významem ustojí společenství kostela, hasičárny i fary. Spolu s krámem budova obsahuje krytou zastávku, vyhlídkové terasy a různé ubytovací prostory: krátkodobé - přespání pro turisty a dlouhodobé - ateliér pro umělce z okolí či z města. Dům propojuje město s vesnicí: skrze ekonomickou závislost lidé cestují do města, však i lidé z města mohou cestovat do mrtvé vesnice. Mohou zde dostat azyl, ať turistický nebo ten umělecký. Bzí nemusí být pasivní oběť Projekty pro Liberecký kraj
71
globalizace, ale periferní aktivátor, může směňovat svůj kapitál. Protože i vesnice má stále co městu nabídnout – potenciál periferie: klid, samotu a krajinu. Vzniká dům o jednom dvojznačném motivu. Dům – Díra i Dům - Brána. Rám tradice krajiny i teleport do modernosti města. Dovnitř i ven.
1. NP
1.1 obchod 1.2 krytá zastávka 1.3 pasáž 1.4 sklad obchodu 1.5 zázemí obchodu
2. NP
2.1 komunikační jádro 2.2 ubytování pro turisty 2.3 ateliér 2.4 sklad ateliéru 2.5 sociální zázemí ateliéru 2.6 venkovní terasa
3. NP
3.1 vyhlídková terasa 3.2 vyhlídková terasa Projekty pro Liberecký kraj
73
řez
současný stav Projekty pro Liberecký kraj
návrh 75
Projekty pro Liberecký kraj
77
Klášter pro ateisty meditační útulek nad obcí Bzí Lidské životy jsou plné zmatku, věcí, které odvádí naší pozornost od myšlenek a připravují nás tak o vzácné chvíle, kdy se můžeme zamyslet nad sebou samým…(takzvaný vnitřní dialog se svým vyšším já) …
jak u b
dvořák
V dnešním příliš aktivním světě máme tak rozptýlenou mysl, že se většina lidí k zamyšlení nad svým vlastním životem vůbec nedostane. Myšlenka cvičit ducha přivedla velká náboženství k založení útulků, kde věřící pomocí duchovních cvičení dosahovali vnitřní obrody. Sekulární svět nám nenabízí žádnou takovou obdobu, kde by se lidé cvičili „vnitřnímu dialogu“. Dnešní svět nám může poskytnout hotely, lázně a rekreační centra, která nabízejí tělesný a duševní relax, to však není skutečné plnění duševních potřeb. Takovéto podniky nám těžko pomůžou vyrovnat se s pocitem viny, frustrace, strachu, nebo přijmout vlastní nedostatky… Projekty pro Liberecký kraj
79
vizualizace kuchyň
řez klášter
vizualizace knihovna Projekty pro Liberecký kraj
vizualizace pokoj 81
skica kuchyň
skica klášter
skica schodiště Projekty pro Liberecký kraj
skica vnější prstenec 83
Nehas co tě nepálí Palírna a haSičárna ve Frýdštejně Pijte Frýdštejnský Kalvádos, je zdravý a lahodný. Český mošt z Frýdštejnu, blaho pro Vaše střeva. Haste žízeň bezinkovou šťávou z Frýdštejna. Krajina rajských, pojizerských vesnic je místo které odmítá plot. Je průchozí, nabízí se, je svobodná.
ONDŘEJ
Smetana
Zkrať si cestu kolem ovcí a slepic, pod jabloněmi, sedni na čaj a štůdl, s hasiči velmi dobrovolnými. Správný hasič z Frýdštejna, hasí žízeň moštem. Po moku lahodném, moč jeho vsákne zem. Jabloně kropené, krásně jsou zelené. Žádné rurální hry, toto je fakt: Hospodář je forot a forot je pán, kdo má chalupu, prdel má v kalupu. Venkov může přežít až znovu popadne sám sebe za ocas. Žít na vsi, to neznamená sekat každý víkend trávník. Vymezení není plot, ale očichávání kočičích střiků, psích chcanek, kozlí výdrže a šlápnutí do kravince. Čaj, ano, ale s bezinkovou šťávou. Kafe? Jistě, ale s kalvádosem.
Projekty pro Liberecký kraj
85
1. NP
2. NP
moštovna a palírna půdorysy a řezy Projekty pro Liberecký kraj
87
1. NP
2. NP
dům paliče a moštařky půdorysy a řez Projekty pro Liberecký kraj
89
hasičská zbrojnice pohledy, půdorys a řez Projekty pro Liberecký kraj
91
92
Projekty pro Liberecký kraj
OBSAH Úvod 4 O projektu Ex-centric Architektura mimo centra
8
PROJEKTY PRO LIBERECKÝ KRAJ
12
STUDENTSKÉ PRÁCE TEREZA SCHEIBOVÁ Objekty pro komunitu obce Rádlo 16 STANISLAV PECH Kaskáda veŘejný prostor pro obec Rádlo 24 klára jančová POD KORIDOR S KORIDOREM Centrální prostor v Šimonovicích
32
vojtěch šaroun Náves Rakousy 38 jiří gulbis OvČí dvŮr – farma v Rakousích 46 ROMAN BALŠÁN Experimentální prostor Rakousy 54 ONDŘEJ PCHÁLEK Bezový háj 62 JAN STIBRAL DŮM S VÝHLEDEM obEC BZÍ 70 JAKUB DVOŘÁK Klášter pro ateisty
78
ONDŘEJ SMETANA Nehas co tě nepálí – Palírna a haSičárna ve Frýdštejně
84
94
Projekty pro Liberecký kraj
Projekty pro Liberecký kraj Sborník ateliérových prací Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury Semestrální projekt Ateliéru Radka Suchánka a Petra Janoše, letní semestr 2012 - 2013 Editor: Petr Janoš Recenzent: Mgr. A. Zdeňka Němcová Zedníčková, Ph.D. Texty a fotografie: Zdeněk Fránek, Jiří Suchomel, Radek Suchánek, Josef Jadrný, Roman Balšán, Jakub Dvořák, Jiří Gulbis, Klára Jančová, Stanislav Pech, Ondřej Pchálek, Tereza Scheibová, Ondřej Smetana, Jan Stibral, Vojtěch Šaroun Typo: Jarda Švébiš, reklamní ateliér švébiš Tisk: Tiskárna Unipress spol. s r. o., Turnov Vydala Technická univerzita v Liberci Fakulta umění a architektury Studentská 2 461 17 Liberec
ISBN 978-80-7494-072-9 Schváleno Rektorátem Technické univerzity v Liberci dne 18. 3. 2014, čj. RE 38/14 Vyšlo v březnu 2014. číslo publikace 55-038-14 Náklad 400 kusů Vydání první. 96 stran www.fua.tul.cz www.ex-centric.eu Publikace je vydána v rámci projektu Architektura mimo centra. reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0021, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
TEREZA SCHEIBOVÁ STANISLAV PECH klára jančová vojtěch šaroun jiří gulbis ROMAN BALŠÁN ONDŘEJ PCHÁLEK JAN STIBRAL JAKUB DVOŘÁK ONDŘEJ SMETANA