MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA AGRONOMICKÁ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Veronika Bílková
1
M e n d e l o v a z e mě d ě l s k á a l e s n i c k á u n i v e r z i t a v B r n ě F a k u l t a a g r o n o mi c k á Ús t a v v ý ž i v y z v í ř a t a p í c n i n á ř s t v í Studijní program: Agrobiologie, obor Fytotechnika
Stresové faktory intenzivně využívaných a ošetřovaných trávníků Bakalářská práce
Autor: Veronika Bílková Vedoucí práce: Ing. Jiří Skládanka,Ph.D. Rok: 2009
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. ----------------------------------Veronika Bílková V Brně 16.4.2009
Abstrakt Tato práce se zaměřuje především na stresové faktory sportovních a golfových trávníků, posuzuje možnosti eliminace stresových faktorů a především hledá možnosti nápravy důsledků působení stresu sportovních i golfových trávníků. K nejčastějším stresovým faktorům sportovních golfových trávníků patří především vysoké teploty, nedostatek vody, poškození rostlin mrazem, zasolené půdy, nadměrná kyselost půdy, alelopatie, škůdci a choroby trávníků, zaplevelování a je také nutnost správného zapojení trávního drnu. Pro správný růst a vývoj trav volíme vhodnou odrůdu na dané stanoviště a snažíme se předcházet všem výše uvedeným stresovým faktorům. Trávy v trávníku by měly mít, co nejoptimálnější podmínky, neboť pak jsou také více odolné proti krátkodobějším stresovým faktorům. Eliminace stresových faktorů by měla spočívat v předvídání možných negativních dopadů, případná náprava, jako je aerifikace nebo vertikutace, je pak méně nákladná.
This bachelor thesis is firstly focused on stress factors of the sport and golf courses, critizes the elimination possibilities of the stress factors and first of all looks for the correction possibilities to the stress effect of the sport and golf courses. The most common stress factors of the sport and golf courses first of all the high temperatures, lack of water, lawn damaged with frost, saline soil, over acidity soil, allelopathy, plant pests and lawn diseases. The weed infestation is also the necessity for the right lawn. For correct growth and develop of the graminoids we should choose appropriate species of the graminoids for involved place and we try to prevent from all mentioned stress factors. The graminoids in a lawn should have the most optimistic conditions, because they are more resistant against the momentary stress factors. The elimination of the stress factors should be based on the prediction of the averse affects. Replant reparation such as aerification or vertikutation is less expensive then.
Obsah 1.
ÚVOD.................................................................................................................................................. 1
2.
CÍL PRÁCE........................................................................................................................................ 1
3.
POJEM TRÁVNÍK............................................................................................................................ 2
4.
PROSTŘEDÍ A DRUHY TRÁVNÍKŮ ............................................................................................ 4 4.1. 4.2. 4.3.
POŽADAVKY TRAV NA PROSTŘEDÍ................................................................................................. 4 TRÁVNÍ DRN A VHODNÉ TRÁVNÍ DRUHY PRO SPORTOVNÍ VYŽITÍ ................................................... 6 VÝBĚR TRÁVNÍCH DRUHŮ A SMĚSÍ................................................................................................ 9
5. ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKŮ, VÝBĚR SUBSTRÁTŮ A JEHO VYUŽITÍ PŘI PĚSTOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ.............................................................................................................................................. 11 5.1. 5.2. 5.3. 6.
STRESOVÉ FAKTORY ................................................................................................................. 13 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7. 6.8. 6.9.
7.
ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKŮ ............................................................................................................... 11 PŘÍPRAVA SUBSTRÁTU ................................................................................................................ 11 SUBSTRÁTY VYUŽITELNÉ PŘI PĚSTOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ PRO SPORT ................................................. 12 VYSOKÉ TEPLOTY ....................................................................................................................... 13 NEDOSTATEK VODY .................................................................................................................... 14 POŠKOZENÍ ROSTLIN MRAZEM..................................................................................................... 15 ZASOLENÉ PŮDY ......................................................................................................................... 15 NADMĚRNÁ KYSELOST PŮDY ...................................................................................................... 15 ALELOPATIE ................................................................................................................................ 16 ŠKŮDCI TRÁVNÍKŮ ...................................................................................................................... 16 CHOROBY TRÁVNÍKŮ .................................................................................................................. 17 OCHRANA PROTI PLEVELŮM........................................................................................................ 20
REGENERAČNÍ OPATŘENÍ........................................................................................................ 22 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7. 7.8. 7.9. 7.10. 7.11. 7.12. 7.13. 7.14.
VERTIKUTACE ............................................................................................................................. 22 GROOMING ................................................................................................................................. 23 SKARIFIKACE .............................................................................................................................. 23 PÍSKOVÁNÍ .................................................................................................................................. 23 TOPDRESSING ............................................................................................................................. 24 PŘÍSEV TRÁVNÍKŮ A DRNOVÁNÍ .................................................................................................. 24 ZATAHOVÁNÍ .............................................................................................................................. 25 STÍRÁNÍ ROSY ............................................................................................................................. 25 HNOJENÍ ..................................................................................................................................... 25 ZÁVLAHA ................................................................................................................................ 26 MULČOVÁNÍ ........................................................................................................................... 27 VÝSEV .................................................................................................................................... 28 KOSENÍ ................................................................................................................................... 28 AERIFIKACE ............................................................................................................................ 29
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 30 LITERATURA......................................................................................................................................... 31
1. Úvod Tato práce se zaměřuje na dnes velmi módní trend v oblasti využití trávníků pro volný čas, neboť udržovaný trávník bude do budoucna prestiží a téměř samozřejmostí. Trávníky odedávna plní funkci estetickou, ale v dnešní době se mnoho lidí zajímá také o sport. Golf, který byl dříve mnohým lidem finančně nedostupným, se dnes stává rekreačním sportem a golfové hřiště jsou téměř u každého většího města. Snahou je mít trávníky co nejméně náchylné na choroby a škůdce a tím limitovat poškození a náročnou obnovu porostu. Toho dosáhneme vhodnou volbou trávního druhu nebo směsi, odbornou péčí a celkovou úrovní pratotechniky. Práce se zaměřuje především na stresové faktory sportovních a golfových trávníků, posuzuje možnosti eliminace stresových faktorů a především hledá možnosti nápravy důsledků působení stresu sportovních i golfových trávníků.
2. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit a posoudit stresové faktory trávníků a popsat specifika týkající se sportovních a golfových trávníků a popsat opatření pro eliminaci a nápravu stresu.
1
3. Pojem trávník 3.1.
Tráva a travina
Pod pojmem tráva se rozumí trávní druh, který náleží do čeledě lipnicovitých. Do širšího pojmu travina se zařazuje nejen výše uvedená čeleď trav, ale i morfologicky podobné rostliny z čeledě šáchorovitých i sítinovitých. V celosvětovém měřítku je přibližně zahrnuto 14 000 rostlinných druhů, možná i proto se ve světových jazycích trávy terminologicky odlišují od bylin.1 Využití pro nezemědělské účely poskytuje kromě odrůd trav a speciálních druhů i druhy pícninářské. Druhy a odrůdy vybíráme podle účelu, pro který má porost sloužit, jaké má vlastnosti a co očekáváme.3 U nezemědělských ploch nám nezáleží na produkci hmoty, ale požadujeme dostatečnou hustotu porostu, také vytrvalost a je žádoucí menší tvorba nadzemní hmoty.3 Tabulka č. 1 Dle ČTN ČSN 83 9031 je kategorizace trávníků v ČR následující5 Vlastnosti ) hustý kobercový Parterový (okrasný) reprezentační zeleň trávník, nízká zatížitelnost veřejná zeleň, střední zatížitelnost, Parkový (okrasný) zahrady u domů odolnost proti suchu apod. sportovní, hrací a vysoká zatížitelnost Sportovní (zátěžový) odpočinkové plochy (celoročně) převážně extenzivně trávníky se širokým využívané porosty spektrem použití krajinný (extenzivní) ve veřejné zeleni, podle účelu a v krajině, bohaté stanoviště porosty lučního charakteru ) hustota porostu a jeho zatížitelnost klesá s rostoucím zastíněním Kategorie trávníku
3.2.
Oblast použití
Nároky na péči vysoké až velmi vysoké střední až vysoké střední až velmi vysoké
velmi malé až střední
Rozdělení trávníků
Trávník je veškerá plocha, která má převahu trav nebo může být složena pouze z trav, jen se nepěstují v prvotním záměru k získání píce.2,3 Pěstujeme je za účelem jak okrasným nebo pro sportovní využití.2 Jejich funkce je velice rozmanitá, proto je individuální přístup k jejich zakládání a ošetřování.2,3 U trávnatých ploch, bez 2
pícninářského využití, spočívá význam funkce v estetickém (jednolitý a jednobarevný trávník), rekreačně obytném (přímo souvisí s funkcí estetickou, estetický vjem napomáhá odpočinku a odreagování) a hygienickém (protierozní opatření).3 Trávníky lze rozdělit podle:3
intenzity ošetřování ( úroveň hnojení)
účelu: a) okrasné – např. trávníky historických parků, kolem významných budov, památníků, předzahrádky rodinných domů, střešní trávníky, trávníky sídlištní a domácích zahrad, pietní loučky krematorií b) sportovní – např. trávníky fotbalové, golfové, ragbyové, dostihové dráhy, kynologických cvičišť, sjezdovek a všechny rekreační plochy a pláže c) technické – trávníky letišť, parkoviště, trávníky kolem komunikací, vodních toků, trávníky sadů a vinic, různé protierozní porosty (skládky, výsypky) U trav pro intenzivní, zejména sportovní trávníky požadujeme nízký vzrůst
rostlin, rychlost obrůstání po sečích, důležitá je i odolnost rostlin vůči chorobám a škůdcům a v neposlední řadě také vzhled rostliny i schopnost regenerace po poškození.3
3
4. Prostředí a druhy trávníků 4.1.
Požadavky trav na prostředí
4.1.1. Orografické podmínky Nejdůležitější z orografických podmínek je expozice a svažitost pozemku.2,3 Na svažitost je do jisté míry závislý podíl vsakující se a odtékající srážkové vody.2 Na prudším trávníku je obtížné založit nový trávník z důvodu zabránění vodní eroze a pozdější mechanizované ošetřování bude velice problematické. Expozice ovlivňuje vláhové, světelné a teplotní podmínky stanoviště, které se mění také světovými stranami a umístění trávníku v patě svahu nebo vrcholu kopce.2,3 Také světelné podmínky jsou na různě exponovaných svazích velmi různé.2 4.1.2. Vodní režim Trávy jsou náročné na vodu, potřebují, aby alespoň svrchní vrstva půdy 100 -200 mm byla stále zavlažována. Sušším podmínkám jsou lépe přizpůsobeny méně vzrostlé druhy trav, převážně hustě trsnaté a to stavbou listů (úzké štětinové) a větší délkou, eventuálně sacím tlakem kořenů (schopností přijímat vodu ze suššího substrátu.2 Pro růst trávníku je optimální 70 – 90 % VVK (využitelná vodní kapacita = maximální kapilární kapacita MKK – bod vadnutí BV). V půdě nadbytek vody způsobuje degeneraci porostu, snížení únosnosti povrchu, proplavování živin, sekundární zhutnění půdy, mělčí zakořenění, menší suchovzdornost, větší napadení chorobami a příliš měkké listy trav (nízká odolnost zatížení). Nedostatek vody má za následek vadnutí, žloutnutí, zasychání, menší odnožování, snížení asimilačního efektu a snížení tvorby zásobeních látek rostliny. Dostatečná propustnost půdního profilu lze zajistit volbou substrátu, nebo odvodněním a zároveň zajistit závlahu s množstvím vody, která bude dostatečná pro rostliny.3 Srážky jsou hlavním zdrojem vody, jedná se o vodu měkkou, s vhodnou teplotou, rovnoměrně aplikovanou. Pro zdárný vývin trávních porostů v naších podmínkách je minimálně asi 700 mm ročně. Rostlina však využije vodu, která se vsákne do kořenové vrstvy a je v ní zadržena, avšak část srážkové i závlahové vody se na povrchu rostlin nebo půdy vypaří, část steče po povrchu do nižších poloh nebo proteče propustným půdním profilem příliš rychle do hlubších vrstev. V letním období se 3 - 5 mm vody ztrácí do ovzduší výparem a dýcháním rostlin, tuto vodu je třeba 4
nahradit závlahou. Rosa je také zdrojem vody, ale je využita rostlinou jen tehdy, zda steče z listu do půdy. Nevýhodou rosy je, že může být příčinou většího rozvoje houbových chorob trav a proto se u pěstovaných intenzivních trávníků stírá a umožní se její vsáknutí, místo vypaření do ovzduší. Zásoby pomalu se vsakující vody z jara zajišťuje sněhová pokrývka. Sníh působí jako tepelně izolační vrstva a snižuje nebezpečí vymrznutí porostu, nasněží-li na dosud nezmrzlou půdu, je mikroklima pod sněhovou vrstvou vhodné svoji teplotou a vlhkostí pro rozvoj houbových chorob, především plísně sněžné. V letě je pro pěkný vzhled a zdárný rozvoj trávníků důležitým faktorem vzdušná vlhkost.2,3 Dostatečnou vlhkost vzduchu docílíme vodními difuzéry, snížením cirkulace vzduchu založením větrolamů, remízků a stěn.2 Malá cirkulace mezi hustým porostem je také na závadu,neboť se vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj houbových chorob.2,3 4.1.3. Půdní podmínky V profilu půdní vrstvy se nachází převážná část kořenového systému rostlin nazvaná vegetační vrstva, která je v přirozených podmínkách ovlivněna půdotvorným procesem. Intenzivní trávník je založen na umělé vrstvě půdního profilu a použity vhodné úpravy a způsob namíchání tak, aby vyhověl růstu trav. Minimální hloubka vegetační vrstvy dosahuje 120 – 150 mm a odvozuje se od vrstvy, kde je u trav převážné množství trav. Vliv na vodní režim stanoviště a možnost čerpat vodu a živiny z hlubších vrstev ovlivňuje, zda pod touto vrstvou leží přirozená půdní spodina, písek nebo štěrk. Propustnost a vododržnost všech vrstev závisí na zrnitosti složení materiálů, neboť čím je podíl jemnějších částic větší, tím se zvětšuje i vododržnost materiálu a zmenšuje se vodopropustnost, tím se zmenšují nároky na častou závlahu, ale vsakování vody po deštích je pomalejší. Nejvhodnější půdy pro běžné okrasné a rekreační trávníky jsou půdy střední – hlinitopísčité až hlinité (jílovitohlinité) s optimální půdní reakcí 5,5 – 6,5 pH.2 4.1.4. Půdní edafon Půdní mikroflóra v půdách přirozených trávních porostů je 2 - 3x častější než na orné půdě.3 U trávníkových druhů a odrůd jsou důležité mykorrhitické houby, které rozkládají organickou hmotu a zpřístupňují živiny, fixují je na vzdušný dusík (10 kg na ha).2,3 Barevné změny na trávníku způsobují některé houby, což je považováno za estetickou vadu. Ostatní živočichové (žížaly, myši, mravenci) značně ovlivňují 5
podmínky lučních stanovišť, neboť mohou v intenzivních trávnících být škůdci a poškozovat porost trávníku.3 4.1.5. Teplota Optimální teplota pro růst trav je kolem 20 °C, ale vegetovat začínají již při déletrvajících teplotách půdu v hloubce do 50 mm nad 5 °C.2 I u našich kulturních druhů se projevily rozdíly v náročnosti na teplotě a snášenlivosti vysokých letních teplot. Z tohoto důvodu některé druhy ukončují vegetaci na podzim dříve a na jaře ji zahajují později. Odolnost proti mrazu i vysokým letním teplotám je důležitým kritériem pro výběr druhu a odrůd do konkrétních podmínek. Nelze je však zaměřovat s odolností vůči vyzimování, které mívá jiné příčiny, většinou odumření v důsledku napadení chorobami nebo vysílením při střídání teploty. S teplotou se mění i fyzikální vlastnosti pletiv, nejčastěji pevnost a pružnost. Za mrazu dochází k ztuhnutí listů trav, nejčastěji pokryté jinovatkou, jsou křehké, a pokud po trávníku přecházejí osoby či zvířata, tak dochází k mechanickému poškození a odumření rostlin. Nepříznivý účinek nízkých a vysokých teplot se zvyšuje při silném proudění vzduchu.2,3 4.1.6. Světlo Trávy mají různé nároky na intenzitu světla, většina druhů trav je na osvětlení velice náročná. Kostřava červená a metlice trsnatá patří mezi méně náročné, protože snášejí dočasné mírné zastínění. Z našich odrůd trvalé mírné zastínění snáší pouze lipnice hajní.2,3 Mezi náročné travní druhy patří jílek vytrvalý, lipnice luční, psinečky. Kvalitní trávník nelze trvale udržet v polohách, které jsou přes den dlouhodobě zastíněné budovami nebo stromy. Trávy mají požadavky na délku slunečního svitu rozdílné a to dle doby termínu jejich metání a kvetení. Mezi nejnáročnější naše druhy patří bojínek luční s psinečky, neboť potřebují ke kvetení 15 - 16 hodin denního světla a proto kvetou o měsíc později než rané druhy kostřavy ovčí a lipnice luční.2
4.2.
Trávní drn a vhodné trávní druhy pro sportovní vyžití
Trávní drn je považován za základ trávníku, který je tvořen často jen trávními druhy, charakteristický je jednotný vzhled, nízký s dostatečně hustou nadzemní částí.1 Trávní drn je tvořen listovou vrstvou, vrstvou plsti, která je tvořena z odumřelé a částečně rozložené biomasy a prokořeněnou svrchní vrstvy půdy nebo substrátu.1
6
Nadzemní část drnu se tvoří zelenými částmi reziduálních listových čepelí trav. Další součástí jsou mechy. Tato vrstva má za funkci rychlost průsaku či protierozní odolnosti. Do vegetační vrstvy přechází nadzemní část přes odnožovací zónu, která tvoří základ nových výběžků, která tvoří hustý a zároveň funkční trávník. Projevuje se mimořádná citlivost dané zóny na změnu fyzikálních vlastností zemité vegetační vrstvy a také na možné mechanické poškození. Do husté sítě svazčitých kořenů zvyšujících odolnost trávníkového drnu přechází odnožovací zóna.1 Po kvalitní trávník je důležité zvolit správný trávní druh na dané stanoviště. Pokud se jedná o sportovní a golfová hřiště, tak jsou za nejvhodnější považovány základní trávníkové druhy, jako je např. jílek vytrvalý, lipnice luční či kostřava červená. Využít můžeme také doplňkové trávníkové druhy, jako je psineček výběžkatý nebo metlice trsnatá.
Jílek vytrvalý (Lolium perene)
Víceletá (2 - 6 let) volně trsnatá, tmavozelená, lesklá tráva s mělce uloženou odnožovací uzlinou, vzrůst se pohybuje od 10 – 70cm.2,3,11,14 Je vhodná především pro zakládání i přísevy silně zatěžovaných hřišťových trávníků, které se zapojí již v prvním roce po vysetí.2,3,11,14 Dále se jílek využívá jako parková a rekreační zeleň, je však vhodný i pro ostatní typy trávníků, vyjma nejjemnějších okrasných trávníků.2,3 Vytrvalost jílku je podmíněna půdními vlastnostmi - na půdách kyprých, lehkých a písčitých se zhruba do 5 let ztrácí, často vymrzá, ale na půdách těžších je vytrvalejší a může růst až 10 let.2,11 Vyžaduje časté sekání, jinak hůře obrůstá, avšak nesnáší nízké sekání maximálně na 40 mm, trávníkářské odrůdy ze světového sortimentu snesou osečení až na 10 mm.2,3 Nevýhodou je, nesnášenlivost dlouhodobé zamokření ani dlouhodobá sucha, také je náchylný k napadení k plísni sněžné a citlivě reaguje na mráz. Proto je šlechtitelským cílem, aby jílek vytrvalý byl odolný proti mrazu a plísní sněžné.2,3,14 Výhodou je rychlé klíčení 5 – 7 dní a rychlý vývin po zasetí a odolnost proti sešlapu.2,3
Vhodná pro trávníky je odrůda: Ahoj, Avenue, Barball, Barclay,
Barrage, Gator, Jakub, Leon, Mondial, Sport, Talgo.3,11
Kostřava červená (Festuca rubra) Vytrvalá tráva, dosahuje výšky od 20 - 80 cm, po zasetí vyklíčí za 15 - 20
dnů.2,3,11,14 Má dvě formy - trsnatou (ssp. fallax), snáší nízké sečaní,vytváří hustý porost a výběžkatou (ssp. genuina), která je odolná vůči suchu a zasolení, snese nízké sečení u 7
golfových trávníků až 3 - 5 mm.2,11,14 Reaguje dobře na hnojení, pro její malé nároky na stanoviště, je druhý nejdůležitější trávníkový druh.2.11 Dobře snáší zatěžování a časté sekání, nevýhodou je, že po několika letech z porostu ustupuje.11 Vhodná pro trávníky je odrůda: Barcrown, Bargreen, Barlotte, Barnica, Center, Darwin, Dawson, Enjoy, Ferota, Herald, Koket, Olivia, Rosana, Rufilla, Samanta, Veverka.11
Lipnice luční (Poa pratensis)
Vytváří podzemní výběžky je velmi vytrvalá s
odolná vůči
sušším
podmínkám.2,3,11,14 Je základním druhem v travních směsích, klíčí velice pomalu až 36 dnů.2,11 Travní porost se zapojuje až druhým i třetím rokem.11 Dobře snáší sekání, rychle obrůstá a díky pevnému drnu snáší zátěž, hůře se ji daří ve stínu.
2,11
Je náchylný na
listové skvrnitosti, rzi travní a padlí.2,3 Nejčastěji se používá pro rekreační, zátěžové a pro hřišťové převážně fotbalové trávníky.2 Je šlechtěna na odolnost proti chorobám a na jemnost listů.3 Vhodná pro trávníky je odrůda: Asset, Bartitia, Bohemia, Julia, Krasa, Miracle, Nimbus, Parade.3,11
Psineček tenký (Agrostis tenuis)
Vytrvalá nízká krátce výběžkatá tráva, která tvoří hustý trávník. Přizpůsobivý chladným vlhkým stanovištím, snese chudá stanoviště, ale nejvhodnější jsou úrodné s dostatkem vlhkosti a pH 5,6 - 7,0 půdy. Porost zapojuje později, ale má značnou konkurenční schopnost, je vhodný pro nízké sekání až na 4 mm a proto je využívám pro golfové greeny.3,11 Vytváří jemný trávník náchylný k plstnatěním. Vhodná pro trávníky je odrůda: Bardot, Golf, Teno.11
Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
Vytrvalá silně trsnatá tráva s tvrdými listy.2,3,11 Přizpůsobuje se
půdním i
klimatickým podmínkám, snese zastínění, sešlap i časté sekání.3,11 V trávnících se příliš nepoužívá, neboť sice snese sekání nejvýše na 30 – 40 mm, ale při nižším sekání sice neustupuje, ale trávník je na pohled neestetický.3 Pro nenáročnost a rychlou schopnost zapojit porost je vhodné použít metlici spíše do okrasných a zatěžovaných trávníků. Vhodná pro trávníky je odrůda: Kometa, Meta, Sibir.3,11
Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.)
Vyšší výběžkatá vytrvalá tráva, která vytváří hustý drn s velkou konkurenční schopností. Snáší i zastíněná suchá stanoviště, nejlépe mu však vyhovuje slunné místa a 8
půdy dobře zásobené živinami. Jedná se o specifický druh pro využití v monokultuře pro golfové greeny (jamkoviště).5 Nevýhodou psinečku výběžkatého je pomalý růst a zapojení porostu až po 2 - 3 letech, trávník je náchylný na choroby a rychle plstnatí a má velké požadavky na dostatek vlahy.3,11 Vhodná pro trávníky je odrůda: Rožnovský.11
Lipnice roční (Poa annua)
Jednoletá, vysoká od několika cm až do 30 cm, trsnatá plevelná tráva s velkou schopností generativního množení.3,11,14 Má velmi rychlý růst a brzo zapojuje porost, rychle se rozšiřuje na prázdná místa.3,11 Používá se v příměsích do travních směsí od nich vyžadujeme rychlý okrasný jednoletý efekt.11
Bývá často poškozována na
fotbalových trávnících, má mělký kořenový systém a proto je náročná na vodu a v suchem období rychle žloutne, roste na výživných půdách.3,14 Snáší velmi nízké sekání i zatěžování a je odolná vůči sešlapu.3,11
4.3.
Výběr trávních druhů a směsí
Podle způsobu a účelu pěstování trávníku se volí i druh trávní směsi.2,3 Při výběru nás zajímá vhodnost směsi na náš zvolený typ trávníku, podíl jednotlivých trávních druhů a doba použitelnosti osiva.2 Existují dva základní přístupy k sestavování směsí. Pří zakládání tzv. extenzivního trávníku, kde nepočítáme s možností přírodní podmínky příliš upravovat, vybíráme druhy a odrůdy odolné a přizpůsobivé k danému stanovišti, ovšem na kvalitu trávníku v těchto případech nemůžeme klást velké nároky. Trávník budeme intenzivně ošetřovat pokud vzhled zakládaného trávníku je pro nás důležitý a nebo potřebujeme jiné technické vlastnosti, zvolíme vhodné druhy, podle hledisek (jemnost listů, hustota porostu, odolnost vůči nízkému sečení, odolnost k zatížení apod.) a přizpůsobíme jim podmínky stanoviště.2 Lipnice luční a jílek vytrvalý (40 – 60 %) převládají v zátěžových trávnících rekreačních a fotbalových. Pro krajinné extenzivní trávníky můžeme podle podmínek použít všechny druhy i některé píce nebo jeteloviny případně i dvouděložné druhy.2 Sebelépe sestavená i vyzkoušená směs nemusí být zárukou založení kvalitního trávníku,
je proto nutné dodržet doporučené výsevky a trávník ošetřovat hned od
9
začátku, neboť se ve směsi vyskytují druhy s různou rychlostí vývinu po zasetí, takže při nesprávném výsevu nebo ošetřování po vzejití trávy mohou převládnout některé druhy v porostu a jiné, z hlediska vytrvalosti trávníku cenné výběžkaté druhy, zcela vymizí.2 Podle druhového složení se výsevky trávníkových směsí pohybují od 150 do 300 kg.ha-1 (výsevky jednotlivých druhů – jílek vytrvalý 300 kg.ha-1, kostřava červená 200 kg.ha-1, lipnice luční 100 kg.ha-1, psineček tenký 50 kg.ha-1). Pro rychlé zapojení porostu a zajištění dostatečného počtu menších jedinců, pokrývajících povrch půdy i při nízkém sečení je potřebný vysoký výsevek. Není potřeba doporučené výsevky překračovat, neboť tím zhoršujeme podmínky pro pomaleji se vyvíjející komponenty.2
Tabulka č. 2 Podíl (%) jednotlivých druhů v travních směsích a celkový výsev 2
jemný okrasný Jílek vytrvalý kostřava červená (trsnatá i výběžkatá) lipnice luční psineček tenký Výsevek (kg.ha-1)
-
DRUH TRÁVNÍKU rekreační běžný (mírně parkový zatěžovaný) 55 40
hřišťový (silně zatěžovaný) 50
50
25 – 30
35
-
25 5 250
15
25
50
350
350
250
10
5. Zakládání trávníků, výběr substrátů a jeho využití při pěstování trávníků 5.1.
Zakládání trávníků
Na způsobu založení trávníku závisí ve velké míře kvalita porostu po celou dobu jeho trvání a zahrnují se i náklady na jeho pěstování. Trávník je zakládán pro delší časové období a nelze jej v pozdějším období bez větších problémů podstatným způsobem opravovat.2,5 Na opravdu kvalitní trávník musíme počítat s většími finančními prostředky nejen na pořízení závlahového systému a náklady na vodu, ale i
na intenzivní a
pravidelné hnojení, časté sečení, ošetřování proti chorobám i plevelům a dosévání. Pokud tyto podmínky nemůžeme dlouhodobě dodržet, je jisté, že nám nově založený trávník nevydrží plnit svoji funkci.2
5.2.
Příprava substrátu
Příprava podloží je důležitá při zakládání užitkových trávníků. Pro podmáčený pozemek musíme vybudovat drenáž. Vyrovnání vegetační vrstvy a podloží je důležité pro vytvoření ucelené zelené vrstvy.5 Vegetační vrstvu v ideálních podmínkách by měla tvořit středně těžká až lehká zemina. Hustota trávníku ovlivňuje intenzita odnožování, aby trávy dobře odnožovaly potřebují v půdě mezi 10 – 15 % obsahu kyslíku. Obsah humusu by se měl pohybovat maximálně 5 % a výměnné pH je od 5,5 do 6,5, ale u sportovních trávníků by obsah neměl převýšit 3 % humusu. V nárocích na zrnitost a obsah přijatelných živin se trávníky liší podle účelu a druhové skladbě. Zeminu, do které provedeme výsev, je dobré půdu uválet a nechat semena plevelných druhů vyklíčit, pro tato opatření je vhodný podzim. Po vyklíčení plevele aplikujeme neselektivní totální herbicidy s účinnou látkou glyphosate, který můžeme při intenzivním zaplevelení opakovat. Po eliminaci plevele, připravíme vegetační vrstvu pro výsev a podle obsahu přístupných živin se doplní do půdy fosfor, draslík, hořčík, dusík se dodá ve startovací dávce před setím v množství 50 kg.ha-1 ve formě síranu amonného. Dusík v amonné formě není dobře přijímán, v půdě je fixován a po nitrifikaci později zpřístupněn v nitrátech. 11
Dolomitický vápenec je vhodný použít v případě potřeby vápnění. Do hloubky 8 – 10 cm se zapravují hnojiva a také se můžou se substrátem smíchat půdní kondicionéry. Vláčením a smykováním urovnáme nerovnosti a nakypříme seťové lůžko. Výsev provádíme nejlépe za 2 týdny po přípravě pozemku, neboť je dobré nechat slehnout vegetační vrstvu, stabilizovat vláhové poměry a rozpustí se hnojiva, případně se odstraní nově vzešlé plevele a je možné upravit výskyt propadlin.5
5.3.
Substráty využitelné při pěstování trávníků pro sport
Golf substrát – dráhy je speciální minerální pěstební substrát, který je vhodný pro trávníky golfových hřišť v prostorách drah. Je složen z Liaporu frakce 2 – 4 mm, křemitého písku a rašeliny. Nevýhodou je, že tento substrát obsahuje jen malé množství živin, a proto musíme dodávat živiny hnojením (speciální kapalná hnojiva s vyšším obsahem dusíku) během vegetace.1 Pro fotbalová hřiště jsou vegetační substráty sestaveny na bázi křemitého písku (56 % objemových), černé rašeliny (10 % obj.) spolu s kůrovým kompostem (22 % obj.), proto je vhodný pro zavlažované plochy, norma udává její minimální výšku po slehnutí a dosahovat musí min. 120 mm.1,18 Požadavky na substrát pro sportovní trávníky jsou kladeny především na rychlé a dokonalé odvedení přebytečné vody (stále i při dlouhodobějším zatížení, nezávislé na zvětrávání), dále pak na dostatečné a rovnoměrné zásobování rostlin vodou a živinami. Důležitá je i záruka
vysoké smykové pevnosti a zachování rovného povrchu a
umožnění optimálního růstu rostlin (hustý trávník, tolerantní k zátěži, zdravý, dobře reagující na regenerační opatření, „stále zelený“ – porost s co nejmenšími nároky na ošetřování).5 V některých případech jsou výše uvedené požadavky na substrát protichůdné a žádné materiály v čisté podobě je nedokáže naplnit, proto se vegetační substráty připravují mícháním vybraných materiálů v přesném poměru pro sportovní (včetně golfových greenů a odpališť), střešní a někdy i pro okrasné trávníky.5
12
6. Stresové faktory Rostliny jsou vystavovány během svého vývoje proměnlivým podmínkám prostředí, mohou způsobovat zpomalení růstu, poškození orgánů popř. ke smrti celé rostliny. Všeobecně lze říci, že extenzivní typy odrůd jsou schopny tolerovat poměrně vysoké rozmezí hodnot jednotlivých půdních i meteorologických faktorů. Špičkové odrůdy, vytváří dokonalý vzhled trávníků, avšak vyžadují podmínky, které se nejvíce blíží optimálním podmínkám. Jako optima se označuje situace, kdy rostliny nemají nedostatek minerálních živin a vody a jsou dostatečně chráněny proti škodlivým činitelům, jako jsou meteorologické prvky, plevele, choroby a škůdci. Nepříznivé vnější faktory působí na změny metabolismu a později i vzhled rostliny.5 Hlavní stresující faktor (stresory) rostlin se dělí na 5,6 A. Abiotické 1. Fyzikální – nadměrné záření, extrémní teploty 2. Chemické - nedostatek vody, nedostatek kyslíku, nedostatek minerálních živin v půdě, nadbytek solí, toxické plyny ve vzduchu B. Biotické 1. Spásání, kosení, poranění 2. Patogenní organismy ( viry, bakterie, houby) 3.Vzájemné ovlivňování rostlin (parasitismus, alelopatické působení rostlin) Biotické poškození trávníků lze obecně charakterizovat. Stresové situace jako je sucho, vysoké teploty, přemokření, nedostatek či nadbytek živin nebo nadměrná mechanická zátěž zvyšují náchylnost k poškození trávníku. V důsledku rozvoje houbových chorob a plevelů je to nejčastější biotické poškození pěstovaných
intenzivně
trávníků a odolnost vůči poškození je často druhovou či odrůdovou
záležitostí.5,21
6.1.
Vysoké teploty
V letním období se vyskytuje stres z vysokých teplot, stupeň poškození buněk (nejcitlivější jsou membrány) závisí na době působení a hodnotě teploty.5 U rostlin C3 13
dochází k poškození již při teplotách nad 35 - 40 oC.5 K odumření orgánů rostlin dochází při teplotě nad 50 – 55 oC za několik desítek minut, ale jestliže rostliny postupně navykáme na tyto vysoké teploty dokáže se částečně aklimatizovat.5 Pro druhy C3 mírného pásma jsou optimální teploty půdy 10 – 18 oC, které pozitivně působí na růst kořenů, příjem vody a živin, ale tyto hodnoty jsou v letních měsících překračovány, což zapříčiní snížení kvality trávníků.5 Vysoké teplotní hodnoty omezují fotosyntézu, trávy nedostatečně produkují množství asimilátů na obranu proti stresu a rostlina může uhynout.5 Výzkumy ukázaly, že důležitější pro růst trav je teplota půdy než teplota vzduchu, neboť snížení teploty půdy z 35 oC na 20 oC během 24 hodin při zachování teploty vzduchu 35 oC mělo stejný vliv na zlepšení trávníku, jako kdyby rostl při optimálních teplotních podmínkách.5,13 V letních měsících bývá teplota v noci vyšší než teplota vzduchu, zejména při vyšší vlhkosti substrátu, jakmile však denní maximální teplota půdy v hloubce 5 cm přesáhne 30 oC a ani v noci neklesne pod 20 oC, nastává odumírání kořenů a je potřeba pozměnit přístup k ošetřování takových trávníků:5 1. Zvýšit výšku a snížit frekvenci sečení 2. Přesunout grooming, vertikulaci, verifikaci a pískování až do chladnějšího období (bližší popis daných pojmů je v kapitole č. 7) 3. Omezit zatěžování trávníku
6.2.
Nedostatek vody
Nedostatek vody a nefunkční kořenový systém jsou limitující pro chlazení rostlin a zdravý růst rostlin především při vysokých teplotách vzduchu.5 Vysoké teploty omezují růst kořenů a mohou způsobovat problémy při transpiraci, kdy přesáhne schopnost příjmu vody kořeny. V období vysokých teplot, provádíme zásahy, které zlepšují kapacitu kořenového systému a to vede k lepšímu přežití rostliny, jako nejjednodušší řešení je možno použít jarní přípravu trávníku, kdy omezenou závlahou donutíme trávy vytvořit hluboký a mohutný kořenový systém. Díky této přípravě jsou kořeny v hlubších vrstvách půdy, které jsou vlhčí a chladnější a rostlina přečká období vysokých teplot i sucha snadněji.5 Nejstresovějším obdobím roku pro trávní druhy mírného pásma s fotosyntézou C3 (cool season grasses) jsou letní měsíce s vysokými teplotami vzduchu (nad 30 oC) a 14
půdy a nedostatkem srážek.5 Tyto trávy mohou přežívat horké a suché období ve stavu dormance, trávník je hnědý a listy suché, ale kořeny, rizomy a odnožovací uzlina nesmí zcela vyschnout neboť pak by zahynula celá rostlina.5 Kostřava červena nejhůře snáší dlouhodobé proschnutí půdy, bez závlahy 60 - 90 dnů, sucho špatně snáší lipnice roční a psinečky, mnohem lépe jílek vytrvalý a lipnice luční Nejlépe sucho snáší kostřava rákosovitá, bez závlahy vydrží více než 120 dnů. 5,7
6.3.
Poškození rostlin mrazem
Poškození rostliny mrazem je často spojeno s dehydratací buněk, otužováním rostlina získá značnou odolnost, ale na jaře při rychlém růstu jsou obvykle trávníky „popáleny“ pozdními mrazíky. Oproti tomu je ochlazování na podzim většinou postupné a rostliny mají čas se aklimatizovat, v zimním období kdy jsou větší mrazy bývají rostliny zakryty sněhem, který funguje jako výborný tepelný izolátor. Pokud trávníku nemá za mrazu sněhový pokryv, jsou listy snadno poškozeny mechanicky (např. chůzí, pojezdem mechanismů) a dočasně je zhoršen vzhled trávníku (červenání, následně vybělení). Pro pěstování některých C4 druhů trav je limitující výskyt mrazu.5
6.4.
Zasolené půdy
V aridních oblastech se vyskytují zasolené půdy jako následek nevhodného hnojení a závlahy, mimo toxického působení vysoké koncentrace iontů v půdním roztoku ( Na+, CL-, MG2+, SO42-) poškozuje rostliny nízký vodní potenciál (vysoký osmotický tlak) omezuje příjem vody a zhoršuje fyzikální vlastnosti půdy (nestabilní struktura, nízký obsah vzduchu v půdě, nízká vsakovací schopnost).5
6.5.
Nadměrná kyselost půdy
Nadměrná kyselost má mnoho příčin, jsou to kyselé srážky, vysoké dávky dusíkatých hnojiv, anaerobní procesy v půdě, závlahová voda z rašelinišť.5 Při nízké hodnotě pH půdy dochází k uvolňování iontů Fe2+, Mn2+ a Al3+ a jejich toxickému působení, dochází k nadměrnému vyplavování iontů Ca2+ a Mg2+ a jejich deficitu pro dostupnost, současně intenzita nitrifikace a mineralizace organické hmoty klesá.5
15
6.6.
Alelopatie
Alelopatie je negativní ovlivnění rostlin toxickými metabolity jiné rostliny, přenos se děje hlavně prostřednictvím kořenů.5 Existují druhy, které se vyznačují pomalým růstem, nízkým odběrem vody a živin, ale přesto vytváří v přírodě souvislý porost, ve kterým se jiným druhům nedaří (např. metlička křivolaká).5 Fenolické látky zde mají velký význam, jednak jsou přímo vylučované rostlinami a jednak mikrobiální produkty rozkladu biomasy.5
6.7.
Škůdci trávníků
Hmyz, především jeho larvy, žížaly, drobní dravci a ptáci patří ke škůdcům trávníků.2 Larvy hmyzu (tiplice, muchnice, travařek a jiní) škodí na listech i kořenech požerky, větší škody způsobují v letech s masovým napadením, proto se chemická ochrana se až na výjimky (např. golfová hřiště) neprovádí, protože by jsme vyhubili celou skupinu hmyzu.2 Přirozenými nepřáteli hmyzu jsou ptáci, kteří však mohou druhotně škodit, hmyz vyhrabávají a narušují tak povrch trávníku.2 Mravenci škodí tím, že ukusují listy, vytvářejí v porostech mraveniště a cestičky.2 Žížala obecná je v zemědělství považována za užitečnou, provzdušňuje půdu a zlepšuje půdní strukturu, avšak v okrasných a nízko sečených hřibových trávnících kromě druhotného poškození trávníku ptáky však také zanechává velké množství koprolitů (výkalů) a tak se estetické vzhled trávníků zhoršuje.2 Žížala se ve větší míře vyskytuje
při nižší úrovni hnojení.2 Nedostatkem vzduchu v půdě (zhutnění,
zamokření) mívá za příčinu hromadné vylézání na povrch.2 Když odstraníme tyto nedostatky omezíme jejich negativní působení, existují proti nim i chemické přípravky, jejich účelnost je třeba v konkrétních případech uvážit.2 Vyššími živočišnými škůdci jsou krtci, hraboši, hryzci a další drobní savci, kteří vytvářejí nory, cestičky a někdy vyhrabávají velké množství materiálu ze spodních vrstev na povrch trávníku, který mohou vážně poškodit, především jsou to okrasné hřibové trávníky.2
16
Ochrana proti těmto zástupcům mikrofauny záleží na přístupu provozovatele trávníku k životnímu prostředí a na druhu daného trávníku.2 V ČR je povoleno několik přípravků, které se obvykle vkládají do nor nebo můžeme
použít i různé pasti.2 Elektronická ochrana pomocí seizmických rázů je
šetrnější (např. německý bateriový plašič Gardenboy má účinnost asi 1200 m2), pomoci mohou i jejich přirozené nepřátelé - kočky, dravci a další.2 Trávník poškozují i domácí zvířata. Především psi a kočky vyšlapávají cestičky, hrabou a zanechávají po sobě exkrementy.2 V posledních letech poškozuje porost ve velké míře také slimáčkem.8 Prevence v rámci ošetřování má zásadní význam, avšak ochrana je nutná, jestliže je jejich výskytem na 1 m2 je zničeno více jak 10 % rostlin. Přípravky na bázi metaldehydu, mercaptodimethuru nebo vysoké dávky dusíkatého vápna jsou většinou aplikovány při setí nebo rozhozeny na půdu těsně po něm.8,16 Rozšíření slimáčků je v důsledku nyní bezorebného způsobu setí.9
6.8.
Choroby trávníků
Z praktického hlediska lze rozdělit poškození trávníku způsobené biotickými původci na: 10
poškození nevratná (kornatka travní, choroby vyzimování, čarodějné kruhy)
poškození sezónní, ovlivňující estetický vzhled (zejména rzi rodů Puccinia a Uromyces)
Tabulka č. 3 Nejvýznamnější onemocnění trávníků houbového původu5 Onemocnění
Původce
Poškození trávníku Výskyt v měsících
Sněžná světlorůžová Monographella plísňovitost trav Sněžná šedobílá plísňovitost trav Červená nitkovitost trav
nivalis Thyphula incarnata
Laetisaria fuciformis
17
vyzimování trávníku
I - V, VII – XII
vyzimování trávníku
I - III, VII - XII
skvrny různé velikosti na trávníku
III – X
Onemocnění Čarodějná kruhovitost trávníku
Původce
Poškození trávníku Výskyt v měsících
Marasmium oreades a další druhy vyšších kruhy na trávníku
I – XII
hub bílý povlak na
Padlí trav
listech a jejich
Blumeria graminis
III – XI
zasychání Rzivost
Suchá skvrnitost trávníku Bronzově hnědá ohniskovitost trávníku Drobná plísňovitost trávníku
Puccinia spp.,
skvrny na listech a
Uromyces spp.
jejich zasychání
půdní houby a
rozsáhlé skvrny na
nevhodný půdní
trávníku
substrát Gaeumannomyces
okrouhlé skvrny na
graminis
trávníku drobné kulaté
Fusarium spp.
skvrny na trávníku
VI – IX
V–X
III – X
V – IX
V zimě se nejběžněji a nejrozšířeněji vyskytuje plíseň sněžná (Monographella nivalis), způsobuje tzv. vyzimování travních porostů.2,4,5 V ČR je to nejzávažnější choroba, která se objevuje od podzimu do března jako zahnědlé mazlavé skvrny nasáklé vodou a mající průměr 40 – 60 mm, při silnějším napasení splývají dohromady.2,5 Příznaky na se projevují při vyšší vlhkosti vzduchu je na okraji skvrn tmavší okraj s bílošedým až narůžověle zbarveným myceliem,po suchých dnech vymizí a zůstanou jen zaschlé rostliny.2,16 Na sněhovou pokrývku ani mráz není vázán výskyt choroby.2,5 Chemické ošetření fungicidy se doporučuje v rizikových oblastech na počátku zimy přípravky obsahující účinné látky iprodione a carbendazim, vhodné je aplikovat preventivně ve vícero dávkách ( Befran, Rovral TS), eventuálně Fundazol 50 VP.2,4 Také je dobré osekat trávník na přiměřenou výšku, nepřehnojovat dusíkem a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností.4 Rostliny, které jsou napadené paluškou travní (Typhula incarnata) jsou suché, ale nakažené rostliny neodumírají a na jaře rychle regenerují. Ochrana je obdobná jako u 18
plísně sněžné. Napadený porost, je nutné na jaře vyhrabat a odstranit hmotu, která je odumřelá. Postižená místa je třeba také dosít a následně přihnojit.2 Rzi, padlí a listové skvrnitosti se vyskytují v letních měsících a zhoršují estetickou kvalitu trávníku a oslabují rostliny, ale odumření rostliny způsobují jen vyjímečně.2 Daná onemocnění se výrazně omezí pokud dochází k pravidelné seči a přihnojením dusíkem.10 Přičemž za účinné látky na chemické bázi u rzi a padlí lze použít Bayleton 25 WP, Corbel nebo Tilt 25 EC.2 U listových skvrnitostí je to např. anilazin.1 Kornatka travní (Laetisaria fuciformis) způsobuje odumírání trávníků, přičemž se jedná o poškození v elipsových či kruhových plochách. Rostliny, které jsou nejnáchylnější k dané houbové chorobě jsou kostřava červená, psineček tenký a jílek vytrvalý. Toto onemocnění je nejzávaznějším na golfových hřištích, vyskytuje se nepravidelně bez závislosti na ročním období.10 Známým poškozením trávníku jsou „čarodějné kruhy“. Vyznačuje se tmavě zelenými kruhy, které jsou zpravidla na starších plochách se zbytky pařezů nebo kořenů stromů v půdě.2 Zóna odumřelých trav se vytváří mezi dvěma soustřednými prstenci.2,15 V půdě se nachází bílé mycelium, které odpuzuje vodu a zapáchá. Plodnice houby se vyskytují na vnitřním obvodu kruhu.2 Tyto kruhy se časem zvětšují, přičemž rozšiřování této houby je závislé na travním druhu.2,15 Ochrana před daným onemocněním souvisí s vyrovnanou výživou dusíkem, s provzdušňováním půdy a s odstraňováním stařiny. Místa, která jsou silně postižená, a mycelium nedovolí prosakování vody, je nutné provádět hluboké kypření a následné zavlažení. Chemicky lze houby ničit přípravkem Plantavax 20 EC. Poškozenou část je vhodné odstranit a nově osít.2 Špatný stav trávníku není vždy způsoben pouze chorobami. Zavinění může být i fyziologické. Jedná se zejména o nesprávné fyzikální a chemické složení substrátu,, nevhodné ošetřování či výživu, Všechny faktory, které trávy oslabují, mají za následek i snadnější napadení trav chorobami.2
19
Tabulka č. 4 Dostupné pesticidy vhodné pro použití v trávnících10 Název přípravku
Účinná látka
Účinnost
Doporučená dávka v g/ar
Rovral TS
iprodione+
plíseň sněžná
carbendazim
12
Rayleton 25 WP
triadimefon
10
Fundazol
benomyl
10
Impact
flutriafon
Corbel
fenpropimorph
Tilt 250 EC
propiconazole
Plantvax 20 EC
oxycarboxin
6.9.
padlí travní, rzi, kornatka
10 10 10
čarodějné kruhy
-
Ochrana proti plevelům
Zaplevelení se nechrání jen mechanickými, chemickými a biologickými způsoby ničení plevelů. Důležitá jsou preventivní opatření proti jejich šíření. Prevence se vyznačuje tím, že se minimalizují zdroje zaplevelení. 2 Původci řas jsou sinice a řasy rodu Nostoc, Cylindrocystis, Mesotaenium a Dactylothece, pro tuto skupinu je charakteristické tvorba slizu, kterým je tráva poškozována. Příznaky se projevují nejdříve zelenými, později černými skvrnami, přičemž se vyskytuje na trávníku bez závislosti na druhu, a to zejména v chladném a vlhkém období roku.1 Ochrana před řasami spočívá v pískování, ve zlepšení propustnosti půdy, úpravou cirkulace vzduchu, či odstranění zbytků trav. Algicidní účinky mají fungicidy na bázi chlorthalonilu, mancozebu a dichlorfluanidu, přičemž příznivé účinky vykazuje proti mechům v trávníku i quinoclamin.1 Mechy se vyskytují v zastíněném a zamokřeném místě s nízkým pH a příliš nízkým sečením. Na odstranění mechu v trávníkách aplikujeme přípravek Antimech. Odumřelý mech vyhrabeme vertikulačními hráběmi, přihnojíme a poškozené místo dosejeme.2
20
Nejběžnější vytrvalým dvouděložným plevelem, který se vyskytuje na intenzivních trávních je např. sedmikráska chudobka, jetel plazivý, černohlávek obecný, jitrocel prostřední a větší, pampeliška lékařská, popenec břečťanolistý, pryskyřník plazivý, rdesno ptačí, rozrazil douškolistý či řebříček obecný. Dané plevele rostou většinou v půdách s vyšším pH půdy.2 V trávníkářství se rozlišují totální i selektivní typy herbicidů. Totální herbicidy jsou vhodné spíše pro extenzivní trávníky, protože mohou být použity k lokálnímu hubení plevelů. Používán je např. syntetický přípravek Roundup, který se aplikuje na odrostlý porost při vegetaci plevele. Při dané aplikaci je rozveden do celé rostliny, která záhy odumře. Používá se při odplevelováním plachy před založením nebo zrušením starého porostu.2 Oproti tomu bodová aplikace herbicidů na plevele, která se provádí ve vzrostlých trávnících nebo v jejich blízkosti je riskantní, protože se může rozšířit do porostů pouhými parami a tím způsobit poškození či uhynutí trav, proto je nejlepší použít aplikační hůl nebo termické zařízení.2 Selektivní herbicidy hubí dvouděložné plevele ve vzrostlém trávníku. K nejběžnějším patří Starane 250EC (2-3 l.ha-1), Lontrel (1 l.ha-1) a jejich kombinace (12 + 0,5 l.ha-1), Bofix (4-6 l.ha-1), který je kombinací účinných látek Starane, Lontrelu a Aminexu Pur, přičemž jejich účinnost je specifická na různé druhy. Mezi další příprvky lze použít preparáty Faneron 50WP, Basagran, Loxytril, Aminex aj. Zbavování se trávovitých plevelů je problém. Do monokultury kostřavy červené proti pýru, popř. říznačce je možné aplikovat Targa Super ( 1 l.ha-1). Proti nežádoucím travním druhům v trávníku nejsou jiné selektivní herbicidy běžně k dispozici.2
Tabulka č. 5 Chemické přípravky registrované v současnosti v ČR pro ochranu trávníků5 Přípravek
Cílený organizmus
Mogeton Heritage Agrofit kombi Bofix Trastan-T Travin
mechy, řasy choroby houbového původu plevele plevele plevele plevele 21
7. Regenerační opatření Aby byl založený trávník správně ošetřován, musíme použít i mechanizované ošetřování trávníkových ploch. K možným ošetřením se řadí vertikutace, aerifikace, přísevky trávníků a drnování, hnojení, závlaha a mulčování. K úpravě a zlepšování vegetačního drnu patří pískování, topdressing, zatahování a stírání rosy. K běžné údržbě na golfových trávnících (zejména jamkovištích) patří sekání, závlaha,
odstraňování
rosy,
hnojení,
pískování,
topdressing,
prořezávání,
provzdušňování, ochrana proti chorobám i škůdcům, přísev poškozených míst, odstraňování napadeného listí.3
7.1.
Vertikutace
Vertikutace neboli pročesávání je odstranění plstnaté vrstvy tj. zbytku posečené trávní hmoty i mechu z trávníku, zkypření a provzdušnění trávního drnu a také půdy.5,12 Jedná se o povrchové pročesávání hráběmi s ostrými, dopředu zahnutými noži.12 Stresovým faktorem trávníků je i silná vrstva plsti, neboť způsobuje mělké zakořeňování trávníku a kořenový systém neprorůstá do hloubky, nýbrž se rozrůstá do plochy a vyčesaní plsti z trávníku se snižuje riziko výskytu houbových chorob.5 Vertikutátory se využívají při vertikutaci, neboť do substrátu zasahují velmi mělce , jen do 1 – 3 mm hloubky.
5,12
Výhodou vertikutace je zvyšující rychlost průsaku vody a
živin, cirkulace v drnové vrstvě, omezení růstu plevelů s přízemní listovou růžicí. Pročesávání provádíme většinou 2x ročně. Jarní provedení zlepšuje regeneraci trávníku po zimě, pokud je však výška plsti silnější než 1 cm, je možno vertikutaci opakovat v časovém odstupu, protože by mohlo dojít k vysychání trávníku.5 Před pročesáním je nutné trávník posekat na 3 – 4 cm a po provedení vertikutace můžeme trávník pískovat a přihnojit a tím u trav podpořit regenerační schopnost.5,12 Hlubokou vertikutaci provedeme jen při rekultivaci poškozeného trávníku, ale zdravý trávník tento zásah zbytečně může poškodit.12
22
7.2.
Grooming
Provádět se může samostatně nebo zařízením tzv. goomer, který se umisťuje před žací vřeteno.5,12 Řadíme grooming mezi zásahy vertikutační, avšak vertikutaci nenahrazuje.12 Používá se k pozvednutí poléhavých částí trav, neboť pak je možné lépe pokosit vřetenem daný trávník a odstraňuje plevele jako je lipnice roční.5,12 Na golfových greenech se tak vytváří hladší a rychlejší patovací povrch. U právě založených golfových trávníků se první rok grooming používá jednou za 2 týdny, ale u starších greenů se provádí až 4x za týden, avšak sucho tuto frekvenci použití snižuje. 5 Po aplikaci topdressingu a obalových dlouhodobě působících hnojiv se nedoporučuje 4 – 5 dní grooming použít. 5,12
7.3.
Skarifikace
Při skarifikaci (prořezávání) nože zasahují do hloubky 5 -12 mm oproti vertikutaci, kde nože prořezávají pouze do hloubky 1 – 2 mm.5 Zde dochází nejenom k odstranění plsti, ale také se povrchové vrstvy substrátu provzdušňují a tím může docházet také k většímu poškození rostlin. Po skarifikaci u silně prořídlých trávníků lze provést přísev.5
7.4.
Pískování
Pískováním zlepšujeme fyzikální charakter povrchové části vegetačního substrátu a pomáhá zlepšit podmínky pro odnožování trav. Prostupnost pro vodu, vzduch a živiny se zlepší častými menšími dávkami písku, které vedou k rozkladu plstí. Písek zlepšuje celkové podmínky pro odnožování trav a zajišťuje rychlé osychání povrchu po dešti. Pískování se doporučuje provádět po dobu vegetace a i po skončení vegetačního období, neboť snižuje mazlavost povrchu, tato operace se spojuje s vertikulací a aerifikací. Používá se ostrý křemičitý písek s méně jak 5 % CaCO3 a velikost zrn 0,25 – 2,00 mm. Při pískování je potřeba písku 2 l.m-2 a pří základní renovaci vegetační vrstvy se spotřeba zvyšuje až na 15 l.m-2.5
23
Tabulka č. 6 Potřebné množství písku5 Opatření
Vrstva (mm)
Potřeba (1.m-2)
0,2 – 0,4
1-2
0,5 – 0,8
5-8
0,8 - 12
8 - 12
> 15
> 15
Urovnání povrchu po artikulaci Výplň otvorů po verifikaci Zlepšení skladby vegetačního substrátu Základní renovace vegetační vrstvy
7.5.
Topdressing
Drn potahujeme slabou vrstvičkou homogenizovaného substrátu z kompostu, rašeliny a písku, pomáháme tím rozkladu organické hmoty odumřelých částí rostlin (plsti), dodání mikrobů a současně také podáme výživu.5 Provádí se na golfových hřištích, nejčastěji na jamkovištích a odpalištích, potřebná dávka se pohybuje kolem 1 l.m-2.5
7.6.
Přísev trávníků a drnování
U silně zatěžovaných trávníků se jedná o pravidelnou součást vylepšování oslabeného drnu. Snahou je zlepšit části poškozeného drnu a vylepšení drnu poškozeného chorobami a škůdci.1 Nejdříve musíme pokosit starý trávník na výšku 20 mm s následnou vertikutací a aerifikací. Dále se musí podat startovací dávka více složkového hnojiva a poté se provede přísev. Také se následně provádí pískování 2 – 5 l.m-2 a závlaha 10 – 15 mm opakovaně po dobu 2 – 3 týdnů.1
24
7.7.
Zatahování
Zatahování neboli smykování je nutné provést z důvodu urovnání povrchu a rozhrnutí nerovností, jako jsou krtičince a podobně. Po provedené aerifikaci se pomocí smykování rozmělňuje zemina a zapravuje se písek a směsi po topdressingu 1
7.8.
Stírání rosy
Odstraňování rosy se provádí z důvodu, aby se ochránil trávník před houbovými chorobami.3 Částečně k němu dojde při sekání, nebo se po jamkovišti vláčí sítě s kartáči nebo textíliemi.1,3 Lze využít i chemických přípravků, které zabraňují kondenzaci rosy nebo odsávačů.1
7.9.
Hnojení
Při hnojení potřebujeme znalost o celkové roční potřebě živin dle druhů trávníků a tudíž dodržení žádoucího poměru živin, doby aplikace a způsobu dělení celkové dávky živin, především dusíku v průběhu vegetace.1 Nejvíce je přijímán dusík, fosfor a draslík, méně pak síra, vápník a hořčík. Pro růst trav jsou také důležité mikroelementy: železo, měď, zinek, mangan, bor, molybden a křemík.5 Hnojením dodáváme živiny pro zdravý vývoj vzcházejících rostlin a také jako náhradu za živiny, které byly odstraněny s travní biomasou při kosení. Pokud při kosení travní biomasu nesbíráme, tak je potřeba hnojení minimální, neboť se živiny recyklují.5
Tabulka č. 7 Základní rostlinné živiny a typické rozpětí jejích koncentrace v mladých listech trávníkových trav 5,20 g.kg-1 sušiny
Prvek – makroelementy Dusík(N)
20-45
Fosfor (P)
2,0-5,0
25
g.kg-1 sušiny
Prvek – makroelementy Draslík (K)
20-40
Vápník (Ca)
5,0-20,0
Hořčík (Mg)
1,0-5,0
Síra (S)
2,0-10,0 mg.kg-1 sušiny
Prvek – mikroelementy Železo (Fe)
100-500
Mangan (Mn)
30-100
Zinek (Zn)
40-100
Měď (Cu)
5-50
Bor (B)
5-50
Molybden (Mo)
1-4
Ke specifikům golfových trávníků patří kromě základního hnojení NPK, které se provádí při zakládání vegetační vrstvy, příp. substrátu na drahách, je nutno provést přihnojování mladého trávníku na jamkovištích, včetně okrajů, odpalištích a drahách. Po vzejití rostlin za dva týdny se aplikuje dusík v rychleji působící formě v dávce 4-5 g.m21
. Při dlouhodobém aplikování hnojiv se používá dávka dusíku 6-8 g.m-2, z toho
polovina v rychle působící formě. Po třech až čtyřech týdnech po aplikaci první dávky se dohnojí porosty dusíkem na jamkovištích a odpalištích, přičemž množství je 4-5 g.m2
. Trávníky na drahách se přihnojují podle stavu porostu. Při N-hnojení je podmínkou,
že bude provedena doplňková závlaha1
7.10. Závlaha V našich podmínkách představuje celkový roční úhrn srážek asi polovinu potřebného množství vody pro růst trávníku. Pokud nedochází k závlaze, tak není možné dosáhnout kvalitního trávníku. Trávníky, které jsou na středně těžkých
26
substrátech, potřebují 600 - 800 mm srážek během vegetace. Na písčitých substrátech, pro golfové greeny, je potřeba vláhy ale vyšší.12
Tabulka č. 8 Orientační potřeba vody u trávníku v závislosti na teplotě vzduchu 5,19 Teplo vzduchu (max.)
mm (l/m2) denně
20 oC 20-25 oC 25-30 oC 30-35 oC 35 oC
1-2 2-3 3-4 5-6 7
Níže uvedených orientačních hodnot pro golfové trávníky lze využít, pokud není potřeba závlahu vypočítat dle daných kritérií.1 Tabulka č. 9 Potřeba závlahy dle stanoviště1 Potřeba závlahy v l.m-2 za rok
Stanoviště
jamkoviště + okraje
odpaliště
dráhy
sušší oblasti
300-400
200-250
150-200
středně vlhké oblasti
200-300
100-200
100-150
vlhké oblasti
100-200
50-100
0-100
Poznámka: spotřeba závlahy je i včetně okolních ploch
7.11. Mulčování Je využíváno jako jedna z možných technologií sklizně, která je založená na principu vícenásobného rozsekání trávy na drobné kousky. U trávníku jí můžeme využít v omezené míře.1 U extenzivních hřišťových trávníků v suchém období se musí dodržet zásada při kosení, kterou je odběr 1/3 listové plochy Nevýhodou ve vlhčích oblastech je, že 27
dochází k zvýšenému nebezpečí poškození travního drnu chorobami i makrofaunou (např. hlodavci).1
7.12. Výsev Výsev na golfových trávnících se provádí stejným způsobem jako u jiných kvalitních trávníků. Pro výběr vhodného porostu se vybírají druhy, které snesou nižší sekání (psineček výběžkatý, psineček tenký, kostřava červená trsnatá nebo krátce výběžkatá, viz kapitola č. 4) a používají se spíše monokultury.3
7.13. Kosení Mezi obecné zásady patří, že se trávníky kosí za suchého počasí. Pokosenou jemně pořezanou trávu můžeme ponechat na ploše (mulčování), ale přímo na jamkovištích a okrajích je jí od 5. kosení nutno odstraňovat. Drnové vrstvy na jamkovištích a okrajích, odpališť je nutné v prvních 4 sklizních kosit „ruční“ vřetenovou sekačkou, která využívá válcový pohon. Při kosení se výška postupně snižuje, až dosáhneme žádoucího vzrůstu1 Jamkoviště a okraje jamkovišť se musí v průběhu prvních 4 sečí kosit jako jednotnou plochu, přičemž výška nárůstu nemá přesahovat 60 mm a výška kosení 15-20 mm. Od 5. seče se kosí již rozdílně, a to na jamkovištích na výšku 10 – 15 mm a u okrajů jamkovišť na 15 – 20 mm. Před soutěží se jamkoviště kosí v daný den až dvakrát, přičemž výška odpovídá 4 - 7 mm. Kosit se musí od kříže, přičemž jsou vhodné jednodílné sekačky, aby pokosené druhy trav neležely jedním směrem.1 Rozdíl je u odpaliště, drah a jejich okrajích, protože se porosty kosí při nárůstu na výšku cca 50-70 mm, přičemž výška kosení u odpališť je 30 mm, výjimečně 20 mm. Dráhy se kosí na výšku 30 mm a hmota se může ponechat na ploše a seká se dvakrát až třikrát týdně. Okraje dráhy se kosí na výšku 40 mm a ponechávají se travnaté pruhy 2-610 m do vlnovek a výběžků. Rafy většinou vzrostlé porosty lučního charakteru se kosí pouze jednou či dvakrát za rok nebo na výšku 100 mm. V poslední době se v částech rafů projektují biotopy, přičemž se jedná se o velmi záludné překážky, např. bažiny.1
28
7.14. Aerifikace Aerifikace neboli provzdušňováním odstraňujeme utužený substrát, ke kterému dochází při zatěžování trávníku, ale také záleží na zrnitosti substrátu a u sportovních trávníků chybnou výstavbou. Provzdušnění se provádí mechanickým ošetřením trávníku zasahující do drnové vrstvy a vegetačního substrátu. Výhodou aerifikace je podpora růstu kořenového systému, odnožování trav, zvýšení biologické aktivity substrátu, zlepší vsakování a vzlínání vody.5 Tuto operaci můžeme provádět po celou vegetační dobu a u silně zátěžových trávníků až 1x měsíčně.5,12 Pokud preventivně provedeme opatření na podzim, omezíme tím výskyt houbových chorob.5 Při aerifikaci by měly mít hroty průměr 6 – 10 mm a zasahovat minimálně do 5 cm hloubky půdy a mělo by následovat pískování a zavláčení písku do vzniklých otvorů.5,12 Pokud použijeme plné hroty, tak dochází k utužení vegetační vrstvy a při použití plných hrotů o průměru 5 – 10 mm se nakypří substrát v hlubších vrstvách půdy. Pro hloubkové provzdušnění fotbalových trávníků se používají duté hroty. Další metodou aerifikace je metoda vzduchových injekcí, kdy se do substrátu vpouští vysoký tlak do hloubky až 800 mm. Metoda hydroaerifikace se vstřikuje do hloubky 250 mm voda.5
29
Závěr Ke stresovým faktorům sportovních a golfových trávníků patří především vysoké teploty, nedostatek vody, poškození rostlin mrazem, zasolené půdy, nadměrná kyselost půdy, alelopatie, škůdci a choroby trávníků, zaplevelování a špatně zapojený travní drn. Eliminace a náprava stresu spolu souvisejí, neboť rostliny v trávníku by měly mít co nejoptimálnější podmínky pro svůj správný růst a vývoj, proto volíme vhodné druhy trav pro dané stanoviště a snažíme se předcházet všem výše uvedeným stresovým faktorům, neboť pak jsou rostliny i více odolné proti stresu. Mezi vhodná ošetření trávníků proti stresovým faktorům patří vertikutace, aerifikace, přísevky trávníků, drnování, hnojení, závlaha a mulčování. K úpravě a zlepšování vegetačního drnu patří pískování, topdressing, zatahování a stírání rosy.
30
Literatura 1) Hrabě, F. [ed]: Trávy a trávníky – Co o nich ještě nevíte, Olomouc: Vydavatelství ing. Petr Baštan – Hanácká reklamní. ISBN 80-903275-0-8, 158 stran, 2003 2) Svobodová, M.: Trávník, Praha: Grada Publishing, a. s. ISBN 80-247-0917-1, 91 stran, 2004 3) Svobodová, M.: Trávníky, Česká zemědělská univerzita v Praze. ISBN 80-2130380-8, 81 stran, 1998 4) Cagaš, B. Choroby a škůdci pícních a trávníkových trav. Zubří: Oseva PRO, 1998. 5) Hejduk S. a kol.: Trávníkářství I, MZLU v Brně.ISBN 978-80-7375-227-9, 92stran, 2008 6) Gloser, J., Prášil, I., Fyziologie stresu. In Procházka, S. et al., Fyziologie rostlin, s. 412-431, Academia Praha, 1998 7) Johnson, P.G., Maximum length of summer dormancy in tufgrass species with or without minimal irigation. Utah State University, 2006, [online] http://hort.use.edu/pdf/paul/DormancyWriteup.pdf (staženo 20.4.2009) 8) Ester, A.,Nijenstein, H.J.:Control of field slug (Deroceras reticulatum /Muller/)by seed applied pesticides in perennial ryegrass assessed by laboratory teats. Zeitschrift f.Pflanzen-krankheiten u. Pflanzenschutz 103(1):42-49,1996 9) Fisher,G.C.,De Francesco, J.T., Horton,R.N.:Slug populations in grasses grown for seed.Seed Production Research at Oregon State Univ., USDA – ARS cooperating (W.C.Young III Editor), 23-25, 1996 10) Bureš,F., Hrabě, F.: Trávníkářské praktikum,MZLU v Brně. ISBN 80-7157-223-3,82 stran, 1996 11) Kožešník M., [online] http://www.zahradkari.cz/e_knihy/travnik/travnik.htm#travnidruhy (vydáno2000vydání první) ( staženo15.4.2009) 12) Skládanka, J., Vrzalová, J.,Vyskočil, I., [online] http://old.mendelu.cz/~agro/af/222/travy/index.php?N=4&I=7 (staženo 20.4.2009)
31
13) Huang,B. and Jiang, Y., Irrigation management and heat tolerance, Science for hte golf course, 2006 [online] www.gcsaa.org (staženo 30.4.2009) 14) Grau,J. [ed]:Trávy,Praha:Vydal Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha, spol.s.r.o, ISBN 80-7176-678-X (Knižní klub.Praha), ISBN 80-7202-260-1 (IKAR.Praha), 287 stran, 1998 15) Agrios,N.G.,Plant pathology – Fourth Edition,USA:Vydavatelství Academic Press. ISBN 0-12-044564-6, 635 stran, 1997 16) Táborský,V.,Šedivý J.,:Rostlinolékařství-učebnice pro střední zemědělské školy,Praha: Vydavatelství Credit. ISBN 80-902295-2-2, 347 stran, 1997 17) Pulkrábek,J.,Capouchová,I., Speciální fytotechnika [online]
(staženo 21. 2. 2009) 18) Dubský,M.: Hodnocení trávníkových substrátů. In: Trávníky 99 – ročenka českého trávníkářství. Hrdějovice, Agentura Bonus, 1999, str.30-32, 1999 19) Skirde,W., Vegetationstechnik, Rasen, Beggrünungen. 1. Auflage, Patzer Verlag, Berlin/Hamburg, 1978 20) Adams, W.A., Gibbs, R.J, Natural Turf for Sport and amenity: Science and Practice. CAB International, Cambridge, 3rd edition, 404 p., ISBN 0 85198 720 6, 2004 21) Cagaš, B., Macháč, J., Ochrana trávníků proti chorobám, škůdcům, plevelům a abiotickému poškození. Kurent České Budějovice, 96 s., 2005
32
