MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VII. ŘÍJEN 2006 CENA 10 Kč. ap aus. Václav Vašák jako Frank v Démonech

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ | ROČNÍK VII. | ŘÍJEN 2006 | CENA 10 Kč

Václav Vašák jako Frank v Démonech

ap aus

PARTNEŘI NDB

M E D I Á L N Í PA RT N E Ř I

aplaus

01

Na úvod

Říjnové premiéry Kolik neštěstí a vády je na světě. Stačí se v tomto měsíci podívat na tři jeviště Národního divadla v Brně. Opět, ale nově, se v Janáčkově divadle bude procházet don Juan alias don Giovanni. Velice lstivě a v převlečení bude svádět nevinné panny a dívky (kdyby mu k tomu stačil aspoň jen jeho šarm), a přitom má milující a věrnou Elvíru. Co chce více? Je prostopášník, muž bez skurpulí, který znectí, co mu přijde do cesty. Poprvé v Redutě (dříve v Mahenově divadle) budou probírat svůj vztah Valene a Coleman, dva irští bratři. Budou hrubí, necitelní, dojdou ke vzájemnému odpuštění? Jak dopadne jejich osiřelý západ? Poprvé v Mahenově divadle bude dvanáct rozhněvaných mužů rozhodovat o vině či nevině mladého člověka. Otcovraha. Otcovraha? Samá spoušť. Ale není potřeba se děsit. Zatímco na dona Giovanniho, aby mu zabránil v dalších nekalostech, přijde ze záhrobí sám Komtur, inu přeci šlechtic je šlechtic, o životě mladíka z neutěšených poměrů, násilníka a rváče, rozhodne dvanáct porotců z lidu. Jiná doba, jiný mrav. A opravdu rozhodnou, anebo jim vše bude už jasné ze soudního procesu? Diváka až zamrazí, jak lehce by mohl přijít zákonnou cestou a po právu o život. Jen proto, že někdo nemá čas a vůli se na chvíli pozastavit, rozebrat situaci a popřemýšlet o tom, co se stalo. Lehké je odsoudit člověka, těžší je jej vnímat. Ale zlo si zaslouží být potrestáno. A o to tady jde. Vina, nevina, trest, odpuštění… Hezké chvilky při představeních NDB! ŠM ■

Obsah 2. Zprávičky 4. Soudní drama v Mahenově divadle 8. Kraj Osiřelého západu 9. Démoni ze zkoušek 10. Dny židovské kultury v Brně – přehled vybraných akcí 12. Balady Zuzany Lapčíkové a Hany Litterové 14. Malá továrna na velké sny 18. Opera chystá Dona Giovanniho 20. Opona Janáčkova divadla 20. Eugenie Dufková k poctě pěvce Halíře 22. Blahopřejeme 24. Říjnový program NDB 28. Listopadový program NDB 32. Osobnost – Ladislav Pešek

Titulní strana: Václav Vašák v roli Franka v nové hře Mahenovy činohry Démoni. Premiéra se konala 29. a 30. 9. Foto ze zkoušky Jana Hallová

aplaus – měsíčník Národního divadla v Brně, Dvořákova 11, 657 70 Brno ředitel Mgr. Zdeněk Prokeš tel.: 542 158 111, e-mail: [email protected] redakce: Šárka Motalová korektura: Eva Strnadová sazba: grafické sdružení Jonatán, Dvořákova 13, Brno, www.jonatan.us tisk: ofsetová tiskárna Meral, Kovářská 4, Brno náklad: 3 500 ks ročník VII, č. 8 MK ČR E11077

aplaus

02

Zprávičky Rekonstrukce Reduty získala titul Událost roku Brno TOP 100 je anketa, kterou letos už počtvrté vyhlásil časopis Brno Business. Podle časopisu anketa odráží situaci v našem městě. Brňané si tak mohli zvolit sto osobností a sto firem, které hýbou Brnem. Novinkou v letošním vyhlášení byla kategorie Událost roku, v níž se na první příčce umístilo Otevření rekonstruovaného divadla Reduta. Hned za ním se umístilo Otevření Galerie Vaňkovka a na třetím místě Opravy hradu Veveří. V TOP 100 se umístilo mezi institucemi NDB a v osobnostech pak ředitel divadla Zdeněk Prokeš a herečka Zuzana Slavíková. Zúčastnit ankety se mohl každý Brňan prostřednictvím internetu anebo anketních lístků z časopisu Brno Business. -ota- ■

Výstava Klimt a Schiele v divadle Reduta Unikátní výstavu špičkových reprodukcí děl dvou nejvýznačnějších rakouských malířů Augusta Klimta a Egona Schieleho nabízí prostory divadla Reduta. Výstava, která vznikla ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem, představuje na čtyřicet reprodukcí, které návštěvníkovi poskytnou ucelený přehled děl obou umělců a také nebývalý estetický zážitek. Gustav Klimt (1862–1918) byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Vídeňské secese. „Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, vytvářejících charakteristický eklektický podtón secesního stylu,“ napsal o něm ve své knize Mistři světového malířství Jordi Viqué. „Jeho styl je dvourozměrný, využívá intenzivní chvějivé barvy, jež v neustálé vzájemné souhře vytvářejí ozdobný prvek a současně dokáží vyvolávat různé pocity.“ Egon Schiele (1890–1918), Klimtův žák, byl významný expresionistický rakouský malíř počátku století. Slovy Vigué zvídavý a zcela nekonvenční umělec převzal trýznivý styl naplněný hlubokým existenciálním zaujetím lidským tělem. Vytvářel obrazy temného světa se silnými sexuálními tématy zcela otevřené a bez tabu v souladu s teoriemi, které Sigmund Freud formuloval krátce po Schieleho smrti (v roce 1918 v 28 letech jej, stejně jako manželku, zdolal tyfus). Výstava špičkových reprodukcí děl obou malířů bude v Redutě (1. a 2. patro) přístupná pouze při představeních do poloviny října. -ota- ■

Šagaliády, Šileády Výstavu Šagaliády, Šileády otevřela klavírní improvizace Pavla Blatného koncem září ve foyeru Janáčkova divadla. Výstava s podtitulem Interpretace 2005–2006 patří významné brněnské výtvarnici Inez Tuschnerové, která se od studií zabývá textilním uměním. Paní Tuschnerová je autorkou netkané textilní technologie Art Protis, jež vznikla v šedesátých letech ve Výzkumném ústavu vlnařském v Brně a vysloužila si československý patent. Kromě tapiserií se Inez Tuschnerová věnovala také gobelínům, textilním elementům pro architektonický prostor a nemalou část jejího života zabraly scénické kostýmy. Spolupracovala například s režisérem Evženem Sokolovským a navrhovala kostýmy mimo jiné pro Janáčkovu operu. Její díla budou ve foyeru k vidění do 10. října ve dnech představení. -ota- ■

Pension Rosamunda mezi Hollywoodem a Prahou Příznivce divadla Semafor a Jiřího Suchého čeká na sklonku října v Redutě opravdová lahůdka. Představení Pension Rosamunda, o převratu v nevěstinci, vznikl na základě filmového scénáře Jiřího Suchého a Víta Hrubína v 80. letech. „Listování ve scénáři jsme si už vyzkoušeli,“ říkají v Semaforu. „Tentokrát budeme listovat ve scénáři dalšího nerealizovatelného filmu, který vznikl v 80. letech mezikontinentální spoluprací mezi Prahou a Hollywoodem. Čtení chceme střídat rozehranými scénami a písničkami. Naše listování tedy není literárním večerem, ale je divadelní inscenací.“ V Pensionu Rosamunda vystoupí kompletní soubor divadla Semafor, rozšířený „o další krasavice“ – jak píše sám Jiří Suchý. Představení není určeno dětem, dospělým však pohoršení nezpůsobí – Reduta, sobota 21. 10. od 19 hodin. Hrají: Jiří Suchý, Jitka Molavcová a další. -ota- ■

aplaus

Brněnský balet si získal německé publikum Melancholische Eleganz und verliebtes Spiel nazval svůj článek německý novinář Rudolf Hermes. Stalo se tak po zhlédnutí představení Baletu gala v Duisburgu, který kromě brněnských tanečníků představil také další české baletní mistry, kteří žijí v zahraničí. Napsal: „Taneční most/Tanzbrücke nabídl skvělý baletní víkend v divadle v Duisburgu. Cílem Tanečního mostu je kulturní výměna mezi severním Porýním Vestfálskem a městem Brnem. V městském divadle v Duisburgu prezentovali oba iniciátoři, Tobias Ehinger a Rudolf Kubičko, český baletní víkend. Před uvedením Labutího jezera v neděli bylo k vidění v sobotu taneční gala s názvem Česká špička. Soubor Národního divadla v Brně tvořil jádro programu… D.M.J. 1953–1977 od Petra Zusky mělo působivou choreografii, Adéla Pollertová a Richard Kročil tančili v koncentraci, plné energie… …Hana Litterová a Richard Kročil zazářili v choreografii Eddyho Toussainta La Chanson des Vieux Amants na hudbu Jacquese Brela melancholickou elegancí. Diváci v duisburgském divadle ocenili tento pestrý a drahocenný baletní večer.“ Druhý večer (10. 9.) v duisburgském divadle uvedl brněnský balet Labutí jezero, které opět zaplnilo hlediště a získalo si velký potlesk, stejně jako o dva dny později (12. 9.) v Bonnu. „Vstupenky na představení byly vyprodané během dvou dnů,“ řekl jeden z organizátorů. „Bylo to skvělé, za jeden večer jste pro českou kulturu v Německu udělali více než já tady,“ řekla po uvedení Labutího jezera jedna ze zástupkyň České republiky. Na brněnské baletní umění se přišli mimo jiné podívat honorární konzul ČR v SRN Heinz Fennekold, Dušan

Ředitel NDB Zdeněk Prokeš (zleva), choreograf Robert Strajner, šéf Choreografického divadla v Bonnu Johann Kresnik na tiskové konferenci v Bonnu.

03

Vojtíšek – kulturní atašé, Generální konzulát ČR v Bonnu, Guido Westerwelle – spolkový předseda Svobodných demokratů FDP, Jaroslava Jeslinková – ředitelka Odboru mezinárodních ekonomických vztahů Ministerstva zahraničních věcí ČR, Alice Mzyková – Koordinace mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem kultury ČR, starosta města Bonn a další. „Závěrečná děkovačka byla něco úžasného, celé divadlo stálo,“ řekl po příjezdu Peter Gordík, člen baletu NDB. „D.M.J. jsem tančil v Duisburgu poprvé. Po našem vystoupení, které bylo první v gala večeru, jsme se utíkali dívat na balkon. A lidé na nás hned reagovali a chtěli podpisy. Celý baletní večer měl velmi vysokou úroveň. V Bonnu nám přišel poděkovat také choreograf Labutího jezera Robert Strajner, který řekl, že nás nevídá tak často, ale rok od roku naše taneční technika roste víc a víc. Řekl, že představení jako celek byla pastva pro oči.“ -ota- Fota baletní soubor, Rudolf Kubičko ■

Umělecký šéf baletu NDB Karel Littera, šéf Choreografického divadla v Bonnu Johann Kresnik, mluvčí kulturní komise za CDU, člen městské rady Bonnu Markus Schuck a jeden z organizátorů „mostu“ Rudolf Kubičko.

Starosta města Bonn Peter Finger (vlevo) a Generální konzul ČR v Bonnu Josef Hlobil.

aplaus

04

Porotce č. 4 – Ondřej Mikulášek

Porotce č. 3 – Zdeněk Dvořák

Porotce č. 2 – Jaroslav Kuneš

Předseda – Vladimír Krátký

Mahenova činohra NDB

Soudní drama v Je parný letní den. Mužům se horkem lepí košile na tělo, ženám se těžce dýchá. Ulice bzučí lomozem. V prázdné místnosti stojí stůl a kolem dvanáct židlí. Stěny jsou holé. Je tu neútulno a nevlídno. Za chvíli zde stráví nějaký čas dvanáct mužů, dvanáct porotců, kteří mají rozhodnout, zda obviněný je, nebo není vrahem. Na jejich soudu závisí jeho další život anebo konec. Definitivní. Smrt. Jsme v New Yorku padesátých let. „Dvanáct rozhněvaných mužů můžeme vnímat jako realistickou sociální sondu i jako modelovou hru s existenciálními přesahy. Na atraktivním půdoryse soudního dramatu vznáší Reginald Rose zásadní politické, sociální i obecně filozofické otázky,“ říká režisér inscenace Mahenovy činohry NDB Jakub Korčák. „V tomto smyslu se jedná o nadčasovou hru. Dvanáct porotců zde při rozhodování o vině či nevině postupně rekonstruuje případ mladého člověka obviněného z otcovraždy a v bouřlivé debatě přitom postupně odkrývá své charaktery. Do hry vstupují předsudky, vášně, zmechanizované myšlení, sobecké zájmy i vůle dobrat se pravdy bez ohledu na názor většiny.“ „Strhující drama ze soudní síně Dvanáct rozhněvaných mužů amerického dramatika Reginalda Rose se krátce po dokončení stalo předlohou pro film,“ podotýká dramaturgyně Dora Viceníková. „Lumetův první stejnojmenný celovečerní film zůstává dodnes v dobré paměti, možná i proto, že se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Sidney Lumet je typem režiséra, který chápe, že herectví je druh sebeobnažování, nástrojem hercovy komunikace je on sám. Aby ‚létaly jiskry‘ (podle Sidney Lumeta), musí být totiž herec schopen obnažit i nejhorší stránky svého charakteru. V tomto smyslu je drama ze zasedací síně porotců přímo sršícím ohňostrojem. Každý z dvanácti mužů je totiž skvělou charakterovou studií, jež dohromady vytvářejí velmi znepokojivý obraz nectností lidské povahy. Vynikající scénář, vysoká realizační profesionalita a přesně diferencované herecké výkony jednotlivých postav přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto nezvyklého díla. Za zmínku stojí, že porotce číslo jedenáct hrál v Lumetově filmu Jiří Voskovec. Snímek byl v roce 1957 nominován na Oscara.“

Hra Reginalda Rose bude mít premiéru v Mahenově divadle 27. října 2006

Předseda – oportunista, který se snaží s každým vyjít, ale přitom úzkostlivě dbá na to, aby neztratil svoji autoritu. Chová se velice úředně. Není zvláště chytrý, je popudlivý a ješitný. Vedlejším zaměstnáním je trenérem baseballového mužstva předměstské koleje. (Vladimír Krátký) Porotce č. 2 – Váhavý člověk, který se těžko rozhoduje a nedovede si utvořit vlastní názor. Dá se snadno ovlivnit, a přiklání se proto k názorům posledního řečníka. Tichý, dosti bázlivý člověk, který se nechá snadno zakřiknout. Povoláním bankovní úředník. (Jaroslav Kuneš) Porotce č. 3 – Násilnický, bezohledný, neobyčejně tvrdohlavý člověk, na kterém jsou jasně patrny známky sadismu. Je naprosto bez humoru a bez pochopení pro mínění druhých. Jen jeho názor platí a s úplnou samozřejmostí se ho snaží vnutit i druhým. Majitel donáškové služby. (Zdeněk Dvořák) Porotce č. 4 – Zřejmě člověk bohatý a vlivný. Školený řečník, který se dovede uplatnit. Mluví klidným, odměřeným hlasem lidí, kteří si dovedou zjednat pozornost, aniž zesílí hlas. Zajímá se výhradně o fakta tohoto případu a projevy ostatních, pokud nesouvisí přímo s případem, mu nejsou po chuti. Celým svým chováním dává jasně najevo, že se nad ostatní cítí povznesen. Burzovní makléř. (Ondřej Mikulášek) Porotce č. 5 – Plachý, ustaraný mladý člověk, který svoji povinnost bere opravdu vážně a svědomitě, ale bojí se vyslovit vlastní názor, když slovo mají starší porotci. Vyrostl v nejubožejší čtvrti newyorské spodiny a dosud se neoprostil od hrozných vzpomínek na své dětství. V chování je nejistý, jako by se bál, že je na něm stále patrný vliv prostředí, z kterého vyšel. Nezaměstnaný. (Petr Rakušan) Porotce č. 6 – Neobyčejně slušný a řádný člověk, ale dosti těžkopádný a omezený. Svůj názor připravuje pomalu a s rozvahou, neboť to pro něj znamená značnou duševní námahu. Proto velice pozorně naslouchá a po pečlivé úvaze si z cizích názorů vybere ten, který se mu zdá nejsprávnější. Zaměstnáním je malíř pokojů. (Jiří Pištěk)

Porotce č. 6 – Jiří Pištěk

z poznámek autora

Porotce č. 7 – David Kaloč

Dvanáct rozhněvaných mužů

Porotce č. 8 – Jan Grygar

divadelním sále

Porotce č. 5 – Petr Rakušan

aplaus

05

aplaus

06

Porotce č. 12 – Ondřej Novák

Porotce č. 11 – Jindřich Světnica

Porotce č. 10 – Petr Halberstadt

Porotce č. 9 – Jaroslav Dufek

Mahenova činohra NDB Porotce č. 7 – Je to hlučný, povrchní občánek s typickými způsoby obchodního cestujícího. Neustále dělá laciné vtipy a celým svým chováním se snaží zdůrazňovat, že má na práci mnohem důležitější věci než trávit svůj drahocenný čas v soudní síni. Je snadno vznětlivý a se svým úsudkem je hned hotov, aniž si věc řádně promyslí. Rád mluví o všem, aniž k tomu má potřebné znalosti. Je to chlap jako hora, ale zbabělec. Obchoduje s nejrůznějšími artikly, zvláště s marmeládou. (David Kaloč) Porotce č. 8 – Přemýšlivý, klidný člověk, který každou otázku promyslí ze všech hledisek a který hledá jen a jen pravdu. Celým svým srdcem chce sloužit výhradně spravedlnosti a je ochoten za ni bojovat. Ale jeho boj je provázen opravdovým soucitem, který ho chrání před jakoukoliv tvrdostí. Tyto city však pečlivě skrývá pod maskou mírnosti. Je architektem. (Jan Grygar) Porotce č. 9 – Jemný, vyrovnaný, korektní starý pán, kterého život už trochu unavil. Teď už čeká jen na definitivní odchod. Jeden z těch, kteří znají sami sebe až do morku kostí, truchlí nad oněmi dny, kdy měl ještě možnost být odvážný, aniž se – jako to dělá dnes – schovával za svým stářím. Jeho vybraná mluva, poněkud staromódní elegance, vše ukazuje na to, že své peníze dobře uložil. Ale zřejmě nemá nikoho, o koho by se staral. (Jaroslav Dufek) Porotce č. 10 – Zatrpklý, žlučovitý člověk, který na první pohled vzbuzuje pocit nepřátelství. Je sobecký a citově chudý a lidský život je mu naprosto lhostejný. Nikdy nic neznamenal a do smrti znamenat nebude a ve skrytu si je toho také vědom. Je majitelem tří benzinových pump. (Petr Halberstadt) Porotce č. 11 – Židovský uprchlík z Evropy, který před Hitlerem uprchl do Ameriky. Mluví stále ještě s německým přízvukem. Je uzavřený a téměř poníženě skromný vůči ostatním lidem, a přece je veden vůlí najít spravedlnost, kterou neúnavně a důsledně brání, protože sám tak dlouho trpěl nespravedlností. Rány, které mu osud zasadil, má dodnes v živé paměti, i když už žije v nové vlasti. Je chemikem. (Jindřich Světnica) Porotce č. 12 – Chladný počtář, hladký jako úhoř, který vidí své spoluobčany v terminologii procent, statistik nebo jako čísla Gallupova ústavu pro výzkum veřejného mínění. Tím se jeho poměr k lidem vyčerpává. Je to sebevědomý, velice domýšlivý a arogantní člověk, který se v případě potřeby dovede tvářit laskavě a mile. Povoláním reklamní poradce. (Ondřej Novák) -ota- Fota Jana Hallová ■

aplaus

07

aplaus

08

Mahenova činohra NDB

Kraj Osiřelého západu – Connemara

Connemara, oblast na západním pobřeží Irska v kraji Galway, je jedna z nejmalebnějších částí Smaragdového ostrova, spisovatel Oscar Wilde ji nazval ztělesněním divoké krásy. Dnes používaný poangličtělý název Connemara pochází z irského Conmhaicne Mara, což znamenalo „potomkové Con Mhac u moře“. V severní části kraje se moře ostře zařezává mezi kopci 16 km hluboko do pevniny a vytváří přístav Killary, na jehož konci leží vesnička Leenane. Její irské jméno An Líonán znamená strž a je to velmi výstižný popis místa, na něž ze severní strany shlíží pohoří Mwelrea a z východu hora Devil's Mother – Ďáblova matka. Vesnička jako by vypadla ze starých irských pohlednic, v přístavu kotví čluny sběračů mušlí, na okolních polích popásající se ovce, malý bílý kostelík se hřbitovem u křižovatky a domečky roztroušené ve stráni a na břehu zálivu. Connemara se skalnatými kopci a rašeliništi nikdy nepatřila k hustě osídleným oblastem, život v místech, kde se stěží dokáží uživit ovce, byl a stále ještě je tvrdý. -pa- ■

Leenane.

Do kraje hry Martina McDonagha Osiřelý západ vás při obnovené premiéře 16. října v Redutě zavede výstava fotografií. Kromě toho bude v ten den pro diváky nachystaná ochutnávka irské whiskey a něco tanečního irského umění.

Přístav Killary.

Oblast Connemara.

aplaus

9

Čtyři protagonisté Démonů při zkoušce Lars Norén napsal hru Démoni pro čtyři postavy, dva manželské páry. První pár je Kateřina (Marika Procházková) a Frank (Václav Vašák), druhý Jena (Jana Štvrtecká) a Tomáš (Martin Sláma). Přestože na jevišti Reduty budou „pouze“ oni, nabízí inscenace velice emotivní zážitek. Však také v programu NDB je hra označena jako koktejl silných emocí. Premiéra se konala 29. září. Nejbližší reprízy budou: 6. října, 24. listopadu, 12. prosince. -ota- Fota Jana Hallová ■

Na malé nenadálé večerní party se sejdou všichni čtyři protagonisté. Frank s Jenou zůstávají na chvíli sami.

Jana Štvrtecká jako mladá maminka Jena se svým manželem Tomášem – Martinem Slámou. Marika Procházková tedy Kateřina prožívá se svým partnerem Frankem, kterého hraje Václav Vašák, velice temnou krizi.

aplaus

10

Dny židovské kultury v Brně 2006 Vybrané akce projektu Dnů židovské kultury Koncerty, přednášky, výstavy, operní, baletní i činoherní inscenace, scénická čtení – to vše přinášejí Dny židovské kultury v Brně 2006. Projekt chce přiblížit život tohoto národa, jeho historii, umění, a zároveň připomenout jeho tragický osud za druhé světové války. Na brněnských podzimních dnech s židovskou tematikou se podílejí: Národní divadlo v Brně, Židovská obec Brno, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, HaDivadlo, Divadlo Husa na provázku a Divadlo U stolu. Město Brno se projektem připojuje k oslavám letošního 100. výročí založení Židovského muzea v Praze. Projekt se koná pod záštitou primátora statutárního města Brna Richarda Svobody a za podpory Ministerstva kultury.

V tomto kalendáriu vám nabízíme některé z akcí:

28. 10. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4 Kladovo – útěk do Palestiny Výstava fotografií dokumentuje osud židovských uprchlíků, kteří se v roce 1939 vydali na cestu do Palestiny. Připravuje NDB ve spolupráci s Židovským muzeem Vídeň.

15. 11.–1. 12. • Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Kobližná 4 Výstava knižní produkce nakladatelství ERA se zaměřením na židovské památky Židovská obec Brno – historie a současnost Výstavy.

28. 10. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4 Quintensprung V rámci koncertu zazní skladba Pavla Haase.

15. 11. • Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Kobližná 4, 17.00 Židovská ghetta na jižní Moravě – historie a rekonstrukce Přednáška Jaroslava Klenovského.

29. 10. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 19.00 Shalom André Ochodlo & The Atelier Klezmer Band Nejznámější a nejkrásnější jidiš písně v novém nastudování Marka Czerniewicze.

17. 11.–17. 12. • Muzeum města Brna, hrad Špilberk Pedro Roth – umělecké fotografie argentinského židovského fotografa zachycující současnost židovské komunity v Buenos Aires a Argentině Výstava.

Rituály krizových okamžiků Židů Krátký výňatek z knihy Judaismus, zjevení a tradice, Michaela A. Fishbana, kterou vydalo nakladatelství Prostor. Jestliže normální běh židovského života má řád „jakési jediné, jen tu a tam přerušované bohoslužby“, krizové okamžiky v životě jednotlivce i společenství si žádají ještě další rovinu rituálního chování. Ve značně tradičních kruzích se od starověku až do nedávné doby praktikovala celá škála oblíbených a mnohdy oficiálně schválených (byť ne vždy halachických) postupů. Prastaré talmudské formule a středověké i pozdější návody se používaly k zaříkávání zlých duchů při narození dítěte či jiných zvláštních příležitostech, na podporu plodnosti a vyhánění chorob, i k rozptýlení účinků zlého snu. Z dalších rituálů, jež se dodnes vykonávají v některých tradičních skupinách, patří půst po probuzení ze zlého snu. Takovéto půsty, které si jednotlivec ukládal sám, přesně vymezovaly předpisy halachy. Rovněž je dodnes obvyklé měnit jméno smrtelně nemocného nebo umírajícího

aplaus

17. 11. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 19.00 Český kabaret v Terezíně Hannelore Brenner-Wonschick: Děvčata z pokoje 28 Scénické čtení. 18. 11. – premiéra Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 19.00 Večer z děl terezínských skladatelů Gideon Klein: Trio Viktor Ullmann: Tři hebrejské chlapecké sbory Hans Krása: Brundibár 19. 11. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 19.00 Večer z děl terezínských skladatelů Gideon Klein: Trio Viktor Ullmann: Tři hebrejské chlapecké sbory Hans Krása: Brundibár 20. 11. • CED, HaDivadlo, Alfa pasáž Poštovská 8D, 19.30 Arnošt Goldflam: Smlouva Činohra. 21. 11. • Janáčkovo divadlo, Rooseveltova ul., 19.00 Igor Stravinskij: Svěcení jara Na téma lidské oběti – holocaust. V rámci Baletního večera na hudbu skladatelů XX. století. 21. 11. • CED, HaDivadlo, Alfa pasáž Poštovská 8D, 19.30 Vystoupení skupiny HaChucpa Koncert skupiny tvořené členy HaDivadla,

11

studentů JAMU, brněnské konzervatoře, členů brněnské Židovské obce a dalších.

22. 11. • Divadlo Reduta, Zelný trh 4, 19.00 Večer z děl terezínských skladatelů Gideon Klein: Trio Viktor Ullmann: Tři hebrejské chlapecké sbory Hans Krása: Brundibár 22. 11. • Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4, 17.00 Historie židovské obce v Brně Přednáška Petra Webera. 22. 11.–12. 12. • Janáčkovo divadlo, Rooseveltova ul. Fotografie židovských památek na Jižní Moravě Výstava fotografií dvou autorů Jaroslava Klenovského a Pavla Heřmana je věnovaná židovským pamětihodnostem jižní Moravy. 23. 11. • CED, Divadlo Husa na provázku, Zelný trh 9, 17.30 Vaření polívky Scénické čtení. 23. 11. • CED, Divadlo U stolu, Zelný trh 9, 19.30 Isaac Bashevis Singer: Tajbele a její démon Činohra. 24. 11. • CED, Divadlo U stolu, Zelný trh 9, 19.30 Večer pro Mášu Kubátovou Koncert.

v naději, že nové jméno bude začátkem uzdravení a nového života... Podobně je tomu, když lidé nechávají lístky s prosbami na hrobech svatých předků nebo když je zastrkují do spár ve Zdi nářků v Jeruzalémě... Ve středověku mohli například jednotlivci věštit svůj každodenní osud prorokováním z Bible (náhodným otevřením Písma, zvláště knihy žalmů, přičemž nalezená pasáž představovala klíč k poznání osobního osudu), anebo se mohli za zvlášť zoufalých okolností obrátit s prosbou o speciální modlitby či kouzla na porodní bábu nebo rabína. Na druhé straně ovšem obřady proti suchu, moru a pronásledování, jež se týkaly celého společenství, náležely do halachického rámce každodenního života a měly punc oficiálnosti. Halacha – je zákon založený na zvyku potvrzeném rabínskými právníky a učiteli. V hovorové řeči halachický označuje řádné a správné chování. Talmud – doslova učení či studium.

aplaus

12

Balet NDB Balady Zuzany Lapčíkové a Hany Litterové První baletní premiéra této sezony měla několik dlouhých měsíců pracovní název Balady a nakonec u něj i zůstalo. Podle učebnic českého jazyka je balada báseň, která v sobě spojuje epiku, lyriku i drama. Jak si většinou pamatujeme z balad Čelakovského či Erbena, tento literární útvar líčí obvykle pochmurný děj, velice smutný a tragický, přičemž se vyznačuje hlubokým citovým zaujetím: …Něco padlo. – Pode dveřmi mok se jeví krvavý… Dvě věci tu v krvi leží – mráz po těle hrůzou běží… …Kletbu zůstavuji tobě, matko má, kletbu zůstavuji tobě, bys nenašla místa v hrobě… …Ve mdlobách tam matka leží – avšak dítě zalknuté… …Vytáhli ji na břeh, zahrabali skrytě… Tolik nejznámější úryvky ze starého dobrého Karla Jaromíra Erbena… Balady taneční drama Hudba a námět: Zuzana Lapčíková Libreto: Zuzana Lapčíková a Hana Litterová Choreografie a režie: Hana Litterová Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Nástin děje: Juliána vdává dceru Kateřinu. Před svatbou však zjistí, že jí je ženich nevěrný. Na vesnici si lidé vidí do talířů, proč tedy něco takového řešit, či svěřovat nevěstě? Ve vzpomínkách se Juliána vrací do svého mládí, do doby, kdy otec těžce týral matku a kdy si bratr ukojil svůj chtíč na Juliáně. Tahle zkušenost předurčuje Juliánin život a najednou jako by se zpět vracelo prokletí tentokráte v podobě Kateřinina osudu. Z násilného aktu bratra a sestry vznikl před lety nový život – malá Kateřina, a teď i ona má spojit svou budoucnost s brutálním manželem, který se nezastaví před ničím? Jak řešit nastalou situaci? Jak pomoci vlastnímu dítěti? Odpověď není tak těžké najít. Jen nezapomenout, že balada zpravidla nekončí pro hlavního hrdinu šťastně. „Se Zuzkou Lapčíkovou jsem se seznámila při projektu Ej hora před rokem,“ říká Hana Litterová. „Zuzka napsala hudbu, scénář a libreto, a potřebovala choreografa, aby děj s lidovými tanečníky ztvárnil. A tehdy jsme si řekly, že bychom mohly udělat jiný projekt, kde

Postavy v Baladách mají běžné šaty, jaké se nosívaly v 50. a 60. letech 20. století. Návrh kostýmu: Pavel Knolle.

by základem byl folklor, ale inscenace by byla baletní. Přišlo mně to hodně zajímavé, protože se v Brně ještě nic takového neuskutečnilo.“ Děj nové inscenace baletu NDB vychází z klasické moravské balady, v níž sestra zabila bratra, ke které obě autorky přidaly náměty z pěti dalších moravských balad. „Snažím se vytvářet choreografii tak, aby se nejednalo o klasický balet, jak jsou většinou diváci u nás zvyklí. I když základem každého tance je klasika,“ pokračuje choreografka a režisérka. „Hudba našich Balad vychází z folkloru, ale je obohacena jazzem. Taneční styl se tedy musí určitým způsobem blížit k folkloru, ale neodvažuji se to, co vytváříme, někam zařadit. Nejedná se o klasický tanec, ani o moderní, ani o folklor. Je to můj taneční slovník, kdy se snažím pohybem co nejvíce přiblížit hudbě a hlavně samotnému příběhu. Je velmi emotivní, silný a lidský. Stejně jako hudba a stejně jako texty, které jsou původní, sesbírané.“ Na jevišti Reduty budou součástí Balad čtyři muzikanti: cimbál, kontrabas, bicí a saxofon. Tanec doprovodí také zpěv Zuzany Lapčíkové. „Potřebujeme jeden mužský hlas, ale jen ve zlomku, takže ten bude reprodukovaný.“

aplaus

Návrh scény: Pavel Knolle.

Osoby a obsazení: Juliána . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Eva Šeneklová Dora, matka Juliány . . . . . . . . . . . Vanda Skopalová Ignác, otec Juliány . . . . . . . . . . . . Ivan Příkaský Jura, bratr Juliány . . . . . . . . . . . . . Vlastimil Hradil Kateřina, dcera Juliány . . . . . . . . . Markéta Habalová Jan, ženich Kateřiny . . . . . . . . . . . Jan Fousek Marina, Janova milenka . . . . . . . . Nelka Lazovič

TALENTOVÉ ZKOUŠKY Taneční konzervatoř, Brno, Nejedlého 3, 638 00 BRNO tel.: 548 529 081, 545 222 431 • fax: 548 529 080 e-mail: [email protected] • www.tanec.brno.indos.cz www.tkbrno.cz

Taneční konzervatoř Brno je státní škola, která poskytuje nadaným žákům v oboru tanec bezplatné osmileté souběžné odborné a všeobecné vzdělání. Odborné umělecké vzdělání připraví absolventy ke kvalifikovanému uplatnění v profesi tanečního umělce, umělecko-pedagogické vzdělání v profesi tanečního pedagoga a všeobecné vzdělání dotváří jejich připravenost ke studiu vysoké školy. Studium je ukončeno maturitními a absolventskými zkouškami, kde žáci získávají střední odborné a vyšší odborné vzdělání. Maturita a absolutorium dává studentům možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách tanečního, dramatického, filologického a filozofického zaměření. Předpoklady pro studium: úspěšně zakončená 5. třída ZŠ (11–12letí uchazeči), tělesné, zdravotní, taneční a hudebně rytmické předpoklady, pěkný vzhled a štíhlá postava. Do Taneční konzervatoře jsou přijímáni žáci z 5. tříd ZŠ na základě úspěšně vykonaných talentových zkoušek, které se konají 23. ledna 2007. Termín odevzdání přihlášek je do 30. listopadu 2006. K přihlášce je nutné přiložit potvrzení lékaře o zdravotním stavu uchazeče. Dny otevřených dveří na Taneční konzervatoři jsou 6. a 7. 10. 2006. V případě neúspěchu na talentových zkouškách si mohou uchazeči podat ještě jednu přihlášku na jinou školu do konce měsíce února. Baletní a taneční příprava nebo hra na klavír nejsou podmínkou přijetí. Žákům je zabezpečována celodenní výchova a stravování za úhradu ve výši stanovené pro žáky ostatních středních škol a pro mimobrněnské možnost Ředitelství Taneční konzervatoře ubytování v internátu.

13

Děj Balad se odehrává ve 20. století v 50. a 60. letech. „Tedy po válce s retrospektivou o 20 let zpět – tedy opět do poválečného období,“ říká Hana Litterová. „Tento čas jsme vybraly záměrně. Byla to doba, v níž docházelo k určitému posunu ve vývoji vesnice. Ve větší míře sem pronikalo to moderní z města, například oblečení, technické vymoženosti. Na druhou stranu zde stále zůstávalo staré myšlení, uvažování. Tradice a charakter života se příliš neměnil. Vnější atributy ano. Tradice v Baladách ctíme, stejně jako tehdejší oblečení, které už s krojem nemělo nic společného.“ I když choreografka má kladný vztah k folkloru, přiznává: „Než jsem se seznámila se Zuzkou, moc jsem o tradicích nevěděla. Ona z toho prostředí pochází, žije tam, má nepřeberné zkušenosti. Na každý kousek motivu, který jsme zpracovávaly, má velké množství vlastních zážitků. Zná všechny tradice, a ty se do inscenace snažíme vložit. Možná že některé divák ani nepostřehne, protože je sám nezná...“ (V listopadovém vydání Aplausu o Baladách se Zuzanou Lapčíkovou.) -ota- ■

Premiéra 10. listopadu 2006 v divadle Reduta

Agentura AMNERIS 17. 12. 2006, 19.30 – Adventní koncert Katedrála sv. Petra a Pavla J. S. Bach Adventní kantáty 26. 12. 2006, 20.00 – Vánoční koncert Katedrála sv. Petra a Pavla J. J. Ryba Česká mše vánoční Vstupenky si můžete rezervovat nebo zakoupit v předprodeji v BKC na Běhounské 17, telefon 542 210 863 a dále na [email protected], nebo hodinu před začátkem.

31. 12. 2006, 20.00 – Silvestr v opeře Janáčkovo divadlo – Galakoncert a silvestrovský ples Již poosmé uvádí koncertní agentura Amneris ve spolupráci s Národním divadlem v Brně velkolepou oslavu na ukončení roku – Silvestrovskou noc s názvem „Silvestr v opeře“. Všem operním fanouškům – ale nejen jim – je určen galakoncert a ples v Janáčkově divadle spolu se známými operními pěvci, tanečníky, symfonickým orchestrem, vynikajícími gastronomickými zážitky a spoustou divadelní atmosféry, tance a zábavy. Předprodej vstupenek: předprodej NDB, Dvořákova 11, tel. 542 158 183-4 a dále na [email protected]. Vstupenky si můžete rezervovat nebo zakoupit v předprodeji v BKC na Běhounské 17, telefon 542 210 863 a dále na [email protected], nebo hodinu před začátkem.

aplaus

14

NDB

Ukázky kostýmů pánské krejčovny.

Fota archiv NDB

aplaus

15

Malá továrna na velké sny Divadlo je takovou malou továrnou na velké sny. (Zatímco První setkání s režisérem a výtvarníky je na explikaci. Na film je velkou továrnou na mega sny.) Platí to o jevišti ní se dozvím, o co v daném titulu jde. Tedy nikoliv děj hry, i o dílnách, ve kterých vznikají části inscenací, bez nichž by ale jaké budou požadavky na pánskou krejčovou. Stejně představení bylo neúplné, prázdné, tak se dozví potřebné informace další šedivé, a hlavně pokaždé vizuálně kolegové: vedoucí dámské krejčovny, stejné. Myšlenka, ta by se měnila rekvizitáři, vlásenkáři, kloboučníci, v závislosti na vybraném titulu, stejná dílny, v nichž se vyrábí scéna atd. myšlenka v závislosti na pronesení, jejím Několik týdnů na to následuje tzv. přeuchopení režisérem a hercem. Ale co by dávačka, kdy už výtvarník má zcela jasto bylo za vizuální šeď bez výtvarníků, nou představu. Domlouváme se, co se jejich scén a kostýmů. Jednou z takových může vzít ze skladu, co se nakoupí, jaké dílen je pánská krejčovna. Sídlí ve třetím látky použijeme. Pak je potřeba dané patře administrativní budovy, hned materiály nakoupit. Buď jdu sama, vedle dámské krejčovny. Před vstupem anebo s návrhářem. Když je všechno do vlastní výrobní dílny je spousta pohromadě v dílně, přijede výtvarník kostýmů, které čekají kdoví na co. a návrhy ovzorkujeme. Pak jdeme za Všechnu tu výrobu, šití, stříhání a mumstřihači a ti si napíšou poznámky a rozraj kolem pánských kostýmů má na stakreslí návrhy. Jeden kostým u mužských rosti a na povel Alena Rubešová. postav se většinou skládá z více věcí – • Co vás v pánské krejčovně v nejbližší době čeká? košile, kalhoty, může tam být vesta, sako a tak podobně. Když pominu první premiéru letošní sezony Démony, která Když střihači udělají svou práci, musím časově naplánovat je koncem září a v téhle chvíli už je téměř hotová, pak další a zkorigovat čas všech zúčastněných, tedy návrháře inscenace, které musíme obléknout, jsou: velká opera Don i herců, aby se kostýmy mohly vyzkoušet. Při těchto zkoušGiovanni, činohra Dvanáct rozhněvaných mužů, pak kách domlouváme další práci, jako úpravu, zdobení v listopadu balet Balady, následuje Večer z děl terezína další detaily. • Oblečení má i doplňky, ponožky, kravaty, boty. ských autorů, opera Idomeneo a v prosinci Strakonický O to se stará kdo? dudák. To máme tituly do konce roku 2006. • To máme šest premiér, kolik to odhadem může být Ponožky a tomu podobné věci – to už je poslední fáze. pánských kostýmů? Ty většinou nafasuju ze skladu. Košile se buď kupují, Giovanni má pět mužských sólistů, přičemž jedno sólo má jsou-li obyčejnější, historické se musejí šít. U bot zase většinou dvě, někdy i tři obsazení. Tedy dva, někdy tři záleží na požadavku výtvarníka. Když jsou atypické, kostýmy. K tomu musíme přičíst sbor, statisty. Odhadem to musím jejich výrobu objednat u obuvníka. Jinak se kupují. • A co baletní obutí? je kolem stovky kostýmů pro tuto inscenaci. Ve Dvanácti Tady je to trošku jiné. Piškoty si zařizuje balet sám. Když rozhněvaných mužích vystupuje třináct herců. Večer z děl je ale pokyn nějak je doplnit, potáhnout, udělat něco jako terezínských autorů – to by mohlo být kolem čtyřiceti, návleky, spolupracujeme s rekvizitárnou. My ušijeme a Idomeneo je další obrovská opera. Tam počítám tak základ a oni to ozdobí podle s osmdesáti pánskými kostýmy. návrhu. Do Strakonického dudáka, to již • Vy děláte nejprve jednu vím přesně, jich musíme připravit inscenaci, a až ji doděláte, dvacet pět. • Velice hrubým odhadem je přejdete na kostýmy z násleto více než dvě stě kostýmů dující inscenace? To ne, na to není čas. Pracujeme za čtyři měsíce. Kolik na to zároveň třeba na třech inscenamáte v dílně lidí? Dva střihače a třináct krejčových. cích. Je toho hodně. Termíny nej• Jak vypadá postup vzniku bližších premiér jsou 13. října Vedoucí pánské krejčovny NDB Alena Rubešová. kostýmů? Don Giovanni, 27. října Dvanáct

aplaus

16

NDB třech měsících a zbytek roku jsem se tady v Brně učila šít. Ve třetím ročníku už jsme v Praze strávili celkem měsíc a půl.

rozhněvaných mužů, 10. listopadu Balady. Výroba jedné zasahuje do druhé.

• A to si nic nespletete?

• Co máte napsané na výučním listu?

Na každém kostýmu máme cedulku se jménem. Ale může se stát, protože to jde jedno za druhým, že děvčata nevědí, co je co. Někdy jsou si kostýmy podobné a ony nemohou chodit na porady. Pak se mě chodí ptát. Máme tady na tabuli taky kostýmy rozepsané do her.

Pánská umělecká krejčová scénických kostýmů a krojů. Je škoda, že tuhle školu pak zavřeli. Slyšela jsem, že se snad otevřela nová, ale ta je soukromá a musí se za ni platit.

• Nejste tak trochu postižená? Myslím tím, když jdete do divadla nebo se díváte na film, že sledujete jenom nebo hlavně, co má kdo na sobě?

• Musíte mít velký přehled, co se kde dá sehnat… To ano (smích), už mám za ta léta prošlé celé Brno. Jezdíme i do Prahy, kde máme vytipované obchody. Některý návrhář už má i namyšlené, v kterém obchodě mají potřebný materiál, a tak tam pak jdeme nakoupit.

Alena Rubešová při práci se střihači Helenou Lipenskou a Karlem Rapáčem.

• Jak dlouho tuhle práci děláte? Do nynějšího Národního divadla v Brně jsem nastoupila v sedmdesátém roce. Z toho třicet let jsem šila. Když jsem nastupovala, byly jsme zde pouze tři ženy. Teď v dílně, kde se šije, nenajdete muže.

• Co musí dobrá pánská krejčová, která by třeba chtěla šít ve vaší dílně, umět? Vyžaduji perfektní zvládnutí fraku, žaketu a saka. Z toho vychází historické kostýmy. Bez toho by si tady nikdo neporadil. Divadelní věci se šijí trochu jinak než běžné kostýmy – je to jiná technologie, ale ty tři věci jsou základ.

• Jak jste se k této profesi dostala vy? V deseti letech jsem hrála v operetním dětském sboru v Redutě. A tam jsem po chvilkách, než jdeš na jeviště, jako malá holka lítala a chodila do skladu kostýmů. Navíc tatínek tady dělal mistra střihače krejčího, takže jsem profesi měla v rodině. Tak se mi tahle práce zalíbila, že jsem v patnácti šla do učení. Tehdy v Praze existovala divadelní škola, zaměřená na umělecká řemesla. Tam se učili budoucí osvětlovači, elektrikáři, vlásenkáři, zlatníci, švadleny a další. Moje hlavní předměty byly modelování, barvení, kreslení a malování, fotografování. Prostě předměty, v nichž jsem se naučila míchání barev. Je to nádhera, když mícháte tři barvy... Vzpomínám si, jak jsem barvila velký plášť do Labutího jezera, na kterém přechází jedna barva do druhé. Zapomněla jsem na Dějiny umění, to byl ten nejzákladnější předmět. Tahle škola byla na tři roky. První dva jsem v Praze byla po

Jsem vyloženě deformovaná. Teď jsem se v televizi dívala na Caesara, z děje jsem nic moc nevnímala, hlavně jsem sledovala kostýmy.

• Nemáte divadla někdy až po krk? Ne. Chodím na premiéry, na další představení mně nezbývá čas. Hodně šijeme. A já bych si přála, aby se dělalo hodně pěkných a hlavně dobových her v historických kostýmech.

• Ale to je zase více práce pro vás tady… Mluvím sama za sebe. Mám ráda dobové kostýmy, ráda tvořím spolu s výtvarníkem. Může se tam uplatnit v daleko větší míře fantazie. A když je to ještě balet. To se vyřádím.

• Balet? Ještě složitější – aby vše vypadalo dobře, bylo lehké, padlo, nepřekáželo pohybu a tak dále? A to mě baví. Vymýšlet. Kostým musí sednout každému, herci, pěvci, tanečníkovi. Herec musí hrát, a ne soustředit se na kostým. A u baletu to platí dvojnásobně. Přiznávám se, že obdivuju ladnost těl tanečníků, i když se stává, že jeden týden váží tolik a druhý mají o jedno dvě kila méně a musí se kostým upravovat. Vzpomínám si na kostýmy, které jsme šili do Ivana Hrozného, nebo teď, když balet jel s operou do Japonska se scénickým provedením Requiem. Museli jsme kostýmy a doplňky udělat tak, aby šly jednoduše udržovat, prát, sušit, žehlit. Aby šly doplňky jednoduše oddělat.

• A co vy a vaše oblečení? Máte takové zkušenosti a přehled… Nic. Spíše šiju a hlavně vymýšlím pro cizí. Naproti mně bydlí lidé od kolotočů, tak pro ně jsem například vymýšlela, nebo jsem oblékla sochu svatého Františka na pouť pro věřící. Ale pro sebe, to mě nebaví. -ota- Foto Jana Hallová ■

aplaus

17

aplaus

18

Janáčkova opera NDB

První operní premiéra této sezony – Mozartův

Režisérem brněnské inscenace Dona Giovanniho je Karel Drgáč (vlevo), který je v současné době pověřený vedením Janáčkovy opery. Fotograf jej zastihl při zkoušce s Otokarem Kleinem a Milanem Rudoleckým, představiteli Dona Ottavia.

Martin Bárta, budoucí brněnský Don Giovanni, patří mezi významné české barytonisty současnosti. Jeho repertoár kromě uvedené role obsahuje další stěžejní operní postavy: např. Escamilla, Germonta či Amonasra. Na zkoušce s kolegou Gustávem Beláčkem, který se představí jako Giovanniho sluha Leporello.

Dirigent Jan Zbavitel: „K Donu Giovannimu se vracíme po dvanácti letech. Byla to první inscenace, s níž jsme odjeli na turné do Japonska, a měli jsme velký úspěch. Dalo by se říci, že Mozart nám otevřel cestu do Japonska, kam jsme od té doby zváni dosud. Nová inscenace je posazena do jiného prostředí. Studujeme pražskou verzi a já se už na tu práci těším.“ Chcete vědět, jaké je pojetí nové inscenace Mozartova Dona Giovanniho? Přijďte se podívat do Janáčkova divadla. Premiéra je 13. října 2006. Nejbližší reprízy 14., 21., 29. října.

Závěr prvního jednání ve zkušebně. Otokar Klein jako Ottavio (zleva), Petteri Falck Don Giovanni, režisér Karel Drgáč a sluha Leporello Gustáv Beláček. V pozadí Daniela Straková-Šedrlová coby Zerlina a Jiří Klecker, její ženich Masetto. Basista Gustáv Beláček je sólistou opery Slovenského Národního divadla, pravidelně hostuje také ve Státní Opeře Praha a v pražském Národním divadle. S úspěchem účinkoval v řadě dalších evropských divadlech, v Japonsku i v Americe. Otokar Klein, v Brně Ottavio, působí v mnoha evropských operních domech: mezi ně patří Wiener Staatsoper nebo Semper Oper v Drážďanech. V jeho repertoáru jsou vedle Ottavia třeba hrabě Almaviva z Lazebníka sevillského, Nemorino z Nápoje lásky či Vašek a Jeník z Prodané nevěsty.

aplaus

19

Don Giovanni

Zleva Susanna Fülöp, Donna Elvíra, a Ann Liebeck jako Donna Anna. Mezi nimi snoubenec Donny Anny, Ottavio – Milan Rudolecký. Britská pěvkyně Ann Liebeck je interpretkou řady vrcholných sopránových rolí, jako je Gilda z Rigoletta, Hraběnka z Figarovy svatby či Rusalka. Susanna Fülöp na domácí scéně, budapešťské Státní opeře, zpívá např. Mozartovu Paminu, Zuzanku i Hraběnku ve Figarově svatbě i Pucciniho Musettu. Diváci Janáčkovy opery se mohou těšit i na Dona Giovanniho v podání finského barytonisty Petteri Falcka. Ten se českému publiku představil již jako Dr. Trevese v Petitgirardově Sloním muži ve Státní opeře Praha, a také jako Don Giovanni ve Stavovském divadle. Falck mimo jiné účinkoval například v opeře v Kodani, v Mariinském divadle v Petrohradě a ve Finské národní opeře.

Opera o dvou dějstvích: Don Giovanni Dirigent . . . . . . . . . . . . Jan Zbavitel Režie a scéna . . . . . . . . Karel Drgáč Kostýmy . . . . . . . . . . . . Josef Jelínek Sbormistr . . . . . . . . . . . Pavel Koňárek

Dvě představitelky Zerliny – Tereza Merklová a Daniela Straková-Šedrlová (zády) na zkušebně v soustředění při výkladu režiséra Karla Drgáče.

Osoby a obsazení: Don Giovanni . . . . . . . . . . . . . . . . Petteri Falck, Martin Bárta Donna Anna . . . . . . . . . . . . . . . . . Ann Liebeck, Adriana Kohútková, Klára Kolonits Don Ottavio . . . . . . . . . . . . . . . . . Otokar Klein, Milan Rulodecký, Tomáš Kořínek Komtur . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Igor Lacko Donna Elvíra . . . . . . . . . . . . . . . . Susanna Fülöp, Klaudia Dernerová Leporello . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gustáv Beláček, Jiří Sulženko Masetto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Klecker, Ladislav Mlejnek Zerlina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tereza Merklová, Daniela Straková-Šedrlová

-ota-bbFoto ze zářijových zkoušek Luděk Svítil

aplaus

20

Janáčkova opera NDB Slavnostní opona v Janáčkově divadle je zrealizována realizace tohoto typu za relativně nízkou cenu ve srovnání s původně uvažovanou technologií textilního tkaní, jakou by se opona vyráběla v šedesátých letech. Na realizaci opony přispěla především Nadace Leoše Janáčka, za což jí patří veliký dík. Dalším sponzorem byla firma, která oponu vyrobila, a sice COMA REKLAMA, s. r. o., v čele s Ing. Jaroslavem Soušem. Tedy dobrá věc se podařila – Janáčkovo divadlo se přiřadí k divadelním budovám, které mají svůj důstojný symbol – slavnostní oponu. Opona bude poprvé slavnostně spuštěna 13. října 2006 před premiérovým představením Dona Giovanniho W. A. Mozarta. Ve foyer bude vystaven originál návrhu a Chatrného skici k předchozím variantám opony. Oponou Dalibora Chatrného se návštěvníci Janáčkova divadla budou moci těšit před každým představením. Foto: D. Chatrný (uprostřed) při svařování opony.

▼

Je tomu bezmála rok, co jsme připomněli smutnou součást historie Janáčkova divadla, a sice příběh slavnostní opony. Prvním impulzem bylo vystavení návrhu opony Dalibora Chatrného z roku 1963 v rámci výstavy Mezi námi skupinami v roce 2004. Chatrného návrh opony zde byl vystaven čtyřicet tři let po svém vzniku a udivoval nejenom nespornou uměleckou kvalitou, ale i svou nadčasovostí, což u návrhů pro architekturu přelomu padesátých a šedesátých let není tak zcela běžné. Prvním krokem k realizaci Chatrného opony byla pokusná projekce diapozitivu s návrhem na plátno spuštěné v místech, kde by měla slavnostní opona viset. Ačkoliv byl tento „pokus“ především v barevnosti dosti přibližný, ukázal, jak by slavnostní opona interiér Janáčkova divadla oživila a jak je Chatrného návrh stále platný. Zbývalo pouze jediné – získat na realizaci opony finance. Naštěstí moderní technologie velkoplošného digitálního tisku umožňuje

Jiří Zahrádka ■

K poctě pěvce Václava Halíře byla 28. září letošního roku v Žeravicích-Lapači u Přerova odhalena pamětní deska a otevřena výstava, přinášející pohledy z umělcova života a jeviště. Od chvíle, kdy odešel, bylo to v roce 1999, opernímu a také koncertnímu obecenstvu scházel citelně. Že lidé jsou nahraditelní – je jen lidská pověra. Kdo byl Václav Halíř? Vynikající pěvec a důstojný nástupce svých velkých předchůdců. Narodil se 28. září 1926 v Žeravicích u Přerova, ale dlouho v rodišti nepobyl. Druhým domovem se mu stalo Brno. A další už nehledal. Studium na brněnské konzervatoři začínal jako kontrabasista, po dvou letech přešel do pěvecké třídy profesora Války a pokračoval na Akademii múzických umění u profesora Soběského. Jeho umělecký vzestup byl přímo závratný: jediné pohostinské vystoupení tehdy posluchače brněnské konzervatoře (absolvoval teprve v roce 1955) v Dvořákově Rusalce v roce 1953 rozhodlo o budoucnosti velkého talentu: byl angažován uměleckým šéfem a dirigentem Františkem Jílkem a zůstal sólistou brněnské opery do roku 1991, kdy odešel do penze. Mezi těmito dvěma odlehlými daty se odehrál jeho tvůrčí život. Rok prvního (a zdůrazněme, že jediného) angažmá ani neuplynul, když Václav Halíř získal l. cenu

aplaus

v Mezinárodní pěvecké soutěži o cenu Emy Destinnové a Karla Buriana v Praze v roce 1954 za interpretaci písně Když mě stará matka zpívat učívala… z Dvořákových Cikánských melodií. Porota dobře rozpoznala jeho sytý, krásně zbarvený hlas, odstíněný ve všech polohách, srozumitelnou dikci, muzikálnost projevu a k tomu velké charakterizační mistrovství. Tyto přednosti pak rozvinul jako prominentní interpret náročných operních postav. Dirigenti mu svěřovali snad všechny basové a basbarytonové role klasických světových i domácích oper, stejně jako role v moderních operách, jak je přinášel repertoár oněch let. Byl nejen vynikajícím představitelem rolí dramaticky vypjatých, ale i postav komických, v nichž upoutal neodolatelností svého projevu – byť to často byly typy od sebe hodně vzdálené, jako například Kecal v Prodané nevěstě a Varlaam v Borisi Godunovovi. Řada to byla skvostná a žádnému partu nelze přisoudit jiné místo než první. Zpíval a hrál Galického v Knížeti Igorovi, Přemysla v Šárce, barona Ochse v Růžovém kavalíru, Escamilla v Carmen, Kašpara v Čarostřelci, Komtura v Donu Giovannim, dr. Kolenatého ve Věci Makropulos, Amonasra v Aidě, Varlaama v Borisi Godunovovi, Wolframa v Braniborech v Čechách, Marbuela v Čertu a Káči, Budivoje

21

v Daliboru, Simona v Dantonově smrti, Velkého inkvizitora v Donu Carlosovi, Notáře v Donu Pasqualovi, Purkrabího v Jakobínu, Rychtáře v Její pastorkyni, Dikoje v Káti Kabanové, Borise Izmajlova v Kateřině Izmajlové, Telramunda v Lohengrinovi, Ruprechta v Ohnivém andělovi, Grigorise v Řeckých pašijích, Revírníka v Příhodách lišky Bystroušky, Bonifáce v Tajemství, Denisova ve Vojně a míru, Placmajora v Mrtvém domě, Dona Basilia v Lazebníku sevillském, trojroli Würfla, Čaroskvoucího, Konšela ve Výletech pana Broučka, Monterona v Rigolettu, Pizarra ve Fideliovi, Tonia v Komediantech, Vávru v Maryši, Vodníka v Rusalce, Scarpiu v Tosce, Rodriga v Lulu, Raracha v Čertově stěně, titulní roli v opeře Bludný Holanďan, Beckmessera v Mistrech pěvcích norimberských a mnohé jiné. Pak tu byla činnost koncertní. Vedle kantát písně, které miloval. Umělé i lidové. „Píseň,“ řekl kdysi, „je malá perla, a je-li jich víc pohromadě, tvoří náhrdelník vzácné ceny.“ Věděl, že na studiu písně pěvec roste, neboť nic nezměří schopnost vyzpívat poezii melodie jako píseň. Hluboká citovost a vytříbená technika projevu, vzdálenému všemu vnějškovému. Pěvec kultivovaný a umělec všestranný. Takový zůstal v naší paměti. Eugenie Dufková. Foto archiv NDB ■

aplaus

22

Výročí Blahopřejeme… Významné životní jubileum 75 let oslavuje 2. 10. Richard Novák, český operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Brně od roku 1961 do roku 2000. Narodil se v Rozseči, studoval na ostravské a brněnské konzervatoři zpěv a skladbu. Působil nejprve v ostravské opeře. Brněnskému publiku se poprvé představil v roce 1960 v roli Kmeta ve Smetanových Braniborech v Čechách. V roce 1961 nastoupil do brněnské opery, kde působí jako host dodnes. Zůstal jí věrný a své umělecké závazky plnil i při svém krátkodobém působení v opeře v Grazu v letech 1970–1972, kde nastudoval devět rolí basového repertoáru. Richard Novák disponuje nádherně znělým basem širokého rozsahu, intonační jistotou, muzikálností, dokonalou pěveckou technikou a výrazným hereckým projevem. Když jsem se Richarda Nováka ptala, kteří jsou jeho nejoblíbenější skladatelé a role, odpověděl: Verdi, Mozart, Wagner a role výrazově a herecky zajímavé. Z verdiovských postav, které jsme mohli v jeho skvělé interpretaci zhlédnout, jmenuje alespoň Fiesca v Simonu Boccanegrovi, Filipa II. v Donu Carlosovi, Zachariáše v Nabuccu. Novákovou doménou jsou také postavy v Mozartových operách, kde prokázal nejen oduševnělost a kultivovanost pěveckého projevu jako Sarastro v Kouzelné flétně, ale i komediálnost jako Leporello v Donu Giovannim. Také v další rolích světového operního repertoáru se zaskvělo pěvecké a herecké umění Richarda Nováka, např. v Caesarovi v Händlově opeře Julius Caesar nebo ve velké tragické postavě Borise Godunova ze stejnojmenné opery M. P. Musorgského. Byl obsazován také do postav českého repertoáru, kde vytvořil krásnou postavu žalařníka Beneše ze Smetanova Dalibora, Bonifáce ve Smetanově Tajemství, Mumlala ve Dvou vdovách. Dále to byl vroucí Vodník z Rusalky, a zejména Revírník z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Z českých postav dominuje Kecal z Prodané nevěsty nejen na operním jevišti, ale i na gramofonové nahrávce, a je známý i z televizních obrazovek. Richard Novák se věnuje také písňové tvorbě a je

vyhledávaným pěvcem v kantátách a oratoriích, rovněž zpíval na mnoha domácích i zahraničních pódiích. I dnes se můžeme obdivovat suverénním pěveckým a hereckým výkonům Richarda Nováka na operním jevišti a koncertních pódiích.

Významné životní jubileum 75 let oslavuje 7. 10. Vladimír Krejčík, český operní pěvec, člen opery Národního divadla v Brně v letech 1960–1994. Narodil se v Uhříněvsi u Prahy. Na brněnské operní scéně zpíval jako host Jeníka v Prodané nevěstě B. Smetany, a to rozhodlo, že byl v roce 1960 přijat do operního souboru jako sólista. V brněnském angažmá nastudoval 80 postav tenorového repertoáru a odborná kritika i operní publikum hodnotilo vždy jeho pěvecký a herecký talent, příjemně zbarvený hlas, dokonalou techniku a znamenité ztvárnění každé operní postavy. Z dalších smetanovských rolí Vladimíra Krejčíka to byl Vítek v Daliboru, Ladislav Podhájský ve Dvou vdovách, v Dvořákových operách zpíval Prince v Rusalce, Jiřího v Jakobínovi. Uplatnil se zejména v operách L. Janáčka – zpíval Lišáka Zlatohřbítka v Příhodách lišky Bystroušky, v Kátě Kabanové ztvárnil Tichona, ve Výletech pana Broučka zpíval trojroli Mazal, Blankytný a Petříček, ve Věci Makropulos Vítka a v poslední době postavu Hauka-Šendorfa, ve které uplatnil široký rejstřík svého operního herectví. Velkého úspěchu dosáhl jako skladatel Živný v Janáčkově opeře Osud, dále se výborně uplatnil jako Števa v Její pastorkyni a Skuratov a Starý vězeň Z mrtvého domu. Zpíval také v operách B. Martinů a v dalších soudobých operách. Ze světového reperotáru se uplatnil zejména v Mozartových operách jako Tamino v Kouzelné flétně, Ottavio v Donu Giovannim, Fernando v Cosi fan tute. Věnoval se koncertnímu zpěvu a v Čs. rozhlase natočil řadu snímků. Richard Novák i Vladimír Krejčík se svými pěveckými výkony trvale zapsali do historie operního divadla.

aplaus

Významné životní jubileum 55 let slaví 19. 10. Zdeněk Šmukař, český operní pěvec, člen Národního divadla v Brně od roku 1977 dosud. Narodil se v Krumvíři. Studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde se plně rozvinul jeho pěvecký talent. Byl angažován do brněnské zpěvohry, kde působil pět sezon a stal se oblíbeným představitelem operetních a muzikálových rolí. Zdeněk Šmukař prokázal svoje nadání i v interpretaci operních postav a záhy byl angažován jako sólista brněnské opery. V operních inscenacích se uplatnil převážně v lyrickém repertoáru, později i v dramatických rolích a postavách komického charakteru, kde prokázal svůj smysl pro humor a komičnost. Byl to např. Don Ottavio v Mozartově Donu Giovannim, Jiří ve Dvořákově Jakobínu, Belmont z Mozartova Únosu ze serailu, byl Lenskij v Čajkovského Evženu Oněginovi, byl také skvělým Vaškem ve Smetanově Prodané nevěstě. Byly mu svěřeny role v Janáčkových operách, např. zpíval Števu v Její pastorkyni, Doubka v Osudu, Kudrjáše v Káti Kabanové, solicitátora Vítka ve Věci Makropulos. Tohoto úkolu se Zdeněk Šmukař zhostil s úspěchem, byl dobře hlasově disponovaný, měl výbornou dikci a prokázal svou spolehlivost. V úspěšné inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu zpíval Opilého vězně a Čerevina. Zpíval v operách B. Martinů a současných operních skladatelů. Zdeněk Šmukař se věnuje také koncertní činnosti, účinkuje v oratoriích a kantátách. Výrazného úspěchu dosáhl v interpretaci Janáčkova Zápisníku zmizelého. V současné době vyučuje na katedře zpěvu a operní režie na JAMU.

Před lety... Před 85 lety, 8. 10. 1921, se v Brně narodil Arnošt Škoda, operetní pěvec, člen Státního divadla v Brně v letech 1956–1986. Arnošt Škoda hrál v nesčetném množství inscenací operetního a muzikálového charakteru a v některých vytvořil v průběhu let i několik postav, např. v Nedbalově Polské krvi, v Mamzelle Nitouche nebo ve Straussově Netopýrovi.

23

Svůj komediální talent plně rozvinul v roli Madly v Loukotově operetě Mé štěstí má zlaté vlasy a velké úspěchy slavil i v dalších inscenacích. V roce 1976 nastudoval s velkým úspěchem pana Broučka v Janáčkových Výletech pana Broučka, pro kterou měl ideální pěvecké a herecké předpoklady. Arnošt Škoda byl vynikajícím umělcem ve svém oboru a dokázal vytvořit neopakovatelnou atmosféru na divadelní scéně. Zemřel po tragické nehodě 15. 2. 1991 v Brně. Před 85 lety, 30. 10. 1921, se ve Zlíně narodil Rudolf Asmus, člen opery Zemského divadla v Brně v letech 1945–1953. První angažmá získal v Ostravě, jeho první rolí byl Ramfis ve Verdiho Aidě. V roce 1945 přechází do brněnského souboru již jako vyzrálý operní pěvec se širokým repertoárem basového oboru. Jeho životní rolí byl Revírník v Janáčkově opeře Příhody lišky Bystroušky. Velkého úspěchu dosáhl také jako Boris Godunov ve stejnojmenné opeře M. P. Musorgského. Hostování v rolích Borise Godunova a Kecala v Prodané nevěstě B. Smetany v pražském Národním divadle rozhodlo, že byl v roce 1953 angažován do Prahy. V roce 1956 byl pozván do Komické opery v Berlíně k nastudování Revírníka v Příhodách lišky Bystroušky ve spolupráci se světoznámým režisérem Walterem Felstensteinem. Od roku 1960 se stal sólistou Komické opery v Berlíně, kde zůstal do konce své operní kariéry. Zemřel 13. 2. 2000 v Berlíně. Před 140 lety, 22. 10. 1866, se v Modřanech u Prahy narodila Věra Pivoňková, česká operní pěvkyně, členka opery Národního divadla v Brně v letech 1887–1893 a 1900–1912. Na brněnské scéně zpočátku zpívala Niklase z Offenbachových Hoffmannových povídek, Olgu v brněnské premiéře Čajkovského Evžena Oněgina. Uplatňuje se v altových a mezzosopránových rolích, v tehdejší době byla pokládána za nejlepší Bizetovu Carmen na brněnské operní scéně a Amneris ve Verdiho Aidě. Zpívala stařenku Buryjovku v původní premiéře Její pastorkyně Leoše Janáčka 21. ledna 1904 a tuto roli si zopakovala i v pražské premiéře v roce 1916. V Národním divadle v Praze působila až do roku 1928. Zemřela 13. 7. 1939 v Praze. Eva Šlapanská. Fota archiv NDB ■

aplaus

24

Program NDB – říjen 2006 Janáčkovo divadlo 1. ne 19.00

KONCERT K ŽIVOTNÍMU JUBILEU OPERNÍHO PĚVCE RICHARDA NOVÁKA

2. po 19.30

Mezinárodní hudební festival Moravský podzim Arménská filharmonie Prodej vstupenek: www.arskoncert.cz

3. út 19.00–21.10

Leoš Janáček / Petr Zuska SONÁTA Maurice Ravel / Zdeněk Prokeš PAVANA ZA MRTVOU INFANTKU BOLERO Igor Stravinskij / Libor Vaculík SVĚCENÍ JARA Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století

4. st 19.00–22.10

Antonín Dvořák RUSALKA opera

6. pá 19.00–21.25

Adolphe Charles Adam / Vasilij Medveděv KORZÁR romantický balet

7. so 19.30

Mezinárodní hudební festival Moravský podzim Radiosymphonieorchester Wien Prodej vstupenek: www.arskoncert.cz Český filharmonický sbor Brno

12. čt 19.30

KONCERT FILHARMONIE BRNO

13. pá 19.00

Wolfgang Amadeus Mozart DON GIOVANNI opera

PREMIÉRA sk. JD premiéra

14. so 19.00


sk. E/1, E/2

16. po 19.00

CHVĚNÍ – „Suita dialogů“ Czech Virtuosi, Hradišťan Koncert se koná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka a ve spolupráci s ND v Brně.

17. út 19.00–21.00

Léo Delibes / Bronislav Roznos SYLVIE současně romantický balet

18. st 19.00–22.00

Georges Bizet CARMEN opera

19. čt 19.30


20. pá 19.30


21. so 17.00


22. ne 17.00–20.00

Antonín Dvořák JAKOBÍN opera

sk. R sk. A/1, A/2

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul.

sk. S

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. sk. C sk. RP

aplaus

24. út 17.00–19.15

Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ opera

25. st 19.00–21.20

Giuseppe Verdi RIGOLETTO opera

26. čt 19.30


27. pá 19.00–21.00

Léo Delibes / Bronislav Roznos SYLVIE současně romantický balet

29. ne 18.00


31. út 19.00–22.00

Bedřich Smetana PRODANÁ NEVĚSTA opera

25

sk. KO sk. Dárek 2006/1, Dárek 2006/2

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. sk. BA

Soubor baletu NDB a orchestr Janáčkovy opery hostuje 15. 10., 23. 10. a 30. 10. s baletem Labutí jezero ve Státní opeře Praha.

Mahenovo divadlo 2. po 19.00–21.30

William Shakespeare JAK SE VÁM LÍBÍ komedie

sk. Dárek 2006/2

3. út 19.00–21.20

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais FIGAROVA SVATBA komedie

sk. B/1

4. st 19.00–22.00

Bertolt Brecht MATKA KURÁŽ A JEJÍ DĚTI činohra

sk. B/2

7. so 19.00–21.20

Alois a Vilém Mrštíkové MARYŠA drama

8. ne 14.30–17.00

Petr Malásek / Libor Vaculík EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ taneční muzikál

8. ne 19.00–21.30

Petr Malásek / Libor Vaculík EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ taneční muzikál

9. po 19.00–21.30

Vítězslav Nezval MANON LESCAUT poetická hra

12. čt 19.00–21.40

William Shakespeare VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ komedie

13. pá 19.00–21.30

Jan Drda DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES aneb ZAPOMENUTÝ ČERT pohádková komedie

14. so 19.00–22.00


15. ne 19.00–21.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU komedie

sk. PS/1

sk. BČ

aplaus

26

Program NDB – říjen 2006 16. po 19.00–21.20

Agatha Christie PAST NA MYŠI detektivní hra

Cena diváka 2004

18. st 19.00–21.20

Molie`re ŠKOLA ŽEN komedie

Cena diváka 2005

20. pá 19.00–21.30


21. so 18.00–19.30

Hans Christian Andersen SNĚHOVÁ KRÁLOVNA ledová pohádka

23. po 19.00–21.20


25. st 10.00–13.00

William Shakespeare MNOHO POVYKU PRO NIC komedie

26. čt 19.00–21.40


27. pá 19.00

Reginald Rose DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ soudní drama

PREMIÉRA sk. MD premiéra

28. so 19.00


sk. D

30. po 19.00


sk. ČP

31. út 18.00–20.30


sk. SP

Malá scéna Mahenova divadla 3. út 19.30–20.30

Miro Gavran LÁSKY GEORGE WASHINGTONA činohra

7. so 15.00–16.00

Rostislav Pospíšil JAK SI SPOLU HRÁLI pohádková féerie pro děti od 3 do 8 let

Divadlo Reduta 6. pá 19.00

Lars Norén DÉMONI činohra a její koktejl silných emocí

7. so 19.00–21.45

Wolfgang Amadeus Mozart KOUZELNÁ FLÉTNA singspiel o dvou dějstvích

9. po 19.00–21.00

Nikolaj Rimskij-Korsakov MOZART A SALIERI opera Wolfgang Amadeus Mozart REQUIEM koncert

Nevhodné pro děti a mladistvé do 15 let

(Divadelní sál) (Mozartův slavnostní sál)

aplaus

11. st 19.00–20.30

Rainer Werner Fassbinder HOŘKÉ SLZY PETRY VON KANTOVÉ činohra

12. čt 19.00

Divadlo Viola: Geraldine Aron MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD

16. po 19.00–21.45

Martin McDonagh OSIŘELÝ ZÁPAD drsná komedie

17. út 19.00–21.45

Martin McDonagh OSIŘELÝ ZÁPAD drsná komedie

21. so 19.00

Divadlo Semafor PENSION ROSAMUNDA

22. ne 19.00–21.20

Patrick Marber NA DOTEK současná hra předního anglického dramatika

26. čt 19.00–21.45

Wolfgang Amadeus Mozart KOUZELNÁ FLÉTNA singspiel o dvou dějstvích

28. so 19.00

QUINTENSPRUNG koncert rakouského kvinteta

29. ne 19.00

SHALOM koncert André Hübner-Ochodlo & The Atelier Klezmer Band v rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

OBNOVENÁ PREMIÉRA

(Mozartův slavnostní sál)

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Prosíme vás, respektujte začátek představení. Po něm již nikdo nebude vpuštěn do hlediště. PŘEDPRODEJ VSTUPENEK V HOTOVOSTI A NA PLATEBNÍ KARTY: Vstupenky lze, není-li určeno jinak, zakoupit měsíc před představením – v administrativní budově NDB, Dvořákova 11, tel.: 542 158 183–4, v pracovní dny od 8.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin – v Redutě, Zelný trh 4, tel.: 542 424 560, v pracovní dny od 10.00 do 14.00 hodin. JEN V HOTOVOSTI: hodinu před představením v pokladnách divadel.

27

aplaus

28

Program NDB – listopad 2006 Janáčkovo divadlo 1. st 19.00–21.20


3. pá 19.00–21.45

Petr Iljič Čajkovskij / Robert Strajner LABUTÍ JEZERO romantický balet

4. so 18.00–21.00


6. po 19.00–21.15

Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ opera

7. út 19.00–22.00


8. st 19.00


9. čt 19.00–21.20


11. so 18.00–21.00

Antonín Dvořák JAKOBÍN opera

13. po 19.00–22.00


14. út 19.00–22.10

Antonín Dvořák RUSALKA opera

15. st 19.00


21. út 19.00–21.10

Leoš Janáček / Petr Zuska SONÁTA Maurice Ravel / Zdeněk Prokeš PAVANA ZA MRTVOU INFANTKU BOLERO Igor Stravinskij / Libor Vaculík SVĚCENÍ JARA Baletní večer na hudbu skladatelů XX. století

sk. B/1, B/2 Cena diváka 2002

sk. A/1, A/2

V rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

22. st 10.30–12.30

Bogdan Pawlowski / Witold Borkowski SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ baletní pohádka

23. čt 19.30


24. pá 19.30


25. so 18.00–20.00

Bogdan Pawlowski / Witold Borkowski SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ baletní pohádka

27. po 19.00

VÁNOČNÍ KONCERT 2006 koncert orchestru Václava Hybše a hostů

29. st 18.00–20.15

Petr Iljič Čajkovskij / Vasilij Medveděv LOUSKÁČEK balet-féerie

30. čt 19.00–21.45

Leoš Janáček JEJÍ PASTORKYŇA opera

Předprodej vstupenek: FB, Besední ul. Předprodej vstupenek: FB, Besední ul.

50% sleva pro abonenty (po předložení předplatní legitimace)

sk. Dárek 2006/1, Dárek 2006/2

aplaus

29

Mahenovo divadlo 1. st 19.00–21.20


Cena diváka 2005

4. so 18.00–20.30

Jan Drda DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES aneb ZAPOMENUTÝ ČERT pohádková komedie

7. út 19.00–21.20

Agatha Christie PAST NA MYŠI detektivní hra

8. st 17.00


9. čt 18.00–20.30


10. pá 10.00–12.30


11. so 19.00–21.20

Alois a Vilém Mrštíkové MARYŠA drama

12. ne 17.00–18.30


14. út 19.00–21.40


15. st 19.00–22.00


16. čt 19.00–22.00

William Shakespeare MNOHO POVYKU PRO NIC komedie

19. ne 17.00–19.20

Georges Feydeau TAKOVÁ ŽENSKÁ NA KRKU komedie

20. po 19.00–21.20


21. út 19.00–20.30


22. st 19.00–21.20


23. čt 19.00


24. pá 19.00

Wolfgang Amadeus Mozart IDOMENEO, RE` DI CRETA opera

sk. JD premiéra PREMIÉRA

25. so 19.00


sk. E/1

26. ne 18.00–20.30


27. po 19.00


sk. S Cena diváka 2004 sk. OP

sk. PS/2

Představení k životnímu jubileu Ladislava Lakomého

sk. F

Cena diváka 2005

sk. E/2

Soubor činohry vystoupí 5. 11. v Ostravě s komedií Osiřelý západ a 27. 11. v Bratislavě s inscenací Matka Kuráž a její děti.

aplaus

30

Program NDB – listopad 2006 Malá scéna Mahenova divadla 4. so 15.00–16.00

Josef Kainar ZLATOVLÁSKA pohádka pro děti od 3 let

11. so 15.00–16.00

Rostislav Pospíšil JAK SI SPOLU HRÁLI pohádková féerie pro děti od 3 do 8 let

12. ne 15.00–16.00

Václav Renč PERNÍKOVÁ CHALOUPKA pohádka pro děti od 3 let

22. st 19.30–20.30

Miro Gavran LÁSKY GEORGE WASHINGTONA činohra

26. ne 15.00–16.00

Václav Renč PERNÍKOVÁ CHALOUPKA pohádka pro děti od 3 let

Divadlo Reduta 1. st 19.00

KONCERT RADKY FIŠAROVÉ

3. pá 19.00–21.00

Jean-Claude Carrie` re TERASA komedie

4. so 19.00

Divadlo Ungelt: Neil LaBute TRŮN MILOSRDENSTVÍ Účinkují: Vilma Cibulková, Miroslav Etzler

9. čt 19.00–21.20

Patrick Marber NA DOTEK současná hra

10. pá 19.00

Zuzana Lapčíková – Hana Litterová BALADY taneční drama Nevhodné pro děti a mladistvé do 15 let

11. so 19.00

Zuzana Lapčíková – Hana Litterová BALADY taneční drama

17. pá 19.00

Hannelore Brenner-Wonschick DĚVČATA Z POKOJE 28 ČESKÝ KABARET V TEREZÍNĚ

(Divadelní sál)

PREMIÉRA sk. R premiéra


V rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

18. so 19.00

Gideon Klein PREMIÉRA TRIO balet NDB sk. R premiéra Viktor Ullmann TŘI HEBREJSKÉ CHLAPECKÉ SBORY Dětský sbor Brno Hans Krása BRUNDIBÁR dětská opera o jednom dějství Kantiléna Večer z děl terezínských skladatelů V rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

19. ne 19.00

Gideon Klein TRIO balet NDB Viktor Ullmann TŘI HEBREJSKÉ CHLAPECKÉ SBORY Dětský sbor Brno Hans Krása BRUNDIBÁR dětská opera o jednom dějství Kantiléna Večer z děl terezínských skladatelů V rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

aplaus

31

21. út 19.00–20.20

Ludvík Kundera HRA O JANÁČKOVI činohra

sk. Reduta

22. st 19.00

Gideon Klein TRIO balet NDB Viktor Ullmann TŘI HEBREJSKÉ CHLAPECKÉ SBORY Dětský sbor Brno Hans Krása BRUNDIBÁR dětská opera o jednom dějství Kantiléna Večer z děl terezínských skladatelů V rámci Dnů židovské kultury v Brně 2006

23. čt 19.00



24. pá 19.00

Lars Norén DÉMONI činohra a její koktejl silných emocí


25. so 15.00–19.00

Tančíme pro radost slavnostní koncert k 15. výročí folklorního souboru Púčik

26. ne 19.00



27. po 19.00



28. út 19.00–21.00

Jean-Claude Carrie` re TERASA komedie

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Prosíme vás, respektujte začátek představení. Po něm již nikdo nebude vpuštěn do hlediště. PŘEDPRODEJ VSTUPENEK V HOTOVOSTI A NA PLATEBNÍ KARTY: Vstupenky lze, není-li určeno jinak, zakoupit měsíc před představením – v administrativní budově NDB, Dvořákova 11, tel.: 542 158 183–4, v pracovní dny od 8.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 12.00 hodin – v Redutě, Zelný trh 4, tel.: 542 424 560, v pracovní dny od 10.00 do 14.00 hodin. JEN V HOTOVOSTI: hodinu před představením v pokladnách divadel.

aplaus

32

Osobnosti Žil jsem svým snažením i svými omyly… Ke 100. výročí narození Ladislava Peška.

„Už víc než padesát let dávám na jevišti sám sebe, svůj život, a čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že nejenom to. Dávám tam i otce, matku, dědečka a babičku – celý svůj rod, který hraje divadlo už od roku 1860…“ Tak se vyznal Ladislav Pešek ke své lásce k herectví. Český divadelní, filmový a televizní herec Ladislav Pešek se narodil 4. října 1906 v Brně v divadelním prostředí. Jeho rodiče byli Ladislav Pech a Ema Pechová, kteří patřili k předním hercům brněnské činohry, stejně jako jeho starší sestra Marie, provdaná za herce a režiséra Rudolfa Waltra. Jako dítě účinkoval často na jevišti brněnské činohry, kde také hrával pohostinsky v době svého studia na konzervatoři. V roce 1926 nastoupil svoje první angažmá do brněnské činohry, kde za dobu svého tříletého působení nastudoval 42 rolí. Jmenujme např. Zajíčka v Jiráskově Lucerně, Václava v Otci téhož autora, Lékárníka v Molie`rově Panu z Prasátkova a zejména vynikl jako Roy Lané v revui Broadway George Danninga a Phillppa Abota, kde uplatnil svůj nesporný pohybový talent. Tehdejší kritika napsala: „A herci hráli se vzácnou chutí, skoro jako by byli strženi vichrem efektů. Středem jejich byl p. Pešek jako tanečník Roy.“ Na podzim roku 1928 na pozvání režiséra K. H. Hilara vystoupil pohostinsky v Národním divadle v Praze a po dalším hostování se stal členem činohry, kterým zůstal nepřetržitě 47 let až do svého odchodu na odpočinek. Na scéně pražského Národního divadla vytvořil za tu dobu více než 100 rolí. Byl vynikající Tulák ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu, Galén v Čapkově Bílé nemoci, Puk v Shakespearově Snu noci svatojánském, Pseudolus v Plautově Lišáku Pseudolovi. Byl rovněž skvělý Archie Rice ve hře J. Osborna Komik,

která byla fyzicky mimořádně náročnou postavou a jedním z největších Peškových hereckých výkonů šedesátých let, stejně jako Tovje ve SteinověBockově Šumaři na střeše. Svou hereckou práci založil Ladislav Pešek od samého počátku na intenzivní a cílevědomé fyzické přípravě. Pružnost, obratnost, cit pro rytmický a taneční pohyb byly vždy, stejně jako komediální herectví, spolehlivým východiskem a charakteristickým rysem jeho tvůrčí herecké práce. Nezapomenutelné jsou rovněž jeho postavy ve filmu a televizi. Hrál v osmdesáti filmech. Do Brna se rád vracel za svou rodinou a přáteli a několikrát rovněž účinkoval na brněnské scéně. Ze své lásky k rodnému městu se vyznal: „V Brně jsem prožil dlouhá léta, přesněji řečeno, bylo to od mého narození až do 22 let. Vychodil jsem zde obecnou školu, reálku a konzervatoř. A dva roky jsem měl i angažmá v brněnském divadle. Od svých 23 let jsem v Národním divadle v Praze, takže mé působení zde již trvá více než 50 let. Je to jistě dlouhá doba, ale navzdory létům na Brno, se kterým je spojeno mé dětství, stále vzpomínám. Vždy když sem přijedu, oživují se mi při každém kroku vzpomínky na to, co jsem zde prožil. Hovořím-li o Brně nejen jako člověk, který v tomto městě žil, ale také jako herec, musím se zmínit o tom, že Brno bylo vlastně takovou přestupní stanicí do Prahy. Těch, kteří jako já časem přešli z Brna do Prahy, byla celá řada. O Brně bych mohl vyprávět ještě dlouho. A přitom vše, o čem bych hovořil, dá se říci v jedné větě – prožil jsem zde léta, na která nelze zapomenout." Jeden z největších českých herců, Ladislav Pešek, zemřel 13. července 1986 v Praze. Byl hercem, jehož nezapomenutelné postavy patří k vrcholům moderní české divadelní kultury. Eva Šlapanská. Foto archiv NDB ■

MĚSÍČNÍK NÁRODNÍHO DIVADLA V BRNĚ ROČNÍK VII. ŘÍJEN 2006 CENA 10 Kč. ap aus. Václav Vašák jako Frank v Démonech

Recommend Documents