Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské politiky

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské politiky

Ekonomické porovnání vybraných technologií likvidace klestu Bakalářská práce

2011/2012

Michal Dočkal

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ekonomické porovnání vybraných technologií likvidace klestu, zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 9.5.2012

podpis:

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce ing. Daliborovi Šafaříkovi za odborné vedení a za projevenou ochotu a pomoc při konzultacích. Dále děkuji své manželce za její podporu v průběhu mého studia.

ABSTRAKT Michal Dočkal Ekonomické porovnání vybraných technologií likvidace klestu Economic comparison of selected technogies of liquidation of brushwood

Těžební zbytky po jakémkoli těžebním zásahu činily vždy lesnímu personálu problémy. Nejvíce starostí s klestem vznikalo po obnovních těžbách na holých sečích z hlediska obnovy lesa. Nejčastěji se klest likvidoval pálením, nebo ponecháním v porostu. Díky zdokonalení jednotlivých technologii drcení a štěpkování se možnosti likvidace těžebních zbytků rozšířily. Bakalářská práce se zabývá ekonomickým porovnáním těchto technologií na třech územích, které spadají do lesního komplexu „Palesek“. Zahrnuje charakteristiky jednotlivých metod likvidace klestu, jejich možnosti nasazení v terénu a příklady využití na vybraném příkladu lesního majetku v ČR. Cílem práce je zjistit, která technologie je ekonomicky nejvýhodnější, na základě porovnání nákladů všech aspektů, které srovnání ovlivňují.

Klíčová slova Ekonomické porovnání, drcení frézou, klest, likvidace klestu, pálení, ponechání v porostu, štěpkování, těžební odpad

Logging residues resulting from any intervention were always problems for the forest staff. Most concerns were caused by regeneration logging on the bare cut- outs in terms of reforestation.. The most often method for the liquidation of brushwood were burning or kept in the vegetation. Due to

improvement of each technology crushing and

chipping the options of the logging residues extended. This thesis deals with the economic comparison of these technologies in three areas that fall within the forest complex "Palesek". It includes characteristics of each methods of the

brushwood

elimination, their potential use in the field and examples of use of the selected example of forest property in Czech. The aim is to determine which technology is economically advantageous, by comparing the costs of all aspects that affect the comparison. Keywords Economic comparison, shredding by milling cutter, brushwood, brushwood liquidation, burning, leaving in vegetation, chipping, logging residues

OBSAH SEZNAM POUŽITÉHO ZNAČENÍ ................................................................................ 8 1.

2.

3.

ÚVOD....................................................................................................................... 9 1.1.

Formulace problému .......................................................................................... 9

1.2.

Cíle bakalářské práce ....................................................................................... 10

REKAPITULACE TEORETICKÝCH VÝCHODISEK.................................. 11 2.1.

Obecná charakteristika území .......................................................................... 11

2.2.

Přírodní podmínky ........................................................................................... 12

2.3.

Charakteristika řešené oblasti .......................................................................... 13

POUŽITÉ TECHNOLOGIE ............................................................................... 14 3.1.

4.

5.

Likvidace těžebního odpadu pomocí štěpkovačů ............................................ 15

3.1.1.

Štěpkovače dle typu sekacího ústrojí........................................................ 15

3.1.2

Štěpkovače dle možnosti dodávání hmoty................................................ 16

3.1.3.

Štěpkovače dle celkového technického řešení.......................................... 16

3.2.

Ponechání těžebního odpadu v porostu............................................................ 16

3.3.

Likvidace těžebního odpadu pálením............................................................... 18

3.4.

Likvidace těžebního odpadu drcením .............................................................. 18

3.5.

Porovnání jednotlivých technologií ................................................................. 21

NÁKLADY NA MZDU ........................................................................................ 22 4.1.

Mzda zaměstnance ........................................................................................... 23

4.2.

Náklady mechanizačních prostředků ............................................................... 23

4.3.

Výpočet celkových nákladů jednotlivých technologií ..................................... 25

POROVNÁNÍ NÁKLADŮ A MOŽNOSTI VYUŽITÍ

TECHNOLOGIÍ

V JEDNOTLIVÝCH POROSTECH .......................................................................... 28 5.1.

Porost 37C7 plocha sledované holiny 0,70 ha ................................................. 28

5.1.1.

Snášení klestu na hromady ....................................................................... 28

5.1.2.

Pálení klestu.............................................................................................. 29

5.1.3.

Štěpkování ................................................................................................ 29

5.1.4.

Drcení lesní frézou…................................................................................29

5.2.

Porost 38G12 plocha holiny 0,48 ha ................................................................ 30

5.2.1.

Snášení klestu na hromady ....................................................................... 31

5.2.2.

Pálení klestu.............................................................................................. 31

5.2.3.

Štěpkování ................................................................................................ 31

5.3.

Porost 36D10a plocha holiny 0,52 ha .............................................................. 33

5.3.1.

Snášení klestu na hromady nebo pásů ...................................................... 33

5.1.1.

Pálení klestu.............................................................................................. 33

5.3.3.

Štěpkování ................................................................................................ 34

5.3.4.

Drcení lesní frézou.................................................................................... 34

6.

DISKUZE A VYUŽITÍ V PRAXI ....................................................................... 35

7.

ZÁVĚR ................................................................................................................ 377

8.

SUMMARY ......................................................................................................... 388

9.

POUŽITÁ LITERATURA................................................................................. 399

10. SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 40 11. SEZNAM TABULEK........................................................................................... 40

SEZNAM POUŽITÉHO ZNAČENÍ ČR- Česká Republika ha- hektar, plošná jednotka CHMÚ- Český hydrometeorologický ústav EU- Evropská Unie Kč- Korun českých km- kilometr, délková jednotka, 1 kilometr = 1000 metrů km2- kilometr čtvereční, plošná jednotka m- metry, základní délková jednotka m2- metry čtvereční, plošná jednotka mil.- milion MZLU- Mendelova zemědělská lesnická univerzita Nh- normohodina LHC- lesní hospodářský celek odst.- odstavec OML- Ostravské městské lesy resp.- respektive soc.- sociální zdrav.- zdravotní

Michal Dočkal

1.

Bakalářská práce

ÚVOD

Klest byl vždy druhotným produktem těžby dřeva. Ani dnes tomu není jinak, ovšem možnosti využití této suroviny se značně rozšířily. V dřívějších dobách měl klest pouze několik málo využití. Jednou z možností byla a je výroba ozdobného klestu. Ten se vyrábí z koncových částí převážně jehličnatých dřevin, které se krátí a třídí podle délek a kvality. Takto vytříděné chvojí se dále užívá pro výrobu věnců, svícnů či vánočních ozdob. Z listnatého klestu se vyrábí dnes již zřídka, především z koncových větví břízy košťata. Klest se již od objevení ohně využívá také jako energetická surovina. V dnešní době je klest stále více využíván jako zdroj obnovitelné energie. Ve zpracování klestu a těžebních zbytků jako energetické suroviny jsou v popředí země severní Evropy.

V posledních letech se ovšem také stále více mluví o nutnosti ponechávání těžebního odpadu v lese. Velkou roli hraje těžební odpad při koloběhu živin a humusu v lesních ekosystémech. Mnoho lesních ekosystému ovšem změnilo svůj ráz a proto je potřeba dívat se na otázku ponechání či likvidace těžebního odpadu z více stran.

1.1.

Formulace problému

Největší změnu v lesích způsobilo dlouholeté pěstování smrkových monokultur a tak narušení přirozených lesních ekosystémů. Nyní se k čistotě lesa či zachování koloběhu živin přidává také stále více diskutovaná otázka ekonomického využití těžebního odpadu k energetickým účelům. Zásoba těžebního odpadu z 1 ha se v mýtním porostu pohybuje kolem 40 m3 dřevní biomasy. Celkový těžební odpad u nás tvoří ročně přibližně 3 mil. m3. I přes problematické zpracování této suroviny se trend využití těžebního odpadu pro energetické účely stále více rozmáhá. Tento trend, směřující k využití veškeré lesní biomasy je ovšem brán i s určitými obavami. Odejmutím všeho těžebního odpadu z porostu se několika násobně zvyšuje také odejmutí živin a humusu než jen při vývozu hmoty hroubí. Proto je zapotřebí, aby část lesní biomasy zůstala k zachování trvalého koloběhu živin v lesních ekosystémech.

Hygiena lesa je nezbytná převážně v porostech, kde byl smrk vysazován v nižších 9

Michal Dočkal


polohách s menšími vodními srážkami a často poškozen imisemi. Takto oslabené lesní porosty jsou náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zejména hmyzími škůdci nebo houbovými chorobami. V těchto lesích je třeba brát v úvahu likvidaci klestu nejen z hlediska pěstebního nebo ekologického, ale převážně ochranářského. Při větším množství dřevokazného hmyzu je nezbytné, aby v porostech nezůstával materiál atraktivní pro jejich další množení. Dodržování čistoty lesa zvláště likvidace klestu a vršků může napomoci ke stabilizování již poškozených porostů.

Možností likvidace klestu popřípadě jeho využití je celá řada. Nejjednodušším způsobem je jeho pálení přímo na pasece. Při tomto způsobu se ovšem zlikviduje veškerá organická hmota, která je nezbytná k tvorbě humusu a již zmíněnému koloběhu látek v ekosystému. Zůstatek popelovin na ploše ohniště je v rámci porostu naprosto zanedbatelný. Při biologickém rozkladu je třeba dbát na riziko namnožení dřevokazného hmyzu a dřevokazných hub. Možností je shromažďovat klest na vhodných lokalitách a jeho rozklad urychlit pomocí umělé inokulace neškodnými dřevorozkládajícími saprofytickými organismy, které nenapadají živé stromy. Nejvhodnějším způsobem likvidace klestu je z hlediska eliminace rizika namnožení kalamitních hmyzích škůdců i zachování biomasy v porostu drcení čí štěpkování. Provádění likvidace klestu tímto způsobem je ovšem poměrně nákladné. Obdobnou variantou likvidace klestu je drcení lesními frézami.

1.2.

Cíle bakalářské práce

Cílem práce je provedení analýzy nákladovosti likvidace klestu pálením, drcením, štěpkováním a ponecháním v porostu. Zjišťuje, jak jsou přímé náklady jednotlivých technologií závislé, především na terénních podmínkách porostu a množství klestu na řešeném území. Opomenuto není ani základní rozdělení mechanizmů pro likvidaci klestu a těžebních zbytků. Práce také řeší, zda stále se zvyšující počet mechanizačních prostředků využívaných k likvidaci klestu má uplatnění i v menších lesnických firmách, kterými jsou zejména obecní či městské lesy.

10

Michal Dočkal


2.

REKAPITULACE TEORETICKÝCH VÝCHODISEK

2.1.

Obecná charakteristika území

Pro výzkum bakalářské práce byly vybrány tři porosty, které se nachází na území Statutárního města Ostravy. Spadají do lesního hospodářského celku (LHC), jenž tvoří lesy na pozemcích určených k plnění funkcí lesa v majetku města Ostravy. Správu těchto pozemků zabezpečuje firma Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o. Nemalou měrou ovlivňuje lesnické hospodaření, zařazení těchto porostů do lesů zvláštního určení, kategorie 32C– příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační. V porostech často navštěvovaných širokou veřejností je zcela odlišné hospodaření. Pro tyto činnosti porostní plocha městských lesů činí 1101,68ha. Porosty jsou tvořeny z 35% jehličnatými dřevinami a 65% listnatými dřevinami. Nejvíc zastoupené dřeviny jsou Smrk ztepilý 20,33% a duby letní i zimní 20,73%.

Obr. 1. Plošné zastoupení dřevin v % V plošném rozdělení věkových stupňů je nižší zastoupení 7 a 8 oproti modelovému zastoupení. Tato skutečnost je dána kalamitními těžbami smrku napadeného kůrovci. Vysoké zastoupení 1 a 2 věkového stupně je způsobeno zalesňováním poškozených smrkových nebo smíšených porostů.

11

Michal Dočkal


Obr. 2 plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením

2.2.

Přírodní podmínky

Zkoumané porosty se nacházejí na území Novobělské roviny, která spadá do celku Ostravské pánve a přírodní lesní oblasti číslo 39, Podbeskydská pahorkatina. Dle výškového členění se nacházejí ve třetím lesním vegetačním stupni.

V řešené oblasti jsou jako geologické podloží převážně spraše a sprašové hlíny. Z pedologického hlediska jsou nejvíce zastoupeny mezotrofní hnědé půdy, shora silně kyselé, hlinité, shora kypré, dolů postupně ulehlé s průměrnou humifikací.

Území leží v mírné teplé klimatické oblasti MT 10. Převážná část území je charakterizována mírně teplou, vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou klimatickou podoblastí s mírnou zimou. Průměrné teploty jsou 8,8 0C a srážky 619 mm. Převládají jihozápadní, severní a severozápadní větry.

Hospodaření v této oblasti převládá holosečné. Jedná se o porosty, které jsou součástí relativně malého lesního komplexu ,,Palesek“, ovlivněného blízkou a hustou zástavbou 12

Michal Dočkal


města. Zastoupeny jsou převážně smíšené porosty s velkým zastoupením smrku. Porosty jsou silně rozvolněné vlivem kůrovcových kalamit a napadením dřevokaznými houbami převážně václavkou smrkovou. Jedná se o živná stanoviště středních poloh.

Obr. 3 Mapa zkoumaného území

2.3.

Charakteristika řešené oblasti

Porost 38 g 12 je situován na mírném západním svahu s velkými terénními nerovnostmi. Podloží je kamenité a únosné. Práce univerzálním kolovým traktorem jsou ztěžovány terénními překážkami, převážně prohlubněmi. Pod porostem je řídké bylinné patro. 13

Michal Dočkal


Porost 37 c 7 je na rovině bez větších terénních překážek. Pod porostem se nachází volně roztroušený klest z nahodilých těžeb, který je z části zarostlý v podrostu ostružiníku. Terén je únosný a dobře sjízdný pro UKT.

Porost 36 d 10a rozkládající se na rovině s vysokou hladinou podzemní vody. Jedná se o velmi prořídlý porost s hustým bylinným patrem. Terén je podmíněně únosný za silných mrazů nebo déle trvajícího sucha. Práce jsou komplikovány, hlubokými kolejemi vytvořenými z nahodilých těžeb a následného přibližování, za nevhodných klimatických podmínek.

3.

objem střed. kmene

bon. abs.

bon. rel.

zásoba celkem v m3

výška

plocha

96 4,31

výč. tloušťka

36d10a 6461

67 6,65

zastoupení

6461

dřevina

37c7

1441 111 4,83

zakmenění

38g12

věk

porost

hosp. soubor

Tab. 1. Výtah z hospodářské knihy LHC 706604 Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.

7

SM BR DB

90 5 5

38 42 48

29 22 26

1,49 1,22 2,51

28 22 26

4 2 3

1770 43

SM OL BO MD

55 25 10 10

30 24 34 35

26 24 26 27

0,87 0,83 1,05 1,19

32 26 30 32

1 2 1 1

1321 282 195 223

SM

40

34

27

1,13

28

3

BO MD

20 20

44 44

27 28

1,88 1,69

28 28

1 2

DB

20

46

26

2,29

26

3

460 191 217 171

7

5

68

POUŽITÉ TECHNOLOGIE

Při zpracování těžebních zbytků je nutné zvolit správný postup. V případě špatné technologie nebo odebrání veškeré biomasy, může dojít k poškození nebo zničení ekosystému. Aby bylo zpracování těžebních zbytků šetrné, musíme brát v úvahu způsob zpracování, dopravní vzdálenost, stupeň mechanizace, sklon terénu, typ a výkon použité techniky, náklady na pracovní sílu. 14

Michal Dočkal

3.1.


Likvidace těžebního odpadu pomocí štěpkovačů

Produktem štěpkování těžebního odpadu je štěpka (lesní štěpka). Její parametry a členění jsou v ON 48 0095 Lesní štěpky. Štěpkováním hromad těžebního odpadu se omezuje riziko požárů a likvidují se možná ohniska škodlivého hmyzu. Převládá ovšem názor, že odejmutím veškeré lesní dendromasy nezůstane materiál k humifikaci a z lesních ekosystému budou odejmuty živiny z přírodního koloběhu živin. Tomuto problému lze předcházet ponecháním částí štěpek v porostu.

3.1.1. Štěpkovače dle typu sekacího ústrojí

Diskové štěpkovače mají sekací nože uloženy radiálně na setrvačníku v rovině kolmé na osu otáčení. Obvykle jsou na disku 2 až 4 kusy nožů. Hmotnost setrvačníku umožňuje nižší příkon motoru. Určeny jsou především pro výrobu technologické štěpky a pro zpracování menšího množství těžebního odpadu, z důvodu nižšího výkonu a snadnějšího otupění sekacích nožů.

Obr. 4. Bubnový mobilní štěpkovač HEM 561 DL (www.karlow-karlshof.com) Sekací nože u bubnových štěpkovačů jsou uloženy na povrchu rotujícího válce. Štěpkovaný materiál je posouván pásem, až k vtahovacím válcům a ty jej dopravují k rotoru s břity. Vtahovací pás i válce jsou opatřeny speciálně tvarovanými hroty, které zajišťují bezproblémové dopravování různorodého materiálu. Horní podávací válec je 15

Michal Dočkal


zpravidla volně uchycen, pro možnost přizpůsobení vtahovacího otvoru dle velikosti štěpkovaného materiálu. Bubnové štěpkovače jsou sestrojeny pro vyšší objem výroby a pro zpracování různorodého materiálu, jak drobného klestu, tak celých surových kmenů.

Spirálové sekačky mají sekací agregát, který má tvar šroubovice se stoupajícím průměrem. Při otáčení postupně drtí dřevo a vtahuje jej dále k většímu průměru. Princip šnekových sekaček se dá přirovnat k mlýnku na maso (Příhoda, 2008). Velikost štěpek je závislá na stoupání šroubovice. Tyto sekačky se v lesnictví užívají zřídka. Jejich využití se ovšem začíná uplatňovat při zpracování rychle rostoucích dřevin.

3.1.2 Štěpkovače dle možnosti dodávání hmoty

Štěpkovače na dřevní hmotu dělíme podle možnosti dodávání dřeva a to na štěpkovače s ručním dávkováním dřeva, které se používají převážně pro štěpkování tenkého odpadového dříví menších objemů a na štěpkovače s mechanickým dávkováním dřeva. Při mechanickém dávkování je nejčastěji užívána hydraulická ruka, která je součástí štěpkovače na stejném podvozku. Další možnost umístění je na traktoru nebo vyvážecím traktoru a může tak být ovládána z kabiny.

3.1.3. Štěpkovače dle celkového technického řešení

Štěpkovače závěsné jsou nesené na tříbodovém závěsu univerzálního traktoru. Štěpkovače přívěsné jsou tažené na samostatném podvozku a pohon zajišťuje vlastní pohonná jednotka. Mohou být tažené za traktory, nákladními či osobními automobily. Samochodné štěpkovače jsou řešeny jako nástavba vyvážecích traktorů nebo nákladních automobilů (Příhoda, 2008).

3.2.

Ponechání těžebního odpadu v porostu

Ponechání části dřevní hmoty je jedním z opatření při naplňování principů přírodě blízkého hospodaření v lesích. Hlavní pozitivum spočívá v zachování a zlepšování úrodnosti lesních půd. Obsah popelovin a jejich jednotlivých komponentů je v klestu daleko vyšší než ve dřevě kmenů bez kůry (v průměru 4×, z toho vápník cca 7×),

16

Michal Dočkal


po asimilačních orgánech je vůbec největší. Ponecháním klestu v pruzích či na hromadách dohází sice k zachování biodiverzity drobných živočichů, kteří jsou závislí na dřevní hmotě v různém stupni rozkladu, ale dochází taktéž k možnosti, přemnožení dřevokazného hmyzu a patogeních hub (Jančařík 1999). To může mít za následek zhoršení zdravotního stavu porostů. Při vyklizování klestu po těžbě a ponechání v porostu, se může klest soustřeďovat třemi způsoby.

U prvního způsobu se ponechává klest v podélných pruzích. Pruhy klestu jsou orientované na délku paseky 20-50 m od sebe. Takto vytvořených pruhů lze využít i při následných pěstebních úkonech a to jako budoucí vyklizovací či rozčleňovací linky.

Jako druhý způsob se používá metoda „na hromady“. Ponechání klestu na pasekách v hromadách se převážně užívá při menším množství klestu, nebo při úklidu klestu na pasekách s přirozeným zmlazením. Dále se klest shazuje na hromady při výchovných zásazích, popřípadě při roztroušených nahodilých těžbách, kdy nenásleduje zalesňování. Toto shazování klestu se provádí také v lesích s rekreační funkcí pro estetickou čistotu lesa.

Třetí způsob spočívá v ponechání klestu v okrajích porostu. Tento způsob se užívá zpravidla při malých a úzkých pasekách, kde by klest v pruzích nebo v hromadách bránil dalším pěstebním zásahům.

Obr. 5. Shrnovač klestu (www.forestmeri.cz) Shrnování klestu lze provádět manuálně nebo mechanizovaně. Při ručním snášení klestu

17

Michal Dočkal


rozhoduje o výkonu především obtížnost vyproštění, z důvodu zaježdění těžebními stroji,

přimrznutí

při

déle

trvajících

mrazech,

nebo

prorostením

buření.

Pro mechanizované shrnování klestu se používají ocelové adaptéry nesené na přední nebo zadní straně traktoru tzv. shrnovače klestu. Výkon této mechanizace je závislý na výkonu motoru traktoru, šíři shrnovače, terénu, rychlosti pohybu a především na obsluze. Pracovní šíře shrnovače je 200-220 cm. Zpravidla jsou neseny na přední části univerzálního nebo speciálního traktoru. Pracovním orgánem je vidlicový drapák, jehož hlavní součást tvoří pět i více sběrných prstů a zpravidla dva přítlačné prsty. K ovládání se využívá hydraulické zařízení příslušného traktoru. Shrnovače je možné rozdělit na pasivní a aktivní. Aktivní shrnovače jsou vybaveny dvěma přítlačnými prsty pro svážení klestu na kratší vzdálenosti do hromad.

3.3.

Likvidace těžebního odpadu pálením

Pálit klest je povoleno celoročně, ovšem žádný lesník si nedovolí pálit v průběhu suchých letních období. Pro pálení klestu v lesích je pouze zapotřebí nahlásit lokalitu a čas pálení, příslušnému hasičskému záchrannému sboru. Od roku 2010 pomocí vebové stránky místně příslušného krajského hasičského záchranného sboru. Pálit je nejlépe brzy po těžbě a samozřejmě v zimních měsících nebo v době a na místech, kde nehrozí nebezpečí lesních požárů. Tato varianta likvidace klestu není ani ekonomický ani životní prostředí šetřící způsob. Dochází k uvolňování doposud vázaného uhlíku a likviduje se i organická hmota tolik potřebná pro vznik humusu. Výhoda této technologie likvidace klestu spočívá v naprostém vyčištění daného porostu. Následné pěstební práce jako zalesnění, či vyžínání nejsou nijak komplikované hromadami klestu, vrstvou drtě nebo štěpky. Pozitivní stránkou také je, že spalováním se zničí i veškerý podkorní a dřevokazný hmyz a veškeré patogenní a parazitické houby, takže se zcela a beze zbytku likvidují potenciální zdroje infekce lesa. Ovšem likvidují se i užitečné organismy, antagonistické i parazitické a predátorské.

3.4.

Likvidace těžebního odpadu drcením

Při likvidaci těžebního odpadu drcením lze mluvit o dvou konstrukčně jiných typech drtičů. První možností jsou drtiče na vlastních kolových podvozcích s možností návěsného nebo přívěsného připojení. Materiál je mechanicky vkládán na dopravníkový 18

Michal Dočkal


pás. Dávkování materiálu zajišťuje čelní nakladač popřípadě hydraulická ruka. Dopravený materiál je dále posouván podávacím válcem k rotoru s kladivy vyrobených ze speciálních tvrdokovů. Vzniklá drť je následně rozmetána odstředivými talíři po ploše. Další možností je nakládka drtě a následný odvoz. Tyto typy drtičů bývají nasazovány v lokalitách s velkou koncentrací těžebního odpadu v porostu, na odvozním místě nebo na dočasných manipulačních skladech.

Obr. 6. Mobilní drtič odpadu AZ 960 D Titan (www.karlow-karlshof.com) Druhým typem drtičů jsou drtiče klestu (lesní frézy) nesené na tříbodovém závěsu univerzálního nebo speciálního traktoru. Slouží k drcení klestu po ploše, případně k zapracování těžebního odpadu do svrchních vrstev půdy. Tyto drtiče se dají také využít při zarovnání mikroreliéfu, údržbě lesních cest, popřípadě přípravy záhonů v lesních školkách. Pracovním nástrojem je buben umístěn kolmo na směr jízdy vybavený ocelovými kladivy zakončené břity z tvrdokovu. Počet těchto kladiv se pohybuje běžně od 20 – 50 kusů. Tyto drtiče můžeme rozdělit dle firmy SOME do tří typů.

Lesní frézy řady F (také mulčovací frézy) Jsou frézy s rotorem s volně uloženými kladivy (které se při nárazu na pevnou překážku zaklápějí do nitra rotoru a po přejetí překážky opět vracejí do pracovní polohy). Nejtěžší frézy umožňují rozdrtit materiál až do průměru 30 cm a zapracovat jej do hloubky maximálně 5cm (www.somejh.cz).

19

Michal Dočkal


Obr. 7. "F" FML 200 (www.somejh.cz)

Obr. 8. "F" FMM/ST 175 ( www.somejh.cz)

Lesní frézy řady U mají pevně uložená kladiva pracující při otáčkách 1250–2100 za minutu. Jsou schopny rozdrtit materiál do průměru 15 – 40cm a zapracovat jej spolu se svrchní vrstvou půdy do hloubky 15 – 40cm. Hloubku zapracování materiálu lze ovlivnit nastavením závěsu na traktoru, nebo natavením skluzů na fréze. Používají se k zarovnání mikroreliéfu, obnově a údržbě cest, zakládání protipožárních pásů nebo přípravě záhonů v lesních školkách (www.somejh.cz).

Stabilizační frézy Rotor těchto fréz je opatřen pevnými pracovními nástroji, které pracují při malých otáčkách ale při vysokém kroutícím momentu. Frézy tohoto typu dokážou rozdrtit materiál a rovnoměrně promíchat se zeminou až do hloubky 30–40cm. Používají se především k drcení kořenů pařezů v hloubce na zemědělských a lesních půdách.

Využít

se

dají

také

k mulčování

dřevního

materiálu

a

menších

pařezů(www.somejh.cz).

Obr. 9. SSM (www.somejh.cz)

Obr. 10. SSL (www.somejh.cz)

20

Michal Dočkal

3.5.


Porovnání jednotlivých technologií

Při provedení analýzy nákladovosti likvidace klestu pálením a následného zhodnocení jednotlivých metod se musí brát v úvahu všechny jejich výhody i nevýhody. Velkou úlohu hraje používání strojové mechanizace a rizika spojená ovlivňováním ekosystémů. V neposlední řadě hrají významnou roli také dotace v podobě příspěvků na hospodaření v lesích.

Tab. 2. Pozitiva a negativa jednotlivých technologií

Likvidace pálením

Pozitiva

Negativa

Dochází ke zničení všech hmyzích i houbových škůdců

Zničení veškeré biomasy pro tvorbu humusu a zachování živin

Možnost realizace i v obtížnějších terénech

Dá se provádět pouze ve vlhkém období Riziko vzniku požárů

Ponechání v porostu

Veškerá biomasa zůstává na ploše porostu pro koloběhy živin

Riziko namnožení hmyzích škůdců a houbových chorob

Možno provádět v jakémkoli terénu

Ztížení následných těžebních či pěstebních úkonů

Dochází ke zničení všech hmyzích škůdců

Vyšší náklady na pořízení techniky

Dá se využít dotací Štěpkování Produkt štěpkování lze prodat Štěpku lze využít k mulčování následného zalesnění

Drcení frézou

Menší dostupnost v terénu

Dochází ke zničení všech hmyzích škůdců

Možnost poškození kořenových náběhů okolního porostu

Naruší se půdní kryt pro snadnější zalesnění

Likvidace případného přirozeného zmlazení Vyšší náklady na pořízení techniky

Dá se využít dotací Menší dostupnost v terénu 21

Michal Dočkal


Při mechanické likvidaci klestu štěpkováním nebo drcením lze využít finančních příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtu kraje podle přílohy č. 9 k zákonu č. 475/2008 Sb. Předmětem příspěvku je likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v porostu. Tyto finanční příspěvky lze čerpat v lesích zařazených do kategorie lesů hospodářských, ochranných i zvláštního určení mimo lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Žadatel tj. vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa, musí podat žádost do tří měsíců po splnění předmětu příspěvku. Je-li příspěvek poskytnut, nelze na stejný předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu z veřejných zdrojů, včetně fondů evropské unie. Výše příspěvku činí dle metodické příručky 12.000,- Kč/ha. Příspěvek se ovšem liší v jednotlivých krajích. V kraji jihomoravském, zlínském a olomouckém je poskytována celá částka dotačního titulu. V moravskoslezském kraji je příspěvek na štěpkování nebo drcení zcela pozastaven. I přes možnost čerpání příspěvku v krajích jej poskytující, hrozí vyčerpání financí vyčleněných na hospodaření v lesích. Například žádosti podané v olomouckém kraji po 20.5.2011 již nebylo vyhověno z důvodu vyčerpání financí.

Další možností příspěvku k dané problematice je využití dotací na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Jedná se o opatření investice do lesů a podopatření lesnická technika. Tato dotace je zaměřená na pořízení nových strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží. Dále také na stroje a zařízení pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů, na výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi, včetně zpracování potěžebních zbytků. Maximální výše dotace je 50% způsobilých výdajů, ze kterých je dotace stanovena.

4.

NÁKLADY NA MZDU

Pro všechny typy technologií je počítáno s využitím vlastních zaměstnanců a vlastní techniky. Celkové náklady jsou tedy tvořeny mzdou zaměstnance, spotřebou pohonných hmot a náklady na pořízení a údržbu mechanizačních prostředků.

22

Michal Dočkal

4.1.


Mzda zaměstnance

Mzdový tarif je odvozen dle vykonávané práce. Zohledňuje se fyzická zátěž, náročnost vykonávané práce, nebezpečí vzniku chorob z povolání a má-li zaměstnanec odpovědnost za mechanizační prostředek a tím i povinnost vést provozní deník (knihu jízd) a provádět pravidelnou údržbu stroje. Tarif ve výši 68 Kč je zejména užíván v pěstebních činnostech jako zalesňování, úklid a pálení klestu, štěpkování, vyzvedávání sazenic ve školkách a vyžínání. Tarif 85 Kč se užívá pro obsluhy univerzálních kolových traktorů, řidiče nákladních automobilů, obsluhu motorové pily na vysokozdvižných plošinách.

Tab. 3. Položky mzdy zaměstnance Mzdový tarif

68,00 Kč

85,00 Kč

Doplatek mzdy 22,5%

16,90 Kč

18,90 Kč

Soc. a zdrav. pojištění

31,30 Kč

35,00 Kč

Stravné Náklady na mzdu celkem

6,93 Kč 123,13 Kč

6,93 Kč 145,83 Kč

Doplatek mzdy je tvořen dovolenou, remunerací a jinými příplatky. Sociální a zdravotní pojištění se odvádí dle platných zákonů. Stravné, dle řádu a směrnic společnosti má každý zaměstnanec nárok na stravovací poukázku při odpracování minimálně 5 hodin. Cena hlavního jídla je stanovena na 80Kč kdy 44,-Kč hradí zaměstnavatel, 8 Kč hrazeno ze sociálního fondu, 28,-Kč hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy

4.2.

Náklady mechanizačních prostředků

UKT Zetor Forterra byl pořízen začátkem roku 2007. Pro odpisování bylo zvoleno rovnoměrné odpisování po dobu 5 let. Při výpočtu nákladů na 1 motohodinu jsem vycházel z pořizovací ceny 1.050.000,- a nákladů pro nutné opravy stroje. Pro výpočet průměrných nákladů na technickou jednotku jsou brány v úvahu náklady a odpracované technické jednotky za poslední 4 roky. V případě tohoto stroje je to stav jeho uvedení do provozu.

23

Michal Dočkal

Bakalářská práce Tab. 4. Tabulka nákladů za jednotlivé roky

Rok

Náhradní díly [Kč]

Údržba a opravy [Kč]

Odpisy pojištění [Kč]

Celkové náklady [Kč]

2007 2008 2009 2010 Průměr

1.250 9.860 4.724 14.152 7496,5

14.862 21.460 61.451 39.548 34.330,25

211.400 227.512 211.400 242.720 211.400 277.575 211.400 265.100 211.400 253.226,75

Vykázané TJ

Kč/1TJ

986 1359 1.297,0 1.059,0 1.175,0

230,74 178,6 214,01 250,33 215,51

UKT Valtra 6800 byl zařazen do provozu 31.12.2003. Odpisování bylo zvoleno opět rovnoměrné po dobu 6 let. Pořizovací cena tohoto traktoru byla 1.950.000 Kč. Pro výpočet nákladů odpracované technické jednotky jsem zvolil tentýž příklad jako u předešlého stroje. Tab. 5. Tabulka nákladů za jednotlivé roky Rok 2007 2008 2009 2010 Průměr

Údržba Náhradní a opravy díly [Kč] [Kč] 9.850 18.562 42.526 7.840 2.560 6.955 2.940 34.275 14.469 16908

Odpisy pojištění [Kč] 326.400 326.400 326.400 1.400 245.150

Celkové náklady [Kč] 354.812 376.766 335.915 38.615 276.527

Vykázané Kč/1TJ TJ 1.324,0 1.147,0 1.368,0 1.274,0 1278,25

267,98 328,48 245,55 30,31 216,33

Lesní fréza SOME FMM 200 byla uvedena do provozu 20.12.2006. Pro tento stroj bylo zvolený zrychlený typ odpisů po dobu 5 let. Pořizovací cena stroje 380.000 Kč.

Tab. 6. Tabulka nákladů za jednotlivé roky Rok





Vykázané TJ

Kč/1TJ

2007 2008 2009 2010 Průměr

0 4.560 0 0 1.140

3.170 1.700 1.260 9.562 4.868

121.600 91.200 60.800 30.400 76.000

124.770 97.460 62.060 39.962 81.063

352 316 197 276 285,25

354,46 308,42 308,63 144,79 284,18

24

Michal Dočkal


Diskový štěpkovač FARMI CH 260 byl zařazen do provozu 21.7. 2004. Jeho pořizovací cena byla 357.570 Kč. Odpisy byly zvolené zrychlené po dobu 6 let.

Tab. 7. Tabulka nákladů za jednotlivé roky

4.3.

Rok





Vykázané TJ

Kč/1TJ

2007 2008 2009 2010 Průměr

0 9.452 0 4.260 3.428

1.864 2.607 1.350 2.940 2.190

59.595 39.730 19.865 0 29.798

61.459 51.789 21.215 7.200 35.416

134 176 207 184 175,25

458,65 294,26 102,49 39,13 202,09

Výpočet celkových nákladů jednotlivých technologií

Při ponechání klestu v porostu se vychází z výkonových norem v lesním hospodářství. Náklady na tuto metodu úklidu klestu je pouze mzda zaměstnanců. Tuto problematiku řeší normativní hodnoty výkonových norem pro vyklizování klestu po těžbě v normohodinách na 1m3 vyrobeného dříví norma číslo 5.1. ,,snášení klestu po těžbě na hromady“.

Tab. 8. Normativní hodnoty č. 5.1. Zavětvení vytěžených stromů až do Hmotnatost z těžby dřeva

1.3

1.2

Celý strom

Do 0,59 0,60 – 0,99

1 0,28 0,33

2 0,4 0,49

3 0,52 0,63

Přes 1 m3

0,32

0,47

0,61

Pro pálení klestu je užita norma číslo 5.2. Pálení klestu po těžbě dřeva současně se snášením

25

Michal Dočkal


Tab. 9.Normativní hodnoty č. 5.2.

Hmotnatost z těžby dřeva

Do 0,59 0,60 – 0,99 Přes 1 m3

Zavětvení vytěžených stromů až do Celý 1.3 1.2 strom 1 2 3 0,08 0,11 0,14 0,09 0,12 0,16 0,08

0,09

0,12

Pro štěpkování byl užíván štěpkovač Finské firmy FARMI typ CH 260 HF-2 HM. Jedná se o diskový štěpkovač se dvěmi noži. Tento štěpkovač může být nesen na tříbodovém závěsu traktoru a poháněn vývodovou hřídelí, nebo přišroubovaný k podkladu a poháněn stacionárním elektromotorem. Výkon stroje je 10–30 m3 štěpky za směnu. Maximální průměr stěpkovaného materiálu muže být 25 cm. Dávkování materiálu je zajišťováno ručně. Jako pohonná jednotka stroje bude sloužit universální kolový traktor Zetor Forterra typ 105. Při manuálním podávání materiálu do stroje je reálný výkon štěpkovače 10 – 15 m3 štěpky za směnu.

Obr. 11. Štěpkovač CH260 (www.agriimport.cz) Pro výpočet výkonu byla použita závodová normu společnosti OML číslo 1.1. likvidace klestu štěpkováním. Tato norma je odvozena z výkonových norem v lesním hospodářství. Základní normočas na 1m3 štěpkovaného klestu je 0,68Nh/pracovníka. Pro zlehčující nebo ztěžující vlivy lze uplatnit přirážky a srážky uvedené v platných výkonových normách pro ruční stahování a pálení klestu. Náklady na 1 normohodinu 26

Michal Dočkal


jsou tvořeny mzdou tří zaměstnanců, náklady na užité mechanizmy a spotřebou pohonných hmot. Mzdový tarif zaměstnanců je odvozen dle vykonávané práce, přičemž jeden je obsluha mechanizmů a dva vykonávají pouze fyzikou práci podávaní klestu do štěpkovače. Tyto náklady jsou znázorněny v Tab. 3. Položky mzdy zaměstnance. Výsledný normočas pro tuto pracovní skupinu je základní norma 3. Tj. 0,23 nh/pracovní skupina. Spotřeba pohonných hmot traktoru při štěpkování je cca 4 litry/hodina. Při průměrné ceně nafty 34kč/l jsou náklady na 1motohodinu 136 Kč.

Tab. 10. Náklady na provoz štěpkovače Dílčí složky činnosti

Kč/Tj

Mzda obsluhy mechanizmů

146,-

Mzda pracovníků 2 a 3 Náklady UKT Náklady štěpkovač Náklady PHM Celkem

246,216,202,136,946,-

Pro drcení klestu v porostu jsem užil lesní frézu od firmy SOME typ FMM/ST 200. Jako pohonná a tažná jednotka sloužil univerzální kolový traktor Valtra 6800 o výkonu 120 koní. Výkon této frézy je závislý na podmínkách terénu a hustotě klestu. Při standartních podmínkách, rovnoměrném rozložení klestu a zásobě cca. 350m3/ha je reálný výkon technologické jednotky 0,28ha za směnu, tj. 98 m3 vytěžené hmoty. Celkové náklady jsou znázorněny v Tab.11. Náklady na provoz lesní frézy. Spotřeba nafty při drcení je cca. 10 litrů/motohodina. Při průměrné ceně nafty 34kč/l jsou náklady na PHM 340kč/motohodina.

Tab. 11. Náklady na provoz lesní frézy FMM/ST 200 Dílčí složky činnosti Mzda obsluhy mechanizmu Náklady lesní fréza Náklady UKT Náklady PHM Celkem

Kč/Tj 146,284,216,340,986,-

27

Michal Dočkal


5. POROVNÁNÍ NÁKLADŮ A MOŽNOSTI VYUŽITÍ TECHNOLOGIÍ V JEDNOTLIVÝCH POROSTECH 5.1.

Porost 37C7 plocha sledované holiny 0,70 ha

Holina v tomto porostu vznikla následkem nahodilé těžby, způsobené napadením lýkožroutem smrkovým. Při výpočtu zásoby klestu na holině jsem vycházel z množství vytěžených m3 poslední nahodilé těžby této lokality. K tomuto množství jsem přičetl také množství m3 vytěžených v předchozích třech letech z důvodu opakovaného těžení kůrovcových stromů. Celkové množství klestu nacházejícího se v porostu a na sledované holině je uvedeno v následující tabulce.

Tab. 12. Těžba v porostu 37C7 v letech 2007 – 2010 Porost 37C7

Holina 0,70 ha

Těžba rok 2010

196 m3

115 m3

Těžba rok 2009

123 m3

58 m3

Těžba rok 2008

64 m3

37 m3

Těžba rok 2007

96 m3

43 m3

Celkem

479 m3

253 m3

5.1.1. Snášení klestu na hromady

Pro tuto činnost vycházím z normy č. 5.1.2 (stromy zavětvené do ½ kmene při průměrné hmotnatosti 0,60 – 0,99 m3). K této normě jsem připočetl 10% přirážky, kdy je klest již zarostlý v buřeni, takže se obtížně stahuje a práce je ztížena.

Základní norma

0,49 Nh/1m3

Přirážka 10%

0,05 Nh/1m3

Výsledná norma

0,54 Nh/1m3

Celková spotřeba normohodin pro danou holinu v porostu 37c7 je násobek výsledné normy a celkového množství m3 na dané holině 253 ⋅ 0,54 = 136,62 Nh/holina. Při nákladech na 123 Kč na 1 Nh jsou celkové náklady 16.804 Kč. 28

Michal Dočkal


5.1.2. Pálení klestu Vycházím z předešlé normy pro snášení klestu na hromady. K této normě připočítám normu č. 5.2.2. pálení klestu současně při snášení. Hmotnatost i zavětvení stromu i ztížení podmínek je stejné.

Základní norma snášení

0,49 Nh/1m3

Přirážka 10%

0,05 Nh/1m3

Základní norma pálení

0,12 Nh/1m3

Výsledná norma

0,67 Nh/1m3

253 ⋅ 0,67 = 169,51Nh 69,51 ⋅ 123 = 20.850Kč Celkové náklady při použití metody pálení klestu činí 20.850 Kč.

5.1.3. Štěpkování

Je vypočteno ze závodové normy č.1.1. likvidace klestu štěpkováním, upraveno pro pracovní skupinu tří pracovníků. K této normě je opět připočtena přirážka za klest zarostlý v buřeni 10%.

Základní norma

0,23 Nh/1m3

Přirážka 10%

0,02 Nh/1m3

Výsledná norma

0,25 Nh/1m3

253 ⋅ 0,25 = 63,25 Nh

63,25 ⋅ 946 = 59.835Kč Celkové náklady při použití metody štěpkování činí 59.835 Kč.

5.1.4. Drcení lesní frézou

Výkon této technologické jednotky při podmínkách v tomto porostu je 0,30ha/směna. Na 1 hodinu vychází plocha

0,3 = 0,04ha . Přepočteno na m3 klestu je výkon lesní frézy 7,5 29

Michal Dočkal

253 ⋅


0,04 = 14,46m 3 / hod . 0,7

253 = 17,5hod 17,5 ⋅ 986 = 17.285Kč 14,46 Celkové náklady při použití metody drcení lesní frézou činí 17.285 Kč.

Tab. 13. Náklady jednotlivých technologií v porostu 37C7 Technologie Snášení klestu Pálení klestu Štěpkování Drcení lesní frézou

Spotřeba času [Nh] 136,62 169,51 63,25 ⋅ 3 = 189,75 17,5

Celkové náklady [Kč] 16.804 20.850 59.835 17.285

Náklady na 1m3 [Kč] 66,42 82,41 236,5 68,32

Obr. 12. Porovnání spotřeby času a nákladů jednotlivých technologií v porostu 37C7

5.2.

Porost 38G12 plocha holiny 0,48 ha

Holina vznikla po nahodilé těžbě působením lýkožrouta smrkového. Jednalo se o dvě kůrovcová kola a následné dotěžení pro zarovnání holiny. Starší klest se na holině vyskytuje jen zřídka, proto s ním není uvažováno. Celkové množství klestu na sledované holině je 196m3. 30

Michal Dočkal


5.2.1. Snášení klestu na hromady Užita je již zmíňovaná norma 5.1.2. s vyšší hmotnatostí přes 1m3. K této normě jsem připočetl přirážku 15% pro práci v obtížném terénu.

Základní norma

0,47 Nh/1m3

Přirážka 15%

0,07 Nh/1m3

Výsledná norma

0,54 Nh/1m3

196 ⋅ 0,54 = 105,84 Nh 105,84 ⋅ 123 = 13.018Kč Celkové náklady při použití metody snášení klestu činí 13.018 Kč

5.2.2. Pálení klestu

Je užito norem 5.1.2. snášení klestu na hromady a 5.2.2. pálení klestu současně při snášení s hmotnatostí nad 1m3. Jako u pouhého snášení klestu je užita přirážka 15%.


0,47 Nh/1m3

Přirážka 15%

0,07 Nh/1m3


0,09 Nh/1m3

Výsledná norma

0,63 Nh/1m3

196 ⋅ 0,63 = 123,48Nh 123,48 ⋅ 123 = 15,188Kč Celkové náklady při použití metody pálení klestu činí 15.188 Kč.

5.2.3. Štěpkování Použita závodová norma č. 1.1. likvidace klestu štěpkováním přirážky jsou užity 15% na obtížný terén a 15% pro snášení klestu na větší vzdálenosti k štěpkovači z důvodu neprůjezdnosti stroje v terénu.

31

Michal Dočkal


Základní norma

0,23 Nh/1m3

Přirážka 30%

0,07 Nh/1m3

Výsledná norma

0,30 Nh/1m3

196 ⋅ 0,3 = 58,8 Nh 58,8 ⋅ 946 = 55.625Kč Celkové náklady při použití metody štěpkování činí 55.625 Kč.

5.2.4. Drcení lesní frézou Není v podmínkách zmiňovaného porostu možné. Terénní nerovnosti (výmoly, prohlubně) a kamenité podloží zabraňují efektivnímu využití této technologii.

Tab. 14. Náklady jednotlivých technologií v porostu 38G12 Technologie Snášení klestu Pálení klestu Štěpkování Drcení lesní frézou

Spotřeba času [Nh] 105,84 123,48 58,8 ⋅ 3 = 176,4 Nelze

Celkové náklady [Kč] 13.018 15.188 55.625 Nelze

Náklady na 1m3 [Kč] 66,42 77,49 283,8 0,-

Obr. 13. Porovnání spotřeby času a nákladů jednotlivých technologií v porostu 38G12 32

Michal Dočkal

5.3.


Porost 36D10a plocha holiny 0,52 ha

Sledovaná holina vznikla následkem úmyslné těžby. Práce jsou ztíženy vysokou hladinou podzemní vody a hustým bylinným patrem, ve kterém je zarostlý klest z těžeb minulých let. Celkové množství klestu v porostu a na sledované holině je znázorněno v následující tabulce.

Tab. 15. Těžba v porostu 36D10 v letech 2007 - 2010 Porost 36D10a

Holina 0,52 ha

Těžba rok 2010

96 m3

96 m3

Těžba rok 2009

13 m3

0 m3

Těžba rok 2008

93 m3

25 m3

Těžba rok 2007

49 m3

14 m3

Celkem

251 m3

135 m3

5.3.1. Snášení klestu na hromady nebo pásů Je užita norma č. 5.1.2. snášení klestu na hromady s hmotnatostí nad 1m3. K této normě je připočtena přirážka 5% kdy je klest již zarostlý v buřeni a 5% za klest zaježděný po soustřeďování dříví traktory.

Základní norma

0,47 Nh/1m3

Přirážky 10%

0,05 Nh/1m3

Výsledná norma

0,52 Nh/1m3

135 ⋅ 0,52 = 70,2 Nh 70,2 ⋅ 123 = 8.635Kč Celkové náklady při použití metody snášení klestu činí 8.635 Kč.

5.3.2. Pálení klestu

Je užito norem 5.1.2. snášení klestu na hromady a 5.2.2. pálení klestu současně 33

Michal Dočkal


při snášení s hmotnatostí nad 1m3. Přirážky za ztížení prací jsou totožné jako u snášení klestu.


0,47 Nh/1m3

Přirážky 10%

0,05 Nh/1m3


0,09 Nh/1m3

Výsledná norma

0,61 Nh/1m3

135 ⋅ 0,61 = 82,35 Nh 82,35 ⋅ 123 = 10.129Kč Celkové náklady při použití metody pálení klestu činí 10.129 Kč.

5.3.3. Štěpkování Použita závodová norma č. 1.1. likvidace klestu štěpkováním. Pro ztížení prací jsou použity přirážky pro snášení klestu.

Základní norma

0,23 Nh/1m3

Přirážky 10%

0,02 Nh/1m3

Výsledná norma

0,25 Nh/1m3

135 ⋅ 0,25 = 33,75 Nh 33,75 ⋅ 946 = 31.928Kč Celkové náklady při použití metody štěpkování činí 31.928 Kč.

5.3.4. Drcení lesní frézou Práce touto technologií jsou značně ovlivněny podmočeným terénem. Při těchto podmínkách se výkon lesní frézy snižuje na cca. 0,22ha/směna. Na 1 hodinu vychází plocha

135 ⋅

0,22 = 0,03ha . 7,5

Přepočteno

na

m3

klestu

je

výkon

lesní

frézy

0,03 = 7,79m 3 / hod 0,52

34

Michal Dočkal


135 = 17,33hod 7,79 17,33 ⋅ 986 = 17.087 Kč Celkové náklady při použití metody drcení frézou činí 17.087 Kč.

Tab. 16. Náklady jednotlivých technologií v porostu 36D10a Technologie Snášení klestu Pálení klestu Štěpkování Drcení lesní frézou

Spotřeba času [Nh] 70,2 82,35 33,75 ⋅ 3 = 101,25 17,33

Celkové náklady [Kč] 8.635 10.129 31.928 17.087

Náklady na 1m3 [Kč] 63,96 75,03 236,5 126,57

Obr. 14. Porovnání spotřeby času a nákladů jednotlivých technologií v porostu 36D10a

6.

DISKUZE A VYUŽITÍ V PRAXI

Získané výsledky lze porovnat z hlediska využitelnosti v terénu a dle časové a finanční náročnosti jednotlivých technologií. Při využití technologií stěpkování nebo drcení, lze náklady potencionálně snížit o výnos z dotací z příspěvků na hospodaření v lesích. Ve výše uvedených případech není na tyto příspěvky brán ohled, z důvodu zrušení dotačního titulu krajským úřadem moravskoslezského kraje. Při štěpkování by se daly 35

Michal Dočkal


náklady snížit také prodejem vyprodukované štěpky. Tato varianta není brána v úvahu z důvodu časové a finanční náročnosti vyvážení a nároku na skladování štěpky v průběhu pracovního procesu.

Snášení klestu do pásů nebo na hromady není finančně ani technologicky náročné. Využívá se po mýtních i předmýtních těžbách. Při této technologii není zapotřebí mechanizačních prostředků, čímž se cena nenavyšuje o náklady na pořízení a údržbu strojů. Na úkor ceny se však navyšují požadavky na manuální práci. V případě mýtních těžeb s velkým množstvím těžebního odpadu, vzniká problém s umístěním pásů

či hromad na holině. Ty brání rovnoměrnému rozvržení sazenic při následném zalesnění. Taktéž čas potřebný pro tuto činnost převyšuje i několikanásobně nároky například při drcení.

Pálení klestu je taktéž jako pouhé snášení na hromady nebo do pásů ekonomicky i technologicky

nenáročné.

Vhodné

využití

tohoto

technologického

postupu

je v porostech špatně přístupných a neúnosných, kde má těžká lesnická technika negativní vliv na životní prostředí a ponechaný klest komplikuje následné pěstební

činnosti. Tato technologie je časově náročná, mimo jiné i z důvodu hlídaní dohořívajících ohňišť.

Štěpkování s ručním dávkováním materiálu je v lesnictví ekonomicky nevhodné. Do pracovního procesu vstupují náklady na pořízení stroje a jeho údržbu, taktéž i mzdy pracovníků stroj obsluhující a podávající klest do podávacího zařízení štěpkovače. Možnost nasazení této technologie v terénu je závislá především na sklonu. Tato technologie je vhodná pro drobné vlastníky lesů, kteří vyrobenou štěpku dále využívají, nebo zpracovávají klest z estetických důvodů. Pro větší objemy zpracovávaného klestu je tato technologie ekonomicky nerentabilní. Pro výrobu energetické štěpky se užívá plně technologické štěpkování, nebo drcení, pro které je naopak zapotřebí velké množství zpracovávaného materiálu.

Drcení lesní frézou je z uváděných variant jediná plně mechanizovaná technologie. Náklady na pořízení mechanizmů jsou poměrně vysoké. Z druhé stránky náročnost na ruční práci je téměř nulová. Z řešených technologií je drcení lesní frézou v daných podmínkách časově nejméně náročná. Při Likvidaci klestu touto technologií dochází 36

Michal Dočkal


taktéž k narušení půdního povrchu, což značně usnadňuje následné zalesnění.

7.

ZÁVĚR

Velký vliv při volbě manuální nebo mechanizované práce má rychlost provedení prací. Při vyklizování klestu a následného pálení v průměrném porostu se zásobou dříví 250m3/ha je zapotřebí 150 normohodin pracovní síly na hektar. Při použití lesní frézy ve stejném porostu se pohybuje spotřeba času kolem 35 hodin. Cena Obou technologií je přitom srovnatelná. Nevýhodou mechanizované likvidace klestu jsou vysoké pořizovací náklady strojů. Tyto náklady mohou být následně snižovány. To zejména při využití příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtů místně příslušného kraje.

Na mzdu pracovníků není zapotřebí vysoké prvotní investice, však možnosti snížení těchto nákladů také existují. Možnost snížit náklady mají obecní a městské lesy, které mohou využít veřejně prospěšných prací, dle aktivní politiky zaměstnanosti. Pracovníci nejsou zdaleka tak kvalifikovaní jako běžný personál, manuální práce, jako snášení klestu na hromady nebo k štěpkovači, určitě zvládnou.

Tato práce se zabývá využíváním vlastních zaměstnanců i techniky. V lesnictví ovšem podniká spousta soukromých subjektů, zajišťující výše uvedené způsoby likvidace klestu. Dle mého průzkumu firmami zabývajícími se lesnickou činností na Severní Moravě, jsou průměrné sazby jednotlivých činností následující. Úklid a pálení klestu 45Kč/m3. Úklid klestu bez pálení 35Kč/m3. Drcení klestu lesní frézou 65Kč/m3. Štěpkování klestu bez rozmetání štěpky 90Kč/m3. U štěpkování je sazba většinou vázána, je-li štěpka předmětem dalšího prodeje.

Závěrem práce bych podotknul, že veškeré technologie jsou užívány v příměstských lesích se zvýšenou rekreační funkcí. Proto i zdánlivě nákladné štěpkování s ručním podáváním materiálu má v těchto lokalitách své opodstatnění a uplatnění.

37

Michal Dočkal

8.


SUMMARY

In recent years, forest management becomes more economical. Therefore, the use of forest residues is becoming one of the important aspects of the forest industry. Brushwood that remains after logging can continue to use, whether in the form of ornamental brushwood, as raw material for biofuel production.

The task of the thesis was to investigate the economic aspects of various disposal technologies of brushwood on three areas that fall within the forest complex "Palesek". The characteristics of each methods of brushwood elimination were described, their potential use in the field and examples of usage.

It was found that a large influence in the choice of manual or mechanized job is the speed of the work. Using forest cutter is less time consuming than manual clearing and subsequent burning of brushwood. One of the disadvantages of mechanized activities are not cost machines.

38

Michal Dočkal


9.

POUŽITÁ LITERATURA

[1]

KUPČÁK, V,. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 257 s.

[2]

CYHELSKÝ, L.,

HINDLS, R., KAHOUNOVÁ, J., Elementární statistická

analýza. 2. vyd. Praha: Management Press, 1999. 319 s. [3]

JANČAŘÍK, V. Štěpkování jako jedna z cest k hygieně lesa. Zprávy z lesnického výzkumu 1999, č. 1.

[4]

KOLEKTIV AUTORŮ 2007, Užívání k přírodě šetrných technologií při hospodaření v lesích. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 2007. 35s.

[5]

LASÁK O., Jak dál bez pálení klestu? Lesnická práce, 2003. 5, (3-6).

[6]

NOUZOVÁ J., NOUZA J., Výkonové normy v lesním hospodářství. SILVACO a.s. 2001. 136s.

[7]

DVOŘÁK J., Těžebně dopravní technologie zpracování těžebních zbytků. Lesnická práce. 2005. 10, (12-15).

[8]

STUPAVSKY V., WANTULOK M., KRATOCHVÍLOVÁ Z., Zpracování lesních těžebních zbytků. CZ BIOM – České sdružení pro biomasu 2009. 32s.

[9]

Zákon č. 475/2008 Sb. zásady pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích pro období 2007 – 2013 a způsobu kontroly jejich využití,

Použité internetové zdroje [10]

PŘÍHODA,J., Technologie pro zpracování dermomasy- těžebních zbytků [online]. 2008 [cit. 23.3.2012]. Dostupné z http://www.silvarium.cz/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=1223 1/.

[11]

[12]

ZEMĚDĚLSKÁ, LESNÍ A KOMUNÁLNÍ TECHNIKA, Lesní frézy řada F [online]. 2012 [cit. 24.3.2012]. Dostupné z http://www.somejh.cz/katalog/lesnifrezy-1-13.html/. KARLOW-KARLSHOF, Mobilní stroje na zpracování biomasy a těžebního odpadu [online]. 20011 [cit. 23.3.2012]. Dostupné z http://www.karlowkarlshof.eu/zpracovani-biomasy.php?str=mobilni-drtice/.

[13]

LESNÍ A ZAHRADNÍ TECHNIKA., Štěpkovače [online]. 2008 [cit. 24.3.2012]. Dostupné z http://www.agriimport.cz/stepkovace/.

39

Michal Dočkal [14]


FOREST MERI S.R.O., Shrnovač klestu [online]. 2012 [cit. 4.4.2012]. Dostupné z http://www.forestmeri.cz/shrnovac-klestu-sh-1/.

[15]

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ, Moravskoslezský kraj [online]. 2012 [cit. 23.3.2012]. Dostupné z http://www.kr-moravskoslezsky.cz/.

[16]

ČESKO. MINISTERSTVO ŽOVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. MŽP: Ministerstvo životního prostředí [online]. MŽP, 2008 [cit. 30.3.2012]. Dostupné z http//:www.mzp.cz/.

10.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1. Plošné zastoupení dřevin v %............................................................................. 11 Obr. 3 plošné rozložení věkových stupňů s normálním zastoupením ............................. 12 Obr. 4 Mapa zkoumaného území .................................................................................... 13 Obr. 5. Bubnový mobilní štěpkovač HEM 561 DL (www.karlow-karlshof.com) ........... 15 Obr. 6. Shrnovač klestu (www.forestmeri.cz) ................................................................. 17 Obr. 7. Mobilní drtič odpadu AZ 960 D Titan (www.karlow-karlshof.com).................. 19 Obr. 8. "F" FML 200 (www.somejh.cz), Obr. 9. "F" FMM/ST 175 ( www.somejh.cz).. 20 Obr. 10. SSM (www.somejh.cz), Obr. 11. SSL (www.somejh.cz) .................................. 20 Obr. 12. Štěpkovač CH260 (www.agriimport.cz).......................................................... 26 Obr. 13. Porovnání spotřeby času a nákladů jednot. technologií v porostu 37C7 ........ 30 Obr. 14. Porovnání spotřeby času a nákladů jednot. technologií v porostu 38G12 ...... 32 Obr. 15. Porovnání spotřeby času a nákladů jednot. technologií v porostu 36D10a .... 35

11.

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Výtah z hospodářské knihy LHC Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.............. 14 Tab. 2. Pozitiva a negativa jednotlivých technologií...................................................... 21 Tab. 3. Položky mzdy zaměstnance................................................................................. 23 Tab. 4. Tabulka nákladů za jednotlivé roky.................................................................... 24 Tab. 5. Tabulka nákladů za jednotlivé roky.................................................................... 24 Tab. 6. Tabulka nákladů za jednotlivé roky.................................................................... 24 Tab. 7. Tabulka nákladů za jednotlivé roky.................................................................... 25 Tab. 8. Normativní hodnoty č. 5.1. ................................................................................. 25 Tab. 9.Normativní hodnoty č. 5.2. .................................................................................. 26 40

Michal Dočkal


Tab. 10. Náklady na provoz štěpkovače ......................................................................... 27 Tab. 11. Náklady na provoz lesní frézy FMM/ST 200 .................................................... 27 Tab. 12. Těžba v porostu 37C7 v letech 2007 – 2010..................................................... 28 Tab. 13. Náklady jednotlivých technologií v porostu 37C7............................................ 30 Tab. 14. Náklady jednotlivých technologií v porostu 38G12 ......................................... 32 Tab. 15. Těžba v porostu 36D10 v letech 2007 - 2010 ................................................... 33 Tab. 16. Náklady jednotlivých technologií v porostu 36D10a ...................................... 35

41

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské politiky

Recommend Documents