Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)
Název bakalářské práce Rozvoj Kunštátska z pohledu venkovské turistiky
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.
Štěpánka Šauerová
Brno 2008
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rozvoj Kunštátska a pohledu venkovské turistiky vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. podpis ………….. ……………………….
3
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, díky nímž jsem bakalářskou práci zdárně dokončila.
4
ABSTRAKT Venkovská turistika ve všech svých formách patří mezi velmi důležité znaky současného způsobu života obyvatel vyspělých zemí. Významné je i celkové zvyšování příjmů venkovských obyvatel. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit možnosti rozvoje venkovské turistiky v oblasti mikroregionu Kunštátsko - Lysicko. Tato práce se zabývá historii venkovské turistiky, propagací ve venkovské turistice a popisem památek v tomto mikroregionu. Dále se tato práce zabývá strategií rozvoje této oblasti. Proto je venkovská turistika velmi zajímavou alternativou trávení dovolené na Kunštátsku.
Klíčová slova: Venkovská turistika, zvyšování příjmů, mikroregion Kunštátsko – Lysicko, strategie rozvoje.
RESUME Country tourism is in all its forms serious sign of prezent life of inhabitants in advanced countries. Total increasing of incomes of country inabitants is althogh very significant. The goal of this bachelor thesis is to evaluate the possibility of rural tourism growth in mikroregion „Kunštátsko – Lysicko“. This Work is considered in history of rural tourism, floatation and running of private company, propagation in rural tourism and deskription of signifikant memory in this mikroregion. Further is this work engaged strategy of advancement this region. And that rural tourism is a very interesting alternative to spend the holiday in „Kunštátsko“. .
.
Key words: Country tourism, increasing of incomes, mikroregion „Kunštátsko – Lysicko“, strategy of advancement.
5
OBSAH 1. ÚVOD .............................................................................................................. 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................... 9 3. CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................... 10 3.1. Co umožňuje cestovní ruch na venkově........................................................................... 10 3.2. Venkovská turistika.......................................................................................................... 10 3.2.1. Charakteristika ...................................................................................................... 10 3.2.2. Agroturistika.......................................................................................................... 11 3.2.3. Venkovská turistika v českých podmínkách ......................................................... 11 3.2.4. Doprovodné produkty venkovské turistiky ........................................................... 12 3.2.5. Charakter doprovodných programů ...................................................................... 12 3.2.6. Veřejné podpory a dotace na rozvoj venkovské turistiky ..................................... 13 3.2.6.1. Příjemci podpory ............................................................................................ 13 3.2.6.2. Kritéria přijatelnosti ....................................................................................... 14
4. MIKROREGION KUNŠTÁTSKO - LYSICKO ...................................... 14 4.1. Vznik mikroregionu Kunštátsko – Lysicko ..................................................................... 15 4.2. Významné osobnosti ........................................................................................................ 15 4.3. Příroda .............................................................................................................................. 15 4.4. Obyvatelstvo, osídlení ...................................................................................................... 16 4.4.1. Charakteristika ...................................................................................................... 16 4.4.2. Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva ................................................ 17 4.4.3. Struktura obyvatelstva........................................................................................... 17 4.4.4. Pohyb obyvatelstva ............................................................................................... 18 4.5. Doprava a dopravní obslužnost ........................................................................................ 18 4.6. Technická infrastruktura................................................................................................... 20 4.7. Hospodářství..................................................................................................................... 21 4.7.1. Průmysl a stavebnictví .......................................................................................... 21 4.7.2. Zemědělství ........................................................................................................... 22 4.8. Situace na trhu práce ........................................................................................................ 23 4.9. Sociální infrastruktura ...................................................................................................... 24 4.9.1. Školství.................................................................................................................. 24 4.9.2.Zdravotnictví a sociální služby .............................................................................. 25 4.9.3. Kultura a sport ....................................................................................................... 25 4.10. Cestovní ruch a rekreace ................................................................................................ 26 4.10.1. Turistické zajímavosti ......................................................................................... 26 4.10.2. Zajímavosti a přírodní památky .......................................................................... 30 4.10.3. Agroturistika........................................................................................................ 32 4.10.4. Pěší turistika ........................................................................................................ 32 4.10.5. Cykloturistika ...................................................................................................... 32 4.10.6. Hipoturistika........................................................................................................ 32 4.10.7. Zimní rekreace..................................................................................................... 33 4.10.8. Návštěvnost mikroregionu .................................................................................. 33 4.10.9. Shrnutí ................................................................................................................. 33
6
5. SOUČASNÝ STAV PODNIKÁNÍ VE VENKOVSKÉ TURISTICE V OBLASTI MIKROREGIONU KUNŠTÁTSKO - LYSICKO................. 34 5.1. SWOT ANALÝZA .......................................................................................................... 36 5.2. Závěr: ............................................................................................................................... 37
6.
STRATEGIE
ROZVOJE
MIKROREGIONU
KUNŠTÁTSKO
-
LYSICKO.......................................................................................................... 38 6.1. Strategický cíl A : Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury s ohledem na životní prostředí....................................................................................................................... 38 6.1.1. Opatření A.1 : Obnova a rozvoj vesnic ................................................................. 39 6.1.2. Opatření A.2 : Obnova a rozvoj venkovské infrastruktury, minimalizace rizik pro životní prostředí............................................................................................................... 40 6.2. Strategický cíl B : Podpora rozvoje cestovního ruchu ..................................................... 41 6.2.1.Opatření B.1 : Propagace území mikroregionu a jeho atraktivit............................ 41 6.2.2. Opatření B.2 : Zvýšení atraktivit pro cestovní ruch, tvorba produktů cestovního ruchu................................................................................................................................ 42 6.2.3. Opatření B.3 : Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ........................................ 43 6.3. Projekty ............................................................................................................................ 44 6.4. Závěr : .............................................................................................................................. 44
7. ZÁVĚR .......................................................................................................... 45 8. BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE................................................................... 46
7
1. ÚVOD Každého občas napadne, jaké by to bylo vrátit se do časů, kdy se čas neměřil na hodiny, ani
na
dny,
ale
na
roční
období,
čas
zasít,
čas
sklízet
i
čas
odpočívat.
Že tato idylka už není? Dnes se jí říká venkovská turistika a agroturistika. Venkovská turistika je vlastně návrat k tradicím. Venkovskou turistiku lze zdánlivě provozovat v jakékoliv venkovské oblasti. Nicméně nároky na investice, atraktivita lokality, nároky na organizaci a řízení dané podnikatelské aktivity jsou, vzhledem k odlišným postojům místních obyvatel k podnikání, v každé lokalitě různé. V bakalářské práci
se zabývám venkovskou turistikou a jejím rozvojem v oblasti
Kunštátska. Kunštátsko svou polohou náleží do mikroregionu Kunštátsko – Lysicko. Na větším území jsou větší možnosti rozvoje. Proto jsem se ve své práci zaobírala tímto mikroregionem. Celý mikroregion je lákavější jak po stránce jeho památek a přírodních krás, tak po stránce rozvoje této oblasti z pohledu venkovské turistiky. Je to členitá krajina přírodních parků s lesy plnými hub a malin, protkána turistickými cestami a cyklostezkami. V náručí přírody zde lze trávit dlouhé hodiny odpočinku nebo objevovat stále nové výhledy. Centry mikroregionu jsou prastaré město Kunštát s hrnčířskou tradicí a obec Lysice s překrásným zámkem, kterou dnes reprezentuje především ovocnářská tradice. Na území mikroregionu je mnoho odkazů na odbojářskou a partyzánskou činnost období 2. světové války Nýrov - Zemljanka a partyzánský pomník; Kunštát, Zbraslavec Naučná stezka Cestami odboje. Má bakalářská práce se dělí na čtyři části. V prvním dílu se zabývám popisem a charakterem cestovního ruchu a především venkovské turistiky, který je potřeba k dalšímu pochopení strategie rozvoje venkova a cestovního ruchu. Na tyto strategie jsem se zaměřila ke konci své práce. Největší část jsem věnovala popisu mikroregionu Kunštátsko – Lysicko a popisem jeho největších památek a krajinných prvků. Doufám, že má práce bude v budoucnu podmětem k rozvoji venkovské turistiky ve studovaném mikroregionu a že poslouží jako podklad k diplomové práci na téma Obnova a rozvoj venkova.
2. CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je: •
Studie rozvoje venkovské turistiky v mikroregionu Kunštátsko.
•
Charakteristika venkovské turistiky a stručná historie podnikání v této oblasti.
•
Charakteristika vybrané oblasti.
•
Zhodnocení současného stavu podnikání ve venkovské turistice v oblasti Kunštátska a zpracování SWOT analýzy této oblasti.
•
Zhodnocení a návrh možnosti dalšího rozvoje venkovské turistiky v tomto mikroregionu.
3. CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch představuje progresivní odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou větší než příjmy z naftového nebo automobilového průmyslu. Jeho pozitivum je, že vytváří nejvíce pracovních míst. Rozvoj cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější prvky konce minulého tisíciletí a začátku současného století. Příčinou této situace jsou zejména vysoké stupně zprůmyslnění hlavních částí jednotlivých kontinentů. [1]
3.1. Co umožňuje cestovní ruch na venkově •
Podporuje kulturní a ekonomické změny a zejména novou výstavbu a investiční činnost.
•
Vytváří pracovní příležitosti a tak stabilizuje venkovské obyvatelstvo
•
Umožňuje vznik pozitivních partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem.
•
Přináší do obcí a malých měst potřebný rozvojový kapitál.
•
Podporuje rozvoj malého a středního podnikání.
3.2. Venkovská turistika
3.2.1. Charakteristika
Venkovská turistika je cestovní ruch, který se odehrává na venkově. Venkovská turistika se velmi často označuje též jako tzv. zelená turistika, a to podle prostředí, kde probíhají různé aktivity turistů. Venkovské prostředí představuje v evropských poměrech zhruba 60 až 70 % obydleného území a tato území jsou prostředím pro oddech, odpočinek a různé druhy rekreace zejména pro obyvatele města. Obyvatelé zejména větších měst jsou pravidelně unaveni shonem, který sebou nese civilizační stres pramenící z vysoké koncentrace obyvatelstva a jeho činností. K rozmachu venkovské turistiky
napomáhá rozvoj všech druhu dopravy, tj. nejen
hromadné dopravy železniční a silniční, ale stále rostoucí automobilové dopravy. Venkovská
10
turistika je formou cestovního ruchu, který bezprostřední souvisí s přírodou, se střídáním ročních období a zde probíhajícími biologickými a vegetačními cykly.
3.2.2. Agroturistika
Agroturistika je forma venkovské turistiky. Je nabízena a provozována některými farmáři a majiteli zemědělských usedlostí, jimž slouží jako zdroj nabídky výkonů a služeb v běžné tržní ekonomice. Jde v podstatě o rozšíření zdrojů příjmů. [2]
3.2.3. Venkovská turistika v českých podmínkách
Venkovská turistika má své zázemí na vesnici mimo velká turistická centra. Jejím specifickým produktem je agroturistika. Je to cestovní ruch vázaný na zemědělskou farmu. Podle Stříbrné (2005) jsou typickými projevy venkovské turistiky: •
Ohleduplný vztah k přírodě a krajině;
•
Ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje roztrousit četnost turistů (tím se zamezí takzvané „masové turistice“);
•
Komorní, téměř rodinné zázemí
•
Pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů
•
Pronájem chat a chalup, tzv. druhého bydlení, což je specifický český fenomén, který nemá v Evropě obdobu
Definice o podobě a podmínkách trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu jsou často mnohomluvné a obsažné. Venkovská turistika nabízí možnost výše uvedenou problematiku definovat jednoduše. Produkt, který nabízí, totiž souvisí s ochranou přírody , ochranou přírodních zdrojů, krajinotvorbou, tj. s faktory, které tvoří základ pozitivního přístupu k užívání a ochraně přírodního a životního prostředí.
Na venkovské turistice je nejlépe vidět vztahy mezi jednotlivými prvky udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Návštěvník i hostitel se navzájem obohacují o ekonomické, společenské a ekologické hodnoty. Zároveň v nich probíhá i určitý vnitřní výchovný proces
11
vštěpování úcty k ochraně životního prostředí. Bez jeho trvalé kvality by produkt venkovské turistiky neexistoval.[3]
3.2.4. Doprovodné produkty venkovské turistiky
Aktivity venkovské turistiky jsou spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Může produkovat obdobné doprovodné programy jako agroturistika, má však širší prostor. Mezi doprovodné programy patří: •
Sport: Jezdectví spojené a výukou jízdy na koni, rybaření a lov zvěře, houbaření a sběr lesních plodin, pěší turistika, cykloturistika, horská turistika, koupání a vodní sporty, zimní sporty a speciální rekondiční programy pro specifickou klientelu.
•
Historie, kultura, příroda : Místní pamětihodnosti, místní atraktivní přírodní lokality, místní tradice včetně muzeí a národopisné slavnosti, poutě a posvícení.
•
Řemesla: Ukázky tradičních řemesel, zprovoznění historických průmyslových a výrobních objektů včetně výroby příslušných suvenýrů.
•
Zájezdní hostince: Obnovení tradice zájezdních hostinců pro nejrůznější klientelu.
•
Školy v přírodě: Venkovská turistika může poskytnout přístřeší i dnes tolik problematickým „školám v přírodě“. Cenová dostupnost jejích služeb usnadní rozhodování rodičů o pobytu dětí v těchto zařízeních.
•
Speciální klientela: Rekreační pobyty pro starší lidi nebo jen se zaměřením na mládež a rodiny s dětmi anebo pro invalidní občany, ale také jen na zahraniční klientelu.[1][4]
3.2.5. Charakter doprovodných programů •
Měly by mít vztah k venkovské mentalitě
•
Měly by prezentovat historické, kulturní a přírodní zázemí venkova
•
Měly by těžit ze specifik daného venkovského území
•
Měly by dané venkovské území prezentovat, jako jedinečné turistické specifikum - i jako dobrodružství
12
3.2.6. Veřejné podpory a dotace na rozvoj venkovské turistiky
V současné době lze čerpat veřejnou podporu a dotace na rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky z několika zdrojů. Jednak za Státního programu podpory cestovního ruchu a programu Leader ČR, jednak z programů financovaných strukturálními fondy EU. Státní program podpory cestovního ruchu garantuje ministerstvo pro místní rozvoj. Mezi mnoha aktivitami byly rekonstrukce a výstavba jezdeckých areálů, budování cyklostezek, sportovní zázemí ubytovacích zařízení. [1] Dotace pro podnikatele ze státního rozpočtu činila 50% předpokládaných nákladů. Řídícím orgánem programu Rozvoj venkova je ministerstvo zemědělství. Podpory lze získat na: •
Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci a vybavení zařízení pro agroturistiku.
•
Zařízení a vybavení pro volný čas (doprovodné programy pro hosty).
3.2.6.1. Příjemci podpory •
Fyzické a právnické osoby, které podnikají v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
•
Nezemědělské podnikatelské subjekty pouze pokud činnost zahajují, nebo mají kratší než dvouletou historii v oblasti podnikání v cestovním ruchu
•
Nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace)
•
Zájmová sdružení právnických osob, podle §20f a §20i zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [5]
13
3.2.6.2. Kritéria přijatelnosti •
Projekt musí být realizován na území České republiky v obci do 2000 obyvatel.
•
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou České republiky a Evropské unie.
•
Žadatel
musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné
opatření/záměr. •
Žadatel nečerpá finanční prostředky na stejný účel nebo na předmět, pro který je požadována dotace, z rozpočtu kapitoly MZe, z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu nebo státních fondů (např. nesmí obdržet úvěr s podporou Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., z Programů pomoci malého a středního podnikání prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. apod.) nebo jiných fondů Evropské unie.
•
Projekt musí splňovat účel a rozsah opatření/záměru.[5]
4. MIKROREGION KUNŠTÁTSKO - LYSICKO Malebná krajina Českomoravské vrchoviny, soustava přírodních parků, kulturní památky a sportovní vyžití charakterizují tento region v severozápadní části Jihomoravského kraje. K nejzajímavějším historickým památkám patří zámky Lysice, Kunštát, umělá jeskyně Rudka se sochami blanických rytířů a lidová architektura v Sebranicích a Drnovicích. Návštěvník může využít systém cyklostezek, možnosti koupání a lyžování. [6]
Obr.2: Kostel v Drnovicích
Obr.1: Pohled na Drnovice a Voděrady
14
4.1. Vznik mikroregionu Kunštátsko – Lysicko „Sdružení obcí Kunštátsko – Lysicko“ bylo založeno dne 21.6.2000. Sídlem Sdružení byl ustanoven Obecní úřad Drnovice. Sdružení bylo založeno na dobu neurčitou. Je právní osobou, která byla dne 14.8.2000 zaregistrována na Okresním úřadě v Blansku.[7] Zakládajícími obcemi Sdružení byly Býkovice, Dlouhá Lhota, Drnovice, Krhov, Kunštát, Lysice, Makov, Rozseč, Sebranice, Štěchov, Voděrady, Zbraslavec a Žerůvky. Dne 7.12.2000 došlo k rozšíření Sdružení – novými členy se staly obce Bedřichov, Černovice, Hodonín, Kozárov, Kunčina Ves, Kunice, Lhota u Lysicn a Tasovice.
4.2. Významné osobnosti František Halas (1901–1949) – jeden z nejvýznamnějších českých básníků, jehož rod pocházel z nedaleké Rozseče. V roce 1945 byl jmenován prvním čestným občanem Kunštátu. Je se svou ženou pochován na kunštátském hřbitově. V roce 2004 otevřena pamětní síň. Klement Bochořák (1910–1981) – básník a spisovatel, rodák. Ludvík Kundera (1920) – básník a překladatel, znalec Halasova díla. Vincenc Bednář (1910–1983) – kněz, narozen v Makově. Karel Josef Beneš (1896–1969) – spisovatel, pobýval v Žerůtkách a sem umístil i děj svého románu Kouzelný dům.
4.3. Příroda Mikroregion Kunštátsko-Lysicko je tvořen přírodními parky. Přírodní park Halasovo Kunštátsko o rozloze 68,5 km2 byl vyhlášen v roce 1980. Svratecká hornatina (vyhlášen v roce 1990) má rozlohu 100,7 km2 a Lysicko (vyhlášen v roce 1994) má rozlohu 40,2 km2. Nádherná krajina a potřeba její ochrany si vysloužila vytýčení řady přírodních prvků: Kunštát: PP Kunštátská obora - park o rozloze 10,1 hektaru je unikátním přírodním segmentem
15
Lysice - PP Lysická obora - park o rozloze 61,3 hektaru obklopuje zámek. Nachází se zde více než 40 druhů listnáčů a 30 druhů jehličnanů, vzácných stromů a rostlin. Smrk ztepilý s obvodem 435 cm je zřejmě nejmohutnějším smrkem v ČR. V roce 2004 byl vyhlášen památným stromem. Býkovice - PP Čtvrtky za Bořím - chráněné vstavačové rostliny. Černovice - PP Habrová - skalní útvary, tzv. Rampirovy skály. PP Hersica - mokřadní lesní společenstva s výskytem chráněné bledule jarní. PP Kačiny - nejvýše položené bukové a habrové porosty s bohatým bylinným podrostem. PP Údolí Chlébského potoka - velký výskyt chráněných rostlin. Rozseč nad Kunštátem - PP Cukl - úvalovité údolí s pramenným úsekem potoka a rybníčkem, významný biotop obojživelníků. Tasovice - PR Rybník Ploník. Lhota u Lysic - PP Žižkův stůl - skalní útvar. Krhov: Malý Chlum - výrazná krajinná dominanta s historickou a kulturní hodnotou, paleontologickými nálezy (na vrcholu halštatské hradisko), nádherné výhledy. Velký Chlum pískovcové sochy od samouka Stanislava Rolínka. [6]
4.4. Obyvatelstvo, osídlení
4.4.1. Charakteristika
Mikroregion Kunštátsko – Lysicko se rozkládá na území okresu Blansko a tvoří ho 21 obcí. Základním ukazatelem vymezujícím rozsah populace na určitém území je počet obyvatel. Ke konci roku 2000 měl mikroregion Kunštátsko – Lysicko 9,3 tis. Obyvatel, což znamenalo devitiprocentní podíl populace blanenského okresu. (www.regionboskovicko.cz ) Rozloha území 131,1 km² tvoří 14% rozlohy celého okresu Blansko.Hustota zalidnění je poměrně nízká, pohybuje se okolo 71 obyvatel na 1 km² Mikroregion Kunštátsko – Lysicko lze označit za dvoujaderný, tzn. že má dvě přirozená střediska – dvouapůltisícový Kunštát a téměř dvoutisícové Lysice. Kunštát má navíc od roku 1994 status města.[7] V tabulce 1 si můžeme prohlédnout porovnání mikroregionu s okresem Blansko.
16
Tab. 1: Základní charakteristiky mikroregionu Kunštátsko - Lysicko počet území
obyvatel
počet obcí
k 31.12.2000 KunštátskoLysicko Okres Blansko
počet
částí rozloha
obcí
(km2)
hustota zalidnění (obyv./km2)
9 304
21
27
131,1
71
107 809
129
193
941,8
114
Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Blansko,ČSÚ 1999, Stav a pohyb obyvatelstva v roce 2000, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001
4.4.2. Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva
Sídelní struktura mikroregionu Kunštátsko – Lysicko je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a také hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro východní část českomoravské vrchoviny a navazující drahanské vrchoviny. Významným znakem sídelní struktury mikroregionu je vysoký počet malých venkovských sídel a obcí do 500 obyvatel. Více než 1000 obyvatel měly ke konci roku 2000 obce Drnovice, Lysice a Kunštát, více než 500 obyvatel ještě obec Sebranice. V průběhu posledních 40 let se na území Kunštátska – Lysicka měnila populační velikost sídel a obcí. Typickým trendem, který platí i na většině území republiky je zvyšování počtu nejmenších sídel a obcí a poklesu větších obcí v důsledku vylidňování venkovských obcí a částečným nahrazováním obytné funkce funkcí rekreační.[7]
4.4.3. Struktura obyvatelstva
Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu Kunštátsko - Lysicko se v posledních pěti let zvýšil na 37,5 let. Ve srovnání s okresem Blansko i celou Českou republikou jde o hodnotu stále poměrně nízkou. Nižší vůči ČR i blanenskému okresu je v mikroregionu také index stáří obyvatel, tedy podíl osob starších 60 let a mladších 15 let uváděný v procentech. V tabulce 2 je uvedeno porovnání průměrného věku a indexu stáří z let 1995 a 2000 z mikroregionu s okresem Blansko a celou ČR.
17
Tab. 2: Průměrný věk a index stáří obyvatelstva k 31.12.1995 a 31.12.2000
1995 území
průměrný
2000 index stáří 1)
věk Kunštátsko
průměrný
index stáří 1)
věk
-
Lysicko
36,3
89,8
37,5
103,0
Okres Blansko
37,1
95,9
38,2
113,3
ČR
37,3
98,1
38,5
109,7
Pramen: Stav a pohyb obyvatel v ČR v roce 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2000, Obce v číslech 1998 – okres Blansko, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001
4.4.4. Pohyb obyvatelstva
Přirozený přírůstek obyvatel se od roku 1996 pohybuje řádově kolem nulové hodnoty za období let 1996 – 2000 přibylo na Kunštátsku – Lysicku okolo 14 obyvatel. Lepší situace byla, i přes velké výkyvy ve statistice přistěhovalých a vystěhovalých – kladné migrační saldo za sledovaných pět let činí 146 osob, celkový přírůstek potom 160 osob. Ve srovnání s jinými většími územními celky má mikroregion větší hodnoty porodnosti, úmrtnosti, celkového přírůstku i migračního salda. Otázkou je zda si tuto pozici udržíme.[7]
4.5. Doprava a dopravní obslužnost Dopravní polohu mikroregionu Kunštátsko – Lysicko nelze charakterizovat jednoznačně. Na východní straně je obklopen silnicí první třídy č. Ι/43 vedoucí z Brna přes Svitavy, Lanškroun a Králíky. Údolím řeky Svitavy vede také železniční trať, která územím neprochází, pouze se dotýká jeho východního cípu. Osu severní části území ve směru západ – východ tvoří komunikaci č. Ι/19, která mikroregionem Kunštátsko – Lysicko prochází v úseku Hodonín u Kunštátu – Rozseč nad
18
Kunštátem – Kunštát – Sebranice. Tato komunikace je znázorněna na obrázku č.3. Ostatní území je obsluhováno silnicemi nanejvýš druhé třídy.
Obr. 3: Poloha mikroregionu Kunštátsko-Lysicko v dopravní síti
Mikroregion není obsluhován železniční dopravou.Východnímu cípu jeho území se však přibližuje trať Brno – Česká Třebová.Území Kunštátsko – Lysicko je z trati přístupné nejlépe ze železniční stanice Skalice nad Svitavou, přes ní vede řada autobusových linek směřujících do mikroregionu. Odtud je zajištěno jak kvalitní spojení osobními vlaky s Brnem, tak i spojení do ostatních větších center. V posledních letech je velmi frekventovaná otázka tzv. dopravní obslužnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i úbytku počtu cestujících, což opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Na Kunštátsku – Lysicku zabezpečuje plošnou dopravní obslužnost autobusová doprava. [7]
19
4.6. Technická infrastruktura Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom jaké budou nové napojení podnikatelských investic na rozvoj elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a kanalizace. Zdroje informací o stavu a kvalitě technické infrastruktury na území mikroregionu bylo především dotazníkové šetření. Zásobování elektrickou energií je vybaveno standardně, žádná z nich netrpí opakujícími se výpadky ani vážnějšími provozními problémy. Situace v zásobování plynem je, až na dvě obce (Černovice a Makov) pro všechny považována za příznivou, a to jak v kontextu okresu tak i kraje. Zásobování plynem by nemělo představovat bariéru ekonomického rozvoje. Zásoby vody a odkanalizování představují oblast infrastruktury, která zabránit realizaci podnikatelského záměru
v daném území. Situace pitné vody je dobrá, většina obcí je
napojena na skupinové nebo místní vodovody. Kvalita dodávané vody vyhovuje parametrům stanoveným v ČSN. Odkanalizování není na Kunštátsku – Lysicku příznivé. Na splaškovou kanalizaci a ČOV jsou totiž napojeny pouze dvě obce. Jako pozitivum je , že těmito technickými zařízeními disponují dvě největší obce. Splašková kanalizace z rodinných domků byla a doposud ve většině případů je sváděna do jímek či septiků a čas od času vyvážena. K důležitým otázkám patří rovněž nakládání s komunálním odpadem. Zcela standardní záležitostí by mělo být jeho třídění alespoň na úrovně sklo, PET lahve, papír. V zájmu postupného snižování rizik poškozování životního prostředí by měl být tento systém dále rozšiřován.[7] V tabulce 4 je výsledek šetření kvality a stavu technické infrastruktury v mikroregionu.
20
Tab. 3 : Stav technické infrastruktury v obcích mikroregionu Kunštátsko – Lysicko Název obce
elektřina
plyn
Bedřichov Býkovice Černovice Dlouhá Lhota Drnovice Hodonín Kozárov Krhov Kunčina Ves Kunice Kunštát Lhota u Lysic Lysice Makov Nýrov Rozseč Sebranice Štěchov Tasovice Voděrady
ô ô M ô ô ô ô ô ô M ô ô ô ô ô ô M ô ô ô
ô ô F ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô F ô ô ô ô ô ô
Zbraslavec
ô
ô
kanalizace
Voda
ČOV
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô
ô ô ô ô
zdroj
vodovod-stav
kvalita
" " "$ " " " "$ " " " "$ " " " "$ " " "$ " "$
ô ô ô F ô ô ô F F F ô F F ô ô F ô ô ô F
I I I I I I I I I I I I ¬ I I I I I I I
"$
ô
I
Vysvětlivky : ô - stav elektrické sítě vyhovuje M - nutná rekonstrukce el. sítě ô - v obci plyn zaveden
$ - zdroj: studny " - zdroj: vodovod ô - vodovod: technický stav
F - plán plynofikace ô - napojení na splašk. kanalizaci
a kapacita sítě vyhovuje F - vodovod: technický stav
ô - ČOV
nebo kapacita sítě nevyhovuje I - kvalita vody splňuje ČSN
¬ - kvalita vody nesplňuje ČSN Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Kunštátsko-Lysicko, 2001
4.7. Hospodářství
4.7.1. Průmysl a stavebnictví
Struktura hospodářství mikroregionu Kunštátsko – Lysicko je ovlivněna mnoha faktory, především přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou
21
polohou území. V průběhu 90. let prošla ekonomika významnými změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností. Byly zrušeny některé výrobní provozy, další se potýkají s vážnými ekonomickými problémy. S rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých firem, především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví. Srovnání odvětvové struktury ekonomických subjektů mikroregionu s údaji za okres Blansko a Jihomoravský kraj, vidíme v případě Kunštátska – Lysicka výrazně nadprůměrný podíl primárního sektoru (zemědělství, lesní a vodní hospodářství), nadprůměrné zastoupení průmyslu a stavebnictví a naopak podprůměrný podíl většiny nevýrobních odvětví (obchodní služby, podprůměrně školství a zdravotnictví, obchod, pohostinství a ubytování a ostatní veřejné služby) na počtu registrovaných hospodářských subjektů.1 Na celkovém počtu ekonomických subjektů se z poloviny podílí nevýrobní sektor, následují průmysl (22,2%), zemědělství (13,5%), stavebnictví (11,6%) a lesnictví (2,6%). V průmyslovém odvětví je největší podíl subjektů registrován v dřevozpracující a nábytkářské výrobě, následující textilní a oděvní, sklářský, keramický a stavebních hmot a strojírenský a kovodělný průmysl. Bylo registrováno 52 subjektů s jedním a více zaměstnanci. Nejvíce jich vyvíjí činnost v dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu, dále ve strojírenství a kovovýrobě. Z dalších odvětví je potřeba jmenovat ještě průmysl keramiky a stavebních hmot, potravinářský a textilní a oděvní. Z pohledu perspektivy dalšího ekonomického rozvoje je důležitým faktorem i schopnost obyvatelstva přizpůsobit se na měnícím se podmínkám ekonomického prostředí. V tomto
ohledu je důležitá podnikatelská aktivita fyzických
osob.Proto lze říct, že i přes venkovský charakter zdejšího území je v mikroregionu registrován nadprůměrný počet soukromých podnikatelů. Nejvyšších hodnot dosahují obce Kunčina Ves, Štěchov a Makov. : [7]
4.7.2. Zemědělství
Význam zemědělství zdejšího mikroregionu je předepsán jeho geografickou polohou, která poskytuje v rámci Jihomoravského kraje jen malé předpoklady pro jeho rozvoj. Velká část se nachází v členitém a výše položeném reliéfu Hornosvratecké vrchoviny, tato poloha je nepříznivá pro intenzivnější formy zemědělství. Pouze východní část mikroregionu (širší okolí Lysic) se nachází v rovinatém a níže položeném terénu Boskovické brázdy, kde jsou dobré podmínky pro zemědělství. Zemědělský půdní fond je využíván poměrně intenzivně. Dokazuje to velký podíl orné půdy. Rostlinná výroba zdejšího mikroregionu je dvojího 22
charakteru. Na území Boskovické brázdy, kam zasahuje řepařská výrobní oblast, je rostlinná výroba intenzivní.Je zaměřená především na pěstování tradičních plodin, jako je ozimá pšenice a jarní ječmen. Je doplněna také produkcí pícnin, především kukuřice na siláž a vojtěškou. Největší producent této oblasti je společnost ZEAS Lysice.Zaměřuje se na produkci ovoce, především jablek, ale i rybízu a jahod. Ve výše položených oblastech není rostlinná výroba tak velká. Je zde větší podíl trvalých travních porostů.V rostlinné produkci nadále převládají obiloviny, ale již méně náročné krmné odrůdy ozimého ječmene a pšenice, doprovázené produkcí pícnin, zejména jetele. Narůstá velký význam produkce řepky. Je zde velké zastoupení kombinované zemědělské výroby, tzn. že poměrně hodnotnou rostlinnou výrobu doplňuje výroba živočišná. Tato výroby je zaměřena na produkci mléka, vepřového a hovězího masa. Zdejší zemědělství prošlo složitým období restituce, privatizace a transformace. Ze všech změn které se staly od roku 1990, je i nadále patrné, že bude převládat velkovýrobní charakter zemědělské výroby.[7]
4.8. Situace na trhu práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářských problémů na území. Viz. Graf 1.
Graf 1 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v období březen 1996 - březen 2001 600000
400000 300000 200000 100000
.9 6 VI .9 6 IX .9 6 XI I.9 6 III .9 7 VI .9 7 IX .9 7 XI I.9 7 III .9 8 VI .9 8 IX .9 8 XI I.9 8 III .9 9 VI .9 9 IX .9 9 XI I.9 9 III .0 0 VI .0 0 IX .0 0 XI I.0 0 III .0 1
0 III
počet osob, míst
500000
nezaměstnaní
volná pracovní místa
23
období
Mikroregion Kunštátsko – Lysicko nepatří z pohledu trhu práce k nijak zvlášť problémovým územím. V rámci blanenského okresu má sice poměrně velkou míru nezaměstnanosti, ta ale z daleka nedosahuje krajských hodnot. Přesto blízkost silných okresních center i samotného Brna je pro místní trh práce jednoznačným přínosem. I tak je důležité k udržení či dalšímu vylepšení situace na trhu práce podporovat rozvoj malého a středního podnikání. Hlavní důraz je nutné klást na využití stávajícího vnitřního potenciálu území.
4.9. Sociální infrastruktura Ekonomickému rozvoji nejvíce přispívají služby které rozvíjí lidský potenciál. Veřejné služby představují souhrn zařízení, institucí a programů důležitých k posílení významu regionu do budoucna.
4.9.1. Školství
Školní instituce v obcích mikroregionu Kunštátsko-Lysicko zajišťují pouze základní školní vzdělání a předškolní výchovu. Mateřské školy jsou v 8 obcích mikroregionu (Bedřichov, Býkovice, Černovice, Drnovice, Kunštát, Lysice, Rozseč a Sebranice). Z ostatních obcí děti dojíždějí do mateřských škol v Lysicích, Černovicích a Kunštátu. Základní školy jsou tvořeny osmi školami. Z toho v Kunštátě a Lysicích jsou základní školy úplné tedy od 1. do 9. třídy, v Nýrově, Rozseči a Sebranicích je 1. až 4.třída a Černovicích, Drnovicích a Voděradech 1. až 5. třída. Z ostatních obcí musí žáci do základní školy dojíždět, a to nejvíce do základních škol v Kunštátě, Lysicích a Boskovicích. Za středním vzděláním a mimoškolními aktivitami musí studenti vyjíždět mimo region. Nejčastěji do Blanska, Boskovic a Brna. Podobně musí také dojíždět děti a mládež vyžadující speciální výchovu. Problémy ve školách jsou stejné jako problémy ve školstvý obecně. Jedná se o získávání učitelského sboru, technického vybavení škol nedostatku financí pro školské aktivity (výlety, exkurze a jiné). Síť škol a školských zařízení v mikroregionu je však na dostatečné úrovni. [7]
24
4.9.2.Zdravotnictví a sociální služby
Zdravotní péče v území je zastoupena síťí praktických lékařů a zdravotních středisek. V mikroregionu zajišťují zdravotní péči zdravotní střediska v Kunštátu a Lysicích. Kromě stálých lékařů v těchto zařízeních, dojíždí praktický lékař do Černovic, Drnovic, Hodonína, Makova a Sebranic, dětský lékař do obce Černovice, Drnovice, Hodonín a Sebranice. Jinak se za lékaři dojíždí převážně do Lysic a Kuštátu. Specializovanou lékařskou péči zajišťuje poliklinika v Boskovicích a zdravotnická zařízení v Brně.
Oblast sociální péče je poskytována buď pečovatelskou službou, nebo v zařízeních sociální péče. Pečovatelská služba může být provozována buď v domech s pečovatelskou službou, nebo přímo v domácnosti klienta. V mikroregionu Kunštátsko-Lysicko se nachází Dětský domov v Hodoníně, jehož zřizovatelem je stát, ve stejné obci se také nachází Rekreační středisko pro tělesně postižené. Město Kunštát je zřizovatelem Penzionu pro důchodce. Přímo v terénu působí pečovatelská služba z Kunštátu, Lysic a Nýrova. [7]
4.9.3. Kultura a sport
Kulturní zařízení v jsou zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. V mikroregionu je rozmístěno celkem 18 knihoven a 17 kulturních domů. Kromě této základní kulturní infrastruktury je možné navštívit v letních měsících Letní kino v Lysicích.Bohoslužby se konají v 10 obcích mikroregionu. Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti a tělocvičnami. Nejrozšířenějším sportem je fotbal. Na území mikroregionu je celkem 17 hřišť a 6 tělocvičen. V Kunštátu, kde je vybudován sportovní areál, a v Drnovicích jsou k dispozici tenisové kurty. V Lysicích je pro zimní radovánky připraveno přírodní kluziště. V letních měsících mohou obyvatelé využívat desíti koupališť a stolů na ping pong v Kunicích. Kulturní a tělovýchovné aktivity mají ponejvíce na starosti místní Svaz dobrovolných hasičů a Lidové mládežnické divadlo. Kulturní s sportovní aktivity jsou v mikroregionu Kunštátsko-Lysicko zajištěny velmi dobře.
25
4.10. Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch se postupně v celosvětovém měřítku stává významným hospodářským odvětvím. Masovou činností se stává v souvislosti s příchodem velkého množství obyvatelstva do měst (urbanizace) a s prodlužováním délky volného času. Zvláště volné víkendy spolu s omezenými možnostmi cest do zahraničí vedly k rozvoji chataření a chalupaření, které postupně změnilo vzhled krajiny a sídel v řadě lokalit regionu. V mikroregionu Kunštátsko – Lysicko jsou dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Největší potenciál spočívá v kulturní krajině regionu, která je výsledkem přetváření přírodní krajiny lidskou prací a vytváří množství atraktivních zákoutí, pohledů a příležitostí pro různé typy turistických výletů. Navíc je doplněna řadou významných historických kulturních a technických památek, které jsou výsledky úsilí minulých generací. Doplňují její obraz a dodávají jí neopakovatelný výraz. [8]
Obr.4: Pohled na kunštátský kostel
4.10.1. Turistické zajímavosti
Kunštát – zámek – první zprávy o hradu jsou z 10. května 1280, patří mezi nejstarší šlechtické hrady na Moravě. Zakladatelem byl Kuna, syn Heralta z Obřan. Jedním z pánů na Kunštátu byl i Jiří z Kunštátu a Poděbrad, český král. Pod jižními zdmi se nachází psí hřbitov z konce 19. století. Zámek je národní kulturní památkou.Viz. obr. 5. 26
Obr.5: Kunštátský zámek
Náměstí Krále Jiřího zdobí kostel sv. Stanislava – gotická stavba z 15. století, barokně přestavěná v 17. století, barokní fara a barokní dům z roku 1756, socha krále Jiřího z roku 1885. Rudka u Kunštátu – Jeskyně blanických rytířů (obr.6) – komplex pískovcových soch od samouka Staniskala Rolínka. Největší socha T.G. Masaryka byla zničena za 2. světové Války. Areál je obklopen parkem, kde najdete i galerii soch pod otevřeným nebem a rozhlednu, odkud přehlédnete převážnou část regionu.
Obr.6: Vstup do jeskyně blanických rytířů 27
Újezd u Kunštátu – severovýchodně od obce hradisko s dodnes patrnými zbytky nápisů. Makov – lesní vesnice v údolí 2 skalnatých hřebenů – Skřivánčí vrch , 620 m.n.m., s kruhovým výhledem na Drahanskou vysočinu a Jeseníky. Kaple Nejsvětější trojice prohlášena kulturní památkou. Nýrov
–
partizánská
zemljanka
obnovená
v roce
1960
,
pomník
padlým
partyzánům.(obr.7)
Obr.7: Vstup do partizánské zemljanky
Rozseč nad Kunštátem – novostavba kaple sv. Antonína, v okolí bývalé stříbrné doly. Nejvyšší kopce na Kunštátsku – Horničí 701 m.n.m., Kulíšek 692 m.n.m. Sebranice – jedna z nejstarších obcí mikroregionu, na návsi původní rychta se žundrem z roku 1732, v okolí archeologické nálezy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století – renesanční náhrobky rytířů z Voděrad, plastika Madony z 15. století. Lysice – první písemná zpráva z roku 1308, pozůstatky hradu Rychvald ze 14. století. Na místě původní staré vodní tvrze se nachází zámek z 1. pol. 17. stol. Turisticky velmi atraktivní a navštěvovaný objekt. V interiérech se nachází sbírka českého skla, porcelánu, soubory orientálních uměleckých předmětů, cenná sbírka zbraní, obrazů, nábytku a knihovna rakouské spisovatelky Marie Ebren Eschenbachové.U zámku zachovalá pozdě renesanční terasovitá zahrada. Zámek v Lysicích (viz. Obr.8) je kulturní památkou.
28
Obr.8: Zámek Lysice
Farní kostel Petra a Pavla ze 14. století – původní zachovalé prvky románsko-gotického slohu. V kostele jsou umístěny původní insignie řemeslných cechů. Kostelu náleží misál z roku 1499 tištěný v Norimberku a misál cisteránský z roku 1688. Výzdoba kostela je v barokním slohu. Na náměstí korintský sloup se sochou Panny Marie z roku 1853 od brněnského sochaře Edeleho. Kaple s hrobkou u hřbitova z roku 1881 s ostatky rodiny majitelů panství (Piatti a Dubských). Drnovice - dominantu obce tvoří kostel Nejsvětější trojice – gotická stavba z roku 1426, architektonicky velmi cenný objekt. Na návsi kvalitní barokní sochařská práce – socha sv. Floriána. V centru obce je nepřehlédnutelná stavba tvrze a bývalý panský dvůr z konce 18. století. Zajímavostí je nedokončená autostráda z období 2. svět. Války. Kozárov – rozhledna s vyhlídkovou terasou ve výšce 24 m., výhledy na Jeseníky, Pálavské vrchy, Třebíčsko. U obce skautská, tábornická osada. Voděrady – první zpráva o obci z roku 1287, z archeologických nálezů jsou doloženy ojedinělé nálezy, které svědčí snad i o pohřebišti.[6][8][9][10]
29
4.10.2. Zajímavosti a přírodní památky
Hrnčířský jarmark – Kunštát a hrnčířství patřilo k sobě v minulosti i dnes. Po roce 1993 byla navázána tradice hrnčířských jarmarků, která se těší velké oblibě. Kunštátské náměstí se změní v otevřené hlediště a své výrobky zde vystavují mistři řemesla z celé ČR. Hrnčířský jarmark probíhá vždy 3. víkend v měsíci září a získal si již svoje pevné místo v celorepublikovém kalendáři kulturních akcí. Halasův Kunštát – večery poezie jako připomínka básníka F. Halase. Mají svoji historii a vývoj – probíhají nepřerušeně od roku 1969 a přivádějí do Kunštátu řadu literárních i hereckých osobností. Mikroregion Kunštátsko – Lysicko je tvořen přírodními parky – jen 2 obce se nacházejí mimo území parků. Přírodní park Halasovo Kunštátsko vyhlášen v roce 1980 – rozloha 68,5 km², přírodní park Svratecká hornatina vyhlášen v roce 1990 – rozloha 100,7 km², přírodní park Lysicko vyhlášen v roce 1994 – rozloha 40,2 km². Lysická obora – obklopuje zámek – rozloha 61,3 ha – nachází se zde více než 40 druhů listnáčů a třicet druhů jehličnanů, vzácných stromů a rostlin. Smrk ztepilý s obvodem 435 cm je zřejmě nejmohutnějším stromem v ČR. I proto byl v roce 2004 vyhlášen památným stromem. Celkově tvoří obora součást jedinečného životního prostředí, o které je třeba pečovat. Čtvrtky za Bořím (Býkovice) – chráněné vstavačové rostliny. Habrová (Černovice) – skalní útvary, tzv. Rampirovy skály. Hersica (Černovice – Bedřichov) – mokřadní lesní společenstva s výskytem chráněné bledule jarní. Kačiny (Černovice) – nejvýše položené bukové a habrové porosty s bohatým bylinným podrostem. Údolí Chlévského potoka – velký výskyt chráněných rostlin. Cukl (Rozseč nad Kunštátem) – uvalovité údolí s pramenným úsekem potoka a rybníčkem – biotop obojživelníků. Žižkův stůl (Lhota u Lysic) – skalní útvar. Malý chlum – výrazná krajinná dominanta s historickou a kulturní hodnotou, paleontologickými nálezy (na vrcholu halštatské hradisko), nádherné výhledy. .[6][8][9][10]
30
Obr.9. Malý chlum Tab. 4: Turistické cíle a turistická infrastruktura v obcích mikroregionu Kunštátsko – Lysicko Obec Bedřichov
turistická naučná koupaliště cyklotrasa trasa stezka ano ne ne ano
Býkovice
ano
ano
ne
Černovice Dlouhá Lhota Drnovice Hodonín Kozárov Krhov
ano ne ne ano ano ne
ano ano ano ano ano .
ne ne ne ne ne ne
Kunčina Ves
ano
ne
ne
významná místa
. památník padlých v I. sv. ano válce ano . ano . ano kostel Nejsvětější Trojice ano památník Žalov ne . v plánu vrch Chlum vrch Babylon (rozhledna), ano údolí Býkovky
významní rodáci . . . . . . . . .
jeskyně Rudka, zámek, hrob Klement Bochoř básníka Fr.Halase–pietní (básník) místo Lhota u Lysic ne ano ne ne . . státní zámek, kostel, další Lysice ano ano ne ano . památky Makov ne ne ne ne . Vincenc Bednář (kněz) partyzánská zemljanka, Nýrov ano ne ano ano . hradiště prof. JUDr. Fr. Bělehrádek, ing. St. Rozseč ne ano ne ne . Bělehrádek (senátor), Fr.Halas (básník) kostel ze 13.stol., Zlatá rod herce Jaroslava Sebranice ano ne ne ne studna, dům na návsi Vojty Štěchov ano ne ne ano . . Tasovice ano ano ano ano . . Voděrady ne ne ne ne . . Zbraslavec ano ne ano ano . . Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Kunštátsko-Lysicko, 2001 Kunštát
ano
ano
ano
ano
31
4.10.3. Agroturistika
Tento druh rekreace není na území mikroregionu v současné době oficiálně realizován. Přesto právě pro něj má mikroregion dobrý potenciál Vhodné lokality pro agroturistiku je možné nalézt víceméně na území celého mikroregionu, přesto nejlepší podmínky se vyskytují v jeho jižní, jihozápadní a západní části. Do takto vymezeného území lze zařadit obce jako Kunčina Ves, Kozárov, Bedřichov, Lhota u Lysic, Kunice, Tasovice, Černovice, Hodonín a podobně. [11]
4.10.4. Pěší turistika Území mikroregionu se řadí mezi oblasti z pohledu pěší turistiky za atraktivní. Je však třeba uvědomit si, že v naznačených podmínkách mikroregionu značené turistické cesty nepředstavují rozhodující limit turistického provozu – ten je třeba hledat v související infrastruktuře – možnosti ubytování, stravování, občerstvení, odpočinku, návštěvy turistických nekrajinářských atraktivit, provázanost na jiné aktivity v území (kulturní, rekreační, sportovní) – značení turisticky frekventovaných nebo poptávaných tras je pak až sekundární záležitostí.[6][11]
4.10.5. Cykloturistika
Pro cykloturistiku poskytuje krajina Kunštátska – Lysicka ideální terény. Podle katalogu EUROBEDS 2001 (Katalog cyklotras a turistických možností v ČR), prochází přes území mikroregionu dvě značené cyklotrasy. Jedna začíná v Kunštátě a přes Rudku vede do Sulíkova, Kněževsi; druhá se Kunštátska - Lysicka dotýká pouze okrajově – ze Štěpánova nad Svratkou vede do Hodonína a odtud do Olešnice. [7]
4.10.6. Hipoturistika
Hipoturistika je v našich podmínkách pouze formou rekreační turistiky. 32
4.10.7. Zimní rekreace Vzhledem k nižší nadmořské výšce (a tudíž kratší době trvání sněhové pokrývky) není zimní část sezóny příliš významná. Přes nepříznivé klimatické podmínky je v Hluboké u Kunštátu vybudován v nadmořské výšce zhruba 600 metrů lyžařský vlek se sjezdovkou v délce 350 metrů. Za příznivých sněhových podmínek bývají v okolí protahovány i stopy pro běžecké lyžování.[6][11]
4.10.8. Návštěvnost mikroregionu Ve snaze poznat základní charakteristiku návštěvníků mikroregionu Kunštátsko – Lysicko, byl ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně podniknut jednoduchý terénní průzkum. V jeho rámci studenti katedry geografie Přírodovědecké fakulty na třech vytipovaných místech s nejvyšší očekávanou návštěvností – v lokalitách Lysice, zámek, Kunštát, náměstí a Rudka – ve dnech 30.5.2001 až 3.6.2001 (tj. v období středa – neděle) prováděli anketární šetření. Přes to, že šetření bylo prováděno v době mimo hlavní sezónu, navíc v období školních výletů, lze výsledky shrnout do několika základních tezí :
- nejčastějšími návštěvníky byli partnerské páry, rodiny s dětmi, jednotlivci; - v několika případech byly zjištěny služební cesty a pobyty s obchodními partnery; - ve většině se jednalo o výlety bez ubytování; - pokud šlo o několikadenní pobyt, převažovaly jednoznačně pobyty krátkodobé - nejvíce návštěvníků přijelo z blízkého okolí a z okresu Blansko (bez přenocování), na další místa se řadí město Brno a okolní okresy;
4.10.9. Shrnutí Mikroregion Kunštátsko – Lysicko má velký potenciál pro příchod většího počtu návštěvníků. Je však potřeba zajistit různá opatření, jako jsou investice do zdokonalování ubytovacích zařízení, pro lepší dostupnost informací a služeb zajišťující propagaci a 33
v neposledním místě zpřístupnění dosud nedostupných objektů kulturního významu. Klíčová je tvorba specifického turistického produktu. Což je nabídka různé škály možných aktivit, a to pro různé skupiny potenciálních návštěvníků. Jako vhodná specializace turistického produktu Kunštátska – Lysicka se jeví zaměření na pěší a poznávací turistiku, cykloturistiku či pobyt v ekologicky čisté oblasti. Turistický produkt by zároveň neměl být důrazně omezen jen na Kunštátsko – Lysicko.
5.
SOUČASNÝ
STAV
PODNIKÁNÍ
VE
VENKOVSKÉ
TURISTICE V OBLASTI MIKROREGIONU KUNŠTÁTSKO LYSICKO Penzion Brodecký ** Adresa: Žerutská 440, 679 71 Lysice Telefon: 516 472 684, 603 944 264 E-mail:
[email protected] Sezóna: celoroční Typ zařízení: ubytování s vlastním vařením Vybavení: vlastní restaurace nebo do 1 km, kompletně vybavená kuchyňka, zabezpečené parkování, WC a koupelna částečně společné, televizor k dispozici Vlastnosti zařízení: pes povolen, v blízkosti NP nebo CHKO, vhodné pro cykloturistiku (ubytování na 1 noc pro 1 osobu - úschova kol), nástupní den libovolný Sportovní/rekreační aktivity: pěší turistika, cykloturistika, běžecké lyžování, houbaření, Snídaně v ceně: Ne
Rekreační zařízení Žalov Adresa:Hodonín 60, 679 71 Lysice Telefon:516 463 934, 516 463 924 Fax:516 463 924 Email:
[email protected] Sezóna:celoroční
34
Počet lůžek:104 Dvoulůžkových pokojů:2 Vícelůžkových pokojů:23 Apartmánů:4 Přistýlek:16 Míst v restauraci:80 Míst v salónku:12 Cena za 2 lůžka:180 až 250 Kč Snídaně:Ne
Motorest Zlatá Studna Adresa:Sebranice 96, 679 31 Sebranice Telefon:516 462 850 Email:
[email protected] Sezóna:celoroční Počet lůžek:10 Apartmánů:2 Míst v restauraci:100 Míst v salónku:20 Cena za 1 lůžko:250 až 400 Kč Snídaně:Ano
Penzion u sochy Adresa:Rudka u Kunštátu 252, 679 72 Kunštát Telefon: 516 462 440 Email:
[email protected] Sezóna: celoroční Počet lůžek: 14 Apartmánů: 1 Cena za lůžko: 500 za dvojlůžkový pokoj na noc Snídaně: ano
35
Stav podnikání ve venkovské turistice v mikroregionu Kunštátsko – Lysicko nemá takovou širokou škálu nabídek ubytování a aktivit na volný čas jako jiné mikroregiony, přesto má mnoho možností k strávení volných chvil. Kunštátsko – Lysicko nabízí ubytování v hlavních centrech mikroregionu, a to Kunštát a Lysice. V okolí mikroregionu se nachází spousta zajímavých atraktivit, jak v oblasti venkovské turistiky, tak i v oblastech cykloturistiky, ekoturistiky, koňské turistiky a mnoho dalších produktů cestovního ruchu.
5.1. SWOT ANALÝZA SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, opatřením, politikou apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v hodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou spojitostí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střet.[12]
S – silné stránky - Výhodná poloha mikroregionu v širším zázemí brněnské aglomerace. - Hodnotná kulturní krajina s řadou historických, architektonických, kulturních a technických památek. - Kvalitní životní prostředí. - Krajinářská hodnota území vyjádřená zřízením třech přírodních parků: Svratecká hornatina, Halasovo Kunštátsko, Lysicko. - Dobré podmínky pro rozvoj venkovské turistiky, pěší a poznávací turistiky, cykloturistiky apod. - Dostatečná síť turisticky značených cest
36
W – slabé stránky - Řada významných kulturně historických památek je v zanedbaném stavu, nebo nepřístupná pro návštěvníky. - Špatné zajištění služeb pro návštěvníky v případě nepřízně počasí. - V mikroregionu nepůsobí žádné jednotné turistické informační centrum (TIC). - Špatná informovanost a orientace na území mikroregionu.
O – příležitosti - Potřeba rekonstrukce a údržby kulturně historických objektů. - Zpřístupnění dalších objektů významných pro cestovní ruch. - Dobudování sítě cyklotras, rozšíření sítě naučných stezek v oblastech přírodních parků svratecká hornatina, Halasovo Kunštátsko a Lysicko. - Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. - Vytvoření a propagaci turistických oblastí, včetně zřízení turistických informačních center. - Rozvoj podnikatelských činností v oblasti cestovního ruchu. - Vybudování malých vodních ploch vhodných pro zadržení většího množství vody v krajině a využitelných pro rekreaci.
T – ohrožení - Nedostatečné využití potenciálu pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. - Nedostatečná úroveň propagace území a jeho nabídky pro různé skupiny návštěvníků. - Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a údržbu nejvýrnamějších turistických atraktivit. - Nedostatečný rozvoj podnikatelských činností v oblasti cestovního ruchu.
5.2. Závěr: Na základě této analýzy je zřejmé, že silné stránky se nemusí vždy změnit ve výhodu. Důvodem může být například nízká důležitost. Obdobně i soustředění na překonání slabých stránek nemusí přinést očekávaný efekt, jestliže náklady na jejich změnu převýší celkový užitek.
37
6. STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU KUNŠTÁTSKO LYSICKO Strategie rozvoje mikroregionu je souhrn témat a úkolů, jimiž se hodlají obce v území zabývat, a které mohou svými rozhodnutími samy ovlivnit. Strategie rozvoje vychází z Radou schválených priorit rozvoje mikroregionu: -
Obnova a rozvoj vesnic
-
Rozvoj cestovního ruchu
Stanovené priority byly dále rozvinuty do podoby tzv. strategických cílů: Priorita Obnova a rozvoj vesnic – strategické cíle – - A : Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury s ohledem na životní prostředí Priorita Rozvoj cestovního ruchu – strategický cíl – - B: Podpora rozvoje cestovního ruchu
Strategické cíle jsou dále členěny do jednotlivých opatření a návazných cílů a aktivit, které opatření naplňují. Pro konkrétní naplnění programových opatření jsou jako příklady přiřazeny identifikované rozvojové náměty či připravované projekty.[7][13]
6.1. Strategický cíl A : Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury s ohledem na životní prostředí Je snahou postihnout oblasti venkovského života, které mohou nějakým způsobem zvětšit jeho přitažlivost pro místní obyvatele, zvýšit jeho rozvojové předpoklady, doplnit scházející zařízení, ať už jde o vzhled obce, nedostatečnou vybavenost dopravními a technickými infrastrukturami, informačními a komunikačními technologiemi. Kromě zlepšení vzhledu obcí může být výsledkem větší přitažlivost pro nové podnikatelské aktivity (lepší dopravní dostupnost, snazší připojení se k rozvodům elektřiny, plynu, vody, informačním sítím atd.) a celkově tak zlepšení kvality venkovského života. Obecně řečeno, cílem těchto opatření a aktivit by mělo být vytvoření podmínek pro zajištění dobré startovací pozice v rámci rozvoje. [7][13]
38
6.1.1. Opatření A.1 : Obnova a rozvoj vesnic Opatření zahrnuje činnosti jako obnova a úprava návsí, zeleně, parků a okolní krajiny, obnova a vyčištění vodních ploch, hrází a břehů, náprava škod na životním prostředí, obnova a využití objektů s památkovou a historickou hodnotou, obnova a využití veřejných budov obecní úřady, mateřské a základní školy, obnova nebo výstavba základního vybavení, např. sportovní infrastruktury – hřiště, tělocvičny, koupaliště apod.[13]
Cíle opatření : •
zajištění udržitelného rozvoje venkova
•
revitalizace obytného prostředí sídel
•
zachování kulturního dědictví a udržení rázovitosti venkovských obcí
•
zajištění občanské vybavenosti a služeb
•
náprava škod na životním prostředí
Aktivity naplňující opatření : •
náprava škod na životním prostředí, úprava vzhledu okolí obce
•
podpora aktivit k obnově a oživení venkova, zejména jeho památek a tradic
•
úpravy prostředí obcí - veřejná prostranství, návsi, zeleň, úpravy parků a okolní krajiny, místní komunikace, chodníky, výstavba a rekonstrukce autobusových zastávek
•
podpora městské a sportovní vybavenosti – pohostinství, hřiště, tělocvičny, koupaliště
•
obnova a využití veřejných budov – rekonstrukce a úpravy obecních úřadů, mateřských a základních škol atd.
•
obnovy a úpravy vodních ploch - výstavba, obnova a vyčištění rybníků, hrází, břehů
•
rekonstrukce a opravy osvětlení obcí, místního rozhlasu a podobné aktivity
39
6.1.2. Opatření A.2 : Obnova a rozvoj venkovské infrastruktury, minimalizace rizik pro životní prostředí
Úroveň dopravní, vodohospodářské a energetické infrastruktury významným způsobem ovlivňují kvalitu podnikatelského prostředí a obecně i životní úroveň obyvatel, především komfort bydlení. Technická infrastruktura má klíčovou roli v odstraňování bariér rozvoje a rozvojových šancí jednotlivých míst. [13]
Cíle opatření : •
zajištění optimálních dodávek energetických médií
•
zajištění dostatečného zásobování kvalitní pitnou vodou
•
zvýšení množství čištěných odpadních vod
•
snížení rizik poškození životního prostředí
•
rekonstrukce a modernizace
•
zlepšení technického stavu stávajících komunikací – silnice II. a III. tříd
•
zvýšení potenciální mobility obyvatelstva
•
zlepšení podmínek pro život obyvatel a pro podnikání v mikroregionu
Aktivity naplňující opatření : •
optimalizace rozvodů elektrické energie – týká se zvláště obcí Sebranice a Kunice
•
využití alternativních energetických zdrojů – spalování biomasy, rychle rostoucí dřeviny, větrné farmy, solární kolektory apod. – snižování rizika poškozování životního prostředí
•
zateplování budov s cílem snížení spotřeby energií
•
rekonstrukce vodovodních rozvodů, (týká se zejména obcí Dlouhá Lhota, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Lhota u L., Lysice, Rozseč n.K. a Voděrady)
•
zvyšování množství čištěných odpadních vod, využití alternativních možností jejich čištění (biologické způsoby apod.)
•
uplatnění zásad trvalé udržitelnosti v péči o krajinu
•
výstavba, rekonstrukce, modernizace, opravy místních komunikací
•
rekonstrukce chodníků, cest a výsadba veřejné zeleně přiléhajících k místním komunikacím
40
•
odstraňování dopravních závad na silnicích II. a III. tříd – dosažení kvalitního spojení do okolních měst
•
snahy o zvýšení standardu dopravní obsluhy zejména o víkendech – úzce souvisí s podporou rozvoje cestovního ruchu
6.2. Strategický cíl B : Podpora rozvoje cestovního ruchu Území mikroregionu Kunštátsko - Lysicko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V jeho rámci jsou vidět možné rozvojové šance. Nejvýznamnějšími faktory jsou vedle velmi hodnotné krajiny (přírodní parky Lysicko, Halasovo Kunštátsko a Svratecká hornatina) s řadou přírodních zajímavostí také četné kulturní a historické památky. Na území mikroregionu lze dále nalézt řadu odkazů na bohatou odbojářskou a partyzánskou činnost.
Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zvyšuje i relativní blízkost a snadná dopravní dostupnost krajského města Brno. Jako výhodné se jeví i kvalitně zajištěné spojení Lysic, Drnovic, Zbraslavce, Kunštátu, Makova a Rozseče n.K. veřejnou autobusovou dopravou právě s Brnem. [11][13]
6.2.1.Opatření B.1 : Propagace území mikroregionu a jeho atraktivit
Pro území mikroregionu Kunštátsko – Lysicko se před tvorbou a následnou propagací vlastních turistických produktů jeví jako účelnější a efektivnější spolupráce v rámci širší oblasti, do níž lze zařadit např. Moravský kras, Českomoravskou vrchovinu apod. Jako konkrétní možnost se jeví navázání spolupráce s turistickými informačními centry (TIC) v Boskovicích, Blansku, Moravském krasu atd. Mikroregion již pracuje na vydávání turistických průvodců a informačních brožur. Při propagaci území a jeho atraktivit se dále nabízí možnost spolupráce s krajskými institucemi..[7]
Cíle opatření : •
lepší propagace území mikroregionu a jeho atraktivit
•
rozšíření a podpora prodeje turistické nabídky
•
zvýšení atraktivity území pro potenciální návštěvníky
41
Aktivity naplňující opatření : •
navázání spolupráce s informačními centry v Boskovicích, Blansku, Moravském krasu a dalšími
•
spolupráce s různými subjekty (soukromé firmy, sousední obce a mikroregiony) p
•
podpora prezentace mikroregionu v regionálních i celostátních médiích
•
vytvoření regionálního turistického informačního systému na internetu
•
vytvoření jednotného informačního systému v území (panely s mapou a základními informacemi na atraktivních místech, směrovky, ukazatele atd.)
6.2.2. Opatření B.2 : Zvýšení atraktivit pro cestovní ruch, tvorba produktů cestovního ruchu
Nabídka vlastních turistických produktů a programů či aktivit založená na jejich jedinečnosti. Produkty musí být zaměřeny na určitou cílovou skupinu – na rodiny s malými dětmi, na bezdětné páry, na „nerodinné“ skupiny vrstevníků atp. Nabídka by měla zahrnovat i místní obyvatele a také jim poskytovat možnost příjemně strávit volný čas.[7] Území mikroregionu Kunštátsko - Lysicko je kromě jiných rekreačních činností zvláště vhodné pro rozvoj pěší a poznávací turistiky, cykloturistiky, agroturistiky a pro pobyt v ekologicky čisté oblasti. Na atraktivitě území se podílejí také sportovní a kulturní akce, které mají-li opakovaný charakter, mohou zabezpečit dostatečné příjmy z cestovního ruchu i mimo sezónu.[7][13]
Cíle opatření : •
zvýšení atraktivity území pro návštěvníky
•
významnější využití možných ekonomických efektů
•
rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury mikroregionu
•
ve spolupráci s okolními oblastmi tvorba turistického produktu s cílenou nabídkou pro různé sociální a věkové skupiny návštěvníků
42
Aktivity naplňující opatření : •
podpora budování místních ukazatelů pro turisty
•
vytváření turistických produktů
•
oprava památek, venkovské architektury, přírodních a technických atraktivit
•
projekty s možností kulturní, sportovní a zdravotní turistiky
•
organizace různých kulturních, společenských a sportovních akcí
•
projekty rozvíjející možnosti pěší turistiky, cykloturistiky, agroturistiky, pobytové venkovské turistiky, lyžařské turistiky, koupání
6.2.3. Opatření B.3 : Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu
Pro nastartování a udržení turistické návštěvnosti je nutné zabezpečit i odpovídající infrastrukturu. Náměty se týkají především značených tras pro pěší turistiku, vyznačení naučných stezek, cyklotras, eventuelně i lyžařských tras apod. Námětem může být i využití vodních ploch, zajištění rekreačních a rehabilitačních jízd na koni, možnosti sportovního vyžití apod. Přitom je nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny .[7][13]
Cíle opatření : •
zvýšení atraktivity území pro návštěvníky
•
využití možných ekonomických efektů plynoucích z rozvoje cestovního ruchu
•
rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury mikroregionu
Aktivity naplňující opatření : •
budování základní turistické infrastruktury
•
budování turistických agrofarem
•
budování a úpravy stávající doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch (rekreačně využitelné vodní plochy, koupaliště, sportovní hřiště (volejbal, tenis, minigolf, golf, …), půjčovny kol, lyží, projížďky na koních (hipoturistika) apod.)
•
vyznačení naučných stezek
•
podpora budování místních cyklotras, které by doplňovaly již existující síť
•
podpora budování ukazatelů pro turisty
43
6.3. Projekty Navrhované projekty mikroregionu podle Strategie rozvoje (2001): •
Údržba venkovského vzhledu obcí a sídel v mikroregionu Kunštátsko – Lysicko.
•
Opravy místních komunikací.
•
Informační a komunikační technologie – využití jejich možností na území mikroregionu.
•
Rozvoj cestovního ruchu – propagace území.
•
Rozvoj cestovního ruchu – dobudování existující sítě cyklostezek.
•
Rozvoj cestovního ruchu – rekreační a sportovní infrastruktura mikroregionu.
•
Rekonstrukce základní školy v Lysicích.[7]
6.4. Závěr : Pro realizaci jednotlivých kroků je nutné se především zaměřit na vnitřní potenciál území (především lidský) a osvojit
si způsob vzájemné spolupráce. To znamená, že je
potřeba zapojit do územních aktivit nejen členy samospráv a Radu pro rozvoj mikroregionu, ale také zástupce místních podnikatelů, nestátních neziskových organizací, zájmových sdružení, občanských iniciativ a spolků. V tomto případě nelze také zapomenout na navázání vztahů s orgány a institucemi státní správy. Je důležité sledovat a vyhodnocovat dotační politiku jednotlivých ministerstev vlády ČR (především Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR) a programy finanční podpory ze strany EU (Sapard, ISPA – kontakt Regionální rozvojová agentura Jižní Morava). Při některých akcích a projektech je vhodné spolupracovat i s okolními mikroregiony, sdruženími a obcemi. Pro snadnější přístup k evropským finančním prostředkům je důležitá návaznost cílů a směrů rozvoje. Vytvořená Strategie rozvoje mikroregionu Kunštátsko - Lysicko nabízí možnost koordinovat rozvoj. Samotná realizace Strategie závisí především na převádění daných cílů a priorit rozvoje do konkrétních úkolů
44
7. ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla koncipována jako zdroj pro informace o charakteru mikroregionu Kunštátsko – Lysicko, tak i o jeho rozvoji v oblasti venkovské turistiky. Může být použita jako podklad k diplomové práci na téma rozvoj a obnova venkova. Dále bude uložena v městské knihovně v Kunštátě k doplnění již vypracované Strategie rozvoje mikroregionu Kunštátsko – Lysicko od společnosti GaREP Brno. Tímto tématem by se měli zabývat nejen starostové obcí a podnikatelé, ale i samotní obyvatelé vesnic v mikroregionu Kunštátsko – Lysicko. V této práci jsme se seznámili s definicí venkovské turistiky a s jejími produkty potřebnými pro budování kvalitní nabídky atraktivit pro volný čas. Dále jsme poznali vnitřní strukturu mikroregionu s charakteristikou různých odvětvích cestovního ruchu a možnostmi turistiky v daném mikroregionu. Na závěr bakalářské práce jsme se obeznámili se strategií rozvoje mikroregionu, s jeho prioritami a strategickými plány pro rozvoj venkova, a tím i oblastí cestovního ruchu, venkovské turistiky. Snad tato práce pomůže k rozvoji tak atraktivního a kulturně bohatého mikroregionu. Je třeba se na moment zastavit, nechat ruch velkoměsta za zády a vychutnat krásy zdejší přírody.
45
8. BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE [1] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1.vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726–14–2.
[2] JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. SOCR Pardubice. Pardubice: 1999 I. MORAVEC, R. NOVOTNÝ, R. FOLBERGOVÁ, M. STŘÍBRNÁ: Venkovská turistika, Teoretická východiska a možnosti, 108 s.
[3] MORAVEC, I., NOVOTNÝ, R., FOLBERGEROVÁ, R., STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika:; Teorie východiska a možnosti. 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus – TISKÁRNA, 2006. 92s. ISBN 80-86902-31-5
[4]
Produkty
venkovské
turistiky[online],
[Citace:
1.5.2008];Dostupné
na
WWW:
[5]
Příjemci
podpory
[online],
[Citace:
5.5.2008];Dostupné
na
WWW:
[6] Příroda mikroregionu [online], [Citace:5.5.2008], Dostupné na WWW:
[7] GALVASOVÁ I., KUČERA.T., KUNC.J. a kol., Strategie rozvoje mikroregionu Kunštátsko – Lysicko, Brno: GaREP, 2001, 141s.
[8]
Cestovní
ruch
[online]
[Citace:
2.5.2008];
Dostupné
[9] Turistické zajímavosti [online], [Citace: 29.4.2008]; Dostupné na WWW:
46
na
WWW:
[10]
Památky
[online]
[Citace:
29.4.2008];
Dostupné
na
WWW:
Dostupné
na
WWW:
na
WWW:
[11]
Volný
[online]
čas
[Citace:2.5.2008];
[12]
SWOT
[online]
[Citace:
5.5.2008];
Dostupné
[13]
Rozvoj
venkova
[online]
[Citace:3.5.2008]
Dostupné
na
WWW:
Obr.1: Pohled na Drnovice a Voděrady
[online] [Citace:3.5.2008] Dostupné na WWW:
Obr.2:
Kostel
v Drnovicích
[online]
[Citace:3.5.2008]
Dostupné
na
WWW:
Obr.3: Poloha mikroregionu Kunštátsko-Lysicko v dopravní síti [online] [Citace:3.5.2008] Dostupné
na
WWW:
Obr.4: Pohled na kunštátský kostel
[online] [Citace:3.5.2008] Dostupné na WWW:
Obr.5:
Kunštátský
zámek
[online]
[Citace:3.5.2008]
Dostupné
na
WWW:
Obr.6: Vstup do jeskyně blanických rytířů [online] [Citace:3.5.2008] Dostupné na WWW:
47
Obr.7: Vstup do partizánské zemljanky [online] [Citace:3.5.2008] Dostupné na WWW:
Obr.8:
Zámek
Lysice
[online]
[Citace:3.5.2008]
Dostupné
na
WWW:
Dostupné
na
WWW:
Obr.9.
Malý
chlum
[online]
[Citace:3.5.2008]
.
48
