Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Zhodnocení soutěží chladnokrevných koní v ČR Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Brno 2009
Vypracoval: Bc. Jiří Šír
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení soutěží chladnokrevných koní v ČR vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne……………………………………….
podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěl poděkovat paní Doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za ochotu, odborné vedení a metodické připomínky při zpracování diplomové práce a Petře Šanturovové za cenné rady a zkušenosti získané přímo ze soutěží.
ABSTRAKT Cílem práce bylo zhodnocení soutěží chladnokrevných koni v České republice. Databáze výsledků ze soutěží chladnokrevníků v orbě, formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vznikla manuálním vkládáním dat výsledků soutěží z období let 2003 – 2008. V rámci samotného testování jsem se zaměřil na efekty, které by mohly mít vliv na výsledky z konkrétních soutěží, jako je rok konání soutěže, plemeno, pohlaví a vliv formana. Pro statistické zpracování dat byl použit obecný lineární model (GLM). Metodou mnohonásobného porovnávání dle Scheffeho byly stanoveny vzájemné rozdíly mezi jednotlivými sledovanými skupinami. V rámci orby se statisticky prokázal jako vysoce průkazný vliv roku konání soutěže, vliv formana a jako průkazný vliv plemene i pohlaví. Kombinace slezský norik a polský chladnokrevník zaznamenala vyšší bodový průměr oproti startu samotných slezských noriků. V celkovém zhodnocení soutěží Finále Mistrovství ČR a Kvalifikace ME ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vyšla statistická průkaznost u ovladatelnosti a těžkého tahu. V rámci ovladatelnosti byl průkazný vliv faktoru roku konání soutěže a formana na celkový dosažený čas závodu. U těžkého tahu byl prokázán vliv faktoru roku konání soutěže, formana a plemene na celkovou výkonnost v tahu. Mezi nejvýkonnější plemena v těžkém tahu se řadí slezský norik a polský chladnokrevník. Je zjevné každoroční zdokonalování a zvyšování úrovně formanů a jejich koní.
Klíčová slova: koně, chladnokrevníci, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň
ABSTRACT The scope of this work is to evaluate coldblooded horses’ competition in the Czech Republic. The database of coldblooded horses’ competition results from ploughing, cart race, manoeuvrability and heavy draft was created by manual input of data in the form of competition results from 2003 to 2008. Within the framework of the assessment itself I focused on effects that could influence results of particular competitions, such as year when the competition took place, breed, sex and carter’s influence. For statistical elaboration of the data I used general linear scale (GLM). With the help of the method of multiple comparison according to Scheffe mutual differences between particular groups observed were set. What showed statistically high evidence at ploughing was the factor of year when the competition took place, carter’s influence as well as evident influence of breed and sex. The combination of Silesian Noriker and Polisch Coldblood meant higher average of points compared to result of Silesian Norikers themselves. In the overall assessment of competitions: Finals of the Czech Republic Championship and Qualification for European Championship in cart race, manoeuvrability and heavy draft, the statistical evidence was observed at manoeuvrability and heavy draft. At manoeuvrability the influence of the year when the competition took place and carter’s influence had important influence on the resulting time. At heavy draft the factor of year when the competition took place, carters and breed factors were evidenced to have influence on the total performance in draft. Among the best performing breeds in heavy draft belong Silesian Norik and Polish Coldblood. Continuous improvement and increase in carters’ quality and their horses on annual basis is apparent.
Keywords: horses, coldblooded horses, Noriker, Silesian Noriker, Bohemian-Moravian Belgian horse
OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................ 8 2. CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................... 11 3.1. Historie................................................................................................................. 11 3.1.1. Původ koně ................................................................................................... 11 3.2. Chladnokrevná plemena chovaná v ČR............................................................... 12 3.2.1. Českomoravský belgický kůň ....................................................................... 14 3.2.2. Norik a slezský norik .................................................................................... 16 3.2.2.1. Slezský norik .......................................................................................... 16 3.2.2.2. Norik ...................................................................................................... 18 3.3. Vývoj početních stavů koní ................................................................................. 20 3.4. Postroje a ovládání tažných koní ......................................................................... 23 3.4.1. Chomout........................................................................................................ 24 3.4.2. Tažné řemení................................................................................................. 25 3.4.3. Řemení k ovládání koní ................................................................................ 26 3.4.4. Pomocné nářadí............................................................................................. 27 3.4.5. Ovládání koní................................................................................................ 27 3.5. Hodnocení výkonnosti tažných koní.................................................................... 28 3.6. Pracovní využití koní ........................................................................................... 30 3.6.1. Využití koní v minulosti ............................................................................... 30 3.6.2. Využití koní v současnosti............................................................................ 32 3.7. Soutěže chladnokrevných koní ............................................................................ 34 3.7.1. Koňská soutěžní orba.................................................................................... 34 3.7.1.1. Historie a význam zpracování půdy....................................................... 34 3.7.1.2. Z historie orby........................................................................................ 35 3.7.1.3. Historie koňské soutěžní orby a vývoj pravidel ..................................... 36 3.7.1.4. Orební organizace ................................................................................. 38 3.7.2. Ovladatelnost v kládě, formanská jízda, těžký tah ....................................... 40 3.7.2.1. Všeobecná pravidla................................................................................ 41
4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................... 45 4.1. Databáze výsledků ze soutěží chladnokrevných koní.......................................... 45
4.2. Zpracování dat ze soutěží .................................................................................... 46
5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ................................................................. 47 5.1. Mistrovství České republiky v orbě koňmi.......................................................... 49 5.2. Soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových ......................................................... 52 5.2.1. Zhodnocení soutěžní orby pomocí lineárního modelu ................................. 55 5.3. Finále Mistrovství České republiky ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu.............................................................................................................................. 56 5.3.1. Formanská jízda............................................................................................ 58 5.3.2. Ovladatelnost ................................................................................................ 59 5.3.3. Těžký tah....................................................................................................... 61 5.4. Kvalifikace Mistrovství Evropy v trojboji........................................................... 64 5.4.1. Těžký tah....................................................................................................... 66 5.4.2. Zhodnocení Kvalifikace ME v trojboji pomocí lineárního modelu.............. 67 5.5. Mistrovství Evropy v trojboji .............................................................................. 68 5.5.1. Těžký tah....................................................................................................... 69 5.6. Celkové zhodnocení Finále MČR a Kvalifikace ME v trojboji pomocí lineárního modelu ........................................................................................................................ 70
6. ZÁVĚR .................................................................................................................... 74 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................. 77 8. SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... 81
1. ÚVOD Kůň se stal již v dobách minulých nepostradatelným pomocníkem člověka. Využíval se zejména k tažným účelům a později se využíval jako jezdecký a soumarský. Těžiště jeho upotřebení bylo vždy v poskytování energie vykonáním práce, čímž se podstatně lišil od chovu ostatních hospodářských zvířat. Široké upotřebení koní prošlo různými historickými fázemi vývoje. Od využití ve vojenství a válečnictví přes použití v dopravě nákladů a osob, jako pracovní síly v zemědělství a lesnictví. Od dávných dob přitahovala člověka z existenčních důvodů půda. Její tajemnost a životní síla nutila člověka přemýšlet, jak z jejího lůna vydobýt co největší užitek pro sebe samého. Od pravěkých kamenných motyk, přes orací háky a jiné primitivní nástroje ke zkypření půdy, člověk dospěl dlouhým historickým vývojem až k ruchadlu bratranců Veverkových a poté k modernímu pluhu dnešní doby. Soutěžní orba zaznamenala dlouhý předešlý vývoj až do současnosti. Od nepaměti fascinovali člověka z využitelných důvodů koně i turoviťí a jejich tažná síla ke zpracování půdy. České Země mají ve využití koní v zemědělství a v přípravě půdy dlouhodobou tradici a velkou měrou se podílely na vývoji v této oblasti od ruchadla bratranců Veverkových, parních strojů, spalovacích motorů, až po dnešní soutěže v orbě koňmi, které se u nás už také běžně konají. V Evropě i jinde ve světě byly a jsou též konány soutěže v orbě koňskými spřeženími (Švýcarsko, Německo, Dánsko). Tato orba má oproti traktorové orbě určitá specifika. Také u nás v České republice začínáme pořádat soutěže v orbě koňskými spřeženími za vydatné pomoci „Společnosti pro orbu ČR“. Svoji nezastupitelnou úlohu si však kůň udržel především v lesním hospodářství, i když názory na jeho využití v této oblasti prošly také četnými zvraty. Tradice práce koní v lese je prastará a úzce spjatá se zemědělstvím, neboť v zimě, v období relativního pracovního klidu, byly zemědělské potahy využívány ke všem pracím v lese, to znamená nejen k přibližování, ale i k odvozu dříví. Z práce a souhry kočích a jejich koní v lesním hospodářství a dopravě vznikly soutěže v ovladatelnosti s kládou, které se pořádají již tradičně spolu se soutěžemi ve formanských jízdách a těžkém tahu. S nástupem techniky a vědeckého pokroku význam koní v zemědělství a lesnictví slábne. Jeho poslání se přesouvá do oblastí sportu, kultury a volného času. Rád bych přiblížil toto téma široké veřejnosti, otevřel možnost dalšího se zaobírání touto zajímavou problematikou a možného využití chladnokrevných koní v dnešní době. 8
Jelikož si dnes řada lidí ani nedovede představit tak tradiční a významnou součást zpracování půdy, jakou byla orba koňmi, nezastupitelnou práci koní v lese v těžko přístupných terénech, práci v potažních pracech a zemědělství, je nepochybně dobrá jejich prezentace v soutěžích a na výstavách, kde se setkáváme poměrně se zvyšujícím se zájmem široké veřejnosti. Hlavní cíl ke zpracování této diplomové práce má hned několik hledisek. Jedním z nich je náhled do historie a vývoje koní, spolu s charakteristikou chladnokrevných plemen koní, která se objevují v soutěžích chladnokrevníků. Zhodnocení a vývoj početních stavů koní u nás, zejména chladnokrevných. Neméně důležité je vhodné postrojování a ovládání koní. Dalším je zhodnocení výkonnosti tažných koní a uplatnění koní v zemědělství, především ve zpracování půdy a lesním hospodářství. Zmapování koňské orby a potažních prací v lese od dob minulých až do jejich soutěžní současnosti, jelikož prošly za dobu své působnosti řadou změn a změnil se také jejich význam a uplatnění. Vlastní práce dává možnost nahlédnutí do zákulisí soutěží, spolu s vývojem pravidel. Je vytvořena databáze výsledků z jednotlivých soutěží a posouzení vlivu plemene, pohlaví, chovatele (formana) a roku konání soutěže na výkonnost v soutěžích chladnokrevných koní. V přílohách je kompletní znění pravidel soutěží, ukázky diplomů, pamětních listů, koňských pluhů a hloubkoměrů. V neposlední řadě také fotografie z každého typu soutěže.
9
2. CÍL PRÁCE
Cíle diplomové práce: Charakteristika a vývoj soutěží chladnokrevných koní. Charakteristika jednotlivých disciplin soutěží chladnokrevných koní. Charakteristika chladnokrevných plemen koní využívaných v soutěžích. Vytvoření databáze výsledků soutěží chladnokrevných koní. Posouzení vlivu plemene, pohlaví, chovatele (formana) a roku konání soutěže na výkonnost v soutěžích chladnokrevných koní.
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Historie 3.1.1. Původ koně Původ koňovitých lze stopovat až do oceánu, do doby před šedesáti miliony lety. V roce 1867 objevili paleontologové provádějící výzkumy na jihozápadě USA ve vrstvách ze starších třetihor skoro úplnou kostru zvířete, které bylo později uznáno za nejstaršího koně. Vědci ho nazvali Eohippus (Edwards, 1992). Původ koně a vývoj řádu equidů popisuje detailně zakladatel československé zootechniky a hypologie Prof. PhDr. MUDr. František Bílek (1955). Podle něj je za nejstaršího předka koně považován Eohippus (Hyracotherium), který se na Zemi objevil asi před 55 miliony let v Severní Americe a Evropě. Žil v pralesích s měkkou půdou, na přední noze měl čtyři a na zadní tři prsty zakončené kopýtky. Podle Navrátila (1997) to byl všežravec se 44 zuby, klenutým hřbetem, velikosti lišky (výška v kohoutku 25 – 45 cm). S postupující změnou klimatu, se stále sušším podnebím se rozšiřují stepi a postupně se následující formy předka koně Eohippus, Mesohippus, Miohippus, Parahippus (před 15 – 20 mil. let), Merihippus a Pliohippus přizpůsobují životu a stále rychlejšímu pohybu na tvrdém podkladě. Také neustálé nebezpečí hrozící od šelem vedlo k prodloužení krku, změně chrupu, prodloužení a zpevnění nohou, zesílení kopyta. Zdvižením prstů od země se přenesla váha celého těla na jeden nejdelší prst. Na pevné půdě odrazem jediného prstu, opatřeného kopytem, dosáhl kůň velké rychlosti (Bílek 1955, 1957). Na konci třetihor z této řady vzniká 100 – 130 cm vysoký Hipparion, který je předkem diluviálního (čtvrtohory) koně v typu kertaka (koně Převalského). Ten se již příliš neliší (s vyjímkou velikosti) od koně, jak ho známe dnes (Navrátil, 1997). Padesát pět milionů let trvalo, než příroda a její podmínky změnily Eohippa v dnešního koně. Po celou tuto dobu však zůstala v povaze koně bázlivost a hlavní obranou proti útoku byl a je vždy útěk. Kůň je tvor stádový a jen v krajním případě se pouští do boje (Bílek, 1955). Kůň (Equus caballus) patří do řádu lichokopytníků a čeledi koňovitých. Dále sem patří zebry, osli a poloosli. Jednotlivé druhy stanuly na různých stupních fylogenetického vývoje, a jsou proto i svými morfologickými vlastnostmi velmi odlišné. 11
Tyto plemenné skupiny se dělí na četná plemena. Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků, a to od koně Převalského – kertaka (Equus przewalskii), tarpana (Equus gmelini), koně západního (Equus robustus) a koně severského (Equus gracilis). Plemen chovaných v jednotlivých zemích je mnoho. Jejich vývoj byl výrazně ovlivněn celým komplexem prostředí, a tak vzniklo mnoho plemen s výraznější diferenciací morfologických vlastností (Dušek, 1999). První písemná zmínka o koních v českých zemích je v tzv. Análech fuldských z roku 871. V této době Slované koně nevyužívali ve vojenství, ale pro tažnou sílu. Není známo, jaký typ koně byl tehdy chován, ale písemné zprávy z počátku 10. stol. dokládají , že české země již v této době dodávaly koně vlastního chovu do okolních zemí a byly významným výrobcem postrojů (Misař a Jiskrová, 2001).
3.2. Chladnokrevná plemena chovaná v ČR V českých zemích byl podle Mahlera (1995) převážně chován mnohostranně užitkový kůň – teplokrevník, spíše jezdeckého typu. Hospodářské práce však vyžadovaly koně silné a těžké. Přicházeli k nám z jihu: noričtí hřebci vozili ze Solnohrad přes naše území po známé evropské cestě sůl. Jihočeským sedlákům se zamlouvali, formani si rádi za „skočné“ svých hřebců přivydělali, a tak se „norici“ hojně křížili se selskými klisnami (v jižních Čechách se tím dal základ dříve tzv. „netolickému koni“). Od poloviny minulého století sem též byli importováni belgičtí koně – ti rovněž přispěli k vytvoření českých a moravských chladnokrevníků. Navrátil (1997) uvádí, že chladnokrevný chov je prezentován českým chladnokrevníkem, který byl vyšlechtěn jako těžký tažný kůň v druhé polovině minulého století na domácím základě použitím importů hřebců a později v menší míře i klisen belgických a norických. I přes ztrátu významu koně jako tažné síly v zemědělství zůstává jeho užití v lesním hospodářství a dosud existuje forma norická (ráz slezského a též lánského norika), belgická (českomoravský belgický kůň) a smíšená forma belgonorika. Velký historický význam na šlechtění chladnokrevných koní má jak uvádí Navrátil a Krejčová (2006) hřebčín Netolice. Chov koní v Netolicích má velmi dlouhou a bohatou minulost. První písemné zprávy o hřebčinském chovu koní jsou již z roku 1614. S chovem koní souvisely koňské trhy, bývaly centrem města, konaly se po svatém Jakubu v „komoře koňského dobytka“ v Netolicích. Na těchto trzích se nejvíce uplatňoval „místní chov koní netolické rasy, hledaný doma i za hranicemi pro 12
všestranné upotřebení jak k tahu tak i běhu“. Rok 1868 je historickým v jihočeském chovu koní, neboť v tomto roce byli do chovu zařazeni první chladnokrevní kontinentální
hřebci
u
nás
a
to
čtyři
noričtí
(pincgavští)
hřebci
v kraji
českobudějovickém a prachatickém. V roce 1880 zasahuje do vývoje našeho chladnokrevného chovu kůň belgický, oblíbený pro líbivé tělesné tvary, rychlé dospívání a výborné užitkové vlastnosti. V zemském chovu v kraji prachatickém je tak držen hlavně kůň chladnokrevný, nejdříve to byl norik, pak belgik a později i kříženci těchto dvou plemen. Chov v Netolicích byl jediný šlechtitelský chov chladnokrevníka v Československu. Chladnokrevná plemena patří do skupiny koní západních (okcidentálních). Původ této skupiny je odvozen od divokého koně diluviálního západního /E. robustus Steg/. Od ostatních plemen koní se značně liší tělesnou stavbou, konstitucí a temperamentem. Chladnokrevní koně jsou většinou většího tělesného rámce s velkou hrubou hlavou, krátkým, silným krkem, málo patrným kohoutkem, měkčím hřbetem a bedry, krátkou sraženou a širokou zádí, která je rozpolcená při pohledu zezadu. Častá je rovněž přestavěnost. Končetiny jsou silné až lymfatické s málo výraznými klouby a značně hustými rousy. Tělesná stavba je přizpůsobena k práci v kroku (tahu). Část současných chladnokrevníků má v malé míře přimísenou krev teplokrevníků, nejčastěji koně arabského. Nejznámější představitelé plemen chladnokrevných koní jsou kůň norický a kůň belgický (Věříš a Polanský, 1983). Jak uvádí Řechka (1948) tažný kůň hospodářský, pravidelně zaměstnaný v zemědělství a příležitostně ovšem i v pracích jiných, má být dobrého chovu, úhledného exteriéru, náležitě vyspělý, přiměřeně silné kostry, svalnatý, nepřetučnělý, na pevné noze, dobrého kroku, nepříliš živého temperamentu, zdravý, zdatný v práci, vytrvalý, otužilý a odolný vůči drsnostem podnebí i chorobám. Podle Duška a kol. (1999) byly domestikační střediska v Pyrenejích, Alpách atd. Koně této skupiny se odvozují od variant diluviálního koně západního, který se výrazně lišil od koní východního typu, a to robustní tělesnou stavbou velkého rámce. Jako nejtypičtější představitelé těchto diluviálních variant je podle kraniologických znaků kůň norický a belgický. ASCHK ČR podporuje účast plemenných koní při chovatelských soutěžích chladnokrevníků (formanská jízda, ovladatelnost v kládě a absolutní tah) či v soutěžích v orbě. Podporována je rovněž zahraniční prezentace tohoto plemene (Machek a Roubalová, 2006). 13
3.2.1. Českomoravský belgický kůň Kůň belgický je typickým představitelem moderního západního koně, který svým rozšířením ovlivnil téměř všechna plemena chladnokrevných koní. V závislosti na přírodních podmínkách se belgičtí chladnokrevníci již ve středověku rozdělovali na tři místní rázy: koně ardénnští, flámští a brabanští (Věříš a Polanský, 1983). Podle Špačka (1924) někteří spisovatelé rozdělovali těžká plemena belgických koní na více tříd. Uznávali Fláma, Ardenna a ostatní četné rázy dle provincií : Brabanta, Condroza, koně hagelandského, hennyjského, hesbiňonského a další. Je nejrozšířenějším chladnokrevným plemenem. Podkladem jeho vzniku byly domácí chovy, které se již ve středověku prosazovaly svou výkonností. Belgický kůň se dlouhodobě choval ve třech typech – nejmohutnější vlámský, poté brabantský a posléze ardenský. Belgický kůň je středního rámce s poměrně větší proměnlivostí, je velmi robustní, ranný s výrazným osvalením zádě, která včetně tukové vrstvy bývá štěpená, což se v chovu velmi cenilo. Záď je na rozdíl od noriků kulatá. Při mohutnosti belgického koně je určitým nedostatkem snížená kvalita fundamentu a jeho korektnost, zvláště prohnutá přední končetina a krátké hlezno. Belgický kůň je i při těchto exteriérových nedostatcích velmi výkonný, jeho pracovní charakter je ojedinělý (Dušek, 1999). Populace českomoravského belgického koně (dále jen „ČMB“) v Čechách a na Moravě se utvářela ve specifických klimatických a půdních podmínkách přibližně v posledních 120 letech a to na bázi importů především originálních belgických (období let 1880 – 1930) a v menší míře valonských (období let 1880 – 1900) hřebců a několika originálních belgických klisen. Chovným cílem je chladnokrevný kůň dospívající ve třech letech stáří, středního čtvercového rámce s dobrým osvalením, minimalizací exteriérových vad. Kůň má být pracovitý a dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu odpovídajícími
bez
charakterových
užitkovému
vad,
zaměření
dobře
plemene.
živitelný,
pohyblivý,
K 31.12.2007
je
s chody
v populaci
českomoravského belgického koně evidováno 58 plemenných hřebců a 1084 reprodukčně aktivních klisen, efektivní velikost populace je 2381 koní (Machek a Šilhánová, 2008). Podle Šanturovové (2007) je chovným cílem kůň dospívající ve třech letech věku, středního čtvercového rámce s dobrým osvalením. Má menší ušlechtilou hlavu s živým okem, vysoko nasazený, kratší krk, dobře utvořenou lopatku, hluboký a 14
prostorný hrudník, kratší, pevná bedra, dlouhou, mohutně širokou skloněnou a štěpenou záď. Fundament suchý, kostnatý, klouby výrazné, spěnka je kratší a pružná. Mezi nejvýznamnější linie patří Aglae, Bayard de Heredia, Bourgogne de Monti, Marguis de Vraimont, Successeur de Boneffe. Plemenná kniha založena v roce 1995 (Misař a Jiskrová, 2008). Průměrné míry u hřebců jsou KVH 162 cm, OH 202 cm a Ohol 24,5 cm u klisen KVH 159 cm, OH 203 cm a Ohol 23 cm. Převládající barvou je ryzák s bohatou světlou hřívou a ohonem s typickými rousy.
Tab.1 Základní tělesné míry ČMB (Dušek et al., 2007) Zákl. tělesné míry ve 2,5 letech Hřebci 166 - 170 KVP (cm) 155 - 159 KVH (cm) 187 - 194 Obvod hrudi (cm) 23 - 23,8 Obvod holeně (cm)
Klisny 165 - 168 152 - 157 192 - 198 22 - 22,7
Díky své mohutnosti , rannosti a dobré ovladatelnosti je velmi dobře využitelný zvláště v těžkém tahu. Je dobře využitelný v podmínkách ekologického zemědělství a agroturistice, kde je ceněn jeho dobrý charakter a ovladatelnost (Šanturovová, 2007). V roce 2005 zvítězil pár plemenných hřebců ČMB na MČR v orbě koňmi konané při MS v orbě traktory. Soutěž se setkala s takovým úspěchem, že v letošním roce je p. Oskar Sněhota s plemennými hřebci 2881 Agar a 2883 Mates pozván na MS v orbě v Irsku. V roce 2005 to byla účast páru plemenných hřebců 2715 Azur a 2881 Agar na 3. Světovém koňském festivalu v Maďarském Szarvasi (Machek a Roubalová, 2006). ASCHK ČR o.s. významně podporuje i účast koní plemene českomoravského belgického koně na výstavách, přehlídkách a soutěžích národního i mezinárodního významu. Jedná se například o účast na výstavách v Nitře a Trenčíně, mezinárodních soutěžích a 1. Mistrovství Evropy v kombinovaných soutěžích chladnokrevných koní konaném v r. 2007 na Klokočově, či soutěžích v orbě a mnoha dalších akcích (Machek a Šilhánová, 2008).
15
Obr.1 2881 Agar (nar. 2002, po 2695 Aldor, z matky po 2450 Agran) 3.2.2. Norik a slezský norik Kůň norický je pokládán za nejpůvodnějšího potomka evropského diluviálního koně a je nazýván podle římské provincie Noricum, zaujímající oblast Dolního a Horního Rakouska, Solnohradska, Korutan, severního Štýrska a Horního Bavorska. Odtud i rázy norického koně podle oblastí. Norických koní se používalo jako tahounů při rozvážení soli ze Solnohrad a tak se rozšířil i v Čechách. Tak vznikl i kdysi ráz netolického koně na podkladu norické krve, který však později vymizel přílivem belgické krve (Věříš, Polanský, 1983). Podle Edwardse (1998) a Duška (1999) se toto plemen chová v zemích jižně od Dunaje. Vzniklo ve starořímské alpské provincii Noricum. Za nejtypičtější a standardní se považují se považují pinzgavští norici, další ze známých rázů jsou norici štýrští, korutanští, dolnobavorští ad. Norik je robustní kůň středního až většího rámce (160 – 168 cm), je velmi výkonný, konstitučně pevný. Vzhledem k tvrdým podmínkám chovu má prodlouženou dobu ontogeneze, norik je tedy dlouhověký. V současné době se zlepšila technologie chovu a kladně se promítla i v zlepšeném exteriéru. 3.2.2.1. Slezský norik Jednou z variant v chovu tohoto plemene je slezský norik, chovaný ve Slezsku ve středisku chovu v Klokočově (Dušek, 1999). Exteriérem se liší od původního norika, 16
je sušší stavby těla, harmoničtější a má méně exteriérových vad. Chovatelským cílem je kůň dospívající v 5 až 6 letech věku, středně velkého až velkého obdélníkového rámce s dobrým osvalením . Hlava je velká , suchá , ušlechtilá s oválnou očnicí , krk vysoko nasazený střední až dlouhý , klenutý s často mírně výrazným kohoutkem. Vydatný i prostorný chod umožňuje dlouhá, dobře zauhlená lopatka. Má dlouhá, dobře vázaná bedra, mohutnou, středně širokou, dlouhou, oválnou , mírně štěpenou a skloněnou záď. Kopyta pevná, pružná , dobře utvářená, spěnka je krátká až středně dlouhá, pevná a pružná. Průměrné základní míry jsou u hřebců KVH 161 cm, OH 195 cm a Ohol 25 cm u klisen KVH 159 cm, OH 201 cm a Ohol 23 cm. V barvě výrazně převažují ryzáci.
Tab.2 Základní tělesné míry SN (Dušek et al., 2007) Zákl. tělesné míry ve 2,5 letech Hřebci 166 - 170 KVP (cm) 155 - 159 KVH (cm) 187 - 194 Obvod hrudi (cm) 23 - 23,8 Obvod holeně (cm)
Klisny 165 - 168 152 - 157 192 - 198 22 - 22,7
Slezský norik je pracovitý kůň dobrého charakteru, přiměřeného temperamentu, dobře ovladatelný, pohyblivý, s výraznými a prostornými chody. Jeho rozhodující využití je v tahu, při práci v lese. Jeho živější temperament umožňuje jeho využití také v jezdectví zvláště v oblasti turistiky (Šanturovová, 2007). Populace slezských noriků (dále jen „SN“) se utvářela ve specifických klimatických a půdních podmínkách Slezska v posledních přibližně 100 letech a to zpočátku (období let 1900 – 1950) na bázi importů originálních norických hřebců rakouské provenience (chlb.) – pocházejících z originálních rakouských noriků. Chovným cílem je chladnokrevný kůň dospívající v pěti až šesti letech stáří, delšího rámce s dobrým osvalením. Kůň má být pracovitý a dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý a s prostornými chody. K 31.12.2007 je v populaci slezského norika evidováno 40 plemenných hřebců a 416 reprodukčně aktivních klisen, efektivní velikost populace je 910 koní (Machek a Šilhánová, 2008). ASCHK podporuje toto plemeno. V roce 2006 to byla účast na mezinárodním 17
mistrovství formanů v Dobšinné za plánované účasti zástupců ČR, SR a Polska (Machek a Roubalová, 2006). ASCHK ČR o.s. významně podporuje i účast koní plemene slezského norika na výstavách, přehlídkách a soutěžích národního i mezinárodního významu. Jedná se např. o účast na výstavách v Nitře a Trenčíně, mezinárodních soutěžích a 1. Mistrovství Evropy v kombinovaných soutěžích chladnokrevných koní konaném v r. 2007 na Klokočově, či soutěžích v orbě a mnoha dalších akcích (Machek a Šilhánová, 2008).
Obr.2 2691 Streimur (nar. 1994, po 2473 Streigar, z matky po 2344 Pagrip)
3.2.2.2. Norik Populace noriků (dále jen „N“) se utvářela v podmínkách ČR v posledních přibližně 100 letech a to zpočátku (období let 1900 – 1950) na bázi různě četných importů originálních norických hřebců rakouské provenience (n.r.) a bavorských chl. hřebců bavorské provenience (chlb.) – pocházejících z originálních rakouských noriků. Chovným cílem je chladnokrevný kůň dospívající ve čtyřech letech stáří, mírně delšího rámce s dobrým osvalením. Kůň má být pracovitý a dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý a se středně prostornými chody. K 31.12.2007 je v populaci norika evidováno 55 plemenných hřebců a 1058 klisen (Machek a Šilhánová, 2008).
18
Tab.3 Základní tělesné míry N (Dušek et al., 2007) Zákl. tělesné míry ve 2,5 letech Hřebci 166 - 170 KVP (cm) 155 - 159 KVH (cm) 187 - 194 Obvod hrudi (cm) 23 - 23,8 Obvod holeně (cm)
Klisny 165 - 168 152 - 157 192 - 198 22 - 22,7
Norik je mohutný, středně vysoký chladnokrevník mírně delšího rámce s dobrým osvalením. Hlava je těžší, mohutná, nesená na středně dlouhém, středně vysoko nasazeném krku s mírně výrazným kohoutkem. Hrudník je středně hluboký, delší a oválný, záď má mohutnou, středně širokou a dlouhou, oválnou ,mírně štěpenou a svažitou. Fundament silný, kostnatý, suchý s menším výskytem rousů, kopyta pevná, pružná dobře utvářená. Klouby jsou méně výrazné, spěnka krátká, pevná. Mezi nejvýznamnější linie patří Diamant, Nero, Samson, Vulkán. Plemenná kniha založena v roce 1993 (Misař a Jiskrová, 2008). Průměrné míry u hřebců jsou KVH 160 cm, OH 194cm a Ohol 24 cm u klisen KVH 159 cm, OH 198 cm a Ohol 23 cm. Chovným cílem je kůň dospívající ve 4 letech věku . Převládající barvou je hnědák nebo ryzák. Norický kůň má pevnou konstituci, je odolný , dobře krmitelný, chodivý, s dobrou mechanikou a prostornými chody, dobře ovladatelný. Má rozhodující využití v těžké zápřeži. Vzhledem ke své odolnosti je vhodný především do vyšších oblastí a obtížně přístupného terénu, je vynikající pomocník při práci v lese. Jeho prostorný pohyb a dobrý temperament mu dávají předpoklady i v jízdě pod sedlem. Dobrý charakter umožňuje jeho využití pro turistiku, hipoterapii i pro jezdecký výcvik začátečníků, využitelný i pro těžší jezdce (Šanturovová, 2007). ASCHK podporuje toto plemeno. V roce 2006 to byla účast na mezinárodním mistrovství formanů v Dobšinné za plánované účasti zástupců ČR, SR a Polska (Machek a Roubalová, 2006). ASCHK ČR o.s. významně podporuje i účast koní plemene norik na výstavách, přehlídkách a soutěžích národního i mezinárodního významu. Jedná se například o účast na výstavách v Nitře a Trenčíně, mezinárodních soutěžích a 1. Mistrovství Evropy v kombinovaných soutěžích chladnokrevných koní konaném v r. 2007 na Klokočově, či soutěžích v orbě a mnoha dalších akcích (Machek a Šilhánová, 2008). 19
Obr.3 686 Gomez (nar. 1995, po 245 Gosun, z matky po Junius)
3.3. Vývoj početních stavů koní V ČR při stavu přes 66 tis. kusů koní je vedena plemenná kniha pro 19 plemen koní. Z toho je 7 plemen původních, zbytek jsou plemena, která jsou většinou svým původem plemena evropská. Jak uvádí Ing. Machek z MZe, našimi nejpočetnějšími plemeny chovanými na území ČR nadále zůstávají ČT a A1/1, jejichž stavy nadále stoupají. Za 2,5 roku se bohužel zvýšil počet koní bez plemenné příslušnosti. Počet některých nejpočetnějších tradičních plemen, jako je českomoravský belgický kůň, norik a klusák se snižuje, populace slovenského teplokrevníka se zvyšuje, očekávaně se zvyšuje počet příslušníků „westernových plemen“ a německých jezdeckých plemen a rapidní nárůst populace fríského koně. Zvětšuje se také pestrost plemen dovezených koní, po vstupu naší země do zóny volného obchodu EU.
20
Graf 1 Procentické zastoupení plemen koní v ČR
Zastoupení jednotlivých plemen z celkového počtu koní v ČR k 30.6.2008 Zdroj: ústřední evidence koní 24% 30%
12% 10% 1%1% 2%
2%
2% 2% 2% 2%
3%
3%
4%
český teplokrevník 30% bez plem. příslušnosti 24% anglický plnokrevník 12% českomoravský belgický kůň 4% norický kůň 3% klusák 3% starokladrubský kůň 2% huculský kůň 2% hafling 2% slovenský teplokrevník 2% welsh pony a cob 2% slezský norický kůň 2% český sportovní pony 1% QH 1% ostatní plemena 10%
Tab.4 Počty plemenných koní (hřebců a klisen) zapsaných v plemenných knihách ke dni 31.12.2007 Plemeno Plemenní hřebci 54 Českomoravský belgický kůň 58 Norik 40 Slezský norik 152 Celkem Zdroj: ústřední evidence koní
Insem.●hřebci 1 3 4
Plemenné klisny 1084 1051 417 2552
● Jedná se o nežijící hřebce, u kterých jsou k dispozici inseminační dávky
Tab.5 Vývoj počtu chladnokrevných koní chovaných v ČR Plemeno Stav k 31.12.2005 Stav k 30.6.2008 2531 2470 Českomoravský belgický kůň 2268 2203 Norik 904 964 Slezský norik 5703 5637 Celkem Zdroj: ústřední evidence koní
Vývoj ↓ ↓ ↑ ↓
Z tabulky je patrný celkový pokles počtu chovaných tradičních chladnokrevných koní v ČR, pouze u slezského norika došlo k celkovému navýšení počtu koní.
21
Tab.6 Vývoj početních stavů koní 1955 – 1990 dle ČSÚ Vývoj stavu koní na území ČR od roku 1955 do roku 1990 Rok Počet kusů 1955 333 050 1960 235 574 1965 115 413 1970 75 152 1975 35 188 1980 24 788 1985 26 833 1990 26 924
Tab.7 Vývoj početních stavů koní 1990 – 2008 dle ČSÚ Vývoj stavů koní na území ČR od roku 1990 do roku 2008 v tis. kusů Rok Počet kusů 1990 27000 1991 25000 1992 21000 1993 19000 1994 18000 1995 18000 1996 19000 1997 19000 1998 21000 1999 23000 2000 24000 2001 26000 2002 21000 2003 20000 2004 20000 2005 21000 2006 23000 2007 24000 2008 27000
22
Tab.8 Vývoj stavů koní v ČR dle ÚEK Období 06/2003 12/2003 06/2004 12/2004 06/2005 12/2005 06/2006 12/2006 06/2007 12/2007 06/2008
Počet kusů 41240 43725 45797 49512 52150 54956 56721 59165 60605 63196 64126
Tab.9 Vývoj stavů koní dle ČSÚ k 1. dubnu 2007 a 1. dubnu 2008 Ukazatel Koně celkem Hříbata celkem do 1 roku 1 a do 3 roky Koně nad 3 roky hřebci klisny valaši Osli, muly, mezci celkem
2007 24 009 5 736 1 764 3 972 18 273 1 827 10 981 5 465 92
2008 27 274 6 082 2 029 4 053 21 192 2 080 12 478 6 634 114
Rozdíl +,- Index v % 3 265 113,6 346 106,0 265 115,0 81 102,0 2 919 116,0 253 113,8 1 497 113,6 1 169 121,4 22 123,9
Rozdíly v počtu stavu koní v ČR mezi Českým statistickým úřadem a Ústřední evidencí koní jsou způsobeny jiným systémem sčítání, kdy ČSÚ od roku 2002 nezapočítává do celkového počtu koní tzv. „hobby aktivity“ obyvatelstva a tudíž nejsou do statistik zahrnuty všechny chovy. Z výše uvedených tabulek vyplývá jednoznačné zvyšování stavů koní v ČR a vzhledem ke stoupající oblibě mezi širokou veřejností, lze počítat s dalšími ročními růsty.
3.4. Postroje a ovládání tažných koní Nemalý vliv na efektivní pracovní využití tažných koní mají postroje. Postroj 23
úzce souvisí s anatomickou stavbou těla, a proto musí být odborně zhotoven a přizpůsoben velikosti koně, který v něm pracuje. Nevhodný postroj znesnadňuje koni práci a brání plnému využití jeho tažné síly. Chomoutový postroj je vhodný zejména pro těžký tah (Dušek, 1999). Radvan (1990) uvádí, že tažná síla koně je nejlépe využita v chomoutovém postroji. Nesprávně přizpůsobený postroj snižuje výkon koně, ale také ohrožuje jeho zdraví a ochotu k práci. Postrojování koní do nevhodných postrojů je zakázáno. Hospodářskými pracemi jsou míněny veškeré práce, konané na polích i doma pomocí potahu a příslušných vozidel. Provoznickými pracemi jsou míněny zase veškeré pracovní výkony, prováděné po živnostensku pomocí potahu i vozu, jako například rozvážka a dovoz různých potřeb a služeb (Šimek, 1950). Koně s tažným postrojem jsou určeni pro přepravu nákladu a osob, pro práci v zemědělství a lesnictví, pro soutěže v zápřeži a pro dostihy v sulkách. Tažné postroje dělíme na těžké chomoutové, poprsní (uherské), chomoutkové kočárové (anglické), (Misař a Jiskrová, 1997). 3.4.1. Chomout Pro potahové práce hospodářské i provoznické se hlavně používá chomoutového postroje, neboť tento postroj je dosud nejvhodnější a úplně vyhovuje. Chomoutový postroj je sestaven z chomoutu špičatého tvaru, podušky do chomoutu, dvou pobočnic, výpomocné otěže, tažných háků s příslušenstvím k chomoutům, uzda bez náočnicových klapek, kroužkového udidla, opratě, vozového biče a ohlávky – vazačky do stáje (Šimek, 1950). Podle Duška (1999) jsou chomouty pro těžký tah špičaté, masivní a těžké, chomouty pro lehčí tah jsou kulaté nazývané moravské. Chomoutový postroj se skládá z postrojové ohlávky, z chomoutu s příslušenstvím a opratí. Ohlávku tvoří nátylník, čelenka, podhrdelník a lícnice, jejíž dolní přezka nese udidlo. Na lícnici bývají upevněny očnice a nánosník. Udidlo se používá buď kroužkové nebo pákové. Kroužkové udidlo má zpravidla lomené udítko, pákové udidlo má udítko nelomené rovné nebo prohnuté. Kroužkové udidlo působí mírněji než pákové. Chomouty pro těžký tah se skládají z vlastního chomoutu s poduškou
a
příslušenstvím. Chomout se skládá z koženého těla chomoutu a kleštin z ohýbaného bukového nebo jasanového dřeva, připojených k tělu chomoutu, kterému dodávají potřebný tvar. Horní konce kleštin jsou přikryty chomoutovou stříškou. Poduška má bránit otlačení koně chomoutem. Je zhotovena z plátna, vycpána žíněmi a prošitá třemi 24
řádky, aby se vycpávka neposunovala. K příslušenství chomoutu patří pobočnice s háky a postraňky, náprsník s držákem, náhřbetník, spojovací řemínek (šlahoun), podpínka a zádržné řemení, které slouží při jízdě z kopce nebo při zastavování. Tvoří ho tři řemeny. Základem je opěrný nebo zádržný řemen, který je vodorovně kolem zádě koně pod sedacími kostmi a jímž kůň vůz zadržuje. Chomout musí být pro určité koně vyroben na míru nebo vybrán podle jeho tělesných rozměrů. I dobře padnoucí chomout je nutno vyměnit, jestliže kůň zhubne nebo zesílí. Do jisté míry lze chomout přizpůsobit vycpávkou podušky, některé nedostatky lze vyrovnat posunutím tažných háků spojujících pobočnici a chomout (Radvan, 1990). 3.4.2. Tažné řemení Pobočnice pro těžký tah jsou z dvojité kůže, jsou dlouhé 180 (200) cm a spolu s postraňky měří maximálně 200 cm. Postraňky vozových postrojů jsou řetězové, pokud se řetěz dotýká těla koně (postraňky dosahující až k náhřbetníkům), opatřujeme jej v tomhle místě koženým pouzdrem nebo návlekem z hadice apod. (Radvan, 1990). Překrucování
pobočnic
(a
tím
odření
koně)
předcházíme
obrtlíky
v postraňkových závěskách nebo v kování na ramenech rozporky (Radvan, 1995). Postraňky musí být dostatečně dlouhé, aby rozporka vlečená po zemi koni nepřekážela. Při použití rozporky s obrtlíky musí být řetěz postraňky opatřen několika oky. Ramena rozporky lze opatřit i karabinami (Radvan, 1995). Náhřbetník (pohřbetník, svršec) podle Radvana (1990) leží v nejnižším místě hřbetu asi 15 cm za kohoutkem. Při chůzi se nesmí pohybovat. Při mírně napnutých postraňcích je možno pod náhřbetník podsunout prsty ruky. Krátký náhřbetník lomí linii tahu, dlouhý náhřbetník při napnutých postraňcích odstává. Délka náhřbetníku se upravuje přezkou, která je na vnější straně postroje. Spojovací řemen (šlahoun) musí být volný, aby v klidu umožnil odlehnutí chomoutu od lopatky a pokožka tak mohla větrat. Podpínka se zapíná zcela volně, u stojícího koně můžeme pod podpínku podsunout sevřenou pěst. Chomout je nutno zajistit podbřišníkem nebo podocasníkem, aby nedošlo k jeho přepadnutí přes hlavu. Náhřbetník s podbřišníkem je obvykle používán jen u kočárových postrojů. 25
Podocasník je součástí vozových postrojů v některých oblastech Čech. U volně stojícího koně musí být mezi kulatinou podocasníku a kořenem ocasu prostor alespoň pro jeden prst. Nákřižník udržuje zadní část pobočnic v úrovni linie tahu a brání tak přešlápnutí za uvolněné postraňky. Zádržné řemení usnadňuje couvání a zadržování vozu, popřípadě zajišťuje ostatní části postroje na těle koně. Podhrudník přidržuje u kočárových postrojů dolní část chomoutu k podpínce (Radvan, 1990). 3.4.3. Řemení k ovládání koní Vozová ohlávka (nesprávně uzda) má být bez pohyblivých přívěsků, protože pohyb v zorném poli oka koně ruší. Náočnice jsou pro pomalou práci zbytečné a v terénu nežádoucí. Udidlo pro vozovou zápřež se užívá lomené (dělené, půlené) s dvěma kroužky po obou stranách. V hubě koně musí ležet klidně a neposouvat se do stran. Udítko přesahuje šířku huby na každou stranu asi 0,5 cm, lehce dosedá ke koutům huby. Valachům a hřebcům leží udítko nad špičáky. Opotřebené udidlo nesmí mít u otvorů pro kroužky vytvořeny ostré hrany, zraňující hubu. Opratě pro práci s jedním koněm nazýváme jednoduché opratě. Jsou složeny ze dvou dílů, každý díl má 400 – 550 cm. Pro vedení páru koní se používají křížové opratě. Průběžné díly opratí jsou dlouhé 400 – 500 cm, křížové díly se zapínají do dírek v průběžných dílech tak, aby je přesahovaly u udidel o 15 – 20 cm. Obě opratě se spínají za rukou kočího přezkou. Přezky opratí se zapínají tak, aby byly viditelné shora. Hlazená strana kůže má být též nahoře. Křížový díl se do udidla zapíná zpravidla karabinkou (Radvan, 1990). Výpomocná otěž s lanou je potřebným doplňkem vozového postroje. Lana je samostatný díl, je na zadním konci upravena v popínací oko, potřebné pro navléknutí na rozporku podsedního koně a připjata na otěže, umístěné k tomu účelu v kroužcích u chomoutu a zapjaté k udidlům „temperamentního“ náručního koně (Šimek, 1950). Radvan (1995) uvádí, že před postrojením musí kočí koně obrátit čelem do stájové uličky a nejprve nauzdit. Teprve pak lze koně postrojit chomoutem a tažným řemením. Při vyvádění a vedení koní musí jít kočí po jeho levé straně. 26
3.4.4. Pomocné nářadí Rozporka je obvykle vyrobena z tlustostěnné trubky, dřevěné rozporky (popřípadě váhy) musí být na zadní straně (namáhané na tah) opatřeny ocelovým pásem. Konce rozporky jsou okovány podle typu používaných postraňků háčky, roubíky, případně karabinkami (Radvan, 1995).
Obr.4 Chomoutový postroj pro těžký tah (Radvan, 1995) 1 – vozová ohlávka, 2 – chomout, 3 – poduška, 4 – opratě, 5 – pobočnice, 6 – náhřbetník, 7 – podpínka, 8 – postraňky, 9 – spojovací řemen, 10 – řemínky ke svázání pobočnic, 11 – podocasník, 12 - nákřižník, 13 – náprsní (chomoutový) řetěz, 14 – náojník (držák), 15 – rozporka, 16 – vodič oje. 3.4.5. Ovládání koní Radvan (1995) konstatuje, že koně pracující v páru jsou vedeni na křížových opratích, jednotlivě pracující kůň na jednoduché oprati. Dobře ovladatelné koně lze vést i na jednotlivé oprati (tzv. temovadlo), což je jediný řemen, který se nad hřbetem koně rozdvojuje k oběma stranám udidla. Jako temovadlo lze použít i jednu polovinu křížových opratí, pokud jsou oba díly vedoucí ke kroužkům udidla stejně dlouhé. Kůň je veden víceméně jen hlasem, povel k obratu vlevo doprovází mírný tah za oprať, povel k obratu vpravo potřásávání (potrhávání) opratí. Temovadlo je tedy plně účinné jen k zadržení koně. Jeho výhoda je v tom, že kočí má v ruce jen jediný řemen, který se nemůže zaplést a druhá ruka je uvolněna na potřebné nářadí. V rámci soutěžní orby koňmi se hodnotí celkový dojem zápřeže. Souhra kočího a koní, ovladatelnost a poslušnost spřežení, korektnost a čistota postrojů, ústroj kočího, 27
pokrývka hlavy a bič (Ročeň a Cholenský, 2003).
3.5. Hodnocení výkonnosti tažných koní Výkonnost, jak uvádí Dušek (1999) je výsledek dosažený při vysokém pracovním úsilí, aniž by však docházelo k poškození organismu. Podstatou výkonnostních zkoušek u tzv. užitkových plemen je požadování zvýšených výkonů, avšak úměrných jejich věku. K používání následných jednoduchých vzorečků pro výpočet výkonnosti je nutné charakterizovat sílu. Síla koná práci ve smyslu fyzikálním, působí – li na těleso po určité dráze v jejím směru. Kůň vykonává při tahu práci, jejíž obtížnost se určuje veličinou tažné síly. Technickou jednotkou práce je jeden kilogrammetr. Je to práce vykonaná silou 1 kg po dráze 1 m, je – li směr síly a dráhy souhlasný.
Jednotka výkonnosti v technické soustavě měr je koňská síla vyjádřená v kgm za sekundu (75 kgm . s-1 = 1 k). Pro výpočet fyzikálních veličin pro běžnou charakteristiku práce koní uvádíme dále jednoduché vzorečky:
P=Q.f L=P.s N=L/t Kde P = tažná síla koně, Q = hmotnost taženého břemene, f = koeficient odporu (tření), L = pracovní výkon, s = délka dráhy, t = čas, N = výkonnost.
Normální tažná síla je takový stupeň vyvinuté síly, kdy při určitém pracovním efektu vynakládá kůň úměrné svalové vypět a organismus se udržuje fyziologicky v rovnovážném stavu. Normální síla tahu činí 13 – 14 % živé hmotnosti koně. Tato relativní tažná síla se stanovuje poměrem k tělesné hmotnosti koně, tedy:
P absol. . 100 P rel. = ——————— hmotnost koně
28
Tab.10 Hodnoty normální tažné síly koní různé hmotnosti (Dušek, 1999) Hmotnost koně v kg
Normální síla tahu v kg
Hmotnost koně v kg
Normální síla tahu v kg
200 250 300 350 400 450 500 550 600
30 37,5 45 51,5 58 62,5 67 72,5 78
650 700 750 800 850 900 950 1000
84 90 95,5 101 106,5 112 117 122
Maximální tažná síla je nejvyšší dosažená hodnota, bývá hodnocena ve zkušebních testech, ve kterých se postupně tažná síla zvyšuje. K měření tažné síly se dříve používaly různé siloměry, a to jednoduché – ukazovací, použitelné jen pro běžnou orientaci, a registrační, zapisující vyvíjející tažnou sílu. Velmi praktický byl Sackův dynamometr. Později se využívaly siloměry hydraulické např. Amslerův siloměr.
Normální síla je dána poměrem hmotnosti koně k normální tažné síle 75 kg, která je v běžné praxi určitou konstantou.
Obtížnost práce se vyjadřuje též počtem celkově vykonaných kilogrammetrů (kgm):
700 000 – 1 490 000 … lehká práce, 1 500 000 – 1 990 000 … střední práce, 2 000 000 – 2 990 000 … těžká práce, 3 000 000 a více … velmi těžká práce.
29
Tab.11 Výkonnost koně v některých potažních pracích (Dušek, 1999) Druh práce
Tažná síla v kg
Rychlost m . s-1
65 60 59 62 24 42 82
1,23 1,28 1,1 1,08 1,4 1,35 1,1
Setí Vláčení těžkými branami Vyorávání brambor Kosení žacím strojem Pohrabování Válení Středně těžká orba
Výkonnost kgm . s-1 79,95 76,8 64,9 66,96 33,6 56,7 90,2
k 1,07 1,02 0,87 0,89 0,49 0,75 1,2
3.6. Pracovní využití koní 3.6.1. Využití koní v minulosti Kůň se od dob své domestikace (cca 4000 let př. n. l.) stal pro člověka užitečným a nepostradatelným v několika směrech. Nejprve byl zvířetem tažným a později byl používán jako jezdecký a soumarský (nošení nákladů). Těžiště jeho upotřebení bylo vždy v poskytování energie vykonáním práce, čímž se podstatně lišil od chovu ostatních hospodářských zvířat. Široké upotřebení koní prošlo různými historickými fázemi vývoje. Od využití ve vojenství a válečnictví přes použití v dopravě nákladů a osob a jako pracovní síly v zemědělství (spolu se skotem), (Navrátil, 1997). S postupným rozvojem státních útvarů rostl především militantní význam koní. Kůň se stával významnou součástí obrany státu i jeho dobyvačných tendencí. Mimoto měl stěžejní význam pro správu tehdejších států, především pro přenos informací. Tyto potřeby byly příčinou postupné diferenciace užitkových typů koní, ze kterých později vznikala teplokrevná i chladnokrevná plemena koní (Misař a Jiskrová, 1997). Rostoucí požadavky na přepravu surovin a zboží otevřely možnosti šlechtit mohutnější typy koní na výkonnost v tahu. Šlechtěním postupně vznikala kulturní plemena tažných, převážně chladnokrevných koní (bretonský kůň, buloňský kůň, shire, clydesdal, norik). Podobný selekční požadavek vyvolávala intenzifikace pěstování zemědělských plodin (belgický kůň), (Misař a Jiskrová, 2008). Polanský (1983) uvádí, že užitek koně spočívá především ve využití jeho tažné síly nebo pohybu, čímž se liší jeho poslání od ostatních zvířat. 30
Podle Duška (1992) bylo zemědělství a lesní hospodářství v nedaleké minulosti jednou z hlavních domén použití tažných koní, kde jejich pracovní schopnosti umožňovaly snadnější a rychlejší obdělání pozemků, sklizeň úrody atd. Kvalita koní byla základním znakem úrovně hospodáře a jejich majetnictví poskytovalo četné výhody proti ostatním. Misař a Jiskrová (1997) uvádí, že hospodářský rozvoj zvyšoval poptávku po výkonné tažné síle pro přepravu osob a nákladů. V závislosti na ní došlo k diferenciaci tažných užitkových typů, ze kterých později vznikla současná plemena chladnokrevných tažných koní. S potřebou intenzivnějšího obdělávání půdy rostl požadavek na využití tažné síly v zemědělství. Především potřeba hluboké orby byla příčinou zmohutnění některých tažných typů, z nichž selekcí vznikala další chladnokrevná plemena. Podle Edwardse (1992) se poměrně nejdéle koně uplatňovali při obdělávání půdy. Na Středním východě a v Asii ovšem byli víc využíváni voli a osli a také v Evropě konal mnoho práce vůl, pomalejší, ale levnější než kůň. Nakonec však kůň, rychlejší a schopnější lépe vyhovět rostoucím požadavkům rozvíjejícího se zemědělství, na čas bitvu o pozici hybné síly vyhrál. Ovšem zlatý věk koňské síly na venkově měl krátký život, ale ještě dnes je kůň pýchou zemědělce v Evropě i Americe. Koně zajišťovali veškerý poštovní styk. Ve městech roztáčeli kola obchodu a průmyslu. Za časného rána klapaly na dlažbě ulic podkovy mlékárenských a pekařských koní, těžcí valaši rozváželi valníky s pivovarskými sudy, fůrami paliva nebo cihel, každé město mělo koně „stěhováky“ a „popeláře“ – žádná továrna se neobešla bez své stáje. Koně byli zpuštěni i hluboko do šachet, aby tahali ve štolách hunty s vytěženým uhlím. Koně nesli policii do boje proti zločincům, nadále se šikovali hnáni na válečné fronty (Mahler, 1995). Využití pod sedlem mělo podle Duška (1992) vždy především válečný význam, neboť jízda byla silou velmi údernou, schopnou rozhodnout celé bitvy. Těžko si představíme, kolik koní skončilo smutně na válečných polích pro věčnou nesmyslnou touhu lidí po majetku a moci. Podle Mahlera (1995) dokázaly války zdecimovat stavy koní na polovinu, nezájem působil ještě ničivěji: z původního počtu koní žije dnes už jen desetina. Dušek (1992) uvádí, že svoji nezastupitelnou úlohu si však kůň udržel především v lesním hospodářství, i když názory na jeho využití v této oblasti prošly také četnými zvraty. Tradice práce koní v lese je prastará a úzce spjatá se zemědělstvím, neboť v zimě, v období relativního pracovního klidu, byly zemědělské potahy 31
využívány ke všem pracím v lese, to znamená nejen k přibližování, ale i k odvozu dříví. Technickým pokrokem ztratil chov koní předchozí význam nejdříve v dopravě, později v armádě a nakonec i v zemědělství. Naopak díky potřebě aktivního i pasivního využití volného času a návratu člověka k přírodě došlo v posledních desetiletích k významnému oživení zájmu o chov těchto užitkových typů a plemen, která plní některou ze zmíněných funkcí (Misař a Jiskrová, 1997). Dušek (1967) tvrdí, že růst mechanických energetických zdrojů bezprostředně ovlivnil stavy koní a ostatních druhů živé tažné síly. Ke snižování stavů koní docházelo v souvislosti s postupným růstem počtu traktorů. Technika se svými ekonomicko – technickými parametry bude tyto tendence soustavně ovlivňovat a své postavení a úlohu stále upevňovat a prohlubovat. Tím se podíl živé tažné síly dále sníží na nezbytné minimum. Po tisíciletích ve službách člověka tu stál tento mlčenlivý otrok k nepotřebě. Byl to nevyhnutelný důsledek pokroku? Mohla za všechno technika? Pokrok a technika jsou přece dílem lidí! Byl to člověk, který málem odsoudil koně k smrti (Mahler, 1995). 3.6.2. Využití koní v současnosti Velká pozornost a soustředěné úsilí je zaměřeno na všestrannou mechanizaci, zavádění prvků automatizace a velkovýrobní technologie v zemědělství. Kůň zůstane v některých našich podmínkách zemědělství určitým doplňkem mechanických energetických zdrojů. V odvětví lesní výroby bude ještě několik let zcela specifickým energetickým prostředkem. Zcela nesporným a narůstajícím činitelem bude kůň v rozvíjení sportovní činnosti a soutěží (Dušek, 1967). S rozvojem techniky význam koně (trval zhruba až do poloviny 20. století) postupně slábl a stále výrazněji se posouvá do oblasti kulturní a sportovní, čímž člověk v nynějším přetechnizovaném světě prezentuje touhu po návratu k přírodě a k útěku a odreagování se od všedních starostí (Navrátil, 1997). Polanský (1983) také uvádí, že význam chovu koní byl usměrněn do celospolečenské sféry a do oblasti sportovního ježdění. Z tohoto důvodu koncepce ukládala orientovat převážnou část zemského chovu na chov teplokrevných koní tak, aby do roku 1990 bylo chováno 80% teplokrevných a 20% chladnokrevných koní. Na konci 20. století tedy podle Mahlera (1995) koně dosluhují jako pracovní zvířata – ještě se setkáme s tahouny v kopcovitém a lesním hospodářství, kde se mechanizace obtížně uplatňuje, a také vnitropodniková doprava je někdy používána 32
(jeden tažný kůň ušetří ročně až 60 hektolitrů nafty). Jsou země, kde se koně chovají pro produkci živočišných surovin. Žádané je též kobylí mléko, vyhovuje léčebným účelům. Opravdová budoucnost koní však spočívá v rekreačně – sportovním využití. O prospěšnosti hipoterapie jednají mezinárodní kongresy už za účasti desítek států. Kůň není podle Svobody (2003) překážkou mechanizace v lese, může ji naopak vhodně doplňovat a podpořit, přičemž jeho technologie práce je k přírodě nejšetrnější a v nárocích na přípravu pracoviště nejméně násilný. Paradoxem ovšem je, že nyní cítíme opětovné tlaky na "vytlačení" koní z lesa, přesto, že v něm vykonávají tu nejhorší práci. Chladnokrevníka musíme chovat pro jeho podstatu a jedinečnost - tažnou sílu a že její využití je byznysem chovatelů. Jenže dosud nebyla odstartována diskuse mezi chovateli, svazy a kočími samotnými, kteří praxí potvrzují užitkovost chladnokrevníka. Proto se chov dostal do situace, že se nachovaný materiál ve většině případů prodává vysoce podhodnocený. Takové ztráty nemůže dotační politika státu nikdy nahradit (Svoboda, 2003). Polanský (1983) konstatuje zůstatek skutečnosti, že mechanizační prostředky velmi poškozují lesní půdu a porost, čímž vznikají značné hospodářské ztráty. Současný chov koní má následující poslání: aktivní využití volného času (jezdectví, vozatajství, dostihy, turistika), pasivní využití volného času (návštěvy sportovních akcí, sázky), ekologie (extenzivní využívání obtížně přístupných ploch pastvou primitivních plemen koní nebo kombinovanou pastvou koní a skotu, koní a ovcí), ekonomika (výživa, potažní práce, transport), lékařství (hipoterapie, psychologie, farmacie), průmysl (kožedělný průmysl), kultura (důkaz chovatelské vyspělosti předchozích civilizací, umělecká inspirace), (Misař a Jiskrová, 1997). Navrátil (1997) uvádí, že v současné době lze význam koní rozdělit do tří typů. Nejrozšířenější využití v kultuře a sportu, dále „historické“ využití tažné síly hlavně v lesnictví (zde je úloha koně z ekologického hlediska nezastupitelná) a v zemědělství při tzv. vnitropodnikové dopravě, popř. při některých specifických zemědělských pracích, dále k nošení nákladů (soumarští koně) v horských oblastech a nakonec na produkci surovin (mléka, masa, kůží, žíní, srsti, kopyt, hnoje a hlavně krevního séra a očkovacích látek pro humánní i veterinární lékařství, kde je význam a poslání koní nenahraditelné. Jen málokterý sport poskytne možnosti i člověku nějak postiženému, oslabenému nebo starému, možnosti, kdy se spojuje pohyb ve volné přírodě s rekreací vskutku duševní. Krásným příkladem byl T.G. Masaryk. Na koni se začal učit jezdit 33
v pětašedesáti letech, jezdil denně bezmála celých dvacet let až do roku 1933, kdy o vojenské přehlídce seděl na koni naposled. To mu bylo 83 let (Dobroruka a Kholová, 1992). V soutěžích chladnokrevníků se čím dál častěji ukazují jako kočí ženy a také děti. Zajímavou zkušeností je, že chlaďas velmi shovívavě spolupracuje s dítětem, protože ho vnímá jako mládě – a chladnokrevným koním je trpělivost vůči mláďatům vlastním. První vlaštovky se už objevují i jako mimosoutěžní jezdci s dospělým doprovodem při soutěžích pro chladnokrevné koně a své závodění berou velmi vážně (Svobodová, 2005).
3.7. Soutěže chladnokrevných koní 3.7.1. Koňská soutěžní orba 3.7.1.1. Historie a význam zpracování půdy Podle Webingera (1994) je orba jedním ze základních faktorů ovlivňujících úrodnost půdy. Kvalitní provedení je nezbytné, aby v co největší míře byly naplněny základní požadavky na orbu kladené. Cholenský (1992) uvádí, že při současném stavu našich orných půd mají jejich majitelé tohoto bohatství před sebou nelehký úkol, a to zlepšení nebo alespoň udržení půdní úrodnosti. Jedním z předpokladů dosažení vytyčeného cíle je správná a včasná volba kvalitně provedených agrotechnických zásahů, podle znalostí a zkušeností. Dobře provedená orba musí půdu dostatečně prokypřit, rozdrobit, promísit a dokonale obrátit. Při obracení dochází k zaklopení organických zbytků předchozí plodiny a jednotlivých plevelů, čímž je půda obohacena o organickou hmotu a zároveň potlačovány plevele. Nakypřením půdy dochází k zvyšování její schopnosti zadržovat srážkovou vodu a zvyšuje se obsah vzduchu v půdě, což je důležité pro mineralizaci organických zbytků. Dobré drobení je dobré nejen pro vytváření dobré drobtovité struktury půdy, ale také umožňuje minimalizaci dalších předseťových operací při zpracování (Webinger, 1994). Jak popisuje Cholenský (1992), je orba základním agrotechnickým opatřením, které svým provedení je v neustálém vývoji. Orba výrazně ovlivňuje život v půdě, reguluje vzdušný, tepelný a vodní režim orných půd. Proto ji považujeme za klíčový zásah v tradičním, konvenčním zpracování půdy. Úkolem orby – pluhu je skývu správně odříznout, rozdrobit, promísit a zaklopit. Tyto úkony jsou ovlivněny 34
vlastnostmi půdy, konstrukcí pluhu a zvolenou rychlostí orby. I Webinger (1994) zdůrazňuje, že kvalitu orby ovlivňují nejen vlastnosti půdy, ale i vhodnost použitého nářadí a dovednost pracovníka. Jedním ze způsobů, jak stále zdokonalovat kvalitu pluhů a připravenost obsluh je rozšíření soutěžní orby. Napodobováním a přenášením získaných poznatků dochází k všeobecnému zvýšení kvality orby v zemědělské praxi. 3.7.1.2. Z historie orby Doložitelnost zpracování půdy technikami, které se již podobaly orbě, lze položit do nejstarších dějin lidstva v oblasti mezi Eufratem a Tigridem (území dnešního Iráku) v rozmezí 2. až 1. tis. př. n. l. (Webinger, 1994). Od dávných dob přitahovala člověka z existenčních důvodů půda. Její tajemnost a životní síla nutila člověka přemýšlet, jak z jejího lůna vydobýt co největší užitek pro sebe samého (Ročeň a Cholenský, 2003). Podle Ročně a Cholenského (2003) od pravěkých kamenných motyk, přes orací háky a jiné primitivní nástroje ke zkypření půdy, člověk dospěl dlouhým historickým vývojem až k ruchadlu bratranců Veverkových a poté k modernímu pluhu dnešní doby. Jak uvádí Webinger (1994), však bylo nářádí v porovnání s tím, co si představujeme pod pojmem pluh velmi primitivní. Jednalo se především o primitivní oradla tvaru trojúhelníku, který se postupně stával asymetrický a odhrnoval půdu převážně na jednu stranu. Pozdějším zdokonalením došlo k tomu, že pluh půdu odkrojil a obrátil. Tato se stala nezbytnou zejména v oblastech, kde se zpracovával drn, který bylo nutno zaklopit. Původní asymetrické pluhy půdu odkrojily a odhrnuly převážně vpravo. Nedocházelo však k jejímu obracení. U těchto pluhů se mnohdy již vyskytuje plaz. Práce s těmito pluhy, háky a rádly byla velmi namáhavá. Nevyhovovala malá hloubka orby, která byla maximálně 15 cm. Velkého pokroku ve vývoji pluhu bylo dosaženo zásluhou Skota Jamese Smalla (1783) a v období let 1824 – 1827 bratranci Veverkovými z Rybitví u Pardubic. Skot Small vylepšil tehdejší pluhy používané v severní části Evropy, které se již podobaly pluhům dle našich představ, např. pluh Flanderský. Smallův pluh měl šroubovitou odhrnovací desku a velmi dobře obracel. Drobení však bylo méně uspokojivé. Na principu tohoto pluhu vznikaly další pluhy, zejména ve Francii a Německu. Bratranci Veverkové zkonstruovali pluh (tzv. ruchadlo), který měl odhrnovací desku válcovou. Jejich pluh byl vybaven plazem a šikmo nastaveným ostřím ke směru 35
jízdy. Radlice dobře odkrojovala a překlápěla skývy. Oproti pluhům, vycházejícím z typu zkonstruovaným Smallem však i dobře drobil půdu. Došlo k výraznému snížení potřeby tažné síly a hloubka orby při uspokojivé kvalitě dosahovala až 22 cm. Na vynález bratranců Veverkových může být náš národ právem hrdý. Jejich pluh (ruchadlo) se velmi rychle rozšířil a stal se nejoblíbenějším pluhem pro zpracování lehkých a středně těžký půd, zatímco pluhy vycházející ze Smallova se zejména hodí pro půdy těžké. V naší historii lze zaznamenat mimořádný důraz na kvalitu orby i v tom, že v období rakouské monarchie existovalo ministerstvo orby se sídlem ve Vídni (Webinger, 1994). 3.7.1.3. Historie koňské soutěžní orby a vývoj pravidel Samostatný název je ve své podstatě zavádějící. Při soutěžích v orbě by vlastně oráči měli předvádět své dovednosti v orání, jaké uplatňují při běžné práci s pluhem na poli. Celá dovednost je při soutěžích v orbě pouze jaksi zarámována jednotným rozměrem pozemku, časovým limitem a hodnocením dle závazných pravidel. Oráč při soutěži zhodnocuje nejen svou dovednost vlastního orání, ale i perfektní připravenost techniky (pluhů), které používá (Ročeň a Cholenský, 2003). Jedny z prvních zmínek o soutěžní orbě jako takové byly zpracovány v publikaci Rádce pro členy a funkcionáře selské jízdy - Příručka pro členy a okrskové funkcionáře Selské jízdy v roce 1934. Podle (Šimona, 1934) vývoj a práce v Selských jízdách zvětšoval množství a rozsah povinností, které členům a funkcionářům ukládal spolkový život a jezdecký výcvik. Rychlý vzrůst značného počtu nových Selských jízd vyžadoval, aby jejich vedoucí funkcionáři i členové byli seznámeni se všemi zavedenými předpisy a pokyny pro plnění programu. Základní stavbou organizace Selských jízd byly okresní spolky. Tyto byly přijetím nového organizačního řádu v roce 1931 rozděleny ještě na menší pomocné organizační jednotky, na okrsky Selských jízd. Tyto se tvořily dle potřeby na základě usnesení okresní Selské jízdy a byla do nich přenesena veškerá činnost. Tím vznikl nový veliký počet organizačních jednotek. Okresní Selské jízdy staly se většinou takovými malými sbory, které činnost okrsků řídily, za ni odpovídaly před úřady i před vyššími složkami organizačními - před župními sbory, před zemskými sbory a před Ústředím (Šimon, 1934). 36
Závody v orání se vypisovaly proto, aby se vyzkoušela zdatnost jezdců cvičených ve vozatajském odboru a v zacházení s koňmi, zapřaženými do pluhu při orání. Závodů v orání se mohli zúčastnit samostatní hospodáři i zaměstnanci (čeledínové, deputátníci, kočové apod.), kteří dobře ovládají potah, pluh i orbu. Závodící oráči museli použít dobře spraženého potahu. K orání zapůjčily se jim pluhy, které byly všechny stejné. Pluhy byly dány před soutěží do stejného neseřízeného stavu, takže závodník si musel pluh seřídit. Každý závodník měl možnost předem se seznámit s pluhem, s kterým se zúčastnil závodu v orání. Nesměl ovšem otupiti ostří radlice. Každému závodícímu oráči se přidělil losem, za přítomnosti soudcovského sboru a závodících dílec, který měl zorati. Všechny dílce byly stejného tvaru a velikosti o půdě stejné střední jakosti. Závodící museli zorati druhou brázdu , rozhor, jeti několikrát kolem a zorati též obě souvratě. Kolikrát pojedou kolem se jim sdělilo před soutěží, dle počtu přihlášených závodníků. Rychlost orby, která se měřila, nesměla překročit běžnou rychlost 3 a půl km za hodinu, tedy rychlost při pohodlné chůzi. Soudcovský sbor skládající se z odborníků, z řad praktických zemědělců, profesorů hospodářských škol a zástupců veřejných zemědělských korporací, posuzoval:
1. Znalost jednotlivých částí pluhu a jejich význam. 2. Správnost a rychlost zapřažení potahu. 3. Zacházení a ovládání potahu při orání a otáčení na souvratích, klidné, dovedné a správné vedení. 4. Správnost a rychlost seřízení potahu na předepsanou hloubku brázdy 22 cm a šířku 26 cm, jak před prací tak i během práce, při použití svislého nožového krojidla. 5. Ovládání pluhu a dodržování stejnoměrné hloubky brázdy po celé šíři ostří a stejné šířky brázdy. 6. Stejné zaorávání hloubky (zahlubování) v udané vzdálenosti od nasazení pluhu, jakož i správné doorávání k protilehlé brázdě souvratě za nepřejíždění přiděleného dílce na cizí dílec (pozemek). 7. Přímost brázd. 8. Čistotu brázd, nezasypanost, s čistým svislým řezem a se dnem brázdy vodorovně skrojeným a hladkým. 37
9. Správnost a stejnoměrnost klopení brázd v obou směrech, stejnoměrnost orání bez ostředků. 10. Jakost zkypření půdy, drobení a obracení, stejně vysoké nahození půdy do výšky a šířky stejnoměrnou rovnost a vyrovnanost povrchu zorané půdy a její hroudovitost. Nejlepší výkony závodících se odměňovaly cenami nebo diplomy (Šimon, 1934). Novodobou historii soutěží v orbě lze spojit se založením Světové organizace pro orbu (World Ploughing Organisation) WPO v roce 1952 ve Velké Británii. Česká republika je členem této organizace. V roce 1953 bylo uspořádáno I. Mistrovství světa v Kanadě v Ontariu. Samozřejmě, že se jednalo o orbu traktorem (Ročeň a Cholenský, 2003). Podle Webingera (1994) bylo však první mezinárodní měření sil ještě v neoficiálním provedení uspořádáno v roce 1947 Zemědělskou společností ve Workungtonu v Anglii. Rovněž v Ontariu se každoročně od r. 1948 konaly soutěže v orbě, na které pořadatelé zvali zahraniční účastníky. Soutěžní orba má v České republice dlouholetou tradici. První písemně doložená soutěž v orbě na území Čech se konala v roce 1855 u příležitosti regionální zemědělské výstavy. Pravidelné národní soutěže v orbě se konají od roku 1963. V dřívější době to byly soutěže především s víceradličnými (4 a 7) pluhy. Čeští oráči jsou členy WPO od roku 1961 a od té doby se zúčastňují soutěží mistrovství světa v orbě. Společnost pro orbu ČR mimo pořádání tuzemských soutěží v orbě, nyní již podle pravidel WPO, organizuje vzdělávání a instruktáž zemědělců - oráčů v obdělávání a zpracování půdy. Aktivní spolupráce s WPO se datuje od roku 1991, po změně politického režimu v ČR. Česká republika úspěšně zorganizovala mistrovství Evropy v orbě otočnými pluhy v letech 1991 a 1997 a mistrovství světa v orbě v roce 2005 (www.orba-cz.cz). V roce 2003 byla založena sekce pro orbu koňmi v rámci Společnosti pro orbu ČR a již bylo uspořádáno 6 ročníků Mistrovství ČR v orbě a pardubické soutěže “O ruchadlo bratranců Veverkových“.
3.7.1.4. Orební organizace Světová organizace pro orbu (World Ploughing Organisation) 38
Světová organizace pro orbu byla založena 5. února v roce 1952 ve Workingtonu, Cumberlandu ve Velké Británii a v současné době je v zastoupení 29 poboček (zemí). Cílem WPO je pěstovat a uchovat umění orby a zlepšovat tuto dovednost, podporovat soutěže mistrovství světa v orbě, předvést práci a udělat obchodní přehlídku, požadovat vývoj a přijetí zdokonalených technologií a pomáhat člověku ve všech odvětvích zemědělství. Dále pěstovat aktivní přístup ke spolupráci a podnikání v produkci potravin pro rozrůstající se populaci. Těmito prostředky povzbuzovat soudržnost a porozumění mezi lidmi všech národů, podporovat spolupráci s ostatními institucemi a společnostmi s ohledem na tyto cíle (WPO, CPO, 2005).
Společnost pro orbu ČR
Společnost pro orbu ČR existuje více než 30 let a je členem mezinárodního společenství. V roce 2003 byla založena sekce pro orbu koňmi. Cílem této součásti je začlenění soutěžní koňské orby, popularizace chladnokrevných plemen koní a v neposlední řadě uchování této disciplíny a přilákání zájmu široké veřejnosti. Přes počáteční problémy organizačního i finančního charakteru již v prvním roce existence uspořádala mistrovství republiky v orbě v Čáslavi a naši dva oráči se zúčastnili mistrovství světa v Nizozemsku. Při této příležitosti byli zástupci společnosti kontaktováni členy výboru Světové organizace oráčů, jejím členem je od roku 1962 Česká republika, s návrhem na uspořádání mistrovství Evropy oboustranných otočných pluhů v roce 1911. toto mistrovství se uskutečnilo na pozemcích ZD Velké Přílepy nedaleko Prahy. Tím byla obnovena novodobá činnost v oblasti soutěžní orby v republice. Po roce 1993, kdy byla rozdělena naše republika, se rozdělila i oráčská společnost a členská část se přejmenovala na Společnost pro orbu České republiky. Hlavním cílem Společnosti pro orbu ČR je získávat nejnovější poznatky v oboru zpracování půdy a zejména prosazovat kvalitní orbu v praxi. K tomu organizuje vlastní soutěže v orbě, přednášky o metodách zpracování půdy a instruktáže soutěžní orby. Každoročně pořádá mistrovství republiky v orbě, kterého se někdy účastní jako hosté i zahraniční oráči. Nejlepší oráči z tuzemského mistrovství se potom účastní mezinárodních soutěží jednak jde o mistrovství světa, kde se soutěží v kategorii klasických jednostranných pluhů a kategorii oboustranných otočných pluhů v orbě strniště a louky (TTP). A jednak se každoročně koná mistrovství Evropy, kde se soutěží 39
v orbě otočnými oboustrannými pluhy. Hlavním orgánem Společnosti pro orbu ČR je valná hromada, která se schází jedenkrát za rok. Ta hodnotí dosavadní činnost a ze svých členů volí výbor a revizní komisi (www.orba-cz.cz). V rámci koňské soutěžní orby jsou v současné době zpracována pravidla Metodika a propozice orby koňským potahem, která jsou základním vodítkem ke zvládnutí soutěžní orby. Kompletní znění platných pravidel, názvosloví a základních pojmů jsou k nahlédnutí v přílohách této práce. 3.7.2. Ovladatelnost v kládě, formanská jízda, těžký tah Ovladatelnost v kládě, formanská jízda a těžký tah pro chladnokrevné koně společně se soutěžní orbou koňmi tvoří základ soutěží chladnokrevníků u nás. Již pravidelně se pořádá Mistrovství České republiky a nově i mezinárodní Mistrovství Evropy, kterým předchází soubory kvalifikačních závodů. Mimo těchto třech základních soutěžních disciplín se pořádají ještě regionální soutěže jako například Bega – cross, Bega – teamraceing a Bega pulling. Příprava na soutěžní sezónu proběhne s vytížením koní při hospodářství plynule a bez výkyvů v přípravě. Není rozdíl mezi tréninkem a prací, pro jednotlivé koně je běžný provoz výcvikem k vytyčené úrovni spolupráce. Podle zkušeností Centra Hradčany je daleko snadnější soutěžit s koněm, který má pevný pracovní návyk a kočí dobře odhadne jeho reakce a možnosti. Soutěžit s koněm, který je v létě před vrcholem svých nejlepších výkonů. To je hlavní důvod, proč špičky výsledků soutěží jsou obsazovány koňmi profesionálů (Svobodová, 2007). Soutěže vycházejí z každodenní a tradiční práce chladnokrevných koní na poli, v zápřeži a v lese. Vychází ze souhry kočího a jeho koně s kladeným důrazem na ochotu a chuť koně vykonávat požadované výkony. Oproti soutěžní orbě nejsou soutěže ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu zastřešovány přímo organizací pořádající soutěže, jako Společnost pro orbu koňmi. Zastřešují je organizace jako je Svaz chovatelů N, SN a ČMB a Asociace svazů chovatelů koní. Jasné zastřešení pořádání soutěží doposud chybí a jistě co do organizace i odpovědnosti nikterak nepřispívá k dalšímu budoucímu rozvoji a popularizaci soutěží. Ovladatelnost v kládě je soutěž, která je založena na souhře formana a jeho koně, společně s ochotou vykonávat požadované výkony. V soutěži může startovat forman starší 18 let a kůň který v daném roce dovrší 3 roky. Soutěžní výkon spočívá 40
v absolvování předepsané trasy, po které kůň táhne pořadatelem připravenou kládu o délce 8 m a objemu 0,4 m3 pro jednospřeží, 10 m o objemu 0,8 – 1,0 m3 pro dvojspřeží. Při startu je kláda umístěna čelem na startovní čáře. V cíli musí být koněm přemístěna celou svou délkou za cílovou čáru. Trať se skládá ze 4 povinných překážek („osmička“, „vlnovka“ „couvání“, „začelení“). Kůň musí jít celou trasu krokem a povinný je bič. Formanská jízda se jezdí na rozdíl od ovladatelnosti jen v páru. Věk kočího je 18 let a koně, kteří v daném roce dosáhnou 3 let. Je založena opět na souhře formana a jeho koní. Doprovod mu dělá také jeden přísedící. Cílem je projet co nejrychleji a bezchybně předepsanou trať 400 – 600 m s 10 – 14 překážkami a vozem, který má minimální vzdálenost mezi přední a zadní nápravou 150 cm. Povinná je vhodná výstroj a bič. Povolený chod spřežení určí rozhodčí před soutěží. Těžký nebo také absolutní tah je disciplína, která je atraktivní zejména z hlediska diváků. Startovat je možno s koněm, který u jednospřeží dosáhl 5 let a dvojspřeží 3 let. Používají se zvážené saně a závaží po 50ti kg. Dráha tahu je u jednospřeží 20 x 5 m a pro dvojspřeží 20 x 10 m. Na přetažení břemene je 1 min. a libovolný počet zastavení. Základní váha pro jednospřeží je 700 kg. Od 700 do 1100 kg se závaží přidává po 100 kg. Nad 1100 kg se závaží přidává po 50 kg. U dvojspřeží je základní váha 1500 kg a dále se přidává závaží na 1700, 1900, 2100 a 2300 kg v kvalifikačních kolech. Na Mistrovství Evropy bez omezení. U dvojspřeží je povinný bič, jednospřeží je bez biče. O základních pravidlech jednotlivých soutěží je možno se dočíst v přílohách této diplomové práce. Níže je uveden souhrn těch základních pravidel, které jsou základní a společné pro všechny tři hlavní disciplíny.
3.7.2.1. Všeobecná pravidla 1.1. Soutěžící: 1.1.1. Soutěží se smí zúčastnit kočí, přísedící a pomocník starší 18 let s chladnokrevnými koňmi. 1.1.2. V dílčích soutěžích může startovat kůň v jednom dni dvakrát, v těžkém tahu jedenkrát, v soutěži kombinované (tzv. trojboj) pouze jedenkrát. 1.1.3. Kočí se svými koňmi účastní soutěží na vlastní riziko a zodpovídá za škody, které se svým spřežením způsobí. 41
1.1.4. Každý zúčastněný kůň musí mít provedeny zdravotní zkoušky, vakcinaci koní dle aktuálně platných předpisů a musí být okován minimálně na předních končetinách. 1.1.5.Soutěžící i přísedící musí být korektně oblečeni - košile, tričko, mikina, dlouhé kalhoty (ne tepláky, šusťáky apod.), musí mít pokrývku hlavy – klobouk, kšiltovku (ne obrácenou kšiltem dozadu) a na nohou mít pevnou uzavřenou obuv. Pro formanskou jízdu musí mít kočí pokrývku kolen – zástěra, deka v délce zakrývající kolena. 1.1.6. Postroj na koně je stanoven chomoutový, odpovídající tělesné konstituci koně a povaze výkonu. Pobočnice jsou povolené celokožené, gumové, nebo zčásti kožené a zčásti řetízkové. Zakázány jsou celořetězové pobočnice. Postroj musí být bezpečný a v dobrém stavu. K chomoutovým postrojům je předepsán bič s řemínkem. 1.1.7. Není omezeno s kolika spřeženími kočí startuje, bodování se počítá na každé spřežení zvlášť (body kočím nelze sčítat ), ze zdravotních důvodů (na základě potvrzení veterináře) může ve spřežení dojít pouze k výměně jednoho koně v sezóně. Změna smí být provedena pouze mezi jednotlivými závody, nikoli mezi jednotlivými disciplínami. 1.1.8. Rozhodčí soutěže je povinen dbát na dodržení těchto pravidel ve všech bodech. 1.1.9. Rozhodčí je oprávněn vyloučit soutěžní dvojici pro hrubost kočího ke koni, kulhání koně, nesportovní chování či požití alkoholu. 1.2. Pořadatelé: 1.2.1.Uzávěrka závazných přihlášek je minimálně 5 dní před závody. 1.2.2.Startovné a ceny dle propozic pořadatele. 1.2.3 Pořadatelé Mistrovství republiky a Mistrovství Evropy zajistí videozáznam o průběhu soutěže pro případně řešení protestů. 1.3. Kolbiště, trať: 1.3.1. Kolbiště musí být na ohrazeném a dostatečně velkém prostoru, aby byla zajištěna bezpečnost diváků. 1.3.2. Trať soutěže musí být pořadatelem předána hlavnímu rozhodčímu před prohlídkou startujícími. Trať nesmí být po celou dobu soutěže měněna – 42
zodpovídá hlavní rozhodčí. 1.3.3. Prohlídka trati pro startující není povinná. Prohlídku vyhlásí hlavní rozhodčí. 1.3.4.Způsob průjezdu překážkami musí být upřesněn hlavním rozhodčím během prohlídky trati.
1.4. Rozhodčí a rozhodování 1.4.1.Soutěže rozhoduje sbor rozhodčích ve složení minimálně hlavní rozhodčí s průkazem rozhodčího a jeden asistent poučený hlavním rozhodčím. Kvalifikace na mistrovství České republiky a mistrovství České republiky kvalifikace na Mistrovství Evropy a Mistrovství Evropy rozhodují dva rozhodčí s průkazem rozhodčího. 1.4.2.Pořadí startujících bude stanoveno losováním nebo dohodou. 1.4.3.Dosažený čas v soutěži musí být měřen dvojími stopkami nebo elektronickou časomírou a stopkami. Startér je povinen dávat pokyn v okamžiku, kdy nos koně přetne startovní nebo cílovou čáru, pokud nebude hlavním rozhodčím stanoveno jinak. 1.4.4.Za chybu je považováno shození každé časti překážky jakoukoliv částí zápřeže. 1.4.5.Proti výroku rozhodčích může být kočím do 15 minut po ukončení soutěže podán pořadateli písemný protest se složením zálohy 1000 Kč. V případě neuznání protestu propadá záloha ve prospěch pořadatele. 1.4.6. Vyloučení: a) Při vyloučení soutěžícího musí být odzvoněno bezprostředně po porušení pravidel. b) Soutěžící může být kdykoliv vyloučen ze soutěží za: 1) Hrubost vůči koni, kulhání koně. 2) Alkohol u soutěžících - rozhodčí má právo kdykoli ověřit c) Při poruše postroje včetně rozporky a řetězu je soutěžící vyloučen ze soutěže. d) Pokud dá kůň nohu za postraněk, má kočí povinnost zastavit, provést nápravu a pak teprve
pokračovat v soutěži, v opačném případě je ze
soutěže vyloučen. e) Žádný soutěžící nesmí před soutěží vjet do překážky, v opačném případě je 43
ze soutěže vyloučen.
Soutěžící nesmí v soutěži projet překážku mimo pořadí, pokud to není výslovně povoleno hlavním rozhodčím v opačném případě je vyloučen ze soutěže.
44
4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1. Databáze výsledků ze soutěží chladnokrevných koní Databáze výsledků ze soutěží chladnokrevníků v orbě, formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vznikla manuálním vkládáním dat, která byla získána od pořadatelů soutěží, z článků časopisu Jezdectví a Koně, z internetových článků na equichannel.cz a chladnokrevnici.info. Údaje o konkrétních koních byly zjišťovány na základě plemenných knih, které jsou zveřejněny na stránkách Asociace svazů chovatelů koní ČR pod odkazem Plemenné knihy ON-line, z reportáží ze soutěží a od samotných chovatelů. Jelikož prakticky neexistuje žádná ucelená databáze s výsledky ze soutěží, bylo poměrně obtížné dát dohromady nejen samotné výsledky ze soutěží, ale zejména údaje o konkrétních kočích a jejich koních.
Databáze s výsledky byla vytvořena pro soutěže: Orba koňmi (MČR a soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových) Formanská jízda (Finále MČR, Kvalifikace ME a ME) Ovladatelnost (Finále MČR, Kvalifikace ME a ME) Těžký tah (Finále MČR, Kvalifikace ME a ME) Pro každou soutěž byly zjištěny následující údaje: Rok konání Typ soutěže Disciplína Jméno formana (národnost) Stáj Jména koní Plemeno Pohlaví Výsledky z konkrétních soutěží
45
Soutěže chladnokrevníků jsou věcí poměrně novou a data jsou značně omezená, tudíž vzhledem k roku konání jsou dostupná data z roku 2003 až 2008 ze soutěžní orby a 2005 až 2008 z formanských jízd, ovladatelnosti a těžkého tahu. Typ soutěže je buď MČR, ME a ostatní soutěže. Disciplína zahrnuje orbu, formanskou jízdu, ovladatelnost nebo těžký tah. Rozdělení dle plemen je na norický kůň, slezský norik, českomoravský belgický kůň a polský chladnokrevník. Pohlaví je zahrnuto jako hřebec, valach nebo klisna.
4.2. Zpracování dat ze soutěží V rámci samotného testování jsem se zaměřil na efekty, které by mohly mít vliv na výsledky z konkrétních soutěží, jako je rok konání soutěže, plemeno, pohlaví a vliv formana. Pro statistické zpracování dat byl použit obecný lineární model (GLM), vycházející z metody nejmenších čtverců, ve statistickém programu UNISTAT 5.1.
Modelová rovnice: yijklm = µ + pi + sj + rk + vl + eijklm
yijklm – sledovaný efekt µ – celkový průměr souboru pi – pevný efekt i-tého roku konání soutěže sj – pevný efekt j-tého plemene rk – pevný efekt k-tého pohlaví vl – pevný efekt l-tého formana eijklm – náhodný efekt Mnohonásobným porovnáváním podle Scheffeho metody byla možnost posoudit průkaznost vzájemných rozdílů mezi jednotlivými roky konání soutěží a plemeny, pokud se statisticky potvrdil vliv sledovaných efektů metodou GLM. Další grafické a tabulkové zhodnocení bylo v určení počtu startujících koní a formanů, poměrů plemen, pohlaví, vývoje bodového ohodnocení v formanských jízdách, ovladatelnosti a dosažené hmotnosti v těžkém tahu. 46
5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE V celkové databázi bylo pracováno s daty ze soutěží jako je Mistrovství České republiky v orbě (MČRO, 2003 - 2008), soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových (SORBV, 2003 - 2008), Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu (FMČR, 2005 - 2008), Kvalifikace na ME (KME, 2007 - 2008) a Mistrovství Evropy v trojboji formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu (ME, 2006 - 2008).
V následujících tabulkách jsou zobrazeny počty startů z jednotlivých soutěží. Neznázorňují celkový počet startujících koní v soutěžích, jelikož jde pouze o starty, z kterých jsou používána data do databáze a nerozlišuje se zda jde o jedno či dvojspřeží.
Tab.12 Počty startů v soutěžní orbě Soutěž MČRO SORBV Celkem
Startů 46 48 94
Tab.13 Počty startů Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu Form. Jízda Ovladatlnost Ťěžký tah Startů 25 26 29 FMČR Soutěž
Celkem 80
Tab.14 Počty startů v Kvalifikacích Mistrovství Evropy Soutěž KME
Form. Jízda Ovladatlnost Ťěžký tah Startů 54 54 54
47
Celkem 162
Tab.15 Počty startů na Mistrovství Evropy Soutěž ME
Form. Jízda Ovladatlnost Ťěžký tah Startů 36 36 36
Celkem 108
Tabulka č.16 zobrazuje celkový počet startujících koní ve všech posuzovaných soutěžích v této práci. Nejsou v něm ale zohledněny možné opakované starty stejných koní v jednotlivých letech.
Tab.16 Počty startů jednotlivých koní celkem Počet startů
N
SN
440
102
94
ČMB PCH Nez. 209
58
104
H
V
K
Nez.
165
55
124
104
Graf 2 Poměr startujících plemen celkem
18%
18%
N 10%
SN ČMB 17%
PCH Nez.
37%
Z grafu 2 vyplývá nejpočetnější zastoupení plemene ČMB součtem ze všech soutěží s kterými je pracováno v databázi. O něco menší zastoupení startů má N a SN. Nejmenší zastoupení má PCH. Je zjevná největší obliba plemene ČMB.
48
Graf 3 Poměr pohlaví startujících koní celkem
23% 37% H V K Nez. 28%
12%
Graf 3 dokládá nejpočetnější zastoupení hřebců součtem ze všech soutěží s kterými je pracováno v databázi. O něco méně počtu startů mají klisny a zhruba polovinu startů než klisny mají valaši.
5.1. Mistrovství České republiky v orbě koňmi V následujících tabulkách a grafech jsou provedeny základní charakteristiky MČR v orbě koňmi a následné statistické zhodnocení.
Tab.17 Charakteristika soutěží MČR v orbě koňmi Rok Soutěž
Počet koní
N
SN
2003 MČR 2004 MČR 2005 MČR 2006 MČR 2007 MČR 2008 MČR Celkem
11 12 16 14 18 8 79
3 6 8 4 2 5 28
2 0 0 0 0 0 2
ČMB PCH Nez. Body min. Průměr Body max. 6 16 6 4 3 3 38
0 0 0 2 1 0 3
49
0 0 2 4 12 0 18
137 170 170 132,7 169 172,3 951
151,3 165,7 172,1 167,7 179,7 175,6 1012,1
161,7 173 179,7 181,1 196 182,3 1073,8
Graf 4 Vývoj počtu startujících koní na MČR v orbě koňmi 2003 – 2008
18 16 14 12 10 Počet startujících 8 6
Počet
4 2 0 MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Z grafu 4 vyplývá stoupající tendence počtu startujících jednotlivých koní v soutěžích MČR v orbě, kromě posledního roku, kdy došlo k poklesu. Graf 5 Poměr pohlaví startujících koní MČR
22%
27%
Hřebec Valach Klisna 7%
Nez.
44%
Graf 5 znázorňuje největší zastoupení klisen v soutěžích MČR v orbě. V polovičním zastoupení jsou hřebci a nejmenší počet mají zástupci valachů, což odráží i oblibu chovatelů ve startech zejména klisen a hřebců v soutěžní orbě.
50
Graf 6 Poměr startujících plemen na MČR celkem
20% 31% N
3%
SN ČMB PCH 2%
Nez.
44%
Z grafu 6 je patrné nejpočetnější zastoupení plemene ČMB v soutěžích MČR v orbě. O něco menší zastoupení má N a doplňujícími plemeny jsou SN s PCH. V soutěžní orbě je stejná skladba plemen, zejména vyšší obliba ČMB a N, jako v celkovém zastoupení soutěží. Graf 7 Vývoj bodového ohodnocení MČR 2003 – 2008 200 180 160 140 120 Bodové 100 ohodnocení 80
Body min. Průměr
60
Body max.
40 20 0 MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Bodové ohodnocení v soutěžích MČR v orbě dokládá stoupající tendenci v rámci jednotlivých ročníků a vyplývají z něj zvyšující se výkonnost koní a umění formanů. 51
Graf 8 Poměr startujících plemen na MČR v orbě koňmi 2003 – 2004
16 14 12 10 Plemeno
N
8
SN
6
ČMB 4
PCH
2
Nez.
0 MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
MČR
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Graf 8 zobrazuje zastoupení startujících plemen na MČR v orbě v jednotlivých letech. Nejvyšší zastoupení má ČMB a N.
5.2. Soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových V následujících tabulkách a grafech jsou provedeny základní charakteristiky SORBV v orbě koňmi a následné statistické zhodnocení. Tab.18 Charakteristika soutěží ORBV v orbě koňmi Rok Soutěž
Počet koní
N
2003 SORBV 2004 SORBV 2005 SORBV 2006 SORBV 2007 SORBV 2008 SORBV Celkem
11 13 11 15 12 14 76
3 5 5 3 2 2 20
SN ČMB PCH Nez. Body min. Průměr Body max. 2 0 0 1 3 1 7
4 4 2 5 2 6 23
0 4 2 2 3 1 12
52
2 0 2 4 2 4 14
126,3 175,5 181,5 170 175,4 176,5 1005,2
142,8 174,3 175 177,2 179,4 179 1027,7
151,5 180,7 179 191,7 188,4 189,8 1081,1
Graf 9 Vývoj počtu startujících koní SORBV v orbě koňmi 2003 – 2008 16 14 12 10 Počet startujících
8 6
Počet koní
4 2 0 SORBV SORBV SORBV SORBV SORBV SORBV 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Z grafu 9 vyplývá mírně stoupající tendence počtu startujících koní v soutěžích ORBV v orbě, která poukazuje na variabilitu v jednotlivých letech.
Graf 10 Poměr pohlaví startujících koní SORBV
21% 34% Hřebec Valach Klisna Nez. 36%
9%
Graf 10 dokládá největší zastoupení klisen a hřebců v soutěžích ORBV v orbě. Jako v soutěžích MČR v orbě je zastoupení valachů nejmenší.
53
Graf 11 Poměr startujících plemen SORBV v orbě koňmi celkem
18%
26% N SN ČMB PCH
16% 9%
Nez.
31%
Z grafu 11 je vidět nejpočetnější zastoupení plemene ČMB v SORBV v orbě. O něco menší zastoupení má N a méně početnými plemeny jsou PCH a SN, podobně jako v soutěžích MČR v orbě. Graf 12 Vývoj bodového ohodnocení SORBV v orbě koňmi 2003 – 2008 200 180 160 140 120 Bodové 100 ohodnocení 80
Body min. Průměr
60
Body max.
40 20 0 SORBV SORBV SORBV SORBV SORBV SORBV 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Bodové ohodnocení v soutěžích ORBV v orbě dokládá stoupající tendenci v rámci jednotlivých ročníků a vyplývají z něj zvyšující se výkonnost koní a umění formanů, stejně jako v soutěžích MČR v orbě. 54
Graf 13 Poměr startujících plemen SORBV v orbě koňmi 2003 – 2004
6 5 4 N Plemeno 3
SN
2
ČMB
1
PCH Nez.
0 SORBV
SORBV
SORBV
SORBV
SORBV
SORBV
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Graf 13 určuje zastoupení startujících plemen na SORBV v jednotlivých letech. Nejvyšší zastoupení má stejně jako v MČR ČMB a N. 5.2.1. Zhodnocení soutěžní orby pomocí lineárního modelu Vzhledem k nízkému počtu startujících a omezenému množství výsledků ze soutěží, došlo ke sloučení výsledků z MČR a SORBV. V tabulce jsou zobrazeny výsledky posuzování vlivu faktorů pohlaví, plemene, formana, roku soutěže a soutěže na bodové ohodnocení v těchto soutěžích. Statisticky se prokázal jako vysoce průkazný vliv roku konání soutěže, vliv formana a jako průkazný vliv plemene i pohlaví. Neprokázal se statistický efekt soutěže, tedy zda šlo o MČR v orbě nebo o SORBV.
Tab.19 Průkaznost vlivu efektů na celkové bodové ohodnocení orby Zdroj variability Konstanta Pohlaví Plemeno Jméno formana Rok Soutěž Vysvětleno Chyba
Součet St. vol. čtverců 2725447,191 1 719,121 5 951,704 7 2924,606 21 4626,147 5 36,371 1 15034,651 39 3222,758 54 55
Průměrný Stat F čtverec 2725447,191 845,688 143,824 2,410 135,958 2,278 139,267 2,334 925,229 15,503 36,371 0,609 385,504 6,459 59,681
Významnost 0,0000 0,0481 0,0415 0,0065 0,0000 0,4384 0,0000
18257,409 93 196,316 Celkem Mnohonásobným porovnáváním roku konání soutěže metodou Scheffeho se prokázaly rozdíly v celkovém bodovém ohodnocení mezi jednotlivými roky konání soutěží.
Tab.20 Porovnávání dle Scheffeho vlivu roku konání soutěže v orbě Skupina Příp. Průměr 2003 2004 14 147,0214 * 2003 18 169,0333 * 2004 15 172,7933 * 2006 14 175,3643 * 2005 18 175,8056 * 2008 15 179,5733 * * 2007 *označuje významně odlišné páry
2006 *
2005 2008 * *
2007 * *
Významnost roku konání soutěže na celkové bodové ohodnocení je vysoce průkazná a porovnání metodou Scheffeho potvrzuje rozdílnost zejména mezi prvním rokem konání soutěže a ostatními lety. Je zjevná také tendence každoročního zvyšování se bodového ohodnocení.
Mnohonásobným porovnáváním dle plemene se prokázaly rozdíly vlivu mezi plemeny SN, PCH a SN na celkové bodové ohodnocení. Kombinace SN a PCH zaznamenala vyšší bodový průměr oproti startu samotných SN. Dokládá to dobré schopnosti PCH v orbě, ale výraznou měrou se zde podílí také vliv formana.
Tab.21 Porovnávání dle Scheffeho vlivu plemene soutěže v orbě Skupina Příp. Průměr SN 5 147,5600 SN 186,8000 * SNPCH 3 *označuje významně odlišné páry
SNPCH *
5.3. Finále Mistrovství České republiky ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu V následujících tabulkách a grafech jsou provedeny základní charakteristiky 56
Finále MČR a následné statistické zhodnocení.
57
5.3.1. Formanská jízda Tab.22 Charakteristika soutěže Finále MČR formanská jízda Rok
Soutěž
Disciplína
2005 2006 2007 2008
Finále MČR Finále MČR Finále MČR Finále MČR Celkem
Form. jízda Form. jízda Form. jízda Form. jízda
Počet koní
N
SN
ČMB PCH
Nez. 16 22 12 50
Nez. 3 4 2 9
Nez. 6 11 4 21
Nez. 7 5 6 18
H
V
Nez. Nez. Nez. Nez. 0 5 4 7 2 8 4 10 0 7 4 1 2 20 12 18
Graf 14 Poměr startujících plemen Finále MČR formanská jízda
12 10 8 Zastoupení plemene
6
N SN
4
ČMB 2
PCH
0 Formanská jízda
Formanská jízda
Formanská jízda
Finále MČR
Finále MČR
Finále MČR
2007
2008
2006
Rok soutěže
Z grafu 14 lze vidět nejpočetnější celkové zastoupení plemene SN ve formanské jízdě. O něco menší zastoupení má ČMB a méně početnými plemeny jsou N a PCH. Oproti soutěžní orbě, kde má nejvyšší zastoupení ČMB je ve formanské jízdě více oblíbený SN společně s N.
58
K
Graf 15 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR formanská jízda
36%
40% Hřebec Valach Klisna
24%
Z grafu 15 vyplývá největší zastoupení hřebců ve formanské jízdě. O něco menší zastoupení mají klisny a poté valaši. I zde je potvrzena nejmenší obliba využití valachů.
5.3.2. Ovladatelnost Tab.23 Charakteristika soutěže Finále MČR ovladatelnost Rok
Soutěž
Disciplína
2005 2006 2007 2008
Finále MČR Finále MČR Finále MČR Finále MČR Celkem
Ovladatelnost Ovladatelnost Ovladatelnost Ovladatelnost
Počet koní
N
SN
7 6 7 6 26
3 2 3 0 8
2 1 3 3 9
59
ČMB PCH 2 3 1 3 9
0 0 0 0 0
H
V
K
3 2 4 3 12
0 1 1 2 4
4 3 2 1 10
Graf 16 Poměr startujících plemen Finále MČR ovladatelnost
3 2,5 2 Zastoupení 1,5 plemene
N SN
1
ČMB PCH
0,5 0 Ovladatelnost
Ovladatelnost
Ovladatelnost
Ovladatelnost
Finále MČR
Finále MČR
Finále MČR
Finále MČR
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Graf 16 zobrazuje nejpočetnější celkové zastoupení plemene ČMB a SN v ovladatelnosti. O něco menší zastoupení má N a PCH nestartoval. Obliba ČMB a SN spolu s N je v ovladatelnosti takřka vyrovnaná. Graf 17 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR ovladatelnost
32% 47%
Hřebec Valach Klisna
21%
Z grafu 17 je patrné největší zastoupení hřebců v ovladatelnosti, navzdory tomu, 60
že je zde kladen velký důraz na citlivost, ohebnost a hlavně poslušnost. O něco menší zastoupení mají klisny a poté valaši.
5.3.3. Těžký tah Tab.24 Charakteristika soutěže Finále MČR těžký tah Rok
Soutěž
Disciplína
2005 2006 2007 2008
Finále MČR Finále MČR Finále MČR Finále MČR Celkem
Těžký tah Těžký tah Těžký tah Těžký tah
Počet koní
N
SN
7 7 7 8 29
3 5 3 1 12
1 1 1 2 5
ČMB PCH 3 1 2 4 10
0 0 1 1 2
H
V
K
4 4 4 2 14
0 0 2 3 5
3 3 1 3 10
Graf 18 Poměr startujících plemen Finále MČR těžký tah
5 4,5 4 3,5 3 Zastoupení 2,5 plemene 2
N SN
1,5
ČMB
1
PCH
0,5 0 Těžký tah
Těžký tah
Těžký tah
Těžký tah
Finále MČR
Finále MČR
Finále MČR
Finále MČR
2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
V grafu 18 je zobrazeno nejpočetnější celkové zastoupení plemene N v těžkém tahu. O něco menší zastoupení má ČMB a málo startovalo SN a PCH. I zde ČMB a N zaujímají takřka stejnou oblibu mezi kočími. Byl prokázán vliv pohlaví na výkonnost v tahu a to zejména u PCH a N, kteří dosahovali nejvyšších hmotností. PCH se projevil jako velice výkonný a všestranný v orbě i těžkém tahu s nemalým přispěním umění formana. 61
Graf 19 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR těžký tah
27% 40% Hřebec Valach Klisna
33%
Grafu 19 znázorňuje největší zastoupení hřebců v těžkém tahu. O něco menší zastoupení mají valaši a nejmenší klisny. Navzdory tomu, že hřebci dosahovali nejvyšších výkonů v těžkém tahu se i starty některých klisen dokázali s přispěním vlivu formana dostat na stejnou výkonnost v dosažené hmotnosti tahu. Graf 20 Vývoj hmotnosti těžkého tahu FMČR
1800 1600 1400 1200 Hmotnost
1000 800
Min. hm.
600
Průměr
400
Max. hm.
200 0 Těžký tah
Těžký tah
Těžký tah
Těžký tah
Finále MČR Finále MČR Finále MČR Finále MČR 2005
2006
2007
2008
Rok soutěže
Vývoj hmotnosti tahu v soutěžích Finále MČR dokládá stoupající tendenci v rámci jednotlivých ročníků a vyplývají z něj zvyšující se výkonnost koní a umění 62
formanů. Je zde ovšem značná variabilita v závislosti na jednotlivých startujících.
63
5.3.4. Zhodnocení Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu pomocí lineárního modelu
V rámci soutěží Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu jsem zjistil statistickou průkaznost pouze u těžkého tahu. U formanské jízdy ani ovladatelnosti nebyla určena průkaznost vlivu faktorů pohlaví, plemene, formana ani roku soutěže na dosažený celkový čas. V tabulce č.25 je zobrazena průkaznost vlivu faktoru plemene u těžkého tahu na celkovou dosaženou výkonnost vyjádřenou celkovou naloženou hmotností tahu.
Tab.25 Průkaznost vlivu efektu plemene na dosaženou hmotnost tahu Součet St. vol. čtverců 55559296,552 1 419756,782 3 419756,782 3 1024546,667 25 1444303,448 28
Zdroj variability Konstanta Plemeno Vysvětleno Chyba Celkem
Průměrný Stat F čtverec 55559296,552 54,228 139918,927 3,414 139918,927 3,414 40981,867 51582,266
Významnost 0,0000 0,0328 0,0328
5.4. Kvalifikace Mistrovství Evropy v trojboji V následujících tabulkách a grafech jsou provedeny základní charakteristiky Kvalifikace ME v trojboji (formanská jízda, ovladatelnost a těžký tah), který se jezdí vždy v párech a následné statistické zhodnocení.
Tab.26 Charakteristika soutěží Kvalifikace ME Rok Soutěž 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008
1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME
Počet koní
N
SN
16 10 14 20 16 10 12 10
0 0 6 4 4 4 4 3
11 8 5 11 4 2 5 4
ČMB PCH 3 0 1 3 6 2 1 3
2 2 2 2 2 2 2 0 64
H
V
K
8 6 9 11 11 8 9 9
4 2 1 5 3 1 3 1
4 2 4 4 2 1 0 0
Celkem 108 25 50 19 14 71 20 Graf 21 Vývoj počtu startujících koní Kvalifikace ME 2007 – 2008
17
20 18 16 14 12 Počet 10 startujících 8
Počet
6 4 2 0 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 2007
2007
2007
2007
2008
2008
2008
2008
Rok soutěže
Z výše uvedeného grafu 21 vyplývá větší zastoupení počtu startujících koní v roce 2007 v soutěžích Kvalifikace ME oproti následujícímu roku. Graf 22 Poměr startujících plemen Kvalifikací ME 12
10
8 Zastoupení plemene
6
N SN ČMB
4
PCH 2
0 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 2007
2007
2007
2007
2008
2008
2008
2008
Rok soutěže
Z grafu 22 je patrné jasné nejpočetnější celkové zastoupení plemene SN a N v 65
soutěžích Kvalifikace ME. Oproti soutěžní orbě a závodům FMČR, je zde ČMB méně početným plemenem. Nejméně startovalo opět PCH.
Graf 23 Poměr pohlaví Kvalifikací ME 12
10
8
Pohlaví
6 H V 4
K
2
0 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 2007
2007
2007
2007
2008
2008
2008
2008
Rok soutěže
Z grafu 23 je vidět jasné největší zastoupení hřebců v soutěžích Kvalifikace ME. Zhruba poloviční zastoupení mají valaši a klisny.
5.4.1. Těžký tah
Tab.27 Vývoj hmotnosti (kg) těžkého tahu KME Rok 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008
Soutěž 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME
Disciplína Min. hm. Průměr Max. hm. Těžký tah 2300 2300 2300 Těžký tah 1700 2100 2300 Těžký tah 1700 2200 2300 Těžký tah 1500 2140 2300 Těžký tah 1700 2175 2300 Těžký tah 1700 2180 2300 Těžký tah 1500 2167 2300 Těžký tah 1900 2150 2300
66
Graf 24 Vývoj hmotnosti těžkého tahu KME
2500 2000 1500 Hm. tahu 1000
Min. hm. Průměr
500
Max. hm.
0 Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
Těž. tah
1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 1.KME 2.KME 3.KME 4.KME 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 Rok soutěže
Vývoj hmotnosti tahu v soutěžích Kvalifikace MČR dokládá nejvyšší dosaženou hmotnost v tahu ve všech kvalifikacích. Zhruba stejná je i průměrná hmotnost tahu v obou letech. Je zde ovšem značná variabilita v závislosti na jednotlivých startujících.
5.4.2. Zhodnocení Kvalifikace ME v trojboji pomocí lineárního modelu
V rámci soutěží Finále Kvalifikace ME ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vyšla statistická průkaznost u formanské jízdy a těžkého tahu. U ovladatelnosti nebyla určena průkaznost vlivu faktorů pohlaví, plemene, formana ani roku soutěže na dosažený celkový čas. V tabulkách je zobrazena průkaznost vlivu faktoru roku soutěže, plemene a pohlaví u formanské jízdy na celkový dosažený čas.
V následující tabulce č.28 je zobrazena průkaznost vlivu faktoru roku konání soutěže, plemene a pohlaví na celkový dosažený čas ve formanské jízdě. Průkaznost vlivu jednotlivých kvalifikací a formana se neprokázala. Nejlépe si ve formanských jízdách vedl SN a hřebci. 67
Tab.28 Průkaznost vlivu efektu roku, plemene a pohlaví na čas formanské jízdy Zdroj variability Konstanta Soutěž Rok Jméno formana Plemeno Pohlaví Vysvětleno Chyba Celkem
Součet čtverců 1917610,667 26239,139 61307,589 177390,581 64159,737 141103,410 264477,309 189310,024 453787,333
St. vol. 1 3 1 15 3 5 22 31 53
Průměrný Stat F čtverec 1917610,667 10,129 8746,380 1,432 61307,589 10,039 11826,039 1,937 21386,579 3,502 28220,682 2,475 12021,696 1,969 6106,775 8562,025
Významnost 0,0015 0,2522 0,0034 0,0587 0,0269 0,0472 0,0409
V tabulce č.29 je zobrazena průkaznost vlivu faktoru forman, plemene a pohlaví na celkovou dosaženou hmotnost tahu. Průkaznost vlivu jednotlivých kvalifikací a roku konání soutěže se neprokázala. V těžkém tahu zde dominovali především hřebci a jako plemeno SN.
Tab.29 Průkaznost vlivu efektu formana, plemene a pohlaví na dosaženou hmotnost tahu Zdroj variability
Součet čtverců
St. vol.
Konstanta Soutěž Rok Jméno formana Plemeno Pohlaví Vysvětleno Chyba Celkem
238140000,000 499405,499 67224,085 6420976,825 974945,374 892951,252 8139647,664 3680352,336 11820000,000
1 3 1 15 3 5 22 31 53
Průměrný čtverec 238140000,000 166468,500 67224,085 428065,122 324981,791 178590,250 369983,985 118721,043 223018,868
Stat F
Významnost
64,706 1,402 0,566 3,606 2,737 4,032 3,116
0,0000 0,2607 0,4574 0,0012 0,0602 0,0049 0,0019
5.5. Mistrovství Evropy v trojboji V níže uvedených tabulkách a grafech jsou provedeny základní charakteristiky Mistrovství Evropy v trojboji (formanská jízda, ovladatelnost a těžký tah), který se jezdí vždy v párech a následné statistické zhodnocení.
68
Tab.30 Charakteristika soutěží Mistrovství Evropy Rok Soutěž 2006 ME 2007 ME 2008 ME Celkem
Počet koní 22 24 26 72
CZE 3 8 4 15
Národnost POL SVK HUN 2 6 0 0 3 0 2 6 1 4 15 1
GER 0 1 0 1
Graf 25 Poměr startujících národů ME 8 7 6 5 CZE
Národnost 4
POL SVK
3
HUN 2
GER
1 0 ME
ME
ME
2006
2007
2008
Rok soutěže
Graf 25 zobrazuje stejné zastoupení Čechů a Slováků na ME, což dokládá největší rozmach soutěží právě v těchto zemích. Malé zastoupení je z Polska a doplňující z Německa a Maďarska. V dalších letech se očekává stoupající tendence. 5.5.1. Těžký tah Tab.31 Vývoj hmotnosti (kg) těžkého tahu ME Rok Soutěž Disciplína Min. hm. 2006 ME Těžký tah 700 2007 ME Těžký tah 1900 2008 ME Těžký tah 2600
Průměr Max. hm. 1022,72 1150 2283,33 2600 2600 2900 69
Graf 26 Vývoj hmotnosti těžkého tahu ME 3000 2500 2000 Hmotnost 1500 Min. hm. Průměr
1000
Max. hm. 500 0 Těžký tah ME 2006
Těžký tah ME 2007
Těžký tah ME 2008
Rok soutěže
Vývoj hmotnosti tahu v soutěžích ME dokládá jasnou zvyšující se tendenci dosažené hmotnosti tahu a dovednosti koní a formanů.
5.6. Celkové zhodnocení Finále MČR a Kvalifikace ME v trojboji pomocí lineárního modelu Vzhledem k nízkému počtu startujících a omezenému množství dat, došlo ke sloučení výsledků z Finále MČR a Kvalifikace ME. V rámci soutěží Finále MČR a Kvalifikace ME ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vyšla statistická průkaznost u ovladatelnost a těžkého tahu. U formanské jízdy nebyla určena průkaznost vlivu faktoru roku konání soutěže, formana a plemene na dosažený celkový čas. V následující tabulce č.32 je zobrazena průkaznost vlivu faktoru roku konání soutěže a formana na celkový dosažený čas v ovladatelnosti. Průkaznost vlivu plemene a pohlaví se neprokázala. Z toho je zjevné každoroční zdokonalování a zvyšování úrovně formanů a jejich koní. Vliv samotných kočích je dán také opakovanými starty úspěšných formanů, oproti nově příchozím nebo občasně startujícím.
70
Tab.32 Průkaznost vlivu efektu roku konání soutěže a formana na dosažený celkový čas ovladatelnosti Zdroj variability Konstanta Rok Jméno formana Plemeno Pohlaví Vysvětleno Chyba Celkem
Součet St. vol. čtverců 14144829,471 1 360798,998 3 2471925,303 26 275984,692 5 124232,137 3 3769338,702 37 1564978,995 42 5334317,697 79
Průměrný Stat F čtverec 14144829,471 9,038 120266,333 3,228 95074,050 2,552 55196,938 1,481 41410,712 1,111 101874,019 2,734 37261,405 67523,009
Významnost 0,0026 0,0319 0,0033 0,2163 0,3552 0,0009
V tabulce č.33 je uvedena průkaznost vlivu faktoru roku konání soutěže, formana a plemene na celkovou výkonnost v tahu. Průkaznost vlivu pohlaví se neprokázala. Vlivy roku konání a jméno formana jsou takřka totožné jako u ovladatelnosti. Mezi nejvýkonnější plemena v těžkém tahu se řadí SN a již zmiňovaný všestranný PCH.
Tab.33 Průkaznost vlivu efektu roku konání soutěže, formana a pohlaví na dosaženou hmotnost tahu Zdroj variability
Součet čtverců St. vol.
Konstanta Rok Jméno formana Plemeno Pohlaví Vysvětleno Chyba Celkem
259429248,193 1 4657579,098 3 15069010,764 31 2134889,954 5 912371,608 4 29734484,010 43 6239867,797 39 35974351,807 82
Průměrný Stat F čtverec 259429248,193 41,576 1552526,366 9,703 486097,121 3,038 426977,991 2,669 228092,902 1,426 691499,628 4,322 159996,610 438711,607
Významnost 0,0000 0,0001 0,0006 0,0362 0,2437 0,0000
Mnohonásobným porovnáváním roku konání soutěže metodou Scheffeho se prokázaly rozdíly mezi jednotlivými roky konání soutěží, formany a plemeny v závislosti na celkové dosažené výkonnosti vyjádřené celkovou naloženou hmotností tahu.
71
Tab.34 Porovnávání dle Scheffeho vlivu roku konání soutěže v těžkém tahu Skupina Příp. Průměr 2006 2005 7 835,7143 2006 7 1370,0000 2005 32 1856,2500 * 2008 37 1943,2432 * 2007 *označuje významně odlišné páry
2008 *
2007 *
Významnost roku konání soutěže na celkové bodové ohodnocení je průkazná a porovnání metodou Scheffeho potvrzuje rozdílnost zejména mezi rokem 2006 konání soutěže a ostatními lety 2007 a 2008. Je zjevná také tendence každoročního zvyšování výkonnosti vyjádřené celkovou naloženou hmotností tahu.
Zda budou využívání chladnokrevní koně k práci nebo jen k rekreačním a sportovním účelům je otázka, na kterou není vůbec lehké odpovědět. Kolik lidí si vůbec dnes dokáže představit a uznat nezastupitelnou roli koní v historii, zejména v zemědělství a lesnictví. V oblastech, kterým se věnuje tato diplomová práce. Jak uvádí Svoboda (2003), ještě v roce 1934 - 38 pracovalo a chovalo se v zemědělství a lesnictví 656 000 koní a hříbat. V roce 1955 to bylo ještě 543 000, v roce 1961 330 000, ale k 1. 1. 1996 stav prudce poklesl na 188 400 kusů. Na 100 ha zemědělské půdy připadalo v letech 1934 - 38 v průměru 8,5 koně, k začátku roku 1966 jen 2,7 koně. S rozvojem techniky v poválečných letech stoupl objem mechanizovaných prací a v průběhu let 1962 - 1967 se snížil stav koní zhruba o polovinu. Důvodem masivního rušení chovů byla představa, že koně budou rychle a zcela nahrazeni mechanizací. Obdobný byl i vývoj v převážné části zemí s vyspělým zemědělstvím. V některých z těchto zemí je progresivita úbytku koní ještě vyšší, jako např. v Anglii, NSR, Švédsku a Francii. V přibližování dříví však stoupal podíl mechanizace pomaleji. V roce 1961 činil 31,3%, v roce 1970 51,9% a maxima dosáhl v roce 1981, a to 86,5%. V tomto období se přibližovalo potahy z porostu na odvozní místa asi 1,7 mil. m3 a na vývozní místa asi 2,7 mil. m³ převážně tenkého, rozptýleného dříví z terénů nedostupných pro mechanizační prostředky. Původní prognózy, podle kterých měl být kůň zcela nahrazen mechanizací již v sedmdesátých letech, se nenaplnily. V posledních letech stavy chladnokrevníků lehce klesají. V loňském roce bylo v ČR podle ÚEK 64 126 koní, z toho bylo 2470 českomoravských belgiků (tj. 4 %), 72
2203 noriků (tj. 3 %) a 964 slezských noriků (tj. 2 %) z celkových stavů koní. Pouze u slezského norika došlo za posledních 2,5 roku k mírnému nárůstu stavů. Zastoupení chladnokrevných koní tedy ze všech plemen chovaných na území ČR je 9%. Soutěže jako takové jsou dobrým základem a novým impulsem jak uplatnit chladnokrevná plemena nejen v ČR. Podle Svobodové (2007) příprava na soutěžní sezónu proběhne s vytížením koní při hospodářství plynule a bez výkyvů v přípravě. Není rozdíl mezi tréninkem a prací, pro jednotlivé koně je běžný provoz výcvikem k vytyčené úrovni spolupráce. Podle zkušeností Centra Hradčany je daleko snadnější soutěžit s koněm, který má pevný pracovní návyk a kočí dobře odhadne jeho reakce a možnosti. Soutěžit s koněm, který je v létě před vrcholem svých nejlepších výkonů. To je hlavní důvod, proč špičky výsledků soutěží jsou obsazovány koňmi profesionálů. Důležitá je zimní kondiční příprava na sportovní sezónu. Po zimě se veškerá kondiční práce zúročí. Koně jsou psychicky odpočatí, díky svému zimnímu hospodářskému vytížení tělesně i zdravotně prospívají. Jejich chování je velmi klidné a nekonfliktní (Svobodová, 2006). Řešení organizace soutěží a tvorby nových pravidel je poměrně složité, jelikož se zde střetávají různé názory a tradice. Jak uvádí (Kosová, 2008), Ti, kteří jsou zodpovědní za chod chladnokrevných soutěží, jsou ukryti za hlavičkou „Svazu“, „Předsednictva“ nebo jiného orgánu a v celém tomto společenství chybí odpovědnost jednotlivce a schopnost postavit se za svůj názor. Nejde o to, zda byl či nebyl poškozen konkrétní člověk, ale o celkový šlendrián v chladnokrevném odvětví a o fakt, že se za žádných okolností nemůžete spolehnout na to, že A řečené první den nebude již odpoledne písmenkem B, a to navíc za hlasitého pochvalného mručení zodpovědných. Obávám se, že i kvůli tomuto přístupu opadá zájem o chladnokrevné soutěže jak ze strany skutečných profesionálních kočích, kteří budou nahrazeni „závodníky“, potažmo pak i ze strany diváků, které na tyto soutěže lákala především ukázka práce a souhry kočího a koně, nikoli lámání rekordů. Mimo práce v lesnictví, kde v současnosti zaujímají nejvyšší využití a drobných okrajových pracech v zemědělství, jako je orba, tah a drobné práce na poli, jsou soutěže vítaným zpestřením každého chovatele a příznivce chladnokrevníků. Zde se totiž můžou nejen setkat s kamarády a lidmi, kteří chladnokrevníky chovají, ale můžou zde také předvést své mnohaleté zkušenosti a umění, které si pěstují mnoho let. Dalšími aktivitami je chovatelství a výstavy, turistické ježdění a využití v hiporehabilitaci. 73
Velký dík patří samotným chovatelů, pořadatelů a všem nadšencům, kteří se zápalem aktivně přispívají k pořádání soutěží. Podpora soutěží a konkrétní odpovědnost sice není vždy optimální, ale i přes neshody v organizaci a sestavování pravidel, mají soutěže budoucnost. Obliba soutěží stoupá a pro mnoho lidí se stávají nevšedním zážitkem. Pro formany a chladnokrevníky naopak možností, jak si zpestřit celoroční práci, prodat své umění a využít tuto novou formu prezentace chladnokrevníků k jejich dalšímu a novému možnému uplatnění.
6. ZÁVĚR Hlavním motivem této diplomové práce byla popularizace chladnokrevných koní a jejich další možnosti budoucího uplatnění. Snažil jsem se shromáždit co možná nejvíce dat ze soutěží a následně je zpracovat a posoudit. V celkové databázi bylo pracováno s daty ze soutěží jako je Mistrovství České republiky v orbě (MČRO, 2003 2008), soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových (SORBV, 2003 - 2008), Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu (FMČR, 2005 - 2008), Kvalifikace na ME (KME, 2007 - 2008) a Mistrovství Evropy v trojboji formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu (ME, 2006 - 2008).
V následující tabulce č.35 jsou uvedeny počty startů z jednotlivých soutěží. Neznázorňují celkový počet startujících koní v soutěžích, jelikož jde pouze o starty, z kterých jsou používána data do databáze a nerozlišuje se zda jde o jedno či dvojspřeží.
Tab.35 Počty startů v jednotlivých soutěžích celkem Soutěž SORBV MČRO 48 46 Startů
FMČR 80
KME 162
ME 108
Celkem 444
Tabulka č.36 zobrazuje celkový počet startujících koní ve všech posuzovaných soutěžích v této práci. Nejsou v něm ale zohledněny možné opakované starty stejných koní v jednotlivých letech. Tab.36 Počty startů jednotlivých koní celkem Počet startů
N
SN
ČMB PCH Nez. 74
H
V
K
Nez.
440
102
94
209
58
104
165
55
124
104
V rámci samotného testování jsem se zaměřil na efekty, které by mohly mít vliv na výsledky z konkrétních soutěží, jako je rok konání soutěže, plemeno, pohlaví a vliv formana. Pro statistické zpracování dat byl použit obecný lineární model (GLM), vycházející z metody nejmenších čtverců, ve statistickém programu UNISTAT 5.1. Mnohonásobným porovnáváním podle Scheffeho metody byla možnost posoudit průkaznost vzájemných rozdílů mezi jednotlivými soutěžícími, pokud se statisticky potvrdil vliv sledovaných efektů metodou GLM. U soutěžní orby se statisticky prokázal vysoce průkazný vliv roku konání soutěže, dále vliv formana a méně průkazný vliv plemene i pohlaví. Neprokázal se statistický vliv, zda šlo o MČR v orbě nebo o soutěž O ruchadlo bratranců Veverkových. Mnohonásobným porovnáváním roku konání soutěže metodou Scheffeho se prokázaly rozdíly mezi jednotlivými roky konání soutěží v závislosti na celkovém bodovém ohodnocení a dle plemene se prokázaly rozdíly vlivu mezi plemeny SN, PCH a SN na celkové bodové ohodnocení. V porovnání soutěží Finále MČR ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vyšla statistická průkaznost pouze u těžkého tahu a to u plemene. U formanské jízdy ani ovladatelnosti nebyla určena průkaznost vlivu faktorů pohlaví, plemene, formana ani roku soutěže na dosažený celkový čas. Ve zhodnocení soutěží Kvalifikace ME ve formanské jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu vyšla statistická průkaznost u formanské jízdy a těžkého tahu. U ovladatelnosti nebyla určena průkaznost vlivu faktorů pohlaví, plemene, formana ani roku soutěže na dosažený celkový čas soutěže. U formanské jízdy je průkazný vliv faktoru roku konání soutěže, plemene a pohlaví na celkový dosažený čas ve formanské jízdě. Průkaznost vlivu jednotlivých kvalifikací a formana se neprokázala. U těžkého tahu je průkazný vlivu faktoru forman, plemene a pohlaví na celkovou dosaženou výkonnost v tahu. Průkaznost vlivu jednotlivých kvalifikací a roku konání soutěže se neprokázala. Vzhledem k nízkému počtu startujících a omezenému množství dat, došlo ke sloučení výsledků z Finále MČR a Kvalifikace ME. Zde byla prokázána průkaznost vlivu faktoru roku konání soutěže a formana na celkový dosažený čas v ovladatelnosti. Průkaznost vlivu plemene a pohlaví se neprokázala. Dále byla prokázána průkaznost 75
vlivu faktoru roku konání soutěže, formana a pohlaví na celkovou dosaženou výkonnost v tahu. Průkaznost vlivu pohlaví se neprokázala. Mnohonásobným porovnáváním roku konání soutěže metodou Scheffeho se prokázaly rozdíly mezi jednotlivými roky konání soutěží, formany a plemeny v závislosti na celkové dosažené hmotnosti tahu. Je zjevná také tendence každoročního zvyšování dosažené hmotnosti tahu. Na závěr bych se rád zamyslel nad soutěžemi chladnokrevníků a zrekapituloval předkládanou diplomovou práci. Snažil jsem se co možná nejpřínosněji a nejefektivněji zpracovat všechna dostupná data ze soutěží chladnokrevníků, která se mi na dané téma podařilo obstarat. Jelikož zatím žádná hlubší práce na toto téma nebyla zpracována, tak bych byl rád, kdyby při nejmenším nějaké informace a výsledky z již konaných soutěží posloužily alespoň jako návod k dalšímu se zaobírání této bezesporu zajímavé tématiky. Také by mě potěšilo, kdyby tato práce byla určitým osvětlením soutěží chladnokrevníků a přispěla k seznámení problematiky a popularizaci těchto zajímavých soutěžní disciplín, kde je vidět obdivuhodná dovednost a souhra člověka a koně.
76
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Bílek, F. a kol.: Speciální zootechnika – chov koní, Praha: SZN, 1955, 849 s. 2. Bílek, F. a kol.: Speciální zootechnika – chov koní. 2. vyd. Praha: SZN, 1957. 1031 s. 3. Deutscher pflőgerrat e.V.: Richtlinieren főr das Drehpflőgen. 14 s. 4. Dušek, J. a kol.: Chov koní. 1.vyd. Praha: ZN Brázda, 1999. 350 s. ISBN: 80209-0282-1. 5. Dušek, J. a kol.: Chov koní, 2. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 2007. 404 s. ISBN: 80-209-0352-6. 6. Dušek, J. a kol.: Chov koní v Československu, 1. vyd. Praha: ZN Brázda, 1992. 173 s. ISBN: 80-209-0168-X. 7. Dušek, J.: Kůň v zemědělství, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1967. 202 s. ISBN: 07-040-67-04/47. 8. Edwards, E. H., Velká encyklopedie koní, Praha: Ottovo nakladatelství, 1998. 422 s. 9. Edwards, E. H.: Velká kniha o koních, Bratislava: Nakladatelství Gemini, 1992. 240 s. ISBN: 80-85265-36-2. 10. Cholenský, J.: Základy zpracování půdy, In. Franta, Z. a kol.: Obecná produkce rostlinná – Cvičení, VŠZ v Praze AF – nakladatelství a vydavatelství H & H Jinočany, 1992. 147 s. 11. Kholová, H., Dobroruka, L. J.: Zkrocený vládce stepi, Praha: Panorama, 1992. 256 s. ISBN: 80-7038-229-5. 12. Kosová, M.: Od profesních kočí k závodníkům. Svět koní, č. č, 2008, s. 46-47. 13. Mahler, Z.: Člověk a kůň, České Budějovice: Nakladatelství Dona, 1995. 183 s. ISBN: 80-85463-52-0. 14. Machek, J., Roubalová M.: Situační a výhledová zpráva koně, Odbor živočišných komodit MZe ČR 2006. 69 s. ISBN: 80-7084-532-5. 15. Machek, J., Šilhánová, D.: Situační a výhledová zpráva koně, Odbor živočišných komodit Mze ČR 2008. 96 s. ISBN: 80-7084-768-8. 16. Miller, R., L.: Horsedrawn Plows and Plowing, USA: Small Farmer’s Journal Inc. Oregon, 2000. 366 s. ISBN: 1-885210-08-6. 77
17. Misař, D., Jiskrová, I.: Chov a šlechtění koní, 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 170 s. ISBN: 978-80-7157-510-8. 18. Misař, D., Jiskrová, I.: Chov a šlechtění koní, 2. vyd. Brno: MZLU, 2008. 170 s. ISBN: 978-80-7157-510-8. 19. Misař, D., Jiskrová I.: Chov koní - Cvičení, 1. vyd. Brno: MZLU, 1997. 63 s. ISBN: 80-7157-246-2. 20. Navrátil, J., Krejčová, M.: Historický význam hřebčína Netolice ve šlechtění teplokrevných a chladnokrevných koní, In. Kolektiv autorů: Sborník referátů ze semináře Chov a šlechtění koní v současných ekonomických podmínkách, Brno: MZLU, 2006. 147 s. ISBN: 80-7357-006-6. 21. Navrátil, J.: Základy chovu koní, Praha: IVV MZe, 1997. 60 s. ISBN: 80-7105158-6. 22. Polanský, J.: Význam chovu koní, In. Polanský, J. a kol.: Chov koní, Praha: Vysoká škola zemědělská, 1983. 77 s. 23. Radvan, J.: Kůň v lesním hospodářství, Praha: MLVH v SZN, 1990. 232 s. ISBN: 80-209-0103-5. 24. Radvan, J.: Soustřeďování dříví koňmi, Praha: IVV MZe, 1995. 50 s. 25. Ročeň V., Cholenský J.: Metodika a propozice orby koňským potahem, 2003. 13 s. 26. Řechka, J.: Koně v hospodářství, Praha: Nakladatelství Brázda, 1948. 127 s. 27. Společnost pro orbu ČR: Obecné představení společnosti. [on-line]. 2006. Dostupné z www:
28. Světová organizace pro orbu: Cíle WPO. [on-line]. 2006. Dostupné z www: 29. Svoboda, J.: Chladnokrevní koně – Perspektiva bez podpory s otazníky. [online]. 2003 [cit. 2003-06-16]. Dostupné z www: 30. Svobodová, J.: Děti a „begani“. Jezdectví, č. 9, 2005, s. 50-51. 31. Svobodová, J.: Příprava na letní sezónu – Zapomenuté práce tažných koní. [online]. 2007 [cit. 2007-11-02]. Dostupný z www: 32. Svobodová, J.: Zapomenuté práce tažných koní. Jezdectví, č. 4, 2006, s. 50-51. 33. Šanturovová, P.: Plemena chladnokrevných koní. [on-line]. 2007 [cit. 2007-1102]. Dostupné z www: 78
34. Šimek, F.: Postrojování tažných zvířat, Praha: Nakladatelství Brázda, 1950. 106 s. 35. Šimon, J.: Rádce pro členy a funkcionáře Selské jízdy – Příručka pro členy a okrskové funkcionáře Selské jízdy, Praha: nákladem vlastním Tiskařské družstvo v Jičíně, 1934. 36. Špaček, J.: Kniha o těžkém koni belgickém, Praha: Nákladem Zemské jednoty spolků pro chov koně chladnokrevného v Čechách, 1924. 112 s. 37. Věříš, J., Polanský, J.: Plemena koní, In. Polanský, J. a kol.: Chov koní, Praha: Vysoká škola zemědělská, 1983. 77 s. 38. Webinger, R.: Pravidla na soutěž v orbě a pravidla dle WPO, MZe ČR – SOUZ Slaný, 1994. 96 s. ISBN: 80- 7084-105-2. 39. World ploughing contest / Czech republic, 52. Mistrovství světa v orbě / Česká republika: WPO, SPO ČR – nakladatelství Publisher Profi Press, 2005. 139 s. ISBN: 80- 86726-12-6. 40. World ploughing organisation: World ploughing contest. 22 s.
79
PŘÍLOHY
80
8. SEZNAM PŘÍLOH
Seznam zkratek (Příloha 1)
Seznam obrázků (Příloha 2)
Seznam tabulek (Příloha 3)
Seznam grafů (Příloha 4)
Názvosloví a základní pojmy orby (Příloha 5)
Pravidla soutěžní orby koňmi (Příloha 6)
Ukázky diplomů a pamětních listů (Příloha 7)
Ukázky koňských pluhů a hloubkoměrů (Příloha 8)
Fotografie soutěžní orby koňmi (Příloha 9)
Výsledky ze soutěží v orbě (Příloha 10)
Pravidla form. jízdy, ovladatelnosti a těžkého tahu (Příloha 11)
Fotografie form. jízdy, ovladatelnosti a těžkého tahu (Příloha 12)
Výsledky ze soutěží ve form. jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu (Příloha 13)
Příloha 1 – Seznam zkratek N – norik SN – slezský norik PCH – polský chladnokrevník ČMB – českomoravský belgický kůň H – hřebec V – valach K – klisna KVP – kohoutková výška pásková KVH – kohoutková výška hůlková Nez. – neznámé (jméno, plemeno, pohlaví) Ne – diskvalifikován, nestartoval, nedokončil Kl. – pluh klasický Ot. – pluh otočný
Příloha 2 – Seznam obrázků 81
Obr.1 2881 Agar (nar. 2002, po 2695 Aldor, z matky po 2450 Agran) Obr.2 2691 Streimur (nar. 1994, po 2473 Streigar, z matky po 2344 Pagrip) Obr.3 686 Gomez (nar. 1995, po 245 Gosun, z matky po Junius) Obr.4 Chomoutový postroj pro těžký tah Obr.5 Sněhota Oskar, p. lan B. Blair, Ing. Kachník Jan, Praha 2005 Obr.6 Čmejla Miloslav, Praha 2005 Obr.7 Sněhota Oskar, Pardubice 2006 Obr.8 Vydra Ladislav, Pardubice 2006 Obr.9 Formanská jízda, Klokočov ME 2007 Obr.10 Těžký tah, Klokočov ME 2007 Obr.11 Hajtmar Vladimír, Lanškroun 2008 Obr.12 Hajtmar Vladimír, Hluboká 2008
Příloha 3 – Seznam tabulek Tab.1 Základní tělesné míry ČMB Tab.2 Základní tělesné míry SN Tab.3 Základní tělesné míry N Tab.4 Počty plemenných koní (hřebců a klisen) ke dni 31.12.2007 Tab.5 Vývoj počtu chladnokrevných koní chovaných v ČR Tab.6 Vývoj početních stavů koní 1955 – 1990 dle ČSÚ Tab.7 Vývoj početních stavů koní 1990 – 2008 dle ČSÚ Tab.8 Vývoj stavů koní v ČR dle ÚEK Tab.9 Vývoj stavů koní dle ČSÚ k 1. dubnu 2007 a 1. dubnu 2008 Tab.10 Hodnoty normální tažné síly koní různé hmotnosti Tab.11 Výkonnost koně v některých potažních pracích Tab.12 Počty startů v soutěžní orbě Tab.13 Počty startů Finále MČR Tab.14 Počty startů v Kvalifikacích Mistrovství Evropy Tab.15 Počty startů na Mistrovství Evropy Tab.16 Počty startů jednotlivých koní celkem Tab.17 Charakteristika soutěží MČR v orbě koňmi Tab.18 Charakteristika soutěží ORBV v orbě koňmi 82
Tab.19 Průkaznost vlivu efektů na celkové bodové ohodnocení orby Tab.20 Porovnávání dle Scheffeho vlivu roku konání soutěže v orbě Tab.21 Porovnávání dle Scheffeho vlivu plemene soutěže v orbě Tab.22 Charakteristika soutěže Finále MČR formanská jízda Tab.23 Charakteristika soutěže Finále MČR ovladatelnost Tab.24 Charakteristika soutěže Finále MČR těžký tah Tab.25 Průkaznost vlivu efektu plemene na dosaženou hmotnost tahu Tab.26 Charakteristika soutěží Kvalifikace ME Tab.27 Vývoj hmotnosti (kg) těžkého tahu KME Tab.28 Průkaznost vlivu efektu roku, plemene a pohlaví na čas form. jízdy Tab.29 Průkaznost vlivu efektu formana, plemene a pohlaví na hmotnost tahu Tab.30 Charakteristika soutěží Mistrovství Evropy Tab.31 Vývoj hmotnosti (kg) těžkého tahu ME Tab.32 Průkaznost vlivu efektu roku konání soutěže a formana na dosažený celkový čas Tab.33 Průkaznost vlivu efektu roku konání soutěže, formana a pohlaví na hmotnost tahu Tab.34 Porovnávání dle Scheffeho vlivu roku konání soutěže v těžkém tahu Tab.35 Počty startů v jednotlivých soutěžích celkem Tab.36 Počty startů jednotlivých koní celkem
Příloha 4 – Seznam grafů Graf 1 Procentické zastoupení plemen koní v ČR Graf 2 Poměr startujících plemen celkem Graf 3 Poměr pohlaví startujících koní celkem Graf 4 Vývoj počtu startujících koní na MČR v orbě koňmi 2003 – 2008 Graf 5 Poměr pohlaví startujících koní MČR Graf 6 Poměr startujících plemen na MČR celkem Graf 7 Vývoj bodového ohodnocení MČR 2003 – 2008 Graf 8 Poměr startujících plemen na MČR v orbě koňmi 2003 – 2004 Graf 9 Vývoj počtu startujících koní SORBV v orbě koňmi 2003 – 2008 Graf 10 Poměr pohlaví startujících koní SORBV Graf 11 Poměr startujících plemen SORBV v orbě koňmi celkem 83
Graf 12 Vývoj bodového ohodnocení SORBV v orbě koňmi 2003 – 2008 Graf 13 Poměr startujících plemen SORBV v orbě koňmi 2003 – 2004 Graf 14 Poměr startujících plemen Finále MČR formanská jízda Graf 15 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR formanská jízda Graf 16 Poměr startujících plemen Finále MČR ovladatelnost Graf 17 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR ovladatelnost Graf 18 Poměr startujících plemen Finále MČR těžký tah Graf 19 Poměr pohlaví startujících koní Finále MČR těžký tah Graf 20 Vývoj hmotnosti těžkého tahu FMČR Graf 21 Vývoj počtu startujících koní Kvalifikace ME 2007 – 2008 Graf 22 Poměr startujících plemen Kvalifikací ME Graf 23 Poměr pohlaví Kvalifikací ME Graf 24 Vývoj hmotnosti těžkého tahu KME Graf 25 Poměr startujících národů ME Graf 26 Vývoj hmotnosti těžkého tahu ME
Příloha 5 - Názvosloví a základní pojmy Tato příloha je převzata z příručky Metodika a propozice orby koňským potahem (Ročeň, Cholenský, 2003). Orba - je klíčová agrotechnická operace v klasické technologii základního zpracování půdy. Výrazně ovlivňuje život v půdě, reguluje vzdušný, tepelný a vodní režim orných půd. Orba je definována ČSN 46 54 06 Skýva - je pruh ornice většinou obdélníkového tvaru, který je odříznut, odsunut a obrácen
orebním
tělesem,
přičemž
dojde
k určitému
porušení
skývy
(rozdrobení). Skýva musí být úplně odříznuta a obrácena tak, aby skývy k sobě těsně přiléhaly a nedocházelo k jejich zpětnému převrácení. Brázda - je vyoraná rýha, která vzniká odříznutím a obrácením skývy orebním tělesem. Stěna brázdy - je stěna nezorané půdy, kolmá k povrchu půdy, která vznikla po odříznutí a obrácení půdy orebním tělesem. Stěna má být nepotrhaná a nemá mít výrazné 84
stopy po plazu. Dno brázdy - je spodní část brázdy rovnoběžná s nezoraným povrchem půdy. Vzniká odříznutím půdy čepelí (ostřím) orebního tělesa, jejím odsunutím a obrácením. Dno brázdy musí být čisté bez neobrácené půdy, nerozryté, bez stop vytrhání půdy (hladce oříznuté). Sklon skývy - je úhel, který svírá dno brázdy s tečnou stěny skývy. Profil brázdy - je příčný řez, vytvořený stěnou brázdy, dnem brázdy a stěnou skývy. Nakypřenost půdy při orbě - je vyjádřena výškovým rozdílem mezi povrchem ornice s původním povrchem nezorané půdy. Optimální je 30 – 50%. Úhel obratu půdy má být asi 135°. Poměr hloubky brázdy a šířky brázdy má být tak asi 1:1,4. Pro příklad tedy: pluh s 22 cm šířkou řezu pracuje tedy optimálně s 16 cm pracovní hloubkou. Hřebenitost povrchu ornice - vyjadřuje zvětšení plochy povrchu pozemku před a po provedené orbě. Při orbě pro ozimy se vyžaduje povrch urovnaný, při pro jařiny vytváříme hřebenitý povrch k zachycení zimní vláhy. Skývy mají pokud možno ležet hustě, tak aby nebyly viditelné organické zbytky (strniště, plevele). Strništní brázda se má drolit, travní brázda má ležet tuhá. Hloubka orby - je kolmá vzdálenost mezi nezoraným povrchem půdy a dnem brázdy. Dle hloubky rozlišujeme orbu na: 1. mělká
do 18 cm
2. střední
18 – 24 cm
3. hluboká
24 – 30 cm
4. velmi hluboká
nad 30 cm
Hloubka orby musí odpovídat požadavku následné plodiny s ohledem na druh půdy a vhodnosti hloubky zaklopení org. Zbytků, kompostu, průmyslových hnojiv nebo hnoje. V praxi je mezní tolerance od optimální stanovené hloubky ± 10%. Záběr pluhu - záběr radlice. Má být shodný s konstrukčním záběrem. Pluhy s konstrukčním vyšším záběrem mohou orat do větší hloubky. 85
Záhon - (lícha, dílec) – je část pozemku rozděleného k orbě. Sklad - zorání skýv proti sobě. Počáteční rozor - (rozorávka, naorávka, rozpich) dvojbrázdí i více brázdí vytvořené v celé délce budoucího skladu dvěma protisměrnými jízdami, při kterých odkládáme skývu od středu vně. Způsobů provedení rozoru je několik, ale princip uvedený v předešlé větě je společný. Aby mohlo být zoráno celé pole, jsou na počátku rozorány dvě brázdy. Jízda tam je pokud možno mělká, jízda zpět je asi o 2 cm hloub. Krojidlo může sloužit jako přídavné zařízení (ke kvalitě orby). Brázda by měla být po celé délce pravidelná. Strniště nebo tráva musí být úplně odříznuty. Volná půda může ležet v brázdě. Souvrať - je okraj pozemku určený k otáčení. Oplaz - je pluhem neodříznutá část ornice vznikající při špatném seříznutí pluhem, nebo při jeho špatném vedení, zahlubování a vyhlubování. Plást - je zvláštní pojmenování skývy vznikající při orbě půdy, která je prorostlá kořáním. Oranice - je zpracovaná půda. Oranice má mít vhodné vlastnosti z hlediska dalšího zpracování, přiměřenou hřebenitost, stejnoměrnost zpracování, nesmí být znát jednotlivé jízdy, bez děr a převýšení. Povrch záhonu má být pravidelný a nemá tvořit žádné hornaté panoráma. Vyjmutí a vložení pluhu má být pokud možno přesné a pravidelné. Také by neměly ležet na zahlubování žádné hroudy.
Příloha 6 – Pravidla soutěžní orby koňmi Tato příloha je převzata z příručky Metodika a propozice orby koňským potahem (Ročeň, Cholenský, 2003).
Samostatný název je ve své podstatě tak trochu zavádějící, jelikož oráči by měli 86
při soutěžích v orbě předvádět své běžné dovednosti v orání. I vlastní soutěžní orba představuje předvedení dovedností , jaké se uplatňují při běžné práci s pluhem na poli. Hlavní rozdíl od běžné práce je v tom, že při soutěžní orbě je dovednost pouze jaksi zarámována jednotným rozměrem pozemku, časovým limitem a hodnocením dle závazných pravidel. V soutěži se oráč prezentuje nejen svou dovedností vlastního orání, ale i perfektní připraveností techniky (pluhů), které používá a vše může při bodovém hodnocení náležitě zhodnotit.
Potah (jednospřeží, dvojspřeží)
Kůň -
v soutěžní orbě se uplatňují koně tříletí a starší (hřebec, klisna, valach).
Plemenná příslušnost koně není rozhodující, podmínkou je však výška KVH – 150 a více. Dalším požadavkem je plné zdraví koně a jeho dobrá pracovní kondice.
Postroje – je možné použít libovolné provedení, avšak které umožňuje koním podat optimální výkon bez újmy na jejich zdraví. Doporučovány jsou nejlépe vyhovující postroje chomoutové.
Veterinární předpisy
1. Podle stanovených předpisů všichni koně musejí být doprovázeni veterinárním osvědčením nebo platným průkazem koně, ověřujícím jejich totožnost a zdravotní stav, vystaveným v místě původu koně (u koní z jiných okresů potvrzených příslušnou veterinární správou), v nichž musí být uvedeno:
sérologické vyšetření s negativním výsledkem (staré nejvýše 12 měsíců) na hřebčí nákazu a infekční anémii koní, potvrzení o imunizaci koní proti influenze koní dle platného vakcinačního schématu, potvrzení, že se v místě původu nevyskytují a ani se v posledních 6 měsících nevyskytovaly žádné nebezpečné nákazy přenosné na koně, potvrzení, že koně byli vyšetřeni na endoparazity s negativním výsledkem nebo odčerveni. 87
Pořadatel akce je povinen při přejímce koní na svod tyto skutečnosti zkontrolovat a nepřijmout koně, kteří výše uvedené podmínky nesplní.
2. Koně musí být přepravováni čistými a vydesinfikovanými dopravními prostředky, které jsou uzpůsobeny k dopravě koní a s doprovodem tak, aby nedocházelo k týrání koní.
3. Pořadatel akce zajistí před zahájením akce a po jejím skončení provedení asanace prostor i míst, kde se s koňmi při svodu předpokládá manipulace a také ustájovacích prostor. Současně pořadatel zajistí, aby během svodu nedocházelo ke zbytečným poraněním koní a bylo zamezeno případnému šíření chorob.
Oráč – vybavení, ústroj Přihlásit se může každý občan ČR (muž, žena) starší 18 let věku – nemusí být organizován v žádné sportovní či jiné organizaci. Oblek kočího (včetně případného pracovního kroje) je libovolný, oblek by měl být korektní k dané práci, podmínkou je pokrývka hlavy a bič.
Vybavení – spolehlivý chronometr (hodinky, stopky) pro sledování času orby. Ocelový nebo skládací dvoumetr, kalkulačka, svinovací pásmo alespoň 10 – 15 m.
Pomocník - je muž, žena starší 18 let, nemusí být organizováni v žádné sportovní či jiné organizaci. Pomocník zajišťuje zejména:
manipulaci s výtyčkami při rozorávce – je dovoleno použití výtyček pro první jízdu rozorávky, manipulaci s koncovými výtyčkami označujícími oranou parcelu (záhon), k zadržení koní při jejich neposlušnosti (ohrožení bezpečnosti okolí), 88
k doměřování nedooraného zbytku záhonu, nesmí vodit spřežení při vlastní orbě. Technický delegát je delegován „Společností pro orbu ČR“ – sekce orba koňmi, zajistí přesné vytyčení a označení soutěžních pozemků (spolu s pořadatelem), zajistí technické zázemí pro koně – uvaziště, napájení (spolu s pořadatelem). Vytyčovací materiál
1. Směrová výtyčka – označení rozorávky (viz Obr.1) 2. Vytyčovací kolík – označení souvratí (viz Obr.2) 3. Parcelní kolík – označení hranice vlastní orané parcely (viz obr.4) 4. Rozorávací kolík – vytýčení místa začátku rozorávky (viz obr.4) Pozemek Každému oráči je pozemek přidělen vylosováním a má právo se s ním seznámit. Losování vyhlásí sbor rozhodčích v patřičném předstihu před vlastním závodem. Pro uvedené soutěže se používá pozemek o rozměrech 10x30 m s hloubkou orby 15 cm ± 2 cm. Pozemek bude označen číslem, které bude losováno a které bude současně startovacím číslem oráče. Rozměření pozemků, vykolíkování a označení čísly provede pořadatel před losováním. Pořadatel zajistí na obou krajích pozemků vyorání tzv. zahlubovací brázdy a to tak, aby vzniklá stěna brázdy byla směrem k pozemku a vyoraná skýva byla odložena vně. Soutěžící mají právo se s vylosovanými pozemky seznámit před vlastní soutěží. Místo počátku orby je označeno kolíkem na obou koncích pozemku. Na přímce, která je definována body, v nichž jsou umístěny kolíky, soutěžící umístí výtyčky. Použit smí pouze tři. Pomocník může při první jízdě rozorávky odebírat výtyčky a tyto odložit na okraji souvratě.
Organizace oráčů v oficiálním programu soutěže
89
Soutěžící, který se do soutěže přihlásil, musí v časech uvedených v oficiálním programu dbát instrukcí pořadatele. Nedodržení těchto podmínek by mohlo být postiženo i vyloučením ze soutěže. Zejména je zakázáno provádět nácvik orby mimo časy a pozemky k tomu určenými. Oráč se musí zúčastnit poučení před zahájením soutěže. Organizátor oznámí soutěžícím způsob časové signalizace jednotlivých etap vlastní soutěže a požadovanou hloubku orby. Signalizace
Je řešena barevnými vlajkami barvy červené, žluté a zelené dle pravidel WPO. Zelená znamená start do dané etapy, žlutá se používá pro signalizaci zbývajících 5 minut buď do zahájení dané etapy, a nebo 5 minut do konce orby. Červená vlajka signalizuje ukončení dané soutěžní etapy.
Soutěžící musí sledovat časovou signalizaci a řídit se jí. Zahájení orby před signálem start je porušením pravidel a je penalizováno. V případě pokračování orby či dalšího přestupku může dojít až k vyloučení oráče ze soutěže. Orba po stanoveném čase je též penalizována. Pokud se oráč během soutěže ocitne v situaci, která mu brání v orbě bez jeho zavinění, musí toto nahlásit rozhodčímu, který mu takto ztracený čas odečte od celkového. Může se tak stát v případě poruchy postrojů, pluhu nebo čekání na souseda až zorá poslední brázdu pro navázání orby.
Sbor rozhodčích
Soutěž posuzuje sbor rozhodčích, který má minimálně 6 členů. a) Hlavní rozhodčí – organizuje a řídí celou soutěž a přijímá protesty, vyhlašuje výsledky. b) Časový rozhodčí – sleduje časové úseky soutěže a dává vlajkami signál k zahájení či ukončení nebo přerušení dané etapy, sleduje a vyhodnocuje regulérnost jednotlivých časových etap. c) Pozemkový rozhodčí – provádí a vyhodnocuje kvalitu orby do příslušných formulářů. Měří hloubku orby a měří nezaviněné časové prodlevy.
Soutěžní kategorie 90
- jsou stanoveny dvě soutěžní kategorie:
a) Orba klasickým pluhem (dvojspřeží, jednospřeží), b) Orba otočným pluhem (dvojspřeží, jednospřeží).
Nácvik orby a hodnocení orby klasickým pluhem: a)) Zahlubování a vyhlubování Veškerá půda na pozemku mezi jeho okraji musí být zorána. Oráč si při orbě musí počínat tak, aby ostří pluhového tělesa bylo zahloubeno na souvraťové rýze a vyhloubeno na souvraťové rýze protilehlého konce pozemku. Nácviku tohoto prvku je nutno věnovat dostatečnou pozornost. Je nutné, aby skývy byly úplné až do konce brázdy a byly odloženy v jedné rovině. Hodnotí se úhlednost a pravidelnost – max. 10 body. b)) Rozorávka (jinak též rozor, naorávka, rozpich) Nácviku této etapy orby je potřeba věnovat mimořádnou pozornost, neboť od ní se odvíjí kvalita dalších operací. Základem je absolutní přímočarost. Nácvik i vlastní provedení se dělá s pomocí tří výtyček na délku brázdy 30 m. Je náročný na pozornost a cit pro rovinu daného soutěžícího. Rychlost orby pro tento úkon by měla být v tempu pomalé chůze. Při rozorávce musí být dosaženo nejen absolutní roviny, ale i odříznutí skývy po celé délce a šířce (prooráno). Skýva musí být hladce odříznuta od dna brázdy. Hodnotí se přímočarost a vzhled (prooráno) – max. 20 body. Čas na rozorávku je 20 minut, pak je vyhlášeno přerušení orby. c)) Orba do skladu Skývy ve skladu musí ležet těsně u sebe bez trhlin a mezer. Velikost skýv 91
tvořících sklad by měla být stejná a co nejvíce se shodovat se skývami ostatní orby. Orba do skladu je tvořena šesti okruhy jízd, čímž vzniknou 6 a 6 hřebenů na každé straně a v podstatě dojde k zaklopení zaorávky. Abychom mohli orat do skladu bez nebezpečí převýšení oproti okolní orbě na dvě viditelné skývy, je nezbytně nutné, aby počáteční rozor měl potřebnou šířku. Hodnotí se zaklopení strniště a org. Zbytků. Přímočarost, stejnoměrnost, uložení skýv, rovnoměrnost hřebenitosti – hodnoceno max. 30 body. d)) Orba do rozoru – závěr Tato etapa začíná navazovací jízdou na poslední okrajovou brázdu souseda. Před vyoráním této brázdy má mít soutěžící ukončenou orbu do skladu. Další orba po vyorání navazovací brázdy je již rozhodčími hodnocena. Oráč musí sledovat hloubku a stejnoměrnost uložení skýv. Tato etapa je velmi náročná, neboť oráč musí sledovat optimálnost zbývajícího pruhu pro přesný zbytek na poslední jízdu. Při korekcích musí oráč pamatovat na to, že poslední skýva závěru orby musí být položena směrem ke skladu. Skývy poslední jízdy musí být stejně velké a shodné s ostatní orbou. Poslední brázda musí být úzká a její hloubka nesmí být větší než byla určena pro ostatní orbu. Čistota poslední brázdy, přímočarost a paralelnost se skladem jsou hlediska, která jsou při dokonalosti splnění dalším stupněm na cestě k úspěchu. Hodnotí se stejnoměrnost uložení skýv, přímočarost při dokončení, úprava a čistota poslední brázdy. Rozdrobenost skýv a stejnoměrnost drobení brázd, stejnoměrné uložení skýv bez děr – hodnocení orby do rozoru max. 20 body. Hodnocení závěru rozoru max. 30 body. e)) Celkový dojem – vzhled pozemku Hodnotí se zaklopení org. zbytků, vhodnost pro další zpracování, přímočarost, návaznost jízd, zdvojení skýv, jasně ohraničený hřeben skývy (hřebenitost) – max. 40 body. f)) Kočí – spřežení Hodnotí se celkový dojem zápřeže. Souhra kočího a koní, ovladatelnost a 92
poslušnost spřežení, korektnost a čistota postojů, ústroj kočího, pokrývka hlavy a bič – max. 50 bodů.
Nácvik orby a hodnocení orby otočným pluhem: a)) Zahlubování a vyhlubování Provedení je totožné s orbou klasickým pluhem. Hodnotí se pravidelnost a úhlednost max. 10 body. b)) Rozorávka (naorávka) Provedení této operace je v podstatě stejné jako u orby klasickým pluhem. Rozdílnost je pouze v tom, že otočným pluhem se vyorá pouze jedna mělčí brázda, která je hodnocena. Jedná se tedy o polovinu rozorávky klasickým pluhem. Kritéria pro kvalitu jsou stejná jako u rozorávky pro klasické pluhy. Hodnotí se přímočarost a vzhled (prooráno) – max. 20 body. Čas na rozorávku je 20 minut, poté je vyhlášeno přerušení orby. c)) Vlastní orba Provádí se dalšími 6 jízdami, které navazují na vlastní naorávku, tedy první odhoz je na vlastní naorávku. Po dokončení šesté jízdy oráč přejede na opačnou delší stranu parcely a pokračuje v orbě do záhonu s tím, že jeho brázda naváže na brázdu souseda (viz. schéma). Orba pokračuje až k vlastnímu závěru. Hodnotí se rozdrobenost skýv, stejnoměrnost uložení skýv bez děr. Zaklopení strniště a organických zbytků – max. 30 body. d)) Závěr – rozor Oráč končí v místě vlastní naorávky. Dno vlastní brázdy naorávky nesmí být přeoráno, musí být až k němu dooráno (pod skývou by neměl být nezoraný pozemek). 93
Hodnotí se stejnoměrnost uložení skýv, přímočarost při dokončení, mělkost poslední brázdy, úprava a čistota poslední brázdy – max. 40 body. e)) Celkový dojem- vzhled pozemku Hodnotí se zaklopení org. zbytků, vhodnost pro další zpracování, přímočarost, návaznost jízd, zdvojení skýv, jasně ohraničený hřbet skývy (hřebenitost). Uložení skýv bez děr – max. 50 body. f)) Kočí – spřežení Hodnotí se celkový dojem zápřeže, korektnost postrojů, ústroj kočího, pokrývka hlavy, bič. Souhra koní a kočího, ovladatelnost a poslušnost spřežení – max. 50 body.
Způsob měření hloubky Orba klasickým pluhem
Hloubka bude měřena třikrát po dvou měřeních v dané brázdě. První měření bude po třetí jízdě. Následující dvě měření budou uskutečněna libovolně před tím, než se začnou provádět poslední dvě jízdy.
Orba otočným pluhem
Hloubka bude měřena též třikrát po dvou měřeních v dané brázdě. První měření bude provedeno mezi 3 – 6 jízdou. Následující dvě měření budou uskutečněna před tím, než se začnou provádět poslední dvě jízdy. Místa měření se zvolí náhodně v kterékoliv určené brázdě a dvě kontrolní měření se provedou ve stejné brázdě nejméně 5 metrů od sebe. Hloubka se určí jako průměr z každého souboru měření pro každého soutěžícího. Měřič (pozemkový rozhodčí) po provedení kontroly měření hloubky okamžitě uvědomí soutěžícího, pokud jeho orba nemá požadovanou hloubku. 94
Povinnosti pozemkových rozhodčích 1. Zajištění přesného dodržování pravidel. 2. Žádný z pozemkových rozhodčí se nesmí vzdálit z přidělených pozemků po celou dobu soutěže, aniž by to předem ohlásil hlavnímu rozhodčímu. 3. Zaznamenávají časové prodlevy. 4. Vedou záznamy o soutěži na předepsaných tiskopisech.
95
Sankce a penalizace
- neobrátí-li se poslední skýva k vlastní orbě do skladu
- mínus 10 bodů
- pomoc při vodění spřežení při vlastní orbě
- mínus 10 bodů
- byla- li více než 1 jízda naprázdno
- mínus 5 bodů
- jestliže bude orba nejvýše o 2 cm mělčí než je minimálně povolená hloubka, nebo o 2 cm hlubší než je povolená maximální hloubka
- mínus 2
body - zahájení orby před signálem START
- mínus 5 bodů
- orba po signálu KONEC ORBY
- mínus 5 bodů
- za orbu hlubší více než 2 cm nad stanovenou toleranci
- mínus 10 bodů
Závěr Uvedený nástin pravidel soutěžní orby koňskými potahy nabízí soutěžním oráčům výchozí bod na cestě ke zvládnutí soutěžní orby na přijatelné úrovni. Některé uvedené poznatky nebo postupy mohou být časem pozměněny nebo překonány, nebo bude mít někdo jiný názor.
96
Příloha 7 – Ukázky diplomů a pamětních listů
97
98
99
Příloha 8 – Ukázky koňských pluhů a hloubkoměru (převzato z knihy Miller, R., L.: Horsedrawn Plows and Plowing)
100
101
Ukázky hloubkoměru
102
Příloha 9 – Fotografie koňské orby
Obr.5 Sněhota Oskar, p. lan B. Blair, Ing. Kachník Jan, Praha 2005 103
Obr.6 Čmejla Miloslav, Praha 2005
Obr.7 Sněhota Oskar, Pardubice 2006 104
Obr.8 Vydra Ladislav, Pardubice 2006
Příloha 10 - Výsledky ze soutěží v orbě MČR v orbě koňmi 1. Mistrovství ČR orby koňmi, Bohuslavice nad Metují 19.9.2003 Celk. Rok Jméno formana pořadí 1 2 3 4 1 2 3
Stáj
2003 Čmejla Miloslav Mělník 2003 Horáček Zdeněk Horní Jelení 2003 Sněhota Oskar Žarošice
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
Katka, Zorka
N
K
Kl.
161,7
Filip
N
V
Kl.
161,5
Azur, Rubin
ČMB
H
Kl.
156,8
Podlesí
2690 Steigrip
SN
H
Kl.
155,8
Studenec
Soňa, Sára
ČMB
K
Ot.
147,1
2003 Kacafírek Tomáš Červ. Janovice Baron, Šimon ČMB 2003 Cerman Josef Hřebčín Jeníkov 444 Neugot I.-20 SN
H
Ot.
139,1
H
Ot.
137
2003 Blizňák Jan 2003 Vydra Ladislav
2. Mistrovství ČR orby koňmi, Hustopeče 17.9.2004 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
105
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2
2004 Daněk Josef 2004 Sněhota Oskar
Alena, Tinťa
ČMB
K
Kl.
173
Stalin, Azur
ČMB
H
Kl.
170,4
Filip, Míša
N
V, K
Kl.
167,6
Alma, Simona
ČMB
K
Kl.
167,2
Katka, Zorka
N
K
Kl.
163,8
Hustířany
Kačíta, Lisa
N
K
Kl.
163
Ranč Ladná Žarošice
2004 Horáček Zdeněk Dolní Jelení 2004 Jirgala Ladislav TJ Hubička V 2004 Čmejla Miloslav FUCHS OIL 2004 Černík Zbyněk 2004 Duda Milan
Rohatec
Valt, Korsika
ČMB
V, K
Kl.
159
2004 Vlašic Petr 2004 Froněk Josef
Ranč Ladná
Cigán, Lejdy
ČMB
V, K
Kl.
156,8
Zora Podivín
Šara, Zorka Soňa, Sára
K K
155
Studenec
ČMB ČMB
Kl.
2004 Vydra Ladislav 2004 Pospíšil Martin
Ot.
176,4
SOU Zábřeh
Berta, Meduna
ČMB
K
Ot.
170
106
3. Mistrovství ČR orby koňmi, Praha - Suchdol 16.9.2005 Celk. Rok Jméno formana pořadí 1 2 3 4 5 1 2 3
Stáj
2005 Sněhota Oskar Žarošice 2005 Čmejla Miloslav FUCHS OIL 2005 Daněk Josef Ranč Ladná 2005 Černík Zbyněk Hustířany 2005 Horáček Zdeněk Dolní Jelení 2005 Daněk Jiří, Ing. Dobročkovice
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
Azur, Mates
ČMB
H
Kl.
179,7
Katka, Zorka
N
K
Kl.
179
Alena, Tinťa
ČMB
K
Kl.
171,1
Kačíta, Lisa
N
K
Kl.
167,7
Filip, Míša
N
V, K
Kl.
161,8
Nez.
Nez. ČMB
Nez. K
Ot.
175,8
Ot.
170
N
H
Ot.
Ne
2005 Vydra Vladimír Studenec Soňa, Sára 2005 Cerman Vladimír Hřebčín Jeníkov Grif, Cézar
4. Mistrovství ČR orby koňmi, Kladruby n. L. 8.9.2006 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
1
2006 Čmejla Miloslav FUCHS OIL
Katka, Zorka
N
K
Kl.
181,1
2
2006 Sněhota Oskar
Agar, Mates
ČMB
H
Kl.
180,4
3
2006 Wimmer Tomáš Soukr.
Nez.
Net.
Nez.
Kl.
163,8
4
2006 Horáček Zdeněk Dolní Jelení
Filip, Míša
N
V, K
Kl.
162,7
1
2006 Daněk Jiří, Ing. Dobročkovice
Nez.
182,7
2006 Vydra Ladislav
Soňa, Sára
Nez. K
Ot.
2
Nez. ČMB
Ot.
170,8
3
2006 Košťál Miroslav Soukr.
H
Ot.
132,7
Žarošice
Studenec
Heraklit,Hiszpan PCH
5. Mistrovství ČR orby koňmi, Stařeč u Třebíče 27.9.07 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví Pluh
Body
1
2007 Daněk Jiří, Ing. Dobročkovice
Nez.
Nez.
Nez.
Kl.
196
2
2007 Čmejla Miloslav Chodouny
Katka, Zorka
N
K
Kl.
190
3
2007 Musil Zdeněk
Nez.
Nez.
Nez.
Kl.
184
4
2007 Bolehovský Pav. Vysoká u Holic Nez.
Nez.
Nez.
Kl.
179
5
2007 Sněhota Oskar
Nar, Buntek
ČMB, PCH H
Kl.
170
6
2007 Musilová Zdena Tuřany
Nez.
160
2007 Vydra Ladislav
Barča, Sára
Nez. K
Kl.
1
Nez. ČMB
Ot.
189
2
2007 Durda František Dolní Lažany
Nez.
Nez.
Nez.
Ot.
180
3
2007 Novák Jan
Nez.
Nez.
Nez.
Ot.
169
Hodějice Žarošice Studenec Kamenice n. L.
107
6. Mistrovství ČR orby koňmi, Cheb 12.9.08 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
Nar, Aron
N, ČMB
H
Kl.
182,3
2008 Čmejla Miloslav Chodouny
Zorka, Katka
N
K
Kl.
177,6
3
2008 Janura Josef
Soukr.
Žulík, Lucka
170,3
2008 Vydra Ladislav
Studenec
Barča, Sára
V, K K
Kl.
1
N ČMB
Ot.
172,3
1
2008 Sněhota Oskar
2
Žarošice
Soutěž „O ruchadlo bratranců Veverkových“
1. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2003
Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Pluh
Body
1
2003 Horáček Zdeněk Dolní Jelení
Filip
N
V
Kl.
151,5
2
2003 Sněhota Oskar
Azur, Rubin
ČMB
H
Kl.
150,5
3
2003 Čmejla Miloslav FUCHS OIL
Katka, Zorka
N
K
Kl.
149,6
4
2003 Blizňák Jan
Podlesí
2690 Steigrip
SN
H
Kl.
143,3
5
2003 Musil Zdeněk
Brno Tuřany
Nez.
Nez.
Nez.
Kl.
132,7
1
2003 Kacafírek Tomáš Červ. Janovice
Baron, Šimon
ČMB
H
Ot.
145,4
2
2003 Cerman Josef
H
Ot.
126,3
Žarošice
Hřebčín Jeníkov 444 Neugot I.-20 SN
2. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2004 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno Pohlaví Pluh
Body
1
2004 Čmejla Miloslav FUCHS OIL
Katka, Zorka
N
K
Kl.
180,7
2
2004 Sněhota Oskar
Stalin, Azur
ČMB
H
Kl.
174,6
3
2004 Horáček Zdeněk Dolní Jelení
Filip 11
N
V
Kl.
173,7
4
2004 Hajtmar Vladim. Rovensko
Sultán, Marek
PCH
H
Kl.
168
5
2004 Černík Zbyněk
Hustířany
Kačíta, Lisa
161,6
2004 Vydra Ladislav
Studenec
Soňa, Sára
K K
Kl.
1
N ČMB
Ot.
186,3
2
2004 Košťál Miroslav Soukr.
Heraklit, Hiszpan
PCH
H
Ot.
175,5
Stáj Žarošice
108
3. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2005 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno Pohlaví Pluh
Body
Azur, Mates
ČMB
H
Kl.
179
2005 Horáček Zdeněk Dolní Jelení
Filip 11
N
V
Kl.
177,7
3
2005 Čmejla Miloslav FUCHS OIL
Katka, Zorka
N
K
Kl.
176
4
2005 Černík Zbyněk
Kačíta, Lisa
N
K
Kl.
168,5
5
2005 Wimmer Tomáš Soukr.
Nez.
Nez.
Nez.
Kl.
167,3
1
2005 Košťál Miroslav Soukr.
Heraklit, Hiszpan
PCH
H
Ot.
181,5
1
2005 Sněhota Oskar
2
Stáj Žarošice
Hustířany
4. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2006 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno Pohlaví Pluh
Body
1
2006 Čmejla Miloslav FUCHS OIL
Katka, Zorka
N
K
Kl.
191,7
2
2006 Sněhota Oskar
Agar, Mates
ČMB
H
Kl.
179,1
3
2006 Horáček Zdeněk Dolní Jelení
Filip 11
N
V
Kl.
177,6
4
2006 Wimmer Tomáš Soukr.
Nez.
Kl.
171,5
5
2006 Hajtmar Vladim. Rovensko
2915 Ron, Béďa
Nez. Nez. SN,ČMB H, V
Kl.
166
1
2006 Daněk Jiří, Ing. Dobročkovice
Nez.
2
2006 Vydra Ladislav
3
2006 Košťál Miroslav Soukr.
Stáj Žarošice
Studenec
Nez. K
Ot.
186,3
Soňa, Sára
Nez. ČMB
Ot.
175,5
Heraklit, Hiszpan
PCH
H
Ot.
170
5. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2007 Celk. Rok Jméno formana pořadí
Stáj
Jména koní
Plemeno Pohlaví Pluh
Body
1
2007 Čmejla Miloslav Chodouny
Zorka, Katka
N
K
Kl.
188,4
2
2007 Sněhota Oskar
Nar, Buntek
SN, PCH H
Kl.
180,8
3
2007 Bolehovský Pav. Vysoká u Holic Nez.
180,2
2007 Vydra Ladislav
Barča, Sára
Nez. K
Kl.
1
Nez. ČMB
Ot.
176,4
H, V
Ot.
175,4
H
Ot.
175,4
Žarošice Studenec
2
2007 Hajtmar Vladim. Rovensko
Rainer, Rigo
SN
3
2007 Košťál Miroslav Soukr.
Heraklit, Hiszpan
PCH
109
6. pardubická soutěž v orbě koňmi „O ruchadlo bratranců Veverkových“ 2008 Celk. Rok Jméno formana pořadí 1
2008 Sněhota Oskar
2
Stáj Žarošice
Jména koní
Plemeno Pohlaví Pluh
Body
Nar, Buntek
SN, PCH H
Kl.,Ot.
189,8
2008 Daněk Jiří, Ing. Dobročkovice
Agra, Arka
181,2
2008 Vydra Ladislav
Barča, Sára
K K
Kl.,Ot.
3
ČMB ČMB
Kl.,Ot.
177
4
2008 Bolehovský Pav. Vysoká u Holic Nez.
Nez.
Nez.
Kl.,Ot.
176,2
4
2008 Čmejla Miloslav Chodouny
Zorka, Katka
N
K
Kl.,Ot.
176,3
4
2008 Duda Milan
Valt, Korsika
ČMB
V, K
Kl.,Ot.
176,4
4
2008 Wimmer Václav Soukr.
Nez.
Nez.
Nez.
Kl.,Ot.
176,5
Studenec
Rohatec
Příloha 11 - Pravidla form. jízdy, ovladatelnosti a těžkého tahu
Ovladatelnost v kládě: 2.1. Soutěže se smí zúčastnit kočí, který již dovršil 18 let a kůň, který v daném roce dovrší 3 roky. 2.2. Pořadí startujících bude stanoveno losováním. Start dvojice následuje po pokynu startéra. 2.3. Soutěžní výkon spočívá v absolvování předepsané trasy, po které kůň táhne pořadatelem připravenou kládu o délce 8 m a objemu 0,4 m3pro jednospřeží, 10 m o objemu 0,8 – 1,0 m3 pro dvojspřeží. Při startu je kláda umístěna čelem na startovní čáře. V cíli musí být koněm přemístěna celou svou délkou za cílovou čáru. V případě, že je k měření času použito elektronické časomíry, je změřen čas protnutí časomíry nosem koně. 2.4. Trať a překážky: a) Šířka průjezdových překážek: jednospřeží 2 m, dvojspřeží 3 m. b) Kláda musí být zapřažena maximálně jeden metr od kraje. c) Překážky jsou vyznačeny tyčemi o minimální výšce 160 cm nad zemí nebo kužely. Na vrcholu každé tyče (kuželu) je uložen dřevěný špalík nebo míček, který je shoditelný. Startovní čára je umístěna nejméně 15 metrů před první a cílová čára nejméně 15 metrů za poslední překážkou. d) Trať se skládá ze 4 povinných překážek („osmička“, „vlnovka“ „couvání“, 110
„začelení“), jejichž rozměry jsou uvedeny příloze pravidel a dalších překážek volitelných dle místních podmínek, celkem maximálně 10. e) Překážka vlnovka – se skládá z 5 tyčí (kuželů), umístěných na přímce. Do vlnovky najíždí dvojice na pravou ruku (2x5 a 2x3 m pro jednospřeží) f) Překážka – couvání – tažená kláda se musí dostat celou svou délkou za tyče (kužely) překážky, odkud s ní kůň opět vycouvá. Rozteč kuželů minimálně 2 m pro jednospřeží a 3 m pro dvojspřeží. p. Po vycouvání může překážku objet z libovolné strany. g) Překážka – osmička , vzdálenost mezi kužely 8 m – musí být projetím uzavřena. h) Překážka – začelení – se skládá ze dvou hraničních tyčí (kuželů) a pevné části (ležící klády o délce 8 m a minimálním objemu 0,3m3 ) a vymezení z dalších 2 tyčí (kuželů) o rozteči 4 m a vzdálenosti 2 m od hraničního kuželu (viz nákresy překážek). Tažená kláda bude začelena k této pevné části s tolerancí 10 cm na obě strany. Poté bude kůň přepřažen na druhý konec klády a pokračuje v kurzu trati. (Rozměry povinných překážek pro soutěže dvojspřeží budou zveřejněny před zahájením kvalifikačních soutěží pro Mistrovství Evrop) 2.5. Povinně jízda s bičem v ruce. 2.6. V průběhu soutěže musí kočí jít krokem (v každém okamžiku musí mít alespoň jednu nohu na zemi). Chod koně je povolen libovolný. 2.7. Penalizace na trati: a) Soutěžící, kteří se dopustí omylu v kurzu trati musí svou chybu napravit před tím, než
projedou další překážkou. V takovém případě budou
penalizováni pouze svou časovou ztrátou. b) Za každý shozený špalík (míček) se přičítá 10 trestných vteřin k celkovému dosaženému času. Překážka nesmí být úmyslně pobořena. c) Vyloučení ze soutěže: •
v případě, že jakákoli část spřežení opustí při průjezdu trati kolbiště, bude ze soutěže vyloučena.
•
není-li projetím uzavřena překážka „osmička“
•
v souladu s bodem 2.6. bude vyloučena dvojice, ve které kočí nedodrží krok v chůzi 111
•
v souladu s bodem 2.7.a) bude vyloučena dvojice, která včas nenapraví svůj omyl na trati
•
dorovnává-li kočí kladu osobně ( pomocí rukou, nohou)
•
překročí-li kočí kládu v pohybu
•
rozhodčí může ze soutěže vyloučit dvojici, jestliže podle jeho názoru není soutěžící nebo kůň způsobilý v soutěži pokračovat.
2.8.
Kočí má možnost kdykoli v průběhu soutěže dle vlastního uvážení odstoupit zvednutím ruky nebo smeknutím pokrývky hlavy.
2.9. V případě, že dvojice odstoupí ze soutěže nebo nedokončí celou trasu z jiných důvodů, tato soutěž pro ni končí a výsledek této jedné soutěže je pro ni anulován. 2.10. Pokud nastanou okolnosti, které nejsou v těchto pravidlech uvedeny, učiní hlavní rozhodčí taková rozhodnutí, která podle jeho názoru nejlépe zajistí spravedlivé hodnocení soutěže.
Formanská jízda: 3.1. Soutěžící spřežení musí být složeno ze dvou chladnokrevných koní, kteří v daném roce dosáhnou tří let. 3.2. V kvalifikačních soutěžích pro Mistrovství Evropy je povoleno startovat s neodpérovaným potahovým vozem na pneumatikách, s pevně zakotvenou přední i zadní sedačkou, vybaveným pevnými opěrkami, výška opěrek 40 cm. Minimální vzdálenost mezi přední a zadní nápravou je 150 cm. V kvalifikacích a finále Mistrovství republiky je povoleno startovat i s vozem vybaveným pérováním za předpokladu splnění ostatních podmínek. 3.3. Po čas soutěže musí každý soutěžící být korektně oblečen, sedět na kozlíku, mít pokrývku hlavy, kolen a v ruce bič. Přísedící ( spolujezdec) musí mít pokrývku hlavy, sedět na zadní sedačce - start a cíl povinně. 3.4. Povolený chod spřežení po trati v soutěži určí hlavní rozhodčí před soutěží. 3.5. Způsob startu (letmý nebo ze zastavení) určí hlavní rozhodčí před soutěží. 3.6. První překážka musí být min. 20 m a max. 40m od startovní čáry 3.7. Předepsaná délka trati je min. 400 – max. 600 m. 3.8. Vzdálenost cíle od poslední překážky musí být min. 20 m, max. 40 m. 112
3.9. Počet překážek min. 10, max. 14. 3.10.
Šířka překážek 190 cm, s výjimkou překážky č.1, která může být širší. Všechny překážky musí být shoditelné.
3.11. Povinné překážky: Couvání a 2 překážky dle pravidel ČJF „Pravidla spřežení“. 3.12. Penalizace na trati: a) Soutěžící, kteří se dopustí omylu v kurzu trati musí svou chybu napravit před tím, než projedou další překážkou. V takovém případě budou penalizováni pouze svou časovou ztrátou. b) Penalizace 5ti trestnými vteřinami: •
Porušení každého dílu překážky
•
Každé porušení bodu 3.3.
•
Každé nedodržení stanoveného chodu, pokud nebude zřejmé korigování koní do předepsaného chodu.
c) Vyloučení ze soutěže: •
Neopravený omyl na trati
•
V případě, že celé spřežení nebo jeho část opustí při průjezdu trati vyznačené kolbiště.
•
Nápověda kočímu rozhodčím nebo personálem na trati.
Absolutní tah - těžký tah: 4.1. Pro absolutní tah jsou určeny zvážené saně a závaží po 50ti kg. Rozměry dráhy pro absolutní tah jsou 20 x 5 m pro jednospřeží a 20 x 10 m pro dvojspřeží s vymezením bočních stran trati na zemi. 4.2. Startovat je možno s koněm, který v daném roce dosáhne 5 let v jednospřeží a 3roky ve dvojspřeží. 4.3. Pro jednospřeží: Jízda bez biče. Kůň je veden na jedné nebo dvou opratích pouze za použití hlasových pomůcek kočího. Pro dvojspřeží je předepsána povinná jízda s bičem. 4.4. U zapřahání a vypřahání může asistovat 1 pomocník, který po zapřažení musí opustit vyznačený prostor. 4.5. Pro jednospřeží: Základní váha je 700 kg. Od 700 kg do 1 100 kg se závaží přidává po 100 kg, nad 1 100 kg hmotnosti se přidává závaží po 50 kg. 113
Pro pár: Základní váha je 1500 kg a dále se přidává závaží na 1700 kg, 1900 kg, 2100 kg a 2300 kg v kvalifikačních kolech, na Mistrovství Evropy bez omezení. 4.6. Všechny soutěžní dvojice musí absolvovat veškeré zvyšování hmotnosti. 4.7. Saně budou umístěny čelem na startovní čáře a musí být koněm přemístěny za cílovou čáru celou délkou. Podle místních podmínek je možné tahat saně jedním či oběma směry. 4.8. Na přetažení břemene v dráze má soutěžící 1 minutu, během které může opakovaně zastavit. 4.9. Započtená konečná hmotnost je ta, která je dotažená ve vzdálenosti 20 m. Při překonávání 20 m dráhy se kůň i kočí pohybuje krokem, u koně jsou povoleny jsou pouze tři skoky. 4.10. V případě většího množství dvojic umístěných ve stejné hmotnosti rozhoduje o jejich pořadí vzdálenost, měřená od startu k zádi saní nebo značce na saních pásmem v nedokončeném kole. Měří se každému soutěžícímu, nedotáhne saně na konec trati. 4.11. Dosažený výsledek se započítává : a)
Odstoupení ze soutěže
b)
Nedotažení břemene do cíle
4.15. Vyloučení ze soutěže (anulují se výsledky) z těchto důvodů: a) Porušení chůze v kroku kočího
114
Příloha 12 - Fotografie form. jízdy, ovladatelnosti a těžkého tahu
Obr.9 Formanská jízda, Klokočov ME 2007
115
Obr.10 Těžký tah, Klokočov ME 2007¨
Obr.11 Hajtmar Vladimír, Lanškroun 2008
Obr.12 Hajtmar Vladimír, Hluboká 2008 116
Příloha 13 - Výsledky ze soutěží ve form. jízdě, ovladatelnosti a těžkém tahu Finále MČR - Těžký tah
Těžký tah, Pardubice 3.9.2005
Jméno formana
Stáj
Košťál Miroslav Vysoká Srbská
Jméno koně
2844 Bret
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry
Pořadí
ČMB
H
1550
6,6
1
Hruška Jan
Horní Bukovsko 20/346 Lucka
N
K
1550
4,4
2
Polák Jiří
Soukr.
68/984 Gomur
SN
H
1440
19
3
Sněhota Oskar
Žarošice
2715 Azur
ČMB
H
1350
9
4
Blizňák Jan
Podlesí
72/273 Karla
N
K
1300
19,1
5
Gergelová Zd.
Bečov
50/468 Zuzka
ČMB
K
1300
18,5
6
Calta Tomáš
Brandýs n. L.
12/209 Cínie
N
K
1100
8,3
7
Těžký tah, Pardubice 9.9.2006
Jméno formana
Stáj
Jméno koně
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry
Pořadí
Hruška Jan
Horní Bukovsko Lucka
N
K
1300
20
1
Krištofík
Soukr.
Míša
N
H
1250
19
2
Henzl František Soukr.
Myška
N
K
1200
13
3
Duda Milan
Svatbořice
Šarí
N
K
1100
11,1
4
Dostál
Soukr.
Ryn
N
H
1000
17
5
Hanuš Vladimír Řetůvky
Tonda
ČMB
H
Ne
Ne
Ne
Blizňák
Nacho Salazar
SN
H
Ne
Ne
Ne
Podlesí
117
Těžký tah, Pardubice 10.9.2007
Jméno formana
Stáj
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hruška Jan
Jméno koně
Hiszpan
Horní Bukovsko Lucka
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry
Pořadí
PCH
H
1650
20
1
N
K
1650
5,7
2
Kubíček Mojmír Soukr.
Sasun
ČMB
H
1500
15
3
Louda
Artur
N
V
1400
1,7
4
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman
SN
H
1100
19,1
5
Zadák
Soukr.
Mišák
N
V
1100
1,2
6
Rous
Soukr.
Barmas
ČMB
H
Ne
Ne
Ne
Soukr.
Těžký tah, Pardubice 6.9.2008
Jméno formana
Stáj
Jméno koně
Košťál Miroslav Vysoká Srbská
Hiszpan
Kubíček Mojmír Soukr. Machač Radosl. Třemošná
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry
Pořadí
H H
1550
20
1
Sasun
PCH ČMB
1500
3
2
Laura
N
K
1450
1
3
Hruška Jan
Horní Bukovsko Daran
ČMB
V
1400
4,5
4
Trecha Pavel
Frýdlant v Čech. Finka
ČMB
K
1400
2
5
Chromý Milan
Soukr.
Nahar
SN
V
1300
2
6
Michal
SN
V
900
5
7
Lucka
ČMB
K
Ne
Ne
Karpíšek Václav Soukr. Stránský Miloš Soukr.
118
Ne
Finále MČR – Formanská jízda Formanská jízda, Pardubice 9. – 10.9.2006
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Formanská jízda (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk.
Pořadí
Blizňák Jan
Podlesí
Salazar, Steiman SN
H
174,19 153,84 328,03
1
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
181,03 143,30 324,33
2
Vlašic Petr
Ladná
Elza, Lucka
ČMB
K
174,96 254,05 429,01
3
Ron, Béďa
N, ČMB
H, V
230,15 199,55 429,70
4
Hajtmar Vladim. Rovensko Reichl Pavel
Dolní Benešov Savana, Xena
SN
K
240,03 155,26 395,29
5
Sněhota Oskar
Žarošice
Agar, Mates
ČMB
H
233,13 213,14 446,27
6
Prokš Martin
Štoky
Ferda, Bárt
N, ČMB
V
238,09 212,96 451,05
7
Dostál
Soukr.
Ryn, Elsa
N, ČMB
V, K
350,28 218,64 568,92
8
Formanská jízda, Hradec n. Moravicí 1. – 2.9.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Formanská jízda (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk.
Pořadí
Vlašic Petr
Ladná
Elza, Lucka
ČMB
K
173,18 182,85 356,03
1
Blizňák Jan
Podlesí
Chvála, Chvíle
SN
K
186,62 178,33 364,95
2
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
189,59 176,85 366,44
3
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
201,69 211,59 413,28
4
Hajtmar Vladim. Rovensko
Rainer, Ron
SN
H
199,60 214,91 414,51
5
Mauryč Stanislav Dambořice
Steiman, Baron SN, ČMB H
204,06 227,89 431,95
6
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
216,43 246,03 462,46
7
Novák Petr
Vítkov
Iron, Import
SN
V
229,87 284,70 514,57
8
Alena, Simona
N
K
213,58 337,72 551,30
9
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Heraklit, Hispan PCH
H
253,75 371,97 625,72
10
Reichl Pavel
K
227,79
Ne
Rosypálek Jarosl. Ladná
Dolní Benešov Savana, Xena
SN
119
Ne
Ne
Formanská jízda, Ladná 20. – 21.9.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Formanská jízda (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk.
Vlašic Petr
Ladná
Blizňák Jan
Podlesí
Reichl Pavel
Pořadí
Goran, Bubin
SN, N
H, V
238,73
1
Baron, Baron Dolní Benešov Mazut, Neron
ČMB
H
283,24
2
SN, ČMB H
284,65
3
ČMB
V, K
298,30
4
V H
303,51
5
335,12
6
Halouska Marek Zbýšov Prokš Martin Štoky Hajtmar Vladim. Rovensko
Borek, Bára Ferda, Bárt Rainer,Gondor
N, ČMB SN
Finále MČR – Ovladatelnost Ovladatelnost, Pardubice 4.9.2005 Typ soutěže Jméno formana
Stáj
Jméno koně
Plemeno
Pohlaví
Čas ovladatelnost s kládou (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk. Pořadí
Hruška Jan
Hor. Bukovsko Lucka
N
K
262,77
1
Polák Jiří
Soukr.
SN
H
323,02
2
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Arne
ČMB
H
332,90
3
Reichl Pavel
Dolní Benešov 69/222 Savana
SN
K
384,51
4
Duda Milan
Svatbořice
ČMB
H
388,96
5
Gomur
2715 Azur
Henzl František Soukr.
VČ1406 Hvězda N
K
483,46
6
Calta Tomáš
Cínie
K
555,06
7
Soukr.
N
Ovladatelnost, Pardubice 8. – 10.9.2006 Typ soutěže Jméno formana
Hruška Jan
Stáj
Jméno koně
Hor. Bukovsko Lucka
Plemeno
Pohlaví
Čas ovladatelnost s kládou (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk. Pořadí
N
K
217,45 202,74 420,19
1
Hajtmar Vladim. Rovensko
Béďa
ČMB
V
234,01 259,48 493,49
2
Sněhota Oskar
Žarošice
Agar
ČMB
H
261,27 285,20 546,47
3
Kříž
Soukr.
Rosa
ČMB
K
410,00 378,86 788,86
4
Henzl František Soukr.
Hvězda
N
K
494,05 469,78 963,83
5
Blizňák Jan
Steiman
SN
H
339,32
Podlesí
120
Ne
Ne
Ne
Ovladatelnost, Pardubice 10.9.2007 Typ soutěže Jméno formana
Stáj
Hajtmar Vladim. Rovensko
Jméno koně
Plemeno
Rainer
Pohlaví
Čas ovladatelnost s kládou (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk. Pořadí
SN
H
290,10 343,31 633,41
1
Hruška Jan
Hor. Bukovsko Lucka
N
K
427,61 283,53 711,14
2
Kubíček Marek
Staměřice
SN
H
399,68 530,00 929,68
3
Trecha Pavel
Frýdl. v Čech. Finka
ČMB
K
450,77 858,00 1308,77
4
Krištofík
Soukr.
Míša
N
H
326,29
Ne
Ne
Ne
Hél Jaroslav
Soukr.
Streihun
SN
V
395,89
Ne
Ne
Ne
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar
N
H
416,62
Ne
Ne
Ne
Biskup
Ovladatelnost, Ladná 20. – 21.9.2008 Typ soutěže Jméno formana Hruška Jan
Stáj
Jméno koně
Plemeno
Hor. Bukovsko Bred
Pohlaví
Čas ovladatelnost s kládou (s) 1. Kolo 2. Kolo Celk. Pořadí
ČMB
H
635,06
1
Hajtmar Vladim. Rovensko
Rainer
SN
H
663,94
2
Válka
Soukr.
Brys Slezský
SN
H
810,25
3
Hél Jaroslav
Soukr.
Streihun
SN
V
864,33
4
Trecha Pavel
Frýdl. v Čech. Finka
ČMB
K
947,78
5
Prokš Martin
Štoky
ČMB
V
958,18
6
Bárt
Kvalifikace ME – Těžký tah 1. Těžký tah, Valašské Meziříčí – Podlesí 26.5.2007 Typ soutěže Těžký tah Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví Hm. (kg) Metry Pořadí
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB H
2300
20
1
PCH
H
2300
20
2
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
3
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
2300
20
4
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
2300
20
5
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
2300
20
6
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
2300
20
7
Novák Petr
Klokočov
SN
V
2300
Ne
Ne
Košťál Miroslav
Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
Blizňák Jan
Podlesí
Import, Iron
121
2. Těžký tah, Hustířany 9.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
1
Ron, Rainer
SN
H
2300
20
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Novák Petr
Klokočov
SN
V
1900
20
4
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
1700
0,45
5
Hajtmar Vladim. Rovensko
Import, Iron
3. Těžký tah, Hluboká n. Vltavou 23.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB H
2300
20
2
Blizňák Jan
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
3
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
2300
20
4
Školka Karel
Třeboň
Blizard, Pavla
N
V, K
2300
0,6
5
Hruška Jan
Soukr.
Dir, Lucka
N
H, K
1700
2
6
Dvořák Karel
Zálší
Lucka, Odeta
N
K
Ne
Ne
7
Podlesí
4. Těžký tah, Hradec n. Moravicí 2.9.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
1
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
2300
20
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Novák Petr
Import, Iron
SN
V
2300
20
1
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB H
2300
9,7
2
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
2100
6,6
3
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
2100
3,95
4
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
2100
1,2
5
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
2100
0,43
6
Vlašic Petr
Ladná
Pšonek, Duda
N
H, V
1500
0,6
7
Klokočov
122
1. Těžký tah, Valašské Meziříčí – Podlesí 17.5.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
1
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
2300
20
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
ČMB
H
2300
20
1
Mišák Jakub
Otrokovice
Princ, Baraka Teč N,ČMB
V, K
2300
20
1
Gondor, Rainer
H, V
2300
19,5
6
SN,ČMB H
1900
20
7
ČMB
1700
20
8
Hajtmar Vladim. Rovensko Reichl Pavel
SN,N
Dolní Benešov Neron, Mazut
Halouska Marek Zbýšov
Borek, Bára
V, K
2. Těžký tah, Hluboká n. Vltavou 28.6.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
ČMB
H
2300
20
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
2300
20
1
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
1
Školka Karel
Třeboň
Blizard, Pavla
V, K
1700
7,8
5
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
N
3. Těžký tah, Dolní Jelení 23.8.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Těžký tah Hm. (kg) Metry Pořadí
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB H
2300
20
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
2300
20
1
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
2300
20
1
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2300
20
1
Hajtmar Vladim. Rovensko
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
2300
20
1
Hanuš Vladimír Řetůvka
Čenda, Monty
SN,N
V
1500
1,5
6
123
4. Těžký tah, Ladná 20. – 21.9.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Typ soutěže Těžký tah
Pohlaví
Hm. (kg) Metry Pořadí Hajtmar Vladim. Rovensko
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
2300
20
1
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
2300
20
1
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
2100
18
3
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB H
1900
18,5
4
Blizňák Jan
Podlesí
ČMB
Ne
Ne
Baron, Baron
H
Ne
Kvalifikace ME – Formanská jízda 1. Formanská jízda, Valašské Meziříčí – Podlesí 26.5.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Celk.
Pořadí
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
0
117
1
Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
0
132
2
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
0
140
3
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
10
144
4
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
5
149
5
SN,ČMB
H
20
163
6
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
0
170
7
Novák Petr
SN
V
5
186
8
Maurič Stanislav Dambořice Klokočov
Steiman, Baron Import, Iron
2. Formanská jízda, Hustířany 9.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Celk.
Pořadí
Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
0
178
1
Novák Petr
Klokočov
Import, Iron
SN
V
0
209
2
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
0
218
3
SN
H
Ne
Ne
Ne
PCH
H
Ne
Ne
Ne
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
124
3. Formanská jízda, Hluboká n. Vltavou 23.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Celk.
Pořadí
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
0
208
1
Dvořák Karel
Lucka, Odeta
N
K
0
215
2
Steiman, Baron
SN,ČMB
H
5
241
3
PCH
H
0
288
4
Zálší
Maurič Stanislav Dambořice
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
Ne
Ne
Ne
Školka Karel
Třeboň
Blizard, Pavla
N
V, K
Ne
Ne
Ne
Hruška Jan
Soukr.
Dir, Lucka
N
H, K
Ne
Ne
Ne
4. Formanská jízda, Hradec n. Moravicí 2.9.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Celk.
Pořadí
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
0
157
1
Vlašic Petr
Ladná
Pšonek, Duda
N
H, V
0
168
2
Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
0
174
3
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
0
179
4
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
0
185
5
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB
H
0
187
6
Novák Petr
Klokočov
Import, Iron
SN
V
0
197
7
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
0
197
8
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
0
206
9
Reichl Pavel
SN
K
0
346
10
Dolní Benešov Xena, Savana
1. Formanská jízda, Valašské Meziříčí – Podlesí 17.5.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
Mišák Jakub
Otrokovice
Sněhota Oskar
Žarošice
Celk.
Pořadí
H
0
200
1
H
0
204
2
Princ, Baraka Teč N,ČMB
V, K
0
225
3
Nar, Buntek
N
H
0
226
4
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
0
258
5
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
0
259
6
Halouska Marek Zbýšov
ČMB
V, K
0
325
7
SN,ČMB
H
Ne
Ne
Ne
Hajtmar Vladim. Rovensko
Reichl Pavel
Borek, Bára
Dolní Benešov Neron, Mazut
ČMB
125
126
2. Formanská jízda, Hluboká n. Vltavou 28.6.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Celk.
Pořadí
ČMB
H
0
163
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
0
175
2
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
0
181
3
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
15
194
4
Školka Karel
Třeboň
Blizard, Pavla
V, K
25
286
5
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
N
3. Formanská jízda, Dolní Jelení 23.8.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
Blizňák Milan
Podlesí
Sněhota Oskar
Žarošice
SN,ČMB
Celk.
Pořadí
H
0
243
1
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
0
246
2
Nar, Buntek
N
H
0
264
3
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
5
293
4
Hajtmar Vladim. Rovensko
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
0
302
5
Hanuš Vladimír Řetůvka
Čenda, Monty
SN,N
V
15
434
6
4. Formanská jízda, Ladná 20. – 21.9.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Form. jízda (s) Tr.čas
Blizňák Milan
Podlesí
Hajtmar Vladim. Rovensko
Celk.
Pořadí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
0
221
1
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
0
228
2
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB
H
0
239
3
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
10
256
4
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
ČMB
H
Ne
Ne
Ne
127
Kvalifikace ME – Ovladatelnost 1. Ovladatelnost, Valašské Meziříčí – Podlesí 26.5.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas ČMB
V
300
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
377
2
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
406
3
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
382
4
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
385
5
Blizňák Jan
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
394
6
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB
H
Ne
Ne
Novák Petr
Import, Iron
SN
V
Ne
Ne
Mišák Václav
Otrokovice
Podlesí Klokočov
Sony, Standa
2. Ovladatelnost, Hustířany 9.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
225
1
Novák Petr
Klokočov
Import, Iron
SN
V
264
2
Reichl Pavel
Dolní Benešov Xena, Savana
SN
K
265
3
SN
H
708
4
PCH
H
Ne
Ne
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
3. Ovladatelnost, Hluboká n. Vltavou 23.6.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Blizňák Jan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
175
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
221
2
Školka Karel
Blizard, Pavla
N
V, K
282
3
Hajtmar Vladim. Rovensko
Ron, Rainer
SN
H
284
4
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB
H
342
5
Hruška Jan
Soukr.
Dir, Lucka
N
H, K
355
6
Dvořák Karel
Zálší
Lucka, Odeta
N
K
Ne
Ne
Třeboň
128
4. Ovladatelnost, Hradec n. Moravicí 2.9.2007
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
Blizňák Jan
Podlesí
H
308
1
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
315
2
Ron, Rainer
SN
H
329
3
SN
K
331
4
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
381
5
Maurič Stanislav Dambořice
Steiman, Baron
SN,ČMB
H
385
6
Mišák Václav
Otrokovice
Sony, Standa
ČMB
V
402
7
Novák Petr
Klokočov
Import, Iron
SN
V
528
8
Vlašic Petr
Ladná
Pšonek, Duda
N
H, V
693
9
Petřek Jaroslav
Zubří
Sasanka, Rula
SN
K
751
10
Hajtmar Vladim. Rovensko Reichl Pavel
N
Dolní Benešov Xena, Savana
1. Ovladatelnost, Valašské Meziříčí – Podlesí 17.5.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Hajtmar Vladim. Rovensko
SN,N
H, V
324
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
361
2
Sněhota Oskar
Žarošice
N
H
376
3
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB
H
396
4
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
429
5
Mišák Jakub
Otrokovice
Princ, Baraka Teč N,ČMB
V, K
466
6
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
ČMB
H
484
7
Borek, Bára
ČMB
V, K
647
8
Halouska Marek Zbýšov
Gondor, Rainer Nar, Buntek
2. Ovladatelnost, Hluboká n. Vltavou 28.6.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Školka Karel
Třeboň
Blizard, Pavla
N
V, K
183
1
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
ČMB
H
195
2
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
197
3
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
245
4
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
256
5
129
3. Ovladatelnost, Dolní Jelení 23.8.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB
H
491
1
Košťál Miroslav Vysoká Srbská Hiszpan, Haraklit
PCH
H
502
2
Hajtmar Vladim. Rovensko
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
515
3
Sněhota Oskar
Nar, Buntek
N
H
532
4
Hanuš Vladimír Řetůvka
Čenda, Monty
SN,N
V
634
5
Blizňák Milan
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
686
6
Žarošice Podlesí
4. Ovladatelnost, Ladná 20. – 21.9.2008
Jméno formana
Stáj
Jména koní
Plemeno
Pohlaví
Typ soutěže Ovladatelnost (s) Pořadí
Čas Hajtmar Vladim. Rovensko
Gondor, Rainer
SN,N
H, V
323
1
Reichl Pavel
Dolní Benešov Neron, Mazut
SN,ČMB
H
386
2
Sněhota Oskar
Žarošice
Nar, Buntek
N
H
390
3
Blizňák Milan
Podlesí
Brys sl., Nacho Sal. SN
H
427
4
Blizňák Jan
Podlesí
Baron, Baron
H
Ne
Ne
ČMB
Mistrovství Evropy Těžký tah, Dobšiná 21.6.2006 Typ soutěže Rok
Národ nost
Jméno formana
Těžký tah
Jména koní
Hm. Metry Pořadí (kg)
2006
POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
1200
9,3
1
2006
SVK
Pardus Peter
Kuba, Kasztan
1200
2,4
2
2006
CZE
Blizňák Jan
Nacho Sal., Steiman
1150
15,0
3
2006
SVK
Chobor Pavol
Kubo, Fuxo
1100
15,8
4
2006
POL
Urbaczka Jan
Cypisek, Kary
1100
1,4
5
2006
SVK
Matejík Jozef
Frico, 3657 Bret
1100
0,8
6
2006
SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
1000
18,0
7
2006
SVK
Suško Ján
Kubo, Fiord
900
20,0
8
2006
SVK
Kitaš Pavol
Brekon, Santus
900
1,2
9
2006
CZE
Petřek Jaroslav
Sasanka, Rula
900
0,5
10
2006
CZE
Vlašic Petr
Elza, Lucka
700
20,0
11
130
Těžký tah, Klokočov 28. – 30.9.2007 Typ soutěže Národ nost
2007 GER
Miller Thomas
Bubi, Bajzy
Těžký tah Hm. Metry Pořadí (kg) 2900 1
2007 SVK
Chobor Pavol
Eliáš, Fuks
2800
18,3
2
2007 CZE
Košťál Miroslav
Heraklit, Hiszpan
2800
12,7
3
2007 SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
2600
13,96
4
2007 CZE
Blizňák Jan
Nacho Sal., Brys sl.
2600
11,05
5
2007 CZE
Maurič Stanislav
Steiman, Baron
2500
6,35
6
2007 CZE
Mišák Václav
Standa, Majka
2500
1,9
7
2007 CZE
Hajtmar Vladimír
Rainer, Rigo
1900
16,36
8
2007 CZE
Novák Petr
Import, Iron
1900
10,5
9
2007 CZE
Reichl Pavel
Savana, Xena
1900
3,9
10
2007 SVK
Játy Patrik
Edgar, Bandy
1500
1,9
11
2007 CZE
Petřek Jaroslav
Rula, Sasanka
1500
0
12
Rok
Jméno formana
Jména koní
Těžký tah, Dobšiná 11.10.2008 Typ soutěže Rok
Národ nost
Jméno formana
Těžký tah
Jména koní
2008 SVK
Debnár Ján
Mišo, Luca
Hm. Metry Pořadí (kg) 3100 9,9 1
2008 SVK
Pardus Peter
Kubo, Linder
3100
6,3
2
2008 CZE
Blizňák Jan
Baron, Baron
3000
8,4
3
2008 CZE
Sněhota Oskar
Nar, Buntek
2900
11,7
4
2008 CZE
Košťál Miroslav
Heraklit, Hiszpan
2900
3,3
5
2008 POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
2800
10,5
6
2008 SVK
Matejík Jozef
Bred, Jantár
2700
17,6
7
2008 POL
Urbaczka Jan
Pejo, Gaštan
2600
14,4
8
2008 SVK
Kitaš Pavol
Santus, Cila
2500
15,7
9
2008 CZE
Blizňák Milan
Brys sl., Nacho Sal.
2500
5
10
2008 HUN
Drexler Gábor
Falko, Sivco
2100
1
11
2008 SVK
Halás Jozef
Sylva, Berta
1900
2
12
2008 SVK
Játy Patrik
Edgar, Bandy
1700
6
13
131
Formanská jízda, Dobšiná 21.6.2006
Rok
Národ nost
Jméno formana
Typ soutěže Formanská jízda (s)
Jména koní 1. kolo
2. kolo
Celk.
Pořadí
2006
CZE
Blizňák Jan
Nacho Sal., Steiman
179,34
136,87
315,21
1
2006
CZE
Vlašic Petr
Elza, Lucka
193,93
151,15
335,08
2
2006
SVK
Chobor Pavol
Kubo, Fuxo
207,75
152,78
360,53
3
2006
CZE
Petřek Jaroslav
Sasanka, Rula
217,72
146,15
363,87
4
2006
SVK
Suško Ján
Kubo, Fiord
209,50
157,03
366,53
5
2006
SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
205,06
173,03
378,09
6
2006
POL
Urbaczka Jan
Cypisek, Kary
228,54
164,21
392,80
7
2006
SVK
Matejík Jozef
Frico, 3657 Bret
233,32
159,90
393,27
8
2006
SVK
Kitaš Pavol
Brekon, Santus
224,62
169,12
393,74
9
2006
SVK
Pardus Peter
Kuba, Kasztan
228,43
181,81
410,24
10
2006
POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
238,28
188,25
426,53
11
Formanská jízda, Klokočov 28. – 30.9.2007
Rok
Národ nost
Jméno formana
Typ soutěže Formanská jízda (s)
Jména koní 1. kolo
2. kolo Celk.
Pořadí
2007
CZE
Blizňák Jan
Nacho Sal., Brys sl.
211,39 137,50 348,89
1
2007
SVK
Chobor Pavol
Eliáš, Fuks
217,12 157,25 374,37
2
2007
CZE
Petřek Jaroslav
Rula, Sasanka
228,96 151,00 379,96
3
2007
CZE
Hajtmar Vladimír
Rainer, Rigo
210,92 175,00 385,92
4
2007
CZE
Mišák Václav
Standa, Majka
274,81 176,17 450,98
5
2007
SVK
Játy Patrik
Edgar, Bandy
243,79 225,72 469,51
6
2007
SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
311,79 164,19 475,98
7
2007
CZE
Košťál Miroslav
Heraklit Hiszpan
317,64 169,76 487,40
8
2007
GER
Miller Thomas
Bubi, Bajzy
309,58 188,97 498,55
9
2007
CZE
Maurič Stanislav
Steiman, Baron
271,18 259,96 531,14
10
2007
CZE
Reichl Pavel
Savana, Xena
342,60 191,98 534,58
11
2007
CZE
Novák Petr
Import, Iron
351,75 218,47 570,22
12
132
Formanská jízda, Dobšiná 11.10.2008
Rok
Národ nost
Jméno formana
Typ soutěže Formanská jízda (s)
Jména koní 1. kolo
2. kolo Celk.
Pořadí
2008
CZE
Blizňák Jan
Baron, Baron
202,63 165,94 165,94
1
2008
SVK
Halás Jozef
Sylva, Berta
167,74 182,88 167,74
2
2008
SVK
Kitaš Pavol
Santus, Cila
198,25 171,12 171,12
3
2008
CZE
Sněhota Oskar
Nar, Buntek
173,16 186,67 173,16
4
2008
SVK
Játy Patrik
Edgar, Bandy
184,44 174,48 174,48
5
2008
SVK
Pardus Peter
Kubo, Linder
174,96 181,77 174,96
6
2008
POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
226,62 176,12 176,12
7
2008
SVK
Matejík Jozef
Bred, Jantár
178,81 235,47 178,81
8
2008
SVK
Debnár Ján
Mišo, Luca
198,37 216,31 198,37
9
2008
CZE
Blizňák Milan
Brys sl., Nacho Sal.
diskv. 202,43 202,43
10
2008
CZE
Košťál Miroslav
Heraklit, Hiszpan
238,46 202,77 202,77
11
2008
POL
Urbaczka Jan
Pejo, Gaštan
233,09 220,87 220,87
12
2008
HUN
Drexler Gábor
Falko, Sivco
Ne.
Ne
Ne
Ne
Ovladatelnost, Dobšiná 21.6.2006
Rok
Národ nost
Jméno formana
Jména koní
Typ soutěže Ovladatelnost s kládou (s) 1. kolo
2. kolo
Celk.
Pořadí
2006
SVK
Chobor Pavol
Kubo, Fuxo
140,84
1
2006
POL
Urbaczka Jan
Cypisek, Kary
144,37
2
2006
CZE
Blizňák Jan
Nacho Sal., Steiman
154,84
3
2006
SVK
Kitaš Pavol
Brekon, Santus
163,06
4
2006
SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
195,50
5
2006
SVK
Matejík Jozef
Frico, 3657 Bret
245,15
6
2006
POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
258,78
7
2006
CZE
Petřek Jaroslav
Sasanka, Rula
270,63
8
2006
SVK
Suško Ján
Kubo, Fiord
272,00
9
2006
SVK
Pardus Peter
Kuba, Kasztan
287,78
10
2006
CZE
Vlašic Petr
Elza, Lucka
344,62
11
133
Ovladatelnost, Klokočov 28. – 30.9.2007
Rok
Národ nost
Jméno formana
Jména koní
Typ soutěže Ovladatelnost s kládou (s) 1. kolo 2. kolo
2007
CZE
Mišák Václav
Standa, Majka
2007
CZE
Blizňák Jan
2007
SVK
2007
Celk.
Pořadí
287,4
162,13 449,53
1
Nacho Sal., Brys sl.
321,76
160,97 482,73
2
Játy Patrik
Edgar, Bandy
325,33
162,64 487,97
3
CZE
Košťál Miroslav
Heraklit, Hiszpan
357,61
145,85 503,46
4
2007
GER
Miller Thomas
Bubi, Bajzy
398,23
137,71 535,94
5
2007
CZE
Reichl Pavel
Savana, Xena
309,25
249,14 558,39
6
2007
CZE
Maurič Stanislav
Steiman, Baron
397,22
251,98
649,2
7
2007
SVK
Chobor Pavol
Eliáš, Fuks
527,45
169,88 697,33
8
2007
CZE
Petřek Jaroslav
Rula, Sasanka
522,16
224,83 746,99
9
2007
SVK
Grega Viliam
Berta, Sylva
774,45
345,98 1120,4
10
2007
CZE
Hajtmar Vladimír
Rainer, Rigo
993,38
183,06 1176,4
11
2007
CZE
Novák Petr
Import, Iron
992,78
292,39 1285,2
12
Ovladatelnost, Dobšiná 11.10.2008
Rok
Národ nost
Jméno formana
Jména koní
Typ soutěže Ovladatelnost s kládou (s) 1. kolo
2. kolo
Celk.
Pořadí
2008
POL
Gorzolka Krysztof
Gniady, Bartek
231,99
1
2008
SVK
Matejík Jozef
Bred, Jantár
234,41
2
2008
CZE
Sněhota Oskar
Nar, Buntek
244,51
3
2008
SVK
Debnár Ján
Mišo, Luca
252,66
4
2008
SVK
Halás Jozef
Sylva, Berta
257,25
5
2008
CZE
Košťál Miroslav
Heraklit, Hiszpan
260,52
6
2008
SVK
Játy Patrik
Edgar, Bandy
273,88
7
2008
CZE
Blizňák Jan
Baron, Baron
291,28
8
2008
SVK
Pardus Peter
Kubo, Linder
301,28
9
2008
CZE
Blizňák Milan
Brys sl., Nacho Sal.
325,99
10
2008
SVK
Kitaš Pavol
Santus, Cila
382,09
11
2008
POL
Urbaczka Jan
Pejo, Gaštan
394,14
12
2008
HUN
Drexler Gábor
Falko, Sivco
Ne
Ne
134
