MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VIII. SRPEN ZÁŘÍ 2007 CENA 10 Kč. ap aus. Rozhovor s Danielem Dvořákem, novým ředitelem NDB, str

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ | ROČNÍK VIII. | SRPEN–ZÁŘÍ 2007 | CENA 10 Kč

ap aus

V E R D I H O

N A B U C C O

O P Ě T

V

J A N Á Č K O V Ě

vořákem, D m le ie n a D s r Rozhovo str. 12 , B D N m le e it d novým ře

D I V A D L E

PARTNEŘI NDB

M E D I Á L N Í PA RT N E Ř I

aplaus

01

Na úvod Krásné ráno, dobrý den Proč krásné ráno a jen dobrý den? Inu, proč začínat něčím docela obyčejným? Když ráno začne slůvkem krásný, může i celý den vyhlížet jako krásná budoucnost. A dobrý den naznačuje, že tomu tak zase nemusí být. Výraz nechává trochu prostoru pro negaci, kdyby během dne nějaká přišla, abychom s ní počítali a nepropadali ihned a okamžitě depresím. I naděje by měla mít svůj strop. Jak se ze dne bude ukrajovat, budou možná přibývat starosti, ale někdy i ubývat, věci se vyřeší nebo zkomplikují… Zkrátka je toho mnoho, co se může udát. A tak se z krásného rána stane dobrý den. A přijde večer. Z krásného rána a dobrého dne se může vyloupnout přinejmenším příjemný večer. A ten je zase základem pro krásné ráno. Nebylo by hezké dívat se takhle na svět? Tedy pokud nejsou kolem katastrofy. A protože jsme na začátku nové sezony, přeju vám všem, milí čtenáři a návštěvníci – krásná rána, dobré dny a příjemné výjimečné večery, strávené u nás v divadle. ŠM

aplaus – měsíčník Národního divadla v Brně, Dvořákova 11, 657 70 Brno tel.: 542 158 111, e-mail: [email protected] redakce: Šárka Motalová korektura: Eva Strnadová sazba: grafické sdružení Jonatán, Dvořákova 13, Brno, www.jonatan.us tisk: ofsetová tiskárna Meral, Kovářská 4, Brno náklad: 3 500 ks ročník VIII, č. 8–9 MK ČR E11077

Obsah 2. Zprávičky 4. Reduta 6. Festival malých činoher v Redutě – Redfest 8. Představujeme vám nové členy Mahenovy činohry 11. Říjnové premiéry Mahenovy činohry 12. Rozhovor s novým ředitelem NDB Danielem Dvořákem 15. Klub přátel opery a baletu NDB 17. Verdiho Nabucco – po premiéře 19. Richard Haan jako Nabuchodonozor 20. Opera a balet – Summertime 2007 20. Eugenie Dufková Miře Figarové 22. Výročí 24. Zářijový program NDB 28. Říjnový program NDB 32. Osobnosti – František Kudláček

Titulní strana obálky: Operu G. Verdiho Nabucco v režii György Selmecziho uvede NDB 17. září, 13. a 15. října. Foto: Jana Hallová

aplaus

02

Zprávičky Národní divadlo v Brně vede Daniel Dvořák Od počátku 90. let vedl uměleckou agenturu MozART Praha, která ve spolupráci s Operou Mozart zavedla letní stagiony ve Stavovském divadle (poslední produkcí byl Don Giovanni v létě 1998). Daniel Dvořák inicioval vznik souboru specializovaného na tradiční české loutkové divadlo (Don Giovanni v Národním divadle marionet) a zabýval se replikou barokního divadla (Orfeo ed Euridice). Vystavuje doma i v zahraničí. V roce 1998 se stal ředitelem Státní opery Praha, v roce 2002 ředitelem pražského Národního divadla, v této funkci působil do roku 2006. Od 1. srpna 2007 stojí v čele Národního divadla v Brně. Daniel Dvořák vytvořil řadu scénografických návrhů pro operu a balet. Byl spoluautorem všech inscenací Opery Furore a většiny inscenací u Opery Mozart. Sem patří například Faust, Houslema do železa, Andy Warhol, The Best of Mozart, Figaro? Figaro!, Play Magic Flute, Don Juan Bastien.

Daniel Dvořák vystudoval architekturu a scénografii u profesora Jiřího Svobody na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, poté rok studoval ve Vídni na Akademii der bildenden Künste. Po studijním pobytu v USA pracoval od roku 1982 jako scénograf ve svobodném povolání. Začínal ve Státním divadle v Olomouci (1983–1984), pak navázal spolupráci s brněnským Státním divadlem (1986–1987). V roce 1984 začala jeho spolupráce s pražským Národním divadlem. Věnuje se také tvorbě pro film a televizi, muzikálové produkci (Dracula, Monte Christo). V roce 1988 založil spolu s Jiřím Nekvasilem experimentální Operu Furore. O dva roky později byli oba jako intendanti pověřeni řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart.

Vybrané inscenace: Scénografie k operám Bubu z Montparnassu E. F. Buriana, Trubadúr G. Verdiho, Čarostřelec C. M. Webera, Bylo-nebylo A. Zemlinského, Dorian Gray I. Steinera, Faidra E. Viklického, Fyzikové A. Pflügera, Polský žid od K. Weise, Lucia di Lammermoor G. Donizettiho, Čert a Káča A. Dvořáka, Brundibár H. Krásy… Baletní scénografie Poklad z Kytice J. Páleníčka, Macbeth, Jennifer V. Riedelbaucha, Princ Bajaja V. Trojana a J. Klusáka… Ocenění: Cena Alfréda Radoka ’99 za scénografii roku 1999 k opeře E. F. Buriana Bubu z Montparnassu. Nominace na Cenu Alfréda Radoka v roce 2003. Francouzskou vládou byl Daniel Dvořák v roce 2002 jmenován Rytířem řádu literatury a umění. Cena Masarykovy akademie za vědu a umění (2005).

(rozhovor s Danielem Dvořákem str. 12)

-ota- ■

aplaus

03

Další ocenění pro Baletní školu I. V. Psoty Po nedávném úspěchu na taneční soutěži v Pardubicích se dívky z Baletní školy I. V. Psoty při Národním divadle v Brně opět přihlásily o slovo. Tentokrát si přivezly ta nejlepší ocenění ze Soutěže mladých tanečníků, která se konala 19. května v Hradci Králové. První ročník této akce s sebou nesl mnohé problémy, jakým byl například naprosto nevhodný taneční povrch, který byl tak kluzký, že se mnoho tanečnic ocitlo během vystoupení na zemi. Vážnost celé soutěži však dodala účast Vlastimila Harapese, který stanul v čele poroty.

Český Honza na televizních obrazovkách s herci Mahenovy Činohry NDB Veselá televizní pohádka na motivy českých pohádek o Honzovi vznikala na sklonku jara a v létě v brněnském televizním studiu. Scénář napsal režisér Zdeněk Kozák, který také s českými herci pohádku připravil. V květnu nejprve televizní štáb natáčel v interiérech ve sportovní hale v Brně-Lesné. Začátkem června se přesunul do Holašovic a do skanzenu Veselý Kopec. V červenci pak natáčení pokračovalo v Buchlovicích a v Ochozu u Brna. Mimo jiné se v pohádce Český Honza představí v roli krále Zdeněk Dvořák a Zuzana Ščerbová jako Madlenka. V pohádkovém příběhu o lásce také nebude chybět hrozný drak. -ota- Foto: archiv České televize Brno ■

Ve starší kategorii skupin získaly Babeta Bösserlová, Karolina Bednářová, Klára Hečová a Veronika Vránová zlatý pohár, a to s lehce parodickým Labutím úletem, se kterým již několikrát slavily úspěchy na soutěžích i tanečních večerech. Také druhou příčku obsadily žákyně Baletní školy, kdy zabodovaly Divokým tancem v moderním duchu na skladbu zpěvačky Ruslany. V kategorii sóla/duety si díky skvělému technickému výkonu vytančily Karolina Bednářová a Petra Kovaříková s fragmentem z Labutího jezera druhé místo. V mladší sólové kategorii reprezentovala Baletní školu teprve jedenáctiletá Hanka Gallinová, která přestože nebyla mezi oceněnými, předvedla na již zmiňovaném kluzkém povrchu naprosto jistý výkon. Všechny žákyně jsou ze třídy Vandy Skopalové, které patří poděkování za trpělivost při přípravě dívek na obě soutěže, jichž se v minulé sezoně úspěšně zúčastnily. -ver- ■

PRIMABALERÍNA

MIRA FIGAROVÁ od 12. 9. do 9. 10. 2007 Foyer Janáčkova divadla Výstava je přístupná v době představení a hodinu před začátkem.

aplaus

04

Reduta

Zuzana Slavíková a Bedřich Výtisk kouřící a visící Poprvé prý Zuzana Slavíková kouřila doutníky. Bylo to v červnu v Redutě. Odborníci na doutníky jí údajně vytýkali, že doutník špatně drží, že se kouří jinak než cigarety. Její začáteční pokusy zachytil výtvarník fotograf Joshua a vznikly krásné snímky, na nichž Zuzka působí graciézně a vypadá i velice uvolněně. Jejím poradcem byl kolega Bedřich Výtisk a ani on neušel objektivu fotografa. Nyní snímky zdobí nově otevřenou nekuřáckou restauraci v Redutě. Oba zmíněné fotografie u příležitosti jejího otevření podepsali, a jak je vidět, nebyla to žádná legrace, ale vážná věc, kam podpis umístit. Radili si oba navzájem a nyní visí na stěnách a na jedné z nich si dokonce pochutnávají na pravé nefalšované italské špagetě. -otaFoto Martin Foretník ■

Bedřich Výtisk, Zuzka Slavíková a Robert Škvarek (majitel restaurace) uvažují, kam se podepsat.

Bedřich Výtisk při podpisu. Zuzka Slavíková dohlíží.

aplaus

05

Švédský stůl Davida Drábka Jiří. P. Kříž, Právo 21. června 2007: …Je to čisté dada, hravý surreálný příběh; love story i horor o vztahu jednohubky a špičky, s porcovaným životním skeptikem v zemi obrů, lidí cpoucích se k ztloustnutí u rautových stolů. Špičku vyrvou krutí obři jejímu milenci doslova z náruče. Švédský stůl se mění v tragédii antického rozměru… Líbí se mi na brněnské Redutě Národního divadla, že se do ní v zápase s konzervami mezi abonenty vytrvale pokoušejí prosadit texty neotřelé, pokusnické, provokativní… Ludvík Kundera, Peter Scherhaufer a další žijící i nežijící klasikové české avantgardy, podle jejichž otců zdramatizovat se dá i jízdní řád, by se na Švédském stole radovali jako já. Znamenitý Halberstadt, výborný Bláha! A hlavně: po odchodu několika hereček se Brno může těšit na Apolenářovou. Umí skvěle muzikály, a také přemýšlet. A je krásná. I když jako Špička na premiéře se v letním vedru roztekla. Simona Polcarová, Brno magazín 21. června 2007: Zápletka původní české hry Davida Drábka Švédský stůl by mohla znít malicherně, ale vězte, že v Redutě, kde měla brněnskou premiéru, nabízí i momenty vpravdě hamletovské. A aby publikum jen neslzelo a neposlouchalo přeslazené „čokotiny“, přidal Drábek třetího do hry – Uzeného lososa, ovšem „por - co - va - né - ho“, a přesto, anebo právě proto naplněného i přes rozřezané tělo až po okraj cynismem a sžíravou ironií. Své drama o třech chodech Drábek v Brně také inscenoval… přidal do hry Vidličku a Nůž. Plastikový příbor nevidí nijak lichotivě, poněvadž mu vetknul podobu pažravých predátorů… Titul je koncertem pro trio mladých herců – Petra Bláhu (Rytíř), Petra Halberstadta (Uzený losos) a novou členku souboru Kláru Apolenářovou (Špička), kteří si tu čest býti na chvíli pokrmem labužnicky užívali do posledního chuťového pohárku. Přitom nehráli jen o jídle, ale také o duši, strachu, který v sobě nosíme, pochybnostech, zdravém jádru či nenápadném hrdinství jednotlivce. Foto: Jana Hallová ■

aplaus

06

Reduta

aplaus

07

aplaus

08

Mahenova činohra NDB Představujeme nové členy KLÁRA APOLENÁŘOVÁ od 1. května 2007 členka souboru Mahenovy činohry NDB. Pochází z Brna. Vystudovala DAMU u Petra Kracika. Angažmá: sedm let v souboru Městského divadla v Mostě. Nejraději z té doby vzpomíná na role: Marketa Lazarová, Marilyn Monroe v inscenaci Překrásné děcko Marylin, Madellaine v Terase, Marie v Clavijovi. Česká televize: Seriály – Místo nahoře (Andrea), Příkopy a Náměstíčko (sekretářka Lu) Televizní inscenace Nenávist (Molly) Německá televize: Casanova (Lucrecie) Otázka: Jaká byla vaše úplně první role v Mahenově činohře bez ohledu na stálé angažmá? Ještě jsem tady neúčinkovala. Vlastně úplně první, a to už

v angažmá, je postava z inscenace Švédský stůl Čokoládová špička. Otázka: A jaká Špička vlastně je? (Úsměv) Snažím se být nejsladší, ale nevím, jestli mně to jde. Další nejbližší role v NDB Marie Am Rain ve Škole manželů (premiéra 19. října, Mahenovo divadlo).

ROMAN BLUMAIER. od 1. srpna 2007 člen souboru Mahenovy činohry NDB. Pochází z Brna. Nejprve se věnoval na Sportovní základní škole na Úvoze hokeji. Přes uměleckou kovařinu na Střední průmyslové škole slévárenské došel na JAMU. Tady v červnu absolvoval u Ctibora Turby v Ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby.

Otázka: Vaše první role bez ohledu na angažmá v NDB? Byl to Nůž v inscenaci Davida Drábka Švédský stůl. Otázka: Jaké to je, začínat rolí Nože? Vlastně se jedná o práci s maskou. Není nám, mně a kolegyni Vidličce, vidět do obličeje, máme celou postavu okostýmovanou, takže role Nože vlastně je o nesení masky. Mělo by se jednat o expresivní herectví. Masky mně nevadí, protože jsem se s nimi setkal během studia.

Mou kolegyní Vidličkou je Martina Krátká, která se mnou studovala v ateliéru u Ctibora Turby. Mohli jsme si navzájem vypomoci, poradit se, co maska hraje, jak ji nastavit, jak použít nástroje, které máme, abychom vyjádřili autorův a režisérův záměr. První role v angažmá MČ NDB je Sloane v inscenaci Joa Ortona Jak se bavil pan Sloane (premiéra 5. října, Reduta).

ERIKA STÁRKOVÁ od 15. února 2007 členka souboru Mahenovy činohry NDB. Pochází z Nového Města na Moravě. Vystudovala čtyři roky na brněnské konzervatoři, obor hudebně dramatický. V současné době studuje čtvrtým rokem JAMU činoherní herectví u Aleše Bergmana a Jany Hlaváčkové. Hostuje: Divadlo U Stolu inscenace Macbeth, Máj, Tajbele a ti druzí a další. Otázka: Jaká byla vaše první role v čino-

hře NDB bez ohledu na angažmá? Byla to Girleen v Osiřelém západu McDonagha, která se

hraje v Redutě. Ale ještě předtím jsem hostovala v Nebezpečných vztazích jako Cecil, a když Evička Novotná čekala maličké, zaskakovala jsem za ni Orsinu v Emilii Galloti. Další rolí v angažmá MČ NDB bude komorná Lina v inscenaci Tajemství pralesa aneb 800 mil po Amazonce podle Julese Verna (premiéra 14. prosince, Mahenovo divadlo).

aplaus

09

souboru Mahenovy činohry MONIKA MALÁČOVÁ od 1. srpna 2007 nová členka souboru Mahenovy činohry NDB. Vystudovala Státní konzervatoř v Brně, hudebně dramatický obor. Působila v Divadle na provázku. Z té doby vzpomíná na titulní roli v Markétě Lazarové, na Kateřinu Ivanovnu v Karamazovcích, na Příběhy dlouhého nosu, Labyrint světa a Lusthaus srdce a další inscenace. V HaDivadle, kde také působila, byly její nejbližší role – Marie ve Vojckovi, Nastasja Filipovna v Idiotovi, učitelka Vránová ve Hvězdách na vrbě atd. Následovalo Městské divadlo v Brně, tady ztvárnila mimo jiné a ráda vzpomíná na role Hedy v Hedě Gablerové, Stelly v Tramvaji do stanice Touha, Jenny ve Všechno je v zahradě, Královnu noci v Kouzelné flétně. V současné době hostuje v divadle Ta Fantastika v muzikálu Excalibur v roli Igrain a v Dejvickém divadle zpívá v Kouzelné flétně Královnu noci. Dále v divadle Metro hraje Andělu v představení Tanec mezi vejci. Její vlastní projekt: Koncertní verze muzikálových písní světových autorů a současných českých i světových skladatelů moderní vážné hudby (M. Štědroň st., M. Dohnal, G. Gerschwin, L. Bernstein). Za autorský podíl na postavě učitelky Vránové v retromuzikálu Hvězdy na vrbě (HaDivadlo) s přihlédnutím k dalším rolím získala Cenu českého literární fondu. Spolupráce s ČT: O bláznech jen dobré, pohádka O Faustovi, cyklus detektivních příběhů Detektiv Tomsa. Filmy ČR: Zdivočelá země Filmy USA: Hostel II (režie Eli Roth, výkonný producent Q. Tarantino) Televizní kanály USA: různé dokumenty Spolupracuje s hudebními alternativními skupinami. Otázka: Vzpomínáte si na svou první roli v NDB? Pokud vezmu dobu, kdy Divadlo na provázku patřilo pod nynější NDB, pak jsou to role z té doby. První role byla

buď Markéta Lazarová, nebo Božena v Uhdeho Pohádce máje. Jako absolventka základní školy, protože mě nevzali na konzervatoř, jsem dělala uklízečku v Redutě. A jsem na to hrdá. První role v angažmá MČ NDB je alternace se Zuzkou Slavíkovou v Osmi ženách. První nová role bude Cybela v inscenaci Tajemství pralesa aneb 800 mil po Amazonce podle Julese Verna (premiéra 14. prosince, Mahenovo divadlo).

DITA KAPLANOVÁ od 1. srpna 2007 členkou Mahenovy činohry NDB. Narodila se v Brně. V dětství navštěvovala amatérský divadelní soubor Pírko. Vystudovala JAMU. V roce 1987 se stala členkou souboru Divadla Husa na provázku, kde působila do června 2007. Nejraději vzpomíná na inscenace: Baletky, Bratři Karamazovi, Cvičení stylu. Je držitelkou hlavní ceny za ženský herecký výkon z festivalu v Karlových Varech. Filmy: Čekání na déšť, Dívka s mušlí, Matěji, proč tě holky nechtějí, Moskva v týlu nepřítele, Trpká chuť slávy, Požírač medvědů. Dabing: Akta X, Dallas, Doktor z hor, Dogville, Hodiny, Čokoláda. Otázka: Vzpomínáte si na svou první roli v rámci NDB bez ohledu na stálé angažmá? Ano, bylo to na škole na JAMU tuším ve druhém ročníku.

Hrála jsem v inscenaci Vajíčko, kterou režíroval pan Hajda. Byla to taková malinká role – Dívka, ale seznámila jsem se se souborem a hlavně s vynikajícími hereckými výkony. Dodnes si vzpomínám na pana Zvoníka. První role v angažmá MČ NDB je Kath v inscenaci Joa Ortona Jak se bavil pan Sloane (premiéra 5. října, Reduta). -ota- ■

aplaus

10

Mahenova činohra NDB

aplaus

11

Mahenova činohra NDB Říjnové premiéry v Mahenově činohře Joe Orton: JAK SE BAVIL PAN SLOANE Mladý atraktivní muž jménem Sloane vstoupí do života sourozenecké dvojice a obrátí její všední život naruby. Vše začíná nevinně a obyčejně, když si Sloane najde podnájem v trochu podivném domě s výhledem na smetiště. Jeho příchod obnaží minulost postav, vyjeví pravou podobu vztahů a všem zamotá hlavu. Jak se bavil pan Sloane je Ortonovou první celovečerní hrou, která odstartovala dramatikovu strmou kariéru a učinila z něj nejvýraznějšího autora frašky 20. století. Dora Viceníková, dramaturgyně MČ Režie: Jakub Korčák Scéna: Milan David Kostýmy: Agnieszka Pátá Osoby a obsazení: Kath – Dita Kaplanová, Sloane – Roman Blumaier, Kemp – Jaroslav Kuneš, Ed – Petr Halberstadt Premiéra – 5. října Reduta

Hugo von Hofmannstahl: ŠKOLA MANŽELŮ aneb NEÚPLATNÝ Komedie se odehrává na venkovském zámeckém sídle, kde mladý pán Jaromír, ovšem již ženatý otec dvou dětí, se snaží pokračovat ve svých milostných avantýrkách. Dříve se protřelý sluha Theodor všech pánových milostných dobrodružství účastnil a dokonce je i vymýšlel – stál při něm jako Leporello při Donu Juanovi. Situace se však již změnila – nezávazné výstřelky mládí mezitím vystřídal sňatek a otcovství. Sluhu nyní hluboce pohoršuje, že by tyto avantýrky měly pokračovat i po sňatku. Na zámek však přesto přijíždějí hned dvě Jaromírovy milenky a je to pouze sluha Theodor, kdo se rozhodne navrátit běh věcí ke starým pořádkům. Řadou inteligentních, komických a překvapivých intrik se mu podaří rozmarné a tak snadno milující dámy ze zámku vyprovodit a přivést mladého barona opět k jeho ženě a rodině. Hru slavného rakouského dramatika, lyrika, prozaika, esejisty na jeviště Mahenovy činohry uvede Ivan Rajmont. Dramaturg: Jan Gogola Scéna: Martin Černý Kostýmy: Michaela Hořejší Hudba: Petr Kofroň Osoby a obsazení: Baronka – Jana Hlaváčková, Jaromír její syn – Petr Bláha, Anna jeho žena – Eva Novotná, Melánie Galattisová – Tereza Grygarová,

Marie Am Rain – Klára Apolenářová, Generál – Zdeněk Dvořák, Theodor sluha – Bedřich Výtisk, Hermína – Dana Pešková, Hospodyně – Monika Dudková, Komorná – Henrieta Hornáčková, Kočí – Petr Rakušan, Zahradník – Ondřej Novák Premiéra 19. října Mahenovo divadlo

Petr Kofroň – držitel Ceny Alfréda Radoka 2006 za hudbu. Foto: www.petrkofrron.com ■

aplaus

12

Národní divadlo v Brně Od srpna vede NDB Daniel Dvořák

• Začínal jste tady jako scénograf. Jak na tehdejší Brno vzpomínáte? Brno bylo vlastně druhé velké divadlo v mé kariéře, to první bylo v Olomouci. Dostal jsem zde řadu hezkých příležitostí, z nichž asi nejzajímavější byl Čapkův Loupežník v režii Aloise Hajdy. Tehdejší Brno, jsme někde v polovině osmdesátých let, z pohledu chodce s tím dnešním nemělo mnoho společného. Bylo jako tehdy většina měst šedivé a nevzhledné. Zatímco dnes rozkvetlo do neuvěřitelné krásy a je vidět, že současnost Brnu prospívá a Brno se vší pravděpodobností se také se svou současností sešlo. • Jak vzpomínáte na obyvatele Brna? Z té doby mám celou řadu přátel. Někteří se rozběhli po světě, někteří zde zůstali. Po této stránce moje brněnské vztahy nejsou ničím výjimečným od jiných. Prostě dobří přátelé přetrvávají a dobrá pracovní přátelství, i pokud v nich není pokračováno, pak skýtají možnost na ně dobře navázat. Jestliže v budoucnu k nějakému setkání dojde. Věřím, že se opět s mnoha mými spolupracovníky, kteří tady pracovali už tehdy, potkám. • Mohl byste ve zkratce shrnout, jak po odchodu z Brna vypadal váš profesní život? Jsem vlastně jednou nohou, tou volnou, scénografem a architektem. Tedy ve svobodném povolání. Tou dru-

hou jsem od roku 1990 s přestávkou čtyř let vždy řídil nějaké divadlo. Úplně první byla Komorní opera v Praze, dále to byla Státní opera tamtéž a nakonec pražské Národní divadlo. Teď tedy v pořadí čtvrté je Národní divadlo v Brně. • Proč jste se rozhodl zúčastnit konkurzu v Brně? Kromě toho, že jsem scénograf, považuju se také v širším slova smyslu za divadelníka. Samozřejmě každý divadelník je rád, když se mu dostane dobrých divadelních příležitostí. To je ten důvod, proč vedu divadla. Mít šanci divadlo ovlivňovat, mít šanci se spolu s dalšími spolupracovníky a spolutvůrci podílet na jeho profilu, nejenom na vzniku jednotlivých inscenací – to je to, proč jsem se po určitém váhání rozhodl zúčastnit výběrového řízení na místo ředitele tady v Brně. • Z vaší koncepce, kterou jste nabídl ve výběrovém řízení, v médiích prošly některé body. Ten první je například změna image propagačních materiálů divadla… Byl bych rád, kdyby se grafické materiály staly živějšími, více komunikativnějšími. Myslím si, že soudobé propagační materiály, i takto vážné a vážené instituce, jakou ND je, by měly mít schopnost živě komunikovat, aktuálně reagovat na dobu – nejenom prezentovat správným způsobem to, co je nám vlastní – tedy naše inscenace, naše představení. Měly by také umět ref-

aplaus

13

Mít šanci divadlo ovlivňovat, mít šanci se spolu s dalšími spolupracovníky a spolutvůrci podílet na jeho profilu, to je důvod, pro který jsem přišel do Brna. lektovat po estetické a výtvarné stránce dobu, v níž žijeme. A to je podle mne ten klíčový moment, který potom též dobře komunikuje s diváky. Bohužel jsem nastoupil v období divadelních prázdnin. Nebylo tedy možné tuto změnu připravit do začátku sezony, což by jinak bylo logické. • Máte přece jen nějaký časový odhad, kdy by mohlo k této změně dojít? Doufám, že vše stihneme připravit do začátku nového kalendářního roku, a pokud by se to zdařilo již dříve, tak určitě nebudeme váhat. • Hodně se diskutuje o zrušení Mahenovy činohry… Samozřejmě jsem nepřijel do Brna rušit činohru. Mahenova činohra se rušit nebude, zůstane v podobě, jak ji známe dosud. Byl to pouze jeden ze dvou alternativních konceptů, které jsem nabídl ve výběrovém řízení. Jeden z bodů zadání zněl – jak se vypořádat s roční subvencí zhruba 200 milionů korun. Tato částka nečiní ani padesát procent toho, co dostává pražské Národní divadlo. Je tedy logické, že za tyto prostředky nelze dělat divadlo v takovém rozsahu a na takové úrovni, jak bychom si všichni přáli. Navrhl jsem dvě alternativy, obě založené na jednoduchých kupeckých počtech, které všichni známe ze svých domácností: když na věc nemám, tak si buď řeknu, kde na ni seženu dodatečné prostředky, anebo si řeknu, co za to, co v peněžence mám, mohu opravdu mít. Varianta s Mahenovou činohrou spočívala v tom, že pokud neseženeme žádné dodatečné prostředky a k dispozici budeme mít pouze oněch dvě stě milionů, bude třeba logicky program redukovat. Což znamená nahradit činoherní program dovozem hotových představení z jiných divadel na úkor vlastního souboru, a naopak posílit balet a operu. Zejména operu. Ta, ať se nám to líbí nebo ne, je nejkomunikativnější médium směrem do zahraničí, což vzhledem k jazykové bariéře činohra není. Jednalo se o teoretickou úvahu na téma, jak divadlo financovat nebo co si za peníze, které jsou k dispozici, dovolit. Samozřejmě nad ekonomickým inženýrstvím tady zvítězil pozitivní vztah k Národnímu divadlu v Brně jako k reprezentativnímu celku celé šíře divadelnictví. Musím říci, že velkou roli v tom sehrál mnou navržený šéf činohry Zdeněk Plachý, který předložil přesvědčivé argumenty a který byl vlastně tím nejaktivnějším zastáncem varianty zachovat činohru. A myslím si, že s tím, jak on celou tu věc prezentoval

a postavil, musí souhlasit všichni. Já jsem souhlasil s velkou radostí. • Jaké máte úmysly s baletním souborem? Baletní soubor by měl zůstat, co se týká personálního objemu, jako dosud. Jeho páteří bude, jako každého velkého baletu, klasický repertoár. Navržená šéfka Lenka Dřímalová má navíc velké zkušenosti s oblastí alternativního tanečního divadla, což znamená, že by měla také intenzivně rozvíjet tento směr. Zhruba v těchto dvou polohách by měl balet existovat nadále. Možná se dočkáme více hostujících těles. Předpokládáme, že se balet, taneční a pohybové divadlo uplatní více i v Redutě. Na velkém jevišti zůstává páteří klasický repertoár. • A operní soubor? Podobný dramaturgický koncept připravujeme s navrženým šéfem opery dirigentem Tomášem Hanusem. To znamená klasický repertoár stejně jako v činohře a baletu, čímž ovšem nemíníme strnulé neživé muzeální inscenace. Divadlo by mělo i v klasickém repertoáru promlouvat současným divadelním jazykem. K tomu se budeme v opeře snažit obsáhnout ještě širší spektrum, a to směrem k soudobé tvorbě, k malým komorním žánrům i k některým experimentálním hudebním pokusům – k mezním žánrům, spojující například pohybové divadlo s operním nebo činoherním. Tak jak to umožní soudobá díla, zaměřená na vizi budoucnosti těchto žánrů. • V médiích jste naznačil, že může během této sezony dojít ke změnám v připravovaném repertoáru. Můžete říci, do jaké míry? Domnívám se, ale to již hovořím za šéfy souborů, v jejichž pravomoci se takové rozhodnutí nalézá. Následně navržené změny posoudím zejména z provozně ekonomické stránky. Domnívám se tedy, že pokud tyto změny nastanou, nebude jich mnoho a budou spíše v rovině inscenátorů, inscenačních týmů a podobně. • Jak se cítíte v Brně? Kde? Tady v kanceláři? • Vůbec. Anebo ano, tady v kanceláři… Vzhledem k tomu, že je tu při našem rozhovoru 30 stupňů Celsia, musím říct, že ačkoliv jsem ještě nestačil nic provést, tak už je mi tady pěkně horko. Doufám, že po této stránce zde nastane nějaké zlepšení… Osmělím se navrhnout klimatizaci. S chladnou hlavou se lépe pracuje. -ota- ■

aplaus

14

Některé ze scénických realizací akademického architekta Daniela Dvořáka r Vídeň 99, Kammerope Brundibár, rok 19

ha , Státní opera Pra Il Trovatore, 1999

Národní divadlo v Brně

, 1997, Evropská turistika Česká televize

zart 1991, Opera Mo Play Magic Flute,

zart , 1996, Opera Mo Le nozze di Figaro

adlo – Stavovské div

00, Es war einmal, 20 ha Státní opera Pra

ha , Státní opera Pra Polský žid, 2001

Foto archiv D. Dvořáka ■

aplaus

15

Klub přátel opery a baletu NDB Klub přátel opery a baletu je zájmovou organizací, sdružující občany s láskou k opernímu a baletnímu umění. Cílem jeho činnosti, která se realizuje v úzké spolupráci s vedením ND i s vedením operního a baletního souboru, je prohloubení znalostí a zájmu občanů o operní a baletní umění. Tradice Klubu vznikla již v roce 1971 pod patronací Čs. rozhlasu s názvem Klub přátel opery, který se po roce svého působení přestěhoval pod křídla tehdejšího Státního divadla a do oblasti svého zájmu zahrnul také baletní umění. Činnost klubu se postupně přesouvala po různých brněnských sálech, až skončila v Janáčkově divadle, kde již bylo možné pořádat i ukázky baletního umění. V současné době se konají besedy převážně v Bakalově sále „Bílého domu“ na Žerotínově náměstí, jehož pronájem je pro Klub cenově přijatelný a jenž kapacitně vyhovuje šíři členské základny, představující dnes necelou pětistovku členů. Výraznou složkou činnosti Klubu je měsíční vydávání vlastního Zpravodaje. Členové jej dostávají zdarma jako pozvánku před každou besedou a jsou v něm informováni o událostech kolem baletního a operního umění nejen v Brně, ale i jinde u nás či ve světě, o životních výročích divadelních umělců, o připravovaných inscenacích a jejich tvůrcích, o měsíčním pro-

gramu Janáčkova divadla a o dalších aktivitách klubu. Mezi ně patří zejména pořádání besed ke všem operním a baletním premiérám. Událostí roku je Velký vánoční večer v Janáčkově divadle (letos bude v úterý 18. prosince 2007 v 18 hodin), na němž vystoupí operní i baletní sólisté z Janáčkova divadla i hosté a kde bude vyhlášena divácká anketa DIVA, v níž jsou na slavnostním večeru (tentokrát to bude v pondělí 10. března 2008 v 18 hodin) vyhlašováni nejoblíbenější sólisté a inscenace za uplynulý rok. Členové KPOB a jejich rodinní příslušníci se mohou zúčastnit zájezdů na představení mimobrněnských divadel. Členové výboru se starají o údržbu a výzdobu hrobů Leoše Janáčka, pěvců Vlastimila Šímy, Emila Olšovského, Alexandry Čvanové a dalších. Členové klubu mají slevu 25 % na zakoupení vstupenky, 20 % slevu na celoroční předplatné a 75 % na blokové předplatné. Klub přátel opery a baletu má také své webové stránky, které jsou umístěny na stránkách Národního divadla v Brně (http://www.ndbrno.cz/). Pavel Klár KPOB NDB. Foto Miroslav Hloušek ■

Za rok 2006 obdrželi ceny od diváků například operní pěvec Vladimír Chmelo (vlevo), primabalerína NDB Jana Přibylová a režisér Její pastorkyně Zdeněk Kaloč.

aplaus

16

Janáčkova opera NDB

aplaus

17

Janáčkova opera NDB Verdiho Nabucco opět v Janáčkově divadle

Szilvia Rálik jako Abigail, Michele Kalmandi Nabucco.

Premiéra slavné Verdiho opery se konala 8. června 2007.

Po premiéře

Szilvia Rálik strhla svým výkonem obecenstvo k nadšenému potlesku mnohokrát. Po skončení premiéry ji diváci nechtěli pustit z jeviště. Dort se společně v teplém večeru pokoušeli rozkrojit zleva Barbora Javorová, 1. náměstkyně primátora města Brna, dirigent Nabucca Gergely Kesselyák, představitelka Abigail Szilvia Rálik a Michele Kalmandi na pódiu Nabucco. Dirigent Jakub Klecker. Rostislav Slavotínek, senátor Parlamentu ČR.

Foto: Jana Hallová

Pan profesor Bořivoj Srba.

Před i po představení drželi stráž ozbrojenci krále Nabucca.

aplaus

18

Balet NDB

aplaus

19

Janáčkova opera NDB Režisér nové inscenace Nabucco György Selmeczi s dirigentem Gergelym Kesselyákem do hlavní role obsadili Michele Kalmandiho, Kirila Manolova, Pavla Kamase a Richarda Haana. Haan s Nabuccem v Brně začínal, momentálně je to jeho téměř 400. repríza této postavy.

Richard Haan – král Nabuchodonozor

• Na které inscenace této opery vzpomínáte? Například jsem jej zpíval v maďarském Miszkolci. Tam se opera odehrávala v rozvalinách starého hradu, a to bylo velmi emotivní a lyrické. Pan režisér po mně chtěl, abych na scénu přijel na bílém koni. • Přijel jste? Nakonec z toho sešlo, scéna měla schody. • A vy byste skutečně na koni byl schopen přijet? Ano. Na hradě Loket jsem na koni na scénu, ale jiné opery, přijížděl. Víte, důležité je dávat si pozor při sesednutí z koně. Nesmíte zapomenout vytáhnout ze třmene obě nohy, a ne jen jednu. Něco podobného se stalo jednomu americkému zpěvákovi. Tenkrát jsem za něj na první generálce, bylo to v Rakousku, zaskakoval. Ale to ještě živý kůň nebyl. Na druhou generálku už ale k dispozici byl. Zpěvák vysunul nohu pouze z jednoho třmene a druhou zůstal viset. Nakonec spadl na všechny čtyři. Tím samozřejmě do značné míry utrpěla role. • Jak důležité jsou pro vás kostýmy? Ty mohou v roli hodně pomoci. Dobrý kostým pomůže lépe se dostat do role. Měl jsem to štěstí, že jsem vět-

šinu Nabuchodonozorů hrál v kostýmech pana Josefa Jelínka, který je navrhuje i pro tuto novou brněnskou inscenaci. Má krásné kostýmy. Celkově je pro mě výtvarné pojetí velmi důležité. Letos v červnu jsem měl studovat roli Nabuchodonozora v plzeňském divadle. Tamější režisér chtěl, abych jako Nabucco seděl na dřevěném koni. Vysvětloval jsem mu, že se tomu budou diváci smát a že to půjde proti roli, ne s ní, ale pan režisér trval na svém, a tak jsme se s naší spoluprací museli rozloučit. • Hrál jste někdy Nabucca v modernějším inscenačním pojetí? Ne, v moderním jsem jej ještě nezpíval. Verdiho Nabucco měl světovou premiéru 9. března 1842. V Brně byl poprvé uveden v roce 1985 (8. 2.). V České republice byl mimo Brno uveden jednou v pražském Národním divadle, a to 22. 10 1965. Pražský Nabucco měl 87 repríz, derniéra se uskutečnila 18. 6. 1973. Brněnská inscenace režiséra Václava Věžníka a dirigenta Jiřího Pinkase měla více než dvě stě repríz. -ota- Foto Jana Hallová ■

aplaus

20

Balet NDB Opera a balet NDB – Summertime 2007 Soubory opery a baletu NDB vystoupily v srpnu s koncertním programem Summertime 2007 na pontonovém jevišti na řece Drávě. Ve městě Villach jejich program odměnilo nadšeným potleskem šestnáct tisíc diváků. „Každým rokem pořádá pro své občany tamější starosta 8. nebo 9. srpna na řece Drávě velkou slavnost. Letos jsme byli k uvedení koncertního programu pozváni my,“ uvedl tehdejší náměstek pro umělecký provoz NDB Zdeněk Prokeš. „Nejprve to vypadalo, že program nebudeme moci na pontonovém jevišti uvést. Při generální zkoušce byla velká bouřka. Voda stoupala, ale tamější říkali, v pět déšť skončí, a opravdu.

Úderem páté bouřka ustala a večer mohl v klidu začít.“ Podle jeho vyjádření měla o NDB velký zájem média. „Koncert uváděla jedna z jejich nejznámějších televizních moderátorek Barbara Rett. Obecenstvo nás přijalo velmi vřele a při přídavcích ze Straussova Cikánského barona zpívali diváci s námi,“ řekl Zdeněk Prokeš. Večer zakončil ohňostroj. Opera a balet NDB vystoupily ve Villachu již potřetí. Naposledy to bylo před pěti lety. Celá sto šedesátičlenná skupina se z open air vystoupení na řece Drávě vrátila s úspěchem. NDB dostalo nabídku k dalšímu hostování v létě 2008. -ota- Foto Karel Littera ■

Primabalerína Jana Přibylová a sólista baletu Michal Štípa při zkoušce.

Částí večerního programu byl i sbor židů z opery Nabucco.

Takhle vypadala generální zkouška. O jeviště se starali i vojáci (v popředí).

Eugenie Dufková paní Miře Figarové I když se dopisy dnes již nepíší, nahrazeny jsouce rychlými, pohodlnými e-maily, které nevyžadují nic z toho, co naopak očekáváme od dopisu, možná přijmete, vážená a milá paní Figarová, tento způsob, byť originální nebyl. Čaroděj Čas, který zrelativizuje vše, vztahy a talenty, krásu, velikost událostí i lidí, názory, smutky i radosti, nás přivedl až k roku 2007, a to je téměř půl století od chvíle, kdy jsem s Vámi mluvila poprvé. Spěchala jste tehdy chodbou v prvním poschodí domu

na Dvořákově ulici číslo 11 od správního ředitele doktora Friedmanna a schodištěm do nejvyššího poschodí, kde sídlil balet. Je tam i dnes. Tři baletní sály při renovaci budovy v roce 1948 navrhl (jak dnes již nikdo neví) tehdejší umělecký šéf baletu Váňa Psota. Váš učitel, rádce a ve své době jevištní partner. Každá moje návštěva v domě ve Škrochově ulici od chvíle, kdy odešel Váš choť Zdeněk Kroupa, pěvec dobré, ba slavné paměti u obecenstva brněnského,

aplaus

pražského, dokonce i vídeňského a posléze hornorakouského, přibližovala mi nové skutečnosti Vašeho života. Dovolím si – byť v glose – předestřít je laskavému čtenáři. Herec Jaroslav Vojta, strýc pohybově nadaného devítiletého děvčátka to byl, kdo rodiče přesvědčil, že dráha tanečnice je dráhou uměleckou. Prvním tanečním krokům se učila v rytmické škole Elišky Blahové, odtud přešla do baletní školy Iva Váni Psoty. Jako elévka Zemského divadla angažována v roce 1932, ale již po několika měsících na doporučení Psotovo, odjíždějícího na první zahraniční angažmá do Monte Carla k proslulému souboru Original Ballets Russes, se představila – sotva patnáctiletá, proto doprovázená maminkou – choreografce a baletní mistryni Národního divadla v Praze Jelizavetě Nikolské, která posléze z šedesáti dívek přijala dvě: Naďu Hajdašovou a Miroslavu Figarovou. Se skupinou sedmi nejlepších tanečnic a se sólistou Andrejem Drozdovem odcestovala na dvouměsíční turné do Spojených států na světovou výstavu Století pokroku uskutečněnou v Chicagu (1933), odtud do Detroitu, Clevelandu, New Yorku a zpět do Evropy. Po návratu Mistra Psoty v roce 1936 zrušila Mira Figarová podepsanou smlouvu s Národním divadlem v Praze a vrátila se do Brna. Výnosem zemského prezidenta 3. srpna 1938 byla

jmenována primabalerínou. Již předtím však vynikla jako Kolombína v Divadle za branou Bohuslava Martinů, Panenka v Rossiniho Vzpouře hraček, Kolombína v Schumannově Karnevalu, Mlynářka v Třírohém klobouku Manuela de Fally, Tanečnice ve Stravinského Petruškovi, Prolog v původní premiéře

21

Prokofjevova Romea a Julie, Odetta v Labutím jezeru ad. Stála opodál, když po představení Dvořákových Slovanských tanců ve Smetanově síni Obecního domu v roce 1940 přišel na jeviště sám Augustin Berger a s dojetím pravil choreografu Psotovi: „Právě tak si je Antonín Dvořák představoval…“ Léta německé okupace přežila v olomouckém divadle a po roce 1945 nastudovala v brněnském baletu další velké role: Svanildu v Delibesově Coppélii, Princeznu v Horkého Lastuře, Tao Choa v Glierově Rudém máku, Valčík cis moll v Chopinových Sylfidách, Zlého démona v Rachmaninově Paganinim, Odilii v Labutím jezeru, Ženu v Symfonii života na hudbu Čajkovského, Poloveckou ženu v Borodinových Poloveckých tancích, Dobrou vílu v Čajkovského Spící krasavici, Tanečnici v Italském capricciu ve své choreografii, Terezu a Herečku v Asafjevových Plamenech Paříže, Dívku v Bartókově Podivuhodném mandarínu, Fietu v Karajevově Cestě hromu. Připravila také mnohé operní choreografie v Brně, Vídni a později v Linci. Taneční oddělení brněnské konzervatoře mělo v paní Figarové v roce 1946 nejen svoji zakladatelku, ale i váženou a oblíbenou profesorku hlavního oboru, akademického tance, a to celých třicet školních let. V roce 1961 odešla z jeviště, v roce 1976 z konzervatoře, následujíc svého chotě pěvce Zdeňka Kroupu do Lince. Jejich domovem však zůstalo Brno, kam se pravidelně vraceli – až do roku 1991, kdy se rozhodli ukončit aktivní dráhu. „Jsme doma a je nám tu nejlépe,“ tak to řekla a někdo to zaznamenal. Cena Thálie, Cena města Brna, čestné občanství města – taková byla uznání, jichž se této první dámě československého baletu v posledních letech dostalo. Mimořádné fyzické dispozice, krásný zjev a přirozené nadání jí umožňovaly zvládnout technicky i výrazově nejobtížnější role. Tančila ve více jak osmdesáti baletních inscenacích. Tolik exponovaných postav často rozdílného charakteru a každá z nich se skvěla suverénní technickou brilancí, oduševnělým výrazem a osobitým kouzlem. Na jedné mešitě v Andalusii stojí nápis: Děkuj Bohu za tento den a život v něm. Patříte k těm šťastným, drahá paní Mirečko, kteří s vědomím takové moudrosti žili celý život. Eugenie Dufková Foto archiv NDB ■

aplaus

22

Výročí Blahopřejeme… Významné životní jubileum oslavila 8. srpna Věra Pochylá, člena dnešního Národního divadla v Brně od roku 1968 do roku. 2003. Narodila se v Uherském Hradišti, studovala zpěv na brněnské konzervatoři a po absolutoriu nastoupila do zpěvoherního sboru Národního divadla v Brně. Záskokem v muzikálu Řek Zorba v roli První zpěvačky přesvědčila zpěvoherní publikum i odbornou kritiku mohutným hlasovým fondem, dobrou hereckou průpravou, bezprostředností a muzikálností. Záhy ztělesnila všechny hlavní postavy klasického operetního repertoáru, jmenujme alespoň Sylvu v Čardášové princezně E. Kálmána, Lízu v Zemi úsměvů F. Lehára, Rosalindu ve Straussově Netopýrovi, Euridiku v Offenbachově Orfeovi z podsvětí a Hanu Glawari v Lehárově operetě Veselá vdova, za jejíž skvělou interpretaci byla odměněna prémii českého literárního fondu. Od počátku osmdesátých let rozšířila své role o komické ženské postavy, jako byla Grisiová z operety Dům u tří děvčátek F. Schuberta-H. Berté, Eva Halašová z Piskáčkovy Slovácké princezny a zejména Mamsel Margarete ve Fidlovačce J. K. Tyla, kde plně uplatnila svůj vynikající komediální talent. Velký úspěch slavila jako Iduna v Ohňostroji P. Burkharda. Od roku 2004 do 2007 působila v Městském divadle v Brně. Věra Pochylá je jedna ze šťastných, která při vstupu na scénu okamžitě naváže kontakt mezi jevištěm a hledištěm. Významné životní jubileum, 55 let, oslavil 9. srpna Jiří Kyselák, český taneční choreograf a pedagog, který působí v dnešním Národním divadle v Brně od roku 1975. Narodil se v Brně a byl žákem taneční školy I. V. Psoty, pak studoval na tanečním oddělení Konzervatoře v Brně, kde absolvoval v roce 1972. Na absolventském koncertu uvedl baletní fragmenty ze Straussova Plesu kadetů a pas de deux z Minkusova Dona Quijota. Výkon čerstvého absolventa byl zcela mimořádný, proto byl navržen ke studiu na

akademickém choreografickém učilišti v tehdejším Leningradě – dnes Petrohrad. Další odborné vzdělání choreografa a tanečního pedagoga získal na taneční katedře Akademie múzických umění v Praze. Po ukončení stáže na leningradském choreografickém učilišti nastoupil do taneční skupiny Armádního uměleckého souboru v Praze, kde se projevil jeho mimořádný talent a uplatnil se v mnoha velkých rolích. V roce 1975 nastoupil do uměleckého svazku Národního divadla v Brně jako sólista a vytvořil na brněnské scéně asi 50 sólových rolí. Brzy si získal oblibu u baletního publika a odborná kritika ocenila jeho fyzické předpoklady, atraktivní zjev, výbornou techniku, lyričnost, vynikající spojení výbušnosti a dynamičnosti pohybového projevu s mimicko-hereckým prožitkem. Jeho první rolí na brněnském jevišti byl Spartakus ze stejnojmenného baletu A. Chačaturjana, dále následovaly další role – Princ a Rudovous v Labutím jezeru P. I. Čajkovského, Colin, Alan a Simona v Héroldově Marné opatrnosti, Danilo v Prokofjevově Kamenném kvítku, Tybalt v Prokofjevově Romeovi a Julii, Coppelius v Delibesově Coppelii, Modrý pták v Čajkovského Spící krasavici, Kaščej ve Stravinského Ptáku ohniváku a řada dalších rolí. Jiří Kyselák se zúčastnil několika celostátních a mezinárodních baletních soutěží jako interpret a choreograf např. Praha 1975 – I. cena v kategorii muži, Brno 1984 – I. prémie za choreografii a Cena za mimořádný partnerský výkon, Tokio 1978 – Grand prix Masako Oya za partnerský výkon a řada dalších. Doménou Jiřího Kyseláka je klasická technika, ale uplatnil se i jako charakterní tanečník a reprezentant moderního tance, Později se začal zabývat i choreografií, vytvořil přibližně 150 choreografií v baletních, operních, operetních, muzikálových a činoherních inscenacích na domácích i zahraničních scénách, podílel se na pořadech pro televizi. Jmenujme alespoň choreografie k baletům, jako byl Louskáček, Marná opatrnost, Giselle, Šeherezáda, Othello, Polovecké tance, Svěcení jara, Don Quijote, Maškaráda, Louskáček, Spartakus. Jiří Kyselák má vztah také k hudebnímu divadlu, o čemž svědčí jeho choreografie oper, např. je to Traviata, Carmen, Samson a Dalila, Rusalka, i operet, např. Veselá vdova, Žebravý student, Netopýr, Polská krev, Ptáčník a další. Je vynikajícím choreografem muzikálových inscenací, jako je Sugar, My Fair Lady, Kabaret, Helou Dolly, Muž z La Mancha, Hair a další. Jeho choreografie se vyznačují jasnou koncepcí, rozmanitostí a jsou stylově jednotné. V současné době působí jako choreograf a pedagog baletu Národního divadla v Brně, pedagog baletu Městského divadla a své zkušenosti předává žákům brněnské Taneční konzervatoře.

aplaus

Před lety… Před 105 lety, 10. 8. 1902, se v Praze narodil Josef Skřivan, herec, režisér, člen činohry Národního divadla v Brně v letech 1930 až 1931 a Zemského divadla v letech 1932 až 1941. Již od mládí hrál jako ochotník v různých společnostech a v roce 1920 odešel ke kočovné Pražské společnosti V. K. Vrby. V roce 1925 nastoupil do divadla v Kladně. Od začátku divadelní kariéry byly doménou Josefa Skřivana charakterní role. Z kladenského divadla přešel do Východočeského divadla v Praze, kde Voskovec a Werich využili jeho komediálních schopností. V roce 1930 přijal angažmá do brněnského divadla a představil se jako střeček Calev v Dickensově dramatu Cvrček u krbu. Josef Skřivan měl smysl pro vytváření postav ve hrách pojatých jako grotesky. Byl to např. Hadrián z Římsů ve stejnojmenné hře V. K. Klicpery nebo kočí Prokop ve Zlém jelenovi téhož autora. Skvěle ztvárnil i charakterní obor lidové typu, jako byl např. Petr Dubský v Našich furiantech L. Stroupežnického. Vynikl i v shakespearovských hrách, jako byl Jago v Othellovi, Richard III. nebo Claudius v Hamletovi. Uplatnil se také jako nezapomenutelný doktor Galén v Čapkově Bílé nemoci a sedlák Havelka v Mahenově Mrtvém moři. Jedním z vrcholů hercovy tvorby byl jeho Don Quijot v Dykově Zmoudření Dona Quijota a z jeho posledního tvůrčího období vzpomeňme na titulní roli v Rostandově Cyranu z Bergeracu a roli Filipa II. v inscenaci Schillerova Dona Carlose, kde ukázal především niterné drama vládce, jeho osamělé bloudění chodbami Escorialu jako by symbolizovalo jeho samotu mezi lidmi. V roce 1940 se Josef Skřivan těžce zranil po rádu z jízdního kola a podrobil se plastické operaci. V roce 1941 byl zatčen a po půlročním věznění v Brně ho gestapo dalo převézt do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 4. 11. 1942 zahynul v plynové komoře.

Před 85 lety, 14. srpna 1922, se narodil v Brně Čestmír Komárek, herec, zpěvák, a konferenciér, člen dnešního Národního divadla v Brně v letech 1947–1965.

23

Studoval na brněnské konzervatoři a během studií účinkoval v inscenacích zpěvohry. Měl vynikající předpoklady pro dráhu zpěvoherního herce: atraktivní zjev, dobrou pohybovou kulturu a zvučný vysoký baryton. Do povědomí brněnského publika se zapsal jako zbojník Ondráš v původní novince Miloše Machka a Miloše Slavíka, Otakar ve Straussově operetě Cikánský baron nebo Vojtěch v Paní Marjánce matce pluku J. K. Tyla. Zemřel 26. června 1973 v Brně. Před 85 lety, 3. září 1922, se v Brně narodil Jindřich Doubek, český pěvec, člen opery dnešního Národního divadla v letech 1945–1946 a 1949–1984. Zpěv studoval u prof. Antonína Hromádky a po osvobození byl přijat do sboru brněnské opery, pak působil v opavské opeře a v roce 1949 přešel zpět do brněnské opery. Na brněnské scéně Jindřich Doubek ztvárnil četné role, stal se brzy oblíbeným pěvcem a vždy zaujal svým krásným hlasovým zabarvením, bezprostředností, hlubokým a lidským projevem. Do historie brněnské opery se zapsal především jako nezapomenutelný Hrabě Vilém v Jakobínovi či jako Vodník ve Dvořákově Rusalce. Ve Smetanových operách zpíval všechny různorodé polohy basových partií. Byl to např. Kmet v Braniborech v Čechách, žalářník Beneš v Daliborovi, Paloucký v Hubičce, Malina v Tajemství a další. Byl rovněž vynikajícím interpretem janáčkovských operních postav, jako byl Revírník i Farář v Příhodách lišky Bystroušky, uplatnil se i v operní tvorbě soudobých autorů. Ze světových oper jmenujme alespoň Rollanda ve Wagnerově opeře Bludný Holanďan, Gremina v Čajkovského Evženu Oněginovi, Mefisto v Gounoudově Faustovi a Markétce, Filip II. ve Verdiho Donu Carlosovi. Zemřel po dlouhé nemoci 9. června 1995 v Brně. Na jeho role se dodnes vzpomíná. Eva Šlapanská. Fota archiv NDB ■

aplaus

24

Program NDB – září 2007 Janáčkovo divadlo 14. pá

Bedřich Smetana

19.00–22.00

PRODANÁ NEVĚSTA

16. ne

Sergej Prokofjev / Zdeněk Prokeš

17.00–19.30

ROMEO A JULIE

17. po

Giuseppe Verdi

19.00–21.50

NABUCCO

19. st

Bedřich Smetana

19.00–22.00

PRODANÁ NEVĚSTA

20. čt

KONCERT FILHARMONIE BRNO

opera

Cena diváka 2006 sk. F/1, F/2

romantický balet

opera

sk. U/1, U/2 opera

Cena diváka 2006

19.30 21. pá

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL BRNO: Moravský podzim

20.00

Informace a vstupenky: www.arskoncert.cz

22. so

Adolphe Charles Adam / Vasilij Medveděv

sk. C/1, C/2

17.00–19.25

KORZÁR

23. ne

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL BRNO: Moravský podzim

romantický balet

19.30


24. po

Bogdan Pawlowski / Witold Borkowski

18.00–20.00

SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ

25. út

Johann Strauss

19.00–21.50

CIKÁNSKÝ BARON

26. st

Wolfgang Amadeus Mozart

19.00–22.15

DON GIOVANNI

28. pá

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL BRNO: Moravský podzim

baletní pohádka

hudba ze záznamu

klasická opereta

opera

19.30


29. so

Aram Chačaturjan / Jiří Kyselák

17.00–19.00

SPARTAKUS

balet

ího vodu zahraničn Představení z dů no (viz str. 27). že elo př zájezdu

sk. RP/1, RP/2

aplaus

25

Mahenovo divadlo 11. út 19.00–21.30

Josef Kajetán Tyl STRAKONICKÝ DUDÁK

sk. A/1

12. st 19.00–21.25

Friedrich Dürrenmatt NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY

13. čt 19.00–20.40

Sofoklés ANTIGONA

14. pá 19.00–21.30

Robert Thomas OSM ŽEN činohra

sk. B/1

18. út 17.00–19.15

Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO opera

sk. KO

19. st 19.00–21.00

Federico García Lorca KRVAVÁ SVATBA činohra

20. čt 19.00–21.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU

21. pá 19.00–21.30

Vítězslav Nezval MANON LESCAUT

23. ne 19.00–21.15

Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO opera

24. po 19.00–21.40

William Shakespeare VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ

25. út 19.00–21.20

Molie`re ŠKOLA ŽEN

29. so 19.00–21.30


národní báchorka sk. B/2 činohra sk. A/2

tragédie

sk. R

komedie

poetická hra

Cena diváka 2006 sk. Dárek 2007/1

komedie

komedie

Cena diváka 2005 sk. Dárek 2007/2 národní báchorka

Malá scéna Mahenova divadla 26. st 10.00–11.00

Václav Renč PERNÍKOVÁ CHALOUPKA

pohádka pro děti od 3 let

aplaus

26

Program NDB – září 2007 Divadlo Reduta 7. pá

Jean-Claude Carrie`re

19.00–21.00

TERASA

10. po

David Drábek

19.00–20.10

ŠVÉDSKÝ STŮL

12. st

Divadlo Ungelt: Alfred Uhry

19.00–21.10

ŘIDIČ PANÍ DAISY

16. ne

Karel Jaromír Erben

16.00–17.00

DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ

23. ne

Karel Jaromír Erben

16.00–17.00

DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ

26. st

Divadlo Rokoko: Mayo Simon

19.00–20.40

NÁVOD NA PŘEŽITÍ

komedie sk. Reduta komedie

Hrají: A. Vránová, S. Zindulka, J. Dulava / P. Motloch



Hrají: K. Fialová, J. Drbohlavová

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Prosíme vás, respektujte začátek představení. Po něm již nikdo nebude vpuštěn do hlediště. PŘEDPRODEJ VSTUPENEK V HOTOVOSTI A NA PLATEBNÍ KARTY: Vstupenky lze, není-li určeno jinak, zakoupit měsíc před představením – v administrativní budově NDB, Dvořákova 11, tel.: 542 158 183–4, v pracovní dny od 8.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin – v Redutě, Zelný trh 4, tel.: 542 424 560, v pracovní dny od 10.00 do 14.00 hodin. JEN V HOTOVOSTI: hodinu před představením v pokladnách divadel a v Infocentru: Dům pánů z Lipé, nám. Svobody, tel. 532 292 222, v pracovní dny od 8.00 do 20.00, o víkendu od 9.00 do 18.00 hodin

aplaus

27

Michal Štípa (Spartakus), Jana Přibylová (Frygie, jeho žena). Foto Luděk Svítil

U: E P E RT O Á R R M É V O J I ÁŘ ZMĚNA V Z zdu Baletu NDB je á z o íh n ič n ra h Z důvodu za SPARTAKUS, e c a n e sc in a n e je přelož tu 29. září. o b so v a n e d e v u náčkově divadle Ja v t ý b la ě m která OUVÁME. L M O E S M Ů K V Š E M D IV Á /2 upinu RP/1, RP sk í tn n e n o b a ro Inscenace p dním termínu. ra h á n v a n e d e bude uv

aplaus

28

Program NDB – říjen 2007 Janáčkovo divadlo 2. út 19.00–21.50

Johann Strauss CIKÁNSKÝ BARON

sk. S

4. čt 19.00–21.30

Sergej Prokofjev / Zdeněk Prokeš ROMEO A JULIE romantický balet

5. pá 19.00–22.00

Georges Bizet CARMEN opera

6. so 19.30

MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL BRNO: Moravský podzim Informace a vstupenky: www.arskoncert.cz

7. ne 19.00–21.50


11. čt 19.30


12. pá 19.30


13. so 17.00–19.50

Giuseppe Verdi NABUCCO opera

15. po 19.00–21.50

Giuseppe Verdi NABUCCO opera

16. út 19.00–21.20

Giuseppe Verdi RIGOLETTO opera

17. st 19.00–21.00

Aram Chačaturjan / Jiří Kyselák SPARTAKUS balet

18. čt 19.30


19. pá 19.30


20. so 18.00–21.00

Bedřich Smetana PRODANÁ NEVĚSTA

26. pá 19.00

Modest Petrovič Musorgskij BORIS GODUNOV opera

sk. JD premiéra PREMIÉRA

27. so 19.00


sk. E/1, E/2

29. po 19.00–21.50


31. st 19.00


opereta

klasická opereta Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. Předprodej vstupenek: FB, Besední ul.

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. opera

Cena diváka 2006

sk. Dárek 2007/1, Dárek 2007/2 klasická opereta sk. U/1, U/2

aplaus

29

Mahenovo divadlo 1. po 19.00–21.25


4. čt 19.00–21.30


6. so 19.00–21.30

Petr Malásek / Libor Vaculík EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ

8. po 19.00–21.20

Agatha Christie PAST NA MYŠI

9. út 19.00–21.40

William Shakespeare VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ

10. st 19.00–20.40

Sofoklés ANTIGONA

11. čt 19.00–20.45

A. Piazzolla, C. Kraayenhof, Gotan Project, C. Gardel aj. / B. Roznos TANGO současné taneční divadlo

sk. B/1

12. pá 19.00–21.00

Federico García Lorca KRVAVÁ SVATBA činohra

sk. B/2

13. so 19.00–21.20

Reginald Rose DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ

16. út 19.00–21.20

Molie`re ŠKOLA ŽEN

17. st 19.00–21.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU

19. pá 19.00

Hugo von Hofmannsthal ŠKOLA MANŽELŮ aneb NEÚPLATNÝ

komedie

20. so 19.00


komedie

22. po 19.00


komedie

23. út 19.00–21.20

Reginald Rose DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ

24. st 19.00–21.30


25. čt 17.00–19.30


činohra K životnímu jubileu Jany Hlaváčkové sk. PS/1 taneční muzikál

detektivní hra

Cena diváka 2004 komedie

tragédie

sk. PS/2 soudní drama

komedie

Cena diváka 2005 komedie PREMIÉRA sk. D sk. ČP

soudní drama sk. A/2

národní báchorka

poetická hra

sk. KO Cena diváka 2006

aplaus

30

Program NDB – říjen 2007 26. pá 19.00–21.25


27. so 18.00–20.30


29. po 19.00–21.30


30. út 18.00–20.30


31. st 19.00


činohra národní báchorka

poetická hra

Cena diváka 2006 komedie

Malá scéna Mahenova divadla 18. čt 10.00–11.00

Josef Kainar ZLATOVLÁSKA


19. pá 10.00–11.00



27. so 15.00–16.00



Divadlo Reduta 5. pá 19.00

Joe Orton JAK SE BAVIL PAN SLOANE

černěhumorná groteska

6. so 19.00


černěhumorná groteska

7. ne 17.00–18.30

Gideon Klein TRIO Balet NDB Viktor Ullmann TŘI HEBREJSKÉ CHLAPECKÉ SBORY Dětský sbor Brno Hans Krása BRUNDIBÁR dětská opera o jednom dějství Kantiléna Večer z děl terezínských skladatelů

8. po 19.00–20.10

David Drábek ŠVÉDSKÝ STŮL

9. út 18.00


12. pá 19.00

Divadlo Ungelt: Véronique Olmi MATHILDA

13. so 17.00–18.30

Gideon Klein TRIO Balet NDB Viktor Ullmann TŘI HEBREJSKÉ CHLAPECKÉ SBORY Dětský sbor Brno Hans Krása BRUNDIBÁR dětská opera o jednom dějství Kantiléna Večer z děl terezínských skladatelů

PREMIÉRA sk. D sk. F/1

komedie sk. SP černěhumorná groteska Hrají: Z. Bydžovská, J. Bartoška sk. F/2

aplaus

31

14. ne 16.00–17.00

Karel Jaromír Erben DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ

19. pá 19.00–20.50

Zuzana Lapčíková / Hana Litterová sk. BA BALADY taneční divadlo Pro diváky starší 15 let Zuzana Lapčíková byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu k divadelní inscenaci

20. so 19.00


21. ne 19.00–21.00

Jean-Claude Carrie`re TERASA komedie

22. po 19.00

Divadlo Komedie, Praha: David Jařab ŽIŽKOV

23. út 19.00–20.30

Lars Norén DÉMONI koktejl silných emocí

24. st 19.00–21.45

Martin McDonagh OSIŘELÝ ZÁPAD

25. čt 19.00–20.20

Ludvík Kundera HRA O JANÁČKOVI

26. pá 19.00–20.10

David Drábek ŠVÉDSKÝ STŮL

pohádka pro děti

REDFEST černěhumorná groteska REDFEST REDFEST Hrají: R. Zach, V. Hybnerová, J. Štrébl, I. Uhlířová aj.

Pro diváky starší 15 let

sk. Reduta REDFEST REDFEST

drsná komedie činohra

sk. A/1 REDFEST REDFEST

komedie

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Prosíme vás, respektujte začátek představení. Po něm již nikdo nebude vpuštěn do hlediště. PŘEDPRODEJ VSTUPENEK V HOTOVOSTI A NA PLATEBNÍ KARTY: Vstupenky lze, není-li určeno jinak, zakoupit měsíc před představením – v administrativní budově NDB, Dvořákova 11, tel.: 542 158 183–4, v pracovní dny od 8.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin – v Redutě, Zelný trh 4, tel.: 542 424 560, v pracovní dny od 10.00 do 14.00 hodin. JEN V HOTOVOSTI: hodinu před představením v pokladnách divadel a v Infocentru: Dům pánů z Lipé, nám. Svobody, tel. 532 292 222, v pracovní dny od 8.00 do 20.00, o víkendu od 9.00 do 18.00 hodin

aplaus

32

Osobnosti František Kudláček byl prvním interpretem houslových sól při Janáčkových operních premiérách Třicáté páté výročí úmrtí významného mistra brněnské opery, primária Moravského kvarteta a pedagoga, rektora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně prof. Františka Kudláčka jsme vzpomněli 26. srpna. Narodil se 11. května 1894 v Milevsku v Čechách v hudební rodině. Získal hudební základy u svého otce, v devíti letech začal hrát na housle a zůstal jim věrný po celý život. Studoval na pražské konzervatoři a po absolvování měl nastoupit jako profesor konzervatoře v australském Melbourne. Do jeho života však zasáhla 1. světová válka. Po návratu do civilu v listopadu 1918 působil přechodně v České filharmonii, pak odjel do rodného Milevska a studoval u věhlasného pedagoga houslové hry Otakara Ševčíka v Písku. Důležitým mezníkem v uměleckém životě Františka Kudláčka byla návštěva šéfa brněnské opery Františka Neumanna na jaře 1919 u prof. Otakara Ševčíka. František Neumann hledal koncertního mistra pro operní orchestr. Otakar Ševčík doporučil Františka Kudláčka, a ten 1. června 1919 nastoupil v brněnském operním souboru jako koncertní mistr a Brnu zůstal od té doby věrný. Brněnské opeře sloužil František Kudláček řadu let i v době, kdy se věnoval sólové a komorní hře. V meziválečném období nebyl v Brně stálý profesionální symfonický orchestr a koncerty uváděl operní orchestr pod taktovkou Františka Neumanna. František Kudláček se podílel na těchto koncertech nejen jako koncertní mistr, ale i sólisticky. V jeho interpretaci zazněly houslové koncerty českých i světových skladatelů, jako např. Fantazie Josefa Suka, houslové koncerty W. A. Mozarta, Felixe Mendelssonna Bartholdyho, premiéra houslového koncertu brněnského skladatele a pianisty Jaroslava Kvapila. „Vynikal robustním, ale čistým tónem, vzorným vedením pravé ruky, mistrným pochopením slohovým i výrazovým a jeho umění bylo neseno žárem a vzletem…“ tak ocenila odborná kritika houslovou hru

Františka Kudláčka. Jeho ctitelé obdivovali krásný tón v houslových sólech operních představení, zvláště ve Smetanově Daliborovi. Byl také prvním interpretem houslových sól při Janáčkových operních premiérách ve 20. letech. Leoš Janáček býval pravidelným návštěvníkem představení svých oper a často chodil i do zkoušek. Skladatel měl ve zvyku se podle toho, co právě komponoval, radit se členy orchestru o technice, zvuku nebo o výrazových efektech různých nástrojů. Zvláště důvěrně se sblížil s Františkem Kudláčkem, který jako koncertní mistr, komorní hráč i sólista poznal Janáčkovo dílo po všech stránkách a stal se Janáčkovým rádcem. Spoluvytvářel s ním definitivní znění houslového partu po nástrojové stránce. Brněnské opeře sloužil František Kudláček i tehdy, kdy jeho hlavní činnost byla už zaměřena jinam, k sólové a komorní hře. Byl i dobrým organizátorem, z jeho iniciativy vzniklo v roce 1923 Moravské kvarteto, jehož byl jediným primáriem po celou dobu jeho existence až do roku 1959. „Hraje mi z duše,“ psal o něm Leoš Janáček po světové premiéře II. kvarteta Listy důvěrné v roce 1928. František Kudláček se záhy věnoval pedagogické práci. Byl profesorem houslové hry na brněnské konzervatoři a v roce 1947 se stal jedním ze zakladatelů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Na druhé umělecké vysoké škole v českých zemích byl jmenován profesorem houslové hry. Profesor František Kudláček byl jeden z posledních bohémských muzikantů se vším všudy. Byl vzácným člověkem, který se díval na okolní svět a dění zcela realisticky, měl pochopení pro svou rodinu, žáky a přátele, které měl i mimo muzikantskou obec. Svým plnokrevným muzikantstvím, energií a vzácnými osobními vlastnostmi vykonal mnoho dobrého pro rozvoj hudebního a divadelního života v našem městě. Připravila Eva Šlapanská Foto archiv autorky ■

20 .– 26 .ř íjn a

F S T IV L M A

07

A

20

E

LÝ C H Č IN O

H

E

R

V

R

E

D

U

T

Ě

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VIII. SRPEN ZÁŘÍ 2007 CENA 10 Kč. ap aus. Rozhovor s Danielem Dvořákem, novým ředitelem NDB, str

Recommend Documents