MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VERONIKA PROCHÁZKOVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2013

VERONIKA PROCHÁZKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Libor Sládek, Ph.D

Vypracovala: Veronika Procházková

Brno 2013

Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat

Agronomická fakulta 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Veronika Procházková Zemědělské inženýrství Agrobyznys

Rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji

Rozsah práce:

30-40 stran

Zásady pro vypracování: 1. Studentka se v bakalářské práci zaměří na rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji. 2. V úvodu se bude věnovat venkovské turistice a jejímu rozdělení. 3. Bude charakterizována vybraná oblast. 4. Bude provedena analýza venkovské turistiky v Olomouckém kraji se zřetelem na cykloturistiku. Studentka uvede návrhy na zlepšení venkovské turistiky v dané oblasti. 5. Bude vypracována SWOT-analýza venkovské turistiky v Olomouckém kraji. Seznam odborné literatury: STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Prah: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 8086726-14-2. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika - specifické segmenty cestovního ruchu. 2. Pardubice: Střední odborná škola cestovního ruchu s.r.o., 1999. 108 s. POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická 3. fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2. SZNAJDER, M. -- PRZEZBORSKA, L. -- SCRIMGEOUR, F. Agritourism. Wallingford, UK: 4. CABI, 2009. 301 s. ISBN 978-1-84593-482-8. NĚMČANSKÝ, M. Agroturistika. 1. vyd. Opava: OPF Slezská univerzita v Opavě, 1996. 158 s. 5. ISBN 80-85879-36-0. POUROVÁ, M. Agroturistika : Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha: 6. ČZU, 2000. 113 s. ISBN 80-213-0672-6. 1.

Datum zadání bakalářské práce:

říjen 2011

Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2013

Veronika Procházková Autorka práce

Ing. Libor Sládek, Ph.D. Vedoucí práce

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomata………………………...

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Liborovi Sládkovi, Ph.D. za ochotnou spolupráci, cenné rady a za pomoc při vypracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat rodině za podporu během mého studia.

ABSTRAKT Tato práce s názvem Rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji seznamuje s venkovskou turistikou a jejím současným stavem ve vybraném kraji. Uvádí obecnou charakteristiku cykloturistiky a možnosti, které kraj pro její provozování nabízí včetně uvedení některých cyklotras. Na základě zhodnocení současného stavu je vypracována SWOT analýza a navrženy možnosti rozvoje venkovské turistiky na daném území. Klíčová slova: venkovská turistika, cestovní ruch, Olomoucký kraj, cykloturistika, cyklotrasy, kolo

ABSTRACT This thesis entitled Development of rural tourism in the Olomouc Region acquainted with rural tourism and the current state of the selected region. It shows the general characteristics of cycling and options for the operating region offers including putting some routes. Based on the evaluation of the current state is prepared SWOT analysis and possibilities of development of rural tourism in the territory.

Keywords:

rural

tourism,

bicycle, bike

tourism,

Olomouc

Region,

biking,

OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 10 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 11 3 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................... 12 3.1 Charakteristika cestovního ruchu.......................................................................... 12 3.2 Specifika cestovního ruchu ................................................................................... 12 3.3 Druhy cestovního ruchu ........................................................................................ 13 3.4 Formy cestovního ruchu ....................................................................................... 13 4 VENKOVSKÁ TURISTIKA .................................................................................... 14 4.1 Pojem zelený cestovní ruch .................................................................................. 14 4.1.1 Ekoturistika .................................................................................................... 14 4.2 Venkovský cestovní ruch ...................................................................................... 15 4.2.1 Vesnická turistika .......................................................................................... 15 4.2.2 Agroturistika .................................................................................................. 16 4.2.3 Ekoagroturistika ............................................................................................. 16 4.2.4 Chataření a chalupaření ................................................................................. 17 4.3 Produkty venkovské turistiky ............................................................................... 17 4.4 Městská vs. venkovská turistika ........................................................................... 18 5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ OBLASTI ...................................................... 19 5.1 Základní informace ............................................................................................... 19 5.2 Hospodářství ........................................................................................................ 19 5.2.1 Průmysl .......................................................................................................... 20 5.2.2 Zemědělství .................................................................................................... 21 5.2.3 Logistika ........................................................................................................ 21 5.3 Cestovní ruch ........................................................................................................ 22 6 VENKOVSKÁ TURISTIKA V OLOMOUCKÉM KRAJI ................................... 23 6.1 Turistické oblasti Olomouckého kraje pro agroturistiku ...................................... 23 6.2 Podmínky pro cestovní ruch ................................................................................. 23 6.2.1 Region Jeseníky ............................................................................................. 23 6.2.2 Region Haná .................................................................................................. 24 6.3 Turistický potenciál Olomouckého kraje .............................................................. 25 6.4 Čerpání finančních prostředků z POV .................................................................. 26 7 CYKLOTURISTIKA ................................................................................................ 27 7.1 Historie cykloturistiky .......................................................................................... 29 7.2 Mimoměstská cykloturistika ................................................................................. 30 7.2.1 Cyklotrasa ...................................................................................................... 30 7.2.2 Cyklostezka .................................................................................................... 30 7.2.3 Druhy cyklistických tras ................................................................................ 30 7.2.4 Slabé a silné stránky českých cyklotras a cykloturistiky ............................... 31 7.2.5 Příležitosti v cykloturistice ............................................................................ 32 7.3 Městská cykloturistika .......................................................................................... 33 7.3.1 Vedení cyklotras ............................................................................................ 33 7.3.2 Cyklostezky dle jejich hlavní funkce ............................................................. 34 7.3.3 Parkovací místa pro cyklisty a jejich budování ............................................. 34 7.3.4 Systémy půjčoven kol – CityBike ................................................................. 35 7.3.5 Financování cyklistické dopravy ve městech ČR .......................................... 35 8 CYKLOTRASY ......................................................................................................... 36 8.1 Vybrané cyklotrasy v regionu Jeseník .................................................................. 36

8.2 Vybrané cyklotrasy v regionu Střední Morava ..................................................... 38 8.3 Půjčovny kol ČD v Olomouckém kraji................................................................. 41 8.4 Vybrané objekty v rámci venkovské turistiky ...................................................... 42 9 SWOT ANALÝZA OLOMOUCKÉHO KRAJE.................................................... 49 10 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 53 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................... 54 12 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 57

1 ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Rozvoj venkovské turistiky v Olomouckém kraji“. Tento kraj jsem zvolila z toho důvodu, že jsem zde strávila hodně času a oblíbila si hlavně cykloturistické trasy a krásnou přírodu zejména v oblasti Jeseníků. V bakalářské práci je uvedená obecná charakteristika cestovního ruchu, venkovské turistiky, celková charakteristika vybraného Olomouckého kraje, venkovská turistika v kraji a v neposlední řadě cykloturistika. Mým cílem je v práci poukázat na možnosti venkovské turistiky a zejména cykloturistiky v kraji a i díky vytvořené swot analýze zhodnotit stav a možnosti venkovské turistiky v kraji. Olomoucký kraj je z mého pohledu pro turistiku a její rozvoj velice vhodný. Nabízí řadu kulturních a historických památek a pyšní se i památkou UNESCO. Nachází se zde spousta folklorních tradic a nesmí se opomenout i známé Olomoucké tvarůžky. Jsou zde velké možnosti využití pěší turistiky, cykloturistiky, vysokohorské turistiky, jezdectví, rybaření a lyžování – každoročně navštěvované Jeseníky, které nabízí, i mimo zimní období, krásnou přírodní scenérii. Vysokou návštěvností a oblíbeností se pyšní lázně Jeseník a Karlova studánka. Cestovní ruch v současné době představuje jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky vůbec. Už v 19. století se objevil zájem o rekreaci na venkově. V dnešní době lidé spíše vyhledávají klidnou dovolenou na venkově, kde si mohou odpočinout od shonu velkoměsta. Venkovská turistika je jednou z forem cestovního ruchu, která je ohleduplná k životnímu prostředí. Zapadá do prudce rostoucího zájmu o zdravý životní styl, zejména o kvalitní biopotraviny. Stává se stále oblíbenější, což je příznivé pro podnikatele, kteří podnikají, nebo by chtěli podnikat v tomto odvětví. Podnikatelé ve venkovské turistice přispívají k rozvoji území a péči o krajinu a zvyšují kulturní a životní úroveň na venkově. Venkovská turistika není jen módní záležitost, ale jde o určitý projev odpovědného chování k životnímu prostředí. Tento trend se začíná rozmáhat i v České republice, která má pro rozvoj agroturistiky všechny předpoklady. V současnosti se turista chce na venkově seznámit s životními podmínkami, kulturou a tradicemi v místě pobytu a chce se aktivně zapojit do dění na farmě jako je dojení, sušení sen, výroba zemědělských produktů a dalších a odnést si řadu nezapomenutelných zážitků. 10

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit současný stav cestovního ruchu, zejména venkovské turistiky, v Olomouckém kraji. Zaměřím se především na: 

charakteristiku venkovské turistiky



seznámení s vybranou oblastí



analýzu venkovské turistiky v Olomouckém kraji se zřetelem na cykloturistiku



vypracování SWOT analýzy dané oblasti

11

3 CESTOVNÍ RUCH 3.1 Charakteristika cestovního ruchu Pourová (2002) definuje cestovní ruch jako mnostranné odvětví, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, další infrastrukturu cestovního ruchu, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby, turistický informační systém a další služby spojené s tzv. doprovodnými programy. Soukromý a veřejný sektor působící na cestovní ruch znamená nejen hospodářský přínos, ale vede i k zachování tradic, kultur a ochrany životního prostředí. Podle Světové organizace (WTO) je cestovní ruch činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely. Cestovní ruch řadíme do tercionálního sektoru, sektoru služeb. Jedná se o nevýrobní činnost. Služby cestovního ruchu jsou využívány k uspokojování základních lidských potřeb, přispívají ke zvyšování životní úrovně a k možnostem využívání volného času. (POUROVÁ, 2002)

3.2 Specifika cestovního ruchu V literatuře se uvádějí následující charakteristiky specifik trhu cestovního ruchu: a) rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko–správními podmínkami, b) produkt cestovního ruchu nelze na sklad vyrábět, c) tyto atraktivity jsou místně vázány, nelze je přemístit, d) výrazná sezónnost, e) trh je silně vymezen přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy, f) podíl lidské práce je vysoký, g) úzký vztah nabídky a poptávky (bezprostředně se projeví na trhu změny v cenách a příjmech), h) důchody obyvatelstva, fondy volného času, cenová hladina nabízených služeb, spotřebitelské preference, motivace, móda a prestiž- to vše výrazně ovlivňuje poptávku, i) rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy jako Start-Amadeus) silně ovlivňují nabídku. Spojení cestovního ruchu s průmyslem volného času a zábavy je také velmi důležité. (FORET, FORETOVÁ, 2001) 12

3.3 Druhy cestovního ruchu Druh určuje především motiv účastníka na akci a motiv využití služeb v rámci cestovního ruchu. Rozlišují se tyto hlavní druhy CR: 

Rekreační,



turistický a sportovní,



kulturní,



lázeňský a léčebný,



hospodářský,



náboženský,



insentivní turistiku (za odměnu).

(JANOTKA, 1999)

3.4 Formy cestovního ruchu Formy CR se člení podle různých hledisek, a to: 1. podle místa CR a původu turistiky 

domácí cestovní ruch (DCR) – celostátní, regionální, místní…



zahraniční cestovní ruch (ZCR) – evropský, světový, průjezdový – tranzit

2. podle času pobytu hosta 

krátkodobý (do 3 dnů)



dlouhodobý (nad 3 dny)

3. podle počtu účastníků 

individuální (jednotlivci a rodiny)



skupinový (skupiny, zájezdy)



masový (hromadné práce, poutě, procesí, sportovní akce)

4. podle dopravních prostředků 

silniční – autobusy, automobily, kola



železniční – pravidelné i zvláštní linky



letecký – pravidelné linky a forfait lety



vodní – říční a námořní doprava



ostatní – pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika…

13

5. podle přenocování turisty a směrování 

příjezdový (inciming) – z ciziny do země



výjezdový (outgoing) – ze země do ciziny



tranzitní – průjezdový

6. podle devizového přínosu a vydání 

aktivní CR – cizinci do ČR za valuty



pasivní – občané ČR do zahraničí, směna Kč za zahraniční měnu

(JANOTKA 1999)

4 VENKOVSKÁ TURISTIKA 4.1 Pojem zelený cestovní ruch V současné době se prosazuje celá řada nových forem cestovního ruchu, které spojuje šetrnost vůči navštíveným místům, ohleduplnost vůči přírodě, životnímu prostředí, kulturním a přírodním památkám. Uskutečňuje se ve volné krajině, ale i v mírně osídlených oblastech (POUROVÁ, 2002). Charakteristická je zde touha návštěvníků splynout s přírodou a lidským prostředím. Zelený cestovní ruch: 

Ekoturistika



Venkovský cestovní ruch o Vesnická turistika o Agroturistika o Ekoagroturistika o Chataření a chalupaření (MALÁ, 1999)

4.1.1 Ekoturistika Tímto pojmem je nejčastěji označován cestovní ruch zaměřený na poznávání přírody a orientovaný především na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a jiných přírodních krás, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. (SZNAJDER, PRZEZBORSKA, SCRIMGEOUR, 2009)

14

4.2 Venkovský cestovní ruch Označuje se také jako venkovská turistika. Vyznačuje se tím, že se rozvíjí mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Patří sem rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj. Nejčastěji se váže na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. (HABÁN, OTEPKA, 2004) Nemůžeme sem sice zahrnout střediska umístěná v přírodě, ale poskytující hromadné turistické služby vysoce koncentrovaným způsobem vysokému počtu návštěvníků v místě. Jedná se o přímořská letoviska a pláže, horské turistické oblasti s hotely, lázeňské oblasti, rybníky a jezera s vysokým počtem návštěvníků atd. (JANOTKA, 1999) Venkovská turistika by měla být: 

umístěna do venkovských oblastí,



budovaná na rysech venkovského světa,



venkovská, tedy malé budovy, malá sídla apod.,



tradiční, poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami,



trvale udržitelná, tedy, že její rozvoj bude napomáhat k udržování, venkovského charakteru a nebude likvidovat místní zdroje,



složena z mnoha druhů, které umožní celkový obraz. (STŘÍBRNÁ, 2005)

4.2.1 Vesnická turistika Je spojená s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její předností je možnost provozování individuálních aktivit v daném venkovském prostředí – využití konkrétního místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). Můžeme využít komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy či ubytování v soukromí. (POUROVÁ, 2002) Nejčastěji se využívá ubytování v rekreačních objektech (chalupy, chaty, sruby, rekreační domky), dále v rodinných domech, v hotelích a penzionech, v historických objektech (např. v mlýnech po rekonstrukci, selských staveních aj.), v majetku nebo užívání podnikatele. Může být poskytováno ubytování také v chatových osadách či kempech. Ubytovací kapacita na objekt je 40 lůžek nebo 10 pokojů. Pokud se jedná o kemp, tak stany nebo karavany musí mít maximálně 25 objektů nebo 50 osob.

15

Stravování je zajištěno buď celodenní nebo alespoň snídaně a probíhá ve veřejných ubytovacích zařízeních. (NĚMČANSKÝ, 1996) 4.2.1.1 Služby pro účastníky vesnické turistiky Doprovodné programy zvýrazňují atraktivnost služeb. Podnikatel se může stát v nabízení určitých programů a aktivit výjimečný. Je také velice důležité, aby podnikatel dostatečně své programy propagoval a nabízel. Patří sem: 

sport – jízda na koních, rybaření a lov zvěře, pěší turistika, koupání, zimní sporty, rekondiční programy, cyklistika a horská cyklistika



kultura – místí pamětihodnosti, atraktivní přírodní lokality, tradice včetně muzeí, dále národopisné slavnosti, poutě, posvícení



řemesla – tradiční řemesla s jejich ukázkou (mlýny, kovárny, sklářské hutě aj.), prohlídky historických objektů a výroba suvenýrů



zájezdní hostince – pro klientelu „na cestách“ (stravování a ubytování, lidové zábavy apod.)



školy v přírodě – pro větší i menší kolektivy školních dětí, ale maximálně pro 40 osob



speciální klientela – služby pro seniory, mládež, rodiny s dětmi, invalidní občany, zahraniční návštěvníky apod.

(POUROVÁ, 2002) 4.2.2 Agroturistika Vedle využívání přírody a krajiny je typická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Jde o souhrn služeb (ubytovacích, stravovacích a ostatních) a činností na farmě i v okolním prostředí, ale také o zážitky, které se návštěvníkům poskytují za účelem rekreace a odpočinku. Vesnická turistika a agroturistika profitují zejména z přírodního a kulturního bohatství místního prostředí. Odlišnosti mezi nimi nacházíme v ubytování, rekreačními aktivitami i charakteru života během pobytu. 4.2.3 Ekoagroturistika Jedná se o pobyty na ekologicky hospodařících farmách, které produkují bioprodukty a jsou umístěny ve zdravotně příznivém prostředí. Znakem této formy agroturistiky je spojení s farmářskou rodinou, účast na zemědělských pracích a konzumace jejich produktů. 16

4.2.4 Chataření a chalupaření Jde o chatové oblasti mimo vesnické osídlení, nebo o rekreační objekty na samotě (chalupy) nebo o kempy umístěné ve volné přírodě aj. U této formy se využívá soukromých rekreačních zařízení a naši občané ji často nepovažují za cestovní ruch, právě i kvůli tomu, že jedou do svého zařízení. Tato zařízení však plní rekreační funkci, a proto je třeba pobyt chatařů a chalupářů považovat za formu venkovského cestovního ruchu. (POUROVÁ, 2002) Dovolené, které jsou typicky venkovské: 

pěší turistika, horolezectví, jízda na kanoi, jízda na vorech, lyžování na běžkách, dovolená „za dobrodružstvím“ nebo dovolená v divočině, cyklistika nebo výlety na kole, myslivost, jízda na koni, obdiv ke krajině, rybolov na řekách a rybnících, sporty vyžadující přírodní scenérii, např. orientační závody aj. ( STŘÍBRNÁ , 2005)

4.3 Produkty venkovské turistiky 

ubytování – krátkodobé i dlouhodobé v malokapacitních objektech



stravování – v rámci ubytovacích služeb nebo vlastní příprava jídla turistou



doprava – individuální i hromadná vlastními dopravními prostředky turisty s dopravou služeb, dále pěší turistika a cykloturistiky, běžkařské a lyžařské a vodní trasy



doprovodné programy ve formě nabídky a příležitosti letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a sezón a podle technického vybavení regionu



zájmové aktivity turisty jako jezdectví, houbaření, lov, rybaření, sběratelství, speciální zdravotní programy



ostatní doprovodné programy a nabídky ve vazbě na krajinu – horolezectví, jeskyňářský sport, plavání, běh, atd.



nabídka kulturněhistorických pamětihodností k návštěvě a poznání – hrady, zámky..

(JANOTKA, 1999)

17

4.4 Městská vs. venkovská turistika Protikladné rysy městské a venkovské turistiky obsahuje tento přehled: Cestovní ruch ve městech, v turistických Venkovská turistika centrech anebo v letoviscích Málo otevřeného prostoru

Hodně otevřeného prostoru

Sídla s více než 10 tisíci obyvateli

Sídla s méně než 10 tisíci obyvateli

Husté osídlení

Řídké osídlení

Prostředí tvořené stavbami

Přírodní prostředí

Mnoho aktivit pod střechou

Mnoho aktivit v plenéru

Hustá infrastruktura

Slabá infrastruktura

Silná základna zábavních podniků a Silná základna pro individuální činnost obchodů Velké podniky

Malé podniky

Firmy celostátních nebo nadnárodních Firmy vlastněné místními podnikateli vlastníků Do cestovního ruchu zapojeno mnoho lidí Do cestovního ruchu zapojeno mnoho lidí na plný úvazek

na částečný úvazek

Žádné zapojení zemědělství či lesnictví

Určité zapojení zemědělství či lesnictví

Soběstačné turistické zájmy

Turistika podporuje jiné zájmy

Pracovníci

mohou bydlet

daleko od Pracovníci bydlí často blízko pracoviště

pracoviště Vliv sezónních činitelů je vzácný

Vliv sezónních činitelů je častý

Velký počet návštěvníků a turistů

Málo návštěvníků a turistů

Profesionální řízení

Neprofesionální řízení

Kosmopolitní atmosféra

Lokální atmosféra

Mnoho moderních budov

Mnoho starších budov

Etika rozvoje nebo růstu

Etika konzervatismu a limitování růstu

Obecný dopad

Specializovaný dopad

Rozsáhlý marketing

Zúžený marketing

(STŘÍBRNÁ, 2005)

18

5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ OBLASTI 5.1 Základní informace Olomoucký kraj leží na severu střední Morava a má hranici s Polskem. Olomoucký kraj je tvořen 5 regiony: Jeseník, Šumperk, Olomouc, Prostějov, Přerov. Společně se Zlínským krajem tvoří Region soudržnosti NUTS II - Střední Morava. Na bázi dobrovolného sdružování vznikají tzv. mikroregiony, kterých je v současné době asi 35. Svou rozlohou je 8. nejrozlehlejším krajem republiky. Přírodní reliéf je velice různorodý. Na severu se nacházejí hlavně vrchoviny, pahorkatiny a horský masív Jeseníků s nejvyšší horou Moravy a Slezska – Praděd (1490 m.n.m.). V jižní části kraje se setkáme spíše s nížinami – Hornomoravský úval a Moravská brána. Nejnižším bodem je hladina Moravy u Kojetína (190m.n.m.). Různorodost

přírodního

reliéfu

způsobuje

nerovnoměrnost

osídlení

a hospodářského rozvoje kraje. V okrese Olomouc je hustota osídlení až 156 osob na km2, v okrese Jeseník je to 60 osob na km 2. Kraj se vyznačuje nižším průměrným věkem. Věková struktura je velice příznivá oproti průměru v celé ČR – počet osob v předproduktivním věku je vyšší než počet osob v poproduktivním věku. V Olomouckém kraji je vysoké zastoupení obyvatelstva se základním vzděláním. Ve větších sídlech je více středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí než v odlehlejších oblastech. Krajem protékají řeky – Morava, Bečva, Odra, Bělá, Desná. Ochrana přírody: CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví. (DAVID a SOUKUP, 2010)

5.2 Hospodářství Již od středověku je toto území známo jako bohatá zemědělská oblast. Rozvoj industrializace od druhé poloviny 19. století způsobil, že se výroba zaměřovala především na zpracování zemědělských produktů, dřevozpracující průmysl a rudný průmysl. Vlna socialistické industrializace posílila mezi městy Olomouc, Přerov a Hranice především strojírenství , energetický, chemický průmysl a elektrotechniku, na severozápadě kraje pak zpracování rud a barevnou metalurgii. V současnosti se Olomoucký kraj podílí 5,16 % na hrubém domácím produktu ČR. (DAVID a SOUKUP, 2010)

19

5.2.1 Průmysl Ukazatel tržeb z průmyslové činnosti je výrazně pod celorepublikovým průměrem (68 %). Olomoucký kraj patří také mezi území s mírně podprůměrnou podnikatelskou aktivitou. Potravinářský průmysl: Olomouc - Olma ( mléčné výrobky), Seliko (alkoholické nápoje), Nealko (nealkoholické nápoje), Milo ( tukové závody) Přerov - pivovary Zubr a Regent, Brodek u Přerova - cukrovar Strojírenství: Olomouc, Lutín, Hranice – Sigma ( čerpadla) Přerov – Meopta ( optické přístroje) Moravské údolí u Olomouce – Mora ( sporáky) Prostějov – Agrostroj ( zemědělské stroje) Uničov – bagry, rýpadla, stavební stroje Sobotín u Šumperka - Velamos ( kola) Textilní průmysl: Přerov – Kazeto ( kufry), Prostějov – výroba konfekčního textilu navazující na prvorepublikovou tradici Dřevozpracující průmysl: Šumperk, Jeseník – výroba nábytku Bystřice p. Hostýnem – TON ( továrna ohýbaného nábytku – židle) Chemický průmysl: Olomouc – Farmakon ( léčiva) Přerov – Precheza ( výroba kyseliny sírové) Velké losiny – ruční výroba papíru Barevná metalurgie: Břidličná – Kovohutě Břidličná Průmysl stavebních hmot: Hranice na Moravě – vápenka Žulová – těžba žuly (http://www.hajduch.net)

20

5.2.2 Zemědělství Projevuje se rozdíl mezi severní hornatou a jižní nížinou částí kraje. Zemědělská půda zaujímá celkem 2 777 km2 z rozlohy kraje a z toho je přibližně 77 % půda orná. Severní část: V severní části je typický horský typ zemědělství. Jde o chladnou oblast s průměrnými srážkami okolo 1000 – 1400mm a průměrnými teplotami 2 – 6°C. Převládají štěrkovité až kamenité horské podzoly, hnědé a horské lesní půdy, místy rašeliništní půdy. Pěstují se zde především málo náročné plodiny jako je např. oves, brambory, pícniny, len. Jižní část: Jižní část patří k nejúrodnějším oblastem ČR a řadí se k řepařskému typu zemědělství. Je to mírně teplá až teplá oblast s průměrnými srážkami kolem 600mm a teplotami 8 – 9°C. Objevují se zde jílovité či jílovitohlinité hnědozemě a černozemně a při tocích řek také nivní půdy. Pěstuje se zde pšenice, ječmen, cukrová řepa, řepka, brambory, pícniny, ovoce a zeleniny. Je zde největší intenzita chovu prasat v rámci celé České republiky a mimo něj je zde rozšířen i chov drůbeže. (http://www.kr-olomoucky.cz/) 5.2.3 Logistika V kraji je dobře vybudovaná silniční síť, ale pro zlepšení silniční a dálniční situace se stále tato situace řeší a je prioritou kraje. V Přerově se nachází důležitý železniční uzel a křižovatka dvou mezinárodních vysokorychlostních železničních koridorů. V kraji se nenachází mezinárodní letiště, ale je tu 7 místních letišť – Přerov, Hranice, Prostějov, Olomouc (status mezinárodního veřejného letiště), Bohuňovice, Šumperk, Jeseník – Mikulovice. Nejvýznamnější silniční tahy: D1 – Vyškov-Brno R 46 – Olomouc-Vyškov R 35 – Mohelnice-Olomouc-Lipník nad Bečvou I/55 – Olomouc-Přerov-Hulín (http://www.kr-olomoucky.cz/)

21

5.3 Cestovní ruch Největší význam pro turistiku má CHKO Jeseníky. Nejvyhledávanějšími středisky v období zimy jsou Červenohorské a Ramzovské sedlo. V rámci CHKO Jeseníky existují i 2 menší národní přírodní rezervace: Rejvíz a Praděd – 1490m.n.m., který je nejvyšší horou Jeseníků, ale také Moravy a Slezska. S názvem Praděd se můžeme setkat až od 70. let 19. století, kdy vznikl překladem slov Altvater nebo Vaterberg. Původní názvy používané od 14. století jsou – Sněžná hora či Sněžník, Klínovcová hora nebo Wiesenberská Sněžka. Více na západě leží masív Králického Sněžníku. Druhou CHKO je Litovelské Pomoraví. Důležitá je i poznávací turistika. Nejvýznamnější je historické jádro Olomouce. O svém označení „perla na zelené podušce“ přesvědčí metropole Hané návštěvníky svými architektonickými skvosty: katedrála sv. Václava, chrám sv. Mořice, chrám Panny Marie Sněžné, kostel sv. Michala, kaple Jana Sarkandra, Hradisko, Přemyslovský palác, Arcibiskupský palác, radnice s orlojem, tereziánské opevnění. Soubor šesti barokních kašen a sloupů byl navržen a dostal se do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, arcibiskupství a mnoho dalších institucí.. Známé jsou výstavy Flory, mezinárodní varhanní festival či Olomoucké hudební jaro. Dominantou je barokní chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, kde nalezneme i zoologickou zahradu. Další nejvíce navštěvované památky: Hrady – Bouzov, Šternberk Zámky - Náměšť na Hané, Tovačov, Velké Losiny, Plumlov Zříceniny – Helfštýn, Hluboký Památkové rezervace – Olomouc, Lipník nad Bečvou Lázně – Jeseník, Lipová-Lázně, Velké Losiny, Slatinice (sirovodíkové koupele), Teplice nad Bečvou, Bludov Přírodní zajímavosti - jeskyně Na Špičáku, jeskyně Na Pomezí, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranická krasová propast (nejhlubší ve střední Evropě), Růžičkův lom – národní přírodní památka, Velký Kosíř – přírodní park. Dále můžete navštívit muzea, kostely a historické domy a náměstí, na které narazíme téměř v každém městě, městečku či vesnici Olomouckého kraje. (http://www.smart-web.cz) 22

6 VENKOVSKÁ TURISTIKA V OLOMOUCKÉM KRAJI 6.1 Turistické oblasti Olomouckého kraje pro agroturistiku Území ČR je rozděleno do 14 turistických regionů, které tvoří 43 turistických oblastí. Turistické regiony definujeme jako oblasti, pro něž je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Základem pro turistický region je existence produktů a turistické nabídky. V Olomouckém kraji jsou 2 turistické regiony: 1. Severní Morava a Slezsko - zahrnuje 6 turistických oblastí - jednou z nich je oblast Jeseníky, která představuje území okresů Jeseník a Šumperk 2. Střední Morava Střední Morava – Haná, kterou představují okresy Olomouc, Prostějov a Přerov V Programu rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji je doporučení pro rozdělení kraje na dva marketingové subregiony cestovního ruchu: 

Jeseníky s podhůřím



Střední Morava – Haná (zahrnuje i hlavní město Olomouc) Venkovská turistika, zahrnující i agroturistiku, je v produktové nabídce obou

subregionů. (http://www.smart-web.cz)

6.2 Podmínky pro cestovní ruch 6.2.1 Region Jeseníky Tvoří jednu z nejvýznamnějších oblastí cestovního ruchu. Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím v ČR a převažuje hornatá část (Hrubý Jeseník, Králický Sněžník – rozvodní uzel 3 moří, Rychlebské hory s drsnějším klimatem, velkým podílem lesů a trvalých travních porostů – okres Jeseník : zalesnění 59 %, zatravnění 33 %, Šumperk: zalesnění 48 %, zatravnění 42 %). Celý tento region disponuje značným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu – a to zejména přírodním horským potenciálem a lázeňským. Oblast se vyznačuje krásnou, čistou a dosud nepoškozenou přírodou s léčivými prameny a svěžím ovzduším. Má zachovalou přírodu, která je vhodná nejen pro pěší turistiku, ale jsou zde možnosti i pro vysokohorskou turistiku a cykloturistiku. Pro milovníky zimních sportů je zde možnost využít tratě, jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. V této oblasti se nabízí 23

i možnost vyzkoušet si jezdectví a rybaření. V rámci rybaření je možné navštívit Rybářskou baštu v Loučné nad Desnou, kde si můžete vyzkoušet sportovní rybolov. Nejsevernější část Jesenicka má horší dopravní dostupnost. Od zbytku ČR je oddělena pásmem Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor a směrem k severu se postupně snižuje až k rovinám při polských hranicích. Jde o oblast s velmi malým podílem průmyslu. Jižně pak přechází Hrubý Jeseník na Šumpersko s kotlinami a v jižní části i nížinami. (http://www.navstivtejeseniky.cz) 6.2.2 Region Haná Turistický region Střední Morava – Haná leží v samém srdci Moravy. Zahrnuje prostějovský, přerovský i olomoucký okres. Na východě tento region lemují Bílé Karpaty a Valašsko, na jihu sousedí se Slováckem, na západě s Moravským krasem a na severu hraničí s Moravskou bránou, Oderskými vrchy a Nízkým a Hrubým Jeseníkem. Část území tvoří rovinatá oblast kolem horního toku řeky Moravy, ale větší část zaujímá velmi úrodná nížina nazývaná Haná. Jsou zde hlavně úrodná pole a ostatními porosty jsou listnaté lesy – habry, olše, duby, místy se kolem toku Moravy vyskytují i lužní lesy. Hlavní řekou je Morava, která protéká od severu k jihu a po celé trase přibírá levostranné i pravostranné přítoky, mezi které patří i největší Bečva a Haná. V regionu je hlavní evropské rozvodí a to se dělí na povodí Odry vlévající se do Baltického moře a povodí Moravy ústící do Dunaje, který se vlévá do Černého moře. Turistický region Střední Morava je dobře dostupný jak vlakem a to díky železničnímu uzlu Přerov, tak také po dálnici z Prahy a z Vídně. Celá Haná se vyznačuje hezkou přírodou a krásnými lesy. Prostředí je velmi vhodné na turistiku, projížďky na kole i koni a v zimě je možné využít při dostatku sněhu běžky a v některých místech vyzkoušet i sjezdové lyžování. V rámci cestovního ruchu je tahle oblast opomíjená, ale to hlavně z důvodu malé propagace. Největší rozvoj je přičítán cykloturistice, kde je popsáno 77 cyklotras. Přes obec Červenka vede mezinárodní cyklostezka, spojující Rakousko a Polsko, přes Bílou Lhotu vede Jantarová stezka. Je zde ovšem problém s ubytováním, které nepatří mezi levné, takže cykloturisté často jen projíždí. Ubytovny, kempy a ubytování v soukromí téměř neexistují, ale funguje hotelový typ ubytování.

24

V rámci poznávacího cestovního ruchu jsou atraktivní větší města, které jsou atraktivní z hlediska kulturní a historické povahy. Za folklorní tradicí pak turisté směřují do venkovského prostoru. Je důležité také zmínit Olomoucké tvarůžky, které k tomuto regionu, neboli městu Olomouc, neodmyslitelně patří. Tvarůžky se vyrábějí od roku 1583 a jsou vyrobeny z kysaného tvarohu a po čase zrání dostávají svou specifickou chuť a vůni. Zajímavostí je, že tento sýr obsahuje pouze 1 % tuku. V současné době výrobu tvarůžků provozuje firma A.W. spol. s r.o. se sídlem v Lošticích. (http://www.strednimorava-tourism.cz)

6.3 Turistický potenciál Olomouckého kraje Potenciál cestovního ruchu Olomouckého kraje má dvě odlišné podoby: 

Střední Morava – Haná, kde je převaha kulturního subsystému a



Jeseníky, kde je převaha přírodního subsystému V rámci regionální analýzy (zpracoval RNDr. J. Bína, ÚÚR Brno) byly

posuzovány tyto dílčí složky: -

potenciál aktivní turistiky (pěší, cyklo, lyžařské, vodní)

-

potenciál zimních sportů

-

potenciál venkovské turistiky (s hipoturistikou)

-

potenciál rekreačních pobytů

-

potenciál městské turistiky

-

potenciál kulturně poznávací turistiky

-

potenciál církevní turistiky

-

potenciál specifických forem turistiky (technické památky, gastroturistika apod.)

-

potenciál lázeňského cestovního ruchu

. Potenciál se následně klasifikoval těmito stupni: -

velmi vysoký potenciál

-

vysoký potenciál

-

střední potenciál

-

nízký potenciál

-

bez potenciálu

25

Velmi vysoký potenciál:

0x

Vysoký potenciál:

7 x - pěší a cykloturistika, lyžařská turistika, zimní sporty, rekreační pobyty, městská turistika, církevní turistika

Střední potenciál:

4 x - venkovská a kulturní poznávací turistika, spec. formy turistiky, lázeňství

Bez potenciálu:

1 x - vodní turistika

Potenciál cestovního ruchu, který existuje v různých složkách a různé intenzitě prakticky na celém území Olomouckého kraje (vyjma území vojenského újezdu Libavá), není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Největší potenciál se objevuje právě u lyžařské turistiky, kde lidé podnikají cesty do Jeseníků, kde je také využíváno lázeňství, rekreační pobyty a pěší turistika. Cykloturistika je pak využívána, díky rozsáhlým cyklostezkám, v rámci celého kraje. Hlavními důvody, proč nejsou využívány ostatní aktivity cestovního ruchu, pro které má kraj vhodné podmínky jsou: 

malá aktivita a nápaditost v sestavování programových nabídek



slabá podpora image území obou turistických regionů a budování značek



systém řízení kvality



neexistence regionální informační sítě



pouze omezené využívání marketingového mixu (produkt, cena, distribuce, propagace, kooperace)



nevyhovující struktura a kvalita některých ubytovacích zařízení.

(RNDr. MAREK, 2006-2008)

6.4 Čerpání finančních prostředků z POV Obce byly úspěšné v získávání finančních prostředků a celkem se jim podařilo získat podle údajů firmy SEAL, s.r.o. za sledované období necelých 111 mil. Kč. Nejúspěšnější obce získali až 1,9 mil. Kč., mezi ně patřily obce Majetín, Paseka, Bernartice. Hodnocení finanční úspěšnosti obcí podle okresů nejlépe dopadlo pro obce okresu Olomouc a Přerov, nejméně Jeseník. Při přepočtu na jednu obec získaly nejvíce obce v okrese Jeseník 500 tis. Kč, a nejhůře obce v okrese Prostějov 194 tis. Kč.

26

Na žádající obce dostali v průměru nejvíce financí na projekty obce v okrese Jeseník 705 tis. Kč, dále obce v okrese Olomouc 503 tis. Kč, Přerov 478 tis. Kč, Šumperk 461 tis. Kč a Prostějov 384 tis. Kč. Čerpání finančních prostředků z POV v letech 1998 -2003

1998

1999

2000

2001

2002

2003

celkem

Jeseník

2792

2674

1518

1652

1603

1754

11993

Olomouc

6716

6104

3890

3285

5881

6322

32198

Prostějov

3149

1572

3678

2801

4518

3072

18790

Přerov

5072

6079

6085

2819

4193

7305

31553

Šumperk

2919

3577

2448

1347

2015

3826

16132

20648

20006

17619

11904

18210

22279

110666

Olomoucký kraj

Čerpání finančních prostředků z POV za období 1998 - 2003

tis.Kč

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

(SEAL, s.r.o., 2004)

7 CYKLOTURISTIKA Za posledních 10 let prožila cykloturistika obrovský rozmach, jde především o tradici, kdy bylo hlavně dříve kolo používáno jako důležitý dopravní prostředek a zároveň bylo i zdrojem zábavy. V dnešní době je mnohem větší dostupnost kol a důležitá je také jejich neustále se vyvíjející technická úroveň, stále přibývá značených cyklistických tras a jde do značné míry i o módní záležitost. (ČEGAN a SKEŘIL, 2003)

27

Z širšího hlediska jde o pohyb v přírodě (ale i v městských podmínkách), se stanoveným cílem a odůvodněním, bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole. Další aspekty jsou shodné jako u ostatních druhů turistiky. Jde tedy o druh turistiky, při níž se k cestování využívá jízdní kolo. Jízdou na kole nenarušujeme životní prostředí, zároveň má pozitivní vliv na zdraví člověka a spojuje v sobě jednoduchost pěší turistiky s výhodami mototuristiky. Umožňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. Při provozování vynakládá účastník fyzickou námahu a v průběhu získává kulturní znalosti a odborně technické dovednosti. Můžeme používat různé druhy kol a s tím souvisí také rozdělení cykloturistiky do prostředí, kde ji budeme provozovat: 

silniční kola – pro cykloturistiku prováděnou po silnicích,



horská kola – speciálně upravená určená pro pohyb v terénu,



trekingová kola – mezistupeň mezi oběma předchozími, určená pro zpevněné komunikace, do terénu se příliš nehodí,



cite bike – pro městskou cykloturistiku. Základní kategorie:



rekreační cyklistika – forma cyklistika související se zdravotním aspektem této pohybové činnosti, která je úzce propojena s cykloturistikou. Je prováděna v mimoměstské, popřípadě příměstském prostředí,



hobby cyklistika – MTB sportovní jezdci (tzv. bikeři) výkonnostních ambic, nejkvalitnější přecházejí do registrované výkonnostní cyklistiky,



vlastní cykloturistika – jediná naplňuje tři základní složky turistiky – pohybovou, odborně technickou a poznávací. Do této kategorie spadá největší část populace a je vhodná pro všechny věkové i sociální skupiny. Je prováděna v mimoměstském i městském prostředí. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má za cíl obohatit turistické

zážitky návštěvníků. Nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádná další náklady obcím. Podporou cyklistiky se v různých oblastech služeb okolo cykloturistiky zajišťují pracovní místa. Mezi pozitiva můžeme bezvýhradně zařadit bezhlučnost a nulové emise a finanční i prostorovou nenáročnost. Cyklisté nemají problémy s hledáním parkovacích míst, s dopravními kolapsy a zácpami a navíc půlhodinová jízda na kole denně je dobrou prevencí proti civilizačním chorobám. Cyklistika se dělí z hlediska formálních kompetencí do oblasti obsluhy území (resort dopravy, ministerstvo dopravy) a oblasti cykloturistiky (resort místního rozvoje,

28

ministerstvo pro místní rozvoj). Plynulý pohyb cyklistů i cykloturistů je zajištěn propojením cyklistické infrastruktury a to formou městských sítí cyklostezek a regionálních sítí cyklotras. Městské cyklotrasy nás mohou dovézt bez problémů do historického jádra města, do příměstských rekreačních oblastí, na koupaliště apod. Rekreační cyklistika se projevuje ve formě mimoměstské a městské turistiky. Hlavním motivačním faktorem pro rozvoj cyklistiky a cykloturistiky se stává tendence ke zdravému životnímu stylu.

(HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007)

7.1 Historie cykloturistiky Vlastní počátky cykloturistiky, od poloviny 19. století, kopírují vlastní rozvoj cyklistiky a tvoří i jeho pokračování. Poté, co kolo bylo konstrukčně na takové výši, že majiteli poskytovalo určitý komfort, mohlo se začít používat k přepravě na větší vzdálenosti a tedy i k cykloturistice. Důležitými faktory bylo pořízení kola turistou a dostatek volného času, které byly původně limitujícími, ale postupem času se je podařilo odstranit. Roku 1883 byly položeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, která sdružovala 4 kluby s cca 150 členy. Hlavním cílem bylo rozšíření využití kola a organizace vyjížděk a výletů. Roku 1875 se v Chebu vyráběla kola značky Premiér a v roce 1923 byla zahájena výroba kol značky Tudor a Tripol v Rokycanech (od 1951 Favorit). Nejstarší sportovní časopis v Čechách – Cyklista byl založen roku 1884. Ve 20. století rozvoj zpomalily obě světové války. Po válce se cykloturistika stává formou aktivního odpočinku. Přesycenost a rozvoj motorové dopravy a nové trendy zdravého životního stylu znamenaly koncem minulého století znovuobjevení předností rekreace na kole. Významně napomohlo i zrekonstruování horského kola. V současnosti

je

cykloturistika

spíše chápána

jako nová, dynamicky

se rozvíjející forma cestovního ruchu a je brána jako součást šetrné ekologické formy turistiky. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007)

29

7.2 Mimoměstská cykloturistika Jedná se o turistiku, která je prováděna v přírodním prostředí, venkovských a regionálních lokalitách a obcích do cca 6 000 obyvatel. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) 7.2.1 Cyklotrasa Je vedena po pozemních komunikacích s dobrým a kvalitním silničním povrchem. Jsou značeny dopravními značkami, které byly zavedeny v roce 2001 a jejich hlavní funkcí je funkce dopravní. Cyklista během jízdy po cyklotrase je povinen dbát všech ustanovení a v žádném případě nevyužívá žádných výhod. Hlavním úkolem cyklotrasy je účelně spojovat místa, mezi nimiž se dá předpokládat cyklistická doprava, a to komunikacemi (vhodné pro jízdu na silničním kole). Může být vedena místy po cyklostezce, po vozovce nebo vyhrazeném pruhu pro jízdu. (http://www.cyklistikakrnov.com) 7.2.2 Cyklostezka Neboli stezka pro cyklisty, cyklistická stezka je pozemní komunikace, nebo její jízdní pás. Pro cyklisty jsou na cyklostezkách přesně vymezené prostory pohybu vodorovným a svislým dopravním značením – musí dodržovat přesně stanovená pravidla a respektovat dopravní značky. Cyklostezka je vždy vyznačena na svém začátku a konci. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu. Povinnost cyklisty využívat stezku nastává v okamžiku, pokud je vedena souběžně se silnicí. Mohou ji využívat i uživatelé kolečkových bruslí, lyží či chodci. (http://www.cyklistikakrnov.com) 7.2.3 Druhy cyklistických tras Dělení podle trasování, geografické polohy a převažujícího druhu cyklistické dopravy na: 

místní – nejvíce využívané pro dopravu v obcích, zejména pro každodenní cyklistiku a pro napojení na regionální trasy,

30



regionální - spojuje cíle mimo obec, pro jejich fungování je důležitá návaznost na síť místních cyklistických tras. Jsou dopravní (pro každodenní cyklistiku) a rekreační (pro rekreační cyklistiku),



dálkové (nadregionální) – spojují vzdálené cíle (Praha – Vídeň), slouží pro rekreaci a tomu odpovídá i vedení tras, výběr turisticky atraktivních cílů a vybavenost na trasách (ubytovny, servisy, mapy). Místní trasy dále dělíme na:



základní – tzn. Trasy ve městě, které spojují důležité cíle pro cyklistickou dopravu a vytvářejí základní síť cyklistických tras ve městě a může mít rastrový nebo radiální systém,



doplňkové – také cyklistické trasy ve městě, ale spojují méně významné cíle a to buď přímo nebo propojují síť základních cyklistických tras.

(http://www.cyklistikakrnov.com) 7.2.4 Slabé a silné stránky českých cyklotras a cykloturistiky Slabé stránky 

rychlé zakládání velkého množství cyklotras a tím absence doplňkové infrastruktury



málo cykloservisů



nedostatečný rozsah cyklostezek



neexistence propracovaného systému propagace cyklistické dopravy



nedostatečný podíl cyklistické dopravy ve veřejných rozpočtech



nedostatek pravidelných cyklistů



nedořešené vlastnické vztahy k pozemkům ve vztahu k cyklostezkám



vysoké částky základního cyklistického vybavení (přilby) pro děti



v případě nefunkčnosti integrální dopravy zvýšený pohyb motorových vozidel dopravující cyklisty na atraktivní cyklotrasy



nedostatečná nabídka doprovodných služeb podél cykloturistických tras (ubytování, stravovací a ostatní služby cestovního ruchu)



vliv na životní prostředí – možnost masové cykloturistiky ve vybraných oblastech (Šumava)



možnost rozporů mezi subjekty ČR a místním obyvatelstvem



nedostačující zajištění bezpečnosti uložení kol (odkládací stojany, klece apod.) 31

Silné stránky 

podpora cyklistické dopravy a cykloturistiky ČR v mezinárodních dohodách a smlouvách, politikách jednotlivých ministerských resortů



podpora cykloturistiky v krajích a městech – v programových prohlášeních, strategických rozvojových materiálech a územních plánech velkých územních celků, měst a obcí



zahrnutí cyklistické dopravy do nově rozpracovaných územních plánů měst a obcí



ochota zapojení většího množství partnerů (samosprávy, nadace a další) v procesu realizace Cyklostrategie



zapojení do mezinárodní spolupráce



cyklistika a cykloturistika je nejrozšířenější sportovní aktivitou pro volný čas



vyznačení více než 19 000 km cyklotras v ČR



dobrá internetová propagace cykloturistiky



příprava 235 projektů o celkových nákladech 1,025 miliardy Kč



existence pilotních programů mikroregionů CBC Phare a Programu obnovy venkova na podporu cykloturistiky

7.2.5 Příležitosti v cykloturistice 

podnikání v oblasti výroby jízdních kol , náhradních dílů, příslušenství



zapojení cyklodopravy do integrovaných dopravních systémů



snížení hlukové a emisní zátěže v obcích



rozšíření systému prevence bezpečnosti na pozemních komunikacích



zpřístupnění doposud opomíjených kulturních a přírodně zajímavých lokalit díky vybudovaným cyklistickým stezkám



možnost čerpání finančních prostředků z předstupních fondů EU



možnost využití polních cest při budování cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav



při výstavbě cyklostezek vytváření možností pro sportovní vyžití zdravotně postižených lidí



podpora propagace a marketingu cyklobusů



podpora cyklistiky jako formy dopravy do zaměstnání

(HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) 32

7.3 Městská cykloturistika Můžeme ji chápat jako způsob turistiky ve volných městských aglomeracích s více než 6 000 obyvateli, kde je jako dopravní prostředek využíváno kolo. Kromě cykloturistiky je silně zastoupena skupina cyklistů využívajících kolo jako prostředek pro dopravu do zaměstnání a zpět domů. Používá se i pro účely dopravení se na hřiště či koupaliště v městských nebo příměstských oblastech. Tyto činnosti se neřadí mezi cykloturistiku, ale z hlediska požadavků na charakter a vytváření cyklostezek jsou zájmy obou skupin stejné. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) 7.3.1 Vedení cyklotras Síť cyklotras by měla zabezpečovat spojení obytných městských území s významnými cíli cyklistů, jako jsou práce, školy, sportoviště, obchody, významné dopravní uzly a důležité je i propojení různých obytných částí. Obecně platí, že ve srovnání s trasou pro motorovou dopravu musí být cyklistická stejně rychlá. Při budování nových ulic by mělo být automaticky počítáno s místem pro cyklostezku (ideálně doplněn stromořadím). U příměstských rekreačních oblastí jsou trasy pro cyklisty a pěší turisty vzájemně odděleny pouze pokud je tu dostatečná šíře komunikace nebo pokud cyklisté pouze projíždí ke vzdálenému cíli. Ve většině případů je ponechán smíšený provoz – cyklisté tak omezují svoji rychlost a je zvýšena bezpečnost. Mimo zastavěné oblasti, kde jsou hlavními nositeli cyklotras obslužné komunikace, respektive na ně navazující polní a lesní cesty, je minimální intenzita motorové dopravy, bezpečnost je dostačující a tudíž není potřeba oddělovat cyklisty od motorové dopravy. Důležitá je vybavenost trasy – úschovny kol, stojany na kola, informační tabule, odpočívadla, dále také služby jako cykloprodejny, cykloopravny a certifikovaná zařízení Cyklisté vítáni. Výsledkem by měla být ucelená a přehledná síť cyklotras, která bude pokrývat rovnoměrně celé město, trasy nebudou přerušovány chybějícími nebo špatně sjízdnými úseky a bude tu minimální množství křižovatek a překážek. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007)

33

7.3.2 Cyklostezky dle jejich hlavní funkce Základní trasy – vysoký stupeň upřednostnění cyklistů, s důrazem na atraktivnost prostředí, přímost, bezpečnost, minimalizace kolizních míst, doprovodnou vybavenost, měly by na sebe navázat cyklisty ze širokého okolí cestujících za prací i za rekreací. Doplňkové trasy – propojení vzdálenějších cílů cest, s důrazem na přímost, bezpečnost, spíše k jednoúčelovému použití – cesty do zaměstnání nebo za rekreací. Místní trasy – úseky napojující lokální cíle cest, respektive zpřístupňující základní a doplňkové trasy. Hlavním kritériem je bezpečnost. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) 7.3.3 Parkovací místa pro cyklisty a jejich budování Důležitou součástí rozvoje městské cyklistické dopravy je nabídka parkovacích míst. Vědomí, že existují zabezpečená parkovací místa v budovách magistrátů, ve státních institucích, ve školách a v centru města, na nádražích a v atraktivních lokalitách, posilují vědomí možnosti využití kola. Parkovací místo musí splňovat tyto požadavky: 

být co nejblíže cesty



mít dostatek stojanů



mít jednoduchou, ale zároveň spolehlivou konstrukci



kvalitně technicky zabezpečeno proti krádeži kola



být uzamykatelné



být jasně označené



svou konstrukcí nesmí ničit konstrukci kola



ležet na atraktivním místě



chránit kolo před deštěm

Doporučení na počet parkovacích míst dle lokality: 

obchody a obchodní centra: 4-8 míst na 1 000m2 obchodní plochy



kanceláře: 1-4 místa na 1 000m2 kancelářských ploch



vzdělávací zařízení: 30-80 míst na 1 000 studentů



sportovní zařízení: 20-40 míst na 1 000 návštěvníků



nemocnice: 20-50 míst na 1 000 lůžek



parky, koupaliště: 10-35 míst ba 1 000 uživatelů

(HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) 34

7.3.4 Systémy půjčoven kol – CityBike Jde o systém půjčoven městských kol, který by měl být zaměřen především na dopravní uzly městské hromadné dopravy a integrovaného dopravního systému. V případě měst je možné uvažovat i o jeho umístění ve sféře služeb (hotely a ubytovací zařízení), turismu, a také ve školství při přesunech studentů mezi jednotlivými fakultami nebo mezi kolejemi a školou (vysokoškolské kampusy). Systém CityBike je rozšířen po celé západní Evropě, zejména v Holandku, Rakousku, Německu a ve Francii. Nejvýznamnější důvody pro budování CityBike jsou dostupnost a spolehlivost. Autům a MHD konkuruje zejména díky svým nízkým pořizovacím nákladům a provozním podmínkám. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007) V České republice se zatím systém neuchytil, ale může se to rychle změnit díky pozitivům plynoucích ze zahraničí. V poslední době se hodně rozvíjel obchod s nabídkou moderních městských, nákladních, skládacích, retro kol a elektrokol. I to může být podnětem pro další rozvoj cyklistiky v ČR. (http://www.citybikes.cz/) 7.3.5 Financování cyklistické dopravy ve městech ČR Nejvíce na cyklistickou dopravu v České republice přispívají města Brno, Ostrava, Pardubice a naopak nejméně Břeclav a Hradec Králové (ale v minulosti tu byla věnována velká pozornost cyklistickým stezkám). Nejvíce vybudovaných stezek mají v Ostravě a v Pardubicích a to 23 km obě. Specifickou oblast tvoří naše největší města Praha a Brno. V současnosti dosahuje podíl cyklistů na celkové dělbě přepravní práce 1-2%, což je ve srovnání s jinými evropskými městy zanedbatelný podíl. Systematickou podporou by se měl tento podíl zvýšit minimálně na 5%. Města jsou ochotna se finančně spolupodílet na rozvoji cyklistické infrastruktury i výraznou částkou pokud má město šanci získat dotaci z různých fondů. To se děje například v Liberci, Ústí nad Labem a v Prostějově. Podle průzkumů finanční podpory cyklistické dopravy v českých městech ukazují, že reliéf krajiny není rozhodující. Města Ústí nad Labem, Liberec, Jihlava či Žďár nad Sázavou investují stejně velký objem prostředků jako typicky cyklistická města Olomouc či České Budějovice. Nejvýznamnější je program Státní fond dopravní infrastruktury. V roce 2001 byla dotace 12,1 mil. Kč (bylo podáno 53 projektů, které dohromady žádaly o 76,7 mil. Kč), 2002 to bylo už 38 mil. Kč (podáno 60 projektů, dohromady žádaly 138,5 mil. Kč) 35

a v roce 2003 byla tato dotace 60,0 mil. Kč. Další je možnost Program rozvoje venkova, který poskytl v roce 2001 24,3 mil. Kč a to na akce spojené s podporou cyklistické dopravy. Nepřímo lze podpořit rozvoj cest pro cyklistickou dopravu v rámci pozemkových úprav, v rámci protipovodňových opatření nebo při rekonstrukci železničních koridorů. Za období 1995 – 2001 byl podíl investic do cyklistických stezek z celkového rozpočtu dopravy ČR 56,7 mil. Kč a do ostatních druhů dopravy 343,3 mil. Kč. (HŘEBÍČKOVÁ a ONDRÁČEK, 2007)

8 CYKLOTRASY 8.1 Vybrané cyklotrasy v regionu Jeseník Moravská stezka – část Jeseníky Trasa: Mikulovice – Jeseník – Lipová-lázně – Horní Lipová – Ramzová – Hanušovice – Ruda nad Moravou – Bludov – Leština – Mohelnice Celková délka trasy je 99,3 km. Od hraničního přechodu Mikulovice až do Jesníku vede trasa po místních a polních asfaltových cestách. V obci Písečná se mění číslování trasy z 54 na 53. Projedete městem Jeseník a pokračujete směrem k rozcestí Bobrovník (v úseku méně kvalitní polní cesta). Po místních asfaltových komunikacích dojedete do Lipové-lázní. Následuje táhlé stoupání po silnici II. třídy (vyšší intenzita automobilové dopravy) do Horní Lipové. Odtud budete pokračovat po silnici II. třídy (vyšší intenzita automobilové dopravy) až na Ramzovou a dále do Ostružné (horší polní cesta). V Hanušovicích se mění číslování trasy z 53 na 51. Z Hanušovic jedete po silnici II. třídy podél řeky Moravy. V úseku Bohdíkov – Alojzov pokračujete po místních komunikacích do Rudy nad Moravou, po místních asfaltových komunikacích a silnici III. třídy jedete směrem na Bartoňov a Bohutín až do Bludova. V Bludově projedete 500 m úsek po silnici I. třídy. Po silnici III. a II. třídy následuje Sudkov, Postřelmov, Lesnice, Leština a Vitošov. Z Vitošova pojedete do Hrabové, kde odbočíte na Bohuslavice a Třeštinu. Po levé straně minete vodní plochu Moravičanského jezera a dojedete na okraj Mohelnice. Celý úsek od Vitošova vede po silnicích III. a II. třídy s velmi malou intenzitou dopravy, frekventovaný je pouze úsek Třeština – Mohelnice.

36

Vybrané turistické cíle na trase: • Česká Ves – muzeum • Jeseník – centrum regionu • Lipová-lázně • nádraží Horní Lipová – muzeum slezského semeringu • Ramzová – skicentrum • Branná – hrad, kostel • Hanušovice – pivovar • Bludov – lázně • Mohelnice – kostel, historické centrum • Moravičanské jezero – přírodní rezervace

Čarodějnická cyklotrasa Tematická naučná cyklotrasa vás provede po místech spjatých s čarodějnickými procesy, které se na Jesenicku a Šumpersku v 17. století odehrávaly. Trasa se skládá z celkem dvaceti „zastavení“, na kterých jsou umístěny pamětní desky nebo pomníčky, které připomínají události, jež se zde odehrály, a zároveň slouží k uctění památky nevinných obětí čarodějnických procesů. Pro snazší orientaci jsou na silničních značkách umístěna loga v podobě čarodějnice na kole. Délka celé trasy: 138 km, Mohelnice - Zlaté Hory Šumperská část trasy: Červenohorské sedlo – Mohelnice, 91 km Jesenická část trasy: Červenohorské sedlo – Zlaté Hory, 47 km Čarodějnickou cyklotrasu je možné projet celou, jedná se však o poměrně náročnou záležitost, protože trasa vede horskými cestami přes Hrubý Jeseník. Zájemci mohou projet trasu částečně, nebo navštívit jen některá místa. Vybrané turistické cíle na trase: • Mírov – hrad • Šumperk – historické jádro města (možnost rozhledu z radniční věže a procházky historickým jádrem města s průvodcem), Sattlerův dům, dům rodiny Peschkeových, kostel sv. Jana Křtitele • Velké Losiny – lázně, ruční papírna, zámek • Maršíkov – dřevěný kostel archanděla Michaela • Sobotín – kostel sv. Vavřince

37

• Červenohorské sedlo • Údolí Bělé pod Pradědem • Jeseník – Priessnitzovy léčebné lázně, rozhledna Zlatý chlum • Rejvíz – Velké mechové jezírko

Dokola kolem Pradědu Oblast Hrubý Jeseník Trasa: Červenohorské sedlo – Petrovka – Švýcárna – Praděd – Karlova Studánka – Vidly – Videlský kříž – Červenohorské sedlo Délka trasy je asi 43,5 km. Atraktivní náročná horská trasa s dalekými výhledy ve vrcholových částech Hrubého Jeseníku. Převážně asfaltový, popř. šotolinový povrch. Vhodné pro trekingová a horská kola, pro silniční kola obtížnější úseky Petrovka – Švýcárna, Pekárka – Červenohorské sedlo (možno objet po silnici). Velké převýšení. Vybrané turistické cíle na trase: • Švýcárna - turistická chata • Praděd - nejvyšší hora Jeseníků, vysílač • Ovčárna - turistická chata • Karlova Studánka – lázně (Cyklotrasy v Jeseníkách, 2012)

8.2 Vybrané cyklotrasy v regionu Střední Morava Moravská stezka – část Střední Morava Moravská stezka směřuje z Jeseníků až na jižní Moravu. Hanácké území protíná v délce 82 kilometrů, spojuje zde Mohelnici, Litovel, Olomouc, Tovačov a Kroměříž a její podstatná část vede překrásnou přírodou Litovelského Pomoraví. V první části cesty projedete romantickou krajinou tvořenou nedotčenými lužními lesy a zastavíte se na několika velmi zajímavých lokalitách. V Moravičanech stojí za vidění nádherně a bohatě zdobený kostel s křížovým půdorysem, v nedalekých Nových Mlýnech mají unikátní vodní elektrárnu z konce 19. století a v Nových Zámcích najdete lovecký zámeček Lichtenštejnů (nepřístupný pro veřejnost) či nevšední malé kamenné stavby lichtenštejnského panství. Litovel a Olomouc jsou možností pro delší zastávku 38

a podrobnou prohlídku. Dále trasa pokračuje do Tovačova, města s krásným zámkem a obklopeného rybníky, u kterých hnízdí spousta vzácných ptáků. Odtud pojedete přes Chropyni do Kroměříže, kdysi honosné rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Po stopách vodní a větrné energie Cyklotrasa propojuje místa existujících i již neexistujících mlýnů na Hranicku. Místa vodních a větrných mlýnů jsou označena informačními tabulemi. Na trase jsou poskytovány turistické služby (informace, ubytování, stravování). Cyklotrasa je rozdělena na 3 okruhy: Oblast Hranicko - okruh č. 3.1 Trasa: Hranice – Boňkov – Potštát – Kyžlířov – Boňkov - Jindřichov vyhlídka – Střítež – Hranice Je udávána délka trasy 44 km. Oblast Hranicko - okruh č. 3.2 Trasa: Hranice – Olšovec – Partutovice – Střítež – Jindřichov – Nejdek – Bělotín – Polom – Heřmanice – Hranické Loučky – Špičky – Hranice Délka trasy 42 km. Oblast Hranicko - okruh č. 3.3 Trasa: Hranice – Ústí – Skalička – Zámrsky – Němetice – Hustopeče – Poruba – Palačov – Starojická Lhota – Dub – Heřmanice – Hranické Loučky – Špičky - Hranice Nejkratší okruh s délkou trasy 39,5 km. Vybrané turistické cíle na trase: • větrné a vodní mlýny • Potštát – Puchart (zřícenina) • Skalní město • Bělotín – kostel sv. Jiří • Polomské rybníky

Za dobrodružstvím malého tvarůžka Oblast Litovelsko Trasa: Litovel – Nové Zámky – Mladeč – Měník – Bílá Lhota – Podolí – Bouzov – Jeřmaň – Loštice – Moravičany – Nové Mlýny – Nový Dvůr – Červenka – Litovel Naměřená délka trasy je 46,5 km. 39

Náročnější trasa s výrazným převýšením vede po lesních cestách a vedlejších silnicích. V průběhu této trasy dopřejete požitek většině smyslových orgánů. Váš zrak upoutají hrad Bouzov nebo zámek v Nových Zámcích, Arboretum v Bílé Lhotě či řada jeskyní. Chuť a čich omámí olomoucké tvarůžky ve výrobně v Lošticích. Není pochyb o tom, že vás tato trasa plnohodnotně nasytí. Vybrané turistické cíle na trase: • Litovel, Nové Zámky – zámecký areál • Třesín – naučná stezka • Bílá Lhota – arboretum, dančí farma • Bouzov – hrad, galerie v podhradí, minikáry • Loštice – Muzeum olomouckých tvarůžků, Pamětní síň Adolfa Kašpara • Nové Mlýny – vodní elektrárna (Cyklotrasy na Střední Moravě, 2012)

Olomouc na kole Jedná se o projížďky s průvodcem, které se konají v období květen – září vždy v úterý, čtvrtek a sobotu. Konají se za každého počasí. Probíhají v českém jazyce, ale pro cizince jsou k dispozici tištěné texty v angličtině, němčině a polštině. Je možné zajistit i průvodce se znalostí angličtiny nebo dalších standardních evropských jazyků za příplatek 300 Kč na skupinu. Start i cíl je u sídla cestovní kanceláře PEŘEJ tour, která tuhle projížďku zajišťuje. Probíhá buď projížďka trasy A, která začíná v 10:30 h nebo trasy B v 16:30 h. Trasy vedou po nejkrásnějších místech Olomouce. Často se dozvíte pikantní příběhy z historie i z osudů lidí. Takových zastávek je v průběhu cesty až 20. U delší trasy (trasa A) projížďka zahrnuje i zastávku v typické místní hospodě,

kde můžete ochutnat

speciality i výborné pivo. Trasy vedou převážně po cyklostezkách a méně frekventovaných ulicích.. Trasa A trvá asi 4 hodiny a je dlouhá 18 km. Kratší trasa B je dlouhá 9 km a trvá asi 4 hodiny. Trasy nejsou náročné a jsou vedeny po rovině, takže je mohou absolvovat i ti, kteří na kole pravidelně nejezdí i děti ve věku 8 – 12 let, pokud ovládají jízdu na kole, ale vždy v doprovodu dospělých osob. Na projížďku se musí předem objednat v kanceláři CK Peřej tours nebo v IC města Olomouce nebo pomocí rezervačního systému na www.olomoucbiketour.cz. Počet zájemců musí být minimálně 4 a maximálně 15.

40

Ceník trasa A

trasa B

Děti 8 –12 let

130 Kč

90 Kč

Studenti

150 Kč

110 Kč

Dospělí

190 Kč

140 Kč

Děti 8 –12 let s vlastním kolem

90 Kč

50 Kč

Dospělá osoba s vlastním kolem

130 Kč

90 Kč

Cena zahrnuje zapůjčení kola (lze si vzít i vlastní a v tom případě není potřeba dopředu skládat zálohu), průvodce, reflexní vestu, děti do 15ti let přilbu. Co všechno na trase uvidíte: • Olomoucké parky (Bezručovy, Smetanovy, Čechovy sady) • Přemyslovský hrad (Dóm sv. Václava) – Národní kulturní památka • Klášterní Hradisko – Národní kulturní památka • Naučná stezka Černovírské slatiniště (pouze trasa A) • Poutní místo Sv. Kopeček (pouze trasa A) • Barokní kašny a sloupy – Národní kulturní památka • Sloup Nejsvětější Trojice – památka UNESCO • Chrám sv. Mořice – Národní kulturní památka • Radnici s orlojem (Olomouc na kole s průvodcem, 2012)

8.3 Půjčovny kol ČD v Olomouckém kraji Ceník půjčovného: 

jednodenní nájemné ... 160 Kč



jednodenní nájemné pro držitele In-karty ... 120 Kč



polodenní nájemné (platí od 13:00 hodin do jedné hodiny po začátku stanovené otevírací doby následujícího dne) ... 120 Kč 41



polodenní nájemné pro držitele In-karty (platí od 13:00 hodin do jedné hodiny po začátku stanovené otevírací doby následujícího dne) ... 90 Kč



kauce za kolo (nutno zaplatit v hotovosti) ... 1000 Kč



kauce skupinová za 2 - 5 kol (nutno zaplatit v hotovosti) ... 2000 Kč

Půjčovny kol a vratné stanice Stanice

Otevírací doba

Kontakt osobní pokladna

Olomouc hl.n.

1. 4. - 31. 10. 2012

tel.: 972 742 322

denně 7:00 - 19:00

nebo 606 871 543 e-mail: [email protected]

Prostějov hl.n.

pouze pro vrácení kol

osobní pokladna

denně 7:00 - 16:30

tel.: 972 731 130

Tratě s bezplatnou přepravou vypůjčených kol: 

trať 270 v úseku Olomouc hl.n. - Červenka



trať 271 v úseku Prostějov hl.n. - Dzdel



trať 273 v úseku Prostějov hl.n. - Červenka



trať 275 v úseku Olomouc hl.n. - Senice na Hané



trať 301 v úseku Olomouc hl.n. - Prostějov hl.n.



trať 310 v úseku Olomouc hl.n. - Moravský Beroun

(http://www.cd.cz/)

8.4 Vybrané objekty v rámci venkovské turistiky Apartmán Pod Koberštejnem Apartmán, který je nabízen k pronájmu se samostatným vchodem (2 třílůžkové ložnice), se nachází na samotě v blízkosti značené turistické a v zimě udržované běžkařské trasy. Les je vzdálený asi 15 metrů a řeka 30 metrů. Místo, respektive apartmán, se nachází přímo pod zříceninou hradu Koberštejn, v atraktivní lokalitě Rejvíz. Kousek za domem je poutní místo zasvěcené Panně Marii Lurdské (Lourdes Grotte), obnovené v roce 2006. V objektu bydlí majitel s rodinou. 42

Bezprostřední okolí chaty je ideální pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky, houbaření, sběr borůvek - Rejvíz je vyhlášeným místem pro houbaře a borůvkáře, první "místečka" jsou cca 100 metrů od domu. Objekt je vhodný pro pobyty s dětmi - vysoký standard interiéru, bezpečné a klidné okolí, volný přístup do přírody, možnost zapůjčení postýlky, dětské židličky atd. . Dětem jsou k dispozici venkovní houpačky, šplhací hrádek se skluzavkou a velká trampolína a ochrannou sítí. Hostům je k dispozici wifi připojení na internet. Po domluvě je hostům k dispozici sauna (v objektu), běžky a kola k zapůjčení, možnost koupit si orginální místní keramiku. Díky znalostem rodiny, které objekt patří, vám doporučí nejlepší cykloturistické trasy i trasy pro běžky. Dříve zde rodina chovala i koně, ale kvůli vysokým nákladům a nedostatku času musela od chovu upustit. Apartmán s plochou se skládá ze dvou třílůžkových ložnic, dobře vybavenou kuchyní (lednice, mikrovlnná trouba, nádobí, ...) a jídelním koutem, koupelnou s WC, samostatnou vstupní chodbou. Apartmán je vybaven TV se satelitem, k dispozici je místnost pro uložení kol a lyží, venkovní zahrada s ohništěm, možnost parkování.

Ceny: Pro pronájem na 3 noci a více

Při pronájmu kratším než 3 noci:

Termín

Apartmán/noc

Termín

Apartmán/noc

3.1.-31.3.

1400,-

3.1.-31.3.

1500,-

1.4.-15.6.

1200,-

1.4.-15.6.

1300,-

16.6.-15.9. 1300,-

16.6.-15.9. 1400,-

16.9.-

16.9.-

15.12. 16.12.27.12.

1200,-

1600,-

28.12.-2.1. 2200,-*

15.12. 16.12.27.12.

1300,-

1800,-

28.12.-2.1. -

Maximálně 6 osob. *Silvestrovský týden – pronájem minimálně na 4 noci. K ceně je účtován turistický ubytovací poplatek 19,- Kč/osoba a noc.

43

Pobyt psa nebo kočky je 50,- Kč/noc, drobní přátelé jako papoušek, králík nebo morče v kleci zdarma. Půjčovna kol a běžek Léto: - horská a trekingová kola různých velikostí vč. dětských, po dohodě možnost zapůjčení vozíku za kolo pro děti, - doporučení optimálních cyklotras Horská kola - půjčovné

1 den

2 dny

3 dny

Kolo dětské horské (omezeně)

150 Kč

250 Kč

400 Kč

Kolo dospělé horské/trekingové

250 Kč

450 Kč

650 Kč

Výpůjčka na delší dobu dohodou.

Zima: - běžecké komplety i samostatné lyže, hole a boty, - doporučení optimálních tras na běžky

Běžky - půjčovné

1 den

2 dny

3 dny

Komplet běžky, hole, boty

200 Kč

350 Kč

500 Kč

Běžky, hole

150 Kč

250 Kč

400 Kč

Boty

100 Kč

150 Kč

250 Kč

Výpůjčka na delší dobu dohodou. Kola a běžky k vypůjčení je vhodné rezervovat předem, nejlépe již při objednávce ubytování. (http://www.podkoberstejnem.cz/) Stáj Arka Stáj se nachází ve Lhotě u Konice ležící v hornaté části okresu Prostějov, na Drahanské vysočině ve výšce 550 metrů nad mořem. Okolní krajina je tvořena lesy, loukami a pastvinami. Stáj ARKA byla založena v červnu 1992 a současně vznikl i jezdecký klub. Nabízí svezení na koni pro děti i dospělé, výukové hodiny jízdy a nebo vyjížďky do terénu. Pořádají i rekreační pobyty pro děti, pro dospělé a pro rodiče dětmi. 44

Koně: HOBBY Český teplokrevník, hnědka. Hříbata: 2002 Iris po Ibišek, BARČA Český teplokrevník, bělka. Hříbata: 2002 Čadar po Corzár 2009 Celesta po hřebci Celer 2010 Beryl po Beethowen.

MATYLDA Fjordhucul, plavka, pony sekce B. Hříbata: 2006 Julius Caesar

CHANTAL Slovenský teplokrevník , ryzka se odznaky. Hříbata: 2010 Quinn po Quirado 2011 Atilla po Dorman du Puy CHÁRON Český teplokrevník, hnědák. Jezdecký klub Arka je jeho pátým majitelem. Dostal se k nim darem od předchozí majitelky.

CASIO Anglický plnokrevník, hnědák. Soukromý kůň, je u ve stáji v nájmu, zasloužil by si stálého jezdce, který by si ho koupil nebo alespoň pronajal.

BERYL Český teplokrevník, hnědák, valach. Chovatel a majitel: Jana Mikešová

45

LARKA Český teplokrevník, tmavá hnědka. Chovatel a majitel:

Jana Mikešová

TRIÁDA CS, hnědka. Majitel:

Ing. F. Cinek

FEŠÁK VIKI Sportovní pony, sekce B. Chovatel:

Vymětalíkovi Pavla a Václav, Vrchoslavice

Majitel:

Jezdecký klub ARKA Lhota u Konice

ŠEJNA Shagya arab, bělka. Chovatel:

Jana Giliková, Opava

Majitel:

ing.Pavlína Glodeková, Horní Štěpánov

Ubytování: Na chalupě : Cena 120,- Kč za noc a osobu. V zimě 135,-Kč. Ubytování na chalupě je možné ve dvojlůžkovém nebo čtyřlůžkovém pokoji. K dispozici je společné WC, sprcha a kuchyně. Vlastní stan: můžete si postavit kdekoli v areálu - po domluvě, ohniště k dispozici, sprcha po dohodě. 50,- Kč na den. Stravování: 1) individuální – možnost vaření z vlastních zásob na chalupě (pouze pro ubytované) 2)

polopenze – 105,-Kč/den ( snídaně a teplá večeře )

3)

plná penze – 180,-Kč/den

46

Ceník 2013 Zákazník

Rekreační svezení na koni, povození dětí

Stáje Člen

ARKA

klubu

Vodění na jízdárně

15 minut 100,-Kč

zdarma

Vycházka na koni s pěším doprovodem - vodičem koně

30 minut 200,-Kč

zdarma

Ježdění pro začátečníky krokování koní, svezení

zdarma

Výuka jízdy na lonži

15 minut 200,- Kč

90,- Kč

Ježdění na madlech, voltýžní cviky

15 minut 200,- Kč

90,- Kč 170,-

Výuka na jízdárně ve skupině - jezdecká hodina pro začátečníky 45 minut 250,-Kč

Kč

Jezdecká půlhodina

80,- Kč

20 minut 130,- Kč

200,Individuální hodina jízdy pro začátečníky

45 minut 350,-Kč

Kč

Ježdění pro pokročilé krokování koní, svezení

zdarma 170.-

Ježdění ve skupině

45 minut 250,-Kč

Kč 200,-

Speciální hodina pro pokročilé jezdce

60 minut 400,- Kč

Kč

Rekreační vyjížďka

3-5 km

200,-Kč

zdarma

Velká vyjížďka

6-10 km

300,-Kč

zdarma

Vyjížďky

12

nebo

20 jízd za 1.500,-

Jezdecká permanentka

10 jízd

2.000.-Kč

Kč

Ustájení koní V ceně ustájení je zahrnuto krmení a ošetřování koní, výběh, pastva. - Odstávče a roček ve volném ustájení po dobu pastevního období (duben - říjen) - 2.000,- Kč/ měsíc - Cena za box pro koně bez rozdílu věku

- 3.500,- Kč/ měsíc

- Klisna s hříbětem do odstavu

- 4.500,- Kč/měsíc

- Provozní kůň, kůň člena klubu

- 3.000,- Kč/měsíc

- Jednodenní ustájení koně

- 160,- Kč/den 47

Týdenní pobyty a kurzy 2013 Stáj má v současné době 13 koní, z toho 6 koní jezdeckých. Koně jsou různí, temperamentní i flegmatičtí a jezdcům se přidělují podle jejich jezdecké zdatnosti. Nabídka tří typů pobytů: Ceny pobytů jsou vypočítány při ubytování na chalupě, při ubytování v soukromí se platí za dvojlůžkový pokoj na den - 500,-Kč, na chalupě 120,-Kč za lůžko/noc. (letní ceny) REKREAČNÍ POBYT U KONÍ Je určen pro ty, kteří nemají zájem o sportovní ježdění, ale chtějí se o koně starat, česat je, zaplétat jim hřívy, fotografovat je nebo kreslit na pastvinách, případně pomáhat ve stáji. Také pro ty, kterým jejich fyzická kondice neumožňuje trénink na koni nebo intenzivní výuku jízdy. Pobyt je vhodný také pro seniory nebo pro ty, kteří doprovázejí sportující dítě nebo partnera. Volný čas můžete trávit vycházkami, sběrem lesních plodů a hub nebo výlety po okolí. Cena rekreačního pobytu bez stravy............1.320,- Kč (600,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování na týden) S polopenzí.....................................................1.950,- Kč (600,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování + 630,- Kč polopenze) S plnou penzí..................................................2.400,- Kč (600,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování +1.080,- Kč plná penze) JEZDECKÝ POBYT U KONÍ Je určen pro sportovně založené jedince, ať už se jedná o začátečníka nebo pokročilého jezdce. Jezdí se dvakrát denně, výukové hodiny jsou fyzicky náročné zejména pro ty, kteří s jezdectvím začínají. Cena tohoto pobytu bez stravy....................... 3.220,- Kč. (ježdění 2.500,- Kč + 720,Kč ubytování) S polopenzí............................................................. 3.850,- Kč (2.500,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování + 630,- Kč polopenze) S plnou penzí.......................................................... 4.300,- Kč (2.500,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování +1.080,- Kč plná penze) 48

VÝJÍŽĎKOVÝ POBYT - pouze pro ty, kteří umějí ovládat koně Cena tohoto pobytu bez stravy....................... 2.820,- Kč. (ježdění 2.100,- Kč + 720,Kč ubytování) S polopenzí............................................................. 3.450,- Kč (2.100,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování + 630,- Kč polopenze) S plnou penzí.......................................................... 3.900,- Kč (2.100,- Kč ježdění + 720,- Kč ubytování +1.080,- Kč plná penze) (http://www.stajarka.info/index.htm)

9 SWOT ANALÝZA OLOMOUCKÉHO KRAJE Silné stránky 

rozdělení kraje na produkční oblast -

vhodné podmínky pro tradiční

zemědělskou produkci (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov) a oblast s méně příznivými podmínkami pro zemědělství a s vysokým podílem lesů (Šumperk, Jeseník) 

tradiční obilnářská oblast – vysoké výnosy, produkce ovoce, cukrovky, chmele (po Žatecku druhá nejdůležitější oblast Tršická)



v oblasti Jeseníků jedna z největších koncentrací ekologických farmářů (kraj má nadprůměrný podíl půdy v ekologickém zemědělství)



existence ekologických zpracovatelů v kraji



v kraji sídlo Svazu ekologických zemědělců – PRO-BIO



v kraji sídlo dvou výzkumných ústavů – VÚCHS Rapotín a Agritec Šumperk



vysoký podíl krajinářsky, biologicky i ekologicky hodnotných a chráněných oblastí



bohaté zdroje povrchových a podzemních vod



Jesenicko – významná těžba kamene



vhodná

velikostní

struktura

zemědělských podniků z hlediska

rozvoje

produktivity a konkurenceschopnosti zemědělství 

existence zpracovatelského průmyslu pro zemědělské komodity



dobrý potenciál lidských zdrojů



přírodní a kulturně historický potenciál pro rozvoj nabídky cestovního ruchu 49



koncepční aktivity v rozvoji cyklodopravy



hustá síť zemědělského školství



silná stavovská zemědělská organizace- Agrární komora ČR (sídlo v kraji)



relativní

dobré

parametry

životního

prostředí

–

podprůměrné

emise

znečišťujících látek 

existence 37 mikroregionů a 3 funkčních místních akčních skupin



oblast Hané – uchování tradiční lidové kultury, silná vazba obyvatel k území



rozsáhlé kulturně-historické bohatství rozmanitého charakteru, folklórní tradice



dostatek lokalit pro rekreační účely a rozvoj cestovního ruchu

Slabé stránky 

nejnižší podíl HDP/obyvatele



nejnižší průměrná mzda



vysoká nezaměstnanost a to i pro jednotlivé rizikové skupiny – nezaměstnanost mladé a starší populace (u některých obcí nezaměstnanost přerůstá 20 % i 30 %)



zvyšující se věková struktura obyvatel na venkově



nízká mobilita pracovní síly



vylidňování venkova v příhraničí



nedostatek kapitálu v zemědělství, ve venkovské ekonomice a u obcí



velký rozdíl v rentabilitě podniků vyplývající z rozdílných přírodních podmínek



zastaralé technické vybavení zemědělských podniků a jeho pomalá obměna



vysoký podíl orné půdy na zemědělském půdním fondu a tím vysoké riziko eroze půdy (Olomouc, Přerov, Prostějov)



nízká propagace regionálních produktů a bioproduktů



klesající stavy skotu – v rozporu s podporovaným zvyšováním zatravnění



nízká návštěvnost kraje – nízké lůžkové kapacity (nerovnoměrné rozložení nabídky), nedostatečná nabídka ucelených produktů cestovního ruchu



malé zapojení zemědělců do cestovního ruchu (tzv. agroturistika)



Jesenicko a Šumpersko – špatná dopravní dostupnost



severní část regionu – vysoké náklady na zimní údržbu silnic



zanedbanost místních a účelových komunikací



vyšší stupeň poškozených lesů 50



nedostatek pracovních příležitostí na venkově mimo zemědělství



nedostatečný rozsah a nutné vysoké náklady do kanalizací a čistících zařízení a rozvoje vodovodní sítě



neodhlučněné vysoce frekventované hlavní dopravní tahy



chátrání nevyužívaných zemědělských i nezemědělských objektů



nedostatečné daňové příjmy obcí



nedostatek financí na údržbu stávajících sportovních a kulturních zařízení



nedostatek financí potřebných na investiční záměry obcí



nízký počet soukromých podnikatelů – drobné řemeslné podnikání, zejména v oblasti služeb, je málo rozvinuté. Iniciativa obyvatel pro tento způsob obživy je nízká



nízký podíl obnovitelných zdrojů energie

Příležitosti

 tržní potenciál pro bio-produkty  využití zemědělské a i lesní půdy pro mimoprodukční funkce  využití přírodního potenciálu pro rozvoj alternativních forem zemědělství a venkovské turistiky zvýšení využívání alternativních zdrojů energie, zejména využití biomasy

 podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách

 přeshraniční regionální spolupráce s Polskem  využívání dotačních titulů – POV, INTERREG, SROP, OP, apod.  rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny, celospolečenské vědomí udržitelného rozvoje venkova

 realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny a zvýšení její ekologické stability

 využití Agrární komory, Krajského informačního střediska a RARSM k poradenství, školení, přenosu informací a přípravy projektů

 zlepšení

dopravní

dostupnosti

Jesenicka

realizováním

tunelu

pod Červenohorským sedlem

 využití objektů opuštěných zemědělských usedlostí – např. rozvoj agroturistiky 51

 zřízení nových informačních a poradenských center  podpora zaměřená na zlepšení koordinace a spolupráce obcí – v rámci svazků podporovat vzdělávání, kulturu, sport apod.

 podpora informovanosti obcí a občanů – internet a datové sítě  zlepšení životního prostředí – budování kanalizací a ČOV  stanovení limitů v územních plánech pro rozvoj zemědělských aktivit zaměřených na změnu struktury zemědělské výroby (zalesněním, založením porostů RRD).

Ohrožení 

nedostatečná atraktivita zemědělství pro mladé a kvalifikované lidi



dodávání levných potravin z Polska



další marginalizace okrajových oblastí, odklon od hospodaření v těchto oblastech a tím snižování zaměstnanosti



další zvyšování nezaměstnanosti přechodem na extenzivní formy hospodaření



legislativní překážky pro rozvoj podnikání, složitá administrativa



zvýšené výskyty extrémních klimatických jevů (záplavy, vodní eroze)



nevhodné obhospodařování půd a tím zvyšující se riziko eroze



velké množství místních komunikací a nedostatek financí na jejich rekonstrukce



nepříznivý dopad na životní prostředí realizace kanálu Odra-Labe-Dunaj



chátrání hospodářských budov a zemědělských objektů z důvodu nedostatku financí



nezískání finanční podpory na realizaci připravených projektů z fondů ČR a EU



malý zájem občanů o podnikání ve službách



nezájem nebo neschopnost rekvalifikace nezaměstnaných občanů



nemožnost získání vhodných objektů a pozemků pro realizaci záměru obcí (např. od pozemkového fondu)

52

10 ZÁVĚR Venkovská turistika, v určitém pohledu, pomáhá řešit problémy venkovských oblastí snížením nezaměstnanosti tím, že vytváří nové pracovní příležitosti jak v zemědělství, tak v navazujících oblastech. Díky ní dochází ke zvyšování návštěvnosti méně významných památek i k zachování některých tradic. Nejvíce zajímavá je venkovská turistika pro rodiče s dětmi. Pro mladší generace by byla zajímavější, kdyby bylo nabízeno více večerních zábav a více možností sportovního vyžití. Naopak starší generace by požadovala návštěvu hradů, zámků, společenskou místnost s knihovnou. Vhodné je také umožnění přístupu pro handicapované občany. V současné době jsou největším lákadlem v kraji folklorní tradice, což se týká hlavně regionu Haná, a region Jeseníky, který nabízí sportovní vyžití a krásnou krajinu. Vzhledem k množství historických památek a v rámci zlepšování a upoutání turisty je potřeba zlepšit ubytovací zařízení a programové nabídky provozovatelů. Vhodné a důležité je i zlepšení dopravní přístupnosti, se kterým jsou časté problémy. Zapojení zemědělců do cestovního ruchu a postupný rozvoj by mohl vést ke snížení nezaměstnanosti, zvýšení úrovně venkovské turistiky a zájmu turistů. V obou regionech tvoří velkou část venkovské turistiky historické památky a krásná horská krajina a bylo by tedy vhodné investovat do udržování památek a dbát o ochranu prostředí. Kraj láká také výrobou Olomouckých tvarůžků, které jsou pro mnohé vynikající specialitou. Důležitá je také propagace, která je stále nedostatečná a bylo by užitečné se na ni zaměřit a vybudovat dostatek informačních center pro turisty, vytvořit propagační materiály a využít internet. Výhodná podpora propagace by mohla být také formou pohlednic oblasti či objektu, přívěsky typické pro danou oblast, slevy pro pravidelné klienty, slevy za včasný výběr a platbu ubytování a další. Výrazně propagaci napomáhá Svaz podnikatelů a sdružení ECEAT CZ. Cykloturistika v kraji nabízí velké vyžití a je na velmi dobré úrovni. Spousta vybudovaných cyklotras s možností navštívení těch nejzajímavějších památek. Je zde také možnost půjčení kol, takže často odpadá starost, jak se s kolem dopravit na určité místo, například vlakem či autobusem. Spoustu památek tedy můžete navštívit na kole, což je často příjemnější varianta turistiky pro děti.

53

11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Citace monografie DAVID, P., SOUKUP V. Velká turistická encyklopedie: Olomoucký kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, 2010. 320 s. ISBN 978-80-242-2735-1. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika - Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: Střední odborná škola cestovního ruchu, s.r.o., 1999. 108s. HABÁN, M., OTEPKA, P., Agroturistika, Slovenská poĺnohospodárská univerzita v Nitře, SPU Nitra, 2004. 154 s. HŘEBÍČKOVÁ, S., ONDRÁČEK, J. Cykloturistika. 1. vyd. Masarykova univerzita, Tisk: Reprocentrum, a.s., Blansko, 2007. 123 s. ISBN 978-80-210-4443-2. MALÁ V., Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 83s. ISBN 80-7079-443-7. NĚMČANSKÝ, M., Agroturistika. 1. vyd. Opava: OPF Slezská univerzita v Opavě, 1996. 158 s. ISBN 80-85879-36-0. POUROVÁ, M. Agroturistika: Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2000. 113 s. ISBN 80-213-0672-6. POUROVÁ, M. Agroturistika, 1. vyd. v Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství CREDIT, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2. SKEŘIL, M., ČEGAN, P. Cykloturistika pro všechny. 1. vyd. Ostrava: MONTANEX, a.s., 2003. 56 s. ISBN 80-7225-108-2.

54

STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: PROFI PRESS, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2.

SZNAJDER, M., PRZEZBORSKA, L., SCRIMGEOUR, F. Agritourism. Wallingford, UK: CABI, 2009. 301 s. ISBN 978-1-84593-482-8.

Citace internetu Analýza agroturistiky v Olomouckém kraji [online]. Prosinec 2005, [cit. 2013-01-29]. Dostupné

z:

http://www.smartweb.cz/maspartnerstvimostenka/file.php?nid=2436&oid=1125899 Apartmán Pod Koberštejnem [online]. c2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.podkoberstejnem.cz/ CYKLISTIKA KRNOV Druhy cyklistické dopravy, druhy cyklistických tras [online]. c2013,

[cit.

Dostupné

2013-02-09].

z:

http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm ČESKÉ DRÁHY, a.s. Půjčovny kol ČD v Olomouckém kraji [online]. Poslední aktualizace: 24.9.2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z:

http://www.cd.cz/volny-

cas/pujcovny-kol-cd/olomoucky-kraj/-5945/ ESMEDIA, a.s. Internetový portál Olomouckého kraje [online]. c2013, [cit. 2013-0126]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/ GEOGRAFICKÝ WEB Olomoucký kraj [online]. Poslední aktualizace: 26.12.2011 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.hajduch.net/cesko/olomoucky-kraj JESENÍKY Příroda v Jeseníkách [online]. c2009-2013, [cit. 2012-11-15]. Dostupné z : http://www.navstivtejeseniky.cz/vice-o-jesenikach/priroda Jezdecká

stáj

Arka

[online].

c2013,

http://www.stajarka.info/index.htm

55

[cit.

2013-03-30].

Dostupné

z:

SEAL, spol. s.r.o. – webové databázové systémy, Čerpání finančních prostředků z POV [online]. c2013, [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.seal.cz/ STŘEDNÍ MORAVA, SRDCE A BRÁNY DOKOŘÁN Příroda Střední Moravy c2009-2013, [cit. 2012-11-15]. Dostupné z : http://www.strednimorava-tourism.cz/viceo-stredni-morave/priroda ŠIROKÝ, J. CityBikes, městská kola, elektrokola a příslušenství [online]. c2011, [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.citybikes.cz/ Citace publikace (leták) RNDr. MAREK, I. Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje, 2006-2008. Cyklotrasy v Jeseníkách, Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, 2012. Cyklotrasy na Střední Moravě, Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu, 2012. Olomouc na kole s průvodcem, Guided Olomouc Bike Tours, 2012.

56

12 PŘÍLOHY Seznam obrázků Obr. 1: Mapa členění Olomouckého kraje Obr. 2: Geografická mapa Olomouckého kraje Obr. 3: Mapa potenciálu cestovního ruchu v Olomouckém kraji Obr. 4: Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Obr. 5: Praděd Obr. 6: Chrám sv. Mořice

57

Obr. 1: Mapa členění Olomouckého kraje

(http://www.finance-kromeriz.fincentrum.com/web//images/financekromeriz/Olomouc.jpg) 58

Obr. 2: Geografická mapa Olomouckého kraje

Jeseník

hranice kraje hranice ORP

třída komunikace silnice I.třídy dálnice

kategorie železnic celostátní trať mezinárodní koridor ostatní vodtoky

Šumperk

vodníplochy lesy

Zábřeh

obce od 5 000 do 10 000 obyvatel obce nad 10 000 obyvatel Mohelnice

Uničov

Šternberk

Litovel

Lipník n. Bečvou

Olomouc

Hranice

Prostějov Přerov

Kojetín

10

5

0

10

kilometry

(http://www.kr-olomoucky.cz/mapy-cl-95.html)

59

20

Obr. 3: Mapa potenciálu cestovního ruchu v Olomouckém kraji

(http://www.smart-web.cz/maspartnerstvimostenka/file.php?nid=2436&oid=1125899)

60

Obr. 4: Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

(http://img.blesk.cz/img/1/gallery/241214_olomouc-unesco-sloup-nejsvetejsitrojice.jpg)

61

Obr. 5: Praděd

(http://www.vyletnik.cz/images/vylet/praded-c8e.jpg) Obr. 6: Chrám sv. Mořice

(http://www.festamusicale.com/temp/photo_small_zoom_1367.jpg) 62